ratolesti davida, služebníka svého, rychle vyrůst dej

první díl

ratolesti davida, služebníka svého, rychle vyrůst dej. Kniha RATOLEST DAVIDOVA Viz tuto novotu, která ještě nikdy nebyla, výborné zkrácení dějů nejstarších pokolení, Adama, Noeho, Abrahama a ostatních zbožných lidí, proroků, tanaitů, amoraitů přemoudrých, učenců savoraitů, gaʾonů a vznešených rabínů, až po náš rok 5352 od stvoření světa. Též ve druhém dílu jsou vypsány veliké věci, jež se staly za časů králů Babylónu, Persie, Řecka a Říma, veliké činy všech císařů, kteří odedávna panovali, od Julia, prvního císaře, jenž vládl Římanům, až po našeho pána Rudolfa, nechť je povýšen jeho majestát, muže spravedlivého, události v mocných zemích Francie, Španělska a Itálie, Německa, Polska, Čech a ostatních národů, nepokoje, války a krveprolévání, hrozné a děsivé noviny, jež se přihodily na souši i na moři, věci, jež v kronikách nenajdeš, neboť si je nedovedl představit žádný z učených. Jimi se pobaví duše zarmoucených. Tu knihu sepsal muž vzdělaný, moudrý a učený, velevážený pan David Gans, nechť ho chrání jeho Skála, a nazval ji hebrejsky Semaḥ David, to jest ratolest davidova, z důvodů, jež uvedl v předmluvě.

vytiskli zde, ve svaté obci praze, hlavním městě, za vlády našeho pána císaře Rudolfa, nechť je povýšen jeho majestát, dva společníci, představený vzácný a vážený Šlomo Kohen a syn jeho bratra, mladý a učený student ješivy, vážený Moše Kohen. S tiskem se započalo v úterý 1. siwanu 5352 podle malého letopočtu (tj. 12. května 1592).

21

ratolest Davidova_blok_imprimatur.indd 21

8.3.2016 12:05:44


8.3.2016 12:05:44

první díl

[1b] Slovo ke čtenáři Pravil Josef Jeḳutiʾel, řečený Ḳofman Písař, syn pána mého otce Jaʿaḳova Judy levity, blahé paměti, hroznu heny,1 jeho Skála nechť ho chrání: Při spatření této knihy, jež hovoří slovy utěšenými, jejímž jazykem je pero pisatele, knihy, jež věci krásné zvěstuje, vypravujíc děje, příhody a skutky rozličné i noviny, jež jsme dosud neslyšeli, nezdržel jsem se, abych nevypověděl a nevychválil užitek, jenž z této knihy plyne, a nezapěl píseň na počest Davida,2 jenž sepsal knihu Ratolest Davidova.3 Četl jsem tuto rozkošnou knihu, nazvanou Ratolest Davidova, kteréžto jméno se pro ni tak skvěle hodí, jak skvělá je ona pro ně, abych se poučil a zprostředkoval poučení jiným. Četl jsem ji od začátku až do konce jednou a podruhé a potřetí, a byla pro mne ovocem, nektarem a sladkým medem. I viděl jsem v ní mnoho prospěšného, neboť každý v ní najde, co hledá, aniž by musel procházet knihy dávných spisovatelů, kteří píší dlouze a obšírně. S tímto naším autorem je vědění a moudrost, neopominul nic velikého ani malého, vyložil to podle posloupnosti a časového sledu generací, a to tak, že mnoho věcí pověděl málo slovy. A já věrně dosvědčuji, že tato kniha obsahuje předmluvu Rambama k Seder zeraʿim, všech jejích deset kapitol,4 Rabadovu Sefer ha-ḳabala,5 Sefer juḥasin6 a Šalšelet ha-ḳabala7 a ještě jiné spisy kromě toho, co sám autor doplnil a vysvětlil, to vše ve znamenité stručnosti, v málu co do počtu a v mnohém co do hodnoty. Ale nač déle hovořit? Již jistý filosof řekl: „Co je dobře známo [jakožto pravdivé], nepotřebuje důkazů.“8 A když Pís 1,14. Ž 122,1; doslova: Davidova Píseň stupňů. 3 Ṣemaḥ David, podle Jr 23,5 a 33,15 a Za 3,8. 4 Maimonides, Komentář k Mišně, Předmluva k Seder zeraʿim. 5 Přesněji Raʾbad – Avraham ibn Daud. Dále odkazujeme na edici a překlad Gershona D. Cohena. 6 Avraham Zacuto, Sefer juḥasin. Dále odkazujeme na krakovskou edici (1580–81). 7 Gedalja ibn Jaḥja, Šalšelet ha-ḳabala. Dále odkazujeme na benátské vydání (1587). 8 Maimonides, Milot ha-higajon, začátek kap. 8. 1

