POLENSKÝ ZPRAVODAJ DDM POLNÁ INFORMUJE
DDM POLNÁ INFORMUJE KRAJSKÝ P EBOR DRUŽSTEV VE STOLNÍM TENISU STARŠÍCH ŽÁK ned le 4. ledna od 8:00 hodin v t locvi DDM BODOVACÍ TURNAJ NEJMLADŠÍHO ŽACTVA VE STOLNÍM TENISU ned le 11. ledna od 8:00 hodin v t locvi DDM KRAJSKÉ CENTRUM TALENTOVANÉ MLÁDEŽE VE STOLNÍM TENISU ned le 18. ledna od 9:00 hodin v t locvi
DDM
Od b ezna bude op t probíhat
KURZ P EDTANE NÍ VÝCHOVY PRO ŽÁKY 9. T ÍD Bližší informace budou v únorovém zpravodaji nebo volejte p. Kuníkovou, tel. 721 531 176.
pátek 30. ledna v 10:00 hodin sraz u DDM S sebou nutná obuv a od v + boby nebo sán . V p ípad nep íznivého po así se akce koná v t locvi DDM, s sebou nutné p ez vky!!! 16
1/2015
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
1/2015
Termín bude up esn n na plakátech a na webových stránkách DDM.
PRO VELKÝ ZÁJEM OPAKUJEME KURZ PRO DOSP LÉ: 1. ást 2. ást
VITRÁŽE PRO MÍRN POKRO ILÉ III.
st eda 14. ledna od 17:00 do 20:00 hodin st eda 21. ledna od 17:00 do 20:00 hodin
Cena: 600 K (v cen je sklo, cínové pásky, patiny a chemie) hem kurzu si m žete vyrobit a odnést vlastnoru vyrobenou vitráž. Veškeré vybavení a pom cky jsou v cen kurzu (sklo, sklá ský brus, atd.). Navštivte kurz a vyrobte sob nebo svým blízkým krásný originální dárek. Kurz je ur en pro mírn pokro ilé, ale i pro za áte níky. Po et ú astník je omezen. ihlášky do 12. ledna na tel. 567 225 761, nebo mobil 721 531 176, paní Kuníková.
Od 15. ledna bude probíhat v DDM Kurz keramiky pro pokro ilé II. Momentáln je obsazen. Na jaro chystáme Kurz keramiky pro za áte níky. Jedná se o 7 dvouhodinových lekcí. Zájemci se mohou hlásit v DDM.
MC STONOŽKA INFORMUJE V prosinci navštívili Stonožku jako každý rok Mikuláš, and l a dva zlobiví erti. Ty ale držel Mikuláš za dve mi, aby se d ti p íliš nebály. D ti dostaly zasloužené sladké odm ny a slibovaly, že už budou hodné. V dalších prosincových dnech si d ti vyrobily ertíky, váno ní dekorace a hlavn si spolu pohrály. Moc m pot šila vaše hojná ú ast a doufám, že bude pokra ovat. MC Stonožka p eje všem krásné a pohodové Vánoce a hodn zdraví, št stí a lásky v novém roce. Na všechny se teší Vaše Stonožka
KLUBY ZDRAVÍ INFORMUJÍ ednášky v m síci lednu: tvrtek 8. ledna v 17:00 hodin tvrtek 22. ledna v 17:00 hodin „CO JE NEJV TŠÍ HODNOTA OB AN R?“ LÉ IVÝ SUKULENT – ALOE VERA ednáška ThB. A. ZÁST RY Všechny p ednášky Klub zdraví probíhají ve spole enské místnosti v p ízemí radnice.
