Zdravotnictví. v České republice

I_obalka_Obálka 14.12.10 11:47 Stránka 1

Zdravotnictví v České republice

Migranti a zdravotní politika ≤ Stárnutí populace a výdaje na zdravotní péči ≤ Analýza cen léků ≤ Zdraví obyvatel ČR ≤ Zdravotní politika krajů ≤ Komunitní sestry v ČR ≤ 50 let ÚZIS ≤ Výzkum public health ≤ Zdravotní gramotnost ≤ Systém péče o zdraví

prosinec ≤ 4/XIII/2010 Časopis je vydáván za podpor y Ministerstva zdravotnictví České republiky

obsah 121_121_obsah 16.12.10 14:58 Stránka 117

Vydává Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ve spolupráci s nakladatelstvím Sdělovací technika spol. s r. o.


prosinec 2010

Vážení čtenáři, z odborných textů v tomto čísle si dovoluji upozornit zejména na příspěvek o výdajích na zdravotnictví v souvislosti se stárnutím populace. Rád bych také směřoval vaši pozornost, kromě dalších odborných statí, na předposlední stránku tohoto čísla (str. 159). Jsou zde mimo jiné uvedena finanční pravidla pro zveřejňování textů, která začnou platit pro příspěvky počínaje druhým číslem Zdravotnictví v ČR 2011. Redakční rada tento krok dlouho zvažovala. O tom, že je třeba pro hospodaření časopisu získat více peněz, se v redakčním kruhu hovoří již několik let. Finanční podpora časopisu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR totiž skončila již v roce 2006! Ukazuje se jako správné, aby se kromě předplatného, příjmů z inzerce a příspěvku vydavatele na financování časopisu také podíleli autoři odborných textů publikačním příspěvkem, jak je to ostatně obvyklé i v jiných recenzovaných časopisech. Jsou to především právě autoři, kteří musí publikovat výsledky své práce, aby získali další finanční podporu a oprávnění pokračovat ve své vědecké práci. Vydavatelem stanovený publikační příspěvek pokryje pouze malou část prostředků vynaložených na vydávání a distribuci časopisu. Doporučujeme proto budoucím autorům, aby v žádostech o granty nebo o jiné finanční zabezpečení počítali s příslušnými částkami na publikační příspěvky. V odůvodněných případech může redakce u recenzovaných textů upustit od vyžadování publikačních příspěvků . Týká se to zejména originálních prací, které mají význam pro obor sociálního lékařství a nejsou podporovány žádným grantem, prací vyžádaných redakcí nebo prací začínajících autorů. Závěrem tohoto ne příliš veselého editorialu si jménem všech spolupracovníků, kteří se podílejí na přípravě a vydávání časopisu dovoluji popřát čtenářům a přispěvatelům časopisu hodně úspěchů v roce 2011. Vít Černý

Z obsahu Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Migranti a zdravotní politika v ČR

122

Valérie Tóthová a kol. Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví

128

Rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví Mým cílem je zavést elektronické zdravotnictví

133

Martin Brhel,Vladimír Rogalewicz Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu

134

Marek Pavlík Zdravotní politika na úrovni krajů mezi léty 2003–2010

138

Ludwig Dittrich, Dana Stará Je stárnutí populace hlavní příčinou růstu výdajů na zdravotní péči?

144

Věra Jeřábková Zdraví obyvatel České republiky

148

Miroslav Barták Výzkum public health 2. část

154

Pokyny autorům a rejstřík textů uveřejněných v roce 2010

159

Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc.

Redakční rada: RNDr. Petr Beneš Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc. Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc. Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. PhDr. Zdeněk Kučera MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc. MUDr. Mgr. Petr Struk Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.

Adresa redakce a administrace: Sdělovací technika spol. s r. o. Uhříněveská 40 Praha 10, 100 00 tel.: 274 819 625 fax: 274 816 490 e-mail: [email protected]

Vedoucí redakce: Mgr.Vít Černý mobil: 736 160 503 e-mail: [email protected]

Grafika a zlom:Veronika Možná Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: PRESS SERVIS s.r.o. Registrace MK ČR E 7600 ISSN 1213-6050 Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca

Příspěvky lze zveřejňovat v češtině, slovenštině a v angličtině. Texty jsou recenzovány.

Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503642) Cena ročního předplatného je 362 Kč (12 Euro), doporučená cena jednotlivého čísla je 100 Kč (4 Eura) Na obálce: koláž Veroniky Možné

dobiasova_pletkova 14.12.10 11:36 Stránka 122

SUMMARY: MIGRANTS AND HEALTH POLICY IN THE CZECH REPUBLIC Dobiášová K., Hnilicová H. The article deals with development and current state of health policy in relation to migration and migrants in the Czech Republic. In detail it posts up available data on migrants health and draws attention to some health risks connected with migration. The article explains migrants legal claim for healthcare during their residency in CR. An introduction to commercial health insurance problems is also reported.The article draws attention to existing inequalities in healthcare availability for so-called „third countries“ migrants and shows some typical issues in utilizing healthcare. Key words: Health policy, migrants, health status, health care accessibility, commercial health insurance, health care quality

Migranti a zdravotní politika v ČR Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Motto: „Migrace patří k nejdůležitějším sociálním determinantám zdraví ve 21. století. Zdraví migrantů je jedním z klíčových faktorů udržení sociální soudržnosti v současných vyspělých společnostech. Dostupnost zdravotní péče pro migranty tak nabývá v právně zakotvených zdravotnických systémech a ve veřejných programech, zaměřených na snižování nerovností ve zdraví, prvořadého významu.“ Daniel Lopez Acuna,WHO 2007

Úvod

O autorkách: Mgr. Karolína Dobiášová, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií e-mail: [email protected] PhDr. Helena Hnilicová, PhD., Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva e-mail: [email protected]

122

Migranti a zdravotní politika v ČR Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

ČR patří od devadesátých let minulého století k zemím s nejrychlejším růstem migrace. V letech 1990–2006 se počet cizinců v ČR zvýšil na téměř desetinásobek [OECD Report on Social and Economic Development 2006]. I přes určitý pokles počtu cizinců v posledním roce související s ekonomickou krizí, pobývalo v polovině roku 2010 na území ČR legálně více než 420 tisíc cizinců, což znamená více než 4 % populace. Odhaduje se, že se v zemi zdržuje významný počet ilegálních migrantů, jejichž přesný počet však není znám [Drbohlav 2009]. Tři čtvrtiny migrantů (77 %) patří do věkové kategorie 20–65 let, což koresponduje s faktem, že se převážně jedná o ekonomickou migraci. Děti a mladiství do 19 let tvoří 20 % migrantů, lidí starších 65 let jsou pouze 3% [Cizinci v ČR 2009]. Od roku 1997 se postupně zvyšuje počet dětí narozených cizincům. Všichni tito cizinci jsou potenciálními příjemci zdravotní péče, přičemž zajištění její dostupnosti není důležité jenom pro ně samotné, ale v souvislosti s ochranou veřejného zdraví i pro ostatní obyvatele ČR [Hnilicová, Dobiášová, Čižinský 2010, Dobiášová, Hnilicová 2010]. Zdraví migrantů a jeho vliv na úspěšnou integraci migrantů do společnosti se s růstem mezinárodní mobility stává v celosvětovém měřítku jedním z relevantních témat

tvorby a implementace zdravotní politiky a veřejného zdravotnictví [Mladovsky 2007, Schierup et al., 2006, Ingleby 2005, Peiro, Benedict 2009]. Ve vztahu k migrantům jsou diskutována zejména rizika související s dlouhodobě neléčenými zdravotními problémy, psychickými poruchami a s ochranou veřejného zdraví v souvislosti s infekčními chorobami. Samostatnou kapitolou v oblasti zdravotního stavu a zdravotní péče migrantů je problematika bezpečnosti a zdraví při práci, zejména prevence pracovních úrazů. Oblast zdraví a migrace je tradičně multioborovou problematikou, která úzce souvisí s migrační a imigrační politikou [Mladovsky 2007]. Zdravotní stav migrantů a zdravotní politika ohledně poskytování zdravotní péče migrantům, jsou jedním z důležitých kritérií hodnocení úspěšnosti integrační politiky [Ingleby 2003]. Zdravotní politika pak v principu směřuje do dvou základních oblastí, a to jednak zajištění zdravotní péče pro migranty, jednak ochrana veřejného zdraví hostitelské země [Migration, health and human rights 2002, Mc Kinley 2001 dle Dobiášové a kol. 2004]. Obě tyto roviny se vzájemně prolínají. Kupříkladu nárok migrantů na preventivní zdravotní péči, kam patří i očkování, je zároveň ochranou zdraví majoritní společnosti. Úkolem zdravotní politiky v kontextu politiky migrační a integrační, je udržet rovnováhu při zajišťování těchto dvou základních úkolů. Jde o proces hledání kompromisu mezi národní odpovědností udržet veřejné financování zdravotnických a sociálních služeb a všeobecnou povinností státu chránit vulnerabilní skupiny, mezi které migranti bezesporu patří [McKinley 2005].

Mezinárodní iniciativy, zdravotní politika a migrace v EU Problematice zdraví a migrace je dlouhodobě věnována pozornost také v Evropské

www.zcr.cz


unii, a to zejména v souvislosti s rostoucími nerovnostmi ve zdraví. Ukazuje se, že rozdíl mezi zdravotním stavem migrantů a zdravotním stavem hostitelské populace se trvale prohlubuje [Peiro, Benedict 2009]. Proto Amsterodamská smlouva, která byla podepsána v roce 1997, ustanovila odpovědnost Společenství za imigrační a azylovou politiku. V roce 2000 byla oficiálně odvolána tzv. „nulová imigrační politika“ z 80 tých a 90 tých let minulého století. Od té doby byla přijata řada opatření týkajících se oblasti zdraví, migrace a migrantů, zejména v kontextu boje s chudobou a sociálním vyloučením. Přelomovým obdobím bylo EU předsednictví Portugalska (červenec – prosinec 2007), kdy se portugalské vedení specificky zaměřilo na oblast migrace a zdraví a vytvořilo základ pro další politické aktivity na mezinárodní úrovni. Organizace, které se nejvíce angažují, jsou zejména Rada Evropy, Světová zdravotnická organizace, Organizace spojených národů a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM – International Organization of Migration).V lednu 2007 byla na 8. konferenci ministrů zdravotnictví členských zemí Rady Evropy v Bratislavě pod názvem „Lidé v pohybu: Lidská práva a výzvy pro zdravotnické systémy“ přijata deklarace, která klade důraz na zajištění zdravotní péče pro migranty [Bratislavská deklarace o zdraví, lidských právech a migraci, 2007]. Také WHO se v posledních letech intenzivně zaměřuje na zdraví migrantů. V letech 2007-9 vydala několik rezolucí, ve kterých je tato problematika zařazena do širších souvislostí snižování nerovností ve zdraví. Rovněž Španělské předsednictví EU (leden–červen 2010), které mělo stanovenou jako prioritu nerovnosti ve zdraví, věnovalo velkou pozornost migrantům [Peiro, Benedict 2009]. V současné době jsou ve vyspělých zemích identifikovány tři hlavní oblasti zdravotní politiky ve vztahu k migrantům: – zdravotní stav migrantů a faktory, které jej ovlivňují – práva migrantů a přístup ke zdravotní péči – zlepšení kvality zdravotní péče pro migranty. V dalším textu se zaměříme na vývoj a současný stav české zdravotní politiky ve vztahu k migrantům z perspektivy těchto třech klíčových oblastí.

Zdravotní stav migrantů v ČR Dostatek informací o zdravotním stavu migrantů a jejich zdravotních rizicích, je nezbytným podkladem pro racionální a efektivní zdravotní politiku, pro kterou se vžilo mezinárodní označení „evidence based policy

www.zcr.cz

making“ [Ingleby 2005, Mladovsky 2007]. Při analyzování dat je vždy nutno mít na zřeteli, že dostupné informace není možno generalizovat, neboť zdravotní stav migrantů je ovlivněn řadou dalších faktorů, jako je věk, pohlaví, genetické a kulturní odlišnosti, socioekonomické postavení, životní styl, psychosociální stres, využívání zdravotnické péče, délka a typ pobytu, apod. [Hillier 1997, Landman and Cruickshank 2001, Read et al. 2005, Ingleby 2005, Mladovsky 2007, Cuadra, Cattacin 2007]. Informace o zdraví migrantů, které jsou u nás k dispozici, poskytují pouze neúplný obraz o zdraví a čerpání zdravotní péče narůstajícího počtu migrantů a o faktorech, které jejich zdravotní stav ovlivňují. Existující poznatky nejsou komplexní a netýkají se rovnoměrně všech skupin cizinců. Lze shrnout, že pro popis zdraví migrantů existují v ČR dva základní zdroje informací. Jsou to jednak rutinní statistiky, jednak závěry z výzkumných studií a výběrových šetření [Hnilicová, Dobiášová 2009]. Možnost využití oficiálních statistických údajů pro popis zdraví cizinců jako celku je v ČR velmi omezená, protože většina rutinních statistik mortality a morbidity neobsahuje údaje o etnickém původu. Nicméně určitá data existují. Při jejich interpretaci je však nutno přihlížet k řadě omezení. Např. v registru hospitalizovaných nejsou zahrnuti cizinci, kteří jsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. Jedná se přitom o více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních cizinců v ČR [Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky, 2010]. O něco lepší je situace u onemocnění, kde cizinci patří k rizikovým skupinám. Jedná se zejména o TBC, sexuálně-přenosné nemoci a HIV/AIDS a ústavní psychiatrickou péči. Od roku 2000 Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje některé údaje o spotřebě zdravotní péče, avšak pouze u nemocniční péče a opět jen u cizinců, kteří nejsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. Ambulantní péče není sledována vůbec. Existuje také povinné hlášení pracovních úrazů, kde se zaznamenává, zda je obětí úrazu cizinec. Pro doplnění údajů o zdravotním stavu cizinců je možno v ČR využít i výsledky několika výzkumů realizovaných v posledních dvou dekádách (viz dále). Dostupné informace a údaje o zdravotním stavu migrantů využitelné pro tvorbu zdravotní politiky v ČR lze shrnout do několika okruhů: Úrazy Z dostupných statistik i výsledků výběrových šetření vyplývá, že mezi závažná zdravotní ri-

zika migrantů patří úrazy, které z dlouhodobého hlediska patří mezi nejčastější příčiny hospitalizace cizinců [Nesvadbová 1998, Cizinci v ČR 2006, 2007, 2008, 2009]. Třikrát vyšší výskyt pracovních úrazů u cizinců než u české populace byl také zjištěn v komparativním výzkumu subjektivního hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče u migrantů z bývalého Sovětského svazu z roku 2003 [Dobiášová, Vyskočilová, Čabanová 2004]. Státní úřad inspekce práce v posledních letech zaznamenává každoročně nárůst pracovních úrazů u cizinců [Svobodová 2008]. Vyšší míra pracovních úrazů pravděpodobně souvisí s tím, že 60 % migrantů je zaměstnáno v rizikových odvětvích, jako je stavebnictví a zpracovatelský průmysl [Cizinci v ČR 2009]. Další příčinou je pravděpodobně nedostatečné dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a neznalost jazyka. Infekční nemoci Epidemiologická situace v oblasti většiny infekčních nemocí je více-méně stabilizovaná a pod kontrolou. Nelze však přehlédnout, že u některých nemocí je v posledních letech zaznamenán znepokojivý nárůst. Statistiky ukazují, že přes narůstající počet cizinců v ČR je výskyt TBC dlouhodobě velmi nízký a průběžně klesá (6,8 případů na 100 tisíc obyvatel v roce 2009). Cizinci se na celkovém počtu nemocných TBC podílejí dlouhodobě cca 20 %. V roce 2009 nejvíce nemocných pocházelo z Ukrajiny a Vietnamu. [Výskyt tuberkulózy v ČR, ÚZIS ČR, 2007, 2008, 2009]. Znamená to, že podíl cizinců na výskytu TBC významně přesahuje jejich zastoupení v populaci. Epidemiologická situace v ČR se tak začíná podobat situaci ve vyspělých zemích EU [Wallenfels, 2008]. Ne tak příznivá je situace ohledně HIV/ AIDS. I když prevalence tohoto nebezpečného onemocnění je v ČR stále relativně nízká, v posledních letech byl zaznamenán strmý nárůst HIV pozitivních osob. Cizinci dnes představují okolo 30 % všech nově registrovaných pacientů. Je skutečností, že přibližně jedna třetina osob, u kterých byla zjištěna HIV/AIDS infekce, jsou cizí státní příslušníci, a to nejčastěji z Východní Evropy a Subsaharské Afriky [Národní referenční laboratoř pro AIDS, 2009, 2010]. Sexuálně přenosné nemoci jsou rovněž signifikantně častější u cizinců.V případě syfilis tvoří v posledních letech také asi jednu třetinu všech nově diagnostikovaných případů [Pohlavní nemoci, ÚZIS ČR, 2008].Výskyt této nemoci se od počátku devadesátých let minulého století velmi zvýšil a tento trend trvá dodnes. Nepříznivá epidemiologická situace se projevila


123


i tím, že od devadesátých let se začaly opětně vyskytovat případy vrozené syfilis u novorozenců, což bylo v osmdesátých letech v ČR velmi vzácné. Nelze bagatelizovat existenci rizika šíření této nemoci u české populace. Z výše uvedených příčin byla v polovině roku 2009 z iniciativy MZ ČR a hlavního hygienika ČR přijata vyhláška o povinnosti cizinců předložit lékařské potvrzení o negativním syfilis a TBC, jako součást žádosti o vízum. Přes toto opatření se incidence syfilis v roce 2009 opět zvýšila a dosáhla hodnoty 9,5 na 100 000 obyvatel [ÚZIS ČR, 2010]. Spotřeba zdravotní péče Rutinní statistiky čerpání zdravotní péče cizinci, které máme k dispozici, neumožňují validní srovnání tohoto ukazatele s českou populací. Určité informace nám však poskytuje již zmíněný komparativní výzkum [Dobiášová, Vyskočilová, Čabanová 2004], který ukázal, že legální ekonomičtí migranti z bývalého Sovětského svazu, ve srovnání s Čechy, podstatně méně často navštěvují praktické lékaře a stomatology a minimálně využívají ambulantní specializovanou péči. Migranti obou pohlaví také udávali lepší subjektivní zdraví, méně chronických nemocí a méně zdravotních problémů a pociťovaných bolestí než Češi. Tento fenomén označovaný jako „efekt zdravého migranta“ byl potvrzen i v zahraničních studiích [Hillier 1997, Westerling and Rosén 2002, Ingleby 2005, Mladovsky 2007, Kristiansen, Mygind, Krásnik 2007]. Lze jej vysvětlit tím, že pro migraci se častěji rozhodují zdravější, odolnější a vitálnější jedinci, než je obecně populace v hostitelské zemi. Ve zdravotní politice je však nutné počítat s tím, že se tato relativní výhoda s délkou pobytu v cizí zemi postupně vytrácí [Dobiášová, Angelovská 2004, Ingleby 2005, Kristiansen, Mygind, Krásnik 2007]. Naopak, stres a mnohem horší životní podmínky, postupem let migranty zdravotně znevýhodňují.

Dostupnost zdravotní péče Dostupnost péče pro migranty lze hodnotit: 1) z hlediska právního nároku, tj. zda existuje právní zakotvení dostupnosti zdravotní péče, včetně zajištění jejího financování 2) z hlediska reálné dostupnosti zdravotnických služeb (tj. z hlediska dostatečného množství informací o zdravotnickém systému, z hlediska času, vzdálenosti, etc.) 3) z hlediska její kvality, tj. zejména „vstřícnosti“ k potřebám migrantů, tj. zda poskytovaná péče odpovídá jazykovým, kulturním, náboženským a jiným charakteristikám migrantů. Specifickou roli může sehrát ostražitost a nedůvěra některých

124


migrantů k západním medicínským přístupům vůbec, nedůvěra k lékařům určitého pohlaví a strach z neznámé situace. Ad 1) Právní nárok migrantů na zdravotní péči v ČR Podle Zákona o pobytu cizinců na území ČR č. 379/2007 Sb. ve smyslu § 180i musí mít všichni cizinci na území ČR zdravotní pojištění. Smyslem této zákonné úpravy je jednak zajištění potřebné zdravotní péče pro všechny, kteří na území ČR mohou tuto péči potřebovat, jednak zajištění úhrady nákladů zdravotnickým zařízením. Této povinnosti dostojí bez jakýchkoliv problémů všichni ti cizinci, kteří jsou účastníky českého veřejného zdravotního pojištění na základě zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Týká se to cizinců s trvalým pobytem, cizinců/zaměstnanců u firem registrovaných v ČR, všech občanů ze států EU, cizinců ze třetích zemí, na které se vztahuje příslušná legislativa Evropských společenství (Nařízení 1408/71), a některých dalších, přesně vymezených skupin (asylanti i žadatelé o azyl a cizinci, kterým zdravotní péči zaručují mezinárodní smlouvy). Ostatní cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR si musí zdravotní pojištění zajistit u komerčních pojišťoven. Nejnovější (od ledna 2010) a zatím platná legislativní úprava (§§ 180i a 180j Zákona č. 326/1999 Sb o pobytu cizinců na území ČR a Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví), neumožňuje cizincům uzavřít komerční zdravotní pojištění v zemi jejich původu, pokud příslušná pojišťovna nemá oprávnění od České národní banky. Tím jsou konkurenčně zvýhodněny české komerční pojišťovny. Proto současná vláda na základě protestů některých zahraničních pojišťoven navrhuje novelizaci zákona o pojišťovnictví tak, aby bylo toto znevýhodnění alespoň zmírněno (viz dále). Na komerční zdravotní pojištění jsou tedy odkázáni migranti ze zemí mimo EU, kteří nemají trvalý pobyt v ČR a: – působí jako živnostníci či podnikatelé (OSVČ), – jsou rodinnými příslušníky (děti, manželé, starší rodiče) všech cizinců ze třetích zemí, – studenti, kteří studují v ČR na své vlastní náklady. Z dostupných statistik nelze zjistit zcela přesný počet cizinců odkázaných na komerční zdravotní pojištění. Na základě relativně jednoduchého odhadu, tj. odečtením 307 224 cizinců registrovaných v roce 2008 jako pojištěnci veřejného systému od celkového počtu 438 000 cizinců v roce 2008, jsme dospěly k počtu cca 130 tisíc osob.

Komerční zdravotní pojištění, jeho vývoj a charakteristika Historie komerčního zdravotního pojištění pro osoby, které nejsou ze zákona účastníky veřejného zdravotního pojištění, sahá až do roku 1993.V té době Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) začala nabízet tzv. „smluvní zdravotní pojištění cizincům při pobytu v ČR“. V roce 2004 se však situace změnila. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla zrušena možnost provozovat pojištění jinými právnickými subjekty, než jsou akciové společnosti anebo družstva.VZP tak ztratila oprávnění poskytovat tento typ pojištění. Proto vznikla nová dceřina společnost VZP s obchodním názvem Pojišťovna VZP, a.s. (PVZP), která převzala dřívější pojištěnce/cizince od VZP [Výroční zpráva PVZP, 2004]. Zdravotní pojištění cizinců se v průběhu let ukázalo jako velmi ziskový pojistný produkt. Postupně jej začaly nabízet i další komerční pojišťovny. V současné době jsou to zejména Pojišťovna Uniqa, a.s., Pojišťovna Slavia, a.s., Maxima pojišťovna, a.s. a Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s. Komerční pojištění není nárokové. Ačkoliv cizinci mají zákonnou povinnost zajistit si zdravotní pojištění, pojišťovny mohou rizikové zájemce odmítnout a také mohou smlouvu snadno vypovědět (Pojistné podmínky zdravotní pojištění cizinců PVZP 2009, čl. 13, odst. 5). Existuje jenom minimální právní regulace pojistných podmínek a současná legislativní úprava se téměř nezabývá ochrannou pojištěnce. V souladu se směrnicemi Evropského společenství je pouze stanoven minimální rozsah pojistného krytí do výše 30 000 Euro. Všechny další podmínky určují pojišťovny. Důsledkem této právní úpravy je, že komerční zdravotní pojištění vykazuje z hlediska svého účelu, tj. zajištění potřebné zdravotní péče pro početnou skupinu migrantů, řadu zásadních problémů. Z praxe je známo, že uzavření smlouvy cizinci nikterak negarantuje, že mu příslušná pojišťovna veškerou poskytnutou péči skutečně uhradí. Cizinci si v současné době mohou vybrat ze dvou typů pojištění. Jedná se buď o zdravotní pojištění pro případ nutné a neodkladné péče anebo o pojištění komplexní zdravotní péče. Obě formy splňují podmínky dané zákonem. V praxi cizinci mnohem častěji uzavírají zdravotní pojištění na neodkladnou péči, které je finančně méně nákladné a kde si lze vybrat z nabídky vícero pojišťoven. Pojištění zahrnující komplexní péči zatím nabízí pouze PVZP. Pojistné se u obou typů platí jednorázově a na celou dobu pojištění předem. Může to být až na dva roky. U obou typů komerčního pojiš-

www.zcr.cz


tění platí četné výluky a limity pojistného plnění. Pojistné podmínky jsou obecně složité a těžko srozumitelné pro lidi bez právního vzdělání, bez dokonalé znalosti jazyka a bez orientace v českém zdravotnickém systému. Týkají se celé řady nemocí, okolností jejich vzniku, nákladnějších léčebných postupů, vrozených vad a dalších přesně definovaných situací. Je paradoxem, že také některá závažná onemocnění, u kterých existuje v ČR povinné léčení, jsou z komerčního pojištění explicitně vyloučena. Jedná se o onemocnění, kdy pacient může být díky nemoci nebezpečný sobě nebo okolí, tudíž je nutné jej hospitalizovat a léčit. Jsou to zejména psychiatrické nemoci, ale také drogové závislosti a nemoci spojené s abusem alkoholu. Vyloučeny jsou také pohlavní a sexuálně přenosné nemocí včetně HIV/AIDS, kdy je ovšem nařízené povinné léčení ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Přitom, jak ukazují statistiky (viz výše), cizinci v ČR patří z hlediska výskytu těchto nemocí k rizikovým skupinám. Lze konstatovat, že v praxi je cizincům nezbytná péče v těchto případech poskytována. Lékaře k tomu zavazuje příslušná zdravotnická legislativa a také etické důvody. Část péče však zůstává nezaplacena a tyto pohledávky zatěžují nemocnice. Zdravotníci se dostávají do situací, které jsou pro ně lidsky a eticky nesmírně náročné, kdy musí vymáhat nemalé částky od nemocných lidí, kteří jsou bez jakýchkoliv finančních prostředků. Situace se řeší ad hoc, případ od případu a má v podstatě charakter charitativní činnosti [Dobiášová, Hnilicová 2009]. K určitému posunu došlo v roce 2009, kdy proběhlo jednání ve Výboru pro práva národnostních menšin při Radě vlády ČR pro lidská práva, jehož výsledkem bylo doporučení novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění tak, aby se uvedené skupiny migrantů mohly na veřejném pojištění podílet. Zároveň byla zdůrazněna potřeba většího dohledu nad komerčním zdravotním pojištěním. Výbor pro práva cizinců měl pro své jednání k dispozici podrobnou analýzu pojistných podmínek komerčního zdravotního pojištění [Hnilicová, Dobiášová, 2009] i analýzu finančních dopadů navrhované úpravy na fond veřejného zdravotního pojištění [Čižinský, 2009]. Analýzy ukázaly, že lze oprávněně očekávat, že zahrnutí migrantů do veřejného zdravotního pojištění by mohlo být výhodné nejenom pro migranty samotné, ale i pro veřejné zdravotní pojištění, které tak navíc získá nezanedbatelné finanční prostředky (odhadem až 400 mil. Kč). Proto Rada Vlády ČR pro lidská práva do-

www.zcr.cz

poručila Ministerstvu zdravotnictví předložit co nejdříve zmíněnou novelu zákona o veřejném zdravotní pojištění ve výše uvedeném smyslu. Doposud se však tak nestalo. Jak je konstatováno v oficiálních vládních materiálech (Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu), nedostatečný rozsah garantované péče v rámci komerčního zdravotního pojištění se doposud nikterak nerozšířil, a to i přesto, že řešení této problematiky je úkolem vyplývajícím z Usnesení vlády ČR, který byl Ministerstvu zdravotnictví ČR uložen již v roce 2007.V srpnu 2010 sice vláda schválila návrh novelizace cizineckého zákona i zákona o pojišťovnictví, která by měla vyřešit některé existující problémy. Opět by mělo být za určitých podmínek možné uzavřít pojištění v zemi původu a komerční pojišťovny již nebudou moci uplatňovat některé výluky z pojistného krytí (např. hrazení péče při úrazech, pokud byl dotyčný pod vlivem alkoholu). Je také navrhováno rozlišovat mezi zdravotním pojištěním pro krátkodobý pobyt do 3 měsíců a zdravotním pojištěním pro dlouhodobý pobyt, kde budou muset pojišťovny garantovat péči až do výše 60 000 EU. Zatím nelze odhadnout, jaká bude konečná podoba úprav. V každém případě se však nejedná o systémovou změnu, která by vyřešila většinu stávajících problémů. Lze jenom doufat, že nové vedení Ministerstva zdravotnictví bude při formulování zdravotní politiky ve vztahu k migrantům postupovat odpovědněji a více racionálně, a to jak s ohledem na mezinárodní závazky, tak i s ohledem na ochranu veřejného zdraví. Nelze také nezmínit oprávněný zájem zdravotnických zařízení na bezproblémové úhradě zdravotní péče, kterou cizincům stále častěji poskytují. Ad 2) Informovanost migrantů o českém zdravotnictví Další významnou praktickou překážkou, se kterou se musí migranti vyrovnat, je nedostatek jasných, srozumitelných a aktuálních informací o tom, jak funguje český zdravotnický systém [Dobiášová, Angelovská, Čabanová 2003, Dobiášová, Křečková, Angelovská 2005, Dobiášová, Hnilicová 2009]. Tento problém byl alespoň částečně řešen prostřednictvím projektů zaměřených na integraci cizinců v letech 2002–2006. V dnes již neexistujícím Institutu zdravotní politiky a ekonomiky vznikly informační brožury v různých jazykových mutacích, které byly v tištěné formě distribuovány přímo v cizineckých komunitách a umístěny v elektronické podobě

na webové stránky určené cizincům (Průvodce systémem zdravotní péče České republiky 2003,2004, Průvodce zdravotní péčí o děti v ČR 2005). Nutno říci, že tyto publikace jsou dnes již zastaralé, avšak žádné novější nejsou k dispozici. Ministerstvo vnitra vydalo sice v nedávné době informační materiály pro cizince, zdravotnická problematika je zde však zmíněna pouze okrajově. V posledních letech se v tomto ohledu angažují i některé neziskové organizace.Vytvářejí vlastní informační letáky, které však neposkytují komplexní informace a i jejich počet je obvykle omezený. Ad 3) Kvalita zdravotní péče pro migranty Nejenom u nás, ale i v zemích, kde mají se zdravotní péčí pro migranty dlouholeté zkušenosti (Nizozemí, Velká Británie), neexistují téměř žádná exaktní a validní data, mapující klinickou efektivitu a kvalitu zdravotní péče poskytované migrantům [Ingleby 2005]. K dispozici je však celá řada výsledků kvalitativních a kvantitativních studií, sledujících účinnost péče jak z pohledu migrantů samotných, tak i zdravotnických pracovníků [Mladovsky 2007, Cuadra, Cattacin 2007]. Závěry těchto výzkumů jednoznačně ukazují, že největší překážkou efektivní diagnostiky a léčby u migrantů je jazyková bariéra. Jazyková bariéra je příčinou neznalosti práv a možnosti bránit se před jejich porušováním, neumožňuje dostatečné vyjádření a zároveň i pochopení zdravotních potřeb ze strany zdravotníků. Komunikaci komplikuje neexistence ekvivalentních jazykových výrazů pro některé lékařské i jiné důležité termíny, což může někdy vést až k fatálním problémům [Ingleby 2005]. Na tento problém narážíme i v ČR, a to zejména v případě vietnamské komunity. Někteří Vietnamci, kteří zde žijí i řadu let, nejsou schopni základní komunikace v češtině a jsou odkázáni na tlumočníky [Ivanovová, Kutnohorská, Špirudová 2005, Špirudová a kol. 2005, Michálková, Šedová, Tóthová 2009, Dobiášová, Hnilicová 2009]. Je pozitivní, že česká vietnamská komunita je poměrně dobře organizovaná a v případě potřeby jsou tlumočníci relativně často k dispozici. Naši zdravotníci se však kromě Vietnamců a Ukrajinců, stále častěji setkávají i s představiteli jiných, méně zde zastoupených etnik, jako jsou Číňané [Scholz, Tóthová 2009], Mongolové, pacienti z muslimských zemí nebo také španělsky mluvící migranti ze zemí Jižní Ameriky. Reakcí na stále častější přítomnost migrantů je v řadě zemí již po tři dekády rozvíjen koncept „kulturně citlivé“ a „kulturně odpovídající“ péče [Zust and


