MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA ENVIRONMENTÁLNÍCH STUDIÍ
Bedýnkářství v České republice Bakalářská práce
Barbora Kozlová Vedoucí práce: Kateřina Rezková Brno 2010
Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím literárních pramenů uvedených v seznamu literatury. .............................................
2
Ráda bych zde poděkovala Mgr. Kateřině Rezkové za její trpělivost a rady. Také bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří se mnou na výzkumu spolupracovali za jejich ochotu a otevřenost.
3
Anotace Biopotraviny získávají v posledních letech stále více příznivců i České republice. Způsobů jak kvalitní potraviny získat se tak stále rozšiřuje a trh se snaží odpovědět na požadavky zákazníků. Nejoblíbenějším a také nejspolehlivějším způsobem se stal přímý prodej. Způsoby přímého prodeje jsou různé od bioklubů až po trhy s biopotravinami. Mezi nejnovější a poměrně rychle se čířící způsoby distribuce biopotravin patří také tzv. bedýnkování neboli prodej biopotravin v bedýnkách. Přímý prodej má pro zákazníka jednu velkou výhodu, ví, od koho produkty kupuje, se zemědělcem se může osobně setkat, popovídat si s ním, je zde navázán osobní vztah mezi prodejcem a kupujícím. Důležitý je zde také faktor lokalizace. Cílem této práce je zjistit, zdali bedýnkování v České republice dodržuje původní myšlenku bedýnkování jako zdroje lokálních potravin a jaké jsou případně důvody změn. Abstract In the last years, the bio products are getting much more popular even in czech republic. There are a lot of ways, how to gain high-rate food products and so the trade is getting bigger and trying to conform to standarts of their costumers. The most favourite and also the most reliable is the direct sale. There are various ways of direct sale starting from various bioclubs and ending with bio product markets. One of the newest and also very quickly spreading way of distribution of bio products is so called „crating“. It´s simply about selling crates which are full of various bio products. The great advantage of direct sale is a personal interaction between the costumer and producer. The costumer have and opportunity to meet the producer in person, talk to him and get to know him. The factor of location is also very important. The aim of this study was founded that the box schemes in Czech Republic keep the original maine think of box shames like lokal food ressource and what is the reason of change.
Počet slov: 10 020
4
Obsah Anotace .............................................................................................................................................. 4 Obsah ................................................................................................................................................. 5 1
Úvod ........................................................................................................................................... 7
2
Lokální potraviny......................................................................................................................... 8
3
Přímý prodej ............................................................................................................................. 10
4
5
6
3.1
Prodej na farmě................................................................................................................. 11
3.2
Prodej na trzích a jarmarcích ............................................................................................. 12
Bedýnkování ............................................................................................................................. 13 4.1
Vymezení pojmu................................................................................................................ 13
4.2
Charakteristika bedýnek .................................................................................................... 15
4.3
Slovníček používaných výrazů ............................................................................................ 18
4.4
Historie bedýnkování ......................................................................................................... 19
4.5
Vývoj v ČR.......................................................................................................................... 20
4.5.1
Samostatní zemědělci ................................................................................................ 20
4.5.2
Biokluby ..................................................................................................................... 21
4.5.3
Zprostředkovaný prodej ............................................................................................. 22
Shrnutí teoretické části v bodech .............................................................................................. 23 5.1
10 důvodů pro jídlo z blízka z pohledu zákazníka................................................................ 23
5.2
10 důvody pro zemědělce.................................................................................................. 24
Výzkum ..................................................................................................................................... 25 6.1
Projekt výzkumu ................................................................................................................ 25
6.2
Postup práce ..................................................................................................................... 28
6.2.1
Výběr výzkumných jednotek ...................................................................................... 28
6.2.2
Metody a techniky sběru dat...................................................................................... 29
6.3
Výsledky výzkumu ............................................................................................................. 29
6.3.1
Charakteristika dotazovaných zemědělců................................................................... 29
6.3.2
Charakteristika farem................................................................................................. 30
6.3.3
Bedýnkování a rozvoj farem ....................................................................................... 32
6.3.4
Podmínky produkce bioboxů ...................................................................................... 32
6.3.5
Doprava a distribuce .................................................................................................. 33 5
6.3.6
Spolupráce................................................................................................................. 33
6.3.7
Legislativa .................................................................................................................. 33
6.3.8
Zpětná vazba se zákazníky.......................................................................................... 33
6.3.9
Návštěva farmy .......................................................................................................... 34
6.4
Shrnutí výzkumu................................................................................................................ 34
7
Závěr......................................................................................................................................... 36
8
Bibliografie................................................................................................................................ 38
9
Jmenný rejstřík.......................................................................................................................... 41
10
Přílohy................................................................................................................................... 42
6
1 Úvod Bedýnkování nabízí zajímavý a cenově dostupný způsob prodeje biopotravin. Není proto divu, že zájem o něj roste den ode dne a to jak mezi zákazníky, tak mezi zemědělci. Poptávka dokonce v současnosti převyšuje nabídku, takže ta malá část farmářů, která se bedýnkováním zabývá, rozváží bioboxy po celé republice a nejen na území svého regionu. Zvýšený zájem o prodej tzv. bioboxů se projevil i v médiích. Stále častěji se můžeme setkat s články v časopisech, denním tisku, ale také s reportážemi v televizi či rádiu. Tato popularita bedýnkování pozitivně odráží vzrůstající zájem lidí o kvalitní a čerstvé potraviny. Zájem může také vyplývat z lepší informovanosti lidí o negativech dovozu potravin z velkých vzdáleností. I když je nákup potravin v kvalitě bio možný i v super a hypermarketech, je to možnost pro velkou část lidí nedostupná. Celková přirážka k ceně v těchto obchodem odrazuje lidi biopotraviny pravidelně kupovat. U přímého prodeje však přirážka odpadá a díky tomu si biopotraviny může koupit skoro každý za cenu ne o moc vyšší než méně kvalitní potraviny v supermarketu. Lidé tak pomalu přecházejí k místním zemědělcům a, i když ne vždy vědomě, tak podporují regionální ekonomiku. Peníze díky tomu neodcházejí do kapes nadnárodních společností, ale zůstávají v lokálním koloběhu. Region tak má možnost se více rozvíjet a není závislý na dotacích státu nebo investicích velkých firem. Díky přímému prodeji máme navíc možnost finančně podpořit místní, převážně malé, zemědělce a dát jim tak možnost efektivně konkurovat velkým potravinářským společnostem. Touto na první pohled malou změnou v našich zvycích tak můžeme do velké míry ovlivnit tržní ekonomiku. Získáváme tak možnost dát najevo, že se dokážeme obejít bez luxusu jíst v únoru k snídani jahody, ale velice rádi si na nich pochutnáme v létě, a to nejlépe ze zahrádky někoho, koho známe. Což v době kdy veliká část z populace nemá vlastní zahrádku a ani nemá nikoho takového ve svém nejbližším okolí, přivádí lidi k místním zemědělcům. Paradoxně tak vznikají také situace, kdy lidé musejí hledat dodavatele čerstvé zeleniny na druhém konci republiky, neboť v jejich kraji žádný není. Tato nevyváženost nabízených služeb vznikla kvůli mnohem rychleji rostoucí nabídce nežli poptávce. Ekofarem přecházejícím na systém bedýnkování však stále přibývá.
7
V teoretické části své práce bych se ráda věnovala definování pojmů lokální potraviny, přímý prodej a bedýnkování, jeho vzniku a vývoji a různým způsobům distribuce. Všechny tři jmenované pojmy jsou rozděleny do samostatných kapitol a úzce souvisejí s tématem této práce. Druhá, praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zemědělců zabývajících se distribucí svých produktů metodou bedýnkování. Výzkum je zaměřen na využívání lokálních potravin v bedýnkách. Existují-li případy, kdy to není možné dodržet a proč, s jakými jinými problémy se zemědělci setkávají. Práce by měla objasnit, jestli je bedýnkování v České republice opravdu zdrojem lokálních potravin, nebo jestli jsou zemědělci nuceni distribuovat i potraviny jiné, exotické, a jaké důvody k tomu mají. Z menší části se práce zaměřuje také na všeobecné problémy zemědělců. Získané informace z rozhovorů se zemědělci jsou pak důkladně zpracovány a výsledné závěry jsou srovnávány s obecnými fakty popsanými v teoretické části práce.
2 Lokální potraviny Lokálními potravinami převážně označujeme potraviny, které byly vypěstovány v těsném okolí spotřebitele, nemusely být tedy dováženy do větší vzdálenosti. Tento termín však není pevně stanoven a tak můžeme pojmem lokální potraviny označit také produkci v regionu či kraji. Podle občasníku amerického ministerstva zemědělství lze za lokální potraviny označit produkty vypěstované v okruhu 400 mil (cca 640 km).1 Tato hodnota však není zcela vypovídající, neboť v USA jsou rozměry, co se týče vzdálenosti, obecně větší než například v Evropě. Zde by byla reálnější hodnota okruhu do 100 mil 2. Vzdálenost je tedy poměrně neobjektivní záležitost, i když určitě hraje důležitou roli. Dalším aspektem, který je u lokálních potravin důležitý je sama doprava výrobků, tedy jakým dopravním prostředkem se k zákazníkovi výrobek dostal. „Například železniční nákladní doprava má 10x nižší dopady na životní prostřední než doprava kamionová. Takže můžete jíst brambory dovezené ze vzdálenosti 100 kilometrů kamionem, nebo ty samé brambory dovezené vlakem z místa vzdáleného 1 000 kilometrů a jejich dopad na životní prostředí bude zhruba stejný.“ 3 Mohlo by se tedy zdát, že bude lepší koupit si v obchodě brambory, které sice byly vypěstovány ve 1
http://www.ers.usda.gov/Publications/ERR97/ERR97_ReportSummary.pdf http://willtaft.com/local-food-sources/the-100-mile-diet-challenge 3 http://www.biospotrebitel.cz/page.php?reference_name=press.print&press_id=538 2
8
Španělsku, ale byly k nám dopraveny vlakem, než koupit brambory ze severních Čech, které přivezl kamion. Nesmíme ale zapomínat, že lokální potraviny mají své nenahraditelné klady, můžeme si u nich totiž být jistí hned několika kladnými parametry. U lokálních potravin máme v první řadě zaručenu jejich čerstvost. Tyto potraviny nemusí cestovat tisíce kilometrů, než se dostanou na náš stůl, ale naopak je kupujeme často jen pár hodin po sklizni. Nepopíratelně pak lokální potraviny také lépe voní a často i chutnají. Je to díky přirozenému způsobu dozrávání. Potraviny z jiných koutů světa jsou sklízeny ještě nezralé, aby stihla během cesty dozrát a nezkazila se. Jedním z nejdůležitějších důvodů je také kvalita místních produktů. „České normy pro kvalitu potravin jsou ve většině případů výrazně přísnější než normy Evropské unie, kterými se řídí dovozci a na export zaměření zahraniční výrobci. Často se tak stává, že se na našich pultech objevují potraviny, které by kvůli nízké kvalitě v zemi svého původu neuspěly. Čeští a Moravští farmáři ale nic jiného než prvotřídní kvalitu vyrábět, nejen že nechtějí, ale ani nemohou.“ 4 Lokální potraviny jsou přirozenější také pro náš organismus a celkové zdraví a nemusíme přitom nakupovat je vše v bio kvalitě. Pod lokální potraviny patří veškeré místně vypěstované druhy ovoce a zeleniny, i když nemají certifikát bio. Záleží u nich tedy pouze v tom, zda jsou opravdu pěstovány v našem blízkém okolí. Nedocenitelný je také přímý vliv lokálních potravin na zdraví. Při využívání lokálních potravin, a dokud zemědělec, od kterého potraviny kupujeme, dodržuje harmonogram pěstování v souladu s ročními obdobími, srovná také své tělo s přirozenými rytmy v přírodě, díky rozdílným druhům zeleniny a ovoce v danou dobu. Vrátíme se tak původním biorytmům, na které bylo naše tělo zvyklé a do velké míry tak může ovlivnit své zdraví. Pokud se zákazník rozhodne, dát přednost lokálním potravinám před často levnějším dovoze v supermarketech, je v mnoha případech také rozhodnut stravovat se zdravěji než dosud a jídlo si sám připravovat, na místo návštěv restauraci a fast foodů. Což opět vede ke zkvalitnění jeho stravovacích návyků, a pokud se jedná o člena rodiny, často na zdravou stravu přivede také zbytek členů rodiny. Tyto malé kroky tak mohou velkou měrou zlepšit celkové životní podmínky zákazníků.
