Zelená energetika a jaderné elektrárny Komu patří budoucnost? Výstup Spolkové republiky Německo z jaderné energetiky a jeho důsledky pro okolní země
Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc.
Praha, říjen 2011
K tématu „Komu patří budoucnost?“ • V blízké i vzdálenější budoucnosti mají fosilní paliva klíčový význam zejména z hlediska životního prostředí, světové bezpečnosti a ekonomiky • Proto je nezbytné v kontextu se „zelenou energetikou“ a jadernými palivy i na dnešní konferenci zahrnout i ropu, uhlí a zemní plyn • Žijeme v době ubývání zdrojů paliv a materiálů, a proto je koncentrace na obnovitelné zdroje rozumná Závažnými podklady pro analýzu světové energetické situace a jejích výhledů jsou texty World Energy Council aktuálně z konference v roce 2010 (Montreal)
Výstup Spolkové republiky Německo z jaderné energetiky a jeho vliv na okolní země (přístup k tématu specifikovanému pořadateli dnešní konference)
• • • • •
Strategická (ne) vize světové energetiky Evropská pozice Rizika rozhodnutí Přijaté důsledky pro SRN Možný vliv na okolní země
Očekávaná věrohodnost závěrů Identifikaci problému lze s rostoucí věrohodností získat: 1. vyhodnocením dostupných a využitých informací, 2. expertním odhadem, 3. matematickým modelováním a experimentálním prověřením , 4. dlouhodobým procesem sledování významných dat a jejich hodnocením.
Závěry dnešní konference patří do první kategorie a proto mají nízkou věrohodnost. Jsou odhadem možných souvislosti situace v SRN vytvořeným v krátkém časovém intervalu od doporučení etické komise. Rovněž nemohou zohlednit zřejmě probíhající jednání vlády Spolkové republiky Německo a Bundstagu
Magický trojúhelník který při vývoji lidstva určoval vztahy mezi člověkem, materiály a energií se na konci 20. století změnil na šestiúhelník ukazující ve svém časovém vývoji cestu do 21. století člověk
materiály
energie -------------------------------------------------------------------------------------------------člověk materiály energie
životní prostředí
kapitál nadnárodní regulace -------------------------------------------------------------------------------------------------sedmým hrotem je etika (ENERGETIKA 10/2010)
Fosilní, jaderné a obnovitelné zdroje Až dosud rozhodovala o volbě zdrojů energie zejména ekonomická a bezpečnostní kritéria. Doporučení etické a následné rozhodnutí vlády Spolkové republiky Německo přijala etické hledisko mezi rozhodující kritéria. Etika jako soubor morálních principů a pravidel pro jejich využívání našla odezvu v závažném strategickém rozhodnutí vlády SRN Důsledkem rozhodnutí bude zřejmě nová dimenze řešení politického a ekonomického vývoje SRN a zřejmě i okolních zemí (dobré téma s neznámým řešením)
Entwicklung von Weltbevölkerung, Primärenergie- und Stromverbrauch Strom Primärenergie Weltbevölkerung
25 000 Mrd. kWh
15 400 Mrd. kWh
14 Mrd. t SKE
8 Mrd. Menschen 6 Mrd. Menschen
1900
17.10.2011
1920
1940
1960
1980
2000
2020
Quelle: Siemens PG, eigene Berechnungen
19 Mrd. t SKE
Dilema: ředit koncentrovanou versus koncentrovat rozředěnou energii Chemická reakce ve fosilních palivech a jaderná energie v řetězové reakci jsou příslibem energie ale také hrozbou explozí a vojenského zneužití, Využití obnovitelných zdrojů má své meze se zřetelem k nárokům rostoucí světové populace i na prostor a vodní zdroje. V praktickém řešení tohoto dilematu jsme konfrontování s výhledem na „zbývající roky“ 21. století – požadovaná životnost jaderných elektráren je 80 roků
Etické hledisko Celosvětově roste ohrožení lidské společnosti poznanými i dosud neznámými faktory. Na projevech rizika má energetika, doprava a války lví podíl. Tím, že člověk přistupuje k využívání technologií, které nejsou a nemohou být předem dlouhodobě ověřeny, přijímá vědomě i bez tušení souvislosti s ohrožením důsledky, které mohou ohrozit jednotlivce, regiony a svět. Proto je na místě posuzovat i zdroje energie z hlediska globální bezpečnosti a tím etiky. Analyzovat a podle výsledků dostupných analýz jednat nejen pro ohrožení druhu homo sapiens, ale i biologických systémů, krajiny a prostoru, do kterého člověk ať již směrem do nitra Země nebo směrem k kosmu vstupuje.
