ZDRAVOTNÍ TECHNIKA. - katedra technických zařízení budov - HYDRAULIKA POTRUBÍ, ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU. Ing.Ilona Koubková, Ph.D

ZDRAVOTNÍ TECHNIKA HYDRAULIKA POTRUBÍ, ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU Ing.Ilona Koubková, Ph.D.

- katedra technických zařízení budov -

07/08

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

1

Učební texty, legislativa skripta : Energetické a ekologické systémy budov 1 Zdravotní technika a vytápění prof. Kabele a kol. normy: ČSN EN 806 1 - 5 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody změna IV/06 ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou ČSN 06 0320 Ohřívání (užitkové) vody - Navrhování a projektování ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání technického vybavení ČSN 01 3450 Technické výkresy – Instalace - Zdravotnětechnické a plynovodní instalace ČSN 01 3502 Výkresy potrubí. Značky pro kreslení potrubí NORMA JE NEZÁVAZNÁ. ALE POKUD JE UVEDENA V TECHNICKÉ ZPRÁVĚ PROJEKTU, STÁVÁ SE ZÁVAZNOU

07/08


2

Používané jednotky Pa, kPa a Mpa Atm m VS, mm VS Bar (PSI) • • • • • • • •

Pascal Atmosféra (Atmosphere) Výška vodního sloupce Bar Pounds per square inch (libry na čtvereční palec)

1 Atm = 10 m VS 1Mpa = 1000 kPa = 106 Pa 1 bar = 0,1 Mpa = 100 kPa (1 PSI = 6,894757 kPa) 1 m vodního sloupce – přepočet na [Pa] p = h ⋅ ρ ⋅ g = 1 ⋅ 1000 ⋅ 9,86 = 9860 Pa 1 Atm = 0,986 bar = 10 m VS 1 bar = 10,14 m VS (=10/0,986) Pro účely výpočtů v TZB si většinou vystačíme se zaokrouhleným g = 10 m.s-2, čímž se nám vztahy zjednoduší:

1 Bar = 1 Atm = 0,1 Mpa = 100 kPa = 10 mVS 07/08


3

Hydraulika potrubí - pojmy Základní veličiny, které charakterizují pohyb kapaliny, jsou :

- průřezová rychlost - tlak

KAPALINA

PROUDĚNÍ

07/08

v [m/s] p [Pa]

IDEÁLNÍ KAPALINA - objemově stálá, nestlačitelná, nevazká SKUTEČNÁ KAPALINA - změna objemu – f (t,p), „stlačitelná“, vizkozita (vnitřní tření) USTÁLENÉ PROUDĚNÍ (STACIONÁRNÍ) - veličiny proudu se nemění v čase NEUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ (NESTACIONÁRNÍ) - veličiny proudu se mění v čase ( v a p ) TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

4

Hydraulika potrubí - pojmy LAMINÁRNÍ - ztrátovou energii ovlivňuje pouze viskozita PROUDĚNÍ

kapaliny- f (t)

PŘECHODOVÉ - ztrátovou energii ovlivňuje viskozita kapaliny a nerovnosti vnitřního povrchu

TURBULENTNÍ - plně rozvinuté turbulentní proudění má z Reynoldsovo číslo

Re =

v.d

υ

ztráty závislé na průřezové rychlosti a tvaru potrubí

LAMINÁRNÍ

07/08

TURBULENTNÍ


5

Proudění kapaliny ideální

skutečné

S1

c1 S2

c2 h1

l 1

h2

2

c2 p + + g.h = konst. 2 ρ

07/08

2

2

va p v p + a + g.ha = b + b + g.hb + Y z 2 2 ρ ρ


6

Základní pojmy pro výpočty : - průtočný průřez S [m2] je plocha průřezu kolmá k proudnici - hydraulický poloměr

S R= o

S je skutečný průtočný průřez proudící kapaliny o odpovídající smáčený obvod

[m]

s

v=∫

[m2] [m]

u.dS S

- objemový průtok (průtočné množství) Q [m3/s, l/s]] při ustáleném (stacionárním) pohybu kapaliny je objem kapaliny, protékající za časový interval jakýmkoliv průřezem stálý rovnice kontinuity .