2

23


8.3.2016 12:05:44

david gans

n ratolest davidova

jsem já, významem červ a ne člověk, viděl u autora, jeho Skála nechť ho chrání, tuto knihu spolu s dalšími jeho spisy, řekl jsem: Můj drahý bratře, k čemu je jen tobě vůně nardu? Proč odpíráš dobro těm, kterým náleží? Hleď, svěř mi jednu z knih, jež jsi napsal, a já ji vydám mnohým ku prospěchu. A když jsem takto mluvil den co den, nedokázal již oslyšet mé prosby a odmítat mě a vložil mi do rukou tuto knihu a já ji dal bez meškání tisknout. Nuže, poněvadž já jsem ten, kdo nabádal, povzbuzoval, naléhal a přesvědčoval o jejím vydání, ty, čtenáři, až budeš nadšeně chválit autora a blahořečit mu za libost, kterou ti způsobil, poděkuj též mně. A jestliže Bůh bude stát při mně, neustanu a neoddychnu si, dokud nevydám i ostatní knihy tohoto spisovatele, jako Magen David (Davidův štít) a Migdal David (Davidova věž), jež pojednávají o aritmetice a geometrii čili měřictví i o jiných nových věcech. Rychle tedy pospěšte a kupujte tuto líbeznou knihu, [již sepsal] autor Ratolesti,9 to jest sám David, a dobře pochodíte. I potěší se prodávající a zaraduje se kupující a vyplní se na nás proroctví Jeremjáše, jenž řekl v kapitole 33: V onen čas způsobím, aby Davidovi vyrašil výhonek spravedlivý atd., dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí atd.10 Amen, tak staň se Jeho vůle. [2a] úvod Báseň, jež je celá složena v kvantitativním metru11 Jsi můj nejdražší a má vznešenost,

má pýcha a má velikost, pro mou hlavu uctivost, má perla, mé zlato,

Hle, má sláva, můj drahý, má záře a mé světlo, Gans: iš ṣemaḥ, tedy „muž výhonku“, tj. mesiáš. Jde o hříčku s názvem knihy a jménem autora. 10 Jr 33,15–16. 11 Metrum jated u-tenuʿa, přejaté z arabských vzorů, je založeno na střídání dlouhých a krátkých slabik. Zde začáteční písmena strof tvoří akrostich jména Jehošuaʿ (J-H-Š-ʿA). 9

24


8.3.2016 12:05:44

první díl

můj vyvolený, můj zasvěcený a mého srdce desetitisíc, On je pro mne veselostí,

vzácným lékem pro mou duši, věncem pro mou hlavu a touhou srdce mého, Šlachy a kosti mé, má krev,

koruna pro můj drahokam, má pevnost a opora, můj princ a učitel

A vínek mé chvály,

mé tělo i můj duch, můj pán a bratr můj vzácný, jako otec můj.

ON je můj milovaný pán, drahý a milý bratr, můj vínek a koruna, můj déšť první i poslední, vždy dbalý cti a konající spravedlnost, přední v umění i ve znalosti věd, moudrý muž, na nějž jsem hrdý, představený obce, vážený a ctěný pan Jehošuaʿ, zvaný Seligman Gans, nechť ho chrání jeho Skála. Můj milovaný bratře, od mládí jsem nesmírně toužil znát děje a události všech dob, a proto jsem se já, mladý a nejnepatrnější svého rodu12 jako jeden kámen ve džbánu, který nadělá hluk,13 osmělil a vydal jsem se zaklepat na dveře mudrců a hledat a studovat v knihách a dílech učenců, abych tobě k poctě sepsal tuto historickou knihu o dějích, které se staly od stvoření světa, o prvních pokoleních, praotcích, soudcích, prorocích a králích, jejichž příběhy nacházíme ve čtyřiadvaceti svatých knihách, totiž v které době a v kterém roce žili a k jakým událostem došlo za jejich dnů. Použil jsem rovněž knihy našich předchůdců, Seder ʿolam raba a zuṭa, dále z Rambama jeho předmluvu k Seder zeraʿim, Rabadovu Sefer ha-ḳabala, Sefer kritut a Halichot ʿolam, a nakonec, ovšem významem nikoliv poslední, knihu nejctihodnější, která je pro mne stále vínkem a korunou krásy, Sefer juḥasin. Z těchto knih jsem vybral události z doby zničení prvního Chrámu, podle rabiho Joseho a je Sd 6,15. bBM 85b.

