ZDE INFORMUJE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ÈR

Zprávy

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 7  2009  ÈÍSLO 4

ZDE INFORMUJE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ÈR

Veterinární vánoèní témata Okolo Vánoc, když jsou srdce lidská namìkko, se dostane urèitého dílu citu, tedy èastìji spíš sentimentu než opravdového citu, i na zvíøata. Kdo je ohleduplný ke zvíøatùm po celý rok, necítí pøíliš potøebu se prezentovat jako útlocitný jedinec zrovna o Vánocích. A co s tím vším mají spoleèného veterinární lékaøi, èi dokonce Státní veterinární správa ÈR? Víc než by se mohlo na první pohled zdát. Mnozí soukromí veterinární lékaøi si jistì vzpomenou, jak ošetøovali o svátcích psy èi koèky, kteøí mìli zkažený žaludek. Vím také o pøípadu, kdy kanárek spadl do horké polévky. Dodám, že to dobøe dopadlo. Zkrátka vánoèních pøíhod by byla asi celá øádka. A právì proto, aby utrpení zvíøat, zpùsobeného pøedevším z neznalosti, bylo stále ménì, vìnuje Státní veterinární správa této oblasti zvýšenou pozornost právì pøed Vánoci. A má to efekt. Staèí vzpomenout, jak ještì tak pøed deseti lety se rùzné celebrity skoro až pøedhánìly v pøedvánoèních rozhovorech, jak chodívají s dìtmi o Štìdrém veèeru vypustit kapra, tu do Vltavy, èi do jiné øeky nebo do rybníka, že mu dají svobodu. Trvalo to pár let, než se tiskovými zprávami a mnohými vystoupeními v televizi èi rádiu podaøilo vìtšinu spoleènosti pøesvìdèit, že takováto svoboda pro vylaènìné kapøíky není žádným požehnáním. A že až v 80 % tito osvobození uhynou. Dalším zajímavým a vdìèným tématem, které je aktuální dvakrát do roka, je obdarovávání živými tvory. To bývá o Vánocích a pak tøeba na konci školního roku dìtem za vysvìdèení. Mnohokrát Státní veterinární správa upozoròovala, opìt tiskovými zprávami i rùznými vystoupeními, pøedevším na zodpovìdnost za zvíøe, kterou èlovìk na sebe bere. A že nelze nìkomu dát zvíøe jako úžasné pøekvapení. Poøídit si jakékoli zvíøe znamená, že obdarovaný si je pøeje, a nejen to, že všichni èlenové rodiny s tím souhlasí a zvíøe pøijmou. A všichni si musí uvìdomit, co to obnáší. Vìnovat se nejen tomu, aby mìlo zvíøe co jíst a pít, ale aby bylo trochu šśastné. A co pøikrmování volnì žijících zvíøat? Opìt veterinární téma. Èím a kdy pøikrmovat zejména mìstské ptactvo. Opìt i zde se veterinární správa každoroènì vyjadøuje k nevhodnosti krmení peèivem, které zvlhne, a kontaminace plísnìmi urèitì nesvìdèí ani ptákùm. Je dobré pøipomenout vhodnost semen a rùzných smìsí, které jsou nabízeny v obchodech, ale také na to, kam krmení umístit, aby to jednak neobtìžovalo sousedy, napøíklad rozlouskanými semínky sluneènice za oknem u souseda v dolním patøe. Ale také, aby do krmítek nemìli pøístup hlodavci nebo volnì žijící koèky. Kapitolou samou pro sebe pak je vždy pøed Vánoci prodej kaprù v ulicích. To se najednou najde zastáncù nìmé tváøe, kteøí demonstrují proti usmrcování ryb, ale