4
http://suroviny.gastronews.cz/lokalni-potraviny-%E2%80%93-prirozenost-a-kvalita
9
Místní potraviny jsou důležitým sociálním činitelem, mají také příznivý vliv na povědomí lidí o ochraně životního prostředí. Důležitým faktorem je také specifičnost dané lokality, ne všechny odrůdy či druhy zeleniny rostou všude, naopak často vyžadují zcela unikátní podmínky. Malí zemědělci tak mají možnost nabízet zboží, které nikde jinde nenajdete, neboť do supermarketu se vše musí dodávat ve velkém množství a tyto specifické druhy zde nemají odbyt. Lokální potraviny typické pro danou oblast jsou většinou také specificky upravovány, jejich pěstováním se tak zajišťuje také předávání tradic ve zpracování a často díky místním zemědělcům zůstanou uchovány recepty, o které bychom jinak přišli. Tato podpora tradic je symbolem návratu k původním kořenům zemědělství právě skrze přímý prodej a jeho rozmanité formy. Zlepšení komunikace mezi současností a historií nám může pomoci vyvarovat s některých chyb a poučit se z moudrosti, která vyplynula časem mnohem delším než je jeden lidský život. Nákupem zeleniny od místních zemědělců, kupujeme také zeleninu, která původně patřila na naše stoly a do našich spíží. Navracíme se tak původním biorytmům přírody, což nás také nutí zamyslet se nad nynější situací a mnohdy si jsme právě na takových to malých příkladech schopni lépe uvědomit a dát do souvislosti problémy mnohem větší, které netrápí jen nás samé, ale jsou problémy celé moderní společnosti. Díky podpoře místních zemědělců nemusejí úrodná pole ležet ladem, ale mohou nám dávat dostatek potravin, vypěstovaných v našem blízkém okolí, které nejen, že budou podporovat lepší život lidí, ale zlepší také život krajiny. Neobdělávaná pole jsou často zdrojem invazivních nepůvodních rostlin a přírodě nijak neslouží. Návrat k menším polím odděleným remízky by však mohl napomoci druhové diverzitě v krajině.
3 Přímý prodej Přímý prodej lze definovat jako prodej farmář – spotřebitel prostřednictvím nákupu ze dvora, na trhu nebo i přes internet (Václavík 2007). Jedná se tedy o přímý kontakt bez nutnosti zprostředkovatele. V angličtině se ekvivalentně používá výraz „direct sales“ nebo pokud bychom chtěli přesnější vyjádření, můžeme použít také „direct farm-to-table distribution“ (Tippins a kol. 2002: 343).
10
Prapůvodní myšlenka prodeje byla úplným opakem současného honu davů lidí v supermarketech s nákupními košíky, naopak byla velice blízká přímému prodeji, jak jej opět poznáváme dnes. Důležitou roli hrála přímá vazba mezi prodejci a zákazníky, bez které by byl jakýkoli obchod neuskutečnitelný. Trhy byly důležitou kulturní a společenskou událostí pro celé město, byly místem nejen obchodu ale také setkávání, či domlouvání mnohem důležitějších záležitostí. Trh byl de facto srdcem města. Co nebylo k dostání na trzích, prodával s největší jistotou jeden z občanů přímo u svých dveří. Postupem času lze nalézt čím dál větší odklon zákazníka od prodejce. Vznikají první obchody, kam zboží dodává několik výrobců a zákazník tak pomalu ztrácí možnost osobního kontaktu se svým dodavatelem. Získává tak sice pohodlnější možnost výběru, přichází však o přímou vazbu s prodejcem, který do té doby zajišťovala jistotu, že obchod bude pro obě strany výhodou a nepůjde jen o zisk. Tento vztah se nadále marginalizuje vznikem super a hypermarketů, kdy jsou potraviny dováženy ze všech koutů světa, a není brán ohled na místní podmínky či tradice. V posledních letech se stále více lidí navrací k principům přímého prodeje. Začínají přemýšlet nad dopady současné tržní ekonomiky na životní prostředí, a to hlavně v jejich vlastním regionu. Uvědomují si, že potraviny dovážené z druhého konce planety za tak nízkou cenu, nebudou tak zdravé jako potraviny od místního producenta. A nejedná se pouze o obchod, ovlivněna je také zaměstnanost regionu a jeho celková samostatnost. Pokud se peníze investují do regionu, dostanou se do místního oběhu lokální ekonomiky, pomohou celkovému rozvoji regionu a region nebude odkázán na investice z venku U přímého prodeje je vzdálenost mezi prodejci a spotřebiteli minimalizována. Vztahy mezi z počátku cizími lidmi se prohlubují pouze na základě obchodní transakce. Bourá se zeď anonymity a spotřebitel může přímo ovlivňovat prodejce. Díky zpětné vazbě může spotřebitel hodnotit kvalitu dodávaných potravin, či jejich rozmanitost. Pomáhá tak výrobci přizpůsobit se lépe poptávce, a tak získat více zákazníků.
3.1 Prodej na farmě Prodej přímo na farmě patří k jednomu z nejstarších a nejtradičnějších způsobů obchodu. Farmář má možnost prodávat zde svou úrodu buď přímo ze dvora, nebo má k dispozici svůj malý obchod. „Producenti nejčastěji využívají prodeje z farmy nebo ze stánku u silnice, aby prodali přebytečnou úrodu a zvýšili svůj příjem. Zákazníci se zastavují, aby nakoupili maximálně čerstvou, vysoce kvalitní bioprodukci v přátelské atmosféře a za 11
rozumnou cenu“ (Václavík 2007: 4). Tento typ prodeje má z pohledu zákazníka jednu velkou nevýhodu, a to nutnost zákazníka dojet si pro vybrané potraviny na farmu. V době velkého shonu a neustálého spěchu se může zdát, že dojet si pro nepatrnou část potravin speciálně někdy i několik desítek kilometrů zbytečné. Výhodou je však čerstvá zelenina a ovoce od známého dodavatele. Také máme neocenitelnou možnost podívat se přímo na chod samotné farmy. Máme tak jedinečnou možnost ověřit si, zda opravdu kupujeme kvalitní potraviny od někoho, komu se dá věřit. Toto posílení vzájemné důvěry se u prodeje z farmy stává společným poutem mezi zemědělcem a zákazníkem. Nejčastěji se u prodeje přímo na farmě setkáme s nabídkou čerstvých vajec nebo mléka, jako doplňkový sortiment můžou sloužit brambory a různé druhy zeleniny a ovoce. U specificky zaměřených farem lze koupit například i maso, víno, med či byliny a koření. Stejně jako u všech ostatních forem přímého prodeje je i prodej ze dvora ovlivněn ročním období, v zimně je například sortiment nabízených výrobků výrazně menší. V zimních měsících a prvních jarním proto zemědělec nenabízí vůbec nic, nebo zeleninu, kterou lze dlouhodobě skladovat, jako například brambory.
3.2 Prodej na trzích a jarmarcích V současnosti se poměrně oblíbenými stávají biotrhy či biojarmarky. Zákazník na nich koupí kvalitní biozeleninu za nižší cenu, nejčastěji v jeden stejný den v týdnu. Méně časté jsou trhy, které fungují celý týden, nebo jsou případně otevřený pouze na sezónu. Setkat se můžeme také s ojedinělými akcemi sdružení biozemědělců. „Farmářské trhy mohou být pro biozemědělce jednoduchým a poměrně účinným a výhodným způsobem jak uspět a mohou pro farmáře znamenat důležitý zdroj příjmů.“ (Václavík 2007: 4). Trhy jsou ideální možností zemědělce předvést své výrobky a případně si sehnat pravidelné odběratele, kteří poté krom trhu využívají i prodej ze dvora. Nabízení svých výrobků často na trzích ve velkých městech můžeme být prvním setkáním zákazníka s lokálními potravinami a podobnými systémy prodeje. Trh je tak ideálním místem pro získávání nových kontaktů a nalákání zákazníků. I obyčejného kolemjdoucího většinou přemůže zvědavost a přijde se ke stánkům blíže podívat, takže jeho první setkání s lokální biozeleninou je zcela neplánované a farmář by k těmto zákazníkům měl také specificky přistupovat. Zemědělec na trhu by tedy měl být výmluvnou osobou, která se v problematice lokálních potravin vyzná a může nováčkovi poskytnout veškeré základní informace. Například v Brně existují již dva pravidelné farmářské trhy, a to 12
V Kotlářské ulici Farmářské trhy Regionální potravina Jihomoravského kraje a v Přístavní ulici Bystrcké farmářské trhy 5. Oba z nich si již získaly svou oblibu a pravidelné zákazníky. V jihomoravské metropoli však nejsou trhy ničím novým a také trh se zeleninou a ovocem na Zelném trhu je dobrým příkladem lokální ekonomiky. Jediný rozdíl je, že prodejci ve středu města na Zelném trhu ve většině případů nenabízejí svým zákazníkům potraviny v kvalitě bio. I přesto lze i tímto způsobem podpořit místní zemědělce, a to přímo ve středu města, kudy prochází velká část obyvatel metropole každý den. Můžeme to také chápat jako reklamu pro biotrhy a biojarmarky, které zatím nejsou tolik známé. Člověk, který vyzkouší zeleninu z trhu, i když není zrovna s certifikátem bio, se často rád vrací k této formě nákupu. U biotrhů je nevýhodou jejich relativní nestálost, neboť jsou z velké části organizovány pouze příležitostně nebo v době sezónního sběru ovoce a zeleniny. Pravidelné trhy přitom mají větší potenciál nalákat zákazníka k lokálním potravinám, neboť se na ně může zákazník spolehnout a nemusí hledat jinou alternativu nákupu. Biojarmarky nebo nepravidelně konané trhy jsou často spojeny s nějakou akcí a nabízejí krom prodeje zeleniny, ovoce a jiných produktů biozemědělců i další atrakce. Nalezneme zde vyžití pro děti v podobě her nebo atrakcí, zaposlouchat se můžeme do lidové muziky a vyzkoušet si lidová řemesla. Navazují tak na oslavy konce sklizně, které byly na původních klasických trzích pořádány. Pouze v dnešní době nejsme limitování oslavou pouze v dny sklizně, ale podobné jarmarky můžeme navštívit nezávazně na roční době na různých místech republiky.
