závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

závěrečná zpráva

Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

červenec 2012


© Sociotrendy, 2012 ISBN 978-80-904888-6-1


Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 4 1.

Obecná část – Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování .......... 5 1.1 Struktura obyvatelstva dle počtu, věku a pohlaví ................................................................... 6 1.1.1 Počet obyvatel ................................................................................................................. 6 1.1.2 Pohyb obyvatelstva za sledované období ..................................................................... 10 1.1.3 Struktura obyvatel ......................................................................................................... 13 1.1.4 Rodinný stav obyvatelstva ............................................................................................. 16 1.1.5 Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství ........................................ 17 1.1.6 Specifika věkového složení ............................................................................................ 18 1.1.7 Prognóza věkového složení obyvatelstva ...................................................................... 19 1.2 Struktura obyvatelstva dle vzdělání ...................................................................................... 22 1.3 Struktura obyvatelstva dle mechanické měny ...................................................................... 23 1.3.1 Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob za období 2000 – 2011 ............................ 23 1.3.2 Přistěhování z ciziny, stěhování v rámci republiky a vnitřní stěhování ......................... 25 1.3.3 Preferované obce s rozšířenou působností v rámci stěhování ..................................... 27 1.3.4 Přírůstek stěhováním z počtu obyvatel v MSK 2000 – 2011 ......................................... 31 1.3.5 Celkový přírůstek/úbytek počtu obyvatel v MSK 2000 – 2011 ..................................... 32 1.4 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity ................................................................... 33 1.4.1 Ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo ........................................... 33 1.4.2 Procento ekonomicky aktivních ve srovnání s republikovými údaji.............................. 33 1.5 Sociální bydlení ...................................................................................................................... 37 1.6 Kriminalita, prevence kriminality .......................................................................................... 38 1.6.1 Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje – pořadí všech obvodních oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností ......................................................................................................... 39 1.6.2 Oběti trestné činnosti .................................................................................................... 41 1.6.3 Pachatelé trestné činnosti ........................................................................................... 44 1.6.4 Vývoj kriminality v MS kraji za období 2000 – 2011 ...................................................... 45 1.6.5 Údaje o hlavních druzích kriminality ............................................................................. 48 1.6.6 Počty dopravních nehod................................................................................................ 48 1.6.7 Počty osob ve věznicích na území MSK ......................................................................... 49 1.6.8 Objasněnost trestné činnosti v MS kraji ........................................................................ 50 1.6.9 Přehled měst v MS kraji vybavených Městským kamerovým dohlížecím systémem ... 51 1.6.10 Počty přestupků............................................................................................................. 52 1.6.11 Vývoj počtu uložených alternativních trestů a jakých za období 2000 - 2011 .............. 56 1.7 Sociální zabezpečení .............................................................................................................. 59 1.7.1 Počet plateb a vyplacených příspěvků na péči .............................................................. 59 1.7.2 Počet plateb dávek hmotné nouze................................................................................ 62 1.7.3 Počet osob s průkazem ZTP v Moravskoslezském kraji ................................................. 66 1.7.4 Počet vyplacených invalidních důchodů, starobních důchodů včetně uvedení jejich průměrné výše............................................................................................................................... 70

www.sociotrendy.cz

2 strana | 156 celkem


2 Specifická část – Sociodemografická část se zaměřením na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb ....................................................................................................................... 73 2.1 Cílové skupiny a jejich popis .................................................................................................. 73 2.1.1 Senioři ve věku nad 65 let ............................................................................................. 73 2.1.2 Osoby se zdravotním postižením .................................................................................. 82 2.1.3 Osoby s chronickým duševním onemocněním .............................................................. 95 2.1.4 Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let................................................... 104 2.1.5 Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby bez přístřeší ..................................... 109 2.1.6 Osoby se specifickými potřebami ................................................................................ 114 2.1.7 Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé ........... 125 2.1.8 Osoby s poruchou autistického spektra ...................................................................... 136 2.2 Vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami .................................. 145 2.3 Vybrané údaje o sociálních službách v Moravskoslezském kraji ......................................... 152

Závěr ....................................................................................................................................... 155 Použité zkratky ....................................................................................................................... 156

www.sociotrendy.cz



Úvod Zpracování Socio-demografické analýzy slouží pro potřeby procesu plánování rozvoje sociálních služeb (informace o území, obyvatelstvu aj.) na území Moravskoslezského kraje. V obecné části je analýza zaměřena na popis statistických údajů z území vztahující se k procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb, ve specifické části na popis vybraných cílových skupin uživatelů sociálních služeb.

Introduction Processing Socio-demographic analysis serves the needs of the process of planning the development of social services (information on area, population, etc.) in the Moravian-Silesian Region. The general part is focused on the description of the statistical data related to the process of medium-term planning of social services in a specific section on the description of selected target groups of users of social services.

www.sociotrendy.cz



1. Obecná část – Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování Moravskoslezský kraj1 se rozprostírá na ploše 5427 km2. Svou rozlohou se řadí k velkým regionům. Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²). Téměř dvě třetiny (62 %) obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453 obyvatel na km²), nejnižší na Bruntálsku (63 obyvatel na km²). Kraj tvoří 6 okresů a spadá pod něj 299 obcí – z toho 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 30 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Největší rozlohu má okres Bruntál, který má ale zároveň nejnižší počet obyvatel. Nejvyšší zalidněnost má okres Ostrava – město, který vykazuje nejvyšší počet obyvatel na nejnižší rozlohu v celém Moravskoslezském kraji. Nejvíc obcí se nachází v okrese Opava, naopak nejméně na území Ostrava – město. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava, ve kterém žije 302 456 obyvatel. Tabulka 1 - Okresy Moravskoslezského kraje

2

Rozloha (km ) Počet obyvatel Počet obcí Zdroj: ČSÚ, údaje v roce 2010

1

5 427 1 243 220 299

1 536 97369 67

1 208 212 100 72

356 270412 17

882 152 524 53

Ostrava - město

Opava

Nový Jičín

Karviná

Frýdek-Místek

Bruntál

MSK CELKEM

V tom okresy

1 126 177 236 77

331 333 579 13

V dokumentu je používaná zkratka MSK.

www.sociotrendy.cz



1.1

Struktura obyvatelstva dle počtu, věku a pohlaví2

1.1.1

Počet obyvatel

Na základě předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji k trvalému pobytu přihlášeno 1 230 534 lidí. Ve srovnání s předchozím rokem počet obyvatel klesl. Výchozí data ohledně počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji jako celku obsahuje tabulka 2.

Tabulka 2- Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji - vybrané ukazatele

3

Počet obyvatel

2000

2001

2002

2003

2004

2005

počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.)

1 278 036

1 265 912

1 262 660

1 260 277

1 257 554

1 250 769

Počet obyvatel

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.)

1 249 290

1 249 897

1 250 255

1 247 373

1 243 220

1 230 534

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji v průběhu posledních let stále klesá, jak je patrné z grafu 1. V letech 2000–2011 klesl počet obyvatel v tomto kraji přibližně o 47 500 osob. Graf 1- Celkový počet obyvatel (stav k 31.12. 2011)

1 300 000 1 280 000 1 260 000 1 240 000 1 220 000 1 200 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Pokles počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji může mít několik příčin. Jedním z důvodů je stěhování obyvatelstva do jiných krajů. Podle analýzy ČSÚ4 vyplývá, že právě v Moravskoslezském kraji došlo k největšímu úbytku obyvatel. Nejvíce obyvatelstva přibylo do Středočeského kraje a Prahy. Důvody stěhování obyvatelstva můžou mít ekonomické příčiny - stěhování obyvatelstva za prací a vyššími výdělky. Příčinou dalšího snižování počtu obyvatel je také přirozený úbytek obyvatelstva.

2

Pojem obyvatelstvo je definován jako soubor všech lidí žijících na určitém území. Je třeba jej odlišit od pojmu populace. Populace vymezuje skupinu lidí, mezi kterými dochází k demografickým událostem. Jako demografické události neboli demografické jevy se označují významné životní události v životě lidí. Tyto hromadné jevy vytvářejí průběh demografické reprodukce. Nejvýznamnější demografické události jsou začátek a konec života člověka neboli narození a úmrtí, ze kterých jsou odvozeny demografické ukazatele porodnost a úmrtnost. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo; http://www.demografie.info/?cz_odemografii. 3 Údaje o počtu obyvatel v roce 2011 jsou předběžné, které lze využít pro komparaci s ohledem na další vývoj, tedy nárůst či pokles specifických populací. Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část – území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika. 4 Předběžné výsledky sčítání lidu v roce 2011. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7D002A581B/$File/1804120106_09.pdf

www.sociotrendy.cz



Tabulka 3 - Mezikrajské a celorepublikové srovnání vybraných ukazatelů v roce 2011 Obyvatelstvo

5

Počet obyvatel

ČR celkem

10 504 203

v tom kraje

Hl. m. Praha

1 241 273

Středočeský

1 279 128

Jihočeský

636 099

Plzeňský

571 644

Karlovarský

303 107

Ústecký

827 992

Liberecký

438 558

Královéhradecký

553 805

Pardubický

516 378

Vysočina

511 925

Jihomoravský

1 166 179

Olomoucký

638 591

Zlínský

588 990

Moravskoslezský

1 230 534

Zdroj: ČSÚ

Mapa 1: Počet obyvatel dle krajů ČR

Počet obyvatel dle krajů celkem < 500 001 500 001 - 1 000 000

Liberecký

> 1 000 001

Ústecký Karlovarský

Královéhradecký Hlavní město Praha

Plzeňský

Pardubický

Středočeský

Moravskoslezský Olomoucký

Vysočina Jihočeský Jihomoravský

Zlínský

0

30

60

90 km

°

Mezikrajské a celorepublikové srovnání počtu obyvatel zobrazuje tabulka 3. Moravskoslezský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v České republice, což je patrné také z grafu 2. Mezi nejlidnatější kraje

5

Stav k poslednímu dni sledovaného období. Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/80130211-q4_2011-xt - Tab. B.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů v roce

www.sociotrendy.cz



patří Středočeský kraj a Praha. Tyto kraje na rozdíl od kraje Moravskoslezského zaznamenaly nárůst obyvatelstva oproti roku 2001.6 Graf 2 - Mezikrajské srovnání celkového počtu obyvatel v roce 2011

1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

Moravskoslezský kraj se skládá z 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Nejlidnatějším SO ORP dle Tabulky 4 je Ostrava. Následují jej Frýdek-Místek, Opava a Havířov. Tyto SO ORP mají více než 100 000 obyvatel. V ostatních správních obvodech žije obyvatel výrazně méně. Mezi SO ORP, ve kterých počet obyvatel oproti roku 2000 vzrostl, patří Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Kravaře a Nový Jičín. U ostatních SO ORP během deseti let došlo k úbytku obyvatelstva.

6

zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7D002A581B/$File/1804120106_09.pdf

www.sociotrendy.cz



Tabulka 4 - Počet obyvatel k 31. 12. v členění dle SO ORP

7

SO ORP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bílovec

26 190

25 863

25 854

25 803

25 831

25 778

25 798

25 852

25 914

25 926

25 953

Bohumín

30 452

29 930

29 896

29 846

29 879

29 819

29 792

29 789

29 895

29 826

29 750

Bruntál

39 794

39 542

39 448

39 359

39 216

39 049

38 979

38 940

38 895

38 723

38 667

Český Těšín

27 917

27 351

27 236

27 209

27 101

26 987

26 869

26 738

26 712

26 650

26 592

Frenštát p. Radhoštěm

18 961

18 765

18 790

18 863

18 770

18 793

18 828

18 957

19 102

19 106

19 157

FrýdekMístek

109 161

108 428

108 453

108 517

108 506

108 767

108 988

109 395

109 796

109 977

110 279

Frýdlant n. Ostravicí

22 125

22 067

22 213

22 373

22 405

22 449

22 501

22 754

23 016

23 224

23 498

Havířov

100 829

99 589

99 417

99 185

99 131

98 732

98 679

98 555

98 172

97 595

96 839

Hlučín

39 956

39 789

39 645

39 636

39 601

39 608

39 723

39 860

40 020

40 101

40 252

Jablunkov

22 703

22 574

22 532

22 552

22 511

22 505

22 464

22 502

22 505

22 512

22 572

Karviná

75 038

74 808

74 452

74 143

74 148

74 193

73 997

74 045

74 011

73 240

71 692

Kopřivnice

42 580

41 782

41 629

41 533

41 533

41 535

41 621

41 668

41 611

41 543

41 478

Kravaře

20 868

20 802

20 875

20 986

21 039

21 069

21 035

21 146

21 276

21 320

21 368

Krnov

43 442

43 173

43 056

42 881

42 739

42 598

42 459

42 567

42 367

42 334

42 207

Nový Jičín

48 471

48 404

48 294

48 202

48 133

48 178

48 217

48 389

48 404

48 529

48 510

Odry

17 804

17 688

17 701

17 665

17 603

17 551

17 493

17 486

17 475

17 459

17 426

Opava

102 618

102 876

102 609

102 311

102 157

101 865

101 771

101 728

101 846

101 719

101 646

Orlová

49 081

48 096

47 842

47 592

47 279

46 929

46 417

46 270

46 073

45 826

45 539

Ostrava

347 038

342 310

340 997

340 124

338 706

337 752

337 197

336 811

336 735

335 425

333 579

Rýmařov

17 362

17 270

17 154

17 088

17 002

16 896

16 735

16 641

16 606

16 576

16 495

Třinec

56 649

56 151

56 000

55 935

55 894

55 605

55 632

55 718

55 753

55 769

55 751

Vítkov

14 498

14 245

14 158

14 107

14 073

14 111

14 095

14 086

14 071

13 993

13 970

Zdroj: ČSÚ

7

Údaje za rok 2011 budou zveřejněny 30.11.2012. Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_orp/$File/orp02_CZ080.xls

www.sociotrendy.cz



Mapa 2: Počet obyvatel dle SO ORP

Počet obyvatel dle ORP rok 2010 < 25 000 25 001 - 50 000

Krnov

50 001 - 100 000 > 100 000 Bruntál Kravaře

Rýmařov

Hlučín

Opava

Bohumín

Vítkov Ostrava

Orlová Karviná Havířov Český Těšín

Bílovec Odry

Frýdek-Místek Kopřivnice Nový Jičín

Třinec

Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí

Jablunkov

0

1.1.2

10

20

30 km

°

Pohyb obyvatelstva za sledované období

Stav a pohyb obyvatel na daném území se mění v čase jednak ve svém počtu ale také i v struktuře. Mezi důvody nebo iniciátory tohoto pohybu patří demografické události, kterým jsou obyvatelé vystaveni. Mezi demografické události se řadí sňatky, rozvody, narození a stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí). Pohyb obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2000 až 2025 je uveden v tabulce 5, přičemž údaje na budoucí období byly predikovány Českým statistickým úřadem.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 5 - Pohyb obyvatel

8

Ukazatel

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

živě narození

11 239

11 292

11 398

11 517

11 783

12 177

12 381

13 373

13 402

zemřelí

12 830

12 986

13 066

13 347

13 005

12 991

12 657

12 668

12 974

Přirozený přírůstek

-1 591

-1 694

-1 668

-1 830

-1 222

-814

-276

705

428

Porodnost (‰)

8,8

8,9

9,0

9,2

9,4

9,7

9,9

10,7

10,7

Úmrtnost (‰)

10,1

10,3

10,4

10,6

10,4

10,4

10,1

10,1

10,4

Úhrnná plodnost

1,13

1,16

1,18

1,20

1,23

1,28

1,32

1,44

1,46

Ukazatel

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

živě narození

13147

13057

12986

12902

12814

12716

12607

12493

12368

zemřelí

13017

12998

12976

12971

12975

12985

12994

13010

13025


130

59

10

-69

-161

-269

-387

-517

-657

Porodnost (‰)

10,5

10,4

10,4

10,3

10,2

10,2

10,1

10,0

9,9

Úmrtnost (‰)

10,4

10,4

10,4

10,4

10,4

10,4

10,4

10,4

10,4

Úhrnná plodnost

1,45

1,46

1,47

1,48

1,49

1,50

1,51

1,52

1,53

Ukazatel

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

živě narození

12224

12064

11878

11672

11446

11202

10949

10698

zemřelí

13044

13068

13095

13122

13152

13186

13227

13277


-820

-1004

-1217

-1450

-1706

-1984

-2278

-2579

Porodnost (‰)

9,8

9,7

9,5

9,4

9,2

9,0

8,8

8,7

Úmrtnost (‰)

10,5

10,5

10,5

10,5

10,6

10,6

10,7

10,7

Úhrnná plodnost

1,54

1,55

1,56

1,57

1,58

1,59

1,60

1,61

Zdroj: ČSÚ

Počet živě narozených jedinců od roku 2000 rostl až do roku 2008, kdy dosáhl maxima 13 402 dětí, viz tabulka 6. Od roku 2008 množství živě narozených klesá a stejný trend je očekáván i do budoucna. Na poklesu v posledních letech má značný podíl ekonomická krize, která má mimo jiné vliv na rozhodování partnerů o počtu dětí. Počet zemřelých stoupal od počátku sledovaného období až do roku 2003. Následně až do roku 2006 klesal. V roce 2007 zůstal zhruba stejný jako v roce předešlém. V roce 2008 počet zemřelých vzrostl přibližně na 13 000 za rok. Okolo této hladiny v dalších letech kolísal a je predikován jeho postupný mírný nárůst až na 13 277 zemřelých v roce 2025. Přirozený přírůstek je po většinu sledovaného období v záporných číslech, což znamená, že dochází v Moravskoslezském kraji k úbytku obyvatel. Kladný byl pouze v letech 2007 – 2011. Do budoucna se předpokládá rostoucí přirozený úbytek obyvatel. Porodnost v letech 2000 – 2007 rostla. V roce 2008 zůstala na 10,7 ‰. Následně začala pomalu klesat a pokračování poklesu se předpovídá až do konce sledovaného období. Úmrtnost v celém sledovaném období kolísá okolo 10,4 ‰, přičemž ke konci predikce se dá pozorovat její mírný růst, který bude způsoben stárnutím populace. Úhrnná plodnost v celém sledovaném období pomalu roste, což je předikováno i do budoucna.

8

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4021-10 -Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 - Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4027-10 - Moravskoslezský kraj

www.sociotrendy.cz



Tabulka 6 - Živě narození dle SO ORP

9

SO ORP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bílovec

237

279

244

249

234

253

272

276

293

281

Bohumín

257

273

251

276

274

328

319

332

314

346

Bruntál

377

392

353

392

366

421

442

447

390

417

Český Těšín

266

257

267

283

283

259

260

307

303

304


165

143

168

162

182

197

194

194

190

224

Frýdek-Místek

920

988

1 058

1 009

1 062

1 066

1 211

1 158

1 164

1 204


193

164

187

206

190

187

252

212

216

230

Havířov

807

808

786

839

832

911

952

951

964

938

Hlučín

327

332

321

342

363

360

403

420

394

374

Jablunkov

219

240

218

242

213

236

246

243

260

274

Karviná

628

697

640

669

636

673

734

720

696

700

Kopřivnice

403

396

390

446

423

429

478

446

471

450

Kravaře

213

165

186

242

205

215

228

243

215

240

Krnov

395

415

423

402

420

390

477

387

456

397

Nový Jičín

472

434

476

447

521

490

567

529

579

551

Odry

189

191

192

176

179

175

203

202

194

177

Opava

888

972

964

978

1 028

1 065

1 126

1 152

1 129

1 018

Orlová

445

414

424

420

414

378

472

495

451

477

Ostrava

3 095

3 085

3 227

3 201

3 520

3 491

3 662

3 763

3 615

3 604

Rýmařov

147

150

135

159

190

141

145

180

175

143

Třinec

503

472

465

494

500

543

537

594

614

594

Vítkov

146

131

142

149

142

173

193

151

155

156

Zdroj: ČSÚ

Živě narozených bylo v období 2001 – 2010 nejvíce v SO ORP Ostrava. Jejich počet byl větší než 3 000 a ve sledovaném období vzrostl o 509 osob. Přibližně třikrát méně živě narozených bylo v roce 2010 v SO ORP Frýdek-Místek. Více než 1 000 živě narozených bylo v posledních letech ještě v SO ORP Opava, viz tabulka 7.

9

Data za rok 2011 budou zveřejněna 30.11.2012. Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4030-11r_2011-13000 - v každém souboru data o jedné ORP

www.sociotrendy.cz



Tabulka 7 - Zemřelí dle SO ORP

10

SO ORP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bílovec

270

258

293

232

301

246

232

253

248

267

Bohumín

394

353

393

360

377

366

338

324

388

366

Bruntál

317

335

362

399

381

384

365

399

346

353

Český Těšín

233

288

252

253

269

277

260

266

264

262


222

199

213

210

223

199

191

196

199

220

Frýdek-Místek

1 016

1 028

1 119

1 075

984

1 006

1 044

1 043

1 033

1 055


288

284

281

282

295

258

263

285

284

275

Havířov

912

895

963

963

982

926

918

979

1 011

992

Hlučín

376

410

417

423

396

438

415

403

424

451

Jablunkov

275

275

229

239

220

232

206

242

229

255

Karviná

812

811

816

866

798

802

828

763

848

834

Kopřivnice

355

390

393

366

365

313

322

378

414

373

Kravaře

190

178

192

209

211

199

192

182

204

187

Krnov

456

460

526

444

436

453

422

467

432

430

Nový Jičín

490

475

522

433

490

452

437

492

505

489

Odry

164

169

180

153

180

168

191

180

190

167

Opava

1 063

1 041

1 073

1 024

1 039

1 041

1 060

1 123

1 099

1 120

Orlová

522

592

519

493

443

466

449

485

517

535

Ostrava

3 699

3 705

3 669

3 603

3 656

3 502

3 649

3 592

3 663

3 695

Rýmařov

159

155

133

128

171

169

142

150

169

183

Třinec

616

591

625

694

645

615

588

605

605

620

Vítkov

157

174

177

156

129

145

156

167

173

164

Zdroj: ČSÚ

Zemřelých bylo v letech 2001 – 2010 nejvíce v SO ORP Ostrava. Více než 1 000 obyvatel zemřelo v roce 2010 ještě v SO ORP Opava a v SO ORP Frýdek-Místek. Téměř 1 000 obyvatel zemřelo v roce 2010 v SO ORP Havířov.

1.1.3

Struktura obyvatel

V Moravskoslezském kraji žije přibližně o 28 000 žen více než mužů. Počet mužů je však vyšší ve všech kategoriích do 50 let. Větší zastoupení žen je v populaci kraje v třídách nad 50 let a ve věkové skupině nad 80 let je počet žen v populaci kraji více jak dvojnásobný, jak je uvedeno v tabulce 8 a grafu 3. Z uvedeného tedy vyplývá, že ženy v Moravskoslezském kraji se dožívají vyššího věku než muži.

10


www.sociotrendy.cz



Tabulka 8 - Struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji podle pohlaví k 31. 12. 2010

11

Věk

Počet mužů

Počet žen

Celkem

608 109

635 111

0

6 622

6 461

1-4

26 517

25 358

5-9

29 325

27 889

10-14

28 796

27 499

15-19

37 736

35 902

20-24

44 293

42 270

25-29

44 443

41 397

30-34

51 008

47 382

35-39

51 641

48 995

40-44

44 111

41 650

45-49

45 020

43 042

50-54

41 550

41 577

55-59

43 132

46 075

60-64

39 321

45 414

65-69

28 909

36 718

70-74

20 398

26 998

75-79

13 242

21 250

80-84

7 904

16 810

85-89

3 425

9 841

90-94

601

2 097

95+

115

486

Zdroj: ČSÚ Graf 3 - Vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v roce 2010 podle pohlaví

60000 50000 40000 30000

muži

20000

ženy

10000 95 a více

90–94

85–89

80–84

75–79

70–74

65–69

60–64

55–59

50–54

45–49

40–44

35–39

30–34

25–29

20–24

15–19

10–14

5–9

1–4

0

0

11

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku

www.sociotrendy.cz



Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje se v posledních letech mírně mění, viz tabulka 9. Počet děti do 1 roku v letech 2008 – 2010 poklesl zhruba o 300 jedinců. Důvodem může být ekonomická nejistota, nejistota ve stabilní budoucnost a s tím spojené rozhodnutí nemít dítě. Naopak zastoupení dětí ve věku 1 – 9 let v populaci kraje se v uvedeném období výrazně zvýšilo. Množství osob od 10 let do 34 let v analyzovaném období značně pokleslo. Počet osob ve věku 35 – 39 let v průběhu let 2008 -2010 vzrostl o necelých 7 000 jedinců a vzrostl také počet osob ve věku 45 – 49 let. V kategoriích 40 – 44, 50 – 54 a 55 - 59 se počet jedinců snížil. Růstové tendence jsou dle tabulky 9 patrné v zastoupení osob ve věkových třídách od 60 až do 74 let a dále v kategoriích od 80 až do 90 let. Tendence ve věkové struktuře obyvatel vypovídají o stárnutí populace. Je tedy třeba připravit se na snížený počet populace v produktivním věku, který nepokryje obyvatelstvo neproduktivní.

Tabulka 9 - Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje podle věku

12

Počet obyvatel

2008

2009

2010

diference (r. 2010-r.2008)

Počet obyvatel celkem

1 250 255

1 247 373

1 243 220

-7 035

0

13 351

13 165

13 083

-268

1–4

49 177

50 867

51 875

2 698

5–9

55 756

56 163

57 214

1 458

10–14

60 451

57 742

56 295

-4 156

15–19

82 013

78 769

73 638

-8 375

20–24

87 244

86 860

86 563

-681

25–29

89 939

86 849

85 840

-4 099

30–34

105 037

102 424

98 390

-6 647

35–39

93 961

97 822

100 636

6 675

40–44

89 444

87 040

85 761

-3 683

45–49

83 254

86 419

88 062

4 808

50–54

89 054

85 986

83 127

-5 927

55–59

90 842

90 131

89 207

-1 635

60–64

79 790

81 492

84 735

4 945

65–69

64 019

66 535

65 627

1 608

70–74

42 288

43 922

47 396

5 108

75–79

35 797

35 230

34 492

-1 305

80–84

24 014

24 233

24 714

700

85–89

12 023

12 761

13 266

1 243

90–94

2 114

2 302

2 698

584

95 a více

687

661

601

-86

v tom ve věku:

Zdroj: ČSÚ

V grafu 4 je uveden vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2008-2010. Nižší hodnoty počtu obyvatel ve věkových kategoriích pro rok 2010 jsou uvedeny zelenou křivkou. Na vývoji věkové struktury obyvatel je patrné, jak nízká porodnost v minulých letech početně oslabila některé věkové kategorie v populaci Moravskoslezského kraje (srovnání roku 2010 s rokem 2008). 12

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku.

www.sociotrendy.cz



Jedná se konkrétně o věkové skupiny od 10 do 34 let, přesněji o věkové kategorie: 10 – 14 let snížení o 4 156 obyvatel; 15 – 19 let - snížení o 8 375 obyvatel; 20 – 24 let - snížení o 681 obyvatel; 25 – 29 let - snížení o 4 099 obyvatel. 30-34 let snížení o 6 647 obyvatel. V roce 2010 je zřetelný pokles celkového počtu obyvatel Moravskoslezského kraje. Naopak ve věkové skupině 35-39 let se jedná o zvýšení o 6 675 obyvatel.

Graf 4 - Vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2008-2010

120 000

100 000

80 000

60 000

r. 2008 r. 2009

40 000

r. 2010

20 000

95 a více

90–94

85–89

80–84

75–79

70–74

65–69

60–64

55–59

50–54

45–49

40–44

35–39

30–34

25–29

20–24

15–19

10–14

5–9

0

1.1.4

1–4

0

Rodinný stav obyvatelstva

Údaje o struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje podle jejich rodinného stavu jsou uvedeny v tabulce 10. Z té vyplývá, že celkově přibývá svobodných mužů a žen, na úkor mužů a žen nesezdaných. Pro obyvatelstvo Moravskoslezského kraje se tak sňatek stává méně důležitým. V populaci mužského pohlaví jsou nejvíce zastoupení svobodní muži, jejichž počet od roku 2001 vzrostl. Naopak v populaci ženského pohlaví, jsou nejvíce zastoupené ženy vdané. Avšak jejich počet se již od roku 1991 snižuje. Rozvodovost u obou pohlaví nabývá stoupajícího charakteru. Množství sňatků a rozvodů v tomto kraji obsahuje tabulka 11. Z tabulky je patrné, že počet uzavřených sňatků se od roku 2008 snižuje. Naopak zajímavá je statistika rozvodů, z které vyplývá, že nejvíce k rozvodům docházelo v roce 2008, v roce 2009 došlo k poklesu a v roce 2010 k vzestupu, který však stále nevykazuje hodnoty roku 2008. Statistický nižší počet rozvodů oproti předešlým rokům, může mít za následek právě nižší počet sezdaných párů.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 10 – Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu

13

z toho podle rodinného stavu

Muži celkem

1.11.1980

615 376

3.3.1991

625 288

264 096

315 861

29 702

13 767

653 438

218 592

1.3.2001

617 865

264 575

290 769

44 145

14 257

647 154

26.3.2011 [1]

604 897

273 709

255 728

59 035

15 107

%

100 %

45,2

42,3

9,8

2,5

svobodní

ženatí

rozvedení

ovdovělí

313 217

Ženy celkem

z toho podle rodinného stavu

Datum SLBD

svobodné

rozvedené

ovdovělé

316 512

38 843

78 421

217 141

290 803

56 270

79 649

631 131

223 441

254 774

73 840

78 343

100 %

35,4

40,4

11,7

12,4

641 714

vdané 314 101

Zdroj: ČSÚ Tabulka 11 - Sňatečnost, rozvodovost

14

2008

2009

2010

Sňatky

6 198

5 594

5 519

Rozvody

3 964

3 488

3 596

Zdroj: ČSÚ

Počet sňatků v letech 2008 – 2010 klesl o necelých 700. Na jejich poklesu mají podíl také změny legislativy a také počet rozvodů v uvedeném období kolísá, viz graf 5. Graf 5 - Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v MSK 8 000 6 000 Sňatky

4 000

Rozvody

2 000 0 r. 2008

1.1.5

r. 2009

r. 2010

Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství

Podle definice Sčítání lidu, domů a bytů 2011 je národnost definovaná, jako příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Rozhodujícím faktorem není mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Příslušnost k určitému národu tedy je, na rozdíl od státního občanství, otázkou především pocitovou. A jedná se o niterní rozhodnutí člověka. Většina obyvatel Moravskoslezského kraje se hlásí k české národnosti. K národnosti moravské se v roce 2011 přihlásilo necelých 47 000 osob, což je výrazný nárůst oproti roku 2001, kdy se k této národnosti přihlásilo 28 650 jedinců. Narostl také počet obyvatel hlásící se k národnosti slezské. Nárůst počtu obyvatel hlásící se k národnosti moravské a slezské má vliv na snižující se počet obyvatel, kteří se hlásí k národnosti české. U ostatních národnosti došlo během dvaceti let k výraznému úbytku. Přibližně 301 000 lidí svou národnost během Sčítání lidu, domů a bytů 2011 13

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-80 - Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle velikostních skupin obcí v kraji [1] Předběžné výsledky 14 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku

www.sociotrendy.cz



neuvedlo. Toto číslo je více než 13x větší než v roce 2001, viz tabulka 12. Z toho vyplývá, že přes 300 tisíc obyvatel odmítlo o své národnosti vypovídat.

