и •
n
• i 1
шw
t
ЧЙЬ
НЪ1.
Е?"ЗР'^ЙУ !? С5*4*#Й® - "1¥'г^ : '* 4 *?*-7^»
'ДЕНЬ' v
, Л ->-*<££ • o ^ - á - W - W - - '-f> L '
ÚJV 4835 - V L. Vymetal ZDOKOKALEKÍ INFORMAČNÍCH SLUŽEB V ÚSTAVU JADERNÉHO VÝZKUMU - FAKTOGRAFICKÉ INFORMACE A liODEKNlZACE REPROGRAFICKÉ ZÁKLADNÍ
Report 5ež, únor 1979
l*
,*'
• . '
NUCLEAR RESEARCH INSTITUTE ŘEŽ - CZECHOSLOVAKIA INFORMATION CENTRE
Zdokonalení informační cli služeb v íetavu jaderného výzkumu faktografická informace a modernizace reprografické základny Anotace V práci je ; oukásáno na možnost zkvalitnč-ní informačních služeb pravidelným з1е .ováním a vyhodnocováním faktografických informací г oboru jaderné energetiky. Jádrem práce je návrh tematického profilu pro jadernou energetiku. Ve druhé části práce je ukázáno použití metody rozhodovací analýzy při volbě nákupu kopírovacího zařízení
Improving Information Servicas at t^e 'luclear Research Institute, Řež - ?act-oriente Information System and modernization of Re.rc^r^oliic Facilities Abstract A possibility of looking up and processing of facts from the literature to improve з 3ocument-oriented information system is shown. Design of a subject profile irak.es the basie of the work# In addition, the decision analysis method аз used in buying a new copier is presented
- 1 С i i
: h
ctr. r ;:'.,tc j r . ť i c l í ó i n T c r асе
1
Čvod
1
j o^i časný s t a v
,
3
Výhledy, koncepce
5
Vymezení systému f a k t o g r a f i c k ý c h informací
6
Návrh věcného vymezení
6
leraatický p r o f i l systému f a k t o g r a f i c k ý c h i nforrnací
...
10
Informační n o s i č e Ruční vyhledávání Vyhledávání pomocí vrubových š t í t k ů Aut Oiíiati z ováné vyhledávání
16 16 lb 16
rflodernizace r e p r o g r a f i c k é základny - a p l i k a c e rozhodo vací analýzy ,
20
Závěr
26
/л: :c r t i.?ic-i 1»;л:-и»С2 FAKTCGRÁFIUCŽ
A LÍCDBRI;I&*C3 RSPRCGRAFICKŠ ZÁKLADNY
INF0RviAC2
Ú v o d Neodmyslitelnou součástí vědeckotecnnického rozvoje ve vyspě lých zemích je neustáli prohlubování nejrůznějších forem spolupráce, integrace a mezinárodní dělby práce. Jednou z důležitých podmínek podmiňujících tento proces je efektivně fungující informační syst^ot zajištující informační potřeby rozhodovací a řídicí sféry, jakož i tvůrčích pracovníku. Z širokého spektra razných druhů а typů in formací, 3 nimiž-se při řízení a realizaci vědeckotechnického rozvoje setkáváme se budeme dále zabývit pouze informacemi typu VT3I, Ačkoli oblast vědeckých, technických a ekonomie .ých informací se'rozvíjí již několik desítek let, jsou systémy VISI dosud v po čátečním stádiu, zejraéna uvéžíme-li, jak jsou schopny plnit své základní funkce, pro něž byly vytvořeny, totiž : - poskytovat sťálý přehled o noví literatuře v oboru - poskytovat pokud možno úplni informace к určitímu problému (rešerše) - zjiěíovat přímo jednotlivé informace (faktové, faktografické informace) - získávat informační materiály umocňující zavádění pokrokových metod práce a moderního řízení (týká se především výrobních podniků). Důvodem proč přes značná úsilí dosud nebylo dosaženo zcele. vyhovujícího stavu je jednak stále sa zrychlující růst počtu in formací, jenž objektivně odráží množství poznatků, jednak potřeba Bpracovóvat a zpřístupňovat tyto informace operativně, te у rychLostí umožňující jejich využití v reálním čase. Např. v r. 1975 pracovalo ve vědeckotechnických disciplinách více neií dv3 miliony 2/ rědců a celkovou produkcí jeden ;nilion prací . Přitom tato ibrovská produkce je mezi jednotlivá discipliny rozdělena nerovnoněrně, podle toho jak dalece jsou pří s3 utíná obory předmětem zájmu
- 3a nosných programů rozvoje. Atomový výzkum a implementace jaderné techniky do národních ekonomik jscu v tomto směru na předním místě a tvoří jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí, což klade i zv«óená nároky л- informační zabezpečení. Informační systém pro jaderné с bory, jenž uá v kc-načr.i f-1zi zaji^tovat poskytování adekvátních infcrtaací, prac j« s nektar/si specifickými rysy, mezi něž patří zejména:
-
prlřezovost informací a v.ll.y pcčet okrajových d i s c i p l í n krátký "poločas" informací x , a tedy rychlé zastarávání velké množství a rychlý přírůstek informací důvěrný charakter některých informací.