125


Moline 2003 dle Ingleby 2005]. Je potěšující, že v tomto ohledu bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti vzdělávání sester i v ČR. Základní témata z tzv. multikulturního ošetřovatelství jsou dnes standardně zahrnuta do vzdělávacích programů bakalářského studia ošetřovatelství i obdobného studia na vyšších odborných školách. Navíc, na mnoha univerzitních pracovištích lze dnes multikulturní ošetřovatelství studovat jako povinně volitelný předmět. V rámci výuky adepti získávají poměrně široké znalosti jiných kultur a jejich zvláštností, které je třeba v ošetřovatelské péči respektovat. Může jít o odlišnosti v pojetí lidského těla, chápání intimity, režimu dne a stravovacích zvyklostí, či mezilidských a rodinných vztahů a osobních kontaktů v ošetřovatelské praxi.V nedávné době u nás proběhlo několik projektů, které tuto problematiku zpopularizovaly a přispěly k jejímu uvedení do praxe (více viz www.mighealth.net/cz).

Závěr Nejpalčivějším problémem české zdravotní politiky ve vztahu k migrantům stále zůstává jejich nedostatečně zajištěný právní nárok na zdravotní péči. Týká se početné skupiny migrantů s dlouhodobým pobytem, kdy současná právní úprava znevýhodňuje migranty, kteří pocházejí ze zemí mimo EU. Je to nezdůvodnitelné, není to etické a odporuje to mezinárodním konvencím, kterými je Česká republika vázána (Všeobecná deklarace lidských práv, Úmluva o právech dítěte, Charta základních práv EU, Evropská sociální charta). Česká republika se díky diskriminaci cizinců ze třetích zemí v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění může stát v dohledné době terčem kritiky příslušných evropských orgánů. I kdybychom zcela odhlédli od humanitárních důvodů, které právo cizinců a zejména jejich dětí na adekvátní zajištění zdravotní péče jednoznačně vyžadují, zůstává nezpochybnitelný veřejný zájem na tom, aby zdravotnickým zařízením nevznikaly leckdy obtížně vymahatelné pohledávky a aby byla na našem území dostatečně zajištěna ochrana veřejného zdraví. SOUHRN: Článek pojednává o vývoji a současné podobě zdravotní politiky ve vztahu k migraci a migrantům v ČR. Zevrubně seznamuje s dostupnými informacemi o zdraví migrantů a upozorňuje na některá zdravotní rizika spojená s migrací. Popisuje právní nároky migrantů na zdravotní péči při pobytu v ČR, seznamuje s problematikou komerčního zdravotního pojištění a v tomto kontextu upozorňuje na existující nerovnosti v dostupnosti zdravotní péče u migrantů z tzv. třetích

126


zemí a na některé problémy, kterým musí migranti při čerpání zdravotní péče čelit. Klíčová slova: Zdravotní politika, migranti, zdravotní stav, dostupnost zdravotní péče, komerční zdravotní pojištění, kvalita zdravotní péče Tento článek vznikl na základě finanční podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy v rámci projektu č. 112410 Zdravotní politika ve vztahu k migrantům v ČR v mezinárodním kontextu. Literatura: 1. Aktuální informace č. 45/2010: Hlášené infekční nemoci v ČR v letech 2007–2009, ÚZIS ČR 2. Bratislavská deklarace o zdraví, lidských právech a migraci 2007 [online]. 4. 8. 2010. [cit. 2010-10-08]. Dostupné z http://mighealth.net/eu/images/7/79/Brat.pdf 3. Cizinci v ČR 2006,2007, 2008 [online]. 2010. [cit. 2010-10-07] Dostupné z http:// www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_ publikace 4. Cizinci v ČR, Český statistický úřad 2009, ISBN 978-80-250-1993-1 5. Cuadra, C.B., Cattacin S. [eds.] Migration and Health: Difference Sensitivity from an Organisational Perspective. Malmö: IMER [online]. 2007. [cit. 2010-10-08]. Dostupné z http://mighealth.net/eu/images/2/22/ Diffsens.pdf 6. Dobiášová K.,Vyskočilová - Angelovská, O., Čabanová, B. Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR. In Zdravotní politika a ekonomika č. 1/2004. Kostelec nad Černými lesy, IZPE, 2004, s. 6–97. 7. Dobiášová, K., Hnilicová, H.: Migranti a veřejné zdraví ve světle výzkumů In „Přínos a potenciál výzkumu v oblasti migrace“, MV ČR Praha 2010, ISBN 978-80254-8008-3 8. Dobiášová, K., Hnilicová, H.: Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda, migraceonline.cz – Specializovaný web a fórum Multikulturního centra Praha pro kritickou diskuzi o migraci v ČR a v zemích střední a východní Evropy, http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/publikace-vyzkumy/, ver. 24. 1. 2010 9. Dobiášová, K., Křečková, N., Angelovská, O. Zdravotní péče o děti cizinců. Realita a zkušenost. Kostelec nad Černými lesy, IZPE, 2006, ISBN 80-86625-53-2 10.Drbohlav D.: Nelegální ekonomické aktivity migrantů. Česko v evropském kontextu. Karolinum 2009, ISBN: 978-80246-1552-3

11.Hillier, S.: The Health and Health Care of Ethnic Minority Groups. In: Scambler, G.: Sociology as applied to Medicine, London: WB Sounders Company, 2005 ISBN 0-7020-2275-6, s. 135–147. 12.Hnilicová, Dobiášová: Zpráva o stavu zdraví a zdravotní péči pro migranty v ČR [online]. 2009. [cit. 2010-24-08]. Dostupné z http://www.mighealth.net/cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana 13.Hnilicová, H., Dobiášová, K., Čižinský, P.: Komerční zdravotní pojištění cizinců [online]. 5. 3. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupné z http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2219641 14.Hnilicová,H. Dobiášová, K.: Zdravotní pojištění cizinců, migraceonline.cz – Specializovaný web a fórum Multikulturního centra Praha pro kritickou diskuzi o migraci v ČR a v zemích střední a východní Evropy, http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2210418, ver. 24.1. 15.Hnilicová, H.: Souhrn hlavních důvodů pro zahrnutí migrantů ze třetích zemí a jejich rodinných příslušníků do veřejného zdravotního pojištění v ČR. Podkladový materiál pro jednání s ministrem pro lidská práva M. Kocábem, srpen 2009 16.Hnilicová, H. : Od ledna 2010 se změnily podmínky zdravotního pojištění cizinců v ČR, dlouhodobé problémy to ale neřeší [online] 10. 5. 2010, dostupné z http:// www.migra ceonline.cz/e-kni hovna/?x= 2229027 17.Ingleby, D.et al.: Good practices in mental health and social care for asylum seekers and refugees. Final Report of the project for the European Commission [European Refugee Fund]. Canterbury: University of Kent, 2003, 344 pp. 18.Ingleby, D.et al: Social integration and mobility: education, housing and health. IMISCOE Cluster B5 State of the art report. Estudos para o Planeamento Regional e Urbano nº 67, Fonseca, L. and Malheiros, J. [eds.], Lisbon: Centro de Estudos Geográficos, 2005, pp. 89-119. 19.Ivanová, K., Špirudová,L., Kutnohorská, K.: Multikulturní ošetřovatelství I., Grada 2005 ISBN-10: 80-247-1212-1 20.Jelínková M, Dobiášová K.: Falešná zdravotní pojištění cizinců, Zdravotnictví v ČR, č. 4, 2007, str. 128–132 21.Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky, Český statistický úřad, Praha 2010, s. 25–26, [online]. 4. 8. 2010. [cit. 2010-10-08]. Dostupné z http://www.cizinci.cz/ news. php?lg=1

www.zcr.cz


22.Kristiansen, K, Mygind, A., Krasnik, A.: Health effects of migration. Dan Med Bull, 2007,vol. 54, p.46–7 23.Landman, J., Cuickshank, J. K.: A review of ethnicity, health and nutrition-related diseases in relation to migration in the United Kingdom’. Public Health Nutr, 2001, No.4, p. 647–57. 24.Mc Kinley, B.: International Dialogue on Migration. Health and Migration: Bridging the Gap. IOM, 2005, ISSN-1726-2224 25.MIGHEALTHNET – Informační síť o dobré praxi ve zdravotní péči pro migranty a etnické menšiny v Evropě. [online]. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupné z http://mighealth.net/cz 26.Michálková, H., Šedová, L.,Tóthová,V.: Specifika ošetřovatelské péče u vietnamské minority, Sestra 12/2009 26.Mladovsky, P: Research Note: Migration and health in the EU. London School of Economics, [online]. 2007 [cit. 2010-21-08]. Dostupné z: http://mighealth.net/eu/images/3/3b/Mlad.pdf 27.Nesvadbová, L. a kol.: Zdravotní, psychologické a sociální aspekty migrace. Praha 1998 28.OECD Report on Social and Economic Development 2006

29.Peiro, M.J., Benedict, R.: Migration Health. Better Health for All in Europe. Final Report. IOM 2009 30. Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ze dne 26. února 2009 k začlenění vybraných kategorií cizinců, kteří pobývají v ČR přechodně, do systému veřejného zdravotního pojištění – Analýza finančních dopadů. Zpracoval P. Čižinský [podpořeno z prostředků ESF v ČR ]. 31.Pohlavní nemoci, ÚZIS ČR, 2008 [online]. 2008. [cit. 2010-10-07]. Dostupné z http://www.uzis.cz 32.Read, J. G., Emerson, M. O. and Tarlov, A.: Implications of black immigrant health for U.S. racial disparities in health. J Immigr Health, 2005, 7, p. 205-12. 33.Schierup, C. -U., Hansen, P. and Castels, S.: Migration, citizenship, and the European welfare state: a European dilemma. Oxford: Oxford University Press, 2006. 34.Scholz, P., Tóthová, V.: Specifika v ošetřování příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR. In Kontakt 1/2009, ISSN 12124117, s. 210–217 35.Svobodová, L. Pracovní úrazy u cizinců, vývoj, možnosti, prevence. In seminář „Migrace a zdraví“ realizovaný v rámci mezinárodního projektu Mighealthnet, 27. 11. 2008. Praha, 2008

36.Špirudová, L. a kol.: Multikulturní ošetřovatelství II. Grada 2005, ISBN 802471213X Výskyt tuberkulózy v ČR, ÚZIS ČR, 2007, 2008, 2009. [online]. 2009. [cit. 2010-1007]. Dostupné z http://www.uzis.cz 37.Wallenfels, J.: Epidemiologická situace TBC u cizinců v ČR., In seminář „Migrace a zdraví“ realizovaný v rámci mezinárodního projektu Mighealthnet, 27. 11. 2008. Praha, 2008 38.Westerling, R. Rosen, M.: „Avoidable“ mortality among immigrants in Sweden. European Journal of Public Health, 2002, 12, p.279–286 39.Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století. Usnesení vlády ČR č. 1046 ze dne 30 října 2002. [online]. 2010. [cit. 2010-1007]. Dostupné z http://www.zdravi21 msk.cz/03_dokumenty/files/zdravi_21_ci l_07.pdf 40.Zpráva o výskytu a šíření HIV/AIDS za rok 2009 a 2010, Národní referenční laboratoř pro AIDS SZÚ [online]. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupné z http:// www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2010

Prevence násilí ve zdravotnictví Projekt zaměřený na prevenci násilí ve zdravotnictví a sociální péči zjistil, že zkušenost s pracovním násilím má třetina dotázaných zaměstnanců. Kulatý stůl na téma „Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče“ se konal v úterý 12. října 2010 v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Byl součástí projektu Českomoravské konfederace odborových svazů, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR, jejímiž členy jsou Asociace nemocnic ČR, Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace zdravotnických záchranných služeb a Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Projekt je hrazený z Evropských sociálních fondů, Operační výzva - Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem akce bylo seznámit s projektem odbornou i laickou veřejnost. Byly zde představeny klíčové aktivity projektu včetně dosavadních činností. Hovořilo se především o výsledcích diagnostického šetření, aktuálním stavu výskytu pracovního násilí, srovnání s předcho-

www.zcr.cz

zími šetřeními z roku 2004 a byly vymezeny nejčastěji se vyskytující formy tohoto druhu násilí. Letos bylo osloveno 1 500 respondentů z celé ČR vyjma Prahy, která nemohla být do projektu zahrnuta na základě znění Operační výzvy. V roce 2004 bylo obesláno 2 500 respondentů z celého území ČR. Letošní šetření ukázalo, že zkušenost s pracovním násilím mělo v posledních 12 měsících 31 % respondentů. Zkušenost s fyzickým násilím potvrdilo 17 % respondentů a zkušenost s některou z forem psychického násilí pak dokonce 41 % respondentů (jednalo se zejména o mobbing, bossing, sexuální obtěžování a rasové ponižování). Čísla týkající se psychického násilí byla překvapivě shodná s rokem 2004. Dále se ukázalo, že 60 % zaměstnavatelů zavedlo opatření proti výskytu pracovního násilí na svém pracovišti. Nejvíce spoléhají na opatření spojená s problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a screening paci-

enta.Výrazně klesají opatření jako úprava pracovního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, navýšení personálu nebo školení personálu v komunikačních dovednostech. Převážná většina respondentů byly středoškolsky vzdělané ženy ve věku 35–54 let, tedy s dlouholetou praxí, zaměstnané ve veřejném sektoru. Ze zkušeností respondentů vyplývá, že nejčastějším zdrojem pracovního násilí je špatná komunikace, přepracovanost a dezinformovanost. Účastníci akce (zástupci státní správy, zřizovatelů, zaměstnavatelů i zaměstnanců obou sektorů) byli přizváni ke spolupráci na projektu. V rámci projektu je možno bezúplatně vyškolit 800 osob z celé ČR vyjma Prahy. Více informací o projektu naleznete na portálu www.cmkos.cz – Lidské zdroje. 13. 10. 2010 Mgr. Kateřina Hofmannová, OSZSP ČR, 736 520 205, [email protected]


127

tothova a spol_pletkova 14.12.10 11:38 Stránka 1281

SUMMARY: COMMUNITY NURSE IN HEALTH CARE SYSTEM OF THE CZECH REPUBLIC Tóthová V., Bártlová S., Prošková E. The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region. Key words: community care, lay public, physician, nursing, nurse

O autorkách: Prof. PhDr.Valérie Tóthová, Ph.D., proděkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (ZSF JU) Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., ZSF JU v Českých Budějovicích [email protected] Mgr. et Mgr. Eva Prošková, 1LF UK, Praha

128

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví Předpoklady a překážky Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková 1. Úvod V České republice zatím nebyl realizován výzkum, který by se zabýval hlouběji problematikou komunitní péče. V rámci výzkumu začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému České republiky byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. Pokud hovoříme o komunitním ošetřovatelství, je nutné si nejprve ujasnit tento pojem jak z hlediska odborného, tak i z hlediska jeho současného právního zakotvení. K rolím sester v rámci komunitní péče podle WHO patří nejen poskytování přímých zdravotních služeb obyvatelstvu, tedy vlastní ošetřovatelské intervence, ale také koordinace zdravotní a sociální péče, včetně vyhledávání rizikových osob, zejména seniorů, identifikace ohrožených skupin v komunitě, příprava vhodných preventivních programů a jejich realizace v komunitě (prevence zneužívání návykových látek u dětí v rámci škol či programy pro podporu kojení v rámci komunity) či poradenská činnost pro jedince a rodiny v rámci podpory zdravého životního stylu [WHO 2000, 2003]. V České republice jsou jako sestry působící v komunitní péči vnímány sestry, působící v domácí ošetřovatelské péči, popřípadě také sestry působící v rámci primární lékařské péče, tj. v ordinacích praktických lékařů pro dospělé či pro děti a dorost. Nicméně

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

role těchto sester jsou užší oproti rolím komunitní sestry. Tyto sestry tedy nelze považovat za komunitní sestry ve smyslu uvedeném výše. K systematickému poskytování péče nepřispívá ani organizační oddělení preventivní role sestry (sestra u praktického lékaře) od intervenčních činností sestry v domácí péči, ani vázání činnosti sestry v primární péči výhradně na ordinaci lékaře, jelikož lékař nemusí mít, a ani nemívá, územně heterogenní skupinu pacientů. K hlavním důvodům, které vedou v posledních letech k větší potřebě komunitní péče lze počítat jednak stárnutí populace, měnící se struktura rodiny (neúplné rodiny, méně dětí, nukleární rodiny), rozvoj techniky v terénní péči (management bolesti, infuzní pumpy apod.), a to, že pacienti již nejsou pasivními příjemci, ale spolupracují na své úzdravě a jsou mnohem lépe informováni [Jarošová, 2007, s. 26]. Pokud chce zdravotnictví do budoucna počítat s posílením aktivnější úlohy jedince v péči o vlastní zdraví a se zvýšenou spoluúčastí veřejnosti na transformaci zdravotnictví, pak je základním předpokladem rozvoj komunitní péče v ČR. V systému založeném na komunitní péči by měla být na místě podpora celého spektra ošetřovatelských aktivit. Sestry podporují a udržují spojení mezi jednotlivci, rodinami a komunitami. Pracují jak nezávisle, tak v kolektivu a jejich cílem je předcházet onemocněním a podporovat, zlepšovat, posilovat a obnovovat zdraví. Je nutné, aby sestry, které mají významné místo při poskytování komunitní péče realizovaly, vedly a koordinovaly péči, aby jejich role byla ve všech oblastech

www.zcr.cz


vnímána jako legitimní a zásadní. V České republice nejsou služby komunitní péče poskytovány jako komplexní servis, ale odděleně jako sociální a zdravotní služby a tím dochází k nejasnosti vymezení role sestry v komunitní zdravotní péči. Tyto důvody se staly základem pro realizaci projektu IGA MZ ČR č. NS/9608-3, který získala ZSF JU – katedra ošetřovatelství.

2. Metodika Realizace zjišťování názorů laické i odborné veřejnosti probíhala technikou řízených rozhovorů. Každý respondent byl informován o účelu výzkumu a byl seznámen s tazatelským archem. Účast ve výzkumném šetření byla dobrovolná, na základě informovaného souhlasu. Sběr dat proběhl prostřednictvím profesionální tazatelské sítě. Ke zpracování těchto dat byl využit program SASD (Statistická analýza sociálních dat) verze 1.4.4. Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky 2. stupně třídění. Míra závislosti byla stanovena na základě x2 (chí kvadrát) a dalších testovacích kritérií (dle charakteru znaků). Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 sester a 2022 občanů.Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Parametry výběru zdravotníků (sester a lékařů) byly konstruovány na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky při MZ ČR platných k 31.12. 2007. Výběr souboru občanů byl určen údaji Českého statistického úřadu. Lékařská veřejnost byla reprezentována z 47,3 % muži a 52,7 % ženami. Podle věku měla největší zastoupení věková kategorie 45-54 let (40 %). Ve výběrovém souboru byli nejvíce zastoupeni lékaři pracující ve fakultních, krajských, okresních, městských či soukromých nemocnicích (60,5 %). Zastoupení lékařů pracujících v ordinacích praktického lékaře pro dospělé činilo 11,2 %, v ordinacích praktického zubního lékaře bylo 11,9 % a v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost 5,2 %. Sestry byly zastoupeny z 96,8 % ženami a 3,2 % souboru tvořili muži. Podle věku byla zastoupena nejčastěji věková kategorie do 34 let (31 %). Největší část výběrového souboru (70,9 %) tvořily všeobecné sestry, pracující v nemocnicích (více než 2/3). Zbývající působily v ordinacích soukromých lékařů, léčebnách a v dalších zařízeních. Ve skupině laiků (občanů) soubor tvořilo 48,2 % mužů a 51,8 % žen.

3.Výsledky Na základě analýzy lze konstatovat, že odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplat-

www.zcr.cz

nění sestry v komunitní péči v různých oblastech (Graf 1). Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. 63,4 % dotázaných občanů preferuje péči o seniory, v případě lékařů 53,0 % a sester 50,1 %. Na druhém místě je ve všech skupinách z hlediska podpory domácí péče – tu preferuje 43,1 % lékařů resp. 43,0 % sester a 31,4 % občanů.

a 55,3 % sester. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester (26,5 % lékařů a 32,7 % sester), lékaři zase více preferují vysokoškolské vzdělání sester (14,8 % lékařů a 10,4 % sester). Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné. Mezi jinými podmínkami byla nejčastěji uváděna kombinace všech uvedených před-

Tabulka I: Pořadí překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester dle důležitosti, kterou jim přisuzuje odborná a laická veřejnost Průměr Pořadí Lékaři Sestry Občané Lékaři Sestry Občané Nejasnosti financování 1,297 1,373 1,482 1. 1. 1. 1,355 1,426 1,488 2. 2. 2. Finanční zátěž Obtížná spolupráce 1,392 1,442 1,512 3. 3. 3. se zdravotními pojišťovnami Otázka legislativy - uzákonění 1,429 1,451 1,610 4. 4. 4. Ustanovení kompetencí 1,480 1,470 1,671 5. 5. 5. sester v ČR Otázka zaměstnavatele 1,665 1,640 1,759 6. 6. 8. Dnešní uzavřené rodiny, které 1,689 1,645 1,713 7. 7. 7. odmítají vstup do domácnosti Neochota ke změnám 1,752 1,715 1,711 8. 8. 6. Nedostupnost vzdělání 1,864 1,894 1,987 9. 11. 13. pro komunitní sestry Nedůvěra ve schopnosti sester 1,929 1,950 1,885 10. 13. 11. ze strany laické veřejnosti Překrývání kompetencí 1,950 1,741 1,874 11. 9. 10. s kompetencemi lékaře Nespolupráce mezi odborníky 2,030 1,822 1,849 12. 10. 9. Nezájem odborníků 2,107 1,939 1,944 13. 12. 12. Nedostatečné zkušenosti sester 2,169 2,325 2,229 14. 15. 15. Nedůvěrave schopnosti sester 2,197 2,045 2,044 15. 14. 14. ze strany odborné veřejnosti Nezájem sester o navýšení 2,273 2,375 2,234 16. 16. 16. kompetencí Odborná veřejnost preferuje tedy působení komunitní sestry v domácí péči více než veřejnost laická. Na třetím místě je z hlediska preferencí u odborné veřejnosti péče o chronicky nemocné (podporuje 35,3 % lékařů a 36,2 % sester) u občanů je to péče o nevyléčitelně nemocné (podporuje 29,1 % občanů). Jiná otázka je, jaké podmínky by měla sestra především splňovat, aby se v komunitní péči mohla plně uplatnit. Na tuto skutečnost byla dotázána pouze odborná veřejnost, neboť se předpokládalo, že laická veřejnost nebude mít dostatek informací k tomu, aby na otázku mohla odpovědět se znalostí věci. V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi lékaři a sestrami poměrná shoda (Graf 2). Obě cílové skupiny jsou toho názoru, že nejdůležitější podmínkou pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Tento názor zastává 57,2 % lékařů

pokladů, dále komunikativnost sestry, schopnost empatie, vztah k lidem, vstřícný přístup k pacientům, ochota pomáhat, specializované studium komunitní sestry apod. Jiné podmínky však byly u obou cílových skupin uváděny jen minimálně. Důležitým předpokladem zavedení funkce komunitní sestry a jejího uplatnění v praxi je znalost možných překážek, které realizaci samostatné péče komunitních sester brání. Pro větší přehlednost a stanovení pořadí a významu jednotlivých překážek v samostatné péči komunitních sester byl pro každou z nich vypočítán index (vážený aritmetický průměr) a na základě jeho hodnoty zpracováno pořadí překážek dle důležitosti, kterou jim odborná i laická veřejnost přisuzuje. Platí, že čím nižší je hodnota průměru, tím větší váha je překážce přisuzována. Ve všech skupinách (Tabulka 1) se na prvních pěti místech ve shodném pořadí umístily tyto překážky: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdra-


129


Graf 2 Východiska k odstranění překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda – 1) vzdělání pro sestry v komunitní péči; 2) vymezení jasných

Graf 1 Preferování oblastí působení sester v komunitní péči kompetencí; 3) úprava legislativy; 4) systém celoživotního vzdělávání; 5) zájem sester; 6) zájem lékařů; 7)motivace lékařů; 8) motivace sester; 9) mezi(v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry); oborová spolupráce; 10) spolupráce s pojišťovnami; 11) plná odpovědnost N = 2022 (občané)

sestry; 12) adekvátní finanční ohodnocení sestry; 13) úprava systému vzděLegenda – 1) domácí péče; 2) péče o seniory; 3) péče o chronicky nemocné; lávání; 14) nevím, nepovažuji tuto funkci za potřebnou. 4) návštěvní péče pro děti; 5) péče o nevyléčitelně nemocné; 6) péče v ordinaci Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možpraktického lékaře; 7) samostatné ošetřovatelské jednotky; 8) edukační centra nost označit více (max. tři) odpovědí. pro zdravotní výchovu; 9) zdravotní výchova u dětí; 10) péče o těhotné ženy; 11) péče o rodinu; 12) péče o děti ve škole; 13) návštěvní služba pro matky; 14) péče o psychicky nemocné; 15) péče o umírající; 16) péče o minority;17) péče o ohrožené skupiny obyvatel; 18) nepreferuji žádnou oblast. Pozn.: součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možnost označit více (maximálně tři) oblastí.

votními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR.Všechny skupiny se shodují i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele, skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti a obecnou neochotu ke změnám. I těmto překážkám je ve všech cílových skupinách přikládána důležitost. V souvislosti s identifikací překážek, které odborná i laická veřejnost vidí v zavedení samostatné péče komunitní sestry bylo také zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné uvedené překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti (označilo 46,5 % lékařů a 46,9 % sester), ve vymezení jasných kompetencí (45,1 % lékařů a 48,9 % sester) a v přijetí odpovídajících legislativních úprav (35,8 % lékařů a 33,1 % sester). Druhou skupinu východisek, kterým lékaři a sestry přikládají rovněž velkou důležitost, tvoří adekvátní finanční ohodnocení sestry v komunitní péči (označilo 19,9 % lékařů a 30,0 % sester), dobře volená motivace sester (19,3 % lékařů a 25,4 % sester), s ní související zájem sester o výkon tohoto povolání (19,8 % lékařů a 18,8 % sester) a kon-