Tabulka 12 – Struktura obyvatel dle národnosti Obyvatelstvo celkem

z toho národnost

Datum SLBD 1.11.1980

1 257 090

1 109 304

3.3.1991

1 278 726

979 484

1.3.2001

1 265 019

1 102 911

26.3.2011 [1]

1 236 028

778 615

česká

15

moravská

slezská

slovenská

polská

německá

romská

neuvedeno

.

.

76 996

54 295

3 368

119 052

41 043

68 149

46 629

4 086

4 623

7 251

28 650

9 753

43 449

38 900

4 242

1 779

22 235

46 762

11 317

26 590

28 430

1 166

711

301 393

Zdroj: ČSÚ

Vlivem globalizace dochází k migraci obyvatelstva a tím i k příchodu obyvatel jiného státního občanství. Nejvíce je v Moravskoslezském kraji jedinců se státním občanstvím České republiky. Přibližně 6 000 osob má slovenské státní občanství. Mezi posledníma dvěma sčítáními lidu, domů a bytů v kraji značně vzrostl počet obyvatel s polským, ukrajinským, ruským a vietnamským státním občanstvím. Počet lidí s vietnamským státním občanstvím vzrostl přibližně na trojnásobek, čímž se stali obyvateli jejichž počet se na území Moravskoslezského kraje nejvíce zvyšuje.

Tabulka 13 - Struktura obyvatel dle státního občanství

16

z toho podle státního občanství Datum SLBD

Obyvatelstvo celkem

3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 [1]

Česká republika

Slovensko

1 278 726

1 226 837

37 410

1 265 019

1 248 117

1 236 028

1 205 938

Německo

Polsko

Ukrajina

Rusko

Vietnam

3 412

275

3 670

546

259

1 367

6 059

355

4 703

1 412

643

4 238

Zdroj: ČSÚ

Srovnáním tabulky 12 a 13 lze dojít k zajímavým závěrům. I když se ke slovenské národnosti hlásí přibližně 26 000 obyvatel, podle státního občanství je jich na území Moravskoslezského kraje pouze kolem 6 000. Také poměr ostatních národností je ve srovnání se státním občanstvím vyšší. Ze srovnání vyplývá fakt, že struktura obyvatel dle státního občanství není totožná se strukturou obyvatel podle národnosti, ke které se hlásí.

1.1.6

Specifika věkového složení

Věková struktura obyvatelstva odráží předchozí vývoj porodnosti, úmrtnosti a migraci. Počet dětí, tj. kategorie 0-14 let, se v letech 2008 – 2010 pohybuje okolo 178 000 jedinců a tvoří tak početně poměrně stabilní kategorii. Množství osob ve věku 15 – 64 let v průběhu sledovaného období pokleslo zhruba o 14 500 lidí, čímž se také snižuje zastoupení obyvatel v produktivním věku. Zastoupení seniorů v Moravskoslezském kraji vzrostlo období 2008 – 2010 přibližně o 8 000 osob. Průměrný věk obyvatel byl v roce 2010 40,6 roku. Z tabulky 14 i grafu 6 je patrné pomalé stárnutí 15

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-80 - Obyvatelstvo podle národnosti podle velikostních skupin obcí v kraji 16 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-80 - Obyvatelstvo podle státního občanství podle velikostních skupin obcí v kraji

www.sociotrendy.cz



populace, což potvrzuje i rostoucí hodnota indexu stáří. Tento jev je typický pro západní společnost zejména v důsledku dlouhodobé nízké úrovni plodnosti a rostoucí naději dožití při narození. Tabulka 14 - Specifika věkového složení

17

2008

2009

2010

2008

2009

2010

1 250 255

1 247 373

1 243 220

100 %

100 %

100 %

0–14

178 735

177 937

178 467

14,3

14,3

14,4

15–64

890 578

883 792

875 959

71,2

70,9

70,5

65 a více

180 942

185 644

188 794

14,5

14,9

15,2

Průměrný věk

40,2

40,4

40,6

Index stáří (65+/0–14)

101,2

104,3

105,8

Počet obyvatel (stav k 31. 12.) v tom ve věku:

Zdroj: ČSÚ

Graf 6 ukazuje podíly jednotlivých skupin obyvatelstva na celku. V letech 2008 – 2010 v MSK pokleslo množství obyvatel ve věku 15-64 let o 0,7 %. Přičemž úměrně tomuto poklesu v kraji vzrostl počet obyvatel ve věku od 65 let. Graf 6 - Vývoj věkového složení obyvatel MSK

2008

14,5%

2009

14,3% 0–14 71,2%

14,3%

15–64 65 a více

1.1.7

14,9%

2010

15,2% 15–64

70,9%

14,4%

0–14

65 a více

0–14 70,5%

15–64 65 a více

Prognóza věkového složení obyvatelstva

Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji zobrazuje tabulka 15. Uvedená tabulka obsahuje data z projekce Českého statistického úřadu z roku 2009. Data jsou uvedena ve třech variantách: nízká, střední a vysoká. Ve vysoké variantě bylo počítáno s maximálním očekávaným růstem plodnosti, nejvýraznějším zlepšením úmrtnosti a nejvyšší možnou migrací obyvatelstva ze zahraničí. V nízké variantě byl zakomponován přesný opak varianty vysoké. Střední varianta je odpovídá nejpravděpodobnějšímu vývoji počtu obyvatel v uvedeném období. (1) Se vzdalujícím se časovým horizontem od provedení projekce se rozdíly mezi nízkou a vysokou variantou zvyšují, což odráží rostoucí nejistotu budoucího vývoje počtu obyvatel. Uvedená projekce samozřejmě uvažuje neměnné podmínky do budoucna.

[1] Předběžné výsledky 17 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Vybrané demografické údaje

www.sociotrendy.cz



Tabulka 15 - Vývoj počtu obyvatel do roku 1965 Rok

18

Počet obyvatel k 1.1.

Živě narození

Zemřelí

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

2008

10 381 130

10 381 130

10 381 130

119 570

119 570

119 570

104 948

104 948

104 948

2009

10 467 542

10 467 542

10 467 542

116 997

118 430

118 556

1 080 908

107 564

106 819

2010

10 490 631

10 503 408

10 519 279

115 025

116 609

118 297

108 508

106 831

105 642

2020

10 613 188

10 797 484

11 025 030

96 789

103 534

110 462

111 947

107 637

104 680

2030

10 490 588

10 908 419

11 408 028

79 356

88 778

98 752

120 252

114 111

109 574

2040

10 186 695

10 873 660

11 687 306

86 597

100 117

114 549

134 028

128 856

124 656

2050

9 837 300

10 842 320

11 998 183

78 611

98 550

118 680

132 743

129 199

126 816

2065 9 111 235 Zdroj: ČSÚ

10 689 713

12 376 180

68 092

91 231

114 933

140 703

139 889

139 429

Predikci vývoje celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji ukazuje graf 7. Dle údajů o nejpravděpodobnějším vývoji, který reprezentuje zelená křivka, by se mělo jednat o celkový nárůst počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji do roku 2030. V dalších letech by se pravděpodobně jednalo o pokles obyvatelstva Moravskoslezského kraje.

Graf 7 - Vývoj celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji

Počet obyvatel

13 000 000 12 000 000 11 000 000 nízká 10 000 000

střední

9 000 000

vysoká

8 000 000 2008 2009 2010 2020 2030 2040 2050 2065 Rok

18

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 → tabulka Tab. 1: Základní výsledky Projekce 2009

www.sociotrendy.cz



Tabulka 16 - Prognóza počtu obyvatel do roku 2013 dle ORP SO ORP

19

Počet obyvatel v roce

Změna (%)

2010

2015

2020

2025

2030

Bílovec

25 926

25 680

25 434

25 188

24 942

-3,8

Bohumín

29 826

29 266

28 706

28 146

27 586

-7,51

Bruntál

38 723

38 135

37 547

36 959

36 371

-6,07

Český Těšín

26 650

26 324

25 999

25 673

25 347

-4,89

Frenštát pod Radh.

19 106

18 755

18 404

18 053

17 702

-7,35

Frýdek-Místek

109 977

108 525

107 073

105 620

104 168

-5,28

Frýdlant nad Ostravicí

23 224

22 692

22 161

21 629

21 097

-9,16

Havířov

97 595

95 204

92 812

90 421

88 029

-9,8

Hlučín

40 101

39 275

38 450

37 624

36 798

-8,24

Jablunkov

22 512

22 391

22 270

22 148

22 027

-2,15

Karviná

73 240

71 427

69 615

67 802

65 989

-9,9

Kopřivnice

41 543

41 202

40 860

40 519

40 177

-3,29

Kravaře

21 320

21 072

20 823

20 575

20 326

-4,66

Krnov

42 334

41 652

40 970

40 288

39 606

-6,44

Nový Jičín

48 529

48 201

47 873

47 545

47 217

-2,7

Odry

17 459

17 307

17 155

17 003

16 851

-3,48

Opava

101 719

100 269

98 820

97 370

95 920

-5,7

Orlová

45 826

45 052

44 279

43 505

42 731

-6,75

Ostrava

335 425

329 423

323 421

317 419

311 417

-7,16

Rýmařov

16 576

16 277

15 979

15 680

15 381

-7,21

Třinec

55 769

54 959

54 150

53 340

52 530

-5,81

Vítkov

13 993

13 803

13 613

13 423

13 233

-5,43

Zdroj: Proces, výpočet: Sociotrendy

19

Zdroj: Hruška-Tvrdý, Lubor a kol. Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje. PROCES 2012. Příloha C ,str. 28.

www.sociotrendy.cz



Mapa 3: Prognóza změny počtu obyvatel

Prognóza změny počtu obyvatel pro r. 2030 ve srv. s r. 2010 změna v % Krnov

> -3,9 -5,9 - -4,0 -7,9 - -6,0

Bruntál

< -8,0 Kravaře

Rýmařov

Hlučín Bohumín Orlová Karviná Vítkov Ostrava Havířov Bílovec Český Těšín Odry Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Opava

Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov 0

10

20

30 km

°

Na základě údajů predikujících počet obyvatel v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje, které obsahuje tabulka 16, bude počet obyvatel ve všech SO ORP klesat. Nejvíce se sníží počet obyvatel ve SO ORP Karviná (- 9,9 %) a Havířov (-9,8 %). Naopak nejmenší pokles (- 2,15 %) je predikován pro SO ORP Jablunkov.

1.2

Struktura obyvatelstva dle vzdělání

V České republice se rozlišuje vzdělání dle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání. Rozlišujeme tedy obyvatele se základním vzděláním, středoškolským vzděláním bez maturity, středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Z celkového počtu 1 230 534 obyvatel Moravskoslezského kraje jich je přibližně 1 062 000 starších 15 let. Jedinci starší 15 let již zpravidla dosáhli alespoň základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu této skupiny obyvatel v kraji ukazuje tabulka 17, která obsahuje údaje za poslední 4 roky.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 17 - Obyvatelstvo dle vzdělání

20

Vzdělání (údaje v tis.)

2008

2009

2010

2011

Celkem Vzdělání

1 251,4

1 249,9

1 245,1

1 062,0

základní

229,2

214,8

201,5

200,3

střední bez maturity

414,2

396,4

395,9

407,7

střední s maturitou

325,9

338,6

337,7

324,7

vysokoškolské

102,0

121,7

132,0

127,5

612,7

612,7

609,7

515,1

základní

76,2

69,9

68,7

64,2


246,1

240,0

232,6

241,0


144,0

147,1

149,2

145,0

vysokoškolské

54,3

64,3

68,1

64,0

638,7

637,2

635,4

546,9

základní

153,0

145,0

132,7

136,0


168,2

156,4

163,3

166,7


181,9

191,5

188,6

179,7

vysokoškolské

47,7

57,4

63,9

63,5

Muži Vzdělání

Ženy Vzdělání

Zdroj: ČSÚ

Nejvíce osob má v každoročně v analyzovaném období středoškolské vzdělání bez maturity. Množství vysokoškolsky a středoškolsky s maturitou vzdělaných jedinců v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem mírně pokleslo. Je to způsobenou mírně rostoucí úmrtností a také migrací obyvatelstva. Pouze základní vzdělání má v kraji přibližně 200 tis. osob, což je asi jedna pětina z celkového počtu osob nad 15 let. Základní vzdělání má přibližně dvakrát více žen než mužů. Naopak o třetinu více mužů než žen má středoškolské vzdělání bez maturity. Středoškolsky vzdělaných s maturitou je v kraji více žen, než mužů. V roce 2011 došlo k vyrovnání rozdílu mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen.

1.3

Struktura obyvatelstva dle mechanické měny

Náplní této části dokumentu je analýza počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel ve sledovaném období. Dále je zhodnocena struktura přistěhovalých z ciziny. Analyzováno je také stěhování v rámci republiky i uvnitř Moravskoslezského kraje. Následně jsou uvedeny preferované SO ORP v rámci stěhování i SO ORP, z nichž se nejvíce lidí v kraji vystěhovává. V předposlední části této kapitoly je analyzován přírůstek stěhováním a v poslední celkový přírůstek/úbytek obyvatel v Moravskoslezském kraji.

1.3.1

Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob za období 2000 – 2011

Migrace obyvatelstva je přirozený proces, který s rostoucí globalizací zesiluje. Důvodem stěhování můžou být ekonomické důvody (stěhování za prací), rodinné důvody (sňatek, rozvod), politické, národnostní nebo náboženské důvody. Trendem poslední doby je stěhování z center měst na jejich okraje, kde jsou lidé blíže přírodě. Dále bude analyzováno množství přistěhovalých a vystěhovalých osob v letech 2000 – 2011 i projekce vývoje těchto ukazatelů do budoucna.

20

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3115-12 - 102 / 3 Vzdělanostní struktura populace ČR Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3103-11

www.sociotrendy.cz



Tabulka 18 - Přistěhovalí a vystěhovalí v Moravskoslezském kraji Počet obyvatel

2000

Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 1 278 036

21

2001

2002

2003

2004

2005

1 265 912

1 262 660

1 260 277

1 257 554

1 250 769

přistěhovalí [‰]

2,6

3,3

4,4

5,2

4,6

4,0

vystěhovalí [‰]

4,0

5,0

5,6

5,6

5,8

5,3

Počet obyvatel

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.)

1 249 290

1 249 897

1 250 255

1 247 373

1 243 220

1 230 534

přistěhovalí [‰]

4,2

5,9

5,3

3,9

3,6

3,3

vystěhovalí [‰]

5,1

6,0

5,3

6,2

6,8

5,3

Zdroj: ČSÚ

Graf 8 - Vývoj podílu přistěhovalých a vystěhovalých (‰)

8 6 4

Přistěhovalí

2

Vystěhovalí

0 2000

2002

2004

2006

2008

2010

Změny v obyvatelstvu z důvodu jejich migrace jsou velmi proměnlivé. V grafu 8 je patrný vyšší počet vystěhovalých obyvatel ve srovnání s přistěhovalými. Pouze v letech 2007 a 2008 byl jejich počet přibližně stejný. Rok 2009 a 2009 zaznamenal nejvyšší migrační saldo. Jedním z hlavních důvodů může být vrcholící krize, která právě uvedených letech vrcholila. Migrace obyvatelstva pryč z Moravskoslezského kraje je tedy jedním z faktorů ovlivňujících postupný pokles obyvatel v tomto kraji. Tabulka 19 – Projekce vývoje přistěhovalých a vystěhovalých 2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Přistěhovalí [‰]

4,6

4,6

4,7

4,7

4,8

4,8

4,8

Vystěhovalí [‰]

6,1

6,2

6,2

6,3

6,3

6,4

6,4

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

Přistěhovalí [‰]

4,9

4,9

4,9

5,0

5,0

5,0

5,1

Vystěhovalí [‰]

6,5

6,5

6,6

6,6

6,6

6,7

6,7

Výpočet: Sociotrendy

Prognóza vývoje počtu přistěhovalých i vystěhovalých v Moravskoslezském kraji do roku 2025 byla získána na základě proložení dat z tabulky 18 křivkou mocninného trendu. Ze získaných výsledků uvedených v tabulce 19 je patrný pomalý růst obou ukazatelů. Odhadujeme, že množství přistěhovalých v roce 2025 bude přibližně 5 100 osob. Množství vystěhovaných v roce 2025 dosáhne dle předpovědi 6 700 jedinců.

21

Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část – území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika

www.sociotrendy.cz



1.3.2

Přistěhování z ciziny, stěhování v rámci republiky a vnitřní stěhování

Na dalších řádcích bude rozebrána struktura obyvatel přistěhovalých do Moravskoslezského kraje podle jejich národností. Následně provedeme mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých v rámci České republiky. Na konci této subkapitoly zanalyzujeme vnitřní stěhování v Moravskoslezském kraji. Tabulka 20 - Přistěhování v roce 2011 podle národností

22

Záporné saldo

Kladné saldo Oblast, kraj, okres

Celkem

Jiné

Slovensko Rusko

Ukrajina

Spojené státy

Německo Vietnam Kazachstán Bulharsko

Česká republika

4368

2146

1980

1321

1338

708

516

488

1917

7808

Moravskoslezský kraj 1214

320

33

51

21

16

47

12

18

154

542

Bruntál

29

6

-

-

1

-

3

1

1

7

10

Frýdek-Místek

275

60

8

29

2

-

-

1

4

34

137

Karviná

194

60

2

2

8

1

3

2

-

48

68

Nový Jičín

72

28

1

-

2

-

1

-

4

13

23

Opava

102

24

5

3

1

7

14

-

4

18

26

Ostrava-město

542

142

17

17

7

8

26

8

5

34

278

Česká republika

22590

Zdroj: ČSÚ

Do Moravskoslezského kraje jako celku se v roce 2011 přistěhovalo celkem 1 214 cizinců. Z hlediska republikového srovnání se do Moravskoslezského kraje přistěhovalo 5 % z celkově přistěhovaných osob. Nejpočetnější přistěhovanou skupinu tvoří Slováci, a to 320 osob. Na druhém místě jsou Ukrajinci a třetí jsou občané Vietnamu, ale jejich počet je ve srovnání se Slováky přibližně 6,4krát menší. Členění počtu přistěhovalých podle okresů je dobře viditelné z tabulky 20. Nejvíce lidí se v roce 2011 přistěhovalo do okresu Ostrava-město, a to téměř polovina všech osob přistěhovaných do Moravskoslezského kraje. Nejméně do okresu Bruntál. Tabulka 21 ukazuje mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob. V celorepublikovém srovnání se nejvíce osob přistěhovalo do Prahy, kterou těsně následuje Středočeský kraj. U ostatních krajů jsou počty přistěhovaných osob přibližně 5krát nižší. Mezi kraje, jejichž saldo přistěhovaných a vystěhovaných osob bylo v roce 2011 kladné, patří Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský, Liberecký, Pardubický a Jihomoravský kraj. U zbývajících krajů je toto saldo záporné. Mezi tyto kraje patří i Moravskoslezský kraj.

22

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4001-11 - Tab. 5.3. Přistěhovalí z ciziny podle státního občanství

www.sociotrendy.cz



Tabulka 21 – Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých

23

Obyvatelstvo

Přistěhovalí

Vystěhovalí

ČR celkem

106 148

89 259

Hl. m. Praha

28 291

22 540

Středočeský

25 746

13 297

Jihočeský

4 244

3 882

Plzeňský

4 279

3 504

Karlovarský

2 402

2 975

Ústecký

6 605

6 831

Liberecký

3 946

3 692

Královéhradecký

4 070

4 458

Pardubický

3 927

3 723

Vysočina

3 197

3 549

Jihomoravský

8 658

6 910

Olomoucký

3 857

4 001

Zlínský

2 869

3 325

Moravskoslezský

4 057

6 572

v tom kraje

Zdroj: ČSÚ Mapa 4: Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých

Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých Ústecký

přistěhovalí

Liberecký

vystěhovalí

Karlovarský

Hlavní město Praha Plzeňský Středočeský

Královéhradecký Pardubický

Vysočina

Olomoucký

Moravskoslezský

Jihočeský Jihomoravský

Zlínský

0

30

60

90 km

°

23

Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/801302-11-q4_2011-xt - Tab. B.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů v roce

www.sociotrendy.cz



V roce 2011 se z Moravskoslezského kraje vystěhovalo 6 572 osob, což je přibližně 1,6 krát více než přistěhovalých. Podle počtu přistěhovalých je Moravskoslezský kraj na 8. místě a podle počtu vystěhovalých obsadil 11. příčku ve srovnání s ostatními kraji ČR. Z tabulky 5 jsme zjistili, že v roce 2011 souhrnně v celé České republice byly natalita a mortalita na zhruba stejné úrovni. Dle údajů ČSÚ (tabulka 5) je predikován v dalších letech vyšší počet zemřelých než živě narozených. Připojíme-li k tomuto údaji předpoklad, že množství vystěhovalých bude přibližně 1,6krat vyšší než přistěhovalých (jako v roce 2011), dá se očekávat výrazný pokles počtu obyvatel v kraji. Tabulka 22 - Přistěhovalí v roce 2011-vnitřní stěhování

24

Objem vnitřního stěhování

Přistěhovalí

celkem

muži

celkem

Česká republika

231694

109188

Moravskoslezský kraj

19619

9207

2843

Bruntál

1364

647

Frýdek-Místek

2585

Karviná Nový Jičín

Oblast, kraj, okres

z ČR

z ciziny muži

celkem

celkem

muži

celkem

muži

22590

12440

22590

12440

1386

1214

731

4057

2117

776

347

29

15

805

362

1251

2308

1114

275

183

2583

1297

3134

1503

1745

765

194

118

1939

883

1772

794

1312

641

72

38

1384

679

Opava

1846

841

1548

725

102

59

1650

784

Ostrava-město

954

462

3118

1503

542

318

3660

1821

Zdroj: ČSÚ

V roce 2011 se v rámci Moravskoslezského kraje přestěhovalo 19 619 osob, z toho 9 207 mužů. Nejvíce lidí změnilo své bydliště v rámci okresu Karviná, kde se přestěhovalo 3 134 jedinců. Výrazný pohyb obyvatelstva byl dle údajů ČSÚ zaznamenán také v rámci okresu Frýdek-Místek. Naopak nejméně osob se přestěhovalo v rámci okresu Ostrava-město, a to 854 lidí. 1.3.3

Preferované obce s rozšířenou působností v rámci stěhování

Lidé se stěhují do různých míst. Mezi nejvíce preferované SO ORP patřila Ostrava s počtem 3 631 přistěhovaných osob, následována SO ORP Frýdek-Místek, kde však již počet přistěhovaných osob byl více jak poloviční. Mezi SO ORP, které překročily hranici 1000 přistěhovaných obyvatel, se dále zařadil Havířov a Opava. SO ORP s nejnižším počtem přistěhovalých osob je Vítkov následovaný SO ORP Odry, viz tabulka 23.

24

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4001-11 - Tab. 5.1. Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů

www.sociotrendy.cz



Tabulka 23 - Přistěhovalí dle SO ORP

25

SO ORP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bílovec

325

321

312

355

351

397

385

412

333

389

Bohumín

433

507

570

545

545

433

499

555

463

486

Bruntál

443

524

514

478

474

505

550

488

374

475

Český Těšín

346

400

378

377

431

436

422

418

380

426


259

311

371

257

290

294

346

367

277

311

Frýdek-Místek

1 119

1 353

1 336

1 231

1 431

1 414

1 556

1 500

1 365

1 509


458

588

522

504

516

475

569

610

563

618

Havířov

1 125

1 413

1 464

1 605

1 363

1 459

1 399

1 139

1 099

1 305

Hlučín

431

455

481

488

497

588

559

569

551

690

Jablunkov

204

232

251

236

226

178

231

243

196

271

Karviná

845

1 108

1 162

1 305

1 130

895

1 164

961

889

737

Kopřivnice

484

454

484

530

484

555

574

475

495

452

Kravaře

206

260

258

212

242

197

292

285

248

270

Krnov

432

448

422

443

447

446

556

498

432

399

Nový Jičín

537

570

538

551

601

559

690

585

606

572

Odry

233

215

179

178

200

198

232

205

191

235

Opava

835

794

775

809

826

849

988

1 163

919

1 103

Orlová

899

818

893

865

760

688

783

732

733

800

Ostrava

3 310

3 775

4 025

3 721

3 645

3 939

5 195

4 522

3 724

3 631

Rýmařov

182

195

179

145

195

188

215

229

234

236

Třinec

500

600

615

615

574

575

687

615

556

646

Vítkov

171

174

177

186

254

192

190

249

160

221

Zdroj: ČSÚ

25


www.sociotrendy.cz



Mapa 5: Přistěhovalí dle SO ORP

Přistěhovalí dle ORP rok 2010 < 501 Krnov

501 - 1 000 1 001 - 2 000 > 2 001

Bruntál Kravaře

Rýmařov

Hlučín

Opava

Bohumín

Vítkov Ostrava


Bílovec Odry


Třinec


Jablunkov

0

10

20

30 km

°

Z SO ORP Ostrava se v letech 2001 – 2010 vystěhoval největší počet obyvatel, přičemž v roce 2010 se jednalo o 5 386 osob. Zhruba 2150 lidí se v roce 2010 vystěhovalo z SO ORP Karviná a přibližně 2 000 osob z SO ORP Havířov. Z SO ORP Frýdek-Místek, Opava a Orlová se v roce 2010 vystěhovalo přes 1 000 obyvatel, viz tabulka 24.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 24 - Vystěhovalí dle SO ORP

26

SO ORP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bílovec

347

351

314

344

337

384

371

373

366

376

Bohumín

432

461

478

428

502

422

483

457

458

542

Bruntál

637

675

594

614

626

612

666

581

590

595

Český Těšín

504

484

420

515

559

536

553

485

481

526


229

230

253

302

226

257

220

220

264

264

Frýdek-Místek

1 205

1 288

1 211

1 176

1 248

1 253

1 316

1 214

1 315

1 356


280

322

268

396

367

352

305

275

287

299

Havířov

1 501

1 498

1 519

1 535

1 612

1 497

1 557

1 494

1 629

2 007

Hlučín

387

521

394

442

457

395

410

426

440

462

Jablunkov

216

239

220

280

225

223

233

241

220

230

Karviná

1 232

1 350

1 295

1 103

923

962

1 022

952

1 508

2 151

Kopřivnice

595

613

577

610

540

585

683

600

620

594

Kravaře

176

174

141

192

206

247

217

216

215

275

Krnov

486

520

494

543

572

522

503

618

489

493

Nový Jičín

672

639

584

634

587

558

648

607

555

653

Odry

257

224

227

263

251

263

251

238

211

278

Opava

943

992

964

917

1 107

967

1 097

1 074

1 076

1 074

Orlová

954

894

1 048

1 105

1 081

1 112

953

939

914

1 029

Ostrava

3 855

4 468

4 456

4 737

4 463

4 483

5 594

4 769

4 986

5 386

Rýmařov

232

306

247

262

320

321

312

294

270

277

Třinec

504

632

520

456

718

476

550

569

549

638

Vítkov

219

218

193

213

229

236

236

248

220

236

Zdroj: ČSÚ

26


www.sociotrendy.cz



Mapa 6: Vystěhovalí dle SO ORP

Vystěhovalí dle ORP rok 2010 < 101 Krnov

500 - 1 000 1 001 - 2 000 > 2 001

Bruntál Kravaře

Rýmařov

Hlučín

Opava

Bohumín

Vítkov Ostrava


Bílovec Odry


Třinec


Jablunkov

0

10

20

30 km

°

Z SO ORP Ostrava se v letech 2001 – 2010 vystěhoval největší počet obyvatel, přičemž v roce 2010 se jednalo o 5 386 osob. Zhruba 2150 lidí se v roce 2010 vystěhovalo z SO ORP Karviná a přibližně 2 000 osob z SO ORP Havířov. Z SO ORP Frýdek-Místek, Opava a Orlová se v roce 2010 vystěhovalo přes 1 000 obyvatel.

1.3.4

Přírůstek stěhováním z počtu obyvatel v MSK 2000 – 2011

Příznačnějším názvem této části je spíše úbytek stěhováním ve sledovaném období. Přírůstek je totiž ve všech letech záporný, jak ukazuje tabulka 25.

Tabulka 25 - Přírůstek stěhováním v Moravskoslezském kraji 2000 2001 Přírůstek stěhováním (‰)

Přírůstek stěhováním (‰)

27

2002

2003

2004

2005

-1,4

-1,7

-1,3

-0,4

-1,1

-1,3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-1,0

-0,1

-0,1

-2,3

-3,2

-2,0

Zdroj: ČSÚ

Vývoj přírůstku obyvatel Moravskoslezského kraje stěhováním je v letech 2000 – 2011 značně proměnlivý. V roce 2001 přírůstek stěhováním poklesl o 300 obyvatel. V letech 2002 – 2004 hodnota ukazatele sice rostla, avšak stále byla v záporná, tzn. docházelo k úbytku obyvatel. V dalších 2 letech 27

Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část – území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 - Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4027-10- - Moravskoslezský kraj

www.sociotrendy.cz



jeho hodnota opět klesala, a to až na -1 300 osob za rok. V průběhu následujících 2 let přírůstek stěhováním opět rostl. Svého maxima ve výši -100 osob dosáhl v roce 2007 a na této hodnotě setrval i v následujícím roce. V roce 2009 hodnota ukazatele prudce poklesla, což zřejmě způsobila vrcholící ekonomická krize, která zapříčinila stěhovaní osob za pracovními příležitostmi, kterým se jim v Moravskoslezském kraji nedostávalo. Dosud je přirozený přírůstek ve výši maximálně -2 000 osob. Tabulka 26 - Přírůstek stěhování - predikce 2012 - 2025 Přírůstek stěhováním (‰) Přírůstek stěhováním (‰)

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

-1,7

-1,7

-1,7

-1,7

-1,7

-1,7

-1,7

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

-1,7

-1,7

-1,8

-1,8

-1,8

-1,8

-1,8

Výpočet: Sociotrendy

Predikce přírůstku stěhováním byla získána proložením přímky logaritmického trendu daty z tabulky 25. Na základě odhadů v tabulce 2 lze očekávat, že vývoj ukazatele v letech 2012 – 2025 bude oscilovat okolo hodnot 1 700 a 1800 přistěhovalých ročně s mírným rostoucím trendem.