HUSOVA KNIHOVNA INFORMUJE
Ve st edu 14. ledna 2015 bude Husova knihovna z technických d vod uzav ena. D kujeme za pochopení. 17
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
1/2015
NOVINKY M SÍCE LISTOPADU KNIHY PRO DOSP LÉ TENÁ E: Bakari Bahia Já, Bahia, zázra zachrán ná Bauer Jan Rožmberkové – první po králi Bauer Jan Jihlavský zlý duch
Jackson Lisa
Novicka
KNIHY PRO D TI A MLÁDEŽ
Jackson Lisa
Noc p ed tím
Brezina Thomas
Kubátová Tá a
Valdemar
Brezina Thomas Hucklesby Jill Meadows Daisy
Cartland Barbara Davouze Marta
Druhá šance pro lásku Zrcadlení
Mercier Pascal Prchal Jan
Deveraux Jude
Casa Grande
Prošková Hana
No ní vlak do Lisabonu 100 let Husovy knihovny v Polné Kopistnaté prsty
Erben Václav
Trable anglického šlechtice v echách Mrtvá Rudé paprsky severního slunce Za íkáva nemocí
Reeman Douglas
Útok z mo e
Pratchett Terry
Riley Lucinda Whitton Hana
lno ní r že Kingston? P ece nalevo od Oxfordu
Pratchett Terry Pratchett Terry
Grippando James Hejkalová Markéta Hnízdil Jan
Meadows Daisy
ípad pro tebe a Klub Tygr . Po íta oví piráti ípad pro tebe a Klub Tygr . Po stopách yettiho Ztracený ježe ek Duhová kouzla. Slávka, radovánková víla Duhová kouzla. Jasmínka, dárková víla Johnny: jen ty m žeš zachránit lidstvo Johnny a mrtví Johnny a bomba
Slavnostní k est knihy vydané u p íležitosti 100. výro í Husovy knihovny V sobotu 22. listopadu byla slavnostn pok na publikace 100. let Husovy knihovny v Polné a v odpoledních hodinách navštívilo prostory domu . 9 na Sezimov nám stí n kolik desítek p íznivc knihovny i loutkového divadla. Bylo to p íjemn strávené odpoledne. Knihu si m žete zakoupit v knihovn a v Informa ním centru Polná za 90 K . Husova knihovna velmi d kuje autorovi Janu Prchalovi za jeho nezištnou práci. Honzo, d kujeme.
VÝRO Í JIND ICHA VOLENCE 150 let od narození Jind icha Volence, starosty m sta Polné a osobnosti eského pivovarnictví ed nedávnou dobou uplynulo 150 let od narození jedné z nejvýznamn jších polenských osobností prvé poloviny 20. století – Jind icha Volence. Svou inností se jmenovaný nesmazateln zapsal do d jin lokální politiky a spolkové innosti. Osoba Jind icha Volence však m la i nadregionální rozm r, a to v oboru pivovarnictví a áste také v politické samospráv . Cílem této krátké vzpomínky je práv iblížení Volencovy innosti zejména v odborných sladovnických organizacích, která není v Polné p íliš známa. Jind ich Volenec se narodil 17. prosince 1864 v Podho anech poblíž áslavi, kde m l jeho otec Karel v nájmu panský pivovar. Již v roce 1867 však Karel Volenec (†22. dubna 1898 v Polné) sm nil nájemní právo podho anského pivovaru za nájem panského ili Kate inského pivovaru v Polné. Syn Jind ich studoval na gymnáziu v Jihlav a po absolvování vojenské služby u d lost electva vystudoval v letech 1887–1888 odbornou školu sladovnickou v Praze. Hlubší znalosti svého oboru získal jako praktikant v pivovarech ve Velkých Popovicích, Úšt ku a eské Kamenici. Po návratu do Polné se v roce 1893 oženil a založil rodinu, kterou krom manželky Emilie tvo ily d ti Marie a Jind ich. Roku 1894 získal po svém otci do nájmu od Clotildy hrab nky Clam-Gallasové zdejší panský pivovar i s p ináležejícími hospodá skými pozemky. Roku 1920 pak celý komplex dosud fungujícího pivovaru zakoupil do svého vlastnictví. Jind ich Volenec provozoval polenský kate inský nebo též panský pivovar až do doby první pozemkové reformy, kdy byla zkonfiskována podstatná ást pozemk , pat ících k pivovarskému hospodá ství. Nejspíše práv tato skute nost spole s jistou povále nou stagnací výroby vedla Volence k radikálnímu kroku, kdy v roce 1927 prodal sv j kate inský pivovar zdejšímu právováre nému m anstvu, a došlo tak k fúzi obou závod . foto: Jind ich a Emilie Volencovi s d tmi Jind ichem a Marií (M stské muzeum Polná, Po-FS 41526) 18
