ZEMĚ A KŘÍDLA. Chtěl jsem tě, Bože, setřást jako strom listí, jímž dýchá, mluvil jsem o tobě jako o někom, kdo nedoslýchá

 Básnička

CHLUMEČEK 4/2009

ZEMĚ A KŘÍDLA Červenec/srpen

4/2009 Oprava začíná

1. sv. přijímání

Putování do Hejnic

Májová na kolách

Chtěl jsem tě, Bože, setřást jako strom listí, jímž dýchá, mluvil jsem o tobě jako o někom, kdo nedoslýchá.

Chtěl jsem tě zapřít, Bože. Zapřel jsem, zapírám denně. Máš málo, málo místa v srdci mém jak slunce v pěně.

O křídla prosím milovanou zem. Oč prosím nebe? Je prosím zase o zem. Hle tu jsem, v blátě, jež zebe.

A z něho můj zpěv přeradostný slyš, že i hlína, když nocí hvězdnatou ji okřídlíš, zas rozpomíná.

Dnes o mávnutí křídel jsem ti blíž, ach jak jsem vratký, zítra jsem, než mne hvězdou zachytíš, zas o rok zpátky.

A za mnou žena, po ní dítě mé, měsíce, roky přetěžké zemi ulehčujeme jen svými kroky.

A kdo nás těší, že zas vzlétáme na pírku třeba? A kdo nás těší, že jsme všichni zde jak strom a chleba?

A zpívám, zpívám, že jsme všichni zde jak strom a chleba. A zpívám, zpívám, že zas vzlétneme – na pírku třeba. (František Hrubín)

Chlumeček číslo 4/2009 (Červenec/srpen) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU) Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.8.2009. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, účet na opravu varhan: 1142957339/0800 web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected] web dieceze HK: www.diecezehk.cz

Dětský farní den

Kříž na Příčkách

Dvouměsíčník farnosti Luže

Svatba u Bartoloměje

strana 2

 Úvodník

CHLUMEČEK 4/2009

„Už není Žid nebo Řek, už není otrok nebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. (Gal. 3,28) Milí přátelé našeho časopisu, prázdniny pomalu začínají. Domnívám se, že nejvíce se na ně těší naše děti, mládež, ale také rodiče. Co nás na tomto období tolik láká? Budeme mít více času a svobody? Sv. Pavel, o něm jsme uvažovali v několika posledních číslech Chlumečku, napsal v listě Galaťanům: „Už není Žid nebo Řek, už není otrok nebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši (…). To je ta svoboda, ke které nás osvobodil Kristus. Buďte v tom pevní a nenechte se zapřáhnout do toho otrockého chomoutu.“ (Gal. 3, 28). Tato jeho slova sehrála důležitou roli v době, kdy se debatovalo o otroctví (1) od sedmnáctého do devatenáctého století. Sv. Pavel vyslovil myšlenku, která se později uskutečňovala, Ježíš je tím, kdo přináší svobodu. Osvobozuje člověka z jeho vnitřní bídy. Mezi ty, kdo přemýšleli v 19. a 20. stol. nad Kristem, který nás osvobodil, patřil velký spisovatel F. M. Dostojevský, jeho román Bratři Karamazovi se tomuto tématu věnuje. Ježíše jako osvoboditele uznával M. K. Gándhí, ale také M. L. King. Svoboda je pro člověka stále určitou idylkou štěstí. Vzpomínám, jak uváděli v jedné televizní soutěži výsledky ankety. Na otázku, na co se nejvíce těšíš, mladí lidé (studenti a učni) odpovídali: „Až dokončím školu a nebudu muset nic dělat.“ Z odpovědí vyplynula určitá představa, co je to svoboda. Toto téma (2) velmi dobře zpracoval Prof. J. Sokol. Svoboda je přece, když mám svoje klíče od bytu, když mě nic neváže, když mohu jít nebo jet kam chci. Člověk si to uvědomí v okamžiku, když mu svoboda schází. Někdo zůstane v této představě po celý život až do pozdního věku. Velký vliv na představu o svobodě má doba dospívání, kdy někdo musel stále vysvětlovat, kde byl a proč atd. Naštěstí mnozí lidé zjistí, že tato svoboda má své nemalé nedostatky. Další pojetí svobody - je svoboda jako volba. Přijdete do supermarketu, a máte bohatý výběr zboží. Kolik lidí tam jezdí, aby si užili tohoto pocitu - možnosti vybírat si. Vše tam je na dosah ruky. Ale časem se toto okouká. Lidé chtějí stále víc a víc. A pak nakonec řeknou: nic se mi tam nelíbilo. To, co tam je, připravili jiní, nemohl bych si ten výběr připravit sám? Pak bych měl ještě více svobody? Podle toho, jak kdo chápe svobodu, bude ji chtít také rozvíjet. Někdo bude chtít stále rozvazovat pouta a překážky (nic a nikdo ho nesmí omezovat) a další bude vymýšlet, jak rozšířit možnost volby. Ale to nepůjde do nekonečna. I když je pravda, že naše supermarkety se stále zvětšují. Člověk byl stvořen pro společenství, tam je cesta jeho růstu. Lidské já potřebuje ty. V našem životě dochází ke střetnutí dvou svobod, ale přesto chápeme, že potřebujeme ve svém životě někoho, kdo nás bude mít rád. Člověk byl vytvořen pro společenství. Porozumění třetí formy svobody bývá vysvětlováno na hře. Rodina poskytuje dětem prostor, kde si hrají. Touha vyhrát za každou cenu může způsobit, že člověk začne podvádět, ale pak taková hra ztrácí smysl. Degraduje samotnou hru. Hra potřebuje určitá pravidla, strana 3