V dalším зе pokusíme ukázat na současný stav v zajištování i n f o r mačních potřeb s ohleJem na uváděná aspekty v Ústavu jaderného výzkumu a aejména navrhnout cesty, jak odstranit některé nedostatky a dále z k v a l i t n i t informační zabezpečení. S o u č a s n ý
s t a v
V r. 1977 dostal ÚJ7 statut oborového informačního střediska (OEIS) pro jaderný výzkum s meziodvč-tvovou působností, čímž bylo zakončeno zhruba dvouleté období koncepčních a organizačních pří prav a realizována зпх?п1сэ č. 2 Z:iIIt z r. 1974 o soustavě VTČI, Obdobně byly, nebo jeóti jsou, konstituovány i další СБ13у v organizacích spadajících do p^scbnosti československé komise pro atomovou energii (Č3íCi.£) a odv.l-tvo/J informační středisko (0DI3) v ÚloJP Zbraslav. Tím byly vytvořeny formální předpoklady pro jed notné postupy při realizaci cílá státní informační politiky na jedné stranž a účelové iafcrirčr.í '.n.jiuícvání čs. /jaderného pro gramu v organizacích СолЛЗ na straně druhá. Funkce Ó2IJ jsou v tfjV zajišťovány odborsm teciinickoekonomických informací (CTSI), který tak plní jednak funkci Záklaďtího informačního střediska, jednak v rámci svá oborové působnosti je orientován externě, a buáto samostatní nebo prostřednictví n GDIS vykonává činnosti pro mimoústavní uživatele. x ?ozn.: poločasem se zde rozumí doba, po jejímž uplynutí polovina ze získaných informací ztrácí aktuálnost
- 4 -
Úkoly C12I pro zprostředkovaní informačního toku mezi u ž i v a t e l i se r e a l i z u j í v p o d s t a t ě v dokumentační, knihovnické a r e p r o g r a f i c k é č i n n o s t i , kn:n v š i r š í " , s t y s l u zolr.c zahrnout i s t u d i j n í č i n n o s t , p ř e k l a d y , red k t o r s k j а eaiorxí -^ráce. 3 "ektruni t ě c h t o č i n n o s t í j e n a t o l i k různorodá, že podrobnější rozbor a zejaóna řemení všech s o u v i s e j í c í c h problémů,přesahuje гэаес jedin-i s t u d i e - r o t o s e v dalšíai budeme zabývat pcuze něk + er y ':ni stránkami dokumentační č i n n o s t i , zejména ve vzto.liu na . s c j n c s t i zavádění faktografických i n formací, a v závěru ješt-J návrhem na p ř í s t r o j o v o u modernizaci r e pro £i Tafický.,o o - d ě l e n í Dokumentace se krorr.ě i d a s i r i k <сэ l i t e r a t u r y podle mezinárodní ho desetinného t ř í d ě n í zabývá vypracováváním r e š e r š í , převá-ně r e t r o s a k t i v n í c h na základě požadavků ř e š i t e l ů úkolů RVI. Práce dokumentačních pracovníku j e do značná raíry ovlivněna e x i s t e n c í mezi národní ho systámu jaderných i n f o r m a c í , Xiíló ( I n t e r n a t i o n a l Nuclear Information s y s t e m ) , k t e r ý z p ř í s t u p ň u j e světovou jadernou l i t e r a t u r u formou a b s t r a k t o v ý c h indexů a magnetopáskových s l u ž e b . Rozvinutí a r u t i n n í využívání systému Í M J , з v menší míře i d a l š í magnetopásková služby Chemical A b s t r a c t s , p ř i n á š í zejména vSdeck/n pracovníkům výhodu být p r a v i d e l n á a adresně informováni o p r a c í c h ve svím oboru. Zpoidění v dodávání informací je a s i půl až t ř i č t v r t e roku Cdoba od p u b l i k a c e práce do j a j í c i t a c e a anotace v I:JIó), což j e většinou p ř i j a t e l n é . Nevýhodou zůstává nutnost d o dodatečnéhc obstarávání primárních dokumsntů a nemožnost přímo z í s k á vat nezprostředkované (pře» c i t a c e ) faktové informace. Reprografické oddělení 3louží jednak potřebám technologického zpracování a f i n á l n í ú r n v o ^ublllcací л i n t e r n í c h výzkumných zpráv, jednak zajišťování veškerých -istivea požidovmýcfc tiskových, kopíro vacích a faktografických p r a c í , v' současné dob5 jsou pro t y t o účely používány n á s l e d u j í c í t e c h n o l o g i e , v i z t a b . 1 .
- 5 Tab. 1 cena kogie nízká
technologie
optimální náklad
kvalita
pracnost
ofsetový tisk (kovolistov-5 matrice) prútisk (cyklostyl) lihový tisk elektrostatický tisk (xerox) světlotisk £OCÉ)
radově kusů zádově řidovS 1 - 1С
tisíce
vysoká
vysoká
stovky desítky kopií
střední nízká vysoká
malá malá
nízká nízká vysoká
1 - 1С kopií .
střední
velká
nízká
milá
Z tabulky jsou patrný hlavní nedostatky jeiir.ot. Wjřch technologií a z toho plynoucí p o t í ž e , jež lze shrnout do dvou závěru: 1) omezená možnost zhotovovat rychlé a k v a l i t n í kopie v malých až středních nákladech s j i ž hotových podkladu, 2) vysoká pracnost a z toho vyplývající značné nároky na k v a l i t i k a c i a množství pracovních ,;il p'Ai ofsetoviia t i s k u . Fotokopie 3f záaiěrně neuvažovaly, nebol při vícenásobné r e p r o dukci textů byly prakticky vytlačeny uvedenými technikami (s výjim kou mikrofilmu). V ý h l e d y ,
k o n c e p c e
Při formulování koncepce a návrhu na zdokonalení funkce i n formačního systimu je třeba nejprve a co nejkonkrétněji stanovit cílový stav splňující požadavky, jež se v současná dcbč n e ř e š í , nebo ř e š í jar» částečně, a v dalóí fázi hledat cesty, ja! cílový stav r e a l i z o v a t . Jako největší nedostatek současného informačního systému, v podstatě reprezentován .-ho funkcí INIo, je neúplné a těžkopádné poskytování infortuací pro ř í d i c í a rozhodovací s f é r u . Průzkumy ukazují, že číoi je zastávaná funkce v y š š í , tím méně informací ř í d i c í pracovník dostává. ííapř. na úrovni resortů se využívá jen a s i 2 % informací určených pro vedoucí kádry, kdežto na úrovni vedoucích oddělení činí podíl přes 50 % ' . Příčiny toho jsou
-
о -
