Závěrečná zpráva o činnosti 5. pracovní skupiny „Mapování způsobů měření dopadů sociálního podnikání“. Vyhodnocení pilotního ověření metodiky SROI v sociální firmě Modrý domeček, Řevnice. Červenec 2011 Zpracovali: PhDr. Jaroslava Šťastná – vedoucí pracovní skupiny Mgr. Eva Fraňková, ing. Jakub Stránský, PhD. – členové PS Závěrečná zpráva prošla připomínkovacím řízením členů pracovní skupiny, aktivně připomínky uplatnil Mgr. Jan Sládek. 1. Projektový kontext pilotního měření a cíle pracovní skupiny Pracovní skupina Mapování způsobů měření dopadů sociálního podnikání byla ustanovena jako integrální součást projektu Tématická síť pro podporu sociálního podnikání (TESSEA) v létě 2009. V srpnu 2009 byly stanoveny následující hlavní cíle práce skupiny: 1. Skupina vypracuje rešerši zahraničních zkušeností o způsobech a metodách měření dopadů sociálního podnikání. Rešerše se zaměří především na informace přístupné na internetu v anglickém jazyce a publikované výstupy CIRIEC, NEF, WB, ASA. 2. Skupina zpracuje cca 5 příkladů dokumentujících zahraniční zkušenosti z měření dopadů sociálního podnikání a sociální ekonomiky. 3. Skupina zpracuje přehled metod měření dopadů sociálního podnikání používaných v zahraničí (není uvedeno v projektu jako povinný výstup). 4. Skupina zpracuje analýzu těchto metod z hlediska jejich využitelnosti v ČR (není uvedeno v projektu jako povinný výstup). Cílem analýzy je zpracovat souhrn praktických poznatků a NAVRHNOUT doporučení týkajíc se možností použití jednotlivých konkrétních metod měření v sociálních podnicích (obdoba SWOT). 5. Skupina, spolu s představiteli vybraného sociálního podniku, realizuje pilotní měření dopadů sociálního podnikání (vybraného aspektu). Použitá metoda bude zvolena na základě poznatků vyplývajících z předcházejících prací skupiny a po dohodě s vybraným sociálním podnikem. 6. Skupina NAVRHNE další postup k uplatnění metod měření dopadů sociální ekonomiky a sociálního podnikání v ČR. Během podzimu 2009 byla začala pracovat PS ve složení, které zohlednilo potřebu shromáždit odborníky z několika oblastí relevantních pro splnění pracovních cílů: ing. Lucie Brančíková (SČMVD), Bc. Zuzana Dudáková (sociální firma Modrý domeček), Mgr. Eva Fraňková (MU Brno), ing. Stanislav Kutáček (MU Brno), Mgr. Jan Sládek (SOÚ AV ČR), ing. Jan Stránský, PhD. (VŠE Praha), PhDr. Jaroslava Šťastná – vedoucí PS
2. Plnění cílů Pracovní skupina byla konfrontována s nečekaným rozsahem různých metod hodnocení a měření, které jsou aplikovatelné v organizacích sociálního podnikání. Po celou dobu projektu reflektovala probíhající mezinárodní diskusi, ze které je patrná existence několika základních
přístupů k hodnocení sociálního podnikání. Tyto přístupy zahrnují škálu metod od kvantitativně – monetizačních přes smíšené modely až po čistě kvalitativní přístupy. Z hlediska práce pracovní skupiny bylo těžké posoudit, které z těchto směrů jsou vhodné pro využití v České republice. Podle zahraničních materiálů 1 lze zvažovat více než 20 metod hodnocení. Cíle 1-4 byly proto modifikovány způsobem, který odpovídal kapacitním a finančním možnostem projektu. Cíle 5-6 byly splněny. Do českého jazyka byla přeložena přehledná tabulka metod hodnocení, která obsahuje základní charakteristiky jednotlivých metod a jenž případným uživatelům napomohou ve výběru vhodné metody. Tato tabulka je dostupná na http://www.socialni-ekonomika.cz/images/Pdf/Tabulka_metod_mereni.pdf Členy pracovní skupiny byly zpracovány tři případové studie použití metody SROI a LM3, dostupné na http://www.socialni-ekonomika.cz/cs/vystupyprojektu.html Bylo provedeno pilotní hodnocení dopadů sociálního podnikání v sociální firmě Modrý domeček v Řevnicích s využitím metody SROI (podrobněji dále v textu). V průběhu 2. poloviny roku 2010 a v roce 2011 bylo vypracováno několik podkladových materiálů pro potřeby vedení projektu TESSEA, které se vyjadřovaly k možnostem uplatnění metody SROI v České republice.