 Poutě

CHLUMEČEK 4/2009

ať je to fotbal, volejbal anebo šachy. Jak by to dopadlo bez pravidel? Pravidla v takovém případě neomezují, ale naopak pomáhají ke svobodě. Stejně tak na silnicích, bez pravidel není možné bezpečně cestovat. Z toho pak vidíme, že velice moc záleží na tom, jak si kdo svobodu vysvětluje a jak ji porozuměl. Na Krista se obracíme s takovou důvěrou, protože on je jako jediný plně svobodný. (3) Nepodléhá žádné karikatuře svobod. On nás osvobodil z moci temnot, které bojují o náš vnitřní svět. Na druhé straně si uvědomujeme každý den, že z nás neudělal bezvadné lidi, neosvobodil nás definitivně z nedokonalosti a slabosti. A proto nám také řekl, že hřích není rozhodující silou v životě člověka. Boží láska je větší! Kdykoliv se na něho obracíme a stojíme o jeho pomoc, je tady pro nás (2Kor 5, 17-21). Kristus nás neosvobozuje hned, protože lehko nabyté svobody si člověk neváží. Situace našeho zápolení a boje nám umožňuje zakusit Kristovu osvobozující sílu naděje. Mít naději znamená mít budoucnost. V slabosti se učíme poznávat pravou sílu naděje. Pokud spoléháme na lásku a milosrdenství projevenou v Kristu, prožíváme okamžiky, že jeho láska a odpuštění je silnější než jakýkoliv hřích a slabost, a pak vítězíme nad peklem. Peklo je definováno jako stav totální beznaděje. Tady je pak naznačeno, jak se orientovat na naší cestě, abychom měli určitou jistotu, kam náš život směřuje a proč nám církev nabízí usmíření, které nastalo v Kristu jeho smrtí a zmrtvýchvstáním. Váš otec Josef (1) (2) (3)

J. Pelikán – Ježíš v proměnách staletí Jan Sokol – Moc, peníze a právo C. V. Pospíšil – Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel

Program letních poutí: 1. pouť CHLUMEK – Luže Neděle - 5.7.2009 pouť k svátku Navštívení P. Marie mše sv.: 8:00, 9:30, 11:00 a ve 14:30 sv. požehnání 2. pouť CHLUMEK – Luže Neděle - 16.8. pouť k svátku Nanebevzetí P. Marie mše sv.: 8:00, 9:30, 11:00 a ve 14:30 sv. požehnání 3. pouť CHLUMEK – Luže Neděle - 13.9. pouť k svátku Narození P. Marie mše sv.: 8:00, 9:30, 11:00 a ve 14:30 sv. požehnání strana 4

 Otázky a odpovědi

CHLUMEČEK 4/2009

OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA

 Slovníček cizích slov - hnutí

CHLUMEČEK 4/2009

SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ

Kompendium katechismu katolické církve Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická určitou spiritualitou.

28. Jaké jsou charakteristické rysy víry? Víra je nezasloužený Boží dar, dosažitelný pro ty, kteří o ni pokorně prosí, je to nadpřirozená ctnost, nutná, abychom byli spaseni. Úkon víry je lidský úkon, totiž akt lidské inteligence, z popudu vůle, kterou hýbá Bůh, svobodně dává vlastní souhlas božské pravdě. Víra je kromě toho bezpečná, protože má základ v Božím slově, je účinná „projevuje se láskou“ (Gal 5,6) neustále roste díky naslouchání Božímu slovu a modlitbě. Už nyní nám dává předem okoušet nebeskou radost. 29. Proč nejsou rozpory mezi vírou a vědou? I když víra převyšuje rozum, nikdy nemůže být rozpor mezi vírou a vědou, protože obě pocházejí od Boha. Sám Bůh totiž dává člověku jak světlo rozumu tak světlo víry. „Věř, abys chápal, chápej, abys věřil“ (sv. Augustin). My věříme 30. Proč je víra je osobním aktem a zároveň církevním? Víra je osobní akt, nakolik je svobodnou odpovědí člověka Bohu, který se zjevuje. Avšak je také církevním aktem, který se vyjadřuje vyznáním: „my věříme“. Je to církev, která věří: ona tak s pomocí Ducha svatého předchází, plodí a živí víru jednotlivého křesťana. Proto je církev matkou a učitelkou. „Nemůže mít Boha Otcem ten, kdo nemá církev za matku“ (sv. Cyprián). 31. Proč jsou důležité formule víry? Formule víry jsou důležité, protože umožňují vyjádřit, asimilovat, slavit a spolu s druhými sdílet pravdy víry tím, že užívají společnou řeč. 32. Jakým způsobem je víra církve jedna jediná? Církev, i když ji tvoří osoby lišící se jazykem a kulturou, vyznává jednohlasně, jedinou víru, přijatou od jednoho Pána a předanou jedinou apoštolskou tradicí. Vyznává jednoho Boha – Otce, Syna a Ducha svatého – ukazuje jednu jedinou cestu ke spáse. Proto věříme, jedním srdcem a jednou myslí, co je obsaženo v psaném nebo předaném Božím slově, a co církev předkládá jako božsky zjevené. (Pokračování příště) strana 5

ERA (Evropská Rogacionistická Asociace) ERA (Evropská Rogacionistická Asociace) je evropské hnutí křesťanské mládeže založené roku 1989 v Itálii otcem Gaetanem Lo Russo (RCJ). Toto laické hnutí je duchovně vedené kongregací otců Rogacionistů Srdce Ježíšova, následovníků odkazu svatého Anibala Maria di Francia. Cílem jak kongregace, tak i české asociace, je pomoci mladým při hledání jejich povolání. Kam mě Pán volá? Kde je mé místo v církvi, ve světě? Slovo „Rogacionistická“ pochází z latinského Rogate! Proste! Modlete se! Vychází z Kristových úst: „Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!" (Mt 9, 37; Lk 10, 2). Jde tedy o evropské hnutí křesťanské mládeže modlící se za povolání a doprovázející mladé lidi na této jejich cestě za poznáním. V dnešní době ERA aktivně působí v 5 evropských zemích - Itálie, Španělsko, Slovensko, Polsko a Česká republika. Česká pobočka vznikla oficiálně v roce 1998 na Meetingu v Tata (v Maďarsku) – byl zvolen 1. prezident (Jan Maštálka) a vedení ERA CZ. Byl stanoven konkrétní cíl (po vzoru mladých z Itálie): každodenně pracovat s mladými a pomáhat jim při hledání vlastního povolání – Pane, kde budu šťasten? Kam patřím? Kde budu tím tvým správným Božím nástrojem? Z této touhy vzniká v Čechách koncem roku 2000 první Fraternita ERA vůbec – jedná se o skupiny mladých, kteří zasvětili této myšlence celý svůj život. Mladí se snaží pomáhat všem a v neposlední řadě i jim samým, aby se stali dobrými dělníky (jak se modlil Ježíš a otec Anibal) na Boží vinici. Od počátku roku 2001 vychází informační občasník ERA Info a v březnu 2002 bylo založeno občanské sdružení ERA Česká republika sloužící pro jednodušší kontakt se světskou mocí. Mezi konkrétní aktivity hnutí patří: duchovní Intermeeting, duchovní formace a víkendy; duchovně-rekreační ERA Meeting, TeenERA; fotbalový, volejbalový a hokejbalový ERA Cup, ERA Ples, Čarodějnice; pracovní Misijní kemp. Centrum ERA v ČR je v Křivsoudově. Více informací na http://eracz.cz/. (PFJ) strana 6