Na jaké scénáře se máme připravovat Industriální společnost využila v minulosti levná fosilní paliva k růstu populace a kvality života (a také k vedení válek) Industriální rozvoj má v jejich využití meze dané zdroji a odpady. Po vyčerpání těchto mezí může dojít k: 1. dosažení stability na jaderných a/nebo obnovitelných zdrojích, 2. řízenému poklesu požadavků na energii, 3. zhroucení civilizace současného typu, 4. technicko-fantastickému pokračování expanze člověka za dnes myslitelné meze.
Současné tržní prostředí a podmínky pro racionální energetickou strategii Ekonomické teorie vznikaly v době ekonomického růstu a neumí se vyrovnat se scénářem ekonomické stagnace a/nebo poklesu Vývoj jaderné energetiky byl akcelerován vojenskými důvody. O nových elektrárnách rozhodují investoři a ne vlády (Citi bank) O stavbě elektráren rozhodují investoři, které zajímají jen peníze a riziko. Tržní hodnota a EVA (Economic Value Added) vyjádřená jako rozdíl příjmů a nákladů vztažených k riziku, velmi preferuje obnovitelné zdroje, méně zemní plyn, se zřetelem k nejisté politice klimatu toleruje uhlí a je zdrženlivá k jaderné energii.
Hospodářská krize, celosvětový boj o zdroje energie, vodu a potraviny v kontextu s explozivně rostoucí populací nemají daleko k označení „4. světové válka“ Světová hospodářská krize, která zřejmě nebyla překonána, ukázala, že předpovědi očekávaného ekonomického rozvoje a odhady následků pro společnost nebyly předvídány hloubkou působení, délkou trvání a vlivem na světovou populaci. Již dnes poznané souvislosti mají vliv na světové a evropské energetické hospodářství a jeho strategie Základní problémy spojené s růstem světová populace o 1,9% ročně, přírůstkem elektrické energie o 4,1% ročně, spotřeba energie o 1,8% ročně, spotřebou vody, která se se zdvojnásobí za čtrnáct let a s potravinovou krizí setrvaly, Související rizika nedosažení energetické bezpečnosti získáváním zdrojů energie, rozvoje přenosových soustav a spotřeby zřejmě vzrostla. Mimořádné výdaje na udržení a rozvoj, které byly i předtím odhadovány v extrémní výši, bude zřejmě nereálné dlouhodobě získat.
Referenční rámec volby zdrojů energie je vytvářen za dramatické situace: • Nejasnosti vztažené k ohrožování klimatu skleníkovými plyny • Nejistoty a rizika v investicích do „velké energetiky“ • Otevírání trhu s energií pro obor, u kterého je schopnost tržních mechanizmů řešit známé a předpokládané očekávané i dosud neznámé problémy výrazně omezena
Kolaps finanční stability • Součástí této války – krize je otřesení důvěry v instituce určující stabilitu bankovního systému, • Pokud se hovoří před výborem senátu USA (Lehmann B.) o zavádějících a destruujících chybách jako o upadnutí do světových mýtů, není pochyb o relevantním riziku pro svět • „Energetická bezpečnost“ bude nárokovat nepředstavitelné investice do udržení a rozvoje, pro získávání paliv, vývoje a výroby energetických technologií a v neposlední řadě pro přenosové soustavy hmot i energií • Tržní přístup není schopen vytvořit koherentní energetickou taktiku, natož strategii ------------------------------------------------------------------------------------Problémem je rozhodnout včas a správně
Energetické strategie • Logickým důsledkem známé a zřejmě i očekávané situace je ztráta důvěry v neregulovaný tržní systém, • První energetickou strategii měly USA, má ji EU, GB, Rusko,….. • Evropská unie a její členové berou odpovědnost za udržení energetického hospodářství, za stabilitu v dohledném horizontu a za omezení následků očekávaných rizik • Regulační zásahy jsou nezbytné a připravované i přes nejistoty vývoje nejbližších desetiletích
Energie jako specifická komodita • Růst a kolísání cen paliv a energie jsou rostoucí hrozbou pro hospodářskou i politickou stabilitu států, ekonomiku podniků a jistoty občanů • Prohloubil se problém dostupnost potravin, energie a vody jako podmínka udržení přijatelné existence lidského společenství, • Poznání a zvládnutí rizik z nedostatku energie zůstává otevřeným problémem lidstva, • Neřešeným problémem zůstává zajištění energie za krizových stavů (výpadky dodávky energie, německé dálnice v jomkipurské válce)
