VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta stavební
Závěrečně zprávy z praxí v rámci projetu Partnerství pro české brownfieldy
2. Díl Praxe konané v období Červen 2012 – květen 2013
1
Editor: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D. Závěrečně zprávy z praxí v rámci projetu Partnerství pro české brownfieldy - 2. Díl
© Autorský kolektiv: Bálková Jana Barašová Jana
Kolek Jiří
Benešovský Adam
Korbelová Šárka
Beránková Eva
Krejčí Šárka
Blažej Jakub
Kropáček Michal
Břoušek Tomáš
Kruml Viktor
Caha Tomáš
Labzová Sylvie
Durczoková Martina
Macečková Barbora
Erbová Jana
Martínek Vojtěch
Frídová Martina
Moczydlanová Hana
Frídová Michaela
Nehudek Tomáš
Holubová Martina
Ožana Kamil
Horváth Dalimil
Pavlica Ondřej
Jirout Petr
Slabý Tomáš
Junková Karolína
Szkanderová Lenka
Jurníčková Lenka
Šrolová Andrea
Kantorová Karla
Ulrich Jakub
Klemencová Hana
Vyoralová Pavlína
Klupák Tomáš
Zajícová Zuzana
Tato publikace byla připravena díky podpoře projektu Partnerství pro české brownfieldy Registrační číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0033, který je podporován z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu
První vydání, 2014
ISBN 978-80-248-3382-8 Tato publikace neprošla jazykovou úpravou
2
Obsah Oceňování brownfieldů v regionu Ostravska .............................................................. 6 Studie Krásné Březno, Poloostrov - Mapování a pilotní kalkulace pro případový příklad s doporučením dalších kroků ke zvýšení investiční atraktivity ...................... 11 Zpráva z praxe – Posouzení vhodnosti umístění nových budov Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ................................................................................. 17 Zpráva z praxe – Zhodnocení kulturních památek v areálu bývalého dolu Dukla. .... 29 Stáž v organizaci CZECHINVEST ............................................................................ 33 Zpráva z praxe – image města Ústí nad Labem ....................................................... 39 Geotechnický monitoring pro podporu regenerace brownfields ................................ 52 Praxe CzechInvest ................................................................................................... 59 Strategie přístupu k brownfieldům ve Statutárním městě Ústí nad Labem .............. 64 Strategie přístupu k brownfieldům ve Statutárním městě Ústí nad Labem .............. 70 Dílčí aspekty brownfieldové problematiky na příkladu s.p. DIAMO ........................... 77 Metodika hodnocení a posuzování revitalizace brownfields z hlediska možnosti získání prostředků z EU............................................................................................ 85 Zpráva z praxe – Mapování brownfieldů v Ústeckém a Libereckém kraji ................. 93 Prioritizace brownfieldů ve městě - ÚSTÍ NAD LABEM ........................................... 97 Brownfield káznice v Brně - řešení vnitřních dvorů ................................................. 102 Zpráva z praxe – Dolní oblast VÍTKOVICE ............................................................. 107 Zpráva z praxe – Trojhalí Karolina .......................................................................... 116 Možnosti ozelenění brownfieldů prostřednictvím Cíle 3 – rešerše zrealizovaných projektů s podobnou tématikou............................................................................... 121 Revitalizace areálu zámku v Chotěbuzi .................................................................. 127 Projekty regenerací v Lyonu ................................................................................... 132 Řešení průmyslových brownfieldů – praxe ............................................................. 139 Mapování vybraných brownfieldů v Ústeckém kraji a okolí..................................... 144 Projekty regenerací brownfields a jejich terénní průzkum ...................................... 149 Projekty regenerací brownfieldů v Lyonu (FR)........................................................ 156 Ostrava Hrušov – Business Park – zpracování Studie příležitostí u areálu bývalých chemických závodů v Hrušově ............................................................................... 159 Analýza připravovaných porjektů v rámci divize Pozemní stavby, závod Morava .. 162 Zpráva z praxe – společnost MS architekti ............................................................. 165 Projekty regenerací v Lyonu ................................................................................... 169 Zpráva z praxe – Revitalizace brownfieldu v oblasti Gerland a Confluance, Lyon, Francie.................................................................................................................... 172 Zpráva z praxe - Projekty regenerací v Lyonu ........................................................ 175
3
Zpráva z praxe – ve stavební společnosti DHV CR, spol. s r.o. (nyní HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o.), .................................................................................. 181 Zpráva z praxe – Terénní urbanistický průzkum v Lyonu. ...................................... 186 TONASO Ústí nad Labem – praxe ......................................................................... 191 Revitalizace BF v ÚnL ............................................................................................ 195 Studie zhodnocení a návrh dalšího využití lokality Červený kopec v k. ú. Štýřice .. 200
4
Úvod Tato publikace je souborem zpráv z praxí, které zpracovali studenti v rámci účasti na praxích projektu Partnerství pro české brownfieldy. Studenti se těchto praxí účastnili nad rámec svých běžných studijních povinností. Účastnili se jich studenti z různých vysokých škol v České republice. Rozsah praxe byl vždy 5 dnů. Přičemž tyto dny nemuseli být těsně za sebou. Struktura zpráv byla předepsána spíše rámcově než formálně, ale v zásadě platí, že student měl jednak uvést kde na praxi byl, co tam dělal a především co se naučil. Pořadí zpráv je podle abecedního pořadí příjmení studentů Pro každého studenta byla také zpracovaná zpráva od supervizora v dané organizaci, ale tato hodnocení nejsou součástí této publikace. V této publikaci jsou uvedeny zprávy z praxí, které se konaly od června roku 2012 do května 2013. Za správnost údajů vždy ručí autor zprávy.
5
Oceňování brownfieldů v regionu Ostravska
Termín: 3. 12. 2012 – 7. 12 .2012 Jméno: Jana Bálková, VŠB – TU Ostrava, Katedra pozemního stavitelství Místo praxe: Místo praxe: Ing. David Hütter, Hasičská 52, Ostrava
Úvod praxe V termínu 3.12.2:12 – 7.12.2012 jsem měla možnost se zúčastnit přes moji mateřskou univerzitu VŠB – TU Ostrava odborné praxe, která byla uskutečněna v rámci projektu „Partnerství pro české brownfieldy“. Praxe proběhla ve firmě pana Ing. Davida Hüttera, projektového manažera ESF, odhadce cen nemovitostí. Do rozsahu jeho činnosti spadá i oceňování nemovitostí uvnitř urbanizovaného území, jejichž původní funkce se již částečně, v některých případech i zcela vytratila. Tyto areály jsou opuštěné, nevyužívané a negativně ovlivňují své okolí. Téma brownfieldů v regionu Ostravska je v dnešní době velice aktuální, snahou jejich fyzické i ekonomické regenerace se zabývá řada osob, proto bylo pro mě velkým přínosem, že jsem mohla nabýt znalostí a zkušeností od fundované osoby v tomto oboru, pana Ing. Hüttera.
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe bylo zjistit obvyklou současnou cenu ekologicky postiženého pozemku, který je v důsledku své původní činnosti pravděpodobně kontaminován nebo jinak zdevastován a srovnat ji s cenou téhož pozemku, kdy by byl nejlépe využit, tedy určen k zastavění. Dle mapy „Brownfields 2010“ z VŠB – TUO jich je v Ostravě 79 a zabírají plochu cca 19,04 km2. Procentuální vyjádření podílu brownfieldů na rozloze města odpovídá cca 8,9%. Největšími brownfieldy na území města jsou oblast Karolina a Dolní oblast Vítkovic. Oba mají již dnes soukromé vlastníky, kteří zde postupně investují a rozvíjí život. Třetí oblastí je zóna Hrušov, která je v majetku statutárního města Ostravy 1. Bližším studováním jednotlivých území jsem zjistila, že snaha o jejich regeneraci a tím i zlepšení městského rázu a jeho životního prostředí tu byla brzy po revoluci, avšak díky střetu zainteresovaných osob dochází k vleklým průtahům až několik let tuto snahu uskutečnit. Např. na území dnešní Nové Karoliny stála od roku 1858 koksovna. Její jednotlivé provozy byly po průmyslovém útlumu ve 20. století postupně omezovány a v roce 1986 úplně zastaveny. V následujících letech došlo k demolici jednotlivých objektů (až na dva, které jsou památkově chráněny), ale až v roce 1997 se začalo toto území sanovat, přičemž náklady 2 miliardy korun hradil Fond Národního majetku. Pozemky později kupuje od OKD město Ostrava 2. Situaci těchto let ilustruje obr. 1
6
Obr. 1 Brownfield Nová Karolina před revitalizací Po zdlouhavých procesech schvalování územního plánu, vyhlašování veřejných zakázek a konečného vypsání developerské soutěže byla tato plocha připravena pro nový urbanisticko revitalizační projekt. Finální podobu revitalizace tohoto území mapuje obr. 2, nyní je ukončena první ze čtyř plánovaných fází.
Obr. 2 Brownfield Nová Karolina po revitalizací
Popis konkrétních prací Nejdříve jsem se seznámila s jednotlivými metodami používaných k oceňování nemovitostí. Je to velice obsáhlá problematika, která vyžaduje delší čas na studování. Protože praxe probíhala jen v pěti dnech, musel mi pan Ing. Hütter vysvětlit základní pojmy, způsoby a platné zákony, dle kterých se při oceňování postupuje jen v krátkosti.
7
Dle nákladové metody se cena určuje na základě výdajů vynaložených v minulosti na pořízení určité nemovitosti. V průběhu existence této nemovitosti díky odpisům a oprávkám tato cena klesá. Porovnávací metoda vychází z ceny konkrétní nemovitosti dle aktuální cenové situace na trhu dané oblasti. Z prodejních cen srovnatelných nemovitostí se přiřazuje i pravděpodobná výše ceny posuzované nemovitosti. Přístup založený na porovnávání je klíčový při odhadu tržní hodnoty. Výnosový přístup je založen na prognóze o budoucím užitku a velikosti výnosu z nemovitosti, ale také její spolehlivosti, stabilitě, zároveň nepřihlíží na potřebné vynaložené náklady v budoucnosti. 3 Další způsob ocenění nemovitosti je metodikou obvyklé ceny. Přičemž termíny cena obecná, obvyklá, tržní, obchodovatelná jsou totožné. „Majetek a služba se oceňují cenou obvyklou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby“. 4 Dále mně pan Ing. Hütter vysvětlil, jaké jsou nutné podklady pro konkrétní ocenění nemovitosti jako výpis z katastru nemovitosti, kopie katastrální mapy, nebo snímek z pozemkové mapy, geometrický plán pro zaměření pozemků, nabývající tituly a smlouvy omezující vlastnické právo. Další podklady se liší dle povahy nemovitosti, zda se jedná o komerční, nekomerční či občanské využití atd. Následně jsem zkoušela na vybraných příkladech brownfieldů regionu Ostravska použití výše zmiňovaných metod. Jednalo se např. o:
Areál Pokrok- budovy v obci Petřvald u Karviné, typ lokality: areál (plocha s budovami), stávající využití: bez využití, předchozí využití lokality: průmysl, rozloha lokality: 1063 m2
Obr. 3 Brownfield Areál Pokrok Areál Heřmanice – budovy v obci Heřmanice, typ lokality: areál (plocha s budovami), stávající využití: bez využití, předchozí využití lokality: těžba surovin, rozloha lokality: 4000 m2
8
Obr. 4 Brownfield Areál Heřmanice
Areál Západní zóna v obci Bruntál, typ lokality: pozemek (plocha bez objektů), stávající využití: opuštěná lokalita, předchozí využití lokality: vojenské areály, kasárny, střelnice v roce 1968 vybudována vojenská kasárna, v současné době jsou již veškeré povrchové části objekt, rozloha lokality: 112000 m2
Obr. 5 Brownfield Západní zóna
A další, jako Areál Rychvald v obci Rychvald, typ lokality: pozemek (plocha bez objektů), stávající využití: nevyužito, předchozí využití lokality: průmysl, rozloha lokality: 5420 m2 a Areál Trojice ve Slezské Ostravě, typ lokality: pozemek (plocha bez objektů), stávající využití: nevyužito, předchozí využití lokality: průmysl, rozloha lokality: 17870 m2
Postupovala jsem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v § 2, nejvíce vypovídající metodika ocenění brownfieldů je způsobem určení obvyklé ceny, zákon i
9
prováděcí vyhláška mají snahu se v dalších metodikách oceňování přiblížit co nejvíce způsobu obvyklé ceny. Vzhledem k faktu, že tento předpis je používán i pro stanovení základů daně z převodu nemovitosti, byly kvantifikovány rovněž ztráty z výběru uvedené daně při prodeji nemovitosti. Proto by mělo být snahou eliminovat množství brownfieldů vzhledem k daňovým ztrátám při převodech vlastnického práva k nemovitosti.
Závěrečné zhodnocení S tímto předmětem jsem se při studiu na VŠB – TUO nesetkala, proto pro mě bylo složité se s touto problematikou v tak krátkém časovém úseku seznámit. Zároveň bylo ale velice zajímavé snažit se o zjištění co nejpřesnější skutečné hodnoty pozemků, které jsou v dnešní době značně zdevastovány, často spojeny s negativními sociálními jevy a zároveň se jich řada honosí technicky a kulturně cennými budovami.
Zdroje [1] Dýchám pro Ostravu: Brownfieldy na území města. [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.dychamproostravu.cz/ekologicke-zateze/brownfieldy [2] Stavby v Moravskoslezském kraji: Karolina. [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.msstavby.cz/tagy/karolina/ [3] Cespron: Jak zjistit tržní cenu nemovitosti. [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.cespron.cz/wp/jak-zjistit-trzni-cenu-nemovitosti/ [4] Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v § 2, odst. 1)
10
Studie Krásné Březno, Poloostrov - Mapování a pilotní kalkulace pro případový příklad s doporučením dalších kroků ke zvýšení investiční atraktivity Termín: 13.8. – 17. 8. 2012 Jméno: Jana Barašová, Mendelova univerzita v Brně, LDF Místo praxe: Krajský úřad v Ústí nad Labem
Místo vykonávání praxe Praxe byla vykonávána na Krajském úřadě v Ústí nad Labem, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, odbor regionálního rozvoje, oddělení fondů a programů, pod vedením Mgr. Svena Czastky, referentem oddělení fondů a programů – projektovým manažerem CIRCUSE. Projekt CircUse vytváří strategie a nástroje které umožní potřebné změny v přístupu týkajícímu se managementu a využívání území. Tento projekt je financován z programu CENTRAL EUROPE kofinancovaném z ERDF. Představeny byly projekty CircUse, COBRAMAN a prezentovány stránky statutárního města Ústí nad Labem zabývající se problematikou brownfieldů – GISové vrstvy a další mapy, formuláře pro kategorizaci brownfieldů používané v Ústí nad Labem a také předchozí studie vztahující se k zpracovávané lokalitě.
Teoretické vstupy pro praxi Účelem praxe bylo zpracování studie obsahující mapování a kalkulaci pro případový příklad. Problematikou na lokalitě Poloostrova se zabývaly již dvě studentské práce. V teoretické rovině byly dostupné tyto 2 práce, dále mapové podklady se zatříděním brownfieldů a poznatky Mgr. Czastky.