v podstatì jakýchkoli zvíøat. Jsou to v naprosté vìtšinì ti, kdo odmítají jíst maso, a takto v podstatì propagují svoji vegetariánskou èi veganskou ideu. Samozøejmì, že je nutné vìnovat se tomu, aby zvíøata zbyteènì netrpìla. Na to se orgány státního veterinárního dozoru zamìøovaly vždy, a v posledních letech èím dál více. Je však si tøeba uvìdomit, že zvíøata jsou chována pro užitek, tj. aby poskytovala mléko, vejce, ale i maso. Je dobré si uvìdomit, že mezi lidmi i nevládními organizacemi, vìnujícími se ochranì zvíøat, je tøeba rozlišovat. Jsou to jednak ti propagátoøi vegetarianismu, popøípadì veganství, a jednak ti, kterým jde o to, jak zvíøatùm zlepšovat životní podmínky. A mezi nimi je samozøejmì i øada veterinárních lékaøù. A nìkolik dní po Vánocích pøichází konec roku, který bývá leckde hodnì hluèný. Tìch petard, rachejtlí a ohòostrojù. I toto je veterinárním tématem. Státní veterinární správa nyní již ani nemusí upozoròovat chovatele psù, aby na Silvestra šli na poslední procházku zkraje veèera. Každopádnì je dobré stále pøipomínat, že stres z nadmìrného a zejména nenadálého hluku mùže zpùsobit zvíøatùm utrpení. Jsou známy pøípady, kdy se po výbuchu pes lekl a zabìhl se, ale mùže dojít i k horším vìcem. Pokud nìkdo má zvíøe hodnì nervózní, mùže se obrátit na veterinárního lékaøe s prosbou o nìjaký uklidòující prostøedek. A to byla øeè jen o zvíøatech. Dalším sváteèním tématem je jídlo, množství jídla, jeho zdravotní nezávadnost, kontroly v tržní síti, varování, èemu pøi nákupu potravin živoèišného pùvodu vìnovat pozornost zejména. Jak potraviny pøepravovat, nenarušit chladicí øetìzec. Jak poznat zdravou rybu, a tak by se dalo pokraèovat. Též jak potraviny uchovávat, již rozmražené nezmrazovat, a pozor na salmonelózy, listeriózy èi kampylobakteriózy. Zkrátka, okolo konce roku je opravdu o èem hovoøit i psát. Možná by nìkdo øekl, že je to trochu mimo hlavní úkol státního veterinárního dozoru, vyjadøovat se ke krmení sýkor èi vypouštìní kaprù anebo k obdarovávání štìòátky a kośátky. Ano, hlavní úkol to možná není, ale to neznamená, že lze bez povšimnutí a bez komentáøe nechávat neznalost, neodbornost, nevzdìlanost a nìkdy i hloupost. Jedinì takovýto širší pohled na svìt zvíøat a lidí mùže posléze pøinést efekt: vyšší ohleduplnost, citlivost a nakonec i zlepšení života zvíøat i lidí. A jaký dát dárek domácím zvíøatùm „pod stromeèek“? Pokud vùbec? Na druhou otázku lze odpovìdìt jednoznaènì, že ano. A proè? Protože tam, kde je více lidí pohromadì a všichni si hrají, najednou jako by se na psa, koèku èi domácího ptáèka zapomnìlo. I zvíøe by si jistì rádo hrálo… Nìkdo se mùže inspirovat Karlem Jaromírem Erbenem, mùže dát jednomu od veèeøe kosti, i kohoutovi

185

Zprávy nìco dobrého a hrachu jeho družce, ale inspiraci nenajde, pokud jde napøíklad o koèku. Té je urèitì dobré nabídnout nìjakou dobrùtku, a že se jich nabízí. Anebo umìlou myš. Zde ale pozor, aby nemìla místo oèí korálky, nebo nebyla naplnìna nìèím, co by po rozcupování mohlo zpùsobit zažívací problémy. Psovi je dobré poøídit také nejlépe hraèku, napøíklad sušené praseèí uši. Jen s tou inspirací

186

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 7  2009  ÈÍSLO 4 kostmi to nepøehánìt. Zejména ne drùbežími. Hrozí zácpy i pøípadné poranìní dutiny ústní ostrými úlomky. O tom jistì veterinární lékaøi z praxe vìdí své. Pìkné Vánoce! Josef Duben

