Závěrečná řeč MUDr. Davida Ratha

Závěrečná řeč MUDr. Davida Ratha

Důvody proč nemám být odsouzen: 1. Nebylo prokázáno, že jsem přebíral finanční prostředky s vědomím, že jsou za veřejné soutěže a od zástupců soutěžitelů, nebyl předložen důkaz, že jsem věděl, že uvnitř krabice jsou peníze. 2. Nebylo prokázáno, že bych cokoli činil, či se nějakého jednání zdržel ve prospěch kohokoli ze soutěžitelů. Naopak bylo prokázáno, že jsem své pozice hejtmana nezneužil ve prospěch či neprospěch kohokoli ze soutěžitelů. 3. Bylo prokázáno, že nikomu nevznikla škoda v souvislosti se souzenými veřejnými zakázkami 4. Bylo prokázáno, že souzené zakázky byly realizovány za ceny obvyklé 5. Bylo prokázáno, že souzené soutěže probíhaly podle zákona o veřejných zakázkách a nediskriminačně, vždy bylo více soutěžitelů, kritéria splňovaly desítky (stovky) společností a hodnotícím kritériem byla nejnižší cena 6. Bylo prokázáno, že veřejné soutěže stran ceny i soutěžních kritérií byly několikrát kontrolovány odborníky na kraji i ROPu, ti s nimi vyslovili svůj souhlas. Bylo prokázáno, že tento systém kontroly veřejných zakázek byl zaveden s mojí aktivní podporou, na můj popud a za období mého výkonu funkce hejtmana 7. Bylo prokázáno, že předmětem soutěží byly důležité, potřebné a veřejně prospěšné akce 8. Bylo prokázáno, že ty zakázky co byly realizovány, skončily předáním předmětu v dobré kvalitě a ke spokojenosti objednatele 9.Bylo prokázáno, že pro výherce soutěží (dodavatele) skončily zakázky často ekonomickou ztrátou, nebo nevelkým ziskem, který se pohyboval při dolní hranici obvyklého zisku. 10.Bylo prokázáno, že pokud by vítězové soutěží zaplatili obžalobou tvrzené úplatky, tak by skočily s mnohamilionovou ztrátou. A souzené zakázky by pro ně byly významně ztrátové a to až tak, že by mohly ohrozit jejich existenci. Důvody proč musím být odsouzen: 1. poptávka po exemplárním případu, kterou vytvořili někteří politici ve spolupráci s

vybranými státními zástupci, policisty a některými médii 2. osobní zainteresovanost příslušníků nové justice, kteří jsou s případem spjati svojí kariérou a neodsouzení pro ně může znamenat osobní problém, nebo to tak sami cítí 3. osobní angažovanost některých politiků počínaje prezidentem republiky Zemanem, exministryní spravedlnosti Benešovou, exministrem a europoslancem Pospíšilem a exministrem Kubicem. Tito všichni se v případu minimálně přes média angažovali a vyjadřovali jasné soudy před vynesením rozsudku 4. problémy a škody spojené s tím, že mi byl zamezen výkon mandátu poslance vazbou a s tím spojené zpochybnění mnoha zákonů projednaných sněmovnou 5. škody v řádech miliard způsobené firmám, které jsou součástí tohoto procesu a jejichž představitelé byli již nepravomocně odsouzeni Úvod: Jednání u soudu připomíná jednání parlamentu v menším měřítku. I zde je konečné rozhodnutí hlasování. Stejné je i to, že sebepřesvědčivější argumenty a důkazy prokazující nevinu zde neovlivní výsledek hlasování. Nejde totiž o rozhodování pečlivě vážící každé pro a proti, ale jde o rozhodování na podkladě dojmu a osobních sympatií či v mém případě antipatií a zde i na tušené společenské objednávce a snaze se zalíbit, hlavnímu proudu,,. Britský politik to kdysi popsal: ,,slyšel jsem ve sněmovně mnoho projevů, které dojaly, ba i rozplakaly poslance, ale ani jediný, který by změnil výsledek hlasování.,, Stejné je to zde. Již 3 roky je jasno a rozhodnuto, jen se musí projít a naplnit formálnost řízení, aby jej někdo, díky procedurálním chybám, nezrušil. Tento proces je zvláštní tím, že od počátku není prokazována vina důkazy, důkazy jsou nahrazeny vírou žalobce, že se věci odehrály tak jak tvrdí a naopak obhajoba musí sama na důkazech vyvracet, že se věci odehrály zcela jinak. Argumenty a důkazy vyvracející obžalobu zde však nechtějí být slyšeny a viděny a nechtějí, nebo nesmějí být brány v potaz. Tedy snažení obhajoby se zdá od počátku zcela marné. Nyní se zdá, že je marné předkládat souhrn argumentů vyvracejících obžalobu, ale třeba se někde, někdo jednou najde, kdo je nebude odmítat slyšet a nebude odmítat se zamyslet nad jejich váhou. Po roce a půl se to třeba stalo i s posuzováním adekvátnosti vazby a najednou bylo jasné, že délka vazby je přehnaná.

2

Pokud by tehdy obhajoba nevedla svůj marný boj za spravedlnost, tak dnes bych zde stále stál v řetězech, neboť tento soud by mě z vazby nikdy nepustil, neboť to bylo součástí prvotního plánu – zavřít a už nepustit. Stejně tak jak součástí prvního plánu bylo rychlé odsouzení v ústeckém kraji. Měl jsem být odsouzen již na podzim 2012 za přijetí úplatku v souvislosti s Buštěhradským zámkem. Teprve co se ukázala místní nepříslušnost a kauza se předala do místně příslušných Středních Čech, tak se rozšířila o zdravotnické zakázky a na čas se zdálo, že bude řešena standardně, ovšem po přesunu hlavních iniciátorů na významné pozice v Praze na Vrchním státním zastupitelství a policii se věci zase začaly vracet k původnímu plánu. Držet mě ve vazbě mělo za cíl mě umlčet a oslabit, zkomplikovat obhajobu, aby ,,nám,, rozuměj - Nové justici, nebořil pracně vybudovanou a mediálně atraktivní konstrukci. Na začátku byl vytvořen obraz trestného činu a do této formy se přizpůsobovaly důkazy a když nejsou, tak se to dovodí, tedy domyslí, ve skutečnosti vymyslí. Jde tedy o fabulaci na podkladě víry vytvořené i na základě dlouhodobé mediální masáže. Je to takový uzavřený kruh. Složky nové justice si vyberou a vytvoří případ, vybrané pasáže pouští do médií až vyvolají hysterii a veřejnou poptávku po ,,výsledcích své práce,,. Tuto poptávku se snaží uspokojovat a zásobují média dalšími zajímavostmi a všichni, kdo by chtěli vybočit z vytvořeného obrazu jsou vnímáni negativně. To ovlivňuje politiky, kteří chtějí surfovat na mediálních vlnách a při tom je i zesilují vlastními výroky. To samozřejmě má dopad i na soudní systém, který nepracuje ve vzduchoprázdnu. Tak se vytvoří společenská poptávka po exemplárním případu, kdy je předem všem jasno o vině i trestu. Tento případ je právě charakteristický tím, že represivní složky, zcela záměrně a plánovitě zveřejňovaly různě vytržené části odposlechů, aby manipulovaly veřejným míněním a ovlivňovaly soudce ještě dřív, než začal vlastní soud. Prostě, aby bylo všem jasné jak to bylo a o vině nikdo nepochyboval. K čemu důkazy, když všichni od začátku ví, jak to bylo. V Čechách nic nového. Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí píše (str.142): ,,Žádný z nich tehdy netušil, že je v profesorově bytě tajné odposlouchávací zařízení a že jsou dávno sledováni na každém kroku. Procházka vždycky bavil své přátele hyperbolami a nehoráznostmi. Teď se ty nehoráznosti ozývaly na pokračování v rozhlasu. Tajná policie existuje všude na světě. Ale, že vysílá své pásky v rádiu veřejně, to snad existuje jen v Čechách. To nemá obdoby. Str. 145 - Když soukromý rozhovor u vína je vysílán veřejně v rozhlase, co to znamená jiného, než, že se svět změnil v koncentrační tábor. Z tohoto je vidět, že jsme rozšířili možnosti šíření nahrávek na mnoho dalších médií, nejen rozhlas, ale metody zůstaly stejné. Soud demokratické a svobodné země by toto neměl 3

nechat bez povšimnutí. Z toho jak svět vidí a hodnotí jeden z největších českých moderních spisovatelů a ze zkušeností posledních let, kdy jsou média účelově zásobována pikantními úryvky z policejních odposlechů, je zřejmé, že jsme se od konce šedesátých let nikam neposunuli. To považuji za velmi depresivní zjištění. To co se stalo symbolem celého případu je krabice s vínem, kde byly místo vína nalezeny peníze. Krabice vína. Odposlech ze 14.5.2012 č.l. 3169 - místo - dům Kottových, osoby se loučí a hovoří současně: Kott: tak si to hezky užij Rath: Co myslíš? Pancová: Takže. My se uvidíme, my se uvidíme v pátek Kott: Víno ne. Rath: Víno. Kott: no Pancová: My se uvidíme v pátek Rath: nesmím ho vypít moc najednou, to víš, to by mi večer zas bylo špatně Pancová: my se uvidíme v pátek a domluvíme se na tu sobotu Rath: znáš to, obžerství a nestřídmost je hřích Pancová:a domluvíme se na tu sobotu, měl bys zkusit kaši Rath: stejně jako hamižnost, na sobotu se domluvíme Pancová: jo? Když tak klidně pro tebe přijedu, to není vůbec žádnej problém Rath: na to francouzské se těším Pancová: To se ti nedivím 4

Rath: hele tak jo, tak v sobotu Pancová: v pátek, vždyť se uvidíme v pátek Rozloučení a odchod ze dveří... Tak tuto část někdo z přepisů vystřihnul a dostala se tam až po půlročním intenzivním naléhání obhajoby. Střih byl proveden tak, že nebylo patrné, že schází nějaká část, tedy předcházející věty navazovaly na konečná slova bez toho, aby bylo vyznačeno, že je něco vystřiženo. Jistě byla vystřižena část bezvýznamná, kdy jen dostávám od dr. Kotta krabici s vínem, která je jen stěžejním důkazem, dá se říci, že jediným důkazem obžaloby. Jistě část bezvýznamná, když od počátku tvrdím, že jsem dostal krabici s vínem. Jistě část bezvýznamná, když toto mé tvrzení dokládá a nad vší pochybnost dokazuje právě tato část odposlechu. Teď jsem si dovolil použít častá slova pana státního zástupce (nad vší pochybnost), který takto často hodnotil své citace z odposlechů, které většinou zdaleka nebyly takto jasné a jednoduše hodnotitelné. Jistě část bezvýznamná, když média dokazovala všem jaký jsem lhář, když tvrdím, že jsem dostal víno a nic takového v odposleších zachyceno nebylo. Jistě část bezvýznamná, když jí nedostaly vazební soudy a Poslanecká sněmovna. Je to obžaloba, ale vlastně už i tento soud v předchozím rozsudku, kteří tvrdí, že odposlechy pravdivě a věrně zachycují tok událostí. Ovšem zdá se, že jen ty části odposlechů, které se nějak dají použít k odsouzení. Ty co dokazují opak, nestojí nejspíš asi ani za pozornost. Tak nejprve někdo, z orgánů tuto pasáž vystřihl, dodnes nevíme, kdo a co bylo jeho motivem. Jen podle hesla ,,qui bono,, se můžeme domnívat. Svoji úlohu to splnilo posloužilo to k mému znevěrohodnění před veřejností (média), před Poslaneckou sněmovnou (vydání) a vazebními soudy (dlouhodobá vazby). Nikdo nepochyboval o tom, že jsem dostal vědomě krabici s penězi a pouze se vymlouvám, že jsem myslel, že dostávám krabici s vínem. Po mnoha měsících se ukázalo, že má slova o tom, že jsem dostal krabici s vínem, mají oporu i v zachycených odposleších. To už však málokoho zajímalo a zajímá. Dojem byl vytvořen. Předložené výňatky z odposlechů, které jsou ve spisu, jsou tedy prokazatelně postiženy jasnou manipulací a pokud jí někdo v přípravném řízení prokazatelně udělal jednou, kde je 5

jakákoli záruka, že takových zásahů není více. Nikdo to nezkoumal. Prostě soud věří, že je tam vše tak jak to zaznělo a v chronologii jak to zaznělo. Neexistuje pro toto žádný jiný důkaz než tvrzení obžaloby, které se jasně ukázalo, na tomto vystřiženém úseku, jako nepravdivé. Pokud by soud měřil stejným metrem obžalobě jako obžalovaným, tak by z tohoto případu manipulace dovodil, že nelze takto prostříhaným a poskládaným výňatkům z rozhovorů věřit a postavit na nich zničení životů mnoha kvalitních lidí. Při dnešní technice je naprosto jednoduché provést jakékoli zásahy, tedy měnit časy, kdy něco bylo vyřčeno, měnit posloupnost vyřčených vět a měnit posloupnost toho co kdo kdy řekl. Dokonce není problém měnit pozici slov či vět. Tak třeba za slova: čekej mě tehdy a tehdy vyřčená před osobou A, někdo vloží odpověď osoby B … jasně, jasně - a je to podáno jako důkaz, že osoba B o věci věděla, když řekla … jasně, jasně…. – po prokázané manipulaci s odposlechem zde neexistuje jediný důkaz, že se tak nedělo na řadě dalších míst a slova ... jasně, jasně... nezazněla úplně někdy jindy a v jiné souvislosti. Naopak existuje znalecký posudek z oboru fonoskopie (ing. Z. Švenda) z 13.8.2013, který jsme předložili, který dokládá, že nelze věrohodně prokázat datumy a časy jednotlivých pasáží odposlechů. Cituji závěr: 1. U žádného záznamu nelze jednoznačně určit, kdy byl pořízen 2. Nelze určit, která nahrávka předcházela jiné nahrávce (nelze určit v jakém pořadí byly pořízeny). Důkaz tímto posudkem soud neprovedl. Proč asi? Protože tento soud od začátku dává opakovaně najevo, že má ve všem jasno. Dává to najevo i tím, že doslova ,,utíral,, jakékoli důkazní návrhy a námitky kteréhokoli z obhájců. Po manipulaci s odposlechy by zde však nestranný soud měl mít pochybnost o věrohodnosti předkládaných odposlechů a měl by chtít jasné důkazy. Soud ví, že nejsou a přesto pochybnost nemá…. Proč si komplikovat život, vždyť žijeme v zemi Josefa Švejka a všichni tak chápeme slova soudce polního senátu: ,,už ho pověste, ledvinky se mají jíst teplé….,,. Konečně netrpělivé reakce některých médií ve smyslu – tak už ho konečně odsuďte a nezdržujte, které vehementně podporuje pan žalobce, ale i tento soud, o ničem jiné nesvědčí. Ono se toho zas tolik nezměnilo…., bohužel. Pokud ve své řeči budu citovat části odposlechů, tak činím s tím, že mám dojem, že jim důvěřuje soud, já nikoli a citacemi nepotvrzuji jejich pravdivost, pouze k věci připojím to co si k předmětným událostem pamatuji já osobně. Tedy výše citovanou částí odposlechu prokazuji, že jsem dostal od Kottových při odchodu z jejich domu 14.5. 2012 krabici na 6 lahví vína o které mi řekli, že je v ní víno. Krabice byla v igelitové tašce. Co říká ke krabici ing. Salačová (spolupracující obviněná) na str. 6144 spisu : 6

Otázka (ot): Pro koho byla provize 24 milionů určena? Odpověď (odp): měla být předána Pancové, já nevěděla co je v té krabici. Věděla jsem, že se předává krabice, ale myslela jsme, že je to krabice s vínem. Na str. 6132 je uvedeno, že ing. Salačová vypověděla –,, předmětnou krabici jsem ani pořádně neviděla a tudíž nevím, co v ní bylo Pravdivost výpovědí ing. Salačové již uznal tento soud v nepravomocném rozhodnutí a uznal její výpověď jako pravdivou a úplnou, tudíž ing. Salačová nevěděla co je v krabici u jejíhož předání měla být, já to také nevěděl. Též ing. Drážďanský popírá, že by předával v krabici úplatek. Krabice byla dostatečně těžká, aby odpovídala krabici s několika lahvemi vína – důkaz policejní pokus vážení krabice naplněné penězi a krabice naplněná 6 lahvemi vína. V krabici nic necinkalo – odkazuji na důkaz policejní pokus, kdy krabice s 6 lahvemi vína s papírovou mřížkou mezi lahvemi, ani při velmi hrubém třesení necinká. Tudíž neměl jsem jediný důvod nevěřit Kottovým, že v krabici není víno. Pan státní zástupce zde ironizoval má slova, že jsem v době osobní prohlídky nějaký čas krabici nesledoval a nevím tudíž co se s ní dělo a zda jí třeba někdo nevyměnil. Pan státní zástupce to podal tak, že obviňuji polici z takového skutku. Předně když někdo vystříhává klíčové části odposlechů, tak klidně může vyměnit i krabici. Konečně do domu Kottových měla policie přístup před domovní prohlídkou (instalace odposlechů), i po celou dobu této prohlídky, kdy se policisté pohybovali volně po celém domě, jak jsme viděli ze záznamu z domovní prohlídky. Ke sklepu Kottových to je přitom od garáže pár kroků. Navíc vůbec nevíme co se dělo v domě Kottových po celé 4 hodiny před mým příjezdem 14.5., neboť poslední odposlech z jejich domu končí v 15.50 a začíná až 19.24. Žádal jsem o přehrání celého tohoto časového úseku, abychom věděli co se v domě dělo. Soud tento důkaz neprovedl. Přitom obžaloba tvrdí, že si Kottovi měli přinést domů v krabici 14 milionů a pokud to tak je, tak by mělo být slyšet, co s nimi dělají. To nikde slyšet není, jen se v odposleších objevuje náhodné slovo o páskách, bez předchozí konverzace a bez následné konverzace. Tuto část jsem přitom neslyšel při přehrávání celého časového úseku, který nám soud poskytl. Bohužel důkaz přehráním celého času od příjezdu Kottových domů 7

po můj příjezd, však soud zamítl provést. Pan státní zástupce, až při jednání soudu předložil druhou videonahrávku z jiného úhlu, kterou chce doložit, že s krabicí položenou na zemi nikdo nemanipuloval. Tato nahrávka v sobě nemá časomíru, tedy ji nelze srovnat s první nahrávkou, tedy zda se ve stejný čas odehrává na obou totéž. Dále tato nahrávka byla technicky upravována. Myslím si, že každý z nás viděl v životě alespoň jeden film. Koho by napadlo, že je jak mozaika poskládán ze sestřihů kratičkých sekvencí, vždyť příběh plyne logicky, bez střihů, navazuje…, přesto, kdo viděl nějaké natáčení tak ví, že je to jen dokonalá iluze. Doby, kdy v celuloidovém filmu byly patrné střihy je dávno pryč. Dnes nepoznáte nic. Tedy to co předložil pan státní zástupce jako důkaz, že se s krabicí nemanipulovalo je důkaz nic neprokazující. Nelze jej srovnat s původní nahrávkou díky absenci časomíry, je upravován a krabice na záznamu také není po celou dobu. Jen pro dokreslení, že tento soud nepřistupoval stejně k návrhům obžaloby a obhajoby připomínám, že okamžitě, když pan státní zástupce přinesl novou nahrávku, tak soud okamžitě přistoupil k jejímu přehrání. Když s důkazními návrhy vystoupil kdokoli z obhájců, třeba žádosti o přehrání odposlechu někomu ze svědků, tak byl buď odmítnut, nebo odkázán na konec řízení, kde bude rozhodováno o doplnění důkazů. Okamžitá reakce na nový důkaz státního zástupce ze strany soudu jen dokresluje, že se soud někdy choval spíš jako pobočka státního zastupitelství a ne jako nezávislý arbitr měřící oběma stranám stejně. Ale zpět ke krabici. Pan státní zástupce tvrdí, že není možné, abych si nevšiml, že by někdo s krabicí manipuloval, během mé osobní prohlídky. To samozřejmě možné je a je to i normální jev na, kterém mnoho drobných zlodějů (kapsářů), ale i iluzionistů zakládají svoji živnost. Odvedete pozornost a vyjmete i velký předmět třeba z kapsy aniž by si toho dotyční vůbec všiml. Diví se tomu jen ten, kdo to nikdy nezažil. Mně jednou chlapík v restauraci sebral aktovku, kterou jsem měl přímo položenou těsně u mé levé nohy a vůbec jsem si toho nevšiml. Aby mě bylo dobře rozuměno, já jsem nikdy netvrdil, že vím, nebo že jsem viděl, že by někdo krabici vyměňoval či s ní manipuloval. Já jen tvrdím, že nemohu potvrdit, že se tak nedělo a z vlastní zkušenosti vím, že to možné je a zde na to byl dostatečný časový prostor. Připomínám výpověď ing. Salačové, která řekla, že peníze pro ing.Drážďanského pocházely z její výplaty a popřela, že by šlo o prostředky od pana Kančeva. Ten měl o peníze poslané ing. Salačovou přijít. Budu zde citovat z výpovědí ing.Salačové, kde toto tvrdí. Tedy pokud byl v krabici svazek bankovek vybraných panem Kančevem, tak ve světle výpovědi ing. Salačové není jasné, jak se tam dostal, určitě ne v souvislosti se zakázkou na Buštěhradský zámek, kde ing. Salačová popřela, že by se na úplatku podílela a že by peníze na provizi za 8