Aktivní účast na projektech statutárního města Ústí nad Labem Diskuze o projektech, do kterých je město zapojeno probíhala během celého zpracovávání studie. Po získání dostatečných teoretických znalostí bylo provedeno terénní šetření. Na základě pochůzky a studia mapových podkladů byla zpracována studie pro projekt CircUse.
Závěrečné zhodnocení Celá praxe probíhala za ochotné spolupráce s Mgr. Czastkou v kanceláři krajského úřadu a na ploše Poloostrova. První dva dny byly představovány projekty, na kterých město spolupracuje – jednak projekt CircUse, dále COBRAMAN a další práce zaměřující se na problematiku brownfieldů jak v elektronické a interakivní podobě, tak v tištěné. Nových poznatků jsem se dozvěděla mnoho, o problematiku brownfieldů se zabývám kratší dobu a aplikace v praxi mě překvapila. V případě Ústí je to velká snaha využít brownfieldy k dalšímu, nejčastěji komerčnímu využití. Uvědomělost města o existenci rozsáhlých nevyužívaný či podvyužívaných ploch je ohromující, stejně jako rozsah databáze těchto území, a také množství zpracovaných materiálů k této problematice.
11
Cenným poznatkem je myšlenka, že plochy průmyslových brownfieldů v případě města Ústí je nejlépe využít opět ke komerci a byznysu, protože množství „zelených ploch“ a parků je poměrně velké a jejich stav je špatný, údržba a využití je malé. Často se takto „znovuvyužité“ plochy stávají neatraktivní lokalitou zatěžující rozpočet města nákladnou údržbu zeleně. Všechny plochy ale není možno navrátit byznysu, i když by to bylo zajímavé. Problémem je zřejmě nedostatečná poptávka, často nízké sociální postavení obyvatel apod. Sociální brownfieldy jsou často stále obývány, ač v katastrofálním stavu, skupinami lidí, nejčastěji Romy. Okolí takto osídlených lokalit je často neatraktivní, ne vždy ale neosídleny, protože se po městě téměř všude vyskytují budovy a plochy v nevyužívaném stavu v těsném sousedství opravených či nových staveb. Lokalita poloostrova je specifická částečným využíváním Přístavy, překladištěm, kovošrotem a zahrádkářskou kolonií. Proti průmyslovému využití zde působí poloostrov obtékající řeka Labe. Celá plocha Poloostrova se nachází v zátopovém území. Z lokality je však zajímavý výhled na město, mosty a Mariánskou skálu a pěkné údolí po toku Labe. Byla by tedy škoda nevyužít tuto plochu pro sportovně – rekreační aktivity, jako je například navržené cvičiště pro psy a odpočinkový areál s cestní sítí, umožňující příjemné pochůzky. Toto využití bylo navrženo jako jedna z variant vize do budoucna. Předkládané řešení se snaží využít současné podoby plochy i vegetace na ní.
12
Obr. 1 Zakreslení navrhovaných opatření na lokalitě Krásné Březno, lokalita Poloostrov.
13
Tab.1 Přehled navrhovaných možností využití s návazností na následnou péči a financování.
14
CircUse – Circular Land Use Management Hlavní myšlenkou projektu CircUse je, že využití území je cyklické a tento cyklus má 3 hlavní fáze: Fáze a: Zábory neurbanizovaného území jeho využívání a útlum jeho využití Fáze b: Vyloučení již urbanizovaného území, které není vhodné pro opětovné využití Fáze c: Aktivace územního potencionálu: brownfieldy (průmyslové, vojenské, komerční (greyfield), dopravní, sociální a kulturní, residenční, zemědělské); proluky, územní rezervy a zahušťování stávající výstavby; regenerace městské struktury; pozemky, pro které jsou připravovány rozvojové záměry. Typy brownfieldů: A – ekonomicky výhodné; rozvojové projekty jsou řízeny soukromými finančními zdroji B – místa s lokální až regionální významností s potenciálem rozvoje, často na hranici mezi ziskem a ztrátou; nejefektivnějším řešením je public-private-partnership C – regenerace není zisková, je závislá na veřejném sektoru nebo na projektech města; aby byly tyto plochy regenerovány, je potřeba specifických legislativních nástrojů Cíle projektu CircUse Podporovat udržitelné formy využívání území, snížit zábory nezastavěného území, zvýšit soukromé investice do již zastavěného území, koordinovat veřejné investice a financování, koordinování investic vedoucích ke zvyšování ekonomické efektivity a udržitelnosti zastavěného území. 1
COBRAMAN – Manager Coordinating Brownfield Redevelopment Activities Mezinárodní projekt COBRAMAN řeší problém nevyužitých brownfieldových ploch a vytváří nástroje, které přispějí k managementu revitalizačního procesu, a pokud je to možné, také k jejich opětovnému využití. Cíl projektu regenerace brownfieldů vytvoření koncepce managementu těchto ploch ABC kategorie brownfieldů A – dobrá poloha, jasné vlastnické vztahy a málo problémů B – určité množství problémů a jisté možnosti atraktivity C – špatně přístupné, umístěné mimo komerční lokality D – rizika různého původu 2
Literatura a zdroje
1
http://www.urbaninfo.cz/wp-content/uploads/2011/02/Fisk%C3%A1ln%C3%AD-aekonomick%C3%A9-n%C3%A1stroje.pdf 2 Příručka pro vlastníky brownfieldů, Ústí nad Labem, IURS. 16 s. Analýza brownfieldů : v ORP Ústí nad Labem a Statutárním městě Ústí nad Labem. Praha : IURS, 2010. 29 s. SPF Group. Studie Krásné Březno - Poloostrov : analýza území. Ústí nad Labem: SPF Group, v.o.s., 2011. 33 s. ŠERÁ, Barbora. Studie Krásné Březno - Poloostrov : Východní výběžek. Ústí nad Labem : CircUse, 2011. 14 s.
15
LORKOVÁ, Helena. Studie Krásné Březno – Poloostrov: Východní výběžek. Ústí nad Labem: CircUse, 2011. 23 s. CircUse Ústecký kraj [13.8.2012] http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98838&p1=183826 www.usti-nad-labem.cz [13.8.2012] http://www.mapy.cz [13.8.2012] http://www.pergolykucera.cz/?page_id=24 [17.8.2012] http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf [17.8.2012]
16
Zpráva z praxe – Posouzení vhodnosti umístění nových budov Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě Termín: 1. 5. – 31. 5. 2013 Jméno: Adam Benešovský, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Katedra městského inženýrství Místo praxe: Hochtief CZ a.s.
Kapitola – Hochtief CZ a.s. Společnost Hochtief CZ je součástí významné nadnárodní společnosti Hochtief. Spolupracuje s jeho pobočkami z Evropy a zámoří. Svým zákazníkům poskytuje firma široké spektrum služeb na vysoké kvalitativní úrovni, které jsou založeny na jeho zkušenostech a znalostech trhu, na vstřícném a odpovědném přístupu. V současnosti zaměstnává cca 1250 pracovníků, kteří realizují stavby v segmentech stavebního trhu celé České republiky. Jde o bytovou, občansko-administrativní, průmyslovou, ekologickou a vodohospodářskou výstavbu, včetně projektů dopravní a liniové infrastruktury.
Obrázek 1 Vizualizace nových budov LF OsU
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe bylo posouzení vhodnosti umístění nových budov Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Ohled byl brán nejen na stavby samotné, ale i na napojení dané oblasti na dopravní infrastrukturu města. V práci se nachází popis původního, současného i budoucího stavu budov, rozbor napojení oblasti na dopravní infrastrukturu, rozbor bydlení a občanské vybavenosti. V práci je rozebrán význam této stavby a jejího budoucího využití
17
nejen pro LF OsU, ale i pro celý region, jiné možné využití původních objektů a jiné možné umístění nových budov pro LF OsU.
Popis konkrétních prací, projektů, jednání, diskuzí, na kterých se student podílel Řešené území Lokalizace území Nové budovy Lékařské fakulty Ostravské univerzity se nacházejí v městské části Ostrava – Zábřeh na ulici Syllabova v areálu bývalé nemocnice, blízko ulic Ruská a Plzeňská v centrální části města.
Původní stav Před zahájením stavebních prací se v řešeném území nacházely nevyužívané chátrající budovy, které dříve sloužily jako zdravotnická zařízení. Stav budov by se dal popsat jako špatný – rozbitá okna, opadané vnitřní i venkovní omítky, popraskané komunikace, plísní napadené a mokré zdivo a stavení suť okolo objektů.
Obrázek 2 Fotodokumentace původního stavu
Současný stav V současné době probíhá rekonstrukce původních objektů. Proběhly demoliční a bourací práce, okna byla odstraněna a nyní se přistavují další podlaží, která zvýší kapacitu celé fakulty. Většinou se jedná o přístavbu ze dvou na tři nadzemní podlaží, v některých částech se nyní přistavuje z jednoho na dvě nadzemní podlaží. Stav komunikací je stejný jako před začátkem stavebních prací, opravy proběhnou až v poslední fázi realizace.
18
Obrázek 3 Fotodokumentace současného stavu prací 1
Obrázek 4 Fotodokumentace současného stavu prací 2
Výsledný stav Výsledkem všech stavební prací budou nové budovy Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, které nabídnou vyhovující výukové prostory pro současné i budoucí studenty LF. Velkou výhodou celého areálu je vzrostlá zeleň, která doplní velmi atraktivní architektonické zpracování budov. Barevné zpracování obvodových plášťů se dle mého názoru drží známého sousloví „černá Ostrava“. Možná by nebylo špatné, kdyby se návrh spíše obrátilk názvu hudebního festivalu Colours of Ostrava. Vznikl by tak komplex, který by mohl být vzorem pro další nové stavby v celé Ostravě. Díky zeleni je areál vcelku dobře oddělen od neatraktivního a rušného prostředí Vítkovic a Zábřehu. Navíc nabídne příjemné prostředí pro studium hlavně v jarních, a letních měsících.
19
Obrázek 5 Vizualizace výsledného stavu
Dopravní dostupnost Automobilová dostupnost Hlavními dopravními tepnami, které vedou v blízkém okolí řešeného území, jsou ulice Plzeňská a Ruská. Přímo kolem LF OsU vede ulice Syllabova a U Cementárny. Dopravní infrastruktura je na dobré úrovni. Velkou výhodou celého komplexu je vybudované prostorné parkoviště. Povrch parkoviště tvoří betonové dlaždice o rozměrech asi 100x100mm s velkými mezerami, které činí pěší pohyb velmi nepříjemným. Řešením by bylo předláždění celé plochy, popř. lepší napojení na pěší komunikace, kde se chodec může pohybovat pohodlněji. Okolní komunikace jsou v současnosti popraskané a bude nutné je opravit. Pokud by se tak nestalo, cesty by velmi kazily celkový dojem nových staveb. Poněkud nešťastným se jeví také složitý půdorys parkoviště.
20
Obrázek 6 Stávající parkoviště
Obrázek 7 Povrch parkoviště
Dostupnost MHD Za velkou výhodu se dá považovat velmi dobré napojení území na ostatní části Ostravy prostřednictvím MHD. Doprava do centra Ostravy je zajištěna ze zastávek Ředitelství Vítkovic a Štramberská. Z těchto zastávek trvá cesta 13 minut tramvajovou linkou 2. Do Poruby se studenti a zaměstnanci mohou dopravit za 20 minut tramvajovou linkou 7 a to ze zastávek Palkovského a Hulvácká. Tramvaje tím pádem zajišťují i dobré napojení na vlaková nádraží. Další možnost dopravy nabízí také autobusová zastávka Romo, kterou projíždí linka 57. Všechny zmíněné zastávky se nacházejí v okruhu do 500m od LF OsU, na obrázku je vyznačena vzdálenost 400m. Není tedy nutná investice do budování nových zastávek. Za velmi potřebné považuji úpravy pěších komunikací směrem k zastávkám, protože jsou v současné době ve špatném stavu a nevyhovují požadavkům na bezbariérový pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace.
21
Obrázek 8 Vyznačení zastávek MHD v okolí LF OsU
Bydlení a občanská vybavenost Tento rozbor byl proveden proto, že cestováním mezi kolejemi, školou a nemocnicí stráví studenti 60 – 90 minut denně, pokud musí použít hromadnou dopravu. Je zde tedy velká pravděpodobnost, že mnozí budou chtít ušetřit čas a zvolí bydlení v okolí jejich fakulty. Rozbor občanské vybavenosti je zaměřen na objekty vyšší OV. Za zásadní nedostatek se dá považovat absence menzy, popř. jiného dotovaného stravovacího zařízení. Podél ulice Ruské najdeme stravovací zařízení, ale studenti zde přijdou o cenové zvýhodnění. V okolní zástavbě najdeme rodinné i bytové domy. Rodinné domy mají většinou dvě nadzemní podlaží. Bytové domy se nejčastěji skládají z jednoho podzemního a tří nadzemních podlaží. Realitní kanceláře v současnosti nabízejí byty k pronájmu a ceny začínají na 4 000 Kč a končí na 25 000 Kč. Průměrná cena se pohybuje okolo 6 500 Kč a za ni se dá sehnat byt o ploše 60 m2. Pokud tedy studenti nebudou bydlet na kolejích, mají tedy celkem dobrou možnost sehnat si byt do pronájmu. V blízkém okolí se nachází mnoho průmyslových areálů, které nejsou atraktivní pro život mladých lidí. V posledních letech se však pracuje na navrácení života do Dolní oblasti Vítkovic. Vytvořena byla multifunkční aula Gong, Vysoká pec číslo 1 (výukový exponát), v budoucnu expozice věnovaná českému průmyslu v 6. Ústředně a Velký svět techniky. Tato historická lokalita získá nové kulturní, vysokoškolské a vědecko-výzkumné zázemí včetně zón pro volný čas. Celý projekt se snaží o propojení Dolní oblasti Vítkovic s centrem, což příznivě ovlivní i dopravní situaci okolo LF OsU. Pro studenty, kteří se rozhodnou pro bydlení v blízkosti LF, se tak nabízejí velké možnosti společenského vyžití. Pro každodenní možnost zábavy se dá využít nedaleký Avion shopping park, který nabízí velkou spoustu obchodů různého druhu, restaurace a také kinosály. Podobnou nabídku má také Fórum Nová Karolina, zde se dá obstarat i bydlení, ale asi mimo finanční možnosti drtivé většiny studentů. Velké kulturní a sportovní akce (koncerty, hokejová utkání, lední revue atd.) se konají v ČEZ Aréně vzdálené asi 1 kilometr od LF OsU. Městský stadion se nachází v těsném sousedství.