objektivní i s u b j e k t i v n í . w3zi objektivní p a t ř í obtížné a l g o r i t m i zace, široký rozsah a ог-icacjt s s l o ž i t o s t oři výběru, i n t e r p r e t a ci a zpracování relevantních informací, 1. čemuž přistupuje často i nutnost obstarat informace v reálném :ose. U v,zU.umných pricovníku končí informační zabezpečení ob.3t?ráním požadov-iné l i t e r a t u r y nebo předáním dokumentová reser.se (relevantní b i b l i o g r a f i e ) . Hledání vlastních poznatků v l i t e r a t u ř e provádí výzkumný pracovník sám. 7 pří,-adě vedoucích pracovníku ja naopak nutno dodat informace "hotové", t j . nějakým způsobem zpracované ( u t ř í d ě n i , vyhodnocená, syntetizované), aby mohly b/t ihned použity. Ukazujo s e , že samot ný dokumentografický systém není s to tyto požadavky s p l n i t . Sub jektivní problémy spočívají zejména v tom, že vedoucí pracovníci nemohou vždy lost jasně a pře em formulovat p r o f i l svého zájmu a jednoznačně vymezit požadovaný tématický rozsah. To vede к "čekání" na dotaz a shánění podkladů pro odpověcí expos t . .?ři malé frekvenci a značné tematická různorodosti dotazu je tento způsob p ř i j a t e l n ý . Avšak při čaeto se opakujících dotazech na příbuzné témata j e vhodnější vybudovat informační systém připravený odpovídat ihned, případně zásobovat uživatele požadovanými informacemi předem. V oblasti ř í d i c í s f i r y je tento způsob realizovatelný systémem faktografických inforací ( 3 ? I ) . V y m e z e n í
SFI
Faktografická nebo faktové informace (FI) můžeme c h a r a k t e r i zovat jako informace, které přinášejí přímo u r č i t á fakta, t j . nejrůznější druhy odborných poznatku a skutečností z o b l a s t i védy, techniky, ekonomiky a výroby (humanitní disciplíny zde nouvažujeme). Jednotlivá fakta jsou vyjádřena souborem ukazatelů charakte r i z u j í c í c h vhodnou formou dané jevy, poznatky a s k u t e č n o s t i . Zatímco u dokumentografických informací dostávají uživatelé prak ticky soupis odkazů na relevantní dokumenty, oFI má dávat přímé odpovédi v souladu s j e j i c h požadavky. Snaha o vytváření SFI není nového data, ale teprve v poslední dobí se t é t o problematice věnuje systematický pozornost. Tak např. v usnesení vlády tSSB č. 237/1977 o zásadách rozvoje soustavy VTEI do r . 19o0 se zdúruznuja nezbyt n o s t , aby p n c o v i ^ t é č s . soustavy VTEI věnovala s t á l e v e t š í pozor-
• т _ I
nost zpracování FI a budování 3FI. I v5domí těchto skutečností зе 0DI3 ÚI3JP zabývá z pověření CáLA.- stuiiam možiostí vybudovat 3FI pro jaderné obory. ^Mtí.i.. зе předpokládá, že J V jako vedcucí pra coviště technického rozvoje a C^IJ зе bude podílet j;k na realizaci systému, tak na j:ho využívání. o?l se bude buůovat a ověřovat postupně zhruba v těchto fázích: -
průzkum potřeb v C3SE orúzkum potřeb v ÚJV vylezení tematická náplně stanovení cíl";, volba technik určení a vyčlenění kapacit a zodpovědných řešitelů
- řešení - ověřovací provoz - provoz li i nilcteré fáze budou muset být vypracovány projekty, aby byla zaručena jednotná metodika, koordinace a kompatiblita s existují cími nebo s paralelně budovanými systémy, jako ASŽ, systémem soci álně ekonomických informací (3EI) a systémem informací pro plánování a sestavování rozpočtů (IPSR). Klíčovým momentem v počátečních fá zích j3 vymezení tematiky, kterou má 3FI pokrývat. Zpracovávaná tematika musí být v souladu se zájmy vlastní organizace, ale musí zároveň resoektovat i potřeby externích, zejména nadřízených orga nizací (VKJ, resortů), aby vyvíjený systém mbyl isolovaný, nýbrž tvořil organickou část vyoších nebo dalších systémů. Obecně mají FI pro řízení jaderného programu poskytovat potřebná informace pro: - formulaci záměrů dalšího v .'voji a rozvoje - zpracovávání prognóz a tecimickoekonomických zdůvodnění jejich variant a využitím analýzy současného stavu а perspektiv - formulaci způsobů pro zvýšení úrovně jednotlivých oborů a odvětví jako celku - plánování a bilancování jednotlivých záměrů lematický rámec informací pro vedoucí pracovníky je dán průnikem těchto obecných zá3ad s nosnou náplní ústavu, tedy aplikovaného výzkumu pro potřeby jaderné energetiky.
- о Návrh věcnihc vymezení systému f ..kto^rafických inforaací pro vedoucí pracovníky úrt-ívu Z HLeJ2Šj.ého vyplývá, že tematickjrm jádrem 3FI pro vedoucí kádry ÚJV budou informace o rozvoji jaderné energetiky, rioritní budování oFI o jaderná energetice J3 opodstatněno klíčovým posta vením energetických projrsmu v národním hospodářství Č3.SR i ostat ních zemí a misters, která v těchto progriraech zaujímá rozvoj ja derné energie. Pro ilustraci dynamičnosti rozvoje jaderní energe tického odvětví uvezme alespoň několik údajů. To zhruba dvaceti letém období rozvoje jaderného prúňyslu (1. atomová eleLtrárna byla dána do orovozu v oóSR v r. 1954) pracovalo v r. 1976 v 19 zemích světa 197 energetických reaktorů o celkovém v.kónu bb 243 !X«e , а koncem r. 1977 přesáhl celkový výkon 10C CCC &\ e. Očekává se, že v r. 19b? dosáhne insťilcvaná kapacita 38C 00C if.e ve 48C elektrárnách 5/. , V x.CiiSR se do r. 1990 počítá з výstavbou 5 jaderných elektráren se 17 reaktory o celkovém výkonu 10 230 Itfe, v roce 2000 mé být v jaderných elektrárnách provozováno cca 3C C00 MVíe, což je více než 50 % elektrického výkonu. Těchto několik údajů - instalované а plánováni kapacity J2 a jejich počty - je ovšem jen úzkou částí jaderně energetické proble matiky, jejíž pravidelné sledování xu3Í informační systém umožňo vat. Tři vymetení tematiky je