4 Bedýnkování 4.1 Vymezení pojmu Bedýnkování je prodej potravin, nejčastěji v kvalitě bio, v bedýnce. Zákazník si tak nekupuje zeleninu po kusech, či na váhu nebo celou bednu určitého druhu ovoce či zeleniny, ale koupí si bedýnku, ve které obdrží různé druhy zeleniny, případně i ovoce. „Existuje několik různých
modelů, nicméně všechny jsou založeny na ústředním principu dodání bedýnky čerstvé, místně produkované a sezónní biozeleniny či ovoce buď přímo k zákazníkovi domů, nebo na předem určené distribuční místo.“ (Václavík 2008:2). 5
http://www.vitalia.cz/katalog/farmarske-trhy/okres-brno-mesto/
13
V ideálním případě by se u bedýnkování mělo jednat o lokální potraviny, které jsou nám dodávány s ohledem na roční dobu. Zemědělec by při prodeji měl dodržovat několik pravidel. Správná bedýnka by měla splňovat lokálnost, sezónnost, rozmanitost, vysokou kvalitu, přiměřenou cenu a pravidelnost. 6 Není to tedy pouze prodej zeleniny v bedně, ale s bedýnkování se pojí celkový nový postoj k nakupování a našemu výběru, kde utratíme své peníze. Anglický výraz pro bedýnky box schemes neboli systém bedýnek už sám napovídá, že se jedná o systém pravidelných dodávek, zemědělec je tedy závislý na každotýdenním odběru boxů a je tedy odkázán na spokojenost zákazníků. „Důležitost takového vztahu vyžaduje maximální snahu o udržování spokojené, stabilní a dostatečně loajální zákaznické základny, která by pomáhala zemědělci překonávat vlivy nerovnoměrných sklizní, rozmarů trhu a konkurence od jiných nabídek. (Václavík 2008:2). Tento velice úzký vztah mezi zemědělcem a zákazníkem prohlubuje jejich vzájemné vazby a nejedná se pouze o reakci nabídky na poptávku. Důvěra mezi oběma zúčastněnými je nedílnou součástí každé obchodní transakce u přímého prodeje. Slovo systém z anglického názvu nám také napovídá, že se nejedná o pouhé prodávání bedýnek, ale o celkový systém, jejich výsadby, sklizně, zpracování a prodeje. Ze strany zákazníka se také neočekává pouhá transakce nákupu. Opakovanými objednávkami se do určité míry zákazník zavazuje svému farmáři slíbenou podporou. Jedná se tedy o kompletní systém, který nemůže fungovat bez aktivního zapojení obou účastníků. Tento systém prodeje tak posiluje regionální vazby a zlepšuje ekonomickou situaci dané lokality. Farmáři na oplátku slíbené podpory zlepšují své služby, nebo rekonstruují svá hospodářství, to vše vede k zlepšení distribučního systému a rozšiřování služeb jednotlivých farem. Bedýnkování je návratem ke klasické práci našich babiček a dědečku s tím rozdílem, že místo nás na poli zeleninu sesbírá farmář a my si od něj bedýnku koupíme. I přes jistou míru pohodlnosti tohoto systému, je zákazník blíže návratu k tradičním zemědělským zvyklostem než kdykoli před tím. Koupě bedýnky nás nutí zamyslet se, kde daná zelenina či ovoce vyrostlo, neboť zcela odlišná chuť a vůně od potravin ze supermarketu už sama napovídá, že tahle zelenina či ovoce bude něco zcela jiného. 6
http://www.bedynky.cz/text/co-jsou-bedynky
14
4.2 Charakteristika bedýnek U bedýnek se můžeme setkat hned s několika druhy, ze kterých si může zákazník vybrat. A vybírat si konzument může jak z různých velikostí, tak obsahu bedýnek. Co se týče velikosti, většina zemědělců nabízí tři velikosti bedýnek, nejčastěji nalezneme rozdělení na malou (pro 2 osoby), velkou (4 osoby) a maxi (6 osob). Obsah bedýnek se pak různí farmu od farmy. Záleží pouze na zemědělci, co nabídne svým zákazníkům. Individuální přístup pak potřebují například zákazníci s alergiemi, nebo ti, kteří nejedí různé druhy zeleniny či ovoce. Někteří zemědělci proto nabízejí možnost vyplnit formulář, kde si zákazník zvolí, které druhy zeleniny či ovoce nechce ve svých bedýnkách dostávat a případně také vyplní, jaké jiné druhy z nabídky by místo nich uvítal. Jedná se však už o služby navíc, které zaberou také dost času a administrativy, takže od nich velká část zemědělců upouští. „Pokud ji dokážete nabídnout, větší nabídka služeb vždy přitáhne širší spektrum zákazníků. (Václavík 2008:13). Zemědělci využívají hned několika způsobů, jak bedýnky zabalit. Nejedná se tedy vždy o bedýnku v pravém slova smyslu. Setkat se můžeme sice i s klasickými dřevěnými bednami, ale ty jsou poměrně neskladné, těžké a složité na údržbu. Druhou možností jsou bedýnky plastové, které se dobře skládají a jsou lehce omyvatelné. „Plastové bedýnky vydrží roky, ovšem vyžadují značnou investici na začátku a budete je muset „hlídat“, jelikož jsou velmi praktické a zákazníci si je rádi nechávají.“ (Václavík 2008:14). Nejčastěji používané jsou však kartonové krabice, které jsou levné, lehké a dobře se skládají. U malých bedýnek lze využívat také tašky či nákupní papírové sáčky, které jsou dostatečně velké. Samozřejmě je i u distribuce bedýnek snaha o minimalizování odpadu, takže jsou častěji využívané obaly, které lze recyklovat. Cena biobedýnek se pohybuje srovnatelně s nákupem zeleniny v supermarketu. Je to tedy jeden z nejdostupnějších způsobů jak zeleninu v kvalitě bio získat. Cena bedýnky reálně odráží investice vložené do vypěstování zeleniny, jejího balení a dovozu. Samozřejmě je do celkové ceny započítána i práce farmářů. I přesto se jedná o jeden z nejlevnějších způsobů nákupu biozeleniny. Ceny boxů nejsou po celý rok stejné, většina zemědělců však raději stanovuje průměrnou cenu a tak pro zákazníka zůstává částka po celý rok stejná. „Stanovení průměrné ceny musí odrážet průměrné cenové výkyvy a náročnost produkce v průběhu roku a zároveň dávat zákazníkům přijatelnou hodnotu.“ (Václavík 2008:15). Ceny bedýnek se
15
pohybují v rozmezí dvou set za malou bedýnku až sedmi set korun za maxi bedýnku, samozřejmě záleží také na jejím obsahovém složení. Platby za bedýnky jsou ve většině případů vyřizovány až přímo při odběru bedýnky. Existují však i případy, kdy zákazník požádá o předplacení dodávky bedýnek třeba i na půl roku dopředu. „Tímto způsobem se již systém bedýnek blíží jinému způsobu marketingu, takzvanému Community supported agriculture (CSA), rozšířenému zejména v USA a Japonsku. Zákazníci se tak stávají do určité míry spoluproducenty, kteří tímto způsobem vyjadřují „svému“ farmáři podporu.“ (Václavík 2008:15). Takovýmto způsobem v Česku fungují například biokluby. Předplácení bedýnek však patří ke složitějšímu způsobu distribuce, zemědělec je zde povinen vždy vypěstovat to, co si zákazník objednal a je pod určitým tlakem. Zákazník je u systému bedýnek tou nejdůležitější osobou, u něj vše začíná i končí. Zemědělec je při distribuci zeleniny v bioboxech zcela závislý na pravidelnosti objednávek svých zákazníků. Podle toho také vypadá přístup většiny zemědělců k nim. Každého svého stálého zákazníka si váží a mohou to vyjádřit například malými dárky v podobě nezvyklých druhů zeleniny, nebo dávkou ovoce navíc. Dost často se také můžeme setkat s různými variantami letáčků či dotazníku o spokojenosti či nápadech na zlepšení ze strany zákazníka, výjimkou nejsou ani návštěvy na farmy, kde se náplň bedýnek pěstuje. Další možností komunikace se zákazníkem je bulletin, který je přikládán k bedýnkám a obsahuje například zprávy z farmy, články o novinkách nebo recepty. „Některé farmy mají pro nové zákazníky připravený informační uvítací balíček, brožuru nebo leták, který popisuje, jak systém funguje a výhody, které přináší. Brožura by měla obsahovat informace o tom, jak zeleninu nejlépe skladovat, sezónní kalendář, způsob placení, kalendář pravidelných akcí na farmě, příběh majitelů farmy a recepty na přípravu méně známých druhů.“ (Václavík 2008:13) Zákazníky, kteří odebírají od farmářů bedýnky, tvoří z velké části lidé z měst, vyššího vzdělání, kteří se při nákupu potravin nerozhodují podle ceny ale podle kvality. Jedná se tedy o lidi většinou uvědomělé, kteří jsou seznámeni s principy bedýnkování i s důvody formy takového prodeje. Jsou také častými návštěvníky biotrhů a biojarmarků, kde hledají čerstvou zeleninu, nebo produkty, které v bedýnkách nenalézají. Stále je zde patrná mezera v možnostech distribuce bedýnek. Je to způsobeno jejich relativně malou nabídkou, kdy 16
stávající zemědělci nemají dostatek času ani financí začínat s novou produkcí výrobků do bedýnek, nebo nabídnout zákazníkům zcela nové typy bioboxů. Je zde tedy prostor pro nové biofarmy, které by se do bedýnkování chtěly pustit. Mají stále relativně mnoho možností jak zaujmout, ale všechny budou bohužel zatím řešit podobné problémy jako stávající prodejci, zákazníků je sice dostatek, ale jsou roztroušeni po celé republice. Tato vysoká míra roztroušenosti odběratelů se tak stává jednou z největších překážek rozsáhlejšího rozvoje bedýnek v České republice. Největší výhodou bedýnek je jejich kvalita, neboť se k nám dostávají jen čerstvé potraviny od místních zemědělců. Sezónní zelenina je ve většině případů sklízena práv ten den, kdy je rozvážena na distribuční místa, takže se k zákazníkovi dostává v nejkratší možnou dobu od sběru. Jistotu čerstvosti můžeme mít také díky bylinkám a koření, které poměrně rychle podléhá zkáze, takže pokud není nějak zpracováno, musí se dopravit k zákazníkovi co nejrychleji. Druhy, které nepodléhají sezóně a mohou se skladovat, patří mezi tzv. základ bedýnky a objevíte ji skoro ve všech, tvoří jej nejčastěji brambory či mrkev. Současně se tak učíme zpracovávat rozdílné druhy potravin, ale také si jídlo plánujeme. Při odběru bedýnky každý týden si musí její týdenní využití rozvrhnout, neboť bychom pak o část zbytečně přišli. Je nutné nejprve zpracovat méně trvanlivé suroviny, což nás vede také ke stále novým způsobům úpravy. Zemědělec nás tak složením bedýnky inspiruje také ke zpracování jejího obsahu. Bližší vztah dodavatele a zákazníka je také výhodou, neboť nutí zemědělce pěstovat a distribuovat opravdu jen kvalitní výrobky. Rozmanitost dodávané zeleniny a ovoce zde také hraje roli. Díky bedýnkám často zákazník přijde do styku s potravinou, kterou ještě nikdy nejedl nebo kterou neměl možnost sám zpracovat. Rozšiřuje se tak jeho přehled o zelenině i ovoci a získává více zkušeností s jejich zpracováním. Mimo jiné také zákazník podporuje místní zemědělce a farmáře a tím také celý region, což má příznivý dopad na místní ekonomiku. Při investici do svého regionu místním podnikatelům, má zákazník jistotu, že peníze budou v regionu opět využity a on tak podpoříme jeho rozvoj. Umožňuje tak svým rozhodnutím zvýšit dynamiku místní ekonomiky a celkový pozitivní vývoj oblasti. Environmentální aspekt této podpory je také nezanedbatelný, neboť vyjádřením své volby nejíst potraviny dovážené stovky kilometrů zákazník ovlivňuje také poptávku a může 17
dát najevo, že nechce velké obchodní domy a obchodní centra, ale velice rád si koupí čerstvé suroviny z místních farem. Bez obchodních řetězců nebude potřeba dálnic a každodenních cest desítek kamionů z celého světa, což výrazně zlepší životní podmínky v kraji. Dopad na životní prostředí, který má doprava, je totiž nezanedbatelný a její omezení povede k lepšímu životu každého obyvatele daného kraje či lokality. Zákazník je proto důležitý i z tohoto hlediska, neboť ovlivňuje tržní nabídku, která musí odpovídat poptávce. Změníme-li poptávku, možná ne hned, ale časem na to odpoví také nabídka.
