ZELÍ Klub zdraví Polička – 13. 1. 2010
Pár slov úvodem (článek z poličské Jitřenky) Začíná rok s novým číselným „kódem“ a já budu mít zřejmě déle neţ obvykle problém s jeho psaním, pořád píši spíše 20010, ty dvě nuly za dvojkou jsme psali dost dlouho… Dokonce jsem si uţ vytvořila pomůcku, při psaní si říkám „dva-nula-jedna-nula“, ale to není to, o čem bych se s vámi dnes chtěla sdílet. Důleţitější je, ţe i v tomto roce budeme mít k dispozici 12 měsíců, 52 týdnů a 365 dní. Můţeme si je představit jako cestu, která někam vede. Pro někoho pěšinka mechová vedoucí příjemným lesem, pro jiného hlučná několikaproudá dálnice. Někdo jde sám, vleče svá břemena starostí o rodinu, balvany pracovních povinností, další jde ve skupině spolupoutníků a o nesení zavazadel se spolu dělí. Někam jít vyţaduje určité nasměrování. Mít cíl dává smysl putování. A naopak, někam jít má smysl tehdy, kdyţ vím, kam chci dojít. Potřebujeme mít cíl, vizi, paprsek světla osvětlující naši cestu. Můţeme tomu říkat naděje. Ta dává cíli obrysy, byť jsou někdy mlhavé a hodně v dálce. A pak také musíme mít víru, ţe nějaký cíl existuje. O tom se píší texty písní, básně, romány. Kniha knih je vlastně celá o putování ze ztracenosti bytí ke smysluplnému cíli. Na takové pouti lze ovšem i zabloudit, ztratit cíl ze zřetele, nechat se odvést k jinému cíli, ztratit správné nasměrování. Vím, o čem mluvím… A někdy mám pocit, ţe se celý svět ţene zcela bezcílně odnikud nikam. A tak vám za Klub zdraví přeji, aby váš letošní kalendářní rok, ono pomyslné přidělení určitého počtu dní, jimţ jen vy sami smíte dát naplnění, měl od počátku zcela jasný směr a cíl. A to, i kdyby vám někdy připadalo, ţe byste raději neměli nikam chodit. Nebojte se však vykročit, bude to moţná úmorné (zvlášť za poledního vedra), moţná dost dobrodruţné, ale určitě to bude nesmírně zajímavé a obohacující putování. A pokud při něm narazíte na pozvánku k odpočinutí v Klubu zdraví, nebojte se zvolnit a přijďte, určitě to nebude ztráta času. Na leden nabízíme přednášku Aleše Kociána na téma „Zelí“, ochutnávka bude tentokrát z polské kuchyně a hlavní surovinou bude, jak jinak, zelí. Okénko pro zamyšlení vám otevře poznání o „vitamínu Ţ“ Začínáme v 17,30 hodin dne 13. ledna 2010 v horní místnosti Mozaiky. Tak si nezapomeňte udělat čas a pokuste se s námi tvořit něco nového. Neţ zůstat v papučích doma je lépe nezůstávat stát, jak známo „kdo chvíli stál jiţ stojí opodál“… A tak další pravdivý postřeh pana Stendhala, ţe „ţivot je příliš krátký a čas, který ztratíme zíváním, se nám nikdy nevrátí,“ vás moţná přezuje z bačkor do teplých bot a vy se stanete součástí tvůrčí dílny (neboli workshopu) jménem Klub zdraví. Za celý tým se na vás budu jiţ od této chvíle moc těšit a do té doby vám přeji, abyste byli zdrávi. Hanka Ščigelová, Klub zdraví Polička
O zelí a králích Během stavby Velké čínské zdi dostávali kuliové nasolené zelí s rýţí, aby byli zdraví a silní. Nasolení chránilo zelí po celou sezónu i déle a zelí bylo jedinou zeleninou, která byla uţívána jako doplněk k nezpracované rýţi. Kdyţ Mongolové dobyli Čínu, věděli, co dělají, kdyţ převzali pouţívání nasoleného zelí jako potraviny na cesty. Mongolské hordy se ve třináctém století dostaly aţ do Maďarska a přinesly do Evropy i pouţívání nasoleného zelí. To se stalo jednou ze základních potravin ve východní Evropě a v Německu. I legie Gaia Julia Caesara, nejúspěšnější armáda, jakou kdy svět poznal, se dostaly daleko od své základny, kterou měly v Římě. Jedinými zásobami potravy na cestě byly vaky se zrním - jeden vak na muţe. Stejně jako Vietkong neměly ani Caesarovy legie kuchyně nebo cukr k úpravě