130

struktivní spolupráce se zdravotními pojišťovnami (17,0 % lékařů a 16,7 % sester). Ostatním východiskům přikládají léGraf 3 Předpokládaný přínos péče komunitní sestry (v %) kaři i sestry menší N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) důležitost a četnost Legenda – 1) zefektivnění poskytované péče; 2) zlepšení kontinuity péče; jejich volby se v obou 3) zajištění zdravotní výchovy; 4) podpora zdraví; 5) podpora dostupnosti cílových skupinách péče; 6) znalost prostředí klientů; 7) zvýšení zájmu o své zdraví; 8) zvýšení pohybuje cca do autonomie sester; 9) zvýšení prestiže povolání sester; 10) rozšíření kompe10 %. tencí sester; 11) vyhledávání rizikových skupin obyvatel; 12) nespatřuji Předpokládaný žádný přínos. Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možpřínos působení sesnost označit více (max. tři) odpovědí. ter v komunitní péči (Graf 3) je klíčovým a 28,1 % sester), podporu dostupnosti péče momentem, který může výraznou měrou (22,2 % lékařů a 26,8 % sester), podporu ovlivnit rozhodování v této oblasti. Cenný je zdraví (23,7 % lékařů a 22,7 % sester), znalost názor zejména odborné veřejnosti na tuto prostředí klientů (21,3 % lékařů a 20,0 % sesotázku, neboť vychází z úrovně odborných znalostí a praktických zkušeností lékařů a sester) a zajištění zdravotní výchovy (19,0 % léter. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, jaký kařů a 16,7 % sester). přínos lékaři a sestry především spatřují v práOtázky finanční povahy považuje odborná i laická veřejnost za hlavní překážku ci komunitní sestry Zcela jednoznačně vidí obě cílové skupiny v realizaci samostatné péče komunitních sester. V této souvislosti bylo rovněž zjišťonejvětší přínos v zefektivnění poskytované péče (označilo 60,1 % lékařů a 59,2 % sester). váno v cílových skupinách, reprezentujících Tato skutečnost vysoce převládá nad ostatními odbornou veřejnost, kdo by měl být odpovědný za financování práce sester v komua je jednoznačně formulovaným pozitivem případného vzniku funkce komunitní sestry. nitní péči (Graf 4). Za přínos rovněž obě skupiny označují Lékaři i sestry se shodují v tom, že činzlepšení kontinuity péče (28,9 % lékařů nost komunitních sester by měl financovat

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice ≤ III/XI/2008

www.zcr.cz


především stát (54,0 % lékařů a 52,5 % sester). Tento názor jednoznačně ve sledovaných cílových skupinách převládá. Menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují (12,8 % lékařů a 18,2 % sester). Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem (13,6 % lékařů, 10,8 % sester), jiné názory jsou zastoupeny méně. Analýza, realizovaná na základě druhého stupně třídění neprokázala uvnitř jednotlivých cílových skupin výraznější diference v názorech na tuto otázku. Znamená to, že vnímaní tohoto problému je u obou skupin i v jejich jednotlivých částech podobné a nevykazuje statisticky významné odchylky. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, zda je u odborné veřejnosti zájem o spolupráci event. práci v této oblasti. Okolnost byla zjišťována v obou cílových skupinách. V případě lékařů byl zjišťován jejich zájem o spolupráci se sestrou v oblasti komunitního ošetřovatelství, v případě sester jejich zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že u lékařů zcela jednoznačně převažuje zájem o spolupráci se sestrami v oblastí komunitního ošetřovatelství.Většina z nich (57,5 %) by určitě nebo spíše takovou spolupráci přivítala, zatímco záporné stanovisko zastává pouze 20,1 % dotázaných (suma odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“). Zbývající více než 1/5 (22,4 %) nemá v této otázce jasno a volí odpověď „nevím“. Analýza nezjistila významné diference dle demografických a socioprofesních znaků. Objevila se pouze tendence více projevovat zájem o spolupráci u starších lékařů, menší zájem naopak měli tendenci projevovat zubní lékaři, kteří ovšem možností takové spolupráce mají méně než lékaři z jiných oborů. V případě sester bylo zjišťováno, zda by měly zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. U sester v České republice převládá nezájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Kladný přístup v této souvislosti vyjádřilo 27,7 % sester (suma odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“), záporný 44,3 % sester (suma odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“). Zbývajících 28,0 % sester nemá na tuto záležitost jasný názor a volí odpověď „nevím“. Stanovisko sester je poměrně homogenní a není výrazněji diferencováno dle sledovaných demografických či socioprofesních znaků. Slabší souvislost byla identifikována v případě vzdělání, kdy sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší.

www.zcr.cz

Z porovnání stanovisek obou cílových skupin k této problematice vyplývá, že se názory lékařů a sester liší. Zájem lékařů spolupracovat se sestrami v oblasti komunitního ošetřovatelství převyšuje zájem sester tuto práci vykonávat.

4. Diskuse V názorech na předpokládaný zájem veřejnosti o komunitní ošetřovatelství panuje mezi lékaři a sestrami vysoká míra shody. Odborná veřejnost předpokládá největší zájem u laické veřejnosti o oblast péče o seniory – tato oblast byla skutečně označena samotnými občany jako nejpotřebnější. Ostatní oblasti jsou preferovány méně, nejmenší podpora byla vyjádřena oblasti péče o minority. Lze říci, že laická veřejnost ještě stále nevnímá, že společensko-politické změny, které u nás nastaly v roce 1989, nastartovaly i změny v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace. Kulturně kompetentní

Graf 4 Zdroje financování práce komunitních sester (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda – 1) stát; 2) kraj; 3) město; 4) zdravotnické zařízení; 5) pacient; 6) organizace, ve které pracuje; 7) jiný názor.

péče se v jednadvacátém století tak stává nutností pro ty, kteří jsou odpovědní za poskytování zdravotnických služeb v multikulturních společnostech [Papadopoulos, 2006]. Když hovoříme o kulturně kompetentní péči neměli bychom myslet pouze na péči, kterou poskytujeme v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale i na komunitní péči, jejíž úlohou je předcházet vzniku nemoci, chránit, udržovat a podporovat zdraví. Z tohoto důvodu sestry pracující v komunitní péči nevykonávají pouze terapeutické činnosti, ale hlavně poradenské, edukační, manažerské a obhajovací aktivity [Bullough, B., Bullough, V., 1990]. Leininger, zakladatelka transkulturního ošetřovatelství ve své publikaci poukazuje na rostoucí trend přesunu péče z nemocnice do domácího prostředí a vyzdvihuje význam péče o zdraví v komunitách [Leininger M.,1995]. Zdůrazňuje, že sestry v rámci poskytování komunitní péče stále

častěji se setkávají, resp. pracují s příslušníky různých minoritních skupin a jejich práce mohou přispět i k jejich integraci do naší společnosti. V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi lékaři a sestrami opět poměrná shoda v tom, že za nejdůležitější podmínku pro samostatnou práci sestry v komunitní péči pokládají předchozí klinickou praxi, odpovídající zaměření komunitní péče. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester, lékaři zase více preferují vysokoškolské vzdělání sester. Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné. Příslušně zaměřené vzdělání, odpovídající vymezení kompetencí a potřebná legislativní úprava jsou tedy dle odborné veřejnosti nejdůležitějšími předpoklady pro vznik funkce komunitní sestry. Tyto předpoklady by měly být doplněny odpovídajícím finančním ohodnocením, motivací a vyvoláním zájmu sester o tuto práci a dohodou se zdravotními pojišťovnami o způsobu realizace této funkce. Z výzkumu je patrné, že ani lékaři ani sestry neznají legislativní úpravy, které již připravily podmínky pro rozvoj nového typu specializačního vzdělávání – komunitní sestry kdy, z nařízení vlády č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky, vyplývá možnost specializovat se v oblasti komunitní péče. Vyhláškou MZ ČR č. 424/2004 Sb., která navazuje na zákon č. 96/2004 Sb., jsou konkretizovány činnosti všeobecných sester a porodních asistentek v oblasti komunitní péče. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně otevřelo v roce 2009 specializační vzdělávání pro sestry v komunitní péči, o které projevily zájem sestry pracující především v sociální sféře a v domácí péči. Odborná i laická veřejnost se ve značné míře shodují v hodnocení závažnosti překážek, které brání v realizaci samostatné péče komunitních sester. Za nejzávažnější z nich pak považují otázky finanční povahy, problémy ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativní povahy, vymezující tuto oblast a potřebu ustanovení příslušných kompetencí sester v ČR. Všechny skupiny se shodují i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele, kdo by financoval komunitní sestry, zda stát, obec apod. a dále skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti a obecnou neochotu veřejnosti ke změnám. Je potěšující, že žádná ze sledovaných cílových skupin nepovažuje za závažnější pře-

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice ≤ III/XIII/2010

131


kážku v realizaci samostatné péče komunitních sester nedůvěru veřejnosti či nedostatečné zkušenosti sester.Všechny skupiny pak shodně umístily na poslední místo případný nezájem sester o navýšení kompetencí – tuto skutečnost považují všichni za nejmenší problém. Po identifikaci překážek bylo zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné uvedené překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti, ve vymezení jasných kompetencí a v přijetí odpovídajících legislativních úprav, což jak bylo uvedeno výše , již provedeno bylo. Další významnou otázkou a v současné době snad nejvýznamnější, je financování činností sester v rámci komunitní péče. Sestry i lékaři se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, což se jeví v současné době značně nereálné. Menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují – k tomuto názoru se přiklánějí častěji sestry než lékaři. Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Zcela neznámou a neprozkoumanou oblastí je případný zájem lékařů spolupracovat se sestrou v oblastí komunitního ošetřovatelství a zájem sester tuto práci vykonávat. Z výzkumu vyplynulo, že lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. U sester bylo zjišťováno, zda by měly zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Je překvapivé zjištění, že u sester v České republice převládá nezájem o práci (44,3 %) v oblasti komunitního ošetřovatelství, které lze vysvětlit právě nejasným financováním v této oblasti. Sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší. Tuto disproporci bude možné odstranit především opatřeními ve vzdělávání sester a jejich větší motivací vykonávat práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Domníváme se, že v ČR je nutná větší provázanost mezi zdravotní a sociální službou, je nutné posílení komunity či lokálního společenství, čímž rozumíme posílení zdraví prospěšných činností na úrovni komunit, zapojení veřejnosti, svépomocných skupin, využití lidských zdrojů či posilování sociální soudržnosti [Mareš, 2005]. Rozvoj komunitní zdravotní péče souvisí se zaměřením zdravotní politiky státu, která představuje souhrn

132

politických aktivit ovlivňujících zdraví a kvalitu života jedinců, skupin, komunit [Strnad In. Gladkij, 2003, s. 26]. Konkrétní řešení pro danou lokalitu je součástí lokální zdravotní politiky. Neexistuje však zatím universální řešení, stejné pro všechny situace a zároveň efektivně využívající dostupné zdroje a kapacity. Z tohoto důvodu je zajímavé zjištění, jak na danou problematiku nahlíží odborná a laická veřejnost v České republice.

5. Závěr V době, kdy stále probíhá transformace českého zdravotnictví a hledají se finanční zdroje, je komunitní péče výzva všem politikům, neboť ve vyspělých zemích jsou sestry a porodní asistentky považovány za nejdůležitější zdroj pro zajištění reformních strategií v souvislosti s transformací nemocnic, zkracováním doby hospitalizace a především s rozvojem komunitní péče. V řadě států Evropské unie, kde systém komunitní péče je realizován, pracují sestry v komunitách, které jejich služby vyžadují a plně využívají. Jejich práce je orientována na primární, sekundární i terciární prevenci, a provází jedince po celý jeho život od narození až po smrt. Lze konstatovat, že tento typ péče není systematicky a jednotně v ČR poskytován, přičemž jeho zavedení z odborného hlediska nic nebrání a odborná i laická veřejnost tento typ péče považuje za vhodný.

SOUHRN Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlav-


ní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti. Klíčová slova: komunitní péče, laická veřejnost, lékař, ošetřovatelství, sestra Studie byla provedena s podporou Interní grantové agentury MZ ČR v rámci řešení projektu č. NS/9608-3. Literatura 1. Bullough, B., Bullough, V..Nursing in the Comminity. St. Luis: Mosby Co., 1990, 712 s. 2. Gladkij, I. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. 3. Hanzlíková, A., et al. Komunitní ošetřovatelství. Přeložila J. Uhrová, J. Novotná. 1. vyd. Martin: Osveta, 2007. 272 s. 4. Janečková, H., Hnilicová, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 296 s. 5. Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 99 s. 6. Leininger, M. Transcultural Nursing: Concepts, Theories, Research and Practices. New York: McGraw-Hill, 1995, 727 s. 7. Mareš, J. Komunita a zdraví. Praktický lékař, 2005. 85, č. 12, s. 716–722. 8. Nařízení vlády ČR č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky. 9. Nařízení vlády SR č. 322/2006 Sb. o způsobu dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků v soustavě specializovaných oborů a certifikovaných pracovních činností. 10.Předběžná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péči v České republice, MPSV 2005 (www.mpsv.cz). 11.Papadopoulos, I.Transcultural Health and Social Care. Churchill Livingstone Esevier, 2006, 351 s.

www.zcr.cz


12.Staňková, M. Jakou sestru chceme v komunitní péči? Sestra – příloha komunitní péče, 2000, , r. 10, č.4, s.1- 2. 13. Stanhope, M., Lancaster, J. Community Public Health Nursing. 5th ed. St. Louis: Mosby, 2000. 14.Stanhope, M., Lancaster, J. Foundations of Nursing in the Community. St. Louis: Mosby, 2006, 781p. 2nd.Ed.,

15.Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 16.Watkins, D., Edwards, J., Gastrell, P. Community Health Nursing.. 3th ed. Bailliere: Tindall, 2006. 17.WHO. Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky. Minis-

terstvo zdravotnictví České republiky, 2000. 18.WHO (kompilace a analýza Warrier, S.): Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky 5: Portfolio inovačních praktik v ošetřovatelství a porodní asistenci primární zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2003.

Mým cílem je zavést elektronické zdravotnictví rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem, náměstkem pro informatiku na MZ ČR Pane náměstku znáte časopis Zdravotnictví v České republice? Ano. Jsem rád, že tu tento časopis je a že veřejné zdravotnictví má tak platformu pro informace a diskuze. V září jste se stal náměstkem pro informatiku. Co Vás jako dlouholetého odborového předáka vedlo k přijetí tohoto angažmá v oboru, který je od Vašeho předchozího působení v odborech přece jen velmi vzdálen? V čele největšího odborového sdružení ve zdravotnictví jsem působil již dvacet let. Měl jsem pochybnosti, zda se mnou v čele může být svaz ještě lépe reprezentovat zájmy zaměstnanců ve zdravotnictví a poskytovat jim lepší služby. Chtěl jsem dát možnost i lidem, kteří mají na práci odborů jiný názor než mám já. Blíží se VI. Sjezd svazu a delegáti budou moc zvolit nové vedení. Osobně jsem se vždy zajímal o budování naší země v širším kontextu nežli jenom odborovém, spolupracoval jsem s řadou odborných a diskusních platforem ve zdravotnictví. V poslední době politici začali více vnímat skutečné problémy zdravotnictví a připouštět jiné způsoby řešení, než které byly více či méně zkoušeny doposud. Napadlo mi dát k dispozici moje znalosti a zkušenosti. Této nabídce šla v ústrety žádost pana ministra Hegera o úzkou spolupráci. Naše rozhovory vyústily v moje jmenování náměstkem. Jako náměstek pro informatiku budete mít problematiku e-Health tak říkajíc „pod palcem“. Čeho chcete během Vašeho působení ve funkci dosáhnout? Jaké jsou Vaše cíle?

www.zcr.cz

Moje cíle kopírují programové prohlášené této vlády : zavést elektronické zdravotnictví. Časopis Zdravotnictví v České republice publikuje výsledky výzkumu v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství. Co soudíte o výzkumu v oblasti veřejného zdraví v ČR? Je výzkumná základna, tč. rozptýlená na různých vysokoškolských pracovištích dostatečná? Můžeme hledat příčinu ne zcela úspěšných pokusů o reformu českého zdravotnictví v nedostatečném využí-

RNDr. Jiří Schlanger vání výsledků výzkumů při formulování zdravotní politiky? Reaguje výzkum dostatečně na společenskou poptávku? Myslíte, že politici dostatečně využívají výsledky výzkumů? Hodně otázek a všechny jsou na místě. Myslím si, že kapacita lidí kteří se doposud zabývali veřejným zdravím není malá. S řadou odborníků jsem se potkával od roku 1990 a pozorně jsem je poslouchal. S jejich žáky – novými mladými odborníky se už také potká-

vám. Existuje tu kontinuita. To je příslib i do budoucna. Doposud se však odborníkům na veřejné zdraví málo naslouchalo, nedostatečně byli vtaženi do debat. A na čtení publikací, jakoby dnes nikdo neměl čas. Současný pan ministr přednášel na škole veřejného zdravotnictví IPVZ a to svědčí o jeho pozitivním vztahu k veřejnému zdraví. Ostatně to platí o jeho vztahu k vědě a výzkumu a vzdělávání obecně. V tom je příslib, že změny českého zdravotnictví pod jeho vedením nebudou probíhat metodou zkoušek a chyb ale s rozmyslem. Jako každá výzkumná činnost i výzkum v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství vyžaduje příslušné finanční prostředky. Výsledky výzkumů v uvedených oborech mohou mít velký vliv na hospodaření s veřejnými prostředky. Na rozdíl od ostatních lékařských oborů, kde mají své zájmy farmaceutické a přístrojové firmy, veřejné zdraví a sociální lékařství takové zázemí nemají. Neměl by tedy být výzkum v těchto oborech financován především z veřejných prostředků? Bývá to zvykem. Ostatně i Evropská unie a pochopitelně její členské země se věnují těmto výzkumům intenzivně. Řada výsledků je zobecnitelných a neplatí jen pro země vzniku. Je to nepřeberné bohatství, ze kterého můžeme čerpat. Pochopitelně bychom měli i doma zvažovat, jaká témata potřebujeme s pomocí našich výzkumných kapacit řešit a věnovat na to prostředky. Děkuji za rozhovor Vít Černý

Rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

133

brhel_pletkova 14.12.10 11:39 Stránka 1

SUMMARY: ANALYSIS OF DRUG PRICES IN PHARMACIES OF THE KLADNO DISTRICT Brhel M., Rogalewicz V. The paper deals with a statistical analysis of drug prices in pharmacies of the Kladno district.This analysis was carried out on a model set of 13 drugs. It was focused above all on differences in drug prices. The coefficient of variation varied between 0.024 and 0.42, which reflects large differences in prices of some drugs between pharmacies. The investigation has further shown that there is a dependency of prices of some drugs on the location and more detailed specification of pharmacies in the Kladno district. Statistically significant difference was proved between the prices in pharmacies within shopping malls, and outside them (in medical centres, elsewhere). Effects of the community size (Kladno – Slaný – other) and of the distance from the town centre were not established. Pharmacists criticize the system as too complicated and stress above all the fact that patients do not accept it. Key words: pharmaceutical policy in Czech Republic, drug prices, pharmacy, Kladno

O autorech: Martin Brhel je studentem doktorského studia na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI ČVUT), Kladno. Zaměřuje se na ekonomiku zdravotnictví a využití analýzy nákladů a přínosů v Health Technology Assessment (HTA). Doc.Vladimír Rogalewicz, CSc. je vedoucí skupiny zaměřené na HTA na FBMI ČVUT. Je také generálním sekretářem European Society for Engineering and Medicine. e-mail: [email protected]

134

Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu Martin Brhel, Vladimír Rogalewicz Úvod Ve všech státech Evropy je nějakou metodou prováděna regulace cen, za které se poskytují léčiva v souvislosti se zdravotní péčí. Lé-

a pro pacienty nepochopitelné. Jedná se o stanovení maximální ceny výrobce a o určení výše a podmínek úhrad pojišťoven, které provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dále je

Tab. 1. Umístění a bližší specifikace umístění lékáren Lékárna číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Město/Malá obec město malá obec ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ne ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano ne ne ano ne ano ne ano ne ano ano ne ano ne ne ano ne ano ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne

Centrum/Okraj centrum okraj ano ne ano ano ne ne ano ano ano ne ne ne ano ne ne ne ano ano ano ano ne ano ano ano ne ne ano ano ne ne ne ne

ková politika ČR je vázána mnoha pravidly a předpisy, které jsou značně komplikované

ne ano ne ne ano ano ne ne ne ano ano ano ne ano ano ano ne ne ne ne ano ne ne ne ano ano ne ne ano ano ano ano

v zdrav. zařízení ne ne ne ne ne ano ne ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ano ne ne ano ne ne ne ne

Specifikace v nákup. centru ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano

jiné ano ano ano ano ano ne ano ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ne ano ano ne ne ne ne ne

cena regulována pomocí tzv. odpočtu, ovlivňuje ji DPH a regulační poplatky. Jednotlivé

www.zcr.cz


nách. Takto složitý systém obvykle reaguje jinak, než autor regulačních opatření zamýšlí. Mezi pacienty se mluví o velkých rozdílech v doplatcích a cenách mezi lékárnami. Tato práce si klade za cíl zmapovat situaci v jednom okrese a zjistit, nakolik se ceny skutečně liší.

lékárny mohou cenu ovlivnit v podstatě pouze snížením své marže. Výsledkem je situace, kdy výslednou cenu nebo doplatek léku pro pacienta (zákazníka) počítá speciální software ve chvíli prodeje a cena téhož léku v téže lékárně se může dle konkrétních okolností prodeje lišit. Systém má zaručit (cenovou) dostupnost léků pro všechny obyvatele, zohledňovat možnosti zdravotního pojištění a v neposlední řadě bránit plýtvání [1,3,4]. Působení všech těchto opatření je standardně modelováno na makroekonomické úrovni před přijetím příslušných zákonů. Chybí však informace, jak se tato regulace

Metody a výsledky Analýza byla provedena v okrese Kladno na modelovém souboru 13 léků. Tato skupina léků byla vybrána tak, aby obsahovala léky, které mají velký podíl na finančním obratu lékárny v závislosti na ceně léku; které mají velký podíl na finančním obratu lékárny v zá-

volně prodejné i vázané na předpis. Seznam vybraných léků je uveden v tab. 2. Sběr dat probíhal v období od 15. 2. 2010 do 26. 2. 2010. V tomto období existovalo v okrese Kladno 32 lékáren [5], z toho 16 lékáren přímo v Kladně, 6 lékáren ve Slaném a 10 lékáren v menších obcích. Vzhledem k citlivosti poskytnutých dat jsou lékárny uvedeny anonymně pouze pod číslem. Specifikace umístění lékáren je uvedena v tab. 1. Zjištěné ceny léků v jednotlivých lékárnách jsou uvedeny v tab. 2. Ceny poskytli přímo pracovníci 28 lékáren, ve 4 lékárnách nebyly ceny získány přímo. U 3 lékáren řetězce Dr. Max poskytl ceny obchodní a mar-

Tab. 2. Ceny léků v jednotlivých lékárnách Prodejní cena v Kč (bez úhrady pojišťovny) v lékárně č.: Název

Paralen500 10x500mg Ibalgin 400 24x400 mg Anavenol Anopyrin100MG 60x100 mg Coxtral 100MG 30x100 mg Diazepam Slovakofarma 5MG 20x5 mg Foradil Helicid 20 Zentiva 90x20mg Hypnogen 20x10 mg Lokren 20MG 98x20 mg Milurit 100 50x100 mg Neurotop Retard 300 50x300 mg Torvacard 20 90x20 mg

16 16,10 43,00 39,20 37,80 156,80 47,70 538,96 529,10 140,80 436,70 58,40 218,00 809,40

17 16,10 47,40 39,20 37,80 156,80 47,70 586,90 571,00 140,70 436,70 58,40 218,00 876,30

Max. úhrada pojišťovny (Kč)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

8,10

16,10

14,10

16,10

16,10

16,00

16,10

16,00

15,00

16,10

16,14

16,10

16,10

16,00

16,00

16,10

0,00

43,00

42,70

47,00

49,00

47,00

47,40

47,00

47,00

47,40

44,40

47,40

47,40

47,40

47,00

48,70

23,62

39,20

41,80

39,20

42,10

39,20

42,00

39,00

39,25

39,20

42,20

42,10

23,60

41,80

53,60

39,20

27,90

37,80

40,30

37,80

37,80

37,80

37,80

40,00

37,86

37,80

37,90

37,80

27,90

37,20

58,00

37,80

79,65

156,80 146,70

152,00 156,80 156,80 156,80 156,70 156,82 156,80 156,80 156,80 156,80 156,80 157,00 156,80

3,75

22,90

47,70

22,90

22,90

22,90

22,90

22,97

47,70

7,56

47,70

22,90

22,70

47,70

22,90

514,48

586,90 543,30

586,90 586,90 586,90 586,90 586,00 538,97 586,90 586,96 586,90 586,90 586,90 586,90 514,80

504,71

529,10 529,10

504,70 529,10 529,10 529,10 529,10 529,15 504,70 529,15 529,10 529,10 529,10 534,70 529,10

0,00

129,00 140,80

140,80 139,00 140,00 140,80 136,00 140,00 140,90 132,04 140,80 140,80 140,80 141,00 144,80

307,14

436,70 436,70

436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 436,75 436,70 436,75 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70

37,31

58,40

58,40

219,20

218,00 218,00

202,30 232,40 218,00 218,00 216,40 218,07

784,27

809,40 809,40

784,20 809,40 809,40 809,40 853,50 809,49 784,20 809,49 809,40 809,40 809,40 814,30 809,40

18 16,10 44,00 42,00 37,80 156,80 7,50 586,90 529,00 128,50 436,70 58,40 NA 809,40

19 16,10 47,40 39,20 37,80 156,80 47,70 586,90 529,10 139,60 436,70 58,40 230,00 809,40

62,30

58,40

58,40

58,40

58,40

58,47

58,40 NA

62,86

58,40

vislosti na počtu prodaných kusů; které patří do různých indikačních skupin; které jsou

58,40

58,40

67,30

58,40

226,54 227,10 218,80 227,90 239,00 219,10

Prodejní cena v Kč (bez úhrady pojišťovny) v lékárně č.: (pokračování Tabulky 2) 20 21 22 23 24 25 26 27 28 16,00 16,00 16,00 16,00 16,10 16,10 16,10 16,10 16,10 47,00 48,00 47,90 47,00 47,40 47,40 47,40 47,30 47,40 39,00 39,00 42,10 39,00 39,20 39,20 39,20 39,20 39,30 38,00 38,00 37,80 37,50 37,80 37,80 37,80 37,80 37,50 157,00 156,50 156,80 156,50 156,80 156,80 156,80 98,90 85,90 23,00 22,50 22,90 22,50 47,70 22,70 47,70 22,90 47,70 NA 586,50 538,90 631,00 586,90 586,90 529,00 587,00 586,90 572,00 529,00 529,10 529,00 533,80 529,10 529,10 29,10 529,10 136,00 141,00 140,90 140,00 140,90 139,60 140,90 140,80 140,90 437,00 436,50 436,70 436,50 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 58,00 58,00 58,40 58,00 58,40 58,40 58,40 58,40 58,40 NA 219,20 232,40 218,00 229,10 219,50 218,00 218,80 218,80 809,00 282,00 809,40 809,00 809,40 809,40 809,40 809,40 809,40

projevuje v běžné lékárenské praxi, tedy v běžných cenách léků v jednotlivých lékár-

www.zcr.cz

22,90

29 17,60 47,70 42,10 37,80 156,80 47,70 586,90 529,10 140,80 436,70 58,40 226,80 809,40

30 13,00 45,00 39,00 36,00 138,00 46,70 514,48 528,76 113,10 368,81 55,00 218,80 757,23

31 14,00 44,00 39,00 36,00 144,00 46,70 515,00 529,00 119,00 368,81 55,00 218,80 761,00

32 14,00 46,00 37,82 36,10 128,72 46,61 514,49 528,76 118,19 368,80 54,77 218,80 757,23

ketingový ředitel společnosti, v Ústavní lékárně umístěné v Oblastní nemocnici Kladno


135


byly ceny zjištěny prostřednictvím vrchních sester nemocnice. Ve čtyřech případech nebyl daný lék v lékárně k dispozici. Jednalo se o Neurotop Retard v lékárnách č. 9, 18 a 20 a o Foradil v lékárně č. 20.

Diskuze V tab. 3 jsou uvedeny základní statistické charakteristiky zjištěných údajů.Tabulka ukazuje významné rozdíly v cenách léků mezi jednotlivými lékárnami okresu. Variační koeficient, který ukazuje na relativní rozdíly vztažené

Pomocí analýzy rozptylu a Wilcoxonova testu [2] byl testován vliv umístění lékárny na ceny léků. Testován byl vliv velikosti obce (Kladno – Slaný – menší obec), poloha v obci (centrum – periferie) a umístění v těsné blízkosti zdravotnického zařízení nebo v nákupním centru (ZZ – NC – jiné). Specifikace lékáren je v tab. 2. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pouze v posledním případě, a to u 5 léků. V těchto 5 případech byly porovnány jednotlivé varianty pomocí Tuckeyovy metody mnohonásobného porovnávání [2].