třeba zahrnout celý komplex jevů majících rozhodující význam pro rozvoj tito oblasti, aniž by se zabíhalo do podrobností, jež jsou pro vltšinu uživateli nevýznamné. Za tím účelem byl navrhovaný tematic ý rozsah rozdělen na tři sekce: 1) Klasickou a {jadernou e-.ergetiku, 2) jaderné elektrárny a 3) závody palivového cyklu. V každá sekci byly vytypovaný objekty (jevy, postupy), jejichž slovní označení tvoří tezaurus (slovník) deskriptorů a frází. Jejich зоиЬог reprezentuje tematický profil. К deskriptorům a frázím je pak přiřazován jeden nebo více parametrů (charakteristik), které J3ou opatřovány číeelnr.u hodnotou nebo verbální výpovědí. Každá informace se tak nechá redukovat na zá kladní tří prvkovou 3tr,'kturu: objekt 'subjekt), parametr (charak teristika), výpovčS o parnvaetru (větvinou číaelná hodnota). Tím
- 9 jsou vytvořeny předpoklady pro kódování a algoritmizaci pro potřeby mechaniztvanáho nebo automatizovaná o apricovíní. lo, zda určitý poJQui má být zařazen jako hlavní deskriptor nebo jehc parametr může být mnohdy diskutabilní. V našem případe bylo většinou do držováno, aby pojeny označující objekty jaderná energetiky byly voleny jako deskriptory, pojmy obecnějšího charakteru jako para metry. Např. v uvedeném již příkladu js instalovaná kapacita deskriptor, pojmy typu růst kapacity, í,..sové období, země apod. joou parametry. Uvažuje se, 2e jako selekční hesla budou figuro vat deskriptory, kdežto r.araraetry budou mít Ainíxi modifikatorú. Zatímco hodnoty parametrů budou vyhledávány z literatury postupné v průběhu tvorby dFI, nui3Í být struktura objektu a přiřa zených parametru, dána předem a v dalším se bude pouze modifikovat podle získaných zkušeností. Při návrhu tematického profilu se vych^-.elo z těchto skutečností; 1) Průzkumu potřeb v ÚJV 2) obecně platné důležitosti rozvoje jaderné energetiky a potřeby tento rozvoj průběžně sleJovat a podávat o něm informace 3) rešeršních požadavku 4) záměrů ÚISJP Zbraslav, která je £oI>AE pověřeno řešením projektu banky dat 5) značného místa věnovaného příslušné části rozvoje jaderné ener getiky v odborných publikacích a potřebou opakujících se rozboru.
- 1С Teaatický profil aystámu faktogrific'c/ch informací Sekce A Klasická a jaderná energetika Skonomika, ekonomické ukazatele Demografie, demografická ukazatele Snergetika všeobecně, souhrnně, energetická ukizíítele, primární zdroje energie, palivoensrgctick: bilance Uhlí Ropa Zemní plyn Vodní energie Jaderná energie Sluneční energie ostítní druhy energie (ge o termální, větrná, sladová -i další) elektřina Užití energií všeobecně, v sektorech národního hospodářství Doprava Prúmy3lové teplo Výroba elektřiny Komunální vytápění Ostatní sektory Jekce В Jaderné energetické reaktory a jaderné elektrárny Kapacity, počty С celkem) Elektrárny, reaktory Název, umístění Typ
LV/R 3WR FWR těžkovodní grafitové vysokoteplotní rychlé #
fusrí, hybridní
- 11 Výkon
hrubý čistý elektrický tepelný produkce páry - množství parametry páry - tlak, teplota
počet reaktorů počet turbin V/robce /generální dodavatel licence Lhůty objednávka začátek stavby kritičnost připojení na sít komerční převoz účel
výroba elektřiny v jaderných elektrárnách tepla - » _ - «_ kombinované Provoz pr cvozní parametry personální obsazení výpuste, exhalace, úniky aktivních látek, pevné odpady obdržené dávky dodatečné investice odstavení, výpadky, poruchy - důvody Náklady na jaderná elektrárny a reaktory Investiční náklidy celková měrné (na 1 kWh) přímé úroky rozpis nu komponenty NáJS nádoba paregenerator moderátor chladivo
-к Turboalternétor ř í d i c í regulační, bezpečnostní zařízení pomocné systémy stavební část palivo ( 1 . vsázka) různé Provozní náklady celkové rovozní náklady - rozpis dolovací poplatky mzdy výměny paliva materiál, odpisy údržba režie správa Palivové náklady v t i s í c i n á c h £/k
- 13
obohacení výroba palivových článků Zpracování odpadu nízko středoě aktivní odpady vysoce přepracování doprava кondicínování konečné uložení Technická a ekonomické parametry závodu (organizací) palivového cyklu jméno, umístění kapacity, výkony účel technologie-, způsob roz.íiěry, zastavená plocha Termíny data objednávky délka stavby data zahájeni provozu ukončení provozu odstavení - dnvod (porucha) Náklady investiční náklady - celkem přímé úroky na spuítění i-rov o zní náklady - celkové dodávky energie obnova zařízení, amortizace mzdy režie údržba správa různé
14 Provoz provozní parametry personální obsazení výpuste, exhalace, úniky aktivních látek, pevné odpady obdržené dávky dodatečné inveetice odstavení, výpauky; poruchy - důvody řararaetry Hrubý nirodní produkt; náklady; růst, přírůstek; národní duchod; počet obyvatel; hustota obyvatel; mžrná hodnota; potřeba, požadavky; spotřeba; výroba; těžba, dodávky; kapacity, počty elektráren (konvenčních); vývoz; dovoz; zásoby, rezervy; plán; prognóza; odhad; porovnání; země, skupina zemí, oblast; časové období; provoz, údržba, radiační ochrana, tecřnologie, administrativa, vedení, ostraha; roční hodnoty komínových výpustí, roční hodnoty úniku kapal ných aktivních látek; pevné odpady uloňená v lokalitě (sudy); množství, aktivita; radiační zátěž, limity, přípustné dávky; ceny (okamžité, smluvní); v převozu; ve stavbě;