Bušťěhradský zámek pocházely od Kančeva. 8.8.2013 (str. 31 protokolu) na otázku státního zástupce (...že jste získala finanční prostředky na provizi na zámek Buštěhrad prostřednictvím falešných faktur s Konstruktivou Branko. Dělala jste něco podobného s firmou pana Kančeva? Odpověď ing. Salačové: akorát to bylo asi řádově za 5 milionů, on mi s nimi utekl, nikdy mi je nedal, ty peníze.... Otázka, na kterou obžaloba neodpověděla, je : Jak se peníze vybrané panem Kančevem tedy dostaly do krabice, která byla nalezena při mém odchodu z domu Kottových? Opět zde jen připomínám, že ve výběru z odposlechů z domu Kottových 14.5. vysvětlení nenalezneme. Nic zde není. Celý záznam odposlechu soud odmítl provést. Pokud by dr. Kott s penězi po příchodu domů nějak manipuloval, tak by to muselo být v odposleších zachyceno. Není možné přerovnávat 14 milionů a nevydat u toho ani sebemenší zvuk. Nic takového však v odposleších není. Obžaloba ani tento rozpor nijak nevysvětluje. Pan státní zástupce dále tvrdí, že jsem věděl, že jsou v krabici peníze a dokládá to odposlechem ze 14.5.2012 – 50 Důvěra R 11 2012-05-14 19.24 mp3 a to částí přepsanou na str. 3165 spisu. Tak předně část, o kterou se státní zástupce opírá je část, která je naprosto nesrozumitelná začíná v druhé polovině stránky přepisu slovy osoby č. 1. Davídku... a nesrozumitelná pasáž končí slovy osoby č.1 - Ti řeknu k tomu další věci... Sám pan státní zástupce říká, že přepis není důkaz, přesto všichni pracujeme jen s přepisy, neboť vlastní nahrávky jsou až na výjimky nesrozumitelné a bez přepisu bychom nikdo ani netušili oč se v nich jedná. Zde se pracuje opět s iluzí, tedy s faktem, že mozek předřazuje při vnímání optické podněty před sluchovými. Tedy když pustím nesrozumitelnou nahrávku a neřeknu předem co na ní je, tak posluchač odpoví, že nic neslyšel, nebo, že nerozuměl. Když posluchači předem řeknu co tam má slyšet, nebo mu k tomu dám psaný text, aby jej při poslechu četl, tak na otázku co tam slyšel odpoví obsahem ,který si při poslechu přečetl a je přesvědčen, že to slyšel. Člověk prostě není stroj a mnohé co se mu zdá jasné a čemu věří tak ve skutečnosti vůbec není. Tím, že soud poslouchal nahrávky s přepisy v ruce znemožnil objektivní posouzení obsahu nahrávek a pracuje jen s přepisy, tedy s věcí, která není důkazem. Ohromné množství nahrávek a přepisů pak téměř znemožňuje se k věcem jednoduše a opakovaně vracet a ověřovat si, zda přepis odpovídá nahrávce. Navíc soud se k věcem nevracel s tím, že on hodnotí důkazy. Pokud by je hodnotil objektivně, tak musí 70 -80% nahrávek označit za nepoužitelné pro nesrozumitelnost a nepracovat s nim. To by však nemohl nikoho 9

odsoudit a to není cílem. Tato část odposlechu, na kterou se žaloba odvolává, je příklad objektivně zcela nesrozumitelné části. Ale přesto, kdyby někdo tvrdil, že jí krásně slyší, tak jsem se k této pasáži již vyjádřil při přehrávání odposlechů a vysvětlil jsem, že mě dr. Pancová vracela půjčku (přepis uvádí pětitisícovka), důkazem je fakt, že tyto peníze u mě byly nalezeny v peněžence (5000 -1x, 2000 -2x, 1000 -3x) - uvedeno jako výsledek mé osobní prohlídky provedené policí při zadržení a dále důkaz provedený tímto soudem – zápis dne 14.5. v diáři nalezeném při domovní prohlídce v Rudné, kde je napsáno Davi – půjčka 9 tisíc, dále str. 736 spisu – fotka obsahu krabice po otevření – jsou vidět svazky 1000 a 2000 Kč – další důkaz, že rozhovor nebyl o obsahu krabice, ale o vracení půjčky Je to ing.Salačová, která tvrdí, že mě dr. Pancová říkala Davi….. Pan státní zástupce tvrdil, že mé konstatování o půjčce je nepravdivé, ale opět ničím své tvrzení nedoložil. Tedy tvrdí něco, pro co nemá důkaz, naopak jsou důkazy o opaku, tedy o pravdivosti mého popisu předmětné události. Tento rozhovor se má, dle obžaloby, odehrávat nad penězi. Pokud by tomu tak bylo, pak by musela být nahrána i nějaká manipulace, ta však zaznamenána není. Jde o rozhovor s dr. Pancovou, dle obžaloby manipulující s krabicí a penězi, ale její otisky, ani mé nejsou ani na krabici, ani na penězích, ani na páskách, ani na lepící pásce… Každý si dovede představit, co je úchopů proces otevírání a zavírání čtyřchlopňové krabice od vína, co je úchopů a dotyků s odvíjením lepící pásky a jejím umístěním a zalepení předmětu. Těžko si lze představit, že tyto desítky dotyků nenechají po sobě otisky. Tuto část tedy uzavírám konstatováním, že u Kottových jsem dostal krabici a byl jsem přesvědčen, že je uvnitř víno v souladu s tím, co mi říkali při rozloučení. Krabici jsem neotevíral a nenahlížel do ní. Jak se do ní dostalo 7 milionů nevím. S dr. Pancovou jsem řešil nevelkou půjčku, kterou mi vrátila. I další údajné přebírání úplatků obžaloba dokládá pouze výseky přepisů odposlechů a vůbec ničím dalším. Kladno. Údajné převzetí úplatků za Domov důchodců a Niederleho pavilon v Kladně z 2.4.2012- tato část je opět nesrozumitelná. V přepisu je: Pancová: Davide rozumíš náš styl kefe 10

Rath: Jo díky Kott: to je DéDé pavilon. Prosím Tě, voni tam, von tam musel něco seškrtat. Rath: jasný Kott: Něco málo, ale vopravdu Rath: jasně, jasně, a s těma si mluvil nějak Protože tato část je na záznamu nesrozumitelná nedokážeme ani srovnat, zda je správně a pravdivě přepsána a zda nezaznělo něco odlišného. Při provádění důkazů přehrávání jsme se k tomuto vyjádřil a jen zopakuji, že mě dr. Kott i dr. Pancová ukazovali či dávali různé písemné materiály vztahující se k různým akcím v nemocnicích. Po takové době si logicky nemůžu přesně pamatovat co a kdy, ale vím, že mi dr. Kott i dr. Pancová ukazovali různé tabulky k probíhajícím projektům i s čísly co bude pořizováno a za jaké ceny. Jsem přesvědčen, že je to i tento případ. Jiný důkaz, než nesrozumitelných několik slov v souzvuku hlasů, které i po přepsání do přepisu jehož pravdivost nelze ověřit, nevypovídají nic o žádném úplatku. I kdyby ten rozhovor proběhl tak jak je přepsáno, tak nedokazuje žádné převzetí úplatku. Jiný důkaz obžaloba nepředložila. Obžaloba jako důkazy pak předkládá z kontextu vytrhané přepisy hovorů Kottových, kde se mají, dle obžaloby bavit o mě. Jednak z nich vůbec nevyplývá, že by mělo jít o mě, dále hovory mohou být vykládány mnohoznačně a nikde zde nenaleznete srozumitelné vyjádření o úplatku pro mě s tím, že by bylo patrné, že o věci vím a souhlasím s ní. Musím konstatovat, že za vybavení domova důchodců a Niederleho pavilonu v Kladně jsme žádný úplatek neobdržel. Kolín a Kutná Hora. Údajné převzetí úplatku za Kolínskou a Kutnohorskou nemocnici obžaloba dokládá přepisem odposlechu z 16.2.2012 - 20.29. Zde je opět kvalita nahrávky nedobrá, ale objektivně o něco lepší než ta předchozí. Co je v přepisu? Začíná střihem, kdy nevíme co bylo před tím: Rath: strašněj život, strašněj život, tak co jak se máš? 11

Kott: dobře. Tady ti dávám dárečky Rath: dárečky, dárečky, vánoce byly Kott: Vánoce byly, todleto to Rath: ano Kott: to kolínská enko, je to v eurech jo Zvláště poslední tři věty nejsou opět takřka slyšet a nelze tedy říci, zda přepis skutečně doslovně odráží obsah hovoru tak jak zazněl. Opět jsem se k této části již vyjádřil v okamžiku, kdy byl prováděn důkaz přehrávání odposlechů. Opět musím konstatovat, že jsme s dr. Kottem absolvoval stovky různých rozhovorů na jejich detailní obsah si nemohu pamatovat. Nicméně pamatují si, díky neobvyklosti, že měli doma vánoční výzdobu i v únoru – pan státní zástupce to ironizoval, že ,,v únoru,,. I mě to přišlo divné, proto jsem to taky ironizoval s těmi dárečky a vánocemi. To, že mluvím pravdu dokládám důkazem odposlechem z 29.2. 2012 20.00 hod (09 Důvěra R 11 2012-02-29 20.OO mp3) Pancová: informuje osobu č.2. (Kott) o zítřejším úklidu vánočních ozdob (v přepisu je jen souhrn rozhovoru) ve vlastním odposlechu je doslova slyšet :,, uklidím ty vánoční věci...,, Tato část naštěstí neunikala tomu kdo vystřihával odposlechy a zůstala tam, tak víme, že i koncem února měly Kottovi doma vánoční výzdobu. Můžeme to ironizovat, ale těžko mi můžete klást za vinu, že se o tom bavím a dokládat tím, že hovor o vánočních dárcích je vlastně hovorem o úplatku. Hovor o dárcích a vánocích je hovorem o přehnané vánoční výzdobě v obýváků Kottových koncem února. Těď si představte situaci, kdy tato část by v odposleších byla také vystřižena, jako mnohé další a nikdo by mě neuvěřil, že v únoru se bavíme o vánocích…. Krásný důkaz toho, jak se dá s vystřiháváním různých pasáží vyvolávat zcela mylné dojmy a závěry. Tedy z mé strany šlo o ironii, dr. Kott mi předával složku různých materiálů jež se týkala nemocnic, součástí složky byly katalogy s nabídkami cen v eurech. Tak toto je jediný rozhovor, který mám vést za celou dobu sledování, kde má zaznít Kolín a Kutná Hora. Opět špatně srozumitelné, obsahově vůbec nehovořící o úplatku či provizi či něčem podobném.

12

Nic jiného obžaloba v souvislosti s údajným převzetím úplatku za tyto zakázky nepředložila. Já musím konstatovat, že vylučuji, že bych přijal v souvislosti s vybavením Kolínského pavilonu a nemocnice v Kutné hoře jakýkoli úplatek. A pokud si dobře vzpomínám, tak i k těmto pasážím se vyjadřoval dr. Kott a popřel, že by mi nějaký úplatek dával. Mladá Boleslav: Obžaloba tvrdí, že jsem měl přijmout úplatek za vybavení části nemocnice v Mladé Boleslavi, konkrétně 3,1 mil u mě v Hostivici a toto dokládá tím, že je zadokumentováno, že ke mně přijel dr. Kott. Zde obžaloba se ani nesnaží tvrdit, že někde zachytila něco, co by velmi volnou interepretací - tedy desinterpretací ztotožnila jako můj souhlas či mé vědomí o tom, že přebírám peníze. Prostě jako důkaz stačí, že dr. Kott jel za mnou do ordinace. Není jakkoli zachyceno, že by mi něco dával, nebo něco mi v tomto smyslu říkal, či já něco říkal. Údajný zbylý 1 milion korun z této zakázky jsem měl podle obžaloby dostat 3.5. a to obžaloba dokládá přepisem odposlechu ze dne 3.5.2012 z 21.01 z přepisu: Rath: ty máš pro mě nějaký ty věci Kott: ehm Rath: Díky. No, jo to musíme tu bestii nakrmit. Co je tady, to je další věc, v podstatě furt já furt musím hlídat, aby voni, tam je těch lidí kteří prostě najednou teď cejtěj, tak jsou volby, že jo, ještě uhlídat, aby ti to neukradli druhou stranou Kott: a teď je sněmovna, jo.. Tak toto má být důkaz toho, že s plným svým vědomím přebírám úplatek za vybavení Mladé Boleslavi. Ani jednou tam nezazní nic o nemocnici, o Mladé Boleslavi, o soutěži, nic o vybavení, nic o provizi či tak podobně. Pokud by šlo o přejímání úplatku pro mě, tak bych se sám zde označoval za bestii, což netvrdí ani obžaloba. Už když jsem se k této věci vyjadřoval, tak jsem konstatoval, že jsme se s dr. Pancovou a Kottem často bavili o volbách a jejich financování. Opět si na to množství hovorů nemohu detailně pamatovat, ale tento úsek je nejspíše o financování volební kampaně a nemá nic 13

společného s veřejnými zakázkami. Opět i v tomto případě obžaloba nic jiného, kde by měla jakkoli zadokumentováno, že já vím, že přebírám úplatek za vybavení nem. Mladá Boleslav, nepředložila a tyto části přepisů odposlechů nedokazují a nehovoří vůbec o Mladoboleslavské nemocnici. Obžaloba vzala prostě nějaký rozhovor a prohlásila ho, bez jakéhokoli důkazu, za přebírání úplatku za konkrétní zakázku. Opět mohu jen konstatovat, že jsem v souvislosti se zakázkou na Mladoboleslavskou nemocnici nepřevzal žádné finanční prostředky. K výše jmenovaným zakázkám obžaloba dokládá ještě další části odposlechů, zde však já !!!! nefiguruji, účasten jsem těch hovorů nebyl a těžko se tedy k nim mohu vyjádřit a komentovat co myslel dr. Kott či dr. Pancová tím či oním. To, že se někdo o někom baví, v řadě případů ani ne adresně, ani přibližně adresně, ještě neznamená, že to skutečně tak je a tak to proběhlo. I mezi partnery mohou být různé motivace deformovat informace a upravovat je určitým způsobem. Zvláště, když se jedná o citlivé věci. Není nic neobvyklého, že zvláště partneři si řeknou: ,,.... to je pro něho, to musím dát tomu...,, a věc pak nikomu nedají, či s ní naloží úplně jinak a říkají to jen proto, aby jim partner tzv: ,,neviděl do karet.,, Obžaloba neprokázala, že v těchto případech nešlo o manipulativní tvrzení či nepravdu a neprokázala, že tím - oním... člověkem jsem skutečně já. Věrohodnost těchto řečí vedených často chaoticky a ,,páté přes deváté,, je přepsané konstatování dr. Pancové na listu č. 2798 kde se má Pancová bavit s ing:Salčovou o mě a říká jí :,, ale jako von ví, já vám říkám my vopravdu heleďte, von je u nás 2x 3x týdně...,, Sledováním osob a věcí bylo prokázáno, že nejsem a nikdy jsem nebyl u Kottových 2x 3x týdně. Takže otazné je, zda jsem … von…. Taky netuším, proč byla tato zjevná nepravda vyřčena, pokud vyřčena byla. Obdobných zavádějících a nepravdivých konstatování nalezneme v přepisech mnoho. Dalším příkladem může být rozhovor ing. Salačové ,která říká dr. Pancové a ing. Drážďanskému - zvýrazňuje svůj vliv na město Buštěhrad tím, že zajistila výběrové řízení pro firmu Stavitelství Kladno. Sama zde pak vypověděla, že k ničemu takovému nedošlo a z odposlechu bychom přitom si byli jisti, že skutečně vítězství firmy zařídila. Shrnuto, obžaloba nepředložila jediný důkaz prokazující, že bych vědomě přebíral finanční prostředky a byl si vědom souvislosti s nějakou veřejnou zakázkou. Naopak jsou důkazy svědčící o tom, že jsem přebíral krabici s vědomím, že je v ní víno. Za co měly být poskytnuty úplatky. 14