4.3 Slovníček používaných výrazů Bedýnkování – Prodej různých druhů nejčastěji sezónní zeleniny od lokálního zemědělce. Bedýnky – Bedýnka, taška nebo dřevění krabice na zeleninu je jedním ze způsobů přímého prodeje. V bedýnkách zákazník od farmáře dostává různé druhy sezónní zeleniny, obohacené někdy také ovoce, mléčnými výrobky, vejci, vínem či domácím pečivem. Bio – U výrobků označených logem bio má spotřebitel jistotu, že při jejich výrobě nebyly nikdy použity jakékoli chemické látky, ať už se jedná o průmyslová hnojiva, pesticidy, herbicidy či fungicidy. Tyto výrobky podléhají kontrole a jsou označeny státem uznanými logy (viz příloha 2). Bioboxy – Pojem je synonymem pro bedýnky, je odvozen od anglického názvu box schemes. Biokluby – Sdružení farmářů a spotřebitelů. Obě skupiny se vzájemně podporují a pomáhají si. Jsou na sobě ekonomicky závislá. Dají se pokládat za nástupce komunitou podporovaného zemědělství neboli CSA. Klub – Synonymum pro biokluby. Zkrácení názvu. Ekologický farmář/Farmář – Nikdy nepoužívají látky a postupy znečišťující a zatěžující přírodu, takže nezamořují půdu, vodu, vzduch ani rostlinstvo a zvířectvo, včetně člověka, syntetickými chemikáliemi. Nevnášejí cizorodé látky do potravního řetězce, neboť půdu hnojí ekologicky hnojem hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením. Problémy s plevelem a škůdci řeší spíše preventivně - střídáním plodin, mechanickým ničením plevele, volbou odolných plodin, vhodným sousedstvím různých druhů, tedy vždy bez chemie. 7
7
http://www.biospotrebitel.cz/page.php?selected=1240
18
Biozemědělec/Zemědělec – Totožný termín jako ekologický farmář. Také zemědělci jsou kontrolováni nezávislými organizacemi pověřenými ministerstvem zemědělství, a to ABCert, Biokont CZ a KEZ,o.p.s. 8 Lokální potraviny/local food – Potraviny pěstované v blízkém okruhu od spotřebitele, například v rámci regionu. Přímý prodej – Prodej zemědělských výrobků přímo zemědělcem zákazníkovi bez jakéhokoli prostředníka. CSA – Komunitou podporované zemědělství 4.4 Historie bedýnkování Původ bedýnkování můžeme hledat již v community supported agriculture (CSA) neboli komunitou podporovaném zemědělství, které vznikalo v šedesátých letech minulého století ve Švýcarsku, Německu a také v Japonsku. Myšlenkou CSA je spojení malých zemědělců se zákazníky z města, jedná se o jakousi symbiózu. Jde se o společenství jednotlivců, zemědělců a spotřebitelů, kteří se rozhodli hospodařit společně a sdílet spolu všechna rizika i výhody, které společné hospodaření nese. 9 Jak uvedl Robyn Van En, člen CSA a také jeho velký obhájce: „Hlavním cílem těchto komunitou podporovaných projektů je rozvíjet participujícím farmám jejich ekologický potenciál na maximum a vytvořit síť, která umožní zapojení nových farem do stávajícího systému.“ (Van En 1992:57) Zde můžeme vidět jakési základy bedýnkování a jeho primární myšlenky. Nejblížeji na CSA navazují biokluby a biospolky, které na podporu bedýnkování vznikají hojně také v České republice. V posledních letech se pak bedýnkování šíří v Americe a v Evropě, kde se jedná hlavně o země jako je Velká Británie, Německo či Rakousko (Václavík 2008:2). Například ve Velké Británii bylo v roce 2008 již přes pět set provozovatelů bedýnkování a zájem o bioboxy i nadále rostl, proto vznikaly a nadále vznikají iniciativy, jakéhosi hodnocení dodavatelů. Také proto v témže roce vydaly britské The Times seznam nejlepších dodavatelů bedýnek v zemi, který byl uveřejněn v nedělní příloze The Sunday Times. 10 V Německu pak můžeme najít
8
http://www.biospotrebitel.cz/page.php?selected=1240 http://www.nal.usda.gov/afsic/pubs/csa/csadef.shtml 10 http://www.timesonline.co.uk/tol/life_and_style/food_and_drink/real_food/article1380105.ece 9
19
internetový portál Gemüsekiste11, kde němečtí občané naleznou seznam již přes stovky zemědělců, kteří bedýnky prodávají.
4.5 Vývoj v ČR Systém distribuce biozeleniny bedýnkami je v tuzemsku stále oblíbenější. I přes relativní malý počet zemědělců zabývajících se bedýnkami existuje již několik iniciativ jak bedýnky popularizovat. Krásným příkladem je například internetová stránka bedynky.cz 12, která se snaží o rozšíření bedýnek mezi lidmi a zakládání bioklubů či zájmových spolků. V dubnu 2010 byl díky organizacím Hnutí Duha, PRO-BIO LIGA 13 a portálu Bio-Info.cz sestaven adresář s názvem „Kam pro bedýnky“ 14, ve kterém lze najít sto padeát kontaktů na biofarmy, biokluby a odběrná místa, které bedýnky dodávají. Je to opravdu velký skok v počtu zemědělců, kteří nabízejí bedýnky oproti situaci před pár lety, kdy se zákazník mohl po celém Česku setkat s bedýnkami pouze ve třech velkých městech, a to Praze, Brně a Olomouci. V těchto metropolích však bedýnky také nebyly nabízeny najednou, rozvoj bedýnkování byl postupný a pomalý. Dnes se dá říct, že farmáře, který prodává také bedýnky, můžeme nalézt skoro v celé republice, i když jich stále není dostatek, aby pokryli poptávku ve všech regionech. Ještě před půl rokem byl počet farem a klubů nabízejících bedýnky pouze šest a dvacet. Nynější počet jak už jsem psala výše je sedmdesát družstev a sto padesát odběrných míst, což vzhledem k náročnosti příprav bedýnek a nutnosti vytvoření zákaznické sítě poměrně velký nárůst. Díky tomu můžeme jedině potvrdit, že český trh ještě není zahlcen a stále převyšuje poptávka nabídku. Počet farem tak bude nejspíš ještě růst, což je spojeno také s nárůstem počtu biozemědělců. 4.5.1 Samostatní zemědělci Přímý prodej z ekofarem je jednou z možností, jak bedýnky prodávat. Je zde však poměrně velké úskalí v nalákání zákazníků, kteří si mnohdy pro bedýnky musí sami zajet. V současnosti však většina zemědělců bedýnky také rozváží do okruhu cca padesáti kilometrů, což usnadňuje navázání kontaktů s větším počtem odběratelů. Prodej bedýnek i může být provozován také na jarmarcích nebo farmářských trzích, což pro prodejce
11
http://www.gemuesekiste.de/ www.bedynky.cz 13 http://www.biospotrebitel.cz 14 http://www.bio-info.cz/uploads/download/Kam_pro_bedynky.pdf 12
20
výhodnější způsob, neboť zde nabízí také zeleninu a ovoce na váhu a není tedy limitován objednávkami stálých zákazníků. Počet ekologických zemědělců v České republice rok od roku roste. Na konci loňského roku ministerstvo zemědělství registrovalo 3 517 ekologických zemědělců, kteří hospodaří na více než 10% celkové zemědělské půdy u nás. Nárůst ekologických zemědělců byl tedy oproti roku 2009 o 31%.15 Což není vůbec zanedbatelné číslo a počet farmářů i nadále roste. Zajímavé jsou také výzkumy ministerstva zemědělství o informovanosti lidí o bioproduktech celkově, ale také o různých možnostech přímého prodeje, mimo jiné také o bedýnkování. Z tohoto výzkumu vyplývá, že o biopotravinách má určité znalosti skoro každý, ve výzkumu vědělo co je to biopotravina celých devadesát šest procent dotázaných. Ale pouze dvě pětiny z nich biovýrobky opravdu nakupuje. Navíc se jedná hlavně o skupinu lidí s vyšší životní úrovní. Co se týče částky, jakou jsou zákazníci do biopotravin investovat, utrácí nejvíce spíš lidé mladší, do devět a dvaceti let. O biobedýnkách pak věděla jedna pětina dotázaných, ale pouze tři procenta z nich si někdy bedýnku opravdu koupila, jednalo se opět převážně o ženy a vysokoškoláky. Nejčastěji zákazníky odrazuje vysoká cena biovýrobků, což potvrdilo čtyřicet procent respondentů. Mezi další důvody uvádějí také nedůvěru v kvalitu bio nebo horší sehnatelnost výrobků.16 4.5.2 Biokluby Biokluby svou strukturou přímo navazují na komunitou podporované zemědělství, které stálo za vznikem bedýnek. Klub tedy spotřebiteli zajišťuje možnost objednávat si čerstvou zeleninu o blízkého zemědělce, vzdáleného jen pár kilometrů od města. Zákazníkovi si tak kupuje stoprocentně čerstvý výrobek v kvalitě bio za cenu srovnatelnou se zbožím v supermarketu. Biokluby nejčastěji zajišťují prodej sezónní zeleniny, vajec a mléčných výrobků, nepravidelně se pak v nabídce může objevit například ovoce. Díky prodeji přímo od zemědělce i u bioklubů odpadá obvyklá přirážka na ceně, a díky tomu zákazníka biozelenina z klubu stojí stejně jako zelenina dovážená do supermarketů z druhého konce světa. Biozeleninu si tak může dovolit opravdu každý a to nesrovnatelně kvalitnější. Biokluby nabízejí hned několik možností jak výrobky nakoupit, aby nákup co 15 16
Ministerstvo zemědělství http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/statistika-a-pruzkumy/
21