3. Výběr testované metody hodnocení dopadů sociálního podnikání Z mnoha metod hodnocení jsou v současné době široce diskutované Social Return on Investment (SROI) a Social Accounting and Auditing (SAA). Obě metody se částečně překrývají a doplňují. Zdá se2, že tyto dvě metody převažují nad ostatními metodami. Pracovní skupina vzhledem k zahraničním referencím a zkušenostem zahraničního partnera projektu TESSEA zvolila k pilotnímu ověření metodiku SROI. Pro úspěšnou aplikaci zorganizovala Nová ekonomika, o.p.s. dvoudenní seminář s britskou lektorkou v lednu 2010. Také bylo využito expertní znalosti členky pracovní skupiny Evy Fraňkové, která se s metodou SROI aktivně seznámila během svého studijního pobytu ve Velké Británii. Metodou SAA ani jinými metodami se pracovní skupina nemohla zabývat z kapacitních důvodů.
4. Výběr testovaného místa Sociální firma Modrý domeček je jedním z příkladů vzniku sociálního podniku v podmínkách České republiky. Vzniká postupně transformací chráněné dílny a sociálně terapeutické dílny pro osoby s převážně mentálním a duševním onemocněním v mikroregionu Berounsko. Je příkladem tzv. integračního sociálního podniku, který se zaměřuje na zaměstnávání osob s těžšími zdravotními obtížemi. Oficiálně byl provoz sociální firmy zahájen v roce 2007. Město Řevnice se nachází na Berounce, s 3 tisíci obyvatel je součástí příměstské části Prahy, se kterou je výhodně propojena vlakovými spoji. V současnosti firma 1
Viz. www.provenandimprove.org Pracovní skupina se nemohla opřít o žádnou reprezentativní analýzu, která by vyhodnocovala rozsah použití metod SROI a SAA v zemích Evropské unie, a která by zachycovala objektivním způsobem debatu o přednostech či limitech jednotlivých metod. Obě metody mají jak své obhájce tak i kritiky. Debatu o měření dopadů finančních intervencích v sociální oblasti nelze považovat ani za odborně neutrální, neboť se v ní odrážejí různé skupinové a lobbystické zájmy (Barman, 2007). 2
zaměstnává 26 zaměstnanců, z toho 19 osob zdravotně znevýhodněných. V prostorách firmy se nachází kavárna s internetem a dětským koutkem, žehlírna, galerie s prostory pro přednášky a jinou klubovou činnost. Firma je organizátorem řady komunitních aktivit pro širokou veřejnost ve městě Řevnice. Její financování je směsí vlastních příjmů z prodeje služeb (zhruba 1/4 příjmů), z projektů MPSV i jiných projektů, sponzorských darů a nárokových i nenárokových dotací běžných v oblasti práce s osobami zdravotně znevýhodněnými. Tento výběr organizace pro pilotní měření metodou SROI se ukázal při samotné analýze ambivalentní. Vzhledem k zaměstnancům – osobám zdravotně znevýhodněným – nemohly být zcela jednoznačně vyčísleny benefity v oblasti ekonomické, protože tyto osoby ani v případě zaměstnání v sociální firmě neztrácejí nárok na finanční podporu ze strany státu. Předností výběru je fakt, že tento model sociálního podniku, resp. sociální firmy, je do značné míry charakteristický pro současnou situaci rozvoje sociální ekonomiky v ČR a může proto být použit i pro řadu dalších velice podobných sociálních podniků.