Zprávy

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 7  2009  ÈÍSLO 4

NENASTAL ZASE ÈAS BILANCOVAT? KONEC ROKU SE BLÍŽÍ … Nezbývá než se uchýlit ke klišé, jak ten èas utíká. Loni touhle dobou se Státní veterinární správa ÈR i celá republika pøipravovala na èeské pøedsednictví EU. A hle, jak to skonèilo. Z veterinárního hlediska velmi dobøe, viz minulé èíslo Veterinárního lékaøe. Opravdu bylo èím se pochlubit. A jinak? Naštìstí Státní veterinární správì nepøísluší hodnotit jiné otázky … Po skonèení letošního prvního pololetí jsme pøese všechny okolnosti zažívali velké zadostiuèinìní. Veškerá práce s pøípravou pøinesla ovoce, byly dotaženy významné legislativní záležitosti a doèkali jsme se uznání i na mezinárodní úrovni. Nicménì jsme si podle slov Milana Maleny, ústøedního øeditele Státní veterinární správy ÈR, dobøe uvìdomovali, že s posledním èervnem nelze složit ruce do klína, že je nutno pokraèovat. Znamenalo to, že nesmíme polevit v ozdravných programech proti salmonele, proti IBR (infekèní bovinní rhinotrachetidì), sledujeme kampylobakteriózy, monitorujeme rezidua cizorodých látek v potravním øetìzci, sledujeme varroázu u vèel, prakticky už skonèila vakcinace skotu, ovcí a koz proti katarální horeèce ovcí (bluetongue). A letošním rokem skonèila orální vakcinace lišek proti vzteklinì. Zaznamenáváme i takové kauzy, jako byla mediální pozornost vìnovaná zvíøecím hraèkám, a samozøejmì i pøípadné nebezpeèí aviární influenzy. Prakticky na všech tìchto akcích se podílejí i soukromí veterinární lékaøi. Pohlédnìme však na letošní druhé pololetí trochu podrobnìji. Napøíklad o dopadu státního veterinárního dozoru vypovídají výsledky monitoringu cizorodých látek, Státní veterinární správa pøedkládá Evropské komisi vždy poèátkem následujícího roku. Souhrnné údaje za rok 2009 nejsou v dobì vzniku tohoto pøíspìvku ještì k dispozici. Zdá se, že budou obdobné jako v roce 2008. V roce 2008 bylo provedeno celkem 69 806 vyšetøení. Nevyhovujících nálezù bylo 0,17 %, což je o 0, 01 % ménì než v roce 2007 (0,18 %). Veterinární inspektoøi každoroènì provìøují mléko a mléèné výrobky, maso a masné výrobky (samozøejmì i maso rybí a lovné zvìøe), vejce a vajeèné výrobky, med, krmiva živoèišného pùvodu a napájecí vodu na pøítomnost nepovolených kontaminantù (cizorodých látek), a to u všech subjektù, které jsou pod veterinárním dozorem. Z celkového množství 69 806 vyšetøení bylo 66 452 provedeno v rámci plánovaných rutinních akcí, 2 191 bylo cílených vyšetøení a 1 163 vyšetøení se týkalo dovážených komodit. Vyšetøování vzorkù provádìjí státní veterinární ústavy (SVÚ), Ústav pro státní kontrolu biopreparátù a léèiv v Brnì (ÚSKVBL). Sledují se dioxiny (PCB), rezidua pesticidù, obsah vybraných chemických prvkù (tìžkých kovù), mykotoxiny, rezidua veterinárních léèiv, potravináøská aditiva, ale napøíklad i radioaktivní látky. Na základì vyšetøení lze øíci, že loni, ale ani letos, nebyly zjištìny takové pøípady, kdy by bylo pøímo ohroženo zdraví lidí. V pøípadì výjimeèných zjištìní místnì pøíslušné krajské veterinární správy vždy nedovolí propustit výrobky