nejméně zatěžoval rodinný rozpočet. Zákazník si tak nejčastěji může vybrat ze tří balíčků: krabice, spíže či překvapení. 17 Balíček Krabice zajišťuje zákazníkovi každotýdenní dovážku čerstvé zeleniny a dalších výrobků podle vlastního výběru po dobu jednoho roku. Pokud se zákazník rozhodne pro balíček Spíž, nakupuje naopak výrobky od bioklubu namísto od zemědělce. Zde je nutná poměrně velká investice bioklubu, který bez jakékoli záruky prodeje nakoupíme od zemědělců jejich výrobky ve větším množství, a poté je prodává případným zájemců z řad členů. Posledním balíčkem je Překvapení, kdy si zákazník objedná od zemědělce nákup potravin za celou sezónu a zemědělec poté zákazníkovi vozí zboží podle toho, co se zrovna urodilo. Biokluby tak nabízejí pohodlný způsob zprostředkovaného prodeje, kdy nemusí zákazník sám hledat farmu ve svém okolí, ale kontaktuje zemědělce, který již s klubem spolupracuje. Bioklub svým zákazníkům také nabízí prodej přímo od něj, kdy veškerou komunikaci s farmářem zajišťuje sám klub a zákazníkovi stačí si pouze pro vybrané produkty dojet do sídla klubu či na předem smluvené místo. Tento způsob prodeje tak vyhovuje také časově vytíženým zákazníkům, kteří si vždy nenajdou čas na vyzvedávání pravidelné objednávky. 4.5.3 Zprostředkovaný prodej Zprostředkovaný prodej patří pro zákazníka k těm pohodlnějším. U tohoto typu prodeje si zákazník vyzvedává svou objednávku na určitém distribučním místě. Objednávky mohou být pravidelné či jednorázové a zákazník bedýnku zaplatí až při jejím převzetí. Jedinou nevýhodou snad může být, že často kvůli nedostatku místa musejí být bedýnky vyzvedávány hned v den, kdy jsou farmářem na distribuční místo dovezeny, maximálně o den později. Samozřejmě jde také o jejich čerstvost, protože na distribučních místech nemusí být ani prostor, ani možnosti výrobky uchovat v co nejlepších prostředí. Zprostředkovaný prodej se může odehrávat v podstatě na jakémkoli místě, ve škole, v obchůdku, ale také v bytě či zahradní chatě. Farmáři jsou většinou rádi, pokud jim často některý z dřívějších klientů nabídne možnost distribuce od něj, protože takové prostory se těžko shánějí a také je tu větší možnost získat nové zákazníky. Čím blíž totiž výrobky ke spotřebiteli dostaneme, tím je větší šance, že se z něj stane pravidelný odběratel. 17
http://hnutiduha.cz/nase-prace/biopotraviny/biokluby/
22
5 Shrnutí teoretické části v bodech 5.1 10 důvodů pro jídlo z blízka z pohledu zákazníka 18 Proč nakupovat lokální potraviny lze shrnout do deseti hlavních pozitiv nebo důvodů. Je to také jakési shrnutí všeho výše napsaného. 1. Znalost – Díky blízkému kontaktu se zemědělcem, od kterého si bedýnky kupujeme, zákazník ví, co kupuje. Ví kde zelenina či ovoce rostlo. Ví, kde se pásly kozy či krávy, od kterých má výrobky z mléka. 2. Čerstvost – Všechny prodávané produkty jsou vždy čerstvé a většinou jen několik hodin než se dostanou na zákazníkův stůl. 3. Zralost – Zelenina i ovoce přirozeně dozrály, než byly sklizeny, obsahují díky tomu větší množství vitamínů a mají také lepší chuť, než zelenina a ovoce kupované v supermarketech, které se musejí kvůli přepravě sklízet ještě před dozráním. 4. Pestrost – V České republice existuje veliké množství původních odrůd zeleniny i ovoce, které jsou však pěstovány jen zřídka, neboť v supermarketech o ně není zájem. Díky podpoře menších lokálních zemědělců se zákazník právě s takovými málo známými odrůdami může setkat. Tato nová iniciativa vede také k zakládání genofondových sadů jablek například v oblasti Bílých Karpat díky iniciativě organizace Tradice Bílých Karpat19, ale také v jiných koutech Česka. 5. Potraviny s příběhem – Blízký vztah zemědělce a zákazníka vede nejen k vztahu obchodnímu ale také osobnímu. Zákazník zná životní příběh svého farmáře, a to vede k jakémusi přátelství, kdy se z nákupu potravin stává příjemná návštěva u známého. Vzájemná důvěra také minimalizuje možnost nepříjemných události, ať už z kterékoli strany. 6. Místní ekonomika – Peníze za bedýnky jdou přímo zemědělci a tak odpadají různé poplatky, které si jinak berou distributoři a obchodníci. Všechny finance tak může využít přímo farmář a investuje je přímo v regionu ať už do nákupu všeho potřebného na farmu nebo pro vlastní využití. V obou případech však peníze zůstávají v regionu,
18 19
http://www.bio-info.cz/uploads/download/Kam_pro_bedynky.pdf http://hostetin.veronica.cz/203/tradice_bilych_karpat/
23
což podporuje místní ekonomiku. Rodinné farmy představují zemědělské dědictví a jedinečný charakter regionu. 20 7. Životní prostředí – Nákupem výrobků od místních zemědělců podporujete také ochranu přírody, neboť lokální farmáři ve většině případů patří k ekologickým zemědělcům, kteří jsou šetrnější k přírodě. Také potraviny z jejich polí jsou díky nepoužívání chemických prostředků při pěstování zdravější. 8. Cena – Pokud nakupujete potraviny přímo od zemědělce, ušetříte také peníze, neboť odpadají různé poplatky, které by jinak musel zaplatit, a cena v supermarketu by pak byla nadnesena právě těmito poplatky. Nákup místních potravin tak zákazníkovi zaručuje cenu srovnatelnou s cenou méně kvalitních, které byly vypěstovány v různých koutech světa. U lokálního farmáře však dostanete většinou potraviny v kvalitě bio za stejné peníze. 9. Doprava – Neboť jsou lokální potraviny pěstovány v blízkém okolí zákazníka, odpadá tak nutnost jejich transportu, který je nešetrný k životnímu prostředí a také navyšuje cenu potravin. V roce 1993 bylo švédskými vědci vypočítáno, že suroviny na obvyklou snídani, tedy chléb, jablko, sýr, máslo, káva, smetana a pomerančový džus, urazí cestu na zákazníkův stůl až čtyřicet tisíc kilometrů. 10. Humánnost – Při práci na druhém konci světa jsou často zneužíváni dělníci, kteří musejí pracovat za minimální plat, často také se škodlivými látkami, které ohrožují jejich zdraví. K takové práci jsou nuceny také děti a jen velice těžce může zákazník rozlišit výrobky, u nichž nebyli při práci zneužíváni lidé. Jediným ukazatelem pro nás může být značka Fair Trade a Bio, které zaručují, že dělníci za svou práci dostali adekvátně zaplaceno a k práci nebyly nuceny děti. V případě lokálních potravin se těmito otázkami nemusíme zabývat.
5.2 10 důvody pro zemědělce 21 1. Kontrola – Protože zemědělec komunikuje přímo se svými zákazníky, má farmář nad celým obchodem kontrolu a může jej korigovat. 2. Kvalita – Zemědělec sám zodpovídá za kvalitu jím nabízených potravin. Záleží jen na něm, co nabídne svým zákazníkům.
20 21
http://www.bio-info.cz/uploads/download/Kam_pro_bedynky.pdf http://www.bio-info.cz/vzdelavani/on-line-vzdelavani/jak-uspesne-vytvorit-a-provozovat-system-biobedynek
24
3. Rozmanitost – V bedýnkách musí farmář nabízet co největší škálu zeleniny či jiných výrobků. V případě zeleniny je také nutné nabízet pestré složení bedýnek po celý rok. Tento způsob pěstování minimalizuje případné ztráty z pěstování jednoho druhu ve velkém a také nutí zemědělce střídat plodiny, což má pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy. 4. Novinky – Pokud si farmář vybuduje dobrou základnu stálých zákazníků, může také zkoušet novinky. Nejedná se tady o exotické druhy, ale o odrůdy méně známé nebo skoro zapomenuté. 5. Spotřeba – V bedýnkách může zemědělec spotřebovat v podstatě veškerou úrodu, i když nebyla tak velká, jak očekával, menším počtem některých druhů ovoce či zeleniny může naopak bedýnku osvěžit. 6. Odpad – Farmář do bedýnek může použít také zeleninu, kterou by do obchodů nemohl prodat, protože nesplňují požadavky na tvar či velikost. Pokud je však zachována jejich kvalita, může je zemědělec v bedýnkách použít. 7. Finance – Díky síti pravidelných zákazníku nemusí se zemědělec bát finančních potíží. 8. Příjmy – Farmář prodává své produkty za maloobchodní ceny, spotřebuje v podstatě veškerou vypěstovanou zeleninu a odpad je tak minimalizován, není nutná velká investice do obalů ani do dopravy. Náklady jsou tak sníženy na minimum a výnosy jsou co největší. 9. Marketing – Většina zákazníků prodejců bedýnek je stálých, pokud si zemědělec takovouto síť zákazníků vytvoří, nemusí se už o další reklamu v podstatě starat. Noví zákazníci pak přicházejí z řad přátel pravidelných zákazníků nebo z řad nových zákazníků z trhů. 10. Spokojenost – Díky blízkému vztahu mezi zemědělci a jejich zákazníky je zaručena také dobrá komunikace, pokud farmář od zákazníka dostane negativní zpětnou vazbu, může na problém okamžitě odstranit.
6 Výzkum 6.1 Projekt výzkumu Kontext výzkumu: Kontext výzkumu tvoří představa bedýnek jako výhodného způsobu podpory regionální ekonomiky a zachovavatele přirozených rytmů pěstování s ohledem na přírodní podmínky a roční období. V předcházejících kapitolách byl popsán samotný vývoj 25
bedýnkování a jeho hlavní přínosy. Součástí byla také charakteristika, vlastnosti a popis rozšiřování bedýnek. Obliba biopotravin v České republice sice roste, ale jejich dostupnost pro většinu lidí je stále hudbou budoucnosti. Bedýnky jsou dobrý příkladem, jak lze i lidem, kteří jsou zvyklí na potravinách šetřit nabídnout výhodné řešení, neboť jejich cela je stejná nebo zanedbatelně vyšší než cena výrazně méně kvalitních potravin prodávaných v supermarketech. Přitom lidé nakupují lokální potraviny, což je jeden z největších přínosů bedýnkování. Cíl výzkumu: Cílem výzkumu bylo analyzovat bedýnkování z pohledu využívání lokálních potravin a popsat zkušenosti prvních zemědělců, kteří bedýnky nabízejí. Výzkum byl zaměřen na drobné zemědělce z různých koutů České republiky. a)poznávací cíl: Poznávacím cílem výzkumu bylo zjistit, jestli zemědělci v bedýnkách nabízejí zákazníkovi lokální potraviny, nebo jestli jsou nuceni lákat zákazníky i exotickými druhy ovoce a zeleniny. b)symbolický cíl: Symbolický cíl si klade za úkol vyzdvihnout alternativy k běžnému prodeji při podpoře lokálních potravin a upozornit na možná negativa klasického způsobu prodeje. c)aplikační cíl: Výzkum by mohl přispět k rozšíření možností přímého prodeje a větší informovanosti o lokálních potravinách. Práce by také mohla sloužit jako námět pro rozsáhlejší práci zabývající souvisejícím námětem.