- 15 V sekci klasická a jaderná energetika budou shromažd*ovány in formace z oblasti jaderné i nejaderné energetiky, neboí některé údaje .nají význaci právě :~*i srovnávání. Předpokládá se, že SFI bude budován VÍÍ dvou .etapách, 1) ruční zpracování, 2) mechanizované či automatizovaná zpracování. V první, ověřovací, etapě se budou zís kávat zkušenosti s excerpci údajů, bude se modifikovat a doplňovat struktura údajů, bude se upravovat selekční jazyk (volba deskrip torů, klíčových frází a parametru) a ustaví se spolupráce mezi zainteresovanými organizacemi. Ve druhé etapě se na základě získa ných zkušeností a závazných plánů rozvoje VTíSI využijí údaje na shromážděná během ručního zpracování pro v/stavbu mechanizovaného nebo automatizovaného SFI ve formě datové banky. Její opodstatnění roste s narůstajícím množstvím údajů a předpokládá fond řádově od 1С 000 záznamu v/že. 2 návrhu tematického profilu je vidět, že cílem je shromažáovat a mít к dispozici FI o výrobě a spotřebě energie a energetických zdrojů a důrazem na jadernou výrobu elek trické energie a tepla, dále o tecnnicl.oekonomické údaje o jaderných energeticích reaktorech a elektrárnách a konečně o jaderných zaří zeních pro palivový cyklus. Tik v sekci л se budou 3hromaž3ovat údaje o struktuře primárních energetických zdrojů, o jejich výrobě a spotřebc v hlavních odvětvích národního hospodářství. V táto sekci bude možno hledat odpověz na otázky např. typu jaký je podíl jaderné energie v energetická bilanci země aebo skupiny zamí v určitém období, jaký je podíl jaderné (nebo jiné) energie v různých odvětvích, např. ve v/robě elektřiny, výrobě průmyslového a kumunálního tepla, .£ pravě apod. Sekce 3 bude obsahovat údaje o anergetickýc". jaderných reaktorech a jaderných elektrárnách, jež budou moci sloužit n-apř. pro ses :.avov-lií přehledů o jadernéín parku o o instalovaných kapacitách. Kromě základními technických údajů (výko ny, projekční parametry) a provozních údajů budou důležitá i údaje ekonomické, jako investiční náklady a jejich rozdělení na základní komponenty, provozní náklady, palivové náklady a kilowatthodinové ceny vyrobené energie . Tato sekce je určena pro hledání odpovědi např. jaký je počet reaktorů určitého typu v určité zeoii ve sledovaném období, jaké jsou výrobní náklady tlakové nádoby (nebo jiná komponenty), jak
- 16 velké jsou stavební náklady a j e j i c h podíl na celkové i n v e s t i c i , ja^ý je faktor v y u ž i t í výkonu ve sledovaném období apod. Sekce С je určena pro ukládání údajů o palivovém cyklu, který hraje J n l e ž i t o u , л v poslední době snad rozhodující, r o l i p ř i roz voji jaderné eaergetiky a j e j í p ř i j a t e l n o s t i pro veřejnost. Кгсье údajů o v e l i k o s t i газоЬ ^tčpit^lných rud a požadovaných kapacitách pro jednotlivé fáze cyklu zde budou údaje z kontroverzní proble matiky jaderných odpadů a dalo technici.é a ekonomické parametry příslušných závodů. Údaje z táto sekce budou odpovídat na dotazy např. jak velká je potřebná produkce unnového a plutoniového paliva oro plánováni jaderné výkony s určitými typy reaktoru, jaké množství odpadů a v jaké a k t i v i t ě bude třeba zpracovávat v z á v i s l o s t i ni výkonech, typu reaktoru a použité zpracovatelské metodě, jaká jsou náklady na přepracování a ukládání, jaké závody palivo vého cyklu se ; l á n u j í , staví a provozují, jaká jsou j e j i c h technic^oekonomické parametry. I n f o r m a č n í
n o s i č e
Informační nosiče, způsob ukládání a vyhledávání informací budou závislé na tóra, zda půjde o ruční, mechanizované či automati zované zpracování. Ruční vyhledávání V první, ověřovací, fázi se budou FI zapisovat na informační zázna.ny podobné anctačním záznamům dokumentografickáho typu. Кголе bibliografická a c i t a č n í Části (a případně i stručné anotační č á s t i ) pro i d e n t i f i k a c i primárního dokumentu bude obsahovat f a k t o grafické informace a selekční úd j e , podle kterých зэ budou ř a d i t do kartoték. Selekční údaj? budou tvořeny hesly (deskriptory, k l í čová f r i z e ) bua ve slovní rr. nebo kódován ж zápisu.. К jemnějšímu t ř í d ě n í slouží parametry, t ř í k l a d záznamů s označením jeho jedno tlivých č á s t i : Deskriptory: Typy reaktorů - fusní; hybridní; rychlé; lehkovodní investiční náklady, specifické palivová náklady výroba uranu
[
- 17 Parametry: ceny porovnání Anetační část: Funkce hybridního reaktoru. Fúsní reaktor je obklopen množivým materiálem - thoriem produkujícím otopný U 23.i» ekonomickí rozvaha investičních a palivových nákladů a porovnání se systómem РЯ + L;.7R konvertory. FI část:
i n v e s t i č n í náklady t 2 CCO až 4 CCO/kWt cena 1 g U 2 3 3 : $ 120 až 45C, což odpovídá % 100 až 375/g U 235 Pramen: Nuclear News, ^ay 1 9 7 8 A o l . 2 1 , 2ío 7 , ?• 41-44 deskriptory: elektřina jaderná energie parametry výroba s v ě t , země 1970 - 1976 Anot^ční + FI č á s t : V/rcba jaderná e l e k t ř i n y ve s v ě t ě (kromě SoSR) v GWh. V t a b . jsou uvedeny n e j l ů l e ž i t ě j á í země s v ě t a v č e t n ě GSSR. Z t a b u l k y : áeraě C3JR USA Japonsko Svět (bez 3JSR)
1970 4C.153 21.bCl 3.0 4C 67.930
1974 79.749 110.727 lb.623 229.oo3
rok 1975 10U.327 172.506 23.591 321.517
1976 125.706 191.111 31.360 370.4dl
Pramen: "Juclear Sngineering I n f e r n a t i o n a l 1976, 2 3 , No 226, p . 5 S t a n t a e , že ne vSechny potvebné FI b';-.de možno zaznamenat na j e d i n ý záznaTi. V tem případe se Ьлг, i п Г c r č í c e x a p í š í na v í c e zázname, пэЬо se uvede č á s t e č n á informace з.-olu s odkazo.B na primární dokument. To bude výhodné zejména pT*i c i t a c i t a b u l e k a g r a f u . Primární doku menty zůstanou tedy nezbv tnýa; doplňkem k a r t o t é k y F I .