jídel a neměly ani zdravotnický personál, pouze ranhojiče k látání zranění. K jídlu tyto armády pouţívaly buďto samotné zrniny, nebo jejich směs s římskými jídly doplněnou zelím a další zeleninou, kterou cestou sehnaly. Plinius praví, ţe zelí po mnohá staletí uchránila Řím před rukama felčarů. Byly to evropské armády, které se na svých cestách dostaly do potíţí díky tomu, ţe šly jiným směrem. Ve své historii invaze křiţáků svatého Ludvika v roce 1260 do Egypta bohatého na cukr popsal Sir Jean de Joinville zhnisané krvácející dásně, hemoragické koţní skvrny a otoky nohou, které suţovaly křesťanské armády a vedly ke konečné poráţce rytířů a jejich velitelů. Číňané, Mongolové a Římané věděli, ţe nasolené zelí působí proti skorbutu, jak Římané nazývali ony koţní symptomy. Angličané je nazvali kurdějemi ( onemocnění způsobené nedostatkem vitamínu C). I evropští rolníci jako by věděli, jak se s nimi vypořádat. Kořenářky předepisovaly nejrůznější plané zelené rostliny jako "trávu proti kurdějím". Zdroj: Cukrové trápení - William Duffy ¨
Zelí je ideální strava nejen na zimu Autor: Michaela Vorlová Původní domovinou zelí je nejspíš Evropa, v některých přímořských částech našeho kontinentu můţeme stále ještě nalézt plané předky této jiţ po celém světě rozšířené zeleniny. V našich luzích a hájích je zelí neodmyslitelnou součástí domácí tradiční kuchyně, dříve však hrálo ještě významnější roli, bylo jednou z hlavních potravin, a to po celý rok. V dobách, kdy si lidé nemohli koupit ani jinak obstarat čerstvé ovoce a zeleninu, především v zimních měsících, patřilo právě zelí mezi hlavní zdroje vitaminů. Má totiţ jednu úţasnou vlastnost - při skladování ve správných podmínkách vydrţí téměř bez újmy celé dlouhé měsíce. Hlavně v našich podhorských oblastech s tuhou a dlouhou zimou se kaţdý rok nakládalo mnoho kilogramů zelí na kaţdého člena rodiny, lidé si tak zajišťovali pravidelný přísun důleţitých, a v tehdejší běţné potravě chybějících, látek na celé těţké zimní období.
Vitaminy, minerály a jiné přínosné látky obsažené v zelí Zelí je bezesporu důleţitým zdrojem vitaminu C. Ten hraje významnou roli pro zachování naší imunity. I kdyţ naši předkové nejspíš neměli potuchy o nějakém vitaminu C, věděli, ţe pokud budou jíst dostatek zelí, budou zdravější a odolnější vůči nemocem. Dalšími vysoce zastoupenými vitaminy v této zelenině jsou vitamin A a vitaminy skupiny B, a to v ideálním poměru, zelí je tedy zdrojem tzv. B-komplexu. Bohatě zastoupené jsou i mnohé minerály, především ţelezo, zinek, selen, draslík, sodík a mangan. Zelí obsahuje spoustu vlákniny, bílkovin, aminokyselin a glukózy. Kombinací všech těchto pro tělo nepostradatelných a prospěšných látek se tak stává více neţ jen pochoutkou na našem talíři, je to obdivuhodný, i kdyţ na první pohled nenápadný ochránce našeho zdraví.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
Zelí jako balzám na naše zažívací ústrojí O zelí se říká, ţe 'čistí střeva' a to je stará pravda. Má schopnost na sebe navázat jedovaté látky - těţké kovy - usazené v našem trávícím traktu, především ve střevech, a následně je odvést z těla ven. Zároveň ochraňuje střevní sliznice a podílí se na udrţení zdravé střevní flóry, mikroorganismů, které se starají o správné trávení a vylučování. Zelí je známé i jako bojovník proti zácpě, a to především díky vysokému obsahu vlákniny, je tedy více neţ vhodné jakou součást léčby neduhů jako jsou hemoroidy a chronická ochablost střev. Konzumace zelí a uţívání zelné šťávy se doporučuje lidem trpícím vředy ţaludku a dvanácterníku. Obsaţené látky totiţ dokáţí urychlit proces hojení a zacelování postiţených sliznic.