Q = S .v 1

07/08

1

= S 2 .v 2 = S .v = konst

v1


S1

S2

v2

7

Hydraulika potrubí Základní veličiny, které charakterizují pohyb kapaliny, jsou :

- průřezová rychlost - tlak

v [m/s] p [Pa]

- průřezová rychlost

v [m/s] střední rychlost průtočného průřezu

v=

1

. 2 gdl = Rl .

8g

=C Rl = v

Chezyho rovnice

λ λ Rychlostní součinitel Chezyho rovnice C vyjadřuje ztráty třením, určuje se na základě empirických zjištění. C=

λ

07/08

8g

 2,51 k  White-Colebrookova  = −2 log +   rovnice λ  Re λ 3,71d 

1

λ – součinitel ztrát třením (Reynoldsovo číslo, hustota kapaliny, drsnost vnitřního povrchu) TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

8

Proudění skutečné kapaliny Ztrátová měrná energie při proudění potrubím (plný přůřez)

Y z = Y z1 + Y z 2 Yz1 - ztrátová měrná energie třením, způsobená třením kapaliny o stěny a vnitřními ztrátami způsobenými viskózním a turbulentním třením [J/kg] Yz2 - ztrátová měrná energie místní, způsobená prouděním kapaliny tvarovkami, armaturami, přístroji apod. [J/kg] Ztrátová měrná energie třením

Ztrátová měrná energie místní

v2 Yz 2 = = ξ. 2 ρ

l v2 Yz1 = = λ. . ρ d 2

pz 2

p z1

07/08


9

Měrné tlakové ztráty třením

07/08


10

Tlakové ztráty místními odpory

07/08


11

Voda a její vlastnosti VODNÍ PÁRA

LED

KAPALINA

07/08 2H2 + O2 → 2H2O


12

Voda a její vlastnosti v TZB

fyzikální vlastnosti vody

– nepatrná stlačitelnost (zvýšení tlaku při uzavření, rázy potrubí) – objemové změny vlivem zvyšování teploty (pojistné zařízení) – objemové změny vlivem snižování teploty (pod 4°C se objem vody opět zvyšuje, při zamrznutí až o 9%) – měrná tepelná kapacita

max hustota min objem

07/08


13

Voda a její vlastnosti v TZB Kvalita vody :

Způsoby úpravy vody :

-

- odkyselení - magnetická, elektronická - magnetická, elektronická - stabilizace minerálů - odkalovací filtry, desinfekce

voda obsahuje nadbytek CO2 zvýšený obsah Fe a Mn vysoký obsah solí Ca a Mg malý obsah minerálů kontaminace odpadní vodou

POŽADAVKY NA KVALITU VODY : VYHLÁŠKA MZd č. 376/2000 Sb. – požadavky na kvalitu vody a rozsah četnosti její kontroly

Základní pojmy : » pitná voda » užitková voda » teplá voda x TUV » provozní voda 07/08

ČSN EN 806-1 73 6660 pitná voda – pro lidskou spotřebu (vaření, mytí, pití … ) nepitná voda (ostatní – zalévání, mytí aut…)


14

ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU Nerovnoměrnost odběru vody v průběhu dne, týdne i roku vyvolává nutnost vodu akumulovat. Mezi zdrojem a místem spotřeby je tedy umístěna akumulační nádrž – vodojem. Funkce vodojemu : – vyrovnání rozdílu mezi spotřebou a potřebou vody – zajištění rovnoměrných tlakových poměrů v síti VODOJEM AKUMULACE

PODZEMNÍ ZDROJ VODY

SPOTŘEBIŠTĚ-OKRUHOVÁ SÍŤ

ÚPRAVA VODY VEŘEJNÁ SÍŤ

POVRCHOVÝ ZDROJ VODY SPOTŘEBIŠTĚ-VĚTEVNÁ SÍŤ

07/08


15

Zásobování objektů vodou - místní ( lokální ) – studny - veřejný řad + soustava vodojemů - kombinace Studny : dle účelu - veřejné ( zásobování pitnou vodou velkých celků ) - domovní ( zásobování pitnou vodou jedné, výjimečně několika nemovitostí - požární ( akumulace a vydatnost vody pro rychlý požární zásah ) dle konstrukce - šachtové : - kopané (vyhloubí se ručně do hloubky cca 8m a poté se ode dna zdí nebo prefabrikuje, - spouštěné (plášť se spouští shora vlastní tíhou) - vrtané (hloubí se vrtnými soupravami, pro větší hloubky spodní vody, 20m a více) - ražené ( nortonky, habešské ) – pro rychlé, dočasné zásobování vodou, - kombinované ( např. horní část šachtová, spodní část vrtaná ) 07/08