Evropská energetická situace • Evropa spotřebuje cca 14% světové spotřeby • EU má nepatrný, pokud vůbec nějaký vliv na světové ceny paliv • Její závislost na dovozu trvale roste • Ročně vynakládá více než dvě stě miliard euro na dovoz paliv • Energetická stabilita je EU je podmíněně stabilní • Ekonomické problémy nedovolí zřejmě financovat strategicky významné projekty, které by pozitivně ovlivnily bezpečnost a respektovaly etiku (převedení kamionové dopravy na železnici, využití evropsko-afrického projektu na využití solární energie, dotace výzkumu získání energie z kosmu)
Výpadek dodávky elektřiny ve státě New York
Totální riziko ze zdrojů energie • Riziko z těžby paliv, konstrukce a provozu různých zdrojů energie musí být dále identifikováno. • S vyšší odpovědností politiků, technologů i veřejnosti za možné následky projevu rizika v běžných i extrémních krizových situací bude nezbytné přistupovat k formulaci strategických záměrů a opatření v celém spektru energetického hospodářství. • Veřejnost a provozovatelé nekupují doly, výrobní podniky, přenosové sítě a úložiště odpadů, ale energii ve formě paliv, elektřiny a tepla. Platí za produkt a nesou riziko z celého řetězce
Skleníkový efekt • Omezení skleníkového efektu se zřetelem ke spalování fosilních paliv a úniku metanu a při těžbě a přenosu zemního plynu zůstalo na úrovni verbálního šermování a extrémních výdajů, které zřejmě nebudou mít reálný efekt. • Progresivní projekty EU jako je využití solární energie na afrických pouštích nebo využití solární energie z kosmu patrně nebudou urychleny se zřetelem k celosvětovým finančním problémům
Welt-Primärenergiebedarf und Deckung (WEC1-Referenzszenario) Mrd. t SKE 30
27,1 (in Mrd. t SKE)
25
Wasserkraft Erdgas
19,4
20
Erdöl 15
12,6
13,7
10,4 10
Kohle
7,9
Kernenergie
5
0
1970
1980
1) World Energy Council
1990
1998
2020
2050
Sonstige erneuerbare Energien
Nové zdroje energie • S výhledem na třicet roků nejsou až dosud známé žádné nové zdroje, které by se mohly významným způsobem podílet na zabezpečení spolehlivých dodávek energie pro lidstvo. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze očekávat, že lidstvo nové zdroje energie získá, pokud na to bude mít dostatek času. Růst světové populace a vize vyčerpávání fosilních paliv ale ukazuje, že takový čas není k dispozici. • Přenos solární energie z kosmu není utopií, ale ani realitou
Fukušima Daiiči Naléhavost zahrnout etická kritéria do vytváření energetických strategií nově vyburcovala nadprojektová havárie v japonské elektrárně Fukušima Daiiči. Rozsah Fukušimy není dnes přehlédnutelný, škody iniciované tsunami a seismickými vlivy nejen na elektrárně, ale také na postižené oblasti jsou odhadovány řádově na tisíce miliard dolarů. Napětí vyvolané touto havárií je jen dlouhodobě řešitelné. Dosud poznané následky havárie otřásly dosud stabilní japonskou ekonomikou a evokovaly výzvy k novým hodnocením a z nich plynoucím strategickým řešením. Zoufalé nouzové chlazení paliva mořskou vodou je mimo dosah reálného myšlení Havárie ve Fukušimě nezměnila riziko, ale jeho hodnocení
Katastrofické scénáře • Následky vulkanické činnost na Islandu a ropné katastrofy při extrémně hlubokých vrtech jsou zřejmě efekty, které nebyly připraveny z hlediska technického řešení a očekávaných hospodářských problémů. • Je zřejmé, že havarijní analýzy obvyklé v dopravě a energetice, bude nutné rozšířit na oblasti a hloubku analýz nadprojektových havárií dosud považovaných za nadbytečné (Worst Credible Accident ?) • Scénáře mají ale nízkou vypovídací hodnotu, pokud nejsou doprovázeny kvalifikovaným odhadem následků. Ten je nedostupný (co se může stát, a jak následky havárií řešit).