22
Co přinese nový komplex LF OsU Dá se říct, že již získání akreditace OsU pro vybudování Lékařské fakulty, znamenalo velký úspěch pro celou univerzitu. Obrovský význam má tento počin nejen pro město, ale i pro celý region. Otevřela se také možnost rozvoje průmyslových odvětví orientovaných na biologii, farmacii atd. Pro Fakultní nemocnici Ostrava to znamená také jisté zvýšení prestiže a vyřešení statutu fakultní nemocnice. Navíc zde učí odborníci z Fakultní nemocnice Ostrava a to znamená úzké propojení studia a praxe. Samotné stavby přinášejí všeobecně vyšší kvalitu i množství výukových prostor. Přilehlý park má obrovský potenciál pro vytvoření celkového příjemného studijního prostředí. Výsledkem projektu budou budovy složené z jednoho podzemního podlaží a čtyř nadzemních podlaží. Ve čtvrtém podlaží jsou však plánovány pouze tři místnosti, hygienické zařízení a strojovna výtahu. Přestavěné budovy nabídnou nové kanceláře, učebny, hygienické zařízení, operační sály, pokoje, skladovací prostory, výtahy a celkový bezbariérový přístup. Studentům bude poskytnuto moderní vybavení potřebné pro kvalitní výuku. Z technického hlediska je velmi důležité to, že se objekty napojí na stávající inženýrské sítě a nově se vybudují pouze přípojky. Obrovským plusem celého projektu je fakt, že se nejedná o novostavbu na zelené louce, ale že se zde znovu využívá stavba, která v minulosti ztratila svou funkci a hodnotu. V minulosti a ani dnes toto není zcela běžná záležitost. Velmi se mi líbí fakt, že dříve areál sloužil lidem jako nemocnice, a v příštích letech bude vychovávat nové lékařky a lékaře. Staré budovy od nových sice nejspíš nikdo nerozezná a projdou obrovskou změnou, ale toto jakési významové propojení zde bude pořád. V tomto ohledu tedy přináší výměnu starého nevyužívaného areálu za nový, který se bude moci užívat po desítky let.
Obrázek 9 Porovnání původního a nového vzhledu budov
Vhodnější využití a umístění Vhodnější využití původních objektů Při terénním průzkumu stavby LF OsU a okolí bylo zjištěno, že v blízkosti zcela chybí zařízení pro Fitness a wellness. Území se nachází v hustě obydlené oblast. Tato zařízení se v současné době těší velké popularitě a jistě by zde našla uplatnění. V takovýchto
23
zařízeních se provozuje posilovna, tělocvična, spinning, jumping, sauna, solárium, popř. vibrogym. Dále v území chybí zařízení, které by provozovalo zájmové kroužky (modelování, kresba, výuka cizích jazyků), popř. sportovní aktivity pro komplexní rozvíjení fyzických aktivit dětí. Při kombinaci zájmových kroužků pro děti a odpočinkových volnočasových aktivit pro rodiče dostáváme zařízení, které přitáhne do oblasti více mladých lidí a rodin s dětmi. Přilehlý park také lépe využijí právě tito návštěvníci než studenti, kteří stráví mnoho času náročným studiem lékařských oborů.
Vhodnější umístění nových budov LF OsU Zásadním problémem celého projektu je dojíždění studentů i lékařů. V tomto případě by bylo ideální umístit nové budovy fakulty přímo do areálu Fakultní nemocnice Ostrava. Nabízí se jihozápadní část okolo ulice K Myslivně, kde je dostatek volné plochy pro další výstavbu. Zastávky Fakultní nemocnice a Pod nemocnicí nabízí pohodlné spojení pro studenty dojíždějící z Ostravy a okolí na autobusovou i tramvajovou síť. Fakultní nemocnice navíc sousedí s kampusem VŠB-TUO, kde se nacházejí koleje, menzy a další objekty, které slouží studentům ve volném čase.
Koleje OsU Fakultní nemocnice Ostrava
LF OsU
Obrázek 10 Vyznačení nejrychlejší trasy spojující Fakultní nemocnici Ostrava, LF OsU a koleje OsU – délka trasy 38 km
24
Koleje VŠB-TUO
Menza VŠB-TUO
Fakultní nemocnice Ostrava
Navržené umístění LF OsU Obrázek 11 Vyznačení trasy při vhodnějším umístění LF OsU v areálu Fakultní nemocnice Ostrava
25
SWOT analýza vybraného areálu LF OsU SILNÉ STRÁNKY Rozlehlý areál Možnost dalšího rozvoje Bohatá a hodnotná zeleň Dostupnost MHD Atraktivní architektonické zpracování budov Blízká Vítkovická nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny Rozvíjející se nedaleký areál Dolní oblasti Vítkovic Sousedství se současnou LF OU Rozlehlé parkoviště Vybudované sítě technické infrastruktury Historická spojitost budov se zdravotnictvím Vyšší občanská vybavenost v okolí - ČEZ Aréna, Městský stadion, Gong atd.
SLABÉ STRÁNKY Neatraktivní lokalita pro bydlení studentů V současnosti je zeleň neudržovaná Okolní průmyslové areály Celková značná neudržovanost okolí Povrch parkoviště Současný mobiliář v okolí je nepoužitelný Kvalita komunikací Vzdálená Fakultní nemocnice Ostrava Nutnost dojíždění lékařů na LF OU Vzdálené studentské koleje
26
PŘÍLEŽITOSTI Zatraktivnění celé lokality Příchod mladých lidí do stagnující oblasti Zvýšení počtu lékařů v regionu Vybudování parku okole fakulty Možná spolupráce s penzionem pro důchodce Vybudování nového studentského bydlení Spolupráce s blízkou Vítkovickou nemocnicí Nová budova nabídne prostředí pro vědu a výzkum Při volbě jiné lokality - blízké Fakultní nemocnici mohla být LF symbolem sbližování univerzit HROZBY Neochota mladých lidí bydlet v dané lokalitě Nedostatečná péče o okolí LF OU - zeleň, infrastruktura Vandalství Pokles zájmu o studium medicíny
Závěr Účelem této práce bylo zhodnocení vhodnosti umístění nové Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Mezi velké klady bych zařadil to, že se opravují staré objekty bývalé nemocnice. Zdravotnictví v této lokalitě má své kořeny a pokračování tohoto odvětví ve formě vychovávání nových lékařů je jistě vhodné. Architektonické ztvárnění je moderní a atraktivní. Barevné zpracování je trochu nudné a širší spektrum barev by více oživilo celkově zašedlou oblast Zábřehu a Vítkovic. Celý areál obléhá rozlehlý park s bohatou zelení, který dotvoří příjemné studijní prostředí. V současné době se v okolí pronajímají byty za přijatelné ceny, takže se studenti mohou rozhodnout sami, jestli chtějí bydlet na kolejích a trávit dost času cestováním, nebo zda si pronajmou byt a nějaký čas si ušetří. Mezi zásadní nevýhody bych zařadil vzdálené koleje i Fakultní nemocnici Ostrava a nutnost náročného dojíždění mezi jednotlivými ubytovacími a vzdělávacími zařízeními. Absence menzy je podle mne zásadním nedostatkem. Také celkový vzhled okolí bych hodnotil spíše jako zašlý a pro mladé lidi nezajímavý. Ale toto je spíše záležitost bydlení samotného. Nové prostory zlepší image celé OsU. Dispozičně a kapacitně budou budovy vyhovovat potřebám LF OsU. V příštích desítkách let bude o kvalitní studijní prostory budoucích lékařů jistě dobře postaráno. Z časových a finančních důvodů však bylo potlačeno pohodlí studentů, kteří sice budou studovat v moderním prostředí, ale stráví mnoho času cestováním. Podle mého názoru měla být fakulta přesunuta do areálu Fakultní nemocnice Ostrava, kde je dostatek volné plochy pro výstavbu nových budov. Zajištěno by bylo pohodlné ubytování i stravování studentů. Vyučující i studenti by navíc nemuseli složitě cestovat přes celé město.
27
Budovy v Zábřehu bych raději využil jako fitness a wellness centrum s prostory pro zájmové kroužky dětí. Takové využití by do oblasti přilákalo mladé rodiny s dětmi, lépe by se využili přilehlý park a oblast by výrazně ožila.
Závěrečné zhodnocení Praxe ve firmě Hochtief CZ a.s. pro mě byla prvním kontaktem s takto velkou stavební firmou. I když se v tomto případě nejednalo o každodenní docházení do sídla společnosti, měl jsem možnost během konzultací nasát atmosféru, jaká zde panuje. Můj vedoucí mi během naší spolupráce dal mnoho cenných rad a poskytl dostatek podkladů pro vypracování této zprávy. Rovněž bylo přínosné, do jaké šířky jsem se mohl celému projektu věnovat.
28
Zpráva z praxe – Zhodnocení kulturních památek v areálu bývalého dolu Dukla. Termín: 4. 5. - 30. 6. 2012 Jméno: Eva BERÁNKOVÁ, VŠB – TU Ostrava, Katedra městského inženýrství, Místo praxe: RPG Real Estate
Základní údaje o praxi Praxe byla vykonána u realitní společnosti RPG RE, sídlící na ul. Gregorova 3/2582 701 97 Ostrava. Mým supervizorem byla paní Ing. arch. Markéta Paskovská. Mým úkolem bylo zjistit co nejvíce informací o bývalém areálu dolu Dukla, zejména informace týkající se tří kulturních památek, aby bylo možno tyto kulturní památky vypsat ze seznamu památkově chráněných objektů. V tomto případě se jednalo o objekt koupelen, kombajnové dílny (dílny č. 1) a zámečnické dílny (dílny č. 2). Všechny objekty jsou zanedbané, delší dobu neobhospodařované a objekt koupelen delší dobu nevyužíván.
Obr. 1 Vrátnice dolu Dukla
29
Obr. 2 Kulturní památka – Koupelny
Obr.3 Kulturní památka – Kombajnová dílna (dílny č.1)
Obr. 4 Kulturní památka – Zámečnická dílny (dílny č.2)
a. Současná situace na dole Dukla Poslední vozík uhlí vyjel 10. ledna 2007. Po tomto historicky posledním aktu se začalo s likvidací dolu. To představovalo zasypání tří jam do hloubky 30m a uzavření sarkofágem. Likvidace povrchových objektů přišla na řadu v letech 2008-09. Od 1. dubna 2007 se rozhodnutím představenstva OKD důl Dukla stal VOJ s názvem „Dukla-útlum“. Zaměstnanci se z větší části přesunuli na Důl Paskov a likvidace povrchových staveb mohla začít. Zlikvidována kromě provozních objektů byla i těžní a skipová věž. Jediné co po dolu zůstalo jen pár objektů z toho tři objekty, které 3.4.1997 byly památkovým ústavem označeny za kulturní památky a byly zaneseny do Ústředního seznamu památkové péče. Většina objektů
30
areálu byla likvidována odstřely, které se mnohdy neobešly bez komplikací. Objekt bývalé kompresorovny, který byl rovněž označen za kulturní památku, musel být na základě statického posouzení rovněž zdemolován, protože pokud by došlo k jeho záchraně, bylo by to za cenu jeho historické hodnoty. Návrhová opatření statické záchrany paradoxně ničila to, co objekt tvořilo památkově cenným. Dne 12.6.2008 přešel důl Dukla do společnosti Dukla Industrial Zone, a.s. Na společnost RPG RE Land, s.r.o., jakožto společnost nástupnickou, přešlo vnitrostátní fúzí sloučením jmění zanikající společnosti Dukla Industrial Zone, a.s. a to s rozhodným dnem fúze 1.1.2010. RPG RE Land je v současnosti majoritním vlastníkem. Dalšími vlastníky jsou Statutární město Havířov, Dalkia Česká republika, a.s., Lesy České republiky, s.p., Green gas DPB, a.s., Autodům Vrána, s.r.o. a Ing. Jaroslav Stařičný. Neduhem, se kterým se potýká vlastník dolu Dukla, trápí i majitele nedalekého dolu Barbora, Diamo, s.p. Tím neduhem jsou krádeže barevných kovů nebo cokoliv co by se dalo zpeněžit. V tiskových zprávách se uvádí, že i když je areál oplocen, střežen fyzickou i elektronickou ostrahou, tak dochází k devastaci a rozkrádání svěřených kulturních památek a ročně tak tento boj stojí vlastníka miliony korun.
Řešení a cíl praxe Praxe byla vykonána za účelem zjištění všech dostupných skutečností o daných objektech, které by se mohly stát důležitým a podstatným argumentem pro vypsání daných kulturní památek ze seznamu. Klíčové údaje byly zjištěny pomocí webových stránek, diplomové práce Ing. Zuzany Hykšové a badatelskou činností ve Státním okresním archivu a osobní obhlídkou dané lokality a objektů. Při zkoumání daného problému bylo zjištěno, že všechny tři objekty mají 100 a více let a za celou jejich historii, se neuskutečnil žádný významnější investiční zásah, který by po technické stránce těmto objektům prodloužil jejich životnost. Na základě životního cyklu staveb a uváděných životností dle odborné literatury bylo konstatováno, že všechny tři objekty dožily svůj životní cyklus a dostaly se do fáze, kde by měla být zodpovězena otázka: co s nimi dál? Aby bylo rozhodnutí podloženo nějakými daty, byl vytvořen orientační propočet nákladů, který dokládal ekonomickou náročnost obnovy stávajících objektů do původního vzhledu. Na základě ekonomické náročnosti záchrany kulturních památek se nabízelo ještě druhé řešení, a to již zmíněné vypsání památek z památkové ochrany a jejich likvidace, čímž se uvolní plocha na rozvoj nového investičního záměru v dané lokalitě, které sebou přinese nové oživení této lokality.
Průběh praxe Za své působení na praxi pod RPG RE jsem se účastnila převážně osobních schůzek s p. Paskovskou, při kterých byly debatovány poznatky a možná východiska z problému. Při našich schůzkách byly ze strany p. Paskovské poskytnuty materiály a podklady, ze kterých bylo možno čerpat a z mé strany docházelo ke konzultacím nově zjištěných skutečností, otázkám a návrhům možného řešení. Jedna ze schůzek byla věnována vlastní obhlídce objektů, kdy jsme osobně zajeli se správcem objektů na prohlídku kulturních památek, a byl zdokumentován stávající stav. Výstupem z mé praxe se stal „sešit“, ve kterém byly obsaženy všechny informace a z nich uvedeny závěry, ke kterým jsem během praxe dospěla. Součástí tohoto „sešitu“ byla taky fotodokumentace obsahující fotky z místního focení.
31
Závěrečné zhodnocení Praxe probíhala podle předem nastavených termínů schůzek, kdy jsme si ujasnily co, kdy a kde bude projednáváno a řešeno. V průběhu praxe jsem se dozvěděla bližší informace o realitní společnosti RPG RE, o předmětu jejich činností, jak probíhá péče o jejich majetek apod. Dále jsme se ve vztahu k předmětu řešení praxe dozvěděla informace ohledně památkové péče, nastudovala jsem památkový zákon a prostudovala jsem historii hornictví v Dolní Suché. Dále jsem měla možnost nahlédnout do práce zaměstnanců Státního okresního archívu Karviná, kde jsme se seznámila s možnostmi archivování informací, tiskovin, dokumentace apod. Čerpala jsem zejména z webových stránek týkajících se dolu Dukla, informací z archívu a podkladů, které mi poskytla p. Paskovská. Při dalším zpracování jsme využila znalosti získané studiem na VŠ. V případě Dolu Dukla došlo k tomu, že v roce 1997 památkový ústav vyhlásil na tento důl památkovou ochranu. Domnívám se, že vyhlášení kulturních památek bylo v době, kdy objekt již technicky dožíval a vyžadoval stavební zásah. Tomu se dostálo až ve chvíli likvidace a útlumu provozních činností, a to takovým stylem, že památky byly zasaženy a jejich původní vzhled a tvář, díky kterým byly jmenovány za kulturní dědictví, byly zničeny. V současnosti nevidím žádné reálné využití pro tyto objekty. Jejich technický stav neumožňuje, aby byly objekty efektivně provozovány a pakliže bychom se přiklonili k variantě rekonstrukce, výsledná investice by se vyšplhala do závratných výšin, které nekorespondují s udržitelností a efektivitou. Pro objekty by bylo nezbytné také zavedení nových inženýrských sítí. V blízkosti dolu Dukla se nachází důl Barbora, který má poměrně stejnou historii. Jeho kulturní památky jsou ve značně lepším stavu než na Dole Dukla. Pokud by se vyjmuly kulturní památky Dolu Dukla z evidence památkového úřadu, tak by v lokalitě památky stejného charakteru zůstaly a nevytratily se z lokality.