5. Metoda SROI – základní principy Metoda SROI sleduje návratnost investice (daru, dotace, investice), její efekt v organizaci a dopad na cílovou skupinu. Zachycuje nastalé změny – sociální, environmentální a ekonomické – a přiřazuje jim finanční hodnotu. Tam, kde nelze určit přesné finanční hodnoty, přiřazuje tato metoda výstupům přibližné finanční hodnoty stanovené na základě proximace odvozené od podobných, již stanovených peněžních hodnot. Výsledkem výpočtu je SROI index, to je číslo, vyjadřující poměr mezi vynaloženými náklady a vypočtenou finanční hodnotou výstupů. Kromě výpočtu zahrnuje metoda SROI také kvalitativní část, popisující příběh změny způsobený sledovanou investicí, který nelze zachytit kvantitativními metodami ani převést na peníze. Hlavní kroky analýzy SROI (nef, 2009): vymezení kontextu daného případu hodnocení přesné vymezení oblasti aktivit a období, které budou předmětem hodnocení analýza stakeholderů – zmapování dotčených skupin, výběr těch důležitých a strategie jejich zapojení do následných kroků (zejména do mapování dopadů a stanovení finanční hodnoty u vybraných indikátorů) stanovení všech vynaložených nákladů mapování dopadů neboli vytváření tzv. teorie změny – popis procesu, který vedl od dané aktivity k jejím výsledkům, co nejkonkrétnější formulace těchto výsledků hledání důkazů, tj. stanovení indikátorů, které mohou ukázat, jestli a do jaké míry změna nastala přiřazení finanční hodnoty k jednotlivým výstupům/dopadům – buď existující tržní ceny, nebo tzv. proxy, tj. tržní ceny nejbližšího srovnatelného zboží či služby stanovení procentuální hodnoty tzv. deadweight (jaká část dopadů by nastala tak jako tak, i bez naší aktivity), attribution (jaká část dopadů je zásluhou jiných subjektů) a displacement (jaký je podíl dopadů, které nepředstavují reálnou změnu, pouze přenáší dopad do jiné časové, geografické, sociální či jiné oblasti) stanovení časového horizontu – délka trvání jednotlivých dopadů a tzv. drop off (jakou měrou se účinek intervence s časem snižuje) vypočtení SROI indexu, tedy poměru získaných přínosů vůči vynaloženým nákladům
tzv. sensitivity analysis – vytipování významných položek, které SROI index zásadně ovlivňují, a vypočtení indexu pro „alternativní scénáře“, tj. jiné hodnoty těchto zásadních položek (pokud platí, že nejde o přesné údaje ale více či méně přesné odhady) shrnutí výsledků, formulace doporučení pro budoucnost
6. Fáze a průběh pilotního měření v sociální firmě Modrý domeček Aplikace metody SROI se řídila stanovenou metodikou (nef, 2009). Členové pracovní skupiny byli proškoleni britskou lektorkou v rámci dvoudenního semináře v lednu 2010. Při konzultaci byl stanoven optimální záběr analýzy. Konkrétně šlo o sledování investice – dotace ÚP Středočeského kraje v roce 2009 do položek platů zaměstnanců Modrého domečku, které v důsledku umožňují zaměstnávat sledovou cílovou skupinu - to je osoby se zdravotním znevýhodněním - OZZ. Na základě dvou setkání se stakeholdery3 sociální firmy Modrý domeček v lednu a červnu 2010 byl vymezen přesný záběr analýzy: dopady zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním. Výzkum se zaměřil na mapování dopadů, které zaměstnávání přináší těmto osobám, jejich rodinám, sociální firmě a státu. Základní otázkou analýzy bylo, nakolik se investice ÚP zhodnotila. Sběru dat se zúčastnili celkem 4 experti - členové pracovní skupiny, vedení Modrého domečku a 2 studentky magisterského studia sociální práce FF UK Praha. Byly uplatňovány metody sekundární analýzy finančních údajů sociální firmy, hloubkové rozhovory se zaměstnanci a jejich rodinami. Posléze byly vytipovány údaje vhodné ke kvantifikaci a monetizaci, stanoveny tzv. proxies, deadweights a proveden výpočet SROI indexu. Ukázka výpočtu – viz. další kapitoly. Celý proces pilotního ověřování metodiky trval zhruba 15 měsíců, šlo celkově o několik set pracovních hodin výzkumu.
7. Výběr monetizovatelných údajů Výstupem lednového setkání se stakeholdery byl první přehled předpokládaných dopadů činnosti sociální firmy Modrý domeček v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. Tento přehled byl doplněn o expertní názor členů PS Měření a názor britské konzultantky metody SROI. Tento přehled byl základem výsledné tabulky sloužící k výpočtu SROI (viz příloha). Předpokládané dopady byly utříděny vzhledem k cílovým skupinám: zaměstnanci OZZ, zaměstnanci ostatní, rodiny OZZ, zákazníci Modrého Domečku a stát, zastoupený v tomto případě Úřadem práce Středočeského kraje. Dopady jsou v tabulce vyjádřeny ve sloupci Changes/Změny (obecnější, dlouhodobější formulace dopadu), a Outcomes/Výstupy (konkrétní, v kratším časovém úseku pozorovatelný dopad na cílové skupiny). Ke každému z výstupů byl přiřazen právě jeden indikátor, tj. rozpoznávací znak Na základě údajů z MD, z terénního výzkumu, z ÚP Řevnice a z odborných zdrojů bylo stanoveno množství, Quantity pro jednotlivé indikátory. V průběhu získávání dat byla zároveň tabulka neustále přehodnocována – ukázalo se, že některé předpokládané výstupy se v praxi neprokázaly a naopak se objevily některé nepředvídané. 3
Mezi zúčastněnými stakeholdery byli zástupci zaměstnanců Modrého domečku, zástupci rodin zaměstnanců, zástupci vedení MD, starosta města, místní občané, zástupce donorů a sponzorů.