Podle obžaloby, ale vlastně i rozhodnutí tohoto soudu v první části obviněných, měly být poskytnuty za to, že jsem jako hejtman předkládal a schvaloval materiály do rady kraje. Toto obžaloba dokládá tím, že jsem byl hejtman, dělal program na jednání rady kraje a povětšinou řídil jednání rady kraje a valné hromady nemocnic. Toto je zákonná povinnost hejtmana, tedy tím, že jsem plnil své povinnosti ze zákona, jsem se měl dopouštět trestné činnosti. Obžaloba nepředložila jediný důkaz toho, že bych přestoupil své zákonné kompetence, či je nějak zneužil, nebo někoho uvedl v omyl či na někoho činil jakýkoli nátlak s cílem zajistit vybranému soutěžiteli nějakou výhodu. Naopak bylo provedeno mnoho důkazů svědčících o tom, že jsem na nikoho z rady nátlak nevykonával, jednání probíhala zcela demokraticky, materiály do rady dostávali všichni s předstihem, probíhala k nim volná diskuse a svobodné hlasování (viz výpovědi členů rady, mimo jiné ing. Petera, dr. Chládek, prof. Seidl). To potvrdili všichni vyslechnutí členové rady včetně profesora Seidla, o jehož výpověď se obžaloba snaží opírat. I prof. Seidl vypověděl HL 10.10.2013 před tímto soudem- cituji: Součástí materiálů do rady na vybavení nemocnic byla i zadávací dokumentace VŘ, členové rady ji měli k dispozici. K materiálům o výběrových řízeních na vybavení Kladno D a Niedreleho pavilonu, Kolín N a Mladá Boleslav – hlasoval jsem pro Zda měl k těmto materiálům výhrady – na radě jsem připomínky neměl prof. Seidl – radní měli velké zkušenosti … všichni byli kompetentními osobami… odborná úroveň členů rady byla dobrá… na radě se k materiálů vedla diskuse, nebyla limitována, každý si tam mohl říci svůj názor, o návrzích se hlasovalo Nevzpomíná si, zda předkládal materiály o investicích do nemocnic zastupitelstvu, pokud je to uvedeno tak ano Zastupitelstvo je nadřízeno radě. K listu spisu č. 13501 – základní materiál do rady ohledně Buštěhradského zámku – 15

pokud je tam napsána náměstkyně Moravčíková, tak tento materiál předkládala. Nutno konstatovat, že prakticky identicky o průběhu jednání rady vypovídali i všichni ostatní vyslechnutí členové rady, tedy, že dostávali veškeré materiály, byli vzděláním i zkušenostmi plně kompetentní a kvalifikovaní je posoudit, probíhala demokratická a nelimitovaná diskuse a po ní následovalo hlasování. Na nikoho z nich jsem žádný nátlak nevykonával. Tudíž jsem své pravomoci nikterak nezneužil. Schválení radou nestačilo, všechny zásadní materiály o investicích muselo ještě schválit i zastupitelstvo a na jednání zastupitelstva předkládal materiály o investicích do nemocnic příslušný náměstek hejtmana. Na stránkách spisu: 13501, 13427,13470 jsou základní materiály do rady ohledně Buštěhradského zámku, které předkládala radě ing. Moravčíková Ze stenozáznamu ze zasedání zastupitelstva kraje ze dne 18.1.2010 plyne, že projednání tohoto bodu, diskusi i hlasování řídil Dr. Chládek, včetně předložení tohoto materiálu (navrhuji provést důkaz tímto stenozáznamem) Na stránkách spisu č. 19119, 19284,20114,20298,21356 a 21 562 – jsou materiály do rady kraje, jež se týkají předkládání zde projednávaných zdravotnických zakázek a z těchto materiálů vyplývá, že předkladateli byli: Georgiev, Růžička, Lemon - ti to ve svých výpovědích potvrdili I svědek prof. Seidl potvrdil, že krajský úřad řídí ředitel krajského úřadu, že tak činil a pod něho spadají vedoucí jednotlivých odborů a oddělení, které připravovaly materiály pro radu kraje. Vyslechnutí zaměstnanci krajského úřadu všichni shodně vypověděli, včetně vedoucí odboru investic ing.Novotné, že jsem jim jako hejtman do jejich práce nijak nezasahoval a nevykonával jakýkoli nátlak při přípravě materiálů do rady co se týče jejich obsahu. Obžaloba tato fakta pomíjí či bagatelizuje a ironizuje moje konstatování, že jsem z pozice hejtmana neřídil krajský úřad a neřídil přípravu materiálů do rady kraje, které všechny připravoval úřad včetně všech investičních akcí. Což je přitom fakt potvrzený výpověďmi zaměstnanců Krajského úřadu (ing. Vytiska, ing. Borecký, ing. Novotná, mgr. Georgiev, dr. Růžička...). Dále obžaloba tvrdí, že jsem některé materiály určené pro projednání v radě kraje, nezařadil na program jednání rady. To se však netýkalo ani jediného zde řešeného materiálu (zakázky). Rada každý týden projednávala zhruba 100 bodů a občas se skutečně stalo, že jsem některé materiály vrátil k dopracování či opravě. Jsou i založeny ve spisu a je z nich 16

patrné, že jsem vždy na ně napsal, co mi na nich vadí – zdůvodnil jsem proč se mají opravit a ani jeden se netýká zde projednávaných zakázek. Za tři roky šlo z tisíců předložených materiálů o jednotlivé případy a nechápu co na těchto případech, které s řešenými zakázkami vůbec nesouvisí, chce obžaloba dokázat. Jen v oblasti veřejných zakázek ve stavebnictví realizoval kraj mezi lety 2009 a 2012 158 takovýchto akcí, do toho nejsou započítány akciové společnosti kraje, tedy s nimi by bylo číslo vyšší. Každá zakázka je schvalována několikrát. Nejprve jako záměr do plánu investic. Pak přidělení finančních prostředků z rozpočtu kraje. Výběr projektu, schválení projektu, schválení vypsání veřejné zakázky a schválení výsledku výběrového řízení. Tedy minimálně pět rozhodnutí rady kraje k jedné zakázce, k tomu minimálně dvakrát projednání zastupitelstvem – schválení plánu investic a schválení položky v rozpočtu na financování. Takže těchto 158 investičních akcí znamená nejméně 790x to projednat a odhlasovat v radě. Porovnejte si jen tento zlomek materiálů rady kraje s počtem ,které obžaloba založila do spisu, že jsme je vrátil k dopracování. Jsou snad dva, nebo tři a zdůrazňuji, netýkají se vůbec souzených kaus. Podle obžaloby jsem tedy měl dostat úplatek za to, že jsem materiály nechal dát do programu rady, neboť byly zcela v pořádku, nejspíše jsem v řadě případů i řídil jednání rady, když k těmto materiálům diskutoval předkladatel a další radní a řídil jsem hlasování, přičemž obžaloba ani nedokládá, jak jsem v uvedených případech hlasoval a zda jsem vůbec hlasoval a zda jsem byl konkrétních projednávání přítomen. Tedy pro rekapitulaci žaloba nedokládá, zda jsem na té radě byl osobně přítomen a jak jsem hlasoval. Důkazy o tomto faktu zde provedeny nebyly. Po schválení rady pak příslušný materiál předložil příslušný náměstek hejtmana do zastupitelstva, kde se opět diskutovalo a hlasovalo a následně po schválení radou a zastupitelstvem podepsal příslušné dokumenty, smlouvy atp. pověřený člen rady, u investic prakticky vždy náměstek Hrabě. Ten potvrdil, že tak činil svobodně, bez nátlaku kohokoli včetně mě. Je naprosto nesmyslné, aby někdo dával úplatek za to, že veřejný funkcionář plní svoji zákonnou povinnost,kterou plnit musí (nemá zde osobní svobodnou vůli udělat nic jiného), plní ji zcela automaticky, standardně, každotýdenně a jde o jeden z mnoha úkonů v celé pyramidě schvalování počínající u příslušného referenta kraje či zaměstnance nemocnice přes vedoucí oddělení, odborů, náměstky, ředitele, členy představenstva, radní, zastupitele až k podepisujícímu členu rady. Obžaloba nepředložila jediný důkaz, že by proces tvorby a schvalování materiálů do rady, zastupitelstva kraje byl mnou jakkoli ovlivněn, nebo že bych do něho nějak zasáhl. Přes to 17

tvrdí, že jsem dostal úplatek. Tedy by to byl úplatek za nic - nikomu jsem nic nesliboval, pro nikoho jsem nic neudělal, ty údajně uplácející jsem ani neznal, nejspíš ani s nimi nikdy nemluvil a přesto mě měli dát úplatek. Z materiálu Transparency International – definice korupce :,, znamená takové jednání představitelů veřejné správy, jimiž se nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny. Je prokázáno mnoha svědky, že jsem pravomoc hejtmana nezneužil. Kdo měl dát úplatek: Obžaloba tvrdí, že to byly příslušné firmy co získaly předmětné zakázky. Co o tom vypovídají provedené důkazy? Spolupracující obviněná ing. Salačová uvedla (č.l. 6130) – s hejtmanem jsem hovořila 3x a nikdy ne o provizi. Spolupracující obvinění ing. Salačová na otázku 9. srpna 2014 – zda provizi vnímala tak, že bude předána nějaké úřední osobě, aby něco činila, nebo nečinila. Odpovídá: Úřední osobou myslíte dr. Ratha? Jestli jsem to tak vnímala? Tak to jsem asi tak nevnímala. Otázka : Víte o tom, že by dr. Rath něco konal, nebo naopak se nějakého jednání zdržel, aby umožnil průběh ovlivnění veřejné zakázky rekonstrukce zámku Buštěhrad tak jak je tento průběh popsán v obžalobě? Odpověď ing Salačové: myslím, že ne Na dotaz: 9. srpna 2013 je vám známo, že by se do celého vámi popsaného průběhu konkrétních výběrových řízení, tedy rekonstrukce zámku Buštěhrad a rekonstrukce gym. Hostivice zapojoval či cokoli činil dr. D. Rath a pokud ano, z jaké pozice a co konkrétního činil, jaká byla jeho role? Odp. ing. Salačové: já si myslím, že ze začátku těch jednání vůbec, až co já vím, v momentě kdy mělo dojít k poklepání na základní kámen, které mělo proběhnout 18.5. tak mi ing. Drážďanský řekl, že s tím je problém, protože není předáno staveniště. Já jsem to sdělila paní ředitelce Pancové a ta mi řekla, že o tom bude informovat hejtmana středočeského kraje a pak to najednou dostalo rychlý spád, kdy bylo předání staveniště uskutečněno. Otázka: Víte o tom, že by nějaká provize, nebo jak uvádí státní zástupce úplatek byl slíben, nebo předán dr. Rathovi v souvislosti s veřejnou zakázkou rek. Zámku Buštěhrad? Odp. ing. Salačové: Jak jsem uvedla, tak se jenom domnívám, že byl u schůzek

18

Ot: Víte o tom, že by někdo působil na dr.Ratha v souvislosti s výkonem jeho funkce hejtmana, zastupitele kraje, či poslance v souvislosti s výběrovým řízením rekonstrukce Buštěhradského zámku? Odp. ing. Slačové: No tak o tom nevím Tolik spolupracující obviněná, ta jejíž slova jsou už i nepravomocným rozsudkem uznána jako pravdivá a věrohodná. Tedy ing. Salačová mi úplatek neslíbila, nedala a neví o tom, že by tak učinil někdo jiný. Konečně ve své první výpovědi jasně uvedla jména osob pro které měly být peníze určeny a já jmenován nebyl. Mám takový pocit, že ji posléze nenaučili výpověď úplně dokonale, viz videozáznam z výslechu ing. Salačové, kde se ptá plukovnice Šebkové, zda to řekla dobře….- k tomuto důkazu o ovlivnění obžalované obžaloba mlčí, mlčel i tento soud. Přitom jsem se s ing. Salačovou několikrát osobně setkal a jednal s ní. Pokud bych o její roli něco věděl, tak bych jí to nepochybně řekl. Další představitelé firem: Konstruktiva, Puroklima, Hospimed, B Braun popřeli, že by mi přímo či prostřednictvím někoho slíbili, či poskytli nějaký úplatek. Navíc obžaloba neprokázala, že by z těchto firem odplynuly nějaké finanční prostředky, které by bylo možné označit, byť domněle, za úplatky. Totéž platí i o soukromých prostředcích obžalovaných těchto společností. Tedy obžaloba nepředložila jediný důkaz toho, že by šlo o finanční prostředky jakkoli spojené s těmito firmami či osobami. Je tedy důkazy prokázáno – viz vyjádření obviněných, prověření účetnictví, audity společností, že nikdo neposkytoval finanční prostředky s vědomím toho, že by mohly směřovat k nějaké úřední osobě a tato úřední osoba byla ochotna či jim slíbila, či vykonala pro ně něco co bylo v jejich zájmu. Tedy neplatí tvrzení obžaloby, že prostřednictvím Kottových poskytli úplatek mě. Poskytovat úplatek prostřednictvím někoho někomu dalšímu je vědomý akt. Osoba poskytující musí vědět komu je určen. Poskytnu-li něco někomu prostřednictvím další osoby znamená, že vím, že jsem to poskytl konkrétním osobám. Jinak jde o jiný děj. Tedy děj, že jsem někomu něco poskytl a on z toho, bez mého vědomí, možná něco poskytoval dalším subjektům a není důkaz, zda tyto další subjekty vůbec vědí, kdo je prvotním poskytovatelem. Použiji –li slova - logiku obžaloby tak mohu tvrdit, že ing. Salačová poskytla úplatky politickým stranám prostřednictvím dalších osob a toto opírám o důkazy odposlechů:

19

23.12.2011 – 11.19 O37 důvěra 10 2011 -12-23 11.19 mp3 začíná to od listu 2821 má jít o rozhovor ing. Salačové a dr.Pancové baví se o rozpočtu na stavbu Buštěhradského zámku na str. 2828: cituji Salačová: takže jako, jestli je závěr ten, že jako bysme měli tedy jako že jó, jako heleďte já se klidně jako ve svý podstatě, já se Vám tadyhle toho zisku vzdám. Já nejsem žádnej. Mě tak stačí tady z toho. Pancová: v žádným případě. Jako to by bylo divný i pro ně. To je nesmysl. Salačová: to já nemyslim. Teďkon že to jim budu říkat Pancová: nikdy, když to takhle půjde dál Salačová: to já jenom vůči vám Pancová: ne a to já nechci. Jako pozor, v tomhle třeba už není nikdo jinej než jako já to potom ještě budu dávat na kandidátku, to není moje, že jo. Dobře víte, že to jsou jakoby na na Salačová: jasně, na volby, jasně, jasně Dál pokračuje hovor o situaci okolo zakázky Buštěhradský zámek. Tak nevím jak to interpretuje obžaloba a soud. Všiml jsem si, že nijak. Prostě jakoby to neexistovalo. Zdá se, že některé úseky odposlechů se velmi volně interpretují, aby dokazovaly údajnou vinu a jiné, zcela jasné, nepotřebující žádnou interpretaci se přecházejí mlčením. Tedy z tohoto rozhovoru - pokud někdo chce nějaké peníze, pak dává je na volby a nechce je pro někoho jiného. Tady není si třeba cokoli domýšlet či dovozovat. Pan státní zástupce tvrdil, že ing. Salačová popřela, že by dávala peníze na volby. Jednak toto tvrzení není pravdivé, tvrdila několikrát něco jiného a podívejte se, jak se vyjádřila k pasážím z odposlechů o volbách. Já si pamatuji, že to tady ve svém vyjádření přiznala. Konečně pasáže o volbách zaznívají i z úst ing. Salačové v odposleších ještě několikrát. Pasáže o volbách se dále vyskytují na str. spisu: 2930 (22.2.2012), 3031 (9.5.2012), 3019 (27.4.2012), 3114 (26.3.), 3111 (26.3.2012) – tedy opakovaně Nikoho to samozřejmě nezajímalo, protože tak nezněl úkol. Protože úkol nezněl sejmout politickou stranu, ale udělat exemplární případ korupce politika – nepřítele státu. Takže se zase selektují důkazy co se berou v úvahu a co ne. Čemu se věří a čemu ne. Pan státní zástupce zde říkal, že je vlastně jedno, když někdo dostane úplatek, co s ním nakonec udělá. 20

Je však něco jiného, když někdo dostane dar na volby a není si vědom, že by to mělo souvislost s veřejnou zakázkou a nic pro tuto zakázku nečiní. Pak o úplatek těžko může jít. Pak jde o dar určený na konkrétní činnost. Konečně se ing. Salačová vyjádřila, že tzv. provize dávala z peněz, které si zcela řádně vyplatila jako svoji výplatu. Není trestné dát ze své výplaty dar na volby. Závěrem této části mohu jen konstatovat, že nevím o tom, že by mi někdo sliboval či dával úplatek z firem v souvislosti s veřejnými zakázkami a pokud jsem s Kottovými řešil cokoli okolo peněz, pak jen s vědomím, že jde o sponzorské prostředky na volby a politickou činnost, o kterých nemám tušení, že by měly nějakou souvislost s veřejnými zakázkami a nezajímal jsem se odkud by měly pocházet. Měl jsem informaci, že prostředky na volby slíbila opatřit i ing. Salačová. V zájmu vítězů těchto zakázek jsem neučinil nic. Jak probíhaly zakázky na Středočeském kraji. Nechci zde opět dopodrobna probírat co zde již mnohokrát zaznělo při provádění jednotlivých důkazů. Jen pro rekapitulaci uvádím: Proces veřejných zakázek na kraji byl podroben několikastupňové kontrole. Kontrolovala se vlastní zadávací dokumentace, zda je nediskriminační. Všichni zde vyslechnuté svědci, kteří tvořili zadávací dokumentaci nebo jí kontrolovali, zde shodně vypověděli, že šlo o proces standardní, nikdo do něho nezasahoval a kritéria byla u šetřených zakázek nediskriminační a standardní, ničím nevybočující z charakteru obdobných zakázek. U projektů ROP tuto kontrolu zadávací dokumentace a celého průběhu soutěží prováděli navíc i pracovníci ROP. Dále u projektů ROP se kontrolovala cena zakázek z pohledu výše celkové ceny dle výkazu výměr či projektu s cílem určit cenu obvyklou a hradit z ROP jen cenu obvyklou. Pokyn vedení kraje byl, aby nebyla nikde hrazena cena vyšší než vyšla jako cena obvyklá. Tento systém několikanásobných a nezávislých kontrol byl zaveden až po mém nástupu na kraj, byl ve své době v republice ojedinělý a dle ředitele ROP pana ing. Novotného ušetřil řádově miliardu z prostředků ROP, které se použily na další projekty. Na zavedení tohoto systému jsem se zásadně podílel a i díky němu neprošla prvotní snaha ARIE odevzdat projekt o několik desítek milionů vyšší než byla cena obvyklá, neboť ode mě dostal ing. Procházka jasný úkol odevzdat výkaz výměr v URSových (obvyklých) cenách. Obžaloba i rozsudek tento fakt popisuje slovy ARIE sama snížila… pravda je taková, že ARIE po schůzce se mnou a na můj pokyn přepracovala výkaz výměr s konečnými cenami (důkaz výpověď ing. Procházky z přípravného řízení). Je zvláštní jak tento prokazatelný fakt obžaloba i soud odmítají uznat.