Varování WEC ze Sydney zatím bez odezvy • Světový energetický kongres (WEC) akcentoval v roce 2004 tři „A“ – Accessability – Availability – Acceptability, tj. dostupnost energetických zdrojů pro každého, pohotovost energetických služeb zejména z hlediska spolehlivosti zásobování a její přijatelnost širokou veřejností. Realitou ovšem je, že ani jedno z těchto tří A není celosvětově dosažitelné. 1300 milionů obyvatel světa žije i dnes ve světě bez elektřiny. Energetický systém ztělesňující takové rozdíly není podle WEC ani udržitelný ani přijatelný. • Římský kongres WEC přidal další „A“ a tím je Accountability- tj odpovědnost. Ta je výzvou pro volání politiků k odpovědnosti za dlouhodobé důsledky jak rozhodnutí, tak váhání. V ní má nezastupitelný význam etika.
...
TROCHA STATISTIKY
V roce 2025 bude 84% lidí v průmyslových zemích a 57% v rozvojových zemích bydlet ve městech. Dnes 1/3 lidí nemá elektřinu (2 miliardy). Do r. 2020 vzroste o 33% počet obyvatel v rozvojových zemích, a jen o 4,8% v rozvinutých zemích.
V r. 2020 bude spotřeba energie o 50% vyšší než dnes, spotřeba elektřiny pak dvojnásobná. V r. 2050 bude EU ze 75% závislá na dovozech energie.
Potenciál EU • Soudobé světové společenství má vědecký potenciál, technologický park a provozní zkušenosti. Samotná EU ovládá a dále rozvíjí složité technologie od těžby zdrojů až po uložení odpadů, problémy transformace energie a její přenos. Je otázka, jestli má Evropa dostatek odborníků pro celé spektrum, nejen v technických, ale prakticky ve všech profesích na řešení energetického problému, nejen techniků, ale ekonomů, finančníků, ekologů a přírodovědců. Je posláním politiků situaci vyhodnotit a vytvořit podmínky k dlouhodobému řešení. Energetický problém EU nemá ve 21. století známé řešení.
Vědecko-technická připravenost • Vyspělý evropský průmysl zahrnuje výrobní a provozní znalosti všech dostupných energetických technologií, • Pokračuje výzkum a vývoj • Potřeba investic do obnovy stávajících kapacit a adresné rozhodování o skladbě budoucích kapacit, do přenosových systémů a o prodlužování životnosti je závažným strategickým problémem, • Každý členský stát sám rozhoduje o vlastní skladbě zdrojů v rámci evropských pravidel o bezpečnostních zárukách a vlivu na životní prostředí
Nezodpovězené otázky • • • • • • •
Cena energie (spravedlivá – Barroso), Cena energie a její kolísání, „Energetická bezpečnost“ je podmíněně stabilní Je energie drahá (Karas) Kolik vynakládat na obnovitelné zdroje Kolik na vědecký a technologický rozvoj Kolik na evropskou kompetenci (vzdělávání, carier development, získání špiček,…) • Kolik na vzdělávací systémy
Stagnuje kvalifikace pro energetické hospodářství na úrovni Kompetence: fyzické, psychické a etické předpoklady, vzdělání, vývoj kariéry, osvědčení v profesi (Peter´s principle) ------------------------------------------------------------------------------------• Informovanosti a odpovědnost politiků • Kvalifikace odborníků nejen v technických vědách, ale i v oblasti přírodních věd a v právních a společenských oborech, • Informovanost veřejnosti tak, aby občané byli schopni na úrovni svého vzdělání poznat energeticky orientované problémy a vymezit možná řešení v ekonomických souvislostech
Problém veřejného mínění zůstává neřešen • EK vyzývá k účasti politických stran a komunit na vystoupení • Přijatelnost zdrojů energie, přenosových tras a soustav spotřeby je se zřetelem k dopadu politických rozhodnutí a legitimnímu právu obyvatel se tohoto procesu zúčastnit klíčové • Veřejnost EU není v otázkách energetické volby stále ještě dobře informována (Sylva) • Proto musí mít přístup ke spolehlivým informacím, • Veřejné mínění má mít v otázkách energetické budoucnosti prvořadou úlohu
Výchozí situaci Evropy charakterizují konstatování Zelené knihy EU
1. Energetická soběstačnost EU není dosažitelná
2.Žádná energetická volba na vlastních zdrojích nemůže řešit (energetické) potřeby Unie
3.Manévrovací možnosti Unie pokud jde o dodávky energie jsou omezené
Pilíře energetické politiky EU Energetická politika EU spočívá na třech pilířích: 1.