Další významné účinky zelí na náš organismus Jak jsme se jiţ zmínili výše, zelí je účinným stimulantem imunity, jeho pravidelná konzumace zvyšuje obranyschopnost našeho těla a pomáhá udrţovat správnou funkci orgánů. Méně známý je fakt, ţe zelí svým vysokým obsahem selenu pomáhá sniţovat vysoký krevní tlak. Čistí naše tělo od neţádoucích usazenin a přebytečných tuků, tím sniţuje hladinu cholesterolu v krvi. Další nepříliš známý účinek zelí je schopnost uklidnit náš nervový systém, čehoţ můţeme vyuţít např. při léčbě nespavosti, nervozity a napětí. Hlavně červenému zelí s vysokým obsahem selenu se připisuje blahodárný vliv na naše libido a potenci, plodnost a produkci spermatu. Lidé trpící nedostatečnou funkcí štítné ţlázy by měli tuto zeleninu také zařadit do svého jídelníčku, protoţe jim pomůţe s obnovou její správné funkce. A co teprve ti z nás, kteří bojují s nadváhou - zelí nás totiţ umí nasytit a zároveň nám dodat mnoţství zdraví prospěšných látek, přitom jeho energetická hodnota je velice nízká (cca. 22kcal/100g).
Zelí v kuchyni I kdyţ dnes běţně konzumujeme zelí spíš tepelně upravené (klasika maso-knedlo-zelo, nebo např. výborná česká zelňačka), nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek má samozřejmě zelí syrové a kysané. Na jemno nakrájené nebo nastrouhané syrové zelí se výborně hodí do salátů všeho druhu. Pro jeho zjemnění a změknutí můţeme pouţít jednoduchého triku, syrové zelí nakrájíme, uloţíme do uzavíratelné nádoby, přidáme několik lţic olivového oleje, promícháme a nádobu uzavřeme, uloţíme do chladu a necháme 2 dny uleţet. ..taková obyčejná hlávka zelí.. na první pohled nic zvláštního, ţe.. a co všechno umí.. byla by věčná škoda, kdybychom ho nechali vytlačit ze svého jídelníčku jinými "exotickými" potravinami, které mu někdy nesahají ani po kotníky..
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
RECEPTY VLASTNÍ: Boršč babičky Milečky Suroviny: mrkev celer bílé zelí brambory červená řepa fazolky v rajském protlaku cibule hladká mouka tuk solčanka / vegeta sůl zelená nať-petrţelka zakysaná smetana
Postup: Postupně dáme vařit mrkev, celer, po chvíli přidáme zelí, brambory. Kdyţ je vše měkké, přidáme najemno nastrouhanou řepu, zahustíme jíškou. Po vypnutí přidáme fazolky, petrţelku a nakonec zakysanou smetanu. (V ruských domácnostech smetana je aţ součástí ingrediencí na stole a přidává se přímo do talíře).