21

Pan žalobce zpočátku řízení zde tvrdil, že kontroly byly jen formální záležitosti, tedy, že šlo o kontrolu bezzubou. Po té, co zde vypovídali pracovníci ROPu a byly provedeny listinné důkazy prokazující, že byla striktně kontrolována jednotlivá kritéria v soutěžích a to kritérium po kritériu a ROP se ke každému z nich vyslovoval, zda je standardní a nediskriminační, tak pan žalobce upravil svoji argumentaci a opřel ji o odpověď na svoji otázku: , ,zda kontrola ROP mohla odhalit nějaké zákulisní dohody, ,. Pokud by zákulisní dohody vyústily v návrh diskriminačních či jinak neobvyklých kritérií soutěže, pak to kontrola ROP objeví, samozřejmě neobjeví něco na způsob kartelové dohody mezi firmami. Tak obžaloba vedle ničím nepodloženého tvrzení o diskriminačnosti ekonomických a technických kritérií přišla i s dalším ničím nepodloženým tvrzením, že šlo o zákulisní dohody i mezi firmami. Ani jedno toto své tvrzení však nedokládá jediným konkrétním důkazem. V soutěži na Buštěhradský zámek všechny zúčastněné firmy popřely jakoukoli dohodu, nejsou ani obviněny, ani stíhány, dokonce ani šetřeny UHOSEM. ing. Salačové zde v souvislosti s Buštěhradským zámkem neříkala o tom, že by se zúčastnila nějakých jednání mezi firmami a jejich dohod. U zdravotnických zakázek je to obdobné. Předložily podrobné analýzy trhu a veřejných zakázek, ze kterých plyne, že kritéria jsou naprosto standardní a v souladu se závěry UHOS, což konstatovaly i kontroly těchto zakázek. Obžaloba i soud tedy tvrdí něco o diskriminačnosti a dohodách soutěžitelů pro co nepředložili jediný důkaz, například znalecký posudek dokazující diskriminačnost, nebo výpověď někoho, kdo by o dohodách věděl či se jich účastnil. Konkrétní jednotlivé zakázky: Buštěhradský zámek: Klíčovou roli zde hrají dvě osoby ing. Procházka a ing. Salačová - proto cituji z jejich výpovědí... Ing. Procházka vypověděl, že spolupracoval s FISA –ing. Salačové ve věci projektu rekonstrukce zámku Buštěhrad, v době, kdy byl zámek obce a měl obchodně právní vztah s FISA a dělal pro ni projekt na část, kterou měla realizovat FISA Na otázku: jak jste se to dozvěděl, nebo od koho jste se to dozvěděl Odpovídá ing. Procházka: já jsem se to dozvěděl v době, podle mě v roce 2008, když jsme koupili pozemky na Buštěhradu. Rekonstrukce zámku v tu dobu už probíhala. Kdy seznámil ing. Procházka ing. Salčovou s Kottovými odpovídá – červen, konec května 2010 . 22

Tedy podle ing. Procházky dva roky po té co s ing. Salačovou něco činili okolo zámku Buštěhrad - dělal projekt Ve spisu je, že v 2009 navázal ing. Procházka smluvní vztah s FISA str. spisu 6882 Podle ing. Procházky i ing. Salačové vypracovala ARIA projekt jak pro FISu, tak pro město, ve výpovědích se rozcházejí co bylo přesně obsahem této práce. Město zaplatilo 800 tisíc, ing. Salačová necelých 5 milionů Kč (spis. Čl. 9833). Výstupy nejsou součástí spisu a tak nelze provést kontrolu, kdo mluvil pravdu a nelze provést kontrolu jak se tento projekt má k projektu, který posléze vypracoval pro kraj. Soud neprovedl důkaz těmito materiály, ani výslechy tehdejšího starosty Buštěhradu . (navrhuji aby si soud vyžádal projekty od města Buštehrad, aby bylo možné provést srovnání obsahu projektů) Faktem je, že projektová dokumentace na Buštěhradský zámek byla vypracována před tím, než došlo k seznámení ing. Salačové s Kottovými a před tím, než došlo k převodu zámku na kraj (smlouva o darování 10/2010). Ing. Salačová vypověděla, že od počátku ing. Procházka hovořil o 200 milionech na rekonstrukci (str. 8. Protokolu z 22. Června 2012), což ing. Procházka popírá. Ing. Salačová vypověděla, že to byla ona, kdo seznámil ing. Procházku se starostou Buštěhradu a řekla starostovi, že kraj shání reprezentativní prostory (str.8. protokol z 22.června 2012) Výpovědi ing. Salačové a ing. Procházky si dále odporují v líčení společných schůzek u dr.Kotta, kdy ing. Procházka o nich neví. Podle ing. Salačové měl ji Konstruktivu doporučit ing. Procházka s tím, že pokud chce na zámku něco dělat, pak musí spolupracovat s Konstruktivou a ing. Procházka měl chtít nějakou provizi. Podle ing. Procházky je to naopak a vypověděl, že spíše slyšel, že Konstruktiva má hrát druhé housle a hlavní firmou má být FISA. (citace…) Přes tyto výpovědi obžaloba tvrdí, že Kottovi s plným vědomím Ratha vybrali Konstruktivu Branko. Spolupracující obviněná však vypověděla, že tak učinil ing. Procházka, Procházka zase vypověděl, že ing. Salačová, ale nepravomocně odsouzeni jsou za to Kottovi. Ing. Salačová vypověděla, že ing. Drážďanského seznámila s Lucií Novanskou ona osobně. Přesto obžaloba tvrdí, že to byli Kottovi s mým vědomým, kdo zajistil zástupcům soutěžitelů se podílet na vytvoření projektové dokumentace. Nebyl obžalobou předložen jediný důkaz, kterým by toto své tvrzení dokládala. Tedy, že bych věděl o vybrání Konstruktivy, nebo o tom, že se kdokoli z Konstruktivy podílí na výběrovém řízení. Konstatuji, že nic takového jsem nevěděl.

23

Zpět k roli ing. Procházky: Měl se v lednu 2010 sejít na hejtmanství se mnou a s dr.Pancovou a měl nás informovat o tom, že město Buštahrad rekonstruuje zámek. O této schůzce nikdo jiný neví, on sám o ní opakovaně nemluvil až zde u soudu, což vysvětlil cituji: já jsem byl vyslýchán k období, které následovalo po podpisu smlouvy asi po 1-2. březnu 2011 Toto vysvětlení je v jasném rozporu s jeho výpovědí z přípravného řízení. Při Hl. líčení ing. Procházka řekl: Ot:O čem jste s hejtmanem hovořili Od:Podrobil jsem velké kritice ten rozpočet, těch 205, 209 milionů s tím, jestli je vůbec pan hejtman informován, že je to naprostý nesmysl. Ot:Jak reagoval Od:Pan hejtman se tomu podivil Ot: Jaký byl výstup z tohoto jednání, myslím to jednání pouze ve dvou Od:Výstup z tohoto jednání byl, že necháme zpracovat vlastní rozpočty Tím myslel snížený rozpočet zpracovaný ing. Švarcovou - tedy na podkladě mého požadavku nechal vypracovat snížený rozpočet. Rekapitulace práce ing. Procházky pro kraj: Ing. Procházka nejprve předává kraji technicko ekonomickou studii na rekonstrukci na odhadovanou částku 200 mil, posléze odevzdává hotový projekt s rozpočtem zhruba na 200 mil a po jednání na kraji se mnou jej snížil o desítky milionů ze 164 mil bez DPH na 126 mil bez DPH. Obžaloba tvrdí, že podle tohoto projektu za 126 mil. se dal zámek zrekonstruovat, což je v rozporu s výpovědí znalce Bohemia experts před tímto soudem (viz str.13 posudku) kdy znalec označil většinu položek ve sloupci - Rozpočet po dotazech, za položky oprávněné bez kterých by nešlo stavbu realizovat. Oč opírá obžaloba své tvrzení, že se to dalo za tuto částku zrekonstruovat však neříká. I v odposleších však z úst ing. Salačové zaznívá, že za to, jak to, , padouch,, snížil se to udělat nedá a uvádí konkrétní věci, které z rozpočtu úplně zmizely, alespoň tak těmto zmateným pasážím odposlechů rozumím. Vzhledem k mojí osobě by však mělo být klíčové, že: Obžaloba i rozhodnutí soudu tvrdí, že tento druhý rozpočet odevzdaný ARií je správný, tak tedy tvrdí, že je správný ten rozpočet jehož vytvoření jsem osobně inicioval, což je prokázáno mnoha důkazy.

24

Naopak v jiných fázích tvorby projektů a rozpočtů jsme účasten nebyl a nebyl jsem ani informován, což dokládám tím co vypověděl ing. Procházka, že po té co mi sdělil informace, že do projektu mluví kde kdo jsem mu řekl, že se bude řídit jen tím co mu řeknu já a já jsem mu řekl ať odevzdá opravený, správný rozpočet do 14 dnů, což se i stalo. Po předání tohoto sníženého rozpočtu se odbor regionálního rozvoje, na základě rozhodnutí ing. Vytisky (potvrzeno výpověďmi) rozhodl, že využije rozdílu vzniklého mezi zastupitelstvem schváleným investičním záměrem na 200 mil, dle technicko ekonomické studie a projektem předaným panem ing. Procházkou a vysoutěžil ing. Bártíka (ARCIA) na doplnění projektu o vnitřní vybavení zámku. Soutěž s ARCIÍ proběhla bez schválení rady (tedy i bez mé účasti), byla schválena, dle platných kompetencí jen pracovníky Krajského úřadu – opřeno o důkazy výpověďmi ing. Vytisky a pracovníků odboru reg. Rozvoje – ing. Borecký a listinné důkazy. Obžaloba a následně soud však tvrdí, že Kottovi s mým vědomím opětovně navýšili cenu zakázky. Toto tvrzení opírá o odposlechy a výpověď ing. Salačové, ze kterých má plynout, že probírali u dr. Pancové různé varianty rozpočtů a problémy spojené s projektem, úplatky. O tom, že jsem měl o těchto věcech vědět dovozuje obžaloba z toho, že dr. Pancová měla v odposleších říci, že to probere se mnou. Neexistuje jediný důkaz, že by něco z toho se mnou dr. Pancová probírala. Naše komunikace o Buštěhradksém zámku byla velmi nečetná, což dokládám přepisy odposlechů, kde máme jednat spolu a zaznívají tady slova Buštěhrad, zámek, Buštík.. Str. 3094 14.3. – hovor o tom, že Buštěhrad kontrolujou ROPy – nic co by bylo tajné či se nesmělo říkat str.3121 (2.4.) Buštík je podepepsanej říkala to Novotná – opět nic co by potvrzovalo obžalobu str.3131 (3.5.) 18. pudu už poklepávat základní kámen – obtíže s předáním staveniště, str.3115 a 3160 (9.5) potíže s předáním staveniště Toto jsou jediné mé rozhovory s dr. Pancovou na téma zámek, Buštěhrad, Buštík - po období mnoha měsíců co jsme byli sledováni a odposloucháváni Jiné hovory neexistují a obžaloba jiné důkazy o tom, že bych věděl, že soutěž by měla vyhrát Konstruktiva nepředložila. U hovorů jiných osob jsem přítomen nebyl a těžko se mohu vyjadřovat k tomu proč si mě berou do úst a říkají věci, které nejsou pravda. Tedy shrnuto a podtrženo, obžaloba nepředložila jediný důkaz toho, že bych věděl o nějakých schůzkách nad rozpočty, o obsahu jednání a nebo dokonce o tom, že bych s tím souhlasil.

25

Navíc jsem po poslechu nahrávek přesvědčen, že tyto schůzky, pokud takto probíhaly, tak neměly žádný nelegální výstup směrem ke kraji jako tomu, kdo realizoval výběrové řízení. Sama obžaloba konstatuje, že vybavení vnitřků (interiéru) zámku je za odpovídající cenu a přiznává, že to ROP dokázal zkontrolovat. Odpovědi na dotazy uchazečů vypracovával odbor regionálního rozvoje, kde pracovali stavbaři – ing. Borecký a další a navíc oprávněnost položek potvrdil i znalec Bohemia experts při jednání tohoto soudu. Na str. 8. Protokolu z 22.června 2012 ing. Salačová říká : odevzdal (Procházka) na stř. kraj projektovou dokumentaci včetně rozpočtu ve výši cca 160 mil včetně DPH. Proto byl pozván nový projektant, nevím kdo ho ani sehnal a ani nevím s kým měl uzavřenou novou smlouvu. Str.9. stejného protokolu – ing. Salačová nevím, jestli byla cena uměle navyšována oproti skutečnosti Tudíž Konstruktiva jako ostatní uchazeči poslala nějaké dotazy, ty byly Krajským úřadem vyhodnoceny, uznány nyní i znalcem jako oprávněné. Já jsem se na tomto ani nevěděl, neprojednávala to rada. Obžaloba nepředložila důkaz, že by tomu bylo jinak, tedy, že bych nějaký takový materiál předkládal do rady. Ing. Salačová se účastnila jednání, kde se nejspíše probíraly podklady pro vypracování těchto dotazů z nichž některé Konstruktiva mohla i uplatnit. Toto nevím, jen vyvozuji z odposlechů, kde se neustále baví o nějakých číslech a o tom, co vše tam ing. Procházka zapomněl, nebo vyndal. Odkazuji i na ty pasáže odposlechů, kde ing. Salačová hovoří o tom, že takto se to postavit nedá. Dokonce věřím i tomu, že si ing. Salačová mohla myslet, že se tam cosi spikleneckého šije Konstruktivě na míru, ale výsledkem nejspíše byly zcela oficiální a legální dotazy uchazeče Konstruktivy Branko. Ing. Salačová žije v domnění, že se podílela na nějaké nekalosti.Otázkou však je proč by Konstruktiva nemohla probírat se svým subdodavatelem problémy projektu, který je součástí zadávací dokumentace. Proč tak dělali i v kanceláři dr.Pancové netuším a je to pro mě překvapení, ale to kde a s kým jednáte není snad trestné. Já sám nevím o tom, že by v této věci Kottovi cokoli činili, nevím o tom, že by měli jakékoli kontakty s ing. Vytiskou či jeho podřízenými a odkazuji na jejich výpovědi, kde tito jakékoli kontakty popírají. Dr.Pancová se sešla s ing. Bártíkem, ale výstupem z projektu - Interiér ing. Bártíka je interiér, cenově zcela v pořádku, což zde konstatuje i obžaloba. Obžaloba tedy nepředložila jediný důkaz o tom, že by někdo z obžalovaných skutečně navýšil neadekvátně rozpočet na rekonstrukci Buštěhradského zámku. Obžalobou není ani doloženo jak to měli vykonat.

26

Ani totiž ing. Salačová nevypověděla jakým způsobem mělo dojít k neoprávněnému navýšení a kdo tak měl učinit. Naopak se sama vyjadřovala, že projekt odevzdaný ing. Procházkou je neúplný. Jen pro ilustraci str. 2826 odposlech z 23.12.2011 12.08 Pancová s ing. Salačovou se mají bavit o vypsaném VŘ na Buštěhr. Zámek – Salačová – dvěstěosumnáct děleno rovná se je stoosumdesát jedna, no tak to má pravdu. Jestli je to takhle vypsaný, tak je to blbě vypsaný… Tak obžalovaní ovlivnili výběrové řízení?, nebo bylo … slovy ing. Salačové blbě vypsaný, tedy jinak než chtěla, než si představovala. Už toto její konstatování vyvrací tezi, že, ,... ušili výběrové řízení Konstruktivě na míru...,, ale ve skutečnosti bylo...: blbě...,, vypsaný. Tedy možná něco ovlivnit chtěli, ale nic neovlivnili a ing. Salačová žila v domnění, že se -, , ovlivňuje,,. Celá domnělá trestná činnost pak spočívá v tom, že se scházeli nad neúplným projektem, který odevzdal ing. Procházka, aby následně Konstruktiva vznesla oficiální cestou oprávněné dotazy, uznané znalcem za oprávněné. Vyjadřuji se k tomu takto podrobněji proto, že obžaloba tvrdí, že Kottovi s mým vědomím navýšili rozpočet a nedokládá jak to udělali, kdy to udělali a nepředkládá jediný důkaz, že bych o něčem takovémto věděl. K vlastní konečné ceně rekonstrukce se vyjadřuje posudek Bohemia experts, který na str. 12952 spisu v bodě 4 konstatuje, že celkový součet ohodnocených prací a materiálu je v souladu se standardem a tedy i obvyklými cenami. Správnost tohoto závěru konstatoval i posudek URS. Posudek URS však tvrdí, že rekonstrukci šlo realizovat za částku o 13,5 mil (16 mil s DPH). nižší než byla vysoutěžena. Současně sám URS v závěrech (jiná zjištění zjištění znalce str. 12 posudku) konstatuje, že nezohlednil faktory, které navyšují náklady pro zhotovitele a tyto faktory jsou zde vyjmenované, včetně faktu, že jde o rekonstrukci historické památky, smluvní podmínky (splatnost faktur, zádržné...) atp., kde se cena na začátku akce odhaduje velmi obtížně. Zde bych ocitoval pana ing. Dobiáše ze Sater projekt výslech z 10.10. : Ot: když se památka rekonstruuje stává se, že se tam objeví třeba části o kterých jste nevěděli a najednou se ty restaurátorské práce mohou utrhnout? Odpověď: Ano, to máme za sebou. My jsme tady v Praze sundali jsme na šest stran malovaný strop a stálo to strašné peníze zrekonstruovat. Je to prostě překvapení Ot: řádově kolik 27

Odp: To jsou miliony prostě, to bylo 6x5 m Ot. Čili při tom prvotním odhadu ceny je tam riziko, že se do toho nevejdete? Odp. Určitě, já řeknu jednu věc. Stát to zrušil, ale za socialismu to bylo tak, že byla rezerva 40% na rekonstrukci památek. Teď tam není nic Ing. Dobiáš hovořil i k riziku statického zajištění památek Jen připomínám, že ing. Dobiáš neměl nic společného s Buštěhradským zámkem, zúčastněnými firmami a byl vyslýchán k projektu Kolínské nemocnice a při jeho výpovědi jsme náhodou zjistili, že má velké osobní zkušenosti stavaře s rekonstrukcemi památek. Obdobně vypovídal i svědek Soukup u hl. líčení 30.4. 2014 Takže sám posudek URS přiznává, že výsledný rozdíl by nebyl 13,5 mil a je otazné jaký by byl. URS udává, že nižší, ale neví o kolik. Navíc v této části posudku se URS dopustil zásadní vady – při stanovení směrné ceny, za kterou by se mohla rekonstrukce teoreticky pořídit nevycházel z projektu, který byl podkladem pro vypsání výběrového řízení, jak v posudku mylně uvedl, ale sám zásadně změnil některé položky ve výkazu výměr aniž by to v posudku jasně uvedl a odůvodnil proč měnil výkaz výměr. Tudíž je oceněn výkaz výměr, který nebyl ani součástí soutěže, ani součástí smlouvy s Konstruktivou Branko. Znalci URS zde při výslechu nejdříve tvrdili, že do výkazu výměr nezasahovali a položky neměnili, ale při konfrontaci s konkrétními položkami přiznali opak a u řady z nich, např. kvalita betonu, nedokázali vysvětlit, proč kvalitní a dražší beton vyměnili za méně kvalitní, ale podstatně lacinější a to za situace, kdy tuto záměnu nekonzultovali ani s projektantem, ani se znalcem v oboru stavebnictví, přičemž oni nejsou znalci v oboru stavebnictví, ale ekonomiky. Respektive ing. Hazmulka zde na jednání – viz protokol HL z 24.4.2014 str. 47 na konci své dopovědi říká :,,… že jsme tam ten beton, místo betonu 30 dal beton 25, ale to možná, že to může být chyba.,, Neboť je tento posudek pro obžalobu, ale už i nepravomocný rozsudek klíčový tak cituji z výpovědi znalců: Citace ze znaleckého posudku……. Tyto, zde prokázané chyby, kterých se URS dopustil při zpracování posudku zcela znevěrohodňují uvedenou částku 13,5 mil Kč. S tímto faktem se obžaloba, ani rozsudek vůbec nevypořádali a částku 13,5 mil. Převzali s vědomím, že neodpovídá skutečnosti a to hned z několika závažných důvodů. Dalším faktem je nesoulad závěrů znalců URS, kdy na jedné straně konstatují, že zisk Konsktruktivy by se mohl pohybovat okolo 11,5 mil Kč, ale současně uvádí, že stavbu šlo