- lb Vyhledávání pomocí vrubových štítků Kvalitativní vyšší stupeň selekce umožňuje použití prostředku malé mach-inizлее, vrubových nebo průhledových štítku. Průhledová štítky se s ohledem na sv":j princip pro přímý záznam informací nehodí» Naproti tomu vrubové štítky by se daly pro záznam FI s výhodou využít. Středn: záznamová část, tzv. textová zóna by slou žila pro aápis inforxací ^cdob.ac jakc u předchozího infermačního záznamu, okrajová vrubová zóna by зе navíc využila pro selekci. Velké kombinační moiinosti umožňují mnohohleaiskový vstup do зоиboru štítku. líapr. и dvouřadového vrubového štítku formátu Л5 se 16b otvory při použití kombinačního klíče druhého řádu - kombinace flvou otvoru pro zakódování jednoho hesla - dostáváme p možných kombinací hesel podle vztahu 7/ P
=
D_I kl (n-k) !
=
!§§_!.
= 18
5X3 selekčních hesel
2 . lob l
kde n * počet vrubů Tím se dá docílit přesná adresnosti při vstupu do зоиЬоги štítků. Automatizované vyhledávání Automatizovaná selekce informací uložených v paměti počítače představuje kvalitativně nejvyšší stupeň v ,ráci s FI. Je efektivní při množství uložených záznamů řádově 100 000, při časté frekvenci dotazu a při náročných požadavcích na výstupní zpracování infor mací - kombinace, srovnávání, agregace, desagregace údajů, které je možno zabezpečit př^.sluiíným softwarovým vybavením. Vstup - ukládání informací do paměti počítače - a výstup displej informací na výjtupu z počítače - j30u zde odděleny a mohou mít naprosto odlišnou formu. Zatíraco и záznamu na kartotéční list nebo átítek se informace extrahované z textu vcelku libovolně formalizují a zapisují, vyžaduje tento proces и automatizovaného zpracování jednotný, předen přesně vymezený postup. Jako příklad je uveden zápis jednoduchá tabulky na formuláře pro počítačové zpracování:
- 19 Тл-Ь. v Notes a ' i n f o r - m t i c r . ,
r . ^ , I . I-?.:,
( t a b . 3) 1985
Taux de c r o i s s inca économi ; : e aoyen en £ /an I975-19oG Ccnsomnation t o t a l e d e n ^ r ' / i ? en l.itep C o n s o l a t i o n d ' i n c r g i : .lUcUii^o en Ktep Programme nuclé^ Ir e en ivf.'."e
5,7 242 5C 4C С CO (tab, 4)
"po?7 .číslo pra
~
твП
íSéňtíF» £1§12
d*5túm 5££acování
znTc'H zpracovatele
uíájeňí*
.ац£ог{ац£°Ш
ХгШ!Ш.Ёё£Ш.
„org2ni§íice_autora _SŠ2SX-áokuoentu
Í*I4__ С2Ах-^СТ^З_р11:_1Р(2Й^АТ10^дС.1А_1928.
_á£!íÍJ_22£!J{5§£!:U „titul rozsah
ШЫ£$1Ш ^_LHt53^-íé§_^Cl^IBS_FRAIiCAI3B §-*ШиАЛе&1 -
FAKTOGRAFICKÁ iL,T VŽTA SEKCE DSSISIPTOR 1
A
SKCNCMIKA
„2
A
SN2R0IS
3
A
JAD3R:.Á E^JBGIE
4
В
PARAX2TR 1 llCirCiÁŘoKÝ КЗоТ 2 FaAiíCIS 3 i37>~19b0 l.ťPC;*CZA l„ť.iC\Mb* 2 PrUrXLí,' 3 ltť.5 4 ;ЗС:ЖГ,А 1 o-í/i^':áBA
НСШСТА
ROZtóŽR
5,7
% /ROK
242
MtRS-í
50
MtRE
2 РЛШС13 3 19»5 4 iROaiczA KAPACITA
1465
x Megatrony ropného ekvivalentu
40 00C
Lffiře
KÓD
- 2C Každý řádek z tab. 3 představuje větu, které odpovídá věta v tab. 4 ve faktografická cá3ti. řři pořizování V3tupních úd^jú musí být kažaá věta mimoto doplněna údaji z části "рга-пеп", зЬу byla možná idsr.tifi ace prvotního dokumentu. xrogramové možnosti počítače budou umožňovat kombinace, agre gace э transferase údajů, a rizné formy výstupů včetně tabulek a grafů. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že automatizované 3FI nelze budovat izolovaně, nýbrž pouze na základě široki, někdy i mezinárodní spolupráce. PiMkladeia může být banka dat pro energe8/ tiku v iiAAS . Modernizace reprografická základny С současném stavu ve vybavení reprografickými stroji a hlav ních nedostatcích bylo referováno v úvodní části. Největší těžkosti působí těžkopádná výroba matric při ofsetovém tisku a vysoká cena xeroxových kopií nedovolující rozmnožovat tímto způsobem malé až střední náklady. К tomu v poslední době přistupuje velká porucho vost zastaralých strojů xerox. ?ři obnovč zařízení nákupem nového zařízení je nutno uvažovat řadu kritérií a parametrů daných jednak možnostmi a potřebami organizace, jednak technickými a-provozními parametry stroje, tak, aby výběr zařízení byl optimální. V dalším je ukázáno použití rozhodovací analýzy při řetíení tohoto problému. Jako alternativy figurují zvolené typy strojů. Již volba omezeného počtu typů byla obtížná, neboí v zaiiraničí existuje velký počet výrobců vyrábějících celé řady přístrojů. Froto byly vybrány stroje, jež jsou v ČS3R n'„ jběžnějSí a э nimiž mají uživatelé i Kancelářské stroje jako servisní organizace dobré zkusíenasti. Pro porovnání se jako alternativa uvažuje i stávající xerox 720, který se ovšem už nevyrábí. Specifikace strojů COSTAR (Č33R) počet kopií/min. 4-b dle citlivosti papíru; max. formát předlohy A3; formát kopie volitelný A5, A4, cena 62 70C Kčs, spotřební ma teriál tuzemsko; vyvolávání kapalinové; jednostranné kopírování na ZnC papír; polotóny špatně;