16

Zásobování objektů vodou • Požární studna – studna pro požární zásah co musí splňovat : a) hloubka < 7,0 m objem vody > b) hloubka < 7,0 m přítok vody min. c) hloubky 7,0 – 20,0 m objem vody > d) hloubka > 20 m objem vody >

07/08


3 m3 200 l/min. 4 m3 5 m3

17

Zásobování objektů vodou • Druhy studní

07/08


18

Zásobování objektů vodou • Příklad domácí vodárny

07/08


19

ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU vnější vodovodní síť vodojem hydrostatický tlak hydrodynamický tlak

vnější vodovodní síť zdroj vody

07/08


20

Zásobování objektů vodou • Systémy rozvodu dle způsobu dopravy : - jednotný systém – pitná voda se rozvádí i pro účely užitkové a provozní - oddílný systém – samostatně pro jednotlivé druhy vod • Systémy rozvodu dle tvaru : - větvené – nejčastěji, z hlediska ekonomiky nejméně náročný, tento sytém je však náročný na tlak a může vytvořit úseky s min. odběrem a tím může dojít k zhoršení kvality odebírané vody, - může být s horním či dolním rozvodem, - okruhové – tam, kde nutnost plynulé dodávky ( nemocnice, hotely, laboratoře,….) - smíšené (kombinované )– kombinace okruhového a větveného systému, - s požárním vodovodem s hydranty ( pod stálým tlakem ) nebo požárním potrubím ( nezavodněným potrubím). * Systémy rozvodu podle tlaku - s tlakovým pásmem z veřejného vodovou – dispoziční tlak v síti je dostatečný. - s tlakovým pásmem z čerpací stanice – nutno tlak posilovat ( výškové budovy) * Systémy rozvodu podle napojení - uzavřený – voda je vedena z vnějšího vodovodu přímo nebo přes čerpací stanici. - otevřený - tam, kde je třeba oddělit přípojku od vnitřního vodovodu pomocí přerušovací nádrže 07/08


21

Zásobování objektů vodou • Systémy rozvodu dle tvaru větvený systém s horním, resp. dolním rozvodem

07/08


22

Zásobování objektů vodou Systémy rozvodu dle tvaru : a) okruhový systém b) smíšený systém

07/08


23

Zásobování objektů vodou • Systémy rozvodu podle tlaku

07/08


24

Zásobování objektů vodou • Systémy vnitřního vodovodu podle napojení

07/08


25

Schéma vnitřního vodovodu : PŘIPOJOVACÍ POTRUBÍ

HYDRANT

H STOUPACÍ POTRUBÍ

STOUPACÍ POTRUBÍ

uzávěr vodoměr

H

H uzávěr vody zemní souprava

TERÉN vodoměrná sestava

VODOVODNÍ PŘÍPOJKA 07/08

LEŽATÉ POTRUBÍ POŽÁRNÍ VODOVOD ZAVODNĚNÝ

POŽÁRNÍ VODOVOD NEZAVODNĚNÝ

PRO ZÁSAH MOBILNÍ TECHNIKY terén

PŘÍVODNÍ POTRUBÍ (VNITŘNÍ VODOVOD) TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

26

Způsoby připojení na vnější síť • Připojení vnitřního vodovodu : a) Přímé napojení – je-li dostatek vody a tlaku, b) přes přerušovací nádrž – chceme-li oddělit provoz vnějšího a vnitřního vodovodu, c) akumulační nádrž – je-li nedostatek vody i tlaku ve vnějším vodovodu, část podlaží je napojena přímo, kde tlak nestačí, je akumulační nádrž, d) ze dvou zdrojů – lze navrhnout v odůvodněných případech, oba zdroje nesmí být vzájemně propojeny ( hygienické předpisy ), tzn. že se napojení provede přes přerušovací nádrž. ( viz. snímek 6 ). Např. studna + řad. * Vnitřní vodovod – soustavy rozvodu VV zajišťuje dopravu pitné vody od přípojky k jednotlivým výtokům. Systém musí respektovat : - účel budovy - konstrukci budovy - zdroj vody a přetlak - přípravu teplé vody - požární zabezpečení - vedení a materiál potrubí 07/08