Tab. 3. Základní statistické charakteristiky Název Paralen 500 10x500 mg Ibalgin 400 24x400 mg Anavenol Anopyrin 100MG 60x100 mg Coxtral 100MG 30x100 mg Diazepam Slovakofarma 5MG 20x5 mg Foradil Helicid 20 Zentiva 90x20 mg Hypnogen 20x10 mg Lokren 20MG 98x20 mg Milurit 100 50x100 mg Neurotop Retard 300 50x300 mg Torvacard 20 90x20 mg

Max (Kč)

Min (Kč)

Průměr (Kč)

Medián (Kč)

Sm. odchylka

Var. koef.

17,60

13,00

15,80

16,10

0,8623

0,0545

49,00

42,70

46,60

47,35

1,6664

0,0357

53,60

23,60

39,88

39,20

4,0556

0,1016

58,00

27,90

38,08

37,80

4,1136

0,1080

157,00

85,90

150,44

156,80

16,572

0,1101

47,70

7,50

32,66

22,94

13,777

0,4218

631,00

514,48

571,05

586,90

30,094

0,0526

572,00

504,70

530,52

529,10

12,412

0,0233

144,80

113,10

137,16

140,80

7,5521

0,0550

437,00

368,80

430,34

436,70

20,106

0,0467

67,30

54,77

58,58

58,40

2,2002

0,0375

239,00

202,30

221,47

218,80

6,9766

0,0315

876,30

282,00

790,17

809,40

95,346

0,1206

k ceně, byl vysoký zejména u 5 léků (Diazepam,Torvacard, Coxtral,Anopyrin,Avenol). Pacienti reagují negativně ale i u léků, kde jsou rozdíly v cenách vysoké v absolutní hodnotě vzhledem k vysoké prodejní ceně léku (např. Foradil, Lokren, Helicid). Vzhledem k tomu, že se celé rozdíly v cenách přenášejí do doplatků, působí tyto vyšší částky často velmi nelogicky. U Diazepamu došlo k situaci, kdy v některých lékárnách byly doprodávány zásoby léku za nižší cenu, zatímco v jiných již byly prodávány nové dodávky za výrazně vyšší cenu. Proto u tohoto léku rozdíly v ceně nevypovídají o rozdílném chování lékáren, ale o poruchách, které jsou dány samotným systémem. Pacient samozřejmě mezi těmito dvěma důvody nerozlišuje.

136


Ta prokázala, že významný je u těchto léků rozdíl v ceně v nákupních střediscích oproti umístění v blízkosti zdravotnického zařízení i oproti umístění jinde. Ceny Foradilu, Hypnogenu, Lokrenu a Miluritu byly v nákupních centrech nižší než jinde. Ceny Diazepamu byly v nákupních centrech vyšší než jinde. (Zde byly v nákupních centrech pravděpodobně již nové šarže za vyšší cenu, zatímco ostatní lékárny spíše doprodávaly starší levnější zásoby.) Součástí analýzy bylo zjišťování názorů lékárníků na lékovou politiku krátkým dotazníkem, který byl aplikován formou řízeného rozhovoru. Během něho se ukázalo, že prakticky všichni lékárníci jsou velmi nespokojeni se systémem tvorby cen léků v ČR. Jeden

z hlavních problémů vidí lékárníci v nepochopení systému pacienty. „Několikrát se nám stalo, že pacient, který užívá jeden lék i několik měsíců, pokaždé hradí jinou částku.“ Taková reakce se vyskytla u mnoha lékáren a tento stav je příkladem toho, jak často se mohou měnit maximální ceny a úhrady od pojišťoven, které mají zásadní vliv na prodejní cenu léků v lékárně. Oslovení lékárníci vyslovili podporu systému jednotných cen, které by platily ve všech lékárnách. „Rozhodně ano! Tento systém by vše zjednodušil. Pacienti už by nemuseli obcházet lékárny, aby našli místo, kde budou nabízet lék nejlevněji.“

Závěr Systém cenotvorby léků v ČR dává lékárnám možnost ovlivnění cen léků, což je však v zásadě možné pouze snížením obchodní přirážky za výkony obchodu. Tento systém byl analyzován v lékárnách kladenského okresu formou dotazníkového šetření, kdy byly zjišťovány ceny vybraných léků a názorů lékárníků na lékovou politiku ČR. Analýza prokázala, že teoretická východiska vyplývající z legislativních pravidel a předpisů nefungují vždy tak, jak si autoři představovali. Ceny některých léků se mezi lékárnami značně liší. Statistické zpracování také ukázalo, že ceny některých léků v lékárnách umístěných v nákupních centrech jsou nižší, než je tomu v ostatních lékárnách. V kladenském okrese se jedná o řetězec Dr. Max, který pacientům nabízí výhody ve formě příspěvků na každý recept a věrnostních programů. V současné době se ve vládě připravují změny v lékové politice. Podle zveřejněných informací se bude jednat pouze o dílčí změny v současném systému (např. změna placení regulačního příspěvku, pacienti by si také měli hradit levné léky sami). Hlavní zásady současného systému mají zůstat v platnosti, a tak i výsledky této studie budou nadále platné.

SOUHRN Práce se zabývá statistickou analýzou cen léků v lékárnách okresu Kladno. Tato analýza byla provedena na modelové skupině 13 léků. Soustředila se zejména na rozdíly v cenách léků. Variační koeficient se pohyboval od 0,024 do 0,42. To ukazuje na velký rozdíl cen některých léků mezi lékárnami. Šetřením bylo dále prokázáno, že existuje závislost cen některých léků na umístění a bližší specifikaci lékáren kladenského okresu. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi cenami léků v lékárnách umístěných v nákupních střediscích a mimo tato střediska (ve zdravotnických zařízeních, jin-

www.zcr.cz


de).Vliv velikosti obce (Kladno – Slaný – ostatní) ani vzdálenosti od centra na ceny léků nebyl prokázán. Lékárníci kritizují systém jako příliš složitý a poukazují zejména na to, že mu pacienti nerozumí a nepřijímají ho. Klíčová slova: léková politika ČR, ceny léků, lékárny, Kladno Studie byla vytvořena v rámci projektu „Hodnocení zdravotnických prostředků“ podpoře-

ném grantem Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR číslo NT11532. Literatura 1. Doležal T. Léková politika na rozcestí aneb co nám dal a co nám vzal nový systém stanovování cen a úhrad. Pharm Business Magazine. 04/2009, roč. 5, č. 4, str. 32. 2. Hendl J. Přehled statistických metod: Analýza a metaanalýza dat. Praha: Por-

tál, 2009. 695 str. ISBN 978-80-7367482-3 3. Marečková J. Postřehy z cenové regulace. Pharm Business Magazine. 01/2008, roč. 4, č. 1, str. 28. 4. Neubertová L., Štajer L. Cenová regulace – více než aktuální téma. Pharm Business Magazine. 03/2009, roč. 5, č. 3, str. 30. 5. SÚKL. Seznam lékáren okresu Kladno. Aktualizováno 26.2.2010. Dostupné na internetu:

Regulační poplatky trochu jinak Otázka zdravotnických regulačních poplatků je častým mediálním tématem. Většinou se však omezuje pouze na jejich prosazování či odmítání. Vědí však ti, kteří poplatky u lékaře, v lékárně i v nemocnici platí, k čemu jsou poté tyto peníze využívány? Podle nejnovějšího šetření agentury STEM/MARK nemá o dalším využití regulačních poplatků představu téměř čtvrtina populace starší 15 let. 15 % osob se domnívá, že regulační poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a vrací se nazpět do zdravotnictví. Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je regulační poplatek příjmem zdravotnického zařízení, které jej vybralo.Téměř dvě třetiny populace starší 15 let (65 %) jsou si této skutečností vědomy. Úroveň takovéto znalosti stoupá s věkem a dosaženým stupněm vzdělání. 15 % osob (zejména nejmladší věkové skupiny do 29 let, ženy a lidé se základním vzděláním) se domnívá, že vybrané poplatky jsou příjmem státního rozpočtu, 8 % dalších považuje mylně za příjemce poplatků zdravotní pojišťovny. Necelá desetina pak netuší, komu takto vybrané finanční prostředky náleží.

A jak jsou vlastně regulační poplatky využívány? Zákon praví, že zdravotnické zařízení, které poplatky vybralo, je následně povinno použít takto vybrané finanční prostředky na úhradu nákladů spojených s provozem zařízení a jeho modernizací. A jak to vnímají lidé? Téměř čtvrtina občanů nemá ponětí o tom, k čemu jsou vlastně poplatky využívány, co se z nich hradí. Nejvíce takovýchto osob je mezi čtyřicátníky a osobami s nižší úrovní vzdělání. Více než pětina ostatních se domnívá, že poplatky slouží zdravotnickým zařízením k modernizaci vybavení a dalším investicím do jejich rozvoje (tak jak ukládá zákon).

www.zcr.cz

Osmina ostatních (nejčastěji nejmladší respondenti do 19 let), zastává názor, že takOdpovědi na otázku: Čí příjmem jsou podle Vás regulační poplatky, které platíte při návštěvě u lékaře, v nemocnici nebo za položku na receptu v lékárně? (odpovědi v procentech) zdravotnického zařízení (lékaře, nemocnice, lékárny) státu, státního rozpočtu, systému zdravotnictví zdravotních pojišťoven ministerstva zdravotnictví vlády, politiků kraje, města jiné nevím

Kdy jsou poplatky vybírány? U ambulantních lékařů by poplatky měly být u osob od 18 let věku vybírány v případě ná-

65 15 8 2 2 1 3 9

Odpovědi na otázku: K čemu jsou podle Vás dále tyto vybrané poplatky využity? (odpovědi v procentech) zisk/další příjem zdravotnického zařízení vybavení/modernizace zdravotnického zařízení zlepšení lékařské péče/kvality služeb režie, provoz zdravotnického zařízení do zdravotnického systému mzdy lékařů placení děr ve státním rozpočtu příjem zdravotních pojišťoven/ lékaři dostanou o to méně od zdravotních pojišťoven hrazení finančně náročné léčby/výzkumu jiné k ničemu nevím

z příjmů/zisků zdravotnických zařízeních, které mohou být využity jakýmkoliv způsobem, a to v závislosti na rozhodnutí konkrétního provozovatele dané instituce (nejčastěji muži, osoby ve věku 50–69 let a lidé s vyšším vzděláním).

25 19 12 8 7 4 2 2 1 5 3 24

to získané finanční prostředky jsou využívány ke zlepšení léčebné péče pacientů a kvality jim poskytovaných zdravotnických služeb. Čtvrtina populace pokládá poplatky za další

vštěvy spojené s klinickým vyšetřením. Více než čtyři pětiny respondentů (83 %) deklarovaly, že se tak při jejich návštěvě s vyšetřením u lékařů děje vždy nebo téměř vždy, u 14 % dalších občas nebo pouze někdy. Pokud jde o návštěvu lékařů spojenou pouze s předepsáním léku, bez dalšího vyšetření pacienta, neměl by být regulační poplatek vybírán. A jak tomu je ve skutečnosti? Podle více než poloviny (53 %) oslovených tak tomu skutečně v jejich případě je. Necelá polovina osob má ale zkušenost jinou – 26 % osob alespoň někdy platí u lékařů i za návštěvu spojenou s pouze předepsáním léku, 21 % dalších má tuto zkušenost častější a za pouhou preskripci zaplatí vždy a nebo téměř vždy. Problematikou regulačních poplatků se ve svém nejnovějším reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden v rámci internetového šetření na reprezentativním vzorku populace ve věku 15–70 let. Výzkumu se celkově účastnilo 951 osob. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 5. do 9. srpna 2010. Zdroj: STEM/MARK


137

pavlik_pletkova 14.12.10 12:00 Stránka 1

SUMMARY: REGIONAL HEALTH POLICY DURING 2003–2010 Pavlík M. The paper analyses three important circumstances tight with regional health policy during period 2003–2010: (1) personal capacity of regional authorities; (2) Formulation of strategic documents and (3) relationship among regions and the cabinet. Methods:We tried to find out if there are some important trends’ changes among regions in previous three points. We gathered data about number of officers focused on health matters; regional strategic documents and political affiliation of members of regional councils and the cabinet members. Conclusions: Systematic work on regional strategic document partly depends on sufficient personal capacity of regional authorities, and possible negative effect was identified in almost present normative opposition to the cabinet. Number of officers focused on health matters was increased about 37 % during 2006–2010 and by usage indicator of officer’s stress (number of inhabitants to numbers of officers) we proved that differences among average and median values was decreased. Comparison of regions during 2003–2010 showed that 10 of 13 regions increased production of strategic documents; however the quality some of this document is disputable. Key words: regional health plans, health policy, implementation

O autorovi: Ing. Marek Pavlík, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy University e-mail:[email protected]

138

Zdravotní politika na úrovni krajů mezi lety 2003–2010 Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

Zdravotní politika na úrovni krajů mezi léty 2003–2010 Marek Pavlík Úvod Zdravotnictví, a stejně tak i tvorba a realizace zdravotní politiky, jsou předmětem často velmi kontroverzních postojů. Na postavení krajů a jejich úlohu při tvorbě zdravotní politiky rovněž neexistuje jednotný názor. Krajům, už od jejich vzniku, připadla celá řada povinností i samostatných práv a současně s tím, bylo předpokládáno, že zájem kraje na vlastním rozvoji přinese lepší řešení, než centralizovaný pohled. Uplatnění principu subsidiarity však současně přináší určité problémy jak pro vládu případě reformních či reorganizačních snah, tak i krajům skrze zásahy do legislativního rámce, které negativně ovlivňují strategické rozhodování. Zdravotnictví, díky svému významu patří tradičně mezi oblasti zájmu, kterým je věnována velká pozornost voličů, medií i dalších aktérů. Přesto, nebo snad právě proto, nacházíme poměrně významné rozdíly v aktivitě krajů ve vztahu k této problematice. Aktivitu krajů, ve vztahu ke zdravotnictví, lze charakterizovat následujícím způsobem: – výkon v rámci přenesené působnosti – koncepční a strategická činnosti, rozhodování v rámci samostatné působnosti – vztahy s ostatními aktéry, zejména vládou Cílem následujícího textu je porovnání aktivity krajů mezi lety 2003–2010 z hlediska tří základních charakteristik: počtu pracovníků příslušných odborů, koncepční činnosti a potenciální shody s vládní zdravotní politikou. Smyslem článku není vyslovit závěry ve smyslu normativního hodnocení, tedy, že kraj s větším počtem úředníků nebo větším počtem koncepcí má lepší zdravotní politiku. Záměrem je poukázat na odlišné postoje a strategie jednotlivých krajů a ty pak případně dále zkoumat.

Ačkoliv počet pracovníků jednotlivých krajských úřadů bude odlišný, suma přenesených povinností je v zásadě stejná,. Relativně vyšší počet pracovníků by tedy mohl indikovat vyšší potenciál koncepčně strategické činnosti, neboť příprava koncepcí a zpravování podkladů pro zastupitelstvo (radu) kraje bude nutně vyžadovat zapojení úředníků krajského úřadu. Není však možné mezi počtem úředníků a množstvím výstupů vidět jednoduchou kauzalitu, neboť koncepční činnost je zpravidla výsledkem i politického rozhodnutí zastupitelstva, rady či hejtmana. Samostatným problémem, který není sledován, je kvalita koncepční činnosti co do formálních znaků. Některé výzkumy silně poukazují na zásadní nedostatky koncepcí znemožňujících posoudit splnění stanovených cílů [viz např. Šedo, Marx 2009], přičemž kvalita koncepcí (v nich obsažených cílů) je zásadní pro hodnocení procesu jejich implementace, resp. evaluaci výsledků [viz např. Howlett, Ramesh 2003, Winkler 2002, Potůček 2005, Malý, Pavlík 2005]. Současně je však na koncepční činnost nutno nahlížet pouze jako na jednu z aktivit kraje, která je součástí zdravotní politiky. K demonstraci problému součástí zdravotní politiky lze použít Tabulku 1, přičemž je věnována pozornost těm oblastem, které může kraj ovlivnit. Z Tabulky1 poměrně jednoduše plyne, že hlavní úlohu kraje lze spatřovat v koncepční činnosti, která využije jemu svěřených pravomocí a současně aktivní ovlivnění tvorby centrální zdravotní politiky a vyjednávání s ostatními aktéry. Důležitou úlohou je rovněž předání informací mezi jednotlivými aktéry za účelem dosažení konsenzu/podpory zájmům kraje.

www.zcr.cz


Tabulka 1: Součásti zdravotní politiky

Prvek

Potůček Ovlivnitelnost krajem

Koncepční činnost

Ano

Financování

V principu ne, částečně příjmy zdr. zařízení jejichž je zřizovatelem

Organizační uspořádání zdrav. služeb Právní rámec, zdrav. právo Obecné principy zdravotního pojištění

Gladkij Prvek

Ovlivnitelnost

Systém zákonů, norem a standardů Finanční prostředky a způsob jejich alokace

Ne V principu ne, částečně příjmy zdr. zařízení jejichž je zřizovatelem

Pažitný Prvek Ovlivnitelnost krajem krajem Definování Ano priorit Financování, Principy ne, management částečně příjmy dluhu zdr. zařízení jejichž je zřizovatelem

Částečně

Instituce

Částečně

Platební mechanismy

Ne

Ne

Informace

Ano

Organizace

Částečně

Ne

Vyjednávání mezi účastníky procesu zdravotní péče

Částečně

Regulace

Ne

Sestaveno dle literatury [Potůček 2005: 330-344; Gladkij 2003: 17; Stratégia reformy zdavotníctva 2005 online]

Tabulka 2 Přehled počtu zaměstnanců krajských úřadů zaměřených na zdravotnictví kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský průměr

Odbor SVaZ Z Z SVaZ Z Z Z Z SVaZ Z SVaZ SVaZ Z

2006 počet prac. *) 45/10 19 8 33/8 13 23 6 17 33/11 23 37 30/NA **) 13

počet obyv. na 1 prac. 62 527 59 354 38 043 68 841 32 937 55 194 106 562 29 899 50 063 48 803 22 168 34 614 45 770

Odbor SVaZ Z Z Z Z Z Z Z Z Z SVaZ Z Z

2010 počet prac. *) 54/13 21 12 15 12 27 18 18 17 22 47/38 17 30 14

počet obyv. na 1 prac. 48 948 54 626 25 700 36 968 36 444 46 306 35 674 19 815 33 507 55 941 21 997 318 42 244

% změna počtu počtu obyv prac. na 1. prac 30,00 -21,72 10,53 -7,97 50,00 -32,44 87,50 -46,30 -7,69 10,65 17,39 -16,10 200,00 -66,52 52,94 -33,73 54,55 -33,07 -4,35 14,63 2,70 -0,77 13,33 -12,41 7,69 -7,70 37,03 -19,50

Sestaveno dle internetových stránek krajů; český statistický úřad, rok 2006 dle literatury [Pavlík 2006] *) Údaj za lomítkem udává počet pracovníků daného odboru, kteří jsou zaměřeni na oblast zdravotnictví **) k výpočtu použita polovina celkového počtu pracovníků odboru Zkratky: SVaZ – Odbor sociálních věcí a zdravotnictví; Z – Odbor zdravotnictví Pozn.: počet obyvatel stav r. 2005 a stav roku 2009 (počet pracovníků v r. 2010 počítán v srpnu 2010)

Metody Výzkum byl rozdělen do tří částí. Do výzkumu bylo zahrnuto 13 krajů, Praha s ohledem na svá specifika nebyla započítána. (1) Data o pracovnících krajských úřadů byla čerpána z webových stránek krajů, přičemž sběr dat proběhl v roce 2006 a 2010 a byl sledován počet zaměstnanců odboru zdravotnictví nebo části odboru, jehož bylo zdravotnictví součástí. (2)Koncepční dokumenty byly vyhledávány přes webové stránky kraje a to zpravidla přes volbu „zdravotnictví“ nebo „koncepce“, dále byl vždy do vyhledávače zadán text „zdravotní plán“ a „koncepce zdravotnictví“. V druhém kroku byly kraje osloveny s žádostí o verifikaci dat týkajících se jejich koncepční činnosti. Celkem na žádost o verifikaci dat reagovalo 10 ze 13 oslovených krajů. Byli oslo-

www.zcr.cz

veni vedoucí odborů zdravotnictví, na žádost o verifikaci/doplnění dat reagovaly kraje: Jihočeský, Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Vysočina, Pardubický, Královehradecký, Liberecký, Jihomoravský a Plzeňský. Do celkového počtu koncepcí byly započítány i koncepce zaměřené na rozvoj sociálních služeb a to zejména tam, kde nebyly známy žádné jiné koncepce spojené se zdravotnictvím. U krajů s propracovanou koncepční činností tyto dokumenty nebyly zařazeny. (3) Pro analýzu postavení vlády v krajích byla využita data o počtech získaných mandátů v procentech. Bylo abstrahováno od změn v počtu mandátů politických stran daných změnami politické příslušnosti u jednotlivých zastupitelů.Toto zjednodušení by mohlo v určitých dílčích případech ovlivnit podhled na celkové postavení vlády, zejména

v situacích „těsné většiny“. Pro vyjádření postavení vlády v zastupitelstvech jednotlivých krajů byl použit následující vzorec:

Legenda: PVK,i – označuje postavení vlády v zastupitelstvu i-tého kraje; V– označuje počet mandátů dané politické strany vyjádřený v procentech. Indexy označují: P– \politickou stranu pověřenou sestavením vlády; K– politickou stranu, která vstoupila do koalice (vlády) se stranou pověřenou sestavení vlády; r– označuje rok


139


Koncepční činnost krajů mezi lety 2003–2010 roky 2003–2005 kraj

Dokument

Jihočeský

Zdravotní plán Jihočeského kraje Koncepce zdravotnictví KK Restrukturalizace akutní lůžkové péče v KK Zdravotní plán KK

Karlovarský

Moravskoslezský

Středočeský Ústecký

Vysočina

Zlínský

Koncepce zdravotní péče

roky 2006–2010 počet stran 17

rok

Dokument

2003

163 18 23

2002 2003 2003

zůstává v platnosti (dle KÚ) Koncepce zdravotnictví Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Strategie zdravotnictví KV kraje zůstává v platnosti (dle webových stránek) Moravskoslezský krajský plán pro vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2009–2013 Zprávu o stavu zdravotnictví v MSK za období 2004–2008 (interní dokument) Stanovení páteřní sítě zdravotnických zařízení (nemocnic) v MSK (interní dokument) Analýza nemocnic zřizovaných a založených MSK (interní dokument) zdraví 21 – odkaz na přehled aktivit

90

2004

Koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji Koncepce zdravotnictví-lůžková péče Zdravotní plán Koncepce zdravotnictví – rozšířené teze Akční plán protidrogové politiky Ústeckého kraje na období 2005–2009 Zdravotní plán1)

115

2004

43 9 10

2003 2003 2003

46

2005

?

2003

Plán rozvoje zdravotnických zařízení Koncepce rozvoje zdravotní péče lůžkové, ambulantní a jiné ve Zlínském kraji pro rok 2004–2007

48 123

2005 2004

Jihomoravský

Pardubický2)

Královehradecký

Liberecký kraj

Plzeňský Olomoucký

Strategie protidrogové politiky Pardubického kraje na období 2005–2009 Program zdraví 2000

Zdravotní plán

Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období 2005–2010

36

?

122

59

2005

?

2003

2004

Program zdravý kraj ČR – Ústecký kraj Optimalizace lůžkové péče na území ÚK Analýza institucionálního kontextu služeb primární prevence užívání drog v Ústeckém kraji Projekt efektivní zdravotnictví ) ústeckého kraje (končí platnost Program zdraví 21 pro kraj Vysočina eHealth koncepce kraje Vysočina Zdravotní plán Plán rozvoje sociálních služeb

Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením v letech 2007–2009 Zpráva o plnění Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 2007–2009 Opatření Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 2010–2012 3. verze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje na období 2009–2011 Střednědobá koncepce zdravotnictví Pardubického kraje Program Zdraví 21, hodnocení aktivit 2006–07 (ukončeno) Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2008–2010 Koncepce zdravotnictví Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Zdravotní politika Libereckého kraje – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel (každoroční revize od r. 2006) Zdravotnictví plzeňského kraje (2. verze) Analýza stavu drogové scény Olomouckého kraje Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením (aktualizované vydání 2010)

počet stran

rok

?

2010

258

2009

38

? 2008 2008 2009 2010

86 149 55

2006 2007 2006

18

2006

56 12 25 57

2008 2009 2007 2008

8

2007

20

2010

8

2010

240

2009

100

2010

86

2008

39

2008

16

2007

144

2009

111 90 22

2010 2010 2010

Zdroj: sestaveno na základě informací z web.stránek krajů, a kontaktů vedoucími odboru zdravotnictví. Pozn. 1) Zdravotní plán kraje Vysočina nebyl v r. 2006 dostupný, jeho existenci dokládá Háva (2004) Pozn. 2) Protidrogová politika Pardubického kraje je v přípravě

140


www.zcr.cz


Výsledky Počet pracovníků krajských úřadů Prvním cílem příspěvku bylo srovnání struktury jednotlivých krajských úřadů a stejně tak i počtu jejich pracovníků. Lze konstatovat, že většina krajů vytvořila pro zdravotnictví zvláštní odbor, počty zaměstnanců jsou však poměrně odlišné a to především při srovná-

kraje, zatímco jiné považovaly za vhodné zpracovat samostatnou koncepci. V prvním zkoumaném období 2003–2005 je možné konstatovat, že Jihočeský kraj a kraj Vysočina se při zpracování držely struktury navržené Ministerstvem zdravotnictví. Ostatní kraje zvolily jinou strukturu, která však zpravidla pokrývala oblasti jako např.

ka 3). Ukazuje se, že je poměrně tradiční situace opozičního postavení krajů vůči vládě, což potvrzují i následující data.Většinové (nad 50 %) měla vláda v krajích pouze od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 do krajských voleb v roce 2008. Typická je tedy situace „levicové“ vlády a „pravicových“ krajů (a opačně). Tento opoziční vztah může

Tabulka 3: Postavení vlády v krajích vyjádřené skrze procento získaných mandátů podle politické příslušnosti zastupitelů a členů vlády

Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2003

2004a

2004b

2005

2006a

2006b

2007

2008a

2008b

43,1 38,1 35,6 40,0 36,5 33,3 46,7 48,9 42,2 49,2 45,5 48,9 35,4

43,1 38,1 35,6 40,0 36,5 33,3 46,7 48,9 42,2 49,2 45,5 48,9 35,4

24,6 23,6 24,5 20,0 18,2 13,3 24,4 40,0 35,6 44,6 34,5 40,0 29,2

24,6 23,6 24,5 20,0 18,2 13,3 24,4 40,0 35,6 44,6 34,5 40,0 29,2

24,6 23,6 24,5 20,0 18,2 13,3 24,4 40,0 35,6 44,6 34,5 40,0 29,2

49,2 49,1 48,8 46,7 50,9 48,9 46,7 40,0 30,3 29,2 38,1 35,6 44,6

55,4 60,0 55,5 51,1 50,9 48,9 57,8 66,7 52,6 60,0 54,5 60,0 56,9

55,4 60,0 55,5 51,1 50,9 48,9 57,8 66,7 52,6 60,0 54,5 60,0 56,9

38,5 41,8 31,1 20,0 23,6 26,7 28,9 24,4 35,6 44,6 32,7 37,8 35,4

2009, 2010a x x x x x x x x x x x x x

2010b 38,46 34,55 31,11 20 23,64 26,67 28,89 24,44 24,44 16,92 23,64 24,44 27,69

Výpočteno z dat dostupných na www.volby.cz Pozn.1: Roky označené písmenem a) udávají situaci před volbami; b) stav po volbách) Pozn.2: Pro roky 2009 a 2010a není podpora počítána (vláda J. Fišera)

ní počtu obyvatel kraje připadajících na jednoho zaměstnance. Je sice možné očekávat, že v oblasti samostatné působnosti budou kraje čelit různým podmínkách, nicméně v oblasti přenesené působnosti je rozsah stanovených výkonů dán zákonem. Při přepočtu počtu obyvatel na jednoho pracovníků dochází k poměrně významným rozdílům. Blíže viz Tabulka. 2. Koncepční činnost krajů S ohledem na významnost zdravotnictví a pravomoci krajů v oblasti samostatné i přenesené působnosti lze považovat koncepční činnost krajů v této oblasti za významnou. Kraje byly na základě jednání hejtmanů a ministryně zdravotnictví Součkové v červnu roku 2003 vyzvány ke koncepční činnosti, kterou blíže specifikoval dopis náměstka z 9. 6. 2003 kde byly nastíněny základní body osnovy zdravotních plánů krajů. Tyto kroky ovšem nebylo možné považovat za závazné. Z tohoto důvodu byl v roce 2006 proveden průzkum koncepční činnosti krajů a v roce 2010 doplněn o nová data. Shromážděné údaje o koncepčních materiálech nemají vypovídací schopnost vzhledem ke kvalitě zpracovaných materiálů, nicméně naznačuje míru pozornosti, jakou věnovaly kraje problematice zdravotnictví. Některé kraje věnovaly zdravotnictví jednu stranu v programu rozvoje

www.zcr.cz

demografický a populační vývoj; zdravotní stav populace v kraji; přehled sítě zdravotnických zařízení; analýza lidských zdrojů; analýza ekonomických ukazatelů; geografická situace a dopravní obslužnost; návrh realizačních opatření. Tabulka 4: Ukazatele vývoje počtu pracovníků krajských úřadů průměr medián Max. Min.

rok 2006 50 367 48 803 106 562 22 168

rok 2010 38 253 36 444 55 941 28 621

Druhé zkoumané období bylo z části předmětem analýzy v roce 2008 [Šedo, Marx 2009]. Ze studie vyplývá, že v roce 2008 neměly 4 kraje (Jihomoravský, Plzeňský, Královehradecký a a Karlovarský) žádnou koncepci (nebo ji nepředaly k analýze). U Karlovarského a Královehradeckého kraje došlo k významné změně směrem ke koncepční činnosti, kraj Plzeňský má zpracovanou 2. verzi strategického dokumentu a kraj Jihomoravský zůstal bez významné změny. Vztah krajských zastupitelstev a vlády Skrze přepočet získaných mandantů, je možné vyjádřit postavení vlády v krajích a tedy zjednodušeně potenciál názorové shody (Tabul-

poměrně silně ovlivňovat rozhodování krajů a jelikož je typicky podpora krajů považována za podstatnou při implementaci centrální vládní politiky [Manzmanian, Sabatier 1989], tento faktor nemůže být opomíjen.

