Zdravotnictví. v České republice

I_obalka_Obálka 1.3.10 12:51 Stránka 1

Zdravotnictví v České republice

Týmová spolupráce ≤ Lékaři a sestry ≤ Posuzování pracovní neschopnosti ≤Evropské veřejné zdravotnictví ≤ Zdraví je veřejný zájem ≤ Regulační poplatky ≤ Dopady na domácnosti ≤ 7.rámcový program EU ≤ Lidské zdroje ve zdravotnictví ≤ eHealth a úspory ≤ Zdravotní péče ≤ Služba, poslání nebo živnost?

prosinec ≤ 1/XIII/2010 Časopis je vydáván za podpor y Ministerstva zdravotnictví České republiky

121_obsah_121_obsah 1.3.10 13:37 Stránka 117

Zdravotnictví v České republice

březen 2010

Vydává Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ve spolupráci s nakladatelstvím Sdělovací technika spol. s r. o.

Vážení čtenáři,

Z obsahu

Evropská asociace veřejného zdravotnictví (EUPHA) uspořádala loni na podzim konferenci evropského veřejného zdravotnictví. Z České republiky se zúčastnil pouze jeden účastník. Na tomto příkladu je vidět, jaká důležitost je u nás přikládána celému oboru. Řízení péče o zdraví je vysoce odborná aktivita spočívající na vědeckých poznatcích. V evropském měřítku se problematikou veřejného zdravotnictví zabývá velký počet odborníků, kteří mají zázemí v dobře pracujících výzkumných ústavech.V ČR takový výzkumný ústav nemáme i přes to, že chyby a nedostatky, ke kterým dochází v řízení zdravotnictví, jsou nesmírně nákladné. Záleží na české odborné veřejnosti, zda pochopí význam veřejného zdravotnictví a nutnost soustavné odborné přípravy v oblasti řízení systému péče o zdraví a zdravotnictví. Nová vyhláška, platná od června 2009, která upravuje obory specializačního postgraduálního vzdělávání, neobsahuje a zcela ignoruje obor všeobecného zdravotnictví. Ve vyjádření odborné společnosti k tomuto politováníhodnému opomenutí se uvádí: …Příčinu spatřujeme mimo jiné v nešťastném podcenění oboru „Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví“ a v liché představě, že školy zabývající se obchodním managementem mohou nahradit vzdělávání řídících zdravotnických pracovníků v oboru „Veřejné zdravotnictví a organizace zdravotnictví“… Píšu tyto pochmurné řádky, které jsem si z větší části vypůjčil z textů tohoto čísla, s cílem vyburcovat aktivitu Vás čtenářů a autorů, tak abychom společným úsilím zvrátili tento nebezpečný vývoj, který může mít fatální vliv na úroveň zdravotnictví v ČR. Příznivý rok 2010 přeje

Jan Holčík Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita

162

Judita Kinkorová Zdraví v 7. rámcovém programu EU

165

Veronika Krůtilová Dopady regulačních poplatků na domácnosti

168

Sylva Bártlová Týmová spolupráce z pohledu lékařů

174

František Vlček a kol. Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví

182

Rostislav Čevela, Libuše Čeledová Zdravotní péče v Belgii (II. část)

188

Jan Bruthans, Gleb Kolomeets, Marek Svítek eHealth a úspory ve zdravotnictví

194

Lubomír Vondráček, Jan Vondráček, Zuzana Volejníková Co je poskytování zdravotní péče

200

Vít Černý

Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc.

Redakční rada: RNDr. Petr Beneš Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc. Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc. Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. PhDr. Zdeněk Kučera MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc. MUDr. Mgr. Petr Struk Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.

Adresa redakce a administrace: Sdělovací technika spol. s r. o. Uhříněveská 40 Praha 10, 100 00 tel.: 274 819 625 fax: 274 816 490 e-mail: [email protected]

Vedoucí redakce: Mgr.Vít Černý mobil: 736 160 503 e-mail: [email protected]

Grafika a zlom: Matěj Feszanicz Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: PRESS SERVIS s.r.o. Registrace MK ČR E 7600 ISSN 1213-6050 Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca

Příspěvky lze zveřejňovat v češtině, slovenštině a v angličtině. Texty jsou recenzovány.

Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503642) Cena ročního předplatného je 350 Kč (12 Euro), doporučená cena jednotlivého čísla je 100 Kč (4 Eura) Na obálce: kresba Bruno Mastný

holcik_pletkova 1.3.10 12:59 Stránka 1

SUMMARY: HEALTH IS A COMMON INTEREST AND EUROPEAN PRIORITY Holčík J. The 2nd European Public Health Conference was held from 25 to 28 November in Lodz. It was organized by the European Public Health Association. EUPHA is an umbrella organisation for public health associations in Europe. Founded in 1992, EUPHA is an international, multidisciplinary, scientific and professional organisation, bringing together around 12 000 public health experts from 40 countries in Europe. The overall theme of the conference was ”Human Ecology and Public health“. Key words: health care, health care system, public health, health services research, human ecology

O autorovi: prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., přednosta Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Komenského nám. 2, 662 43 Brno e-mail: [email protected]

162

Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita Přínos 2. konference evropského veřejného zdravotnictví Holčík Jan 1. Úvod Konference, které každoročně pořádá EUPHA (European Public Health Association) (1) jsou neocenitelným zdrojem poznatků, inspirací pro výzkum, výuku i zdravotnickou praxi a vítanou příležitostí pro diskuzi s mnoha zahraničními experty. 2. konference evropského veřejného zdravotnictví se konala v Lodži ve dnech 25.–28. listopadu 2009. To, že byla teprve druhá, vyžaduje vysvětlení. Evropská asociace veřejného zdravotnictví pořádá každoroční konference již 17 let. Předchozí konference, která se konala v roce 2008 v Lisabonu (16. konference EUPHA), byla první, na jejímž obsahu i organizaci se podílel ASPHER (Association of Schools of Public Health in the European Region) (2). Spolupráce obou zmíněných organizací se osvědčila do té míry, že podobně byla připravována i konference v Lodži. Na přípravě konference se podílely i další organizace (3), např. European Commission, WHO – Regional Office for Europe, European Centre for Diseases Control, European Environment Agency (EEA), European Public Health Alliance (EPHA), European Society for Quality in Healthcare (ESQH), Open Society Institute (OSI) a European Observatory for Health systems and Policies. Proto se v některých dokumentech objevil i název: “2nd Joint European Public Health Conference”. Jde o významný výsledek prohlubující se spolupráce mezi všemi, kdo si v Evropě zdraví váží a kdo pro zdraví lidí chce něco užitečného vykonat. Všechny dřívější konference EUPHA byly zaměřeny na zvolená aktuální témata. Tak např. konference v roce 2006 (Montreaux) byla věnována zdravotní politice, v roce 2007 (Helsinky) se konference orientovala na bu-

doucnost veřejného zdravotnictví ve sjednocené Evropě a v roce 2008 (Lisabon) to byla inovace a zdraví. Pro konferenci v Lodži bylo zvoleno téma „Humánní ekologie a veřejné zdravotnictví“. Jak však ukázal vlastní průběh konference, téma bylo pojato velmi široce. Mnoho přednášek reagovalo na palčivé aktuální problémy, jako je např. celosvětová ekonomická krize nebo hrozba světových pandemií. Jako ostatně každoročně, celý program konference se nedal stihnout. Bylo sice možné vyslechnout všechny přednášky pro plénum, avšak další jednání konference bylo rozděleno do 70 paralelních sekcí, v nichž bylo souběžně předneseno více než 350 odborných sdělení. Dalším informačním pramenem bylo vystavení několika stovek posterů, jejichž autoři rádi poskytli podrobnější vysvětlení výsledků svého výzkumu.

2. Plenární zasedání konference Dominantní částí konference byla plenární zasedání. První z nich (čtvrtek, 26. 11. 2009) bylo věnováno dvacetiletému výročí Evropské charty o prostředí a zdraví. Úvodní přednášku přednesla zástupkyně ředitelky Evropské úřadovny Světové zdravotnické organizace Nata Menabde. Podala přehled dosavadních konferencí věnovaných prostředí a zdraví, jejich hlavních úkolů i dosavadních výsledků. Andrzej Rys, ředitel Direktorátu veřejného zdravotnictví při Evropské komisi, poukázal na nárůst incidence astmatu, alergií, obezity a úrazů u evropských dětí. Zdůraznil roli veřejného zdravotnictví při vytváření zdravého životního prostředí a při motivaci lidí ke zdravému životnímu stylu.

www.zcr.cz


Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka Evropského úřadu pro životní prostředí, zdůraznila přípravu vhodného informačního systému, který by umožnil popsat stávající situaci i hodnotit dosahované výsledky v jednotlivých oblastech. Druhé plenární zasedání (pátek, 27. 11. 2009, dopoledne) uvedl Johan Mackenbach (Erasmus University, Rotterdam), který upozornil, že vliv životního prostředí na populaci není rovnoměrný, ale že je výrazně podmíněn sociální pozicí lidí a mnoha dalšími sociálními okolnostmi. Pokud by měl být oslaben vliv některých rizikových faktorů na životní prostředí, je nezbytné vzít v úvahu rozdíly mezi jednotlivými státy, uvnitř států a dokonce i rozdíly mezi životními podmínkami lidí a zvířat. Jorma Rantanen, bývalá prezidentka Mezinárodní komise pracovního lékařství (Helsinky), se věnovala vlivu pracovních podmínek na zdraví lidí. Poukázala na výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, a to v obsahu pracovního lékařství, v dostupnosti zdravotnických služeb a v jejich konkrétním dopadu na pracovní podmínky a v přínosu pro zdraví pracovníků. Zdravotním rizikům je v průmyslově rozvinutých zemích vystavena zhruba jedna třetina pracovníků, zatímco v rozvojových zemích je to více než 50 %. Dostupnost zdravotnických služeb v oblasti hygieny práce kolísá ve vyspělých státech od 15 % do 90 %; v rozvojových zemích je to od 0 % do 20 %. Vztahu etiky a veřejného zdravotnictví bylo věnováno třetí plenární zasedání (pátek, 27. 11. 2009, odpoledne). Prvním přednášejícím byl Zbigniew Szawarski z Národního institutu veřejného zdravotnictví ve Varšavě. Poukázal na skutečnost, že klasická bioetika si všímá především jednotlivých osob a že částečně selhává v oblasti veřejného zdravotnictví, které se věnuje zdraví lidí v populačním měřítku. Jutta Lindert (Protestant University, Ludwigsburg, Německo) seznámila posluchače s problematikou násilí a s jeho zdravotními důsledky. Jedná se zejména o problematiku stresu, deprese, stavy úzkosti a u dětí o poruchy vývoje. Nejohroženějšími skupinami jsou děti, starší věkové skupiny a menšiny. Tématem čtvrtého plenárního zasedání (sobota, 28. 11. 2009) byly aktuální evropské problémy. W. Cezary Wlodarczyk z Fakulty zdravotních věd Jagellonské univerzity (Krakov) poukázal na přetrvávající rozdíly mezi státy EU v ekonomice, úrovni zdraví, v poskytování zdravotnických služeb i v dalších oblastech. Snahy o jednotnou evropskou politiku by měly takové rozdíly respektovat. I když ekonomická krize postihuje všechny

www.zcr.cz

evropské státy, míra jejich postižení je různá a cesta z krize by měla být v potřebné míře diferencovaná. Helmut Brand ze Školy veřejného zdravotnictví a primární péče (Maastricht) se snažil odpovědět na otázku, jak z veřejného zdravotnictví v Evropě dospět k evropskému veřejnému zdravotnictví. Upozornil, že ve výzkumu se poměrně hodně pozornosti věnuje národním systémům péče o zdraví a že se poněkud pomíjí potřeba rozvoje společného evropského veřejného zdravotnictví. Za nosné východisko společného evropského veřejného zdravotnictví označil koordinované vzdělávání a odbornou přípravu specialistů v oblasti veřejného zdravotnictví. Jednání v plénu bylo uzavřeno pozoruhodnou přednáškou Zsuzsanny Jakab, nově zvolené ředitelky Evropské úřadovny Světové zdravotnické organizace (SZO). Uvedla, že rozvoj evropského veřejného zdravotnictví je úzce provázán s budoucí orientací SZO v Evropě. Za dominantní témata označila výrazné sociální nerovnosti, přetrvávající ekonomickou krizi, klimatické změny i jejich důsledky a epidemii chronických neinfekčních nemocí. Upozornila, že problematika zdraví by se měla stát výraznou součástí práce všech ministerstev. Za hlavní metody práce označila spolupráci, koordinaci, vytváření spojenectví a rozvoj partnerství. Klíčem ke změně by měl být soustavný rozvoj výzkumu a zejména kvalitní vzdělávání a odborná příprava jak řídících zdravotnických pracovníků, tak všech pracovníků v oblasti veřejného zdravotnictví. Za jednu z důležitých priorit označila vysokou odbornost řízení systému péče o zdraví a autoritu řídících zdravotnických pracovníků spočívající v jejich kompetentním rozhodování směřujícím ke zdraví.

3. Jednání v sekcích Celkem proběhlo 70 paralelních jednání v sekcích. V jednotlivých sekcích bylo předneseno 4 až 6 sdělení.Velký počet sekcí na jedné straně vylučoval možnost se seznámit se vším; na druhé straně však umožňoval každému účastníku konference najít si to, co ho nejvíc zajímá, vyslechnout prezentaci, zúčastnit se diskuze a popřípadě podrobněji prodiskutovat jednotlivé přednášky s jejich autory.

4. Obsahový přínos konference Je neobyčejně těžké shrnout v relativně stručném textu zásadní poznatky, které konference přinesla, a výraznou tvůrčí atmosféru, která ji charakterizovala. Snad nejpovzbudivější byla skutečnost, že nikdo nikoho nemusel přesvědčovat, že zdraví lidí je dominantním veřejným zájmem i jednou z významných sociálních hodnot.

Rovněž bylo všem jasné, že řešení zdravotních problémů převážně v nemocnicích je ve svém důsledku plýtvání vzácnými finančními zdroji. Pozornost, kterou účastníci věnovali sociálním determinantám zdraví, zdravotní výchově, zdravotní gramotnosti a všem dalším okolnostem ovlivňujícím v populačním i individuálním měřítku zdraví lidí, byla optimistickým základem dalšího zlepšení zdraví lidí v Evropě. Důraz byl kladen na potřebu ochrany a rozvoje základních humánních hodnot. Racionální řízení zdravotnictví je nemyslitelné bez morálních hodnot. Zdravotnictví pojímané převážně jako zdroj zisků pro silné finanční skupiny a jako „volný ring“ pro komerční aktivity nemůže hospodárně směřovat ke zdraví lidí. Sdělení přednesená na konferenci však nebyla jen přehlídkou dosažených úspěchů. Mnozí referující upozornili i na nesnáze, se kterými se veřejné zdravotnictví potýká v některých zemích tzv. bývalého sovětského bloku. Dá se to jednoduše vyjádřit tezí, že minulost má dlouhou budoucnost. Ukazuje se, že bude asi ještě dlouho trvat, než bude ve východoevropských zemích doceněna nutnost odborné kompetence řídících pracovníků. Konference potvrdila, že v evropském měřítku se problematikou veřejného zdravotnictví zabývá velký počet výrazných osobností majících své zázemí v dobře pracujících výzkumných ústavech. Z České republiky se konference zúčastnil, bohužel, jen autor tohoto sdělení.

5. Závěr Je žádoucí, aby si co nejvíce lidí uvědomilo, že politická a ideologická dogmata minulosti nestačí nahradit novými dogmaty a finančními zájmy vlivných skupin. Řízení péče o zdraví je vysoce odborná aktivita spočívající jak na vědeckých, a stále se doplňujících poznatcích, tak na praktických soustavně hodnocených odborných zkušenostech. Dominantním cílem a smyslem péče o zdraví je zdraví lidí, které je rovněž základním kritériem kvality systému péče o zdraví. Průběh konference vedl k optimistickému přesvědčení, že jak vnímání zdravotních problémů v Evropě, tak úvahy o možnostech jejich řešení mají zdravý hodnotový i racionální základ. Nedostatky, ke kterým dochází v řízení zdravotnictví, jsou nesmírně nákladné. Je nebezpečné, pokud se některé z takových nedostatků stávají zdrojem zisků pro zainteresované finanční skupiny. Odpovědnost za zdraví lidí nelze „zprivatizovat“. Společnost, která nepochopí, že

Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

163


zdraví je dominantním veřejným zájmem a společnou prioritou, musí počítat s tím, že na tom bude podstatně hůř, než by mohla být. Záleží na české odborné veřejnosti, zda pochopí význam veřejného zdravotnictví a nutnost soustavné odborné přípravy v oblasti řízení systému péče o zdraví a zdravotnictví a zda splní svou náročnou roli v úsilí o co nejlepší zdraví lidí. SOUHRN 2. konference evropského veřejného zdravotnictví se konala od 25. do 28. listopadu v Lodži. Byla organizována Evropskou asociací veřejného zdravotnictví. EUPHA je zastře-

šující organizací pro evropské odborné společnosti veřejného zdravotnictví. Byla založena v roce 1992. Jde o mezinárodní, mezioborovou, vědeckou a odbornou organizaci sdružující okolo 12 000 odborníků z oblasti veřejného zdravotnictví ze 40 evropských zemí. Hlavním tématem konference bylo: „Humánní ekologie a veřejné zdravotnictví“. Klíčová slova: péče o zdraví, zdravotnictví, veřejné zdravotnictví, výzkum zdravotnických systémů, humánní ekologie Text byl zpracován v souvislosti s řešením výzkumného záměru MŠMT č. MSM0021622421.

Literatura 1. The European Public Health Association ( HYPERLINK "http://www.eupha.org" http://www.eupha.org), [2. 1. 2010]. 2. The Association of Schools of Public Health in the European Region (HYPERLINK "http://www.aspher.org" http://www. aspher.org), [2. 1. 2010]. 3. 2nd European Public Health Conference. European Journal of Public Health, 19, 2009, Supplement 1, 230 s. (HYPERLINK "http://eurpub.oxfordjournals.org" http://eurpub.oxfordjournals.org), [2. 1. 2010].

Konference Efektivní nemocnice V pořadí již čtvrtý ročník středoevropské odborné konference Efektivní nemocnice 2009 proběhl koncem listopadu v Praze a završil tak další ročník celostátního projektu „Nemocnice České republiky 2009“, vedený občanským sdružením Health Care Institute. Letošní téma konference bylo v důsledku společenského vývoje zaměřeno na Strategie a Vize ve zdravotnictví, aneb Jak budou a především jak by měli vypadat naše nemocnice a zdravotní pojišťovny za 3 až 5 let. Tématem mnohých prezentací byl pokus o nástin možného dopadu hospodářské krize na fungování a vývoj českého zdravotnictví. Ne příliš příznivé hospodářské prognózy zazněly z úst ředitelů největších českých zdravotních pojišťoven, ale i zástupců Slovenské a Polské republiky. Mezi zástupci pojišťoven panovala víceméně názorová shoda ohledně receptu na zmírnění důsledků dopadu ekonomické krize na české zdravotnictví, a to především v optimalizaci nákupu zdravotní péče, lepší kontrole výdajů a v neposlední řadě ve využití nástrojů eHealth pro zvýšení efektivity poskytované péče a plateb v systému. Druhé stěžejní téma, vyzdvihované především zástupci top managementu zdravotnických zařízení, bylo přesunutí role pacienta – klienta do centra systému zdravotní péče. Důraz je nutno klást především na zvýšení bezpečnosti klienta, eliminaci medicínských pochybení, zabezpečení zdravotnické dokumentace a v neposlední řadě zachování profesionálně-korektního přístupu ke všem klientům systému zdravotní péče. Dosažení zmíněných priorit je možné, dle vyjádření např. pana ředitele

164

Konference Efektivní nemocnice Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

Zemana z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pomocí zavedení nástrojů eHealth jednak do řízení provozu nemocnice, ale i celého systému zdravotní péče. Kromě nástinu budoucího vývoje českého zdravotnictví v oblasti ekonomiky a bezpečnosti, představila konference řadu nových trendů pro zvýšení efektivity systému zdravotní péče například v oblasti nových trendů v rámci předávání zdravotnických dat. Jeden příklad za všechny je projekt mobilní elektronické podpory Zdravotní záchranné služby Hl. m. Prahy. Projekt je po skončení pilotní fáze úspěšně rozšiřován a zapojují se stále další zdravotnická zařízení. Vyvrcholením konference bylo představení výsledků projektu Nemocnice České republiky 2009. Cílem projektu bylo, stejně jako v minulých letech sestavení žebříčku nemocnic, dle hodnocení spokojenosti pacientů, spokojenosti zaměstnanců a finančního zdraví instituce. Hodnocena byla většina fakultních, krajských a městských nemocnic, celkem 165 zařízení, dotazník odevzdalo 35 tisíc respondentů. Rozšíření na další zdravotnické subjekty se zatím dle vyjádření Daniela Vavřiny, předsedy o.s. Health Care Institute, nepředpokládá jelikož hodnocené nemocnice mají majoritní pokrytí v systému zdravotní péče v ČR. Hodnocení nemocnic proběhlo letos již počtvrté, proto lze z výsledků měření vyčíst nástin vývoje ke kterému v českém zdravotnictví došlo. Největší posun lze sledovat v oblasti hodnocení spokojenosti pacientů, kde je prokazatelně vidět větší zájem o sledování kvality služeb poskytovaných zdravotnickým zařízením. Co se týče hodnocení zaměstnanců zdravotnických zařízení lze, dle

výsledků dotazníků sledovat nepatrné zlepšení vztahu na pracovištích, především zvýšení zájmu nadřízených o názory a problémy zaměstnanců. Finanční zdraví nemocnic hodnotila ve spolupráci se společností Health Care Institute společnost Czech Credit Bureau. Vzhledem k poměrně velkému počtu respondentů a zapojení téměř 85 % všech nemocnic existujících na území České republiky má toto hodnocení značnou vypovídající hodnotu. Pro pacienty je zde velkým přínosem nezávislé posouzení kvality poskytované péče očima ostatních klientů zdravotnického zařízení. Benefit pro zdravotní management je dvojí. Na jedné straně mohou zástupci nemocnice získat jasný obraz o spokojenosti vlastních zaměstnanců, jejich motivaci k práci, vztazích na pracovišti a názorech na chod nemocnice, na straně druhé jim nezávislé hodnocení finančního zdraví podá obrázek o ekonomickém statusu nemocnice např. možností srovnáním výsledků s nemocničním zařízením podobné velikosti a zaměření. Kompletní hodnocení lze nalézt na stánkách Health Care Institutu, stojí za to však zmínit, že nejlepší fakultní nemocnicí se stala ve všech kategoriích Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, z řad krajských a městských nemocnic získala prvenství v kategorii spokojenosti pacientů Nemocnice Podlesí a.s., nejvíce spokojené zaměstnance má Karvinská hornická nemocnice a. s. Detailní shrnutí projektu Nejlepší nemocnice 2009 naleznete na: http://www.hcinstitute.org/userfiles/file/2009/souhrnnazprava-nemocnice-cr-2009.pdf Mgr. Jana Venclíková

www.zcr.cz

kinkorová_uvodnik 1.3.10 13:03 Stránka 1

Zdraví v 7. rámcovém programu EU Účast ČR v první a druhé výzvě priority na roky 2007–2013 Hodnocení účasti jednotlivých členských států Témata napříč jsou buď nad výše uvedev rámcových programech Evropské Unii (EU) nými tématy, nebo jednoznačně nezařaditelje významným nástrojem porovnání úrovně ná do uvedených pilířů (v první a druhé vývědy a výzkumu ve vybraných oblastech v jedzvě 8 a 5 témat). notlivých členských státech. Toto téma se také Hodnocení projektů stalo významnou prioritou v rámci předsednictví ČR v EU v lednu až červnu 2009. DoklaVšechny projekty byly podány k pevně stadem toho je mezinárodní setkání EUFORDIA venému datu v plném znění projektu se vše2009 (EUropean FOrum on Research and Development Impact Analysis), jehož hlavním tématem bylo hodnocení národních a evropských dopadů 6. rámcového programu (viz http:// www.eufordia2009.eu). Cílem následujícího příspěvku je ukázat účast českých týmů v 7. rámcovém programu (7.RP) v prioritě Zdraví. Priorita Zdraví patří v 7. RP do specifického programu Spolupráce, v němž je Evropskou komisí (EK) definováno celkem deset priorit, a je po informačních technologiGraf I: Struktura podpory ích nejvíce finančně podprogramu Spolupráce (v milionech EUR) porován (6 050 mil €). mi požadovanými přílohami. Projekty byly Obsah priority Zdraví je postaven na hodnoceny podle tří kritérií: třech pilířích a je zastřešen akcemi napříč – excelence – vědecká i technická, třemi základními tématy. V každém pilíři je – management projektu, různý počet témat k podávání projektů. První pilíř je zaměřen na biotechnologie – dopad výsledků projektu. Bodová škála byla 0–5 bodů za každé a generické nástroje, „Biotechnologie, genekritérium, minimální, tedy prahovou hodrické nástroje a technologie pro lidské zdranotou byl zisk 10 bodů (maximum 15 boví“ (v první a druhé výzvě 5 a 9 témat) Druhý pilíř je zaměřen na převádění zádů). Podaných a nadprahově hodnocených kladních objevů do klinických aplikací (tzv. projektů bylo takové množství, že v něktranslační výzkum) „Integrování biologických terých případech ani zisk 12 bodů nebyl dat a procesů: shromažďování údajů ve velzárukou financování projektů. Komise mokém měřítku, biologie systémů“ (v první hla z fixně daných finančních zdrojů na kaža druhé výzvě 63 a 42 témat) dou výzvu podpořit jen omezený počet Třetí pilíř je zaměřen na veřejné zdraví, projektů (většinou jeden výjimečně dva „Optimalizace poskytování zdravotní péče projekty k jednomu tématu). Nadprahově občanům Evropy“. Témata ve třetím pilíři byhodnocené projekty pak byly umístěny na la uvedena až ve druhé výzvě (32 témat), taktzv. reserve list, ale jen velmi málo bylo že zde není možnost srovnání účasti v první následně převedeno do kategorie financoa druhé výzvě. vaných.

www.zcr.cz

Hodnocení první výzvy V první výzvě bylo celkem podáno 914 projektů, formálně odpovídalo stanoveným požadavkům 893 projektů (21 projektů mělo formální chyby a vzhledem k nim byly tyto projekty vyřazeny z hodnocení) finančně podpořeno bylo 152 projektů. České týmy byly zastoupeny ve 13 finančně podpořených projektech. V prvním pilíři (biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví) se uplatnily české týmy ve dvou projektech: 1. v oblasti 1.2. Detekce, diagnostika a monitorování. Projekt směřuje k vytvoření evropské sítě zaměřené na zobrazování buněk v lidském těle. V projektu je zapojeno 21 účastníků z 10 států (2 instituce z celkového počtu jsou z Izraele), koordinátorem je Rakousko. Konsorcium je složeno z 9 univerzit, 8 výzkumných center, 1 společnosti a 3 SMEs. Délka trvání projektu je 48 měsíců. Jedná se o velký kolaborativní projekt (s příspěvkem EK do 15.mil.). ČR je zastoupena v projektu Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). 2. v oblasti 1.4. Inovativní terapeutické přístupy a intervence. Projekt je zaměřen na vakcinaci novorozenců proti skupině B streptokoků (GBS). V projektu je zapojeno 10 účastníků z 8 členských států, Projekt je řízen významnou farmaceutickou firmou v Itálii. Konsorcium je složeno z jedné univerzity, 1 výzkumného centra, 5 národních zdravotnických institucí a dvou nemocnic. Délka trvání projektu je 36 měsíců. Jedná se o středně velký kolaborativní projekt (s příspěvkem EK do 6 mil.) ČR je zastoupena v projektu Státním zdravotním ústavem v Praze.