28

teoreticky postavit o 13,5 mil laciněji než je výsledkem soutěže. Tedy pokud by Konstruktiva zámek zrekonstruovala za cenu stanovenou URSem, pak by skončila ve ztrátě asi 2 mil Kč. Znalecký posudek URS na str 6. Ocenil pložkové rozpočty ARIA a ARCI dle ceny URS a konstatoval, že výsledná cena, která byla podkladem soutěže je 182 mil Kč, to znamená, že konstruktiva vyhrála s nabídkou ve výši 178 mil, tedy dala nabídku o 4 mil. nižší než byla cena z výkazu výměr stanovená znalcem URS. Znalec pak na str. 7 v bodě 3. Neodpověděl na položenou otázku, která zněla – Určete cenu obvyklou díla rekonstrukce středního a východního křídla, nádvoří zámku a dodávku interiérů dle projektové dokumentace pro výběr zhotovitele. Z výpovědi znalce u hl. líčení však vyplynulo, že toto nestanovil a částka 165 milionů, kterou v tomto bodě posudku uvádí neodpovídá položenému zadání. Znalec nestanovil cenu obvyklou dle projektové dokumentace pro výběr zhotovitele, ale tuto ani neměl k dispozci a pouze vzal výkaz výměr jdoucí do soutěže a v něm provedl změny, které ve znaleckém posudku neuvedl, nevysvětlil. Vše bylo zjištěno až během dotazů u hl. líčení, Tato částka tedy nelze označit za částku ceny obvyklé. Znalec neměl oprávnění upravy svévolně provádět neboť k tomu nemá odborné oprávnněí (není znalcem v oboru stavebních prací) a neměl k dispozici ani projektovou dokumetaci o kterou by mohl provedené změny opřít. Přesto je tato částka obýalobou, ale i soudem brána jako znalcem určená cena obvyklá od které odvíjejí tezi, že by se rekonstrukce mohla pořídít o 13,5 mil laciněji. Rekonstrukce nebyla provedena a tak jde čistě o spekulaci. K výsledné ceně je ještě potřeba konstatovat, že cenový výsledek soutěže nebyl definitivně zkontrolován ROPem a pokud by tento zjistil rozdíl mezi cenou vysoutěženou a cenou obvyklou, pak by došlo ke krácení částky dle podepsané smlouvy o dílo, která vázala financování projektu na získání dotace ROP. Tedy k žádnému předražení vůči EU, ale ani kraji dojít nemohlo, odkazuji na provedený důkaz - Smlouvou mezi Krajem a Konstruktivou a výpověď dr.Novotného. K vlastní soutěži. 8.- 9.srpna 2013 HL zde ing. Salačová řekla, že :… vím, že jeden z těch kvalifikačních předpokladů byl ten restaurátor těch historických staveb s nějakou praxí nad počet let, který stanoví limit – tímto vysvětlovala čím bylo řízení ušito na míru…. Tato podmínka v zadávací dokumentaci není, jde o důkaz toho, že ing. Salačová si myslela a doposud asi žije v představě, že někdo šil dokumentaci na míru tímto konkrétním kritériem. Zda skutečně šil či nešil je otazné, ale prostudováním zadávací dokumentace zjistíme, že neušil – tedy není to tak jak vypověděla ing. Salačová. Takovéto kritérium zadávací dokumentace neobsahovala. Tedy další důkaz rozporu mezi rozhovory obviněných a výslednou realitou. Témata z rozhovorů se do zadávací dokumentace prostě nedostala. Názor ing. Salčové na podmínku obratu firem hlásících se do soutěže na Buštěhradský zámek za částku 200 mil: -,, já si myslím, že minimální obrat musí být alespoň 700 mil až miliardu,,

29

Zadávací řízení bylo zkontrolováno ROPem a po úpravě některých parametrů, které doporučili pracovníci ROP bylo ohodnoceno jako zákonné a nediskriminační. Důkazy zde byly provedeny formou písemných závěrů ROP a výslechy pracovníků ROP. Závěry ROP o nediskriminačních podmínkách potvrdili i znalci. Národní památkový ústav potvrdil povinnost při takových stavbách mít restaurátora, což potvrdili mnozí svědci, mimo jiné i ing. Vytiska, pracovníci restaurátorských a stavebních společností včetně již zde výše citovaného ing. Dobiáše ze Sater projekt, který potvrdil nezbytnost na restaurátorské práce najmout specializovanou firmu a konstatoval, že není moc lidí co to umí – jeho výpověď u Hl. 10.10. Obžaloba nepředkládá jediný konkrétní důkaz diskriminačnosti tohoto VŘ a omezuje se na konstatování, že bylo diskriminační a šito na míru Konstruktivě Branko, i když je důkazy prokázané, že tyto podmínky splňuje mnoho firem na českém trhu. Konstatování soudu, že došlo k dohodě mezi soutěžiteli není opřeno o jediný důkaz a k tomuto neprobíhá ani žádné šetření např. UHOs. V kause Buštěhrad se pohybujeme často v rovině předpokladů. Znalci předpokládají nějakou výslednou cenu, ale sami říkají, že jde o složitou stavbu, rekonstrukci historické památky a tam jsou výsledné náklady otazné, zkušenost říká, že ve většině případů jde o částky výrazně vyšší, což při smluvně pevně zakotvené ceně je pro firmy velké riziko – opěr odkazuji na výpověď ing. Dobiáše Je tedy vhodným doplněním se podívat jak taková stavba v realitě dopadne. Zde takové srovnání máme a nemusíme být odkázáni jen na teoretické předpoklady. Město Buštěhrad již dokončilo rekonstrukci své části zámku o rozměrech 660 m2. Víme, že podkladem byly projekty od stejných autorů jací projekt zpracovávali pro kraj. Rekonstrukce proběhla ve standardu městského úřadu, tedy ne zámku, ale běžných kanceláří včetně typu osvětlení (zářivky atp.), použitých materiálů atp. Městský úřad k tomu dne 26.2013 pod č.j. 1660/2013 uvedl toto: Dosavadní náklady na rekonstrukci zámku Buštěhrad, západního křídla vyšla do této doby na cca 40 mil Kč Vnitřní vybavení není součástí této ceny Fasáda západního křídla zámku Buštěhrad není součástí této ceny Úprava okolí budovy západního křídla zámku není součástí ceny. Část, kterou vlastní kraj má plochu 3947 M2 a jde o část stavebně mnohem složitější jednak faktem, že jedno křídlo je poškozeno nevhodnými betonážemi a za druhé má komplikovanou střední část se sálem, mnoha schodišti atp. 30

Pokud by kraj rekonstruoval stejně draho či lacino jako město Buštěhrad krajskou část, tak cena porovnáním vychází na 239 mil (40 x 5.9., 3947 : 660 je 5.9 ) bez vnitřního vybavení, fasády a úpravy okolí. Toto je skutečnost, kterou prokázal život, nikoli domněnky a dohady. Z tohoto srovnání plyne, že Kraj připravoval rekonstrukci zámku, která by poměrově vyšla mnohem laciněji než za kolik jí provedlo město Buštěhrad a v úplně jiném standardu. Soud by měl provést důkaz i tímto skutečným stavem, tedy tím co se skutečně již stalo a ne teoretickými předpoklady znalců, kteří sami upozorňují, že realita může být zcela odlišná.Proto jsme navrhovali výslechy vedení města Buštěhrad, aby si soud ověřil, za kolik a v jaké kvalitě byla provedena rekonstrukce části této budovy. (Navrhuji doplnit dokazování o výslech zástupce investora - města Buštěhrad k proběhlé rekonstrukci městského křídla zámku). Z faktů, které jsem nyní přednesl vyplývá, že zde odsuzujete k mnohaletým trestům a sankcím lidi, kteří by ve finále provedli záchranu kulturní památky za cenu pro veřejné rozpočty mimořádně příznivou. To není důkaz spravedlnosti. Možná to někdo bude považovat za formálně správné, ale určitě ne spravedlivé. Kladno - Pavilon domova důchodců a Neiderleho pavilon. Tato zakázka skončila pro vítěze asi 3 milionovou ztrátou, jak zde u soudu konstatoval znalec Profi Ten, který také konstatoval, že pokud by společnost měla více takových zakázek, tak by zbankrotovala. Prospěch z této zakázky nebyl tedy ani teoretický. Obžaloba a následně i soud argumentují nefinančním prospěchem typu – zaměstnání pro zaměstnance, pozice na trhu atp. Tuto svoji argumentaci neopírají o jediný předložený důkaz, tedy například znalecký posudek prokazující, že si touto zakázkou firma posílila své postavení na trhu, nebo u zadavatele, či a jaký to mělo dopad na zaměstnanost. Jde o jen o teoretickou úvahu žalobce a soudu, že si tím firma mohla...., mohla však neznamená, že k tomuto ve skutečnosti došlo. Pokud je více ztrátových zakázek tak to má dopad spíše v tom smyslu, že někoho z firmy vyhod a firma skončí. Podmínky výběrového řízení v zadávací dokumentaci jsou standardní, což konstatují znalci a odpovídají zakázkám obdobným, navíc tyto podmínky splňují na českém trhu desítky firem. Což bylo opět zde před soudem doloženo. Přesto obžaloba tvrdí, že tyto podmínky jsou diskriminační a své tvrzení ničím nedokládá. Dále obžaloba tvrdí, že tato zakázka byla účelově navýšena o nábytek a toto své tvrzení opět nedokládá žádným důkazem. Nikdo ze znalců, ani vyslechnutých svědků takovéto tvrzení nepotvrdil, naopak bylo opakovaně vyvraceno. Zvýšení finančního objemu zakázky 31

totiž vede k soutěži, která je pod větší kontrolou a zákon na ni klade větší nároky, tedy pokud vyhlašovatel soutěže chce mít volnější ruce, tak zakázky naopak rozděluje na několik zakázek menších, což je UHOSem hodnoceno jako obcházení podmínek zákona. Zde došlo k pravému opaku. Obžaloba tvrdí, že Kottovi s mým vědomím nastavili diskriminační kritéria a toto své tvrzení opět ničím nedokládá. Nebyl předložen jediný důkaz, že bych se jakkoli podílel na nastavování podmínek této soutěže a to ani odkazy na nějaké hovory Kottových bez mé účasti, protože nic takového se nestalo. Obžaloba i rozsudek tvrdí, že byla dohoda soutěžitelů mezi sebou, ale opět toto tvrzení nedokládá důkazy. O schvalování a přípravě materiálů radou a zastupitelstvem jsem již zde hovořil. Obžaloba tvrdí, že jsme si 2.4. odnesl z domu Kottových částku 666 666 Kč a dokládá to nesrozumitelnou nahrávkou přepsanou ve smyslu … to je za dédé …., k čemuž jsme se vyjádřil, že nešlo o žádné peníze a v přepisu odposlechu nic o penězích, úplatku, provizi atp není. Obžaloba prostě dovozuje a volně interpretuje přepisy tak, jak se skutečnosti neodehrály. Znalec ing. Attl HL - 22.5.2015 : kolik subjektů na trhu bylo schopno ty předpoklady splnit: odpověď: Z hlediska objemu těch zakázek určitě to byl větší počet, rozhodně desítky – na českém trhu Ing. Attl: kompletační zakázka je pro investora výhodnější Kolínská nemocnice N a vybavení v Kutné Hoře Pořízení vybavení Kutnohorské nemocnice skončilo opět ztrátou, tedy pro to platí co jsem říkal ke ztrátové zakázce v Kladně. Ztráta je potvrzena znaleckými posudky. Kolínské N, dle znalců, skončilo ziskem, který je však v dolní části běžné ziskovosti obdobných zakázek a vezmeme –li v úvahu, že obžaloba tvrdí, že za tyto zakázky měl být dán úplatek 12 mil korun, tak pokud by úplatek nespadl jako zázrak z nebe, pak by výsledný ekonomický efekt pro firmu Hospimed byl někde okolo ztráty 9 milionů korun. Opakuji 9 milionů korun. Což je mimo jakoukoli představitelnost, proč by někdo dával takový úplatek. Obžaloba tvrdí, že Kottovi s mým vědomým nastavili diskriminační kritéria soutěže, toto své tvrzení však vůbec ničím nedokládá. Jednak kritéria soutěže byla kontrolována ROPem a byly zde provedeny důkazy o tom, že byla shledána bezchybnou, tedy nediskriminující. Totéž zde konstatoval i znalec. Řada svědků konstatovala, že tato kritéria splňuje mnoho firem v ČR a ještě mnohonásobně více firem v prostoru EU. Odkazuji i na důkaz výpovědí ing. Uhlíka, který jasně popsal kdo tvořil 32

zadávací dokumentaci, byli to pracovníci kolínské nemocnice s pracovníky administrátora a do procesu nikdo nezasahoval. I on označil dokumentaci za standardní, odpovídající předmětné zakázce a nediskriminační. Stejný názor zde vyjádřil i ředitel nemocnice Chudomel a pracovníci administrátora, kteří dokumentaci vytvářeli. ROP kontroloval znalecky i obvyklost ceny zakázky. Tvrzení obžaloby bylo mnoha důkazy vyvráceno. Obžaloba dokladuje převzetí údajného úplatku odposlechem ze 16.2. – ten co tam má zaznít o vánocích…., ke kterému jsme se vyjadřoval a vysvětlil oč šlo. Znalec ing. Attl HL - 22.5.2015 : kolik subjektů na trhu bylo schopno ty předpoklady splnit: Z hlediska objemu těch zakázek určitě to byl větší počet, rozhodně desítky – na českém trhu Ing. Attl: kompletační zakázka je pro investora výhodnější Mladá Boleslav Obžaloba tvrdí, že Kottovi s mým vědomím nastavili diskriminační kritéria a toto tvrzení opět ničím nedokládá, nebyl předložen jediný důkaz o tom, že bych cokoli věděl o tvorbě kritérií této soutěže. O tvorbě zadávací dokumentace zde hovořil především ing. Bílek, náměstek nemocnice, dále ředitel nemocnice dr.Horák a pracovníci administrátora. Ti potvrdili, že do tvorby zadávací dokumentace nikdo nezasahoval a dokumentace je výsledkem jejich práce. Znalci konstatovali, že kritéria soutěže nejsou diskriminační, jsou standardní. Znalec ing. Attl HL - 22.5.2015 : kolik subjektů na trhu bylo schopno ty předpoklady splnit: Z hlediska objemu těch zakázek určitě to byl větší počet, rozhodně desítky – na českém trhu Ing. Attl: kompletační zakázka je pro investora výhodnější O zcela běžné dostupnosti lidí s kvalifikací biomedicínského inženýra hovořila řada svědků s tím, že jsou jich v republice stovky a firmy, které je nemají jako zaměstnance si mohou zajistit subdodávku někým, kdo takovou kvalifikaci má. Obžaloba nepředložila jediný důkaz, který by potvrzoval opak, tedy obtížnost získat člověka s kvalifikací biomedicínský inženýr. Obžaloba tvrdí, že jsem měl 27.4 v Hostivici a 3.5. v Rudné převzít úplatek v souvislosti s touto zakázkou. První předání dokládá tím, že za mnou jel dr.Kott a druhou několik slovy o 33

tzv. krmení bestie – k oběma jsme se již vyjádřil a vysvětlil, že o žádné předání úplatku nešlo. Navíc obžaloba tvrdí, že jsem v tomto případě zajistil, aby odstoupila firma AMI, což dokládá přepisy odposlechů. Toto tvrzení je v rozporu s tím co vypověděl ředitel AMI Macháček, obžaloba naznačuje, že jsem tak měl činit prostřednictvím osob na krajském úřadu a zmínila paní Berill Maschekovou. Tato osoba neměla nikdy nic společného s výběrovými řízeními, byla tiskovou mluvčí a nebyla v této věci ani vyslechnuta, což samo o sobě svědčí o tom, že obžaloba snad ani sama tomuto svému tvrzení nevěří, vedle toho, že jej ničím nedokládá. K předmětné nahrávce a přepisu jsem se vyjádřil při vlastním přehrávání a sebekriticky konstatuji, že i já jsem někdy ve své kariéře politika něco plácnul, abych měl pokoj, či abych vypadal důležitě. Tedy není pravda, že bych něco ve věci firmy AMI zařizoval. I u této zakázky byla konstatována adekvátnost ceny, znalci konstatována nediskriminačnost výběrového řízení. Totéž bylo konstatováno k marži z této zakázky. K závěrečné řeči žalobce. Připadala mi velmi emotivní, vůči mé osobě až nenávistná, čekal bych od zástupce státu věcný výčet důkazů souvisejících z obžalobou s hodnocením jejich síly a věrohodnosti, to zde neproběhlo. Šlo výhradě o vytvoření dojmu, že jsem mimořádně nebezpečný zločinec. Ve většině šlo o domněnky, hypotézy či dedukce a volné interpretace - dezinterpretace většinou přepisů odposlechů, případné překrucování toho co řekli svědci, včetně spolupracující obviněné. Své domněnky zde pan žalobce prezentoval již při vazebních zasedáních. Mám v živé paměti jeho velmi emotivní slova o tom, že když mě pustíte z vazby, tak zanedlouho začne toto hlavní líčení a lavice obžalovaných bude prázdná neboť já dozajista uteču. Hlavní líčení končí já jsem zde a chodil jsem sem prakticky skoro na každé líčení až na výjimky dnů, kdy jsem se věnoval pacientům. V závěrečné řeči, zde pan žalobce vyjadřoval svůj podiv nad tím, proč jsem utrácel peníze za znalecké posudky prokazující, že žádná škoda nevznikla. Předně posudky tohoto typu jsem si neobjednal, ani neplatil. Všechny klíčové posudky si zadal Středočeský kraj v době, kdy jsem byl ve vazbě, aby verifikoval informace šířené orgány činnými v trestním řízení, že v tomto případě vznikly mnohamilionové škody. Konečně pasáže o mnohamilionových škodách obsahuje i obžaloba a mám v paměti, že s ohromnými škodami operoval pan státní zástupce i při vazebních zasedáních. Lze si to ověřit ze záznamů. Nyní, kdy je prokázáno, že žádná škoda nikomu nevznikla, je to dle žalobce bezvýznamné a nejde o skutkovou podstatu trestného činu. Tak proč s tím orgány činné v trestním řízení argumentovaly před veřejnosti, v obžalobě a při vazebních zasedáních? Protože tomu každý rozumí a když někoho poškodíte, tak drtivá většina veřejnosti chápe a 34

dokonce požaduje trest. Když škoda není, nemá věc takový emotivní náboj. Hůř se zvedá vlna spravedlivého hněvu veřejnosti. Když není nikdo poškozen významná část veřejnosti nechápe, zač je trest a považuje takové vyšetřování za podivné a zbytečné. Tedy ohromná škoda byla pro represivní orgány důležitá až do doby, kdy se prokázalo, že žádná není a v tu chvíli se pružně mění argumentace, že o škodu zde nikdy nešlo. A tak je to u žaloby se vším. Je založena na víře a spekulacích a s důkazy si příliš starostí nedělá, respektive za přímé důkazy prezentuje výtržky z přepisů odposlechů osob co se baví o nějakých jiných osobách a na tom dokazuje 99% svých tvrzení vůči mé osobě. Pan žalobce říkal, že si stěžuji na špatnou kvalitu odposlechů jen já, to není pravda, upozorňovali na to všichni obhájci i přítomní obžalovaní. Ne tak často a systematicky jako já, neboť měli za to, že to přeci vědí všichni. Stěžovali si na to i novináři, kteří se mě při přehrávání chodili ptát co tam zaznělo…, jedem co sem chodil mi řekl, že z těch rachotů a chchrlání nerozuměl vůbec nic. Pan žalobce, ale už i tento soud tvrdí, že přepisy odpovídají nahrávkám, což je v jasném rozporu s tím, na co zde bylo při přehrávání jednotlivých pasáží upozorňováno. Tedy na konkrétní místa, kde buď nelze přepis srovnat pro nesrozumitelnost nahrávky, či přímo na v nahrávce neexistujcí věci, které přepis obsahuje. S těmito snad stovkami nesrovnalostí se nikdo nezabývá a často jde o pasáže předkládané jako stěžejní usvědčující důkaz, kde se třeba na slovu, ,... hejtman...,, dokazuje, že jsem o něčem měl vědět, přičemž nahrávka takové slovo neobsahuje. (Navrhuji provést důkaz přepisy pořízenými soudním znalcem). Nejsem právník a proto nebudu široce polemizovat o místní nepříslušnosti, tedy o účelové manipulaci s ústeckým zastupitelstvím a tamními soudy. Pan státní zástupce zlehčil konstatování Ústavního soudu č.j. I.ÚS 2632/12 o protiústavnosti takového postupu, které soud popsal ve svém odůvodnění, a žalobce to označil za -, , poznámku pod čarou či úvahu k možné budoucí zákonné úpravě,,. Toto konstatování není pod žádnou čarou, je součástí odůvodnění. Tato pasáž vyvolala i odbornou diskusi mezi ústavními právníky, připomínám třeba odborný názor Doc. Koudelky, který se podivil i nad tím, že takto silné vyjádření v odůvodnění se neodrazilo i ve výrokové části. Já tomu nerozumím sice právně, ale rozumím tomu politicky. Alespoň části soudců Ústavního soudu dochází, že je zde účelově porušován ústavní princip místní příslušnosti, proto aby se vybrané kauzy delegovaly, , spolehlivým,, státním zástupcům, aby šly tak jak je očekáváno. Nicméně celospolečenské očekávání na exemplární kausu vyvolalo takový tlak, že si nikdo netroufl označit tuto protiústavnost za protiústavní, čímž by nebyly použitelné odposlechy a výsledky domovních prohlídek a vinu by za to neslo ústecké státní zastupitelství a konkrétní lidé, které média prezentovala jako hrdiny doby. Tak senát Ústavního soudu řekl, že je to protiústavní, ale ještě pro tentokrát nad tím přivře oko... Další důkaz toho, že jde o politický proces. Pan státní zástupce zde dále argumentoval, že kausa byla příslušná do Ústeckého kraje, neboť skutečně jedna subdodavatelská firma je z tohoto kraje. Podotýkám, že lidé spojení s touto firmou nebyli obviněni a ani nebylo tvrzeno, že by se na trestné činnosti podíleli. Za 35

