Závěrečný workshop z cyklu psychologie – pedagogika – komunikace
praktická část Připravil a prezentuje: PhDr. Andrej Drbohlav 6. 4. 2011
Zaměřuje se na základní psychologické pojmy, především na rozvoj empatie, vytváření pozitivních konfliktů, zpracování negativních konfliktů, supervizi kolektivní dynamiky a rozvoj psychických vlastností u jednotlivců.
Druhy komunikace
- verbální (slovní) - neverbální (mimoslovní) - sociální (orientace na partnera téhož druhu – např. komunikace dvou těhotných žen) - pedagogická (jde o to, o čem a s kým komunikujeme) - přímá (přímý kontakt s druhým – verbální i neverbální) - nepřímá (prostřednictvím komunikačních prostředků) - interpersonální (mezi lidmi) - intrapersonální (individuální komunikace) - jednosměrná (k někomu mluvím, ale on nereaguje) - obousměrná (má zpětnou vazbu) - soukromá (je určena pro omezený počet komunikantů) - veřejná (pro neomezený počet lidí – prostřednictvím médií, komunikačních prostředků) - externí (komunikace podniku s okolím) - interní (komunikace v podniku)
Komunikační přístupy v pomáhajících profesích
- Individuální přístup (lékařská psychologie - komunikace s pacientem, psychoterapie, individuální resocializace, streetworking, atp. - Individualizovaný přístup - orchestr, firma, škola, atp. - Skupinový přístup - firma, divadelní soubor, rodinná terapie, komunitní práce - Hromadný přístup - armáda, některé školy - Masový přístup
Druhy komunikačních struktur
ovlivňují chuť pracovat ve skupinách, spokojenost a množství komunikačního šumu
Hvězda ryze centralistická struktura (šéf dává příkazy) Pyramida ryze centralistická struktura nevýhoda: není propojení mezi lidmi Plná struktura každý může komunikovat s každým => přispívá k prosazení týmové práce časová náročnost při přijímání rozhodnutí
Praktická cvičení
Jeden z nejznámějších testů byl publikován v roce 1926 v knize „Measurement of intelligence by Drawings“ („Měření inteligence kresbou“) a autorem je Florence Goodenough. Tento test, který se velmi brzo stal uznávaným psychologickým nástrojem k vyjádření rozumových schopností je obecně znám jako takzvaný D – A – P test neboli „Draw a Person“ test.[1] Tento test byl několikrát významně reinterpretován pro různé účely. V druhé polovině 20. století jej systematicky rozšířila Karen Machoverová, když potvrdila svou hypotézu, že D – A – P může sloužit zároveň jako test osobnosti. Machoverová předpokládala, že určité výrazné prvky v kresbě reflektují specifické a charakteristické rysy osobnosti. Tyto zvláštnosti odvozené z testu D – A – P odrážely osobní sebepojetí (Self-concept) portrétováním nevědomých projekcí konkliktu. Například konstrukce některých částí těla může reflektovat jedincův postoj a integrační zdatnost. Třeba hlava v kresbě poukazuje na náznaky sociální vyrovnanosti, sociální percepce a kontroly tělesných impulsů zatímco ruce a nohy jsou symbolem sociální adaptability.[2] Propozice částí těla tak poukazují na impulzy, úzkosti, konflikty a kompenzace charakteristické pro daného člověka. Zásadní roli v interpretaci kresby mají určité detaily jako třeba: velikost figury; umístění na papíru; kadence kresebného pohybu; tlak na tužku; jednolitost a variabilita linie; posloupnost jednotlivých částí kresby; pojetí pozadí; živelnost či neohrabanost; zda je figura kreslena zepředu či z profilu.