Zdraví v 7. rámcovém programu EU Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

165


Ve druhém pilíři (integrování biologických dat a procesů: shromažďování údajů ve velkém měřítku, biologie systémů), který byl tematicky nejrozsáhlejší byla i česká účast výrazně vyšší; účast v 11 projektech: 1. V první oblasti 2.1.1. Zpracování dat ve velkém měřítku se český tým zapojil do projektu zaměřeném vytvoření evropské sítě pracovišť geneticko-epidemiologických studií. V projektu je zapojeno 20 účastníků z 12 států (15 partnerů je ze 7 členských států 2 z asociovaných 2 ICPC a jeden z USA), koordinátorem je italská univerzita. V konsorciu je 8 univerzit, 4 výzkumná centra a 5 společností různého charakteru. Délka trvání projektu je 42 měsíců. Jedná se o velký kolaborativní projekt s příspěvkem EK do 15. mil. ČR je zastoupena v projektu Fakultní nemocnicí v Plzni, která je součásti Karlovy Univerzity. 2. V oblasti 2.1.2. Systémy biologie. Velký kolaborativní projekt je zaměřen na výzkum T-buněk. V projektu je 14 účastníků z 9 členských zemí. Projekt je koordinován z Německa, kromě 6 univerzit jsou zapojeny: 5 výzkumných ústavů a 3 SMEs, z České republiky je zastoupen jeden podnik SME – EXBIO Praha a.s. Projekt je plánován na 60 měsíců – na 7.RP velmi dlouhý! 3. V oblasti 2.2.1. Mozek a s tím související choroby byl nejvyšším možným počtem bodů (15) hodnocen projekt cílený na strukturované interakce v mozku v souvislosti s chorobami mozku. V projektu je zastoupeno 8 institucí z 8 členských států; 6 univerzit a 2 výzkumné ústavy. Projekt je malý kolaborativní s příspěvkem EK do 3 mil. na 36 měsíců. Reprezentantem ČR je Ústav informatiky AV ČR v.v.i. 4. V následující oblasti 2.2.2. Lidský vývoj a stárnutí byl finančně podpořen projekt zaměřený na zvýšení účasti starších pacientů v klinických testech. Konsorcium řídí SME z Velké Británie a kromě univerzit jsou zapojeny i geriatrické kliniky (z ČR a Itálie) V projektu je také Izraelské pracoviště. Projekt není výzkumný, ale jedná se o koordinační a podpůrnou akci (CSA) s příspěvkem do 750 000 a délkou trvání 27 měsíců. Za ČR je v projektu Geriatrická klinika 1.LF UK a všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 5. V tématu 2.3.2. HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza je ČR zapojena ve dvou projektech. První projekt je zaměřen na nové metody léčby HIV, konsorcium vede Belgický tým a je v něm 8 zástupců z 4 členských států a Zambie – představitel subsaharské oblasti a silného výskytu HIV. Projekt je střední kolaborativní a dobou

166


trvání 48 měsíců; ČR zastupuje Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. 6. Druhým projektem s podobným zaměřením je projekt koordinovaný Francií také s 8 účastníky z 5 členských států (v konsorciu jsou 3 SMEs), za Českou republiku se opět účastní Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Projekt je středně velký a je plánován na 36 měsíců. 7. V oblasti 2.4.2. Kardiovaskulární choroby byl podán ambiciózní velký kolaborativní projekt zaměřený na výzkum aneurysmálních chorob s 15 účastníky z 13 zemí (jedním z nich je i Turecko), koordinátorem je Francie. Rovnoměrně jsou zastoupeny univerzity, výzkumné ústavy, nemocnice i 3 SMEs. Projekt má trvat 48 měsíců a podruhé se objevuje za ČR Fakultní nemocnice v Plzni. 8. Ve druhém pilíři má nezastupitelné místo téma 2.4.3. Diabetes a obezita, kde se uplatnil jeden projekt s českou účastí zaměřený na hledání nových preventivních a léčebných postupů obezity. Projekt je střední, koordinován Německem, v konsorciu je 11 týmů z 5 členských států, jsou zastoupena 4 SMEs, a výrazněji Švédsko se 3 týmy, délka projektu je 48 měsíců a ČR je zastoupena 3. LF UK Praha. 9. Téma 2.4.4. Řídce se vyskytující choroby bylo pro ČR také úspěšné, neboť je ČR zastoupena opět ve dvou projektech. Středně velký kolaborativní projekt studuje „Primary Antibody Deficiences (PAD). Koordinátorem 11 členného výzkumného týme je Velká Británie, celkem je zastoupeno 7 členských států, univerzity, výzkumné ústavy, nemocnice a 1 SME. Projekt je plánován na 36 měsíců a českým zástupcem je Masarykova Univerzita Brno 10.Druhý projekt, malý svými náklady (necelý 1 mil.), ale s velkým konsorciem 13 institucí z 13 nejen členských států směřuje k vytvoření účinných nástrojů umožňující spolupráci akademických pracovišť, průmyslu a SMEs při výzkumu PAD. Projekt je plánován na 36 měsíců a je v něm zastoupena 2.LF UK Praha. 11.Posledním tématem druhého pilíře-translační výzkum pro lidské zdraví je téma 2.4.5. Další chronické choroby. Tématem projektu jsou infekční střevní choroby a moderní léčebné postupy.Velké konsorcium vedené Velkou Británií zahrnuje 13 účastníků ze 6 členských zemí a Nového Zélandu. Střední kolaborativní projekt je plánován na 36 měsíců. Česko zastupuje Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.

Hodnocení druhé výzvy Ve druhé výzvě bylo celkem podáno 902 projektů, formálně odpovídalo předem daným požadavkům 864 projektů (38 projektů mělo formální chyby a vzhledem k nim byly tyto projekty vyřazeny z hodnocení), finančně podpořeno bylo 167 projektů. České týmy byly zastoupeny v 11 finančně podpořených projektech. Jeden projekt koordinuje české pracoviště (podrobněji v textu níže). V prvním pilíři (biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví) Se uplatnily české týmy ve třech projektech: 1. v oblasti 1.2. Detekce, diagnostika a monitorování. Projekt směřuje k vytvoření moderních molekulárních in vitro diagnostických metod a preanalytických pracovních postupů. V projektu je zapojeno 17 účastníků z 11 členských států, koordinátorem je německá farmaceutický firma. Konsorcium je složeno z univerzit, 7 soukromých výzkumných center, významné místo zaujímají 4 SMEs, nemocnic, biobank a evropskou organizací pro standardizaci. Délka trvání projektu je 48 měsíců. Jedná se o velký kolaborativní projekt (s příspěvkem EK do 15.mil.) ČR je zastoupena v projektu Ústavem molekulární genetiky AV ČR. 2. V témže tématu je český tým zapojen v projektu zaměřeném také na výzkum vysoce výkonných diagnostických metod a geneticky podmíněné choroby. V projektu koordinovaném holandským univerzitním medicínským centrem je 12 účastníků z 9 členských států, konsorcium je složeno z univerzitních pracovišť, výzkumných pracovišť a také SMEs. Délka trvání projektu je 36 měsíců, jedná se o malý kolaborativní projekt s příspěvkem komise do 3 mil. ČR je v projektu zastoupena 2. LF UK v Praze. 3. V tématu 1.4. v prvním pilíři byl podán projekt, který je soustředěn na výzkum kmenových buněk a podmínek pro nové kultivační technologie s cílem rozšířit aplikace do terapeutických postupů. V osmičlenném konsorciu je silně zastoupeno Irsko, které je koordinátorem a z celkového počtu účastníků ze 4 zemí je 5 členů z Irska. V projektu je jedna spin-off firma (irská), akademická část konsorcia pochází ze 4 různých zemí, zbývající členové jsou z farmaceutického sektoru. Délka trvání projektu je 36 měsíců. Jedná se o střední kolaborativní projekt s příspěvkem komise do

www.zcr.cz


6 mil. ČR je v projektu zastoupena Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové. Ve druhém pilíři (integrování biologických dat a procesů: shromažďování údajů ve velkém měřítku, biologie systémů), který byl tematicky nejrozsáhlejší byla i česká účast výrazně nižší než v první výzvě, pouze ve třech projektech: 1. V oblasti 2.1.2. Systémy biologie. Malý kolaborativní projekt s příspěvkem EK do 3 mil. je zaměřen na vývoj a implementaci a multidisciplinární strategii pro analýzy buněčných homeostáz. Konsorcium je relativně malé 6 členů, koordinováno Izraelskou univerzitou, složené ze 4 členských států a dvou izraelských partnerů. V tomto projektu, jehož úspěch je založen na účasti významných osobností v daném oboru výzkumu a zkušeným koordinátorem, je délka trvání 36 měsíců a českým představitelem je Ústav molekulární genetiky AV CR, v.v.i. v Praze. 2. V oblasti 2.2.1. Mozek a s tím související choroby byl podpořen malý kolaborativní projekt s cílem ustavení interdisciplinárního týmu z východní Evropy a střední Asie, tomu odpovídá i složení konsorcia 10 partnerů z 9 zemí, mezi nimi Arménie, Ukrajina Litva, Estonsko a také za českou republiku LF UK v Hradci Králové.V projektu budou hlavními výzkumnými tématy zlepšení diagnózy mentální retardace u dětí střední Evropy a východní Asie. Jedná se o SICA (Specific International Cooperation Action) projekt s přizváním neevropských partnerů do výzkumu. Projekt je plánován na 36 měsíců a je koordinován italskou univerzitou. 3. V tématu 2.3. Translační výzkum hlavních infekčních chorob byl podán malý kolaborativní projekt zaměřený na výzkum nosokomiálních infekcí s hlavním cílem nové kontroly a identifikace resistentních bakterií, původců onemocnění. Poměrně velké konsorcium 12 účastníků ze 6 členských států. V projektu jsou zastoupena klinická pracoviště, univerzity, 2 SMEs, délka trvání projektu je 36 měsíců a za ČR je v ní zastoupena Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Ve druhé výzvě byla poprvé a nově otevřená témata ve třetím pilíři „Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy“. V tomto pilíři byly úspěšné tři projekty s českou účastí: 1. První projekt spadal do oblasti 3.1. Přenos výsledků klinického výzkumu do klinické praxe, lepší využívání léků, adekvátní používání behaviorálních a organizačních intervencí a nové

www.zcr.cz

zdravotní terapie a technologie. Malý kolaborativní projekt se 13 partnery z 10 nejen členských zemí je koordinován Řeckem a jsou v něm 2 partneři z Mexika, jeden z Turecka, Českou republiku zastupuje Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové, katedra sociální a klinické farmacie. Projekt je krátkodobý jen 28 měsíců, soustřeďuje se na nepřiměřené zásoby, distribuci a užívání volně prodejných léků, který je problémem ve vyspělých ekonomikách, stejně jako v rozvojových zemích. Cílem je vyvinout vědecké me-

v něm 12 partnerů z 11 členských zemí, je plánován na 36 měsíců a ČR je zastoupena Státním zdravotním ústavem v Praze. Ze zastřešujícího pilíře napříč tématy jsou dva projekty s českou účastí: 1. První v oblasti 4.2. Reakce na potřeby evropské zdravotní politiky, byl podán středně velký kolaborativní projekt s neobvyklou délkou trvání projektu 60 měsíců. Je zaměřen na specielní péči o děti narozené mezi 23 až 27 týdnem těhotenství, postižené zejména plicními infekcemi. Projekt je koordi-

Tabulka 1: Zastoupení jednotlivých pracovišť v jednotlivých pilířích 1. a 2. výzvy priority Zdraví 7.RP

1. pilíř

2. pilíř

1. výzva IKEM, Praha SZÚ, Praha FN, Plzeň EXBIO ÚI AV ČR, v.v.i., Praha 1.LF UK, Praha ÚOCHAB, Praha ÚOCHAB, Praha FN, Plzeň 3.LF UK, Praha MUNI, Brno 2.LF UK, Praha MÚ AV ČR v.v.i., Praha

3. pilíř 4. pilíř

tody optimalizace zásob, přístupu a spotřeby volně prodejných léků. Projekt SICA. 2. Druhý projekt tematicky patří do oddílu 3.2. Kvalita, účinnost a solidarita zdravotních systémů včetně mezinárodních zdravotních systémů. Projekt je zaměřen na péči o stárnoucí populaci s cílem vyvinout standardizovanou metodologii napříč státy EU v domech s péčí o seniory použitím minimálního množství dat (MDS). Konsorcium je složeno z 8 členů, je geograficky vybalancováno napříč Evropou, Českou republiku v tomto malém kolaborativním projektu s délkou trvání 36 měsíců zastupuje 1. LF UK, v Praze. 3. Posledním projektem ve třetím pilíři byl projekt v oblasti 3.3. Zlepšení prevence. Projekt je zaměřen na identifikaci nepoměru ve zdravotních systémech v Evropě, s specielní péči o děti a rodiny. Malý kolaborativní projekt je koordinován sítí EuroHealth Net z Belgie, účastní se

2. výzva ÚMG, v.v.i., Praha 2. LF UK, Praha LF UK, Hradec Králové ÚMG, v.v.i., Praha LF UK, Hradec Králové VŠCHT, Praha

Pharm F UK, Hradec Králové 1.LF UK, PrahaSZÚ, Praha VFN, Praha 1.LF UK, Praha nován z Německa, účastní se v něm 9 týmů z 8 členských států, za ČR je v projektu Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. V projektu jsou zejména univerzitní pracoviště a nemocnice. 2. Posledním uváděný projektem zároveň jediným projektem koordinovaným ČR je projekt v tématu v oblasti 4.1. Podpora a pomoc mezinárodní spolupráce v oblasti Zdraví. Jedná se o koordinační a podpůrnou akci s příspěvkem Komise 600 tis. Projekt směřuje k identifikaci společných výzkumných priorit států EU a EECA (East European and Central Asia). Konsorcium je velmi široké 17 členů z 11 států mezi nimiž jsou např. Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Moldávie, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán, Gruzie. Koordinátorem je 1. LF UK v Praze. Délka trvání projektu je 30 měsíců. Doc. RNDr. Judita Kinkorová Technologické centrum AV ČR


167

krutilova_pletkova 1.3.10 13:06 Stránka 1

SUMMARY: IMPACTS OF USER FEES IN HEALTH CARE ON HOUSEHOLDS Krůtilová V. Background: The user fees were implemented into the Czech health care system in 2008.This paper focuses on the effect of user fees on the budget of the Czech households and the changes in the structure of their out-of-pocket payments. Methods: The methodology of the World Health Organization was used for the analysis of the impact on budgets.The used data was derived from the Household Budget Survey 2007 and 2008 published by the Czech Statistical Office. Five types of households were monitored (households headed by employed person with and without children, households of unemployed, selfemployers and households of pensioners). Results: The results show that the households of pensioners faced to the highest increase in out-of-pocket payments and overall the highest out-ofpocket payments in 2008 as well. The household headed by unemployed person had also significant out-of-pocket payments in 2008. The smallest increase in out-of-pocket payments is observed by the households of employees with children. They paid the smallest amount of user fees in 2008. Conclusion: The user fees implementation increased particularly the expenditure of vulnerable households (pensioners), however the effect on the changes in out-of-pocket payments structure in 2008 was not so significant. Key words: doctor, nurse, team cooperation, competence, conflict.

O autorce: O autorce: Ing. Veronika Krůtilová, Katedra veřejné ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Lipová 41a, 602 00 BRNO e-mail: [email protected]

168

Dopady regulačních poplatků na domácnosti Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

Dopady regulačních poplatků na domácnosti Regulační poplatky jako nový výdaj na zdraví pro české domácnosti V. Krůtilová Úvod Od roku 2008 fungují i v českém zdravotnictví regulační neboli zdravotní poplatky. Poplatky pacientů jako jedna z forem spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče jsou dnes již zcela běžnou součástí zdravotnických systémů řady vyspělých zemí. V zemích jako je např. Belgie, Francie, Rakousko nebo také Bulharsko mají poplatky a mnohé další formy spoluúčasti víceletou tradici. Cíle zavedení zdravotnických poplatků mohou být různé.V situaci veřejného poskytování zdravotní péče, jejíž financování je uskutečňováno především z veřejných zdrojů, je pravděpodobné, že může existovat nadměrná spotřeba zdravotní péče plynoucí z existence tzv. morálního hazardu (v případě, kdy služby nejsou placeny přímo pacientem, ale třetí stranou, se pacient může chovat takovým způsobem, že nepřiměřeně zvyšuje svou poptávku po zdravotních službách). Z tohoto důvodu je často ospravedlňováno zavedení zdravotnických poplatků za účelem regulace nepřiměřeně vysoké spotřeby zdravotnických služeb, i přestože poplatky obvykle reprezentují pouze malou část skutečných nákladů zdravotnických služeb. Ovšem zavedení zdravotnických poplatků za účelem regulace poptávky je ospravedlněno pouze tehdy, pokud je zřejmá nadspotřeba (morální hazard) v souvislosti s předplacením či bezplatným poskytováním služeb (ARHIN-TENKORANG, 2000). Poplatky mohou být rovněž implementovány jako další zdroj úhrady zdravotní péče k zajištění udržitelnosti financování zdravotnických služeb (ROS et al.; SALTMAN, FIGUERAS, 1997; atd.). Ať už jsou poplatky, resp. jiné formy spoluúčasti, zavedeny s jakýmkoliv cílem, je třeba brát v úvahu jejich dopady. Jelikož poplatky mohou mít pozitivní efekty ve

smyslu regulace spotřeby zdravotní péče, snížení jejího zneužívání či zvýšení příjmů v resortu zdravotnictví, je žádoucí sledovat i jejich negativní dopady. Regulační poplatky jsou placeny v okamžiku čerpání zdravotní péče a jsou součástí spoluúčasti pacientů, resp. při širším pojetí se jedná o prvek přímých výdajů domácností na zdraví. Přímé výdaje na zdraví jsou obvykle realizovány v okamžiku spotřeby zdravotní služby a pacient si s ohledem na jeho příjem vybírá, kolik zdravotní péče je ochoten a schopen zakoupit (MURRAY et al., 2000:4). Spoluúčast pacientů je nejvíce fragmentována mezi individuálními spotřebiteli zdravotní péče bez možnosti sdílení rizika. Proto úhrada zdravotnických služeb formou přímých plateb pacientů může generovat vážné finanční ztráty a riziko uvrhnutí některých domácností do chudoby (MURRAY et al., 2000:4). Řada expertů rovněž upozorňuje, že spoluúčast je obvykle jeden z nejregresivnějších způsobů úhrady zdravotní péče (bohatší domácnosti platí za zdraví méně než chudé domácnosti ve srovnání s jejich příjmy) a forma, která pro mnoho lidí představuje enormní (tzv. katastrofické) finanční riziko (WAGSTAFF, SALTMAN, FIGUERAS). Jinými slovy, že spotřebitelé zdravotní péče nebudou mít dostatek finančních zdrojů na úhradu potřebných zdravotnických služeb. Na druhou stranu Berki tvrdí, že katastrofickým finančním výdajům na zdraví obvykle čelí relativně malé procento populace, i když tyto výdaje tvoří značný podíl jejich výdajů na zdraví. Celkový přístup k řešení problému katastrofických výdajů závisí na tom, jak je definována katastrofická úroveň výdajů, a kdo těmto výdajům čelí (BERKI, 1986). Ochrana osob od katastrofických výdajů je všeobecně akceptována jako žádoucí

www.zcr.cz


cíl každé zdravotní politiky. Katastrofické výdaje na zdraví však nemusí být vždy synonymum pro vysoké výdaje na zdraví (DE GRAEVE, 2003). Je možné tedy říci, že výdaj na zdraví se stává finančně katastrofickým tehdy, jestliže ohrozí schopnost domácnosti udržet si svůj životní standard (BERKI, 1986). V případě České republiky zavedení regulačních poplatků znamenalo zcela nový výdaj pro české domácnosti. I přestože do systému byly zavedeny určité ochranné prvky jako např. roční limit, výše placených regulačních poplatků může být pro některé typy domácností zásadní a potenciálně může vést k vytvoření finančních bariér přístupu ke zdravotní péči. Cílem tohoto příspěvku je determinovat dopady regulačních poplatků jako nového výdaje na zdraví na rozpočty českých domácností a zhodnotit změny ve struktuře vydání na zdraví po zavedení regulačních poplatků v roce 2008. Analýza dopadů na rozpočty domácností vychází z metodologie používané Světovou zdravotnickou organizací. Použitá data byla získána z Českého statistického úřadu ze statistiky rodinných účtů.