32
Stáž v organizaci CZECHINVEST Termín: 9. 12. -15. 12. 2012 Jméno: Jakub Blažej, VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební Místo praxe: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
Organizace CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.
Služby CzechInvestu:
informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele
implementace dotačních programů financovaných EU a státem
formální poradenství k projektům
správa databáze podnikatelských nemovitostí
podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem
pomoc při realizaci investičních projektů
zprostředkování státní investiční podpory
AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích
33
Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich vzniku bylo rozšíření nabídky služeb. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu.
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe bylo podrobné seznámení s organizací CZECHINVEST zaměřenou na problematikou browenfieldů, seznámení se s interním systémem správy brownfieldů a následná práce se systémem (editace, vkládaní nových brownfieldů, úpravy, a zpřesňování dat). Vzhledem k tomu, že organizace CZECHINVEST je nevýrobního charakteru, její práce v oblasti brownfieldů spočívá zejména v zjišťování informací ohledně browenfieldů jako takových, tzn., vyhledává patřičné plochy, které jsou v současné době nevyužívány, zjišťuje jejich majetkové poměry a na základě dohodnutí s vlastníkem či vlastníky určitého pozemku je vkládá do veřejného seznamu, kde jsou k dispozici pro nahlédnutí. Dále zprostředkovává komunikaci mezi potenciálními investory a majiteli brownfieldů a tímto pomáhá k rekultivaci nevyužívaných ploch, pozemků a objektů.
Popis konkrétních prací Většina mé práce se týkala interního systému brownfieldů, kde jsem zpřesňoval a doplňoval informace k určitým lokalitám, vykládal interní poznámky a přesněji specifikoval a danou lokalitu, rozlohy ploch, popis objektů vyskytujících se na daném pozemku a majetkové poměry. Protože se jedná o interní informace, nejsem oprávněn je přesně specifikovat a podrobně rozepsat. Další náplní mé stáže byli výjezdy na dvě lokality brownfieldů, kde proběhla obhlídka místa, zaměření plochy a průzkum stávajících objektů. Nedílnou součástí výjezdů na dané lokality bylo zhotovení fotodokumentace.
Lokalita 1. Průmyslová zóna Poldi Kladno Kraj:
Středočeský kraj
Okres:
Kladno
Obec:
Dubí u Kladna
Typ lokality:
Areál (plocha s budovami)
Stručná charakteristika lokality: Huť Poldi založil roku 1889 Karl Wittgenstein. Podnik postupně rostl, zejména válečnými zakázkami v obou světových válkách, a ve druhé polovině 20. století do ní byla včleněna prakticky veškerá ocelářská výroba v Kladně. Po roce 1989 nastal úpadek a podnik se rozpadl na několik nástupnických firem. Část patří od roku 1999 německé firmě Scholz a.s.
34
Stávající využití:
Částečně využíváno
Předchozí využití lokality:
Průmysl
Rozloha lokality:
11.000,00 m2
Poloha lokality:
Extravilán (mimo zastavěné území obce)
Navrhované využití:
Průmysl a podnikání (služby, obchod, kanceláře)
Využitelná plocha:
5.500,00 m2
Zastavěná plocha:
4.000,00 m2
Vlastnictví:
Soukromé
Počet vlastníků: Nájemní vztahy v lokalitě:
1 Ano
Geologické limity (chráněná ložisková území, dobývací prostory, chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, území se zvláštními poměry geologické stavby): Nejsou Limity ochrany přírody a krajiny (chráněná území, Natura 2000, ÚSES, Evropsky významné lokality atd.): Nejsou Ochrana podzemních a povrchových vod (ochranná pásma vodních zdrojů, chráněná oblast přirozené akumulace vod, záplavové území, ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů apod.): Ne Ochrana zemědělského půdního fondu v lokalitě: Nejsou
35
Obr. 1 Situace objektů
Lokalita 2. Průmyslová zóna Poldi Kladno Kraj:
Liberecký kraj
Okres:
Semily
Obec:
Turnov
Typ lokality:
Areál (plocha s budovami)
Stručná charakteristika lokality: Bývalý pivovar (sladovna) s částí pivovarského dvora, zahradou, navazují na další bývalé pivovarské objekty a pozemky, které jsou využitelné pro investiční záměr. V centru Turnova, dobře dopravně dostupné, k dispozici jsou plochy vhodné k parkování. Stávající využití: Objekt je momentálně bez využití, okolní areál slouží pro služby, dílny, sklady, atp. Celkem k dispozici 6500 m2 Předchozí využití lokality:
36
Bydlení. Objekty v lokalitě byly částečně využívány pro bydlení, ale zejména pro služby (dílny, drobná výr Rozloha lokality:
825,00 m2 Intravilán (uvnitř zastavěného území obce)
Poloha lokality: Počet obyvatel obce:
15000
Podpora regenerace místní samosprávou: Ano Regenerace areálu součástí zpracovaného regulačního plánu (neprošel schvalováním), bude nahrnuto do územního plánu. Navrhované využití: Cestovní ruch, objekt pro ubytování a služby Pro navrhované využití možný střet s územně plánovací dokumentací (ÚPD):Ne Záměr v souladu se všemi plánovacími a rozvojovými dokumenty Lokalita byla podpořena z veřejných zdrojů: Ne Předpoklad čerpání zdrojů EU Využití podle územně plánovací dokumentace (ÚPD): Připravuje se zpracování nového ÚP, ve stávajícím se počítá s využitím areálu dle rozvojového záměru, je zapracováno v regulačním plánu, který neprošel schvalovacím procesem. Vlastnictví:
Soukromé
Počet vlastníků: Nájemní vztahy v lokalitě:
3 Ano
Vlastní objekt bez závazku (krátkodobé pronájmy), nájem v navazujících objektech na dobu neurčitou, s možným uvolněním převážné části areálu do 1 měsíce.
Stručný popis objektu: Založen na přelomu 17. A 18. Století. Objekt bývalá sladovna, na kterou navazují další pivovarské objekty, které je možné zapojit do investičního záměru. Objekt se nachází v centru Turnova, v návaznosti na nákupní zóny, dobrá dopravní dostupnost, plochy využitelné pro parkování.
Zastavěná plocha:
358,00 m2
Podlahová plocha:
700,00 m2
Počet podlaží:
2
Původní funkce:
pivovar
Dnešní funkce:
bytový dům, bez využití
37
Optimální využití:
bydlení, služby, ubytování
Fyzický stav dnes:
špatný
Subjekt zodpovědný za současný stav:
vlastník
Využitelnost objektu v současném stavu/nejvhodnější způsob regenerace: Možná rekonstrukce:
Ano
Možná demolice:
Ne
rekonstukce
Poznámky (existující investiční záměry apod.): Zpracována projektová dokumentace, vydáno stavební povolení pro rekonstrukci na objekt bydlení, služeb, penzion.
Obr. 2 Vjezd do areálu
Obr. 3 Pivovarská budova
Závěrečné zhodnocení Praxe mi zvětšila rozhled v oblasti problematiky brownfieldů, a to hlavně v tvoření a správy databáze, ale také v jednání a komunikaci s lidmi. Praxe v organizaci CZECHINVEST mi také přinesla nové informace zejména v oblasti ekonomicko-právního charakteru spojených s pozemky a objekty, které jsou v současné době nevyužívané a dále by mohli být rekultivovány a znovu oživeny. Celá praxe pro mě byla velkým přínosem informací v problematice brownfieldů.
38
Zpráva z praxe – image města Ústí nad Labem
Termín: 25. 6. - 29. 6. 2012 Jméno: Tomáš Břoušek, Tomáš Caha, VŠB – TU Ostrava, katedra městského inženýrství Místo praxe: Magistrát města Ústí nad Labem Odborná praxe byla vykonána 25. - 29. června na magistrátu v Ústí nad Labem na Odboru strategického rozvoje, oddělení rozvoje. Činnosti oddělení:
zastupuje město v národních a mezinárodních orgánech pro přípravu a implementaci dotací
zajišťuje a zpracovává projekty na oživení podnikatelských a investičních aktivit ve městě,
zpracovávání strategických rozvojových dokumentů města,
zabezpečuje administraci komise Programu aktivní politiky města Ústí nad Labem
shromažďuje projektové záměry města
zajišťuje tvorbu, doplňování a aktualizaci zásobníku projektových námětů
zabezpečuje prezentace rozvojových záměrů a projektů města
zajišťuje průběžné poskytování služeb příchozím investorům,
aktivně sleduje vývoj záměru a účastní se na jednání s investory,
asistuje při realizaci investičního záměru,
zabezpečuje prezentaci služeb a pobídek pro investory i na veletrzích a výstavách,
zpracovává soubor místních investičních pobídek a služeb,
nabízí prodej a pronájem vybraných pozemků v majetku města, včetně organizačního zajištění výběrových řízení,
zajišťuje a zpracovává projekty na oživení podnikatelských a investičních aktivit ve městě,
vyjadřuje se k záměrům prodeje, pronájmu a nákupu majetku v souvislosti se strategickým rozvojem města
věnuje se přípravě a organizaci dalších forem financování rozvojových projektů města (EIB, PPP)
39
Cíle praxe
provést průzkum veřejného mínění formou ankety a zpracování výsledků
rešerše článků na téma image města, brownfieldy, Jaroslav Foglar, Rychlé šípy
vytvořit a propracovat tematickou akci pro veřejnost inspirovanou díly Jaroslava Foglara
Popis prací Průzkum veřejného mínění Předmětem průzkumu bylo zjistit, zda jsou spokojeni občané s životem v Ústí nad Labem, a jak vnímají problematiku místních brownfieldů. Odpovědi nám poskytlo 47 respondentů z celkového počtu 54. Anketa proběhla 25. a 26. června na Lidickém náměstí, Mírovém náměstí a u kostela Nanebevzetí P. Marie. Dotazovaný vzorek lidí je velmi úzký a z hlediska statistiky by bylo vhodnější dotázat se minimálně 200 lidí. Ve vymezeném čase to nebylo možné.
Anketa:
Občané mají město rádi, ale odpovídali spíše negativně. Nejsou spokojeni se současným stavem.
40
Převážná většina lidí vidí problém v kriminalitě. Zejména v kriminalitě romského obyvatelstva.
Lidé hodnotí jako nejvíce ohrožující brownfield hotel Máj nebo Předlice.
41
Hotel Máj Byl postaven na konci komunistické éry. Vlastníkem bývala společnost Interhotely Liberec a. s. Hotel v privatizaci před 12 lety získal Jaromír Houžvička. Zaplatil za něj pouhých 8 milionů Kč z prostředků, jež získal v restituci. Získal jej oficiálně 1. ledna 1998 od Fondu národního majetku, který již neexistuje. Hotel Máj měl v době prodeje pohledávky ve výši 155 tisíc Kč. Už v roce 2001 byl hotel uzavřen, Houžvička ze svého neúspěchu obviňuje imaginární ústeckou mafii. Od té doby Máj chátrá a váznou na něm pohledávky.
Předlice Jsou městská část Ústí nad Labem, ve které si obyvatelé žijí svým životem. Mají vnitřní řád zcela nezávislý na okolí a v současnosti patří mezi nejhorší ghetto v ČR.
Ulice Na Nivách v Předlicích, zdroj: vlastní fotografie
42
Zámek Větruše Je místem společenského života nejen Ústečanů. Součástí hlavní budovy Větruše je výletní restaurace s vyhlídkovou terasou, taneční sál a několik salónků, které slouží jako konferenční prostory. V budoucnu se uvažuje o dostavbě hotelové části. Stavba má také 30m vysokou věž, která slouží jako rozhledna. Z věže je překrásný výhled na labské údolí a město Ústí nad Labem. Pro lepší orientaci jsou ve věži umístěny panoramatické fotografie s označením zajímavých míst. Věž je otevřena celoročně. Dalším lákadlem tohoto areálu je zrcadlové a přírodní bludiště, dětské hřiště a sportoviště. V zrcadlovém bludišti se návštěvníci mohou pobavit pohledem do křivých zrcadel, prohlédnout si expozice ve výstavní části a navštívit informační středisko. V sousedství zrcadlového bludiště se návštěvníci ztratí v labyrintu zelených tújí přírodního bludiště.
43
Zdroj: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/turistum/kultura-a-sport/areal-vetruse.html
Zámek Větruše, zdroj: vlastní fotografie
U této otázky občané nejvíce přemýšleli. Město je obklopeno zelení, ale přesto lidem schází kulturní zeleň v centru města. Dále by uvítali více sportovních zařízení pro veřejnost a více obchodů s českými výrobky.
44
45
46
Visutá lanová dráha mířící k zámečku Větruše, byla zprovozněna v roce 2010. Jejím provozovatelem je Dopravní podnik města Ústí nad Labem a. s. Jedná se o nejdelší visutou lanovou dráhu v Česku bez samostatně stojících podpěr.
Lanová dráha Větruše, zdroj: vlastní fotografie
Anketa živnostníci: Tento dotazník byl doplněním předchozí ankety, která byla hlavním úkolem. Předmětem tohoto průzkumu bylo zjistit, jaký je vztah živnostníků k městu. Rovněž se jedná o sledování indikátorů Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. Jelikož odpověděli pouze čtyři lidé, proto nemá požadovanou vypovídací hodnotu. Pro větší počet tázaných by bylo potřeba, domluvit si schůzky přímo ve firmách. K tomuto jsme však neměli časový prostor. Oslovení podnikatelé byli dva zedníci (OSVČ), majitel projekční kanceláře (s.r.o.) o třech stálých zaměstnancích a prodejce zeleniny (OSVČ).
47
48
Tematická akce inspirovaná díly Jaroslava Foglara a názvem města úSTÍNADLAbem. Další částí praxe bylo vytvoření a propracování návrhů na tematickou akci inspirovanou díly Jaroslava Foglara, která má za cíl probudit zájem místních obyvatel jména o městskou část Předlice. V současné době se zde nachází několik velkých brownfieldů, pro které se ve většině případů nedaří nalézt zájemce. A také je zde problematické romské ghetto. Nachází se zde podobnost s popisem míst v dílech Jaroslava Foglara. Tento spisovatel zde prožil část svého dětství. Jednalo by se o vytvoření každoroční jednodenní akce (tradice) pro děti a rodiče. Hlavními prvky by byl kostel sv. Josefa, spojovaný se smrtí Jana Tleskače (dílo J. Foglara, Ježek v kleci), v Předlicích reprezentující část Stínadla a Mírové náměstí co by Druhá strana. Na těchto místech by se uskutečňovaly vědomostní a dovednostní soutěže, ruční psaní časopisu TAM-TAM, předčítání knih J. Foglara a divadelní představení místních spolků, odehrávající se v prostorách Předlic.