27

Způsoby připojení na vnější siť : •

přímé napojení – dostatek tlaku – není zařízení, které by tlak snížilo, popř. je blokováno

PŘÍMÉ NAPOJENÍ

terén

•

přes přerušovací nádrž – hydraulické oddělení vnějšího a vnitřního vodovodu S PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽÍ - SPODNÍ ROZVOD

terén

07/08

S PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽÍ - HORNÍ ROZVOD

terén


28

Způsoby připojení na vnější siť : •

S AKUMULAČNÍ NÁDRŽÍ – DVĚ TLAKOVÁ PÁSMA

s akumulační nádrží – nedostatek vody a tlaku ve vnějším vodovodu – dělení na tlaková pásma

terén

•

ze dvou nezávislých zdrojů – – – –

pokud to vyžaduje provoz studna a veřejný vodovod zdroje nesmí být propojeny napojení přes přerušovací nádrž

TERÉN

TERÉN VEŘEJNÝ VODOVOD

vodoměrná sestava

PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽ

Č

STUDNA

Č

TLAKOVÁ NÁDRŽ

07/08


29

Vodovodní přípojka •

Veřejný vodovodní řad – k hromadnému zásobování obyvatelstva a jiných odběratelů pitnou vodou. Bývá spravován vodohospodářským zařízením (podnikem ). Připojení nemovitostí na veřejný vodovodní řad se provádí tzv. vodovodní přípojkou, jejíž dimenze musí být navržena na špičkový průtok. Přípojka začíná místem napojení na uliční vodovodní řad a končí hlavním uzávěrem ( HUVV ) na pozemku nemovitosti nebo uvnitř objektu. Zpravidla každá nemovitost je připojena jednou samostatnou přípojkou, výjimku uděluje správce nemovitosti. Každá vodovodní přípojka má být opatřena v místě připojení na veřejný vodovod uzávěrem se zemní soupravou. Způsoby napojení na řad a) odbočkou – pro nové řady, víme-li budoucí polohu přípojky, pro větší DN(d) 80 mm a více, možno i pro menší světlosti, pro napojení různých materiálů (ocelové, litinové,.. řady ). b) navrtávkou – s pomocí navrtávacího pasu a navrtávací soupravy, tam kde předem není známa poloha přípojky, zpravidla do DN (d ) 50 mm ( D 63 x 6,5 ). Trasa přípojky se volí tak, aby byla co nejkratší, pokud možno se sklonem k místu napojení na vodovodní potrubí (min. 0,3% ). Hloubka uložení ( krytí ) potrubí má být 1,5 m ( nezámrzná hloubka ), možno snížit výjimečně na 1,2 m ( nutno posoudit oblast z hlediska vývoje vnějších teplot, absence odstávek provozu). Přípojka musí být kdykoliv přístupná pro opravu a revizi ( nezastavět !!! ). 07/08


30

Napojení přípojky na vodovodní síť : •

pomocí odbočky – při realizaci vodovodního řadu – známá budoucí poloha přípojky – pro větší DN80 a více

•

pomocí navrtávacího pasu – tam, kde není známa budoucí poloha přípojky – bez uzávěru – vyloučení provozu DN 20-50 – s uzávěrem – připojení za provozu

07/08


31

Zásobování objektů vodou, vnitřní vodovod TZ 19 • Napojení přípojky na veřejný vodovodní řad

07/08


32

VODOVODNÍ PŘÍPOJKA • • • • • • • • • • •

od napojení na veřejný vodovod po HUV (hlavní uzávěr vody) hlavní uzávěr vody je umístěn na pozemku nemovitosti nebo uvnitř objektu zpravidla každá nemovitost je připojena jednou samostatnou přípojkou, výjimku uděluje správce sítě každá vodovodní přípojka má být opatřena v místě připojení na veřejný vodovod uzávěrem se zemní soupravou. dimenze musí být navržena na špičkový průtok jednotný materiál – litina, ocel, PE, PVC pokud možno přímá, co nejkratší sklon min 0,3% k veřejné síti krytí 1,5-2,2 m prostup kcí – chránička přípojka musí být kdykoliv přístupná pro opravu a revizi, tzn. nezastavět !!!