Spolehlivost zajištění dodávky energie,
2.
Soutěž a integrované tržní cíle (konkurenceschopnost evropské ekonomiky v rámci rostoucí globalizace trhů),
3.
Ochrana životního prostředí
Směrnice 96/92 EC
Vztah obyvatel EU
• Volba zdrojů,jejich bezpečnost a vliv na životní prostředí jsou v Evropě „velmi emocionální záležitostí“. Proto nejsou protesty proti výstavbě vodních a jaderných elektráren neobvyklé • Stále nízká informovanost obyvatel vede k velmi nejasnému vztahu k energetickému hospodářství • Zásadní je EU je právní rámec, který by umožnil dosažení souhlasu s rozvinutím potenciálu a se souhlasem k jeho využívání, • Připravovaný pevný politický rámec má stanovit podmínky pro to,aby nové investic byly jasné a předvídatelné
Dosavadní vývoj v SRN • Dokázal na základech vytvořených technologiemi USA vlastní přístup, jehož výsledkem byla úspěšně navržený a provozovaná série jaderných elektráren (Dr. Herbert Schenck) • Projevy havárií vyvolaly rostoucí obavy časti obyvatel z nadprojektových havárií a z problémů spojených s koncem jaderného palivového cyklu • Rozhodnutí SRN vystoupit z jaderné energetiky není novým tématem. • Projekty typu „Nordstream“ a výstavba větrných a solárních elektráren připravily rámec rozhodnutí, které uzrálo po havárii ve Fukušimě v intervalu řádově týdnů.
Vnitřní a vnější vlivy vystoupení SRN z jaderné energetiky Zřejmě korektní byla rozhodnutí přijatá vládou SRN v souvislosti s jadernou havárií ve Fukušimě Daiiči: 1. Provést a vyhodnotit prověřené testy na dočasně odstavených reaktorech a tak ověřit, zda jsou bezpečnostní systémy ve stavu, který umožňuje další provoz. 2. Ustavit etickou komisi, která by srozumitelně vyjádřila společenský význam i rizika a to v porovnání s ostatními zdroji a s dlouhodobým výhledem.
Podklad k tématu
Deutschlands Energiewende – Ein Gemeinschftswerk fur die Zukunft vorgelegt von der
Ethik- Kommission Sichere Energieversorgung navazuje na diskuze v Bundestagu od roku 2000
Přijatelnost závěrů EK Velmi rychle (od 4. dubna 2011 do 30. května 2011) vypracovaný dokument vymezující rámec strategického rozhodnutí předložený etickou komisí pro bezpečné zásobování energií vedl ke známým rozhodnutím vlády SRN ukončit éru jaderné energetiky. Je více než zřejmé, že jak produkt etické komise, tak vládní rozhodnutí budou předmětem kritiky zleva i zprava. V časové ose se kritické názory vykrystalizují také zepředu i zezadu, tj. hlediska současných vlivů na německou i evropskou ekonomiku, spolehlivost i bezpečnost energetických technologií a životní prostředí a na význam pro horizont nejbližších desítek roků a s ohledem na mlhavý energetický horizont 21. století.