12 13

25


8.3.2016 12:05:44

david gans

n ratolest davidova

ho následovníků, a dobu stavby druhého Chrámu, jakož i zázraků Purim a Chanuka. Rovněž podle Josiponu jsem vypsal panování všech králů z rodu Hasmonejců a vládu dynastie Herodovy, dále dobu zničení druhého Chrámu, dále generace učenců Mišny, pak generace amoraitů a savoraitů, gaʾonů a rabínů, kteří přišli po nich. Z knihy Ibn Jaḥji, nazvané Šalšelet ha-ḳabala, jsem vybral něco k posledním pokolením a doplnil jsem proslulé a světem uznávané učence, kteří se blíží našim časům, spolu s těmi, kdo jsou našimi současníky, aby další generace měla možnost je poznat. Neboť bez spisovatelova pera nelze podržet v paměti věci minulé ani budoucí,14 jak praví Kazatel, syn davidův. Ty, vzdělaný čtenáři, si možná pomyslíš: Jaký užitek plyne z prvního dílu této knihy? [2b] Vždyť většina věcí se nachází ve starších knihách, hlavně v té nejvýznamnější a nejvzácnější, v Sefer juḥasin, a dění posledních generací doplnil již autor výše vzpomenuté Šalšelet ha-ḳabala, takže téměř nikdo není vynechán. Nuže, já říkám, že na tu námitku je mnoho odpovědí. Za prvé, žádný z mých předchůdců nevypsal a nezachoval sled roků trvání světa od jeho stvoření až po svou vlastní dobu, jako jsem to učinil já v této knize. Dokonce i autoři Sefer juḥasin a Šalšelet ha-ḳabala téměř úplně vypustili léta soudců a králů a pojednali o nich jen velice málo. Za druhé, přidal jsem pořadí a léta panování králů z období druhého Chrámu z dynastie Hasmonejců a stejně tak z dynastie Herodovy, každého podle jeho místa a roku. Za třetí, doplnil jsem pořadí gaʾonů, které jsem převzal z responza Rava Šeriry Gaʾona, jenž je co do znalosti jejich posloupnosti a časového zařazení důvěryhodnější než ostatní autoři, jak objasním dále k roku 235 pátého tisíciletí. A vyčlenil jsem tyto osobnosti z éry dokumentů, neboť je mnoho těch, kdo nerozumějí počítání této éry, poněvadž v něm nebyli cvičeni, a zařadil jsem každého z nich na příslušné místo podle chronologie, kterou užíváme dnes. Kromě těchto věcí mi dřívější autoři nechali pole, na němž mohu vyniknout, a tak jsem, chvála Bohu, dosáhl úspěchu tím, co jsem shromáždil z knih a spisovatelů a velmi maličko přidal z vlastního skromného uvážení. A tomu se není co divit, neboť již naši rabíni blahé paměti řekli v 1. kapitole traktátu Ḥulin15 a ve 2. kapitole traktátu Demaj Jeruzalémského talmudu,16 že i když nepovstal žádný spravedlivý od Mojžíše po Chizkijáše atd., zanechali mu jeho předkové místo, na němž se mohl vyznamenat; a tak i mně předkové Kaz 1,11. bḤul 7a. 16 jDem 22:3, halacha 1. 14 15

26


8.3.2016 12:05:44

první díl

ponechali místo k vyniknutí. O tom ostatně již máme přirovnání k obrovi, který zvedá trpaslíka a nese jej na rameni, takže trpaslík vidí dále než sám obr; jenže na to podobenství je třeba odpovědět, že já, pokud jde o stupeň vědění, jsem se nikdy nevezl na ramenou velikého autora Sefer juḥasin, neboť i kdybych kráčel desetimílovými kroky, rozumem bych mu nedosáhl ani po kotníky. Vždyť kdo jsem já a co je můj život,17 kterýmiž slovy

mluvil david.