1.3.5

Celkový přírůstek/úbytek počtu obyvatel v MSK 2000 – 2011

Příznačnějším názvem této části je opět spíše celkový úbytek počtu obyvatel než jejich přírůstek. Po většinu analyzovaného období byl totiž celkový přírůstek záporný. Tabulka 27 - Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji 2000 2001 Celkový přírůstek (‰)

Celkový přírůstek (‰)

28

2002

2003

2004

2005

-2,7

-3,0

-2,6

-1,9

-2,1

-2,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-1,2

0,5

0,3

-2,3

-3,3

-3,3

Zdroj: ČSÚ

V letech 2000 – 2006 docházelo k celkovému úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji, tzn., že celkový přírůstek byl záporný. Nejvyšší celkový úbytek byl v roce 2001, a to 3 000 jedinců. V letech 2007 – 2008 došlo k celkovému přírůstku. Avšak v roce 2009 se výrazně projevily dopady krize a došlo k výraznému celkovému úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje. V letech 2010 – 2011 byl celkový úbytek ve výši 3 300 osob ročně. Tabulka 28 - Celkový přírůstek - predikce 2012 - 2025 2012 2013 2014 Celkový přírůstek (‰) Celkový přírůstek (‰) Výpočet: Sociotrendy

2015

2016

2017

2018

-1,6

-1,6

-1,5

-1,5

-1,5

-1,5

-1,4

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

-1,4

-1,4

-1,4

-1,4

-1,3

-1,3

-1,3

Vývoj celkového přírůstku obyvatel Moravskoslezského kraje do budoucna byl predikován na základě proložení křivky logaritmického trendu daty z tabulky 27. Odhady v tabulce 28 ukazují, že v letech2012 – 2025 celkový přírůstek poroste. Stále však bude v kraji docházet k celkovému úbytku obyvatel.

28

Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část – území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 - Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4027-10- - Moravskoslezský kraj

www.sociotrendy.cz



1.4

Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity

Následující část se zabývá strukturou obyvatelstva dle ekonomické aktivity. Za ekonomicky aktivní se považují osoby zaměstnané a osoby nezaměstnané, které práci aktivně hledají a jsou tak připraveny k nástupu do zaměstnání. Naopak za ekonomicky neaktivní se považují důchodci, studenti a děti do 14 let. 1.4.1

Ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

V Moravskoslezském kraji mírně převažuje podíl ekonomicky neaktivních obyvatel, jedná se o necelé dvě procenta, jak je uvedeno v tabulce 29. Ve skupině ekonomicky neaktivních obyvatel tvoří nejpočetnější skupinu důchodci. Naopak skupina studenti a děti do 14 let, u nichž se ekonomická aktivita teprve očekává, má trend klesající. Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel se v období od roku 2008 do roku 2010 kontinuálně zvyšuje na úkor ekonomicky aktivní populace. Její počet se mezi léty 2009 a 2010 snížil o zhruba 12 000 osob. Zároveň se zvyšuje počet nezaměstnaných osob, kdy právě mezi léty 2008 a 2009 došlo k výraznému nárůstu, a to o přibližně 14 000 osob, který se však mezi léty 2009 a 2010 zmírnil. Tabulka 29 - Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo MSK

2008

2009

2010

1 251,40

1 249,90

1 245,10

614

617,2

605

zaměstnaní v NH (ILO)1)

568,6

557,5

543,5

nezaměstnaní

45,3

59,7

61,4

637,4

632,7

640,1

důchodci

279,5

284,5

289,6

studenti

112,6

111,9

110,6

děti do 14 let

180

178,3

177,9

ostatní

65,4

57,9

62

Obyvatelstvo celkem celkem ekonomicky aktivní populace 15 a více let (pracovní síla)

celkem

ekonomicky neaktivní

29

Zdroj: ČSÚ

1.4.2

Procento ekonomicky aktivních ve srovnání s republikovými údaji

Moravskoslezský kraj je v mezikrajském srovnání podle celkové populace na 13. místě. Při srovnání množství ekonomicky aktivních osob je na místě 12. Avšak v roce 2010 měl nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji v České republice. V MSK žije nejvíce ekonomicky neaktivních obyvatel v rámci ČR, a tento údaj má značný vliv na ekonomické ukazatele uvedené dále. Míra ekonomické aktivity je v MSK druhá nejnižší v rámci ČR, je o 1,7 % nižší než celorepublikový průměr. Míra zaměstnanosti je zde také druhá nejnižší z krajů ČR a obecná míra nezaměstnanosti je v MSK třetí nejvyšší v ČR.

29 1)

s jediným nebo hlavním zaměstnáním, včetně ozbrojených sil. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-09 - 9-1. Ekonomická aktivita obyvatel (VŠPS)

www.sociotrendy.cz



30

Tabulka 30 - Základní charakteristiky ekonomického postavení populace 15 a více let podle krajů v r. 2010 muži a ženy celkem

Pracovní síla v tom Populace Ekonomicky Míra Míra Obecná míra (ekonomicky (tis. neaktivní ekonomické zaměstnanosti nezaměstnanosti zaměstnaní nezaměstnaní aktivní, tis. osob) (tis. osob) aktivity (%) (%) (%) (tis. osob) (tis. osob) osob)

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj

9 015,4

5 268,9

4 885,2

383,7

3 746,5

58,4

54,2

7,3

1 096,8

682,4

656,8

25,6

414,4

62,2

59,9

3,8

1 063,8

635,5

602,2

33,3

428,3

59,7

56,6

5,2

Jihočeský kraj

545,8

316,8

300,0

16,8

229,0

58,0

55,0

5,3

Plzeňský kraj

492,5

290,8

273,7

17,1

201,8

59,0

55,6

5,9

Karlovarský kraj

262,5

161,9

144,4

17,5

100,7

61,7

55,0

10,8

Ústecký kraj

708,6

407,3

361,9

45,4

301,3

57,5

51,1

11,2

Liberecký kraj 373,7 Královéhradecký 474,1 kraj Pardubický kraj 440,9

216,6

201,5

15,1

157,1

58,0

53,9

7,0

272,5

253,8

18,7

201,7

57,5

53,5

6,9

253,4

235,0

18,4

187,5

57,5

53,3

7,2

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

440,2

255,9

238,2

17,7

184,3

58,1

54,1

6,9

991,2

576,2

531,8

44,4

415,0

58,1

53,7

7,7

550,2

306,2

278,5

27,7

244,0

55,7

50,6

9,1

288,5

264,0

24,5

219,3

56,8

52,0

8,5

605,0

543,5

61,4

462,2

56,7

50,9

10,2

Zlínský kraj 507,9 Moravskoslezský 1 067,2 kraj

Zdroj: ČSÚ

30

Zdroj: ČSÚ - výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), údaje jsou pro rok 2010

www.sociotrendy.cz



Mapa 7: Ekonomické postavení populace MSK

Základní charakteristiky ekonomického postavení populace míra nezaměstnanosti

zaměstnaní nezaměstnaní ekonomicky neaktivní

Ústecký Liberecký

< 5,01 5,01 - 7,00 7,01 - 9,00 > 9,00

Karlovarský

Hlavní město Praha

Královéhradecký

Plzeňský Středočeský Pardubický Vysočina


Jihočeský Zlínský

Jihomoravský 0

30

60

90 km

°

Moravskoslezský kraj má, po Ústeckém kraji (4,9 %) největší podíl domácností (4,2 %), které mají na osobu méně než 4 000,- Kč, jak je uvedeno v tabulce 31 (poslední sloupec). Nejčetnější zastoupení domácností bylo ve skupině s čistým měsíčním příjmem v rozmezí 10 001 – 15 000,- Kč, a to téměř dvě pětiny (38,9 %) domácností. Ve srovnání s celorepublikovými údaji, příjmy osob v Moravskoslezském kraji v rozmezí od 0 – 10 000,- Kč vykazují vyšší hodnoty než jsou republikové hodnoty. A v rozmezí od 10 000,- Kč a výše vykazují hodnoty nižší. Z uvedeného vyplývá, že více než 80 % osob v Moravskoslezském kraji má čistý měsíční zisk nižší než 15 001,- Kč.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 31 - Domácnosti v krajích ČR ve skupinách podle čistého měsíčního příjmu na osobu

31

v kraj Domácnosti celkem

Hl. m.

Středo-

KarlovarJihočeský Plzeňský

Praha

český 476 607

KrálovéÚstecký Liberecký

ský

JihomoPardubický Vysočina

hradecký

MoravskoOlomoucký Zlínský

ravský

slezský

4 149 665

553 633

251 455

229 552

121 640

331 353 172 227

219 081

199 280

193 989

442 544

245 204

223 713

489 388

Počet osob

10 402 836

1 238 175 1 234 225 631 554

566 452

304 534

825 391 435 827

549 307

511 246

510 076

1 140 852 635 010

584 266

1 235 921

2,2

0,3

2,2

1,2

0,6

2,3

4,9

1,7

2

1,6

0,6

1,9

3,7

2,5

4,2

4,5

1,1

3,5

4,8

3

4,6

7,7

4

3,7

6,3

4,8

4,9

6,1

5,4

6,2

10,6

3,9

9,4

10,5

8,7

12,8

13,7

11,7

9,3

13,3

11,4

13,4

12

11,8

12,6

20,2

11,8

16,8

22,5

23

19,6

18,8

23

22,4

21

23,4

21

24,6

24,3

23

39,9

38,8

41,1

41,2

43

41,4

38,1

44,3

43,8

40,4

40

37,3

37,2

39,5

38,9

13,2

20,3

16,4

13,3

10,4

10,6

10,1

9,7

13

11

11,5

14,9

10,3

10,6

10,1

6,9

16

8,3

6

7,7

7,9

4,7

4,7

4,5

4

6,5

4,8

4,5

4,2

3,7

2

5,6

1,6

0,2

3,3

0,6

1,8

0,6

1,1

2,4

1,8

1,5

1,5

1,2

1,1

0,6

2,3

0,9

0,3

0,3

0,4

0,3

0,4

0,2

0

0

0,4

0,2

0,5

0,2

Skupiny podle čistého měsíčního příjmu na osobu (Kč)

31

Podíl domácností ve skupině (%)

Počet domácností

do 4 000 4 001 6 000 6 001 8 000 8 001 10 000 10 001 15 000 15 001 20 000 20 001 30 000 30 001 50 000 50 001 a více

Zdroj: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/110720_silc

www.sociotrendy.cz



1.5

Sociální bydlení

Jedním z nejužívanějších pojmů z oblasti bytové politiky je sociální bydlení32. Jeho obsah je však velmi neurčitý. Pro sociální bydlení jsou typické určité charakteristiky, jež usnadňují jeho identifikaci. Jedná se zejména o tyto vlastnosti:    

častá, avšak ne nutná, podpora výstavby z veřejných prostředků; je poskytováno často, ale ne nutně, specifickými neziskovými organizacemi nebo organizacemi z veřejného sektoru; nájemné nereaguje na vývoj situace na místním trhu, ale na skutečné náklady spojené s držbou a provozem dané nemovitosti; bytové jednotky jsou určeny domácnostem s nižšími příjmy, ale nejsou jimi ve všech případech užívány.

Obce s POU MSK disponují 42294 obecními byty, jejichž počet v jednotlivých obcích je uveden v tabulce 32. Neobsazených bytů, tedy bytů, které by mohly sloužit jako tzv. „sociální byty“, je podstatně méně, jedná se pouze o 1218 bytů. Průměrně by se jednalo o 45 bytů na jednu obec, což jsou hypotetické úvahy. Nicméně 11 obcí uvedlo, že nemá volný ani jeden byt. Byty, pokud je obec má k dispozici, jsou využívané specifickými cílovými skupinami obyvatel obce, zejména rodinami s dětmi, případně rodinami ohroženými sociálním vyloučením jako byty sociální (např. Odry), případně má město samostatně zpracovanou koncepci sociálního bydlení (např. Opava).

32

Pro naplnění základní definice sociálního bydlení podle zákona je třeba splnit určitá kritéria, která se týkají maximální podlahové plochy. Zákon o dani z přidané hodnoty praví: 2 „Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m . Celkovou podlahovou se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu, s výjimkou podílu na společných částech domu. Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení.“ (2,§48) Tato kritéria jsou platná od roku 2008. Zdroj: http://projekty.osu.cz/tsp/dokumenty/soc_bydleni.pdf http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=11&gs_id=17&xhr=t&q=Soci%C3%A1ln%C3%AD+bydlen%C3%AD&pf=p&output =search&sclient=psyab&oq=Soci%C3%A1ln%C3%AD+by&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=680b729a013916f0&biw=1518& bih=712

www.sociotrendy.cz



Tabulka 32 - Výzkum 2012

33

Obce s POU

Obecní byty

Neobsazené byty

Bílovec

313

16

Bohumín

4500

150

Bruntál

1390

137

Frenštát pod Radhoštěm

963

0

Frýdek-Místek

1350

0


32

8

Fulnek

283

0

Havířov

7763

0

Hlučín

274

5

Horní Benešov

110

0

Jablunkov

83

0

Karviná

1505

74

Kopřivnice

1000

0

Krnov

1600

40

Město Albrechtice

100

0

Nový Jičín

1133

10

Odry

437

6

Opava

550

5

Orlová

494

0

Osoblaha

134

0

Ostrava

13422

715

Příbor

560

0

Rýmařov

1263

15

Studénka

164

14

Třinec

1847

17

Vítkov

380

1

Vratimov

100

0

Vrbno pod Pradědem

544

5

Celkem

42294

1218

Zdroj: Výzkum „zadavatelé sociálních služeb v MSWH, 2012, Sociotrendy (Údaje z POU Český Těšín a Kravaře získány nebyly.)

1.6

Kriminalita, prevence kriminality

Pojem kriminalita zahrnuje veškeré páchání přestupků a trestných činů.34 Prevence kriminality se týká nejen orgánů státní i místní správy, nestátních subjektů, právnických subjektů a všech občanů kraje. Efektivních opatření v oblasti prevence kriminality lze dosáhnout dlouhodobou a koordinovanou spoluprací všech dotčených subjektů. V MSK byla pro léta 2009 - 2011 vypracována koncepce kriminality , jejímž cílem bylo zajistit koordinaci, sběru dat a mapování jednotlivých činností v oblasti prevence kriminality. Níže uvedené údaje aktualizují stav různých aspektů kriminality v MSK.

33

Zdroj: Výzkum Zadavatelé sociálních služeb v MSWH, 2012, Sociotrendy. Pokud bychom počítali průměrný počet bytů na jednu obec, jednalo by se o 1510 bytů. 34

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kriminalita

www.sociotrendy.cz



1.6.1 Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje – pořadí všech obvodních oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností35 Nejvíce byla trestnou činností zatížena obvodní oddělení Ostravy, zejména oddělení Ostrava Přívoz, Ostrava Kunčice, Ostrava Mariánské Hory a Ostrava Vítkovice. Právě Ostrava Přívoz má vede tento žebříček se značným náskokem, kdy index zatíženosti trestnou činností (viz tabulka 33a) dosahuje hodnoty 180, 5. Naopak nejnižších hodnot dosahují Pálkovice - obvodní oddělní FrýdkuMístku. Nízkých hodnot dosáhlo tako obvodní oddělení Kravaře. Tabulka 33a - Obvodní oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností Obvodní oddělení PČR

Obec s rozšířenou působností

Počet obyvatel

Počet TČ

Index (na 1000 obyv.)

Pořadí

OV-Přívoz (II)

Ostrava

9 989

1803

180,5

1.

OV-Kunčice (III)

Ostrava

2 450

318

129,8

2.

Ostrava-střed (I)

Ostrava

18 970

1 755

92,51

3.

OV-Mariánské Hory (I)

Ostrava

33 368

2 688

80,55

4.

OV-Vítkovice(I)

Ostrava

25 745

1 883

73,14

5.

Karviná (II)

Ostrava

22 923

1 249

54,49

6.

Havířov 2(II)

Havířov

20 495

947

46,21

7.

OV-Slezská Ostrava(II)

Ostrava

19 870

902

45,39

8.

OV-Poruba(II)

Ostrava

31 381

1 349

42,99

9.

Orlová(II)

Orlová

34 914

1 398

40,04

10.

OV-Radvanice(III)

Ostrava

6 284

237

37,71

11.

Havířov-Šumbark(II)

Havířov

24 672

928

37,61

12.

OV-Poruba(II)

Ostrava

59 464

2 228

37,47

13.

OV-Zábřeh(II)

Ostrava

46 692

1 709

36,6

14.

Frýdek-Místek(I)

Frýdek-Místek

66 176

2 283

34,5

15.

OV-Hrabůvka (I)

Ostrava

62 531

2 029

32,45

16.

Bohumín(II)

Bohumín

29 804

911

30,57

17.

Petřvald(III)

Orlová

7 052

215

30,49

18.

Horní Suchá(III)

Havířov

6 161

180

29,22

19.

Havířov1 (II)

Havířov

40 688

1 120

27,53

20.

Bruntál (II)

Bruntál

23 349

636

27,24

21.

35

Zdroj: „Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2011“; http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=73&gs_id=2&xhr=t&q=Koncepce+prevence+kriminality+Moravskoslezsk%C3%A 9ho+kraje+na+l%C3%A9ta+2009+%E2%80%93+2011&pf=p&output=search&sclient=psyab&oq=Koncepce+prevence+kriminality+Moravskoslezsk%C3%A9ho+kraje+na+l%C3%A9ta+2009+%E2%80%93+2011&gs_l= &pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=943f16e1b3a52d4b&biw=1875&bih=1027

www.sociotrendy.cz



Vítkov(III)

Vítkov

13 162

341

25,91

22.

Frýdlant n.O (II)

Frýdlant n.O

20 926

529

25,28

23.

Opava(I)

Opava

62 930

1 586

25,2

24.

Český Těšín(II)

Český Těšín

26 556

662

24,93

25.

Nový Jičín (I)

Nový Jičín

44 600

1 076

24,12

26.

Kopřivnice(II)

Kopřivnice

29 080

674

23,18

27.

Rýmařov(III)

Rýmařov

12 107

278

22,96

28.

Karviná 7 (II)

Karviná

42 218

939

22,24

29.

Moravský Beroun(III)

Bruntál

6 360

138

21,69

30.

Vrbno p. Pradědem(III)

Bruntál

8 173

177

21,66

31.

Příbor(III)

Nový Jičín

14 538

302

20,77

32.

Krnov(II)

Krnov

30 131

600

19,91

33.

Hnojník(IV)

Třinec

6 744

126

18,68

34.

Frenštát pod. R.(II)

Frenštát pod R.

18 940

349

18,43

35.

Dobrá(III)

Frýdek-Místek

17 769

268

18,15

36.

Dětmarovice(III)

Orlová

12 954

224

17,29

37.

Vratimov(III)

Ostrava

20 063

346

17,24

38.

Město Albrechtice(III)

Krnov

11 596

197

16,99

39.

Horní Benešov(III)

Bruntál

6 050

100

16,54

40.

Krásná(IV)

Frýdek-Místek

4 443

70

15,75

41.

Hradec nad Moravicí(III)

Opava

12 987

203

15,63

42.

Třinec(I)

Třinec

52 125

792

15,19

43.

Hlučín(II)

Hlučín

39 314

597

15,18

44.

Břidličná(III)

Rýmařov

6 286

95

15,11

45.

Fulnek(III)

Odry

7 749

114

14,71

46.

Bílovec(III)

Bílovec

20 897

306

14,64

47.

Těrlicko(III)

Havířov

8 091

118

14,58

48.

Odry(III)

Odry

11 346

156

13,75

49.

Velká Polom(III)

Opava

12 844

171

13,31

50.

Velké Heraltice(III)

Opava

11 063

145

13,11

51.

Brušperk(III)

Frýdek-Místek

14 300

185

12,94

52.

www.sociotrendy.cz



Studénka(III)

Bílovec

13 058

163

12,07

53.

Jablunkov(III)

Jablunkov

21 430

214

9,99

54.

Kravaře(III)

Kravaře

30 471

286

9,38

55.

Pálkovice(IV)

Frýdek-Místek

8 537

80

9,37

56.

Zdroj: Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2011

1.6.2

Oběti trestné činnosti

Obětí trestného činu se rozumí každý, komu bylo trestným činem ublíženo a komu tak vznikla škoda na majetku, zdraví nebo mu byla způsobená škoda morální či jiná. Oběťmi kriminality jsou muži, ženy či celé skupiny osob. Oběti kriminality jsou uvedeny v členění podle věkových skupin i v podrobnějším členění podle okresů. Nejprve jsou uváděny údaje za rok 2010, následně za rok 2011. Tabulka 34b - Oběti kriminality v MSK v roce 2010 Věk

Druhy kriminality

1 - 15

15 - 18

19 – 60

nad 60

celkem

objekt napadení: muž

119

167

2 452

393

3 131

objekt napadení: žena

133

140

2 711

718

3 702

objekt napadení: skupina

44

20

168

5

237

celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR

296

327

5 331

1 116

7 070

V roce 2010 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 7070 obětí kriminality. Největší zastoupení mezi oběťmi měly ženy ve věku nad 19 let, což je také dáno tím, že kategorie 19 – 60 disponuje nejširším intervalem.. Nejméně obětí kriminality se dotýká (logicky) skupin obyvatel. Celkový přehled obětí kriminality v roce 2010 je obsažen v tabulce 33. Nejvíce napadených mužů, žen i skupin bylo v okrese Opava. Tabulka 35 - Oběti kriminality ve věku 1 – 15 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


119

7

11

35

13

7

46


133

20

4

33

14

11

51


44

3

5

10

7

6

13

celkem

296

30

20

78

34

24

110

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Ve věkové skupině od 1 roku do 15 let bylo v roce 2010 celkem 296 obětí kriminality. Z toho více než třetina obětí byla opět z okresu Opava. Druhé místo náleží okresu Karviná s počtem 78 obětí v uvedené věkové skupině. Nejméně obětí kriminality ve věku do 15 let bylo v okrese Frýdek-Místek. Tabulka 36 - Oběti kriminality ve věku 15 - 18 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


167

11

16

36

13

11

77


140

5

6

31

4

7

85


20

1

3

4

4

3

5

celkem

327

17

25

71

21

21

167


www.sociotrendy.cz



Obětí ve věku od 15 do 18 let bylo v roce 2010 více než v kategorii 1 - 15 let, a to 327. Nejvíce obětí bylo opět v okrese Opava (167 obětí). V okrese Karviná jich bylo 71 a v ostatních okresech MSK již výrazně méně. Nejnižší počet obětí ve věku 15 – 18 let byl zaznamenán v okrese Bruntál, a to pouze 17. Tabulka 37 - Oběti kriminality ve věku 19 - 60 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


2 452

121

241

443

123

136

1 355


2 711

79

188

481

114

112

1 715


168

11

14

30

18

18

76

celkem

5 331

211

443

954

255

266

3 146


V nejširší kategorii, kterou jsou oběti kriminality od 19 do 60 let, bylo v roce 2010 celkem 5331 obětí. Z čehož nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to 3 146. Necelý jeden tisíc obětí bylo zaevidováno v okrese Karviná. V ostatních okresech Moravskoslezského kraje nedosáhl počet obětí ve věku 19 – 60 let v roce 2010 počtu 500. Tabulka 38 - Oběti kriminality ve věku nad 60 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


393

14

28

66

13

21

245


718

15

45

109

13

24

509


5

0

1

0

0

0

4

celkem

1 116

29

74

175

26

45

758


Obětí kriminality ve věku nad 60 let bylo v roce 2010 celkově 1116. Nejvyšší počet jich opět byl v okrese Opava. Na druhém místě je s odstupem 583 obětí okres Karviná. O 101 obětí méně, než v okrese Karviná zaznamenal okres Frýdek-Místek. Nejméně obětí starších 60 let bylo v okresech Nový Jičín a Bruntál. Kriminalita v roce 2010 byla častěji páchána na ženách než na mužích. Ženy jako oběti totiž převažovaly ve všech věkových kategoriích. Naopak nejméně kriminality bylo spácháno na skupinách. V pokračování této kapitolky budou zanalyzovány oběti kriminality v roce 2011. Tabulka 39 - Oběti kriminality v MSK v roce 2011 Druhy kriminality

Věk 1 - 15

15 - 18

19 - 60

nad 60

celkem


148

157

2 752

480

3 537


135

141

2 824

775

3 875


35

12

226

10

283


V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji zaznamenáno celkem 7695 obětí kriminality. Nejčastěji byly napadány ženy. Případů, kdy objektem napadení byl muž, bylo zaznamenáno o 338 méně oproti případům napadení žen. Nejvíce obětí kriminality bylo v kategorii 19 – 60 let. Souhrnný přehled obětí kriminality v roce 2011 je v tabulce 38.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 40 - Oběti kriminality ve věku 1 – 15 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

Frýdek-Místek Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


148

20

15

36

8

8

61


135

18

11

45

13

10

38


35

4

7

8

4

3

9

celkem

318

42

33

89

25

21

108


V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 318 obětí kriminality ve věku od 1 do 15 let. Nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to téměř třetina. Významná část (89 obětí) z celkového počtu obětí byla zaznamenána také v okrese Karviná. Naopak nejméně objektů napadení bylo v uvedené kategorii v roce 2011 v okrese Ostrava (21 obětí). Tabulka 41 - Oběti kriminality ve věku 15 - 18 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


157

9

18

42

12

6

69


141

16

6

28

6

7

76


12

0

1

3

1

1

6

celkem

310

25

25

73

19

14

151


Celkový počet obětí kriminality ve věku od 15 do 18 dosáhl v Moravskoslezském kraji v roce 2011 hodnoty 310 obětí. Největší množství objektů napadení bylo zaznamenáno v okrese Opava. V okrese Karviná byla napadena přibližně polovina objektů ve srovnání s okresem Opava. Nejméně obětí kriminality bylo v uvedeném roce v kategorii 15 – 18 let v okrese Ostrava, a to pouze 14 obětí. Tabulka 42 - Oběti kriminality ve věku 19 - 60 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


2 752

131

235

549

127

169

1 502


2 824

75

147

538

130

148

1 746


226

13

19

54

27

19

93

celkem

5 802

219

401

1 141

284

336

3 341


Obětí kriminality ve věku od 19 do 60 let bylo v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zaznamenáno celkem 3341. Nejvíce jich opět bylo v okrese Opava, a to 3341. Na druhém místě si svou pozici udržel okres Karviná s 1141 oběťmi. Nejméně objektů napadení ve věku 19 – 60 let zaznamenal okres Bruntál, kde bylo v roce 2011 v uvedené kategorii jen 219 obětí. Tabulka 43 - Oběti kriminality ve věku nad 60 let Druhy kriminality

Celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Ostrava

Opava


480

15

39

82

12

21

304


775

11

27

144

28

31

525


10

1

0

1

2

1

5

celkem

1 265

27

66

227

42

53

834


www.sociotrendy.cz



V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 1265 obětí kriminality ve věku nad 60 let. Nejvyšší počet jich byl v okrese Opava (834 obětí). V okrese Karviná bylo 227 obětí kriminality. Nejméně obětí kriminality starších 60 let bylo v roce 2011 v okrese Bruntál. V letech 2010 a 2011 struktura obětí kriminality zůstala přibližně stejná. Nejvíce objektů napadení bylo v obou letech ve všech kategoriích v okrese Opava. Druhou pozici v počtu obětí kriminality zaujímá okres Karviná. Který z okresů je na tom nejlépe, nelze jednoznačně říci, protože pořadí okresů s nejnižším počtem obětí kriminality se měnilo v závislosti na analyzované kategorii i roce.

1.6.3 Pachatelé trestné činnosti 36 Jako trestný čin se označuje jednání, kterým pachatel zásadním způsobem poškozuje nebo ohrožuje státní mocí chráněné zájmy. Stát proto za toto jednání trestá.37 Níže jsou uvedeny údaje o pachatelích trestné činnosti v Moravskoslezském kraji v roce 2011. V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji zaevidováno celkem 34 881 pachatelů trestné činnosti. Z tohoto počtu bylo přibližně 7 500 recidivistů, kteří se v největší míře dopouštěli majetkových trestných činů. V uvedeném roce spáchalo v MSK trestný čin 238 nezletilých. Nezletilí se dopouštěli nejvíce také majetkoprávních trestných činů. V roce 2011 spáchalo trestný čin 921 mladistvých, kteří se stejně jako nezletilí dopouštěli nejvíce majetkových trestných činů. Dále páchali mladiství ve značném množství krádeže, a to jak vloupáním, tak prosté krádeže. Děti celkově mají na svědomí nejvíce majetkových trestných činů, dále krádeže a ostatní kriminální činy. Podrobný přehled množství pachatelů různých druhů trestné činnosti je obsahem tabulky 43. Tabulka 44 – Pachatelé trestné činnosti Druhy kriminality

zjištěno

recidivisté

nezletilí (1-14 let)

m ladiství (15-17 let)

děti (1-17 let)

Vraždy celkem:

17

6

0

1

1

Násilné činy celkem:

3 038

1 161

83

144

212

Mravnostní činy celkem:

238

79

2

15

17

Krádeže vloupáním celkem:

8 774

1 520

56

273

299

Krádeže prosté celkem:

17 275

2 728

41

261

295

Majetkové činy celkem:

28 837

4 761

103

573

637

Ostatní krim. činy celkem:

2 768

1 544

50

189

237

Zbývající kriminalita celkem:

4 415

1 999

4

22

25

Hospodářské činy celkem:

3 177

683

5

24

29

Vojenské trestné činy

1

0

0

0

0

Obecná kriminalita celkem:

34 881

7 545

238

921

1 103


36

Údaje uvedené v této části byly získány ze zdroje: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok2011.aspx 37 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trestný_čin

www.sociotrendy.cz



Graf 9 - Druhy kriminality podle pachatelů trestné činnosti

Vraždy celkem: Násilné činy celkem: Mravnostní činy celkem:

zjištěno

Krádeže vloupáním celkem:

recidivisté

Krádeže prosté celkem:

nezletilí (1-14 let)

Majetkové činy celkem:

mladiství (15-17 let)

Ostatní krim. činy celkem:

děti (1-17 let)

Zbývající kriminalita celkem: Hospodářské činy celkem: Vojenské trestné činy 0%

20%

40%

60%

80%

100%

V grafu 9 je zobrazeno zastoupení jednotlivých skupin pachatelů na celkovém počtu trestných činů. Recidivisté mají nejvyšší podíl na ostatních kriminálních činech, a to více než 50 %. Více než 40% recidivistů páchá zbývající kriminalitu. Děti mají nejvyšší podíl také na ostatních kriminálních činech. Dále se děti ještě ve značné míře podílejí na vraždách, násilných a mravnostních činech. Stejně jako děti páchají trestné činy i mladiství. Nezletilí zaujímají v jednotlivých druzích trestné činnosti nepříliš významné místo.