[3] Kresebný proces a jeho následná analýza mají svůj diagnostický význam nezávisle na věku vyšetřovaného jedince. Významová obrazná seskupení jsou sice u starších jedinců rozsáhlejším řetězcem asociací, ale i přesto si zachovávají elementární interpretační význam. To se prokázalo v testu, který jsem realizoval v roce 2001 v šesti věkových skupinách v rozpětí od 3 do 46 let o celkovém počtu 150 respondentů. Zadaná témata pro jinak spontánní kresbu jako třeba téma „matka“, „sourozenec“ či „já – veselý a smutný“ vykazovala zásadní interpretační podobnost. Kresebná realizace byla u starších jedinců významově obšírnější, což lze přisuzovat výtvarné zkušenosti a individuální znalosti symbolů. Nicméně v základních znacích byl patrný signifikantní emocionální postoj k danému tématu, resp. osobě. Výraznější a v podstatě zcela rozdílná asociační představivost vznikala u témat, která nesouvisela s určitou osobou nebo blízkým vztahem, ale s pocitem a schopností výtvarně interpretovat zadanou vlastnost či jev jako například „láska“, „přátelství“, „pravdomluvnost“. V dětském věku byla tato témata zaznamenávána ve většině případů univerzálním způsobem, který byl charakteristický volbou podobných barevných odstínů z pravidla ze spektra tzv. „teplých“ barev a daná asociace byla kompozičně mnohdy spojena či umístěna blízce konkrétní postavě. Absence osoby v souvislosti s výtvarně projeveným pocitem ze zadané vlastnosti byla patrná u dětí z dětského domova a dětského diagnostického ústavu, ale zde se zásadně měnila i podoba základních znaků (velikost postavy, kompoziční uložení) již u znázornění konkrétních osob. U dospělých jedinců byla schopnost představivosti zadaných vlastností a jevů a jejího přenesení do výtvarné podoby zásadně ovlivněna zkušeností s daným pojmem, (která dětem mnohdy chybí), a proto symboly a znaky již nevykazovaly tak elementární výpovědní hodnotu, ale složitější interpretační celek, který již vyžadoval slovní popis.
Rozpor pojetí oboru
Mezi další testy, které mají arteterapeutický základ a umožňují široké diagnostické možnosti patří také test z roku 1948 s názvem
H – T – P (House – Tree – Person) test s širokou explorační schopností.[4] Tři objekty H – T – P (Dům – strom – osoba) byly vybrány záměrně pro svou schopnost odhalovat u malých dětí důvěrné postoje a stimulovat vědomé i nevědomé asociace. Například tedy dům nebo také domov odráží jak postoj k samotnému domovu, tak i vše co se v daném domě každý den odehrává. Strom reprezentuje individuální psychický růst a také cítění a vztah k okolnímu prostředí.[5]
Moderní trendy v pedagogice
Mezi další důležité testy patří bezesporu D – A – F (Draw – a – Family Test), který už více poodkrývá vztahové zákonitosti. Jedním z nejvýznamnějších je však K – F – D test (Kinetic – Family – Drawings), jehož autory jsou Burns a Kaufman, kteří dokázali posunout realizaci i interpretaci dětské kresby od self-konceptu do oblasti interpersonálních vztahů. Jedná se o projektivní techniku, která se táže po individuálním znázornění kohokoliv v rodině jakožto i dynamických vztazích mezi dílčími členy.[6] U mnoha jedinců jsem se setkal se situací, že výtvarné vyjádření vztahu k jisté osobě je jim tak intenzivně nepříjemné, že leč ostatní postavy vykreslí v plném rozsahu včetně obličejové partie, tak osobu se kterou se pojí negativní emoce znázorní jen lineárním obrysem či shlukem čar či ploch. Někteří dospělí jedinci, ale obzvláště pak děti mnohdy nedovedou opustit kresbu postavy pokud pocitově není zaznamenáno vše a není tak zcela hotova se všemi symboly a detaily. Časová prodleva způsobená tímto komplexním a zcela konkrétním až realistickým výtvarným projevem může být pro takového pacienta značně vyčerpávající. Vnější výtvarné vyjádření (chování prezentované kresbou) není tak hluboce prožíváno jako paralelně probíhající prožívání a niterné zření, které je značně intenzivnější expresí neboť nese empirii konkrétních situací se kterými se představa kresebně představované osoby pojí.