Taštičky z listového těsta Suroviny: listové těsto kysané zelí uzené tofu vejce na potření sezamové semínko
Postup: Rozválíme listové těsto, nakrájíme na čtverečky, do kaţdého dáme trochu najemno nastrouhaného tofu, mírně podušeného zelí, zabalíme do taštičky, potřeme vejcem a posypeme sezamovým semínkem. Upečeme do zlatova.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
Pekingské zelí se zázvorem Při časové tísni ještě jeden recept. Je pro 2-3 osoby
Suroviny: 2 lţíce oleje 1 lţíce čerstvého zázvoru 4 šálky pokrájeného pekingského zelí 2/3 šálku mraţené (sterilované) kukuřice ½ šálku solených arašídů (jeden malý sáček) 1 a ½ lţíce sojové omáčky 1 lţíce citronové šťávy
Postup: Na oleji 30 sekund osmahneme najemno nakrájený zázvor, (alternativně 3-4 strouţky česneku), přidáme natenko nakrájené zelí a společně znovu asi 2 minutky osmahneme. Podlejeme trochou vody (můţeme alternativně smíchat s ½ kostkou zeleninového bujónu), přidáme kukuřici a podusíme přiklopené 2 minuty. Přidáme sojovou omáčku, citronovou šťávu, přisypeme arašídy (které můţeme, ale nemusíme nahrubo nasekat) a spolu na 1 – 2 minutky podusíme. Pánev odstavíme a podáváme jako lehkou (jakou jinou) večeři, nebo jako vydatnou přílohu.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
RECEPT Z NÁVŠTĚVY U GRAŻYNY Levné závitky jinak (nebo-li Zelné kouličky) Mnoţství pro 4-6 osob, podle volby přílohy
Suroviny: 500g bílého zelí Cibulka Šálek předem připravené sojové drti 1 sáček rýţe 1 kostka zeleninového bujónu Voda Sůl ¼ šálku krupice 3 lţíce namletého lněného semínka 9 lţic vody
Postup: Zelí nakrájíme, přidáme sojovou drť (v Grażyny originálním receptu se jedná o namleté kuřecí maso), osmahnutou cibulku, suchou - nevařenou rýţi a krupici. Abychom mohli tvořit malé karbanátky nebo kouličky, je potřeba hmotu svázat. V původním receptu k tomu slouţí 5 vajec. My k tomu pouţijeme lněné semínko namočené na nejméně 5 minut ve teplé vodě, dokud nezrosolovatí. Obecně se místo 1 vejce dává 1 lţíce drceného lněného semene se 3 lţícemi vody. (Pozor, semínko ţlukne během pár dní, uchovávat lze menší mnoţství v uzavřené nádobě v lednici a i tam zásadně ne déle neţ týden). Svázanou hmotu dochutíme a uděláme menší kouličky (díky rýţi nabudou, tak ať se vám pak vejdou do pusy) a ty pak, jemně obalené v mouce, zlehka osmahneme na pánvi. Naskládáme do hrnce, téměř zalijeme vodou s rajským protlakem a rozpuštěnou kostkou bujónu. Dusíme 30 minut. Podáváme s přílohou podle chuti.
Alternativní postup: Do vymaštěného pekáče naskládáme zelí nakrájené na prouţky, cibuli, sojovou drť (apod.), zalijeme vodou s bujónem a protlakem, dáme do trouby. Rýţi můţeme připravit jako samostatnou přílohu.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
RECEPT NEJEN PŘI PODPŮRNÉ LÉČBĚ ONEMOCNĚNÍ NOSNÍCH DUTIN Zelný salát s hruškami a křenem Mnoţství pro 4 osoby
Suroviny: 500g červeného zelí 2 zralé hrušky 1 rozumně velký (malý) kus čerstvého křenu 3 lţíce ovocného octa 3 lţíce přírodní jablečné šťávy 6 lţic oleje Mletý kmín Cukr Sůl
Postup: Ovocný ocet promícháme s jablečnou šťávou, kmínem, cukrem a solí. Křen oloupeme, nastrouháme a 1 lţíci přidáme do zálivky. Hrušky oloupeme, zbavíme jádřince, duţinu nakrájíme na tenké plátky, přelijeme zálivkou. Ze zelné hlávky odstraníme vnější listy a vykrojíme košťál. Nakrouháme na tenké nudličky a rukou promneme, aby pustilo šťávu. (Ruce časem rudou barvu ztratí ) Salát necháme nejméně půl hodiny rozleţet, během té doby můţeme průběţně promíchat. Podle potřeby dochutíme a nakonec posypeme zbylým křenem.