Diskuze Ze zjištění plyne několik trendů. Pokud jde o vývoj pracovníků jednotlivých odborů, lze pozorovat určitou tendenci ke sjednocování zátěže (vyjádřenou počtem obyvatel připadajících na jednoho pracovníka), při současném snižování průměrné i mediánové hodnoty (Tabulka 4). Intuitivně by bylo možné předpokládat, že klesá-li zátěž na jednoho úředníka a zůstávají-li stejné povinnosti v rámci přenesené působnosti státní správy, potom má úředník (odbor) větší kapacitu co do zlepšení kvality činnosti. Měřit kvalitu činnosti je značně problematické, nicméně menší zátěž by se mohla projevit i ve větší schopnosti tvorby podkladů pro zdravotnické plány, koncepce Koncepční činnost krajů byla ohodnocena pomocí bodové škály (Tabulka č.5 ). Přijetí strategických dokumentů je politickou záležitostí a nelze tedy jednoznačně spojovat počet úředníků s počtem koncepcí, nicméně jak je patrné z Tabulky 6, určitou spojitost pozorovat lze.Trend ve smyslu poklesu zátěže ve vztahu růstu koncepční čin-


141


zařízeních (z důvodu optimalizace sítě ZZ), nicméně kraj (město), kterého by se zrušení zařízení dotklo, může mít zájem na jeho zachování (s ohledem na své cíle i na přání svých voličů).

nosti je patrný, avšak přímá korelace těchto veličin prokázána nebyla. Jedinou výjimku z trendu představuje zlínský kraj, kde při snížení zátěže klesla úroveň koncepční činnosti.

Tabulka 5: Bodovací škála Hodnotící tabulka existence poč.str. 1–50 51–200 zdravotní plán, koncepce zdravotnictví koncepce zaměřené na dílčí zdravotní problémy koncepce rozvoje sociálních služeb

201–?

100

0

10

20

max=130

10

5

10

10

max=50

5

5

5

5

max=20

Komentář k Tabulce 5: Zohlednění počtu stran není primárně chápáno jako zohlednění kvality koncepce, nicméně u strategických dokumentů, jejichž součástí je i analýza současné situace nelze přepokládat komplexní materiál pokud jeho rozsah stran se pohybuje pod 50 stran. Koncepce zaměřené na dílčí problémy jsou hodnocení jako méně významné z toho důvodu, že ne každý kraj musí potřebovat koncepci pro daný dílčí problém. Koncepce rozvoje sociálních služeb jsou počítány pouze okrajově u těch krajů, u kterých koncepční dokumenty přímo pro zdravotnictví nebyly nalezeny

Tabulka 6: Změny v koncepční činnosti a počtu obyvatel připadajících na 1 pracovníka. Kraj

Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

nárůst koncepční činnosti 25,00 54,00 5,00 125,00 0,00 70,00 15,00 115,00 109,00 -100,00 10,00 35,00 -115,00

Procentní snížení zátěže 21,72 7,97 32,44 46,30 -10,65 16,10 66,52 4,27 33,07 -14,63 0,77 12,41 7,70

Závěr Kraje mají poměrně rozsáhlé pravomoci v oblasti přeneseného výkonu státní správy i v oblasti samosprávy. Právě z tohoto důvodů je podstatné zabývat se krajem jako aktérem, který má schopnost významně ovlivnit proces implementace vládnou formulované politiky a stejně tak ovlivňovat zdravotní politiku na svém území, stejně jako jeho rozvojové podmínky. Pakliže krajem formulovaná zdravotní politika je svými cíli v rozporu s vládní politikou, je možné takovou situaci vnímat jako jeden z faktorů, který může zapříčinit implementační deficit. Kraje při stanovování cílů své zdravotní politiky mohou sledovat odlišné cíle a zájmy, ať už z důvodu politických nebo z důvodu specifik daného kraje. Příkladem takové situace může být snaha vlády snížení počtu zdravotnických

142


Růst koncepční aktivity při poklesu zátěže nebo pokles činnosti při růstu zátěže? ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ne

Současně můžeme předpokládat, že zázemí kraje v podobě dostatku kvalifikovaných úředníků ovlivní kvalitu formulované zdravotní politiky. Prostý počet úředníků však není zárukou, že formulované koncepce budou uskutečnitelné. Závěr toho výzkumu představuje potvrzení předchozích výzkumů v potvrzení nutnosti zlepšit systematickou (koncepční) činnost krajů v oblasti zdravotnictví jak co do formulace samotné koncepce, tak i ve smyslu zlepšení její kvality, alespoň ve smyslu formálních požadavků na úspěšnou implementaci. Literatura: 1. Český statistický úřad – údaje o obyvatelstvu 2009 http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/E30032FE84/$File/400109q414. xls

2. Gladkij, I. A kol.: Management ve zdravotnictví. Computer press, Brno 2003. ISBN 80-7226-996-8 3. Háva, P.: Zdravotní plány krajů. Zdravotnictví v České republice 2/4/2004 4. Howlett, M., Ramesh, M.: Studing public policy. Policy cycles and policy subsystems. Oxford press 2003. ISBN 0-19-541794-1 5. Jihočeský kraj: http://www.kraj-jihocesky.cz 6. Jihomoravský kraj http://www.kr-jihomoravsky.cz/ 7. Karlovarský kraj http://www.kr-karlovarsky.cz/ 8. Kraj Vysočina www.kr-vysocina.cz 9. Královehradecký kraj http://www.kr-kralovehradecky.cz/ 10.Liberecký kraj http://www.kraj-lbc.cz/ 11.Malý, I., Pavlík, M.: K předpokladům úspěchu reformy. Zdravotnictví v České republice, Praha:Asoc. pro rozv. soc. lék. a řízení péče, 2005, 4, od s. 174-177, 4 s. ISSN 1213-6050. 2005. 12.Manzmanian, D.A., Sabatier, P.A.: Implementation and public policy. University press od America 1989. ISBN 0-81917526-9 13.Moravskoslezský kraj http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ 14.Olomoucky kraj http://www.kr-olomoucky.cz/ 15.Pardubicky kraj http://www.pardubickykraj.cz 16.Pavlík, M.: Zdravotní politika na úrovni krajů. In Mladá věda. Brno: Masarykova Univerzita, 2006. ISBN 80-210-4148-X 17.Plzeňský kraj http://www.kr-plzensky.cz 18.Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. SLON Praha 2005. ISBN 80-86429-50-4 19.Stratégia reformy zdravotníctva. [online]. Dostupné ke dni 20.10.2005 http://www. health.gov.sk/redsys/rsi.nsf/0/36B903DE7 F46878DC1256CE100634782?Open Document&ID=&TYPE=U&LANGUAGE =S&LENGTH=S 20.Středočeský kraj http://www.kr-stredocesky.cz/ 21.Šedo, J., Marx, D.: Analýza krajských zdravotních plánů. Zdravotnictví v ČR. Zdravotnictví v České republice. IV/XII/2009. ISSN 1213-6050. 2009 22.Ústecký kraj http://www.kr-ustecky.cz/index.asp 23.Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1998, 2002 a 2006. [online]. Dostupné ke dni 24. 8. 2006 http://www.volby.cz 24.Winkler, J.: Implementace. Brno 2002. ISBN 80-210-2932-3 24.Zlínský kraj http://www.kr-zlinsky.cz/

www.zcr.cz

uzis_pletkova 14.12.10 11:41 Stránka 2

50 let činnosti ÚZIS ČR Dne 1.listopadu 2010 oslavil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 50 let své činnosti. Organizace byla zřízena pod názvem Ústav pro zdravotnickou statistiku. Jejím hlavním posláním bylo zpracování statistických

Prof. MUDr. Jan Holčík zahajuje seminář 50. let činnosti ÚZIS (uprostřed ředitel ÚZIS Mgr Jiří Holub, vpravo náměstek ministra zdravotnictví Ing. Petr Nosek)

Mgr. Jiří Holub děkuje emeritní ředitelce ÚZIS Mgr.Vlastě Mazánkové za dlouholeté vedení ústavu údajů o zdravotním stavu obyvatelstva a činnosti zdravotnických zařízení a také analýza a publikace zpracovaných dat. Pod svým současným názvem Ústav zdravotnických informací a statistiky ÚZIS ČR funguje od roku 1981, kdy také získal nový statut coby zařízení, které metodicky vede a organizuje statistickou činnost ve zdravotnických zařízeních rezortu, zajišťuje vytváření informačních systémů ve zdravotnictví a publikuje souhrnné výsledky. Rozšíření výpočetní techniky v 90. letech umožnilo zefektivnění práce ústavu a jeho další rozvoj. V roce 1993 začala nová etapa realizace Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a o dva roky později byl zákonem zaveden Program statistických zjišťování na každý rok. V tomto roce také

www.zcr.cz

ústav připravil jednotnou koncepci systémů výkazů pro všechna zdravotnická zařízení, která je stále platná. Od roku 2001 je ústav součástí státní statistické služby a jeho základním účelem a předmětem činnosti je řízení a koordinace plnění úkolů NZIS, tj. především metodické, organizační a technické zajištění sběru dat ze zdravotnických zařízení, jejich zpracování a analýza, vedení Národních zdravotních registrů a publikování a poskytování informací uživatelům. Ústav na domácí scéně úzce spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví, Českým statistickým úřadem, Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, se zdravotnickými zařízeními a mnoha dalšími organizacemi v rezortu zdravotnictví i mimo rezort (SZÚ, SÚKL, MŠMT, MPSV, ČSSZ, zdravotní pojišťovny,…). V zahraničí probíhá nejužší spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací, Eurostatem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Shodou okolností zároveň na den kdy proběhl v Lékařském domě seminář na téma „50 let činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR“ letos poprvé oficiálně vyhlásila OSN datum 20. 10. 2010 Světovým dnem statistiky. Kuriózní shoda termínů byla čistě náhodná, seminář byl naplánován dávno před vyhlášením „světového dne statistiky“ ze strany OSN. Seminář připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci se Společností sociálního lékařství a řízení péče o zdraví JEP. Semináře se aktivně zúčastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví, statistické a informatické veřejnosti nejen domácí, ale i slovenské, viz program. V rámci „úvodních slov“ poděkoval současný ředitel Mgr. Holub emeritní ředitelce Mgr.Vlastě Mazánkové za její dlouholeté vedení ústavu a předal kytici. Po „úvodních slovech“ – zdravicích vystoupili přednášející s odbornými příspěvky, viz program. Na přestávku byla v salonku pro účastníky připravena prezentace publikační činnosti, elektronické a knižní. V průběhu posledního desetiletí významně narůstal význam elektronických forem publikování výsledků statistických šetření a jejich operativní dostupnosti, což vedlo k vytvoření již třetí verze webových stránek www.uzis.cz tak, aby odpovídaly soudobým trendům. Naopak zájem o knižní vydání výrazně poklesl.

Zároveň k 50. výročí své činnosti vydal ústav publikaci Vývoj zdravotnictví České republiky po roce 1989, která byla účastníkům k dispozici. Publikace popisuje vývoj českého zdravotnictví po roce 1989 z pohledu zdravotnické statistiky. Úvodní kapitola je věno-

PROGRAM SEMINÁŘE Zahájení Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., Masarykova univerzita, Brno, předseda společnosti Sociálního lékařství a řízení péče o zdraví JEP Úvodní slova (zdravice) Ing. Petr Nosek, náměstek ministra zdravotnictví, Doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc., předsedkyně ČSÚ, PhDr. Helena Bouzková, ředitelka NLK, MUDr. Alena Šteflová, PhD., ředitelka kanceláře WHO pro ČR, Mgr. Jiří Holub, ředitel ÚZIS ČR Sčítání Lidu, Domů a Bytů 2011 a jeho význam pro zdravotnickou statistiku Ing. Stanislav Drápal, ČSÚ Zdravotnická statistika na Slovensku PhDr. Daniela Brašeňová, NCZIS Bratislava Přestávka Informatické projekty v resortu zdravotnictví Ing. Fares Shima, MZ Ochrana osobních dat v České republice a v zahraničí RNDr. Karel Neuwirt Vzájemná spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví a ÚZIS ČR MUDr. Růžena Kubínová, SZÚ

vána stručné historii ústavu.V dalších kapitolách je popsán vývoj demografické situace a zdravotního stavu, rozvoj zdravotnických služeb a ekonomika zdravotnictví. Publikace končí přehledem mezinárodní spolupráce ústavu v oblasti zdravotnické statistiky. Slavnostní den byl zakončen neformálním společenským setkáním významných účastníků semináře a představitelů dlouhodobě spolupracujících organizací s ÚZIS ČR. 10. 11. 2010 Redakce

50 let činnosti ÚZIS ČR Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

143

ditrich_pletkova 14.12.10 12:03 Stránka 1

SUMMARY POPULATION AGING – THE MAJOR FACTOR IN THE RISE OF THE HEALTH CARE COST? Dittrich L.O., Stará D. Population aging is purported to be a major factor behind the rise of the health care cost worldwide. The increasing body of evidence available in the literature on the subject of aging population and its influence on health care cost suggests that demographic changes play a relatively minor role in driving up the health care bill. First, we review some available evidence. Second, we analyze the situation in the Czech Republic using financial and utilization data and demographic projections. Third, we point out main areas of health care responsible for health care expenditures growth in the Czech Republic Key words: population aging, health care cost, situation in the Czech Republic

O autorech: Ludwig O. Dittrich, Ph.D., MPH Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií e-mail: [email protected] Ing. Dana Stará, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií e-mail: [email protected]

144

Je stárnutí populace hlavní příčinou růstu výdajů na zdravotní péči? Ludwig Dittrich, Dana Stará Úvod

Rešerše literatury

Politická reprezentace České republiky, především pravicově orientované strany, volají po reformě zdravotnictví. Z dostupných zpráv z médii je patrné, že zastávají názor, že současný systém zdravotního pojištění nebude nadále schopen pokrývat rostoucí výdaje na zdravotnictví. Systém financování zdravotnictví se musí vypořádat s růstem výdajů na zdravotní péči v důsledku zavádění drahých medicínských technologií, postupů a léčiv, zvyšujících se nároků občanů na množství a kvalitu zdravotní péče a stárnutí populace. Poslední z uváděných faktorů – stárnutí populace, je podle některých názorů větší hrozbou pro financování zdravotní péče než pro financování důchodového zabezpečení. Mnohé dosavadní studie zaměřené na tento problém však dokazují, že stárnutí populace není jednoznačně tak závažným problémem, jak se zdá. Cílem tohoto článku je analýza předpokladu, že stárnutí populace je stěžejním faktorem vedoucím k akceleraci růstu výdajů na zdravotní péči v České republice. S využitím zahraničních odborných zdrojů byla provedena literární rešerše. Byla zjištěna a dekomponována míra růstu výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči s rozlišením pro věkovou skupinu pojištěnců mladších 65 let a ve věku 65 let a starších. Poté následovala analýza míry růstu výdajů na zdravotní péči pro finančně důležité kategorie zdravotní péče. Analýza se opírala o zveřejněná data Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Burner, et.al (1992) [6] v rámci svého výzkumu zjistili, že při odhadované míře růstu celonárodních výdajů na zdravotní péči v USA 8,3 % ročně by celkové výdaje na zdravotní péči v roce 2030 měly dosahovat 16 bilionů amerických dolarů. Po prozkoumání různých faktorů, které ovlivňují míru růstu výdajů na zdravotní péči, jako je míra inflace, větší množství a intenzita zdravotnických výkonů, nové technologie a celkový růst populace v rámci stanovených kohort, autoři dospěli k závěru, že stárnutí populace způsobuje jen 0,5 % z celkové míry růstu výdajů na stárnutí. Ze studie Cutlera, et. al. (1998) [7] vyplývá, že zůstanou-li během let 1992–2050 náklady na jednotlivé věkové kategorie konstantní, výdaje na akutní péči v systému Medicare, by po zohlednění míry inflace nerostly více než 0,14 % ročně. Strunk, et.al. (2002) [11] se zaměřili na efekt stárnoucí populace mladších 65 let. Modelováním až do roku 2010 v rámci populace skládající se z lidí rozených v období označovaném jako „baby boom“ dospěli k závěru, že z ročního růstu výdajů v rozmezí 4–8 %, efekt stárnutí této populace způsobuje méně než 1% nárůst. Evans, et. al. (1995) [8] ve studii, která se zabývá dopadem stárnutí populace na růst zdravotnických výdajů v Kanadě, uzavřeli své zkoumání zjištěním, že trendy v demografickém vývoji samy o sobě mohou vysvětlit jen malou část trendu vývoje čerpání zdravotní péče a výdajů s tím spojených.

Je stárnutí populace hlavní příčinou růstu výdajů na zdravotní péči? Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

www.zcr.cz


Richardson a Robertson (1999) [10] ve studii, která předpokládala konstantní výdaje na osobu pro každou věkovou skupinu v období 1995–2051 a poměrně stabilní vývoj populace, zjistili, že celkové výdaje na zdravotní péči by ročně rostly pouze o 0,6 % během modelovaného období. Demografický vývoj hraje relativně malou roli v růstu výdajů na zdravotnictví. Růst výdajů na zdravotnictví je zapříčiněn jinými faktory. Některé jsou systémově ovlivnitelné, např. změnou v systému úhrad, některé nikoli. Strunk, et.al (2006) [12] dokládají, že růst výdajů na zdravotnictví je hlavně způsoben změnami ve struktuře celého léčebného procesu, zvýšení intenzity a počtu dílčích výkonů v důsledku zavedení nových diagnostických a kurativních technologií a metod a akcelerující substituce nových (často dražších) léků za starší medikamenty.

Dekompozice míry růstu výdajů S využitím faktu, že procentuální změna násobku čísel v časovém období se rovná součtu procentuálních změn každého čísla v daném časovém období, lze rozložit celkové výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči P(t,u)*Q(t) v daném období, kde t je časové období a u představuje strukturu a intenzitu péče. P(t,u) cena za případ-epizodu (poskytnutá zdravotní péče pojištěnci) je funkcí změny cenové hladiny a změny ve struktuře a intenzitě péče. Q(t) je množství případů poskytnuté zdravotní péče v daném období. Změna v celkových výdajích na zdravotní péči během období se dá rozložit následovně:

Tedy změna celkových výdajů na zdravotní péči během časového intervalu je součtem změny počtu pojištěnců (určující počet případů), změny struktury případu a intenzity dílčích zahrnutých výkonů a inflace (změny ceny dílčích výkonů). Vydělením předcházejícího výrazu součinem P(t,u) *Q(t), získáme výraz:

2008 výdaje zdravotních pojišťoven na ambulantní péči (vyjma stomatologické péče), G – míra růstu celkových výdajů pojišťoven ústavní péči a na léky na recept a zdravotna zdravotní péči nické prostředky v tomto pořadí představoc – míra růstu z důvodu změny struktury valy 21 %, 54 %, 21 % celkových výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. V ambupřípadu a intenzity dílčích zahrnutých lantním sektoru největší podíl výdajů tedy výkonů 90 % připadá na specialisty, praktiky, a diaπ – inflace gnostiku. V sektoru ústavní péče představují g – míra růstu počtu pojištěnců výdaje na nemocniční péči 90 % výdajů v této Aplikací log-lineární regrese na sérii dat skupině. V sektoru léků na recept a zdravot2000–2008 [1], [2], [3] byla určena hodnických prostředků výdaje za léky na recept nota G a g, a to jak pro populaci „mladpředstavovaly 86 % výdajů v tomto sektoru. ších“(<65 let), tak i „starších“(≥65 let). Vzhledem k jejich dominantnímu podílu Z údajů Českého statistického úřadu byla na celkových výdajích, míra růstu výdajů na vypočtena pro sledované období průměrná hospitalizaci, péči specialistů a praktiků a diagnostických služeb také nejvíce přispívá k hodinflace π .Využitím identity G = c + π +g byla notě míry růstu c. PrůměrTabulka 1. Roční míry růstu během let 2000–2008 v % né míry růstu v těchto segπ věková skupina G c g mentech a v segmentu léky < 65 6,4 3,5 3,0 -0,1 na recept jsou uvedeny ≥ 65 8,6 4,9 3,0 0,7 v Tabulce 2. G=c+π +g

Tabulka 2. Průměrná míra růstu výdajů v hlavních segmentech zdravotní péče během let 2001–2008 v % (bez zohlednění inflace) segment ambulantní praktičtí diagnostika nemocnice léky na zdravotní specialisté lékaři předpis* péče míra růstu 10,3 6,1 8,4 7,4 2,7 *V sektoru léků byl růst výdajů mezi roky 2001 až 2005 v průměru 8,2 % ročně. Od roku 2006 do roku 2008 se výdaje za léky prakticky nezměnily. Nejnovější statistiky pro rok 2009 ukazují znovu prudký nárůst výdajů, a to meziročně o 11 %.

vyčíslena hodnota c.Výsledek je presentován v Tabulce 1. Vysoká míra růstu zdravotních výdajů nemůže být v rozhodné míře důsledkem zvyšujícího se podílu populace ve věku 65 let a starší. Podíl této populace na celkové populaci pojištěnců roste v průměru 0,7 % ročně. Je zřejmé, že obě věkové skupiny zaznamenaly růst výdajů na zdravotní péči. Po zohlednění míry růstu inflace a míry růstu populace ve věkových skupinách je rozdíl mezi mírou růstu výdajů na zdravotní péči mladší a starší populace 1,4 % (c≥65 – c<65 = 1,4). Nárůst zdravotních výdajů pro obě věkové skupiny musí být tedy především způsobován změnami ve struktuře případu a intenzity dílčích zahrnutých výkonů (c). Bylo zjištěno, že obě časové řady se meziročně chovají stejně.Toto zjištění umožňuje dále analyzovat faktory ovlivňující c bez rozlišení věkových skupin.

Analýza vývoje výdajů ve finančně důležitých kategorií

Použitím symbolů pro jednotlivé části výpočtu můžeme vztah zaznamenat následovně:

www.zcr.cz

Analýza míry růstu c ve finančně důležitých kategoriích se opírá o údaje pro období 2001–2008 publikované ÚZIS ČR [4],[5]. Dlouhodobě největší podíl výdajů na zdravotní péči placených pojišťovnami mají výdaje na ambulantní péči, ústavní péči a úhrady pojišťoven za léky na recept. Například v roce

Diskuse a závěr Z analýzy vyplývá, že stárnutí populace celosvětově představuje relativně malý příspěvek do míry růstu výdajů na zdravotní péči a Česká republika v tomto směru není výjimkou. Další analýza bude proto zaměřena na identifikaci a případné možnosti reformy těch kritických faktorů, které jsou hlavními zdroji nárůstu výdajů na zdravotní péči. Z tohoto pohledu je zajímavá studie E.S. Fischera, et.al. z roku 2009 [9].Autoři analyzovali variace ve výdajích na zdravotní péči pacientů v důchodovém věku zařazených v systému Medicare z různých regionů USA.V rámci Medicare je používán systém platby za výkon, podobně jako v systému v ČR. Došli k závěru, že důležitým faktorem ovlivňujícím výdaje není ani tak dostupnost nových technologií, léků a dalších zdrojů, ale způsob, jakým poskytovatelé zdravotní péče reagují na možnost jejich využití. Je pravděpodobné, že ve zdravotnickém systému České republiky by nabídkou indukovaná poptávka mohla být tím centrálním mechanismem, který způsobuje rychlý růst výdajů na zdravotní péči hrazené ze zdravotního pojištění. Politici a lékařská komunita by se proto měli více zabývat tímto ovlivnitelným faktorem, speciálně v souvislosti s projevy finanční krize a s nimi spojeným kolísáním finančních toků do zdravotnictví.


145


SOUHRN: Stárnutí populace je považováno na celém světě za hlavní faktor, který je v pozadí růstu nákladů na zdravotní péči. V odborné literatuře se však poslední dobou množí důkazy, které naznačují, že stárnutí populace má jen malý vliv na růst těchto nákladů. Autoři textu předkládají rešerši literatury, analyzují náklady na zdravotnictví v České republice a upozorňují na oblasti zdravotní péče, které mají největší vliv na růst výdajů na zdravotnictví v ČR.V závěru konstatují, že v ČR je vliv stárnutí obyvatelstva na výdaje ve zdravotnictví relativně malý a podobá se situaci popsané v zahraniční literatuře.Vyslovují názor, že by centrálním mechanismem způsobujícím rychlý růst výdajů v ČR mohla být nabídkou indukovaná poptávka. Klíčová slova: stárnutí populace, náklady na zdravotní péči v ČR, nabídkou indukovaná poptávka

Literatura 1. Český statistický úřad. Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až 2008 (kód: w-3306-10), 2010, dostupné z http://www.czso.cz 2. Český statistický úřad. Analýza zdravotnických účtů 2000–2005 (kód: 3306-07), 2007, dostupné z http://www.czso.cz 3. Český statistický úřad. Analýza zdravotnických účtů ČR (2000–2004) (kód: 3306-06), 2006, dostupné z http://www.czso.cz 4. ÚZIS ČR. Zdravotní pojišťovny – náklady na segmenty zdravotní péče. Aktuální informace č. 42/2006, dostupné z http://www.uzis.cz 5. ÚZIS ČR. Zdravotní pojišťovny – náklady na segmenty zdravotní péče. Aktuální informace č. 60/2010, 2010, dostupné z http://www.uzis.cz 6. Burner, S.T., Waldo, D.R., McKusick, D.R. National Health Expenditures Projections through 2030. Health Care Financing Review, 1992. s. 1–30

7. Cutler, D.M.,et al. Trends in Medical Spending by Age: 1963–1999. Health Affairs, 2003. r. 23, č. 4 8. Evans, R.G., Hertzman, C. Avalanche or Glacier? Health Care and Demographic Rhetoric. Canadian Journal on Aging, 1995. r. 14, č. 2, s. 193–224 9. Fisher, E.S. Slowing the Growth of Health Care Cost – Lesson from Regional Variation. N. Engl. J. of Medicine, 2009. s. 849–852 10.Richardson, J, Robertson,I. Ageing and the cost of health services. In Policy Implications of the Ageing of Australia’s Population. Melbourne: Productivity Commission and Melbourne Institute of Applied Economics and Social Research, 1999. 11.Strunk, B.C., Ginsburg, P.B. Aging Plays Limited Role in Health Care Cost Trends. Data Bulletin, 2002. 12.Strunk B.C., Ginburg P.B. Effect of Population Aging on Future Hospital Demand. Health Affairs, 2006, r. 25, s. 141–149

Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného Celkem 2 254 779 starobních důchodů vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení ke konci září 2010. Přitom důchodců starob-

Invalidních důchodů (jedná se o invalidní důchody pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně) vyplatila ČSSZ klientům ke

Tabulka: Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav ke 30. 9. 2010) Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet důchodců 2 631 838 2 674 191 2 703 847 2 738 474 2 770 585 2 808 379 celkem Počet starobních 1 957 299 1 992 858 2 022 116 2 056 338 2 094 808 2 254 779*) důchodců Počet poplat. 4 793 502 4 853 764 4 903 828 5 145 600 4 849 275 4 992 194 pojistného Počet poplat. 1,82 1,82 1,81 1,88 1,75 1,78 na 1 důchodce Počet poplatníků 2,45 2,44 2,43 2,50 2,31 2,21*) na 1 starobního důchodce Pozn.: *) Uvedený údaj není možné porovnávat s údaji z předchozích let v důsledku navýšení počtu starobních důchodců od 1. 1. 2010 v souvislosti s přeměnou invalidního důchodu na starobní při dosažení věku 65 let (novela zákona o důchodovém pojištění).

ních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní evidovala ČSSZ celkem 2 808 379. Těm ČSSZ ke 30. 9. 2010 vyplácela celkem 3 436 136 důchodů. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 58 053 výplat důchodů do zahraničí.