použití této argumentace lze lupiče co vykradl banku v Praze stíhat na Jižní Moravě, neb si před tím dal k obědu Znojemskou pečeni. Žádná, byť i teoretická trestná činnost neprobíhala v Ústeckém kraji, to bylo zřejmé od počátku vyšetřování a ze stylu vyšetřování, nasazení sledovací techniky atp, je to zřejmé. Ustanovení ústeckého státního zastupitelství bylo účelové a součástí celého, politicky motivovaného vyšetřování. Konečně předání do Středních Čech to jen potvrdilo. Nejprve bylo opakovaně tvrzeno, že to do Ústí patří a za pár týdnů převedeno tam, kam to skutečně patřilo. Dále pan státní žalobce tvrdil, že jsem vypovídal i za Kottovy. To odmítám. Já vypovídal a vypovídám jen za sebe, o tom co vím a to od samého počátku. Vím, že jsem určen, , na porážku,, ale nepůjdu na ni jako mlčící ovce, o to víc v situaci, kdy vím, že to bylo jinak než tvrdí obžaloba. Státní zástupce tvrdí, že došlo ke zneužití ovládací smlouvy, ale nedokládá jak. Neexistuje jediný důkaz, že by někdo z pozice Krajské nemocnice v Kladně zasahoval do tvorby výběrových řízení, naopak svědci – členové managementu toto popřeli. Konkrétní osoby, zaměstnanci nemoc, podepsaní pod zadávací dokumentací se zaměstnanci administrátora zde potvrdili, že to byli oni kdo vytvářel zadávací dokumentaci, nikdo jim do toho nezasahoval a jimi vytvořená dokumentace nebyla na úrovni krajské ovládající osoby měněna. Pan státní zástupce také tvrdil, že jsem to byl já, kdo zřídil krajskou nemocnici jako ovládající osobu. Toto své tvrzení však ničím nedokládá a je v rozporu se skutečností. Koncepci jedné neziskové krajské nemocnice měla ČSSD ve svém volebním programu, to následně bylo po volbách schválenou radou i zastupitelstvem kraje. Vlastní ovládací smlouvu tvořili právníci kraje a schvalovaly k tomu určené orgány. Já jsem se na to podílel jako jeden ze členů rady a zastupitelstva. Nešlo o můj osobní výmysl, který bych zařídil, ale o realizaci předvolebního programu ČSSD. Mnoho svědků zde prezentovalo užitečnost této organizace, díky níž krajské nemocnice ušetřily desítky milionů na společných nákupech. Státní zástupce zde tvrdil, že tato smlouva byla zneužita, ale nedokládá jak. Během líčení nebyl předložen jediný důkaz o tom, že by někdo z vedení krajské ovládající osoby konkrétně zasáhl do nemocnicemi připraveného výběrového řízení. Naopak svědci (dr.Chudomel, dr.Horák, dr. Holobrada) potvrdili vysokou míru autonomie rozhodování jednotlivých nemocnic a potvrdili, že se managemety nemocnic a představenstvo akciové společnosti pravidelně účastnilo řízení ovládající osoby. Podle žalobce měl ing. Cihlář vypovědět, že jsme ovládali zdravotnictví s dr.Pancovou v kraji a předkládal jsem sám do rady a valné hromady materiály. Při své výpovědi ing. Cihlář vypověděl, že nikdy nebyl na jednání rady a valné hromady, tedy popisoval něco čemuž sám nebyl nikdy přítomen a šlo jen o jeho ničím nepodloženou domněnku. Stálí a přímí účastníci rady a zastupitelstva a listinné důkazy hovoří o něčem jiném, tedy že materiály byly předkládány různými členy rady, někdy samozřejmě i hejtmanem(svědci ing. Hrabě, ing. Petera, dr. Chládek). Ve své výpovědi ing. Cihlář vztáhl debaty o zdravotnictví výhradně na

36

půdu sociální demokracii na krajském výkonném výboru, kde skutečně jsem já i dr. Pancová o zdravotnictví hovořili nejvíc. Žaloba tvrdí, že vždy Kottovi vybrali administrátora, což bylo dokazováním vyvráceno, administrátora si vybíraly jednotlivé nemocnice, v případě Buštěhradského zámku pak kraj na základě výběrového řízení. Žaloba přiznala, že administrátorská firma působila na kraji již před mým nástupem. Obžaloba tvrdí, že dr.Pancovou jsem ustanovil do funkce já, což je v rozporu se skutečností, neboť byla schválena radou a valnou hromadou po projednání a hlasování. Já neměl kompetenci kohokoli kamkoli jmenovat. Obžaloba tvrdí, že jsem jako hejtman kraje a člen rady schvaloval veškeré materiály týkající se veřejných zakázek. To nedokládá jednak ani mým hlasováním, ani tím, zda jsem byl na jednáních orgánů ke konkrétním souzeným zakázkám vůbec přítomen. Na jiném místě závěrečné řeči obžaloba zase tvrdí, že mnou vymyšlené jediné hodnotící kritérium nejnižší cena - neumožnila členům hodnotící komise a následně i členům rady kraje, aby hlasovali jinak, než pro toho, kdo nabídl nejnižší cenu. Předně nebyl jsme to zase já, kdo by navrhoval nejnižší cenu jako jediné kritérium, ale toto bylo přijato radou kraje na návrh náměstka ing. Hrabětě (výpověď ing. Hraběte) záhy po ustanovení rady kraje, jako zásadní hodnotící prvek pro všechny soutěže v kraji. Na těchto rozporných tvrzeních obžaloby je vidět, jak sama nemá jasno co jsem vlastně měl dělat. Prosadil jsem, dle obžaloby, nejnižší cenu jako jediné hodnotící kritérium a tak rada nemohla hlasovat jinak než pro nejnižší nabídku, nebo mé zločinné jednání spočívalo v tom, že jsem materiály prosadil na jednáních rady - dle obžaloby (str.10 závěrečné řeči) - Rathův úkol - bezproblémové schválení radou kraje. Ani jedno není pravdou, pro ani jedno tvrzení nepřinesla obžaloba důkazy. Navíc obžaloba tvrdí, že kritérium nejnižší ceny nabídky je rafinované, neboť zajišťuje vítězství tomu, co nabídl nejnižší cenu. Dokazováním před soudem bylo prokázáno, že všechny souzené zakázky měly nastaveny taková kritéria, že je splnily desítky firem v ČR a stovky firem v EU. Obžaloba neprokázala jak takzvaně předem vybraná firma odradila ty desítky, stovky konkurentů, jakým kouzlem způsobila, že o soutěž neměly zájem. O těch, co o ni měly zájem a přihlásily se tvrdí, že šlo o tzv. křoví opět v rozporu s výpověďmi svědků z těchto firem, kteří popřeli, že by se dohodli. Jde tedy o další kategorické tvrzení obžaloby opřené o víru a ne důkazy k souzeným kauzám. Obžaloba k mé tíži říká, že jsem měl přehled o zakázkách. Ano, z titulu své funkce hejtmana jsme měl přehled o materiálech do rady a zastupitelstva, tedy i těch co se týkaly nemocnic. Tyto materiály jsou veřejně přístupné a je s podivem, že v tom mít o nich přehled spatřuje obžaloba cosi nekalého. Obžaloba spekuluje o tom, že jsem s Kottovými měl rozhodovat kdo zakázku dostane a dokládá to na výtržku z přepisu z 16.2.2012 (č.l. 3078) ze slov - Kutná Hora, rýsuje se tam nová věc - sono za 4 mil..., dále z č.l. 3079 o výtazích v Benešově, přičemž ani jeden tento hovor nedokládá, že bych hovořil o tom, kdo zakázku dostane. Hovor hejtmana kraje po jeho 37

návštěvách v jednotlivých nemocnicích s náměstkem těchto nemocnic o potřebách nemocnic není nic neběžného, už vůbec ne trestného, naopak by bylo divné, kdyby o tom nehovořili. Navíc jde opět o přepisy odposlechů, kde nemáme ani tušení jak hovor ve skutečnosti proběhl. Podle obžaloby jsem měl dávat typy Kottovým ohledně investic a toto dokládá odposlechy, kdy hovoříme o zakázkách v různé fázi jejich přípravy a realizace, ale to byla práce vedení nemocnice a vedení kraje komunikovat spolu o věcech náležejících do jejich kompetencí a náplní prací. Navíc oba Kottovi byli členy sociální demokracie, dr.Pancová vysoká funkcionářka a prakticky všechny investiční akce mají politický potenciál vůči voličům, zvláště v nemocnicích. Navíc obžalobou citované odposlechy 16.2. se vůbec netýkají žalovaných zakázek. Tedy obžaloba, nemajíce důkazy k souzeným zakázkám si vypomáhá jakýmisi obecnými rozhovory, na kterých se snaží dokázat, že tak to určitě probíhalo i u žalovaných zakázek. Když nemá důkaz o hovoru na téma Buštěhradu, Kladenské, Mladoboleslavské a Kolínské nemocnice, tak jako důkaz prezentuje nic neříkající rozhovor o špatných výtazích v Benešově. Prostě se bavili o špatných výtazích v Benešově, tak se určitě bavili předem o souzených zakázkách i když to, bohužel, nemáme zachyceno. Tak soude věř víře obžaloby, že to tak bylo, i když pro to nemá důkaz. Obžaloba tvrdí, že jsme využili generelu k plánování akcí. Generel byl veřejně přístupný materiál a kdokoli si v něm mohl zjistit co, kde, kdy a za kolik je plánováno. Netuším jak lze zneužít veřejný materiál. Opět jen emotivní proklamace v rozporu s fakty. Obžaloba tvrdí, že Kottovi vybrali uchazeče, který dá nejnižší nabídku a ostatní tvoří křoví a dají vyšší cenu, můj úkol pak měl být schválit to v radě. Předně neexistuje žádný důkaz v kausách Buštěhrad a zdravotnických zakázek, který by dokládal tvorbu křoví, tedy dohodu mezi soutěžiteli. Řízení byla otevřená a kritéria umožňovala účast desítek firem z ČR i EU. To vedle znalců, pracovníků ROP vypověděli i členové rady včetně prof.Seidla. Vybrat toho, kdo dá nejnižší nabídku je proces pro výběrové řízení, nedovedu si představit, jak by to Kottovi měli dělat a jak by odradili ty desítky firem, které splnily vypsaná kritéria. Nebyl zde předložen žádný důkaz o tom, že by tak činili. A nakonec můj úkol – schválit v radě. To nebyl žádný úkol, když dal někdo v soutěži s více soutěžiteli nejnižší nabídku a výběrové řízení bylo vypsáno jako jednokriteriální, tak to rada musela schválit - to konstatuje konečně i žalobce v závěrečné řeči. Zákon neumožňuje jednoduše neschválit vítěze veřejného tendru, pokud byla splněna kritéria. Pokud hodnotící komise dala radě kraje návrh na vítěze v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, rada nemohla prakticky udělat nic jiného, než schválit závěry hodnotící komise a vždy tak učinila. Nebyl předložen důkaz o opaku, tedy o tom, že by rada neschvalovala materiály předložené v souladu se zákonem hodnotící komisí. Tudíž pokud bylo v procesu veřejných zakázek něco formální, pak schválení výsledku výběrového řízení radou kraje či valnou hromadou. Nejnižší nabídku nešlo neschválit a role hejtmana byla nulová. Obžaloba tvrdí, že Kottovi žádali pro sebe a ve většině případů i pro mě úplatek. Toto tvrzení obžaloba nedoložila důkazy. Toto nepotvrdila ani ing. Salačová, ostatní to popřeli. 38

Odposlechy nic takového nezachycují. Nikde není zachyceno, že by kdokoli od uchazečů požadoval pro mě cokoli, nebo, že bych něco požadoval já osobně. Obžaloba k Buštěhradu: Dle žalobce se Kottovi s mým plným vědomím měli dohodnout o společnosti Konstruktiva - toto ničím nedokládá, že by se se mnou někdo domlouval na tom, kdo by měl se do soutěže hlásit, natož jí vyhrát. Nedokládá kdy a kde k tomu mělo dojít. Nedokládá jakými slovy a komu jsem to měl sdělit. Obžaloba zcela pomíjí výpověď ing. Salačové, že Konstruktivu měl určit ing. Procházka, který vypověděl, že s touto firmou se zná dlouhodobě a spolupracoval s ní - např. jeho schůzka v hotelu Diplomat. Podle obžaloby měla dr.Pancová říkat, že to se mnou probere. Já nevím, zda to říkala, ale vím, že nic ohledně soutěže na rekonstrukci Buštěhradského zámku se mnou neprobírala, což dokládám přepisy odposlechů. Pokud dr. Pancová někomu říkala, že něco se mnou probere, pak i z těchto, ,výstřelů slov,, v odposleších je jasné, že šlo o společenskorétorickou berličku dodávající nejspíše váhu její osobě. Nikde pak není zachyceno, co se mnou konkrétně probrala, kdy to se mnou probrala, co mi skutečně řekla, co jsem na to řekla já. K ničemu takovému totiž nedošlo, konečně by to muselo být zchyceno na odposleších. Tato hovorová klišé používaná asi dr.Pancovou jsou obžalobou prezentována jako, , přímý,, důkaz, že jsem o obsahu hovorů vše věděl a souhlasil s nimi. Ničím jiným toto své tvrzení obžaloba nedokládá. Obžaloba tvrdí, že jsem byl o všem informován i o úplatku a byl jsem s tím srozuměn, toto dokládá předchozím tvrzením, tedy tím, že dr. Pancová měla říkat, že to se mnou probere. Není jasné co se mnou měla probrat, zda, kdy a jak to se mnou probrala, co bylo případně výstupem a jaké stanovisko jsem k tomu zaujal. Já jen mohu odkázat na to co, jsem zde již říkal. O úplatku jsem žádné informace nedostal. Obžaloba tvrdí, že s mým vědomím vytvořili Kottovi zadávací dokumentaci tak aby vyhovovala Konstruktivě. Toto tvrzení není pravda a není ničím doloženo. Naopak ing. Salačová říká, že ona seznámila ing. Drážďanského s administrátorem a navíc poznámky k vlastnímu materiálu se našly ve FISE. Já neznal ani ing. Drážďanského ani Lucii Novanskou. Obžaloba tedy mi přisuzuje něco k čemu se přiznala ing. Salačová. Obžaloba říká, že kontrola ROP odhalila diskriminační kritéria soutěže. Ano toto tvrzení obžaloby je nejspíše pravdivé, kontrola, kterou jsem já inicioval právě s tímto cílem identifikovala některá kritéria v připravované zadávací dokumentaci jako možnou diskriminaci, a doporučila je kraji upravit, což se obratem stalo a tato kritéria byla dána do soutěže dle doporučení ROP a byla již ROPem uznána jako nediskriminační – prokázáno výpověďmi svědků, zadávací dokumentací v soutěži a dalšími listinami. O úpravě zadávací dokumentace dle doporučení kontrolorů ROP obžaloba mlčí. Na jiném místě tvrdí, že kontrola pracovníky ROPu byla bezzubá a nic nemohla odhalit.

39

Ing. Salačová vypověděla, že manipulace s výběrovým řízením spočívala v podmínce, že uchazeč bude muset mít restaurátora s určitou délkou praxe. Tato podmínka se neobjevila ani v původním návrhu zadávací dokumentace, který byl následně upraven dle požadavků ROP. K těmto faktům obžaloba mlčí. Z důkazů je jasné, že nedošlo k úpravě zadávacích podmínek tak jak myslela ing. Salačová, tedy jednání o kterých vypovídala se nezobrazily do výsledné podoby zadávací dokumentace. Tento fakt se tomuto soudu a obžalobě nehodí, tak jej pomíjí. Obžaloba říká, že ing. Novotný vypověděl, že za ním ing. Mladého poslal někdo ze Středočeského kraje (neví kdo), ale pan státní zástupce následně sám uvedl že svědek Petr Novotný 26.3.2014 u hl. líčení uvedl, že ing. Procházka byl ten, kdo mu měl poslat ing. Mladého. Tedy je otázka, jak to bylo ve skutečnosti, kdo koho kontaktoval a proč. Snad jediný nezpochybnitelný fakt, že byli spolu na ROPU, který zahájil předběžnou kontrolu rozpočtu, což je standardní postup a na jejich jednání není nic trestného. Subdodavatel projektanta se spojil s někým z výrobní praxe – stavební firmy, nebo naopak a spolupracovali při tvorbě projektu. Konečně ing. Procházka vypověděl, že se o projektu bavili s lidmi z Konstruktivy a nebylo to nic tajného. Pracovníci ROPu pak potvrdili, že podobné konzultace jsou standardní a poskytují je všem s cílem snížit chybovost žádostí o dotace. Ke schůzkám s ing. Procházkou jsem se již vyjadřoval a předkládal důkazy k jejich obsahu (výpověď ing. Boreckého, ing. Vytisky, emailová komunikace krajského úřadu s ing. Procházkou, výpovědi ing. Procházky z přípravného řízení, dopis starosty Buštěhradu hejtmanovi). Co bylo předmětem jednání ing. Procházky s dr.Kottem netuším, toto se týká i údajného rozhovoru o tzv. mimorozpočtových výdajích ve výši 12%. Tento termín jsem slyšel poprvé v životě zde u soudu při výpovědi ing. Procházky. To, že si mé jméno bral kde kdo do úst je pravda, ale tím to začínalo i končilo, já o těchto rozhovorech a jejich obsahu informován nebyl a obžaloba nepředkládá důkaz o opaku. Navíc je zde rozpor mezi jednotlivými výpověďmi ing. Procházky, kdy nejprve nikdo nic navyšovat nechtěl a následně pozměnil výpověď. Pan žalobce dále tvrdí, že mě ing. Procházka informoval, že rozpočet zpracoval ing. Mladý z konstruktivy a opírá to o výpověď ing. Procházky u hlavního líčení. Zde pomíjí jeho odlišnou výpověď v přípravném řízení, kde nic takového neříkal. Také mě nic takto adresného neříkal, nemělo by to cenu, neboť ing. Mladého jsem neznal, nikdy neviděl a jeho jméno jsem v té době ani nikdy neslyšel a říci mi jméno neznámého člověka by postrádalo smysl. Není také pravda tvrzení obžaloby, že jsem na informace ing. Procházky nereagoval on sám, ing. Procházka, v přípravném řízení označil moji reakci za zásadní, a na jejím základě nechal zpracovat rozpočet nový, snížený, dle tohoto soud a obžaloby správný. Tedy výsledek mé osobní iniciativy byl nový, správný rozpočet. Zde, kde je jasně vidět výsledek mé osobní aktivity, je postoj obžaloby nulový a tuto věc zcela pomíjí. Tam, kde někdo bez mé účasti si bere do úst mé jméno a není vůbec prokázáno, zda jsem o tom měl alespoň mlhavou představu a jak jsem na to reagoval, tak jsou taková slova vydávána žalobou za jasný důkaz. To je problém obžaloby, vše vidí ve světle slov a ne skutečných činů.