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
1/2015
anský pivovar v Polné tím vy ešil dlouhodobý problém s nedostatkem kvalitní vody pro vlastní výrobu, když získal napojení na vodovod bývalého kate inského pivovaru. Sám Jind ich Volenec byl následujícího roku zvolen editelem m anského pivovaru. V roce 1894 si Volenec jako nový provozovatel menšího pivovaru dob e uv domil, že síla spo ívá v jednot , a proto po celý zbytek života podporoval vznik odborných pivovarnických organizací. Jeho innost na poli odborného sdružování zástupc eských, moravských a slezských pivovar se zdá být tém všudyp ítomná. Hned v roce 1895 vstoupil jako len do jediné tehdejší stavovské organizace v pivovarnické oblasti v Království eském, Spolku pro pr mysl pivovarský, kde se zapojil do jeho innosti v odboru malosládk . Již následujícího roku 1896 cestoval jako len deputace do Vídn k ministru financí, kde se poda ilo prosadit úlevu na spot ební dani pro malé pivovary, aby se zabránilo jejich postupnému zanikání. Díky své úsp šné innosti byl v roce 1900 zvolen do výboru spolku, roku 1911 se stal jeho místop edsedou a následn roku 1929 postoupil až do funkce p edsedy této celostátní odborné korporace. Jind ich Volenec p sobil též p i zakládání Ochranného svazu pivovar v echách roku 1907, ve kterém byl inným t icet let. Od roku 1926 zasedal také ve výboru Úst edního svazu eskoslovenských pivovar , až do roku 1933 byl léta p edsedou V deckých ústav pivovarských a funkcioná em spole nosti, jejímž cílem byla podpora v deckých ústav . Krom podpory sladovnického výzkumu si byl Volenec v dom i pot eby informovanosti podnikatel v oblasti pivovarnictví a možnosti hlásat nové myšlenky plošn – proto se roku 1907 stal spole níkem a roku 1912 i jednatelem pražské vydavatelské spole nosti, zajiš ující existenci pivovarnických asopis Kvas a Böhmischer Bierbrauer; ve spole nosti p sobil ješt ve svých sedmdesáti letech. Volenc v vliv dosáhnul i do bankovního sektoru, když roku 1910 byl zvolen lenem správní rady Banky pro pr mysl pivovarský; o dev t let pozd ji se astnil také založení Pojiš ovny pr myslu kvasného, kde vykonával po mnoho let funkci lena správní rady. Lze tak shrnout, že Jind ich Volenec se výraznou m rou podílel v podstat na všech významn jších sdruženích pivovarnického oboru, kdy ší e jeho záb ru sahala od výzkumu p es zajišt ní financí, fiskální politiku až po umožn ní publikování odborných názor a informací. V ele veškerých t chto organizací stál desítky let, až do vysokého v ku. Angažovanost v celostátních pivovarnických organizacích, p irozen , p inesla Volencovi i jistý politický kredit, kterého bohat využil zejména v místním m ítku. Roku 1898 byl zvolen lenem polenského stského zastupitelstva, roku 1902 se stal radním a po rezignaci Rudolfa Sadila roku 1905 byl zvolen starostou m sta. Funkci vykonával až do nep íliš š astného období konce sv tové války, kdy krom osobního rodinného nešt stí – p ed asné smrti obou d tí – byl praný ován regionálním radikálním tiskem za údajné prorakouské smýšlení. Po hladové bou i v Polné z funkce starosty dne 6. ledna 1919 sám odstoupil. Znovu byl zvolen starostou m sta roku 1931 a funkci vykonával po sedm let, do 29. kv tna 1938. Starostenskou funkci p ijal tentokrát v t žké dob hospodá ské krize a skládal ji v období vážného ohrožení státu. Volenec však, jako len národní strany svobodomyslné a následn národní demokrat, sm oval svou snahu i