Strategie výzkumu: Abychom mohli co nejlépe posoudit, jak nějaká skupina vnímá danou problematiku, zvolili jsme metod kvalitativního výzkumu, založenému na analýze polostrukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s malými zemědělci vybranými podle níže uvedených parametrů. Hlavní výzkumná otázka: Jsou opravdu při prodeji bedýnek používány lokální potraviny, které by měly být jejich hlavní součástí? Vedlejší výzkumné otázky:
26
Jaká jsou největší úskalí distribuce lokální zeleniny v bedýnkách? Do jak velké oblasti zemědělci bedýnky dodávají? Jsou zákazníci s nabízeným obsahem bedýnek spokojeni, nebo zemědělci musejí jejich obsah měnit podle přání zákazníka? Okruhy otevřených otázek: 1. Sociodemografické údaje 2. Charakteristika farem: Na jak velkém prostoru pěstujete zeleninu pro potřeby bedýnkování? Kdo všechno na farmě pracuje? Jaké druhy zeleniny pěstujete či jaké druhy zvířat chováte? Jak dlouho už hospodaříte a jak dlouho jste ekologický zemědělec? Jak dlouho už se zabýváte distribucí svých produktů v bedýnkách? 3. Bedýnkování: Jak velký podíl na produkci vaší farmy tvoří produkty do bedýnek? Přizpůsobujete pěstované odrůdy lokálním přírodním podmínkám? Jak se to na vaší produkci projevuje? Závisí odbyt bedýnek s ročním obdobím? Jak se s tím případně vyrovnáváte? Z jakých důvodů jste se rozhodli dát přednost prodeji svých produktů v bedýnkách namísto prodeje na váhu? Na která místa a do jakých vzdáleností rozvážíte bedýnky? Jaký dopravní prostředek využíváte? Jakým certifikátem zajišťujete svým zákazníkům kvalitu bio? Jak dlouho certifikát máte?
27
Mohou se k vám na farmu zákazníci přijít podívat? Míváte přebytek své produkce? Jak jej zpracováváte, co s ním děláte? 4. Podmínky prodeje Máte nějaké problémy s legislativními podmínkami prodeje výrobků v bedýnkách? Jaké změny byste v legislativě uvítali? Spolupracujete na tvorbě bedýnek i s jinými zemědělci? V čem všem vaše spolupráce Pomáhá vám s prodejem bedýnek nějaká organizace? 5. Zákazníci: Máte nějakou zpětnou vazbu se svými zákazníky? Jakou formou? Máte stálé zákazníky? Kolik jich asi je? Přicházíte se svými zákazníky do osobního kontaktu nebo využíváte distribučního místa?
6.2 Postup práce Nejprve jsem hledala dostupné informace v literatuře a na internetu. Na základě získaných vědomostí jsem sestavila otázky pro kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Poté jsem pomocí příručky Kam pro bedýnky oslovila deset respondentů, kteří vyhovovali parametrům výzkumu. 6.2.1 Výběr výzkumných jednotek
Z důvodů relativně malého počtu zemědělců, kteří se distribucí bedýnek zabývají, byl vzorek zkoumaných respondentů vybrán za pomoci seznamu lidí zabývajících se bedýnkováním, který je možno stáhnout na internetu 22 a nebyl omezen krajem či určitou oblastí. Mezi zkoumanými respondenty tak nalezneme lidi z celé republiky. Z tohoto seznamu byli vybráni pouze aktivní zemědělci, neboť adresář obsahuje také různé spolky a
22
http://www.bio-info.cz/zpravy/bedynky-cz-jiz-maji-v-adresari-26-druzstev?highlightWords=biobed%FDnky
28
distribuční místa, která byla pro tento výzkum nevhodná. Vybraní zemědělci byli osloveni všichni. Souhlas k rozhovoru pak dalo šest respondentů, kteří se prodejem bioboxů zabývají. 6.2.2 Metody a techniky sběru dat
Respondenti byli podrobeni polostrukturovaným rozhovorům. Otázky byly předem připraveny s přihlédnutím na zájmové okruhy práce. Rozhovory byly provedeny v rozmezí října až listopadu 2010. Kvůli doplnění některých odpovědí byli respondenti osloveni také emailovou korespondencí. Metodologické postupy byly vypracovány za použití odborné literatury (Kerlinger 1972).
6.3 Výsledky výzkumu 6.3.1 Charakteristika dotazovaných zemědělců
1. Písková Lhota u Poděbrad (Polabí) – Čertovi brambory – Martin Kuchař Muž: věk 30 let. Hospodaří na farmě spolu s rodiči a bratrem. Rodiče na farmě hospodařili již před tím. Farma existuje cca 30 let. Zeleninu do bedýnek pěstují na rozloze asi 20 ha. Nemají žádný certifikát bio. Využívají převážně staré metody ručního zemědělství, mechanizace jen malá. V jejich bedýnkách zákazník nalezne krom ovoce a zeleniny také byliny, koření, vejce, drůbež či víno. 2. Holubí Zhoř (Velká Bíteš) – Ekofarma Pospíšilových – Luboš Pospíšil Muž: věk 37 let. Hospodaří na farmě spolu s manželkou. Farma byla obnovena po zániku družstev a restituci v roce 1993 a od roku 2006 pěstují se značkou Bio. Obděláváno je asi 22 ha, zeleninu do bedýnek pěstují na zhruba 2 ha a bedýnkování se aktivně věnují poslední dva roky. Na farmě jsou pěstovány také krmné plodiny, jeteloviny a brambory. Pospíšilovi chovají také prasata, krávy, ovce, kozy a slepice. 3. Horní Ředice (okres Pardubice) – Ekofarma Horní Ředice – Jitka Píchová Žena: věk 30 let. Plně se o hospodářství stará jen ona, zbytek rodiny vypomáhá až po práci. Když je potřeba, vypomáhají i brigádníci. Na farmě hospodařili už její rodiče. Od roku 2005 přešla farma na ekologické hospodářství. Od roku 2007 jsou přihlášeni do systému ekologického zemědělství a certifikát získali letos v dubnu. Zeleninu a bylinky pěstují na rozloze asi 0,5 ha a ovoce na rozloze 0,3 ha. Celkově mohou nabídnout výběr až z osmdesáti druhů zeleniny a ovoce. Dále chovají také kozy, králíky, husy, kačeny a slepice. Nově nabízejí také bio vína a sezóně houby. 29
4. Nenačovice na Berounsku – Ekofarma Country Life – Jiří Pospíšilík Muž: věk v rozmezí 30–40 let. Na ekofarmě pracují pouze dva stálí zaměstnanci – vedoucí farmy pan Pospíšilík a traktorista. Na práci jsou najímáni brigádníci a sezónním pracovníci. Ekologicky hospodařit začali v roce 1993. Původním plánem bylo pěstovat bio obilí a zeleninu a ovoce pro vlastní restauraci a podnikovou prodejnu v Praze. Farma má rozlohu 56,23 ha. Větší část z rozlohy zabírá orná půda, na menší části se rozkládá zeleninová zahrada a ovocný sad. V roce 2006 farma obdržela ocenění Bartákův hrnec pro nejlepšího ekologického zemědělce. 5. Biozelenina Velehrad – Petr Weidenthaler Muž: věk v rozmezí 30–40 let. Na farmě hospodaří rodina a na výpomoc jsou nabíráni brigádníci. Zemědělství se rodina věnuje od roku 1994 původně jako Zahradnictví Luční Údolí, odkud se po pěti letech přestěhovali do Chřibů na Velehrad. Hospodaří celkem na 15 ha orné půdy a 2 ha sadů. Farma nepoužívá žádná chemická hnojiva ani postřiky. 6. Lesní Jakubov – Kozí farma Ekokoza – Marta Čapková Žena: věk v rozmezí 30–40 let. Na farmě se zabývají výhradně chovem koz, o které se stará celá rodina. S chovem koz začali před pěti lety a tři roky jsou ekologickými zemědělci. Bedýnky tvoří 90 procent jejich odbytu. Zpracováním mléka získávají krom mléka také měkký sýr, tvrdý sýr, kozí kefír, kozí jogurt bílý a syrovátku. Všechny výrobky lze dle přání zkombinovat do obsahu bedýnky. 6.3.2 Charakteristika farem
Z výzkumu vyplývá, že bedýnkováním se zabývají ve většině případů rodinné farmy, případně společenství několika rodin, které se podílí na produkci potravin. Jedná se převážně o malé farmy, které pěstují zeleninu do bedýnek pouze na části svého pozemku. Nejčastěji o rozloze do dvou hektarů. Pouze v jednom případě se jedná o farmu o rozloze dvaceti hektarů. Zaměřují se skoro výhradně na rostlinnou produkci, pouze v jednom případě se jednalo o farmu zabývající se pouze chovem koz.