K některým výstupům či indikátorům nebylo možné získat potřebné statistické údaje (typicky např. údaje o přínosech zaměstnávání OZZ pro stát).
8. Ukázka postupu monetizace a problematika proxies, výsledek analýzy Nejsilnějším prvkem metody SROI, kvůli kterému má smysl mluvit o samostatné metodě, je ekonomické porovnávání investovaných zdrojů a kvantifikovatelných dopadů činností sledovaného sociálního podniku, a to ve výrazně širším rámci, než který standardně zachycuje účetnictví. Oproti metodě Return On Investment, která je založená na účetních datech, musí nutně SROI převádět na peněžní bázi dopady reprezentované písmenem S, tj. sociální změny, kterým jsou penězi oceňovány jen velmi zřídka. Proces monetizace sociálních dopadů zahrnuje tyto kroky: i) určení dopadu, jinými slovy definice sociální změny, ii) nalezení kvantifikovatelného indikátoru, kterým lze tuto změnu měřit, iii) změření počtu jednotek sledovaného indikátoru dané změny, iv) nalezení peněžní hodnoty pro každou jednotku indikátoru, a pokud taková neexistuje, navržení vhodné zástupné veličiny (proxy), tj. obchodovatelného ekvivalentu nebo výzkumem podložené hodnoty daného dopadu, a nakonec v) vynásobení počtu jednotek indikátoru jednotkovou hodnotou. Ukázka procesu monetizace položky zjišťované v sociální firmě Modrý domeček:
Po procesu monetizace je nutné získané hodnoty v několika krocích korigovat, aby nedošlo k vykazování přemrštěných, irelevantních či jinak nevhodných údajů. Jednotlivé kroky korekcí jsou součástí testované metodiky SROI, a sice: i) stanovení mrtvé váhy, čili procentního podílu z vykázaného dopadu, který by nastal i bez existence sociálního podniku, dále ii) stanovení míry přivlastnění dopadu, čili procentního podílu hodnoty, kterou lze uznat za výsledek činnosti právě sledovaného sociálního podniku (o stejné dopady se mohly zasloužit jiné instituce či osoby), a nakonec iii) pronásobení obou procentních měr, tj. mrtvé váhy i přivlastnění dopadu, s monetizovanými dopady, čili získání výsledné uznatelné a vykazatelné hodnoty dopadu činnosti sociálního podniku. Získané hodnoty dopadů jsou nakonec sečteny přes všechny činnosti sociálního podniku, které v analýze sledujeme. Výsledný součet dopadů je dělen součtem monetizovaných obětí, vykazovaných zde jako investice. Uvedený postup ilustruje následující obrázek. Z pohledu státu – Úřadu práce, přináší Modrý domeček sociální změnu v oblasti společenské integrace zdravotně znevýhodněných osob například tím, že se děti školního věku setkávají se znevýhodněnými, učí se s nimi komunikovat a získávají pozitivní zkušenost, že znevýhodněné osoby mohou pracovat a zapojit se do běžného fungování místní komunity. Pro zajištění tohoto dopadu vytváří Modrý domeček speciální program pro tyto děti a eviduje počet zúčastněných (300 za rok). Protože
za tento program ani školy ani děti neplatí, bylo nutné nalézt srovnávací veličinu – tou je cena kurzu prevence proti sociálnímu vyloučení, kterou by uhradila škola, kdyby tento kurz poskytla jiná instituce, a to 50 Kč na žáka. Dále následují korekce: jedna desetina žáků by tak jako tak získala obdobnou zkušenost, i kdyby Modrý domeček neexistoval, a sedmdesát procent hodnoty dopadu bylo přisouzeno Modrému domečku jako ovlivnitelný efekt. V obou případech jde o míry, které představují relativně těsný vliv Modrého domečku na daný dopad, protože se jedná o cílený program v oblasti, kde není mnoho alternativ. Výsledná uznatelná hodnota dopadu je tedy 300 × 50 × (1-0,1) × 0,7 = 9.450 Kč.