146

konci září celkem 468 267 (novelou zákona o důchodovém pojištění se po dosažení věku 65 let vyplácený invalidní důchod automaticky mění na starobní důchod a ten nadále náleží důchodci ve výši původně vypláceného důchodu invalidního). Pozůstalost-


ních důchodů (tj. vdovských, vdoveckých a sirotčích) vyplatila ČSSZ celkem 713 090. Průměrná výše sólo starobního důchodu činila ke 30. 9. 2010 celkem 10 101 Kč, z toho u mužů 11 216 Kč a u žen 9 178 Kč (jedná se vyplácené starobní důchody vč. předčasných). Pro srovnání: v roce 2005 ke stejnému datu činil průměrný sólo starobní důchod 7 731 Kč (u mužů 8 646 Kč a u žen 7 020 Kč). Průměrný věk důchodců pobírajících sólo starobní důchod ke konci září 2010 byl 68 let (muži 70 a ženy 67 let). Nejvyšší průměrná výše starobního důchodu byla v Praze a činila 10 794 Kč (muži – 11 804 Kč, ženy – 10 023 Kč), nejnižší průměrná výše starobního důchodu byla v Olomouckém kraji a činila 9 813 Kč (muži – 10 836 Kč, ženy – 8 986 Kč). Nově přiznaných důchodů, jejichž trvalá výplata byla zahájena ve 3. čtvrtletí 2010, bylo celkem 54 527, z toho bylo 33 214 starobních důchodů a 9 819 invalidních důchodů. ČSSZ evidovala ke 30. 9. 2010 celkem 2 808 379 všech důchodců a 4 992 194 poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Na jednoho důchodce tak přispívalo 1,78 poplatníků. Zdroj: Tisková zpráva České správy sociálního zabezpečení

www.zcr.cz


Recenze na knihu

Jan Holčík: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost V posledních letech bývá zdůrazňováno, že každý člověk by měl řádně a odpovědně pečovat o své zdraví. S tím lze samozřejmě bez výhrad souhlasit, problém nastává, položí-li si jednotlivec otázku, jak má taková péče vlastně vypadat. Mnozí lidé vyznávají zdravý životní způsob a favorizují biopotraviny. Jiní stále spoléhají na to, že až onemocní, jejich „tělo“ jim bez problému „opraví“ lékaři. Problematika, jak účinně pečovat o své zdraví a jak předcházet nemocem, je naléhavá a je třeba ji zařadit do náležitých souvislostí. Ostatně patrně právě proto napsal Jan Holčík svou přehlednou knihu Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost Autor, který je přednostou Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, hned v úvodu připomíná, že jeho cílem rozhodně nebylo poskytnout „jednoduchý návod jak postupovat s cílem dosáhnout co nejlepšího zdraví“. To co však bylo jeho ambicí, vystihl takto: „aby co nejvíce lidí pochopilo význam a hodnotu zdraví i obsah a funkci zdravotní gramotnosti a aby relativně samostatně hledalo a nacházelo svou cestu ke zdraví“. Jistě je třeba zdůraznit, že jednotlivý člověk toho může pro své zdraví hodně vykonat. Podstatné je, že ve svém úsilí nemá být osamocen, a proto by i celá společnost měla do-

cenit hodnotu zdraví svých členů a učinit ji „přirozenou prioritou“. Z uvedeného vyplývá, že o problematiku zdravotní gramotnosti by se měli zajímat nejen jednotlivci, ale i ti, kteří usilují o reformu našeho zdravotnictví. Publikace Jana Holčíka je opatřena úvodem i závěrem a má celkem pět samostatných částí. Obsahem té první je vysvětlení pojmu zdravotní gramotnosti, dále jsou představeny modely zdravotní gramotnosti a její konkrétní praxe na příkladu Kanady. V druhé části, nazvané Vybrané navazující pojmy, se dočteme o potřebě zdravotní výchovy, o růstu akceschopnosti obyvatelstva a o podpoře zdraví (health promotion). Třetí část je věnována především cílům zdravotní politiky a jejím prioritám, rozvoji zdravotních systémů v Evropě a významu sociálních determinant zdraví. Ve čtvrté části jsou popsány rozvojové priority zdravotní gramotnosti v Evropě a cesta ke zdraví. Obsahem páté části je osm příloh, respektive výběr mimořádně důležitých doku-

mentů Světové zdravotnické organizace. Poslední přílohu tvoří výkladový slovník základních a v knize používaných termínů. Publikace Jana Holčíka je odborně fundovaná, přehledná a čtivá. Zbývá dodat, že vznikla v rámci Výzkumného záměru MŠTM /MSM00216224211 „Škola a zdraví 21. století“. Publikace ale vyšla jen v malém nákladu (350 kusů) a patrně bez celostátní knižní distribuce. To je škoda, protože by se s ní měli určitě seznámit mnozí odborníci z řad zdravotníků, sociálních pracovníků i školství a nepochybně i studenti magisterských programů zdravotnického nebo sociálního zaměření. Možná, že se stane i nevídaná věc a s nashromážděnými a přehledně prezentovanými informacemi se seznámí i někteří politici.

ČSSZ má zájem o to, aby se podpora pro e-Podání HPN stala postupně součástí existujících lékařských a nemocničních softwarových aplikací.V praxi to znamená, že lékaři, kteří budou mít upravené svoje SW, či jiné odborné aplikace, mohou bez problémů začít využívat tuto efektivní službu. Dosud zasílají ošetřující lékaři ČSSZ uvedené hlášení poštou. Tato elektronická forma komunikace přinese jednoznačně lékařům zjednodušení administrativy. Pro ošetřující lékaře, kteří se k elektronickému předávání hlášení pracovní neschopnosti, e-Podání HPN, zaregistrují a rozhodnou se je využívat, představuje snížení nákladů i úsporu času na pořízení a zasílání I. a II. dílu Rozhodnutí o DPN a Hlášení ošetřujícího lékaře příslušné okresní správě

sociálního zabezpečení. Zapojením co největšího počtu lékařů do elektronické výměny se zrychlí komunikace a následně i vyřizování a poskytování dávek nemocenského pojištění. Od poloviny října 2010 je možné vyzkoušet příjem elektronických hlášení přímo v pilotním provozu. Zapojit se do něj mohou lékaři, jejichž aplikační software elektronickou komunikaci bude podporovat. Bližší informace o celém projektu e-Podání HPN pro vývojáře i ošetřující lékaře jsou k dispozici na webu ČSSZ na adresách: http://www.cssz.cz/cz/e-podani/druhy-e-podani/ a http://www.cssz.cz/cz/e-podani/druhy-e-podani/e-podani-informace-pro-osetrujici-lekare-sluzba-HPN. Zdroj: Tisková zpráva ČSSZ

Vyd. 1. Brno: MSD, spol. s r.o., 2009. 153 s. Škola a zdraví pro 21. století. ISBN 978-80-7392-089-0. Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy Zdroj: Bulletin 12/2009, OSZ ČR

e-Podání HPN Moderní, rychlou a výhodnou službu představuje pro ošetřující lékaře a nemocnice nový projekt České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ): zavedení elektronického hlášení o vzniku, změně režimu a ukončení dočasné pracovní neschopnosti, tzv. e-Podání HPN. Realizace projektu se dostává do poslední fáze. Aby se na spuštění elektronického hlášení mohli lékaři připravit a zajímat se u svých poskytovatelů softwaru o možnosti úprav pro zasílání vybraných dílů „neschopenky“ elektronicky, oslovila ČSSZ největší výrobce lékařských SW. Požádala je o zapojení do projektu a o spolupráci v průběhu pilotního provozu. Pro softwarové firmy zpřístupnila testovací prostředí, ve kterém lze vyvíjený SW pro komunikaci s ČSSZ ověřovat. ČSSZ nabízí lékařům i vývojářům SW plnou součinnost.

www.zcr.cz

Recenze na knihu: Jan Holčík Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

147

jarabková_pletkova 14.12.10 12:09 Stránka 1

SUMMARY: HEALTH OF THE POPULATION IN THE CZECH REPUBLIC Jeřábková V. Health is a valuable asset which significantly affects the quality of human life. Although it is estimated that health care can affect the health of the population only from 20 %, the health care is absolutely necessary from point of view of diseases treating and providing preventive programs. With fact being of civilization diseases (cardiovascular, cancer, metabolic disorders) it is necessary to focus on the protection and promotion of the health than only on the process of healing. According to Decree No. 3/2010 Coll., on the content and time range of preventive visits, a preventive care is offered to citizens at a medical practitioner, dentist and gynaecologist. However, results of the European Survey on health status in the CR in 2008 pointed out that preventive care is not often used and most adults visit a doctor with serious health problems. The cost of treating diseases of civilization in comparison with the cost of preventive tests represents a significant item in the public health insurance. The economic and social aspects are therefore more efficient to prevent diseases than to treat them. Key words: health staus, diseases of the circulatory system, neoplasms, prevention of diseases, EHIS 2008, cost of treatment

O autorce: Ing.Věra Jeřábková je doktorandkou na katedře ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze a zároveň pracuje jako výzkumná pracovnice ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha. e-mail: [email protected]

148

Zdraví obyvatel České republiky Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

Zdraví obyvatel České republiky Zdravotní stav, prevence zdraví a náklady na léčení nemocí Věra Jeřábková Úvod Zdraví je cennou hodnotou, která výrazně ovlivňuje kvalitu lidského života, a zároveň je podmínkou samotné existence lidstva.V moderním pojetí je chápáno nejen jako „stav organismu bez choroby, ale také jako soubor schopností člověka vyrovnat se s nároky vnitřního a vnějšího prostředí bez narušení životních funkcí“[11]. Vnitřní prostředí je přitom dáno genetickou výbavou organismu (např. náchylnost na některé nemoci) a vnější prostředí je dáno sociálními, ekonomickými a ekologickými podmínkami (např. životní a pracovní prostředí, styl života). Odhaduje se, že nezdravotnické faktory (vnitřní a vnější prostředí) ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva cca z 80 %. Zbývajících 20 % připadá na zdravotnictví[11]. To pak může ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel přispět zejména kvalitní a dostupnou zdravotní péčí a zvyšováním efektivnosti při jejím poskytování. Svou neméně významnou roli zde pak zaujímá i politika prevence.

Zdravotní stav obyvatelstva Zdravotní stav obyvatelstva nelze popsat pouze jedním souhrnným ukazatelem, neboť se vychází z více údajů a statistik najednou. Mezi tyto základní statistiky patří statistika úmrtnosti, zejména statistika příčin smrti, a statistika nemocnosti. Na jejich základě lze pak predikovat další vývoj nemocnosti a úmrtnosti, a tím i potřebu zdravotní péče, spotřebu léků a podporu rozvoje diagnostických a léčebných metod. Před samotnou analýzou zdravotního stavu je rovněž nutné zaměřit pozornost na demografickou situaci, a to z toho důvodu, že počet obyvatel a věková struktura populace ovlivňují rozložení onemocnění a rizikových faktorů, a tím i potřebu a spotřebu zdravotní péče. Počet obyvatel v České republice se od roku 2000 postupně zvyšuje, přičemž v průměru 14 % osob je ve věku do 14 let, téměř tři čtvrtiny osob (71 %) jsou ve věku 15 až

64 let a 15 % osob je starších 65 let. Z dlouhodobého hlediska pak dochází k prodlužování délky života let (ČSÚ – Základní údaje o České republice) a ke stárnutí populace (vyjádřeno indexem stáří; v roce 2008 připadalo na 100 dětí ve věku do 14 let 105,1 osob ve věku 65 let a více). Podle projekce obyvatelstva České republiky (střední varianta) vypracované Českým statistickým úřadem by mělo v roce 2050 dojít k více než zdvojnásobení počtu seniorů (tj. obyvatel ve věku na 65 let), což bude mít zajisté vliv i na poskytování zdravotní a sociální péče. Příčiny smrti jsou definovány jako „všechny choroby, chorobné stavy nebo úrazy, které buď ke smrti vedly, nebo k ní přispěly, a okolnosti nehody nebo násilí, které takové úrazy přivodily“ [10]. Statistika příčin smrti vychází z formuláře List o prohlídce mrtvého, kam lékař zaznamenává identifikační údaje o zemřelém (rodinný stav, vzdělání, aj.) a příčinu jeho smrti (pokud je uvedena více než jedna příčina smrti, musí se provést výběr základní příčiny, a to podle přesných pravidel pro statistickou evidenci). Příčiny smrti jsou kódovány podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN), kterou vydává Světová zdravotnická organizaci (WHO). V současné době je v platnosti desátá revize (MKN-10). Nejčastější příčinou úmrtí jsou podle MKN-10 nemoci oběhové soustavy (tabulka č. 1), jejichž podíl na celkové úmrtnosti z dlouhodobého hlediska tvoří více než polovinu. V roce 2000 zemřelo na nemoci oběhové soustavy 566,5 osob na 100 tisíc obyvatel, v roce 2008 tento počet poklesl na hodnotu 501,3. U více než čtvrtiny zemřelých jsou potom příčinou smrti novotvary. Zatímco v roce 2000 zemřelo v důsledku onemocnění novotvarem 279,4 osob na 100 tisíc obyvatel, v roce 2008 jejich počet poklesl, a to na hodnotu 268,3. Nemoci dýchací soustavy jsou označovány za příčinu smrti v 5 %

www.zcr.cz


případů, podobně jako nemoci trávicí soustavy a vnější příčiny poranění a otrav. Podíly ostatních skupin diagnóz pak na celkové úmrtnosti tvoří zanedbatelné procento. Mezi nejčastější konkrétní příčiny úmrtí ve skupině diagnóz nemoci oběhové soustavy patří akutní infarkt myokardu (I21), chronická ischemická nemoc srdeční (I25), ateroskleróza (I70) a cévní příhoda mozková neurčená jako krvácení nebo infarkt (I64).V oblasti novotvarů pak trpí muži a ženy specifickými druhy onemocněními, proto se také liší příčiny jejich úmrtí. Muži nejčastěji umírají na zhoubný novotvar průdušky – bronchu a plíce (C34), zhoubný novotvar tlustého střeva (C18), zhoubný novotvar předstojné žlázy – prostaty (C61) a zhoubný novotvar žaludku (C16). Ženy pak nejčastěji na zhoubný novotvar prsu (C50), zhoubný novotvar průdušky – bronchu a plíce (C34), zhoubný novotvar tlustého střeva (C18) a zhoubný novotvar slinivky břišní (C25). Jak již bylo uvedeno, kromě statistiky úmrtnosti je základním ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva i statistika nemocnosti. Nemocnost je definována jako „výskyt jednotlivých nemocí v populaci“ a její statistické údaje jsou sledovány Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), který prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) shromažďuje údaje z několika zdrojů (např. Programy statistických zjišťování MZ ČR, Národní zdravotní registry, aj.). Mezi základní ukazatele patří prevalence, jež vyjadřuje počet nemocných osob ke střednímu stavu obyvatelstva, a incidence, která vyjadřuje počet onemocnění (nově vyskytnutých případů) v určitém období ke střednímu stavu obyvatelstva. Nemoci oběhové soustavy jsou v České republice příčinou každého druhého úmrtí a rovněž jsou nejčastější příčinou hospitalizace. Na nemoci oběhové soustavy bylo v roce 2000 hospitalizováno 16 % osob z celkového počtu 2.178.023 hospitalizovaných osob, v roce 2008 to bylo 14 % osob z celkového počtu 2.271.234 hospitalizovaných osob. Kardiovaskulární onemocnění postihují srdce a cévy a mohou mít mnoho podob, například vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění srdce a mozková mrtvice. Statistická data o kardiovaskulárních onemocněních lze získat buď z údajů „hospitalizovaní v nemocnicích podle příčin hospitalizace“, „dispenzarizovaní pacienti v evidenci praktického lékaře pro dospělé“ či „ukončené případy pracovní neschopnosti podle příčin“. Nemocnost měřená počtem dispenzarizovaných pacientů je zveřejňována od roku 2004.V roce 2004 bylo z důvodu nemocí oběhové soustavy (hypertenzní nemoci, ische-

www.zcr.cz

mické nemoci srdeční, cévní nemoci mozku) pod stálým lékařským dohledem 2,6 mil. osob, v roce 2008 pak cca 2,7 mil. osob (tj. každý čtvrtý občan ČR). Z tohoto počtu bylo

registrovaných pacientů (rok 2004 630,6) a cévní nemoci mozku u 345,3 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů (rok 2004 339,9). Počet pacientů, u nichž byly nově zjištěny hy-

Tabulka č. 1 Počet zemřelých podle příčin smrti MKN-10 na 100 tisíc obyvatel v ČR v roce 2000 a 2008 MKN-10 I Některé infekční a parazitární nemoci II Novotvary III Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity IV Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek V Poruchy duševní a poruchy chování VI Nemoci nervové soustavy VII Nemoci oka a očních adnex VIII Nemoci ucha a bradavkového výběžku IX Nemoci oběhové soustavy X Nemoci dýchací soustavy XI Nemoci trávicí soustavy XII Nemoci kůže a podkožního vaziva XIII Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně XIV Nemoci močové a pohlavní soustavy XV Těhotenství, porod a šestinedělí XVI Některé stavy vzniklé v perinatálním období XVII Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality XVIII Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde XIX Vnější příčiny poranění a otrav Celkem

2000 2,6 279,4

2008 8,9 268,3

0,9

1,3

14,4 1,1 14,2 566,5 48,3 41,3 0,1 0,4 14,3 0,0 2,1 1,1

21,2 2,3 12,3 0,0 501,3 55,0 45,5 0,8 0,8 12,2 0,1 1,9 1,4

5,6

14,7

68,8 1061,1

58,4 1006,2 Zdroj: ČSÚ

v roce 2008 sledováno 1,613 milionů pacientů pro hypertenzní nemoci, 797 tisíc pacientů pro ischemické nemoci srdeční a 266 tisíc

pertenzní nemoci, tak v čase roste, a to průměrným ročním tempem růstu 6 % (za období 2004 až 2008). Ischemické nemoci srdeční

Tabulka č. 2 Nově zjištěná onemocnění u dispenzarizovaných pacientů v evidenci praktického lékaře pro dospělé na 100 tisíc registrovaných pacientů v roce 2004 a 2008 Diagnóza

Hypertenzní nemoci Ischemické nemoci srdeční z toho: akutní infarkt myokardu Cévní nemoci mozku

Kód dg. (MKN-10)

2004

2008

1547,1

průměrný absolutní přírůstek 76

průměrný koeficient růstu 6%

I10-I15

1242,9

I20-I25

630,6

695,9

16

2%

I21-I22

209,0

194,0

–4

–2%

I60-I69

339,9

345,3

1

0% Zdroj: ÚZIS ČR

pacientů pro cévní nemoci mozku. Téměř polovinu pacientů tvoří osoby starší 65 let (rok 2004 48 %, rok 2008 49 %). Dispenzarizované osoby ve věku do 44 let tvořily v roce 2008 10 % (rok 2004 8 %) a osoby ve věku 45 až 64 let 42 % (rok 2004 42 %). V případě cévních nemocí mozku pak osoby starší 65 let tvořily více než dvě třetiny (rok 2004 67 %, rok 2008 69 %). V roce 2008 byly hypertenzní nemoci nově zjištěny u 1547,1 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů (rok 2004 1242,9), ischemické nemoci srdeční u 695,9 pacientů na 100 tisíc

byly v letech 2004 až 2008 každý rok nově zjištěny v průměru u 16 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů, přičemž počet pacientů, u nichž se objevil akutní infarkt myokardu, v čase klesal (průměrný koeficient růstu –2 %). Cévní nemoci mozku zůstávají v čase poměrně stabilní (tabulka č. 2). Zhoubné novotvary jsou velmi závažným onemocněním, jež jsou příčinou každého čtvrtého úmrtí. V dnešní době se řadí mezi tzv. „civilizační nemoci“, neboť jejich výskyt se v populaci neustále zvyšuje (graf č. 1). Pozitivním trendem však je, že počet zemřelých


149


osob na novotvary v čase klesá (tabulka č. 1). To je mimo jiné způsobeno tím, že se zvyšuje kvalita lékařské péče, vznikají komplexní onkologická centra a onemocnění jsou časněji diagnostikována (díky existenci screeningových programů).

Zatímco tato nemoc byla v roce 2000 zjištěna u 54,4 mužů na 100 tisíc mužů, v roce 2007 to již bylo u 100,9 mužů na 100 tisíc mužů. V letech 2000 až 2007 se tak každý rok zvyšoval jejich počet v průměru o 9 %. Dále se pak jedná o zhoubný novotvar prů-

bylo léčeno 6371,8 diabetiků na 100 tisíc obyvatel, v roce 2008 jejich počet vzrostl na 7390,1 na 100 tisíc obyvatel.V letech 2000 až 2008 se tak v průměru každý rok zvyšoval počet léčených diabetiků o 127,3 na 100 tisíc obyvatel, tj. průměrný koeficient růstu +2 %.

Zdroj: ÚZIS ČR

Graf č. 1 Vývoj incidence novotvarů (počtu nově hlášených onemocnění) na 100 tisíc obyvatel v letech 2000 až 2007 (MKN-10, dg. C00-C97 a dg. D00-D09) Data týkající se incidence (počtu nově hlášených) novotvarů (diagnózy C00-C97 a diagnózy D00-D09 podle MKN-10) jsou k dispozici jen do roku 2007.V roce 2000 bylo zjištěno onemocnění novotvarem nově u 591,1 osob na 100 tisíc obyvatel, přičemž v roce 2007 tento počet vzrostl na hodnotu 737,9 (graf č. 1). Průměrný absolutní přírůstek v letech 2000 až 2007 tak byl ve výši 21, tzn. každý rok v průměru nově onemocnělo novotvary 21 osob na 100 tisíc obyvatel, a průměrný koeficient růstu činil +3 %. I když je výskyt novotvarů dán povahou onemocnění, častěji se vyskytuje ve vyšších věkových skupinách (graf č. 2). V roce 2007 tvořili muži starší 60 let více než tři čtvrtiny mužů (75,7 %), u nichž byly nově hlášeny případy zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, a u žen bylo toto procento ve výši 67,5 % (z celkového počtu žen, u nichž bylo toto onemocnění zjištěno). Téměř čtvrtina mužů (24,4 %) a necelá třetina žen (32,3 %) pak byla ve věku 15 až 59 let. Věkové rozložení osob s nově zjištěnými novotvary je dlouhodobě stabilní. Z hlediska jednotlivých diagnóz ve skupině novotvarů se u mužů, stejně jako u žen, nejčastěji vyskytuje jiný zhoubný novotvar kůže (C44). V roce 2007 touto nemocí onemocnělo 192,4 mužů na 100 tisíc mužů a 171 žen na 100 tisíc žen. Oproti roku 2000 tak došlo k poměrně velkému nárůstu (tabulka č. 3). Průměrný koeficient růstu v období 2000 až 2007 byl u mužů ve výši +7 % a u žen +6 %. U mužů je dále velmi častý novotvar předstojné žlázy – prostaty (C61).

150


Zdroj: ÚZIS Novotvary ČR 2007

Graf č. 2 Věková struktura nově hlášených případů zhoubných novotvarů a novotvarů in situ(dg. C00-C97 a D00-D09 dle MNK-10) u mužů a žen v roce 2007

dušky – bronchu a plíce (C34) a zhoubný novotvar tlustého střeva (C18), jejichž hodnoty jsou v čase poměrně stabilní. Druhým nejčastějším novotvarem u žen je zhoubný novotvar prsu (C50), přičemž jeho výskyt se v čase neustále zvyšuje.V roce 2000 byl tento novotvar nově zjištěn u 92,4 žen na 100 tisíc žen, v roce 2007 to již bylo u 123,2 žen na 100 tisíc žen. V průměru tak byl v letech 2000 až 2007 zjištěn každý rok zhoubný novotvar prsu nově u 4,4 žen na 100 tisíc žen. Carcinoma in situ – hrdla děložního (D06) je dalším častým nádorovým onemocněním postihujícím pouze ženy (rok 2000 27,1 žen na 100 tisíc žen, rok 2007 37,3 žen na 100 tisíc žen). Podobně jako u mužů, je pak i u žen často diagnostikován zhoubný novotvar tlustého střeva (C18). Vývoj tohoto nádorového onemocnění je v čase stabilní. Mezi civilizační choroby dále řadíme diabetes mellitus – úplavici cukrovou, čili cukrovku (diagnózy E10-E14 podle MKN-10), která se projevuje zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. Její neléčená forma má za následek dalekosáhlé poškození cév a následně i celé řady životně důležitých orgánů – např. poškození oční sítnice, jež může vést až k slepotě, selhání ledvin, diabetická noha, která může skončit amputací. Kromě tohoto je u diabetiků v porovnání s běžnou populací i dvakrát vyšší riziko ischemických nemocí srdečních a cévních mozkových příhod (ÚZIS ČR, Péče o nemocné cukrovkou 2008). V České republice počet léčených diabetiků každoročně přibývá. Zatímco v roce 2000

V roce 2000 se s diabetem léčil každý 16. občan ČR, v roce 2008 to již byl pak každý 13. občan.

Prevence Údaje o nemocnosti a úmrtnosti jsou velice cenným zdrojem informací ve vztahu k možnostem prevence nemocnosti. Podstatou prevence je předcházení vzniku nemoci, respektive její podchycení v co nejčasnějším stádiu. Mnohem účinnější a účelnější je totiž zdravotním problémům předcházet, než je léčit. Na vznik onemocnění působí celá řada vlivů. Mohou to být například vrozené dispozice, dlouhodobé stresové situace, nepravidelná životospráva, nedostatek pohybu a nedostatek odpočinku či spánku. Podle platné vyhlášky č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek, jsou občanům nabízena preventivní vyšetření ze zdravotního pojištění, a to u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Preventivní prohlídka v oboru praktický lékař pro dospělé se provádí osobám od 18 let vždy jednou za dva roky. Obsahem preventivní prohlídky je doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze je pak zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, cukrovky (diabetes mellitus), poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění. Dále se kontroluje očkování proti tetanu, provádí se kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, u osob od 40 let se ve čtyřletých intervalech provádí vyšetření EKG a povinnou součástí preventivní prohlídky je

www.zcr.cz


i onkologická prevence. U osob ve věku 50 až 54 let by se měl jednou ročně provést test okultního krvácení do stolice (TOKS), od 55 let se pak může pokračovat v pravidelných testech TOKS (doporučováno jednou za dva roky) nebo je možné toto nahradit doporučením k provedení primární screeningové kolonoskopie, a to jednou za 10 let. U žen od 45 let se provádí jednou za dva roky screeningové mamografické vyšetření. V rámci preventivní prohlídky je zahrnuto rovněž laboratorní vyšetření, jehož obsahem je orientační chemické vyšetření moče (při každé prohlídce), vyšetření plasmatického cholesterolu celkového a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů (v 18 letech, a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku) a vyšetření glykemie (v 18 letech, a od 40 let ve dvouletých intervalech). V rámci gynekologických prohlídek mají ženy od 15 let nárok na preventivní prohlídky jednou ročně. Tato pravidelná vyšetření dokáží objevit tzv. přednádorové stavy, které lze velice účinně léčit. Od objevení prvních přednádorových změn se zhoubný nádor totiž vytvoří cca za 3 roky (http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-verejnost—rakovina-delozni ho-cipku—prevence). V souladu se screeningovým programem vyšetření děložního čípku má každá dospělá žena jednou ročně nárok na preventivní cytologické vyšetření hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Cenu vybraných preventivních vyšetření lze stanovit na základě vyhlášky č. 472/2009 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Takto lze vyčíslit jak přímé, tak i nepřímé náklady na provedení zdravotního výkonu. Přímé náklady se vypočítají tak, že celkové body za zdravotní výkon jsou vynásobeny hodnotou bodu v Kč, kterou stanovuje úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Nepřímé (režijní) náklady se pak vyčíslí na základě vztahu času výkonu, hodnoty bodu za jednu minutu (režijní bod) a hodnoty bodu v Kč. Výše uvedený vztah lze pro zjednodušení popsat následujícím vzorcem: Cena = body za výkon x hodnota bodu v Kč + čas výkonu x režijní body x hodnota bodu v Kč Preventivní prohlídka u praktického lékaře (kód výkonu 01022) je ohodnocena 319 body. K tomuto je ovšem nutno připočíst i režijní náklady. Vyhláškou č. 472/2009 je stanoveno 2,75 bodu za jednu minutu času (celkem 40 minut). V souhrnu je tento výkon ohodnocen 429 body. Úhradová vyhláška pro rok 2010 pak stanovuje hodnotu jednoho bodu ve výši 1,05 Kč, tzn. celková cena preventivní prohlídky je 451 Kč.

www.zcr.cz

jištění) využívaná, lze zjistit z Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v ČR (EHIS CR). Toto šetření navazuje na šetření HIS CR, která byla provedena v letech 1993, 1996, 1999, 2002; a skládá se ze čtyř základních modulů – Evropský základní modul (EBM), který zjišťuje informace ohledně pohlaví, věku, ekonomické aktivitě, vzdělání, rodinném stavu a příjmu domácnosti; Evropský modul o zdraví (EHSM), jež zjišťuje charakteristiky zdravotního stavu (např. subjektivně vnímané zdraví, chronická nemocnost, úrazy, omezení pracovních aktivit z důvodu nemoci); Evropský modul o zdravotní péči (EHCM), který zjišťuje využívání ambulantní, preventivní a lůžkové péče, užívání léků a výdaje za zdravotní péči; a Evropský modul o zdravotních determinantech (EHDM), který mapuje životní styl respondentů z hlediska fyzické aktivity, spotřeby alkoholu a drog, stravovacích návyků, tělesné výšky a hmotnosti, kouření a životních podmínek jedince. Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu bylo v České republice realizováno v roce 2008 pro střednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Na základě výsledků šetření Tabulka č. 3: Incidence novotvarů podle EHIS lze konstatovat, že prejednotlivých diagnóz ventivní péči věnuji větší pona 100 tisíc mužů/žen v roce 2000 a 2007 zornost osoby starší 55 let než Muži Ženy mladší. Například měření chodiagnóza 2000 2007 diagnóza 2000 2007 lesterolu v krvi, které pomáhá C44 122,2 192,4 C44 112 171 odhalit vznik srdečních a cévC61 54,4 100,9 C50 92,4 123,2 ních onemocnění, se v praxi proC34 92 91,5 D06 27,1 37,3 vádí častěji u osob starších 55 let, C18 46,5 50,7 C18 35,9 36,2 a to i za předpokladu, že o tuto Legenda: C18 zhoubný novotvar tlustého střeva, C34 zhoubný novotvar prevenci by se měli zajímat průdušky – bronchu a plíce, C44 zhoubný novotvar kůže, C50 zhoubný i mladší lidé. Obdobně je to novotvar prsu, C61 zhoubný novotvar předstojné žlázy – prostaty, D06 i s vyšetřením hladiny cukru carcinoma in situ – hrdla děložního v krvi, kterým lze včas odhalit Zdroj: ÚZIS ČR – Novotvary ČR 2000; Novotvary ČR 2007 cukrovku (využívá ho pouze Cena screeningu karcinomu děložního 42 % populace ve věku 15 let a více). Pohrdla (kód výkonu 95198) je pak 204 Kč dobně u běžného zdravotnického výkonu (165x1,03+12x2,75x1,03). jako je měření krevního tlaku, který pomáhá Zatímco kolorektální screeningový propředcházet mnoha onemocněním (např. kargram na včasný záchyt kolorektálního karcidiovaskulárním), dochází k poklesu počtu nomu vešel v platnost v roce 2009, screening měření, a to nejspíše z důvodu zavedení regulačních poplatků.V rámci onkologické prenádorů prsu je v České republice platný již vence je pak prováděno u žen starších 45 let od roku 2002. Pokud žena nespadá do scremamografické vyšetření prsů, a to jednou za eningového programu (tzv. samoplátkyně), dva roky. I přesto, že by toto vyšetření mělo cena mamografického vyšetření se pohybuje každý rok podstoupit v dospělé populaci žen v rozmezí 500 až 600 Kč, cena ultrazvukozhruba 26 % žen starších 45 let, na základě vého vyšetření (obvykle se provádí u žen do šetření EHIS bylo zjištěno, že je to 17 % žen. 40 let) pak mezi 300 až 400 Kč. Dalším proCytologickému vyšetření by se pak měla gramem pro prevenci onkologických onekaždý rok podrobit každá dospělá žena (tzn. mocnění je screening děložního hrdla, který 100 % žen v dospělé populaci), nicméně ve je v České republice platný od roku 2008. skutečnosti je to pouhých 38 % žen. Pro Využívání preventivní péče včasné zachycení rakoviny tlustého střeva se Údaje o tom, jak je preventivní péče (hraprovádí u osob ve věku 50 až 54 let jednou zená z veřejných prostředků zdravotního poročně test okultního krvácení. U osob nad Jednotlivé ceny laboratorních vyšetření preventivní prohlídky jsou následující (hodnoty získány od MUDr. Macharáčka z Městské polikliniky v Praze): – cholesterol 44 Kč, – LDL 61 Kč, – HDL 50 Kč, – triacylglyceroly (TAG) 63 Kč, – glykemie 22 Kč, vyšetření EKG a moči je součástí kapitační platby. V rámci onkologické prevence je pak prováděn speciální test na okultní krvácení (kód výkonu 1520). Tento výkon je ohodnocen 154 body, kdy jeden bod je 1,03 Kč. K tomuto se připočítávají režijní náklady, jež jsou ve výši 2,75 za jednu minutu. Celková cena tohoto testu je tudíž 187 Kč (154x1,03+10x2,75x1,03=187 Kč). Primární screeningová kolonoskopie (kód výkonu 15105), která se provádí v rámci prevence kolorektálního karcinomu stojí 904 Kč (753x1,03+30x4,13x1,03=904 Kč). Pro odhalení rakoviny prsu se využívá screeningová mamografie (kód výkonu 89221), která stojí 594 Kč (521x1,03+20x2,75x1,03).