Metodologie Metodologie WHO Za účelem analýzy dopadů regulačních poplatků na rozpočty českých domácností, resp. potenciálního zvýšení zatížení jejich rozpočtů, autorka vychází z metodologie Světové zdravotnické organizace (WHO). WHO vytvořila metodologii, jejímž cílem bylo měření spravedlnosti při financování zdravotní péče a zabezpečení ochrany finančních rizik. Za účelem zjištění, jak se každá domácnost podílí na výdajích na zdraví, byl konstruován index příspěvku domácnosti na zdraví (dále HFC) (více WHO, 2000). HFCi =

výdaje na zdravíi platební kapacitai

Výdaje na zdraví i představují zdravotní výdaje na hlavu domácnosti i. Platební kapacita i je efektivní příjem na hlavu snížený o výdaje nutné k zabezpečení základních životních potřeb (výdaje na jídlo, minimální ošacení a příbytek) domácnosti i. Metodologie WHO pracuje s efektivním příjmem domácnosti, který má lépe odrážet disponibilní příjem domácnosti než pouze hodnota současného příjmu. Avšak vzhledem k problematice definice efektivního příjmu a zejména dostupnosti potřebných dat o minulých a budoucích příjmech domácností (změny v příjmu v průběhu období, majetek

www.zcr.cz

domácností, budoucí potenciál výdělku) definuje efektivní příjem pomocí výdajů domácností. Lze konstatovat, že výdaje domácností odráží lépe kupní sílu domácnosti, tedy to, co si domácnost může dovolit koupit v daném období, než hodnota příjmů domácnosti v daném roce. Definice efektivního příjmu prostřednictvím výdajů domácností byla použita i v dalších studiích, které vycházely z obdobné metodologie (WAGSTAFF, DE GRAEVE,VAN OURTI). Použitá data a metodika Příspěvek domácnosti na zdraví (HFC) je konstruován souhrnně na základě dat ze statistiky rodinných účtů za celý rok 2007 a 2008 vždy pro pět základních typů domácností: – domácnosti s dětmi – domácnosti bez dětí – domácnosti v čele s nezaměstnanou osobou – domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) – domácnosti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) Výdaje domácností na zdraví potřebné pro konstrukci HFC byly získány ze statistiky rodinných účtů roku 2007 a 2008, kde jsou sledovány přímé platby pacientů, doplatky a poplatky. Při výpočtu kapacity domácností platit za zdravotní péči je použita hodnota celkových spotřebních výdajů jednotlivých typů domácností. Výdaje nutné k zabezpečení základních životních potřeb odráží výše životního minima definovaná podle platné české legislativy (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu). Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů nutná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.Výše životního minima domácnosti se odvíjí od počtu a věku osob, které žijí ve společné domácnosti, proto je pro účely této analýzy jeho výše převážena hodnotou průměrného počtu členů domácností ve vzorku.V průzkumu se jedná o vícečlenné domácnosti, proto při výpočtu životního minima je vždy hodnota 1 započtena pro první dospělou osobu domácnosti, hodnota nad 1 bere v úvahu částku pro druhou dospělou osobu a další osoby v domácnosti, pro všechny děti ve společné domácnosti je použita částka pro nezaopatřené dítě ve věku 6–15 let. I přes určité omezení související se stanovením počtu osob a věku u dětí, se v tomto případě použití životního minima jeví jako vhodnější oproti použití reálných výdajů domácností na stravu (tak jak je používá řada výzkumů), neboť reálné výdaje domácností na stravu nemusí odrážet výdaj nutný na přežití, zejména u některých typů domác-

ností mohou být výdaje na stravu podstatně vyšší právě z důvodu pořízení potravin, které mohou být považovány za luxusní, a které si jiné domácnosti v žádném případě nemohou dovolit. Proto je použita částka životního minima, která odráží nutné příjmy domácnosti k zabezpečení společensky uznaných základních potřeb. Index HFC je konstruován vždy pro rok 2007 a 2008. Rok 2007 je stanoven jako rok výchozí, kdy neexistovaly regulační poplatky. Změny ve výdajích na zdraví a potencionální zatížení domácností v roce 2008 jsou komparovány k výchozímu roku 2007. Podrobná vydání na zdraví a změny v jejich struktuře jsou analyzovány podle dat ze statistiky rodinných účtů, která jsou dostupná na vyžádání.

Výsledky Dopady na rozpočty domácností Co se týče příspěvku na zdraví jednotlivých typů domácností, resp. podílu jejich výdajů na zdraví na spotřebních výdajích snížených o životní minimum, lze konstatovat, že průměrná česká domácnost vydala na zdraví 3,23 %, resp. 3,77 % její platební kapacity v roce 2007, resp. 2008. Nadprůměrných výdajů na zdraví dosáhly domácnosti nezaměstnaných a domácnosti důchodců v obou sledovaných letech. Zatímco v roce 2007 vydaly domácnosti nezaměstnaných 3,91 % jejich spotřebních výdajů snížených o výdaje na zabezpečení základních životních potřeb, v roce 2008 tento podíl činil již 4,45 %. Ze všech sledovaných typů domácností vydávají na zdraví nejvíce domácnosti důchodců. Příspěvek na zdraví u domácností důchodců činil 5,73 % v roce 2007, v roce 2008 tento podíl byl o 1,19 procentního bodu (p.b.) větší, přesně 6,92 % jejich platební kapacity. Vzhledem k tomu, že pro osoby ve vyšším věku je typická vyšší morbidita, se tento jev zdá zcela přirozený, avšak ve srovnání s ostatními typy domácností, vydávají domácnosti důchodců ze své „kapsy“ dvakrát více než domácnosti zaměstnaných bez dětí, při srovnání s výdaji domácností pracujících s dětmi je tento nesoulad ještě o něco větší. Pro srovnání byl tento poměr v roce 2008 u domácnostní bez dětí 3,07 %, u domácností s dětmi dokonce jen 2,98 % a u domácností osob samostatně výdělečně činných 3,16 %. Jednotlivé hodnoty indexů HFC za sledované typy domácností jsou zobrazeny v grafu č. 1. V absolutním vyjádření se výdaje českých domácností na zdraví zvýšily v průměru o 59 Kč (částka na osobu a měsíc) v roce 2008. Za regulační poplatky průměrná osoba v české domácnosti zaplatila 48 Kč měsíčně. U domácností s dětmi se výdaje zvýšily prů-


169


HFC V %

měrně o 41 Kč a regulační poplatky činily Zaměříme-li se pouze na ty domácnosti, domácností, a také z důvodu, že regulační pouze 27 Kč. Domácnosti OSVČ zaplatily u kterých po odečtení regulačních poplatků poplatky jsou novým výdajem, je žádoucí o 59 Kč více, z toho 33 Kč za regulační podošlo ke snížení ostatních výdajů na zdraví prozkoumat, zda-li a jak došlo ke změně platky a domácnosti nezaměstnaných vydaly ve srovnání s rokem 2007, lze konstatovat, struktury výdajů na zdraví. Struktura výdajů na zdraví o 54 Kč více, za regulační poplatky že domácnosti důchodců kompenzovaly zana zdraví v letech 2007 a 2008 je uvedena 41 Kč. Z výsledků vyplývá, že zvýšení výdajů vedení regulačních poplatků zejména snížev tabulce 1. Za pozornost stojí zejména změny ve výna zdraví u těchto typů domácnostní nezpůním výdajů za léky, a to jak na předpis tak dajích na léky. Zatímsobilo pouze zavedení regulačních poplatků, co u většiny domácale zároveň se zvýšily i jiné výdaje na zdraví. 8,00 ností se výdaje na Největší nárůst výdajů na zdraví zazna6,92 7,00 léky na recept zvýšimenaly domácnosti důchodců. Osobě dů5,73 6,00 ly, u domácností důchodce se výdaje na zdraví v roce 2008 zvý5,00 chodců došlo k ješily o 103 Kč měsíčně, avšak regulační 4,45 3,77 3,91 jich snížení. U volně poplatky činily 105 Kč. Lze předpokládat, že 4,00 3,23 prodejných léčiv se domácnosti důchodců nejenže čelily největ2,98 2,68 3,16 2,85 3,07 3,00 výdaje snížily u většímu nárůstu, ale zároveň muselo dojít ke 2,53 2,00 šiny sledovaných dosnížení jiných výdajů na zdraví ve srovnání mácností. Nejvýznams předchozím rokem. U domácností pracují1,00 něji u domácností cích bez dětí byla výše zaplacených regulač0,00 celkem bez dětí s dětmi OSVČ nezaměstnaní důchodci důchodců, a to v průních poplatků taktéž vyšší než celkový nárůst 2007 2008 měru o 8 Kč oproti výdajů na zdraví, avšak jejich zvýšení výdajů Zdroj: výpočty autorky minulému roku. Výje sotva poloviční oproti výdajům domácdaje u stomatologa ností důchodců. Rozdíly v nárůstu výdajů na Graf I: Příspěvek domácnosti se téměř nezměnily zdraví a ve výši zaplacených regulačních pona zdraví v letech 2007 a 2008 u domácností bez platků uvádí graf č. 2. Zaměříme-li se pouze na strukturu zaplacených reguTabulka 1: Struktura výdajů na zdraví (v Kč na osobu a měsíc) lačních poplatků, pak je z grafu Položka domácnosti OSVČ nezaměstna- důchodců bez č. 3 na první pohled zřejmé, že ných EA členů bez dětí s dětmi domácnosti nejméně zatěžují re2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 gulační poplatky vybírané u zub258 306 133 174 171 230 129 183 296 399 ního lékaře. Pro všechny do- Výdaje na zdraví celkem 61 29 40 35 41 39 48 122 114 mácnosti, jejichž součástí jsou Léky předepsané lékařem 55 x 18 x 8 x 10 x 13 x 47 i děti (domácnosti zaměstna- Regulační poplatky za léky ných s dětmi, domácnosti OSVČ Léky bez receptu 80 76 48 45 59 57 41 43 91 83 a domácnosti nezaměstnaných), a další léčiva představují nejvyšší výdaj regu- Ostatní zdravotnické 5 5 3 4 4 4 2 2 4 3 lační poplatky placené u lékaře. výrobky V zápětí stojí regulační poplatky Ortopedické 51 48 22 25 24 30 17 23 32 37 za léky na předpis. Významněj- a terapeutické pomůcky 13 15 11 11 17 15 7 3 5 6 ším regulačním poplatkům pla- Lékařská péče ceným za den pobytu v lůžko- Regulační poplatky x 16 x 11 x 12 x 14 x 27 vém zařízení čelily domácnosti u lékaře Stomatologická péče 41 41 15 1 2 3 1 1 2 29 nezaměstnaných. Shodné charakteristiky lze Regulační poplatky x 5 x 3 x 3 x 3 x 6 nalézt i u domácností bez dětí u stomatologa a u domácností důchodců. Nej- Ambulantní zdravotní 3 5 2 3 3 4 1 5 4 4 větší podíl ze zaplacených regu- péče ostatní 10 5 3 1 6 9 7 4 16 18 lačních poplatků činily poplatky Ústavní zdravotní péče za léky na předpis, avšak u do- Regulační poplatky x 11 x 5 x 8 x 11 x 25 mácností důchodců téměř tři- v lůžkových zařízeních krát vyšší než u domácností bez Zdroj: Statistika rodinných účtů 2007, 2008 dětí. Druhou nejvýznamnější podětí a nezaměstnaných, ale výrazně vzrostly i volně prodejné léky, a výdaji na ostatní ložkou jsou regulační poplatky u lékaře. Dou domácností OSVČ, a sice o 14 Kč oproti rozdravotnické výrobky, domácnosti bez dětí mácnosti důchodců navíc čelily značným výku 2007, a u domácností důchodců o 7 Kč.Výsnížily výdaje zejména za volně prodejná léčidajům za regulační poplatky za den pobytu va a ústavní zdravotní péči (pobyty v ozdraznamnou položku ve výdajích na zdraví rovněž v ústavní zdravotní péči. vovnách, nadstandardní služby, apod.). tvoří i výdaje na ortopedické a terapeutické Změny ve struktuře výdajů na zdraví pomůcky (rehabilitační pomůcky, pomůcky očJelikož z výsledků vyplynulo, že zavedením Závěr ní optiky, atd.), avšak zde v roce 2008 došlo taZávěrem je třeba zdůraznit, že domácnosti regulačních poplatků došlo ke značnému ké k mírnému růstu výdajů (v průměru o 4 Kč) důchodců vydávají na zdraví nejvíce a to jak zvýšení výdajů na zdraví u některých typů s výjimkou domácností bez dětí.

170


www.zcr.cz


v relativním vyjádření (tedy ve vztahu k jejich platební kapacitě), tak v absolutním vyjádření. V roce 2008 domácnosti důchodců rovněž čelily nejvýznamnějšímu zvýšení výdajů na zdraví ve srovnání s ostatními typy sledovaných domácností. Toto zvýšení bylo více než dvojnásobné. Druhým typem domácnos-

www.zcr.cz

Zdroj: Statistika rodinných účtů, zpracováno autorkou

Zdroj: Statistika rodinných účtů, zpracováno autorkou

v Kč/měsíc

průměr v Kč/měsíc

kařů, hlavně u domácností, ve kterých žijí děti. Zajímavý je pohled na změnu struktury vydání na zdraví v roce 2008. Lze konstatovat, že u většiny sledovaných domácností se snížily výdaje na volně prodejná léčiva (dostupné bez receptu), což by mohlo být spojeno s kompenzací nákladů na regulační poplatky za léky 120 vystavené na recept. Naopak 103 105 100 výdaje na léky na předpis vzrostly (mimo domácností 80 důchodců). Avšak zde je třeba 54 59 59 si uvědomit, že součástí výdajů 60 48 48 50 na léky na předpis mohou být 41 41 40 nejen doplatky, ale také výdaje 33 27 na plně hrazená léčiva, která 20 lze vydat pouze na předpis (např. určité vitamíny a mine0 celkem bez dětí s dětmi OSVČ nezaměstnaní důchodci rály, vakcíny, antikoncepce), naregulační poplatky meziroční nárůst výdajů víc ve 3. čtvrtletí došlo k růstu cen léků a doplatků na léky Graf II: Nárůst výdajů na zdraví a regulační poplatky (ČSÚ, 2009). v roce 2008 (průměr na osobu a měsíc v Kč) Obecně, u všech typů domácností se výdaje na ostatní zdravotnické výrobky v podstatě ne120 změnily a výdaje na ortopedické a terapeutické pomůcky spíše vzrostly. 100 U výdajů na lékařskou péči nedošlo 80 k výraznějším změnám. Výjimkou byly pouze domácnosti nezaměstnaných, 60 u kterých byl pokles výdajů poloviční, naopak ve srovnání s ostatními do40 mácnostmi tento typ domácnosti vydával v roce 2008 mnohem více na 20 ostatní ambulantní zdravotní péči 0 (úhrady optometristům, ošetřovatelcelkem bez dětí s dětmi OSVČ nezaměstnaní důchodci kám, léčitelům, apod.). Překvapivým regulační poplatky regulační poplatky v lůžkových zařízeních u stomatologa může být nárůst výdajů u stomatoloregulační poplatky regulační poplatky ga zejména u domácností důchodců, u lékaře za léky které zde rovněž zaplatily nejvyšší regulační poplatek. Po zavedení regulačGraf III: Struktura ního poplatku za pobyt v nemocnici regulačních poplatků v roce 2008 se přibližně o polovinu snížily výdaje na ústavní péči u domácností bez dětí, s dětti, který vydával na zdraví ze svých „disponimi a nezaměstnanou osobou v čele. bilních“ zdrojů nejvíce, byly domácnosti neAčkoliv změny ve struktuře a jejich míra zaměstnaných. Tuto skutečnost lze vysvětlit se liší, lze identifikovat několik společných faktem, že je-li v domácnosti nezaměstnaná vlastností, které by mohly souviset právě se osoba živitele, je zcela pochopitelné, že tato zavedením regulačních poplatků, což pro domácnost má podstatně nižší příjmy a tedy české domácnosti znamenalo zcela nový výnižší disponibilní zdroje než domácnosti se daj pro jejich rozpočty. Obecně lze konszaměstnanou osobou v čele. tatovat, že zavedení regulačních poplatků Při bližším prozkoumání výše a struktumohlo zapříčinit snížení výdajů na „méně“ ry zaplacených regulačních poplatků bylo důležité zdravotní služby či jejich přesměrozjištěno, že nejvíce jsou zatíženy regulačnívání na alternativní zdravotní služby, jakou mi poplatky domácnosti důchodců, a to jsou např. služby různých terapeutů, léčitelů, zejména poplatky za léky, nemalou částku místo návštěvy praktického lékaře (nebo tvoří také výdaje za návštěvy u lékařů a pospecialisty) nebo služby optometristů místo byt v nemocnici. U ostatních typů domácnávštěvy očního lékaře. I když při celkovém ností převažují spíše výdaje za návštěvy lépohledu na změny výdajů v roce 2008 po-

platky evidentně zatěžují domácnosti, zdá se, že tato zátěž není až tak vysoká, aby způsobila převratné změny ve spotřebě určitého typu zdravotní péče či od této spotřeby odradila. Ovšem u domácností důchodců by se jako problematický mohl jevit regulační poplatek za léky, který nejenže představoval téměř 12 % jejich výdajů na zdraví, ale zřejmě měl i vliv na změnu spotřeby léků. Avšak uvedené výsledky je třeba brát s určitou rezervou. Při vyvozování jakýchkoliv závěrů je třeba mít na paměti, že k analýze byla použita průměrná data za určitý vzorek české populace, a že zcela jistě existují výjimky, které tomuto vzorci ať jedním nebo druhým směrem neodpovídají. Pro kvalitnější výzkum by bylo vhodné, při dostupnosti podrobných dat, provést toto zkoumání za všechny jednotlivé domácnosti. SOUHRN: V roce 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny regulační poplatky. V souvislosti s tímto opatřením se neustále diskutuje, zda jejich implementace neúměrně nezatěžuje rozpočty domácností a omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Tento příspěvek se proto zaměřuje na dopady regulačních poplatků na rozpočty domácností a prozkoumání změny struktury ve výdajích domácností na zdraví. Pro analýzu dopadu na rozpočty domácností je použita metodologie Světové zdravotnické organizace a jsou použita data ze statistiky rodinných účtů v letech 2007 a 2008, které bezúplatně zveřejňuje Český statistický úřad. V příspěvku je sledováno 5 základních typů domácností (domácnosti zaměstnanců bez dětí, s dětmi, domácnosti s nezaměstnanou osobou v čele, domácnosti osob samostatně výdělečně činných a důchodců). Výsledky ukazují, že domácnosti důchodců čelily největšímu zvýšení výdajů na zdraví, a taktéž měly nejvyšší zdravotní výdaje v roce 2008. Významným výdajům na zdraví rovněž čelily domácnosti nezaměstnaných. Nejmenší nárůst výdajů byl pozorován u domácností s dětmi, tyto domácnosti platily nejmenší regulační poplatky v roce 2008. Co se týče změn ve struktuře výdajů na zdraví, u většiny sledovaných domácností došlo k poklesu výdajů na volně prodejná léčiva, což lze vysvětlit jako kompenzaci zavedení regulačních poplatků a růstu cen léků a doplatků na léky. Obecně lze říci, že poklesly výdaje na nadstandardní zdravotní služby. Klíčová slova: Výdaje na zdraví, spoluúčast, regulační poplatky, dopady na rozpočty domácností


171


Literatura 1. BERKI, S. E.: A look at catastrophic medical expenses and the poor. [online] Health affairs, 1986. Dostupné z http://content. healthaffairs.org/cgi/reprint/5/4/138 [cit. 30. 3. 2009] 2. Český statistický úřad: Statistika rodinných účtů. Podrobná vydání na zdraví 2007, 2008. Data na vyžádání. Dostupné z <www.cso. cz> 3. Český statistický úřad: Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2008. Dostupné z <www.czso.cz> 4. DE GRAEVE, D.,VAN OURTI, T.: Distributional Impact of Health Financing in Europe: A Review. The World Economy,Vol. 26, No. 10, 2003. Dostupné z http://www.blackwell-synergy.com [cit. 5. 11. 2008] 5. DYNA ARHIN-TENKORANG: Mobilizing Resources for Health: The Case for User Fees Revisited. [online] Cambridge: Harvard university, 2000. Draft C. Dostupné z http://www.cid.harvard.edu/cidwp/pdf/ 081.pdf [cit. 27. 3. 2009] 6. MURRAY, CH., KNAUL, F., MUSGROVE,

P., KE XU, KAWABATA, K.: Defining and measuring fairness in financial contribution to the health system. [online]. WHO, 2000. Dostupné z http://www.who.int/healthinfo/paper24.pdf [cit. 7. 3. 2009] 7. ROS, C. C., GROENEWEGEN, P., DELNOIJ, D. M. J.: All rights reserved, or can we just copy? Cost Sharing arrangements and characteristics of health care system. Health policy, Vol. 52, 2000. Dostupné z http:// www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V8X-3YWXK1P1&_user=835458&_coverDate=05%2F3 1%2F2000&_alid=723235436&_rdoc=16 &_fmt=high&_orig=search&_cdi=5882& _sort=d&_docanchor=&view=c&_ct=29 &_acct=C000045159&_version=1&_urlVersion=0&_userid=835458&md5=1d48 12fb15145486767025596145af26 [cit. 25. 2. 2009] 8. SALTMAN, R. B., FIGUERAS, J.: European Health Care Reform: Funding System Equitably. [online] WHO, 1997. ISBN 92-890-1336-2. Dostupné z http://www.euro.who.int/Document/e55787_ch04.pdf [cit. 3. 4. 2009]

9. WAGSTAFF, A. AND VAN DOORSLAER, E.: Catastrophe and Impoverishment in Paying for Health Care:With Applications to Vietnam 1993-98. [online] Washington, DC: The World Bank, 2002. Dostupné z http://web.worldbank. org/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTHEALTHNUTRITIONANDPOPULATION/EX TPAH/0,,contentMDK:20278877~menuPK:460199~pagePK:148956~piPK: 216618~theSitePK:400476,00.html [cit. 21. 3. 2009] 10.WHO: The world health report 2000. [online] Geneva, 2000. ISBN 92 4 156198 X. Dostupné z http://www.who.int/whr/ 2000/en/whr00_en.pdf [cit. 15. 9. 2009] 11.WHO: What are the equity, efficiency, cost containment and choice implications of private health-care funding in western Europe? [online] WHO: Regional Office for Europe’s Health Evidence Network (HEN), 2004. Dostupné z < HYPERLINK http://www.euro.who.int/document/e83334.pdf [cit. 10. 10. 2009] 12.Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

Vliv regulačních poplatků na spotřebu zdravotní péče Materiál ÚZISu (Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky) nazvaný „Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005–2008“ prezentuje vývoj spotřeby zdravotnických služeb v ČR za období 2005–2008 a je pokusem o stručné podchycení dopadu regulačních poplatků ve zdravotnictví v roce 2008. V materiálu se uvádí, že zavedení regulačních poplatků se projevilo nápadným poklesem počtů výkonů u všech „zpoplatněných“ zdravotnických služeb s výjimkou počtu ošetřovacích dnů v lůžkových zařízeních a počtu ambulantních stomatologických vyšetření, kde došlo ke snížení pouze řádově o procenta oproti roku 2007. Se zavedením regulačního poplatku 90 Kč v roce 2008 poklesly počty ošetření

na LSPP pro dospělé o 41,1 % oproti roku 2007. Počty ošetření na LSPP pro děti a dorost poklesly ve stejném období o 25,0 %, počty ošetření na LSPP stomatologické o 36,7 %. Tento pokles je bezesporu z velké části způsobem zavedením systému regulačních poplatků. Počty receptů přijatých v zařízeních lékárenské péče se letech 2005–2007 pohybovaly kolem 90 mil. kusů. V roce 2008 došlo ke snížení na necelých 69 mil. ks, což je cca 76,5 % roku 2007. Z celkového počtu receptů za rok 2008 bylo k plné nebo částečné úhradě zdravotním pojištěním cca 59 mil. ks, což je 73,3 % skutečnosti roku 2007. Úhrady zdravotních pojišťoven za léčiva na recept se ve stejném období sní-

žily o 820 mil. Kč na 97,6 % skutečnosti roku 2007. Je pravděpodobné, že v případě nezavedení regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje. Regulační poplatky, do míry dané svým rozsahem a celkovým inkasem (5 mld. Kč – viz Tisková zpráva MZ ČR z 11. 3. 2009), ulehčily systému veřejného zdravotního pojištění v rozsahu cca 2,5 % ročních výdajů tohoto systému za rok 2008 (200 592 mil. Kč), respektive – pokud vyjdeme z úvahy MZ tamtéž – umožnily přesun dalších cca 5 mld. Kč z veřejného pojištění na dříve nedostupné a nákladné léčby pro vážně nemocné, to vše při zachování dostupnosti zdravotnických služeb. Zdroj: ÚZIS

Semináře Společnosti sociálního lékařství a řízení péče v roce 2010 31.3. 26.5. 20.10. 24.11.

172

Mezinárodní spolupráce ÚZIS (mgr. Holub a mgr. Mazánková). Ekonomika a management zdravotnictví (doc. Dlouhý a doc. Papeš). 50 let činnosti ÚZIS (mgr. Holub a mgr. Mazánková). WHO – evropská zdravotní politika (téma bude upřesněno) (dr. Šteflová).


www.zcr.cz

rozhovor_uvodnik 1.3.10 13:44 Stránka 1

Mezinárodní konference ICEQ 2010 Efektivita, kvalita a spokojenost klientů ve zdravotnictví Praha, Nemocnice Na Homolce, 16. 3. 2010 Společnost STAPRO s. r. o. navazuje na úspěšnou tradici setkávání managementu z řad nemocnic, odborníků a zájemců o problematiku efektivity, kvality a spokojenosti ve zdravotnictví a organizuje další ročník konference ICEQ. Hlavními tématy konference budou v letošním ročníku standardy a benchmarking, vzdělávání ve zdravotnictví a kvalita zdravotní péče. U všech témat předpokládáme nejen teoretické příspěvky, ale i praktické poznatky. Konference ICEQ 2009 proběhne podobně jako v předchozích letech v prostorách konferenčního sálu Nemocnice Na Homolce v Praze. Informace o konferenci a možnost registrace je na webu konference www.iceq.cz. Na bližší informace o konferenci ICEQ jsme se zeptali výkonného ředitele STAPRO s. r. o. Ing. Leoše Raibra: Odborná zdravotnická veřejnost je doslova přesycena konferencemi a semináři zabývající se problémy ve zdravotnictví. Proč by se tito odborníci měli účastnit právě konference ICEQ 2010? Oproti jiným konferencím je tato specifická svým zaměřením. Již od prvního ročníku je koncipována jako nezávislá odborná platforma pro výměnu informací a zkušeností odborníků z oblasti řízení kvality a efektivity zdravotní péče. V letošním ročníku jsme se odklonili od mezinárodního měřítka a soustředíme se na problematiku českého a slovenského zdravotnictví. Vysoká návštěvnost v minulých letech potvrzuje, že si konference našla své místo mezi akcemi podobného druhu, o čemž svědčí i fakt, že hosté se účastní pravidelně. Co můžeme očekávat od letošního ročníku? Hlavní změnou oproti předešlým ročníkům je změna na konferenci jednodenní. Snažíme se, aby časový harmonogram nebyl pro posluchače tak náročný jako v předchozích ročnících. Vybrány budou nejatraktivnější přednášky a to ve 3 blo-

www.zcr.cz

cích, kterými jsou zdravotnické standardy a benchmarking; ukazatele kvality péče a vzdělávání ve zdravotnictví. V loňském

nové podněty pro další práci a jak v příjemné a neformální atmosféře prodiskutovat aktuální témata.