07/08


33

Měření spotřeby vody – vodoměrná sestava VODOMĚRNÁ SESTAVA (hlavní vodoměr) – slouží pro měření spotřeby vody – součástí vodoměrné sestavy je HUV v objektu : • vodoměr max. 2 m za obvodovou zdí • přístup k odečtení vodoměru • umístění na stěně, výklenek, šachta v podlaze • 400-1200 mm nad podlahou mimo objekt • ve vodoměrné šachtě 900x1200x1500 (dle rozměru VS) • přístup 600x600 • šachta pouze pro sestavu • osazení uzávěru vody do objektu HUO PODRUŽNÉ MĚŘENÍ (podružné vodoměry) • pro rozdělení spotřeby vody na jednotlivé subjekty • neplatí pro ně obecná pravidla • musí být přístupné pro odečet a výměnu 07/08


34

Měření spotřeby vody

Měření vody : - hlavní (fakturační) vodoměr na přípojce - podružné měření jednotlivých subjektů - sdružené měření soustředěné v jednom místě - zajištění přístupu ke kontrole, odečtu, výměně vodoměru (černý odběr) - vlastnictví vodoměru – náklady na výměnu, kontrolu - ruční x dálkový odečet – záměrné zkreslení informací (zdražení vody apod.)

07/08


35

Vodoměrná sestava – armatury Přípojkový uzávěr-filtr-redukce-prostor pro vodoměr-redukce-uzávěr HUV-zpětný ventil-vypouštění

07/08


36

Charakteristika potrubí charakteristické údaje : * průřez potrubí * jmenovitý tlak * teplota Průřez potrubí ( Diametre Nominal ) DN – smluvní hodnota DN 10,15,20,25,32… Vnitřní průměr …………… d ( mm ) ⇒ přesná hodnota pro hydraulické výpočty Vnější průměr …………… . D x t (mm ) ⇒ vnější průměr x tloušťka stěny DN Měď

10

15

20

25

32

40

12 x 1

18 x 1

22 x 1

28 x 1,5

35 x 1,5

42 x 1,5

16 x 2,3

20 x 2,8

25 x 3,5

32 x 4,5

40 x 5,6

50 x 6,9

16 x 2,2

20 x 2,8

25 x 3,5

32 x 4,4

40 x 5

50 x 5

PP – 3 VPE

Jmenovitý tlak (Presure Nominal ) – maximální provozní tlak za určité teploty PN 2,5 PN6, PN10, PN16, PN25 ….hodnota vnitřního přetlaku v potrubí. PN je desetinásobek hodnoty přetlaku v MPa. Teplota – materiály, spoje a zařízení ve vnitřním vodovodu musí odolávat při poruchách teplotě do 95°C 07/08


37

Používané jednotky Pa, kPa a Mpa Atm m VS, mm VS Bar (PSI) • • • • • • • •

Pascal Atmosféra (Atmosphere) Výška vodního sloupce Bar Pounds per square inch (libry na čtvereční palec)

1 Atm = 10 m VS 1Mpa = 1000 kPa = 106 Pa 1 bar = 0,1 Mpa = 100 kPa (1 PSI = 6,894757 kPa) p = h ⋅ ρ ⋅ g = 1 ⋅ 1000 ⋅ 9,86 = 9860 Pa 1 m vodního sloupce – přepočet na [Pa] 1 Atm = 0,986 bar = 10 m VS 1 bar = 10,14 m VS (=10/0,986) Pro účely výpočtů v TZB si většinou vystačíme se zaokrouhleným g = 10 m..s-2, čímž se nám vztahy zjednoduší:

1 Bar = 1 Atm = 0,1 Mpa = 100 kPa = 10 mVS 07/08


38

Charakteristika potrubí - tlak ČSN EN 806 • • • • • • •

Zásobovací přetlak (SP- service pressure) – vnitřní přetlak v místě napojení VV při nulovém průtoku v přípojce Nejnižší hydrodynamický přetlak ( SPLN – lovest normal service pressure) nejnižší provozní přetlak v místě napojení při vysokém průtoku Provozní přetlak ( OP – operating pressure ) – vnitřní přetlak v daném okamžiku Nejvyšší návrhový přetlak ( MDP – maximum design pressure ) – nejvyšší hydrostatický přetlak, pro který je VV navržen Jmenovitý tlak ( PN – nominal pressure) – maximální hydrostatický přetlak při kterém může být provozován vodovod při dané teplotě Hydrodynamický přetlak ( FP – flow pressure ) – přetlak v daném místě Zkušební přetlak ( STP – systém test pressure) – hydrostatický přetlak, kterým se zkouší VV – nejméně 1,5 násobek přípustného provozního tlaku