Poznámka: Zánět dutin není věc, se kterou je radno si zahrávat. K lékaři musíme dorazit včas! Ale všeobecně voda a teplo léčí. Pomáhají inhalace nebo mokré obaly, dobře se osvědčily střídavé horké (5 minut) a ledové (minutu) zábaly – tři za sebou, končí se ledovým a ihned do tepla pod peřinu. Více – Igor Bukovský – Miniencyklopedie přírodní léčby.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
PŘEVZATÉ A UPRAVENÉ RECEPTY Na internetu jsem našel recept polského vegetariána. Byl ale moc jednoduchý a původní bigos moc nepřipomínal. Co by na tenhle recept řekl tělem a duší Polák nevím. Do třídy na základce i na vojenské střední se mnou chodil a dodnes se se mnou občas vídá Miloš Polák. Ale ten nebude o bigosu vědět asi nic…
Lehký polský bigos Suroviny: 350 g kysaného bílého zelí, 350 g čerstvého bílého zelí, 1 uzené tofu sojové nudličky, 50 g sušených hub 3 cibule, 2 sušené švestky 280 g rajského protlaku (2 větší plechovky) sůl, mletá paprika, cukr, bobkový list, nové koření, jalovec
Postup: Do jednoho hrnce dáme kysané zelí, na kostičky nakrájené tofu, bobkový list, jalovec a nové koření, zalijeme vodou a dusíme asi 1 hodinu. Do druhého hrnce dáme dusit nakrouhané čerstvé zelí se sušenými houbami a švestkami na 30-40 minut. Mezitím na pánvi usmaţíme dozlatova na větší kousky nakrájené cibule, vloţíme předem spařené a sojovou omáčkou dochucené sojové nudličky, osolíme a přidáme zázvor, papriku, podlijeme trochou vody a smaţíme cca 20-25 min. Kdyţ máme vše hotové, vše smícháme do jednoho hrnce, přidáme rajský protlak, dle chuti přidáme sůl, podle chuti cukr a společně ještě dusíme cca 2 hodiny (musí se vypařit skoro všechna voda). Kaţdá rodina v Polsku má rodinný recept trochu jiný. Není ţádné pravidlo co do Bigosu přidat. Podmínkou ale je, aby to byly samé dobré věci :o). Můţete přidat mrkev, rozetřený česnek a spoustu jiných dobrot. Pravý bigos je „masová“ záleţitost a připravuje se 3 dny. S kaţdým dalším ohřevem je pak ještě lepší. Nezbývá neţ vyzkoušet
Doporučená příloha: chléb
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
Polský boršč Suroviny: česnek sůl celer mrkev petrţel jedno uzené nebo marinované tofu (v originálním receptu maso - 250 g ) kvásek malá kysaná smetana červená řepa chlebové kůrky
Postup: Polovinu červené řepy nadrobno nakrájíme, zalijeme šálkem vody, přidáme chlebové kůrky a necháme 3 - 4 dny kvasit. Na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, zbytek řepy a česnek uvaříme do měkka. Potom přidáme na kostičky nakrájené tofu. Do polévky přidáme kvásek a krátce povaříme. Také do polského boršče vmícháme smetanu, aby dostal jemnější chuť, a ihned podáváme.
Polské zelí Suroviny: 1/2 kg kyselého zelí 1 kg brambor 20 dkg seitan
Postup: Brambory uvaříme, zvlášť uvaříme kyselé zelí doměkka, které zahustíme jíškou, seitan nakrájíme na kostičky a velmi lehce osmaţíme na troše oleje. Pak brambory a kyselé zelí rozštoucháme dohromady a nakonec vmícháme seitan. Podáváme teplé výborná je i druhý den.