Výkonný ředitel STAPRO s.r.o. ing. Leoš Raibr roce vzbudila vysoký ohlas panelová diskuse na téma Standardů zdravotní péče, proto jsme se rozhodli věnovat i v tomto roce této diskusi zvláštní prostor. V čem vidíte přínosy této konference? Konference přinese nejnovější informace z příslušných oblastí a pokusí se přiblížit různé úhly pohledu. Je příležitostí, kde načerpat

Pro koho je konference určena? Odborný program je tvořen pro manažery zdravotnických zařízení, pro pracovníky státní správy a zdravotních pojišťoven a pro odborníky, kteří se zajímají o problematiku efektivity, kvality a spokojenosti klientů ve zdravotnictví. Děkujeme za rozhovor – Redakce

Mezinárodní konference ICEQ 2010 Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

173

bartlova_pletkova 1.3.10 13:10 Stránka 1

SUMMARY: THE TEAM COOPERATION BETWEEN NURSES AND DOCTORS Bártlová S. Recently, the relationships between nurses and doctors have become the centre of attention. On one hand, the existing problems can be expressed as a specific reflection of structural changes in the society; on the other hand, they reflect the changes in the health care system. In the developed countries, the social status of general nurses and doctors has been changing. Nurses obtain higher education and competences and improve their position in the current health care system. The expressions “stressful” or even “conflicting” relationships between doctors and nurses should not be used without a reliable previous empiric research. On the basis of a representative research performed on doctors (in the particular article, performed by doctors), the opinions on the problems of mutual relationships, delegation of the competences and dealing with conflicts of the mutual relationships was searched. In the conclusion of the article, a strategy to support the team cooperation of doctors and nurses was developed (see Appendix). Key words: doctor, nurse, team cooperation, competence, conflict.

O autorce: Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, U Výstaviště 26, 370 04 České Budějovice e-mail: [email protected]

174

Týmová spolupráce z pohledu lékařů Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

Týmová spolupráce z pohledu lékařů Vztah všeobecná sestra – lékař Sylva Bártlová 1. Úvod Otázky týmu patří mezi ústřední otázky péče o zdraví, neboť předmětem péče je člověk a jeho zdraví. Základem organizace zdravotní péče jsou organizační útvary různých podob (např. oddělení, stanice atd.), ve kterých pracují pracovníci jednotlivých specializací a druhů vzdělání stanovených zákonem. Jejich kompetence, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, jakož i pracovně-právní vztahy jsou přesně stanoveny. Historicky je dán určitý způsob a podoba vztahů, dále koordinace a komunikace. V současnosti probíhá rozšiřování kompetencí všeobecných sester, delegování specializovaných činností z lékaře na všeobecné sestry. Mění se i vztahy mezi pracovníky různých specializací, rozšiřuje se vzájemná spolupráce. To vše vyžaduje určitý způsob spolupráce, určitý řád. Zajištění kvality současné zdravotní péče však není možné bez týmové spolupráce. Již nestačí přesné fungování normativně stanovené organizace, vytvořené směry komunikace a koordinace. Zvyšuje se potřeba integrace, propojování a návaznost dílčích pohledů a činností. Organizování pracovních týmů znamená seskupování pracovníků do stále nových a měnících se skupin, pomocí kterých se zvládají nové úkoly a funkce, zejména nestandardní interdisciplinární povahy. Role zdravotnického personálu v týmu a především vztahy mezi všeobecnými sestrami a lékaři jsou zejména v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu. Existující problémy lze na jedné straně vyjádřit jako specifický odraz strukturálních změn ve společnosti jako celku, na druhé straně jako odraz změn v systému zdravotní péče. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně společenského postavení všeobecných sester a lékařů. Všeobecné sestry získávají vyšší vzdělání, kompetence a zvyšují své postavení v systému zdravotní péče.

Bez řádně provedených empirických výzkumů však nelze obecně hovořit o napětí nebo až konfliktnosti ve vztahu lékař – všeobecná sestra. Mezi převážnou většinou lékařů a všeobecných sester jistě existuje co nejtěsnější a nejlepší spolupráce. Určitou konfliktnost ve vzájemných vztazích lze někdy považovat za uměle vytvářenou, vyvěrající z osobnostní charakteristiky jedinců. Vztah mezi všeobecnými sestrami a lékaři je však jen jedním z významných aspektů celkové atmosféry na pracovišti, a bude jistě vyžadovat mnohostranný přístup a výzkum. Cílem našeho výzkumu je odkrýt hlavní oblasti a příčiny problémů ve vztahu všeobecná sestra na jedné straně a lékař na straně druhé, zjistit zda kvalita vztahu všeobecná sestra – lékař v České republice ovlivňuje jejich pracovní spokojenost.

2. Metodika výzkumu V rámci výzkumu bylo v souladu s projektem do výběrového souboru zařazeno 535 lékařů, 537 všeobecných sester a 60 sester pracujících v manažerské profesi. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Společnou charakteristikou respondentů byla práce v týmech, ve kterých působí více lékařů a všeobecných sester pohromadě.To znamená, že do výběrového souboru byli zařazeni lékaři a všeobecné sestry, zaměstnaní v nemocnicích a odborných léčebných ústavech. Parametry výběrového souboru byly konstruovány na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky při Ministerstvu zdravotnictví ČR (ÚZIS) platných k 31. 12. 2007.V rámci tohoto článku se zaměříme na názory lékařů ve vztahu všeobecná sestra – lékař. Z hlediska pohlaví tvoří soubor 46,9 % lékařů – mužů a 53,1 % lékařek – žen, což odpovídá analogické skladbě lékařů ČR. Z hlediska relativních četností činí odchylka výběrového souboru od základního souboru

www.zcr.cz


0,4 %, což znamená, že výzkum je reprezenprostřednictvím několika znaků. Bylo zjišťovolí odpověď „spíše ne“, zbývajících 1,7 % tativní pro lékaře České republiky z hlediska váno, zda si obě skupiny navzájem vyjadřují tvrdí, že tomu tak určitě není. pohlaví. Věkové skupiny v kombinaci se skuuznání za práci, zda lékaři vnímají všeobecné Lze tedy konstatovat, že naprostá většina pinami dle pohlaví jsou ve výběrovém sousestry jako rovnocenné partnery a zda s nilékařů České republiky vnímá všeobecné boru zastoupeny procentně takto:Ve srovnámi konzultují otázky, týkající se medicínské sestry v rámci péče o pacienty jako rovnoní s věkovým členěním základního souboru části péče o pacienta a zda je též zapojují do cenné partnery, jinými slovy, přikládají povonepřesahuje odchylka 0,6 %. Lze konstatovědeckovýzkumné činnosti. lání všeobecných sester určitě stejnou důleOtázka, zjišťující jednání lékařů byla položevat, že výsledky výzkumu jsou reprezentativžitost jako u svého povolání lékaře. na jako uzavřená v následujícím znění: „Vyjadřuní pro jednotlivé věkové skupiny lékařů ČesNeformální vztahy lékařů a sester jete všeobecným sestrám uznání za jejich práci? ké republiky. K územnímu, resp. regionálnímu Neformální vztahy mezi lékaři a sestrami 1) ano často; 2) ano občas,; 3) výjimečně; 4) ne.“ zařazení dotazovaných slouží členění dle a jejich úroveň nepochybkrajů ČR, platné od roku Tabulka 1: Složení výběrového souboru lékařů dle pohlaví a věku ně ovlivňují vztahy pra2001. Ve srovnání s členěcovní. V rámci výzkumu ním základního souboru MUŽI ŽENY byly tyto neformální vztačiní maximální odchylka A % ODCHYLKA A % ODCHYLKA 0,3 %. Lze konstatovat, že do 34 let hy identifikovány pro50 9,3 +0,1 57 10,7 +0,1 výsledky výzkumu jsou re- 35–44 let střednictvím několika in57 10,7 -0,5 67 12,5 -0,1 104 19,4 +0,2 117 21,9 +0,6 prezentativní pro lékaře 45–59 let dikátorů. Bylo zjišťováno, 40 7,5 -0,2 43 8,0 -0,2 České republiky z hlediska 60 a více let zda jsou na pracovištích pohlaví, věku a regionu. lékařů a všeobecných sesAnalýza získaných údajů ter organizována společenská setkání, a to Tabulka II: Složení ukázala, že z uvedených jak ve vlastním zařízení, tak mimo něj. výběrového souboru lékařů dle krajů Více než 2/3 (68,1 %) lékařů uvádějí, že se hledisek, jimiž je možné daA % ODCHYLKA setkávají se sestrami i mimo pracovní prostřený soubor popsat a charak- KRAJ PRAHA 118 22,1 0,0 dí. Z nich 7,7 % tak činí často, převážná většina terizovat, osvědčují nejlépe STŘEDOČESKÝ 44 8,2 0,0 (60,4 %) občas. Zbývající necelá 1/3 (31,9 %) svou požadovanou diferenJIHOČESKÝ 28 5,2 0,0 lékařů uvádí, že se mimo pracovní prostředí ciační funkci základní dePLZEŇSKÝ 31 5,8 0,0 s všeobecnými sestrami nesetkává. mografické ukazatele a sice KARLOVARSKÝ 14 2,6 0,0 S všeobecnými sestrami se mimo pracovní znaky pohlaví, věku a regio- ÚSTECKÝ 33 6,2 -0,1 prostředí méně často setkávají nejstarší lékaři nální příslušnosti. LIBERECKÝ 18 3,4 0,0 (nad 60 let) s nejdelší praxí. Zjištěná skutečOstatní charakteristiky KRÁLOVÉHRADECKÝ 30 5,6 0,0 nost může být dána jejich životním stylem výběrového souboru léka- PARDUBICKÝ 20 3,7 -0,1 a podmíněna případně zdravotním stavem. Léřů nesplňují požadavky na VYSOČINA 20 3,7 -0,3 kaři středních věkových skupin se naopak reprezentativnost, nicméně JIHOMORAVSKÝ 65 12,2 +0,3 s všeobecnými sestrami scházejí častěji. umožňují jeho popis proOLOMOUCKÝ 35 6,5 +0,2 V rámci výzkumu bylo jednoznačně prostřednictvím dalších znaků. ZLÍNSKÝ 24 4,5 +0,1 55 10,3 -0,2 kázáno, že setkávání lékařů a všeobecných Patří mezi ně rodinný stav MORAVSKOSLEZSKÝ sester mimo pracovní prostředí významně a znaky, charakterizující léVíce než 4/5 (80,9 %) lékařů uvádí, že ovlivňuje tento vztah. Platí, že lékaři, kteří se kaře z profesního hlediska. sestrám vyjadřují uznání za jejich práci. Mensetkávají se všeobecnými sestrami mimo 3.Výsledky ší část (28,2 %) tak činí často, větší část pracovní prostředí hodnotí své osobní vztaCelková charakteristika vztahu lékařů a vše(52,7 %) občas. Výjimečně vyjádří všeobechy příznivěji (jako výborné nebo velmi dobobecných sester byla identifikována proným sestrám uznání za jejich práci 16,7 % léré) než lékaři, kteří se těchto setkání neústřednictvím hodnocení celkových vztahů kařů, zbývajících 2,4 % tak nečiní nikdy. častní.Ti naopak významně více hodnotí tyto mezi těmito skupinami na odděleních, kde Nezbytným předpokladem úspěšné spovztahy pouze jako uspokojivé. Zjištění platí lékaři pracují. lupráce v jakékoliv oblasti je rovnocennost pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota Téměř 3/5 lékařů (59,8 %) hodnotí vztahy v pracovním vztahu. Tato okolnost byla Chí kvadrát charakteristiky testu nezávislosmezi lékaři a všeobecnými sestrami na oddělev rámci výzkumu lékařů zjišťována prostředti (x2) = 39,698 při 8 stupních volnosti, což značí silnou souvislost. Vazba mezi setkávání jako výborné (14,4 %) nebo velmi dobré nictvím uzavřené otázky následujícího znění: ním lékařů a všeobecných sester mimo pra(45,4 %). Další více než 1/3 (34,2 %) označuje „Vnímáte všeobecné sestry jako rovnocenné partnery při péči o pacienty? 1) určitě ano; 2) spíše covní dobu a kvalitou jejich vztahu byla provztahy za dobré, 5,6 % se přiklání k hodnocení ano; 3; spíše ne; 4) určitě ne.“ kázána i v případě hodnocení těchto vztahů uspokojivé. Jen minimum (0,4 %) lékařů hodZávěry výzkumu v této oblasti jsou poobecně. Rovněž platí, že setkání mimo pranotí vztahy mezi lékaři a všeobecnými sestrami měrně jednoznačné. Téměř 9/10 lékařů covní dobu tyto obecné vztahy pozitivně jako neuspokojivé. Vážený aritmetický průměr (88,8 %) uvádí, že v péči o pacienta vnímá ovlivňují.Velmi silný je rovněž vliv těchto setmá v případě této pětistupňové škály hodnotu sestry jako rovnocenné partnery. Z nich kání na kvalitu a vzájemnou spolupráci. Platí, 2,322, modus i medián mají hodnotu 2. Celko42,1 % uvádí, že tomu tak určitě je, 46,7 % že lékaři, kteří se setkávají mimo pracovní vě lze tedy konstatovat, že většina lékařů je se volí odpověď „spíše ano“. Jen o něco více dobu s všeobecnými sestrami hodnotí svůj vztahy k všeobecným sestrám na oddělení než 1/10 lékařů (11,2 %) ve všeovztah z hlediska spolupráce pozitivněji (jako spokojena a hodnotí je kladně. Pracovní vztahy lékařů a všeobecných becných sestrách v rámci péče o pacienty velmi dobrý), zatímco lékaři, kteří tyto vztasester byly v rámci výzkumu identifikovány rovnocenné partnery nevidí. Z nich 9,5 % hy neabsolvují, volí významně více horší hod-

www.zcr.cz


175


nocení (dobrý). Zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota Chí kvadrát charakteristiky testu nezávislosti (x2) = 30,224 při 6 stupních volnosti, což značí silnou souvislost. Lze konstatovat, že setkávání lékařů a všeobecných sester i mimo pracovní prostředí pozitivně ovlivňuje jejich pracovní a osobní vztahy na pracovišti. V rámci uvedeného výzkumu bylo proto zjišťováno, jaké faktory nejvíce dle lékařů ovlivňují jejich chování k všeobecným sester, zda existují případy chování lékařů, které mohou u všeobecných sester vyvolávat strach a do jaké míry může toto chování lékařů ovlivňovat kvalitu péče poskytované pacientům. Faktory, které nejvíce ovlivňují vztah či chování lékařů k všeobecným sestrám byly zjišťovány prostřednictvím otázky následujícího znění: „Co nejvíce podle Vašeho názoru ovlivňuje Váš vztah, chování k všeobecným sestrám?“ Lékařům bylo nabídnuto devět různých faktorů, které mohou mít vliv na jejich chování a lékaři každému z nich přisoudili pořadí od 1 do 9 dle důležitosti, kterou danému faktoru přisuzují. Číslo 1 znamenalo největší důležitost, číslo 9 důležitost nejmenší. Pro každý faktor byl vypočítán vážený aritmetický průměr z pořadí, které mu lékaři určili.Tuto veličinu označujeme jako index. Platí, že čím nižší je hodnota indexu, tím větší důležitost lékaři danému faktoru připisují a naopak, nejvyšší hodnota indexu signalizuje jeho nejmenší důležitost. Lékaři jsou jednoznačně toho názoru, že největší vliv na jejich vztah či chování k všeobecným sestrám mají jejich profesionální schopnosti a dovednosti. Tento faktor považují lékaři za nejdůležitější. Velkou důležitost připisují rovněž chování všeobecných sester, jejich osobnostním charakteristikám a vzdělání. Lze konstatovat, že uvedené faktory mají na formování vztahu lékařů k všeobecným sestrám největší vliv. Naopak bez vlivu je pohlaví všeobecné sestry (skutečnost, zda jde o všeobecnou sestru či všeobecného ošetřovatele), fyzická přitažlivost a věk sestry. Tyto faktory dle lékařů ovlivňují jejich chování nejméně. Stanoviska k faktorům, ovlivňujícím chování lékařů k všeobecným sestrám se v jednotlivých skupinách lékařů, diferen covaných dle demografických, sociálních a profesních znaků statisticky významně neliší. Analyzované rozdíly jsou slabé a lze je interpretovat pouze jako tendence. Z tohoto hlediska platí, že lékařky – ženy a lékaři s nejdelší praxí (31 a více let) kladou větší důraz na vzdělání sestry, lékaři muži považují za více důležité vzájemné sympatie, lékařky – ženy naopak připisují menší důležitost fyzické přitažlivosti. Jiné tendence nebyly zjištěny.

176


Rozdělení kompetencí mezi lékaři a sestrami Častým důvodem nedorozumění mezi lékařem a sestrou a příčinou napětí v jejich vztahu může být skutečnost, že je všeobecná

le bylo zjišťováno, zda by lékaři předali některé kompetence všeobecným sestrám, a pokud ano, které by to měly být a zda si myslí, že je dána jasně hranice mezi kompetencemi všeobecných sester a lékařů.

Tabulka III: Faktory ovlivňující chování lékařů k sestrám N = 534 POŘADÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

FAKTOR PROFESIONÁLNÍ SCHOPNOSTI SESTER CHOVÁNÍ SESTER OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY SESTRY VZDĚLÁNÍ SESTER ORGANIZACE PRÁCE NA PRACOVIŠTI SESTER VZÁJEMNÉ SYMPATIE VĚK SESTRY FYZICKÁ PŘITAŽLIVOST SESTRY POHLAVÍ

INDEX 2,375 3,054 3,740 3,816 4,459 5,605 6,655 7,414 7,809

Graf I: Pověřování sester úkony, které patří do kompetence lékařů N = 535 Otázka, týkající se počínání lékařů v případě jejich kompetencí byla formulována jako uzavřená následujícím způsobem: „Pověřujete všeobecnou sestru úkony, které patří do Vaší kompetence? 1) ano často; 2) ano občas; 3) pouze ojediněle; 4) ne.“ Více než polovina lékařů (57,2 %) uvádí Graf II: Stanovisko lékařů k předání zcela jednoznačně, že některých jejich kompetencí sestrám N = 535 žádnými úkony, které patří do jejich kompesestra lékařem pověřována úkoly, které netence, sestry nepověřují. Necelá 1/5 (19,5 %) jsou v její kompetenci. To může vést až k fapřipouští, že tak činí výjimečně, zbývající tálním důsledkům, neboť provedení léčebnécca ¼ (23,2 %) tak činí, z nichž většina občas, ho zákroku všeobecnou sestrou mimo její pravidelně pak jen malá část (4,9%). Znamekompetenci může v případě zdravotních ná to, že lékaři v České republice většinou komplikací pacienta vážně ohrozit její praúkony, které patří do jejich kompetence covní i právní jistoty. Z tohoto důvodu byla sestry nepověřují a pokud tak činí, tak je to problematice kompetencí věnována v rámci převážně ojediněle. Jen cca ¼ lékařů sestry našeho výzkumu značná pozornost. Lékaři úkony, spadajícími do kompetence lékařů byli dotázáni, zda pověřují všeobecné sestry pověřují, z nich většina tak činí občas, praviúkony, které patří do kompetence lékařů, o jaké delně pak 5 %. úkony se nejčastěji jedná a zda respektují její odmítTestované souvislosti mezi sledovanými nutí vykonat úkon, který není v její kompetenci. Dáznaky nejsou nikterak výrazné a lze je inter-

www.zcr.cz


pretovat pouze jako tendence. Vyplývá Souvislosti mezi jednotlivými demograficZ uvedeného vyplývá, že lékaři nejčastěji z nich, že mladší lékaři mají občas sklon pokými, sociálními a profesními znaky a ochopředávají sestrám své kompetence v admivěřovat některými úkony, které spadají do tou předat část svých kompetencí všeobecnistrativní oblasti, často je rovněž pověřují jejich kompetence všeobecné sestry. Rovněž ným sestrám nejsou statisticky významné úkony typu převazů a ošetřování ran a apliu lékařů pracujících v operačních oborech a lze je hodnotit pouze jako tendence. kace infúzí a intravenózních injekcí.Tyto úkojsme tuto tendenci zaznamenali. Zajímavé je Z nich vyplývá, že větší tendenci předat část ny mimo svou kompetenci vykonávají dle lézjištění, že lékaři, kteří všeobecné sestry těsvých kompetencí sestrám mají mladší lékaři kařů všeobecné sestry nejčastěji. mito úkony nepověřují, lépe hodnotí své cel(do 44 let) s menší praxí. Proti tomuto přeV souvislosti s kompetencemi lékařů bylo kové vztahy mezi lékařem a všeobecnou dání mají naopak tendenci zaujímat negativní rovněž v rámci výzkumu zjišťováno, zda by sestrou. Zjištěné souvislosti ve výzkumu jsou stanovisko zejména lékaři pracující na stanlékaři některé své kompetence všeobecným však slabé a navíc jsou poznamenány nízkým dardních ošetřovatelských jednotkách. Celsestrám předali. Jinými slovy, lékaři byli požápočtem případů v některých polích kontinkově však platí, že stanovisko lékařů k moždáni o vyjádření, zda dle jejich názoru existugenční tabulky (u odpovědi „ano“). nému předání části svých kompetencí jí mezi kompetencemi lékařů takové, který Dalším z cílů výzkumu bylo zjistit, kterývšeobecným sestrám je jednotné a zjištění, by mohly být předány všeobecným sestrám. mi úkony, spadajícími do kompetence lékařů, formulovaná pro celý soubor v zásadě platí Otázka zjišťující tuto okolnost byla položena jsou všeobecné sestry nejčastěji pověřovány. i v jeho jednotlivých částech členěných jako uzavřená a její znění bylo následující: Otázka byla položena jako polootevřená, to dle demografických, sociálních a profesních „Předal/a byste některé Vaše kompetence všeobecznamená, že respondenti vlastními znaků. slovy popisovali uvedené úkony Ti lékaři, kteří by spíše případně mohli jejich specifikaci nebo určitě předali některé odmítnout. Zároveň byla filtrovasvé kompetence sestrám ná, to znamená, že na ni odpovída(N = 99) byli dále dotázáni, li pouze ti lékaři, kteří často nebo o jaké kompetence by se občas všeobecné sestry takovými jednalo. Otázka byla tedy úkony pověřují (N = 229). Znění filtrovaná a byla položena otázky bylo následující: „Jakými jako otevřená, to znamená, úkony, které jsou ve Vaší kompetenci že lékaři vlastními slovy popisovali kompetence, ktevšeobecné sestry pověřujete? Napište, ré by všeobecným sestrám prosím, nejčastější.“ Většina lékařů (62,4 %) z těch, předali. Znění této otevřeGraf III: Jsou jasně vymezeny hranice kteří na tuto otázku odpovídali né otázky bylo následující: mezi kompetencemi lékařů a sester N = 534 (N = 229) využila v tomto případě „Jaké Vaše kompetence byste všeobecným sestrám předal/a? možnosti, kterou jim výzkum poVypište je prosím.“ skytl a odmítli tyto úkony specifiOdpovědi lékařů na tuto kovat. Jen menší část – 86 (37,6 %) otázku byly podrobeny obsatyto úkony specifikovala. Z následhové analýze a následné kané analýzy vyplynulo, že nejčastěji tegorizaci. Na základě realijsou všeobecné sestry mimo svou zace těchto kroků lze konkompetenci pověřovány úkony adstatovat, že lékaři by nejčasministrativní povahy (38,4 %), tj. těji předali sestrám kompeúkony souvisejícími s vedením dotence, zahrnující úkony admikumentace, vypisováním žádanek, nistrativní povahy (34,3 %). sestavováním výkazů pro zdravotJedná se o vypisování nejrůzní pojišťovny, zpracováváním stanějších žádanek, statistických tistických výkazů, vypisováním rehlášení, zpracovávání výkazů ceptů apod. Mezi úkony nespaGraf IV: Existence konfliktů ve vztazích lékařů a sester pro zdravotní pojišťovny, vedajícími do kompetence všeobecdení dokumentace apod. Tyných sester se rovněž často objeným sestrám? 1) ano; 2) spíše ano; 3) spíše ne; to typy úkonů lékaři uváděli nejčastěji. Do komvují převazy a ošetřování ran (včetně vytaho4) ne.“ petence sestrám by lékaři rovněž předali vání stehů), které tvoří 31,4 % případů Jen necelá 1/5 (18,5 %) lékařů České ordinování běžných, kontinuálně podávaných léa aplikování infúzí či intravenózních injekcí republiky se přiklání nebo souhlasí s tím, ků (19,2 %), aplikování infúzí, transfúzí a intrave(22,1 %). Mezi dalšími úkony lékaři uváděli odběry krve a biologických materiálů že by některé své kompetence byli ochotnózních injekcí (17,2 %), menší chirurgické zá(5,8 %), měření krevního tlaku (4,7 %) a podáni předat všeobecným sestrám. Převážná kroky, ošetřování ran či převazy (16,2 %) vání léků (3,5 %). Jiné úkony byly uváděny ojevětšina (81,5 %) tuto možnost spíše nebo a aplikování léků, zejména analgetik (11,1 %). diněle. Patři mezi ně např. cévkování, podávání zcela odmítá. Znamená to, že lékaři Uvedené úkony by lékaři předali do kompeteninformací pacientům a jejich příbuzným, hodv České republice nejsou ve většině příce všeobecným sestrám nejčastěji. Jiné úkony, navrhované lékaři k předání nocení laboratorních výsledků, asistování při padů ochotni předat některé ze svých do kompetence sestrám se objevovaly méně operacích, při anestézii, provádění očkování, kompetencí všeobecným sestrám a chtějí často. Patří mezi ně např. cévkování (5,1 %), edukace, příprava přístrojů a jejich kontrola, si je v převážné většině zachovat pro informování pacientů, sdělování výsledků vysádrové fixace a další. sebe.