Klíče – zásady přístupu
F – I – L - G test (Feeling in linear graph) neboli „záznam pocitu v lineárním grafu“ Tento lineární záznam v čase umožňuje prediagnostikovat komplikovanější vztah či postoj k nějaké osobě či prezentovat intenzivní city. Takový záznam je možné následně verbalizovat, analyzovat, longitudinálně sledovat a měřit.[7] FILG test je v postatě nepřetržitou linii, která se podobně jako písmo vede zleva doprava měkkou tužkou ve volném úchopu (pokud možno) a jedinec lineárním způsobem zaznamenává svůj současný pocit. V určitých intervalech jsou jedinci sdělovány pojmy, které vyvolají (nebo nevyvolají) lineární reakci různé intenzity přítlaku, četnosti a směru linie, tvaru a délky záznamu. Pro uvolněnější interpretaci je dobré před započetím tohoto testu s konkrétními pojmy začít jiným, spíše relaxačně – kognitivním testem, kdy jedinci pustíme určitou hudbu a on v nepřerušeném lineárním záznamu prezentuje své bezprostřední pocity a dojmy, což vyvolává synestézii a pozvolné odeznívání absolutní preference racionálního mozku jako primární a bezvýhradné korekce emocí. FILG test nám může zcela nenásilně poodkrýt vědomé i nevědomé obrazy mysli a přitom neexponovat rozsáhlejší paralelní empirické prožívání. V zásadě primární využití tohoto testu lze nalézt v diagnostické deskripci vztahů a postojů jedince ve čtyřech základních oblastech pojmů: 1) interpersonální vztahy; 2) personální vztahy; 3) vztahy k normám a hodnotám; 4) vztahy k materiální realitě. [8] FILG test obsahuje ve své základní podobě 3 záznamová pole, kdy první pole je určeno pro horizontální lineární záznam klienta, druhé pole je pro záznam následné nebo i souběžné verbalizace pojmu a třetí pole je pro zápisky psychologa z detailního pozorování diagnostikovaného jedince, tedy mimické, posturické a jiné projevy. Výrazné sekvence lineární aktivity u určitého pojmu lze dále specifikovat použitím dalšího následného testu anebo přímo v průběhu prvního testu, kupříkladu pokud zaznamenáme výraznější aktivitu u pojmu „Otec“, můžeme dále v určitém odstupu výrazně specifikovat daný pojem doplňujícími podpojmy v situacích jako třeba: „ Táta veselý“; „Táta rozzuřený“; „Táta a Ty“, atd.. Užití doplňujících pojmů v různých situacích vztahu nám umožňuje přesněji poznat a analyzovat blízké prostředí jedince. [1] Burns, Robert. C., Kaufman, Harvard S.. Actions, styles and symbols in kinetic family drawings (K-F-D) – An Interpretative Manual. Psychology Press, 1972, s. 2. [2] Oster, Gerald D., Crone Patricia G.. Using drawings in assessment ant therapy. Psychology Press, 2004, s. 76. [3] Klepsch, Marvin, Logie, Laura. Children draw and tell – An Introduction to the Projective Uses of Childrens Human Figure Drawings. Psychology Press, 1982, s. 20. [4] Burns, Robert. C., Kaufman, Harvard S.. Op. Cit., s. 2. [5] Malchiodi, Cathy A. Understanding children drawings. Great Britain, Guilford Press, 1998, s. 16. [6] Hilsenroth, Mark J., Segal, Daniel L.. Comprehensive handbook of psychological assessment. Volume 2. – Personality assessment. John Wiley and Sons, 2004. [7] Drbohlav, Andrej. Definice, metody a formy F.I.L.G. testu u vybraných skupin dětí a dospělých. Univerzita Hradec Králové , Katedra speciální pedagogiky, dosud nepublikováno, 2004. [8] Což v podstatě kopíruje prediktory (ve F. I. L. G. testu: pojmy) BETA elipsy modelu diagnostické komparace behaviorálních a psychopatologických prediktorů.
Graf valenčních vrstev
Děkuji za pozornost