188

do tržní sítì, naøídí zlikvidování èi odeslání výrobkù zpìt výrobci. Úspìšné kroky jsme zaznamenali proti varroáze. Urèitì je to ale pøedevším proto, že vèelaøi dùslednì ošetøovali svá vèelstva. Proto také vèelstev napadených roztoèem Varroa destructor ubývá. Nicménì stálým problémem je mor vèelího plodu, který zpùsobuje Paenibacillus larvae. Proto také Státní veterinární správa jednala se zástupci Èeského svazu vèelaøù. Výsledkem je konstatování, že pøi zjištìní klinických pøíznakù je nutné postižené vèelstvo zlikvidovat. Musí se ale nejdøív provést bakteriologické vyšetøení a musí být diagnostikovány klinické pøíznaky onemocnìní. Takovýto postup je dùležitý, proto musí být jednotný a aplikovaný všemi krajskými veterinárními správami. Na základì dohody Státní veterinární správa pøedložila svazu vèelaøù obecný postup pøi zdolávání nákazy moru vèelího plodu, aby informace vèelaøùm šly i touto cestou a pøedešlo se možným nedorozumìním. Zájem orgánù státního veterinárního dozoru i našich vèelaøù je zcela shodný. Obìma stranám jde o to, aby naše vèelstva byla zdravá produkovala nejen med, vosk a mateøí kašièku, ale aby byla v kondici opylovat sady a zemìdìlské plodiny. Toto je dùležité zejména ve svìtle souèasných informací, že prakticky v celé Evropì je zaznamenáván úbytek vèelstev. Je tomu tak údajnì i kvùli skladbì pìstovaných zemìdìlských plodin, kdy vèely na velkých plochách stále ménì nacházejí dostatek pastvy na rùznorodých rostlinách. Do budoucna by bylo dobré, kdyby se naplnila oèekávání a kroky proti moru vèelího plodu opravdu pøinášely efekt, jako tomu bylo pøi dùsledných krocích proti varroáze. Je tøeba dodat, že po likvidaci napadených vèelstev pøísluší vèelaøùm náhrada za utrpìnou škodu, aby si mohli poøídit vèelstva nová. Vyplývá to z ustanovení veterinárního zákona. A co vdìèné téma listerie, na které se už skoro pozapomnìlo? Za pøedpokladu, že jde o surovinu živoèišného pùvodu urèenou k tepelnému zpracování, nemusí zákazníka potenciální obsah bakterií listerií (Listeria monocytogenes) tak zajímat. Pøi tepelném zpracování se bakterie dostateènì „devitalizují“. Pokud však jde o potraviny urèené k pøímé spotøebì, jako jsou tøeba sýry, tlaèenky, sekaná nebo tøeba uzené ryby, je nadlimitní obsah listerií na pováženou. K pomnožení listerií, které jsou v okolním prostøedí prakticky všudypøítomné, nemusí dojít u výrobce, èasto je mnohem pravdìpodobnìjší, že k nìmu dojde pøi nedodržení teplotního øetìzce. Výrobce totiž musí mít takové kontrolní mechanismy, které zjišśují pøípadnou kontaminaci a výsledky se archivují, popøípadì i vzorky. Na základì toho se pøed dvìma lety podaøilo „vyvinit“ podnik Madeta, který byl naøèen, že na Slovensko dodal sýr s nadlimitním množství listerií. Mnohonásobné pøekroèení povoleného limitu obsahu listerií ve výrobcích má na svìdomí zejména neodpoví-