1.6.4

Vývoj kriminality v MS kraji za období 2000 – 2011

Vývoj kriminality v letech 2000 – 2011 v jednotlivých krajích České republiky je zobrazen v grafu 10 . Je z něj vidět, že v letech 2000 – 2009 zaujímal Moravskoslezský kraj druhé místo mezi všemi kraji ČR. V tomto období bylo každoročně spácháno více trestných činů pouze ve Středočeském kraji. Avšak v roce 2009 bylo v Moravskoslezském kraji zaregistrováno 40 952 trestných činů. Pomyslnou nejvyšší příčku mezikrajského srovnání počtu ročně spáchaných trestných činů si Moravskoslezský kraj udržel také v letech 2010 a 2011. V celém sledovaném období přesahovalo množství trestných činů v Moravskoslezském kraji sumu 35 000 ročně. 38

38

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni Vývoj v krajích: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=KRI5022PU_OK&kapitola_id=380&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj= Aktualizovat&cas_1_99=2006

www.sociotrendy.cz



Graf 10 - Vývoj kriminality v letech 2000-2010 - počty trestných činů 50 000 Středočeský kraj

45 000

Jihočeský kraj

40 000

Plzeňský kraj

35 000

Karlovarský kraj Ústecký kraj

30 000

Liberecký kraj 25 000

Královehradecký kraj

20 000

Pardubický kraj Kraj Vysočina

15 000

Jihomoravský kraj 10 000

Olomoucký kraj

5 000

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

0 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r.2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011

Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů MSK V druhé části této subkapitoly je popsána analýza vývoje trestných činů v Moravskoslezském kraji v členění dle okresů kraje. Výchozí data jsou uvedena v tabulce 50. Dle tabulky 45, kde je zobrazen vývoj zjištěných trestných činů, lze usoudit, že z pohledu členění na jednotlivé okresy dochází spíše k snižování těchto hodnot. Pouze u okresu Opava dochází k nárůstu, který však již nedosahuje hodnot z roku 2008. Tabulka 45 - Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů Moravskoslezského kraje 2008

2009

2010

Bruntál

2 347

2 247

2 228

Frýdek-Místek

4 934

4 500

4 439

Karviná

8 957

8 878

8 077

Ostrava

18 007

19 245

18 576

Nový Jičín

3 121

3 339

3 171

Opava

3 247

3 193

3 230


www.sociotrendy.cz



Mapa 8: Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů MSK

Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů rok Bruntál

2008 2009 2010

Opava

Karviná

Ostrava-město Nový Jičín

Frýdek-Místek

0

10

20

30 km

°

V letech 2008 – 2011 bylo nejvíce trestných činů spácháno v okrese Ostrava. V tomto okrese množství trestných činů nejprve v roce 2009 oproti roku 2008 vzrostlo o více než 1000 případů. V roce 2010 trestná činnost v okrese Ostrava poklesla zhruba o 500 případů, avšak stále bylo množství trestných činů znatelně vyšší než v roce 2008. Naopak nejnižší počet trestných činů byl v uvedeném období v okrese Bruntál, kde trestná činnost v celém uvedeném období klesala až v roce 2010 dosáhla 2 228 trestných činů. Vývoj počtu zjištěných trestných činů v členění dle okresů Moravskoslezského kraje je zobrazen v grafu 12.

Graf 12 - Vývoj zjištěných trestných činů v okresech MSK

25 000 20 000

Bruntál Frýdek-místeek

15 000

karviná 10 000

Ostrava Nový Jičín

5 000

Opava

0 r. 2008

www.sociotrendy.cz

r. 2009

r. 2010



1.6.5

Údaje o hlavních druzích kriminality

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 spácháno celkem 39 721 trestných činů. Z tohoto množství jich většina (32 109 trestných činů) spadá do obecné kriminality. Nejvíce trestných činů, a to 18 576, bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město. Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze 2 208 trestných činů. Tabulka 46 - Hlavní druhy kriminality v roce 2010 v MSK a okresech MSK Kraj, okresy

Kriminalita celkem

Obecná kriminalita

Hospodářská kriminalita

Loupeže

Vloupání do bytů a rodinných domů

Znásilnění

Vraždy

Zjištěné trestné činy Moravskoslezský kraj

39 721

32 109

3 114

576

987

65

22

Bruntál

2 228

1 461

274

31

34

1

1

Frýdek-Místek

4 439

3 325

422

52

83

8

-

Karviná

8 077

6 516

545

175

263

19

4

Nový Jičín

3 171

2 345

292

32

117

2

5

Opava

3 230

2 412

318

29

79

5

1

Ostrava-město

18 576

16 050

1 263

257

411

30

11

Objasněné trestné činy Moravskoslezský kraj

14 814

1 409

9 293

321

294

55

20

Bruntál

1 375

151

785

26

13

1

-

Frýdek-Místek

1 855

226

1 023

26

21

4

-

Karviná

3 544

296

2 322

100

67

17

4

Nový Jičín

1 607

161

929

21

39

1

4

Opava

1 540

189

892

19

22

5

1

Ostrava-město

4 893

386

3 342

129

132

27

11


1.6.6

Počty dopravních nehod

Počet dopravních nehod v letech 2009 a 2010 je počítán podle jiné metodiky, údaje z předchozích období jsou proto neporovnatelné. Nicméně v roce 2010 došlo ke snížení počtu dopravních nehod z pohledu kraje. Tabulka 47 - Počty dopravních nehod v Moravskoslezském kraji v letech 2008 - 2010 2008

2009

2010

Bruntál

1 025

645

519

Frýdek-Místek

2 907

1 406

1 396

Karviná

2 933

1 468

1 359

Ostrava

5 362

3 039

2 713

Nový Jičín

2 118

919

999

Opava

2 121

1 095

916

Celkem

16 466

8572

7902

Zdroj: ČSÚ

www.sociotrendy.cz



Mapa 9: Počty dopravních nehod v okresech MSK

Počty dopravních nehod dle okresů rok 2010 < 1 001 1 001 - 2 000 > 2 001 Bruntál

Opava Karviná Ostrava-město

Nový Jičín

Frýdek-Místek

0

10

20

30 km

°

V roce 2010 došlo v Moravskoslezském kraji k 7902 dopravním nehodám, což je číslo nižší o 670 událostí oproti roku 2009. V obou letech bylo nejvíce nehod zaznamenáno v okrese Ostrava. Naopak nejnižší nehodovost měl v uvedeném období okres Bruntál. Jediným okresem, kde se počet dopravních nehod oproti roku 2009 zvýšil, je okres Nový Jičín. Počet dopravních nehod zde k roku 2010 vzrostl o 80.

1.6.7

Počty osob ve věznicích na území MSK

V Moravskoslezském kraji se nacházejí 4 věznice: věznice Karviná, věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, vazební věznice Ostrava a věznice Heřmanice. 39 Tabulka 48 - Věznice Heřmanice Věznice Heřmanice

2010

2011

kapacita

711

711

stav

868

967

Věznice Heřmanice je určena pro výkon trestu odnětí svobody s ostrahou a s dozorem. Součástí věznice jsou také specializovaná oddělení.40 Celková kapacita věznice Heřmanice je 711 míst. V letech 2010 i 2011 však byla kapacita tohoto zařízení výrazně překročena. V roce 2011 v ní bylo o 256 odsouzených více, než je kapacita věznice.

39

Údaje k 31.12.2011. Zdroje: http://www.vscr.cz/;

http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/ 40

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401984-veznice-hermanice-ostrava-hrusov.html

www.sociotrendy.cz



Tabulka 49 - Věznice Karviná Věznice Karviná

2010

2011

kapacita

179

187

stav

163

155

Věznice Karviná patří mezi věznice s dozorem, ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Její součástí je také oddělení pro mentálně retardované a imobilní odsouzené.41 V roce 2011 byla kapacita věznice navýšena na 187 míst. Počet odsouzených odpykávajících si svůj trest v této věznici však v roce 2011 oproti roku 2010 klesl o 8 osob. Kapacita tohoto zařízení nebyla v letech 2010 a 2011 plně využita. Tabulka 50 - Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava Věznice Opava

2010

2011

kapacita

449

449

stav

479

487

Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence v Opavě jsou určeny k výkonům trestu odnětí svobody pro odsouzené muže v kategorii Odnětí svobody s dozorem. Dále slouží k výkonu trestů žen ve všech kategoriích a k výkonu ochranných léčeb.42 Kapacita zařízení pro výkon trestů v Opavě je 449 míst. Tato kapacita byla v letech 2010 a 2011 překročena. V roce 2011 bylo v Opavě o 38 odsouzených více, než je kapacita zařízení. Tabulka 51 - Vazební věznice Ostrava Vazební věznice Ostrava

2010

2011

kapacita

589

573

stav

549

519

Vazební věznice Ostrava je profilována jako věznice pro výkon vazby obviněných mužů, žen a mladistvých. Ve věznici jsou oddělení pro výkon trestu odnětí svobody mužů i žen s dozorem a mužů s ostrahou.43 Kapacita vazební věznice Ostrava byla v roce 2011 snížena o 16 míst ve srovnání s rokem 2010. Ani v jednom z uvedených roků však nebyla kapacita vazební věznice plně využita. V roce 2011 bylo ve věznici o 60 odsouzených méně, než umožňovala její kapacita.

1.6.8

Objasněnost trestné činnosti v MS kraji

Vývoj objasněnosti trestné činnosti v letech 2005 – 2010 ukazuje graf 11. Z grafu je patrné, že Moravskoslezský kraj byl v letech 2005 - 2008 na 3. místě v úspěšnosti objasněných trestných činů. Více objasněných trestných činů měli pouze Plzeňský kraj a hlavní město Praha. V roce 2009 však Moravskoslezský kraj objasnil nejvíce trestných činů mezi všemi kraji České republiky. Přední pozici si tento kraj udržel i v roce 2010.

40

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401964-veznice-karvina-karvina-frystat.html

42

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401971-veznice-a-ustav-pro-vykon-zabezpecovaci-detence-opava-opavapredmesti.html 43

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401959-vazebni-veznice-ostrava-ostrava.html

www.sociotrendy.cz



Graf 11 Vývoj kriminality v letech 2005 - 2010 - zjištěné trestné činy 25 000

Hlavní město Praha

20 000

Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj

15 000

Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

10 000

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj 5 000

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

r. 2005

1.6.9

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

r. 2010

Přehled měst v MS kraji vybavených Městským kamerovým dohlížecím systémem

V Moravskoslezském kraji více než tři čtvrtiny měst jsou již vybaveny Městským kamerovým dohlížecím systémem, jak ukazuje graf 12. a tabulka 52, v níž je uveden přehled o vybavenosti jednotlivých měst. V MSK necelá pětina měst dosud nemá vybavení Městským kamerovým dohlížecím systémem. Graf 12 Vybavení měst MSK Městským kamerovým dohlížecím systémem

19% Vybavení není

81%

www.sociotrendy.cz

Městský kamerový dohlížecí systém



Tabulka 52 - Městský kamerový dohlížecí systémem Město MSK

Okres


Město MSK

Okres


Andělská Hora

BR

Ne

Klimkovice

OV

Ano

Bílovec

NJ

Ano

Kopřivnice

NJ

Ano

Bohumín

KI

Ano

Kravaře

OP

Ano

Bruntál

BR

Ano

Krnov

BR

Ano

Brušperk

FM

Ano

Město Albrechtice

BR

Ne

Břidličná

BR

Ano

Nový Jičín

NJ

Ano

Budišov nad Budišovkou

OP

Ano

Odry

NJ

Ano

Český Těšín

KI

Ano

Opava

OP

Ano

Dolní Benešov

OP

Ano

Orlová

KI

Ano


NJ

Ano

Ostrava

OV

Ano

Frýdek-Místek

FM

Ano

Petřvald

KI

Ne


FM

Ano

Příbor

NJ

Ne

Fulnek

NJ

Ano

Rychvald

KI

Ne

Havířov

KI

Ano

Rýmařov

BR

Ano

Hlučín

OP

Ano

Studénka

NJ

Ano

Horní Benešov

BR

Ano

Šenov

OV

Ano

Hradec nad Moravicí

OP

Ne

Štramberk

NJ

Ano

Jablunkov

FM

Ano

Třinec

FM

Ano

Janov

BR

Ne

Vítkov

OP

Ano

Karviná

KI

Ano

Vratimov

OV

Ne

Klimkovice

OV

Ano

Vrbno pod Pradědem

BR

Ano

1.6.10 Počty přestupků V rámci MSK byly evidovány přestupky: -

podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů; proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, proti majetku, Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

Celkové počty přestupků v rámci MSK 44 jsou uvedené v grafu 13 a v tabulkách 53 až 59. Nejvíce přestupků bylo projednáváno podle jednotlivých paragrafů 21 až 47 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, následovaly přestupky proti majetku. V grafu 13 je uvedeno 44

Údaje získané z Krajského úřadu MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřadu, k datu 27.1.2012 byly zpracované do uvedených přehledů. Jiné údaje k dispozici nebyly.

www.sociotrendy.cz



rozlišení počtu přestupků s ohledem na věk do a nad 18 let. Poukazujeme na zvýšený výskyt přestupků proti majetku ve srovnání s ostatními druhy přestupků u osob ve věku do 18 let. Graf 13 Počty přestupků v MSK 11 995 12000 10000 8000

Do 18 let 5819

Přes 18 let

6000 3 563

4000 1 394

2000 159

37

1291 211

522

230

8 93

0

Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad

Přestupky proti alkoholismu a jiným toxikomániím byly projednávané v r. 2011 jen v malém podílu 0,3 %, proti veřejnému pořádku ve 4 % případů. Přestupky proti majetku byly projednávána v necelé pětině případů.

www.sociotrendy.cz



Graf 14 Podíl druhů přestupků v MSK (% z celkového počtu 36 976 přestupků)

paragrafy zákona 21-47a

0,3%

veřejný pořádek

32,9%

35,6%

občanské soužití majetek 17,1%

10,2% 3,9%

zvláštní předpisy ochrana před alkoholismem a toxikomaniemi

Přestupky projednávané podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 159 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 11995.

Tabulka 53 - Projednané přestupky podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů Do 18 let Přes 18 let Celkem § 21 22 86 23 24 1 28 1 29 30 44 31 12 33 35 1 41 1 42 42c 1 43 44 45 46/1 2 46/2 6 47a 4 celkem 159 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad

12 8 981 454 133 3 4 286 254 1 25 9 2 5 3 1 28 894 836 64 11 995

12 9 067 454 134 4 4 330 266 1 26 10 2 6 3 1 28 896 842 68 12 154

Přestupky projednávané proti veřejnému pořádku byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 37 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 1394.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 54 - Přestupky proti veřejnému pořádku Do 18 let §

Přes 18 let

Celkem

47

34

1266

1300

47b 48

2

96

98

1

32

33

Celkem

37

1 394

1 431


Přestupky projednávané proti občanskému soužití byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 211 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 3563. Tabulka 55 - Přestupky proti občanskému soužití Do 18 let §

Přes 18 let

Celkem

49 1/a

14

500

514

49 1/b

4

58

62

49 1/c

193

2 998

3 191

49 1/d

2

2

49 1/e

5

5

3 563

3 774

Celkem

211


Přestupky projednávané proti majetku byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 522 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 5819. Tabulka 56 - Přestupky proti majetku §

Do 18 let

Přes 18 let

Celkem

50 1/a

482

5 486

5 968

50 1/b

39

309

348

50 1/c

1

24

25

Celkem

522

5819

6 341


Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 230 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 12921. Celkem se jednalo o 13175 přestupků. Tabulka 57 - Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů Do 18 let Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů 230

Přes 18 let

Celkem

1291

13175


Tabulka 58 - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Do 18 let Přes 18 let § 30 1/j

8

30 1/k Celkem

8

87

Celkem 95

6

6

93

101


Tabulka 59 - Údaje celkem Úhrnem všechny projednané přestupky Celkem

Do 18 let

1167

Přes 18 let 35785

Celkem 36976


www.sociotrendy.cz



1.6.11 Vývoj počtu uložených alternativních trestů a jakých za období 2000 - 2011

Posilování úlohy alternativních trestů je jednou z hlavních filozofií zákoníku.45 cílem alternativních trestů je u méně závažných trestných činů nahradit trest odnětí svobody alternativními druhy trestů. Systém trestních sankcí je doplněn o alternativní tresty: -

-

-

Trest domácího vězení, kdy umožňuje postih pachatele, aniž by byl vytrhován ze své rodiny a pracovních návyků; trest umožňuje úsporu celkových nákladů na výkon trestu. Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, kdy za daných podmínek až na 10 let je zakázán vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Při výkonu tohoto trestu je odsouzený povinen spolupracovat s probačním úředníkem podle probačního plánu. Možnosti uložení peněžitého trestu a jeho výměry jsou v současnosti až do 36,5 mil. Kč (dříve pouze do 5 mil. Kč). Trest obecně prospěšných prací je upraven tak, aby ještě před jeho uložením soud zjišťoval podmínky pro jeho výkon.

Údaje týkající se statistických dat46 vývoje počtu uložených alternativních trestů jsou uvedené v tabulce 60 a grafech 15 až 20. Celkově v posledních dvou letech dochází, kromě počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených, ke snížení počtu uložených alternativních trestů pro osoby, o nichž bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Tabulka 60 - Počet alternativních trestů pro osoby, o nichž bylo soudem pravomocně rozhodnuto 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

SM - Odnětí svobody podmíněně odložené

7904

6964

8162

7827

7751

7722

8059

8045

7380

7625

7877

7746

ČR - Odnětí svobody podmíněně odložené

35617

32817 34942 35676 36162

37302 41864 43548 43488

41686 44403 45783

SM - Zákaz činnosti

6

2

5

11

15

6

33

131

130

92

25

21

ČR - Zákaz činnosti

112

94

147

116

126

128

282

971

1053

1012

545

435

SM - Peněžitý trest

632

680

784

663

604

530

428

1022

1106

1235

760

693

ČR - Peněžitý trest

3571

3324

3500

2941

2913

2682

2685

4558

5318

5280

3462

3075

SM - Obecně prospěšné práce

1258

1642

2633

2800

2864

2934

2608

2614

2407

2643

1705

1572

ČR - Obecně prospěšné

7084

8835

13424 13592 13031

11804 7420

6514

47

45

12512 12273 12496 11733

Zdroj, např. http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/alternativni-tresty.html

46

Zdroj: http://cslav.justice.cz/InfoData/statisticke-rocenky.html; http://cslav.justice.cz/InfoData/prehledystatistickych-listu.html. Jiné údaje k dispozici nebyly. 47 SM = Severomoravský kraj (včetně Olomouce) dle původního územního členění v ČR. Soudy jsou administrativně řešeny stále dle původního členění.

www.sociotrendy.cz



práce SM - Upuštěno od potrestání

452

414

651

667

699

590

453

535

406

331

288

211

ČR - Upuštěno od potrestání

2071

3336

2408

2535

2817

2872

2723

2868

2690

2494

2051

1639

SM - Domácí vězení

41

ČR - Domácí vězení

228

Vývoj počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených vykazuje od r. 2002 mírný nárůst a to jak v ČR, tak i v regionu bývalého Severomoravského kraje (SM).

Graf 15 Vývoj počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených v letech 2000 - 2011 50000 40000 SM - Odnětí svobody podmíněně odložené

30000 20000

ČR - Odnětí svobody podmíněně odložené

10000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Časová řada týkající trestu zákaz činnosti vykazuje nárůst v letech 2006 až 2010. V posledních dvou letech došlo k poklesu těchto trestů a v roce 2011 se dostává na úroveň přibližně roku 2004. Graf 16 Vývoj počtu trestu zákaz činnosti v letech 2000 - 2011 1200 1000 800 SM - Zákaz činnosti

600

ČR - Zákaz činnosti

400 200 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Časová řada týkající se počtu peněžitých trestů vykazuje nárůst v letech 2007 a ž 2009 jak v ČR, tak regionu bývalého Severomoravského kraje. V posledních dvou letech došlo k poklesu těchto trestů.

www.sociotrendy.cz



Graf 17 Vývoj počtu peněžitého trestu v letech 2000 - 2011 6000 5000 4000 3000

SM - Peněžitý trest

2000

ČR - Peněžitý trest

1000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj počtu trestů týkající se obecně prospěšných prací vykazuje od roku 2009 pokles. Obecně prospěšné práce jsou používané jako vhodná alternativa trestů, ačkoliv i tato má v posledních dvou letech klesající tendenci.

Graf 18 Vývoj počtu trestu obecně prospěšné práce v letech 2000 - 2011 16000 14000 12000 10000 8000

SM - Obecně prospěšné práce

6000

ČR - Obecně prospěšné práce

4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Od roku 2007 se snižuje počet trestů, kdy dochází k jejich upuštění. Graf 19 Vývoj počtu upuštění od potrestání v letech 2000 - 2011 4000 3500 3000 2500 2000

SM - Upuštěno od potrestání

1500

ČR - Upuštěno od potrestání

1000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Trest domácího vězení je evidován v roce 2011 a se vyskytl se v necelé pětině případů (17,98 %) z celkového počtu trestů domácího vězení v ČR.

www.sociotrendy.cz



Graf 20 Alternativní trest domácí vězení - počet

228 250 200 150

2011

41

100 50 0

SM - Domácí vězení

1.7

ČR - Domácí vězení

Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení je hlavní nástroj sociální politiky státu. Stát tento nástroj používá k vyrovnání, nebo alespoň snížení sociálních nerovností, a k řešení sociálních konfliktů mezi občany. Sociální zabezpečení představuje příjem i výdaj státního rozpočtu.

1.7.1

Počet plateb a vyplacených příspěvků na péči

Na příspěvek na péči mají nárok lidé, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby zejména kvůli svému dlouhodobě nepříznivému stavu. Zákon určuje podmínky, za kterých může být osobě, o niž je pečováno, přiznán jeden ze čtyř stupňů závislost: lehká závislost, středně těžká závislost, těžká závislost a úplná závislost.48 Na následujících řádcích bude zanalyzován počet vyplacených příspěvků na péči a celková výše vyplacených příspěvků na péči v Moravskoslezském kraji a v rámci krajů ČR.

Tabulka 61 - Počet plateb na péči a celková částka vyplacených příspěvků na péči v MSK Průměrný měsíční počet Čerpání (v tis. Kč) vyplacených dávek Trvalá adresa žadatele - Obvod POU 2010 2011 2010 2011 Bílovec

452

439

28 587

27 326

Bohumín

1 015

920

58 622

48 875

Bruntál

547

525

29 289

27 840

Český Těšín

830

776

52 279

45 068


671

555

45 309

35 927

Frýdek-Místek

3 340

3 285

226 031

210 262


972

933

67 844

59 091

Fulnek

194

193

12 847

11 489

Havířov

2 629

2 465

155 643

136 276

48

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek a http://www.finance.cz/duchody-a-davky/socialni-davky/socialnipece/prispevek-na-peci/jaka-je-vyse-prispevku-na-peci/

www.sociotrendy.cz



Hlučín

1 749

1 668

125 452

112 200

Horní Benešov

75

67

3 719

3 202

Jablunkov

1 114

1 092

66 638

61 949

Karviná

2 269

2 017

130 718

108 715

Kopřivnice

679

658

40 306

36 749

Kravaře

724

683

53 562

47 157

Krnov

868

862

48 088

47 907

Město Albrechtice

343

341

18 680

18 364

Nový Jičín

1 410

1 343

98 555

89 399

Odry

415

419

27 322

25 716

Opava

3 720

3 550

272 855

245 432

Orlová

1 020

935

65 091

55 174

Osoblaha

108

108

5 812

6 509

Ostrava

10 048

9 772

624 868

567 215

Příbor

391

373

25 668

22 994

Rýmařov

390

358

20 538

17 551

Studénka

416

408

26 217

24 866

Třinec

2318

2243

139 843

126 646

Vítkov

684

636

49 950

43 333

Vratimov

191

171

12 327

10 649

Vrbno pod Pradědem

188

169

10 141

9 084

CELKEM

39 770

37 964

2 542 801

2 282 965

Zdroj: MPSV Mapa 10: Počet plateb na péči dle obcí s POU

Počet plateb na péči rok 2011 Osoblaha Město Albrechtice

< 1001 1001 - 2000

Vrbno pod Pradědem

2001 - 5000 Krnov

Rýmařov

> 5001

BruntálHorní Benešov

Kravaře Hlučín

Opava

Bohumín Orlová Karviná

Vítkov Ostrava Bílovec

Vratimov Havířov Český Těšín

Fulnek Odry

Studénka Příbor

Frýdek-Místek

Nový Jičín Kopřivnice

Třinec


Jablunkov


0

www.sociotrendy.cz

10

20

30 km

°



V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 průměrně měsíčně vyplaceno 39 770 příspěvků na péči, v roce 2011 se jednalo o počet 37 964. Přibližně čtvrtina dávek byla v obou letech vyplacena ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ) Ostrava. Na druhém místě je POÚ Frýdek-Místek, kde bylo měsíčně vyplaceno více než 3000 příspěvků na péči. Naopak nejméně těchto dávek bylo v obou letech měsíčně vyplaceno v Horním Benešově, a to přibližně 70 ročně. Mapa 10: Celková částka vyplacených příspěvků na péči dle obcí s POU

Celková částka vyplacených příspěvků na péči Osoblaha Město Albrechtice

rok 2011 < 50 001

Vrbno pod Pradědem

50 001 - 100 000 Krnov

100 001 - 250 000 > 250 001

Rýmařov

BruntálHorní Benešov

Kravaře Hlučín

Opava

Bohumín Orlová Karviná

Vítkov Ostrava Bílovec

Vratimov Havířov Český Těšín

Fulnek Odry

Studénka Příbor

Frýdek-Místek

Nový Jičín Kopřivnice

Třinec


Jablunkov


0

10

20

30 km

°

Celkově Moravskoslezský kraj v roce 2010 vyplatil prostřednictvím příspěvků na péči 2 542 801 tis. Kč. V roce 2011 tímto způsobem podpořil kraj zdravotně znevýhodněné občany částkou 2 282 965 tis. Kč. Nejvyšší částka v obou letech putovala do POÚ Ostrava, a to každoročně více než půl miliardy korun. Nejméně bylo na příspěvcích na péči vyplaceno v Horním Benešově, a to o něco více než 3 mil. ročně. Průměrně činila v roce 2010 výše měsíčního příspěvku na péči přibližně 5 300 Kč. V roce 2011 byl vyplacen průměrný měsíční příspěvek na péči ve výši přibližně 5 000 Kč. Výše průměrného měsíčního příspěvku na péči meziročně výrazně klesla, což je důsledek sociální reformy.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 62 - Počet plateb na péči a celková částka vyplacených příspěvků na péči v rámci krajů ČR Kraj

Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM ČR

Průměrný měsíční počet vyplacených dávek

Čerpání (v tis. Kč)

2010

2011

2010

2011

25 517

25 240

1 430 164

1 346 402

30 872

29 924

1914 257

1 770 995

20 985

18 130

1 360 809

1 250 659

16 029

15 770

1016 286

971317

6 906

6 959

452 139

440 163

25 612

25 575

1 586 752

1 471 097

13 777

13 480

828 102

755 067

17 972

16 657

1 072 561

971 260

17 285

16 540

1 093 906

997 436

17 944

16 607

1 143 162

1 047 175

37 567

35 764

2 397 486

2 230 532

21 162

20 608

1309 718

1 204 581

22 666

21432

1451019

1339 418

39 768

37 881

2 542 884

2 288 098

314 062

300 567

19 599 245

18 084 200

Zdroj: MPSV

V roce 2010 bylo v ČR měsíčně v průměru vyplaceno 314 062 příspěvků na péči. V roce 2011 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na péči poklesl na 300 567. Nejvyšší počet příspěvků na péči byl v letech 2010 i 2011 v rámci krajů ČR vyplacen v Moravskoslezském kraji a to více než 37 000, na druhém místě se nacházel Jihomoravský kraj, kde bylo v letech 2010 i 2011 měsíčně vyplaceno více než 35 000 příspěvků na péči. Naopak nejméně těchto příspěvků na péči bylo v obou letech měsíčně vyplaceno v Karlovarském kraji, a to přibližně necelých 7000 a to v letech 2010 i 2011. Celková výše vyplacených příspěvků na péči v roce 2010 činila v ČR 19 599 245 tis. Kč, v roce 2011 poklesla na 18 084 200 tis. Kč. Nejvyšší finanční částky vyplacených příspěvků na péči v rámci krajů ČR byly v letech 2010 i 2011 vyplaceny v Moravskoslezském kraji.

1.7.2

Počet plateb dávek hmotné nouze

Dávky hmotné nouze jsou poskytovány osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a jejichž sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Zároveň nejsou schopny z objektivních důvodů své příjmy

www.sociotrendy.cz



zvýšit, a tak vyřešit tuto situaci vlastním přičiněním.49 Dávky v hmotné nouzi zahrnují: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. V této části textu je nejprve rozebrán průměrný počet měsíčně vyplacených dávek v hmotné nouzi a následně je analyzováno čerpání těchto dávek v Moravskoslezském kraji a v rámci krajů ČR. Tabulka 63 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v hmotné nouzi v MSK Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Trvalá adresa žadatele - Obvod POÚ

Příspěvek na živobytí v roce 2010

Příspěvek na živobytí v roce 2011

Doplatek na bydlení v roce 2010

Doplatek na bydlení v roce 2011

Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010


Bílovec

180

200

52

66

15

20

Bohumín

595

650

168

185

75

95

Bruntál

559

669

187

199

32

39

Český Těšín

565

573

116

101

13

12


157

129

45

42

7

3

Frýdek-Místek

941

1 060

266

289

96

114


109

105

20

24

4

4

Fulnek

158

162

51

63

13

19

Havířov

1 700

1 896

829

926

155

161

Hlučín

312

366

50

58

7

12

Horní Benešov

60

69

17

13

6

6

Jablunkov

107

121

22

19

4

3

Karviná

1 982

2 164

753

894

194

174

Kopřivnice

452

447

111

128

31

33

Kravaře

150

161

22

27

3

5

Krnov

516

655

172

237

24

38

Město Albrechtice

192

242

54

60

8

12

Nový Jičín

601

637

136

141

35

36

Odry

200

218

28

39

4

7

Opava

876

1 009

160

179

21

22

Orlová

766

856

332

372

27

29

Osoblaha

142

198

33

49

15

24

Ostrava

6 352

7 173

2 201

2 574

704

819

Příbor

129

112

54

50

4

5

Rýmařov

279

327

90

122

25

31

Studénka

155

175

48

48

6

10

Třinec

515

575

140

154

28

42

Vítkov

312

339

85

86

25

32

Vratimov

57

32

19

10

4

0

Vrbno pod Pradědem

166

115

48

35

7

7

19 285

21 435

6 309

7 190

1 592

1 814

CELKEM Zdroj: MPSV

49

Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/5

www.sociotrendy.cz



V roce 2010 bylo v MSK měsíčně v průměru vyplaceno 19 285 příspěvků na živobytí. V roce 2011 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na živobytí vzrostl o 2 150. Množství vyplacených doplatků na bydlení se v roce 2011 zvýšilo na 7 190 doplatků měsíčně oproti 6 309 doplatkům měsíčně v roce 2010. Mimořádné okamžité pomoci bylo v roce 2010 vyplaceno průměrně 1592 dávek měsíčně. V roce 2011 průměrné množství mimořádné okamžité pomoci stoupla na 1 814 dávek v průměru měsíčně. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 vyplacen v Ostravě.