k získání vyšších politických funkcí. Tak již v roce 1901 neúsp šn kandidoval proti n meckobrodskému advokátu JUDr. Eduardu Brzorádovi do eského zemského sn mu na místo poslance za okresy N mecký Brod, Polná a Humpolec. Št stí zkusil znovu v roce 1929 p i volbách do senátu. Od roku 1922 p sobil zárove jako funkcioná zemské samosprávy – zasedal jako len eské zemské odvolací komise da ové. Do své smrti dne 26. zá í 1942 sta il Jind ich Volenec úsp šn p sobit skute v dlouhé ad místních Jind ich Volenec , kolem 1925 spolk (divadelní, vojenských vysloužilc , sbor dobrovolných hasi , Sokol…) a jako starosta m sta po (M stské muzeum Polná, Po 21/B/5057) sob zanechat n které úsp šné projekty (m stský vodovod, elektrárna, první mate ská škola a jiné). Málo známou skute ností také je, že dne 1. prosince 1911 založil Jind ich Volenec spole s Václavem Novákem a Františkem Slámou spole nost Sláma a spol., továrna na kovové zboží, spole nost s r.o. – p edch dce dnešního TKZ, s.r.o. V samotném st Polná po Jind ichu Volencovi z stala jist sv tlá stopa a plným právem nese jedna z ulic m sta dodnes jeho jméno. Zárove však je možné jej vnímat jako jednu z nejvýznamn jších osobností eského pivovarnictví prvé poloviny 20. století. Hlavní použitá literatura a prameny: SOkA Jihlava, Archiv m sta Polná, knihy 269 a 270; K sedmdesátce Jind icha Volence. Pivovarský asopis „Kvas“, ro . 62, . 51-52, s. 1-2; Plašil, Filip: Polenští starostové. Polensko, ro . XIII, . 4, s. 3–14; Prchal, Jan: Biografický slovník Polenska. Nakladatelství Linda: Polná 2002; Prchal, Jan; Šup, Milan: Polenské pivovary, hospody a hosp dky. Nakladatelství Linda: Polná 2004; Rérych, B etislav: Oslavná k sedmdesátce starosty m sta Polné p. Jind icha Volence. M stské muzeum Polná, Po-5/2000/39; týž: Právováre né m anstvo v Polné. In: Stanovy „Právováre ného m anstva v Polné“. Polná 1930, s. 17–52; týž: Rodáci a obyvatelé m sta Polné. M stská spo itelna v Polné: Polná 1935; Vrána, Filip: Pivovarnictví v Polné u Jihlavy – spory o vodu. Polensko, ro . XX, . 3, s. 3–7; Národní listy, ro . 69, . 281, p íloha, s. 15; ro . 41, . 281, ranní vydání, s. 2; ro . 56, . 301, ranní vydání, s. 4; ro . 43, . 292, ranní vydání, s. 3; ro . 52, . 108, ve erní vydání, s. 3; ro . 51, . 269, ranní vydání, s. 5; ro . 37, . 270, s. 5; ro . 69, . 252, s. 5; Národní politika, 18. 9. 1910, p íloha . 3, s. 1–2; Hlasy z Posázaví, ro . XI, . 5, s. 4–5. Filip Plašil, Klub Za historickou Polnou
ED 500 LETY KOUPILI POLNOU TR KOVÉ Z LÍPY V tomto roce tomu bude 500 let, kdy Polnou a celé, tehdy již celkem rozsáhlé, panství koupil eský šlechtický rod – Tr kové z Lípy. P edstavitelé rodu se po n kolik generací proslavovali nejen svým bohatstvím, ale i jako vojensky zdatní velitelé, kte í se zú astnili se svým vojskem mnoha vojenských operací na stran p ívrženc kalicha. ídomek odvozovali Tr kové podle vsi Lípa u Hradce Králové, odkud pocházel p íbuzenský rod Salav z Lípy, od nichž Tr kové p evzali podobu rodového erbu. Zna ného majetku nabyli Tr kové v dob husitských válek. Z té doby o nich pocházejí i první spolehliv jší zprávy. Hlavní p edstavitel rodu Mikuláš Tr ka z Lípy koupil roku 1427 hrad Homoli u Náchoda, který ovládal do roku 1434. Velkou vážnost a pozd ji i nemalý vliv si Mikuláš Tr ka zajistil uznáním císa e Zikmunda za eského krále, jemuž zap il v tší ástku pen z. Za to mu císa ud lil mnohé výsady. Po bitv u Lipan získal Tr ka m sto Pelh imov. Z jeho iniciativy se zde ve ty icátých letech 15. století konaly ty i zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Sjezd se v Pelh imov ú astnil i pozd jší eský král Ji í z Pod brad. V roce 1436 zakoupil Mikuláš Tr ka mnoho vesnic v oblasti Dolních Kralovic, následn i statky K ivsoudov, Zahrádku a Št pánov. Majetek dále rozmnožoval a po roce 1440 byl vlastníkem Sv tlé nad Sázavou, Lipnice, Vožice a Vlašimi. T i roky p ed svou smrtí (1454) zakoupil ješt panství He man v M stec. V té dob byl jedním z nejbohatších ech . 19