Regulace tržního přístupu • Významným doporučením EK je každoroční monitorování průběhu přechodového procesu Německým parlamentem (Deutscher Bundestag). Nezbytný je intenzivní dialog mezi veřejností, městy obcemi a podniky. Takový přístup prokazuje znovu, že tržní přístup se neobejde v energetickém hospodářství bez významných regulujících vlivů státu. Obrat v energetice si vyžádá úsilí na všech politických úrovních. Zaujetí stanovisek může ale vyplynout jen ze zázemí vytvořeného odborným managementem. EK vychází z hodnocení dostupnosti energetických alternativ, které jsou méně rizikové. Jejím záměrem je neohrozit hospodářskou úspěšnost s tím, že alternativy budou využívat nejen zdroje ale také vědecký a technologický pokrok, nové hospodářské modely a změny životního stylu s respektem k přírodě.
Dokument etické komise • Je výzvou připravenou v krátkém intervalu jednoho měsíce a je formulován jako výzva k rozhodnutí • Výzva byla přijata vládou Spolkové republiky Německo • Připravenost SRN na takový krok je přijímána za podmínek, které nejsou srovnatelné s žádnou zemí Evropské unie ( (Nordstream, rezervy uhlí, ekonomická situace,…) • Odhad vlivů německou a tím méně na českou ekonomiku a není dostupný
Odpovědnost řešení v SRN Doporučení EK: • respektuje historické i poznané skutečnosti • nastiňuje postupy odborného řešení, problémy informovanosti obyvatel, • je si vědomo faktu, že přinese zásadní změny v hospodářském životě SRN, • zřetelně formuluje dosud neznámý dopad na životní úroveň • faktické problémy a důsledky ponechává odbornému řešení a tím představuje prakticky jen politické a etické hledisko k řešení problémů, který dosud nebyly v žádné zemi řešeny
Politický charakter rozhodnutí Etická komise formulovala konstatování, že celkové hodnocení jaderné energie může být podle významnosti použitých kritérií v jedné zemi pozitivní a ve druhé negativní. Konečný důkaz o definitivní opodstatněnosti (ne)jaderné koncepce nemůže podat ani jedna strana. Přesná, logická a strategicky dlouhodobě opodstatněná koncepce a možnosti jejího uplatnění v praktické politice je nedostupná.
Negativní vlivy doporučení Bezpečná budoucnost Německa spočívá podle EK nadále na třech pilířích: nedotčené prostředí, sociální spravedlnost a zdravé životní prostředí. V souvislosti s nimi má vzniknout společné dílo zaměřené na téma „Energetická budoucnost Německa“. Jeho provedení musí plně respektovat finanční a časové možnosti státu. Jedná se proces, který zasahuje společnost do hloubky. Zásadní jsou požadavky na přestavbu struktury energetického hospodářství. Se zřetelem na celospolečenské provedení navržených záměrů deklaruje EK nezbytnost participace všech složek společnosti. Zřejmé jsou obavy lidí spojené s negativními vlivy navrženého řešení na hospodářský rozvoj a pracovní místa.
Vymezení problému • Pokusem o jednoduché vyhranění základního etického problému pro jaderná paliva může být formulace „Převyšují světová i lokální rizika pro životy, zdraví a majetek plynoucí v daném státě z nedostatku energie ve 21. století ztráty spojené s využíváním jaderných paliv, generováním radioaktivních odpadů nároky na sanaci jaderných zařízení?“ • Citovaný odhad der Deutsche Institut fur Wirtschaft (str.23) předpovídá zvýšení cen pro domácnost nejvýše 1,4%. To je v protikladu s úvodním konstatováním EK o zátěžích, které takovým rozhodnutím vzniknou (4) , • Po oznámení vlády SRN stoupla cena elektřiny o 20% , dovoz elektřiny z Francie a ČR stoupl o 40% (Pokorný RP,12.10.2011)
Vliv na svět • Doporučení EK má významné mezinárodní konsekvence týkající se mezinárodních aspektů bezpečnosti jaderných elektráren. V tomto směru bude SRN i nadále vynakládat významné úsilí. Problematická je původní naděje, že se podaří oddělit vojenské využití jaderné energie od civilní. Podle aktuálních údajů (EK str. 44) vyrábí ve světě 435 JE kolem 15% světové spotřeby elektřiny. Je prognózováno, že tyto hodnoty se do roku 2030 zdvojnásobí, ale to je konzervativní odhad provedený se zřetelem k elektrifikaci výroby, konzumu a mobility. Růst počtu jaderných elektráren je znepokojující zejména se zřetelem na světový terorizmus s tím, že lidé mají klesající vliv na stabilní svět.