Tabulka 64 - Čerpání dávek hmotné nouze v MSK Čerpání v tis. Kč Příspěvek Příspěvek na na živobytí živobytí v v roce 2010 roce 2011

Mimořádná Doplatek na Doplatek okamžitá bydlení v na bydlení pomoc v roce 2010 v roce 2011 roce 2010

Bílovec

5 857

7 683

1 841

2 226

598

Bohumín

13 725

20 697

3 428

5 083

3 094

3 965

Bruntál

20 038

29 055

3 861

4 432

984

1 536

Český Těšín

14 451

17 682

2 449

2 446

417

349


4 554

4 123

998

972

146

121

Frýdek-Místek

28 221

35 531

6 815

7 729

2 003

2 394


2 404

2 725

411

659

65

90

Fulnek

4 790

6 184

1 573

1 899

244

435

Havířov

46 575

72 711

24 815

30 236

3 849

4 873

Hlučín

7 277

9 841

1 369

1 829

131

341

Horní Benešov

2 381

3 178

394

280

104

153

Jablunkov

3 033

3 924

387

510

136

124

Karviná

60 205

76 618

24 105

32 781

6 907

6 390

Kopřivnice

10 398

11 397

2 630

3 138

637

811

Kravaře

4 204

5 020

692

1 053

113

181

Krnov

16 837

26 140

4 576

6 778

795

1 268

Město Albrechtice

5 542

8 305

1 198

1 239

168

407

Nový Jičín

19 760

22 948

3 201

3 581

1 040

1 499

Odry

7 135

9 412

609

1 105

124

129

Opava

26 338

35 580

3 914

5 314

495

494

Orlová

23 339

33 578

9 845

12 308

638

758

Osoblaha

3 789

7 222

791

1 278

556

1 055

Ostrava

199 241

270 219

67 938

86 350

23 032

30 746

Příbor

4 394

4 242

1 225

1 310

126

130

Rýmařov

8 841

12 731

1 980

2 636

701

762

Studénka

4 356

5 723

1 242

1 493

204

225

Třinec

15 648

19 354

2 638

3 237

503

912

Vítkov

11 810

15 301

2 598

3 041

919

1 332

Vratimov

1 915

1 167

780

358

86

32

Vrbno pod Pradědem

5 106

3 829

1 124

797

164

228

582 164

782 119

179 427

226 100

48 978

62 490

Trvalá adresa žadatele - Obvod POÚ

CELKEM Zdroj: MPSV

www.sociotrendy.cz




Celková výše vyplaceného příspěvku na živobytí v roce 2010 činila 582 164 tis. Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany Moravskoslezského kraje vyčerpáno 782 164 tis. Kč. Průměrná měsíční výše příspěvku na živobytí v roce 2011 vzrostla na 3 000 Kč oproti 2 500 Kč v předchozím roce. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši 179 427 tis. Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno 226 100 tis. Kč. Průměrná měsíční výše doplatku na bydlení stoupla z 2 300 Kč v roce 2010 na 2 600 Kč v roce 2011. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno 48 978 tis. Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na 62 490 tis. Kč. V roce 2010 byla průměrná měsíční dávka na mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 2 600 Kč. V roce 2011 v průměru jedna měsíční dávka na mimořádnou okamžitou pomoc činila 2 900 Kč. Z uvedeného je vidět, že množství dávek v hmotné nouzi i jejich výše v roce 2011 byly výrazně vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Tabulka 65 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v hmotné nouzi v rámci krajů ČR

Kraj

Hl. město Praha

Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Příspěvek Doplatek Doplatek Příspěvek na na živobytí na na živobytí v roce v roce bydlení v bydlení v 2010 2011 roce 2010 roce 2011 3 700 4 534 1013 1318

Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010 504

Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2011 549

Středočeský kraj

6 764

8 050

1292

1 574

675

687

Jihočeský kraj

3 806

4211

872

953

525

547

Plzeňský kraj

3 873

4 001

842

962

286

318

Karlovarský kraj

3 989

4 402

916

946

431

489

15 857

17 989

4 063

4 536

1 069

1 125

Liberecký kraj

4 376

4 724

1019

1085

550

425

Královéhradecký kraj

3 567

4 043

951

1042

282

291

Pardubický kraj

3 835

3 978

714

736

252

267

Kraj Vysočina

2 661

2 805

619

693

351

357

Jihomoravský kraj

8 804

9 391

2 104

2 214

880

1 011

Olomoucký kraj

6 470

7 423

1440

1741

1 218

1 457

Zlínský kraj

4 369

4 508

1082

1094

566

620


19281

21395

6 307

7 171

1 601

1 811

CELKEM ČR

91352

101 454

23 234

26 065

9 190

9 954

Ústecký kraj

Zdroj: MPSV

V roce 2010 bylo v ČR měsíčně v průměru vyplaceno 91352 příspěvků na živobytí. V roce 2010 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na živobytí vzrostl o 10 102. Množství vyplacených doplatků na bydlení se v roce 2011 zvýšilo na 26 065 doplatků měsíčně oproti 23 234 doplatkům měsíčně v roce 2010. Mimořádné okamžité pomoci bylo v roce 2010 vyplaceno průměrně 9 190 dávek měsíčně. V roce 2011 průměrné množství mimořádné okamžité pomoci stoupla na 9 954 dávek v průměru měsíčně. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 v rámci krajů ČR vyplacen v Moravskoslezském kraji.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 66 - Čerpání dávek hmotné nouze v rámci krajů ČR

Kraj

Hl. město Praha

Čerpání v tis. Kč Příspěvek Příspěvek Doplatek na Doplatek na na živobytí bydlení v na bydlení živobytí v v roce 2010 roce 2010 v roce 2011 roce 2011 100 900 140 792 35 613 50 811

Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010 12 100

Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2011 13 942

Středočeský kraj

190 700

270 481

56 746

78 188

20 640

22 701

Jihočeský kraj

111433

166 878

26 725

33 393

18 988

21 381

Plzeňský kraj

119 293

148 660

29 775

37 637

6 017

8 030

Karlovarský kraj

136 013

180 052

25 491

28 266

11 524

15 100

Ústecký kraj

502 419

686 950

119 503

142 474

34 359

31 666

Liberecký kraj

129 925

173 265

29 183

33 023

76 069

11 494

Královéhradecký kraj

114 975

161 776

24 887

28 461

7 052

8 234

Pardubický kraj

120 250

152 203

19 212

21326

6 673

7 977

85 038

111962

17 114

21 886

10 000

10913

Jihomoravský kraj

278 568

363 394

57 165

66 159

25 414

35 326

Olomoucký kraj

231 338

308 208

36 808

51 545

36 217

42 724

Zlínský kraj

134 984

158 088

26 270

28 224

18 444

19 771


606 241

797 244

181 585

228 828

50 025

62 806

2 862 077

3 819 953

686 077

850 221

333 522

312 065

Kraj Vysočina

CELKEM ČR

Celková výše vyplaceného příspěvku na živobytí v roce 2010 činila v ČR 2 862 077 tis. Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany ČR vyčerpáno 3 819 953 tis. Kč. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši 686 077 tis. Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno 850 221 tis. Kč. Průměrná měsíční výše doplatku na bydlení vzrostla o 164 144 tis. Kč. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno 333 522 tis. Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na 312 065 tis. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 V rámci krajů ČR nejvyšší částky dávek hmotné nouze byly vyplaceny v Moravskoslezském kraji.

1.7.3

Počet osob s průkazem ZTP v Moravskoslezském kraji

Postiženým osobám jsou přiznávány mimořádné výhody, které tyto osoby využívají po předložení průkazu. Mimořádné výhody jsou přiznávány v závislosti na závažnosti postižení ve třech stupních: I.

stupeň: těžce postižený – průkaz TP (modrý);

II.

stupeň: zvláště těžce postižený – průkaz ZTP (zelený);

III.

stupeň: zvláště těžce postižený s nutností průvodce (oranžový).

Tyto průkazy postiženým určitým způsobem kompenzují jejich zdravotní znevýhodnění. Poskytují jim výhody zejména v dopravě či při potřebě průvodce.50 V této části textu bude dále popsán vývoj počtu držitelů průkazů mimořádných výhod

50

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Průkaz_mimořádných_výhod - jen horní část stránky (zbytek již neplatný)

www.sociotrendy.cz



Tabulka 67 - Držitelé průkazů zdravotně postižených v Moravskoslezském kraji

Držitelé průkazů zdravotně postižených (stav k 31. 12.)

r. 2008

r. 2009

r. 2010

39 959

40 937

37 249

7 765

7 701

7 594

203

183

129

21 457

22 265

19 689

452

423

292

10 737

10 971

9 966

1 337

1 007

v tom osoby : těžce postižené z toho ve věku do 18 let zvláště těžce postižené z toho ve věku do 18 let zvláště těžce postižené s nutností průvodce

z toho ve věku do 18 let 1 476 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, terénní šetření ČSÚ

V roce 2008 bylo v Moravskoslezském kraji téměř 40 000 držitelů průkazů zdravotně postižených. O rok později jich v kraji bylo téměř 41 000. V roce 2010 jejich počet poklesl přibližně o 3 000. Do budoucna lze očekávat další pokles majitelů průkazů ZTP, protože od 1. 1. 2012 vstoupil v platnost zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanovuje přísnější podmínky pro získání a držení tohoto průkazu.51 V letech 2008 – 2010 bylo v Moravskoslezském kraji nejvíce průkazů mimořádných výhod II. stupně, tj. průkazů pro zvláště těžce postižené. Tato skupina průkazů tvořila více než polovinu všech platných průkazů v jednotlivých letech. Tabulka 68 - Držitelé průkazů zdravotně postižených podle okresů k 31. 12. 2010 v tom osoby Držitelé průkazů celkem

z toho do 18 let

celkem

z toho do 18 let

celkem

z toho do 18 let

zvláště těžce postižené s nutností průvodce celkem z toho do 18 let

37 249

1 428

7 594

129

19 689

292

9 966

1 007

Bruntál

3 677

102

415

2

2 240

14

1 022

86

Frýdek-Místek

3 007

104

432

4

1 776

18

799

82

Karviná

7 613

388

1 910

28

3 809

89

1 894

271

Nový Jičín

3 344

178

937

22

1 689

29

718

127

Opava

6 858

199

1 200

21

3 227

46

2 431

132

52

6 948

96

3 102

309

Kraj, okresy


těžce postižené

zvláště těžce postižené

Ostrava-město 12 750 457 2 700 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, terénní šetření ČSÚ

51

Zdroj: http://www.pecujdoma.cz/legislativa/schvaleno/zasadni-zmeny-v-legislative-od-1.-1.-2012.-ctete-pozorne.html

www.sociotrendy.cz



Mapa 11: Počet držitelů průkazu ZTP dle okresů MSK

Držitelé průkazů zdravotně postižených dle kategorií

celkem < 4 001 4 001 - 8 000 Bruntál

> 8 001 těžce postižené zvláště těžce postižené zvláště těžce postižené s nutností průvodce

Opava

Karviná

Ostrava-město Nový Jičín

Frýdek-Místek

0

10

20

30 km

°

K 31. 12. 2010 žilo v Moravskoslezském kraji 37 249 osob s přiznanými mimořádnými výhodami. Z tohoto počtu bylo 1 428 jedinců mladších 18 let. Nejvíce držitelů průkazů ZTP bylo evidováno v okrese Ostrava-město. Podrobnější struktura držitelů těchto průkazů je v tabulce 56. Pro praktické využití při dlouhodobém plánování sociální politiky však tato data nemají velkou vypovídací schopnost, protože od 1. 1. 2012 se zásadním způsobem změnila legislativa pro přiznávání těchto průkazů. Stávající jsou platné do konce doby jejich platnosti, nejdéle však do 31. 12. 2015.52

52

Zdroj: http://www.pecujdoma.cz/legislativa/schvaleno/zasadni-zmeny-v-legislative-od-1.-1.-2012.-ctetepozorne.html

www.sociotrendy.cz



Tabulka 69 - Držitelé průkazů zdravotně postižených podle krajů k 31. 12. 2010 V tom osoby Držitelé průkazů

Těžce postižené

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zvláště těžce postižené

Zvláště těžce postižené s nutností průvodce

Celkem

Z toho do 18 let

Celkem

Z toho do 18 let

Celkem

Z toho do 18 let

Celkem

Z toho do 18 let

465 722

20 573

87 576

1 138

284 771

5 939

93 375

13 496

58 784 56 347 34 327 25 155 8 992 34 382 24 607 24 970 20 189 30 014 46 910 30 819 32 977 37 249

1 526 2 064 1 673 932 590 2 722 1 235 770 1 653 1 836 2 059 1 068 1 017 1 428

14 742 12 055 4 608 3 951 1 908 5 234 2 817 4 903 3 377 5 588 7 751 6 884 6 164 7 594

111 153 63 34 35 129 69 54 53 53 84 93 78 129

34 075 32 952 23 687 16 059 4 753 21 409 17 050 15 314 12 242 19 684 29 934 17 403 20 520 19 689

323 504 551 281 124 1 020 428 151 601 820 472 188 184 292

9 967 11 340 6 032 5 145 2 331 7 739 4 740 4 753 4 570 4 742 9 225 6 532 6 293 9 966

1 092 1 407 1 059 617 431 1 573 738 565 999 963 1 503 787 755 1 007

Mapa 12: Počet držitelů průkazu ZTP dle krajů ČR Držitelé průkazů zdravotně postižených podle krajů celkem < 10 001

Liberecký

10 001 - 30 000

Ústecký

30 001 - 50 000 Karlovarský

> 50 001

Královéhradecký Hlavní město Praha

Plzeňský

Pardubický

Středočeský


Vysočina Jihočeský Jihomoravský

Zlínský

0

30

60

90 km

°

V České republice bylo k poslednímu dni roku 2010 465 722 držitelů průkazů ZTP, z čehož přibližně 20 573 bylo osob mladších 18 let. Moravskoslezský kraj měl k uvedenému dni čtvrtý nejvyšší počet (37 249 osob) občanů s průkazem mimořádných výhod v České republice, což je velice dobře vidět z odpovídajícího grafu. Při srovnání krajů podle počtu držitelů těchto průkazů mladších 18 let se Moravskoslezský kraj dostává na místo osmé. Tento kraj zaujímá k 31.12 2010 s počtem 7594 osob čtvrtou nejvyšší pozici mezi kraji ČR podle počtu těžce postižených. Srovnáním podle počtu zvláště

www.sociotrendy.cz



těžce zdravotně postižených (19 689 osob) se kraj propadá až na 7. pozici. Držitelů průkazu zvláště těžce postižených s nutností průvodce bylo k 31. 12. 2010 v Moravskoslezském kraji třetí nejvyšší množství v České republice, a to téměř 10 000. Graf 21 - Pořadí krajů podle počtu držitelů průkazů zdravotně postižených k 31. 12. 2010

1.7.4 Počet vyplacených invalidních důchodů, starobních důchodů včetně uvedení jejich průměrné výše Invalidní důchod je jednou z dávek důchodového pojištění. Na invalidní důchod vzniká danému člověku nárok, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a také splnil potřebnou dobu pojištění. Osoba se stává invalidní, jestliže na základě posudku lékaře poklesla její pracovní schopnost minimálně o 35 %. Na základě výše poklesu její pracovní schopností rozlišujeme: 

invaliditu prvního stupně – pokles pracovní schopností o 35 – 49%;



invaliditu druhého stupně – pokles pracovní schopností o 50 – 69 %;



invaliditu třetího stupně – pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %.53

Dalším druhem důchodové dávky je starobní důchod. Na tento typ důchodu vzniká nárok podle zákona o důchodovém pojištění každému, kdo splní potřebnou dobu pojištění.54

Tabulka 70 – Příjemci důchodů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 - 2010 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Příjemci důchodů celkem

319 149 321 096 319 504 320 872 324 352 325 577 329 500 333 327 336 241 339 140 340 914

z toho starobní1)

157 624 159 549 157 417 158 591 161 529 162 882 166 184 169 882 173 366 178 035 194 881

1) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 se invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení věku 65 let mění na starobní důchod

53

Zdroj: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/170 a http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidniduchody.htm 54 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Starobní_důchod a http://www.mpsv.cz/cs/618

www.sociotrendy.cz



V letech 2000 – 2010 množství příjemců důchodových dávek v Moravskoslezském kraji téměř v celém období rostlo, až v roce 2010 dosáhlo počtu 340 914 osob. Jediný mírný pokles nastal v roce 2002, ale jednalo se pouze o přechodný jev, který byl důsledkem demografického reprodukčního cyklu. Zastoupení občanů pobírajících starobní důchod ve sledovaném období výrazným tempem rostlo, což je způsobeno stárnutím populace, jejíž tendence byly patrné z analýzy věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v kapitolách 1.1.3 a 1.1.6. Tabulka 71 – Příjemci důchodů v závislosti na druhu důchodu v MSK v letech 2000 - 2010 Příjemci důchodů

2000 2)

invalidní třetího stupně

invalidní druhého stupně3) invalidní prvního stupně3)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

48 482 47 651 47 309 46 727 46 345 45 732 45 334 44 867 43 994 42 721 28 528 20 516 21 439 22 311 23 250 24 104 24 849 25 916 26 671 27 153 26 961

5 884 21 146

vdovské, vč. kombinovaných

73 734 73 586 73 441 73 147 73 177 73 028 72 998 73 009 72 994 72 681 71 991

vdovecké, vč. kombinovaných

9 070

9 543

9 871

10 064 10 340 10 544 10 901 11 072 11 263 11 458 11 404

Průměrná měsíční výše důchodu celkem (Kč) 6 232

6 753

6 763

6 984

7 156

7 596

8 040

8 590

9 446

9 820

z toho starobní1)

6 388

6 906

6 928

7 155

7 344

7 806

8 260

8 822

9 694

10 084 10 194

6 465

7 009

7 009

7 241

7 394

7 833

8 262

8 805

9 642

9 975

4 246

4 504

4 465

4 566

4 628

4 888

5 143

5 445

6 153

6 322

vdovské, vč. kombinovaných

6 514

7 110

7 136

7 400

7 588

8 054

8 559

9 180

10 055 10 453 10 507

vdovecké, vč. kombinovaných

7 678

8 418

8 426

8 731

8 960

9 518

10 088 10 811 11 733 12 260 12 357

invalidní třetího stupně2) invalidní druhého stupně3) 3)

invalidní prvního stupně

9 898 9 750 6 614 6 421

2) do roku 2009 plné 3) do roku 2009 částečné

V Moravskoslezském kraji v letech 2000 – 2010 počet invalidních důchodů třetího stupně (dříve plné) pomalu klesal, což bylo způsobeno změnami v důchodové politice i mortalitou obyvatelstva. Naopak množství invalidních důchodů druhého a prvního stupně (dříve zejména částečné) v uvedeném období rostlo. Jediný prudší pokles nastal v roce 2010, kdy od 1. 1. 2010 vstoupila v platnost novela zákona o důchodovém pojištění. Tato novela změnila původní systém plných a částečných invalidních důchodů na výše popsaný třístupňový systém. 55 Množství vdovských důchodů v letech 2000 – 2009 pomalu rostlo. Mírný pokles nastal v roce 2010 způsobený nabytím platnosti uvedené novely zákona. Výše průměrného měsíčního důchodu v ČR trvale stoupala z 6 232 Kč v roce 2000 až na 9 898 Kč v roce 2010. Díky pravidelné valorizaci důchodů, kterou stanovuje zákon, stoupaly ve sledovaném období všechny druhy důchodů. Výše průměrného měsíční důchodu je 9 898,- Kč, výše průměrného starobního důchodu je 10 194,- Kč. V rámci MSK lze vysledovat rozdíly podle okresů v počtech příjemců důchodu. Nejméně občanů pobírajících důchod je v okrese Nový Jičín, nejvíce v okrese Ostrava. Průměrná výše důchodů (v Kč) se však mění v závislosti na lokalitě velmi málo, variuje okolo částky 10000,- Kč.

55

Zdroj: http://www.penize.cz/duchody/61653-od-ledna-budou-v-cesku-tri-druhy-invalidnich-duchodu

www.sociotrendy.cz



Tabulka 72 – Příjemci důchodů a průměrné výše důchodů podle okresů v prosinci 2010

Příjemci - okresy

Důchody celkem

v tom důchody

starobní1)


starobní poměrné1)

invalidní třetího stupně

invalidní druhého stupně

invalidní prvního stupně

vdovské2)

vdovecké2)

sirotčí

340 914

194 881

461

28 528

5 884

21 146

71 991

11 404

6 619

Bruntál

28 000

15 600

8

2 614

575

2 388

5 458

826

531

Frýdek-Místek

58 163

32 136

100

5 516

1 028

4 029

12 390

1 888

1 076

Karviná

75 008

44 105

177

4 636

1 127

4 851

15 995

2 576

1 541

Nový Jičín

39 504

22 842

11

2 847

753

2 463

8 447

1 301

840

Opava

45 884

26 141

43

4 098

825

2 013

10 334

1 604

826

Ostrava-město

94 355

54 057

122

8 817

1 576

5 402

19 367

3 209

1 805

Průměrná měsíční výše důchodu (Kč) Moravskoslezský kraj

9 898

10 194

5 488

9 750

6 614

6 421

10 507

12 357

5 277

Bruntál

9 405

9 660

4 961

9 544

6 697

6 231

10 408

11 372

5 107

Frýdek-Místek

9 814

10 130

5 575

9 784

6 603

6 586

10 384

12 160

5 406

Karviná

10 104

10 537

5 446

9 800

6 578

6 496

10 357

13 152

5 364

Nový Jičín

9 665

9 841

5 209

9 657

6 899

6 433

10 532

11 610

5 195

Opava

9 794

9 953

5 415

9 610

6 675

6 413

10 439

11 828

5 219

Ostrava-město 10 080 10 372 5 564 9 857 6 448 6 314 10 763 12 657 5 241 1) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 se invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení věku 65 let mění na starobní důchod 2) včetně kombinovaných

www.sociotrendy.cz



2 Specifická část – Sociodemografická část se zaměřením na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Specifická část sociodemografické analýz je orientovaná na vybrané cílové skupiny uživatelů sociálních služeb: -

Senioři ve věku nad 65 let

-

Osoby se zdravotním postižením, (mentální, smyslové, tělesné, kombinované)

-

Osoby s (chronickým duševním) onemocněním

-

Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let

-

Osoby ohrožené sociálním vyloučením

-

Osoby se specifickými potřebami

-

Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé

-

Osoby s poruchou autistického spektra

2.1

Cílové skupiny a jejich popis56

2.1.1

Senioři ve věku nad 65 let

Senioři jsou výrazně heterogenní skupinou. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, termín senior nevykládá. V registru poskytovatelů sociálních služeb je seniorský věk uváděn ve spojení s věkem 65 let a výše (mladší senioři 65–80, nad 80 let starší senioři). Klíčovou změnou v životě člověka je změna způsobená okamžikem odchodu do důchodu. S touto sociální situací je zpravidla spojena problematika seniorského věku, kdy se jedná o změnu sociálního statusu, kdy v ekonomické oblasti zpravidla dochází k poklesu životní úrovně, v oblasti mezilidských vztahů ke snížení sociálních kontaktů. Tyto a další faktory mohou být rizikové z hlediska sociálního vyloučení těchto osob. Je třeba brát v úvahu i další oblasti spojované se seniorským věkem, např. majetková trestná činnost páchaná na seniorech, či jejich týrání či zneužívání. Průběh bio-psycho-sociálních změn spojených se stárnutím je zcela individuální. Zdravotní stav, kdy se senior sám již nemůže o sebe postarat, je jedním z důvodů pro vyhledání pomoci ze strany sociálních služeb. Již standardní tvrzení, že populace obyvatel v MSK stárne, dokumentuje níže uvedená tabulka 2.1, v níž lze porovnat zvýšení údajů ve věkových skupinách v r. 2010 oproti údajům z r. 2005. Jedná se přibližně o 15 % z obyvatel MSK

56

Aktualizované údaje o potřebách uvedených cílových skupin jsou součástí výzkumných zpráv týkajících se sociální sítě poskytovatelů sociálních služeb v MSK a zprávy o potřebách obyvatel MSK zaměřených na sociální služby v MSK. Pokud jsou v této části uváděny číselné údaje, jedná se o zdroje buď z CZSO, nebo z výzkumu potřeb obyvatel MSK.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.1: Věkové složení seniorů nad 65 let v MSK Věk

Počet mužů

Počet žen

Celkem v r. 2010

Celkem v r. 2005

65-69

28 909

36 718

65 627

54 244

70-74

20 398

26 998

47 396

42 826

75-79

13 242

21 250

34 492

34 974

80-84

7 904

16 810

24 714

24 038

85-89

3 425

9 841

13 266

7 329

90-94

601

2 097

2 698

2 837

95+

115

486

601

535

Celkem

74 594

114 200

188 794

166 783

Zdroj: CZSO

V grafickém vyjádření se však jedná o snižování počtu seniorů s ohledem na nárůst jejich věku, viz graf 2.1.1. Graf 2.1.1: Věková struktura seniorů (Abs) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 65-69

70-74

75-79

80-84

85-89

90-94

95+

Do cílové skupiny „senioři“ vymezené v rámci poskytování sociálních služeb náleží osoby, které dosáhly důchodového věku a zpravidla jim vzniká nárok na přiznání starobního důchodu. Zároveň mají z důvodu svého zdravotního stavu nebo vyššího věku, případně působením obou faktorů současně, sníženou soběstačnost v úkonech péče o vlastní osobu, úkonech o domácnost nebo úkonech, kterými mohou ostatní lidé bez ztráty soběstačnosti uplatňovat své zájmy. Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů:         

§ 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství; § 39 Osobní asistence; § 40 Pečovatelská služba; § 44 Odlehčovací služby; § 45 Centra denních služeb; § 49 Domovy pro seniory; § 50 Domovy se zvláštním režimem; § 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče; § 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Moravskoslezský kraj v podílu (11,5 %) populace nad 65 let věku na druhém místě za Hlavním městem Prahou, viz tabulka 2.1.1.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.1.1: Procentuální zastoupení populace 65+ v rámci ČR (1. část) Hlavní město Praha

ČR 1 674 295 100%

211 942 12,7

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

190 301

101 000

93 619

47 854

120 407

65 893

11,4

6,0

5,6

2,9

7,2

3,9

Zdroj: CZSO, k 26.3.2011 [předběžné údaje CZSO]

Tabulka 2.1.1: Procentuální zastoupení populace 65+ v rámci ČR (2. část) Královéhradecký 93 351 5,6

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

83 239

83 385

191 278

102 993

97 202

191 831

5,0

5,0

11,4

6,2

5,8

11,5

Odhadovaný počet seniorů v POU MSK57 Tabulka 2.1.2 A Odhadovaný počet seniorů v POU MSK POU

Odhadovaný POU počet osob


Odhadovaný počet osob

Bílovec

1429

Horní Benešov

344

Orlová

4438

Bohumín

2907

Jablunkov

2263

Osoblaha

297

Bruntál

2697

Karviná

7000

Ostrava

32303

Český Těšín

2631

Kopřivnice

2817

Příbor

1324


1908

Kravaře

2129

Rýmařov

1628

Frýdek-Místek

11013

Krnov

3066

Studénka

1167


2370

Město Albrechtice

819

Třinec

5539

Fulnek

613

Nový Jičín

4835

Vítkov

1383

Havířov

9332

Odry

1130

Vratimov

694

Hlučín

4018

Opava

10187

Vrbno pod Pradědem

782

V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.1.2B. Tabulka 2.1.2B: Služby, které je možno využívat Služby centra denních služeb

Počet služeb

domovy pro osoby se zdravotním postižením

26

domovy pro seniory

65

domovy se zvláštním režimem

27

odborné sociální poradenství

66

odlehčovací služby

24

osobní asistence

16

pečovatelská služba

62

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

15

12

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 313 služeb. 57

Zdrojové údaje o počtu obyvatel POU MSK k 1.1.2012 byla získaná z Českého statistického úřadu v Ostravě.

www.sociotrendy.cz



Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob, které sociální služby využívají, do konkrétních cílových skupin, např. do cílové skupiny senioři nad 65 let, a toto zařazení použijeme pro vyhledání (třídění) služeb poskytovaných konkrétní cílové skupině, může se stát, že počty zařízení poskytované konkrétní cílové skupině nebudou odpovídat počtu zařízení, která jsou uvedena samostatně (viz např. tabulka 2.1.2). Např. zařízení, která poskytují služby uživatelům návykových látek, nemusejí být formálně označena jako zařízení nabízející službu seniorům. V následujících částech analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 58 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Pro specifickou cílovou skupinu „senioři nad 65 let“ jsou v MSK, dle uvedení cílové skupiny poskytovatelem služby, nabízeny vhodné specifické sociální služby, zejména domovy pro seniory, pečovatelská služby a další, viz graf 2.1.2 59 Celkem je této cílové skupině nabízeno 189 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Graf 2.1.2: Počet sociálních služeb v MSK zaměřených na seniory

59

domovy pro seniory

52


18


16


13

osobní asistence

7

domovy se zvláštním režimem sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

6

4

centra denních služeb

týdenní stacionáře

3


3

0

10

20

30

40

50

60

58

Např. do cílové skupiny „senior“ nemusejí být zařazeny osoby využívající návykové látky či osoby bez přístřeší, které také mohou spadat do cílové skupiny „senior“, pouze nemusejí být do uvedené cílové skupiny v Registru poskytovatelů explicitně zařazeny. 59 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu „Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK“. Počet domovů pro seniory či počet domovů pro osoby s zvláštním přimam může být menší než celkový počet uvedených zařízení. Např. pokud poskytovatel cílovou skupinu užívající domov pro seniory identifikuje jako cílovou skupinu „jiné“ např. proto, že jsou zde senioři s kombinovaným postižením, dostáváme při třídění údajů podle cílové skupiny menší počet zařízení.

www.sociotrendy.cz



Úroveň spokojenosti seniorů jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnice 60. Nejčastěji jsou seniory využívané sociální služby, s nimiž jsou senioři také i nejvíce spokojeni, a to: sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné) a pečovatelská služba (§ 40), spokojenost 1,38, denní stacionáře (§ 46), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66) a centra denních služeb (§ 45), spokojenost 1,6, domovy pro seniory (§ 49) a odlehčovací služby (§ 44), spokojenost 1,7, kluby seniorů, spokojenost 1,8. Menší spokojenost byla vyjádřena u služeb využívaných ale menším podílem seniorů, např. nízkoprahová denní centra (§ 61), spokojenost 2,3 a domovy se zvláštním režimem (§ 50), spokojenost 2,5. Malá spokojenost byla uvedena u sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52), spokojenost 3,67. Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.1.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a rozvržením pracovní doby, nejmenší s možností půjčování zdravotnických pomůcek. Graf 2.1.3: Spokojenost s charakteristikami služeb

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou

rozvržení pracovní doby v zařízení

1,53

způsob poskytování služby

1,53

spokojenost s personálem

1,54 1,59

vybavení zařízení

1,64

bezbariérovost v zařízeních kapacita zařízení

1,73

informovanost o sociálních službách

1,76

kompenzační pomůcky

1,85

přístup ke vzdělání

1,85

finanční dostupnost služby

1,91

kulturní vyžití

1,91

doprava(např. v dosahu MHD)

1,94 2,1

volnočasové a zájmové aktivity

2,33

možnosti půjčování zdravotnických pomůcek 1

2

3

4

5

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by senioři uvítali zvýšení informovanosti o sociálních službách prostřednictvím pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu 2.1.4. 60

Škála: 1 = spokojenost,…, 5 = nespokojenost.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli

1,92

Zvýšení úrovně informovanosti

2,13

Dostupnost zdravotní péče

2,32

Možnosti setrvání v přirozeném prostředí

2,37

Existence konkrétních služeb Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením

2,58

Preventivní programy

2,61 2,73

Skupiny se specifickými potřebami Řešení vztahových a rodinných problémů

2,86

Poruchy vývoje dítěte

2,90

Existence svépomocných skupin

2,92

Pracovní poradenství

2,92 3,07

Dluhové poradenství

3,21

Řešení výchovných potíží s dětmi

1

2

3

4

5

Více než dvě třetiny seniorů má o dostupnosti zdravotní péče dobré, či spíše dobré informace, a zajišťují si je nejčastěji od blízkých osob, viz graf 2.1.5. Graf 2.1.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 45,3

Od blízkých osob (rodiny, přátel) 29,1

Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 12,8

Od lékaře 8,8

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 2,0

Od úředníka Nevím, na koho bych se měl/a obrátit

,7

Z jiných zdrojů

,7

Z plakátů, letáků apod.