30
Rozmanitost pěstované zeleniny je vysoká. Zemědělci se snaží odpovídat na poptávku, a proto v jejich produkci nechybí často ani ovoce, koření či bylinky. Případně si vypomáhají s jinými farmami, jak připustil jeden z farmářů: „Chybějící sortiment bereme od spřátelených zemědělců.“ Jednou z nejdůležitějších plodin jsou brambory, které mají v tuzemsku asi největší odbyt. Bohužel však kvůli zájmu zákazníků musejí nabízet také plodiny, které neodpovídají lokálním podmínkám a tradicím. Farmy tak lákají zákazníky na různé novinky a nezvyklé druhy zeleniny: „Pěstujeme například také méně známé věci jako topinambury či černý kořen.“ Další možností jak nalákat nové zákazníky je nabízet kromě zeleniny například také mléčné výrobky, vajíčka, biovíno nebo také maso. Mezi respondenty jsou hlavně mladí lidé, kteří s produkcí biozeleniny začali teprve nedávno, a to v rozmezí dvou až sedmi let. Pouze v jednom případě, ekofarma County Life, se jedná o jednoho z průkopníků prodeje biozeleniny v České republice. Ve většině případů však ekofarmy navazují na dřívější hospodářství svých rodičů, takže nejsou úplnými nováčky, pouze pozměnili způsoby již zaběhlých hospodářství nebo si po vzoru prarodič založili svá vlastní. Pouze v jednom případě se nejedná o produkci zeleniny se značkou bio. „Nemáme biozeleninu ani podobnou hloupost, která tahá peníze lidem z kapes“, vyjádřil svůj negativní postoj ke značce bio pan Martin Kuchař. Všichni respondenti pak upřednostňují přímý prodej, či prodej bedýnek. V pěti případech figuruje v prodeji také třetí osoba, ale ve všech případech se jedná o distribuci do obchodů se zdravou výživou nebo k stálému zákazníkovi, který se nabídnul, že bude fungovat jako distributor. V případě ekofarmy Country Life je zelenina využívána také v podnikových prodejnách a restauracích firmy Coutry LIfe, s.r.o., či ve školních jídelnách. Bedýnky tak jsou poměrně okrajovou záležitostí farem a může se zdát, že podle toho v některých případech vypadá také jejich obsah. Bedýnky tvoří u všech farem přibližně čtvrtinu až polovinu odbytu. Velkou překážku ve zvýšení jejich produkce zemědělci vidí hlavně ve vyšší míře práce s přípravou, což dokazují také slova jednoho z nich: „Bedýnky jsou jen okrajové. Na nich je velice práce a časové náročnosti.“ Ekofarma Horní Ředice zajišťuje také zásilkový prodej svých produktů, což je mezi ostatními dotazovanými naprostý unikát. Respondenti nejčastěji využívají přímého prodeje ze dvora a v jednom případě také prodeje na trhu. S přebytečnými produkty se dotazované farmy skoro nesetkávají. Pokud už nějaký mají, přijde na řadu domácí spotřeba: „Přebytek zpracuju pro vlastní potřebu (mražení, sušení, zavařování), nebo zkrmím zvířatům.“ 31
6.3.3 Bedýnkování a rozvoj farem
Jelikož je bedýnkování v České republice ještě stále poměrně nový fenomén jsou i zemědělci, kteří se jím zabývají pouhými nováčky, kteří pomocí bedýnek prodávají jeden rok až dva roky. „Prodáváme pořád hlavně na váhu, ale chtěli jsme zkusit, co to obnáší.“ Nikdo z dotazovaných se na prodej boxů zeleniny nezaměřuje větší měrou, vždy se jedná pouze o částečnou produkci. Problém u bedýnek vidí hlavně v jejich náročné přípravě a také v tom, že nemohou vždy uspokojit požadavky zákazníka. Jak se všichni respondenti shodli, musejí výběr zeleniny přizpůsobit jak poloze farmy, tak ročním obdobím, což zákazníkovi, zvyklému nakupovat v prosinci rajčata v supermarketu často nevyhovuje. „Především se snažíme naučit lidi konzumovat sezonní zeleninu, tedy např. v zimě místo rajčat mrkev,“ řekla Jitka Píchová z ekofarmy Horní Ředice. Zde farmáři narážejí na největší úskalí prodeje bedýnek, a to jejich nezajímavost pro velkou část lidí, což zemědělce nutí porušovat pravidlo prodeje pouze lokální zeleniny a zákazníka lákají také na exotické druhy. Nikdo z dotázaných zemědělců v blízké budoucnosti žádné novinky v prodeji nechystá. Snaží se spíš obměňovat stávající sortiment zboží, zkouší nové druhy zeleniny či nová zpracování výrobků. Případně rozšiřují svá hospodářství jako například farma Biozelenina Velehrad: „Přibrali jsme k hospodaření další pozemky. Je to velký zlom v našem hospodaření.“ 6.3.4 Podmínky produkce bioboxů
Bedýnkování je velice náročné, jak se všichni dotazovaní shodli, a to jak na přípravu samotných bedýnek, tak také na vypěstování zeleniny do nich. Svou produkci musejí přizpůsobit podnebí a velkou rolu sehraje i počasí. „Pěstujeme snad všechno, na co si vzpomenete, ale papriky a melouny opravdu nemáme.“ Když už se podaří nalézt rovnováhu mezi podnebím a množstvím pěstované zeleniny, může prodej zkrachovat také na straně zákazníků: „Musíme stále experimentovat. Trh se vyvíjí a my se snažíme vyvíjet s ním. Je to jako s počasím. Nikdy pořádně nevíte, co přijde.“ Přizpůsobit se přírodním podmínkám a dokázat konkurovat na trhu velkým firmám stojí malé zemědělce hodně práce. U distributorů bedýnek je pak nejdůležitější udržet si stálou klientelu. Každá farma je na to jinak, některým už ale podařilo udržet si tolik stálých zákazníků, že jim prodej bedýnek nemusí dělat vrásky: „Stálých je asi polovina, takže se dá říct, že jedeme půl na půl, půl úrody dáváme na bedýnky a půlka ze všech našich zákazníků si je taky koupí,“ říká na to Luboš Pospíšil. Ne všem se to zatím daří: „Stálých je málo, asi tak deset. Ale počet se stále mění.“ 32
6.3.5 Doprava a distribuce
Velkou část nákladů tvoří u bedýnkování doprava. Zemědělec musí každý týden minimálně jednou ale někdy i několikrát objet své odběratele nebo zavést bedýnky na distribuční místa. Vzdálenost od farem, kam až zásilky rozvážejí je různá. Na největší vzdálenost dováží bedýnky pan Kuchař: „Jezdím autem asi tak sto kilometrů od farmy, podle potřeby.“ Nejkratší vzdálenost pak musí ujet auto paní Píchové: „Rozvážíme do okruhu asi patnácti až pět a dvaceti kilometrů. Dál by se nám to nevyplatilo.“ Volba dopravního prostředku je bohužel jasná, je jím ve všech případech auto, někdy dokonce chladící vůz. „Vozíme zeleninu do Brna, Humpolce a Jihlavy. S chlazením mám jistotu, že zelenina zůstane i při dlouhé cestě čerstvá a nepřivezu ji zákazníkovi už oschlou,“ vysvětluje výběr chladící dodávky Luboš Pospíšil. 6.3.6 Spolupráce
Většina dotázaných spolupracuje také s jinými zemědělci. Spolupráce nejčastěji spočívá ve výměně surovin či dokoupení chybějící zeleniny. Vzájemnou výpomocí se snaží udržet vysoký standart nabízené zeleniny a její rozmanitosti. Někteří zase nemají možnost některé druhy pěstovat a raději než se o to pokoušet, odebírají je od jiných. „Pokud nedokážeme bedýnku sestavit z našich vlastních zdrojů, nebo ji chceme nějak obměnit, obracíme se na naše spřátelené ekofarmy a kupujeme nebo vyměňujeme zeleninu s nimi.“ 6.3.7 Legislativa
Největší nevýhodu, co se týče legislativy, zemědělci vidí v tom, že si nemohou bedýnku napsat do účetnictví, ale musejí každý kus zeleniny rozepisovat zvlášť, což zabere spoustu času. Dalším problémem jsou podle dotázaných také časté změny a dodatky. „Máme problém s legislativou jako celkem. Jelikož je zbytečně složitá. A neustále se na ni něco nabaluje místo toho, aby se zjednodušovala. Neustále se něco mění (hlavně to co bylo dobře). Když jste někde na nějakém farmářském trhu, tak chodí kontrola a pokaždé chce nějaké osvědčení, registraci atd., takže skoro co trh, tak to běhaní po úřadech, které tu nejsou pro lidi ale lidi pro úřady. Tím myslím neustálé fronty jak v samoobsluze. A ty jejich přitroublé otvírací hodiny.“
6.3.8 Zpětná vazba se zákazníky
S odezvou se zákazníky je to různé. Všichni dotázaní se ale shodli, že je potřebná a pokud sami ještě žádnou v provozu nemají, chystají ji v nejbližší době. „Nám stačí osobní 33
komunikace. Zákazníci mají tedy možnost sdělit své prosby, zájmy atd. přímo nám.“ Jiní využívají dotazníků nebo se cíleně svých zákazníků ptají. 6.3.9 Návštěva farmy
Až na jednu všechny z dotázaných farem nabízejí také návštěvu, či dokonce možnost odpracovat si na farmě pár hodin. „Může napsat kdokoli, pokud je na farmě co dělat, což je skoro vždycky, tak pomocnou ruku rádi přivítáme. Nemusí se hlásit jenom zájemci, kteří mají se zahradničením zkušenosti, rádi zaučíme kohokoli,“ nebrání se pomoci Biozelenina Velehrad. Jediným, kdo návštěvu farmy přímo nenabízí, je pan Kuchař z farmy Čertovi brambory: „Ještě jsme se s tím nesetkali. Ale když budou chtít klidně je i zapojíme do práce.“ 6.4 Shrnutí výzkumu Tento výzkum se zaměřil na současnou situaci v rozšiřování prodeje biobedýnek v České republice a podíl lokálních druhů zeleniny v prodeji. Snažil se objasnit podmínky za jakých se zemědělci do prodeje bioboxů pouštějí a s jakými překážkami se musejí vyrovnat. Výzkum nám poskytl poměrně ucelený pohled na stav bedýnkování v České republice i díky tomu, že dotázaní byli z různých částí republiky. Jejich zkušenosti se tak dají použít pro celou republiku. Jistému zkreslení jsme se však nevyhnuli, neboť dotazovanými byli pouze zemědělci a chybí pohled z venčí, který by situaci zhodnotil objektivněji. Zůstává tu tedy prostor na rozsáhlejší výzkum, který by situaci v celé České republice vystihl při dotázání více stran lépe. I když nadšení dotázaným zemědělcům jistě nechybí, bylo z rozhovorů znatelné, že poptávka po místních produktech je stále malá a musejí tak odbyt svých výrobků hledat daleko za hranicemi regionu, někdy i po celé republice. To je pro relativně malé farmy složitá situace a i když s produkcí místních potravin nechtějí přestat a hledají stále nové formy odbytu, neunikne návštěvníkovi i jistá část zklamání, která z toho pramení. Problém není ani v počtu zákazníků, kterých je sice dostatek, ale jsou z různých koutů státu a ne vždy jim může zemědělec vyhovět. Zájem by bylo potřeba vzbudit hlavně v okolí farem do několika kilometrů. Zákazníky jsou nejčastěji lidé z velkých měst, od kterých jsou tyto malé farmy vzdálené i sto kilometrů, což dovážku bedýnek dost znesnadňuje. Další nevýhodou můžeme označit relativní jednotvárnost dodávaných výrobků. Pro zákazníka je mnohdy mnohem jednodušší zajít si do supermarketu, kde nakoupí vše pod jednou střechou, a když už zde náhodou narazí na místní potraviny, jsou pro něj kvůli vysoké
34
přirážce k ceně nedostupné a raději si koupí něco méně kvalitního za méně peněz. Řešení této situace je v nedohlednu a farmáři tak musejí hledat zákazníky jinými cestami. Odezvu však nalézají hlavně u vzdělanějších a bohatších lidí, které zajímá co jí a nechtějí na jídle šetřit. Po řešení problémů s odbytem u zákazníků se musí zemědělec vypořádat také s překážkami, které mu ukládá česká legislativa. Zbytečné papírování, které zemědělcům znesnadňuje vymýšlet novinky, kterými by mohli získat nové zákazníky, je velkou překážkou pro vznik více malých lokálních farem. Nereálné požadavky úředníků a neustále nové vyhlášky tak více než co jiného komplikují rozvoj různých metod přímého prodeje, mimo jiné i bedýnkování. Problémem je vyostřený subjektivní pohled obou táborů, jak zemědělců, tak úředníků, na dané problémy. Řešením by mohla být společná diskuse a ústupky z obou stran, které by vytvořily zdravější prostředí pro vznik nových farem a fungování těch stávají Všechny dotázané farmy se bedýnkování chtějí i přes různé problémy věnovat i nadále. V blízké budoucnosti však bedýnkování nemůže být jejich jedinou činností. Důvodem je jak náročnost na přípravu bedýnek, tak relativně malá poptávka v blízkém okolí, jak už bylo napsáno výše. Energii chtějí naopak vložit spíše do zkvalitnění dosavadních služeb a zlepšení zpětné vazby se zákazníky. Na základě získaných informací si však troufám říci, že největším problémem zemědělců zabývajících se bedýnkováním je velká roztroušenost odběratelů bioboxů. Tato skutečnost brání více než co jiného rychlejšímu rozvoji bedýnkování v České republice. Řešením by však nebyl pouze nárůst ekofarem zabývajících se distribucí bedýnek, při jejich vyšším počtu by totiž naopak začal boj o zákazníky, kterých bych nebylo dostatek. Pro rozvoj bedýnkování by se musely počty zvýšit na obou stranách. Podle stálého rozšiřování příručky Kam pro bedýnku je však znatelné, že trh ještě není nasycen a jak zemědělců, tak zákazníků stále přibývá. Tento trend je sice pomalý ale i tak poměrně výrazný. Distribuci bedýnek pomohlo také jeho zviditelnění v tisku, televizi a rádiu. Do budoucna tak můžeme počítat s dalším pozvolným vývojem bedýnkování a jeho rozšiřovaní po celé České republice. Druhým největším problémem je poměrně dlouhá doba, kdy byl český zákazník navyklý neřešit, co a kde kupuje. Pouze pomalu si tak zvykáme na nový druh nakupování, a to nakupování s rozumem. Najednou má zákazník možnost rozhodovat se mezi mnoha způsoby prodeje, podle toho, který jej nejvíce oslovuje nebo podle toho, kde naleznou přesně to, co požadují. Pořád si však český zákazník těžko zvyká na omezený výběr a jen 35
s těžkým srdcem přikyvuje na nutnost podporovat místní druhy zeleniny a ovoce. To zemědělce nutí upravovat své nabídky a získat tak více zákazníků na úkor ideálu bedýnek. Přesto musím u českých farmářů ocenit určitou výdrž a zarputilost, kterou v tomto ohledu projevili.