Dále poznáš, že mým záměrem v prvním dílu nebylo prodlévat u věcí, které vylíčili staří autoři, naopak jsem je zkrátil, neboť dřívější spisovatelé psali dlouze a mnoha příjemnými slovy, o jejichž libosti a hodnotě nelze pochybovat, a nepotřebují opravy. Poněvadž je však známo, že většina lidí naší generace by se chtěla naučit celou Tóru vestoje na jedné noze,18 ale nedosáhnou svého cíle, protože se unaví podrobným studiem knih starších autorů, rozhodl jsem se splnit jejich přání touto zkrácenou formou, přes určité nebezpečí, že pro stručnost se mnohé podrobnosti opomenou. Proto věz, že tato kniha má sloužit jako pouhý chronologický a věcný přehled, sestavený podle knih dřívějších spisovatelů, a neuvádí se v ní víc než celkový souhrn událostí příslušné doby. A ten, kdo se bude chtít dovědět podrobnosti, nechť utiší svou žízeň knihami vzpomenutých starších autorů; oni jsou štíty hrdinů, zavěšenými na terasách19 jako věž davidova. ROVNĚŽ jsem pokládal za nutné převzít z kronik, totiž z nežidovských historických knih, dobu všech čtyř říší, [3a] to jest Babylónu, Persie, Řecka a Říma, a všech králů, kteří v nich vládli, od Nimroda, syna Kúšova, jenž byl prvním králem Babylónu, až po dobu našeho pána císaře Rudolfa, nechť je povýšen jeho majestát, a zapsat mnoho událostí, které se staly v jejich dnech. Abych však oddělil svaté od všedního, věnuji jim v této knize zvláštní díl, takže věci Boha živého nebudou smíšeny se záležitostmi suché trávy. A užitek z oněch vyprávění i své ospravedlnění za to, že jsem je převzal, uvedu ve druhém dílu této knihy s pomocí mé Skály, štítu davidova. 1 S 18,18. bŠab 31a. 19 Podle Pís 4,4. 17 18

27


8.3.2016 12:05:44

david gans

n ratolest davidova

Nuže, čtenáři, sestavil jsem pro tebe chronologickou tabulku od stvoření světa až do nynějšího našeho roku 5352 a každou část pojednání jsem nadepsal číslem roku, v němž se událost nebo příběh staly, a to ze dvou důvodů. Za prvé, v čísle uvedeném v příslušném odstavci by se mohla objevit chyba či omyl proto, že písař ve chvatu svého pera ubral, přidal, či dokonce opakoval jedno písmeno, a z toho pak může vzniknout závada a znehodnocení; proto jsem se rozhodl pro ono nadepsání, takže i když se do letopočtu vloudí nějaká chyba, zřetelné označení odstavce, které máš před sebou, ji vzápětí odhalí a zkomolení opraví. Druhým důvodem je ohled na čtenáře, neboť i když je doba události uvedena v odstavci, nadepsaný letopočet jim bude vodítkem a snadno tak najdou každý rok, o němž se chtějí dovědět, rychle a bez obtížného nebo únavného hledání. A nebude to pro ně zbytečné ani nadbytečné,20 naopak ocení to a vzdají chválu davidovi. A NYNÍ se obracím na každého čtenáře této knihy s prosbou: jestliže v ní nalezne jakoukoli chybu, ať ze strany písaře, ať ve výpočtu, či jakéhokoli jiného druhu, nechť mi prokáže laskavost a opraví ji, z přátelství a sympatie, bez pýchy a autorské řevnivosti, neboť již básník řekl, Kdo může rozpoznat bludy?21 Je přece známo, že i Daniel, muž líbezný a moudrý, o němž Písmo svědčí, že byl vzdělán ve všech vědách a rozuměl naukám, se zmýlil v počítání, jak bude uvedeno dále k roku 390 čtvrtého tisíciletí. Tím spíše nejmenšímu z nejmenších, člověku nevědomému jako já, nad nímž přešly bouře času a vlny neklidu, se to přihodí sto- i vícekrát. Proto, můj pane, buď ke mně laskav a nevznášej na mne stížnosti a žaloby, ale jednej se mnou podle zásluhy, neboť v otázkách chronologie existuje mnoho rozličných a protikladných názorů a bezpočet variant. A v případě, že mě nelze omluvit, vezmi mě vlídně a šlechetně v ochranu, uveď ve správnost to, co jsem zkreslil, a neměj v pohrdání a nezavrhuj davida.22 AVŠAK od začátku pozoruji, že mnozí proti mně pozvedají hlas, říkajíce: „Co je to za člověka, že se považuje za většího a významnějšího než my, a co ho pudí psát knihy jako jeho mistři, největší a nejvzácnější učitelé na zemi?“ Já jsem se ale osmělil sepsat tuto knihu proto, že z ní nevychází ani nečisté, ani čisté, ani zákaz, ani dovolení, a Bůh Nejvyšší ví, že jsem neměl v úmyslu vyvyšovat se a chvástat se jí, neboť i děti z rabínské školy by mohly takovou knihu přepsat a sestavit. [3b] Nenapsal jsem ji totiž pro Podle bḤul 58b. Ž 19,13. 22 V nadpisech Ž 57,1, 58,1 a 59,1 stojí výraz Nevyhlazuj, který označuje předepsanou melodiku podle nyní neznámé skladby tohoto názvu. 20 21