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
1/2015
Mikuláš Tr ka m l t i syny – Buriana, Zde ka a Mikuláše, kte í dále majetek rodu rozši ovali. Koupili statek Zlenice a okolní vesnice a hrad Kámen (1456). V roce 1464 Zden k Tr ka zem el a majetek byl následn rozd len mezi dva bratry – Burian sídlil na Lipnici a Mikuláš ve Vlašimi. Burian Tr ka si zajistil významné místo u dvora; všemožn podporoval Ji ího z Pod brad a stal se nejvyšším královským písa em. Král Ji í z Pod brad ustanovil Buriana Tr ku roku 1461 velitelem vojska vyslaného proti odbojné Jihlav . Také v dalších letech zasáhl Burian v zájmu eského krále vojensky na n kolika místech – nap . p i dobýváni Šternberku. Dne 16. ledna 1468 koupil Burian Tr ka z Lípy Polnou, P ibyslav a Ronov s podmínkou, že po jeho smrti bude celé rozsáhlé panství Viktorinovi z Kunštátu ve stejné cen vráceno zp t. To se stalo ješt téhož roku, když Burian Tr ka zem el. P ed svou smrtí ješt získal do majetku rodu želivské a vilémovské klášterství a ješt ty i vesnice opatovského kláštera. Úmrtím Buriana Tr ky ztratila strana podobojí jednoho ze svých významných p edstavitel . Burian l ty i syny: Mikuláše mladšího (který tak dostal k estní jméno po svém strýci), Melchidese, Ji íka a Buriana. etí z Tr – Mikuláš – se rovn ž velmi dob e uvedl jako dobrý hospodá a vojenský velitel. Roku 1468 byl ú astníkem dobývání Konopišt a zápisem získal panství ice. N které statky výhodn prodal (nap . Dolní Kralovice), aby zakoupil jiné (Veliš, vesnice u Vlašimi, Smi ice aj.). Pozd ji Tr m pat ilo i Opo no, které si zvolili za své sídlo. Zde nechali vybudovat velký zámek. Na za átku 16. století se rod rozd lil na dv v tve, tzv. vlašimská vym ela koncem 16. století. Po átkem 16. století drželi panství Polná-P ibyslav ješt páni z Kunštátu. P íslušník rodu Hynek Bo ek se v roce 1502 oženil s Kunhutou z Pernštýna. Velkolepá svatba, trvající od 14. ervna 1502 za ú asti mnoha vzácných host p t dn , se konala na hrad Polná. Jedním z host byl také Mikuláš mladší Tr ka. Sluší se dodat, že v upomínku dali manželé zhotovit na panský d m (dnes p. 49 na Husov nám stí) pam tní kamennou desku. Hynek Bo ek si vysloužil p ezdívku „Suchý ert“. Po svém otci záhy p evzal polensko-p ibyslavské panství. Svým poddaným v 35 vesnicích na polenském panství daroval právo odkázat sv j majetek komukoliv a Polenským potvrdil právo vlastnit rybník Mastník. V roce 1515 se Hynek Bo ek z Kunštátu rozhodl panství prodat a Polná p ešla do majetku Mikuláše mladšího Tr ky z Lípy. Kupní listina byla stvrzena 14. prosince 1515 na polenském hrad . Majetek za 10 800 kop pražských groš obnášel m sta: Polná a P ibyslav, vesnice: Borová, Brzkov, Buková, Dobrá, Dobroutov, Dolní V žnice, Dvorce, eská Jablonná, Horní V žnice, Hrbov, H išt , Janovice, Ke kov, Malá Losenice, Modlíkov, N mecká Jablonná, N mecký Šicendorf, Nížkov, Nové Dvory, Olešná, Peršíkov, Pod šín, Po ežín, Po í, Rosi ka, Skrýšov, St ítež, Šachotín, Špinov, Velká Losenice, Vep ová, V žni ka, Záborná, Žižkovo Pole a Ždírec. Krom Polné vlastnil Mikuláš mladší Tr ka ješt Opo no, T ebechovice, Smi ice, Lipovec, Chot bo , Podol, Žumberk, ín, Kamenici, Benešov, na Morav pak nap . Záb eh a Klášterec. Mikuláš mladší Tr ka z Lípy zem el 3. dubna 1516 