www.zcr.cz


177


šetření pacientům (5,1 %), zjišťování anamnézy (4,0 %), sledování zdravotního stavu pacienta (2,0 %) a fyzikální vyšetření pacienta (2,0 %). Ojediněle se objevily návrhy na edukaci, aplikaci testu před transfúzí, manuální vybavení stolice, zabezpečení kontaktu s pečovatelskou službou, provádění odběrů, vybavování informovaného souhlasu apod. Celkově však s možným postoupením kompetencí lékařů platí, že lékaři ve velké většině žádnou ze svých kompetencí všeobecným sestrám postupovat nechtějí, stejně jako předat určité úkony, které chtějí provádět sami. Poslední ze sledovaných oblastí v souvislosti s kompetencemi lékařů a všeobecných sester byl názor lékařů na to, zda jsou jasně a zřetelně vymezeny hranice mezi jejich kompetencemi a kompetencemi všeobecných sester. Otázka, zjišťující tuto skutečnost byla formulována jako uzavřená v následujícím znění: „Myslíte si, že jsou jasně dané hranice mezi kompetencemi všeobecných sester a lékařů? 1) ano; 2) ne; 3) nevím.“ Většina lékařů České republiky (3/5, tj. 60,0 %) se domnívá, že hranice mezi kompetencemi lékařů a všeobecných sester jsou jasně a zřetelně vymezeny. Další cca 1/5 (21,7 %) je opačného názoru, to znamená, že tyto hranice za jasné a zřetelné nepovažuje, zbývajících 18,3 % lékařů nemá na tuto záležitost jasný názor a volí odpověď „nevím“. Analýza realizovaná na základě druhého stupně třídění signalizuje odchylky v názorech na tuto otázku u některých skupin lékařů, i když jejich míra není příliš velká. Platí, že lékaři zaměstnaní v akciových společnostech si častěji než ostatní myslí, že nejsou dány jasné hranice mezi jejich kompetencemi a kompetencemi všeobecných sester. Platí to pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota x2 = 9,165 při 4 stupních volnosti.Téhož názoru jsou častěji lékaři pracující na ARO (platí pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota x2 = 12,046 při 8 stupních volnosti). Byla rovněž prokázána souvislost mezi názorem na jasnou hranici mezi kompetencemi lékařů a všeobecných sester a hodnocením jejich spolupráce. Zjistilo se, že lékaři kteří jsou přesvědčeni o tom, že hranice mezi jejich kompetencemi a kompetencemi všeobecných sester je jasně a zřetelně stanovena, lépe hodnotí své vztahy se sestrami v rámci spolupráce s nimi a častěji je označují jako výborné. Toto zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota x2 = 17,136 při 6 stupních volnosti.

Konflikty ve vztazích lékařů a všeobecných sester V rámci uvedeného výzkumu bylo v této souvislosti zjišťováno, zda a jak často se léka-

178


ři s konflikty ve vztazích k všeobecným sestrám setkávají, jaké jsou jejich základní příčiny a jakým způsobem vzniklé konflikty nejčastěji řeší. Otázka, zjišťující existenci konfliktů ve vztazích lékařů a sester byla položena jako uzavřená v následujícím znění: „Setkáváte se v práci s konflikty mezi lékaři a všeobecnými sestrami? 1) ano; 2) ne; 3) nevím.“

jednotkách. Toto zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,01, hodnota x2 = 22,552 při 8 stupních volnosti. Zjištěné skutečnosti souvisí pravděpodobně s větším počtem krizových situací, vyskytujících se na uvedených pracovištích a tím i větší pravděpodobností výskytu konfliktů. Poměrně silné jsou vazby mezi výskytem konfliktů na pracovišti a hodnocením vztahu

Graf V: Způsob řešení konfliktních situací (v %) N = 532 Více než 2/5 (43,2 %) lékařů České republiky připouštějí, že se v práci vyskytují jejich konflikty se všeobecnými sestrami. Další cca 2/5 (40,4 %) tuto skutečnost nepřipouštějí a uvádějí, že se s konflikty nesetkávají a zbývajících 16,4 % nemá na tuto záležitost jasný názor a volí odpověď „nevím“. Lze tedy konstatovat, že konflikty se všeobecnými sestrami v rámci pracovního procesu připouští necelá ½ lékařů České republiky. Testování realizované na základě druhého stupně třídění identifikovalo některé statisticky významné odchylky v souvislostech mezi výskytem konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami na pracovišti a sledovanými demografickými, sociálními a profesními znaky. Bylo zjištěno, že konflikty ve vztazích se významně více objevují mezi lékaři a všeobecnými sestrami, působícími v operačních oborech, naopak lékaři působící v následné péči významně častěji volí odpověď „nevím“. Toto zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota x2 = 25,033 při 6 stupních volnosti. Větší výskyt konfliktů se všeobecnými sestrami uvádějí rovněž lékaři, působící na anesteziologicko – resuscitačních oddělení a jednotkách intenzívní péče, menší naopak na standardních ošetřovatelských

mezi lékaři a všeobecnými sestrami. Platí, že ti lékaři, kteří uvádějí, že se u nich na pracovišti konflikty se sestrami nevyskytují, hodnotí významně více své osobní i pracovní vztahy i vztahy ostatních lékařů k všeobecným sestrám jako výborné.V případě, že existenci konfliktů připouštějí, častěji označují tyto vztahy jako dobré a rovněž tedy volí průměrné hodnocení. Uvedené výsledky nám ukazují, že konflikty mezi lékaři a všeobecnými sestrami se více vyskytují v operačních oborech, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzívní péče, méně na standardních ošetřovatelských jednotkách. Výskyt konfliktů na pracovišti rovněž významně souvisí s hodnocením těchto vztahů. Tam, kde se konflikty nevyskytují, jsou vztahy významně více hodnoceny jako výborné, v případě výskytu konfliktu je častěji voleno hodnocení průměrné. U těch lékařů, kteří uvedli, že se setkávají v rámci pracovního procesu s konflikty (N = 232) bylo dále zjišťováno, jaká je frekvence těchto konfliktů. Otázka byla filtrovaná a byla položena jako uzavřená v následujícím znění: „Pokud se s takovými konflikty setkáváte, uveďte kolikrát. 1) denně vícekrát; 2)

www.zcr.cz


denně maximálně dvakrát; 3) denně jedenkrát; 4) týdně vícekrát; 5) týdně jednou; 6) méně často.“ Denně se s konflikty se všeobecnými sestrami na pracovišti setkává cca 1/10 (10,7 %) lékařů, týdně cca 2/5 (40,6 %). Zbývající necelá ½ (48,7 %) lékařů uvádí méně časté konflikty, to je konflikty s nižší než týdenní frekvencí. Znamená to, že frekvence konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami

kařů v pracovních podmínkách. Mezi nejčastěji uváděnými příčinami je pracovní přetížení (37,4 %) a únava a vyčerpání z práce (33,6 %). K nim se řadí i nedostatek sester (29,9 %), který s pracovními podmínkami úzce souvisí. Špatné pracovní podmínky způsobené částečně nedostatkem všeobecných sester a vedoucí k pracovnímu přetížení, únavě a vyčerpanosti

Tabulka IV: Příčiny konfliktů mezi lékaři a sestrami POŘADÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

PŘÍČINA PRACOVNÍ PŘETÍŽENÍ ÚNAVA,VYČERPANOST Z PRÁCE NEDOSTATEK SESTER NEVHODNÉ CHOVÁNÍ SESTRY K LÉKAŘI OSOBNOSTNÍ RYSY SESTRY NEVHODNÉ CHOVÁNÍ K PACIENTOVI ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ NADŘAZENÉ CHOVÁNÍ LÉKAŘE K SESTŘE OSOBNOSTNÍ RYSY LÉKAŘE LÉKAŘ SI NEVÁŽÍ PRÁCE SESTER LÉKAŘ POVĚŘUJE SESTRU ÚKOLY, KTERÉ NESPADAJÍ DO JEJÍ KOMPETENCE LÉKAŘ NERESPEKTUJE NÁZORY SESTER NA PÉČI O PACIENTA NADMĚRNÉ POŽADAVKY NA VÝKON ZMĚNA VZTAHU MEZI ZDRAVOTNÍKEM A PACIENTEM NĚCO JINÉHO

% 37,4 33,6 29,9 24,5 23,6 21,7 20,9 18,3 17,0 9,2 9,0 8,6 7,5 2,1 0,8

Pozn.: Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť lékaři měli možnost označit až 3 příčiny konfliktů. na pracovištích není dle lékařů příliš velká, z větší části se vyskytují méně než jednou za týden. Analýzy statisticky významných rozdílů neprokázaly žádné statisticky významné odchylky v názorech jednotlivých skupin lékařů na tuto otázku. Znamená to, že zjištění pro celý soubor jsou podobná i v jeho jednotlivých skupinách. Nutno však podotknout, že aplikace testovacích kriterií byla díky filtrované otázce omezena nízkým počtem případů v některých políčkách kontingenčních tabulek. Klíčovou otázkou související s konflikty na pracovištích mezi lékaři a všeobecnými sestrami je problematika jejich příčin.V rámci našeho výzkumu bylo zjišťováno, co je hlavní příčinou vzniklých konfliktů. Otázka byla položena jako polootevřená s nabídkou 14 možných příčin a s možností uvedení jiné příčiny v případě, že nabízená škála možných příčin nevyhověla. Její znění bylo následující: „Jaké jsou z Vašeho pohledu příčiny konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami? Můžete zvolit více, maximálně však 3 odpovědi“. Přehled možných příčin konfliktů je uveden v následující tabulce. Hlavní příčiny konfliktů ve vztazích lékařů a všeobecných sester spočívají dle lé-

www.zcr.cz

z práce jsou tedy dle lékařů hlavními příčinami jejich konfliktů. Do druhé skupiny příčin konfliktů řadí lékaři příčiny související s chováním či jednáním všeobecných sester. Patří mezi ně nevhodné chování všeobecné sestry k lékaři (24,5 %), její osobnostní rysy (23,6 %) a nevhodné chování k pacientovi (21,7 %). Tuto příčiny uvádí 20–25 % lékařů. V nadměrné administrativní zátěži spatřuje hlavní příčinu konfliktů cca 1/5 (20,9 %) lékařů. Tato zátěž do značné míry souvisí s pracovními podmínkami, je však specifická svým charakterem. Nejmenší důležitost z hlediska příčin konfliktů připisují lékaři sobě samým, svým osobnostním rysům, svému chování a jednání. Do této skupiny příčin patří nadřazené chování lékaře k všeobecné sestře (18,3 %), osobnostní rysy lékaře (17,0 %), skutečnost, že si lékař neváží práce sester (9,2 %), že je pověřuje úkoly, které nespadají do jejích kompetencí (9,0 %), že lékař nerespektuje názory všeobecných sester na péči o pacienta (8,6 %) či že má nadměrné požadavky na její výkon (7,5 %). Tuto skupinu příčin konfliktů považují lékaři za méně významnou. Lze tedy shrnout, že hlavní příčiny svých konfliktů se všeobecnými sestrami spatřují

lékaři v pracovních podmínkách, konkrétně v pracovním přetížení a únavě a vyčerpanosti z práce, způsobené zejména jejich nedostatkem. Na druhé místo kladou příčiny, vyplývající z chování či jednání všeobecných sester a jejich osobnostních rysů. Příčinám konfliktů, vyplývajícím z osobnostních rysů lékařů, jejich chování a jednání připisují menší důležitost. Aplikované testy statistické významnosti neidentifikovaly v tomto případě statisticky významné odchylky ve výpovědích jednotlivých skupin lékařů Znamená to, že názor lékařů na hlavní příčiny jejich konfliktů se všeobecnými sestrami je v podstatě jednotný. Spolu s příčinami konfliktů mezi lékaři a všeobecnými sestrami byly v rámci výzkumu zjišťovány i názory lékařů na jejich řešení. Lékaři byli dotázáni, jakým způsobem vzniklé konflikty v praxi řeší. Skutečnost byla zjišťována prostřednictvích dvou otázek. První otázka zjišťovala, s kým je konfliktní situace řešena. Otázka byla položena jako uzavřená a její znění bylo následující: „Konfliktní situace mezi Vámi a všeobecnou sestrou nejčastěji řešíte? 1) pouze s konkrétní sestrou; 2) se staniční sestrou; 3) s vrchní sestrou; 4) se svým nadřízeným.“ Situace je v této oblasti naprosto jednoznačná.Více než ¾ lékařů (77,8 %) nejčastěji řeší vzniklý konflikt pouze s konkrétní všeobecnou sestrou a neinformují o něm nadřízené. Dalších 13,7 % uvádí, že vzniklý konflikt řeší se staniční sestrou, 6,0 % vyžaduje řešení na vrchní sestře. Jen 2,5 % řeší konflikt se svým nadřízeným. Na základě tohoto zjištění lze konstatovat, že pokud dojde mezi lékařem a sestrou v rámci pracovního vztahu ke konfliktu, je tento konflikt řešen nejčastěji jen mezi těmito zúčastněnými a jiné osoby nejsou k jeho řešení přizvány. Tato praxe v českém zdravotnictví velkou většinou převládá. Aplikovaná testovací kriteria identifikovala silné vazby mezi způsobem řešení konfliktu mezi lékařem a všeobecnou sestrou a hodnocením vztahu mezi těmito osobami. Jednoznačně platí, že lékaři, kteří řeší vzniklé konflikty pouze s konkrétní sestrou častěji označují své osobní vztahy k nim jako výborné, naopak ti, kteří do řešení zasvětí staniční sestru hodnotí své vztahy k všeobecným sestrám převážně pouze jako dobré. Toto zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota x2 = 42,243 při 12 stupních volnosti.Velmi silná je rovněž vazba mezi způsobem řešení konfliktů a hodnocením spolupráce se sestrami. Obecně lze říci, že pokud lékař řeší vzniklý konflikt pouze s konkrétní všeobecnou sestrou, lépe hodnotí svou spolupráci s ní. V případě řešení


179


konfliktu se staniční sestrou je jeho hodnocení spolupráce se všeobecnými sestrami méně příznivé. Zjištění platí pro hladinu významnosti a = 0,001, hodnota x2 = 55,423 při 9 stupních volnosti. Z hlediska způsobu řešení konfliktů lze tedy shrnout, že ve velké většině případů řeší lékaři vzniklé konflikty jen s konkrétními všeobecnými sestrami, se kterými konflikt nastal. Pokud lékaři používají tento způsob řešení, jejich vztahy (osobní i pracovní) s nimi jsou z jejich strany hodnoceny jako výborné, pokud řeší konflikty prostřednictvím nadřízené sestry (nejčastěji staniční) pak své osobní i pracovní vztahy k všeobecným sestrám hodnotí horší známkou spíše jako průměrné (dobré). Na způsobu řešení konfliktů je tedy závislá kvalita jejich vztahu. V souvislosti s touto problematikou byli lékaři dotázáni, zda jsou na jejich pracovištích organizována setkání k problematice interpersonálních vztahů. Necelé 3/10 lékařů (29,7 %) uvádí, že na jejich pracovištích jsou organizována setkání k problematice interpersonálních vztahů.Ve zbývajících 70 % pracovišť setkání tohoto typu organizována nejsou. Obdobné vyjádření bylo k organizování pracovních setkání k řešení problémů společně s všeobecnými sestrami. Přibližně cca 2/3 lékařů uvedlo, že setkání tohoto typu na pracovištích organizována nejsou. Posledním ze sledovaných typů setkání bylo organizování pracovních setkání k řešení problémů společně se všeobecnými sestrami. Více než 1/3 lékařů (34,4 %) uvádí, že na jejich pracovištích jsou organizována pracovní setkání k řešení problémů společně se sestrami. Ve zbývajících cca 2/3 případů (65,6 %) setkání tohoto typu na pracovištích organizována nejsou.

4. Diskuse Na základě šetření zjišťujeme, že většina lékařů v České republice hodnotí vztahy, které panují mezi nimi a všeobecnými sestrami na oddělení kladně. Z porovnání s celkovým hodnocením vztahů lékařů a všeobecných sester na oddělení vyplývá, že své osobní vztahy se sestrami hodnotí lékaři pozitivněji než celkové vztahy ostatních lékařů. Neformální vztahy mezi lékaři a všeobecnými sestrami a jejich úroveň nepochybně ovlivňují úroveň jejich pracovních vztahů, což naše šetření potvrzuje. Neformální setkávání lékařů a všeobecných sester i mimo pracovní prostředí pozitivně ovlivňuje jejich pracovní a osobní vztahy na pracovišti. Platí, že lékaři, kteří se setkávají s nimi mimo pracovní prostředí hodnotí své osobní vztahy příznivěji (jako výborné nebo velmi dobré) než lékaři, kteří se těchto setkání neúčastní.

180


Lékaři jsou jednoznačně toho názoru, že největší vliv na jejich vztah či chování k všeobecným sestrám mají jejich profesionální schopnosti a dovednosti. Tento faktor považují lékaři za nejdůležitější. Velkou důležitost připisují rovněž jejich chování, dále osobnostním charakteristikám a vzdělání. Můžeme říci, že uvedené faktory mají na formování vztahu lékařů k všeobecným sestrám největší vliv. Naopak bez vlivu je faktor pohlaví (skutečnost, zda jde o všeobecnou sestru či všeobecného ošetřovatele), fyzická přitažlivost a věk. Tyto faktory dle lékařů ovlivňují jejich chování k všeobecným sestrám nejméně. Převážná většina lékařů České republiky je přesvědčena o tom, že vztahy lékařů a všeobecných sester mohou ovlivňovat kvalitu péče, poskytované pacientům. V americké studii je uvedeno, že respondenti (1 200 odpovědí sester, lékařů a vedoucích pracovníků) vnímají negativní vliv nevhodného chování mezi lékaři a sestrami na výskyt incidentů a pochybení, na bezpečnost a mortalitu pacientů, kvalitu péče a spokojenost pacientů. Tato zjištění naznačují, že důsledky nevhodného chování mezi lékaři a sestrami sahají mnohem dál, než je pracovní spokojenost, a ovlivňují komunikaci a spolupráci mezi klinickými pracovníky, která také může mít negativní dopad na klinické výsledky (Rosenstein, Ó Daniel, 2005, s. 54–64). Častým důvodem nedorozumění mezi lékařem a všeobecnou sestrou a příčinou napětí v jejich vztahu může být skutečnost, že je sestra lékařem pověřována úkoly, které nejsou v její kompetenci. To může vést až k fatálním důsledkům, neboť provedení léčebného zákroku mimo její kompetenci může v případě zdravotních komplikací pacienta vážně ohrozit pracovní i právní jistoty zdravotní sestry. Z našeho výzkumu jednoznačně vyplývá, že lékaři v České republice většinou úkony, které patří do jejich kompetence, sestry nepověřují a pokud tak činí, tak to převážně v ojedinělých případech. Jen cca ¼ lékařů dotazovaných lékařů uvádí, že pověřují sestry úkony, spadajícími jinak do jejich kompetence, většina z nich tak činí občas, pravidelně to v odpovědích uvádí cca 5 % lékařů. Z následné analýzy výsledků vyplynulo, že nejčastěji jsou všeobecné sestry mimo svou kompetenci pověřovány úkony administrativní povahy tj. úkony souvisejícími s vedením dokumentace, vypisováním žádanek, sestavováním výkazů pro zdravotní pojišťovny, zpracováváním statistických výkazů, vypisováním receptů apod. Mezi úkony nespadajícími do kompetence sester se rovněž často objevují převazy a ošetřování ran (včetně vytaho-

vání stehů), aplikování infůzí či intravenózních injekcí. Ti lékaři, kteří by spíše nebo určitě předali některé své kompetence sestrám byli dále dotázáni, o jaké kompetence by se jednalo, uváděli úkony administrativní povahy. Jedná se o vypisování nejrůznějších žádanek, statistických hlášení, zpracovávání výkazů pro zdravotní pojišťovny, vedení dokumentace apod. Tyto typy úkonů lékaři uváděli nejčastěji. Do kompetence všeobecným sestrám by lékaři rovněž předali ordinování běžných, kontinuálně podávaných léků, aplikování infúzí, transfúzí a intravenózních injekcí, menší chirurgické zákroky, ošetřování ran či převazy a aplikování léků, zejména analgetik. Konflikty se všeobecnými sestrami v rámci pracovního procesu připouští necelá ½ lékařů České republiky. Konflikty se více vyskytují v operačních oborech, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzívní péče, méně na standardních ošetřovatelských jednotkách. Výskyt konfliktů na pracovišti rovněž významně souvisí s hodnocením vztahů mezi lékaři a všeobecnými sestrami. Tam, kde se konflikty nevyskytují, jsou vztahy významně více hodnoceny jako výborné, v případě výskytu konfliktu je častěji voleno hodnocení průměrné. Hlavní příčiny svých konfliktů se všeobecnými sestrami spatřují lékaři v pracovních podmínkách, konkrétně v pracovním přetížení, únavě a vyčerpanosti z práce, způsobené zejména nedostatkem všeobecných sester. Na druhé místo kladou příčiny, vyplývající z chování či jednání všeobecných sester a jejich osobnostních rysů. Příčinám konfliktů, vyplývajícím z osobnostních rysů lékařů, jejich chování a jednání připisují menší důležitost. Obdobné výsledky šetření ukázal reprezentativní výzkum sester v České republice, realizovaný v roce 2007, který rovněž uvádí, že nejčastější problémy ve vztahu lékaře a všeobecné sestry pramení z nervozity nebo napětí v jejich jednání, plynoucí z pracovního přetížení. Tuto okolnost zvolila jako hlavní příčinu problému necelá ½ dotazovaných zdravotních sester. Na druhém místě však uvádějí všeobecné sestry výkon činností, spadajících do kompetence někoho jiného. (Bártlová 2007) V českém zdravotnictví dle vyjádření lékařů převládá řešení konfliktu v rámci pracovního vztahu mezi lékařem a všeobecnou sestrou jen mezi zúčastněnými osobami a jiné osoby nejsou k jeho řešení přizvány. Z našeho výzkumu je zřejmé, že nejsou ve zdravotnických zařízeních příliš organizována

www.zcr.cz


setkání k problematice interpersonálních vztahů a setkání k problematice společné komunikace mezi lékaři a všeobecnými sestrami. Rovněž organizování pracovních setkání k řešení problémů společně se zdravotními sestrami uvádí jen 1/3 dotazovaných lékařů.

5. Závěr Měnící se role nemocného vede k tomu, že se mění vztah paternalistický – autoritativní mezi zdravotníkem a pacientem – na vztah partnerský. Tento partnerský vztah se promítá i do vztahu lékař – všeobecná sestra. Vytváří se podmínky pro nové náhledy na roli lékaře a všeobecné sestry a na jinou kvalitu jejich profesionálního chování. Spolupráce lékaře a všeobecné sestry by měla být rovněž na úrovni těchto rovnoprávných vztahů, včetně právní odpovědnosti za prováděné výkony. Kolizím při vzájemné komunikaci je třeba předcházet, a to především tím, že obě strany vztahu budou znát a respektovat svoje práva i povinnosti, a to ještě dříve než budou zdravotní péči poskytovat. Z pohledu lékařů se zdá, že nejsou žádné velké problémy ve vztahu lékař – všeobecná sestra.V našem dalším příspěvku poukážeme na tuto problematiku z pohledu druhé strany a to všeobecných sester. Můžeme tedy závěrem říci, že vyvážený vztah mezi lékařem a všeobecnou sestrou přispívá i k lepší kvalitě poskytované péče.