28


8.3.2016 12:05:44

první díl

veliké učence, naplněné Tórou jako granátové jablko zrny, nýbrž pro lidi obyčejné a neučené, nejmenší a nejmladší ze žáků, jako jsem dnes já a mně rovní. A jestliže by můj spis nebyl úplně všemi přijat, vždyť nejsem lepší než moji otcové,23 ti nejpřednější a vládcové země; již Rabad blahé paměti napsal učencům z Béziers: „Jeden člověk z města může mít zásluhu o celé město a není možné, aby mezi vámi nebyl aspoň jeden se schopností slyšet.“24 Snad se tedy má slova zalíbí aspoň nejnepatrnějšímu počtu čtenářů a budou jim jako ryzí zlato a perly a jako píseň davidova. I rozhodl jsem se nazvat tuto historickou knihu dobře známými slovy Ṣemaḥ David, to jest ratolest davidova, a to ze tří důvodů. Za prvé, tento můj spis je první ratolestí vypučelou před mými knihami o aritmetice a geometrii Magen David a Migdal David; proto jsem ji nazval Ṣemaḥ David. Za druhé, já první jsem přišel na myšlenku vypsat všechny roky od stvoření světa v chronologickém pořádku, s posloupností králů druhého Chrámu, s vyprávěním o všech obdobích, kdy vládli králové čtyř říší, a nikdo mě v tom nepředešel. Přitom vím, co napsal autor Meʾor ʿejnajim v 19. kapitole,25 že v Sefer Josipon i v ostatních knihách zasáhly ruce opisovačů a přidaly mnoho věcí a událostí, a jelikož mně nebyla dána větší moc než jim, může se mi přihodit totéž. Avšak proto, že mým přičiněním vzešla ta první ratolest, nazval jsem tuto knihu Ṣemaḥ David, aby v ní po mně zůstalo jméno a památka. Za třetí, nazval jsem ji Ṣemaḥ David, poněvadž v jejím druhém dílu se čtenář dočte o moci a velikosti králů a císařů, zatímco my v našem vyhnanství nemáme krále ani vládce; modleme se tedy k Hospodinu, aby nám vrátil naše soudce jako na počátku a dal znovu vzrůst ratolesti davidově. A ty, chvála Bohu, můj drahý bratře, jenž jsi ve své urozenosti stál v těžkostech vždy při mně, stejně jako jsi podporoval i všechny rodiny domu našich otců, byl jsi poslán Hospodinem, abys nám byl oporou a útočištěm. Proto mě po celý den i v noci na loži tížilo svědomí a tázalo se, jak předstoupím, s čím se mám poklonit26 a jak splatím tvé vznešenosti vše dobré, cos mi prokázal. I rozhodl jsem se, že sepíši tuto historickou knihu a její velikost a čest věnuji tvé urozenosti, stejně jako náš veliký učitel rabi Jiṣḥaḳ Jiśraʾeli napsal učenou knihu Sefer jesod ʿolam ke cti svého učitele Roše blahé paměti, jak vyložíme dále k roku 70 šestého tisíciletí. A tato kniha se stane věrnou 1 K 19,4. Podle Meʾor ʿejnajim, konec kap. 2 (The Light of the Eyes, s. 99), kde cituje ze Sefer h a-hašlama Mešulama ben Mošeho z Béziers (1175–1250). 25 The Light of the Eyes, s. 332. 26 Mi 6,6. 23 24