Instalace typu A – uzavřený systém rozvodu vody pod tlakem ze sítě nebo čerpací stanice Instalace typu B – nízkotlaký systém rozvodu vody ( není pod tlakem ze sítě nebo čerpací stanice = potrubí od přerušovací nádrže nebo beztlakového ohřívače ) 07/08


39

Ochrana proti znečištění pitné vody ČSN EN 1717 zpětný průtok – pohyb vody proti určenému směru průtoku uzavřením • přívodu vody do VV a otevřením níže položené armatury • při úniku vody z poškozeného potrubí • při velkém odběru vody z poddimenzovaného vodovodu zásady ochrany: • VV z veřejného vodovodu nesmí být propojen s jiným zdrojem • zpětný ventil jako součást VS • zpětný a výtokový ventil pod požárním potrubím • armatury se zpětným a prřivzdušňovacím ventilem • zpětný ventil u napojení pisoárů přes tlakové nebo automatické zařízení • výtoková armatura u ZP min. 250 mm nad horním okrajem ZP • ochranná jednotka společná pro více výtoků a u výtoku zpětný ventil

07/08


40

Vnitřní vodovody – tlaková zkouška Zkoušení VV: Po montáži – před napojením na zdroj vody: - prohlídka - tlaková zkouška - konečná tlaková zkouška Tlaková zkouška: - před montáží příslušenství, ZP, armatur - vodou x suchým vzduchem x inertním plynem ( dusík ) - zkušební přetlak = 1,5 násobek provozního přetlaku - stabilizace systému po dobu 12 hodin, pak tlaková zkouška - pokles tlaku za 1 hodinu max. o 20 kPa Konečná tlaková zkouška: - proplach vodou po montáži ZP, armatur a příslušenství - pod provozním přetlakem, dosaženým na začátku zkoušky po dobu 24 hodin - pokles tlaku za 1 hodinu max. o 20 kPa 07/08


41

POTŘEBA VODY - BILANCE

- průměrná denní potřeba Qp = q . n q … specifická potřeba vody n … počet jednotek - maximální denní potřeba Qm = Qp . kd kd … součinitel denní nerovnoměrnosti - maximální hodinová potřeba Qh = Qm . kh / z kh … součinitel hodinové nerovnoměrnosti soustředěná zástavba kh = 2,1 roztroušená zástavba kh = 1,8 z – doba čerpání vody bytové objekty z = 24 hod administrativní budovy z =10 až 12 hod

[l/d] [l/jedn.,d]

Potřeba vody - plánovaná hodnota, v objektu neslouží k dimenzování Spotřeba vody - skutečně odebrané ( naměřené ) množství 07/08


42

POTŘEBA VODY - BILANCE Specifická potřeba vody vyhláška MZem č. 428/2001 Sb. ze směrných čísel roční spotřeby vody bytové domy s centrální přípravou teplé vody - 150 l/os,d • měřením zjištěno - cca 120 l/os,d SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY

VODY

Druh potřeby vody Byty - s WC a lokálním ohřevem teplé vody - s WC a centrálním ohřevem teplé vody Ostatní - kanceláře - školy - mateřské školy - internáty, domovy, koleje (bez kuchyně) - internáty, domovy, koleje (s kuchyní) - hotel s restaurací (pokoje s WC a koupelnou) - hotel bez restaurace (pokoje s WC a koupelnou) - zdravotnické středisko (na zaměstnance) - zdravotnické středisko (na pacienta)

07/08


[m3/os,rok] 46 56 16 6 16 30 40 200 160 18 2

43

děkuji za pozornost…

07/08


44

ZDRAVOTNÍ TECHNIKA. - katedra technických zařízení budov - HYDRAULIKA POTRUBÍ, ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU. Ing.Ilona Koubková, Ph.D

Recommend Documents