,7 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Pokud by byli senioři odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř polovina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.1.6.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1.6: Preference pomoci

Domácí péče

1% 12% 43%

13% 14%

Docházka do denního centra, denního stacionáře Dům s pečovatelskou službou Ústavní péče

17%

Chráněné bydlení Týdenní pobyty

Senioři jsou ochotni za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci seniorů na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.1.7. Třetina seniorů je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Necelá čtvrtina seniorů by nebyla ochotna za služby připlácet, viz graf 2.1.7. Graf 2.1.7 : Ochota připlácet za služby 33,6 35 30

23,1

23,1

25 20 15 10

14,0 6,3

5 0

Senioři jsou ochotni za sociální službou i dojíždět a to třetina z nich do 10 km, necelá třetina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.1.8.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1.8 : Ochota dojíždět za službou

35,6

do 10 km 32,6

do 5 km 25,0

do 20 km 4,5

do 30 km 2,3

do 50 km ,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

Potřeby seniorů spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.1.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba domovů pro seniory. Ostatní potřeby jsou spojené s celkovým životním kontextem seniorů, a to rodinou (potřeba služeb nejen pro své rodiny, ale i pro osamělé rodiče s dětmi) a prostředním, v němž se pohybují (požadováno odstraňování architektonických bariér). Důležitá je potřeba soběstačnosti jedince v přirozeném prostředí a další služby, jak jsou uvedeny v grafu 2.1.9.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1.9 : Potřeby seniorů zaměřené na sociální služby

27,4%

Bydlení pro seniory

22,6%

Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny

13,7%

Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

11,6%

Odstraňování vnitřních architektonických bariér

11,6%

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce

10,3%

Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

10,3% 9,6%

Služby denního centra Služby pro občany v krizi

8,9%

Chráněné bydlení

8,9% 8,2%

Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Bydlení pro zdravotně postižené

6,8%

Na programy pro mladé rodiny s dětmi

6,8%

Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti

5,5%

Nabídky pro volný čas

5,5% 4,8%

Snížení omezení v pobytových zařízeních Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu

4,1%

Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce

4,1% 3,4%

Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na specifické programy pro rodiny

2,7%

Svoz občanů, specializovaná doprava

2,7% 2,1%

Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi

1,4%

Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb

1,4%

Služby orientované na menšiny ve společnosti

0,7%

Na rozšíření sociální rehabilitace

0,7%

Na podporu pěstounské péče

0,7%

Na rozšíření nabídky v možnostech stravování

0,7%

Rozšíření poradenství o problémech zdraví

0,7%

Rozšíření informovanosti o problémech zdraví

0,7% 0%

www.sociotrendy.cz

10%

20%

30%



2.1.2

Osoby se zdravotním postižením

Osoba se zdravotním postižením61 je chápána jako osoba, jejíž tělesné, smyslové, případně nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od obvyklého stavu pro daný věk a tento stav trvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle působí omezení nebo faktické znemožnění společenského dotčené osoby. Podle § 3 písm. g) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jsou specifikovány různé druhy zdravotního postižení, a to: mentální, tělesné, smyslové, kombinované, duševní. Lze dále rozlišovat smyslové postižení jako postižení zraku, postižení sluchu. Dále jako kombinované postižení je uváděno: mentální a tělesné postižení, mentální postižení v kombinaci s duševním onemocněním, různé kombinace některých výše uvedených se smyslovým postižením nebo poruchami chování, postižení získané v mladším věku (po úrazu nebo vážné nemoci), hluchoslepotu, jiná vnitřní onemocnění (např. diabetes mellitus, cystická fibróza, epilepsie, onkologické onemocnění, kardiovaskulární nemoci, cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Bechtěrevova choroba, další revmatická onemocnění apod.). Zdravotní postižení se zpravidla vyskytuje i u jiných cílových skupin (např. u seniorů, rodin s dětmi, ale také osob, jejichž chování by mohlo vést ke konfliktu se společností). Avšak u těchto cílových skupin zdravotní postižení není pojímáno jako primární. Dle kvalifikovaných odhadů se jedná přibližně o odhad 10 % obyvatel ČR, kteří jsou chápány jako osoby se zdravotním postižením. tomuto odhadu odpovídá i výzkum, která v r. 2008 proběhl mezi 548 praktickými lékař, kteří poskytli údaje o od 10645 zdravotně postižených osob. Jiné obdobné šetření provedeno nebylo. Poznamenáváme, že toto šetření se nezabývalo problematikou spojenou se sociálními službami. Slouží k argumentaci pro odhad podílu osob se zdravotním postižením v obyvatelstvu. Procento zdravotně postižených bývá rovněž uváděno v rozmezí od 1 do 19 % dle specifik jednotlivých postižení. Zdravotní postižení jako takové se dotýká v zásadě vyššího počtu obyvatel, neboť většina lidí se zdravotním postižením žije v běžných rodinách. Pro MSK je odhadován počet 10 % obyvatel MSK. Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením je uveden v tabulce 2.2.3A pro okresy MSK, v tabulce 2.2.3B pro POU MSK 62. 63

Tabulka 2.2.1: Věková struktura zdravotně postižených osob v ČR podle pohlaví Věková skupina

Odhad počtu postižených v populaci

Počet obyvatel k 31.12.2006

Podíl postižených v populaci (%)

0-14

27941

760065

3,68

15-29

34271

1114557

3,07

30-44

52984

1182000

4,48

45-59

129465

1085745

11,92

60-74

152443

658010

23,17

75+

92624

225807

40,02

Celkem

490452

5026184

9,76

Muži

61

Z definice přijaté v rámci výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací ČR (ÚZIS) z roku 2007. 62 Zdrojové údaje o počtu obyvatel POU MSK k 1.1.2012 byla získaná z Českého statistického úřadu v Ostravě. 63 Údaje jsou převzaty z publikace: Novák, Jaroslav, Kalnická, Vladimíra. Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky. Český statistický úřad, Praha 2008. Výzkum byl proveden u souboru 548 praktických lékařů, kterí vyplnili dotazníky u 10645 osob. Jiné obdobné šetření provedeno nebylo. Poznamenáváme, že toto šetření se nezabývalo problematikou spojenou se sociálními službami. Dostupná na: http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf08c6/novak.pdf

www.sociotrendy.cz



Ženy 0-14

18267

719449

2,54

15-29

26350

1061115

2,48

30-44

48347

1130929

4,27

45-59

116278

1109901

10,48

60-74

130831

804576

16,26

75+

184120

435035

42,32

Celkem

525096

5261005

9,98

0-14

46208

1479514

3,12

15-29

60621

2175672

2,79

30-44

101331

2312929

4,38

45-59

245743

2195646

11,19

60-74

283274

1462586

19,37

75+

276744

660842

41,88

Celkem

1015548*

10287189

9,87

Celkem M+Ž

* V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. Zdroj: ČSÚ

Tabulka 2.2.2: Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku v ČR

64

tělesné

zrakové

sluchové

mentální

duševní

vnitřní

celkem výskyt odpovědí

Celkem osob

Četnost postižení na osobu

0-14

9703

4393

1154

7549

3285

13552

39636

27941

1,419

15-29

14246

3243

2365

14210

6012

10754

50830

34271

1,483

30-44

22855

4451

1981

9742

10806

18333

68168

52984

1,287

45-59

63616

6997

6166

12570

17957

65586

172892

129465

1,335

60-74

73687

10785

9361

8682

11411

102745

216671

152443

1,421

75+

54267

8844

14875

5830

9354

66603

159773

92624

1,725

Celkem

238428

38713

35902

58675

58986

277954

708658

490452

1,445

0-14

6984

3571

1748

4055

1561

8791

26710

18267

1,462

15-29

11464

3075

1470

8754

3140

10177

38080

26350

1,445

30-44

20252

3146

2752

9564

11470

16657

63841

48347

1,32

45-59

64343

5781

5060

7732

16705

52961

152582

116278

1,312

60-74

79173

7857

5844

4645

12251

83623

193393

130831

1,478

75+

129337

25296

21809

13182

23776

121069

334469

184120

1,817

Celkem

311979

48726

38798

48024

69079

293780

810386

525096

1,543

0-14

16687

7964

2902

11604

4846

22343

66346

46208

1,436

15-29

25710

6318

3835

22964

9152

20931

88910

60621

1,467

Věková skupina Muži

Ženy

Celkem

64

Údaje jsou převzaty z publikace: Novák, Jaroslav, Kalnická, Vladimíra. Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky. Český statistický úřad, Praha 2008.

www.sociotrendy.cz



30-44

43107

7597

4733

19306

22276

34990

132009

101331

1,303

45-59

127959

12778

11226

20302

34662

118547

325474

245743

1,324

60-74

152860

18642

15205

13327

23662

186368

410064

283274

1,448

75+

183604

34140

36684

19012

33130

187672

494242

276744

1,786

Celkem

550407

87439

74700

106699

128065

571734

1519044**

1015548*

1,496

* V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. ** Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu 1 015 548 osob celkem 1 519 044 různých typů postižení. V daném poctu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánu. Zdroj: ČSÚ

Tabulka 2.2.3A Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením v okresech MSK

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava - město

Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením (10 %)

Celkem

Bruntál

V tom okresy

124322

9737

21210

27041

15252

17724

33358

Tabulka 2.2.3B Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením v POU MSK Odhadovaný počet osob POU

POU

Odhadovaný počet osob POU


Bílovec

1429 Horní Benešov

Bohumín

2907 Jablunkov

2263 Osoblaha

Bruntál

2697 Karviná

7000 Ostrava

Český Těšín

2631 Kopřivnice

2817 Příbor

1324


1908 Kravaře

2129 Rýmařov

1628

3066 Studénka

1167

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek

11013 Krnov 2370 Město Albrechtice 613 Nový Jičín

Havířov

9332 Odry

Hlučín

4018 Opava

344 Orlová

4438 297 32303

819 Třinec

5539

4835 Vítkov

1383

1130 Vratimov

694

10187 Vrbno pod Pradědem

782

Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

§ 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 39 Osobní asistence, § 40 Pečovatelská služba, § 41 Tísňová péče, § 42 Průvodcovské a předčitatelské služby, § 43 Podpora samostatného bydlení, § 44 Odlehčovací služby. § 45 Centra denních služeb, § 46 Denní stacionáře, § 47 Týdenní stacionáře, § 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením,

www.sociotrendy.cz



12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

§ 50 Domovy se zvláštním režimem, § 51 Chráněné bydlení, § 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, § 54 Raná péče, § 55 Telefonická krizová pomoc, § 56 Tlumočnické služby, § 57 Azylové domy, § 58 Domy na půl cesty, § 59 Kontaktní centra, § 60 Krizová pomoc, § 60a Intervenční centra, § 63 Noclehárny, § 64 Služby následné péče, § 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, § 67 Sociálně terapeutické dílny, § 70 Sociální rehabilitace.

V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.2.4. Tabulka 2.2.4: Služby, které je možno využívat Služby

Počet služeb

azylové domy

34


12

denní stacionáře

31


26


27

domy na půl cesty

5

chráněné bydlení

20

intervenční centra

2

kontaktní centra

7

krizová pomoc

4

noclehárny

15


66


24

osobní asistence

16


62

podpora samostatného bydlení

9

průvodcovské a předčitatelské služby

1

raná péče

6

služby následné péče

9


15

sociálně terapeutické dílny

16

sociální rehabilitace

23

www.sociotrendy.cz



telefonická krizová pomoc

3

terapeutické komunity

1

tísňová péče

1

tlumočnické služby

1


4

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 440 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 65 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 269 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Osobám se zdravotním postižením66 jsou v MSK nabízeny sociální služby, zejména pečovatelské služby, odborné sociální poradenství a osobní asistence, viz graf 2.2.1

65

Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 66 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu „Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK“.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2.1 Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením

67

57

pečovatelská služba 32

odborné sociální poradenství osobní asistence

29


29 24

domovy pro seniory sociální rehabilitace

19

denní stacionáře

19 15


14

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se… sociálně terapeutické dílny

7


7 5

raná péče

4

centra denních služeb tlumočnické služby

1

tísňová péče

1


1

průvodcovské a předčitatelské služby

1


1

krizová pomoc

1


1

azylové domy

1 0

10

20

30

40

50

60

V grafu 2.2.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK pro jednotlivá postižení uvedená v grafu. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Osoby se zdravotním postižením se nacházejí ve všech věkových skupinách. Např. průměrně 30 klientů - osob s kombinovaným postižením - se vyskytuje ve věkové skupině do 5 let.

67

Byly sečteny služby pro osoby se ZP tělesným i smyslovým postižením.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2.2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 s kombinovaným postižením

20

s tělesným postižením se sluchovým postižením

15

se zdravotním postižením

10

se zrakovým postižením

5 0 Do 5 6 - 10 11 - 16 - 21-25 26-30 31- 36-40 41-50 51 - 56 - 61 - 66 - 71 - 76 let let 15 let 20 let let let 35 let let let 55 let 60 let 65 let 70 let 75 let 80 let

Úroveň spokojenosti osob se zdravotním postižením jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 68. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.2.5. Osoby se ZP jsou nejvíce spokojeny s domovy pro osoby se ZP, domovy pro seniory a se sociálním poradenstvím. Tabulka 2.2.5: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti

69

N

průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost, …, 5= nespokojenost)

11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48)

8

1,00

12. Domovy pro seniory (§ 49)

5

1,00

1. Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné)

30

1,27

3. Pečovatelská služba (§ 40)

10

1,30

17. Telefonická krizová pomoc (§ 55)

5

1,40

9. Denní stacionáře (§ 46)

6

1,67

34. Kluby seniorů

3

1,67

2. Osobní asistence (§ 39)

7

1,71

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se 8 zdravotním postižením (§ 66)

1,75

8. Centra denních služeb (§ 45)

5

1,80

30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

4

2,00

33. Sociální rehabilitace (§ 70)

5

2,20

14. Chráněné bydlení (§ 51)

4

2,25

21. Kontaktní centra (§ 59)

4

2,25

24. Nízkoprahová denní centra (§ 61)

4

2,25

32. Terénní programy (§ 69)

4

2,25

19. Azylové domy (§ 57)

8

2,38

26. Noclehárny (§ 63)

5

2,40

27. Služby následné péče (§ 64)

3

2,67

68

Škála: 1 = spokojenost,…, 5 = nespokojenost. Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 69

www.sociotrendy.cz



36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického 3 zařízení)

2,67

4. Tísňová péče (§ 41)

2

3,00

10. Týdenní stacionáře (§ 47)

2

3,00

16. Raná péče (§ 54)

2

3,00

25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62)

2

3,00

35. Mateřské centrum

2

3,00

22. Krizová pomoc (§ 60)

7

3,14

7. Odlehčovací služby (§ 44)

3

3,33

18. Tlumočnické služby (§ 56)

7

3,43

6. Podpora samostatného bydlení (§ 43)

2

3,50

13. Domovy se zvláštním režimem (§ 50)

1

4,00

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních 4 ústavní péče (§ 52)

4,00

5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

1

5,00

20. Domy na půl cesty (§ 58)

1

5,00

23. Intervenční centra (§ 60a)

1

5,00

28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

1

5,00

31. Terapeutické komunity (§ 68)

2

5,00

Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.2.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s volnočasovými aktivitami a dopravou do zařízení služeb.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2.3 Spokojenost s charakteristikami služeb

70



1,14


1,14 1,28


1,38


1,44

kapacita zařízení informovanost o sociálních službách

1,55

bezbariérovost v zařízeních

1,58


1,61


1,63


1,65 1,77

kulturní vyžití

1,86

možnosti půjčování zdravotnických pomůcek doprava (např. v dosahu MHD)

1,91


1,91

tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením

1

2

3

4

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se ZP uvítaly zvýšení informovanosti o sociálních službách prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu 2.2.4.

70

V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované.

www.sociotrendy.cz


5



71

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Dostupnost zdravotní péče

1,83


2,04


2,21

Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením

2,43


2,90

Existence konkrétních služeb

2,92

Skupiny se specifickými potřebami

3,00

Řešení vztahových a rodinných problémů

3,10


3,18


3,29


3,41


3,49


3,82

Jiné

1

2

3

4

5

Osoby se ZP mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.2.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, viz graf 2.2.5.

71


www.sociotrendy.cz



Graf 2.2.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících

Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

4% 2% 10%

Od blízkých osob (rodiny, přátel)

39%

10% 12%

Od lékaře 23% Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z jiných zdrojů

Pokud by byly osoby se ZP odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina (58 %) by preferovala by domácí péči, dále se jednalo o dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.2.6. Graf 2.2.6: Preference pomoci

Domácí péče 4% 7%

4%

Dům s pečovatelskou službou

9% 18%

58%


Ústavní péče

Docházka do denního centra, denního stacionáře

Osoby se ZP jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.1.7. Necelá čtvrtina

www.sociotrendy.cz



osob se ZP je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Více než třetina osob se ZP by nebyla ochotna za služby připlácet, viz graf 2.2.7. Graf 2.2.7 : Ochota připlácet za služby

4%

nejsem ochoten/ochotna připlácet

4%

do 100,-Kč 11%

37% do 500,-Kč

20% do 1000,-Kč

24%

méně než 50,-Kč do 1500,-Kč

Osoby se ZP jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to téměř třetina z nich do 10 km, stejný podíl osob do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.2.8. Graf 2.2.8 : Ochota dojíždět za službou

13%

5%

32%

18%

do 5 km do 10 km

32%

do 30 km do 20 km do 100 km

Potřeby osob se ZP spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.2.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, osoby se ZP mohly uvést více možností. Nejžádanější je potřeba odstraňování venkovních architektonických bariér, soběstačnost jedince v přirozeném prostředí a další služby, jak jsou uvedeny v grafu 2.2.9.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2.9 : Potřeby osob se ZP zaměřené na sociální služby Odstraňování venkovních architektonických bariér

25,5%

Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí

19,1%

Odstraňování vnitřních architektonických bariér

19,1%

Na vybudování centra

14,9%

Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života

14,9%


14,9%

Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

12,8%


10,6%


10,6%

Služby denního centra

8,5%


8,5%

Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi

6,4%


6,4%

Služby pro občany v krizi

6,4%


6,4%

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování…

6,4%


6,4%

Bydlení pro zdravotně postižené

4,3%

Rozšíření služeb pro zdravotně postižené

4,3%

Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu

4,3%


4,3%

Azylové domy

4,3%

Na jiný typ služeb

2,1%

Služba pro rozvoj dovedností

2,1%


2,1%


2,1%

Na možnost bezplatného přístupu k Internetu

2,1%


2,1%


2,1%


2,1%

Služby osobní asistence

2,1%

Kontaktní centra

2,1%


2,1%

Snížení omezení v pobytových zařízeních

2,1% 0%

www.sociotrendy.cz

5%

10%

15%

20%

25%

30%



2.1.3

Osoby s chronickým duševním onemocněním72

Duševní porucha je termín, který užívají lékaři a další zdravotníci k označení klinicky (tj. vyšetřením) rozpoznaných typů abnormních psychických příznaků anebo abnormního chování. Ty vyvolávají akutní nebo chronické postižení a nepohodu vlastní anebo nepohodu jiných osob. Duševní poruchy v nejširším slova smyslu a nejrůznější závažnosti se vyskytují asi u jednoho ze čtyř dospělých obyvatel České republiky. Jinými slovy osoby s duševním onemocněním73 jsou chápány jako takové, které nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci. Do skupiny duševně nemocných osob lze zařadit:       

organické duševní poruchy, včetně symptomatických (demence, deliria), duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy, poruchy nálady (afektivní poruchy), neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a další poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu potravy, neorganické poruchy spánku), poruchy osobnosti a chování u dospělých.

Do této cílové skupiny nejsou zahrnuty osoby s mentálním postižením, které vytváří samostatnou cílovou skupinu. U duševního onemocnění se jedná zejména o změnu (oproti běžnému stavu) ve vnímání věcí, jevů, procesů a ve způsobu myšlení, nikoli ve změně intelektu, jak je tomu i osob s mentálním postižením. Standardně je uváděno, že přibližně 3 – 5 % osob trpí duševní nemocí, skutečnost však bývá vyšší. K dispozici mohou být pouze zdravotnické statistiky, které soustřeďují pozornost na osoby se zjištěnou diagnózou, které jsou v péči (psychiatrických a dalších) odborníků. Pro obyvatele MSK lze odhadnou podíl okolo 5 %. Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním je uveden v tabulce 2.3.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.3.1B pro POU MSK.

Tabulka 2.3.1A Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním

72 73

62161

4868

7626

8862

Zdroj: http://www.helpnet.cz/dusevni-nemoci/zakladni-informace Dle diagnózy MKN-10.

www.sociotrendy.cz


Ostrava - město

13521

Opava

10605

Nový Jičín

Karviná

Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním (5 %)

Frýdek-Místek

CELKEM

Bruntál

V tom okresy

16679


Tabulka 2.3.1.B Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním v POU MSK POU




Bílovec

715

Horní Benešov

172

Orlová

2219

Bohumín

1453

Jablunkov

1132

Osoblaha

148

Bruntál

1349

Karviná

3500

Ostrava

16151

Český Těšín

1316

Kopřivnice

1409

Příbor

662


954

Kravaře

1065

Rýmařov

814

Frýdek-Místek

5506

Krnov

1533

Studénka

583


1185

Město Albrechtice

410

Třinec

2770

Fulnek

307

Nový Jičín

2417

Vítkov

691

Havířov

4666

Odry

565

Vratimov

347

Hlučín

2009

Opava

5094

Vrbno pod Pradědem

391

Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44.

§ 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 40 Pečovatelská služba, § 43 Podpora samostatného bydlení § 45 Centra denních služeb, § 46 Denní stacionáře, § 47 Týdenní stacionáře, § 50 Domovy se zvláštním režimem, § 51 Chráněné bydlení, § 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, § 55 Telefonická krizová pomoc, § 59 Kontaktní centra, § 60 Krizová pomoc, § 64 Služby následné péče, § 67Sociálně terapeutické dílny pro osoby s chronickým duševním onemocněním) * § 68 Terapeutické komunity, § 69 Terénní programy. § 70 Sociální rehabilitace pro osoby s duševním onemocněním

V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.3.2. Tabulka 2.3.2: Služby, které je možno využívat Služby

Počet služeb


12

denní stacionáře

31


27


20

kontaktní centra

7

krizová pomoc

4


66


62

www.sociotrendy.cz




9


9


16


23


3


1

terénní programy

30

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 320 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 74 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 102 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Osobám s chronickým duševním onemocněním75 jsou v MSK nabízeny sociální služby, domovy se zvláštním režimem, sociální rehabilitace a pečovatelská služba, viz graf 2.3.1

74

Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 75 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu „Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK“.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3.1 Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním

17

domovy se zvláštním režimem 11

sociální rehabilitace pečovatelská služba

9


9

domovy pro seniory

9

osobní asistence

7


7 6

odlehčovací služby podpora samostatného bydlení

4

denní stacionáře

4


4


3


3


3 2

terénní programy týdenní stacionáře

1


1


1

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

1

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

V grafu 2.3.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41 - 50 let.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3.2. Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 15

s chronickým duševním onemocněním

10 5 0

Úroveň spokojenosti osob s chronickým duševním onemocněním jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 76. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.3.4. Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou nejvíce spokojeny se službou terénní programy, denní stacionáře, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče a sociálně terapeutické dílny. Tabulka 2.3.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti

77

průměrná spokojenost se službou N

(1=největší spokojenost, …, 5= nespokojenost)


5

1,00


5

1,20

4

1,25


8

1,25


10

1,30


3

1,33


8

1,38


7

1,43


21

1,52


13

1,54


5

1,60


11

1,82


6

2,00

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

76


www.sociotrendy.cz




7

2,14


5

2,20


7

2,29


3

2,33


5

2,40


8

2,50


4

2,50

4

2,50


3

2,67


3

2,67


4

2,75

34. Kluby seniorů

4

2,75


3

3,00


3

3,00


6

3,00


4

3,00


3

3,00

4

3,00


3

3,33


3

3,33


3

3,33


3

3,67


3

4,00

37. Svoz občanů

2

5,00

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení)

Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.3.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením.

www.sociotrendy.cz




Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou spokojenost s personálem

1,10


1,29


1,42


1,44


1,50

kapacita zařízení

1,50


1,55


1,56

doprava (např. v dosahu MHD)

1,58


1,63

kulturní vyžití

1,76


1,91

možnosti půjčování zdravotnických pomůcek

2,00


2,21


2,60 1

2

3

4

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby s chronickým duševním onemocněním uvítaly pracovní poradenství a zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu 2.3.4. Graf 2.3.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech

78

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Pracovní poradenství Zvýšení úrovně informovanosti Řešení vztahových a rodinných… Dostupnost zdravotní péče Dluhové poradenství Možnosti setrvání v přirozeném… Existence konkrétních služeb Preventivní programy Existence svépomocných skupin Skupiny se specifickými potřebami Jiné Mžnostech svozu např. pro osoby se… Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte 1

2

3

4

5

Osoby s chronickým duševním onemocněním mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.3.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od lékaře, viz graf 2.3.5. 78


www.sociotrendy.cz


5



Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

3% 3%

Od lékaře

9% 9%

48%

11%

Z internetu Od blízkých osob (rodiny, přátel)

17%

Z jiných zdrojů Od úředníka Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

Pokud by byly osoby s chronickým duševním onemocněním odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.3.6. Graf 2.3.6: Preference pomoci

Domácí péče

9%


6% 38%

21%

26%

Docházka do denního centra, denního stacionáře Ústavní péče

Dům s pečovatelskou službou

Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr

www.sociotrendy.cz



za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.3.7. Více než dvě pětiny (43 %) osob s chronickým duševním onemocněním je ochotna připlatit měsíčně co 100,- Kč. Více než čtvrtina osob s chronickým duševním onemocněním by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf 2.3.7 : Ochota připlácet za služby

do 100,-Kč 9%

9%

43%

12%

nejsem ochoten/ochotna připlácet do 500,-Kč

27% méně než 50,-Kč do 1000,-Kč

Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než dvě pětiny (43 %) z nich do 10 km, pětina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.3.8. Graf 2.3.8 : Ochota dojíždět za službou

10%

7% 43%

do 10 km do 5 km

20%

do 20 km 20%

do 30 km do 50 km

Potřeby osob s chronickým duševním onemocněním spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.3.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba chráněného bydlení, dále finanční poradenství včetně dluhového, rovněž služby pro uplatnění na trhu práce. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.3.9.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3.9 : Potřeby osob s chronickým duševním onemocněním zaměřené na sociální služby Chráněné bydlení Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Nabídky pro volný čas Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby osobní asistence Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření sociální rehabilitace Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na vybudování centra Bydlení pro seniory Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na podporu pěstounské péče Kontaktní centra Azylové domy Snížení omezení v pobytových zařízeních Na jiný typ služeb Služba pro rozvoj dovedností Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Odstraňování vnitřních architektonických bariér Noclehárny Služby denního centra Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na programy pro mladé rodiny s dětmi

31,3% 18,8% 18,8% 18,8% 12,5% 12,5% 12,5% 9,4% 9,4% 9,4% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1%

0%

2.1.4

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let

U této cílové skupiny bývá zasažena problémem rodina jako sociální systém. U jiných cílových skupin se problém dotýká převážně jedince. Mezi rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládeže spadají osoby:       

ve věku 6 – 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (sociálně-patologické jevy a trestná činnost), osoby do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy (příp. osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež), rodina s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, rodina dítěte se zdravotním postižením ve věku do 7 let, nebo dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu.

www.sociotrendy.cz



Celkově se jedná o děti ohrožené nepříznivými vlivy prostředí, které pocházejí z různorodého prostředí. Často se jedná o rodiny s nízkou sociokulturní úrovní, kde dochází k přejímání nevhodných vzorců chování. U osob do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy, se jedná o ty jedince, kteří mohou mít problém s přechodem z ústavního zařízení do běžného života. Ten může při jeho nezvládnutí vyústit v sociální izolaci, rizikové aktivity či asociální a kriminální činy. V situaci spojené s osamostatněním mladých dospělých se mohou nacházet také jedinci vycházející z pěstounských rodin či ze zařízení pro výkon pěstounské péče. Dle údajů MPSV bylo v MSK k 31. 12. 2010 1008 dětí s nařízenou ústavní nebo ochrannou (oproti roku 2008, kdy jich bylo celkem 1061, tedy více) výchovou. Z toho 43 mladých dospělých (oproti v roce 220 v r. 2008) z důvodu zletilosti zařízení opustilo. V porovnání s ostatními kraji České republiky se jedná po Ústeckém kraji o druhý nejvyšší počet. Rodina s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, je spojena zejména s její nízkou sociokulturní úrovní, s úmrtím člena rodiny, závislostí rodičů na návykových látkách, vztahovými a výchovnými problémy, týráním a zneužíváním, trestnou činností, sociálně znevýhodněním rodin s nízkými příjmy, nebo rodin, kde jsou rodiče nezaměstnaní, také s rodinami s velkým počtem dětí nebo neúplnými rodinami. Tyto rodiny se často stávají klienty orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Rodina dítěte se zdravotním postižením ve věku do 7 let, nebo dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu je spojena s rodinami s dětmi se specifickými potřebami, které v důsledku zdravotního postižení dítěte potřebují pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů, při obstarávání osobních záležitostí a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Pro tuto cílovou skupinu odhadujeme podíl okolo 5 % v MSK. Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let je uveden v tabulce 2.4.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.4.1B pro POU MSK.

www.sociotrendy.cz

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava - město

Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let (5 %)

CELKEM

Bruntál

Tabulka 2.4.1A: Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let V tom okresy

62161

4868

10605

13521

7626

8862

16679



Tabulka 2.4.1B Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let v POU MSK

Bílovec

Odhadovaný POU počet osob 715 Horní Benešov

Odhadovaný POU počet osob 172 Orlová

Odhadovaný počet osob 2219

Bohumín

1453

Jablunkov

1132

Osoblaha

148

Bruntál

1349

Karviná

3500

Ostrava

16151

Český Těšín

1316

Kopřivnice

1409

Příbor

662


954

Kravaře

1065

Rýmařov

814

Frýdek-Místek

5506

Krnov

1533

Studénka

583


1185

Město Albrechtice

410

Třinec

2770

Fulnek

307

Nový Jičín

2417

Vítkov

691

Havířov

4666

Odry

565

Vratimov

347

Hlučín

2009

Opava

5094

Vrbno pod Pradědem

391

POU

Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: Pro cílovou skupinu děti, mládež a rodina se jedná zejména o: 45. § 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, 46. § 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 47. § 69 Terénní programy, 48. § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. Tabulka 2.4.2: Služby, které je možno využívat Služby

Počet služeb

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

37


32

terénní programy

30


66

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 165 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 79 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 62 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let80 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, viz graf 2.4.1.