Proces výpočtu a konkrétní výstupy z výpočtu SROI v případě Modrého domečku v Řevnicích, vztažené ke sledované investici státu, jsou dokumentovány v příloze – viz. excelová tabulka a její jednotlivé listy. Sledovaná investice za rok 2009 ve výši 2.268.000 Kč byla podle výpočtu zhodnocena ve formě sledovaných dopadů na celkem 3.253.204 Kč, tedy na 143%. Výsledná hodnota Indexu SROI činí 1.43. 9. Shrnutí zkušeností z testování metody SROI
Pilotní ověřování metodiky SROI ukázalo na několik oblastí, které jsou důležité pro reflexi způsobů hodnocení sociálních podniků v ČR. Tyto zkušenosti lze rozdělit na kladné i problematické. Mezi kladné zkušenosti patří především: - Přehlednost postupu a jasná daná osnova prací, které jsou pro danou metodiku závazné a v zahraniční metodě standardně zpracované . - Kvantifikace některých veličin, které tak vytvářejí pevnější kostru a prostor pro komparaci údajů. - Při dobře vedeném procesu aplikace SROI je zachován i kvalitativní rozměr (příběhy jednotlivců, proměna místa, zpracované případové studie široké sociální změny způsobené sledovanou dotací). - Výstupy z kvalitně provedené SROI jsou dobře komunikovatelné (např. často používané krátké 3-6 stránkové case studies, při jasném zacílení analýzy a při hodnověrně zvolených proxies lze považovat výsledný index SROI za jeden z ukazatelů úspěšnosti sledované investice / projektu). - SROI analýza umožňuje zahrnutí dopadů v souladu se všemi třemi pilíři sociálního podnikání (ekonomický, sociální, environmentální). - Výsledek analýzy je zřejmý (SROI index). - Výrazné zapojení stakeholderů – jde o demokratický prvek procesu, zvyšuje pochopení a zapojení dotčených skupin do hodnocení. - Metodika SROI umožňuje komplexní přístup k problematice hodnocení dopadů na různých úrovních (aktivita, projekt, organizace, strategie atd.) - Monetizace umožňuje komunikovat výsledky i s představiteli podnikatelského sektoru a s úředníky, kteří požadují prioritně právě vyjádření hodnot v podobě peněz. Mezi problematické zkušenosti z měření metodou SROI patří:4 Problém 1: hodnotíme metodou SROI to, co chceme zjišťovat – to je dopady podnikání? Záleží na tom, kdo hodnocení realizuje a za jakým účelem. V případě metody SROI sledujeme v Evropě poměrně zajímavý vývoj. Tam, kde sociální ekonomika funguje již několik dekád a pole sociálních podniků dosahuje mnoha tisíc subjektů, vystupuje na povrch zájem samotných podniků o srozumitelnou prezentaci hodnot, které vytvářejí. Tyto hodnoty jsou nikoli jen tržní, tedy monetizovatelné, ale též sociální, psychosociální, psychické, etické, kulturní, hodnoty spojené s udržováním a vytvářením životního prostředí. Sociální podniky se snaží zpřístupnit vytvořené hodnoty nejen široké veřejnosti, ale i tržním a administrativním strukturám v jazyce, který je primárně těmito strukturami používán a vyžadován, to je v číslech a penězích. Nabízí se otázka, do jaké míry jsou sociální podniky samy strůjcem této ekonomicko-technokratické koncepce a do jaké míry byly do ní vtaženy. Odpověď není jednoduchá. Lze se domnívat, že jde o výsledek dlouhotrvající ekonomizace a monetizace myšlení společnosti, soutěže o finanční zdroje na základě předkládaných ekonomických výsledků. V tomto procesu nacházejí uplatnění další hráči – konzultantské firmy, expertní a další služby, které vytvářejí vlivnou lobbystickou skupinu při prosazování různých metod a postupů hodnocení (Barman, 2007). 4
Problémy spojené s aplikací SROI byly předneseny v příspěvku autorky na mezinárodní konferenci Sociálne podnikanie a dobrovolnictvo. Universita Mateja Bela, Banská Bystrica, 26.-27. 5. 2011.