7 Závěr Tato práce je členěna do dvou hlavních oblastí, teoretických a empirické části. První část se blíže zabývá lokálními potravinami, přímým prodej a hlavně bedýnkování, jeho vznikem jako způsobu přímého prodeje a jeho vývojem ve světě i České republice. Blíže jsou zde popsány různé způsoby distribuce bedýnek, rozdíly mezi nimi, jejich výhody i nevýhody. Zařazen byl do první části také jakýsi slovníček požívaných pojmů, pro lepší orientaci v textu. V druhé části je zpracován kvalitativní výzkum z různých částí České republiky ohledně distribuce biopotravin formou bedýnkování. Jsou zde zohledněny problémy, se kterými se zemědělci při tomto způsobu podnikání setkávají ale také důvody proč se do bedýnkování pustili. Začátek empirické části tvoří projekt výzkumu s popisem metodologického přístupu. Následuje samotný výzkum a analýza získaných dat. Analýza ukázala, že bedýnkování se stává stále oblíbenějším způsobem distribuce biopotravin, a to jak mezi zemědělci tak mezi zákazníky. Existují zde však velké mezery v možnostech pokrytí poptávky, neboť zemědělců zabývajících se bedýnkováním je stále poměrně málo. Zemědělci vyjádřili poměrně velkou nespokojenost s českou legislativou, která jim rozvoj distribuce bedýnek znesnadňuje. Problémem je také současná cílová skupina zákazníků, jedná se totiž převážně o lidi z větších měst, tedy poměrně špatně dostupné klienty pro venkovské farmáře. Mimo bedýnky narůstá také obliba trhů, které se také rozšiřují v poměrně velkém množství. Velká část zemědělců proto využívá oba zmiňované způsoby přímého prodeje, protože pouze z jednoho z nich by neměli dostatečný odbyt svých produktů. Kromě velkého rozptylu zákazníku se zemědělci musí vypořádat také s konvenčními zvyky českých spotřebitelů a obhajovat nutnost dodržování lokálního charakteru nabízených výrobků, v našem případě převážně zeleniny. Celkové výsledky výzkumu jsou podrobněji shrnuty na konci předešlé kapitoly. Dané téma a vůbec téma přímého prodeje však stojí za mnohem rozsáhlejší výzkum, který by při 36
oslovení více stran mohl přinést nové zajímavé informace a lépe by vystihnul hloubku dané problematiky. Tato práce by v tom případě mohla posloužit jako výchozí bod či inspirace a pomocný materiál.
37
8 Bibliografie Anonymus, 2011: Bedýnky.cz již sdružují 70 bedýnkových družstev. Dostupné na: http://www.bio-info.cz/zpravy/bedynky-cz-jiz-maji-v-adresari-26druzstev?highlightWords=biobed%FDnky *Staženo 08.03.2011+
Anonymus, nedatováno: The 100 Mile Diet Challenge. Dostupné na: http://willtaft.com/local-food-sources/the-100-mile-diet-challenge [Staženo 15.03.2011+ Anonymus, nedatováno: Biokluby. Dostupné na: http://hnutiduha.cz/naseprace/biopotraviny/biokluby/ *Staženo 08.03.2011+ Anonymus, nedatováno: Co jsou bedýnky? Dostupné na: http://www.bedynky.cz/text/cojsou-bedynky *Staženo 08.03.2011+ Anonymus, nedatováno: CO JSOU BIOPOTRAVINY a EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ? Dostupné na: http://www.biospotrebitel.cz/page.php?selected=1240 *Staženo 08.03.2011+ Anonymus, 2008: Top 35 organic box schemes in the UK. Dostupné na: http://www.timesonline.co.uk/tol/life_and_style/food_and_drink/real_food/article1380105 .ece *Staženo 08.03.2011+
Anonymus, nedatováno: Tradice Bílých Karpat. Dostupné na: http://hostetin.veronica.cz/203/tradice_bilych_karpat *Staženo 08.03.2011+
DeMuth, S., 1993: Defining Community Supported Agriculture. Dostupné na: http://www.nal.usda.gov/afsic/pubs/csa/csadef.shtml *Staženo 08.03.2011+
Kerlinger, F. N. Základy výzkumu chování. Academia, Praha 1972 Martinez, S., 2010: Local Food Systems: Concepts, Impacts, and Issues, Economic Research Service Report summary, květen 2010. Dostupné na:
38
http://www.ers.usda.gov/Publications/ERR97/ERR97_ReportSummary.pdf *Staženo 15.03.2011] Ministerstvo zemědělství, 2010: Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2010. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologickezemedelstvi/statistika-a-pruzkumy/ *Staženo 08.03.2011+
Ministerstvo zemědělství, 2008: Povědomí a nákupní chování spotřebitelů v oblasti biopotravin. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/biopotraviny/ *Staženo 08.03.2011]
Pillár, P.,2011: Lokální potraviny – přirozenost a kvalita. Dostupné na: http://suroviny.gastronews.cz/lokalni-potraviny-%E2%80%93-prirozenost-a-kvalita *Staženo 15.03.2011] Tippins, M. J.,Rassuli, K. M.,Hollander, S. C., 2002: An assessment of direct farm-to-table food marketing in the USA. International Journal of Retail & Distribution Management, roč. 30, č. 6/7, str. 342-353. Dostupné na: http://proquest.umi.com/pqdweb?did=233958861&Fmt=3&clientId=45397&RQT=309&VNa me=PQD *Staženo 15.11.2010+ Václavík, T., 2010: Adresář Kam pro bedýnky ukazuje lidem cestu k jídlu z blízka. Bio-Info, 22.4.2010. Dostupné na: http://www.bio-info.cz/zpravy/adresar-kam-pro-bedynkyukazelidem-cestu-k-jidlu-z-blizka *Staženo 3.11.2010+
Václavík, T., 2008: Jak vytvořit a úspěšně provozovat systém biobedýnek, Ministerstvo zemědělství České republiky, Brno 2008. Dostupné na: http://www.bioinfo.cz/vzdelavani/on-line-vzdelavani/jak-uspesne-vytvorit-a-provozovat-systembiobedynek?highlightWords=Jak+%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1n%C4%9B+vytvo%C5%99it+pr ovozovat+syst%C3%A9m+%22biobed%C3%BDnek%22 *Staženo 15.08.2010+ Václavík, T., 2007: Přímý marketing pro ekologické zemědělce, Metodické listy č. 29. EPOS, Brno
39
Valeška, J.,2009: JSOU LOKÁLNÍ POTRAVINY SKUTEČNĚ ŠETRNĚJŠÍ K PŘÍRODĚ?. Dostupné na: http://www.biospotrebitel.cz/page.php?reference_name=press.print&press_id=538 *Staženo 08.03.2011+ Van En, Robyn, Great Barrington 1992: Basic Formula to Create Community Supported Agriculture. Dostupné na: http://www.nal.usda.go *Staženo 08.03.2011+
40
9 Jmenný rejstřík Kerlinger 29 Trippins 10 Václavík 10, 12, 13, 14, 15, 16, 19 Van En 19
41
10 Přílohy Příloha č. 1 Příklad tří různých systémů a jejich letních a zimních zeleninových biobedýnek střední velikosti Příklad 1: bez možnosti volby
Příklad 2: bez možnosti volby
Příklad 3: volby bez omezení volby
Letní: 1–1,5 kg brambor, 0,5 kg mrkve 1 hlávkový salát, 0,5 kg fazolek, 0,5 kg rajčat, 1 svazek červené řepy 0,5 kg cuket
Letní: 1–1,5 kg brambor, 0,2 kg hub. 0,35 kg mrkve, 0,4 kg fazolek, 0,35 kg brokolice, 1 svazek tuřínků, 1 celer, 1 svazek červené řepy, 1 kedluben, 0,45 kg špenátu bazalka, 1 hlávkový salát
Letní: 1,8 kg brambor, 1,5 kg mrkve, 2 hlávkové saláty, 0,7 kg fazolek, 0,2 kg hrášku, 1 okurka salátovka, 0,45 kg cuket, 2 zelené papriky, 0,45 kg mangoldu, koriandr, 1 svazek zelené cibulky
Zimní: 1–1,5 kg brambor 0,5 kg mrkve 0,5 kg cibule 1 hlávka zelí 1 balíček salátové zeleniny 0,5 kg pastináku 0,5 kg růžičkové kapusty 0,35 kg kadeřávku 1 dýně 0,5 kg pórku
Zimní: 1,5 kg brambor 0,45 kg mrkve 0,35 kg červené cibule 0,35 kg pastináku 0,5 kg tuřínu 0,45 kg naklíčených zrn 1 květák 0,5 kg růžičkové kapusta 1 kg dýně 0, 7 kg pórku
Zimní: 1 svazek petržele 1,8 kg brambor 0,8 kg mrkve 0,45 kg cibule 0,8 kg pórku 0,55 kg pastináku kapusty 1 kg dýně směs asijských salátových listů 1 květák 1 kg jablek
Zdroj: Václavík, T., 2008: Jak vytvořit a úspěšně provozovat systém biobedýnek, Ministerstvo zemědělství České republiky, Brno 2008.
42
Příloha č. 2 Označení v České republice
Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-a-znaceni/ *Staženo 08.04.2011]
Evropské označení
Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-a-znaceni/ *Staženo 18.04.2011]
43