Náhrada jaderných elektráren v SRN • V současné době je v Německu k dispozici 90 GW výkonu a z toho je 20 GW v jaderných elektrárnách. Se zřetelem k odstavení 8,5 GW v jaderných elektrárnách je k dispozici 81,5 GW. K roku 2020 může propojení výroby elektřiny s teplem přinést 12 GW, biomasa až 2,5 GW, konvenční elektrárny až 7 GW. K roku 2019 se má se zvýšit kapacita ostatních zdrojů včetně obnovitelných a uhelných o dalších 30 GW. Uložení radioaktivních odpadů musí být řešeno bez ohledu na scénář vystoupení z jaderné energetiky. V tom je velká etická odpovědnost provozovatelů jaderných zařízení. Je zřejmě, že povinnost uložit vysoceaktivní jaderný odpad je těžkou zátěží pro příští generace.
Změna životního stylu • Je zřejmé, že doporučení etické komise vyvolá nejrozsáhlejší změnu v ekonomice Spolkové republiky Německo. Vliv přijatého řešení na světové životní prostředí je zanedbatelný. V pozadí jsou obavy ze situace, která v současnosti postihuje Japonsko. Nesporná je odvaha výzvy, která iniciovala řešení přijaté vládou SRN. • Akcentovaná změna životního stylu se zřetelem k ochraně přírody nebo nedostatkem energie je očekáváním, ke kterému bezpochyby dojde. Buď dříve s vlivem regulace společnosti, nebo později z nedostatku energie po vyčerpání fosilních paliv. • Vedle hrozby nedostatku energie vystupují problémy rezerv pro black-outy a kompenzaci nestabilit v přenosové soustavě • Změna životního stylu v Německu ovlivní úroveň v ČR
Myslitelné závěry • Vystoupení z jaderné energetiky je politickým rozhodnutím a řešením provedeným za nejistých ekonomických, bezpečnostních a etických podmínek • Světová situace jím bude jen nevýznamně ovlivněna • Politické rozhodnutí vlády SRN ale ovlivní zřejmě ekonomiku a podle Etické komise i životní úroveň obyvatel • Vystoupení z jaderné energetiky je se zřetelem ke zbytkové životnosti investic jaderného parku i s významným vkladem německého přínosu ke světové energetice zmařenou investicí v řádech desítek bilionů korun • Suverénní rozhodnutí bylo provedeno pro podmínky SRN a jeho vyhodnocení může být podle Etické komise v jiném politickém prostředí odlišné • Vliv rozhodnutí na Českou republiku bude zřejmě analyzován na odborné politické, vědecké i ekonomické úrovni
Výrobní náklady elektřiny- U.S. 2009 Zmařená investice : SRN se vzdává ekonomické výhody z investic Palivové/provozní náklad na výrobu elektřiny (cent/kWh) uhlí 2,97 zemní plyn 5,00 jaderná 2,03 ropa 12.37
Zdroj: WEC- Montreal 2010
Doporučení EK vychází z Faktu, že se jedná o těžké rozhodnutí a zátěže (4) Žijeme ve světě, ve kterém mnohé státy provozují jaderně technická zařízení a budou stavět další jaderné elektrárny (5) Výstup z jaderní energetiky bude probíhat lépe, pokud bude podpořen všemi politickými stranami (16) Společnost je povinna vzít v úvahu důsledky vystoupení z jaderné energetiky (15) Faktu, že doporučení se bude týkat průmyslu, obchodu, finančnictví a jeho provedení bude závislé na Parlamentu, vlád spolkových zemí a komunit Skutečnosti, že „riziko jde přes hranice“ Přesvědčení, že člověk nesmí dělat vše, co je technicky schopen
Expertní odhady vlivů Doporučení EK má věcné, finanční a časové světové konsekvence Česká republika má dostatečné odborné zázemí v kvalifikaci specialistů pro řešení komplexních problémů současné energetiky. Jiná je situace v ekonomické oblasti. V politické oblasti platí názor druhého presidenta ČSR, který ve svých pamětech říká, že málokterý z poslanců rozumí podstatě problému, o kterém rozhoduje