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 7  2009  ÈÍSLO 4 dající skladování, a to jak u prodejce, tak u koneèného spotøebitele. Je tedy absolutnì nutné dodržovat správnou skladovací teplotu. A pokud jde o rozmražené a opìtnì zmrazené výrobky, dochází k tak enormnímu pomnožení bakterií, že mùže opravdu jít o ohrožení života. Je však také tøeba umìt rizika rozlišovat. Napøíklad pøi vyšetøení uzených makrel (na poèátku èervna), které byly v tržní síti oznaèeny za kontaminované, bylo zjištìno pøekroèení limitu v okamžiku prodeje zdánlivì malé, z povolených 100 kolonií tvoøících jednotek (KTJ), na gram o 30 až o 180 KTJ. Avšak kdyby zákazník koupené uzené ryby neskladoval v chladnièkové teplotì, mohlo by bìhem krátké doby dojít k opravdu nebezpeènému pomnožení. Je tedy tøeba vždy vidìt pøípadný problém ve skuteèném svìtle, uvìdomit si pøípadné chyby v procesu, než se výrobek dostane na stùl. Prvotní a významnou roli hraje výrobce, ale nezapomeòme, i prodejce a nakonec zákazník sám. Proto pro všechny platí: ... dodržovat chladicí øetìzec! Nicménì je tøeba dodat, že za zdravotní nezávadnost výrobku vždy zodpovídá ten, kdo jej uvádí tzv. do obìhu, tj. do tržní sítì. Další pomìrnì èastý problém, èi otázka, je cestování se zvíøaty a jejich dovoz. Pokud jde o ptáky, je nejlepší zakoupit si je v èeském specializovaném obchodì. Zde by mìl mít zákazník jistotu, že kupuje ptáèka zdravého a legálního pùvodu. Jelikož ale lidé èím dál více cestují a obèas se objeví dotaz tohoto typu, jak je možné dovézt ptáèka ze zemì, která není èlenem EU, je dobré uvést následující fakta. Dovézt ptáky v zájmovém chovu, kteøí jsou doprovázeni svými majiteli, do EU, je pomìrnì komplikované a øídí se Rozhodnutím Komise 2007/25/ES. Pro nìkteré vyjmenované zemì však platí výjimka, která pøesun velmi zjednodušuje. Nicménì i pøi dovozu ze zemí, které mají výjimku (Andorra, Faerské ostrovy, Grónsko, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Švýcarsko, Vatikán), lze vystavení dovozního povolení doporuèit (vydá SVS ÈR), pøi dovozu z ostatních zemí je to nutnost. V souladu s touto výjimkou se na dovoz ptáèkù z tìchto zemí použije Naøízení Evropského Parlamentu a Rady è. 998/2003/ES o veterinární podmínkách pro neobchodní pøesuny zvíøat v zájmovém chovu. Prakticky jedinou podmínkou je, že pták, tj. napøíklad kanár, andulka èi jiný ptáèek, musí být pøesouván v doprovodu svého majitele. Není nutné žádné veterinární osvìdèení ani prohlášení majitele ptákù, žádné vyšetøení ani izolace. Pták ani nemusí vstupovat pøes pohranièní veterinární stanici, staèí jakékoliv stanovištì hranièní kontroly, protože kontrolu provádìjí pouze celní orgány. Ovšem z dùvodù možných problémù na hranicích lze doporuèit zvolit pøechod, kde se nachází i pohranièní veterinární stanice, aby se pøípadné pochybnosti celních orgánù mohly na místì vyøešit. Seznam pohranièních veterinárních stanic na hranicích EU lze nalézt v Rozhodnutí Komise 2008/807/ES. Maximální poèet ptáèkù, které si cestovatel mùže za tìchto okolností pøivézt, je stanoven na 5 kusù. Pokud nìkdo vyjíždí mimo EU do tøetích zemí, na které se výjimka nevztahuje, a mìl by zájem o individuální dovoz ptáèkù pro svùj zájmový chov, musí být dovoz

Zprávy realizován v souladu s Rozhodnutím Komise 2007/25/ES a dotyèný musí pøedem požádat Státní veterinární správu ÈR o vystavení dovozního povolení. Toto povolení je vydáno po pøezkoumání nákazové situace v zemi pùvodu a provìøení, že daný dovoz splòuje podmínky platné legislativy. Žádost o vydání dovozního povolení pøijímá SVS ÈR na adrese [email protected], kde je možné získat i podrobnìjší informace. Pokud jde o dovoz zvíøat v zájmovém chovu vùbec, je dobré vìdìt, kde jsou místa vstupu do ÈR ze zemí, které nejsou èlenem EU. Cestující ze zemí, které nejsou èleny EU, kteøí pøilétají v doprovodu zvíøete v zájmovém chovu, mohou vstoupit na území ÈR pouze pøes tato místa: 1. Praha Ruzynì, veøejné mezinárodní letištì, 2. Brno Tuøany, veøejné mezinárodní letištì, 3. Ostrava Mošnov, veøejné mezinárodní letištì, 4. Pardubice, veøejné mezinárodní letištì, 5. Kunovice, neveøejné mezinárodní letištì. 6. Karlovy Vary, veøejné mezinárodní letištì Pøipomínáme, že zvíøaty v zájmovém chovu se podle naøízení (ES) è. 998/2003 rozumí maximálnì 5 zvíøat vyjmenovaných druhù: psù, koèek, fretek, bezobratlých (s výjimkou vèel a korýšù), okrasných tropických rybek, obojživelníkù, plazù, hlodavcù a domácích králíkù. Ale zpátky na zem, dosti bylo akvárií a letišś. Jistì stojí za to se zmínit, jak se u nás lepší situace s IBR. Razantní a dùsledný postup v rámci povinného ozdravovacího programu proti IBR (infekèní bovinní rhinotracheitidì) pøináší velmi dobré výsledky. Prùbìžné hodnocení ukazuje, že v roce 2013 je nadìje, že by mohlo „být hotovo“. To je velmi optimistický, leè reálný pøedpoklad. Program jsme zahájili 1. 1. 2006 s tím, že ozdravených chovù skotu bylo na konci roku 2005 19 %, a nyní je jich IBR prostých, tj. ozdravených, témìø 60 % (pøesnì 57 %). Do konce roku oèekáváme další pokrok, neboś již nyní se dokonèují vyšetøování u asi tisíce hospodáøství. Již v loòském roce jsme mohli na základì rozhodnutí Evropské komise požadovat pøi dovozu skotu dodateèné garance. To znamená, že jsme chránìni zvenèí. Do ÈR tedy mùže skot jedinì za pøedpokladu, že pochází ze zemí této nákazy prostých, popøípadì ze zemí, kde je úspìšnì provádìn program ozdravování. Ti, kdo obchodují živým skotem, zejména plemenným, o který je od nás zájem, již mìli možnost ocenit pomoc Státní veterinární správy ÈR. To je také podle Milana Maleny, ústøedního øeditele SVS ÈR, cílem našeho státního veterinárního dozoru, kromì ochrany státního území pøed nákazami zvíøat napomáhat i zemìdìlcùm i zpracovatelùm a výrobcùm potravin živoèišného pùvodu uplatnit jak zvíøata, tak i produkty na intrakomunitárním trhu i na trhu neèlenských zemí. Pøi této pøíležitosti je tøeba ocenit pøístup, pochopení a podporu Ministerstva zemìdìlství ÈR, dále pak Státní veterinární správy ÈR, ale i pøístup a zodpovìdnost chovatelù skotu i soukromých veterinárních lékaøù. Právì díky tomu zøejmì bude moci být program ukonèen již po sedmi letech, pøièemž podle zkušeností z jiných zemí to obvykle trvá déle, vìtšinou až deset let. Zatím jsou IBR prosté pouze skandinávské zemì (Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko), Švýcarsko, Rakousko, dva regiony Nìmecka (Oberpfaltz a Oberfranken v Bavorsku)