79


www.sociotrendy.cz



Graf 2.4.1 Sociální služby pro rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let

35

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 10

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 7

terénní programy 6

odborné sociální poradenství 2

domy na půl cesty telefonická krizová pomoc

1


1

0

5

10

15

20

25

30

35


Graf 2.4. 2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let 50 40 30 20 10 0 6 - 10 let

11 - 15 let

16 - 20 let

21-25 let

26-30 let

Úroveň spokojenosti osob cílové skupiny ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let se sociálními službami, které využívají, byla hodnocena jako výborná. Byly využívané dvě služby, a to sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.4.3. Největší spokojenost byla se s dopravou do zařízení služeb a personálem, nejmenší s vybavením zařízení a s přístupem ke vzdělání.

www.sociotrendy.cz




Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou doprava (např. v dosahu MHD)

1


1


1

kulturní vyžití

1


2


2


2


2 3


4


5

přístup ke vzdělání ,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby této cílové skupiny uvítaly informovanost o tématech zaměřených na řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchách vývoje dítěte. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.4.4. Graf 2.4.4 Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech


Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte Preventivní programy Dostupnost zdravotní péče Pracovní poradenství Dluhové poradenství Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Skupiny se specifickými potřebami Existence svépomocných skupin Existence konkrétních služeb Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením

,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

Osoby dotčené cílové skupiny mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.4.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby. Pokud by byly tyto osoby odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých preferovaly by domácí péči, případně dům s pečovatelskou službou. Za sociální služby nejsou ochotny připlácet, pokud ano, nejvýše do částky 50,- Kč. Za službou by byly ochotny dojíždět nejvýše do 5 km. Potřeby osob cílové skupiny ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou: zaměstnání, pracovní poradenství,

www.sociotrendy.cz



zprostředkování práce, programy pro mladé rodiny s dětmi, nabídky pro volný čas a rozšíření informovanosti pro různé oblasti života.

2.1.5

Osoby ohrožené sociálním vyloučením 81a osoby bez přístřeší

Ve zjednodušeném pojetí sociálním vyloučením (exkluzí) rozumíme proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. 82Mezi tyto zdroje řadíme především zaměstnání, bydlení, sociální ochranu, zdravotní péči a vzdělání. Občané, které můžeme chápat jako sociálně vyloučené, mnohdy nejsou schopny bez pomoci a podpory řešit svoji nepříznivou životní situaci. Nedokážou se trvale začlenit do společnosti, nedokážou hájit svoje práva a zájmy při obstarávání osobních záležitostí, bez pomoci nejsou schopny se uplatnit na trhu práce a jejich způsob života vede velmi často ke konfliktu se společností. Pojem sociální exkluze je třeba chápat ve vztahu k sociálním podmínkám. Ty jsou zpravidla základem vyloučení jedinců i skupin z možnosti využívat odpovídající materiální a duchovní zdroje i práva (sociální, občanská, politická). Na sociální exkluzi je možno nahlížet z pohledu:     

strukturálních faktorů, které ji vyvolávají či podporují, charakteristik vyloučených osob či skupin (buď jako na příčinu nebo jako na následek tohoto vyloučení), procesů, jejichž prostřednictvím jsou jedinci a skupiny ze sociálních sítí a komunit vylučováni (včetně ritualizace, institucionalizace a legitimizace uvedených procesů), životních situací a možností takto vylučovaných jedinců či domácností, skupin, komunit, procesů reprodukce sociálního vyloučení (v rodinách i sousedství).

Většina vymezení se shoduje v tom, že se jedná o nedostatečnou účast ve smyslu „práva“ jedinců i skupin v těch oblastech společenského života, v nichž se podle převládajících sociálních norem tato účast obecně očekává. Konkrétně se jedná o účast v systémech (1) produkce, pracovního trhu a (re)distribuce statků a služeb – včetně veřejných služeb, především vzdělávání či zdravotní péče; (2) rodinného života; (3) politického života; (4) komunitního života; (5) kultury. Pro vymezení pojmu „sociálně vyloučená lokalita“ můžeme použít různé možnosti, např. dle Gabala 200683. Upozorňujeme na možnost použití definice i podle teoretického vymezení 81 82

Zdroj: Sociotrendy, s.r.o. Situační analýza vybraných sociálně vyloučených lokalit v obci Havířov. Havířov 2011. 83

Vymezení dle Gabala (2006): Sociálně vyloučená romská lokalita Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. Tento prostor je jak místem, do něhož jsou „vyloučení“ odkázáni, tak i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. „špatná adresa“, hovoří se o ní jako o „domu hrůzy“, „cikánské ulici“, „ghettu“, „Bronxu“ apod.), tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si však existenci těchto hranic uvědomují jak ti, kteří danou lokalitu obývají, tak ti, kteří žijí mimo ni. Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku:

www.sociotrendy.cz



(definování) tzv. sociálního faktu. Tímto se definice nemění, ale upřesňuje, v jakém kontextu bude použita. Sociální fakt můžeme vymezit z pohledu realismu nebo relativismu, proto je toto dvojí vymezení zcela legitimní. Ve vymezení „realismu“ se jedná především o vymezení faktografické, které je definicí připsanou. V našem případě by se jednalo např. o počet konkrétních jedinců žijících v dané lokalitě, která ale nemusí být z pohledu občanů zde žijících vyloučenou. Ve vymezení relativismu se jedná o sociální dohodu, především podle toho, jak je sociální fakt chápán konkrétní sociální skupinou, které se tento fakt dotýká. V našem případě by se jednalo o to, „co se říká v dané lokalitě“, šlo by o vymezení podle místních zvyklostí, nikoliv podle připsaného statusu, tedy „z venku“ mimo lokalitu či obec samotnou. Pro účely výzkumu použijeme definici relativismu, tedy definici vyloučení podle místních zvyklostí (v souladu s jinými analýzami, které již byly realizovány). Důležitým rysem sociálního vyloučení je etnicita, zejména etnicita přisouzená. V našem případě se bude jednat o to, koho budeme považovat za Roma. Tradičně jsou uváděna vymezení tři. (a) Rom je chápán jako osoba, která internalizovala systém, hodnot a norem, které mohou být označené jako romská kultura. (b) Za Roma je chápán ten, kdo se sám za Roma považuje. (c) Romem se stává ten, kdo je za Roma považován většinovou částí svého okolí (např. prostřednictvím vzhledu). Pro účely výzkumu budeme používat toto poslední vymezení. Odpovídá to i vymezení dle Gabala (2006): „ Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů. Toto vymezení pojmu „Rom“ může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady obyvatel zkoumaných lokalit.“ Je evidentní, že ne všichni Romové žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, musí být nutně Rom. Osoby sociálně vyloučené žijící v sociálně vyloučených lokalitách lze tedy chápat jako osoby, které žijí v částech části měst či obcí, kde žijí obvykle lidé s nízkými příjmy, nízkým vzděláním, kteří jsou většinou nezaměstnaní. Důležitou charakteristikou takové lokality je její izolace od ostatní společnosti. MS kraj je v celkovém počtu krajů v celé ČR na druhém místě s největším počtem Romů žijících na území kraje. Podle údajů společnosti GAC (Gabal analysis and consulting) žije v těchto lokalitách odhadem 10000 – 10 500 Romů. Odhod podílu těchto občanů v rámci MSK by se pohyboval do jednoho procenta. Osoby bez přístřeší, často označování jako bezdomovci, jsou osoby spadající rovněž do výše uvedené cílové skupiny. Jedná se o osoby žijící bez stálého bydlení, a to nejen o osoby bez „střechy nad hlavou“, ale i o jedince, kteří se různým způsobem otevřeně hlásí ke statusu člověka na ulici (zjevné bezdomovství). Dále můžeme zařadit osoby, které sice nemají možnost trvalého bydlení, ale u schopni, například díky pravidelnému příjmu, využít nabídky v komerčních ubytovnách, u přátel nebo příbuzných. Tito občané se zpravidla za bezdomovce nepovažují a ani nevyužívají služby pro ně určené. Mezi osoby bez přístřeší lze zařadit i osoby, žijící v institucionálních zařízeních, osoby, které

• „přirozeného“ sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, • vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, • řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za „nepřizpůsobivé“ či „problémové“ do ubytoven či holobytů. K tomu, aby byla lokalita vnímána jako romská, přitom není vůbec nutné, aby Romové v dané lokalitě tvořili statistickou většinu. Existují pochopitelně také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý, či kde Romové vůbec nežijí. Současně si je třeba uvědomit, že zdaleka ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v sociálně vyloučených lokalitách (a tudíž nebyli předmětem našeho zkoumání). Vzhledem ke skutečnosti, že mnozí Romové žijí plně integrováni do společnosti, je v neposlední řadě třeba zdůraznit, že není možné klást rovnítko mezi pojmy „Rom“ a „sociálně vyloučený“.

www.sociotrendy.cz



nemají vlastní bydlení a žijí v bytě jiné domácnosti nebo osoby, kterým hrozí ztráta bydlení z důvodu nedostatečných příjmů. Osoby bez přístřeší nemají dostatečné schopnosti a znalosti pro jednání s institucemi, jejichž důsledkem je omezená možnost získat zaměstnání z důvodů nízké kvalifikace nebo ztráty pracovních návyků, tedy k nedostatku finančních prostředků. Osoby bez přístřeší mají často neuspokojivý zdravotní stav a omezený přístup k základním životním potřebám (strava, ošacení, osobní hygiena). U těchto lidí se často vyskytuje závislost na alkoholu a návykových látkách. Pokud bychom odhadovali podíl osob této cílové populace v rámci MSK, neměl by se jednat o podíl větší než 3 %. Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením a osob bez přístřeší je uveden v tabulce 2.5.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.5.1B pro POU MSK. Tabulka 2.5.1A: Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením

Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava - město

V tom okresy

2921

6363

8112

4576

5317

10007

CELKEM

Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením (Celkem 3 %)

37296

Tabulka 2.5.1B Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením v POU MSK POU




Bílovec

429

Horní Benešov

103

Orlová

1331

Bohumín

872

Jablunkov

679

Osoblaha

89

Bruntál

809

Karviná

2100

Ostrava

9691

Český Těšín

789

Kopřivnice

845

Příbor

397


572

Kravaře

639

Rýmařov

488

Frýdek-Místek

3304

Krnov

920

Studénka

350


711

Město Albrechtice

246

Třinec

1662

Fulnek

184

Nový Jičín

1450

Vítkov

415

Havířov

2800

Odry

339

Vratimov

208

Hlučín

1205

Opava

3056

Vrbno pod Pradědem

235

Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pro cílovou skupinu sociálně vyloučené lokality se jedná zejména o: § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, § 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, § 69 Terénní programy, Pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené se jedná zejména o :

www.sociotrendy.cz



§ 50 domovy se zvláštním režimem, § 57 azylové domy, § 58 domy na půli cesty, § 61 nízkoprahová denní centra pro osoby bez přístřeší (terénní služby), § 63 noclehárny apod. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.5.2. Tabulka 2.5.2: Služby, které je možno využívat Služby

Počet služeb

azylové domy

34


37


32

terénní programy

30

domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty

27 5

nízkoprahová denní centra

11

noclehárny odborné sociální poradenství

15 66

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 257 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 84 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 138 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osob ohrožených sociálním vyloučením a osob bez přístřeší 85 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména azylové domy a terénní programy, viz graf 2.5.1.

84


www.sociotrendy.cz



Graf 2.5.1 Sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby bez přístřeší 86

29

azylové domy 21

terénní programy

20


noclehárny sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

14 13

nízkoprahová denní centra sociální rehabilitace

6


6


2

domy na půl cesty

2 1

domovy pro seniory 0

5

10

15

20

25

30


86

Počty sociálních služeb pro skupinu osob bez přístřeší a pro sociálně vyloučené komunity byly sečteny.

www.sociotrendy.cz



Graf 25.2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - osoby sociálně vyloučené 25 20 15 10 5 0 16 - 20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-50 let 51 - 55 let 56 - 60 let 61 - 65 let 66 - 70 let 71 - 75 let 76 - 80 let

Cílovou skupinou osob ohrožených sociálním vyloučením jsou využívaná nízkoprahová denní centra, rovněž terénní služby. S využívanými službami jsou klienti velmi spokojeni . Osoby této cílové skupiny byly spokojeny i se všemi charakteristikami služeb, a to s personálem i se způsobem poskytování služby, vybavením zařízení, finanční dostupností (neplatí se), dopravou, rozvržení pracovní doby v zařízení, s kapacitou zařízení. Průměrná spokojenost byla pouze s bezbariérovostí zařízení. Zdroje informovanosti o sociálních službách mají zejména od známých a kamarádů. Co se týká vzdělávání zaměřeného na oblast sociálních služeb, tyto osoby by se zajímaly o všeobecnou informovanost o sociálních službách a o dostupnosti zdravotní péče. K problematice přístupu ke vzdělávání se dotčené osoby nevyjadřovaly. Za sociální služby by osoby této cílové skupiny nebyly ochotny připlácet, nemají peníze. K problematice dojíždění za službou se nevyjadřovaly. Nevyjadřovaly se ani k situaci případné budoucí bezmoci, co by si přály, pokud by byly z důvodu zdravotního stavu odkázány na pomoc druhých. Hlavní potřebou občanů náležející to této cílové skupiny byly služby pro osoby v krizi, konkrétné pro sociálně vyloučené, drogově závislé, osoby bez domovy, v tíživé životní situaci. Žádaly zachování služeb, případné jejich rozšíření.

2.1.6

Osoby se specifickými potřebami

Jako osoby se specifickými potřebami mohou být chápány jak osoby v přechodné psychosociální krizi, tak osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby bez domova či senioři. Osoby v přechodné psychosociální krizi jsou osoby, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Psychická krize je způsobena obvykle náhlým vyhrocením situace, dlouhodobou kumulací či situačním nárůstem problémů. V závislosti na původu krize (např. traumatická krize jako důsledek živelné události, vývojová krize jako důsledek životních změn) mohou osoby v přechodné psychosociální krizi využívat i jiné sociální služby než služby primárně zaměřené na řešení krize, která však nejsou primárně určeny této cílové skupině, např. azylové domy, noclehárny, intervenční centra. Podíl osob v rámci této cílové skupiny lze odhadnout na 1 %. Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami je uveden v tabulce 2.6.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.6.1B pro POU MSK.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.6.1A: Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami (1 %)

Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami (1 %)

12432

974

2121

2704

Ostrava - město

Opava

Nový Jičín

Karviná

Frýdek-Místek

CELKEM

Bruntál

V tom okresy

1525

1772

3336

Tabulka 2.6.1B Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením v POU MSK POU




Bílovec

143 Horní Benešov

Bohumín

291 Jablunkov

226 Osoblaha

Bruntál

270 Karviná

700 Ostrava

Český Těšín

263 Kopřivnice

282 Příbor

132


191 Kravaře

213 Rýmařov

163

307 Studénka

117

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek

1101 Krnov 237 Město Albrechtice 61 Nový Jičín

Havířov

933 Odry

Hlučín

402 Opava

34 Orlová

444 30 3230

82 Třinec

554

483 Vítkov

138

113 Vratimov

69

1019 Vrbno pod Pradědem

78

Těmto osobám je nabízeno 80 druhů služeb (72 služeb sociální prevence, 26 služeb sociální péče, 5 služeb poradenství, 3 služby sociální péče). § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 39 Osobní asistence, § 40 Pečovatelská služba, § 41 Tísňová péče, § 43 Podpora samostatného bydlení, § 44 Odlehčovací služby, § 45 Centra denních služeb, § 46 Denní stacionáře, § 47 Týdenní stacionáře, § 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, § 50 Domovy se zvláštním režimem, § 51 Chráněné bydlení, § 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, § 55 Telefonická krizová pomoc, § 57 Azylové domy, § 58 Domy na půl cesty, § 59 Kontaktní centra,

www.sociotrendy.cz



§ 60 Krizová pomoc, § 60a Intervenční centra, § 63 Noclehárny, § 64 Služby následné péče, § 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, § 67 Sociálně terapeutické dílny, § 70 Sociální rehabilitace. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.6.2. Tabulka 2.6.2: Služby, které je možno využívat Služby

Počet služeb

azylové domy

34


12

denní stacionáře

31


26


27

domy na půl cesty

5


20

intervenční centra

2

kontaktní centra

7

krizová pomoc

4

noclehárny

15


66


24

osobní asistence

16


62


9


9


15


16


23


3

tísňová péče

1


4

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 431 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 87 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 67 služeb. (Poskytovatel může nabízet

87

Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám.

www.sociotrendy.cz



služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osob se specifickými potřebami 88 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména odborné sociální poradenství a azylové domy, viz graf 2.6.1. Graf 2.6.1 Sociální služby pro osoby se specifickými potřebami 89

29


azylové domy 5

sociální rehabilitace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

4

domovy pro seniory

4 3

nízkoprahová denní centra telefonická krizová pomoc

2

noclehárny

2

krizová pomoc

2

terénní programy

1


1


1


1

domy na půl cesty

1 0

5

10

15

20

25

30

V grafu 2.6.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK, a to např. osob bez přístřeší i osob ohrožených závislostí nebo závislé, se vyskytuje ve věkové skupině 41 - 50 let.

88

Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu „Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK“. 89 Zejména se jednalo, dle vymezení cílové skupiny dle Registru poskytovatelů sluřeb, o osoby v (jakékoliv) krizi.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.6.2. Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 osoby bez přístřeší

15

ohrožené závislostí nebo závislé 10

rizikový způsob života

5 0

Úroveň spokojenosti osob se specifickými potřebami jak se asociálními službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici90. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.6.4. Osoby se specifickými potřebami jsou nejvíce spokojeny se službou kontaktní centra, terénní programy, sociální rehabilitace a služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení). 91

Tabulka 2.6.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenost i průměrná spokojenost se službou N



1

1,00


2

1,00


2

1,00

1

1,00


14

1,14


28

1,46


4

1,50


19

2,00


1

2,00

1

2,00

38.dluhová poradna

1

2,00


4

2,25


19

2,26


1

3,00



90


www.sociotrendy.cz




2

3,00


1

3,00


3

3,33


3

3,33


2

4,50


2

4,50


1

5,00


1

5,00


1

5,00


1

5,00


1

5,00


1

5,00


1

5,00

Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.6.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením.

www.sociotrendy.cz




92

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby

1,27


1,38


1,43


1,43

kulturní vyžití

1,57


1,58


1,68


1,75


1,75


2,00

jiné

2,00


2,00


2,04


2,94


4,00


1

2

3

4

5

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se specifickými potřebami uvítaly zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách prostřednictvím např. pořádáním přednášek či besed, zajímalo by je rovněž dluhové poradenství a pracovní poradenství. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.6.4.

92


www.sociotrendy.cz




93



2,63


2,88


2,88


2,97


3,70


3,83


4,06

Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním…

4,12


4,24


4,33

Jiné

4,33


4,38


4,41


1

2

3

4

5

Osoby se specifickými potřebami mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.6.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od lékaře, viz graf 2.6.5.

93


www.sociotrendy.cz




Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Od úředníka

6%

6%

3%

3% 37%


12% Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

33%

Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Z internetu

Z jiných zdrojů

Pokud by byly osoby se specifickými potřebami odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než čtvrtina by preferovala by domácí péči, avšak stejný podíl by preferoval pobytová zařízení. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.6.6. Graf 2.6.6: Preference pomoci

Domácí péče 3% 7%

3% 29%

Ústavní péče

29% 29%

Dům s pečovatelskou službou Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení

www.sociotrendy.cz



Osoby se specifickými potřebami jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.6.7. Třetina (32 %) osob se specifickými potřebami je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Desetina osob se specifickými potřebami by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf 2.6.7 : Ochota připlácet za služby

do 100,-Kč 3% 10%

méně než 50,-Kč

7%

32% do 500,-Kč

19% 29%

nejsem ochoten/ochotna připlácet do 1000,-Kč 1500,-Kč a více

Osoby se specifickými potřebami jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než polovina (54 %) z nich do 5 km, pětina do 10 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.3.8. Graf 2.3.8 : Ochota dojíždět za službou

11% 14% do 5 km 54% 21%


Potřeby osob se specifickými potřebami spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.3.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba služeb pro osoby v krizi, dále na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života, finanční poradenství včetně dluhového, podpora

www.sociotrendy.cz



dobrovolnictví, rovněž vybudování či rozšíření azylových domů. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.6.9. Graf 2.6.9 : Potřeby osob se specifickými potřebami zaměřené na sociální služby


23,1%


19,2%


19,2%

Na podporu dobrovolnictví

15,4%

Vybudování/rozšíření azylových domů

15,4%


15,4%


15,4%


15,4%

Na jiný typ služeb

11,5%

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce

11,5%


11,5%


7,7%


7,7%


7,7%

Kontaktní centra

7,7%

Azylové domy

7,7%


3,8%

Bydlení pro zdravotně postižené

3,8%


3,8%


3,8%

Rozšíření služeb pro zdravotně postižené

3,8%

Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí

3,8%


3,8%

Noclehárny

3,8%


3,8%


3,8%

0%

www.sociotrendy.cz

5%

10%

15%

20%


25%


2.1.7

Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé

Závislost chápeme jako stav, kdy někdo nebo něco je podmíněno nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (případně je přesvědčen, že ji potřebuje) ke své existenci. Z typů podle předmětu závislosti zmiňujeme závislost na psychoaktivních látkách a patologické hráčství (gambling jako jeden z druhů závislostí na jednání). Droga je psychoaktivní látka, která při jejím užívání nese potenciál závislosti. Jako znaky závislosti lze uvést zejména puzení (nutkavá potřeba) nejen k neustálému užívání látky (drogy), ale i užívání stále většího množství. Jedná se o zvyšování tolerance, osoba „snese“ čím dál větší množství drogy a účinek je ve vztahu k množství čím dál menší, proto se zvyšuje potřeba užívání. Ani informace o škodlivém, účinku drogy nepůsobí na ukončení jejího užívání. Jsou rozlišovány různé skupiny uživatelů návykových látek:   

problémové užívání návykových látek, kterým je chápáno intravenózní užívání drog nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů, kokainu a drog amfetaminového typu. Do problémového užívání se nezahrnuje užívání extáze a konopí pravidelné uživatelé návykových látek, tedy užívání častější než 1x týdně), které obvykle zakládá na již nejen životním stylu, ale má škodlivý účinek ve stupni závislém na užívané látce. příležitostné uživatelé návykových látek, kdy u těchto osob se užívání drog již stalo součástí životního stylu, ale není častější než 1x za týden a jeho důsledkem není (resp. dosud není) vznik závislosti a dalších problémů (jedná se o užívání marihuany, LSD či extáze).

Specifickou skupinou, patřící do problematiky závislostí, jsou patologičtí hráči (gambling), kteří preferují hráčské situace na úkor hodnot a povinností vyplývajících ze zaměstnání‚ rodinných a materiálních závazků. Do kategorie osob ohrožených zneužíváním návykových látek jsou zahrnováni rovněž děti a mladiství, příbuzní uživatelů návykových látek (děti, rodiče, partneři), osoby zaměstnané v prostředí s vyšší možností výskytu návykových látek (např. pohostinství, zdravotnictví), osoby, jež jsou součástí sociálního prostředí, nebo skupiny, kde lze předpokládat vyšší výskyt nebo zneužívání návykových látek (např. kluby, party).94 Dle údajů Krajské hygienické stanice MSK za rok 2011 bylo evidováno celkem 478 (v roce 2008 jich bylo 481) nových žadatelů o léčbu. Počty žadatelů o léčbu v r. 2011 podle druhu jednotlivých drog v závislosti na věku žadatelů je uveden v grafu 2.1. Nejčastější drogou osob, které žádají o léčbu v souvislosti s užíváním drog, je pervitin (289 žadatelů), následuje marihuana (147 žadatelů), která je nejvíce zneužívanou drogou v MS kraji ve věkové skupině 15 – 19 let (81 žadatelů). V nižší míře byla žádána léčba v Moravskoslezském kraji uživateli heroinu (16 žadatelů) a ostatních drog (kokain, LSD, tlumící látky apod.) celkem 22 žadatelů. Nejnižší zájem o léčbu byl o léčbu účinků těkavých látek (toluen a jiná ředidla) (36 žadatelů).

94

Specifickou lokalitou v MSK je v Havířov, v němž jsou drogy (dle expertů v Havířově) silně rozšířené až nad republikový průměr u všech typů drog, i tvrdých. Drogy jsou dlouhodobý problém a týká se všech částí města. Marihuana je často užívaná i na středních či základních školách. Je možné předpokládat, že romské obyvatelstvo má velký podíl na distribuci i užívání drog. Avšak polská menšina, především horníci obývající právě ubytovny, jsou vnímáni jako poměrně agresivní a problematičtí.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1: Noví žadatelé dle užívané drogy a věkových skupin v MS kraji v roce 2011 116

120

101

100

81

80

Pervitin Marihuana

61

60

Toluen aj.ředidla 34

40 20

19 1

10

35

Heroin

1012

24

10

Ostatní 3

11

0 Do 15 let

15-19 let

20-24 let

25-39 let

40 a více

Zdroj: Krajská hygienická stanice

Údaje doplňujeme počet ambulantních zařízení v ČR z r. 2010, v nichž jsou ambulantně léčeni pacienti užívající návykové látky, viz tabulka 2.7.1. V MSK se ambulantně léčilo 6532 uživatelů alkoholu. V grafu 2.2 je uveden přehled počtu ambulantních zařízení zaměřených na léčbu uživatelů alkoholu. V MSK se nachází třetí nejvyšší počet těchto zařízení. Jim odpovídá i počet léčených pacientů, jejichž počet je pro srovnání uveden v grafu 2.3. V ambulantních zdravotnických zařízeních MSK se léčil druhý nejvyšší počet uživatelů alkoholu v ČR, a to 6523 osob. Odhad počtu osob závislých na návykových látkách, které využily sociální služby jako jejich klienti, je (z celkových údajů poskytovatelů) přibližně okolo 4000. Podíl osob v rámci této cílové skupiny lze odhadnout na 1 % populace MSK, Pokud bychom přidali i osoby neléčené, podíl by se navýšil.

Graf 2.2: Počet ambulantních zdravotnických zařízení v ČR (v roce 2010) 80 70 60 50 40 30 20 10 0

77 59

53 39

33 20

29

26 12

28

24 14

25

14

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/2011

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3: Počet uživatelů alkoholu léčených v roce 2010 v ambulantních zdravotnických zařízení podle krajů ČR

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

9175 6523 40813781 2525

2485 926

1864 702

1082

1864 1036

1727

2427


Tabulka 2.7.1: Počet ambulantních zdravotnických zařízení podle počtu léčených uživatelů alkoholu v roce 2010 Počet pacientů 401 a více

Celkový počet zařízeni

Celkový počet pacientů

6

5

77

9175

2

1

-

33

2485

-

1

-

-

20

926

1

2

1

-

2

26

2525

2

-

1

1

-

-

12

702

8

5

4

1

1

1

-

29

1864

3

4

2

2

2

1

-

-

14

1082

Královéhradeck ý

6

10

3

1

1

-

3

-

24

1864

Pardubický

-

8

1

3

1

1

-

-

14

1036

Vysočina

6

12

4

3

-

3

-

-

28

1727

Jihomoravský

12

24

9

6

3

4

-

1

59

4081

Olomoucký

6

16

9

4

-

1

1

2

39

3781

Zlínský

2

4

10

6

-

2

1

-

25

2427

Moravskoslezsk ý

2

22

9

7

5

2

3

3

53

6523

Celkem

88

170

72

52

17

25

16

13

453

40198

51100

101 150

151200

201-300

301-400

26

9

6

1

5

6

14

3

7

-

Jihočeský

5

9

3

2

Plzeňský

10

7

3

Karlovarský

2

6

Ústecký

9

Liberecký

Kraj

110

1150

Hl. m. Praha

19

Středočeský


www.sociotrendy.cz



Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách je uveden v tabulce 2.7.2A pro okresy MSK, v tabulce 2.7.2B pro POU MSK.

Tabulka 2.7.2A: Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách

Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách (1 %)

12432

974

2121

2704

Ostrava - město

Opava

Nový Jičín

Karviná

CELKEM

Frýdek-Místek

Bruntál

V tom okresy

1525

1772

3336

Tabulka 2.7.2B Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách v POU MSK POU




Bílovec

143

Horní Benešov

34

Orlová

444

Bohumín

291

Jablunkov

226

Osoblaha

30

Bruntál

270

Karviná

700

Ostrava

3230

Český Těšín

263

Kopřivnice

282

Příbor

132


191

Kravaře

213

Rýmařov

163

Frýdek-Místek

1101

Krnov

307

Studénka

117


237

Město Albrechtice

82

Třinec

554

Fulnek

61

Nový Jičín

483

Vítkov

138

Havířov

933

Odry

113

Vratimov

69

Hlučín

402

Opava

1019

Vrbno pod Pradědem

78

Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pro cílovou skupinu osoby ohrožené návykovým jednáním se jedná zejména o : § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. § 55 Telefonická krizová pomoc, § 57 Azylové domy, § 59 Kontaktní centra, § 60 Krizová pomoc, § 64 Služby následné péče, § 68 Terapeutické komunity, § 69 Terénní programy. Pro cílovou skupinu osoby v krizi se jedná zejména o : § 55 Telefonická krizová pomoc,

www.sociotrendy.cz



§ 60 Krizová pomoc. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.7.3. Tabulka 2.7.3: Služby, které je možno využívat Služby

Počet služeb

azylové domy

34

kontaktní centra

7

krizová pomoc

4


66


9


3


1

terénní programy

30

Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 154 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 95 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 41 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 96 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména služby následné péče a odborné sociální poradenství, viz graf 2.7.1.

95


www.sociotrendy.cz



Graf 2.7.1 Sociální služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách


7


7

terénní programy

6

kontaktní centra

6


3

azylové domy

3

noclehárny

2

nízkoprahová denní centra

2


1


1


1


1


1 0

1

2

3

4

5

6

7

V grafu 2.3.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41 - 50 let. Graf 2.7. 2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - osoby se závislostí na návykových látkách 35 30 25 20 15 10 5 0 11 - 15 16 - 20 21-25 26-30 31-35 36-40 41-50 51 - 55 56 - 60 61 - 65 66 - 70 71 - 75 let let let let let let let let let let let let

www.sociotrendy.cz



Úroveň spokojenosti osob se závislostí na návykových látkách jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 97. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.7.4. Osoby se závislostí na návykových látkách jsou nejvíce spokojeny např. se službou denní stacionáře, s domy na půl cesty, s nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, službami následné péče a se sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 2.7.4. Tabulka 2.7.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti N

98

průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost, …, 5= nespokojenost)


3

1,00


6

1,00


1

1,00


3

1,00


4

1,00


1

1,00


8

1,13


8

1,25


7

1,29


10

1,30


26

1,38


5

1,40


2

1,50


2

1,50


20

1,50

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní 4 péče (§ 52)

1,75


9

1,78


5

2,00


9

2,11


3

2,33


4

2,50


10

2,60


2

3,00


1

3,00


3

3,00


1

3,00


2

3,00


1

4,00

97


www.sociotrendy.cz



Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.7.3. Největší spokojenost je s možností půjčování zdravotnických pomůcek a s personálem, nejmenší s bezbariérovostí v zařízeních. Graf 2.7.3 Spokojenost s charakteristikami služeb

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou možnosti půjčování zdravotnických pomůcek

1,20


1,41


1,42


1,44


1,47


1,48


1,56


1,69


1,71

kulturní vyžití

1,74


1,76


1,88


2,88

1

2

3

4

5

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se závislostí na návykových látkách uvítaly dluhové a pracovní poradenství, rovněž zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách apod. prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.7.4.

www.sociotrendy.cz




99

Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Dluhové poradenství

1,73


2,16


2,31


2,72


2,72


3,00


3,03

Jiné

3,36

Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním…

3,48


3,55


3,69


3,85


3,85


1

2

3

4

5

Osoby se závislostí na návykových látkách mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2 .7.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od blízkých osob, viz graf 2.7.5. Graf 2.7.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 3% 9%


9% 46%

12% 21%

Z internetu

Od úředníka

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z plakátů, letáků apod.