SOUHRN Vztahy mezi všeobecnými sestrami a lékaři jsou zejména v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu. Existující problémy lze na jedné straně vyjádřit jako specifický odraz strukturálních změn ve společnosti jako celku, na druhé straně jako odraz změn v systému zdravotní péče. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně společenského postavení všeobecných sester a lékařů.Všeobecné sestry získávají vyšší vzdělání, další kompetence a zvyšují si své postavení v současném systému zdravotní péče. Bez řádně provedených empirických výzkumů nelze všeobecně hovořit o napětí nebo až konfliktnosti ve vztahu lékař –všeobecná sestra. Na základě reprezentativního výzkumu lékařů a všeobecných sester v České republice bylo cílem zjistit názory (v daném článku lékařů) na problematiku vzájemných vztahů, předávání si kompetencí, společně s řešením konfliktů ve vzájemném vztahu. Na závěr článku (viz příloha) je vytvořena strategie k podpoře týmové spolupráce sester a lékařů. Klíčová slova: lékař, sestra, týmová spolupráce, kompetence, konflikt Článek byl zpracován v souvislosti s řešením grantového úkolu IGA MZ ČR č. NS/9604-3. Literatura: 1. Armstrong, M.: Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, 856s.

2. Bártlová,S.: Pracovní vztahy a kompetence všeobecných sester v ČR. Sestra. Praha: 2007, roč.17, č. 3, s. 14–17. 3. Hughes D.: When nurses know best: Some aspects of nurse/doctor interaction in a casualty department. Social Health Illness, 1988,10: 1–22. 4. Institute of Medicine editor. 2000: To eror is human: bulding a safer health system.Washington, DC:National Academie Press, p.5. 5. Joint Commission on the Accreditation of Healthcare Organizations: Healthcare at the crossroads: strategie for addressing the coming nursing crisis. www.jcaho.org/about+us/public+policy+initiatives/health+care+at+the+cro ssroads 6. Needleman J, et al.: Nurse-staffing levels and the duality of care in hospitále.N Engl J Med,. 2002, 346 (22):1715–22. 7. Rosenstein A. H.: Nurse – Physician Relationships: Impact on Nurse Satisfaction and Retention. American Journal of Nursing, 2002, 102, č 6, s. 26–34. 8. Rosenstein A. H., O Daniel M.: Disruptive behavior and clinical outcomes: Perceptions of nurses and physicians. American Journal of Nursing., 2005, 105, č. 1, s. 54–64. 9. Wicks, D.: Nurses and Doctors at Work. Buckingham: Open University Press.1998.

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR Zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předložení vládě ukládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Při zpracování Analýzy VaVaI 2009 tvůrci vycházejí z vlastních informačních zdrojů (zejména Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), z Hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků v letech 2003 až 2007, ze zpráv a analýz provedených Evropskou komisí a z dalších informačních zdrojů tuzemských i zahraničních (např. od National Science Indicators firmy Thomson Reuters, Úřadu průmyslového vlastnictví ČR, Evropského patentového úřadu, Úřadu pro patenty a ochranné známky USA, Českého statistického úřadu apod.).

www.zcr.cz

Z Analýzy VaVaI 2009 vyplývá, že výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v absolutním vyjádření rostou, výdaje vyjádřené podílem na hrubém domácím produktu (HDP) v podstatě stagnují, ale přesto jejich celkový objem je na úrovni EU. Opakovaně vyhlášený cíl zvýšit výdaje státního rozpočtu na úroveň 0,7 % HDP se doposud nepodařilo dosáhnout. V České republice, stejně jako v ostatních nových členských státech EU, se zřejmě nepodaří dosáhnout cíle stanoveného v Lisabonské strategii, a to dosažení celkových výdajů na výzkum a vývoj v roce 2010 ve výši 3 % HDP, ve skladbě jedné třetiny z veřejných zdrojů a dvou třetin ze zdrojů soukromých. S cílem zjistit, jaká je výkonnost výzkumu a vývoje v Česku a jejich přínosy pro ekonomiku a společnost, bylo v roce 2008 provedeno již páté rozsáhlé hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků. Lze oprávněně očekávat, že opakovaná hodnocení s upravenou metodikou

budou dostatečným způsobem motivovat poskytovatele i příjemce podpory výzkumu a vývoje, aby kladli důraz především na zvýšení efektivnosti při čerpání veřejných prostředků na podporu výzkumu a vývoje, na rozlišení kvalitních a méně kvalitních pracovišť výzkumu a vývoje a na postupné zvyšování přínosů pro ekonomiku a společnost. V rámci Reformy systému VaVaI v České republice schválené vládou České republiky (usnesení z 26. března 2008 č. 287) dochází k zásadní změně v poskytování institucionální podpory VaV, kdy jedním z pilířů pro určení výše podpory je ohodnocení dosažených výsledků VaV jednotlivými výzkumnými organizacemi v předcházejícím období pěti let. Analýza VaVaI 2009 byla schválená vládou České republiky usnesením číslo 1580 dne 21. prosince 2009. Celý text analýzy naleznete na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek. aspx?idsekce=549508


181

vlcek_pletkova 1.3.10 13:53 Stránka 1

SUMMARY: INFLUENCE OF EXTERNAL EVALUATION OF THE QUALITY OF HUMAN RESOURCE MANAGEMENT IN INPATIENT HEALTHCARE FACILITIES IN THE CZECH REPUBLIC Vlček F., Ivanová K., Sadílek P., Marx D. The level of human resource management of the healthcare staff is one of the key factors influencing the quality and safety of the healthcare services provided by such staff.The following article contains the result of the national study carried out in the Czech Republic.The goals of the study were to both quantitatively and qualitatively evaluate current situation of the management of competencies (privileging) in inpatient healthcare facilities in the Czech Republic, with focus on privileging of physicians.The quantitative findings from individual facilities were then cross-analyzed with 3 external motivational factors – accreditation, certification, teaching status – to see whether those facilities appraised by one or more external systems mentioned above have obtained higher score in the quantitative part of the study corresponding to more sophisticated system of privileging of physicians. All three examined types of external appraisal showed statistically significant correlation with higher score in the level of sophistication of privileging of physicians. In other words, those inpatient healthcare facilities which are accredited, ISO certified or have teaching status show more sophisticated level of privileging of physicians. Key words: Key words: human resource, quality, safety, healthcare service

O autorcech: MUDr. František Vlček, zástupce ředitele spojené akreditační komise ČR e-mail: [email protected] doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D., vedoucí Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky, Univerzita Palackého v Olomouci PhDr. Petr Sadílek, agentura INRES – SONES, v. o. s. a Lékařské informační centrum MUDr. David Marx, Ph.D., ředitel Spojené akreditační komise ČR

182

Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví Vliv externího hodnocení na kvalitu řízení v lůžkových zdravotnických zařízeních ČR František Vlček , Kateřina Ivanová, Petr Sadílek, David Marx Úvod Oblast řízení lidských zdrojů v kontextu jejího vlivu na bezpečí a kvalitu poskytované péče se poprvé začala prosazovat po zjištěních, která přinesla americká studie Harvard Medical practice study1. Nedostatečné zaškolení nových zaměstnanců a nedostatečné stanovené spektrum kompetencí personálu je jednou z nejčastějších příčin nežádoucích událostí při poskytování zdravotní péče. V evropském kontextu se navíc tato problematika dostává do popředí zejména díky volnému pohybu pracovní síly ve zdravotnictví. Tato situace přináší nové argumenty pro definování jasných doporučených postupů pro řízení lidských zdrojů ze strany zaměstnavatelů – zdravotnických zařízení po celé Evropě. V České republice již od roku 1998 existuje národní systém akreditace SAK ČR. Stejně tak se v mnoha nemocnicích uplatňuje systém řízení jakosti dle ISO 9000. V současné době jsou též tři zařízení akreditována dle standardů Joint Commission International (JCI). Všechny tyto systémy jsou dobrovolné, poskytované nestátními organizacemi. V rámci specializace lékařů funguje v ČR tzv. akreditace pro postgraduální vzdělávání lékařů. Jedná se o státem (ministerstvem zahraničí) udělovaný status pro zdravotnická zařízení pro jednotlivé obory specializace. Takto akreditovaná zařízení musí splnit sadu formálních požadavků na spektrum poskytované péče, počet výkonů, přístrojové a personální vybavení. Přestože oblast řízení kvality a bezpečí zdravotní péče je v ČR poměrně rozšířená, řízení lidských zdrojů, a to především na poli řízení kompetencí lékařů, je stále poměrně problematická oblast. Legislativa

stanovuje pouze rámcové požadavky na kvalifikaci lékařů, a to především ve spojení s prováděnými výkony a následnou úhradou pojišťoven2. K systematické regulaci kompetencí zdravotníků ze strany zaměstnavatele však existuje velmi nejednotný přístup. Obzvlášť u lékařů stále mnohdy převládá názor, že dosažené vzdělání a specializace jsou dostatečným předpokladem pro vykonávání kompletního spektra výkonů v dané specializaci a že kompetence lékařů jsou dány jaksi „samo sebou“. V době, kdy jsou v ČR minimálně již deset let ve zdravotnictví systematicky aplikovány systémy externího hodnocení jakosti, existuje dostatečná nabídka vzdělávání v této oblasti, včetně řízení lidských zdrojů pro manažery zdravotnický zařízení, nejsou dostupné žádné souhrnné informace o tom, jak vysoká (nebo nízká) je úroveň řízení lidských zdrojů v lůžkových zdravotnických zařízeních a o tom, jaký vliv na ni mají systémy externího hodnocení3.

Cíl studie Výzkum byl realizován se záměrem zhodnotit úroveň řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví s důrazem na kompetence personálu a výsledky jednotlivých zařízení vztáhnout k jednotlivým typům externího hodnocení. Cíle výzkumu byly specifikovány následujícím způsobem: 1. Zhodnotit stav řízení kompetencí v lůžkových zdravotnických zařízeních s důrazem na lékaře. 2. Hledat korelace mezi úrovní řízení kompetencí lékařů a třemi vybranými typy externího hodnocení – akreditace, ISO certifikace a akreditace pro postgraduální vzdělávání lékařů.

www.zcr.cz


Hypotézy Formulované cíle byly operacionalizovány do následujících hypotéz: 1. Předpokládáme, že zaměstnavatelé se příliš nezabývají tím, že formální kompetence jsou pouze rámcem a že jednotlivým lékařů je nutno přidělit jasně ohraničené spektrum kompetencí a vzhledem k časovému faktoru tyto kompetence pravidelně hodnotit a přehodnocovat. 2. Předpokládáme, že největší problémy s přístupem ke konkrétnímu procesu přidělování kompetencí má střední a liniový management zdravotnického zařízení (celý tento proces přidělování, odebírání a pravidelného přehodnocování kompetencí klade navíc vysoké nároky na střední a liniový management zdravotnického zařízení – spolupráce s personálním oddělením). 3. Pokud jsou kompetence vůbec přidělovány a pravidelně přehodnocovány, neděje se tak na základě objektivních údajů o práci dotyčného lékaře, ale pouze na základě zvážení vedoucího/odborného garanta. 4. Předpokládáme, že ta zdravotnická zařízení, která mají zaveden systém externího hodnocení kvality (akreditace či ISO certifikace) nebo jsou akreditována pro postgraduální vzdělávání lékařů, dosahují vyšší míry sofistikovanosti v oblasti řízení kompetencí lékařů.

Metody Časové vymezení studie Výzkumný záměr a projekt výzkumu byl zpracován v průběhu července–října 2007. Jeho oponování proběhlo v listopadu 2007. Předvýzkum sloužící k ověření instrumentů a znění jednotlivých otázek byl realizován počátkem ledna 2008. Vlastní terénní šetření bylo uskutečněno v období od 1. února 2008 do 15. března 2008. Shromáždění tazatelských archů, jejich optická a logická kontrola a vkládání dat do počítače, matematicko-statistická analýza, tabelování a interpretace dat včetně zpracování a oponování signální zprávy byly provedeny do 31. května 2008. Návrh studie a tazatelského archu Výzkum byl koncipován jako sociologický dle projektu a s využitím výzkumných instrumentů, zpracovaných Ústavem sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty UP v Olomouci a připomínkovaných Lékařským informačním centrem a agenturou INRES – SONES. Konečná podoba tazatelského archu byla stanovena na základě vý-

www.zcr.cz

sledků předvýzkumu (studie literatury v rámci výběru vhodných oblastí dotazování včetně vybraných kompetencí, připomínkování, pilotování). Otázky tazatelského archu v oblasti řízení lidských zdrojů byly formulovány tak, aby odpovídaly určité fázi PDCA cyklu (z angl. „Plan, Do, Check, Act“) nebo též Demingova cyklu4, ve které se respondent nachází. Tato metodologie již byla s úspěchem použita při hodnocení úrovně evropských nemocnic5 a při vývoji některých konkrétních programů v oblasti řízení lidských zdrojů6. Kompetence byly hodnoceny podle podobného schématu s mírně odlišným skórováním (viz kapitola Výsledky). Cíle a hypotézy byly operacionalizovány do podoby jednotlivých otázek v rámci tazatelského archu, určeného lůžkovým zdravotnickým zařízení v ČR (nemocnicím a zařízením následné péče). V jeho rámci byly zjišťovány následující údaje: – charakteristika lůžkového zdravotnického zařízení (celkový počet lůžek, počet hospitalizovaných a ambulantních pacientů za rok 2007, roční obrat zařízení, počet personálu – lékařského, nelékařského zdravotnického a ostatních); – ukazatelé řízení kvality ve zdravotnickém zařízení (akreditace SAK, mezinárodní akreditace dle standardů JCI, certifikace ISO, jiné dosažené certifikáty kvality, akreditace k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu); – problematika řízení lidských zdrojů (oblast vstupního a pravidelného hodnocení lékařů, oblast zapracování lékařů, oblast hodnocení spokojenosti lékařů), tak jak je požadována legislativou3 a formulována v mezinárodních doporučeních7,8; – řízení kompetencí lékařského personálu, jejich přidělování a přehodnocování. Charakteristika zkoumaného vzorku V rámci výzkumu byly nejprve kontaktovány písemně, mailem a telefonicky všechny nemocnice a zařízení následné péče v ČR. Takto bylo osloveno 192 nemocnic (stav k 31. 12. 2007 dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky) a 162 zařízení následné péče (stav k 31. 12. 2006 dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky). Na základě vyhodnocení základních charakteristik zařízení a s přihlédnutím k ochotě zúčastnit se výzkumu bylo do výběrového souboru zařazeno 76 zdravotnických zařízení lůžkového typu, z nich bylo 52 nemocnic a 24 odborných léčebných ústavů. Vzhledem k základnímu souboru tvoří výběrový soubor 27,1 % nemocnic ČR a 14,8 % odborných zařízení následné péče ČR. Jejich za-

stoupení je dostatečné pro to, aby bylo možné závěry z kvantitativního výzkumu zobecnit pro základní soubor nemocnic a zařízení následné péče v České republice. Analýza dat Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD (statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí2 a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků. Každý vyplněný tazatelský arch prošel důkladnou logickou a optickou kontrolou. Kontrolovány byly logické vazby a úplnost a věrohodnost vyplnění. Vyřazeny byly tazatelské archy s nefunkčními logickými vazbami a neúplně vyplněné. Použitá výzkumná metodika zahrnovala u vybraných znaků několik úrovní filtrace během rozhovoru. Pochopitelně zde vznikl problém dvou typů chybějících údajů – za prvé tzv. strukturálních missingů, to jsou případy, kdy údaj chybí, protože otázka nebyla položena na základě podmínky filtru, za druhé tzv. pravých missingů, kdy otázka měla být položena a nebyla nebo byla položena a nebyla zodpovězena – takovýchto chybějících údajů nebylo mnoho, nicméně se vždy v dotazových šetřeních vyskytují. Vzhledem k tomu, že pro matematicko-statistické analýzy je potřeba definovat chybějící nebo nevalidní údaje jako jednu hodnotu, sloučili jsme oba typy missingů. Vlastní analýzy pak byly samozřejmě provedeny na základě validních hodnot každého znaku. Mezi použitými položkami byly spojité odpovědi. Logicky bylo pak potřeba provést řadu transformací na datovém souboru, aby bylo možné hlavní výsledky přehledně shrnout. V důsledku zmíněné transformace se změnil charakter znaků u transformovaných proměnných ze spojitých většinou na intervalové či kategoriální.

Výsledky Charakteristika respondentů Průměrný počet lůžek v zařízeních činil 438 (od 26 lůžek do 2094 lůžek). Průměrný počet hospitalizovaných pacientů za rok činil ve sledovaných zařízeních v uvedeném období 12 327 osob (od 188 osob do 75 680 osob). Počet ambulantních pacientů za rok 2007 byl průměrně 153 469 (v rozpětí od 66 osob do 1 049 520 osob). Celkem 11 zařízení uvedlo, že pacienty ambulantně neošetřují. Roční obrat sledovnaných zařízení byl průměrně


183


567 176 711 Kč (cca 22 687 000 Euro), celkový pak 36 299 309 523 Kč (cca 1 451 972 000 Euro). Nutno však uvést, že 11 zařízení odmítlo tento ukazatel pro potřeby výzkumu uvést. Z hlediska počtu lékařů (v ekvivalentu plného úvazku) jsou ve výběru zařízení zaměstnávající od 3 lékařů do 718 lékařů. Průměr lékařů ve sledovaných zařízeních činil 83 osob. V případě nelékařského zdravotnického personálu bylo v zařízeních zaměstnáno průměrně 403 osob (od 20 osob do 3101 osob). V případě ostatního personálu byl průměr 145 osob (rozpětí od 0 osob do 1004 osob). „Externí tlak“ Z hlediska řízení kvality byla v rámci výzkumu sledována skutečnost, zda zdravotnická zařízení mají či usilují o různé typy akreditací či certifikací, týkající se kvality poskytované léčebné a preventivní péče. Byla zjišťována akreditace dle národních akreditačních standardů SAK ČR, mezinárodní akreditace dle mezinárodních akreditačních standardů JCI. Ověřována byla rovněž skutečnost, zda pracoviště mají či zda se připravují k ISO certifikaci případně k jiným typům certifikátů kvality. Výzkum se zaměřil rovněž na existenci akreditace k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu. Akreditaci dle národních akreditačních standardů SAK ČR vlastní necelá ¼ (23,3 %) lůžkových zdravotnických zařízení, další více než ¼ (27,4 %) na získání tohoto typu akreditace připravuje. Zbývající necelá ½ zařízení akreditaci dle standardů SAK ČR nemá ani o ni neusiluje. Velmi nízký je podíl zařízení, majících či připravujících se na akreditaci dle mezinárodních akreditačních standardů JCI. Tento typ akreditace mají pouze 2, tj. 3,1 % sledovaných zařízení a 1 zařízení, tj. 1,5 % se na tento typ akreditace připravuje. Zbývajících 95,4 % zařízení mezinárodní akreditaci dle mezinárodních akreditačních standardů JCI nemá, ani o ni neusiluje.V rámci výzkumu bylo rovněž sledováno, zda jsou zařízení certifikována nebo v přípravě k certifikaci dle ISO 9000. Více než 1/3 (35,5 %) zařízení uvedla, že má ISO certifikaci, 11,8 % zařízení uvedlo, že se na získání tohoto typu certifikace připravují. Podíl zařízení či jejich pracovišť, majících či připravujících se k získání ISO certifikace se blíží ½.Více než 1/3 (36,8 %) ze sledovaných zařízení uvedla, že vlastní jiný než dosud uvedený certifikát kvality. Z jiných typů certifikátů byly uvedeny např. Baby friendly hospital, SEKK – systém externí kontroly kvality, systém kritických bodů HACCP, certifikát správné diagnostiky a další. Posledním ze sledovaných ukazatelů řízení kvality byla skutečnost, zda má zdravotnické zaříze-

184


ní akreditaci k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu. Tuto skutečnost splňuje 56,6 % sledovaných zdravotnických zařízení. Toto procento pracovišť uvedlo, že má akreditaci k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu minimálně v jednom, zpravidla však ve více lékařských oborech. Aplikovaná testovací kriteria prokázala statisticky významné souvislosti mezi testovanými znaky. Platí, že akreditaci k postgraduálnímu vzdělávání lékařského personálu mají významně více nemocnice (<0,05), zařízení mající nebo připravující se na získání akreditace dle národních akreditačních standardů SAK ČR (<0,05) a zařízení mající nebo připravující se na získání ISO certifikace (<0,01). Řízení lidských zdrojů (kromě řízení kompetencí) V rámci sledování problematiky řízení lidských zdrojů byla monitorována oblast vstupního a pravidelného hodnocení lékařů, dále oblast zapracování lékařů a oblast hodnocení spokojenosti lékařů. V rámci oblasti vstupního a pravidelného hodnocení lékařů bylo cílem výzkumu zjistit, zda v zařízení existuje předpis upravující písemné hodnocení lékařů a v jakých termínech probíhají vstupní a pravidelná hodnocení lékařů. Vnitřní předpis, platný pro celé zařízení a definující jak odpovědné osoby, tak termíny a spektrum písemného hodnocení lékařů má přijato 53,9 % zařízení. Ve zbývajících 46,1 % zařízení tento předpis neexistuje. Vstupní hodnocení všech lékařů nejpozději do šesti měsíců od jejich nástupu do zaměstnání reálně probíhá v necelých 2/3 (65,8 %) zařízení, v dalších 5 % případů je realizováno jen na některých pracovištích, zbývajících 28,9 % zařízení uvádí, že u nich vstupní hodnocení lékařů do šesti měsíců od jejich nástupu do zaměstnání neprobíhá. Poslední ze sledovaných skutečností v oblasti vstupního a pravidelného hodnocení lékařů bylo zjištění, zda pravidelné hodnocení všech lékařů probíhá minimálně jedenkrát za 2 roky. V téměř 58 % zařízení pravidelně hodnotí všechny lékaře minimálně jedenkrát za 2 roky, v dalších 10 % tak činí jen na některých pracovištích. Ve zbývající necelé 1/3 (31,6 %) zařízení toto pravidelné hodnocení v četnosti nejméně jedenkrát za 2 roky neprovádějí. Další ze sledovaných skutečností v problematice řízení lidských zdrojů byla oblast zapracování lékařů. Jednalo se např. o způsob uvedení nového pracovníka do organizace a fungování pracoviště, jeho seznámení s vnitřními předpisy vztahujícími se na danou pozici, osvojení si všech pracovních postupů, to vše pod dohledem určených školitelů.

V této souvislosti byla zjišťována existence vnitřních předpisů pro tuto oblast, realizace dokumentovaných školení v BOZP, protipožární ochraně a neodkladné KPR a další formální zapracování s písemným dokladem. Téměř 60 % sledovaných pracovišť má přijatý vnitřní předpis definující jak odpovědné osoby, tak termíny a spektrum zapracování lékařů platné pro celé zařízení, v dalších cca 3 % zařízení mají tento předpis platný pouze pro některá pracoviště. Zbývající necelé 2/5 (38,2 %) zařízení uvádějí, že vnitřní předpis tohoto charakteru nemají a tuto oblast tedy tímto způsobem neřeší. Zjištění, týkající se existence legislativou požadovaných dokumentovaných školení lékařů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a v protipožární ochraně jsou totožná.V případě obou typů dokumentovaných školení platí, že jsou prováděna téměř ve všech (98,7 %) zdravotnických zařízeních. Dokumentované školení lékařů v neodkladné kardiopulmonální resuscitaci (KPR) je na všech pracovištích realizováno v 71,1 % zařízení. Dalších 9,2 % zařízení realizuje toto dokumentované školení pouze na některých pracovištích, ve zbývající 1/5 (19,7 %) pracovišť tato forma zapracování lékařů není realizována. Poslední skutečností, která byla v souvislosti se zapracováním lékařů zjišťována, byla existence formálního zapracování lékařů s písemným dokladem (s výjimkou BOZP, PO a neodkladné KPR). Formální zapracování lékařů s písemným dokladem (mimo školení BOZP, PO a KPR) provádí na všech svých pracovištích 53,4 % lůžkových zdravotnických zařízení, jen na některých pak 5,5 % pracovišť. Toto školení není vůbec prováděno ve více než 2/5 (41,1 %) zařízení. V souvislosti s řízením lidských zdrojů bylo v rámci výzkumu rovněž sledováno, do jaké míry probíhá ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu pravidelné hodnocení spokojenosti lékařů. Pravidelné hodnocení spokojenosti lékařů probíhá na všech pracovištích pouze v necelých 2/5 (38,2 %) zařízení, vůbec toto hodnocení neprovádějí 3/5 (60,5 %) zařízení. Řízení kompetencí Byly sledovány následující kompetence: – rozhodování o příjmu/propuštění pacienta do/z ústavní péče; – samostatné vedení léčby (ošetřující lékař); – provádění konzilií v oboru specializace dotyčného lékaře; – ústavní pohotovostní služba; – práce v odborných ambulancích; – práce s konkrétními zdravotnickými prostředky (složité diagnostické či terapeutické přístroje);

www.zcr.cz


– rozhodování o nákladných, rizikových, nestandardních či jinak závažných postupech v léčbě (bazální péče, ordinace léčiv mimo pozitivní list atd.). U každé ze zmíněných kompetencí byla zařízení vyzvána, aby přiřadila číselnou hodnotu odpovídající způsobu přidělování dané kompetence (pozn. – odpovědi 4, 5, 6, 7 bylo možné označit současně!): 1. kompetence není formálně ani neformálně přidělována; 2. kompetence je přidělována neformálně (ústně bez písemného dokladu) primářem/přednostou či jím pověřeným lékařem oddělení;

3. kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje pouze dosažené formální vzdělání (atestace); 4. kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje délka praxe v oboru, případně počet výkonů; 5. kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje nadřízený nebo pověřený lékař; 6. kompetence je přidělována formálně Legenda: 1 – kompetence není formálně ani neformálně přidělována; 2 – kompetence je přidělována neformálně (ústně bez písemného dokladu) primářem/přednostou či jím pověřeným lékařem oddělení; 3 – kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje pouze dosažené formální vzdělání (atestace); 4 – kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje délka praxe v oboru, případně počet výkonů; 5 – kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím přidělení rozhoduje nadřízený nebo pověřený lékař; 6 – kompetence je přidělována formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o její přidělení lékař žádá; 7 – kompetence je přidělována formálně, na základě objektivních dat o kvalitě práce lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality); 8 – jiná situace. (Poznámka – odpovědi 4, 5, 6, 7 bylo možné označit současně, proto součet relativních četností může převyšovat 100 %.)