151


55 let se pak provádí jednou za dva roky. V dospělé populaci by takto mělo být vyšetřeno každý rok zhruba 17 % osob starších 55 let, přičemž šetření EHIS ukázalo, že jich bylo prošetřeno 6 %. Prevenci tak zanedbává většina dospělých osob.

Náklady na léčbu Ekonomické náklady, kterými nemoci zatěžují společnost, lze rozdělit na náklady přímé, tj. ty, které společnost věnuje na zdravotnictví, nemocenské dávky a invalidní důchody a na náklady nepřímé, tj. ekonomické ztráty v důsledku ztráty pracovní produkce nemocností, invaliditou a úmrtími osob v produktivním věku. Výdaje na zdravotnictví v čase neustále rostou.V roce 2000 byly ve výši 146 835 milionů Kč, přičemž v roce 2008 vzrostly téměř na dvojnásobek (264 520 milionů Kč). Největší zátěž financování zdravotní péče pak spočívá na zdravotních pojišťovnách (podíl výdajů zdravotních pojišťoven na celkových výdajích v roce 2008 činil 75 %). Dále se jedná o veřejné rozpočty, jejichž podíl tvořil cca 8,1 % (z toho státní rozpočet 4,7 % a místní rozpočty 3,4 %), domácnosti zaujímaly téměř 16 % výdajů na zdravotnictví a ostatní zdroje 1,7 %. Výdaje na zdravotní péči podle skupin diagnóz MKN-10 lze určit pouze u zdravotní péče financované zdravotními pojišťovnami. Celkové výdaje na zdravotní péči podle diagnóz MKN-10 byly v roce 2008 ve výši 197.280 mil. Kč. Největší objem výdajů vykázaly v roce 2008 nemoci oběhové soustavy (19 589 mil. Kč), jejichž podíl na celkových výdajích byl 10 %. Oproti roku 2000 tak vzrostly téměř 3x (rok 2000 7 464 mil. Kč). Průměrný koeficient růstu za období let 2000 až 2008 byl ve výši 1,09. Druhou nejnákladnější skupinou diagnóz byly novotvary, které z hodnoty 7 222 mil. Kč v roce 2000 vzrostly na hodnotu 14 491 mil. Kč v roce 2008 a jejich podíl na celkových výdajích tak tvořil 7 % (ve sledovaném období 2000 až 2008 činil průměrný koeficient růstu +13 %). Náklady na léčbu určitého onemocnění se liší případ od případu. Zdravotní pojišťovny tato data sice sledují, nicméně se jedná o interní data a nedávají je k dispozici. Podle informací Všeobecné zdravotní pojišťovny se však například cena operace rakoviny tlustého střeva včetně hospitalizace pohybuje v rozpětí 150 až 230 tisíc Kč. Případná chemoterapie s biologickou léčbou přijde měsíčně na dalších až 115 tisíc korun. Celkově se tak roční náklady na léčbu rakoviny tlustého střeva pohybují okolo 1,5 až 1,6 milionu korun na jednu osobu. Podobně je na tom i léčba rakoviny prsu. S rozvojem léčebných metod

152


roste i ekonomická náročnost léčby. Operace a pobyt v nemocnici stojí cca 50 tisíc Kč, hormonální léčba rovněž 50 tisíc Kč, cena případné radioterapie dosahuje v průměru 20 tisíc Kč a náklady na roční chemoterapii včetně bioléčby činí až 1,3 milionů Kč na osobu. Náklady na léčbu diabetu mellitus (cukrovky) je obtížné stanovit, neboť vedle přímých nákladů (léky, vyšetření u lékaře, aj.) jsou zde i indukované náklady, a to např. na léčbu infarktu myokardu, cévních mozkových příhod, chronického selhání ledvin. Přitom až 90 % onemocnění cukrovkou II. typu se dá vyhnout správným životním stylem. Po srovnání nákladů na léčbu rakoviny a nákladů na její prevenci názorně vidíme, že zatímco prevence stojí stovky korun, léčba stojí statisíce či miliony korun. Přitom obecně platí, že zhoubné nádory, které jsou zachyceny v počátečním stadiu, lze léčit poměrně snadno a účinně, a prodlouží tak délku a kvalitu života pacientů. Prevenci však většina dospělé populace zanedbává a k lékaři jdou až s vážnými zdravotními problémy, a to i přesto že preventivní prohlídky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, do kterého každý rok vkládají několikatisícové částky (např. zaměstnanec s měsíčním platem 25 tisíc Kč hrubého platí zdravotní pojištění ve výši 13,5 tisíc Kč ročně a dalších 27 tisíc Kč/rok za něj odvede zdravotní pojišťovně zaměstnavatel).

Závěry Při popisu zdravotního stavu obyvatelstva vycházíme z více statistik najednou, a to nejčastěji ze statistiky úmrtnosti a statistiky nemocnosti. Na úmrtnosti se nejvíce podílí nemoci oběhové soustavy, a to z více než jedné poloviny, a novotvary, jež jsou příčinou úmrtí ve více než čtvrtině případů. Nemoci oběhové soustavy, které postihují srdce a cévy, mohou mít mnoho podob – vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění srdce a mozková mrtvice. Počet pacientů, u nichž byly nově zjištěny hypertenzní nemoci, v čase roste. Stejně tak je tomu i u ischemických nemocí srdečních, které jsou každý rok nově zjištěny v průměru u 16 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů. Oproti tomu počet pacientů, u nichž se objevil akutní infarkt myokardu, v čase klesá. Cévní nemoci mozku pak zůstávají v čase poměrně stabilní. Kromě kardiovaskulárních onemocnění patří mezi civilizační nemoci i novotvary, jejichž výskyt se v populaci neustále zvyšuje. Pozitivním trendem ovšem je, že počet zemřelých na novotvary v čase klesá. Nejčastěji se nově objevuje zhoubný novotvar kůže,

a to jak u mužů, tak i žen. U mužů jsou dále velmi časté zhoubné novotvary prostaty, průdušky a tlustého střeva. U žen pak zhoubný novotvar prsu, děložního hrdla a tlustého střeva. Rostoucí počet nově hlášených novotvarů lze přisuzovat zavedení screeningových programů, které pomáhají včas odhalit nádorové onemocnění. Mezi civilizační nemoci dále patří i diabetes mellitus (cukrovka). V České republice počet léčených diabetiků každoročně přibývá. V roce 2000 se s diabetem léčil každý 16. občan ČR, v roce 2008 to již byl pak každý 13. občan. Diabetes se projevuje zejména u lidí středního věku a starších. Jeho příčiny je možné spatřovat, kromě genetických dispozic, v nezdravém životním stylu, špatných stravovacích návycích a nedostatku pohybu. Neléčená forma cukrovky má za následek dalekosáhlé poškození cév a následně i celé řady životně důležitých orgánů. Kromě tohoto je u diabetiků v porovnání s běžnou populací i dvakrát vyšší riziko ischemických nemocí srdečních a cévních mozkových příhod. Mnohem účelnější než nemoci léčit, je nemocím předcházet. K tomu slouží různé preventivní programy, změna životního stylu, stravovacích návyků, dostatek pohybu, aj. Podle platné vyhlášky č. 3/2010 Sb. jsou občanům ČR nabízena preventivní vyšetření ze zdravotního pojištění, a to u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Jejich ceny se pohybují v rámci stovek korun – například preventivní prohlídka u praktického lékaře stojí 451 Kč, speciální test na okultní krvácení 187 Kč, primární screeningová kolonoskopie 904 Kč, screeningová mamografie 594 Kč a screening karcinomu děložního hrdla 204 Kč. Oproti tomu náklady na léčbu se přitom pohybují v řádu stovek tisíc či milionů korun (např. roční náklady na léčbu rakoviny tlustého střeva jsou cca 1,6 mil. Kč na osobu). Tato preventivní vyšetření ovšem nejsou často využívána. Na základě šetření EHIS 2008 bylo zjištěno, že prevenci věnují větší pozornost osoby starší 55 let. Například vyšetření hladiny cukru v krvi podstupuje každý rok jen 42 % dospělé populace.V onkologické prevenci jsou rovněž rezervy (např. cytologickému vyšetření by se měla každý rok podrobit každá dospělá žena, nicméně na prevence chodí jen 38 % žen). Zdraví člověka je ovlivněno přibližně z 80 % genetickou výbavou organismu a sociálními, ekonomickými a ekologickými podmínkami. I přes skutečnost, že se neustále zdokonalují léčebné metody a postupy, každý člověk by měl pečovat o své zdraví prostřednictvím dodržování zdravého životního stylu a využívání preventivních prohlídek, které včas odhalí závažné onemocnění a prodlouží tak

www.zcr.cz


délku i kvalitu života. Vždyť právě rizikové faktory jako jsou kouření, nadměrná spotřeba alkoholu, způsob stravování, nedostatek pohybu spolu s obezitou zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména v kardiovaskulární a do značné míry i onkologické oblasti. Rostoucí počet těchto onemocnění je tak ekonomickou zátěží nejen pro život daného jedince, ale také pro společnost jako celek.

SOUHRN Zdraví je cennou hodnotou, která výrazně ovlivňuje kvalitu lidského života. I když je odhadováno, že zdravotnictví může ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva pouze z 20 %, zdravotní péče je naprosto nezbytná, a to ať už z hlediska léčení nemocí nebo zajištění preventivních programů. S nástupem civilizačních nemocí (kardiovaskulární a nádorová onemocnění, metabolické poruchy) je pak nutné soustředit pozornost zejména na ochranu a podporu zdraví, než jen na samotný proces léčení. Podle platné vyhlášky č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek, jsou občanům nabízena preventivní vyšetření ze zdravotního pojištění, a to u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Výsledky Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v ČR z roku 2008 však poukázaly na to, že tato preventivní vyšetření často nejsou využívána a většina dospělé populace navštíví lékaře až s vážnými zdravotními problémy. Přitom náklady na léčbu civilizačních chorob ve srovnání s cenou preventivního vyšetření představují výraznou položku v systému veřejného zdravotního pojištění. Z ekonomického a sociálního hlediska je proto mnohem účelnější nemocím předcházet, než je léčit.

Klíčová slova: zdraví, nemoci oběhové soustavy, novotvary, prevence, EHIS 2008, náklady na léčbu Literatura 1. Cervikální screening. Dostupné z: <www.cervix.cz> 2. Český statistický úřad – Pohyb obyvatelstva, měsíční časové řady – Střední stav obyvatelstva 3. Český statistický úřad – Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2008 4. Český statistický úřad – Věkové složení žen v ČR k 1. 7. 2008 5. Český statistický úřad – Věkové složení obyvatel v ČR k 1. 7. 2008 6. Český statistický úřad – Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až 2008 7. Český statistický úřad – Základní údaje o České republice 8. Český statistický úřad – Zaostřeno na muže a ženy 2008 9. Český statistický úřad – Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech 10.Demografie. Demografické procesy, úmrtnost. Dostupné z: <www.demografie.info> 11.Durdisová, Jaroslava. Ekonomika zdraví. VŠE Praha 2005. ISBN 80-245-0998-9 12. Finance.idnes. „Co je zdarma, neumíme moc využívat.“ Dostupné z: 13.Holub, Jiří. Zdravotní stav obyvatel ČR v souvislosti s problematikou restriktivních opatření ve zdravotnických zařízeních. ÚZIS ČR, Praha 2009 14.Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. Zpráva o stavu, vývoji a vý-

hledu zdravotnictví v ČR. Praha 2008. ISBN 13978-80-85047-35-6 15.Portál EU o veřejném zdraví. Dostupné z: 16. Program mamografického screeningu v České republice. Dostupné z: <www.mamo.cz> 17.Screening kolorektálního karcinomu. Dostupné z: < www.kolorektum.cz> 18.Úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR pro rok 2010. Dostupné z: 19.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Aktuální informace č. 9/2009 – Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR, Úvodní informace 20.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Aktuální informace č. 2/2010 – Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR, Preventivní péče 21.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Novotvary ČR 2000 22.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Novotvary ČR 2007 23.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Péče o nemocné cukrovkou 2008 24.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Zdravotnická ročenka České republiky 2000 25.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Zdravotnická ročenka České republiky 2008 26.Vyhláška č. 472/2009 Sb., o seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 27.Vyhláška č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek

Informace ve zdravotnictví Nezisková organizace Health Care Institute (HCI) v rámci projektu Nemocnice ČR – sledovala mimo jiné tyto oblasti: – spokojenost pacientů v nemocnicích – spokojenost zaměstnanců nemocnic Toto šetření probíhá v režii HCI již pátý rok. V roce 2009 se průzkumu zúčastnilo celkem 160 nemocnic. Zastoupeny byly fakultní, krajské a městské nemocnice ČR.V průzkumu hlasovalo více než 29 000 pacientů a více než 5 000 zaměstnanců. Podkladem pro průzkum byly odpovědi na tištěné dotazníky a elektronické formuláře, které jsou umístěny na webových stránkách www.hc-institute.org.Tam jsou rovněž umístěny i výsledky celého výzkumu.

www.zcr.cz

Odpovědi na vybrané otázky Zaměstnanci Jak jste spokojeni s fungováním Vašeho informačního systému? Rozhodně spokojenoa spokojeno je 71,5 % respondentů Zvýšila se efektivita Vaší práce při využití informačního systému? Rozhodně ano a spíše ano 61,0 % odpovědělo respondentů. Pacienti Stalo se Vám někdy při vyšetření u lékaře, že jste si nemohl/a vzpomenout na název užívaných léků?

Ano odpovědělo 51, 1 % respondentů. Víte, kdy jste byl/a naposledy očkován/a proti tetanu? Ano odpovědělo 63, 3 % pacientů. Měli vždy všichni Vaši ošetřující lékaři komplexní přehled o Vámi absolvovaných léčbách, aktuálně užívaných lécích, provedených očkováních, alergiích? Ano a spíše ano odpovědělo 67, 3 % pacientů. Zdroj: přednáška ing. Dvořákové (HCI) na eHealth Days v Brně 20. 10. 2010 Zpracoval: Čý


153

bartak_pletkova 14.12.10 11:45 Stránka 1

SUMMARY: HEALTH POLICY AND ECONOMICS RESEARCH AND ITS UTILIZATION IN POLICYMAKING PROCESS - 2ND PART Miroslav Barták The second part of the paper is deals with the synthesis of relevant knowledge in the field of health system research utilization in policy-making. The text summaries most relevant public health research institutions, including their classification according to legal status. The attention is paid also to the analysis of the multidisciplinary public health research centre that could be interested as a good practice example for the situation in the Czech Republic. In the last part deals with the value oriented discussion of the public health research utilization in the health policy-making process. Key words: public health, health system research, research utilisation, public health research institutions

O autorovi: PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., Vedoucí katedry obchodu a služeb na Fakultě sociálně ekonomické UJEP e-mail: [email protected]

154

Výzkum public health 2. část Využití v praxi zdravotní politiky Miroslav Barták Studiu v oboru public health se věnuje jak v Evropě, tak i zámoří, celá řada organizací, jejichž organizační a právní forma, stejně jako cíle a vize, kterými se řídí, se do značné míry liší. Jiné jsou aspirace univerzitních pracovišť, jiné nestátních organizací, ať se jedná o subjekty ziskové nebo občanskoprávní povahy a jiné subjekty veřejné, které jsou zřizovány státní správou či nadnárodními organizacemi. Všechny výše uvedené subjekty můžeme klasifikovat pomocí jednoho z modelů veřejné politiky [Kotlas 2001] jako aktéry, kteří se podílí na její realizaci. Někteří autoři staví, alespoň teoreticky, jejich roli relativně vysoko [Howlet Ramesh1995]. Pro účely této analýzy budeme rozlišovat zejména aktéry na úrovni mezinárodní a národní. Pozornost budeme tedy věnovat situaci v zahraničí, která může být inspirativní pro další úvahy o možných trendech výzkumu a jeho následného využití v praxi tvorby a realizace zdravotní politiky v ČR. Mezi veřejné aktéry na mezinárodní úrovni můžeme zařadit např. Světovou zdravotnickou organizaci (dále WHO), Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále OECD), Evropskou unii (EU) či Světovou banku (dále WB). Nejkomplexněji se otázkami public health zabývá WHO, která je agenturou OSN, jenž se věnuje ochraně a rozvoji zdraví veřejnosti v celosvětovém kontextu. Také vliv této organizace na tvůrce veřejné politiky lze hodnotit jako velmi významný, alespoň v deklarativní rovině. WHO de facto tvoří zdravotní politiku ve svých členských státech např. pomocí programu a dlouhodobé koncepce Zdraví 21, pomocí svých orgánů ovlivňuje tvůrce zdravotní politiky na nejvyšší úrovni, uznávané jsou také statistické databáze a celosvětově je používána Mezinárodní klasifikace nemocí WHO.Velmi významná je také úloha WHO jako zdroje informací pro výzkumná pracoviště v oboru public health. WHO je vydavatelem celé řady uznávaných časopisů, jakými jsou např. Bulletin of the World Health Organization – International journal of public health, Eastern Mediterranean Health Journal, Pan American

Výzkum public health 2. část - využití v praxi zdravotní politiky Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

Journal of Public Health,Weekly Epidemiological Record nebo WHO Drug Information. Jak pro politiky, tak i pro výzkumníky jsou určeny publikace, jakými jsou The World Health Report (Světová zpráva o zdraví).V Evropském kontextu vytvořila Evropská úřadovna WHO ve spolupráci s některými členskými státy unikátní výzkumné pracoviště – European Observatory on Health Systems and Policies – tj. Evropskou observatoř zdravotních systémů a politik. Přínos této instituce spočívá především v rozvoji metody mezinárodního srovnávání zdravotnických systémů a publikování řady Health Systems in Transition (HIT) i monotematických publikací. Tyto publikace často představují jakési základní povědomí o zdravotnických systémech a otázkách veřejného zdraví, které je využíváno tvůrci politiky. Další nepominutelnou institucí, která významným způsobem ovlivňuje jak politické rozhodovatele, tak i výzkumnou sféru v oblasti public health, je OECD. OECD se věnuje otázkám public health první dekádu, nicméně výsledky jsou již zřejmé. Uznávaná je především statistická databáze OECD Health Data, která představuje zdroj mezinárodně uznávaných údajů z oblasti ekonomiky a organizace zdravotnických systémů. Také publikační výstupy jakými jsou Measuring Up, Towards Hight Performing Health Systems a další jsou v praxi tvorby zdravotní politiky využívány. OECD publikovalo rovněž doporučení pro řízení zdravotnických systémů, které bylo prezentováno na nejvyšší politické úrovni. Členské, ale také nečlenské státy, mají možnost požádat OECD o zpracování studie o zdravotnickém systému, jehož výsledky jsou publikovány v rámci tzv. Reviews of Health Systems. Česká republika prozatím o zpracování takovéto studie nepožádala. Nutno připomenout, že zpracování studie je vázáno určitým dodatečným příspěvkem ze strany členského státu. Důležitou úlohu mají také Economics Survey, kde je otázka public health vždy zmíněna. Tyto přehledy mají pro státy nejen informační, ale také praktický dopad. Hodnocení OECD může mít vliv na rai-

www.zcr.cz


ting dané země u různých mezinárodních agentur. V oblasti výzkumu public health hraje významnou roli také EU. Orgány EU se zabývají otázkami public health v řadě svých agend. Na úrovni EU je zřízena specializovaná agentura Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC – European Centre for Disease Prevention and Control), otázkami public health se zabývá Generální ředitelství Evropské komise odpovědné za zdraví a ochranu spotřebitele (DG SANCO – Direction Générale de la Santé et des consommateurs), které se mimo tuto agendu zabývá také ochranou spotřebitelů na vnitřním trhu EU. EU podporuje výzkum v oblasti public health pomocí grantových schémat a obecněji řečeno je zdraví důležitou součástí její strukturální politiky. Nicméně je třeba si uvědomit, že významné oblasti public health jsou stále v kompetenci členských států a EU podporuje jejich činnost např. pomocí své specializované agentury ECDC. Vliv v oblasti výzkumu public health má také WB. V rámci WB se otázkám výzkumu public health věnují jak různé pracovní skupiny, tak i Institut Světové banky, kdy nabízí státům podporu při prosazování reforem v oblasti péče o zdraví.Vliv WB je, alespoň v nízko a středně příjmových státech, značný (vzhledem k poskytování úvěrů na provádění reforem), v nejvyspělejších státech není její vliv zdaleka tak významný a tamější tvůrci politiky neberou tohoto aktéra příliš do úvahy. Výše zmínění aktéři představují zvláštní skupinu, protože jsou na jedné straně příjemci výzkumu public health, na druhé straně jej sami vytváří a ovlivňují tím jak tvůrce politiky, tak i další výzkumné instituce. Jejich vliv je do značné míry dán tím, že se jedná o mezinárodní organizace, které sdružují státy za dosažení více či méně konkrétních cílů. Nicméně z hlediska přehledu a z důvodu jejich vlivu na další organizace je nelze, co se týče výzkumu public health a jeho převodu do politické praxe, opomenout. Jiný typ organizací prezentují mezinárodní organizace – „zájmová sdružení“ jakými jsou např. IHEA (International Health Economics Association), ASPHER (Association of Schools of Public Health in the European Region) nebo EUPHA (European Public Health Association). ASPHER je významnou nezávislou organizací, která v Evropě usiluje o posílení role veřejného zdraví, a to prostřednictvím zlepšení podmínek pro vzdělávání o odborný výcvik v tomto oboru, který je určen jak odborníkům a výzkumníkům, tak i politickým rozhodovatelům.ASPHER sdružuje řadu škol veřejného zdraví a má v současné době více než 80 členských organizací z 39 států Evropy a reprezentuje zájmy

www.zcr.cz

více než 5 000 odborníků. ASPHER vydává odborný časopis Public Health Reviews. ASPHER je financován pomocí příspěvků členských institucí, ale také z veřejných prostředků, zejména EU. ASPHER se v současné době podílí na realizaci projektu Posilování kapacity veřejného zdraví v EU. Důležitým cílem tohoto projektu je rovněž vytvoření návrhů pro tvorbu politiky v oblasti public health. Česká republika má zastoupení prostřednictvím Školy veřejného zdravotnictví IPVZ Praha. IHEA je zkratka pro Mezinárodní asociaci ekonomiky zdraví, což je organizace, která sdružuje asociace ekonomiky zdraví ze všech kontinentů. Členy jsou organizace z USA, Austrálie, Asie i Evropy. Cílem této mezinárodní organizace je zlepšovat komunikaci mezi ekonomy zdraví, pečovat o vysokou úroveň této debaty a aplikace zásad ekonomiky zdraví do praxe zdravotní politiky.Významným cílem, který je u mnoha jiných institucí opomíjen, je rozvoj mladých vědeckých pracovníků v oblasti ekonomiky zdraví. Mezi další zajímavé aktivity organizace patří také distribuce odborných časopisů z oblasti ekonomiky zdraví svým členům za zvýhodněných podmínek. Členské organizace zahrnují:American Society of Health Economists (ASHEcon), Asociacion de Economia de la Salud Latinoamerica y Caribe (AES LAC) Australian Health Economics Society (AHES), China Health Economics Association (CHEA), Collège des Economistes de la Santé (CES), Colombian Health Economics Association (ACOES), Croatian Society for Pharmacoeconomics and Health Economics (CSPHE), Finnish Society for Health Economics (TTTS), German Association of Health Economics (DGGOE), Health Economics Study Group (HESG) (Velké Británie), Italian Association of Health Economics (AIES), Japan Health Economics Association (JHEA), Nepal Health Economics Association (NHEA), Portuguese Health Economics Association (APES), Spanish Health Economics Association (AES), Swiss Association for Health Economics (SAG), Taiwan Society of Health Economics (TaiSHE), Turkish Health Economics and Policy Association (THEPA) EUPHA (The European Public Health Association) je zastřešujícím sdružením evropských asociací v oblasti public health. Byla založena v roce 1992 jako mezinárodní, multidisciplninární vědecká organizace, která sdružuje více než tisíc expertů v oblasti public health za účelem sdílení informací a spolupráce v Evropě. Organizace podporuje a rozvíjí multidisciplninární přístup v oboru public health. Typickým znakem výše zmíněných mezinárodních organizací je jejich multidisciplinární přístup, z hlediska organizačního se de facto jedná o mezinárodní zájmová sdružení

a jejich financování je závislé na členských příspěvcích a veřejných (grantových) zdrojích.Vzhledem k tomu, že výše zmíněné organizace se profilují jako nezávislé, je zřejmé, že nevyužívají ve větším rozsahu soukromých finančních zdrojů, které by jejich nezávislost musely nutně zpochybnit. Jejich vliv na tvůrce veřejné politiky je o poznání méně průkazný také proto, že jejich členové mohou mít často velmi různé zájmy a jejich jednání ve vnějším prostředí je relativně opatrné a např. se nesetkáváme s hodnotovými soudy nebo propagací jednoho vyhraněného myšlenkového proudu v public health. Přenos poznatků do politické praxe je také do jisté míry činností univerzit. Ve výzkumu public health působí celá řada mezinárodně uznávaných institucí. Tyto instituce nabízí vzdělání v oblasti public health na úrovni bakalářské, magisterské i doktorské. Dále nabízí postgraduální vzdělávání v oboru. Pokud se týká zahraničí lze uvést například Harvard University Department of Health Care Policy, Princeton University, Standford University, London School of Economics & Political Science, London School of Hygiene and Tropical Medicine, University of York a další. Tyto školy ovlivnily celou řadu tvůrců zdravotní politiky, a to již tím, že tyto školy navštěvovali. Co se týče zahraničních vzdělávacích institucí, které působí v ČR, je třeba jako jeden příklad za všechny uvést kurzy pro manažery ve zdravotnictví, které byly pořádány v rámci projektu HOPE americké nadace The People-to-People Health Foundation, Inc. Pokud bychom to měli do určité míry shrnout, lze konstatovat, že výzkumu v oblasti public health se v mezinárodním i národním měřítku věnuje v zahraničí rostoucí pozornost s tím, že stále vznikají nové instituce. Mezinárodní organizace, které se zabývají public health mají vlastní výzkumné kapacity, jejichž výsledky pak prokazatelně využívají ve své činnosti. Mimo to financují tyto organizace také výzkum dalších organizací, případně se pro ně stávají inspirací a zdrojem dat. Jak na vládní, tak i nevládní úrovni lze sledovat trend multinacionalizace výzkumu public health, což lze dokladovat např. u organizací, jakými jsou IHEA, ASPHER nebo EUPHA. Minimálně v deklaratorní rovině je naprosto zřejmý trend multidisciplinarity, ačkoliv tento přístup se zpravidla lépe proklamuje než důsledně a reálně aplikuje. Co se týče financování, dominuje vícezdrojové financování s významným zapojením veřejných zdrojů, soukromé zdroje (pokud pomineme členské příspěvky) nejsou zpravidla dominantní. Důvodem může být jak omezená schopnost organizací tyto zdroje získávat, tak spíše a pře-