29


8.3.2016 12:05:44

david gans

n ratolest davidova

smlouvou, stráží a svědectvím, ať budeme jeden od druhého odděleni,27 nebo budeme žít spolu v jedné zemi, a zůstane na památku našim potomkům, dokud nepřijde mesiáš, syn davidův. Tak zdaleka skloním před tebou tvář, kéž ti požehná Hospodin z nebes hojným požehnáním lůna a prsů28 a budeš jako strom zasazený u tekoucí vody29 ve zlatě Ofiru a Parvajim30 a tvé světlo bude průzračné a čisté jako červánky a polední jas. A kéž tě rozmnoží jako hvězdy nebeské, jak si přeješ ty a jak si přeje ten, jenž tě miluje z celé duše, tvůj bratr a sluha, který sedá v prachu u nohou učenců, syn našeho pána a otce, váženého pana Šloma blahé paměti, nepatrný David Awza řečený David Gans.

[4a] úvodní slovo autora V PRVNÍM ROCE trvání světa Svatý, budiž požehnán, stvořil zcela z ničeho v šesti dnech počátku nebe a zemi a všechno, co k nim náleží. A šestého dne byl stvořen první člověk – Adam. Dříve než přistoupím k první části svého spisu, rozhodl jsem se, aby jeho začátek nebyl prost úvahy, vyjít vstříc milovníkům matematiky a uvést něco nového z hlediska aritmetiky a geometrie. Nuže, hned na začátku se naskýtá otázka, proč Bůh, budiž pochválen, stvořil svět právě v šesti dnech, když by jej byl mohl stvořit v jediné hodině či v jediném okamžiku. Podobně se tázali i naši rabíni blahé paměti v traktátu Avot, kde řekli: „Deseti výroky byl stvořen svět. Což nemohl být stvořen pouze jedním výrokem?“31 A já říkám, že na obojí existuje odpověď aritmetiky a geometrie a že Bůh, budiž pochválen, zvolil dvě čísla, a to 6 a 10, neboť je v nich více cenných vlastností a veliké moudrosti než v ostatních. Objasněme nejprve vlastnos Gn 31,48–49. Gn 49,25. 29 Ž 1,3. 30 Podle 2 Pa 3,6. 31 PA 5:1. 27 28

30


8.3.2016 12:05:44

první díl: první tisíciletí

ti čísla 6. Věz, že již dávní učenci zkoumali a hledali dokonalá čísla, která jsou tvořena pouze svými částmi spojenými dohromady, bez doplňků nebo zbytků. Vezměme jako příklad číslo 8, jehož podíly jsou tyto: 1 je jeho osmina, 2 čtvrtina, 4 polovina. Když se tyto podíly sečtou, tedy 1 a 2 a 4, vyjde 7 a nedojde se k číslu 8, protože se nedostává 1. Stejně tak číslo 12, jež má následující podíly: 1 je jeho dvanáctina, 2 šestina, 3 čtvrtina, 4 třetina, 6 polovina; když se sečtou, to jest 1 a 2 a 3 a 4 a 6, vyjde 16, což je o 4 víc než dané číslo, a proto ani 12 není dokonalým číslem. Avšak číslo 6 dává celek svých podílů, kdy 1 je jeho šestinou, 2 třetinou a 3 polovinou, a tyto podíly při sečtení 1 a 2 a 3 dají 6, přesně jako stanovené číslo, bez jakéhokoli zbytku nebo nedostatku. A věz, že dokonalých čísel tvořených svými podíly nenajdeme mnoho, pouze 6 z jednotek, z desítek 28, ze stovek 196 a z tisíců 8128, jak je vyloženo v Eukleidovi32 na konci 9. části. Vidíš tedy, že 6 má vlastnost dokonalého čísla. A věz také, že číslo 6 v sobě zahrnuje všechny útvary, neboť všechny útvary, které vznikají a zanikají, se vyskytují ve třech tvarech, a to v kruhu, čtyřúhelníku a trojúhelníku, a všechny ostatní formy se od těchto tří odvozují, útvary plošné i prostorové. (Rozdíl mezi útvarem rovinným čili plošným a útvarem prostorovým je ten, že plošný je vyjádřen pouze délkou a šířkou, kdežto u prostorového je nutno znát i výšku, podle výroku Izajáše ve 40. kapitole: Nerovné se stane rovným.)33 Je známo, že trojúhelník je ještě předtím, než se narýsuje čarami, vyznačen třemi body a čtyřúhelník čtyřmi body. Proto věz, že kruh je určen šesti body, poněvadž když opíšeš kružnici, kružidlem změříš celý její obvod a uděláš bod v každé stopě, kterou kružidlo zanechá, bude těch bodů celkem šest, a když spojíš každé dva sousední body čárou, bude ta čára mezi dvěma body mít stejnou délku jako poloměr kruhu. A těchto čar získáme šest, stejný počet jako počet bodů na obvodu. Geometři nazývají takový obrazec pravidelným šestiúhelníkem. Vidíš tedy, že číslo 6 určuje trojúhelník, čtyřúhelník i kruh. A věz, že vše, co jsme zatím řekli, se týkalo útvarů [4b] plošných a zbývá pojednat o prostorových. Přestože se mezi čísly nenajde třetí mocnina menší než 8, říkám, že číslo 6 odpovídá i zde. Výše jsme vyložili, že trojúhelník je určen třemi body; když přidáš ještě tři body tak, aby mezi každými dvěma byl jeden, bude ten trojúhelník zřetelnější a jednoznačnější; a když z každého bodu k sousednímu povedeš čáru, uvidíš podivuhodnou věc: čtyři totožné trojúhelníky vytvořené šesti body, a ty zároveň ukazují na čtyři trojúhelníky prostorové, Elementa, hebrejský překlad Sefer ha-jesodot; viz pasáž k roku 5030. Iz 40,4.