49
Některé návrhy k oživení města Ústí nad Labem (vlastní foto i úprava).
50
Výsledky průzkumu a jednotlivé návrhy tematické akce byly zpracovány do přehledné grafické podoby a prezentovány vedoucímu odboru strategického rozvoje Ing. Františku Podrápskému a Ing. Martě Šaškové.
Závěrečné hodnocení Naše praxe trvala 5 dní. Během této doby jsme poznali prostředí okolo rozlehlých brownfieldů v Ústí nad Labem a seznámili se s názory místních obyvatel. Bylo pro nás překvapením, jak ochotně se s námi podělili o své názory. Dalším velkým přínosem byla schůzka se zaměstnanci odboru územního plánování a správy majetku. Byly nám zodpovězeny dotazy, týkající se tvorby a správy územních plánů, územně analytických podkladů a mapových podkladů. Ve městě Ústí nad Labem se nachází velké množství rozsáhlých brownfieldů (11,7% zastavěného území), které ohrožují image města. Většinou jsou to bývalé průmyslové areály. Jedná se o velkou výzvu, najít nové využití a investory pro tyto objekty. Doporučujeme studentům spolupodílet se na této problematice pod vedením úředníků magistrátu.
51
Geotechnický monitoring pro podporu regenerace brownfields Termín: 18. 3. - 18. 5. 2013 Jméno: Martina Durczoková, Jiří Kolek, VŠB - TUO, Fakulta stavební Místo praxe: INSET s.r.o Společnost INSET s.r.o. se od roku 1991 profiluje jako spolehlivý a operativní partner investorů, projektových organizací a dodavatelů staveb. V současné době ve společnosti pracuje 116 odborníků, kteří jsou zárukou stability a vysoké technické úrovně prací a poskytovaných služeb. Vysoká odbornost zaměstnanců umožňuje využití nejnovějších poznatků z oboru, vlastní vývoj přístrojů, hardwaru a softwaru. Společnost má certifikován systém řízení kvality podle ČSN EN ISO 9001:2009, systém environmentálního managementu podle ČSN EN ISO řady 14001:2005 a systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle ČSN OHSAS 18001:2008. Praxe je zaměřená na geotechnický monitoring ve spojitosti s brownfieldy a byla vykonávána v Moravskoslezském kraji. První navštívené území, které může být chápáno jako brownfield, je hřbitov v Dolní Lutyni. Další lokality byly Valašské Meziřící, Lysůvky a Klimkovice. Posledním navštíveným územím byla příhraniční vesnice Chotěbuz.
Obr. 1 Měření sesuvu
Teoretické vstupy pro praxi Cílem této praxe bylo seznámení se s měřícími metodami a měřícími přístroji, které se využívají pro geotechnický monitoring. Nedílnou součástí staveb nebo ošetření území je geotechnický monitoring, který je mnohdy podceňován. Je ovšem potřeba si uvědomit, že náklady které jsou vynaložené na tento monitoring, jsou mnohonásobně nižší než náklady, které by bylo potřeba vynaložit na odstranění případné havárie. V rámci této praxe jsme se blíže seznámili s konvergometrem, inklinometrem, dilatometrem, dynamometrem a teplotním čidlem, které jsou běžně využívané v geotechnickém monitoringu. Konvergometr je zařízení, které slouží pro monitorování změny vzdálenosti mezi dvěma body, které jsou pevně ukotveny do prostředí. Konvergence měří deformace na povrchu.
52
Pro menší vzdálenosti se využívá konvergenční pásmo, u kterého je nutné provádět opravu z teploty.
Obr 2 Konvergometr
Vertikální inklinometr je přístroj, který má válcovitý tvar a je opatřen dvěma protilehlýma pojezdy. Toto zařízení primárně slouží pro určení hloubky smykové plochy. Dále umožňuje kvantifikovat posuny na smykové ploše. Jeho modifikací dostaneme horizontální inklinometr, který se používá pro monitorování sedání, např. pod tělesy násypů. Vertikální i horizontální inklinometr měří deformace vždy kolmo k ose vrtu.
Obr 3 Inklinometr
Dilatometr je měřící zařízení, pomocí kterého určíme, zda dochází ke svírání či rozevírání trhlin. Z obou stran trhliny jsou osazeny krátké svorníky, pomocí nichž se měří pohyby trhliny.
53
Obr 4 Dilatometr
Dynamometrů je celá řada. Jedná se přístroje, které slouží k měření napětí. V rámci tohoto projektu jsme měli možnost shlédnout megnetoelastický dynamometr Dynamag. Tento typ dynamometru je určený pro měření osových sil v kotvách a svornících.
Obr 5 megnetoelastický dynamometr Dynamag Teplotní čidla v tomto případě zaznamenávají poklesy a nárůsty teplot na daném materiálu.
Hřbitov v Dolní Lutyni Na území hřbitova v Dolní Lutyni se prováděla inklinometrická, konvergometrická, nivelační a dilatometrická měření. Tyto měření jsou prováděna z důvodu, že areál hřbitova včetně kostela se nachází na svahu, který je mírně nestabilní a dochází na něm k pohybům. Tento svah je výjimečný tím, že půda, která ho tvoří, je kontaminována bakteriálním rozkladem mrtvol.
54
Obr 6 Konvergenční pásmo
Obr 7 Konvergenční pásmo
Další zájmová lokalita se nachází na Valašsku, kde z důvodů plánované dálnice je nutné provést monitoring. Zřizují se jádrové vrty, které slouží pro stanovení geologických podmínek v trase budoucí komunikace. Část budoucí trasy komunikace je naplánovaná skrze místa, která nejsou ani zemědělsky ani stavebně využívána. Monitoring se dělá z důvodu stanovení velikosti vlivu nové komunikace na okolí, jako je například kolísání hladiny podzemní vody.
55
Obr 8 Jádrové vrtání
V pořadí třetí zájmovou lokalitu tvoří Lysůvky, skrz které byla vybudována nová rychlostní komunikace. Část této komunikace prochází opět územím, které doposud nebylo nijak využíváno. Byl proveden monitoring na kotvách, které slouží pro stabilizaci svahu, který má tendenci pohybovat se směrem do komunikace. Dalším navštíveným územím byl Klimkovický tunel. Vedení dálnice tunelem byla zvolena s ohledem ne šetrné “projití“ lázeňského města Klímkovice. V rámci geotehcnického monitoringu se mimo jiné měří teplota a napětí v sekundárním ostění tunelu a také teplota v hornině. Všechna naměřená data jsou sváděna do centrální měřící stanice, která je situována před tunelem. Z této stanice je umožněn i dálkový odečet a přenos dat.
56
Obr 9 Sběr dat Posledním místem byla Chotěbuz, kde bylo provedeno inklinometrické měření. Toto měření je už popsáno výše.
Obr 10 Inklinometr
Závěrečné zhodnocení Praxe byla velmi přínosná. Hlavní přínos spočíval v doplnění teoretických znalostí a názornou ukázkou v praxi. Dalším pozitivem této praxe byla její různorodost a pestrost. Zajímavým poznatkem bylo zjištění, že základním pilířem úspěchu je komunikace všech zúčastěných osob.
57
Vzhledem k tomu, že tato praxe byla zejména zaměřena na využití brownfieldu, tak jsme si měli možnost ověřit jak velký význam má v dnešní době. Důležitost brownfeildu je hlavně v budoucnu, jelikož se začnou využívat území, které jsou doposud nevyužitelné. Ve spojení s geotechnickým monitoringem můžeme kontrolovat území v průběhu stavby, ale také po jejím dokončení. Geotechnický monitoring před stavbou je důležitý pro správné zvolení výstavby. S firmou INSET s.r.o. jsme byli velice spokojeni. Firma se vždy snažila dny, které jsme trávili na praxi, skloubit se školní výukou. Firma nám vybírala zajímavé lokality, kde se prováděla důležité měření. Firma nám poskytla informace i papírové podklady, které se týkaly staveb, na kterých se prováděl monitoring. Komunikace s firmou byla výborné úrovni.
Obr 11 Údaje Inklinometru
58
Praxe CzechInvest Termín: 1. 3. - 31. 3. 2013 Jméno: Jana Erbová, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně-ekonomická, Katedra regionálního a lokálního rozvoje Místo praxe: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
Informace o organizaci Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace, která byla zřízená v roce 1992 Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Úkolem této agentury je posílit konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory zaměřené na malé a střední podnikatele, podnikatelské infrastruktury, inovace a získávání zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Polem působnosti CzechInvestu je celá oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu a tím ulehčuje komunikaci mezi státem, podnikateli a EU. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.
Služby CzechInvestu:
informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele
implementace dotačních programů financovaných EU a státem
formální poradenství k projektům
správa databáze podnikatelských nemovitostí
podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem
pomoc při realizaci investičních projektů
zprostředkování státní investiční podpory
AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích
Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich vzniku bylo rozšíření nabídky služeb. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy,
59
školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu.1
Teoretické vstupy pro praxi Co je to brownfield? Za brownfield se označuje nemovitost, která byla dříve využívána k průmyslovým, zemědělským, rezidenčním, vojenským či jiným aktivitám a nyní není dostatečně využívána a nese určitou ekologickou zátěž pro okolí. Její efektivní využití není možné bez procesu regenerace. Počet brownfieldů v ČR? Na základě studie bylo lokalizováno 2355 brownfieldových lokalit, jejichž celková rozloha je 10 326 ha a zastavěná plocha cca 421 ha. Další odhad však pojednává o čtyřnásobně větší existenci brownfieldů Důvody regenerace Tyto lokality brání rozvoji území, zejména zastavěného, a mohou tak způsobovat vážné problémy, brání hospodářskému rozvoji a celkově přispívají k špatnému obrazu celého územního celku. Díky vhodné regeneraci dojde k růstu ekonomických aktivit v regenerované oblasti a s tím spojené tvorby nových pracovních míst, zlepšení životního prostředí, zvýšení kvality života občanů.
Vlastní strategie: Obsahuje soubor cílů, které by měly být v krátkém, střednědobém a dlouhodobém horizontu naplněny. Jedná se o tyto cíle:
1
Krátkodobé cíle:
Implementace centrálně koordinovaného procesu regenerace brownfieldů.
Střednědobé cíle:
Maximální zapojení dostupných evropských zdrojů pro regeneraci brownfieldů v programovacích období 2007-2013
Regenerace brownfieldů pro budoucí průmyslové i jiné neprůmyslové využití
Rozvoj systému vzdělávání v oblasti regenerace brownfieldů a zabezpečení profesionalizace veřejné správy v rámci této problematiky
Dlouhodobé cíle a způsob jejich dosažení:
Snížení počtu brownfieldů a záborů zemědělské půdy pro novou výstavbu v souladu a principy udržitelného rozvoje
Zlepšení kvality urbánního prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti obcí a měst
http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu
60
Cílené a efektivní využití veřejných prostředků pro podporu regenerace brownfieldů, kde je veřejný zásah nezbytný a odůvodnitelný
Zavedení a zajištění aplikace nejlepší praxe při realizaci projektů regenerace brownfieldů, podpora profesionálně řízené realizace regenerace.
Zlepšení kvality životního prostředí a odstraňování starých ekologických zátěží v brownfieldových lokalitách ( tento cíl má jak střednědobí, tak dlouhodobý rozměr)2
Popis průběhu praxe První den praxe se odehrával v budově CzechInvestu ve Štěpánské ulici v Praze. Byla jsem zde seznámena s jeho různorodou činností a především s národní databází brownfieldů v ČR. V národní databázi brownfieldů se nacházejí lokality, které jsou připravené pro využití jak domácími tak i zahraničními investory. Její snahou je vrátit život na území, která člověku již posloužila a v současné době jsou nevyužitá. Zároveň investorům zjednodušuje výběr vhodného místa pro podnikání. Cílem regenerace je zvýšit přitažlivost a hodnotu jednotlivých lokalit na úroveň, kdy mohou přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce. Dostatečná nabídka zrekultivovaných areálů či zabezpečení financování nákladové mezery z veřejného sektoru pomůže snížit zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce, které jsou v rozporu s principy udržitelného rozvoje. Hlavním podkladem pro databázi je Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů. Od roku 2005 ji ve všech krajích mimo Prahy připravovala agentura CzechInvest. Práce na ní trvaly dva roky. Cílem této namáhavé dvouleté činnosti bylo co nejlépe charakterizovat nevyužívaná území a tyto informace využít pro přípravu dalších projektů. Podporuje investice v oblasti podnikání, bydlení, zábavních aktivit a podobně. Databáze navíc posílí absorpční kapacitu pro čerpání podpory ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013. Součástí praxe byla také návštěva ve výrobním areálu firmy STROJÍREN OSLAVANY, spol. s r.o., které se nachází na pozemku bývalého rosicko-oslavanského dolu KUKLA o výměře 54 292m2, tj. cca 54,3 ha. První část regenerace důlního areálu KUKLA proběhla až v letech 2004-2009, kdy byly postupně provedeny nezbytné investiční úpravy nejzdevastovanějších objektů v celkovém rozsahu 22,5 mil.Kč. Jednalo se o kompletní rekonstrukci hlavní výrobní haly D, opravu nákladní vrátnice, zpevněných komunikací, zbudování centrálního otopného systému, rekonstrukci historického vodojemu vodárenské věže. Pro druhou část regenerace brownfieldu, která probíhá v letech 2010-2013 bylo úspěšně využito 3 různých dotačních projektů z prostředků EU. Předmětem projektů je realizace technického zhodnocení vybraných objektů, tj. hal a budov, které bezprostředně souvisí s podnikatelskou činností ST-OS výrobního i nevýrobního charakteru. Prostory v nově zrekonstruovaných objektech A3 a F jsou využívány pro soubory činností v rámci výrobních a servisních procesů ve firmě. Díky přesunu většiny funkčních náplní mezi jednotlivými objekty došlo nejen k efektivnějšímu využití nemovitostí, ale také k celkové inovaci výrobního procesu tlumičů. 2
Národní strategie regenerace brownfieldů
61
V zrekonstruovaném objektu F vznikly zcela nové prostory pro umístění bezprašné montáže. Díky centralizaci ploch bylo možno nastavit optimální uspořádání technologického toku montážních operací, počínaje uložením dílců v meziskladu přes ultrazvukové čištění, vlastní montáž až po konečné zkoušení a povrchovou úpravu. Samotný montážní proces nyní probíhá v naprosto bezprašném prostředí s dodržením vhodných klimatických podmínek jako standard pro kompletní portfolio všech dodávaných tlumičů a tím je garantováno zabezpečení způsobilosti procesu, tedy opakovaná jakost montovaných sestav. Nezaměnitelným způsobem je nyní možno logisticky koordinovat tok veškerých dílců pro montážní proces, při dodržení specifických požadavků těsnících komponent a elektronických součástí tak, aby nedošlo k záměně podobných artiklů nebo jejich poškození. Vzhledem k citlivosti hydraulického systému na prašnost jsou montážní práce prováděny ve zcela bezprašném prostředí, s konstantní teplotou a vzdušnou vlhkostí.