 Svatí a jejich atributy

CHLUMEČEK 4/2009

Posvěcování času

SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY

POSVĚCOVÁNÍ ČASU

Sv. Česlav a bl. Hyacint, 17.7. Česlav a Hyacint byli sourozenci, pocházeli z polského šlechtického rodu, který sídlil na zámku Lance. Zde se také narodili – Česlav roku 1180, Hyacint 1183. Během svých studií (navštěvovali mimo jiné univerzity v Praze a v Bologni) se setkali s nově vzniklým dominikánským řádem, do něhož je v Římě přijímal sám jeho zakladatel, svatý Dominik. Česlav a Hyacint pak uvedli svůj řád do krajů na sever od Alp, mimo jiné i do zemí Koruny české – Česlav založil klášter v Poříčí u Prahy a podle tradičního podání přjímal do třetího řádu sv. Zdislavu z Lemberka. Hyacintovi vděčí za svou existenci kláštery v Olomouci a ve Znojmě. Česlav putoval po celých Čechách, svůj život dovršil ve slezské Vratislavi, kde zemřel 15. července 1247. Hyacint působil v Polsku, Pomořansku, na Ukrajině a snad doputoval i do Asie. Zemřel v Krakově 15. srpna 1257 a je zde i pochován. Bl. Česlav je patronem Slezska, Polska, sv. Hyacint dominikánů, maminek po porodu v šestinedělí, Polska, bývá vzýván při manželské neplodnosti a v nebezpečí utonutí. Atributy: bl. Česlav: dominikán, koule (jako ohnivá nad hlavou a v ruce), krucifix, lilie; malý kalich, růženec, poutnická hůl. Sv. Hyacint: dominikánský hábit, ciborium či monstrance s hostií, kalich, soška P. Marie.

PATNÁCTÁ

Sv. Růžena z Limy, 23.8. Narodila se roku 1586 v Limě v Peru a dali jí jméno Isabela. Indiánská žena, která v jejich rodině pracovala, přirovnala obličej děvčátka k růži, a říkala mu od té doby Rosa. V 11 letech byla biřmována a ponechala si toto druhé jméno. Už od malička se obracela myšlenkami k Bohu a děsila se hříchu; přitom musila tvrdě pracovat, aby pomohla rodičům, kteří se octli v tísni. Pro Růženu byla vzorem Kateřina Sienská; stejně jako ona byla terciářkou dominikánského řádu. Vedla kajícný život na usmíření za krvavé činy španělských dobyvatelů i za obrácení svého národa. Měla obzvlášť ráda indiány a toužila od mládí po misiích mezi nimi, ale musila se omezit na město a okolí. Růžena založila první klášter pro kontemplativní řád v Jižní Americe. Byla výjimečně umělecky nadaná, sama vyhledala místo, navrhla plány a opatřila peníze. Kolem cely, kde roku 1617 zemřela, vznikl druhý ženský klášter; její kult se šířil z Limy až do Madridu. V Limě stojí k její poctě největší pomník v Peru. Je patronkou zahrad a zahradníků. Atributy: růže, slavík, zajíc a kotva. (PFJ) strana 7

CHLUMEČEK 4/2009

K třetí hodině odpoledne se váže v Bibli například toto místo a událost: „Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: Eli, Eli, lema sabachthani? To je: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? (…) Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal“ (Mt 27, 42-50). Třetí hodina odpolední je hodina Ježíšovy smrti: „Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3, 16). O třetí hodině odpolední známe i jiný příběh, který také přináší spásu (což znamená doslova záchranu): „Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě. Právě tam přinášeli nějakého člověka, chromého od narození“ (Sk 3, 1-2). Petr a Jan chromého od Krásné brány uzdravili: „Zlato ani stříbro nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ (Sk 3, 6). V klášteřích se modlí tzv. Nonu (devátá hodina od 6. hodiny ranní).

SEDMNÁCTÁ Pátá hodina večerní byla pro židovský národ hodinou večerní oběti. Hlavně před sobotou museli být všichni doma, aby se více nerozptylovali všedními starostmi a mohli se soustředit na slavení šabatu (Srov. Jan 19, 31). Je to též hodina Ježíšova pohřbu: „A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, předvečer soboty – přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží, dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo“ (Mk 15, 42-43). O páté večerní si můžeme připomenout příběh učedníků putujících do Emaus: „Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jakoby chtěl jít dál. Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi“ (Lk 24, 28-29). Celá církev ve večerních chválách děkuje za uplynulý den a prosí za to samé: „Zůstaň s námi, Pane.“ strana 8

Posvěcování času

CHLUMEČEK 4/2009

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 4/2009

DVACÁTÁ PRVNÍ

SLYŠET BOHA V RANNÍM VÁNKU

Na devátou hodinu večerní se často křesťané domlouvají, že na sebe budou pamatovat. Tato hodina nemá pravděpodobně žádný biblický základ. Jsou i jiní, kteří si hodinu společné modlitby na určitý úmysl, nebo za určitého člověka stanovují již na osmou.