Tip – Kvašené zelné papriky Papriky se naplní jemně nakrouhaným zelím a necháme kvasit stejně, jako zelí. Do nálevu je vhodné pouţít sůl, která neobsahuje jod, který způsobuje měknutí vykvašených produktů. Výborně se na to hodí kamenná sůl.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
Dušené zelí na kmínu – slovenský recept Pokud jste právě přiběhli domů s hodinovým zpoţděním, můţete jako lék na rozzlobené pohledy členů rodiny pouţít tento recept…
Suroviny: ½ hlávky středně velkého zelí Olej 2 lţičky kmínu 2 hrnky ţampiónů (lze nahradit sušenými houbami) Sůl
Postup: Zelí nakrouháme na jemné prouţky, orestujeme na trošce oleje s kmínem. Občas promícháme. Po 5 minutách přidáme ţampióny nakrájené na plátky. Podlejeme trochou vody a dusíme pouze do změknutí hub, aby zelí zůstalo křupavé. Odstavíme, osolíme a ihned podáváme.
Zelné bramboráčky – český recept Klasický bramborák, to je česká tradice. Znáte ale tuhle českou klasiku s kysaným zelím? Uvidíte, ţe tímhle receptem obohatíte domácí jídelníček.
Suroviny: 500g brambor 250g kysaného zelí 3-4 lţičky bramborové moučky 1 cibule 1 vejce sůl majoránka olej na smaţení 1 hlávkový salát červená cibule lţice olivového oleje solčanka
Příprava: Brambory oloupeme, omyjeme a nastrouháme. Zelí necháme okapat a pokrájíme na menší kousky. Obojí smícháme dohromady. Do směsi vmícháme bramborovou moučku. Světlou cibuli oloupeme a nasekáme nadrobno. Vejce rozbijeme a přidáme spolu s cibulí, okořeníme a osolíme. Těsto na bramboráčky důkladně promícháme. V pánvi necháme rozehřát tuk a na něm smaţíme dozlatova malé bramboráčky.
Tip: Hlávkový salát omyjeme a rozebereme na jednotlivé listy. Červenou cibuli oloupeme a pokrájíme na kolečka. Naaranţujeme na jednotlivé talíře. Smícháme olej, koření a sůl. Dresinkem pokapeme saláty a přidáme bramboráčky.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
Vaříme zdravě: Pokrmy ze zelí Převzato z www.zena.cz Bílé, červené a kysané zelí -tak to je potravina pro všechny hladové -dokáţe zasytit, ale přitom obsahuje málo kalorií a mnoho vitaminů.
Bílé zelí Má mnoho kyseliny listové důleţité pro lidi ve stresu, dále vitamin C, vitaminy B12, mangan -důleţitý pro sexuální aktivitu, selen, který podporuje imunitní systém a důleţitý stopový prvek zinek. Obsahuje také antibakteriální fytoncidy a protisklerotický inositol.
Červené zelí Má podobné sloţení jako bílé zelí, má však vyšší biologickou hodnotu. Má o něco méně vlákniny, ale vyšší obsah sacharidů, vitaminu C, provitaminu A a dvojnásobek ţeleza. Jídlo z červeného zelí má také výraznější chuť. Mnoţství selenu sniţuje krevní tlak a zásobuje svaly kyslíkem. Odstraňuje z těla těţké kovy a chrání brzlík, coţ je důleţitý orgán imunitního systému.
Kysané zelí Chuť kysanému zelí dává bakteriální kvašení. Uţitečné mikroorganismy, které obsahuje, prospívají bakteriím ve střevech, čímţ zlepšuje zaţívání a vstřebávání ţivin. Fermentací vzniká v zelí kobalamin (vitamin B12), který se nenachází v rostlinné stravě běţně. Mimořádná bohatost vitaminu B 12 způsobuje duševní svěţest, odbourává stres, aktivuje mozkovou a nervovou soustavu, obnovuje buňky a je důleţitý pro kosti a svaly. Má i mnoho pyridoxinu, niacinu, kyseliny pantotenové, vitaminu C, draslíku, ţeleza, hořčíku a zinku.