40

Obžaloba tvrdí, že jsem věděl o úplatku 24 mil Kč a dokládá to výpovědí ing. Salačové z 8.8.2013 (str.37 protokolu) - kde ing. Salačová říká, , měla ho informovat o tom, že nastal problém, že ing. Procházka odevzdal ten projekt nižší, než bylo původně domluveno a že ta požadovaná částka je rozdělena na 15 mil plus to, co zbyde...,, . Toto je však tvrzení, které jen dokládá, že mě, , měla,, informovat a neříká nic o tom, že mě informovala, o čem přesně, kdy a jaká na to byla moje reakce. Naopak jasné odpovědi ing. Salačové, které jsme zde citoval, tvrzení obžaloby vyvrací. Obžaloba tvrdí, že se dal zámek Buštěhrad zrekonstruovat za 160 mil, což je v rozporu s tím, co zde vypovídal znalec Bohemia experts (viz tabulka na str. 13 posudku - odpovědi znalce na otázky obhajoby při hlavním líčení) i s dalšími zjištěními znalců URS a jejich výpovědí u tohoto soudu - přiznání, že provedly záměny za levnější materiály a neví proč... Obžaloba své tvrzení o nic neopírá a nepředkládá argumenty, proč se znalci mýlí. Konstatování znalce Bohemia experts, co vše muselo být a bylo oprávněně doplněno po dotazech uchazečů obžaloba i soud pomíjí bez vysvětlení. Obžaloba tvrdí, že Kottovi přibrali ing. Bártíka a opět účelově navýšili např. omítky až na finální částku 211 mil s mým plným vědomím. Obžaloba tvrdí, že ing. Bártík za každou cenu tam zpět naprojektoval za 40 mil Kč prací a materiálu, aby mohlo být z této částky poskytnuto dalších 9 mil Kč. Je přitom prokázáno, že Ing. Bártík vyhrál výběrové řízení, které organizoval odbor ing. Vytisky a tento odbor jej též vybral bez schválení rady či hejtmana a tedy bez mého vědomí, aby vytvořil projekt na vnitřní vybavení . Není žádný důkaz o tom, že by tomu tak nebylo, naopak je řada důkazů, že tomu tak bylo (Výpovědi ing. Vytisky, ing. Boreckého, ing. Bártíka, písemné podklady soutěže, smlouva s ARCí, vlastní projekt, znalecký posudek Bohemia experts a URS). Ing. Bártík vpracoval projekt na interiér, který je zcela v pořádku a není rozporován ani obžalobou, ta v závěrečné řeči dokonce tvrdí, že se interiéry nedaly navýšit, protože byly dobře kontrolovatelné ROPem. Omítky ing. Bártík neřešil, ty s interiérem nesouvisely, jsou součástí projektu vlastní stavby. Omítky se částečně, dle znalce Bohemia experts dostaly do rozpočtu v rámci dotazů uchazečů, neboť byly z původního projektu vyškrtnuty úplně (ing. Švarcovou)– viz tabulka (str.13) ze znaleckého posudku. I návrat k , ,silnějším,, omítkám uznal jako oprávněný znalec Bohemia experts při hlavním líčení. K síle omítek zde vypovídala řada svědků, třeba ing. Soukup (restaurátor), který na str 20 protokolu z hlavního líčení uvedla, že 10 centimetrová omítka může být. Citace Soukpupa….(restaurátor, omítky… Obžaloba nedoložila žádný znalecký posudek z oboru stavebnictví, který by toto tvrzení restaurátorů vyvracel. Neadekvátnost opírá o vyjádření některých rozpočtářů, kteří však nemají zkušenost, ani kvalifikaci, s restaurováním památek. Obžaloba si na několika místech odporuje, když jednou tvrdí, že předražení způsobil ing. Bártík, což opírá o výpověď ing. Salačové, dle dalších důkazů (projekt ing. Bártíka, jeho výpověď, výpověď ing. Vytisky, ing. Boreckého) však řešil hlavně interiéry, které na jiném 41

místě obžaloba uznává jako oprávněné. Následně obžaloba tvrdí, že k navýšení došlo odpověďmi na dotazy uchazečů, o kterých ing. Salačová nehovoří - nic o nich neví. Odpovědi prokazatelně zpracovali pracovníci Krajského úřadu a znalec z Bohemia experts je při hlavním líčení uznal v drtivé většině za nutné a oprávněné. Obžaloba navíc tvrdí, že z této dodatečné částky měl být úplatek 9 milionů, což je zjevný nesmysl, když sama říká, že cena interiérů byla správná (25 136 692, Kč - č.l. 12952, strava 34 znaleckého posudku Bohemia experts). Další položka 16 763 229 Kč je za nádvoří, ani v této položce neshledala obžaloba předražení. Z čeho by pak byl takový úplatek vygenerován? Cenu nádvoří zde zmiňuji proto, že ing. Salačová mylně přiřadila projet za nádvoří k projektu ing. Bártíka - interiéry. Projekt nádvoří dělal dodatečně ještě ing. Procházka (důkaz vlastní projekt, výpověď ing. Procházka, znalecký posudky Bohemia experts). Toto je jen další důkaz toho, že ing. Salačová měla ve věci značný zmatek a vydává své představy za realitu. Tedy je evidentní, že nemohlo zbýt nic, další nejasnost, když to vztáhneme k výpovědi ing. Salačové - 9 mil z toho co zbyde, z toho co zbylo se devět milionů získat nemohlo a jen to dokresluje, že ing. Salačová neměla vůbec představu o tom co se ve skutečnosti děje a jak to ekonomicky vypadá. Obžaloba prezentuje domněnky a přání ing. Salačové za věci, které se tak skutečně staly, nebo stát měly. Ing. Salačová měla o věci nejspíše dobrý přehled v době kdy na věci sama osobně pracovala s ing. Procházkou. Po té co se rozešli ve zlém a následně v době, kdy bez jejího vědomí odevzdal snížený rozpočet a začaly se řešit interiéry se její znalosti o průběhu stávají zmatečnými a neodpovídajícími skutečnosti. To dokládají rozpory výpovědi ing. Salačové s ostatními důkazy (znalecký posudek Bohemia experts, projekt ing. Bártíka, výpověď ing. Bártíka, výpověď ing. Procházky, výpověď ing. Vytisky, výpověď ing. Boreckého). Tyto rozpory obžaloba vůbec neřeší. Kdyby je řešila, musela by je uznat a buď dojít k závěru, že ing. Salačová nevypovídala pravdu, nebo k tomu co zde říkám já, že své představy a přání prezentuje jako skutečnost a věří tomu, že se to tak odehrálo. Pokud nejde o skutečnost, že říká co jí někdo doporučil, aby říkala v duchu její otázky plukovnici Šebkové - řekla jsem to dobře? Obžaloba i soud tvrdí, že rekonstrukce byla předraženo o 16 mil. K tomu jsem se již obšírně vyjadřoval a upozornil na to, že tomu tak dle posudku URS není a to jednak z důvodů, které uvádí sám URS (důkaz - znalecký posudek URS - další zjištění znalce, výpověď znalců u hl. líčení) a za druhé z důvodu zatajených změn ve výkazu výměr, které znalci URS provedli v rozporu se zadáním o své vlastní vůli, aniž to ve svém posudku vysvětlili a doložili své odborné oprávnění zasahovat do věci popsaných v projektu. Obžaloba tvrdí, že dodatečné dotazy uchazečů byly úmyslné, toto ničím nedokládá, podalo je několik společností a těm nic takového nebylo prokázáno, navíc oprávněnost změn potvrdil znalec Bohemia experts zde před soudem. Podle obžaloby mám účelově fabulovat, že cena za Buštěhradský zámek byla cenou obvyklou. Já nefabuluji, jen cituji závěry posudku Bohemia experts potvrzené URSEM - č.l. 12952.

42

Obžaloba tvrdí, že zisk dodavatele stavby zámku je (dle URS) 11 618 220 Kč, dále tvrdí, dle stejného posudku, že stavbu šlo pořídit o 16 mil. laciněji. Porovnáním těchto dvou čísel musíme dojít k závěru, že kdyby Konstruktiva realizovala rekonstrukci o 16 mil laciněji, tak by tato akce pro ní skončila zhruba 5 milionovou ztrátou. Další nelogičnost. Obdobná nelogičnost je i v tom, že ze zisku 11,6 milionu měla Konstruktiva poskytnout úplatek ve výši 24 milionů. Na to obžaloba reaguje tvrzením, že znalci nemohli vědět, že konstruktiva zahrnula úplatek do své cenové nabídky. Znalci však stanovovali cenu obvyklou podle USR a RTS tabulek a ne dle kalkulací Konstruktivy (důkazem je znalecký posudek URS). Zde obžaloba nejspíše popletla metodiky použité jednotlivými znalci. Obžaloba tvrdí, že kontroly ROP neodhalí zákulisní jednání a mohou zkontrolovat jen to co vidí – k prvnímu jsem se již vyjadřoval, tedy zákulisní jednání mezi firmami nebylo nikterak dokázáno, ROP kontroluje stavbu po jejím dokončení a k tomu má k dispozici i stavební deník a zprávy stavebního dozoru investora. To je ten odborný subjekt investora, který průběžně kontroluje a zaznamenává vlastní průběh prací, tedy třeba i skutečnou sílu nanesených omítek(důkaz - výpověď znalce URS ing. Hazmuka str.49 protokolu z hl líčení 24.4.2014). Obžaloba nepředkládá žádný důkaz o tom, že by stavební dozor investora tak nechtěl činit, či byl připraven krýt nedodržení projektu. Pokud se nanesou slabší omítky, než uvádí projekt, toto je jako méněpráce odečteno z celkové ceny díla. Toto je každodenní praxe na stavbách. Soud neprovedl žádný důkaz o tom, že při rekonstrukci Buštěhradského zámku by k tomu docházet nemělo - tedy k průběžné kontrole prováděných prací stavebním dozorem investora. (navrhuji doplnit dokazování výslechem stavebního dozoru investora). Obžaloba tvrdí, že se v odposleších dr.Pancová baví o dělení 11 a 13 mil, které mají jít mě. Já jsem takovému hovoru přítomen nebyl a citovaný odposlech takto jednoznačně interpretovat nelze, navíc o ničem takovém jsem informován nebyl, to platí i o dalších odposleších, kde nejsem přítomen a někdo se má bavit údajně o mě, přitom v přepisu je uvedeno třeba … pro něho… a obžaloba to automaticky ztotožňuje s mojí osobou, aniž by to dokázala. O penězích v krabici jsem zde již hovořil. Obžaloba tvrdí, že odposlech z 23.11 rozhovor mezi Pancovou a Salačovou ze kterého vyvozuje, že jsem o všem věděl a označil to dokonce za přímý důkaz. Přímý důkaz těžko může být rozhovor dvou osob o osobě třetí, že ta má něco vědět. Navíc ing:Salačová, účastnice tohoto rozhovoru vůči mě vypověděla to co vypověděla a to je v rozporu s tím, co zde tvrdí obžaloba. Toto vyjádření platí k dalším obdobným hovorům např. z 23.12. Obžaloba zpochybňuje můj dojem, že se dr.Pancová zajímala o rekonstrukci Buštěhradského zámku z pozice vysoké krajské, ale i celostátní funkcionářky ČSSD, která měla kandidovat na Kladensku. Mě by naopak přišlo dost divné, kdyby se regionální politik o takovou akci nezajímal a připadalo by mě to hodně nestandardní. Samozřejmě motivaci dr. Pancové neznám, jen jsem vyjádřil svůj názor čím jsem si já osobně vysvětloval její zájem.

43

Obžaloba tvrdí, že jsem to byl já kdo rozhodl, že bude úplatek 24mil, toto své tvrzení dokládá nepřesnou citací ing. Salčové 8.8.2013 str. protokolu hl. líčení str 37 . Již jsem z něj citoval a šlo o to, kdy ing. Salčová řekla ... dr.Pancová měla s hejtmanem..... To je jediná věc, kterou obžaloba předkládá jako důkaz, že jsem věděl o úplatku 24 mil Kč. Zcela opačně se vyslovila však ing. Salačová ve svých odpovědích na jasné dotazy, připomínám třeba její odpověď na otázku, zda jsem něco činil... a ona odpovídá až situací okolo předání staveniště, tedy v době, kdy už byla soutěž hotova a uzavřena. Mohu jen konstatovat, že tvrzení obžaloby není pravda. Obžaloba tvrdí, že jsem, ,vždy dostal větší díl úplatku,, v jiné části tvrdí, že jsem dostal 666 666 z dvou milionů korun, což větší díl není. V jiné části tvrdí, že jsem měl dostat 168 tisíc Euro z úplatku 12 mil Kč, což opět není větší díl. Musím konstatovat, že toto tvrzení bez důkazů není pravda nedostal jsem ani větší, ani menší díl úplatků. Obžaloba je i vnitřně nesourodá a odporuje sama sobě. Dle obžaloby 4.4. mělo v odposleších zaznít Buštík je podepsanej do konce měsíce to bude, super bude až to bude u mamulky. Informace, že byla podepsána smlouva na rekonstrukci zámku není informace tajná a není trestné ji říci, do konce měsíce mělo proběhnout předání staveniště, což se neuskutečnilo a mělo následně proběhnout do 14.5. aby 18.5. mohlo proběhnout poklepání základního kamene - problém se staveništěm jsem skutečně řešil. Pokud se hovořilo o termínu 14.5. pak jsem vždy měl za to, že se jedná o nejpozdější termín předání staveniště. Co měla znamenat mamulka to po takové době netuším. Já jako mamulka nevypadám, nikdo mě tak nikdy nenazýval, dr. Pancovou také ne. Nebyl předložen jediný důkaz kdo má být tou mamulkou. Myslím si, že v tom chaotickém rozhovoru pod vlivem vypitého vína mohlo jít třeba i o synonymum až bude zámek hotov, ale po takové době si na takovéto doslova výkřiky a štěky nepamatuji. V každém případě vylučuji, že bych to chápal jako úplatek či hovor o penězích. Je tam řečeno … to …. Bude…. Ne řečeno peníze budou…. (peníze jsou ty... úplatek je ten, provize je ta) co znamená,, to, , nedokládá ani obžaloba, jen spekuluje. Obžaloba tvrdí, že jsme se v odposleších bavili o riziku odhalení a proč bychom se o tom bavili, kdybych nic nekalého nedělali. Odkazuji na ty části odposlechů (např. č.l. 3092), kde Kottovým vysvětluji, že mám informace, že se na nás chystá nějaká policejní provokace. Šlo o dobu, různého nahrávání a afér kolem toho – viz. Vít Bárta. Ministrem vnitra byl Kubice, díky jehož aktivitě Sociální demokracie nesestavila vládu po volbách a který byl v sociální demokracii brán jako ten co na nás, tedy sociální demokraty něco připravuje. Komentoval jsem tyto pasáže při přehrávání odposlechů a na své podrobnější vyjádření k nim odkazuji. Podle obžaloby Rath zařídil na ROPech u Novotného urychlení kontroly a hlavním důvodem intervence, aby nebyl ohrožen termín úplatku – toto tvrzení obžaloby je přímo v rozporu s provedenými důkazy – výslech ing. Novotného a telefonické rozhovory s ním o problémech s předáním stanoviště. Z tohoto důvodu zde přečtu celý telefonický rozhovor, ze kterého jednoznačně plyne, že na nikoho jsem ohledně termínu a kontroly netlačil, naopak

44

mi to z časového důvodu bylo jedno. Po přečtení každý uvidí jak obžaloba naprosto překrucuje provedené důkazy: Rozhovor s dr.Novotným:….. V tomto rozhovoru třikrát zdůrazňuji, že není problém to (poklepání základního kamene) odsunout, což obžaloba interpretuje jako urychlení kontroly…, z rozhovoru je právě patrný pravý opak. Toto je rozhovor, který obžaloba prezentuje jako mé jednání ..., že stavím ROPy... do latě... Kdo ho slyšel, tak jistě vidí, že toto příkladem stavění do latě určitě není. Obžaloba jen manipuluje důkazy. Dalším jasným důkazem, podle obžaloby, má být přepis odposlechu, kde mám údajně říkat o nějakém - rozsáčkování, přitom ani v tomto přepisu není co, jak a tak z rozhovoru neplyne, že by mělo jít o peníze, navíc nikdo peníze do sáčku ani nikdy nedával, v žádných sáčcích nejsou. Konstatuji, že po takové době si těžko mohu opět na vystřelené slovo těžko pamatovat, ale jednoznačně mohu vyloučit, že by šlo o peníze, navíc o kterých bych věděl, že jsou úplatkem. Obžaloba na několika místech tvrdí, že Kottovi převezli 14 milionů v krabici co dostali od ing. Drážďanského do místa svého bydliště, kde provedli dění na 7 milionů. Pokud by tomu tak bylo, pak kde je odposlech z prováděného dělení. V důkazech provedených před soudem žádné dělení zachyceno nebylo. (navrhuji provést důkaz přehráním záznamu z celého odpoledne 14.5.2015). Obžaloba opět tvrdí něco co nedokládá důkazem, navíc se obžaloba nevypořádala se skutečností, že 7 milionů zaplnilo celou krabici od vína a kam by se vešlo celých 14 mil. Kč? Pokud 7 milionů zaplnilo krabici až po okraj, pak by 14 mil muselo být dáno v úplně jiných bankovkách, aby se také do krabice vešly. Důkaz o přerovnávání, výměnách a přepočítávání bankovek však soudu předložen nebyl. Odposlechům ze 14.5. tedy ze dne zadržení jsme se již podrobně věnoval a vyvrátil jsme tvrzení obžaloby, že jsem věděl o penězích v krabici. Kladno Zde obžaloba tvrdí, že tím, že se v této zakázce angažoval dr.Kott je jasné, že jsem nemluvil pravdu, když jsem říkal, že výběrová řízení byla v kompetenci jednotlivých managementů nemocnic. Panu žalobci asi unikl fakt, že dr. Kott byl náměstkem v nemocnici Kladno a náměstek je člen managementu příslušné nemocnice. V souvislosti s touto zakázkou nepředložila obžaloba jediný důkaz o tom co tvrdí vůči mě, tedy důkaz, že bych věděl o tom, že soutěž vyhraje Puro- klima, že bych věděl, že se děje něco nestandardního okolo soutěže a že bych vědomě přijal úplatek. Pan státní zástupce předkládá výpisy z odposlechů rozhovorů kde nefiguruji, dokonce ani o mě nikdo z účastníků nehovoří. O existenci těchto hovorů mi nic není známo. 45