- 21 KAoJJA. 124C (Japonsko) počat kopií 16 (formát A3) - 2в (formát A4)/min.; max. formám před lohy A3; formát kopie A3; A4; cena 2 4500; spotřební materiál é 79C/122 000 kopií; vyvolávání kapalinové; automatické zakládání; oboustranné kopie na obyčejný papír; polotóny dobře; XSRCX 3107 (Anglie) počet kopií/min. 20; max. formát předlohy A3; formát kopie A4; cena t 55C2; spotřební materiál t 831/15C CCG kopií, polotóny dobře; XSRcX 4300 (Anglie) počet kopií/min. 45, max. formát pře:lohy 21ó x 356 min., cena í» 13711; spotřební material % 2Ы2/04С 000 kopií; kopírování 1:1; automatické kopírování tví obě strany, polotóny dobře; XEROX 720 (Anglie) počet kopií/min. 12; max. formát předlohy A4; kopírování jednostranné 1:1; spotřební materiál Z 129&/300 OCC kopií, polotóny špatně; vyvolávání 3ůché; CCÉ (Holandsko) Ocá 1415 6656 OCŽ 2110 9804 OCŽ 2950 550 Celkem 19010
Hfl kopírka Hfl ofset Iff 1 ečovací uřízení Hfl
Přístroje OCŽ 1415, 2110, 2920 tvoří dohromady kopírovací a ofsetovou automatickou linku s automatickým zhotovením papírové tisková natrice max. velikost předlohy A3; kopie A4; 15 kopií/min; ofset: 12C kopií/min; provozní materiál tuzemsko; možnost barev, soutisku ADRSS30GRAP-:dULTiaRAF АЛ
Kopírka a ofset tvoří automatickou kopírovací a ofsetovou linku s automatickým zhotovením papírové nebo kovová tisková matrice; сепэ £ 22 000; .пах» formát předlohy 297 x 430 ( - A3); kopie 267 x 330 mm (^ A4); spotřební materiál tuzemsko, ZnO papír; ofset: 75 - 150 kopií/min; polotóny dobře; plně automatický provoz.
-
Cí
Kriteria 1 2 3 4 5
Rychlost rozmnožování ťiaxi iiální v e l i k o s t formátu předlo.iy Možnost zxer.šování Úspora papíru - aiožnost oboustranniho t i 3 k u íbožnost v,roby papírová i kovová t i s k o v á matrice a p ř i p o j e n í ofsetového r o z a n o ž . s t r o j e do l i n k y ' z a h r n u j e úsporu 1 - 2 p r a c s i l a z r y c h l e n í t i s k o v é h o procesu v důsledku t o h o , že S3 n e z h o t o v u j í k o v o l Í 3 t y f o t o mechanickou c e s t o u ) 6 Devizová investice 7 Sutncst deviz na provozní a-tariál 8 Dostupnost papíru (předpokládá se, že obyčejný- papír je dostupnější než papír s citlivou vrstvou) 9 Cena 10 Kvalita kopie (zahrnuje acincsti гэргс-luko-.'t polotcny, volbu kon trastu, лрод.) tab. 1 Alternativy K r i t e Jednotka "V63ZIUT•""Я53ПК"~~ШбХ ХЗЛСХ"'" o c š — rium 31C7 45C0 1<.4C X X počet k o 6 1 22 20 45 15 2ií/min. formát с A3 A3 A4 A3 A3 }
.А 5 б 7
8 9 10 x
bod bod bod bod bod cena
10 4 1 1С 12
9 10 4 1 1 1 1 6 3 i 790/ Z 8 3 1 / 120 0C0 150 C O kooií konii bod 10 10 7... Kč3,Lotg 62 70П £ 45CC L3tg 5..Ю0 bod 10 6 . 2-.
2
průměrná hodnota; s k u t e č n í hclnot: a k v a l i t ě i formátu předloijy
x>: moinost výroby nejen
tf-nírová,
4 „ 9 10 4 1 10 1 1 10 4 t 700/ 160 1X0 i.o^ií 10 Lstg 20 000 13 711 Hfl 8 a
Ш 20
720 12
A3
A4
9 4 15 xx 1 10
l 6oó7
__л_
t
150 000 kogií 10 7 22000 Lstg 8
9
jo z á v i s l í , na c i t l i v o s t i
a l e i k^/ová m a t r i c e
4 4 1 1 4
materiálu
(kovolistu)
- 23 Tab. 2 - výpočet bodového hodnocení pro kriterium 9 COoTAR
NASHUA
X J1C7 X 4500
X 720
OCŽ
AM
erium J__000______________2_^^^^ 9
Kčs ____ogg 10C
65_oog 100
I5o_ccg_365.ooo__igc_goo__i32_oog__3i7.9oo_ 4C 17 60 50 20
Kursy v r. 1976: l í, = 26,63 Kčs 1 $ = 14,45 " 100 Hfl = 6 5 7 Kčs
- 24 Trojúhelník páru pro stanovení váhy kritérií 1
1
1
1
i
i
1
1
1
1
3
4
5.
6
I
8
9
iP_
г
2
2
2
2
2
2
2
3
4
1
6
2
8
9
iP_
3
3
3
3
1
1
3
1
2
6
2
8
9
10
4
4
4
4
i
4
5.
6
8
9
10
5.
2 1
i
1
5
6
7
8
9
10
6
6
6
6
7
8
9
10
2
2
7
8
9
в 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
3 5 2 2
а 8 6
7 5 9 о 1 2 4 6
4 0
10
7
3
4 6 2 3 10
8
9 7 5 1 8
A ... poř.6.kritérií; В ... po6et podtržení; С ... pořadí; D ... váhy podle poradí
8 9 10
li
*
iy
О
Ю
»
—а о\ \л -t*. w rv>
3.9
0 « 0 > ) № ^ ^ U I | V )
c+ OK I
Ш Н У 1 > ) \ О О и | « № * .