Problém 2: kvalitativní versus kvantitativní hodnocení Ze známých definic dvou základních metod výzkumu plynou výhody a rizika. V aplikaci metody SROI se ukazuje především redukce zkoumané sociální reality. SROI ve snaze monetizovat i sociálně-psychologické, kulturní a etické aspekty naráží na faktickou nemožnost toto učinit přímo (neznáme například cenu navázaných přátelství nebo zbavení se pocitu osamocenosti ani cenu zbavení se ostychu z postižených lidí). SROI si vypomáhá proto stanovováním tzv. proxies, blízkých již známých hodnot, na které lze převést zkoumaný jev. Metodologicky vzato jde o značně subjektivní postup, navíc i validita je sporná (ne zcela zjistíme to, co jsme zjistit chtěli, a při uplatnění téhož postupu můžeme v dalším podobném případě dojít k jiným výsledkům). Lze namítnout, že SROI nezahrnuje jen kvantitativní část výpočtu, nýbrž dobře udělaná analýza SROI též obsahuje příběh změny, kde se uplatní i kvalitativní hodnocení. Nabízí se však otázka, nakolik se psaným příběhem budou zabývat ti, kteří SROI propagují právě kvůli její kvantitativní a monetizované podobě. Problém 3: monetizace Sociální podniky vytvářejí prodejem výrobků a služeb hodnoty tržní. Vytvářejí též významnou skupinu hodnot ne-tržních. Zhruba se dá říci, že ne-tržní hodnoty jsou monetizovatelné jen velice obtížné (jakou cenu má navázané přátelství nebo mizející pocit osamění?). Snaha vyčíslit například cenu přátelství se děje odkazem na cenu služby, kterou by osoba musela platit například za společníka-společnici. Už na první pohled je patrný velice problematický myšlenkový postup, který jednak nevede ani k objektivním veličinám, ale často ani k adekvátnímu chápání významu určitých jevů a hodnot ve společnosti, a ani v životě jedince. Kvalitativní výzkum, realizovaný během šetření v Modrém domečku Řevnice mezi zaměstnanci – osobami zdravotně znevýhodněnými a jejich rodinami (Preclíková; Vrbová, 2011) ukázal, že pro tyto zaměstnance a jejich rodiny jsou nejdůležitějším přínosem zaměstnání v sociální firmě právě otázky sociální: navázaná přátelství s jinými lidmi, posílení sebejistoty a psychická úleva členů rodin. Jinými slovy, šlo o jevy, které jde monetizovat velice obtížně. Důležité bylo také zjištění, že ani zaměstnanci, ani jejich rodiny, nevidí největší přínos ve vydělaných penězích. Ty rozhodně nezajišťují ekonomickou soběstačnost zkoumaných zdravotně-postižených osob. Problém 4: rizika výsledných čísel S kvantifikací nekvantifikovatelné sociální reality a s problematickou monetizací je spojen neodvratný výsledek: problematické výsledné číslo - index SROI. Hrozí navíc nebezpečí, že sociální podniky budou ve snaze zlepšovat svůj index zařazovat do analýzy jen ty ukazatele, které jsou pro ně příznivé. Nabízejí se konsekventní otázky: bude i pak veřejná správa používat tyto indexy? K čemu? Při rozhodování o udělení finanční podpory? V tomto případě by byla objektivita výpočtu SROI ještě více ohrožena a proces SROI manipulován.
Problém 5: náročnost metody Pilotní měření SROI v Modrém domečku bylo realizováno celkem pěti osobami s vysokoškolskými a vědeckými tituly a s asistencí dalších dvou studentek magisterského studia, které prováděly kvalitativní šetření jako součást svých diplomových prací. Postup, který zahrnuje práci se stakeholdery, kvalitativní a kvantitativní šetření, proces monetitace a finální výpočty je časově i odborně velice náročný. Šlo o několik set pracovních hodin. Nabízí se otázka, kdo bude nést časovou a tedy i finanční zátěž této metody v případě, že by byla realizována ve více organizacích. Zpětné vazby od vedení Modrého domečku již prokázaly, že realizace SROI je zcela mimo možnosti stávajících sociálních firem v ČR. Do jisté míry jde náročnost snížit existencí proškolených evaluátorů a standardizací postupů, ale i tak by šlo o investičně nákladnou aktivitu. Problém 6: komunikace se státními orgány Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se stalo jedním ze subjektů, který se díky financování projektu TESSEA stalo zainteresovanou stranou v otázce měření dopadů sociálního podnikání. Ústy jeho zaměstnance byly v průběhu pilotního měření vyslovovány požadavky na posouzení metody SROI s nepředstíraným zájmem o její využití v ČR. Členové pracovní skupiny se snažili vyhýbat kategorickým soudům, avšak od samého počátku komunikace s MPSV vyjadřovali nutnost veliké opatrnosti při aplikaci jakékoli metody hodnocení sociálního podnikání. O to více, že se MPSV ani po opakované urgenci jasně nevyjádřilo, jaké koncepční cíle evaluací sociálních podniků v ČR sleduje. Pracovní skupina se proto nemůže jednoznačně vyjadřovat k podpoře jedné konkrétní formy hodnocení. Za základě