189

Zprávy a jedna provincie v Itálii (provincie Bolzano). Na ostatních územích Nìmecko i Itálie dále ozdravují. Aktivní dozor a uskuteèòování ozdravných plánù, to je jedna stránka státního veterinárního dozoru. Druhá, ménì viditelná, spoèívá v pøípravì pohledu do budoucna, v legislativní èinnosti a také v pøípravì na to, co by kdyby. Sem patøí poøádání èi úèast na tzv. souèinnostních cvièeních. Poslední významné se konalo na poèátku záøí na Šumavì. Státní veterinární správa ÈR má již své zkušenosti se zdoláváním nebezpeèných nákaz zvíøat, s vymezováním ohniska i s jeho likvidací. Napøíklad naposledy jsme takto „naostro“ zažili zdolávání ohniska ptaèí chøipky pøed dvìma lety. Každá takováto akce je inspirací pro další zdokonalení pohotovostních plánù. A to jak pro orgány státního veterinárního dozoru, tak pro další složky Integrovaného záchranného systému (IZS), tj. pro armádu, hasièe, hygienickou službu i orgány samosprávy. Poslední cvièení, jehož tématem bylo zdolávání slintavky a kulhavky (SLAK), se uskuteènilo ve dnech 8. – 9. záøí ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice na hospodáøství Kvìtušín. Probìhlo velmi dobøe. Smyslem bylo sladit veškeré nutné kroky a eliminovat všechna rizika rozvleèení této nebezpeèné nákazy. Staèí vzpomenout, jaké obrovské škody zpùsobilo rozvleèení slintavky a kulhavky ve Velké Británii v polovinì devadesátých let, pøedevším kvùli nedostateèným veterinárním opatøením. Nácviku se zúèastnili zástupci armády, Státní veterinární správy, krajských veterinárních správ pro kraj Jihoèeský, Plzeòský, Støedoèeský, kraj Vysoèina a Mìstské veterinární správy Praha. Scénáø zpracovala Krajská veterinární správa pro Jihoèeský kraj. Prvním krokem je vždy vyslovit podezøení na nákazu SLAK v hospodáøství, dalším krokem je zpracovat dokumentaci a zde pak následoval praktický nácvik. Vstup do místa podezøení, odbìr vzorkù, jejich zabalení a vyøešení výstupu z postiženého hospodáøství. Samozøejmé bylo ohranièit podezøelé hospodáøství a zabránit vstupu nepovolaným osobám. Jedním z dalších zásadních krokù je vždy naøídit mimoøádná veterinární opatøení a svolat èleny krizové jednotky dotyèné krajské veterinární správy v minimálním složení – epizootolog, hygienik, právník a ekonom. Souèástí praktických ukázek v Boleticích byla mimo jiné i ukázka praktických èinností zásahových skupin vojenské veterinární služby v místì podezøení na bioterorismus (antrax), a ukázka vybavení pro odchyt a imobilizaci rùzných druhù zvíøat. Svou schopnost likvidovat ohnisko nákazy pøedstavily odborná pracovištì z Brna a Hradce Králové. Byl pøedstaven i záchranný stan jako souèást zázemí pro ty, kdo se zdolávání úèastní. Hasièský záchranný sbor Jihomoravského kraje pøedvedl praktickou ukázku dezinfekce vozidla pøed opuštìním hospodáøství s potvrzenou nákazou za použití mobilní dezinfekèní linky. Hasièi z Jihoèeského kraje pøipravili ukázku svého vybavení pro dekontaminaci osob opouštìjících ohnisko nákazy. Souèástí ukázkového dne bylo také pøedvedení sil a prostøedkù Armády ÈR pro dekontaminaci osob, fixaci a imobilizaci zvíøat a dekontaminaci skotu v pøípadì radiaèní havárie. Závìrem je možné øíci, že cvièení provìøilo akceschopnost všech složek IZS. V pøípadì vzplanutí prak-