32

33

31


8.3.2016 12:05:44

david gans

n ratolest davidova

ačkoli na obrázku jsou plošné, protože trojrozměrnou věc nelze nakreslit na plochu tak, jaká je ve skutečnosti. Když pak vezmeš vosk nebo jiný materiál a uděláš čtyři prostorové trojúhelníky či jehlany stejné velikosti a se všemi čtyřmi stranami sobě rovnými, a jestliže tři z nich slepíš dohromady jako na obrázku a čtvrtý přilepíš nahoru na ně, uvidíš něco zvláštního, totiž čtyři jehlany vytvoří jeden rovnostěnný jehlan; a ať jej převrátíš na kteroukoli stranu, nezmění svůj tvar, stejně jako krychle a koule, která se převrací na všechny strany a zůstává v původním tvaru. Z toho všeho vidíš, že číslo 6 má podivuhodné vlastnosti. Mimochodem, tuto poslední vlastnost má rovněž číslo 10, třebaže není číslem určujícím čtyřúhelník nebo krychli. Když uděláš z vosku 10 troj úhelníků nebo 10 koulí stejné velikosti a položíš 6 vedle sebe, jako je tomu u oněch na obrázku, a slepíš je a nahoru na ně dáš tři koule a na ně přilepíš ještě jednu, bude celý útvar vypadat jako trojúhelník. Vidíš tedy, že oba uvedené útvary mají tu vlastnost trojúhelníka, krychle i koule, že při obrácení na kteroukoli stranu nemění svůj tvar. A věz, že mezi těmito dvěma čísly 6 a 10 existují ještě jiné společné vztahy, z nichž jeden popsal Eukleidés v 9. větě ze 13. článku a autor ʿIḳarim jej uvádí v článku 3, oddíl 3, kde říká, že slepíme-li stranu desetiúhelníku a stranu šestiúhelníku, vzniklá spojnice se rozdělí podle vztahu středního bodu a dvou koncových. Vyložil to již učený rabi Moše Provençal,34 jehož slova nepotřebují opravu; a tato dvě čísla mají ještě více společného, ale nechci už mluvit déle. Jen toto jsem pokládal za nutné poznamenat na začátku své knihy, což není pravé místo, ale bude-li Bůh stát při mně a prodlouží mé dny, vydám ostatní svá díla o aritmetice a geometrii, aby každý vzdělaný zájemce došel uspokojení. A nyní s pomocí Toho, jenž dává člověku vědění, se vrátíme k našemu spisu. 130 (3632/31 př. n. l.) Šét, druhé pokolení od stvoření světa, se narodil roku 130, sto třicátého roku života Adamova. [5a] 235 (3527/26 př. n. l.) Enóš, třetí pokolení, se narodil roku 235, stého pátého roku života Šétova.

Moše ben Avraham Provençal, rabín z Mantovy z poloviny 16. století. Vydal souhlas k vytištění Zoharu v Mantově roku 1558.

34

32


8.3.2016 12:05:44

ratolesti davida, služebníka svého, rychle vyrůst dej

Recommend Documents