zkušeností a reflexe procesu měření metodou SROI byla členy PS zpracována SWOT analýza . Zhodnocení metody SROI – SWOT analýza Výhody Nevýhody Přehlednost, jasná daná osnova prací Obtížná měřitelnost většiny sociálních, psychosociálních, Kvantifikace některých veličin environmentálních, etických výstupů Zachován i kvalitativní rozměr a dopadů (příběhy jednotlivců, case studies Nemožnost objektivní komparace Dobře komunikovatelné (např. často výsledů různých projektů z různých používané krátké 3-6 stránkové case regionů. Problematické též na studies) intraregionální úrovni. Zahrnutí dopadů v souladu se všemi Časově a organizačně náročné třemi pilíři sociálního podnikání Riziko demotivace některých (ekonomický, sociální, stakeholders – v takovém případě je environmentální) metoda neproveditelná Výsledek analýzy zřejmý (SROI Získaní některých dat (zejména index) statistik) může být nemožné či Výrazné zapojení stakeholderů – finančně nákladné zvyšuje pochopení a zapojení Vyžaduje expertní znalost metodiky dotčených skupin do aktivity Finančně náročné, zejména pokud Možnost komplexního přístupu není expert uvnitř organizace k problematice hodnocení dopadů na různých úrovních (aktivita, projekt, Výsledek do velké míry závislý na organizace, strategie atd.) zvolených proxy, ty mohou být
-
Monetizace umožňuje komunikovat výsledky i s představiteli podnikatelského sektoru a s úředníky
-
subjektivní a/nebo sporně obhajitelné Mnoho (někdy velká většina) dat jsou pouhé odhady Neexistuje databáze proxies pro ČR V ČR je minimum vyškolených expertů, téměř neexistující příklady dobré praxe, neexistují zpracované hodnoty proxies
Příležitosti Hrozby Rozvoj regionálních databází Nereflektované užívání SROI jako indikátorů dopadů sociálního jediné či hlavní metody hodnocení podnikání Analýza se bude redukovat pouze na Tlak na metodičtější vykazování SROI index výsledků v podnicích Nepodaří se dosáhnout širokého Možnost rychle odhalit nefungující pochopení a uznání metody SROI projekty Vznikne tlak na manipulaci výsledků analýzy Možnost vytvořit přehlednou databázi závěrečných zpráv, která by Nepřesná komparace mezi různými mohla sloužit jako podklad pro projekty investory Rezignace na snahu o přesnost a SROI index může mít opravdu validitu (například výběr vzorku silnou vypovídací hodnotu, pokud je populace, standardizace rozhovorů, podložen obhajitelným výběrem konstrukce dotazníků) proxies Nebudou nastaveny mechanismy, SROI lze využít i jako součást jak zajistit kvalitu provedení managementu projektu či organizace hodnocení metodou SROI Umožňuje stanovit standardy kvality a rozvíjet příklady dobré praxe
10. Doporučení pro další postup hodnocení dopadů sociálního podnikání v ČR Od počátku roku 2011 probíhá v rámci pracovní skupiny „Měření“ a vedení TESSEA debata o možnostech způsobu hodnocení dopadů sociálního podnikání v ČR . Debata o využitelnosti metody SROI byla otevřena též pro veřejnost, například formou kulatého stolu, který se uskutečnil na VŠE dne 28. února 2011. Bylo zpracováno několik podkladových materiálů, které reagovaly m.j. na žádost MPSV a též na náměty z mezinárodního semináře k aplikaci SROI, konaného v březnu 2011 ve Varšavě.
Členové PS se na dubnové schůzce 2011 shodli na tom, že kapacita PS neumožnila dostatečně reprezentativně posoudit více metod používaných k hodnocení dopadů sociálního podnikání. Není proto možné některou z těchto metod jednoznačně určit jako vhodnou pro aplikaci v ČR ani ji doporučit pro aplikaci na úrovni procesů ve veřejné správě, popř. mezi sociálními podniky samými. Během více než dvouletého projektu TESSEA jsme od MPSV nezískali jasné zadání úkolu pro stanovení vhodných evaluačních nástrojů. Takové zadání, ze kterého by byla zřejmá koncepce státní podpory sociálního podnikání v ČR, a kteréžto koncepci by následně byl podřízen i návrh metody evaluace sociálního podnikání. A) Doporučení k použití pilotně testované hodnotící metody SROI: Obecně lze konstatovat, že v současné době není možné v ČR metodu SROI ve větší míře používat. V ČR chybí pro tento náročný typ měření standardizované postupy, nástroje a vyškolení odborníci, proto je metoda pro sociální podniky příliš časově a finančně zatěžující. Její aplikace, bez dostatečné odborné přípravy, by generovala mnoho rizik, nepřesností a mohla by vést k rozsáhlé diskreditaci metody. Z dlouhodobého pohledu považujeme SROI za využitelnou metodu, pokud se předem připraví odborné zázemí pro její aplikaci, což ale není možné bez podpory státu. Bližší náměty k možnostem využití metody SROI byly zpracovány v rámci projektu TESSEA pod názvem Návrh postupu pro zavedení metody SROI v České republice (Francová, 2011).