jako bezd tný. V historických pramenech se mj. dozvíme, že roku 1507 dal svou nev rnou manželku Kate inu ze Šelmberka zazdít. Majetek odkázal svým blízkým p íbuzným. Dosud nezaplacené panství Polná-P ibyslav zd dil jeho bratr Burian. A protože Polnou Mikuláš zakoupil dohodou na splátky, z dluhu neuhrazeného Hynku Bo kovi vznikly velké nesváry a soudní p e, které se táhly až do roku 1519. Nicmén , pokra ovatel rodu Burian Tr ka p es veškeré nesnáze v majetkovém urovnání, které musel p ekonávat, potvrdil dne 11. listopadu 1518 Polné výsady. Stalo se tak na žádost Polenských a stu byly listinou, stvrzenou také Burianovým synem Janem, potvrzeny všechny svobody a m stská práva, nabyté v minulosti. Navíc m stu daroval k užívání dva rybníky za Hrbovem. Rok 1518 byl pro Polnou a potažmo i pro rod Tr významným také v oblasti rozvíjející se geografie. Knihtiska Mikuláš Klaudyán vydal v Mladé Boleslavi Mapu zem eské ozdobenou zemskými znaky a erby nejvyšších ú edník , stav a m st. Na této dosud nejstarší známé map ech je jako kališnické m sto rovn ž zakreslena Polná – ižovatka p ti vyzna ených cest se sm ry na N mecký Brod, ibyslav, Ž ár, Jihlavu a Po átky. O vážnosti šlechtického rodu Tr na královském dvo e sv í i další událost, pro Polnou rovn ž velmi významná. Od 11. b ezna 1522 byly hosty Buriana Tr ky z Lípy na polenském hrad zástupci t í eských stav , aby zde uvítali krále Ludvíka Jagellonského s doprovodem na cest z Uher do Prahy. Po p edchozích pompézních p ípravách došlo ke slavnostnímu uvítání až 22. b ezna mezi Polnou a Janovicemi. Ludvík Jagellonský se vydal s královnou Marií Habsburskou (nedlouho po svatb ) na cestu do Prahy p es Moravu, aby urovnal spory mezi Burian Tr ka z Lípy a jeho manželka Kate ina z Lichtenburka, portrét od stavy. Družina pán , rytí a m an v ele se Lvem a Vojt chem Albrechta Dürera z roku 1516 z Pernštejna pak krále doprovodila od Polné sm rem ku Praze. V letopisech je poznámka, historiky asto citovaná a lze p ijmout i domn nku, že snad takto upravená: „Král Ludvík byl vítán v Polné od tolika hostí, že jim polenské hospody nesta ily.“ Slavností na pražském hrad , uspo ádaných na po est eského krále, se však polenský pán Burian Tr ka z Lípy již nezúastnil, onemocn l a 30. kv tna 1522 zem el. Polnou zd dil jeho syn Jan. Jan Tr ka z Lípy p ikoupil v roce 1523 k polenskému panství Arnolec a Mezi ko od Václava Chroustenského z Malovar a posléze jej roku 1525 jmenoval správcem polenského panství. To se záhy ukázalo jako neuvážené rozhodnutí polenského pána. Václav Chroustenský nakládal se sv eným majetkem tak, že hospoda il spíše ke svému užitku, než ku prosp chu Jana Tr ky. V pozici polenského hejtmana zavedl nové, p ísn jší dan a po ase zakoupil za „nahospoda ené“ peníze velký statek Myslibo ice u Znojma. Krom toho získal Chroustenský i panství N mecký Rudolec, sousedící s panstvím Polná. Jan Tr ka byl nucen, pravd podobn ve finan ní tísni, roku 1536 prodat za 5500 kop pražských groš vesnice St ítež, Dobronín, Ždírec a Heroltice z polenského panství m stu Jihlav . Z Polné do Myslibo ic Václav Chroustenský odešel v roce 1538. V roce 1539 Ferdinand I. na žádost vychytralého Václava Chroustenského povýšil Myslibo ice na m ste ko, ud lil mu znak, právo pe etit zeleným voskem a navíc dva výro ní trhy a týdenní trh. Polenského panství se Jan Tr ka z Lípy vzdal roku 1538, prodal jej Karlovi z Valdštejna a na Hrubé Skále a jeho choti Elišce z Postupic za 25 250 kop eských groš . V kupní listin nás zaujme vý et padesáti rybník na panství Polná, z ehož vyplývá, že za Tr byla budována pevná sí rybník ur ených edevším k chovu