Tomáš Špidlík Kniha obsahuje krátké promluvy kardinála Tomáše Špidlíka, které po více než čtyřicet let vysílal Vatikánský rozhlas. Staly se nejoblíbenějším pořadem této stanice. Dýchají svěžestí, vtipností, otevřeností pro nové podněty a znalostí lidského srdce. Kardinálovy úvahy jsou především plné moudrosti a čtenář cítí, jak je jeho srdce otevřené a také vždy dobře naladěné. V promluvě Láska rozhoduje se vypráví o muži, katolíkovi, který přestoupil do jakési sekty. Vysvětloval, že tam Ducha svatého cítí, ale v kostelech je všechno studené. Boha sice vidět nemůžeme, ale vidíme jeho dílo – říká sv. Řehoř Veliký. Totéž platí i o Duchu svatém v srdci člověka. Lidi nesmíme rozdělovat do skupin, aby byli jedni vyšší než druzí. Kristus slíbil svého Ducha všem křesťanům. Neklamným znakem Božího Ducha v člověku je láska. „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem“ (Jan 13,35). Teologové hájí tezi, že bez Boží milosti nikdo nemůže plně zachovat zákony mravnosti. Pokud někdo žije z víry a zachovává přikázání, je to známka, že je Bůh s ním. „Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje“ (Jan 14,21). Známkou duchovního člověka je tedy čistá víra, dobrý život, ctnosti, neporušené mravy. Duch svatý dává křesťanům zvláštní schopnosti – začínají mít smysl pro to, co je dobré a co zlé, mají zvláštní cit pro druhé. Vždyť zbožnost je podle sv. Tomáše Akvinského „pohotovost pro všechno dobré“. Poučná je promluva O pravém obrácení, která pojednává o Proměnění Páně (Lk 9,28-36). Proč se čte evangelium o proměnění Páně na počátku postní doby? Je to totiž doba pokání. „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království!“ (Mt 4,17). Od počátku se otcové církve ptají, jaký měl tento zázrak smysl. Vysvětlení Origenovo praví: na hoře Tábor se tři apoštolové přenesli do doby osmého dne, tj. viděli svět, jaký bude po vzkříšení z mrtvých. Duchovním zrakem předběhli staletí, přeletěli celé dějiny lidstva. Bůh jim dal toto vidění jako odměnu za Petrovo vyznání víry, které tomu těsně předcházelo: „Ty jsi Mesiáš, syn živého Boha!“ (Mt 16,16). Víra je totiž začátek budoucího vidění. Byla to příprava na to, co mělo následovat: Kristovo utrpení. Tento zážitek byl pro apoštoly posilou, aby získanou víru neztratili. V promluvě Zázraky a znamení pan kardinál vypráví o muži, který ke své práci vyprošoval Boží požehnání. Mnoho lidí se však domnívá, že se obejde bez Božího požehnání. Prvním dělníkem podle sv. Jana Zlatoústého je sám Bůh. Jeho dílem je celý vesmír, který daroval člověku a dal mu i možnost spolupracovat s ním. Nejkrásnější schopností člověka je láska a ta se musí projevovat i v práci. Také cílem Boží práce je vždy láska. On pracuje pro druhé, a to se projevuje nečekaným způsobem. A ten, který si uvědomí, že mu Bůh v práci žehná, je šťastný člověk. Vždyť bez Božího požehnání, marné lidské namáhání.

PŮLNOC Ocitáme se na rozhranní dne, o půlnoci. Lidová zbožnost nás přivádí ke Kristu o půlnoci v době vánoční. Všeobecně se má za to, že se Ježíš narodil o půlnoci (odtud tradice půlnočních mší). Ježíš je rovněž o půlnoci vzkříšen.

Nakonec vám nabídnu jeden půlnoční příběh ze Skutků apoštolských z misie ve Filipech: „Když je (Pavla a Silase) důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení a žalářníkovi poručili, aby je dobře hlídal. On je podle toho rozkazu zavřel do nejbezpečnější cely a pro jistotu jim dal nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřásalo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta“ (Sk 23-26). Pokud se náhodou probudíte uprostřed noci, můžete si vzpomenout na Boha, který vysvobozuje z těch nejpevnějších okovů, že náš Bůh je Bohem svobody a že nás doprovází stále. (Z knihy P. Šabaka: Posvěcování času, pokračování příště) strana 9

strana 10

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 4/2009

I srdce promlouvá… - Hlas volajícího na poušti (Lk 3,1-6). Sv. otec Jan Pavel II. se často vracel ve svých promluvách k obhajobě života. Nějaká paní se s pohrdáním usmála: „Bude-li takto pokračovat dál, zůstane sám jako hlas volajícího na poušti. Těmito zásadami už dnes svět nezíská.“ Výraz „hlas volajícího na poušti“ se stal příslovečným. Označuje člověka, který něco hlásá, ale kterého společnost nepřijímá, nebere ho vážně. Dějiny ukazují, že to bývá osud velkých myslitelů, umělců, proroků. Za pravdu se jim dá obyčejně až později. Je to stav, ve kterém se ocitají všichni křesťané. Nejde vedle sebe postavit národy evangelia a morálku, kterou šíří profánní tisk. Jak tomu bylo za doby Jana Křtitele? Mnoho lidí se vydalo za prorokem do pouště, aby mu naslouchali. Poušť znamená prázdnotu, ale lidé najednou pociťují, že denní život je mnohem prázdnější než poušť. Nespokojenost se světem je začátkem útěku z veřejnosti do samoty. Koncem 5. stol. bylo prý hodně poustevníků, zakládaly se kláštery. Tomuto útěku ze světa je potřeba porozumět v křesťanském smyslu. Kdo kráčí za hlasem svého srdce až do řeholní samoty, stává se sám takovým „hlasem volajícím v poušti“, který obvykle přitahuje i jiné. Světci, kteří odešli do samoty, nalezli nádheru vnitřního světa. Neumět naslouchat je velkým nedostatkem ve vývoji osobnosti, v utváření charakteru. V samotě se dá učinit objev, že mluví také vlastní srdce, hlas svědomí, inspirace. To jsou hlasy volajícího na poušti. Proto stojí za to, abychom se do samoty čas od času uchýlili a dali Bohu příležitost promluvit. Je to potom radostná zvěst. (MZ)

GRATULACE

Dagmar Čechalová a Lukáš Hájek si řekli své ano v kostele sv. Bartoloměje 6.6.2009. Hodně štěstí a radosti přeje redakce! strana 11

 Ohlasy – Farní zájezd

CHLUMEČEK 4/2009

MÁJOVÉ FARNÍ VÝLETOVÁNÍ Takže jsme zas vyrazili, tentokráte na prvního máje a stálo to za to, přestože se líbání pod rozkvetlou třešní nekonalo (třeba příště?), ale měli jsme jiné cíle, a to neméně ušlechtilé. Vyjeli jsme hnedka s ranním kuropěním, cestou jsme radostně prozpěvovali zbožné i jiné písně, mohli jsme se i prospat a v modlitbě vložit celé naše putování do rukou Božích. Prvním naším cílem bylo poutní místo Hejnice, kde jsme měli krásnou mši svatou, prohlídku kostela + něco krátce z historie a pak už byl čas akorát tak na oběd (tuším, že byly řízky?), číšníci kupodivu docela stíhali a my díky tomu taky, což nebývá vždy pravidlem, jak si vzpomínám z předešlých nestíhaček, kdy jsme brali Kuks doslova úprkem . A tak tentokrát jsme si prohlídku Frýdlantu – hradu, přestaveného na zámek, náležitě vychutnali, máme z nádvoří pěkné fotečky . Pak už naše kroky vedly do nedalekého Liberce, kde bylo více možností, jak příjemně prožít zbytek odpoledne – lákavá byla botanická zahrada, pro děti ZOO – ta nikdy nezklame (nevím, jak rodiče, ale co by pro své ratolesti neudělali, že?!). Dětem se výlet určitě moc líbil. Všichni jsme dostali hnedka ráno od vedoucího zájezdu Tomáše Tesaře poznámkové bločky. Dospělé to k aktivitě příliš nevyprovokovalo, zatímco ale děcka přímo zuřivě zapisovala snad všechno, co se dělo. Péťa Tesařů dokonce uspořádal anketu, kde se zajímal o dojmy a postřehy „účastníků zájezdu“ . Díky letí především našemu skvělému Tomášovi, který v tom všem má nejvíce prsty a všem ostatním z autobusu (nebo z farnosti?) za jejich milou společnost . (Za všechny účastníky zájezdu Lenka Urbanová) strana 12