B) Navrhovaná doporučení pro hodnocení dopadů sociálního podnikání: Doporučujeme tyto obecné kroky: 1. Prvním nutným krokem je formulace cíle rozvoje sociálního podnikání, jak na úrovni politické, ze strany veřejné správy, tak z pozice sektoru samého, tedy ze strany sociálních podniků a jejich podpůrných či střechových organizací. Na základě jasně formulovaných cílů rozvoje sociálního podnikání je pak teprve možné formulovat potřeby a plánovat jednotlivé konkrétní kroky vedoucí k jejich realizaci. Teprve na jejich základě lze také vybrat metody hodnocení dopadů sociálních podniků, které budou tyto cíle respektovat a napomohou k jejich naplnění. Z hlediska posuzování jednotlivých metod hodnocení není možné některé vybrat, upravit či doporučit, pokud neexistuje jasné zadání, k čemu mají výsledky hodnocení sloužit a jaké potřeby (ať už státní správy, samotných sociálních podniků nebo sektoru jako celku) mají naplňovat. 2. Podmínkou smysluplné diskuse o metodách hodnocení dopadů sociálních podniků je také samotná existence sociálních podniků, resp. existence jejich dostatečného množství, a existence celého sektoru sociální ekonomiky, včetně podpůrných a zastřešujících organizací, které budou schopné zastupovat zájmy sektoru a moderovat v jeho rámci debatu. Oboje předpokládá, že sociální podniky nebudou od začátku neúměrně regulovány, ale budou naopak podporovány v iniciálních stadiích vývoje vytvářením prostředí, které umožní jejich existenci a rozvoj. Součástí tohoto prostředí je také výzkum a testování možných metod
hodnocení, sdílení zkušeností ze zahraničí a postupné zavádění metod vycházejících z českých reálií. Teprve následným krokem je pak plošné zavedení jedné konkrétní metody hodnocení a její případné využití jako podmínky pro získání prostředků z veřejných zdrojů. Doporučujeme tyto konkrétní kroky: 1. vytvoření projektu nebo platformy, která může systémově rozvíjet otázky hodnocení dopadů sociálního podnikání v kontextu celkového rozvoje sociální ekonomiky a sociálního podnikání v ČR 2. formulace dlouhodobé strategie a cílů rozvoje sociální ekonomiky jako sektoru na politické úrovni (ve spolupráci s dalšími stakeholdery ze sektoru sociální ekonomiky) 3. stanovení konkrétních dlouhodobých forem podpory sociálního podnikání (např. finanční prostředky pro začínající sociální podnikatele, podpora vzdělávání sociálních podnikatelů v oblastech ekonomického fungování podniku, managementu projektového cyklu apod.) 4. podpora odborného výzkumu v oblasti sociálního podnikání (např. testování různých metod měření, studie státních výdajů v klíčových oblastech, které umožní event. pozdější aplikaci metody SROI) 5. transfer zkušeností ze zahraničí a jejich začlenění do českého kontextu (ovšem se zohledněním českého kontextu a možností rozvíjejícího se sektoru) 6. podpora rozvoje poradenských, podpůrných a střechových organizací, které by mohly plnit roli partnerů pro jednání se státní správou ve strategických otázkách 7. příprava systému zohledňování sociálních podniků při zadávání veřejných zakázek ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------BARMAN, E. 2007. What is the Bottom Line for Nonprofit Organizations? A History of Measurement in the British Voluntary Sector. In: Voluntas DOI 10.1007/s11266-007-9039-3 International Society for Third-Sector Research and The Johns Hopkins University FRANCOVÁ, P. 2011. Návrh postupu pro zavedení metody SROI v České republice. Interní materiál projektu TESSEA, Nová ekonomika o.p.s. FRAŇKOVÁ, E. 2010. Metoda SROI – Social Return on Investment. Případová studie projektu Greenlink. http://www.socialniekonomika.cz/images/Pdf/Metoda_SROI_prip_studie.pdf FRAŇKOVÁ, E., 2011. Stanovisko k návrhu systému evaluace sociálních podniků „Evaluation of the socio-economic value of social enterprises“. Interní materiál projektu TESSEA, Nová ekonomika o.p.s. New economics foundation (nef), 2009. A guide to Social Return on Investment. Dostupné na http://www.neweconomics.org/sites/neweconomics.org/files/A_guide_to_Social_Return_on_I nvestment_1.pdf (cit. 11.7.2011)
PRECLÍKOVÁ, A., 2011. Sociální ekonomika a její potenciál při začleňování znevýhodněných skupin na trhu práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra sociální práce. ŠŤASTNÁ J. 2011. Problematika hodnocení dopadů sociálního podnikání. In: Sborník příspěvků z konference Sociálne podnikanie a dobrovolnictvo. Universita Mateja Bela, Banská Bystrica, 26.-27. 5. 2011. (dosud nevydáno) VRBOVÁ, T. 2011. Sociální ekonomika a její potenciál při začleňování znevýhodněných skupin na trh práce – dopady zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním v sociální firmě Modrý domeček na jejich rodiny. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra sociální práce.