«í XT
VJ1 I-1 M W C - ' M V l - g v O O U i i U O N I V ) O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O
O O Q . Q . O Q O Q Q O
o o o o o o o o o o
l4>M-^JVJlMU><|\C!V>Mt4>0.
и0
- 3 - j O O O O
C O O » O V ^ O O © M O O V J »
u » i \ > o o o o o o o o o r \ >
^
Ы U S H ^ «i l\> U> M CTi IV> <• ^ O O O f O ^ O O O O O O O V O O O O O O O O O O O O
O
O
M
M
V . f c Q Q M O O O O u>
>-i !_i M и М O O O O v M i v O v O Q V f l O O O O O O O O O O
\Л
O
O
M
O
O
O
fV>
M
O
O
W
--J
O ~J
C\
* O
H -g
IV> f\J ЧЯ
*.
5 OJ
a X
M
O
C t O O
а
а
О
+ . O U ' M M ^ V £ > 0 4 »
О
О
О
О
О
О
О
О
Ч
Л
ЧЯ
I4>
M U )
U » 4>-
o c r v o o o a o o o o o o o o o o
M b 1 W H Q CO vO O M СО О О O O O O O O O CO
ЧЯ (VJ
U> vQ C\ O СО О O
СГ» U» (Г, У1 № U» ЧЛ <x> |-J н* Ол М - t * I V > O O O O O O O O O I v >
IH-
Л) ЧЛ
M
o
I*» IHlí+
ЧП ЧЛ CO
o o
l
to ОЧЧЛ-^JCTi
O
QмO м l
' CD X H' I
i
—3
M M M C O M O - P - M M O - P - U l O O - J O O O O O O O O
ЧЛ
-дс^О-4*.ммл.^и1лз
-A
O
o
§ X
O
O
O
O
O
O
O
O
covjí-JooMa^vo O
O
O
O
O
O
O
O
-
O
Ы
Ui
?>
IU>
icr Uí C\ - J I
V
J
O
M O
U»U1 O
O
O
O
O
O
M M M O
O
O
O
v O f O - J C O M Q - t k v O Q - * О О О О О О О О О Ч Л
£
IU»
- 26 V tib, 1 jsou kriteria 1, 2, 7, 9 vyjádřena ve skutečných hod notách, ostatní kriteria jsou vyjádřena bodovým odhadem. Kriterium 7 je vyjádřeno oběma způsoby. V tub. 2 je proveden převod z cenového na bodová vyjádření cenovéUo kriteria 9. V tab. 3 jsou všechna kri teria převedena do bodové stupnice s uaaxiinem IOC bodů. V konečná tabulce je provedeno vynásobení kriterii vahami určenými z troj úhelníku páru. Konečné pořadí strojů je te у následující: 1 2 3 4 5 6 7
Adressograf-Multigraf Costar Linka OCÉ Nashua 1240 Xerox 45ОС Xerox 310? Xerox 720
Je samozřejmá, že toto pořadí není absolutní, nýbrž závislé na volbě kriterií a na jejich vážení, tedy na potřebách a možnostech uživatele. V našem přípádí dostali nojvčtoí váhu kriteria 5, 6,10 tedy možnost automatické výroby tisková matrice, nutnost deviz na nákup э kvalita kopie. Závěr V práci jsem зе pokusil ukázat na možné řešení dvou často diskutovaných okruhu otázek z informační praxe, faktografických informací a volby vhodného reprografického zařízení v podmínkách Ú3tavu jaderného výzkumu. Při existenci a využívání služby INIii, kterií prakticl:y pokrývá informační potřeby vědeckých a tvůrčích pracovníků, pokládám za účelné orientovat faktografická informace na vedoucí pracovníky, pracovníky zabývající зэ koncepční a rozbo rovou činností a tvorbou plánů, a rovněž na váechny odborné pracov níky, pro než je znalost současného 3tavu a vývojových trendů nezbytnou pro správné rozhodování. Jaderná energetika naní jedinců,
- 27 ale pouze jednou z možností, podlá mého názoru n e j d ů l e ž i t ě j š í , kam by зе měla p>i budování systémů f a k t o g r a f i c k ý c h informací z a m ě ř i t p o z o r n o s t . Jinou o b l a s t í by mohly být parametry jaderných p ř í s t r o j ů •> z a ř í z e n í , parametry c h a r a k t e r i z u j í c í n a p ř , výzkumně vývojovou základnu v jaderných oborech apod-. Budoucí snahou by mělo být s k l o u b i t . n a z á k l a d - mezinárodní spoluprác3 t y t o o b l a s t i v jednotný k o m p a t i b i l n í s.ystóai, z ri^hož by mčli prospěch v a i c h n i u ž i v a t e l é , k t e ř í sa zárovaň p o d í l á l i na jeho v y t v á ř e n í . L i t e r a t u r a 1 / i oman J . : Metody a t e c h n i k a informační č i n n o s t i . oiíTL, raha 1970 2 / P r i c e D . J . : L i t t l e d c i e n c e , ^iig J c i e a c e . Jew York Columbia Univ. P r e s s 3 / Cípl L . : Záměr} výstavby subsystému f a k t o g r a f i c k ý c h infor»nicí v informačním systému h u t n í h o průmyslu. F a k t o g r a f i c k é informační systémy, Dům techniky české Budějovice, ČVT3, 197o, s . 8 7 - 9 0 4 / /alvoda Z . : Jaderná e n a r g i e I 9 7 ó , 24, č . 7 , s . 257-274 5 / Genevaz P . : The Nuclear I n d u s t r y - £uropá s p l a c e i n the V/orld J u r o f i n a n c e 1977 5 / Gopel M.: Besonderheiten der Information3versorgung Kadeř. Informatik 197ó, č . 3 , з . 2б-2Ь
leitender
7 / Hylmar J . : »Ialoaiechanir;a5ní 3clo'/.ční systémy 8/ C h ^ r o e n t i e r J . ? . - R u s s e l l J . ^ . : The IA2A energy and economic Data ^ank, IA^A i u l l e r i n 2C, 6 . 2 , 1978