 Ohlasy – Farní zájezd

FARNÍ VÝLET 2009

CHLUMEČEK 4/2009

Vyjeli jsme časně zrána, všichni mžourali jak vrána. Tomáš koukal přísně, že máme pět písně, prý vzal samé sklerotiky, tak nám rozdal zápisníky.

Odjezd byl naplánován na 6:00 hod. Byli jsme o ždibeček pomalejší a vyrazili jsme až v 6:15. Aby nám cesta příjemně ubíhala, rozdal nám organizátor notýsky na naše popisování zážitků a postřehů. První zastávka byla kolem Jedem Volvem, to se cení, 9:00. Záchody byly pěkně přeplněné a protože jsou tu pytle na zvracení, jsme neměli moc času, někteří šli místo na zřejmě v tomhle autobuse záchod do živého plotu. V automyčce se nám je všem blbě v jednom kuse. podařilo chytnout umývající se auto (co jiného Kvůli vtipu pana faráře když je to automyčka). Jak řekla teta Pavla prskl jsem někomu do tváře. Adámková, byla to docela zajímavá podívaná. Kdo to byl, asi se nedovím, Odjeli jsme kolem 9:30. Když jsme dorazili do po facce ztratil jsem vědomí. Hejnic, vystoupili jsme přímo před kostelem. Tento kostel prodělal před pár lety rekonstrukci Na pumpě chvíli jsme zůstali, záchody jsme tam ucpali, kopulí. Velice se mi zde líbilo odpojení holkám nevadilo svatostánku a části oltáře s obětním stolem. ani světlo denní, Po mši svaté, kterou vedl náš pan farář, jsme očůrávaly elektrické vedení. šli do místní restaurace, kde byli na výběr tři Kdo jede kolem, zbystří, druhy jídel: Smažený sýr+hranolky, dále bylo ještě teď to tam jiskří. na nabídce guláš+knedlíky a na to třetí si Dojeli jsme do Hejnic, nepamatuju. Po vydatném obědu jsme zpátky nebylo tam skoro nic, nasedli do autobusu a vydali jsme se na hrad jen Madona spanilá, později přestavěný na zámek. Tento krásný ještě že nás chránila, hrado-zámek se jmenuje Frýdlant. Leží v že nás po tom focení krásných kopečkách poblíž stejnojmenného nečekalo vězení. městečka. Hrad byl podle pověsti vybudován Potom přišla pohoda: na skále, kde se čert a jeho první majitel zlákala nás hospoda. vsadili. Čert sázku prohrál a musel vybudovat Pak vzhůru k volantu, skálu, na které byl postaven hrad. Jeho jedem do Frýdlantu. majitelé se střídali, jako když si měníte ponožky. Majitelem byl i Albrecht z Valdštejna. A z Frýdlantu elce-pelce Po exkurzi na zámku jsme nasedli do autobusu jedem přímo do Liberce. V ZOO už nás čekají, a vyjeli jsme do Liberce. Zde jsme mohli vybrat volné klece chystají... ze 4 možností: 1) Světově známá Liberecká ZOO. 2) Hlavolamové centrum IQPark (Z jednoho zápisníčku) Babylon. 3) Botanická zahrada v Liberci. 4) Procházka po Liberci. Každý si vybral něco jiného. My jsme šli do ZOO. Všichni jsme se těšili na bílé tygry. Ti bílí tygři byli nádherní. Liberecká ZOO je ZOO v přírodě. Na konci trasy byl měřič rychlosti vaší chůze. Já osobně jsem běžel nějakých 17 km/h. Po odchodu ze ZOO jsme se ještě stihli vyfotit na krásně vyřezaném ptáku a už tu byl autobus. Do Luže jsme dorazili kolem 21:00. Podle mne se ten výlet velice vydařil. (Péťa Tesař) strana 13

 Ohlasy – Dětský farní den

CHLUMEČEK 4/2009

DĚTSKÝ FARNÍ DEN Dětský farní den proběhl 8.5.2009 tentokrát ve znamení potopy, což je téma stále velice aktuální. A Noe zanechal dětem dokonce i dopis:

Moji milí pomocníci, ještě dnes vzpomínám, s jakým nadšením jste mně pomáhali se stavbou archy a zvířátky, která se měla v arše ukrýt, a tak se zachránit před potopou. Bohu se totiž nelíbilo, že se lidé chovají moc špatně, a proto potopu seslal. Nakonec, jak víme z příběhu, přestalo pršet a voda vyschla. Všichni, kdo byli v arše, potopu přežili. Ostatní zahynuli. Z toho pro nás plyne poučení, abychom nezlobili a řídili se Božími přikázáními. Tak uděláme radost Bohu a On nás vezme do své archy. Když jste mě celý den tak pěkně pomáhali, tak vám to šlo. Proto vám přeji, aby se vám to tak dařilo doma i ve škole. Váš Noe.