V objektu A3 vznikly nové prostory pro vybudování pracoviště povrchových úprav a expediční činnost. Nově instalovaná technologie pro mokré a práškové lakování zajišťuje sjednocení standardních postupů povrchových úprav, včetně předúpravy povrchu. Na základě provedené marketingové studie bylo prokazatelně zjištěno, že takto komplexně pojaté pracoviště povrchových úprav, které odpovídá veškerým nárokům vyráběné produkce firmy i hygienickým parametrům z pohledu životního prostředí ve vzdálenosti do 50 km neexistuje, což přispělo k dalšímu rozšíření podnikatelských příležitostí firmy. Tabulka č. 1 OPPI - Školící střediska: registrační číslo 5.2-SS01/221. Název: Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum KUKLA Rozpočet projektu celkem: Schválená výše dotace: Termín realizace: 18 086 000 Kč 9 043 000 Kč 1/2010 - 12/2010 ROP - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod, Česká republika :registrační číslo CZ.1.11/2.100/06.01078 Název : „Zpřístupnění kulturní památky těžní věže Dolu KUKLA v Oslavanech“ Rozpočet projektu celkem: Schválená výše dotace: Termín realizace: 33 393 244 Kč 14 426 130 Kč 7/2010 - 4/2012 OPPI- Nemovitosti: registrační číslo 5.3 NM 02/003 Název: „Rekonstrukce výrobního areálu společnosti STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o.“ Předběžný rozpočet projektu: Požadovaná výše dotace : Termín realizace: 53 000 000 Kč 26 500 000 Kč 1/2010 - 4/2013 OPPI –Inovace-Inovační projekt: registrační číslo 4.1IN 04/027 Název: „Nová generace tlumičů ST-OS“ (technologické vybavení objektu A3 a F) Předběžný rozpočet projektu: Požadovaná výše dotace : Termín realizace: 11 969 000 Kč 5 484 000 Kč 6/2010-12/2011 Název : „Zábavný park Ráj permoníků“ Předběžný rozpočet projektu: Požadovaná výše dotace : Termín realizace: 10 600 000 Kč 0 -z vlastních zdrojů 3/2011 – 4/ 2012
Zpracovala PhDr.Alena Lubasová, Ph.D.
62
Závěrečné zhodnocení Průběh praxe mohu hodnotit jedině kladně. Jsem vděčná, že mi agentura CzechInvest ve spojení s projektem Partnerství pro české brownfieldy, které jsou organizačně zajištěny VŠB – TU Ostrava, Fakultou stavební umožnila tuto praxi uskutečnit. Jedinou výtkou je doba trvání, ocenila bych o pár dnů snad i týdnů více, abych mohla hlouběji poznat práci agentury. Ing. arch. Igor Gargoš se mi po celou dobu plně věnoval a trpělivě mi vše vysvětlil. Zároveň mi bylo umožněno účastnit se jeho jednání, kde mi bylo dovoleno účastnit se diskuze o brownfieldech v Karlovarském kraji. Moje praxe se týkala exkurzí do již uskutečněných projektů. Proto mohu studentům doporučit teoretické znalosti a dobrou volbu při výběru místa pro jejich praxi.
Zdroje: www.czechinvest.cz Národní strategie regenerace browndieldů Materiály poskytnuté Ing. arch. Igorem Gargošem
63
Strategie přístupu k brownfieldům ve Statutárním městě Ústí nad Labem Termín: 1. 2. - 28. 2. 2013 Jméno: Martina Frídová, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, katedra regionálního a lokálního rozvoje, obor Regionální rozvoj Místo praxe: Statutární město Ústí nad Labem
Praxi v rámci programu „Partnerství pro české brownfieldy“, jsem měla možnost vykonávat na magistrátě Statutárního města Ústí nad Labem, na odboru rozvoje města, oddělení strategického rozvoje, pod vedením Ing. Terezy Dostálové a Ing. Marty Šaškové. Činnost Magistrátu v oblasti řešení problematiky brownfieldů je velice aktivní. Město je zapojeno do mezinárodního projektu COBRAMAN, který vytváří nástroje, které přispívají k opětovnému využití území brownfieldů. Dále je Statutární město Ústí nad Labem, jako jeden z 12 partnerů z 6 zemí, zapojeno do projektu CircUse, kteří se snaží společně čelit problémům masivního nekoordinovaného rozvoje okrajových území měst, současné ekonomické krizi a účinkům demografických změn, které mají vliv na nevhodné modely pro využívání území. Cílem této spolupráce je vyvinutí strategie k jejich řešení. Město Ústí nad Labem, jakožto průmyslové město se problematikou podvyužívaných území dlouhodobě potýká. K řešení tohoto problému zpracovalo město strategický dokument: Strategie přístupu k brownfieldům ve Statutárním městě Ústí nad Labem, schválený Radou města 19. 5. 2011, který si klade za cíl snížení množství brownfieldů v zastavěném území města o 100 ha, což v relativním vyjádření představuje snížení množství podvyužívaných území o 23,28%, a umožnit majitelům a investorům vrátit brownfieldům nové využití, které by městu přineslo zlepšení image, ale také určitý příjem a užitek. Na území města Ústí nad Labem je v současné době lokalizováno 97 lokalit tzv. brownfieldů. Převážné množství brownfieldů je spjato s úpadkem průmyslové a chemické výroby, která se ve městě soustředila. Podle typologie se tedy jedná převážně o průmyslové brownfieldy. Ve městě je lokalizováno celkem 10 územních celků brownfieldů, představující 11, 7% ze zastavěného území města, v tomto případě se již jedná o vážné ohrožení rozvoje města. Nejčastěji se nacházejí na vstupních tazích do města. Svým vzhledem odrazují potencionální investory, snižují rozvojový potenciál města a mají neblahý vliv na kvalitu života ve městě. Návštěvníkovi, který město zná delší dobu je zřejmé, že tento problém zůstává dlouhodobě neřešen. Ve městě byla úspěšně realizována revitalizace výletního areálu Větruše, díky níž se místo stalo vyhledávaným místem turistů. Díky lanové dráze spojující OC Fórum s Větruší byla zajištěna velice dobrá dopravní spojenost obou míst, ale rovněž se lanová dráha stala dalším lákadlem turistů. Dalším projektem realizovaným ve městě Ústí nad Labem je Kampus UJEP. V konci ledna 2013 byla nově otevřena Univerzitní knihovna. Po kompletním dokončení projektu se bude v areálu nacházet vzdělávací, informační a administrativně provozní zázemí univerzity jako základ kampusu. Na tento základní areál budou navazovat další, rezidenční objekty fakult a objekty se zázemím pro vědecko výzkumnou a vývojovou činnost, jež je neoddělitelnou součástí činnosti vzdělávací. Nelze pominout ani ubytovací a stravovací kapacity, prostory pro sportovní a volnočasové aktivity, včetně zázemí pro parkování a další služby (zdravotní péče, finance, obchody atd.).
64
2. Teoretické vstupy pro praxi Podle definice www.cabernet.org.uk lze brownfieldy definovat jako „Lokality, které byly dotčeny vlastním předchozím užíváním, jsou zchátralé nebo využité pouze částečně, nacházejí se v zcela anebo částečně rozvinutém urbanizovaném území, vyžadují určitou intervenci a mohou mít skutečné nebo domnělé problémy s ekologickým znečištěním.“
Národní databáze brownfieldů - Nabízí lokality připravené pro plány domácích i zahraničních investorů. Pomáhá na jedné straně vracet život na území, která člověk využil a pak opustil, a na straně druhé také zjednodušuje investorům práci s výběrem nejvhodnějšího místa pro podnikání v České republice. Hlavním podkladem pro databázi je Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů. Databáze brownfieldů je vypracovávána agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady.
Regenerace brownfieldů - Cílem regenerace je zvýšit přitažlivost a hodnotu jednotlivých lokalit na úroveň, kdy mohou přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce. Dostatečná nabídka zrekultivovaných areálů či zabezpečení financování nákladové mezery z veřejného sektoru pomůže snížit zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce, které jsou v rozporu s principy udržitelného rozvoje. Cílem praxe byla analýza již zrealizovaných projektů v Ústeckém kraji. Smyslem praxe bylo seznámení se s vybranými problémovými lokalitami brownfieldů a zamyšlením se nad problematikou jejich možného řešení. Výstupem praxe bylo vypracování projektu, pojednávající o novém využití lokalit. Sekundárním cílem bylo získání zkušeností v oblasti komunikace s veřejnou správou.
3. Téma praxe a jeho plnění Tématy, kterými jsem se po celou dobru praxe zabývala, byly následující 3 okruhy:
Možnosti ozelenění brownfieldů prostřednictvím Cíle 3 – rešerže zrealizovaných projektů s podobnou tématikou Poloostrov Krásné Březno – jak nastartovat revitalizaci oblasti na městském pozemku díky ozelenění? Areál Pražská – revitalizovat nebo ozeleňovat?
V rámci plnění prvního bodu praxe jsem se seznámila s úspěšně řešenými projekty revitalizace brownfieldů v Ústeckém kraji. Mezi úspěšně revitalizované brownfieldy bych řadila např. Cukrovar v Lovosicích, který v současné době slouží jako hotel a restaurace, zámecký park v Roudnici nad Labem, průmyslovou zónu Triangle Žatec, výletní zámeček a restauraci Větruše nebo Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
65
Rovněž jsem se v rámci tohoto bodu zabývala možnostmi financování revitalizace brownfieldů prostřednictvím finančních prostředků čerpatelných z Cíle 3 Evropská územní spolupráce. Tomuto kritériu odpovídali operační programy: OP URBACT II. a OP ČR – Sasko.
Další část praxe se věnovala problematice Poloostrova Krásné Březno. Osobně jsem měla možnost tuto lokalitu navštívit, zhodnotit její stav a zamyslet se nad možným budoucím využitím. Území Poloostrova Krásné Březno spadá pod správu několika majitelů. Největší podíl území je vlastnictvím akciové společnosti České přístavy, která vlastní 43% analyzovaného území. Druhým největším vlastníkem území je státní podnik Povodí Labe, pod jehož správou je 18% území Poloostrova. Výrazné zastoupení ve správě majetku má Statutární město Ústí nad Labem. Dalšími vlastníky jsou Kovošrot Group, a.s., Agropol Trading, s.r.o., v.d. Unimax, Novotný Michal a Gregor Vladimír. Pozemek, jehož vlastníkem je Statutární město Ústí nad Labem, byl předmětem následujícího, v terénu, zadaného úkolu, který se týkal zjištění následujících informací: původu navezené skládky, identifikace materiálu, zjištění vlastníka a plánech budoucího využití.
Obr. č. 1: Stavební suť na pozemku města Ústí nad Labem. Zdroj: Vlastní foto Tento úkol jsme vypracovávali ve skupině, spolu s dalšími dvěma účastníky praxe. Ke zjištění potřebných informací jsme se obrátili na Úřad městského obvodu Neštěmice – odbor Správy a údržby obecního majetku, kde nám byla podána odpověď na všechny zjišťované otázky.
Poslední oblast praxe se zabývala areálem Pražská, tedy otázkou revitalizace či ozelenění bývalého cukrovaru. Tuto lokalitu jsem měla opět možnost osobně navštívit, vizuelně zhodnotit současný stav a navrhnout možné alternativy budoucího využití. Právě touto problematikou jsem se zabývala hlouběji a vypracovala návrh projektu možného budoucího využití cukrovaru, který bude na následujících stránkách podrobně představen.
66
Návrh projektu na možné budoucí využití bývalého cukrovaru v ulici Pražská Město Ústí nad Labem bylo v 19. století významným centrem výroby cukru. Areál rafinérie cukru vznikl mezi lety 1882-1883. Produkce rafinérie rostla, již koncem 80. let 19. stol, kdy byla rafinérie rozšířena, dosahovala produkce všech druhů cukru až 100 000 tun ročně. Až 70% produkce bylo exportováno lodní dopravou po Labi do západní Evropy, převážně do Anglie. Roku 1916 utrpěl objekt vážné poškození způsobené požárem. V roce 1920 byl areál zmodernizován a přebudován na akciovou společnost. Provoz rafinérie cukru byl definitivně ukončen v 60. letech 20. století, od té doby byl komplex budov využíván různými vlastníky pro skladovací účely. Nutno podotknout, že bez adekvátní údržby, což se odráží na jeho stavu až do současnosti. V roce 2001 prodal areál tehdejší vlastník, společnost Chemopharma, a. s., současnému majiteli, společnosti B-Mark pana Marka Boruty. Současný stav odpovídá zanedbané údržbě svých bývalých majitelů. Oproti roku 2002, kdy zcela chyběla střešní krytina a ze zanesených okapů a říms vyrůstaly náletové dřeviny, se v posledních letech stav mírně zlepšil, především díky investicím současného majitele, společnosti B-Mark. V roce 2002 byla zpracována dokumentace současného stavu. Vzhledem k výsledkům plynoucí z provedené dokumentace stávajícího stavu a nedávné provedené rekonstrukce střešní krytiny, by bylo vhodnější zahájení revitalizace objektu namísto ozelenění. Objekt by si vzhledem ke své dlouhé historii zasloužil mnohem větší pozornost a šanci pro své další uplatnění. Svého času byl objekt rafinérie cukru, se svými dvěma vysokými cihlovými komíny, dominantou městské části Vaňov. Revitalizací areálu, při zachování dominanty komínů by bylo možné opět zvýšit image města, která v současné době nepatří mezi nejvyhledávanější lokality. Vzhledem k tomu, že objekt vlastní společnost B-Mark, zabývající se výrobou a prodejem nábytku, jehož podniková prodejna sídlí vedle areálu Cukrovaru, bylo by přínosem využít tento objekt k účelu ve stejném odvětví. Objekt by mohl sloužit pro podporu výrobců nábytkářů, pomoci využívání nových technologií, nové využití objektu by mělo plnit funkci klastru. V současné době není společnost B-Mark součásní žádného Klastru.
Obr. č. 2: Současný stav cukrovaru. Zdroj: google.com
67
Obr. č. 3: Vizualizace projektu cukrovaru. Zdroj: http://www.b-mark.cz/projekt-cukrovar.html Posláním klastru je vytvořit a rozvíjet silné, konkurenceschopné regionální seskupení nábytkářů v krajích působnosti klastru. Klastr prostřednictvím investic do inovací financovaných z nárůstu tržeb především z exportu zpětně přispívá k rozvoji regionu a má pozitivní vliv na ekonomiku regionu, snižuje nezaměstnanost, která především v Ústeckém kraji dosahuje nejvyšších celorepublikových hodnot. Zvyšuje dovednosti zaměstnanců a rovněž přispívá ke snižování místní ekologické zátěže. Klastr usiluje o zvýšení exportu a podporu podnikání svých členů, zároveň přispívá ke spolupráci přeshraničních podniků. Vytvoření klastru by mělo pozitivní dopady na regionální rozvoj. V projektu jsem navrhovala zachování komínů, které jsou dominantou objektu, je ale potřeba počítat s opravou a revizí komínů. Průměrné náklady na opravu 60 m komínu se pohybují okolo 100.000,- Kč. Prohlídka komínu se provádí do dvou let dle ČSN EN 13084-1 a představuje kolem 12.000,- Kč. Způsob využití komínů záleží na výsledném rozhodnutí majitele. V projektu uvažuji o využití komínu pro účely hasičských cvičení či pro reklamní účely. K financování projektu lze využít prostředků z Cíle 3 Evropská územní spolupráce, operační program přeshraniční spolupráce OP ČR – Sasko, za předpokladu, že se do klastru zapojí saská strana.