155


devším důraz, který je kladen na nezávislost výzkumu. Vliv těchto organizací na konkrétní politická rozhodnutí se odvíjí od jejich postavení, kdy samozřejmě jiná je pozice vlastního výzkumu a jiná dalších výzkumů.Většina mezinárodních institucí je otevřena i k alternativním výsledkům výzkumu. Zatímco v předchozích částech byla pozornost věnována obecněji klasifikaci aktérů, podívejme se nyní na konkrétní situaci vybraného pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti public health v našem nejbližším zahraničí. Jde o Centrum pro ekonomiku zdraví Technické univerzity v Drážďanech, které bylo založeno v roce 2007 s cílem vytvořit institucionalizované pracoviště, které by se zabývalo multidisciplinárním výzkumem v oblasti public health, který je relevantní jak pro rozvoj poznání, tak i veřejně politickou praxi. Cílem tohoto centra je samozřejmě také rozšiřování poznatků jak v rámci akademického prostředí, tak i v praxi. Svůj úkol vidí Centrum také ve zpřístupňování odborné literatury a vytváření tvořivého prostředí pro výměnu názorů mezi aktéry ve zdravotnictví. Centrum je primárně akademické pracoviště, které těží z multidisciplinárního přístupu, který je rozvíjen v rámci pracovišť drážďanské univerzity, především v oblasti ekonomiky zdraví, zdravotnického práva, medicíny, sociálních věd, ale také architektury (architektonických řešení zdravotnických zařízení). Aktuálně řešená témata zahrnují ekonomické analýzy zdravotních rizik, efektivnosti zdravotnických služeb a jejich organizace, management nemocnic, ale také témata demografická a regionálního rozvoje. Pravidelných akcí Centra se účastní významní tvůrci politiky, a to jak na úrovni spolkové země Sasko, tak i na úrovni celoněmecké. Mimo zcela konkrétních témat a zadání Centrum systematicky rozvíjí metody, které jsou využívány v rámci oboru public health. Pracovníci centra se také podílí na výuce jednotlivých disciplín oboru public health, čím získávají další kritické publikum pro výsledky své práce. Financování centra je vícezdrojové, aktivity jsou financovány jak z prostředků veřejných, tj. rozpočtu univerzity, dále zakázek veřejného sektoru, grantovými prostředky např. ze strany EU, tak do jisté míry přispívají na konkrétní akce také soukromé firmy a nadační fondy. Centrum rozvíjí spolupráci s dalšími pracovišti nejen v Německu, ale také v zahraničí, vzhledem ke geografické poloze Drážďan zde existuje také významný příhraniční přesah jeho aktivit. Příklad Centra pro ekonomiku zdraví TU Dresden nebyl zvolen zcela náhodně. Autor se domnívá, že na tomto příkladě lze poukázat na určitý model

156

výzkumné instituce v oblasti public health, který má dobrou šanci na uplatnění svých poznatků v politické praxi. Kdy existuje výzkumné pracoviště, které má dostatečnou oporu v již etablované výzkumně-pedagogické instituci, je schopno naplnit multidisciplinární charakter zkoumaného oboru, je financováno vícezdrojově, je schopno získávat prostředky z různých grantových schémat i zakázek veřejného a do jisté míry také soukromého sektoru. Spolupracuje s institucemi v Německu i zahraničí a výsledky své práce přesvědčivě prezentuje tvůrcům politiky na místní, regionální, ale také národní úrovni. Pokud bychom měli shrnout faktory úspěšného přenosu poznatků public health do politické praxe, pak musíme konstatovat, že pomyslný míček je jak na straně výzkumu, tak na straně politických rozhodovatelů. Na straně výzkumu je úkolem provádět kvalitní výzkum. Praxe ukazuje, že nejdůležitější pro přenos do praxe je téma výzkumu a prezentace jeho závěrů, což na druhé straně bohužel neodpovídá zcela výzkumným zásadám, kdy je oprávněně kladen důraz rovněž na metodologii a samotný průběh výzkumu. Výzkum by měl být institucionálně ukotven, ale zároveň by měl být značně operativní, co se týče získávání zdrojů pro svou činnost, a měl by mít mezinárodní rozměr.Velmi výhodné je, pokud jsou poznatky výzkumu využitelné také pro výuku v negraduálním i postgraduálním vzdělávání. Určitým čertovým kopýtkem je role výzkumníka v oblasti analýzy politiky a analýzy pro politiku. Přenos poznatků do praxe je sice významným ukazatelem úspěšnosti výzkumu, na druhé straně by však neměl zbavit výzkumníka a výzkumné instituce jejich klíčového významu v kritické reflexi společenského vývoje. Tvůrci veřejné politiky by měli dále rozšiřovat poznávání problémů a příležitostí v oblasti zdraví veřejnosti. Pozornost by měli věnovat formulaci témat výzkumu veřejného zdraví a studiu jeho výsledků, které jsou z hlediska kvality života občanů – voličů více než relevantní. Všude na světě je výzkum public health financován vícezdrojově s tím, že úkolem tvůrců politiky je na základě společenské potřeby, kterou reprezentují, dále rozvíjet podmínky pro získávání veřejného financování výzkumu. Nedávné zkušenosti se zvládáním pandemií, ale také další události jasně ukazují, že výsledky výzkumu v oblasti public health významně přispívají ke zvládání situace a kvalitě života občanů. SOUHRN: Druhá část dvoudílného článku je věnována syntéze poznatků, které jsou relevantní z pohledu zkoumání vlivu výzkumu v oblasti pub-


lic health na tvorbu a realizace zdravotní politiky. V textu jsou představeny nejvýznamnější výzkumné instituce, které v dané oblasti působí, včetně jejich klasifikace podle organizační formy. Dále je představen a analyzován příklad mutidisciplinárního centra, který by mohl být inspirativní z hlediska praxe ČR. V závěru je diskutován vztah aktérů a využití poznatků public health v praxi tvorby a realizace politiky zdraví veřejnosti. Klíčová slova: zdraví veřejnosti, výzkum zdravotnického systému, využití výzkumu, výzkumné instituce veřejného zdraví Literatura a zdroje informací: 1. BRAUN, D.: Structure and dynamics of health research and public funding: an International Institutional Comparison. Dordrecht :Kluwer Academics Publisher, 1994. ISBN 0-7923-2777-2. 2. HOWLET, M., RAMESH, M.: Studying Public Policy: Policy Cycles and Policy Subsystems. Oxford: Oxford University Press, 1995. ISBN 978-01-9540-976-5. 3. KOTLAS, P.: Sítě aktérů tvorby politiky: alternativní koncept policy-making. Praha: FSV UK, 2001. 4. http://www.who.int/topics/research/en/ [citováno 15. 10. 2010] 5. http://www.oecd.org/topic/0,3373,en_26 49_37407_1_1_1_1_37407,00.html [citováno 15. 10. 2010] 6. http://econ.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTDEC/0, menuPK:476823~ pagePK:64165236~piPK:64165141~theSitePK:469372,00.html [citováno 15. 10. 2010] 7. http://europa.eu/pol/health/index_cs.htm [citováno 15. 10. 2010] 8. http://www.ecdc.europa.eu/en/Pages/ home.aspx [citováno 15. 10. 2010] 9. http://www.healtheconomics.org/ [citováno 15. 10. 2010] 10.http://www.eupha.org/ [citováno 15. 10. 2010] 11.http://www.aspher.org/ [citováno 15. 10. 2010] 12.http://www.hcp.med.harvard.edu/ [citováno 15. 10. 2010] 13.http://wws.princeton.edu/ [citováno 15. 10. 2010] 14.http://healthpolicy.stanford.edu/ [citováno 15. 10. 2010] 15.http://www2.lse.ac.uk/LSEHealthAndSocialCare/Home.aspx [citováno 15. 10. 2010] 16.http://www.hefp.lshtm.ac.uk/[citováno 15. 10. 2010] 17.http://www.york.ac.uk/che/ [citováno 15. 10. 2010] 18.http://www.tu-dresden.de/goez/ [citováno 15. 10. 2010]

www.zcr.cz


Konference eHealth Days 2010 Pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR se ve dnech 19.–20. října 2010 ve zcela zaplněném sále Morava pavilonu A na brněnském výstavišti sešla odborná veřejnost (více než 170 osob), aby diskutovala nad úrovní problematiky eHealth v České republice. Mezinárodní konference eHealth Days je pravidelný doprovodný program mezinárodního veletrhu Medical Fair 2010. Pořádá ji Nakladatelství a vydavatelství Sdělovací technika společně se svými partnery. Vysoká účast na konferenci naznačuje, že zájem o problematiku elektronizace zdravotnictví (eHealth), nebude klesat ani v blízké budoucnosti. Po úvodním zahajovacím slově RNDr. Petra Beneše z pořádající organizace Sdělovací techniky byla konference otevřena úvodní prezentací na téma – eHealth: cesta od záměrů k realizaci. Přednesl ji RNDr. Jiří Schlanger, náměstek pro koordinaci informačních systémů, Ministerstvo zdravotnictví ČR. „Povídá se, že když se katolická církev smířila se skutečností, že země obíhá kolem slunce, vyběhl jeden z kněží na veřejnost a se slovy – Povolili nám to. Jsme nyní ve stejné situaci. Politici pochopili a uznali, že elektronické zdravotnictvím prostředkem, který může zvýšit kvalitu a bezpečí pacientů, pomoci zdravotníkům a zajistit informační podporu zdravotního pojištění.“ Vypíchl důležité body problematiky eHealth a jejího zavádění do praxe:

fáze by měla být podle slov MUDr. Schlangera časována do let 2010 a 2011. Následovala přednáška sahající do citlivé oblasti a tou je – Reforma českého zdravotnictví a eHealth. Přednesl ji MUDr. Pavel Horák, CSc. MBA, ředitel VZP ČR. Ve své přednášce vyzdvihl skutečnost že daňový systém u nás vykazuje chyby. Ve své podstatě v případě zdravotního pojištění nejde o pojištění. Například většina pojištěnců pojistné neplatí,

Z dalších zajímavých přednášek je třeba připomenout vystoupení vedoucí odboru zdravotnictví Kraje Vysočina MUDr. Lukáš Kettner s příspěvkem eHealth na Vysočině. Přítomní byli seznámeni s pilotním projektem, který je již v ostré verzi detailně zkoušen v jihlavské nemocnici. Kraj Vysočina v rámci tohoto projektu spolupracuje s firmami z Tchaiwanu, které se oblasti eHealth věnují ve zdravotnickém systému této země. Důraz tento pilotní projekt

plátcem je u nich stát. Stávající systém nezapojuje do pojistného občana.Vzhledem k tomu, že jedním z partnerů konference byla i Česko – Izraelská smíšená obchodní komora, s bohatými zkušenostmi z eHealth mohla seznámit přítomné i Anat Katz, Project Manager of Clinical computing, Maccabi Healthcare Services z Izraele. Přítomní byli seznámeni s kompletním systémem eHealth v Izraeli a s problémy při jeho zavádění do reálného života (od roku 1983). Součástí přednášky byl i dokumentárně instruktážní film o stávající úrovni eHealth v Izraeli. MUDr. Milan Cabrnoch, prezident Českého národního fóra pro eHealth se ve své přednášce zaměřil na otázku nutnosti vytvoření Národního plánu rozvoje eHealth v ČR.

klade zejména na výměnu dokumentace mezi ZZS a vybranými nemocnicemi kraje, na zavádění technologie EC – (emergency card), na přenos záznamů ZZS do nemocnice (NIS), žádankový systém na RDG vyšetření. V příštím roce se Kraj Vysočina zaměří na elektronický podpis. Podrobnější informace lze nalézt přímo na webových stránkách kraje na adrese www.kr-vysocina.cz/ehealth. Další zajímavá prezentace se zahraniční účastí nabídla nová e-Health řešení pro české zdravotnictví. Zúčastnění konference byli seznámeni s pilotním programem VZP a CGM (CompuGroup Medical), který nabízí přehled hrazených léčivých přípravků a potravinových doplňků. Ukazuje nejenom všechny stejné přípravky se stejnými účinky, ale řadí je i podle ekonomické výhodnosti. Dvoudenní konference byla hodnocena všemi účastníky velice kladně a je zřejmé, že problematika eHealth se v České republice dostává na kolej, kde se stále více objevují pouze zelené semafory. Není cílem tohoto textu a není ani vmožnostech tohoto časopisu seznámit čtenáře s celým obsahem konference v plném rozsahu. Zájemci plné texty prezentací naleznou na stránkách www.stech.cz. Zdroj: www.stech.cz

Důvěryhodnost Nalezení shody všech zainteresovaných subjektů.

Zákonnost Implementace a provoz musí mít podporu v legislativě.

Bezpečnost Zajištění dat proti zneužití a manipulaci, bezpečnost musí být zajištěna jak pro spotřebitele ale i pro poskytovatele.

Jednoduchost Využití musí být pro uživatele přirozené a jednoduché.

Otevřenost a flexibilita Založeno na standardech, změny neznamenají nutnost systém přepracovat. Přípravná

www.zcr.cz

Konference eHealth Days 2010 Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

157

kratasy_pletkova 14.12.10 11:46 Stránka 1

Pracovní neschopnosti leden až září 2010 Celkem 998 073 ukončených dočasných pracovních neschopností (DPN) evidovala za období od ledna do konce září 2010 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). To je téměř o 12,5 % ukončených DPN méně

tři čtvrtě roku činila 47,88 dne, což je o 2,58 dne méně než ve stejném období loňského roku, kdy činila 50,46 dne. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu DPN – 58,83 dne – byla ve Zlínském kraji, naopak nejkratší zůstává

příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale zároveň mají nejkratší průběh. Průměrně jedna DPN zapříčiněná touto diagnózou trvala ve třetím čtvrtletí 2010 celkem 17,40 dne. Nejvíce bylo akutních infekcí dý-

Srovnání základních ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti (leden–září 2009 a 2010) Region Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Brno/MSSZ Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha/PSSZ Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem ČR

Ukončené případy DPN 2009 2010 Rozdíl 73 789 67 440 -6 349 78 199 66 292 -11 907 34 345 29 072 -5 273 62 037 54 880 -7 157 51 295 44 505 -6 790 129 358 117 656 -11 702 49 326 42 627 -6 699 65 873 55 357 -10 516 56 193 48 988 -7 205 70 631 60 403 -10 228 138 990 124 126 -14 864 128 983 111 872 -17 111 82 622 70 728 -11 894 54 512 48 718 -5 794 64 107 55 409 -8 698 1 140 260 998 073 -142187

než ve stejném období minulého roku. Tehdy se jednalo o 1 140 260 případů DPN. K poklesu přitom došlo ve všech krajích ČR – nejvíce v kraji Olomouckém. Oproti roku 2009 se zde počet DPN snížil o 16 %, což představuje úbytek o 10 516 případů. V období od ledna do září 2010 také meziročně ubylo prostonaných dnů. Celkem jich bylo 47 786 947, což je téměř o 17 % méně než ve stejném období roku 2009, kdy ČSSZ evidovala celkem 57 534 313 prostonaných dnů. Největší meziroční pokles zaznamenal Karlovarský kraj, kde počet prostonaných dnů klesl o 23,7 %, tj. o 386 524 dnů. Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se též zkrátila. Za

2009 3 904 591 4 370 516 1 627 595 3 083 584 2 724 445 7 669 122 2 263 101 3 847 568 2 783 490 3 274 596 5 184 591 5 746 338 4 335 602 2 761 468 3 957 706 57 534 313

Prostonané dny 2010 Rozdíl 3 336 220 -568 371 3 565 405 -805 111 1 241 071 -386 524 2 568 708 -514 876 2 196 970 -527 475 6 268 696 -1 400 426 1 940 040 -323 061 3 024 280 -823 288 2 240 648 -542 842 2 727 344 -547 252 4 764 481 -420 110 4 916 583 -829 755 3 370 931 -964 671 2 365 899 -395 569 3 259 671 -698 035 47 786 947 -9 747 366

v Praze – 38,38 dne, a to i přesto, že se mírně zvýšila – o 1,08 dne oproti loňskému roku. Průměrná doba trvání jednoho případu DPN se u mužů a žen mírně lišila – u žen trvala 48,94 dne a u mužů 46,78 dne. Nejdelší průměrnou dobu jedné DPN u žen vykázala věková skupina od 50 do 59 let (61,02 dne), u mužů pak kategorie nad 60 let (78,46 dne). Naopak nejkratší dobu byly průměrně nemocné osoby ve věkové skupině do 20 let (muži 17,68 dne, ženy 23,91 dne). Nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchací soustavy. ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění celkem 303 070 ukončených případů DPN a 5 274 133 prostonaných dnů. Nemoci dýchací soustavy jsou také nejčastější

Prům. délka trvání 1 DPN 2009 2010 Rozdíl 52,92 49,47 -3,45 55,89 53,78 -2,11 47,39 42,69 -4,70 49,71 46,81 -2,90 53,11 49,36 -3,75 59,29 53,28 -6,01 45,88 45,51 -0,37 58,41 54,63 -3,78 49,53 45,74 -3,80 46,36 45,15 -1,21 37,30 38,38 1,08 44,55 43,95 -0,60 52,48 47,66 -4,81 50,66 48,56 -2,09 61,74 58,83 -2,91 50,46 47,88 -2,58

chacích cest – ty představovaly 247 498 případů ukončených DPN, 3 853 924 prostonaných dnů a průměrně jedna taková DPN trvala 15,57 dne. Dále sem patří také chřipka. Ta si vyžádala celkem 35 365 ukončených DPN, 543 297 prostonaných dnů a průměrně trvala 15,36 dne. Mezi další časté důvody DPN patřila také onemocnění pohybové soustavy.Tato diagnóza zapříčinila 202 621 případů DPN (z toho nemoci páteře – 136 988 DPN) a 14 046 142 prostonaných dnů. Průměrná doba trvaní jedné DPN (69,32 dnů) výrazně přesahovala celkový průměr. Praha 27. 10. 2010 Zdroj: Tisková zpráva ČSSZ

Elektronická zdravotní knížka V listopadu si svou Elektronickou zdravotní knížku (EZK) zaregistroval letošní jubilejní miliontý uživatel. Patentovaná služba EZK tak má v České republice již více než 2 300 000 klientů. Dynamiku rozvoje dokumentuje nejlépe to, že oproti konci roku 2009 má nyní svou Elektronickou zdravotní knížku o 60 % více uživatelů. Elektronické zdravotní knížky jsou přitom jediným funkčním systémem elektronického zdravotnictví na světě, který je založen na dobrovolnosti – tedy na souhlasu jak na straně pacienta, tak na straně lékaře.

158

Pracovní neschopnosti leden až září 2010 Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

V letošním roce se registruje měsíčně do systému v průměru 600 zdravotnických pracovníků, takže v současné době je zaregistrovaných více než 37 procent všech zdravotnických pracovníků České republiky. Unikátní a patentovaný systém EZK je exkluzivně poskytován zdarma pojištěncům Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Služba EZK staví pacienta do zcela nové role, kdy on sám je manažerem svého zdraví a nosičem svých zdravotních informací. Sám se rozhodne, který lékař do nich může nahléd-

nout. Systém zároveň motivuje lékaře ke kvalitnější péči a hospodárnějšímu využívání finančních zdrojů. Aktuálně je v systému Elektronické zdravotní knížky (k 15. listopadu 2010) registrováno 2 139 737 uživatelů (z 10 470 000 obyvatel ČR), 16 494 zdravotnických pracovníků (ze 44 381 zdravotnických pracovnéků v ČR) a 100 nemocnic (ze 198 nemocnic v ČR). Praha, 30. listopadu 2010 Zdroj: Tisková zpráva IZIP

www.zcr.cz



Požadavky redakce na rukopis Rukopisem se myslí kompletní rukopis, včetně obrazové dokumentace

Každý originální příspěvek musí mít zejména tyto náležitosti: – – – – – – –

Název maximálně 45 znaků včetně mezer Anglický název článku, kvalitní anglický souhrn přiměřeného rozsahu (ne více než 2000 znaků včetně mezer), anglická klíčová slova Plná jména autorů s tituly a pracovišti Logicky členěný text včetně závěru, souhrnu a českých klíčových slov, s důsledně uvedenými odkazy na obrázky, tabulky a citace Reprodukce schopnou dokumentaci s popisky v českém jazyce, kompletní české legendy Grantovou dedikaci, je-li třeba Jednotně zpracovaný oddíl literatury (úplné citace)

Článek by pokud možno neměl obsahovat poznámkový aparát ve formě poznámek pod čarou. U obrázků a grafů použít černobílou verzi – textová část časopisu není barevná. Celý text originálního příspěvku by neměl být delší než 30 tisíc znaků včetně mezer, což je asi 4–5 stran tištěného textu včetně úvodních informací a souhrnu. V textu by mělo být přiměřené množství tabulek, grafů a obrázků, které se vztahují k textu. Přiměřeným množstvím se rozumí maximálně 4–5 tabulek, obrázků nebo grafů. Děkujeme předem za respektování těchto minimálních požadavků, které by měly usnadnit naši společnou práci. Další a podrobnější pokyny jsou na webových stránkách časopisu www.zcr.cz.

Finanční pravidla pro zveřejňování textů 1. Redakce neposkytuje za uveřejněné texty žádné honoráře 2. Recenzované texty otištěné v časopise Zdravotnictví v České republice, zejména pokud obsahují grantovou dedikaci, podporují autoři publikačním příspěvkem ve výši 1 100,- Kč za tiskovou stranu v časopise. Jedná se o částku, která částečně hradí režijní náklady časopisu.Vybrané příspěvky budou použity na částečnou úhradu redakčních prací a na zajištění tisku. 3. Redakce může u recenzovaných textů v odůvodněných případech upustit od vyžadování publikačních příspěvků. Zejména se to týká originálních prací, které mají význam pro obor sociálního lékařství a nejsou podporovány žádným grantem nebo o práce vyžádané redakcí. 4. Za jednu tiskovou stranu textu charakteru PR redakce požaduje poplatek 5 000,- Kč. Posouzení charakteru textu, tedy určení zda se jedná o PR text nebo nikoliv, si vyhrazuje redakce.

Semináře Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP v roce 2011 26.1. 23.3. 25.5. 19.10. 30.11.

zdravotní politika aktuální téma – bude upřesněno ekonomika a řízení zdravotní stav obyvatel WHO, novinky ze zahraniční spolupráce, projekty

Odborné semináře se konají ve velkém sále Lékařského domu v Praze (Sokolská 31, Praha 2, u stanice metra „I.P.Pavlova“ linky C). Semináře začínají v 9.30 hod. a končí do 13 hod. Přístup na tyto semináře je volný (i pro nečleny Společnosti). Členům Společnosti je posílána pozvánka a program každého semináře e-mailem. 1. 12. 2010 Redakce

www.zcr.cz

Požadavky redakce na rukopis Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

159


Rejstřík článků uveřejněných v ročníku 2010 Autor Barták M. Barták M. Bartlová S. Bártová S., Hajduchová H. Brhel M., Rogalewicz V. Bruthans J. Čeledová L. Černá V. Černý V. Čevela R., Čeledová L. Darmopilová Z., Malý I. Dittrich L., Stará D. Dlouhý M. Dobiášová K., Hnilicová H. Habart P. Haškovcová H. Heger L. Hnilica K. Holčík J. Holčík J. Holčík J. Holčík J. Hořejší J. Hovorka L. Ivanová K., Švíková R. IZIP Jaganjacevová D., Háva P. Jaganjacová D, Háva P. Jarošová D. Jeřábková V. Kinkorová J. Kinkorová J. Krůtilová V. MPSV MZČR MZČR Pastorková L. Pavlík M. Plíšek M. PR text Rada pro výzkum, vývoj … Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Redakce Schlanger J. Stará D., Ditrich L.O. Stožický A. Struk P., Hnilicová H. Tóthová V. a kol. ÚZIS Venclíková J. Vlček F. a kol. Volejníková Z,Vondráček L. Vondráček L. a kol. Vostatek J.

160

Název Výzkum public health 1. část Výzkum public health 2. část Týmová spolupráce z pohledu lékařů – vztah všeobecná sestra/lékař Psychofyzická zátěž a příčiny fluktuace sester Analýza cen léků jednoho okresu e-Health a úspory ve zdravotnictví Vznikla Vědecká lékařská rada ministra práce Výročí eradikace neštovic eHealth v roce deset Posuzování pracovní neschopnosti Vliv zájmových skupin na zdravotní politiku Je stárnutí populace hlavní příčinou růstu výdajů na zdravotní péči? Dvacet let zdravotnických reforem 1989–2009 Migranti a zdravotní politika v ČR Pečující etika a současná péče o seniory v ČR Recenze na knihu : Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet K determinantám hodnocení zdravotnictví Zvládání zdravotních nerovností – jedna z priorit Evropské unie Za profesorem MUDr. Adolfem Žáčkem, DrSc. Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita – 2.konference EUPHA Výhrady k ministerské vyhlášce – obory postgrad.Vzdělávání Jak sponzorujeme stát Co můžeme čekat ve zdravotnictví od Nečasovy vlády? Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví – projekt STEPS v ČR Elektronická zdravotní knížka Zdravotní politika prevence a léčby CMP – část 2. Zdravotní politika a prevence léčby CMP – část 1. Recenze na knihu Klinické doporučené postupy Zdraví obyvatel České republiky Zdraví v 7. rámcovém programu EU eHealth priprity a strategie v zemích EU Dopady regulačních poplatků na domácnosti Příspěvky na péči v roce 2009 Měření kvality zdravotní péče v ČR Iktová centra Nově v posuzování invalidity Zdravotní politika na úrovni krajů mezi lety 2003–2010 Systém zdravotní péče v Izraeli mne inspiroval Konference INMED 2010 Analýza výzkumu, vývoje a inovací v ČR Mgr. Jiří Holub – nový ředitel ÚZIS ČR Recenze na knihu Ekonomika zdraví Mezinárodní konference ICEQ 2010 Ze semináře na téma Mezinárodní spoluipráce ÚZIS ČR V programu konference ISSS 2010 nechyběl blok eHealth Recenze na knihu Posudkové lékařství – vybrané kapitoly 50. let činnosti ÚZIS Konference eHealth Days 2010 Pokyny autorům, finanční politika časopisu Rejstřík textů uveřejněných v roce 2010 Pracovní neschopnosti leden až září 2010 Ohlédnutí za e-Health Day Národní zdravotní pojištění na Tchajvanu – 15. let po zavedení Jaké informace poskytují zdravotnické účty? Projekty zaměřené na vstřícnou péči pro migranty ze třetích zemí Uplatnění komunitní sestry v Českém zdravotnictví Vliv regulačních poplatků na spotřebu zdravotní péče Konference Efektivní nemocnice Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví Konkurence při poskytování zdravotní péče Co je poskytování zdravotní péče Zdravotní pojištění a zabezpečení – základní vývojové tendence

Rejstřík článků uveřejněných v ročníku 2010 Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

Číslo/strana III/92–94 IV/154–156 I/174–181 III/110–115 IV/134–137 I/194–197 III/91 II/65 I/198 I/188–193 II/54–58 IV/144–146 II/42–47 IV/122–127 II/66–67 IV/147 III/82–84 II/48–52 III/86–90 III/99 I/162–164 I/199 I/187 III/85 III/96–98 I/197 III/116–120 II/60–64 III/98 IV/148–153 I/165–167 II/71–73 I/168–172 I/193 II/52 II/64 II/76–77 IV/138–142 II/59 III/91 I/181 III/94 III/95 I/173 II/74–75 II/78 II/80 IV/143 IV/–157 IV/159 IV/160 IV/158 II/73 II/68–70 II/53 III/90 IV/128–133 I/172 I/164 I/182–187 II/79–80 I/200 III/100–109

www.zcr.cz

Zdravotnictví. v České republice

Recommend Documents