190

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 7  2009  ÈÍSLO 4 ticky jakékoli nebezpeèné nákazy zvíøat lze podle Milana Maleny, ústøedního øeditele Státní veterinární správy ÈR, oèekávat, že bude situace odpovídajícím zpùsobem zvládnuta. Ostatnì jsme se o tom mohli již v minulosti i pøesvìdèit. A co taková nemoc šílených krav, neboli bovinní spongiformní encefalopatie, BSE? Šílenství pominulo? Aspoò ve zvíøecí øíši se již delší dobu „nešílí“. Letošní doufejme že již poslední pøípad BSE, bovinní spongiformní encefalopatie, byl u nás zaznamenán v kvìtnu. Letos zatím dva pøípady. V roce 2008 žádný, v roce 2007 taktéž dva. Výskyt BSE je u nás na ústupu, stejnì jako v ostatních èlenských zemích EU. I když sporadický výskyt nelze samozøejmì vylouèit. Každopádnì, pokud se budou další pøípady onemocnìní vyskytovat, byś i sporadicky, bude potøeba i nadále poèítat s vyšetøováním. Riziko podceòovat nelze. Od roku 2001, kdy se u nás s vyšetøováním mozkù skotu zapoèalo, bylo vyšetøeno již pøes milion a pùl zvíøat. A na toto množství bylo diagnostikováno 30 pøípadù. To za devìt let opravdu není mnoho. I proto je naše republika je považována za zemi s malým rizikem. Mezinárodní úøad pro nákazy zvíøat se sídlem v Paøíži (OIE – Office international des épizooties) na základì posouzení úèinnosti veterinárního dozoru a na základì èetnosti výskytu BSE nám pøidìlil již 30. 5. 2008 certifikát, na jehož základì kterého byla naše republika zaøazena mezi zemì s kontrolovaným rizikem BSE. Ale nezajímáme se jen o velká zvíøata a velké nákazy. V prùbìhu roku se objevila informace, že nìkteré zvíøecí, tzv. kousací hraèky mohou obsahovat nebezpeèné ftaláty. Co s tím? Z pohledu veterinárního vìc pomìrnì jednoduchá. Legislativa toto neupravuje, nicménì do budoucna s nìjakou úpravou poèítat asi lze. Leckteøí chovatelé psù, koèek nebo exotických ptákù èi praktiètí veterinární lékaøi si vybaví pøípady, kdy zdánlivì nevinná hraèka zpùsobila zvíøatùm zdravotní problémy. Dokonce mohou nìkteré hraèky zpùsobit i smrt. Urèitì je dobré se ve specializovaných obchodech informovat, jakým druhùm zvíøat jsou nabízené hraèky urèeny, a jsou-li plnìny, tak èím. Napøíklad u „kousacích“ hraèek pro psy je dùležité si uvìdomit, že malá deseticentimetrová hraèièka pekinèíkovi nebo jorkšírovi neuškodí, ale pes velikosti dogy nebo nìmeckého ovèáka ji hravì rozkouše a pozøe, a mohou nastat zdravotní problémy. S hraèkami pro papoušky je to podobné. Je tøeba mít na pamìti to, že velké druhy se silným zobákem dovedou „zpracovat“ prakticky cokoli. Okousat povlak houpacích kruhù a poranit se o nesletované konce drátù, popøípadì si zobák èi dráp navléci pod kroužek, podlehnout panice a zranit se. A to nehovoøíme o hraèkách „pøíležitostných“, tj. v dobré víøe podomácku vyrobených. Urèitì není vhodné nechávat zvíøatùm na pospas rùzné gumièky. Jsou pružné a tím lákají jak koèky, tak ptáky. Zpravidla je rozkoušou a opìt to mùže znamenat alimentární problémy. Pozøe-li papoušek rozcupovaný bavlnìný provázek, mùže mu to dokonce ucpat støeva a mùže i uhynout. I rozkousané plastové láhve mohou zpùsobit poranìní, a to nejen ústní dutiny, mohou zpùsobit problémy i v útrobách. Lze tedy chovatelùm doporuèit, aby byli ve výbìru hraèek pro své miláèky velmi pozorní. Pokud se chovatelé