4. Závěrečné zhodnocení Účast na praxi hodnotím jako velice užitečnou a prospěšnou. Dozvěděla jsem se řadu užitečných informací, které bych chtěla dále uplatnit při psaní své diplomové práce a problematikou se dále hlouběji zabývat. Praxe pro mne byla užitečná i z pohledu studia oboru Regionálního rozvoje na vysoké škole. Získala jsem nový pohled na problematiku regionálního rozvoje, ale také na činnost veřejné správy. Osobně vidím problém existence brownfieldů ve městě Ústí nad Labem ve složitých vlastnických vztazích, kdy např. lokalita poloostrova Krásného Března spadá pod správu hned několika majitelů, kteří vlastní jednotlivé pozemky na poloostrově, čímž dochází k tomu, že každý vlastník má jiné představy o využití pozemku, které se nemusí nutně shodovat s projekty týkající se revitalizace. Je zcela jasné, že vlastník pozemku, jemuž z jeho vlastnictví a podnikatelské aktivity plyne určitý zisk, nebude mít snahu se pozemku vzdát za účelem revitalizace či ozelenění, které by prostředí mohlo pomoci zlepšit image a veřejné vnímání místa. V případě, že by poloostrov vlastnil pouze jediný vlastník, je pravděpodobnější úspěch na přesvědčení vlastníka o nutnosti revitalizace. V tom osobně
68
vidím hlavní problém, proč je lokalita ve stavu, v jakém se nachází. Dalším problémem existence brownfieldů jsou finanční prostředky. Každá lokalita brownfieldu by mohla najít nové využití, přinést užitek občanům a turistům, kdyby zde existoval předpoklad, že pro každé revitalizované místo se najde dostatečné množství finančních prostředků, které tento cíl naplní. Situace je bohužel jiná. Do současné doby bylo vypracováno mnoho projektů, které se zabývaly otázkou dalšího možného využití brownfieldů, část z nich byla zrealizována, např. OC Fórum Ústí nad Labem nebo výletní areál Větruše v Ústí nad Labem. Větší část brownfieldů na svojí obnovu stále čeká. Na nové využití brownfieldů existuje celá řada možných řešení, bohužel velká část z nich není realizována právě kvůli nedostatečným finančním prostředkům. Město Ústí nad Labem je pro mne symbolem průmyslového města, které ikdyž se potýká s řadou problémů, které z existence brownfieldů přímo či nepřímo vyplývají, má přesto šanci se stát atraktivním městem, které se stane cílem turistů. Z mého pohledu se již image města začíná zlepšovat díky nedávno zrealizovaným projektům, jako například výstavba OC Fórum nebo rozsáhlá rekonstrukce Hlavního nádraží. Město Ústí nad Labem vyrostlo na průmyslu, industriální památky jsou k vidění téměř na každém kroku. Město by se tedy nemělo od své historie distancovat, ale naopak své hodnoty vyzvednout a prezentovat je v novém světle jako nové turistické cíle. Na závěr bych chtěla poděkovat Ing. Martě Šaškové a Ing. Tereze Dostálové za velice ochotné a vstřícné jednání na praxi, za řadu nových a užitečných informací, které mi k dané problematice poskytli.
Použité zdroje: Jackson, J. B. (2010): Strategie přístupu k brownfieldům ve statutárním městě Ústí nad Labem. Praha. IURS. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropska-uzemnispoluprace/OP-Sasko-CR http://www.czechinvest.org/klastr-ceskych-nabytkaru http://www.b-mark.cz/projekt-cukrovar.html http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/klastry-pruvodce-2766.html#!&chapter=2 http://kampus.ujep.cz/ http://www.kr -ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98838&p1=18 3826
69
Strategie přístupu k brownfieldům ve Statutárním městě Ústí nad Labem
Termín: 1. 2. - 28. 2. 2013 Jméno: Michaela Frídová, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, katedra regionálního a lokálního rozvoje, obor Regionální rozvoj Místo praxe: Statutární město Ústí nad Labem
Úvod Praxi v rámci programu „ Partnerství pro české brownfieldy“, jsem měla možnost vykonávat na Magistrátu Statutárního města Ústí nad Labem, pod vedením Ing. Terezy Dostálové a Ing. Marty Šaškové, na odboru rozvoje města, oddělení strategického rozvoje. Statutární město Ústí nad Labem si klade za cíl snížit množství brownfieldů, které tvoří 100ha zastavěného území města, vytvořit tak příznivé podmínky, které umožní majitelům a investorům navracet brownfieldům nové využití. Přinášet příjmy a nebýt tak městu přítěží. Zpravidla se jedná o průmyslové a chemické továrny, které se v Ústí nad Labem nacházely. Ve městě je lokalizováno celkem 10 územních celků brownfieldů, představující 11, 7% ze zastavěného území města. Většina brownfieldů spadá do soukromého vlastnictví, což městu neusnadňuje cestu k řešení. Mezi nejproblémovější lokality patří především: oblast Střekova, Krásné Březno, areál Chemičky, areál Setuzy, Předlice nebo depa nádraží Západ. Naopak k úspěšně řešeným brownfieldům Ústeckého kraje lze zmínit: areál Větruše, či areál univerzity UJEP. Významná ústecká dominanta Větruše byla zrekonstruována v období května 2005 do prosince roku 2005. Nyní se zde nachází restaurace s hotelem, zdrcadlové bludiště, které vyrostlo za přispění finančních prostředků Evropské unie a nalezneme zde i lanovou dráhu, která je propojena s nově vystaveným OC Forum. Dalším úspěšně zrevitalizovaným brownfieldem je již zmiňovaný areál univerzity UJEP. Projekt zajistil rozvoj univerzity a poskytnutí kvalitního vzdělání v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Statutární město Ústí nad Labem bylo partnerem mezinárodního projektu, který řeší problém nevyužívaných brownfieldových ploch. Hlavním cílem projektu je přispět k regeneraci brownfieldů na území zúčastněných středoevropských měst. Výstupem projektu je zmíněná strategie přístupu. Strategie přístupu k brownfieldům byla dne 19.5. 2011 schválena Radou města.
70
Teoretické vstupy pro praxi Brownfield (český překlad: hnědé pole) je termín označující opuštěná území s rozpadajícími se budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. Vyznačují se často obrovskými rozměry, negativními sociálními jevy a ekologickou zátěží. Ekonomická efektivnost je abstraktní pojem, který popisuje stav ekonomiky (resp. ekonomického modelu). Z hlediska vstupů a výstupů je to snaha o minimalizaci nákladů nebo maximalizaci užitku. Zroj: Wikipedie Cílem praxe bylo vytvoření zhodnocení doposud realizovaných projektů v Ústeckém kraji. Seznámení se s ústeckými brownfieldy na základě vlastní návštěvy a na základě toho vypracování projektu možného budoucího využití daných lokalit.
Téma praxe a jeho plnění Praxe se týkala programu „ Partnerství pro české brownfieldy“. Tématy kterými jsem se po dobu praxe zabývala byly následující:
Možnosti ozelenění brownfieldů prostřednictvím Cíle 3 – rešerže zrealizovaných projektů s podobnou tématikou Poloostrov Krásné Březno – jak nastartovat revitalizaci oblasti na městském pozemku díky ozelenění? Areál Pražská – revitalizovat nebo ozeleňovat?
V bodě číslo 1 jsem se zabývala revitalizovanými brownfieldy v Ústeckém kraji. Zároveň jsem tím zjistila možnosti financování revitalizace brownfieldů prostřednictvím finančních prostředků čerpatelných z Cíle 3 Evropská územní spolupráce. Tímto tématem jsem se zabývala hlouběji a na následujících stránkách bude toto téma podrobněji rozepsáno. Další součástí praxe byla problematika poloostrova Krásné Březno, kde jsme hladali odpověď na otázku, jak nastartovat revitalizaci městského pozemku díky ozelenění. Měla jsem možnost tento poloostrov osobně navštívit. Krásné Březno se nachází jako vstupní lokalita do města. Vzhled by tomu měl tedy odpovídat, protože návštěvníci se zde poprvé setkávají s městem a měli by tak mít příjemný dojem z návštěvy. Území poloostrova spadá pod správu několika majitelů. Největší podíl území (43%) vlastní akciová společnost České přístavy. Druhým vlastníkem (18%) je státní podnik Povodí Labe. Dalšími vlastníky jsou Kovošrot Group a.s., Agropol Trading, s.r.o., v.d. Unimax, Novotný Michal a Gregor Vladimír.
71
Poloostrov zároveň vlastní Statutární město Ústí nad Labem. Na tomto pozemku je navezená suť a naším úkolem bylo zjištění, kdo je vlastníkem, jaké jsou plány do budoucna s touto sutí a původ tohoto materiálu. Tuto otázku jsme řešily skupinově, spolu s dalšími dvěma členy praxe. Odpovědi na tyto otázky jsme nalezly na Úřadě městského obvodu Neštěmice – odbor Správy a údržby obecního majetku, kde nám paní bez problémů a dlouhého vyřizování vše zodpověděla. Myslím si, že vhodným řešením revitalizace by byla relaxační zóna pro obyvatele města, ale i pro návštěvníky, kteří město Ústí nad Labem navštíví. Závěrečným tématem praxe byl Areál Pražská, kde byla položena otázka, zda revitalizovat, nebo ozeleňovat? Velice přínosné pro mne bylo tento areál bývalého cukrovaru osobně navštívit, zhodnotit stav této budovy a hledat tak optimální řešení. Cukrovar byl vystavěn v letech 1882 – 1883 a byl nejvýznamnějším v Ústí nad Labem ve výrobě cukru, nyní je ale tento areál opuštěný. Areál se nachází mezi řekou Labe, což přináší riziko v podobě záplav, ale má výhodnou polohu z hlediska dopravy. Lokalita je po obvodu silnice zastavěná budovami, které jsou již nevyužívány a chátrají. Její majitel B-Markt do tohoto areálu vkládá finanční prostředky, aby ji udržel v dobrém stavu. Současný stav je ale poměrně zanedbaný. V roce 2005 byla zpracována studie, která navrhuje přestavbu na obchodní centrum, ale z finančních důvodů nebyl projekt realizován.
Obrázek č. 1- Projekt revitalizace cukrovaru
Možnosti ozelenění brownfieldů prostřednictvÍ m zrealizovaných projektů s podobnou tématikou
Cíle
3
–
rešerže
V tomto tématu jsem se seznámila s tím, co to Cíl 3 je. Smyslem Cíle 3 je posílení spolupráce místních a regionálních sil a prostředků, s cílem podpořit územní rozvoj a přenos regionálního know-how a také podpora výzkumu. Evropská územní spolupráce je třetím cílem politiky soudržnosti Evropské unie v letech 2007-2013
72
Projekt je zaměřené na revitalizaci brownfieldů, lze z cíle 3 čerpat z následujících operačních programů:
OP ČR- Sasko OP Urbact II. Seznámila jsem se také s úspěšně revitalizovanými brownfields v Ústeckém kraji. Za zmínku stojí především:
Kampus UJEP v Ústí nad Labem – dřívější „stará“ nemocnice a infekční pavilon, ve 30. letech 20. století, patřila k nejmodernějším a „nejkrásnějším" nemocnicím v Československu. Nyní místo nemocnice najdeme Kampus UJEP.
Obrázek č. 2 - Rekonstukce nemocnice
Obrázek č. 3 - Projekt Kampusu
3
Dle mého názoru revitalizace tohoto brownfieldu je přínosem, jak pro studenty, kteří mohou nyní studovat v moderním areálu tak i pro celkový vzhled okolí. Pro studenty je velkým přínosem vybudovaná nová Univerzitní knihovna, která koncentruje knihy všech fakult v jedné budově a poskytuje studentům nové prostory pro studium. Realizací projektu se také zvýšila image Univerzity.
Cukrovar v Lovosicích, který byl zrušen roku 1998, nyní na jeho místě najdeme moderní hotel s dobovou restaurací a s víceúčelovým hřištěm.
Obrázek č. 4 - Pohlednice cukrovaru 1882 2004
Obrázek č. 5 –Pohled po rekonstrukci
73
Myslím si, že i tato revitalizace brownfieldu je velkým přínosem nejen pro obyvatele Lovosic, ale také turisty města, kteří tímto zrealizovaým projektem mohou trávit svůj čas jak využitím sportu, tak i odpočinkově v restauraci, kterou tento areál nabízí v rustikálním stylu. Z pohledu regionálního rozvoje je revitalizace přínosem z hlediska nabídky nových pracovních míst.
Průmyslová zóna Triangle Žatec – dřívější letiště nyní slouží k dispozici až 186 ha pozemků pro realizaci investičních záměrů v oblastí zpracovatelského průmyslu, technologických center, výzkumu a vývoje.
Obrázek č. 6 – pohled na bývalou vstupní bránu
Obrázek č. 7 - Pohled na závod Solar Turbines
Přínosem této revitalizace brownfieldu je více pracovních míst a snížení úrovně nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Tento pozemek má velký potenciál pro nové investory.
Větruše Ústí nad Labem - roku 1826 tato stavba vyhořela, dočkala se ale rekonstrukce a nyní slouží jako oblíbený cíl výletů. Můžeme zde najít zrcadlové bludiště, restauraci, ale i lanovou dráhu, která vede z OC Forum.
Obrázek č. 8 - Větruše v poválečném období roku 1945 pohled.
Obrázek č. 9 - Současný
Projekt revitalizace výletního areálu Větruše hodnotím osobně jako velice úspěšnou. Propojenost Obchodního centra Fórum pomocí lanové dráhy s Větruší, bylo velice
74
podařeným projektem, díky němuž se zvýšila návštěvnost Větruše. Lanová dráha na Větruši se stává novým a atraktivním cílem turistů navštěvující město Ústí nad Labem. Koncentrace více turistických cílů (OC Fórum, lanová dráha, zrcadlové bludiště, restaurace a nově i hotel) v blízkém okolí zaručuje Větruši předpoklad pro úspěšnost poskytování svých služeb.
Závěrečné zhodnocení Na závěr bych chtěla říci, že týden strávený touto praxí byl pro mě velice přínosným a užitečným. Dozvěděla jsem se řadu zajímavých a k mému oboru Regionálního rozvoje užitečných informací. Jsem přesvědčena, že nabyté poznatky využiji nejen ve výuce, ale také později při psaní bakalářské práce. Velkým přínosem pro mne byla návštěva lokalit, kterými jsme se zabývali. Město Ústí nad Labem jsem tak poznala i z jiného úhlu pohledu. Praxí jsem také získala možnost nahlédnout na činnost veřejné správy a získat pohled na problematiku brownfieldů v Ústeckém kraji. Zjistila jsem, že hlavním nedostatkem k řešení problému brownfieldů je především složitost vztahů mezi vlastníky brownfieldů a městem. Všem, kteří se chtějí zúčastnit této praxe doporučuji aktivní přístup, díky kterému se co nejvíce seznámí s městem Ústí nad Labem a s problematikou brownfieldů kraji. Město Ústí nad Labem je pro mne symbolem průmyslového města, ale i průmyslové město se může stát krásnějším a navštěvovanějším díky revitalizaci brownfieldů. Větruše tak přilákala díky revitalizace mnoho turistů, pýchou Ústí nad Labem je i nyní díky revitalizaci staré nemocnice Kampus, který nyní slouží studentům University Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na závěr bych chtěla poděkovat Ing. Martě Šaškové a Ing. Tereze Dostálové za přátelské a ochotné jednání na praxi. Spolupráce na praxi tak byla velice příjemná.