ryb. Polná byla po staletí v majetku bohatých a známých šlechtických rod . Strategická poloha m sta na esko-moravské hranici, velký výstavný hrad, d ležité dálkové komunikace, které m stem nebo jeho v jeho blízkosti procházely, byly pádným d vodem k získání a držení tak d ležitého místa. Ze stejných pohnutek vlastnili toto kdysi významné m sto – Polnou – i Tr kové z Lípy, šlechtický rod, který nep ehlédnuteln vstoupil do d jin eských zemí. Tr kové vlastnili Polnou, P ibyslav a p ilehlých 35 vesnic 23 let a jejich konání se nesmazateln odrazilo i v historii Polné. Dvakrát d lený rodový znak Tr z Lípy m l naho e erný, uprost ed st íbrný a dole ervený pruh. V klenotu ervený a st íbrný roh s prapore ky v opa ných barvách. Jan Prchal 20
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
1/2015
NÁZORY, KOMENTÁ E, OHLASY, DOPISY SNK Spole
pro Polnou
Nepr chodné zastupitelstvo
Tento p ísp vek píši týden po druhém zasedání zastupitelstva a ješt dnes z n j cítím ho kou pachu . ekal jsem, že na zastupitelstvu bude fungovat alespo elementární logika, to jsem se ale mýlil. JEDNACÍ ÁD ZASTUPITELSTVA V jednacím ádu zastupitelstva stojí, že se každý m že vyjád it k jednomu bodu pouze dvakrát. Nikdy d íve se to nedodržovalo a všichni zastupitelé v dí, že se to nebude dodržovat ani v tomto volebním období. P esto svou v tšinou odmítli náš návrh na odstran ní tohoto bodu. Schválili jsme si tedy jednací ád, podle kterého se nebudeme ídit. Pro tedy n co takového existuje? Když ho budeme porušovat v tomto bod , co nám brání, abychom ho porušovali i v dalších? ídit sch zi má ídící sch ze. To je zpravidla starosta. M l by unést tíhu odpov dnosti a v p ípad pot eby um t diskutujícímu odebrat slovo. Situace, kdy že starosta odebrat slovo, má stanovit práv jednací ád zastupitelstva. Jind ich Sko dopole to ale považoval za metlu proti starostovi, a proto byl proti. A proto byla proti v tšina zastupitel . ROZPO ET M STA NA ROK 2015 Na spole ném povolebním jednání s Nezávislými pro Polnou jsme ud lali velikou chybu. Souhlasili jsme s tím, že výbory budou voleny až na druhém zasedání zastupitelstva. Tím došlo k tomu, že na st ede ním zasedání (3. 12.) jsme m li hlasovat o rozpo tu, který ale nebyl, jak je dobrým a b žným zvykem, projednán finan ním výborem. Navrhli jsme tedy, aby rozpo et projednal nejprve finan ní výbor, a potom aby se k n mu sešli zastupitelé a hlasovali o n m pou en . Nato nás zastupitel Kvasni ka vyzval, abychom p ípadné dotazy vznesli hned, protože další sch ze zastupitel je zbyte ná. Na otázku ob ana Klusá ka – kde v rozpo tu najde p íjem z majetku Polné, který má ve Svazu vodovod a kanalizací Jihlavsko – odpov l: „Pokud vím, tak to tam ješt není, protože nikdo nemá jistotu, co bude v rozpo tu SVaK.“ Starosta ale up esnil, že tento druh p íjm v rozpo tu není, nikdy nebyl a ani nemá být. Je to snad tak, že pro pana Kvasni ku je v rozpo tu suma blízká šesti milion m nepodstatná? P i zkoumání rozpo tu asi soudil, že se tam možná n kdy v pr hu roku zmín ná ástka objeví a najednou zjistil, že to tak není. Nevadí … K našemu návrhu, aby byl rozpo et projednáván na dalším zastupitelstvu, se pan Kvasni ka zdržel. Vzáp tí ale hlasoval pro schválení rozpo tu. K návrhu rozpo tu se vyjád il i zastupitel Zden k Dvo ák. Podle n j m žeme rozpo et schválit, a když bude špatný, zm níme ho rozpo tovými zm nami. Co je to za ešení? Nebylo by lepší schválit ho tak, jak ho chceme, aby mohli všichni s p id lenými pen zi závazn po ítat? Pokud se chcete podívat, jak to celé probíhalo, mrkn te na záznam zasedání. Je na webu m sta. Roman Va ej ka
SNK Polná – Dobrá adresa
21