Zprávy

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 7  2009  ÈÍSLO 4

s nìjakými problémy setkají, je vhodné na takovéto pøípady upozornit buï Èeskou obchodní inspekci, popøípadì Ústøední komisi pro ochranu zvíøat. Než však pøijde konec roku, musíme pøežít podzim. Nelze nezmínit nebezpeèí aviární influenzy, ptaèí chøipky. Pøestože je v naší republice i díky zodpovìdným chovatelùm drùbeže, pokud jde o ptaèí chøipku, klid, je tøeba být stále ve støehu. Na poèátku podzimu byl napøíklad hlášen vysoce patogenní virus H7N1 ve Španìlsku. A v listopadu byl zjištìn nízce patogenní virus u divokých kachen i u nás. Právì v nastávajícím podzimu, kdy klesají teploty, nastává èas pro šíøení chøipek, a tedy i té ptaèí, tj. aviární influenzy. Je tøeba, aby chovatelé drùbeže i nadále peèlivì sledovali chovy. Kromì toho ostatnì stále platí mimoøádná veterinární opatøení Státní veterinární správy ÈR, která byla vydána již v roce 2007 a nebyla zrušena. Podle nich jsou chovatelé, kteøí chovají jako podnikatelé drùbež, povinni hlásit své místnì pøíslušné krajské veterinární

správì významné zmìny zdravotního stavu chovaných ptákù. To znamená pokles v pøíjmu potravy o více než 20 % nebo pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než dva dny, anebo úmrtnost vyšší než 3 % týdnì. Dále je také vhodné chovat vodní drùbež oddìlenì od hrabavé a bránit kontaktu s volnì žijícími ptáky. To ale není nic nového. I chovy ostatních hospodáøských zvíøat mají být organizovány tak, aby zvíøata nemohla být v kontaktu s volnì žijícími živoèichy. To vyplývá z veterinárního zákona. Virus ptaèí chøipky je v okolním prostøedí v Evropì stále pøítomen, nebylo by tedy dobré riziko podceòovat. Zde je tedy jakýsi nástin témat a problémù, se kterými se Státní veterinární správa ÈR potýkala v roce 2009. V pøíštím roce to bude zøejmì podobné. Kéž bychom mohli s uspokojením, podobnì jako letos, pohlédnout zpìt. Hezký a úspìšný nový rok 2010.

KREMATORIUM ZVÍěAT BRNO s. r. o. Je jediné krematorium v Èeské republice urèené pro psy, koèky a jiné drobné zvíøectvo. Mezi naše služby patøí individuální transport ve speciálním vaku do krematoria, uložení v chladicím boxu do doby kremace, vlastní individuální kremace vèetnì posledního symbolického rozlouèení, výdej ostatkù bezprostøednì po kremaci ve vybrané urnièce nebo rozptyl èi vsyp ostatkù na naší louèce. telefon nonstop +420 737 110 790 www.krematoriumzvirat.cz email: [email protected]

192

Josef Duben