Graf I: Provádění konzilií v oboru specializace dotyčného lékaře (přidělování kompetence), (N = 72)

Legenda: 1 – kompetence není formálně ani neformálně přehodnocována (odebírána); 2 – kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) neformálně (ústně bez písemného dokladu, například ze strany primáře/přednosty oddělení); 3 – kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím znovu přidělení či odebrání rozhoduje nadřízený nebo pověřený lékař; 4 – kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně, na základě objektivních dat o kvalitě práce lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality); 5 – jiná situace. (Poznámka – odpovědi 3 a 4 bylo možné označit současně, proto součet relativních četností může převyšovat 100 %.)

Graf II: Provádění konzilií v oboru specializace dotyčného lékaře (přehodnocování/odebírání kompetence), (N = 72)

www.zcr.cz

(s písemným záznamem do osobního spisu), o její přidělení lékař žádá; 7. kompetence je přidělována formálně, na základě objektivních dat o kvalitě práce lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality); 8. jiná situace. U každé ze zmíněných kompetencí byla zařízení vyzvána, aby přiřadila číselnou hodnotu odpovídající způsobu přehodnocování/odebírání dané kompetence (pozn. – odpovědi 3 a 4 bylo možné označit současně!): 1. kompetence není formálně ani neformálně přehodnocována (odebírána); 2. kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) neformálně (ústně bez písemného dokladu, například ze strany primáře/přednosty oddělení); 3. kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně (s písemným záznamem do osobního spisu), o jejím znovu přidělení či odebrání rozhoduje nadřízený nebo pověřený lékař; 4. kompetence je pravidelně přehodnocována (odebírána) formálně, na základě objektivních dat o kvalitě práce lékaře v dané oblasti (tzv. indikátoru kvality); 5. jiná situace. Každá kompetence byla hodnocena samostatně. Výsledky u jednotlivých kompetencí byly velmi podobné, pro ilustraci uvádíme výsledky u jedné z nich (graf I, II). Konstrukce otázek, zjišťujících úroveň přidělování a přehodnocování (odebírání) kompetence umožňuje její vyhodnocení dle „indexu kvality“.Ten tvoří hodnota váženého aritmetického průměru. Jednotlivé oblasti bylo v případě přidělování kompetence možné hodnotit body 1 až 8 s tím, že nejnižší kvalita byla vyjádřena bodem 1, nejvyšší bodem 7 (bod 8 představuje jinou situaci, která nemusí být kvalitativně na nejvyšší úrovni). Pro každou oblast byl zpracován vážený aritmetický průměr odpovědí. Platí, že čím vyšší je hodnota váženého aritmetického průměru, tím vyšší je kvalitativní úroveň v přidělování kompetence a naopak. Tato hodnotící škála byla využita v následující analýze druhého řádu, tedy v odpovědi na jednu z hlavních hypotéz studie: „Ta zdravotnická zařízení, která mají zaveden systém externího hodnocení kvality (akreditace či ISO certifikace) nebo jsou akreditována pro postgraduální vzdělávání lékařů, dosahují vyšší míry sofistikovanosti v oblasti řízení kompetencí lékařů Výsledky uvedené v tabulce I, týkající se přidělování kompetence, jsou jednoznačné. Platí, že vyšší kvalitativní úrovně v přidělování kompetencí dosahují zařízení, která se mají nebo se připravují na akreditaci dle


185


akreditačních standardů SAK ČR, která mají ropská legislativa dnes stanovuje podmínky Bylo jednoznačně prokázáno, že v zařízenebo se připravují k získání ISO certifikace volného pohybu pracovní síly ve zdravotnicních, majících či připravujících se na získání a rovněž zařízení, mající akreditaci k postgratví9,10,11,12, ale nijak nereguluje způsob řízení akreditace dle národních akreditačních stanzdravotníků ze strany zaměstnavatelů. Takoduálnímu vzdělávání lékařského personálu. dardů SAK ČR, dále v zařízeních, majících či vá studie by pomohla zmapovat situaci v evVe všech těchto případech je úroveň kvality připravujících se na získání ISO certifikace ropských zemích a nalézt příklady dobré v přidělování kompetencí vyšší než v zařízea konečně v zařízeních, majících akreditaci ních, která uvedené akreditace neTabulka 1: Přidělování kompetencí mají nebo se na 1 2 3 4 5 6 7 ně nepřipravují. Ve Rozhodování o příjmu/propuštění 3,578 3,700 3,475 3,771 3,437 3,604 3,543 všech případech je Samostatné vedení léčby 3,506 3,732 3,256 3,829 3,271 3,681 3,278 rovněž vyšší, než Provádění konzilií v oboru 3,569 3,711 3,421 3,800 3,386 3,667 3,441 činí celkový průÚstavní pohotovostní služba 3,795 3,868 3,762 4,135 3,522 4,000 3,528 měr zařízení (viz Práce v odborných ambulancích 3,597 3,737 3,432 4,000 3,262 3,822 3,281 sloupec „všichni“). Práce se zdravotnickými prostředky 3,654 3,795 3,500 3,947 3,395 3,776 3,469 Nejlepších výsledRozhodování o závažných postupech v léčbě 4,098 4,103 4,075 4,361 3,891 4,149 4,029 ků pak dosahují zaLegenda: 1 – všichni; 2 – Akreditováno nebo v přípravě k akreditaci SAK; 3 – Není akreditováno, není v přípravě k SAK; řízení, mající nebo 4 – Certifikováno nebo v přípravě k ISO; 5 – Není certifikováno, není v přípravě k ISO; 6 – Akreditováno pro postgraduální se připravující k zísvzdělávání lékařů; 7 – Není akreditováno pro postgraduální vzdělávání lékařů. kání certifikace ISO (tabulka 1). Tabulka 1I: Přehodnocování (odebírání) kompetencí Podobné výsledk y b y l y z j i š t ě ny 1 2 3 4 5 6 7 i v případě přehodRozhodování o příjmu/propuštění 2,390 2,459 2,324 2,438 2,356 2,405 2,371 Samostatné vedení léčby 2,423 2,526 2,324 2,485 2,378 2,442 2,400 nocování (odebí Provádění konzilií v oboru 2,500 2,639 2,343 2,531 2,476 2,524 2,469 rání) kompetence Ústavní pohotovostní služba 2,487 2,611 2,378 2,576 2,419 2,512 2,455 (tabulka 2). Oproti Práce v odborných ambulancích 2,457 2,611 2,250 2,594 2,342 2,550 2,333 přidělování kompePráce se zdravotnickými prostředky 2,465 2,657 2,242 2,594 2,359 2,619 2,241 tence bylo její přeRozhodování o závažných postupech v léčbě 2,522 2,618 2,394 2,700 2,385 2,641 2,367 hodnocování/odeLegenda: 1 – všichni; 2 – Akreditováno nebo v přípravě k akreditaci SAK; 3 – Není akreditováno, není v přípravě k SAK; bírání hodnoceno 4 – Certifikováno nebo v přípravě k ISO; 5 – Není certifikováno, není v přípravě k ISO; 6 – Akreditováno pro postgraduální pouze na 5-ti stupvzdělávání lékařů; 7 – Není akreditováno pro postgraduální vzdělávání lékařů. ňové škále, neboť jakmile je kompepraxe pro formulaci doporučení v této tence přidělena pouze na základě dosaženék postgraduálnímu vzdělávání lékařského oblasti. ho vzdělání a/nebo počtu výkonů, toto kritépersonálu je ve všech sledovaných oblastech rium již nemůže být použito pro její přehodnocování (odebírání) kompetence na Závěr přehodnocování, protože je již jednou prokvalitativně vyšší úrovni než v zařízeních, Všechny formulované hypotézy byly potvrvždy naplněno. Proto byla tato kritéria vykterá uvedenou akreditaci (certifikaci) nezeny výsledky studie: puštěna pro irelevanci. mají . Tato úroveň je rovněž ve všech přípaVýsledky ukazují, že zkoumaná zařízení dech vyšší, než činí průměr pro všechna Diskuse dodržují formální náležitosti stanovené legiszařízení. Studie byla navržena tak, aby postihla co nejlativou v oblasti řízení lidských zdrojů. ŠkoleSOUHRN širší spektrum poskytovatelů a služeb. Proto ní v protipožární ochraně a BOZP bylo vyÚroveň řízení lidských zdrojů ve zdravotnicjsou vybrané kompetence obecné, aby se bráno jako ukazatel pro tuto oblast. Téměř tví je jedním z klíčových faktorů, které ovlivvztahovaly na většinu lékařských specializací. všechna zařízení (98,7 %) udávají shodu ňují kvalitu a bezpečí poskytované zdravotní Daní za tuto volbu je to, že je velmi složité s požadavky národní legislativy péče. Článek obsahuje výsledky celonárodní a někdy i nemožné či nesprávné stanovit pro Vybraných 7 kompetencí je velmi zřídka studie provedené v lůžkových zdravotnicdanou kompetenci validní objektivní indikářízeno na základě objektivních dat o kvalitě kých zařízeních ČR. Cílem studie bylo jak tor, který by bylo možné sledovat jako ukajednotlivce. Žádné zařízení neuvedlo odpokvantitativně, tak kvalitativně zhodnotit souzatel kvality u dané kompetence. U komvěď 7 u přidělování a pouze 5 % respondentů časnou situaci v oblasti řízení lidských zdropetencí ke konkrétním výkonům je to volilo odpověď 5 u přehodnocování kompejů s důrazem na kompetence lékařského samozřejmě snazší. tencí. Možné důvody jsou diskutovány výše. personálu. Výsledky kvantitativní části byly Z výše zmíněné polemiky vyplývá i poRole středního a liniového managementu podrobeny křížové analýze za účelem zjistit tenciální pokračování studie – její rozšíření v řízení kompetencí je diskutabilní. Téměř souvislost úrovně řízení kompetencí se tře„vertikálním“ směrem, tedy zkoumáním říjedna třetina zařízení v případě přidělování mi externími motivačními faktory – akredizení již pro danou specializaci specifických a jedna čtvrtina v případě přehodnocování tací, certifikací a akreditací pro postgraduální kompetencí vázaných na konkrétní výkony. nemá zaveden žádný formální proces řízení vzdělávání lékařů. Výsledky studie prokázaly, Studii by bylo možné rozšířit i v „horikompetencí. Pouze jedna třetina a jedna pože všechny tři typy externích motivačních zontálním“ smyslu, tedy aplikací stejné či oblovina zařízení angažuje střední a liniový mafaktorů souvisejí s vyšší kvalitou řízení komdobné metodologie na další země EU. Evnagement v řízení kompetencí přímo.

186


www.zcr.cz


petencí lékařů v lůžkových zdravotnických zařízeních ČR. Klíčová slova: kompetence, lidské zdroje, kvalita, bezpečí, zdravotní péče

Poděkování Tato výzkumná práce by nebyla možná bez finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Autoři by rádi touto cestou poděkovali MZČR za podporu svého projektu Literatura 1. Brennan,T.A., Leape, L.L., Laird, N.M. Incidence of adverse event events and negligence in hospitalized patients: results of the Harvard Medical practice Study I. N. Engl.J.Med. 1991, 324, str. 370–6. 2. Vyhl. MZČR č. 331/2007 Sb. 3. Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce 4. Deming, WE. The New Economics: for industry, government, education. s.l.: MIT CAES, Cambridge, 1994.

5. Lombarts, M J M H, et al. Differentiating between hospitals according to the "maturity" of quality improvement systems: a new classification scheme in a sample of European hospitals. Quality and Safety in Health Care. 2009, Vol. 18, str. 38–43. 6. M, Ragsdale and J, Mueller. Plan, do, study, act model to improve an orientation program. Journal of nursing care quality. 2005,Vol. 20, 3, pp. 268–72. 7. JCAHO. Joint Commission International Accreditation Standards for Hospitals: Effective January 2008. Oakbrook, Il: Joint Commission Resources, 2007. 978-1-59940-141-6. 8. Assessing Hospital Staff Competence. 2. s.l.: Joint Commission Resources, 2007. 9. Směrnice Rady Evropy č. 93/16/EEC z 5. 4. 1993 v platném znění k usnadnění volného pohybu lékařů a vzájemného uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných dokladů o jejich formální kvalifikaci.

10.Směrnice Rady Evropy č. 78/686/EEC z 25. 7. 1978 v platném znění o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných průkazů jmenovitých způsobilostí zubních lékařů, včetně opatření pro usnadnění výkonu práva zřizovat a svobodně provozovat služby. 11.Směrnice Rady Evropy č. 85/433/EEC z 16. 9. 1985 v platném znění o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných průkazů jmenovitých způsobilostí ve farmacii, včetně opatření pro usnadnění výkonu práva zřizovat určité aktivity v oblasti farmacie. 12.Směrnice Rady Evropy č. 77/452/EEC u 27. 6. 1977 v platném znění o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných průkazů jmenovitých způsobilostí sester odpovědných za všeobecnou péči, včetně opatření pro usnadnění výkonu práva zřizovat a svobodně provozovat služby

Jak sponzorujeme stát Sumy vynakládané na zdravotní péči strmě rostou – ze 195 miliard před pěti lety vystoupaly v roce minulém na téměř 260 miliard! Náklady tedy poprvé překročily hranici čtvrt bilionu. Nejvíce (kolem 200 miliard) zaplatily zdravotní pojišťovny, české domácnosti; při zohlednění inflace a se započtením výběru regulačních poplatků dosahují jejich výdaje za rok už více než 43,5 miliard korun. Protože vím, že všude ve světě rostou náklady na zdravotnictví rychleji, než zdroje k jejich pokrytí, rozuměl bych zvyšování spoluúčasti pacientů na jejich hrazení jako paralelnímu kroku ke zvyšování podílu státu. Stát ale uložil platby pouze občanům! Jako by doufal, že právě třicetikorunové, šedesátikorunové a devadesátikorunové poplatky je dokáží ucpat. A tak nejspíš není daleko od věci úvaha, že skutečným účelem tzv. regulačních poplatků, jejichž přínos se odhadoval celkem na částku kolem deseti až dvanácti miliard, bylo pokrýt úspory státu ve dvou oblastech příjmů do systému zdravotního a sociálního pojištění. První oblast se týká úprav plateb státu za tzv. státní pojištěnce. Možná vás, stejně jako mě, překvapí, že dohromady je to dnes už více než polovina všech pojištěnců – celkem téměř 6 milionů. Ačkoli průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho občana a rok se blíží 20 000 Kč, stát za každého z těchto

www.zcr.cz

státních pojištěnců vkládá do systému pojištění jen po 677 korunách za měsíc, tedy 8124 korun za rok. Dohromady je to něco kolem 47 miliard. Toto pojistné je velmi nízké. A právě valorizace této částky byla na začátku roku 2008 na dva roky (až do roku 2010) zmrazena. Teprve nedávno se v rámci protikrizových opatření začalo diskutovat o zvýšení částky ze 677 na 790 Kč, což by znamenalo nárůst příjmů o více než 8 miliard, nakonec však zůstalo u navýšení na 723 korun, což je zvýšení příjmů jen asi o 3,3 miliardy. Celý systém tedy víceméně žije z pojistného, respektive ze zdravotní daně 4 milionů lidí, převážně zaměstnanců, kteří platí v průměru nějakých 22 000, zatímco osoby samostatně výdělečně činné kolem 14 000. Příspěvek státu tvoří nejvýše 23 % příjmů veřejného zdravotního pojištění, přičemž se týká již zmíněných 58 % obyvatel, a ti čerpají ve finančním vyjádření cca 80 % zdravotní péče! Zmrazení plateb za tzv. státní pojištěnce ochudilo resort zdravotnictví téměř o deset miliard korun, které bylo třeba vybrat jinak – např. formou tzv. regulačních poplatků. Druhá oblast souvisí s tzv. zastropováním platby pojistného, které bylo zavedeno rovněž od ledna roku 2008. Tehdy bylo stanoveno, že maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného v kalendářním roce bude 48násobek průměrné

mzdy, tj. 1 034 880 Kč za rok. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, přestává on i zaměstnavatel pojistné až do konce roku platit. Pro představu – týká se to všech osob s měsíčním příjmem nad 86 240 korun. Kdyby se toto zastropování pro nejbohatší zrušilo, znamenalo by to zvýšení příjmu systému o 5 miliard; zatím se však diskutuje maximálně o takovém zvýšení stropu, že by to přineslo navíc nejvýše 2,5 miliardy korun. A možná ani to ne. Takže peníze je třeba získat odjinud – např. z tzv. regulačních poplatků. S postupující krizí a klesajícím přílivem financí do systému veřejného zdravotního pojištění se však zdá, že regulační poplatky vše nezachrání. Navíc si nejsem zdaleka jist, že všechny prostředky jsou přetaveny v lepší zdravotní péči o občany. Že se nejvíce a nejrychleji dá vydělat tím, že vyberete sice malé částky, ale od velkého počtu lidí, vědí už dávno výrobci zboží masové spotřeby či organizátoři nejrůznějších sbírek. Tak to teď dělá stát prostřednictvím automatů na 30–60–90 korun. Solidaritu mladých, zdravých a bohatých se staršími, nemocnějšími a chudšími jsme tak obrátili naruby. Bohatému státu a hodně vydělávajícím šetříme, od nemocných vybíráme. 3. 1. 2010, Zdroj: Aktuálně.cz, Autor: Jaroslav Hořejší – Redakčně upraveno


187

svitek_pletkova 1.3.10 13:17 Stránka 1

SUMMARY: eHEALTH AND SAVINGS IN HEALTH CARE Bruthans J., Kolomeets G., Svítek M., A routine laboratory check-up before anesthesia is a common procedure in most hospitals in the Czech Republic. However, sometimes the examination is unnecessarily repeated due to an inaccessibility of original results. Even by taking a very conservative approach we have found possible savings of 2.2 million Czech crowns annualy by a rigorous date sharing among health care providers in the Czech Republic. Although this amount might seem insignificant, it shows a strong potentional for additional savings provided by eHeath methods when sharing X-rays, etc. Key words: health care, eHealth, preoperative examination, heath-care data sharing, cost reduction

O autorech: MUDr. Jan Bruthans, KARIM 1. LF UK a NF VŠE e-mail: [email protected] Ing. Gleb Kolomeets, IZIP a. s. MUDr. Marek Svítek, KARIM 1. LF UK

194

e-Health a úspory ve zdravotnictví Zdravotnictví v České republice ≤ I/XIII/2010

e-Health a úspory ve zdravotnictví Zbytečně opakovaná laboratorní vyšetření Jan Bruthans, Gleb Kolomeets, Marek Svítek Úvod Metodický pokyn ČSARIM [1] výslovně požaduje před anesteziologickým výkonem pouze „vyšetření moče chemicky“, nikoliv další laboratorní vyšetření, přesto je běžnou praxí ve většině zdravotnických zařízení požadovat základní laboratorní vyšetření. Přesný rozsah není sice nikde přesně definován, ale zpravidla je tím myšleno vyšetření zahrnující krevní obraz, sodný, draselný a chloridový iont, ureu, kreatinin, jaterní enzymy a základní koagulační vyšetření (INR, aPTT). Část pacientů si již výsledky přinese od praktického lékaře či z jiného zdravotnického zařízení. U ostatních pacientů dochází k provedení náběrů až v příslušném zařízení před anestézií samotnou. Tyto výsledky jsou pak snadno v elektronické podobě dostupné v nemocničním informačním systému (NIS) příslušné nemocnice (v současné době již neexistuje v ČR nemocnice, která by nevyužívala výpočetní techniku [2]. To ovšem neplatí o výsledcích donesených „odjinud“. Ty jsou totiž takřka výlučně v papírové podobě, do NIS je už nikdo nezadává, pacient příslušný dokument občas zapomene doma či odesílající lékař místo vypsání výsledků pouze konstatuje „laboratoř v normě“. Nezřídka v těchto případech bývá indikováno nové laboratorní vyšetření, a to pouze pro relativní či absolutní nedostupnost původních hodnot. Určitou roli zde sehrávají i případné obavy z forenzních následků. Z praktického hlediska se jeví zásadním problémem zjevná neprovázanost jednotlivých NIS navzájem a s informačními systémy jiných laboratoří, respektive praktických či odborných lékařů. Jednou z „disciplín“ eHealth (zavádění informačních technologií do zdravotníctví) je i použití globálních zdravotních informačních systémů. Pokud by takový systém v ČR existoval, dalo by se těmto duplicitním vyšetřením snadno zabránit.

Cíl práce Vzhledem k tomu, že se lze s výše uvedenými příklady setkat v denní praxi poměrně

často, je cílem této práce na základě přehledu čerpané péče pacientů VZP (Všeobecné zdravotní pojišťovny) registrovaných v systému IZIP (internetové zdravotní knížky) alespoň přibližně zjistit četnost takových situací odhadnout počet a cenu takto zbytečně opakovaných laboratorních vyšetření v ČR a stanovit možnou finanční úsporu v této oblasti.

Metodika Podkladem pro vyčíslení možných úspor byl soubor čerpané zdravotní péče, který VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) poskytuje pro klienty IZIPu. Pro každého klienta je tak možné dohledat všechny výkony, které na něho byly za příslušné časové období účtovány (i pokud konkrétní zdravotnické zařízení nespolupracuje s IZIPem). Spoluprací s jednotlivými zdravotními pojišťovnami by bylo patrně možné jejich výkazy rovněž využít. Omezujícím faktorem se jeví nedostatek dalších údajů o pacientovi. Ze souboru čerpané péče klientů IZIP (dále jen soubor) tak jednoznačně nevyplývá, zdali bylo příslušné opakované laboratorní vyšetření ordinováno pro abnormální výsledek toho původního nebo pouze pro jeho nedostupnost. Z výše uvedených důvodů byly přijaty při výběru poměrně omezující podmínky, které mohou v konečném důsledku vést ke značnému podhodnocení počtu zbytečných duplicitních vyšetření. Práce vychází z datových souborů za roky 2007 a 2008, které obsahují data o celkem 1 014 851 klientech. Z nich byli vybráni pacienti, který v daném roce podstoupili anesteziologický výkon charakterizovaný kódy celkové anestézie (kódy 78111 až 78116) nebo epidurální/spinální anestézie (78230 či 78231). Předmětem sledování byl pouze první výskyt tohoto kódu v příslušném období, neboť opakovaný zákrok může signalizovat celkově horší stav pacienta a spíše odůvodňovat opakovaná laboratorní vyšetření. Do výběru nebyli zahrnuti pacienti s vykázaným

www.zcr.cz


kódem pro zvlášť rozsáhlé operační výkony (BupaE) charakterizované kódy výkonů 78117 či 78232, stejně tak byli z výběru vyloučeni i pacienti se spoluvykázanými kódy 78130 (dítě do 3 let) či 78140 (pacient ASA 3E a víc, tedy pacient s řadou přidružených komorbidit) – u všech těchto pacientů lze předpokládat oprávněnost duplicitních vyšetření. Při stanovení výše uvedených kriterií tak výběr obsahoval celkem 101 823 pacientů (tab. I). Z takto získaného výběru pacientů jsme pomocí vykázaných kódů pro příslušná vyšetření (tab. II) zjišťovali, zda pacienti v období jednoho měsíce před vykázaným anesteziologickým výkonem podstoupili laboratorní vyšetření. Abychom redukovali možnost, že opakované laboratorní vyšetření bylo nutné z terapeutických důvodů, byly hodnoceny pouze případy, u nichž byla duplicitní vyšetření vykonána právě ve dvou různých zdravotnických zařízeních. Lze totiž předpokládat, že pokud jsou opakovaná vyšetření prováděna ve stejném zařízení, jsou všechna v rámci informačních systémů pro zdravotnické pracovníky dobře dostupná, a tedy že opakování vyšetření z důvodu nedostupnosti předchozích výsledků odpadá (tab. III). V této souvislosti je velmi zajímavý fakt, že u celkem 16 625 pacientů (16 % výběru) vůbec nejsou vykázaná předoperační laboratorní vyšetření. Zdá se tedy, že výše uvedená teze o obecně všech vyšetřených pacientech před anesteziologickými výkony se minimálně v některých zdravotnických zařízeních neuplatňuje!