strana 14

 Ohlasy – 1. sv. přijímání

CHLUMEČEK 4/2009

PRVNÍ SV. PŘIJÍMÁNÍ

 Ohlasy – Oprava začíná

CHLUMEČEK 4/2009

OPRAVA INTERIÉRU ZAČÍNÁ

V neděli 14.6.2009 o Božím Těle se poprvé zúčastnilo eucharistické hostiny 5 dětí z naší farnosti: Adélka Tesařová, Deniska Tesařová, Klárka Doležalová, Marian Jirásko a Péťa Študent. Chtěli bychom poděkovat našemu panu faráři za skvělé provedení jak přípravy tak vlastní slavnosti. Příprava byla vedena metodicky velmi zajímavě, obohatila i nás rodiče, dokonce jsme museli plnit domácí úkoly ! První zpovědi se zúčastnily celé rodiny a byla nádherným zážitkem nejen pro děti. Světlo rozsvícené svíčky, kterou si každý nesl ze zpovědnice a postavil ji do symbolického domečku místo střepů, uschlých větviček a kamenů – znamení našich vin, prozářilo i dům našich srdcí. Slavnost Božího Těla pokračovala v bohaté symbolice - svíčky, krásné oblečení, osobní sliby, netradiční obětní průvod, hudební doprovod, pamětní obrázky, následná hostina na faře – to vše důstojně zarámovalo jednu z nejvýznamnějších událostí v životě křesťana. Děkujeme Ti, Pane, že jsi přišel do srdíček našich dětí, kéž už je nikdy neopustíš! (Rodiče) Adélka: Líbilo se mi, jak jsem příjímala hostii, byl to úplně jiný pocit, než když jím tatranku. Marian: Moc hezké bylo, jaké jsme měli krásné svíčky a jak svítily. Deniska: Nejvíc se mi líbilo, jak jsem dostávala hostii na jazyk, bylo to povznášející. Péťa: Skvělé bylo, že jsme každý nesli nějaký obětní dar a já nesl kříž. Klárka: Bylo to výborné a moc se mi to líbilo, hlavně jak jsem držela tu rozsvícenou svíčku a jak jsme dostali ten obraz. strana 15

Každého dne něco končí, každého dne něco začíná. Do chrámu P. Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku v Luži přicházejí po staletí lidé, aby načerpali sílu a naději. Domů si odnášejí pokoj v duši a vzpomínku na obdivuhodnou chrámovou výzdobu, kterou před třemi sty lety vytvořili naši předkové z darů hraběnky Marie Max. E. T. Hieserlové z hradu Košumberk. I když toto dílo bylo budováno s velkou odpovědností a pečlivostí, také na něm zapracoval zub času, a proto v měsíci červnu byly zahájeny opravy interiéru kostela. V úterý 23.6.2009 náš duchovní správce P. Josef Hubálek v tomto kostele přivítal otce biskupa Mons. Dominika Duku, pana radu velvyslanectví Norského království Kjetila Aaslanda, náměstka hejtmana pardubického kraje Romana Línka, starostu města Luže Tomáše Soukupa a další hosty. Na této náročné opravě v ceně téměř 920 000 Eur se podílejí Norské fondy 85%, Pardubický kraj 12% a město Luže 3%. Setkání bylo uskutečněno na přání zástupců firem, které budou opravy provádět. Otec biskup požehnal tomuto dílu s prosbami o Boží pomoc a ochranu P. Marie pro všechny angažované v těchto náročných opravách. Po dobu své existence byl chrám několikrát opravován, ale není zaznamenáno, že by celé komplety řezbářské výzdoby opustily své místo. Je to vpravdě historická událost, kdy nám před očima mizí chrámová výzdoba část po části a těžko si zvykáme, že nás u svatostánku nevítá věčné světlo oznamující Boží přítomnost. Doufejme a věřme, že se dílo podaří, že bude staré obnoveno a tato barokní perla východních Čech opět zazáří v plné kráse i uvnitř. Za to prosme: „Dědictví otců zachovej nám, Pane“. (MD)

VZÁCNÁ PERLA CHRUDIMSKA Rok se opět s rokem schází a léto vstupuje do své přírodní fáze. A právě to je čas zahájení poutí zde u nás na Chlumečku u Panny Marie ustavičné pomoci. Není to jen určitá tradice, která přetrvala věky, je to hlavně úcta k Matce Boží, s níž sem putují věřící z širokého okolí, ať v prosbách nebo s poděkováním, do nitra tohoto duchovního stánku. Uvědomujeme si vůbec, jaký skvost nám tu zanechalo minulosti plémě? Je to důkaz našich předků chované úcty k duchovním hodnotám. Kolik těch nejen mariánských stánků, ale i ostatních zdobí naši krásnou vlast. A ve světě je také tomu tak. Už jen to pomyšlení musíme vzít v úvahu, že přes veškeré zvraty různého rázu dokázaly generace po generacích udržet a předávat materiální, ale hlavně duchovní hodnoty nám, ale hlavně co snad ještě přijdou po nás, aby v tom krásném díle Božím pokračovali, aby Tvůj stánek, Panno Maria, zářil do dáli dál a plnil své duchovní poslání. A Tvé krásné panorama nad městečkem Luže kéž vítá příchozí z mnoha stran i v budoucnu. Panno Maria, vyslyš naše prosby a oroduj za nás. (Jiří Mikan) strana 16

 Ohlasy – Oprava začíná

CHLUMEČEK 4/2009

Články – Pravda a lež

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ PRACÍ NA CHLUMKU

PRAVDA A LEŽ

Silný déšť nás neodradil od úmyslu být v úterý 23.června v kostele Panny Marie, Pomocnice křesťanů na Chlumku, kde se uskutečnilo slavnostní zahájení prací restaurování části vnitřního mobiliáře, soch, varhan a celkové výmalby. Pozvaní byli právě ti, kteří budou tyto odborné práce provádět a při bohoslužbě slova pan biskup Mons. Dominik Duka požehnal tomuto dílu. Má velikou úctu k Panně Marii, rád se za ní sem vrací a velice podporuje tento projekt. Vyjádřil vděčnost, že finanční prostředky poputují z Norska, Lichtejnštejska a Islandu. Vzpomenul norskou spisovatelku Sigrid Undsetovou a byl citován úryvek z jejího díla. Pan farář Mgr. Josef Hubálek, také velký ctitel Panny Marie, přiblížil historii stavby a co bylo inspirací pro začlenění se do programu „Norských fondů“. Dozvěděli jsme se výši nákladů, jak se bude finančně podílet Pardubický kraj a město Luže. Velkými pomocníky ve vypracování projektu mu jsou Ing. Petrové Tesařovi a my farníci děkujeme všem, kteří se do tohoto díla s tak velkým nasazením ponořili. Velvyslanecký norský rada Kjetil Aasland nám sdělil, že u nich v Norsku tak vzácné historické památky nemají a že je ujištěn, že budou finance v tomto kostele dobře použity. Také další host vicehejtman Pardubického kraje Ing. Roman Línek podporuje tento projekt a starosta města Luže Ing. arch. Tomáš Soukup je také této věci pozitivně nakloněn. Bohoslužba slova a projevy zúčastněných ve mně zanechaly příjemný a radostný pocit, že toto náročné a opravdu již potřebné dílo bude zdárně probíhat. Vždyť každý týden, kdy vstupujeme do této svatyně, je patrný posun prací. Nejprve byly demontovány a odvezeny varhany, hlavní oltář, poté sousoší Proměnění Páně na hoře Tábor, Bůh Otec v obláčku a teď dokonce přibylo lešení a postupně se zakrývají postranní kaple. Hodně fandím odvaze pana faráře a všech zainteresovaných a v modlitbách budeme vyprošovat zdárný průběh prací. Těšíme se na nově vymalovaný chrám a zrestaurovaný mobiliář. Bude to pro mnohé z nás asi velké překvapení, protože neznáme detaily - jako třeba odstíny výmalby. Boží požehnání dává naší práci úspěch. Kardinál Tomáš Špidlík říká, že za veškerou lidskou prací je činný Bůh. A svatý Ignác z Loyoly to vyjádřil pěkným aforismem: „Pracujte, jako by všechno záviselo jen na vás samých, ale modlete se, jako by všechno záviselo na Bohu.“ Všechen um a nadání je darem od Pána Boha a i když vím, že to bude vyžadovat velké úsilí všech odborníků i řemeslníků, věřím, že vše bude probíhat podle harmonogramu prací a tato etapa bude zdárně dokončena. (MZ)