To nemění nic na skutečnosti, že strategické odhady mají jen nízkou vypovídací schopnost Odpovědnost za strategická rozhodnutí i za řešení v horizontu roků je na politické reprezentaci, která odpovídá za formulaci energetické strategie, její prezentace občanům a připravenosti na řešení poznaných i dosud nedefinovaných rizik. Odpovědnost vlády národu je etickým principem, který požadoval již Josef II Habsburg a který uplatnil v Deklaraci lidských práv Thomas Jefferson
Doporučení EK vyzývá k realizaci projektu, srovnatelného s poválečným rozvojem, který ovlivní nejen sousední země
Významný vliv Die Ethik-Kommission ist zu der Uberzeugung gekommen, dass eine sichere Energieversorgung ohne Abstriche im Klimaschutz und mit einem Zugewinn an Arbeitsplatzen in der Wirtschaft und im Handwerk sowie ohne Stromarmut und ohne Import von Strom aus Kernenergie bewerkstelligt werden kann (16)
Pokud se změní životní standard obyvatel SRN, je jeho odezva na Českou republiku více než očekávaná
Rámec české energetiky je setrvalý • v dodržení technologických, geopolitických, ekologických a bezpečnostních pravidel, který je společný všem státům unie, • nezávislá energetická komise vlády ČR došla k závěru, že „jaderná energie je součástí českého energetického mixu“ • Premiér Nečas česko-saská energetická konference 7.10.2011 „Česko čeká další rozvoj jaderné energetiky a využívání zásob hnědého uhlí. Dotování dalšího rozvoje zdrojů obnovitelné energie si Česko nemůže dovolit“ • Předseda saské vlády Tillich „Sasko respektuje národní suverenitu české vlády, která se s ohledem na energetický mix opírá i o jadernou energii.“ • Setrvalý je i rámec dalších zemí, z nichž Francie má významnou evropskou dimenzi.
Memento
Využívat politickou moc je snadné zejména pokud člověk není omezován znalostí faktů a odpovědností lpět na těchto faktech. (E. Teller)
Strategická vize – faktory a jejich váhy 1. člověk s vědomím demokratické askeze 2. materiály a technologie 3. racionální výroba s spotřeba energie 4. životní prostředí 5. kapitál a zisk z něho 6. nadnárodní regulace 7. etika včetně odpovědnosti za vznik a následky rizika Každý z těchto faktorů je nutné hodnotit s pokusem o míru uplatnění jeho významnosti (váhový faktor, Gewichtsfaktor, importance, cennosť,…) Řešení je odpovědností politiků, odborníků a veřejnosti Vláda SRN zvolila vizi výrazně preferující etiku
Energetická koncepce • Koncepce – conceptus pojem • Máme pojem o dnešní projekci energetických nároků investic do energetiky v horizontu desítek roků? • 4/40 politická odpovědnost Accountability a účet za důsledky? • Je zřejmá energetická budoucnost Evropy v rámci snad viditelného horizontu desítek roků? • Získá Evropa investiční prostředky pro spolehlivou a bezpečnou energetiku? • Je možné dosáhnout politický konsensus a souhlas veřejnosti s ním? Kdo z nás odpoví ?
Verifikace strategie Etická komise je výzvou. Tím, že vzala na vědomí další výstavbu jaderných elektráren ve světě, konstatovala, že celkové hodnocení jaderné energie může být podle významnosti použitých kritérií v jedné zemi pozitivní a ve druhé negativní. Konečný důkaz o definitivní opodstatněnosti (ne) jaderné koncepce nemůže podat ani jedna strana. Přesná, logická a strategicky dlouhodobě opodstatněná koncepce a možnosti jejího uplatnění v praktické politice je nedostupná. Právě tak je z hlediska současného i strategického řešení nedostupné hodnocení významu rozhodnutí na okolní země.
K úvodní otázce „Komu patří budoucnost?“ Zdroje energie budou tvořit ve světě podle WEC i podle EK fosilní a jaderná paliva i obnovitelné zdroje. A to přes rizika, která jsou s jejich využíváním spojena Základní problém spočívá v našem pojetí budoucích obav z:
1. nedostatku energie (paliv, elektřiny, tepla) 2. změn v životním prostředí 3. následků očekávaného rizika a myslitelných i dosud nepoznaných nehod a havárií.