Laboratorní vyšetření před anesteziologickým výkonem Studie se zaměřuje pouze na opakovaná laboratorní vyšetření u nekomplikovaných pacientů před operačním výkonem, u nichž se lze domnívat, že většinu těchto vyšetření lze přičíst spíše na vrub jejich faktické nedostupnosti než špatnému zdravotnímu stavu pacientů a nutností jejich opakování při léčbě. Naprostá většina zdravotní péče v ČR je hrazena zdravotními pojišťovnami, a to na základě vykázání této péče příslušné pojišťovně. Každý provedený výkon má svůj unikátní numerický kód, který je vždy stejný, bez ohledu na konkrétní pojišťovnu. Na základě těchto kódů lze pak jednoznačně určit každý jednotlivý výkon. Avšak tyto kódy již sebou nenesou další informace, jako například průběh výkonu, případné komplikace či další onemocnění pacienta. Jak už bylo nastíněno v úvodu, třebaže aktuální doporučený postup ČSARIM do-

www.zcr.cz

vahy a velmi často (v oblasti eHealth podle slovně uvádí že „Rozsah laboratorních a konsiliárních vyšetření by měl být vždy určován přínosem některých studií až v 89 %! [4]) je příjemce získaného výsledku z pohledu ovlivnění plánu anetohoto přínosu odlišný od faktického plátce steziologické péče“, je takřka standardem (například dražší a komfortnější metodu sice i u zdravého nerizikového pacienta vyšetřit platí zdravotní pojišťovna, ale přínos je zjevzákladní laboratorní parametry – krevní ně pro pacienta). Poměrně častou metodou obraz (pro stanovení případné anemie či záje použití tvz. „Willingness to pay“ (ochota k platbě), kdy stakeholders (jednotlivé dotčenětu), základní iontogram (Na, K, Cl ionty né subjekty) sami určují, jak moc si cení nějapro stanovení minerálové dysbalance), renálkého nehmotného přínosu (například zkrání parametry (urea, kreatinin pro stanovení cení čekací doby, snížení nutnosti cestovat za funkce ledvin), jaterní testy, respektive enzymy (jako orientační marker Tabulka 1: Výběr klientů IZIP jaterní funkce) a dále pak základní koagulační vyšetření (INR, počet klientů aPTT), které sice anesteziolog klienti IZIP celkem 1 014 851 příliš nepotřebuje, ale operatéklienti, kteří podstoupili operaci rem je zpravidla považováno, byť v letech 2007–2008 101 823 mylně, za významný údaj (u pacientů bez předchozí anaTabulka II: Vykázané kódy mnézy koagulační poruchy je tak hrubá porucha koagulace, která laboratorní vyšetření – název lab.vyš – kód by se projevila změnou INR sodík v séru 81593 draslík v séru 81393 a aPTT, velmi nepravděpodobná). chloridy v séru 81469 Výše uvedený metodický pourea 81621 kyn stanovuje i jak stará labokreatitnin 81499 ratorní vyšetření (respektive glukóza v séru – kvantitativní vyšetření 81439 předanestetické vyšetření) jsou aPTT 96621 ještě pro výkon přípustná – tato INR 96623 by neměla být starší, než jeden 96193 měsíc, není-li důvod vyžadovat 96195 nové vyšetření (např. při změně kompletní krevní obraz 96197 zdravotního stavu od posledního 96221 vyšetření), u dětí 2 týdny. Četní Tabulka III: Vyšetření provedená měsíc před anesteziologickým výkonem Vyšetření měsíc před anesteziologickým výkonem pacienti vyšetření v 1 ZZ pacieti vyšetření ve 2 ZZ pacienti vyšetření ve více než 2 ZZ autoři pak uvádějí i zkrácení těchto limitů na 1–2 týdny u komplikovaných pacientů s dalšími přidruženými komorbiditami [3]. Samotná definice doporučení ponechává značnou volnost v interpretaci na jednotlivých lékařích. Není však účelem tohoto článku diskutovat, zda jsou tato vyšetření u dosud zdravého pacienta před nekomplikovaným výkonem nutná. Případně jakou roli hrají drobné odchylky od tzv. laboratorní normy. Určitou roli nepochybně hrají zvyklosti na konkrétním pracovišti, v poslední době pak narůstající opatrnost až forenzní alibizmus zdravotnických pracovníků.

Hodnocení přínosu systémů eHealth Zdravotnictví má na rozdíl od jiných oborů lidské činnosti celou řadu specifik – operuje s pojmy jako je zdraví, komfort, bezpečí pacienta. Celá řada přínosů je tak nepeněžní po-

počet pacientů 79 823 5 282 93

počet výkonů 396 449 20 505 408

vyšetřením, snadnější dostupnosti údajů o zdravotním stavu, snížení počtu nutných vyšetření). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k velmi dynamickému rozvoji informačních technologií neexistuje celosvětově dostatečné množství studií hodnotících ekonomické přínosy zavádění eHealth. Dokonce dosud neexistuje ani jednotná hodnotící metodika pro stanovení přínosů eHealth [5]! Celosvětově je téma hodnocení tedy široce diskutované, ale málo realizované v konkrétních studiích. V budoucnu bude tedy patrně nutné se zaměřit více na studie zabývající se otázkou, zda se takové systémy mají šanci ekonomicky zhodnotit a tedy vůbec realizovat. Momentálně lze totiž často jedině vyčíslit pouhou skutečnou finanční úsporu, tedy například v počtu/ceně výkonů, které nemusely být provedeny. I při tomto konzervativním


195


přístupu jsou však odhadované úspory v oblasti zavedení globálních informačních systémů v rámci eHealth v řádech miliard dolarů. [6]

Možnosti IZIP jako globálního informačního systému

Při součtu nákladů na takto vybraná duplicitní vyšetření se dostáváme k částce 891 855 Kč za 2 roky, a to ze souboru zahrnujícího cca 10 % populace ČR. Pokud bychom dále ve snaze nenadhodnocovat vybraný vzorek považovali za reálnou alespoň poloviční částku (446 tisíc Kč), vztáhli ji na celou populaci ČR, pak za jeden rok můžeme usuzovat na reálné náklady na tato vyšetření

spíše k podhodnocení našich výsledků. Proto lze předpokládat, že u námi sledovaných zbytečně opakovaných laboratorních vyšetření před anesteziologickým výkonem bude ve skutečnosti finanční úspora ještě větší, než zmíněných 2,2 miliónů Kč ročně. Nezanedbatelnou hodnotu má i zvýšení komfortu pacienta, který nemusí podstupovat opakované venepunkce.

Již v úvodu článku jsme konstatovali neprovázanost informačních systémů jednotlivých zdravotnických zařízení. Nicméně však v České republice existuje systém internetoTabulka 1V: Duplicitní vyšetření ve dvou různých ZZ vých zdravotních knížek název vyšetření počet pacientů počet výkonů náklady (Kč) IZIP, který by i přes své draslík v séru 661 1 375 25 003 poněkud jiné primární zav séru – kvantitativní vyšetření 1 352 2 979 38 853 glukóza měření dokázal takovýto chloridy v séru 470 978 12 323 systém poměrně efektivně kreatitnin 924 1 924 28 410 nahradit. Smyslem IZIPu sodík v séru 589 1 227 20 197 bylo poskytnout pacientourea 767 1 589 24 355 vi a následně všem zdraaPTT 3 552 8 730 614 37 votnickým pracovníkům (kteINR 728 1 703 128 343 rým příslušný pacient udělí celkem 891 855 souhlas) detailní informace o pacientově zdravotním Když si uvědomíme, že laboratorní vyšetstavu [7]. Součástí těchto informací jsou po2,2 milionu Kč. Postup výpočtu je přehledně ření jsou jen zlomkem předopračních vyšetchopitelně i výsledky laboratorních vyšetřeshrnutý ve vzorci: ření, napadne nás, že další, ještě mnohem ní. Po velmi slibném začátku se tento projekt podstatnější úspory, by bylo možné získat dále rozvíjí i přes značné překážky jak ze i v jiných oblastech. Asi na prvním místě je strany některých politiků, tak i ze strany sdětřeba zmínit výsledky vyšetření zobrazovalovacích prostředků. V současné době má R – celkové reálné náklady na duplicitní vyšetření cích metod, které zpravidla patří rovněž mezdravotní knížky 1 015 534 pacientů a na xi – náklady na vybraná duplicitní vyšetření (x1–x8) zi zřídka sdílené (sdílení obrazových dat je systému se podílí 9 347 zdravotnických prar – podíl reálného odhadu s – podíl sledované populace z mnoha důvodů daleko náročnější, než sdícovníků. t – počet sledovaných období lení dat o laboratorních vyšetřeních). ObPokud by s IZIPem spolupracovala všechna zdravotnická zařízení, lze předpokládat, dobná situace je pak u předoperačních vyVýpočet: že každý laboratorní výsledek by byl určitě šetření lékaři interních či jiných oborů. 891855 do systému zaznamenán. A vice versa Duplicita vyšetření praktického či dokonce 0,1 × R = × 0,5 2 by každý lékař podílející se na vyšetření či odborného lékaře dalším lékařem v zařízení, R = 2 229 637 Kč léčbě pacienta měl možnost si tyto inforkde bude výkon prováděn, je rovněž poměrmace opatřit (a naimportovat do svého inně častá. I když se potenciálně ušetřená částka 2,2 miformačního systému). V takovém případě SOUHRN lionů korun ročně může jevit v objemu peby IZIP mohl sloužit jako výše zmiňovaný Před anesteziologickým výkonem je ve většiněz protékajícím českým zdravotnictvím globální informační systém pro sdílení dat, ně zdravotnických zařízení běžnou praxí (259 miliard Kč za rok 2008 [8]) jako zcela byť jsou jeho primární ambice poněkud provádět základní laboratorní vyšetření. Němarginální, jedná se pouze o příslovečnou odlišné. kdy pak (například z důvodu neprovázanosti špičku ledovce. Navíc, kromě přímo finančně Získané výsledky jednotlivých informačních systémů jednotlivyjádřitelných úspor, je vhodné uvažovat taPočet získaných duplicitních vyšetření ze vých zdravotnických zařízení) dochází k situké nižší zatížení pacienta nepříjemnými odaci, že jsou laboratorní vyšetření zbytečně dvou různých zdravotnických zařízení je přeběry (každé laboratorní vyšetření většinou opakována, čímž dochází ke zbytečné zátěži hledně vyjádřen v tabulce IV včetně příslušnézahrnuje i žilní punkci!). pacienta i k plýtvání finančních prostředků. ho finančního ohodnocení konkrétního vyZávěr I při velmi konzervativním odhadu jsme šetření (počet vyšetření x počet bodů za I v našem relativně omezeném souboru došli k závěru, že při důsledném sdílení dat vyšetření x aktuální cena bodu). mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními pacientů jsme ukázali, jak by zavedení gloPodle očekávání jsou nejčastěji opakovabálního informačního systému, ať již ve (například formou rozšíření systému IZIP) by nými vyšetřeními stanovení koagulačních paformě většího rozšíření IZIPu, či ve formě bylo možné v českém zdravotnictví ušetřit rametrů a glykémie, naopak nás překvapilo, nejméně 2,2 miliónu Kč ročně. I když se na jiného speciálního systému v rámci e-Heže nedochází k opakovaným vyšetřením první pohled může zdát tato částka jako zaalth, mohlo přispět k úspoře finančních krevního obrazu. Zřejmě jde o důsledek skunedbatelná, je takovéto zjištění jasným signáprostředků ve zdravotnictví. Údaje, se ktetečnosti, že u dosud zdravého člověka se dá lem, ve kterém segmentu zdravotnictví je rými jsme pracovali jsou sice omezené předpokládat krevní obraz normální. Takže možné pomocí metod eHealth (zavádění výa patrně ovlivněné velmi konzervativně naasi ani indikující lékař necítí potřebu toto početní techniky do zdravotnictví) ušetřit. Při stavenými pravidly výběru, což mohlo vést poměrně drahé vyšetření opakovat.

196


www.zcr.cz


podobném sdílení například obrazových dat by byly získané úspory ještě podstatně vyšší. Klíčová slova: zdravotní péče, eHealth, předoperační vyšetření, sdílení zdravotních dat, úspora nákladů Literstura: 1. Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Doporučený postup vyšetření před diagnostickými nebo léčebnými výkony operační a neoperační povahy s požadavkem anesteziologické péče. Schváleno výborem ČSARIM ke dni 18.5.2009. Metodický pokyn, 2006

2. Informační technologie a jejich využití ve zdravotnictví, ÚZIS, 2008 3. McKee RF, Scott EM, The value of routine preoperative investigations. Ann R. Coll Surg Engl; 1987;69:160 4. Middleton B., Achieving U. S. Health information technology adoption: the need for a third hand. Government intervention, judiciously and gently applied, can give the extra assistance needed to boost HIT adoption nationwide. Health Aff (Millwood) 2005; 24: 1269–72. 5. Wohlgemuth WA, Dittmar R, Bayerl B, Gehlert J, Nagel E, Gesundheitsokonomische

Evaluation von e-Health-Maßnahmen. Public Health Forum 2008; 60:9e1-9e4. 6. Hillestad R, Bigelow J, Bower A, et al. Can electronic medical record systems transform health care? Potential health benefits, savings, and costs. The adoption of interoperable EMR systems could produce efficiency and safety savings of $142–$371 billion. Health Aff (Millwood) 2005; 24: 1103–17. 7. http://www.izip.cz 8. Popovič I, Aktuální informace ÚZIS ČR, 2009; 41: 1–2

Elektronická zdravotní knížka Tisková zpráva - IZIP Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 se denně registrovalo do systému IZIP – Elektronická zdravotní knížka (EZK) v průměru 2 200 nových klientů. Tento pozitivní trend přetrvává i v roce 2010 a odráží se i na celkovém počtu uživatelů EZK. Aktuálně využívá služeb EZK více než 1 300 000 klientů. Podstatné pro plnohodnotné fungování EZK je také to, že se do systému IZIP zapojilo již téměř 12 000 lékařů a 7 000 zdravotnických zařízení, z toho 66 nemocnic. Celorepublikově využívá služeb EZK již více než 1 300 000 klientů, přičemž nejúspěšnějším regionem je v současnosti Karlovarsko. Zde má EZK aktuálně 20 procent obyvatel, což představuje nejvyšší penetraci klientů systému IZIP na počet obyvatel ze všech krajů v České republice. Pokud jde o absolutní čísla, tak nejvíce klientů EZK najdete v současnosti v Ústeckém kraji – více než 154 000 uživatelů. Neustále se zvyšující počet klientů systému IZIP je důsledkem poptávky lékařů a lékárníků, kteří se rovněž ve stále větší míře do systému IZIP zapojují. Nejrychlejší formou registrace, v řádu minut, je pořízení EZK na pobočce České pošty vybavené pracovištěm Czech POINT (přes 850 pracovišť v ČR). Na pobočkách Czech POINT České pošty si mohou pořídit EZK pouze pojištěnci VZP. Další možností je požádat o zřízení EZK u svého lékaře (pokud je registrován v systému IZIP) nebo lékárníka (v lékárnách, které používají informační systém Lekis), na označených registračních místech, případně na webových stránkách www.izip.cz.

www.zcr.cz

Systém IZIP - Elektronická zdravotní knížka je navržen tak, aby zlepšoval kvalitu zdraví a života všech obyvatel České republiky. „S Elektronickou zdravotní knížkou můžete být skutečně manažerem vlastního zdraví. A díky novým funkcím, jako je sledování BMI nebo krevního tlaku, stále aktivněji. Zjednodušeně lze říci, že díky EZK jsou informace ve správný čas na správném místě, kde je pacient, jsou i informace, stačí jakýkoliv počítač a připojení k internetu,“ komentuje Jiří Pašek, ředitel společnosti IZIP, a.s. Vedení i zřízení IZIP – Elektronické zdravotní knížky je zdarma exkluzivně pro pojištěnce VZP ČR. Ovšem i klienti ostatních zdravotních pojišťoven mají možnost zřídit si a používat EZK v rámci marketingové promo akce zdarma. Získají tak možnost vyzkoušet si práci s EZK na dobu jednoho kalendářního roku, přičemž veškeré náklady hradí společnost IZIP. Po jednom roce se klient může rozhodnout, zda chce ukončit zkušební provoz a EZK zrušit nebo využívat plnohodnotně služeb EZK a stát se pojištěncem VZP, která jako jediná zdravotní pojišťovna na českém trhu hradí svým klientům EZK plně a bez omezení. Společnost IZIP se specializuje na elektronické zdravotnictví s využitím nejmodernějších dostupných technologií prostřednictvím systému IZIP (Internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta). Ten představuje souhrn zdravotních informací pacienta zpracovaný ve formě Elektronické zdravotní knížky (EZK). EZK slouží k zapisování a předávání zdravotních

informací mezi pacientem a lékařem a mezi lékaři navzájem. Díky EZK má pacient přehled o všech vyšetřeních, jejich výsledcích i léčbě, stává se nositelem svých zdravotních dat, která může v případě potřeby poskytnout ošetřujícím lékařům. Ti mohou rychleji a kvalitněji rozhodnout o diagnóze, zahájení cílené léčby, předejít zatěžování pacienta nevhodnou kombinací léků, či opakovaným vyšetřením. V nouzových případech může EZK pomoci zachránit život díky tzv. Emergentnímu datasetu – základním informacím o pacientovi jako krevní skupina, alergie apod. Systém IZIP výrazně zkvalitňuje péči o pacienta samotného, zároveň zefektivňuje poskytovanou péči a šetří finanční prostředky v celém procesu poskytování zdravotní péče. Díky své komplexnosti je velmi kladně hodnocen v rámci Evropské unie, která si jej zvolila jako referenční projekt. Společnost IZIP věnuje maximální pozornost oblasti bezpečnosti dat. Provoz EZK probíhá plně v souladu s platnou českou legislativou. Společnost IZIP je registrována Úřadem pro ochranu osobních údajů a je nositelem certifikace ISO 27001 a ISO 9001. O zřízení Elektronické zdravotní knížky lze zažádat u svého lékaře nebo lékárníka, na označených registračních místech, na webových stránkách www.izip.cz a na vybraných pobočkách České pošty (v současné době pouze pro pojištěnce VZP). Praha, 1. února 2010


197

rejstrik_rejstrik 1.3.10 12:52 Stránka 156

Rejstřík 2009 Autor Barták M., Horáková P. Barták M., Uhman J. Beneš M. Bruthans J. Bruthansová D. a kol. Buriánek J., Malina A. Callens M. Čeledová L. Čeledová L., Čevela R. Černý V. Černý V. Černý V. Černý V. Černý V. Černý V. Čevela R. a kol. Čevela R., Čeledová L. Darmopilová Z., Malý I. Dlouhý M., Horváth M. Geryk E. a kol. Háva P., Mašková–Hanušová P. Háva P., Mašková–Hanušová P. Holčík J. Ivanová Kateřina Ježek T. Kinkorová J. Kozáková M. Králová J. a kol. Líčeník R., Ivanová K. Malý I., Pavlík M. Müller A., Jaroš J. Müller A., Jaroš J. Nesvadbová L., Davidová E. Papeš Z. Pletková K. PR text Redakce Redakce Redakce Redakce Rybová L. Rybová L. Stolínová J. Stolínová J. Stožický A. Struk P. Šedo J., Marx D. Šnoplová J. Šteflová A. Vavrečková J. Vondráček J. Vondráček J. Vondráček J. Vondráček J. Zamykalová L., Šimek J.

Název K současným reformám zdravotnictví v USA Dánské zdravotnictví – vybrané charakteristiky Centrální úložiště elektronických receptů Seminář „Reforma zdravotnictví, ale jaká“ Ošetřovatelská a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Pracovní spokojenost zdravotních sester – stabilizace a pracovní podmínky zdravotnického personálu eHealth: big brother or „big invention“? Seminář k zavádění mezinárodní klasifikace ICF Zdravotně sociální reformy v České republice eHealth Day 2009 Kulatý stůl skončil. Bude něco dál? Centrální úložiště dat a e-preskripce Výroční konference Národní sítě Zdravých měst v ČR eHealth Days na mezinárodním veletrhu Medical Fair Zdravotnictví na Mezinárodním strojírenském veletrhu METAV Funkční hodnocení zdravotního stavu Zdravotní péče v Belgii – výsledky vlámsko českého projektu o vzdělávání posudkových lékařů (I. část) Zájmové skupiny v českém zdravotnictví Ekonomika podpory zdraví Nádory jako (ne)snesitelná lehkost bytí Zdravotní politika viszegrádských zemí (1) Zdravotní politika viszegrádských zemí (2) Priority evropské zdravotní politiky Recenze na knihu – Úvod do veřejného zdravotnictví Správa a řízení neziskových nemocnic Nová evropská iniciativa pro lepší léky – lepší nástroje pro lepší léky Situace v ČR v oblasti sterilizace Preventivní strategie v přípravě lékařů Klinické doporučené postupy Odložená péče jako předmět empirických studií Zdravotnictví bude vždy problematické Reforma? Postupná evoluce zdravotnického systému! Ke zdravotnímu stavu etnických minorit v ČR Purkyně se na nás dívá Pojem euthanasie – historický vývoj a dnešní chápání Zdravotnický veletrh Medical Fair 31. Mezinárodní kongres beszpečnosti a ochrany zdraví při práci Celostátní setkání k místní Agendě 21 Konference INMED 2009: Informační systémy – nástoj efektivního zdravotnictví Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. jubilantem Kvalita péče v psychiatrických léčebnách (1) Kvalita péče v psychiatrických léčebnách (2) Média a jejich vztah ke zdravotnictví Recenze na knihu – Úvod do veřejného zdravotnictví Mezinárodní konference MEDTEL: ČNFeH 2008 eHealth pro uživatele Analýza krajských zdravotních plánů a koncepcí Sekce eHealth na konferenci ISSS 2009 Zdravá města a WHO (text z konference Zdravá města – 15 let NSZM-ČR) Migrace českých lékařů a studentů medicíny Náhrada škod vzniklých při poskytování zdravotní péče Zamyšlení nad statutem lidského těla Ad Kvalita péče v psychiatrických léčebnách Pronájem dělohy – náhradní mateřství Etické komise očima zadavatelů

Číslo/strana II/60–62 III/117–118 II/66–69 IV/157–158 III/90–96 III/82–89 I/30–31 IV/156 I/8–11 I/29 I/35 I/40 I/7 IV/145 IV/153 III/98–101 IV/154–156 IV/130–133 I/28–29 IV/134–137 I/12–20 II/70–78 I/2–5 IV/159 I/22–26 II/64–65 I/32–34 III/102–106 III/108–111 II/48–52 II/53 IV/122–125 I/36–38 II/79 IV/126–129 III/97 III/107 III/111 III/120 IV/152 II/42–47 III/112–116 I/6 IV/158 I/21 IV/138–144 II/63 I/27 II/54–59 I/39–40 II/80 III/116 III/119 IV/146–152

www.zcr.cz

IV_obalka_Obálka 1.3.10 12:57 Stránka 1

NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA Informační centrum medicíny Národní lékařská knihovna je veřejnou specializovanou knihovnou, která – zajišťuje zpracování a přístup k profesionálním informačním zdrojům z oblasti zdravotnictví a příbuzných oborů, – poskytuje moderní knihovnicko informační služby pro odbornou i laickou veřejnost, – vykonává ostatní odborné specializované činnosti. Internetovou branou k tištěným i elektronickým informačním zdrojům ze zdravotnictví a příbuzných oborů je portál Medvik http://www.nlk.cz/medvik. Prostřednictvím portálu Medvik tedy můžete: – nalézt relevantní dokumenty, – zjistit jejich uložení, – objednat si výpůjčku nebo kopii, – vyhledat a uložit bibliografické záznamy pro další práci, – přistupovat k elektronickým časopisům a databázím.

Národní lékařská knihovna vás přivítá jako klasického i internetového uživatele!

Registrujte se na www.nlk.cz

Zpracovávané a zpřístupňované jsou české i zahraniční knihy, časopisy, sborníky, výzkumné a grantové zprávy, disertace, staré tisky, CD/DV a elektronické zdroje. Portál umožňuje dostupnost vybraných medicínských databází včetně v NLK produkované báze Bibliographia medica Čechoslovaca. BMČ je unikátní národní lékařská bibliografie, která obsahuje záznamy článků, abstrakt a recenzí uveřejněných v odborných časopisech a sbornících od roku 1949 včetně elektronických časopisů a bohemik. Součástí NLK je Zdravotnické muzeum, památník českého lékařského stavu, které uchovává např. sbírku lékařských a chirurgických nástrojů od 17. století do současnosti.

Kontakt: ČR – Národní lékařská knihovna Zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví ČR Sokolská 54, 121 32 Praha 2 Tel.: 296 335 911, fax: 296 335 959, www.nlk.cz

Zdravotnictví. v České republice

Recommend Documents