Recepty: Zelí z kedlubny 100 g kedlubny, půl cibule, 5 g rostlinného tuku, sůl, kmín, ocet, med Cibuli nakrájíme nadrobno a lehce osmaţíme na tuku. Kedlubny oloupeme a nastrouháme najemno a přidáme k cibuli. Pak osolíme, okmínujeme, přidáme vodu a dusíme. Na závěr podle chuti přidáme ocet a med.
Zelňačka 2 hrsti sušených hub, 250 g kysaného zelí, 5 brambor, hrnek mléka, 1 cibule, lţíce hladké celozrnné mouky, olivový olej, sůl, kmín Houby předem namočíme. Na oleji zpěníme pokrájenou cibuli, přidáme houby, brambory pokrájené na kostičky a zalijeme vodou tak, aby sahala kousek nad směs. Osolíme, přidáme kysané zelí a vaříme do změknutí. Na závěr přilijeme mléko s rozmíchanou moukou a krátce povaříme.
Knedlíky se zelím 250 g nízkotučného tvarohu, celozrnná houska, 1 vejce, sůl, šálek kysaného zelí Housku pokrájíme na drobné kostičky a smícháme ji s tvarohem, vajíčkem a osolíme. Z hmoty vytvoříme knedlík, který dáme vařit do vařící vody. Jako přílohu pouţijeme kysané zelí.
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
Zelný salát s jogurtem sáček kysaného zelí, 150 g strouhaného sýra, 100g pórku, 4 lţíce bílého jogurtu, pepř Zelí překrájíme, přidáme sýr a pokrájený pórek. Vmícháme bílý jogurt, ochutíme pepřem, případně přisolíme. K salátu je vhodné celozrnné pečivo.
Červené zelí na víně 1 hlávka červeného zelí, 2 dl červeného vína, 1 cibule, 2 lţíce olivového oleje, 1 citron, 1 bobkový list, 2 hřebíčky, sůl, med Na oleji zpěníme pokrájenou cibuli, přidáme nastrouhané zelí, zakapeme citronovou šťávou, osolíme, přidáme bobkový list, hřebíček, podlijeme vínem, podle chuti osladíme mede a na mírném ohni dusíme doměkka. Odstraníme bobkový list, hřebíček a podáváme.
Zelný salát s ananasem 1 malá hlávka bílého zelí, 2 mrkve, 1 malý ananasový kompot, 2 lţičky kari koření, 1 lţíce horké vody, 1 šálek zakysané smetany, sůl, vlašské ořechy Zelí a mrkev nastrouháme na nudličky, kari koření rozmícháme ve lţíci horké vody, necháme vychladnout, přidáme smetanu, sůl a rozšleháme. Zelí a mrkev dáme do mísy, přidáme kousky ananasu, přelijeme připravenou zálivkou, dobře promícháme a necháme vychladit. Před podáváním posypeme sekanými ořechy.
Salát z kysaného zelí s jablky 400 g kysaného zelí, 200 g jablek, 2 papriky, 1 cibule, 1 dl jablečného dţusu, 1 lţíce olivového oleje, paţitka, sůl, mletá paprika Zelí pokrájíme na malé kousky, přidáme papriky pokrájené na prouţky, kolečka cibule a jablko na kostičky. Promícháme, osolíme, ochutíme mletou paprikou, přelijeme jablečným dţusem a olejem. Dobře promícháme a dáme do ledničky odleţet.
Zelný salát s koprem 1/4 hlávky bílého zelí, půlka salátové okurky, půl svazku jarní cibulky i s natí, 2 lţíce olivového olej, lţíce jablečného octa, 2 lţíce posekaného kopru, pepř, 100 g Mozarelly Zelí nakrájíme na nudličky, okurku a cibulky na kolečka, promícháme, osolíme, opepříme. Vmícháme olej, ocet, posypeme pokrájenou Mozarellou a koprem.
O ČEM BUDE PŘÍŠTĚ: Ve středu 10. 2. 2010 - Zázvor
Klub zdraví Polička – leden 2010
téma ZELÍ