To, že mám dostat třetinu dovozuje žalobce z přepisu z 26.3.2012 (č.l. 3118) kde má dr. Kott říkat dr.Pancové ... každej dostane třetinu z dvojky... z toho odvozuje těch 666 666Kč. Předně kde je dokázáno, že já jsem mezi těmi,, každej,, a kde je dokázáno, že jsem převzal skutečně 666 666 Kč a že jsme věděl, že jde o úplatek. Nikde. Prostě soude věř, že tomu tak bylo. Tuto zakázku jsem již podrobně rozebral v předchozí části. Kolín Zde, dle obžaloby Kottovi s mým vědomím nastavili diskriminační kritéria, o mém vědomí něčeho takového však nepředkládá žádný důkaz. Tvrzení o diskriminačních kritériích je navíc v rozporu se závěry kontroly ROP a stanovisky znalců. Obžaloba tvrdí, že dne 27.12 a 10.2. převzal dr.Kott od dr. Řiháka finanční prostředky, o tomto mi nic není známo, není mi známo, že se v tyto dny setkali, kde se setkali ani co bylo předmětem těchto schůzek, nevím kolik a za co by měl dr. Kott obržet fin. prostředky. Obžaloba tvrdí, že nejprve šlo o 4 miliony a následně 10.2.2012 (tedy s odstupem více než měsíce) 8 milionů. Obžaloba tvrdí, že dne 16.2. jsem měl dostat od dr.Kotta 168 tisíc Euro – toto jsem od dr. Kotta neobdržel. Obžaloba vůbec nevysvětluje a nedokládá jak se 12 milionů přeměnilo na 168 tisíc Euro. Pokud dr.Kott převzal 12 milionů a mě z toho měl dát jen zlomkovou část, navíc v Eurech, musel peníze někde směnit. Obžaloba nedokládá jediný důkaz směny, což při intenzivních odposleších a sledování je pochybné, že by nebylo zachyceno. Obžaloba tvrdí, že 10.2. se mají Kottovi bavit o mě, že mám víc…, jde o hovor z 10.2. 2012 19.37 hod, kde v rozhovoru vedeném na přeskáčku má dr. Kott říci:… von má víc jakoby část v korunách a následně se baví pádu burzy, nikde nezazní, ani náznakem kdo je … von…. A obžaloba to automaticky vztahuje na mě. To je ta volná interpretace důkazů. Ve špatně slyšitelných nahrávkách se dva lidé baví o někom, není jasné čeho má víc, proč má víc, kdo to je, ale interpretuje se to jako jasný důkaz, že jsem dostal úplatek. Za 6 dní po této nahrávce, tedy 16.2. v 19.04 je v přepisu: Pancová: tady to stáhnu taky ještě, stáhnu Kott: To je úplně zbytečný. To by tam musel někdo vyloženě, to je prostě nemožný. Takže tady má milionstodvacet a tam má stošedesát osum tisíc euro Pancová: von bude rád, že je to v eurech Kott: myslíš, že bude rád? Pancová: Ehm Kott: tak to se ale nedivím. To neznám moc normálních lidí, který by nebyli rádi, jako 46

Nikde v rozhovoru, před tím ani potom nezazní nic co by mělo směřovat ke mně, opět interpretace, že … von… jsem určitě já. Z hovoru není jasné o kom mluví, jde zjevně i o vtipkování, rozhovor má probíhat při počítání nějakých peněz. Navíc z rozhovoru není jasné o jaké peníze jde a proč je obžaloba vztahuje k zakázce Kolín a Kutná Hora. U tohoto rozhovoru jsem nebyl, nic mi o něm není známo a žádný úplatek jsem neobdržel. 16.2. opět bez mé přítomnosti má proběhnout hovor o tom, že by byla škoda peněz, kdyby se vyboural… toto je zjevně pasáž, kterou aktéři nemyslí vážně a jde o zvláštní humor. Musím konstatovat, že pokud hovor takto proběhl, tak netuším co měli na mysli a obsah mi připadá jako specifická forma humoru. Mladá Bolestav Obžaloba tvrdí, že Kottovi budou žádat pro sebe a mě finanční prospěch – obžaloba to ničím nedokládá. Obžaloba tvrdí, že kritéria jsou diskriminační a opět toto své tvrzení ničím nedokládá. O firmě AMI jsem již hovořil. K obžalobou uváděným odposlechům jsme se již vyjádřil. Mohu jen konstatovat ani v tomto případě si nejsem vědom, že bych přijal nějaký úplatek. Různé: Obžaloba uvádí, že po rozhovoru s Bohuslavem Sobotkou den 14.3. končí výběr losováním a dle obžaloby mám vymyslet, že budou kvalifikace. Zde bych chtěl upozornit na zákon o zadávání veřejných zakázek, který u tohoto typu soutěží zná dvě možnosti – buď výběr losem, nebo pouze kvalifikačními kritérii. Toto jsem nevymyslel, to je zákon a bylo mi to řečeno odborem veřejných zakázek. Já ten zákon neznám, abych byl schopen vymýšlet jak se mají dělat soutěže. Tudíž toto nevymyslel Rath, ale zákon. I když jsem byl poslanec, tak ani tento zákon jsem nevymýšlel. (navrhuji provést důkaz výslechem B.Sobotky, když se na něj obžaloba odvolává). Pokud se tedy mám, dle odposlechů bavit o kvalifikačních kritériích soutěží, pak jde jen o označení soutěže, kterou díky tomu, že jsme se rozhodli dále již nevyužívat druhou zákonnou možnost – tedy losování, jsme jako další možnost použili. Tedy losování, nebo kvalifikace z tehdy platného zákona. Nic jiného tím myšleno nebylo a ani být nemohlo. Zde obžaloba opět něco podsouvá co není pravda, navíc se zdá, že neví co obsahoval zákon o zadávání veřejných zakázek a jeho text vydává za mé zločinecké nápady. Aplikovat text zákona není ani obcházením tohoto zákona jak obžaloba uvádní v jiné své části.

47

Obžaloba cituje z přepisu odposlechu, kde má dr. Kott hovořit o tom, že je hejtman chamtivej, říkal, že nebude jako odeesáci - to je podle obžaloby důkaz, že jsem počítal s pácháním trestné činnosti při nástupu na kraj. Pokud takto ta slova byla vyřčena tak je to spíše důkaz toho, že dr. Kott pomlouvá hejtmana před svoji partnerkou a nic to nevypovídá o hejtmanovi samém. Tady obžaloba už skutečně používá drby a hlášky typu … jedna paní povídala… aby mě dehonestovala. To je zajímavé pro bulvár, ale do úst státního žalobce drby nepatří. Dále obžaloba v závěrečné řeči se snaží doložit své tvrzení, že jsem ovlivňoval veřejné zakázky citací zmatečného a těžko srozumitelného odposlechu, podle jehož přepisu jsme měl říci něco v tom smyslu : nasmaž té Salačové všechno… obžaloba z toho dovozuje, že šlo o zakázky. Jaká je skutečnost. Podle dopisu z 31.102012 sděluje ředitel krajského úřadu Štětina, že společnost FISA byla vítězem jedné veřejné zakázky (období 2009 -2012) a to rekonstrukce gymnázia Hostivice I. etapa. Tento dopis byl předán do spisu. (navrhuji doplnit dokazování o výpověď ing. Štětiny).Pokud by tedy byla pravda, že jsem něco takového řekl a týkalo se to zakázek, tak je jen vidět, že mě neposlouchali. Opět důkaz propastného rozdílu mezi světem jehož obraz je vytvořen na základě přepisů odposlechů a skutečným životem. Bohužel, mám pocit, že tento soud chce soudit svět virtuální a ne skutečnost jak skutečně proběhla. Vlastně celý závěr závěrečné řeči státního žalobce je souhrnem z kontextu vytrhaných konstatování, která buď se souzenými zakázkami vůbec nesouvisí, nebo opakuje svá ničím nepodložená tvrzení. Nakonec obžaloba tvrdí, že peníze, které jsem já i můj otec označili za jeho peníze uložené v jeho trezoru v jeho domě, tedy společném domě, nebyly jeho. Důkazem má být fakt, že jejich část byla vydána po roce 2000, ale sám dodává, že to nic nedokazuje, což skutečně nedokazuje. Otec peníze ze své práce v cizině dostával v cizí měně a podle mě známých informací je směňoval postupně. Dále obžaloba své tvrzení opírá o skutečnost, že tyto prostředky nepřihlásil otec do dědického řízení po své manželce. Na to se jej mohla optat policie, která ho vyslýchala, či mohl tento dotaz dostat u soudu, kde při vazebním zasedání k této věci vypovídal a ani policie, ani státní zástupce se jej na to nezeptali. Já mohu jen konstatovat, že v dědickém řízení po mé matce mě na základě plné moci zastupoval můj otec (důkaz dědictvím) a já jsem se ho osobně neúčastnil. Zastávám filozofii, že do záležitostí druhých se nemíchám a dědictví po mé matce, otcově manželce, jsem bral jako věc otce, kde ze zákona sice mám nějaká práva, ale já respektuji, že po její smrti to byly výhradně jen jeho věci. Nyní, když zemřel byl k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 podán návrh na dodatečné projednání dědictví po matce, právě v souvislosti s těmito finančními prostředky. Bylo to podáno 27.4.2015 v rámci probíhajícího dědického řízení po otci (navrhuji provést dokazování dotazem na Obvodní soud pro Prahu 6). Tedy i tento pseudodůkaz žaloby padá. Závěr: 48

Tato kauza začala tím, že přijel soukromý detektiv Gregor, bývalý policista za prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce JUDr. Střížem a ten s ním sepsal trestní oznámení a přesto, že k trestné činnosti podle oznamovatele mělo docházet ve Středočeském kraji a Praze, tak to poslal do Ústí. Pana Gregora jsme zde měli a slyšeli jsem, že neví kdo mu měl informace říci a neví o tom, nic jen se objednal a byl přijat prvním náměstkem a ten na podkladě toho, že někdo, neví kdo, tvrdil, že dochází k trestné činnosti, poslal věc k šetření. Policie neučinila nic, aby od pana Gregora zjistila kdo je tajemný oznamovatel. Přitom šlo o klíčového svědka. Dokonce pan Gregor nebyl policí ani vyslechnut. Vysvětlení tohoto nelogického jednání policie? Police věděla, že Gregor je součástí její vlastní akce připravené provokace. Pana Gregora poslal a audienci u dr.Stříže mu dohodl někdo z policie či někdo z napojeného ústeckého státního zastupitelství (navrhuji provést důkaz výslechem pluk. Šebkové, Vincence, Ševcovice a JUDr. Stříže). Po této připravené akci s fingovaným oznamovatele byly nasazeny masivní prostředky odposlouchávání, které neměly a nemají v obdobné kause obdoby. Jistě všichni víme, že jde o zcela standardní postup od sepsání až po nasazení odposlechů a vůbec to nebudí dojem předem připravené kauzy na objednávku, já dodávám politickou - některých politiků, některých státních zástupců a policistů co si na tom chtěli budovat kariéru. Na podkladě mnohaměsíčních odposlechů, mizerné kvality, po jejich technické úpravě stříháním, výběrem atd. byl sestaven příběh o veřejných zakázkách předražených o stovky milionů, než jsou ceny obvyklé a o cinknutých losovačkách, místo výběrových řízení. Tento příběh byl po mém zadržení spuštěn jako mediální Tsunami. Následovalo spektakulární vydávání sněmovnou, demonstrace síly represivních složek, vše pod jediným heslem – vina je jistá. Probíhalo lámáni vazbou, které bylo u ing. Salačové úspěšné a tak se mohlo vyzkoušet nové ustanovení o spolupracujícím obviněném. Podmínky zákona naplněny nebyly, ale koho to zajímá. Takzvaní hlavní aktéři byli neúměrně dlouho drženi ve vazbě pod nejrůznějšími záminkami. Časově, psychicky i fyzicky náročný soud trvá již více než rok a půl. Původní příběh o mnohonásobně předražených veřejných zakázkách a cinknutých losovačkách vzal, ve světle důkazů, za své. To ovšem nechalo žalobu zcela klidnou a původní nepravdivá tvrzení pružně nahrazuje novými a ničím nedoloženými tvrzeními.

49

Předně je prokázáno, že v této kauze není nikdo poškozený, tedy z těch co původně měli být – EU, stát, kraj, nemocnice. Těžce poškozeni jsou ve svých životech obvinění a jejich blízcí a firmy, které v kauze figurují. Každý z nás má v životě a duši hlubokou ránu, díky tomu co jsme zažili, zažíváme a ještě zažijeme. To si zaslouží vrah, jiná lidská bytost ne. Nicméně prožíváme období společenské poptávky, které je snaha vyhovět za každou cenu a mít nějaký, , exemplární případ,,. Ale to se bere jako samozřejmost – již více než tři roky trvající trest za to, že jsme obviněni. Ve svém důsledku jde o mnoho stovek, možná i tisíců lidí vezmeme –li v úvahu fakt, že na to doplatili i zaměstnanci firem. Určitě Konstruktivy, Fisy a v menší míře i těch dalších. O ztrátě pověsti, tedy i klientů a zakázek ani nemluvě. Česká republika díky přehnané mediální reakci, kterou rozpoutaly represivní složky vypuštěním nafouknutých a upravených informací, se stala pro EU podezřelou, možná nejpodezřelejší ze všech a začala čelit sériím kontrol, auditů a pozastavování dotací. To si taky myslíte, že jsme mezi Evropany tak výjimeční zločinci? Nemyslím si to. V EU jsou zvyklí na skandály, ale takový cirkus byl i na ně moc. Škoda je i to, že Buštěhradský zámek dál chátrá, jen křídlo města bylo v tichosti zrekonstruováno a z dostupných informací se jeví, že za částku poměrově mnohem vyšší, než kterou zde řešíme. A koho to zajímá. Tady nejde o realitu, ale o divadlo. Za své vzaly šokující informace o mnohasetmilionovém předražení. Znalecké posudky zadané Středočeským krajem, policí a kontroly cen obvyklých ROPem a jeho audit ze strany EU, prokázaly že ceny všech zakázek odpovídaly cenám obvyklým a v závěrečných řečech se přetahujeme, zda je pravda, že rekonstrukce Buštěhradského zámku mohla být o 16 milionů lacinější a ani toto není znalci jednoznačně a nezpochybnitelně prokázáno – jde o fikci, aby alespoň něco nebylo v pořádku. Svědci, výsledky kontrol, auditů, znalci prokázali, že výběrová řízení měla zcela obvyklé parametry, ničím nevybočovala z tisíců obdobných řízení, které v republice probíhají, byly v souladu s tím co judikatury UHOSu a každodenní praxe považuje za nediskriminační a otevřená výběrová řízení, jejichž podmínky splňovalo velké množství firem, bylo vždy vybíráno z několika soutěžitelů a hodnotícím kritériem byla nejnižší cena. Výsledkem výběrových řízení v nemocnicích jsou moderní nemocnice, sloužící pacientům a všichni, kdo zde vypovídali a znají tyto nemocnice, vyjadřovali plnou spokojenost jak za pacienty tak za personál. Naopak mnoho lidí je nespokojeno s tím, že díky této kause se postup rekonstrukcí nemocnic prakticky zastavil, neboť se každý bojí vypsat nějakou větší soutěž. A čím dál tím 50

víc lidí říká, že s odchodem toho strašného Ratha všechno zamrzlo a pro lidi se nedělá takřka nic. Bylo prokázáno, že na středočeském kraji zavedený systém kontrol cen obvyklých ROPem ušetřil z evropských fondů skoro miliardu, která se použila na další projekty. Jde o jedinečný systém, který se postupně snaží používat i jinde. Pečlivě budovaný obraz korupčních kreatur a celospolečensky nebezpečných individuí sdílí čím dál tím méně lidí. Podstatná část veřejnosti chápe nebezpečnost korupce právě v tom, že způsobuje škody, vysává veřejné rozpočty a utrácí veřejné peníze za nepotřebné věci. Pokud postavíte moderní a účelnou nemocnici za cenu obvyklou se soutěží vybírající z několika zájemců, pak významná část veřejnosti nechápe, v čem je problém, i kdyby to bylo prokazatelně spojené s něčí výhodou. Lidi vědí, že svatí jsou na nebesích a na zemi pobývají jen lidé. Prostě zde není vnímána společenská nebezpečnost. Pohled trestního práva se zde začíná zásadně rozcházet s pohledem veřejnosti, která chce vymýtit korupci tam, kde způsobuje škody, či plýtvá veřejnými prostředky. Trestní zákon naopak akcentuje „prospěch“ někoho nehledě na to, zda někdo utrpěl újmu. Je to vlastně uzákonění, závisti,, což má u nás hlubokou tradici, zvláště z minulého režimu, ale třeba i z Protektorátu. Vždyť poškozování hospodářských zájmů Říše byl hrdelní delikt. Rozumím tomu, že tento soudní senát to nemá lehké. Původně takřka jednomyslné odsouzení veřejnosti se pod vlivem důkazů rozdělilo a mnozí začali vnímat nespravedlnost, přehnanost a politické pozadí kauzy, včetně rysů selektivního uplatnění represe. Tato kausa, ať dopadne jakkoli po sobě zanechá pachuť nespravedlnosti. Na závěr mohu jen říci, že vše co jsem na kraji dělal jsem dělal s ohledem na to, jak realizované věci prospívají lidem. Snažil jsem se, aby kraj měl nejlepší nemocnice, školy, silnice, opravené kulturní památky, cyklostezky, parky, opravená náměstí. Šlo o stovky projektů. Snažil jsem se systém kontrol veřejných zakázek nastavit tak, aby nedovoloval předražování a realizaci zbytečností. Snažil jsem se, aby soutěže probíhaly tak, aby se tam mohlo přihlásit co nejvíce zájemců a hodnocení nedovolovalo nějakou manipulaci. Celá rada kraje a většina zastupitelů se v tomto snažila se mnou a vše byl výsledek týmové práce těchto lidí. Naši snahu přivítal i úřednický aparát na kraji a v krajských organizacích, ti lidé po mnoha letech viděli, že o jejich práci je zájem, že si vážíme profesionálů a do jejich odborné

51

práce jim nekecáme. Nastíníme vizi, nastíníme cíl a oni nám pomáhali jej realizovat. Tím cílem právě byly moderní nemocnice, školy a vše další o čem jsem hovořil. Transp. Int. opírá argument o společenské nebezpečnosti korupce o to, že díky ní přestává veřejná instituce sloužit veřejnému zájmu. Ve všech zde souzených případech jde o pravý opak. Zdravotnické zakázky vedly k vybavení nemocnic a souží veřejnosti ke všeobecné spokojenosti, byly pořízeny za standardní ceny a na základě soutěží s nediskriminačními podmínkami. Zachránit Buštěhradský zámek jako kulturní památku je též ve veřejném zájmu, cena byla opět znalcem ohodnocena jako cena obvyklá a podmínky soutěže nebyly diskriminační. Příští roky ukáží, zda mám pravdu a zda někdo vůbec někdy dokáže zachránit tuto padající památku a to za částku nižší, než která byla vysoutěžena. Příklad opravené městské části zámku zatím vypovídá o opaku a dává za pravdu mé argumentaci. Je mi líto, že snaha - mít lepší kraj, skončila tak jak skončila. Bohužel co se stalo, nejde rychle změnit a nemyslete si, že já si nejsem vědom svých chyb a omylů, toho co jsem podcenil, ignoroval, neviděl, nebo i přehlížel, ale vždy jsem se držel hesla, že chci lidem, ale třeba i své politické straně prospívat a ne škodit. Nikomu jsem neublížil, nikomu nezpůsobil újmu či škodu, osobně mě trápilo, že se o mnohamilionových škodách všude píše a hovoří, proto jsem hledal důkazy, že škoda nevznikla o čemž jsem byl, díky systému kontrol, přesvědčen. První je neublížit zní zásadní heslo lékařské profese a to jsem se snažil uplatňovat i ve veřejné funkci, asi ne všichni to budou takto hodnotit, ale to byl důvod i mé razantnosti, věci rozpohybovat, aby šly tím správným směrem a pomáhaly lidem. Zkuste být spravedliví a uvažovat vlastním rozumem a srdcem, zda jsem tak špatný, že mám být ve vězení a to ještě déle, než člověk co opilý zbytečně zmaří mladý život, udělá mnoho lidí neskonale nešťastnými a ještě ani nemá snahu poskytnout těžce zraněné pomoc. Tento byl odsouzen k 6 letům a nejde o ojedinělý případ. Byť byste byli o mé vině přesvědčeni přes to, že já jsem přesvědčen o své nevině, tak přemýšlejte, zda jsou peníze víc než lidský život.

52