Richard Špaček

strana 17

CHLUMEČEK 4/2009

Za velmi dávných časů, když Pravda a Lež byly bytostmi, přišla Lež k Pravdě na návštěvu pohovořit si o nutné záležitosti. Příbytek Pravdy byl velmi prostý a jasný, všechno bylo čisté a přímo průhledné. Na všem bylo zřejmé, že Pravda se nesnaží předstírat ani zakrývat, že je taková, jaká je nejen podle řečí, ale i skutečnosti. Pohled Pravdy byl přímý a klidný. Lež se až zalekla, když vstoupila. Slýchala sice, jaká je Pravda, ale sama tomu nevěřila, nemohla - to by přece nebyla Lží, kdyby chápala podstatu Pravdy. „Máš tu moc jasno, Pravdo! Nejsem zvyklá na tolik světla, až mne to do očí píchlo! Dovol, abych se někde skryla!“ Pravda se usmála, předem věděla, s čím Lež přichází, co marně do roušek zakrývá, do roušek podvodu, klamu, lží… „Nemůžeš se skrýt – nemám zákoutí ani kulisy. U mne je zjevné na každém, s čím přichází a co má uvnitř.“ Lež tedy stála vyšperkovaná a zevně vábná, ve zraku velmi nejistá a uvnitř jen samá tma a zrada… „Nemohu vyhovět tvému přání“, pokračovala Pravda, „protože je nemožné, abych se sama stala Lží – vždy bych zářila, prosvítala i tvými nejhustšími závěsy.“ „Opravdu nemůžeš? To je ale škoda, nechtěla bych tě zakrývat. Byla bych domem – ty bys jej kryla, tak bychom mohli lidem sloužit – já jako Lež a ty jako Pravda.“ Pravda se této chytrosti čtverácky usmívala. „Jak dobře jsi to vymyslela. Ovšem – dobře jen v pojmu Lži, ale na něco jsi snad zapomněla – že já bych nejen do výšin zářila, lidi přitahovala, nýbrž i dolů – do tvé tmy…. Tak bych tvé záměry odkrývala, lidi od tebe odvracela – tvůj život by byl nemožný.“ Lež se do sebe zachechtala: „Proč jsi mi to řekla? Mohla jsi nade mnou zvítězit! Jsi tak prostoduchá, hloupá!“ „Kdybych nebyla upřímná i k tobě, nebyla bych Pravda, nebyla bych pevná, nebyla bych silná, i nepatrná lež by mne zviklala – před větší bych se třásla. Takto je moje jsoucnost věčná, kdežto ta tvoje – i když převeliká – vždy pouze dočasná v oblibě, délce i trvání.“ Lež se poroučela, strach před poznáním ji roztřásl. Tušila konec, propast hanby místo řádů a velikosti od lidu, kterému vědomě lhala, když ho k nectnostem nabádala, k útokům na všechno, kde jen žila Pravda. Chtěla být všemocná a věčná… Tak rychle, závratně jako tajfun rostla, pravdy z kořenů vyvracela, všude se snažila být pouze jenom ona. Ve své nadutosti a pýše se již necítila. Ale proč se chvěje? Pravda je přece tak malá, ta jí nemůže ublížit! Snad dříve ano – ale dnes je to zcela k smíchu… Lež je veliká jako oblaka a Pravda jako zrnéčko písku, je ve světě sotva znatelná, její moc náleží minulosti. „Jediným vládcem přítomna jsem sama!“ – tak se Lež hlasitě ujišťovala, ale je to divné, dnes tomu jako jindy nevěřila, návštěva Pravdy ji jaksi oslabila….

strana 18

Články – Pravda a lež

CHLUMEČEK 4/2009

Před domem Pravdy stálo malé dítě. Jak se Lež ve dveřích objevila, zatřáslo se, zíralo na Lež jako na příšeru. Potom vykřiklo, dalo se do běhu, utíkalo k mámě… Lež se podivila: „Je to dítě pravdy, že se mne tolik bojí, nebo ze mne již tak zjevně moje přednosti vystupují? Ovlivnila mne Pravda? Nějak poznamenala moji tvář či šat, že mi lidé již neuvěří a budou se mne bát? Je Pravda opravdu věčná a já Lež pouze dočasná?“ Kolemjdoucí lidé se na Lež dívali nejprve zvídavě – pak pohrdlivě: „Kde se tu, ošklivá, jenom vzala? Šla nakazit Pravdu? Jak zestárla – je odporná! Hnusný je pohled na tu příšeru! Hábit má z podvodu, ze zrady, násilí, jak je to zřejmé a my to neviděli, až dnes ve dveřích Pravdy!“ Lidé se kupili kolem domu Pravdy. Ničemnosti Lži zcela zřetelně rozpoznávali. Nebylo třeba násilí k jejich odstranění, lidé již dobře viděli, že byli povrchem oklamáni, vnitřek že byl jen z bahna, v něm samí jedovatí hadi… Téměř všemocná Lež se zničila sama a to v okamžiku, když se domnívala, že je světovládná – že se jí podřídí i Pravda. Kde by se byla nadála, že ta nepatrná by nad ní zvítězila? Ano, Pravda je věčná a každá Lež – i když sebevětší, vždy pouze dočasná!