Pokud by byly osoby se závislostí na návykových látkách odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina by preferovala domácí péči, necelá pětina docházku do denního stacionáře. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.7.6. 99


www.sociotrendy.cz




Domácí péče

3%

6%

Docházka do denního centra, denního stacionáře

6% 37%

12%

Dům s pečovatelskou službou Chráněné bydlení

18% 18%

Týdenní pobyty Ústavní péče Jiná možnost

Osoby se závislostí na návykových látkách jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.7.7. Více než dvě pětiny (43 %) osob se závislostí na návykových látkách je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Necelá pětina osob by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf 2.3.7 : Ochota připlácet za služby

do 100,-Kč

6%

3% 3%

9%

méně než 50,-Kč

43%

18%

nejsem ochoten/ochotna připlácet do 500,-Kč

18%

1500,-Kč a více do 1000,-Kč do 1500,-Kč

Osoby se závislostí na návykových látkách jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než čtvrtina (28 %) z nich do 10 km, více než třetina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.7.8.

www.sociotrendy.cz




10%

3% 38%

21%


28%

do 50 km do 30 km

Potřeby osob se závislostí na návykových látkách spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.7.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že bylo možno uvést více možností. Nejžádanější je potřeba bezplatného přístupu k internetu, dále služby pro občany v krizi. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.7.9.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.7.9 : Potřeby osob se závislostí na návykových látkách zaměřené na sociální služby


39,4%


27,3%


18,2%


18,2%

Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu

15,2%


12,1%

Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb

12,1%


12,1%


12,1%


12,1%


9,1%

Azylové domy

9,1%


9,1%

Noclehárny

9,1%

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování…

9,1%

Služba pro rozvoj dovedností

6,1%

Vybudování/rozšíření azylových domů

6,1%


6,1%

Na specifické programy pro rodiny

6,1%


3,0%


3,0%

Na podporu pěstounské péče

3,0%


3,0%

Služby osobní asistence

3,0%

Kontaktní centra

3,0%


3,0%


3,0%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

2.1.8

Osoby s poruchou autistického spektra

Osoby s poruchou autistického spektra (PAS) 100 mají postižení, které se projevuje v oblasti sociálních vztahů, v chování a komunikaci s ostatními. Autismus je v podstatě syndrom vznikající na neurobiologickém podkladě, který je diagnostikován v raném dětství (okolo tří let) prostřednictvím projevů chování. Jedná se o handicap celoživotní. Osoby s touto poruchou neumějí chápat sociální situace, jejich symboly a nerozumějí tomu, co vidí, slyší a prožívají. Nevyhodnocují správně informace, které k nim směřují a reagují někdy nezvykle na běžné podněty. Projevy autismu jsou velice rozmanité, nelze najít dva jedince s autismem, kteří by se projevovali stejně. I přes celkovou 100

Slovo autismus pochází z řeckého slova autos = sám a je automaticky spojováno se symptomem uzavřenosti. Autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy (PDD), nověji se užívá i termín poruchy autistického, zdroj: http://www.aplajm.cz/index.php?a=cat.22

www.sociotrendy.cz



různorodost projevů se postižení týká především tří oblastí, jimiž jsou komunikace, sociální chování interakce, představivost - imaginace (stereotypní okruh zájmů). Údaje o četnosti výskytu dětského autismu se standardně pohybují v určitém rozmezí, 2–20 dětí na 10000. Počet dětí se však zvyšuje s ohledem na zlepšené možnosti zjištění diagnózy, která v minulosti byla spojována zejména s mentálním postižením. Pokud by byly do této kategorie zařazeny jen děti s plně rozvinutými příznaky, bylo by jich okolo 0,05 %. V ČR žije 15-20 000 osob trpících autismem. Autismem jsou mnohem častěji postiženi chlapci než dívky, v literatuře je udáván poměr čtyři až pět chlapců na jednu dívku. Výskyt autismu v různých zemích je vzájemně srovnatelný, nezávisí tedy na sociokulturních podmínkách země. Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra je uvedený v tabulce 2.8.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.8.1B pro POU MSK. Tabulka 2.8.1A: Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra

Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra (0,2 % populace)

2486

195

424

540

305

Ostrava - město

Opava

Nový Jičín

CELKEM

Karviná

Bruntál

101

Frýdek-Místek

V tom okresy

354

667

Tabulka 2.8.1B Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra v POU MSK POU




Bílovec

29

Horní Benešov

7

Orlová

89

Bohumín

58

Jablunkov

45

Osoblaha

6

Bruntál

54

Karviná

140

Ostrava

646

Český Těšín

53

Kopřivnice

56

Příbor

26


38

Kravaře

43

Rýmařov

33

Frýdek-Místek

220

Krnov

61

Studénka

23


47

Město Albrechtice

16

Třinec

111

Fulnek

12

Nový Jičín

97

Vítkov

28

Havířov

187

Odry

23

Vratimov

14

Hlučín

80

Opava

204

Vrbno pod Pradědem

16

Osoby s poruchou autistického spektra by měly mít možnost využívat všechny sociální služby poskytované osobám se zdravotním postižením jak je uvedeno výše. 101

Odhad z celkového počtu v ČR je v MSK 2342 jako horní hranice, jak dolní hranice 1757 autistů s různými příznaky i ne plně rozvinutými příznaky.

www.sociotrendy.cz



Jsou poskytované specifické služby v rámci speciálních služeb, např. : § 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením, § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 39 Osobní asistence, § 43 Podpora samostatného bydlení, § 44 Odlehčovací služby, § 51 Chráněné bydlení, § 54 Raná péče, § 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, § 70 Sociální rehabilitace. Cílové skupině osobám s PAS 102 jsou v MSK nabízeny sociální služby, zejména denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postižením, viz tabulka 2.8.2. Celkem je této specifické cílové skupině nabízeno 28 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Doplňkově uvádíme i graf 8.2.1, v němž jsou uvedeny sociální služby poskytování osobám s mentálním postižením, v jejichž rámci jsou osoby s PAS dle Registru poskytovatelů zařazeny. Tabulka 2.8.2: Služby pro osoby s poruchou autistického spektra v MSK Druh služby podrobně

103

Počet služeb

denní stacionáře

9


3


3

raná péče

3


3


2

kontaktní centra

1

terénní programy

1


1


1


1

Celkem

28

102

Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu „Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK“. Obce, které uvedly, že jejich zařízení poskytuje služby specificky i autistům, jsou: Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec, Nový Jičín, Opava, Ostrava. 103

www.sociotrendy.cz



Graf 2.8.1 Sociální služby pro osoby s mentálním postižením (osoby s PAS jsou součástí)

21

denní stacionáře 16

domovy pro osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny

14


14 7

sociální rehabilitace 6

podpora samostatného bydlení osobní asistence

4


4


4

domovy pro seniory

4

raná péče

3


3 2

pečovatelská služba týdenní stacionáře

1


1


1 0

5

10

15

20

25

V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 104 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Jiné údaje (např. z Registru poskytovatelů ) k dispozici nejsou, protože tato cílová skupina nemá samostatné vymezení pro registraci služeb. V grafu 2.8.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41 - 50 let.

104

Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.8. 2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 15

s mentálním postižením

10

s kombinovaným postižením

5 0

Úroveň spokojenosti osob s PAS jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 105. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.8.4. Osoby s PAS jsou nejvíce spokojeny se službou tísňová péče , průvodcovské a předčitatelské služby, průvodcovské a předčitatelské služby a sociálně terapeutické dílny. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 2.8.4. Tabulka 2.8.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti

106

průměrná spokojenost se službou N



1

1,00


1

1,00


1

1,00


3

1,67


2

2,00


1

2,00


1

2,00

1

2,00


4

2,00


1

2,00

1

2,00

34. Kluby seniorů

1

2,00


1

2,00


4

2,25


3

2,33


2

2,50


2

2,50


2

2,50



105


www.sociotrendy.cz




2

2,50


2

2,50


3

2,67


3

2,67


7

2,71


8

2,88


2

3,00


2

3,00


2

3,00


4

3,25


3

3,33


2

3,50


1

4,00


1

4,00


1

4,00

Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.8.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby, přístupem ke vzdělání a s personálem, nejmenší s možností půjčování zdravotnických pomůcek. Graf 2.8.3 Spokojenost s charakteristikami služeb

107



2,00


2,43


2,43


2,50


2,50

kulturní vyžití

2,57


2,70


2,71


2,75


2,86

jiné

3,00


3,25


3,25


3,33


3,75


1

107

2

3

4


www.sociotrendy.cz


5


S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby s PAS uvítaly zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách např. pořádáním přednášek či besed, dále by uvítaly informace o konkrétních službách a dostupnosti zdravotní péče. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.8.4. Graf 2.8.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech


Zvýšení úrovně informovanosti Existence konkrétních služeb Dostupnost zdravotní péče Poruchy vývoje dítěte Skupiny se specifickými potřebami Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením Existence svépomocných skupin Řešení vztahových a rodinných problémů Řešení výchovných potíží s dětmi Jiné Pracovní poradenství Dluhové poradenství

1

2

3

4

Osoby s PAS mají průměrnou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.3.3) a zajišťují si je nejčastěji z internetu, od blízkých osob a od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, viz graf 2.8.5.

www.sociotrendy.cz


5



Z internetu 25%

42% Od blízkých osob (rodiny, přátel)

33% Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

Pokud by byly osoby s PAS odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, polovina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.8.6.


Domácí péče 8%

8% 50%

34%

Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení

Ústavní péče

Osoby s PAS jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.8.7. Více než třetina (34 %) osob s PAS není ochotna za služby připlácet. Čtvrtina je ochotna připlácet měsíčně do 1000,Kč , necelá pětina do 1500,- Kč.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3.7 : Ochota připlácet za služby

nejsem ochoten/ochotna připlácet 8%

do 1000,-Kč

8%

34%

8%

do 1500,-Kč

17% 25%

do 100,-Kč do 500,-Kč 1500,-Kč a více

Osoby s PAS jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to po více než čtvrtinách do 10 a do 20 km, desetina i více než 100 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.3.8.


9,1 18,2

27,3

do 10 km do 20 km

18,2

do 5 km 27,3

do 30 km více než 100km

Potřeby osob s PAS spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.8.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba vybudování nějakého centra pro osoby s PAS, služby osobní asistence, chráněné bydlení, dále možnosti zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.8.9.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3.9 : Potřeby osob s PAS zaměřené na sociální služby

Na vybudování centra Služby osobní asistence Chráněné bydlení Zaměstnání, pracovní poradenství,… Nabídky pro volný čas Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na rozšíření sociální rehabilitace Služby denního centra Na jiný typ služeb Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Snížení omezení v pobytových zařízeních Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 0%

2.2

5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

Vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami

V MSK jsou zřízena speciální pedagogická centra, jejichž seznam je uveden v tabulce 2.5 108, která mohou být využita k nasměrování vzdělávání dětí se specifickými potřebami. 109 V MSK jsou školy pro děti s postižením zraku a sluchu, další školy jsou mimo lokalitu MSK, kde existuje však možnost dalšího studia. Seznam škol pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami je uveden v tabulce 2.6.

108

Zdroj: http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=11&gs_id=2o&xhr=t&q=SPC+Ostrava&pf=p&sclient=psyab&oq=SPC+Ostrava&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=85838ba0f54b0618&biw=1429&bih=712 109

Pro děti s kombinovaným sluchovým a duálním smyslovým postižením existuje pouze jedno speciálně pedagogické centrum, a to v Berouně, jeho působnost je celostátní pro děti s duálním postižením, pro ostatní je ohraničena zřizujícím krajem. Pokud má dítě duální postižení sluchu a zraku, je doporučována docházka do Speciální školy pro sluchově postižené v Olomouci, která má s těmito dětmi velké zkušenosti a připravené podmínky.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.5: Speciální pedagogická centra v MSK Název

Adresa

E-mail

Telefon

Určeno pro typ postižení

SPC pro PAS a VŘ

Kpt. Vajdy 1a, 700 30 Ostrava Zábřeh,

[email protected]

Tel. 596 768 131, 723 026 353

Děti s poruchou autistického spektra a vady řeči

SPC

Havlíčkova 1, 746 01 Opava, www.zshavlickova.opava.cz

[email protected]

tel. 553 627 004

Děti se zrakovým postižením

[email protected]

Děti s vadami řeči

SPC

Spartakovou 1153, 708 00 Ostrava - Porubá,

[email protected]

tel. 596 937 818

Děti se sluchovým postižením

SPC

SŠ, ZŠ a MŠ, Frýdek-Místek, pracoviště:28.října 1884, 738 02 Frýdek-Místek

[email protected]

tel. 558 438 644

Děti s tělesným postižením

SPC

Komenského 64, 741 01 Nový Jičín,

[email protected]

tel. 556 706 262

Děti s tělesným postižením Děti s mentálním postižením

[email protected] Slezského odboje 5, 746 01 Opava

[email protected]

tel. 553 626 092

Děti s tělesným postižením

Slezského odboje 5, 746 01 Opava

[email protected]

tel. 553 626 092

Děti s mentálním postižením

SPC

Rýmařovská15, 792 01 Bruntál,

[email protected]

tel.:554 71 75 63/4/


SPC

Komenského 614, 735 06 Karviná - Nové Město

[email protected]

tel. 596 314 923


SPC

Těšínská 98, 710 00 Slezská Ostrava

[email protected]

tel. 596 238 036

Děti s mentálním postižením

SPC Val. Mez.

8.pěšího pluku 1975, 738 02 Frýdek-Místek

[email protected]

tel: 558 648 007

Děti se sluchovým postižením

SPC

Tabulka 2.6: Seznam zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Zařízení Základní škola, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Adresa

Rýmařovská 15 Bruntál 792 01

Kontakty

tel.: 554 717 564 web: www.zsbr.cz

110

E-mail

Ředitel

zsrymarovska@ zsbr.cz; pasekova@zsbr. cz

Mgr. Pavla Paseková

[email protected] z

Mgr. Jiří Kropáč

zvlskola.rymaro

Mgr. Hana Měráková

okres: Bruntál Základní škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Hašlerova 2

tel.: 554 652 245

Město Albrechtice

fax: 554 652 245

793 95

web: zsmapo.eu

Školní náměstí 1

tel.: 554 212 377;

okres: Bruntál Základní škola, Rýmařov, 110

Školy jsou určeny pro žáky s různými vzdělávacími potřebami, např. s lehkým mentálním poškozením, se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním aj.

www.sociotrendy.cz



Zařízení

Adresa

Kontakty

E-mail

Školní náměstí 1, příspěvková organizace

Rýmařov

739 345 292

[email protected]

795 01

web: zsspecrymarov.cz

zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Ředitel

okres: Bruntál Základní škola, Dětský domov, Školní družina a Školní jídelna, Vrbno p. Pradědem, nám. Sv. Michala 17, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

nám. Sv. Michala 17/20 Vrbno pod Pradědem 793 26

tel.: 554 751 720; 739 452 354 fax: 554 753 162 web: www.zsddsdsjvrbno.estranky.cz

h.vitaskova01@ seznam.cz

Mgr. et Mgr. Bc. Hana Vitásková

ruzovka@ruzov ka.eu

PaedDr. Ilja Maloušková

skoly@zstrinec. cz; marta.labojova @centrum.cz

Mgr. Marta Labojová

reditel@skolana namesti.cz; ekonom@skola nanamesti.cz

Mgr. Yvetta Romsyová

logopedka@klic ek-skolka.cz

Marie Górecká

[email protected]

Mgr. Šárka Chobotová

[email protected]

Mgr. Vojtěch Kolařík

okres: Bruntál Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Pionýrů 2352 Frýdek-Místek

tel.: 558 433 525 fax: 558 635 270

738 02

web: www.ruzovka.eu

Jablunkovská 241

tel.: 558 332 860, 558 331 358

okres: Frýdek-Místek Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Třinec, Jablunkovská 241, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Třinec 739 61

fax: 558 332 860 web: www.zstrinec.cz

okres: Frýdek-Místek Základní škola a Mateřská škola, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Náměstí 7

tel.: 558 677 344


web: www.skolananamesti. cz

739 11

okres: Frýdek-Místek Mateřská škola Klíček, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Einsteinova 2849 Karviná-Hranice

tel.: 596 311 683 fax: 596 311 683

733 01

web: www.klicekskolka.cz

Mozartova 2/1092

tel.: 596 411 017

Havířov-Město

web: www.ocniskolka.cz

okres: Karviná Mateřská škola pro zrakově postižené, Havířov-Město, Mozartova 2, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

736 01

okres: Karviná Střední škola a Základní škola, Havířov-Šumbark, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský

www.sociotrendy.cz

Školní 601/2 Havířov-Šumbark 736 01

tel.: 596 809 111 fax: 596 809 116 web: www.ssrashavirov.cz



Zařízení

Adresa

Kontakty

Komenského 614

tel.: 596 314 997

Karviná-Nové Město

fax: 596 311 289

735 06

web: zvskarvina.cz

E-mail

Ředitel

zvs.karvina@sez nam.cz

Mgr. Marie Filipcová

info@zsorlovap olni.org

Mgr. Jarmila Nelhübelová, stat. zást

ours_nj@applet .cz

Mgr. Ilona Šustalová

zvs.bilovec@qui ck.cz

Mgr. Miroslav Macháček

[email protected] ; pavlina.palova @zsfren.cz

PaedDr. Pavlína Palová, stat. zást

kraj okres: Karviná Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Karviná, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Základní škola, OrlováLutyně, Polní 963, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Polní 963 Orlová-Lutyně 735 14

tel.: 596 511 079 fax: 596 511 079 web: zsorlovapolni.org

okres: Karviná Odborné učiliště a Praktická škola, Nový Jičín, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Sokolovská 487/45 Nový Jičín

tel.: 556 707 623 fax: 556 707 623

741 11

web: www.ouaprs.com

Wolkerova 911

tel.: 556 412 185

Bílovec

web: www.zswolkerovabilo vec.cz

okres: Nový Jičín Základní škola, Bílovec, Wolkerova 911, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

743 01

okres: Nový Jičín Základní škola, Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 1053, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Tyršova 1053 Frenštát pod Radhoštěm

tel.: 556 835 737 web: www.zsfren.cz

744 01

okres: Nový Jičín Základní škola, Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Štramberská 189

tel.: 556 813 175

Kopřivnice

web: zspkoprivnice.skolniw eb.cz

skola@zspkopri vnice.cz

Mgr. Aleš Čabla

tel.: 556 725 485

zsdukelska.prib [email protected]

Mgr. Vlasta Geryková

ss.novyjicin@qu ick.cz; mirkatoddova@ seznam.cz

Mgr. Milan Pernický

742 21

okres: Nový Jičín Základní škola, Příbor, Dukelská 1346, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Dukelská 1346 Příbor 742 58

web: www.zspribor.cz

okres: Nový Jičín Základní škola a Mateřská škola, Nový Jičín, Dlouhá 54, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Dlouhá 54

tel.: 556 708 193

Nový Jičín

web: zs-ms-njdlouha54.wz.cz

741 01

okres: Nový Jičín

www.sociotrendy.cz



Zařízení Základní škola a Mateřská škola Motýlek, Kopřivnice, Smetanova 1122, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Adresa

Kontakty

E-mail

Ředitel

Smetanova 1122

tel.: 556 810 242

Kopřivnice

web: www.detskecentrum.cz

detskecentrum@nettl e.cz

Mgr. Dagmar Jančálková

specskola.nj@s pecskolanj.cz

PaedDr. Marcela Komendová

skolka.eliska@v olny.cz

Bc. Hana Paterková

oupshlucin@qui ck.cz

Mgr. Jindřich Honzík

zvs.hlucin@tisc ali.cz

Mgr. Marcela Vyhlídalová

[email protected]

Mgr. Ludmila Mücková

[email protected] pava.cz

Mgr. Kateřina Prchalová

sps.vitkov@sez nam.cz

Mgr. Jitka Jakubíková

[email protected] z

Mgr. Jiří Kupka

742 21

okres: Nový Jičín Základní škola speciální a Mateřská škola speciální, Nový Jičín, Komenského 64, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Komenského 64 Nový Jičín

tel.: 733 595 691, 556 702 536

741 01

web: www.specskolanj.cz

Elišky Krásnohorské 8

tel.: 553 715 807

Opava

web: www.mseliska.cz

okres: Nový Jičín Mateřská škola Eliška, Opava, E. Krásnohorské 8, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

746 01

okres: Opava Odborné učiliště a Praktická škola, Hlučín, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

ČSA 336/4a Hlučín

tel.: 595 041 886 fax: 595 041 886

748 01

web: www.ouhlucin.cz

Gen. Svobody 8/228

tel.: 595 041 070

Hlučín 748 01

web: www.zshlucin.unas.cz

Dvořákovy sady 4/174

tel.: 553 716 445

Opava 746 01

web: www.zsdvorakovysad y.cz

Havlíčkova 1/520

tel.: 553 622 904

Opava

web: www.zrak.opava.cz

okres: Opava Základní škola, Hlučín, Gen. Svobody 8, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Základní škola, Opava, Dvořákovy sady 4, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

746 01

okres: Opava Základní škola, Vítkov, nám. J. Zajíce č. 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

nám. J. Zajíce 1 Vítkov 749 01

tel.: 556 300 643 web: zsvitkov.unas.cz

okres: Opava Základní škola a Praktická škola, Opava, Slezského

www.sociotrendy.cz

Slezského odboje 5/361

tel.: 553 616 450 web:



Zařízení

Adresa

Kontakty

odboje 5, příspěvková organizace

Opava

www.nestroj.com/zss o/

746 01

E-mail

Ředitel

skola@ddheralti ce.cz

Mgr. Tomáš Široký

spec.skola@vol ny.cz

PaedDr. Karla Vítková

info@robinsonk a.cz

Mgr. Marie Olšovská

MsLogoLiptan@ seznam.cz

Mgr. Vladimíra Dvořáková

sk_ibsenova@c box.cz; [email protected]

Mgr. Jindřich Otzipka

specskola@quic k.cz

Mgr. Eva Sroková

sk_uhaldy@vol ny.cz; d.hankova@vol ny.cz

Mgr. Dana Hanková

zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát, Velké Heraltice, Opavská 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Opavská 1 Velké Heraltice

tel.: 553 663 004 fax: 553 663 004

747 75

web: www.ddheraltice.cz

Olomoucká 88/305

tel.: 553 695 155

Opava 746 01

web: www.spec.skola.nase skoly.cz

Na Robinsonce 1646

tel.: 739 343 437

Ostrava - Poruba

web: www.robinsonka.cz

okres: Opava Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Opava, Olomoucká 88, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Mateřská škola logopedická, Ostrava Poruba, Na Robinsonce 1646, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

708 00

okres: Ostrava Mateřská škola logopedická, OstravaPoruba, U Školky 1621, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

U Školky 1621 Ostrava-Poruba

tel.: 596 953 233; 596 953 234

708 00

web: www.skolkauskolky.cz

Ibsenova 36

tel.: 596 623 172

Ostrava - Přívoz

web: www.zsibsenova.cz

okres: Ostrava Základní škola, OstravaPřívoz, Ibsenova 36, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

702 00

okres: Ostrava Základní škola, OstravaZábřeh, Kpt. Vajdy 1a, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Kpt. Vajdy 1a Ostrava - Zábřeh

tel.: 596 746 805 fax: 596 746 807

700 30

web: www.zskptvajdy.cz

U Haldy 66/1586

tel.: 595 782 380

Ostrava-Hrabůvka

fax: 595 782 380

700 30

web: www.skolauhaldy.blo

okres: Ostrava Základní škola, OstravaHrabůvka, U Haldy 66, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský

www.sociotrendy.cz



Zařízení

Adresa

kraj

Kontakty

E-mail

Ředitel

reditelka@zskar asova.cz; ekonomka@zsk arasova.cz

Mgr. Jana Vrbicová

zs.ckalovova@g mail.com

Mgr. Přemysl Čapanda

ekonom@zsvizi na.cz; skola@zsvizina. cz

PaedDr. Jan Effenberger

psjeseninova@vol ny.cz

Mgr. Jiřina Pandularisová

g.cz

okres: Ostrava Základní škola, OstravaMariánské Hory, Karasova 6, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Karasova 6 Ostrava-Mariánské Hory 709 00

tel.: 596 622 460 web: www.zskarasova.cz

okres: Ostrava Základní škola, OstravaPoruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Čkalovova 942

tel.: 596 925 473

Ostrava-Poruba

web: zsckalovova.kyklop.cz

708 00

okres: Ostrava Základní škola, OstravaSlezská Ostrava, Na Vizině 28, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Na Vizině 28 Ostrava-Slezská Ostrava 710 00

tel.: 596 248 457 fax: 596 248 328 web: www.zsvizina.cz

okres: Ostrava Základní škola, OstravaSlezská Ostrava, Těšínská 98, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Těšínská 98

tel.: 596 237 681

Ostrava-Slezská Ostrava

fax: 596 238 035

710 00

web: www.specskoly.com

Ukrajinská 19

tel.: 596 965 646

Ostrava-Poruba

tpukraj@sendm e.cz

Mgr. Jana Heřmanová

708 00

web: www.specialniskola.c z

Hýlov 24

tel.: 556 422 581

Klimkovice

web: www.skolajsk.cz/

[email protected]; [email protected]

Mgr. Helena Hrbáčová

special.skola@d eaf-ostrava.cz

PaedDr. Pavel Němec

malinova@ddfu lnek.cz

Mgr. Renata Malinová

okres: Ostrava Základní škola a Mateřská škola, Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

742 84

okres: Ostrava Základní škola pro sluchově postižené a Mateřská škola pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj

Spartakovců 1153 Ostrava - Poruba

tel.: 596 937 816 fax: 596 937 816

708 00

web: www.deafostrava.cz

Kapucínská 281

tel.: 734 412 508

Fulnek

web:

okres: Ostrava Dětský domov Loreta a Školní jídelna, Fulnek,

www.sociotrendy.cz



Zařízení

Adresa

Kontakty

E-mail

příspěvková organizace

742 45

www.ddfulnek.tym.cz

Ředitel

zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín

2.3 Vybrané údaje o sociálních službách v Moravskoslezském kraji Z grafu 2.4 vyplývá, že stále existují požadavky na umístění občanů do domovů pro seniory, dále do domovů se zvláštním režimem, rovněž požadavek na umístění osob do azylových domů. Požadavky, s ohledem na předcházející roky, vzrostly pouze na umístění do azylových domů. Z grafu 2.5, který uvádí počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních krajů ČR, vyplývá, že MSK má v r. 2010 v kontextu všech krajů prvenství v požadavcích na dvě pobytová zařízení, a to domovy pro seniory a azylové domy. Graf 2.4 Počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních MSK

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

9 271

957

1 473 34

467

43

97

451

7

r. 2008 r. 2009 r. 2010

Zdroj: ČSÚ

www.sociotrendy.cz



Graf 2.5 Počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních krajů ČR (v r. 2010)

10 000

9 271

9 000

Hl. m. Praha

8 000

Středočeský Jihočeský

7 000

Plzeňský Karlovarský

6 000

Ústecký 5 000

Liberecký Královéhradecký

4 000

Pardubický

3 000

Vysočina

2 000

Jihomoravský

1 473 957

1 000

Olomoucký

451

97

Zlínský

7

0 domovy pro seniory

azylové domy


Moravskoslezský

domovy domovy se týdenní pro osoby zvláštním stacionáře se ZP režimem

V roce 2010 byla poskytnuta sociální služba 12660 potřebným osobám. Vynaložené finanční prostředky činily 377284 tis. Kč. Odpovídající údaje jsou uvedeny v grafech 2.6 a 2.7. Graf 2.6: Počet sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta sociální služba

12 000 10 000

9 387

8 000 6 000 r. 2008 4 000 2 000

r. 2009 676

74

592

1 158

773

r. 2010

0

Zdroj: ČSÚ

www.sociotrendy.cz



Graf 2.7 Výdaje na sociální službu (tis. Kč) 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

181 411

102 212 43 464

r. 2008

33 852 1 280

15 065

r. 2009 r. 2010

Zdroj: ČSÚ

www.sociotrendy.cz



Závěr Životní podmínky obyvatel v MSK se odvíjejí od finančních částek, se kterými obyvatelé MSK mohou disponovat a které jsou celkově nízké.111 Standardně obyvatelé MSK v důchodovém věku disponují průměrnou částkou okolo 10000,- Kč, jak bylo uvedeno v tabulce 60. Do skupiny domácností v čistým měsíčním příjmem na osobu bylo v r. 2010 4.2 % domácností. Nejčetnější zastoupení domácností bylo ve skupině s čistým měsíčním příjmem v rozmezí 10001 – 15000,- Kč, a to téměř dvě pětiny (38,9 %) domácností, jak bylo uvedeno v tabulce 30. Pokud bereme v úvahu, že výše částek na bydlení se pohybují okolo hranice 8000,- Kč, finanční zdroje na uspokojování dalších potřeb jsou minimální. Síť sociálních služeb, které jsou nabízeny občanům v MSK, by měly zmírnit nepříznivé okolnosti všech potřebných.

Conclusion The living conditions of the population in the MSR are derived from the sums of money with which residents can dispose of MSK, which are generally low. Residents MSK default retirement age have an average amount of about 10000th - CZK, as shown in Table 60th. The group net monthly household income per capita in 2010 was 4.2% of households. Most households were represented in the group with a net monthly income in the range 10001-15000 CZK, almost two-fifths (38.9%) of households, as shown in the table on the 30th If we take into account that the amounts of housing is around the border 8000th - CZK, financial resources to meet other needs are minimal. Network of social services that are offered to the citizens in the MSR, should mitigate the adverse circumstances of the needy.

111

Podrobněji viz výzkumy: Sociotrendy. Poskytovatelé sociálních služeb, zadavatelé, uživatelé a veřejnost. Ostrava, MSK, 2012.

www.sociotrendy.cz



Použité zkratky

Abs

Absolutní počet

ČR

Česká republika

MSK


MKN

Mezinárodní klasifikace nemocí

PAS

Porucha autistického spektra

SLBD

Sčítání lidu, domů a bytů

SM

Severomoravský kraj

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

SPC

Speciální pedagogické centrum

POÚ

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem

ZP

Zdravotní postižení

ZTP

Zdravotní a tělesné postižení

www.sociotrendy.cz


závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

Recommend Documents