strana 19

 Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 4/2009

♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ Netradiční májová pobožnost na kolách Tak jsme takhle v neděli vyrazili - byla jsem u fary v Luži první, a to jsem to měla z Chroustovic o 10 km více z ruky. Netrvalo dlouho a dorazili i místní, včetně otce Josefa – nezklamal, měl taky bicykl, přestože někteří zbaběle dojeli auty, ale to se zase ochudili o tu zábavnou část našeho májového putování. Ne že by to potom byla nuda! Hned po příjezdu jsme se mohli osvěžit krásnou čistou vodou (prý byla i pitná, stále se cítím výborně!), je tam taková studánka Panny Marie Hlubočické (my máme zase Pannu Marii Chlumeckou, jak ochotně vysvětloval otec Josef, aby bylo jasno!). Nejprve si pro nás pěkně (jak jinak?) nachystal krátké „kázání“ a pak měl každý možnost se nahlas pomodlit Zdrávas Maria, což chtěli skoro všichni. Místní věřící domorodci nám zapůjčili malé varhánky, na které hrál a zpíval Péťa Jirásko a zpíval (pouze zpíval, ovšem zvučně) Marek Tesař – ono známé, ale neméně krásné – „Kněžno máje, buď pozdravena“.... Bylo to celkově velmi milé a pohodové setkání – dovoluji si říci, že s Pannou Marii. Ovšem druhá květnová neděli patří téže svátku matek, což akorát tak pěkně sedlo.... Cestu zpátky jsme si zpestřovali zastávkami – dovoluji si říci, že na pivo, pro dětičky pochopitelně limo a zmrzlinu... Zastávek bylo skutečně několik, protože cesta byla dlouhá, sluníčko se snažilo a my též. Pojeďte příště s námi, rozhodně nebudete litovat!!! (Lenka Urbanová) strana 20

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 4/2009

Ahoj holky a kluci! Milí kamarádi, školní povinnosti nám pomalu končí a prázdniny tu máme „co by dup“. Dva nejšikovnější z Vás chci odměnit ilustrovaným atlasem Světa - Jirku a Honzu Maršíka! Gratuluju kluci! Odpovědi k tiulkům seřadili takto: C. (uzdravení ochrnulého), Lystra D. (vzkříšení Eutycha), Troada E. (ztroskotání na moři), u ostrova Malta B. (kázání na Aeropagu), Athény A. (bouře stříbrotepců), Efez Tentokrát se s Všudybýlkem podíváme, jak se sv. Pavel dostal do Říma. Opustili jsme ho v Jeruzalémě, kde se setkal s apoštoly a vyprávěl jim, co se mu na cestách přihodilo. Objevilo se tam však několik lidí, kterým se nelíbilo, že mluví o Pánu Ježíši a bouřili se proti němu. Zajali ho a vedli k veliteli. Obviňovali ho jeden přes druhého a chtěli ho dát zabít. Velitel ho vyslýchal a Pavel mu přesvědčivě vylíčil, jak došlo k jeho obrácení na cestě do Damašku. Jenže židovská velerada o tom nechtěla ani slyšet a ukládali Pavlovi o život. Velitel ho proto poslal do Césareje k místodržiteli Felixovi. Tam byl nějaký čas vězněn, až nastoupil nový místodržitel Festus. Ten ho chtěl soudit a dát ho židům. Pavel se však odvolal k císaři do Říma. Byl totiž římský občan. Nasedl tedy na loď. Plavba začala být kvůli špatnému počasí nebezpečná a Pavel před další plavbou varoval. Ale nikdo ho neposlouchal. Stalo se tedy, že přišla bouře a vítr. Plavba byla nebezpečná a divoká. Pavel měl sen, že loď ztroskotá, ale nikomu se nic nestane a on se dostane do Říma. Opravdu se tak stalo a ztroskotali na ostrově Malta. Zde Pavel také mluvil o Pánu Ježíši a dokonce tam v jeho jménu uzdravil otce náčelníka ostrova a jiné nemocné. Odtud se pak dostal jinou lodí do Říma. Byl tam sice ve vězení, ale mohl se stýkat s lidmi a hlásat jim evangelium. strana 21

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 4/2009

!!!Pro extra chytré kebulky!!! Seřaď obrázky podle toho, jak se situace v životě sv. Pavla odehrávaly. Když pak ve stejném pořadí dosadíš písmenka z obrázků, dozvíš se, jak je sv. Pavel v církvi často nazýván.

!!!Pro malé zeměpisce!!! Zkus si projet prstem Pavlovy cesty jako bludištěm a vyjmenuj 5 současných států, které leží v místě, kudy putoval sv. Pavel s praprapraVšudybýlkem.

strana 22

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 4/2009

 Informace

CHLUMEČEK 4/2009

 Nedělní bohoslužby v Luži: Kromě tří letních poutí (5.7., 16.8. a 13.9.) se budeme z důvodu oprav interiéru na Chlumku až do odvolání setkávat v 9:30 hod. v kostele sv. Bartoloměje v Luži.  Dvacátý ročník Katolické charismatické konference: 8.-12. července 2009 v Brně na výstavišti BVV. Program konference tvoří přednášky, adorace, neformální setkání, společná modlitba a bohoslužby. Více na http://konference.cho.cz/.  Prázdninový pobyt dětí v Liberku: 1.-8. srpna 2009. Milé děti! Letos o velkých prázdninách se vydáme po stopách sv. Pavla v podhorské vesničce Liberk a jejím okolí. Fara leží asi 6 km severovýchodně od Rychnova nad Kněžnou. Těšíme se na Vás! Závazné přihlášky lze vyzvednout i odevzdat u Lenky Zárubové.  Podzimní prodloužený víkend v Rokytnici: Farnost Luže Vás zve na podzimní prodloužený víkend do Rokytnice nad Jizerou 17.–20.9.2009.  Setkání s papežem Benediktem XVI.: Čeští biskupové vás srdečně zvou na veřejné setkání s papežem Beneditkem XVI. v Brně v neděli 27.9 - mše sv. od 10.00 hod. a ve Staré Boleslavi v pondělí 28.9. – mše sv. od 9.45 hod. Lužská farnost pojede autobusem na setkání s papežem do Brna. Všichni jste srdečně zváni. Odjezd autobusu bude upřesněn začátkem měsíce září. Více na http://www.navstevapapeze.cz.

!!!Nejšikovnější z Vás se mohou těšit na Malování podle čísel i spolu s rámečkem!!! Správné odpovědi ( 1. sv. Pavel je..........,2. názvy států) pošlete formou SMS na 776815190 nebo mailem na [email protected]. Vše do uzávěrky čísla.

strana 23

strana 24