Použité zdroje: Jackson, J. B. (2010): Strategie přístupu k brownfieldům ve statutárním městě Ústí nad Labem. Praha. IURS. http://ohrozenestavby.rajce.idnes.cz/ http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropska-uzemnispoluprace/OP-Sasko-CR http://www.czechinvest.org/klastr-ceskych-nabytkaru http://www.b-mark.cz/projekt-cukrovar.html http://www.cil3.cz
75
Zdroje – obrázky http://www.b-mark.cz/projekt-cukrovar.html http://ohrozenestavby.rajce.idnes.cz/ http://campus.ujep.cz http://www.cukrovar.com http://www.industrialzonetriangle.com www.google.com
76
Dílčí aspekty s.p. DIAMO
brownfieldové
problematiky
na
příkladu
Termín: 30. 11. – 31. 12. 2012 Jméno: Martina Holubová, FAST VŠB-TUO, Katedra stavebních hmot a hornického stavitelství Místo praxe: Diamo s.p.
Státní podnik DIAMO DIAMO, státní podnik je organizací, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice. Tento program tvoří mimojiné:
Realizace útlumového programu uranového průmyslu a zahlazování následků průzkumu, těžby, úpravy a zpracování ložisek uranu, zahájeného v roce 1989.
Likvidační a sanační práce po těžbě černého uhlí v utlumené části ostravskokarvinského revíru, zahájené v roce 1991 a převzaté od OKD, a. s. Ostrava v roce 2002.
Sanace ekologické zátěže po rafinérské výrobě bývalého státního podniku OSTRAMO v Ostravě, převzaté v roce 1997.
Koncepce provádění likvidačních a sanačních prací vychází z jednotlivých usnesení vlády. Zahlazování následků po těžbě uvedených surovin je prováděno v souladu s požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí. Praxe probíhala pod vedením Ing. Jiřího Králíka, vedoucího oddělení správy lokalit v odštěpném závodu ODRA, sídlícím v areálu bývalého dolu Jeremenko v OstravěVítkovicích.
77
Obr. 1 Budova s.p. DIAMO ve Vítkovicích, vlastní fotografie Obr. 2 Kladivová těžní věž Jeremenko v jeho areálu, vlastní fotografie
Odštěpný závod ODRA zabezpečuje: Péči o všechna hlavní důlní díla, která byla zlikvidována po 1. 1. 1946 v přidělených dobývacích prostorech. Těchto hlavních důlních děl je celkem 99. Čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve na lokalitě Jeremenko a čerpání důlních vod z petřvaldské dílčí pánve na lokalitě Žofie. Správu svěřeného majetku, jako základní údržba a opravy majetku, pronájem a převody nevyužívaného majetku, součinnost při správě majetku s úřady státní správy (katastrální úřady, odb. stavební, odb. ochrany životního prostředí aj. Včetně správy areálu skládky odpadů Laguny (tzv. laguny OSTRAMO). Demolici nepotřebných objektů ve své správě vlastními pracovníky nebo dodavatelskými firmami. Systém pasivní ochrany proti výstupu důlních plynů a zabezpečuje provoz monitorovacího systému sledování na vybraných jamách a objektech v jejich blízkosti. V rámci zahlazování následků hornické činnosti vyřizování důlních škod fyzických a právnických osob a sanaci a rekultivaci území dotčených těžbou. Péči o 14 nemovitých a 3 movité kulturní památky v 5 areálech.
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe bylo seznámit se s vybranými bývalými důlními areály aj., které spadají do kompetence odštěpného závodu ODRA a na jejich příkladech se v praxi setkat s důležitými aspekty brownfieldové problematiky. Mezi témata patřilo: -
Likvidace a sanace objektů a šachet po těžbě, údržba majetku, úpravy objektů pro prodej/pronájem
78
-
Dekontaminace půdy, monitorování výstupu důlních plynů
-
Údržba a opravy kulturních památek
-
Využitelnost brownfields
-
Finanční problematika (náklady na činnost, zájem developerů a investorů, dotace)
-
Ostraha lokalit, ochrana proti rabování
Do mé teoretické přípravy patřilo -
Hlubší seznámení s areálem bývalého dolu Jeremenko, jeho historií, současným stavem a činností státního podniku Diamo, zkoumání využitelnosti tohoto území (v kontextu praxe, ale i dalšího školního projektu)
-
Rozšíření znalostí o brownfieldové problematice o z internetových článků o prostudování disertační práce Ing. Jana Votočky: Řešení problematiky brownfields, která byla vypracována pod vedením doc. Vojvodíkové na FAST VŠB a obhájena v roce 2011 o prostudování dalších diplomových prací z databází VŠB-TUO a Masarykovy univerzity v Brně (Ekonomické fakulty)
-
Doplnění přehledu o bývalých důlních areálech v regionu
-
Doplnění informací o Lagunách Ostramo
Vlastní praxe Při praxi jsem se setkala s mnoha odborníky z dílčích oddělení státního podniku DIAMO. Mezi ně patřili např.: Miroslav Ševčík,Vít Heternberger, David Soukup, Antonín Urbanec Především během fyzických prohlídek v terénu jsem měla možnost s těmito odborníky hlouběji diskutovat nad danými problémy. Ocenila jsem také velmi přínosné rozhovory nad tématy, které přesahují obor. Postupně jsem navštívila tyto lokality: Areál Jeremenko, Alexandr, Hrušov, Heřmanice, Barbora, Koblov a František a taktéž Laguny Ostramo.
Likvidace a sanace objektů a šachet po těžbě, údržba majetku, úpravy objektů pro prodej/pronájem Na vlastní oči jsem se přesvědčila, jakým způsobem probíhá zahlazování následků těžby uhlí a v jakém stavu se nyní doly nachází. Seznámila jsem se blíže s objekty a zařízeními, které se standardně využívaly pro těžbu. Kromě technologie je společnou indicií také jednoúčelovost budov a jejich problematická konverze. Budovy, které nebyly určeny pouze pro strojní vybavení mají mnohem větší potenciál k využití a jsou plusovou hodnotou každého areálu. (Např. budovy koupelen a dílen na areálu v Hrušově). Při přípravě objektů a pozemků k dalšímu využití se přistupuje k demolicím zchátralých nebo nevyužitelných objektů (pokud nejsou kulturní památkou). Zvyšuje se tak lukrativnost daných míst. DIAMO např. řeší (pokud je dostatek zdrojů) nové zasíťování pozemků, zlepšení infrastruktury, odstraňuje nepotřebné vybavení objektů, zabezpečuje vstupy, upravuje
79
podlahy, vybudovává nájezdové rampy pro objekty halového typu, zajišťuje údržbu střech…atp. Na menší opravy má DIAMO vlastní personál, větší a specializované projekty se realizují externími silami. Údržba a opravy se samozřejmě provádí i na objektech, které nejsou v blízkém časovém horizontu určeny k prodeji nebo pronájmu.
Údržba a opravy kulturních památek Zvláštní kapitolou je obnova a údržba kulturních památek. Mimo jiné na příkladu kladivové těžní věže Jeremenko jsem se dozvěděla více o této problematice. Pro ilustraci: Údržba se provádí ve státem stanovených cyklech po pěti letech. Náklady na údržbu střechy jsou přibližně 300 tisíc Kč. Konstrukce spadá do kategorie namáhaných povětrnostními vlivy. Pravidelně se obnovují i nátěry speciální technologií. Konstrukce se musí otryskat a opatřit třemi nátěry. Poslední nátěr je barevný. Památkový úřad stanovil konkrétně i odstín barvy, který se musel dodržet. Nezávislý odborník prověřuje nános barvy v mikrometrech, zda je dodržen. Celkové ošetření probíhá po dobu 6-ti měsíců a náklady na ně jsou asi 11 milionů korun. V současné době se po kladném vyjádření památkového úřadu plocha hlavy kladivové věže využívá k reklamním účelům. Zisky činí 500 tisíc ročně. (Což se nevyrovná nákladům na údržbu.) Během jiných diskuzí jsem se setkala i se zajímavým pojmem tzv. „odpamátnění“. Důvodem bývá zpravidla špatný stavebně-technický stav stavby nebo movité památky. Může se jednat např. o rozebírání a rozkrádání ocelových prvků sociálně slabou částí společnosti. V každém případě tento termín na mě působí kontroverzně.
Dekontaminace půdy, monitorování výstupu důlních plynů Sanace pozemních staveb, sítí a komunikací v bývalých důlních areálech je však pouze jedno z témat regenerace území. Důležitými tématy jsou zde také riziko výstupu důlních plynů a jiskrové nebezpečí (tj. současné požadavky na bezpečnost a technické vybavení nadzemních objektů a z nich vyplývající snížená využitelnost). Během praxe jsem se mimojiné podívala i do centrály monitoringu se sídlem v areálu Jeremenko. Dále ukončování těžby, zasypávání šachet a odvíjející se radius stavební uzávěry, který je v zúženém měřítku trvalý, též ovlivňuje zájem investorů. Velmi zajímavým a široce probíraným tématem pro mě byla sanace půdy. Týkala se tzv. lagun Ostramo. Jak jsem se dozvěděla, pro státní podnik DIAMO je však pouze jedním z problémů. Podobně závažné je zahlazování následků po těžbě uranu a především nakládání s odpady. (Dolní Rožínka, Stráž pod Ralskem,..). Laguny Ostramo jsou extrémním případem chemického znečištění a svévůle minulého režimu, kde se projevila touha po zisku bez ohledu na následující generace, které si musí/budou muset poradit s následky takového jednání za několikanásobné náklady než jaký byl zisk z přímých produktů. Důsledky vzniku vysoce závadných odpadů by měly být důležitějším parametrem při rozhodování o nových projektech i v současnosti. Plánovaný horizont dokončení sanace lagun Ostramo je na rok 2022 (bez přibližně pětiletého posanačního monitoringu). V odborné diskuzi jsem se bohužel však setkala se skepsí i k tomuto termínu. Na této skládce odpadů rafinerské výroby je celkové množství toxických kalů stanoveno přibližně na 250 000 tun. V minulosti byly odhady menší. Skládka, pracovně označená jako laguna R0, byla zjištěna až dodatečně. Jedná se o neorganizovaně vyvážený odpad do
80
(jámy po vytěžené hlíně) bez jakýchkoli opatření. Zbývá vytěžit a zpracovat asi 100 000 tun odpadu. Jedná se o nadbilanční množství, na které bude vypsána nová veřejná soutěž. Sdružení Čistá Ostrava, která řeší tuto ekologickou zátěž ve vlastnictví státu a ve správě DIAMA se zabývá třemi fázemi řešení: -
Odstranění kalů a jejich energetické využití – přepracování na palivo
-
Dekontaminace znečištěné zeminy
-
Dekontaminace znečištěného podloží – podzemní vody
Obr. 3 Nepřímá termická jednotka, laguny Ostramo, vlastní fotografie
Obr. 4 Laguna R3 s rafinerským odpadem kyselého charakteru, laguny Ostramo, vlastní fotografie Dekontaminace půdy probíhá nepřímou termickou desorpcí, ke které slouží vybudovaná hala a dvě nepřímé termické jednotky. V průběhu zkoušek se však zjistilo, že při procesu se uvolňuje volný vodík a těžce kondenzovatelné toxické látky a hrozí riziko výbuchu. Jednotky proto nesplňují podmínky bezpečnosti a na řešení problému bude rovněž vypsaná nová veřejná soutěž. Předpokládá se 450 000 tun znečištěných zemin.
81
Čištění podzemní vody na plochách vně skládky již běží, pod lagunami, které jsou uzavřeny milánskými stěnami proběhne čištění vod dodatečně. Pro čištění je postavena dekontaminační stanice pro méně znečištěné vody, velmi kvalitní čistírna odpadních vod pro více znečištěné vody. V další diskuzi jsem se dozvěděla více o složení a technologiích zpracování odpadu, dekontaminaci půdy a vody, dále např. o medializovaném nešťastném problému s labutěmi, které dosedají v zimních měsících na volnou hladinu toxických lagun a záhy zde hynou. Zajímala jsem se též o plánované využití území. Po finálním odstranění hrází, které jsou nasáklé odpady, se má terén zavést a nově vymodelovat do přirozeného reliéfu a má zde vzniknout tzv. „les zvláštního určení“. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce zájmovou oblast v blízkosti vlečky atp., je pravděpodobné, že se plocha využije pro lehký průmysl atp.
Využitelnost areálů Tyto závažné jevy na problémových územích budí pesimismus. Některé areály mají ale i zajímavý potenciál a nabízí i dobrá zajímavá řešení. Například zajímavá skipová věž v areálu František v Horní Suché, kde již proběhly studie a pravděpodobně dojde k realizaci projektu výroben a kanceláří. Vyžitelnost klasických těžních věží s šikmou lanovnicí a strojovnou na úrovni terénu je velmi malá. Jiné typy věží však nabízí zajímavé tvůrčí úkoly. Dalším typem věže je kladivová těžní věž, kde se hlavní strojovna nachází na vrcholu věže. Tu lze nalézt v areálu bývalého dolu Jeremenko. Tato šachta a věž však plánovaně ještě do roku 2032 plní sekundární funkci po těžbě černého uhlí – tj. těžbu důlních vod z Ostravské pánve, aby nedocházelo k zaplavování aktivních dolů na Karvinsku. Vznikají zde do budoucna proto podobné otázky k řešení jako u brownfieldů – po ukončení těžby vody, a já jsem se jimi hlouběji zabývala. Nutno však uvést, že v současnosti tento areál pravděpodobně nelze označit jako brownfield. Využívá se více než z 30 procent. Zajímala mě právě otázka využití kladivové těžní věže. Hlava věže o půdorysu cca 20x30m včetně vnějšího ochozu se díky svému panoramatickému výhledu přímo nabízí k využití jako restaurace atp. Podle např. Ing. Arch. Aleše Studenta (kterého jsem s otázkou velmi stručně seznámila) by to bylo čistě teoreticky proveditelné, v lidech spravujících a udržujících tento objekt však tato idea budí mírné rozpaky. Jde především o památkovou ochranu a finanční náklady. V dohledné době je toto řešení nerealizovatelné. Velmi zajímavou hodnotou tohoto areálu je čerpaná důlní voda, která se vypouští do řeky Ostravice. Vzhledem k teplotě až 38°C a jejímu složení podobnému solance, kterou využívají lázně Klimkovice, se nabízí její využití k energetickým a rekreačně-lázeňským účelům. V současné době je částečně využívána na vytápění a ohřev teplé vody správní budovy DIAMO. Objevil se již i developer, který se zajímal o tento potenciál. Představil projekt na Rekreačně –lázeňský „Minikomplex Jeremenko“ v roce 2011. Získala jsem k němu i materiály, stejně jako ke studii „Využití odpadního tepla důlních vod čerpaných z vodní jámy Jeremenko pro vytápění“ firmy IVT. Podle projektu firmy Reacont, a.s. se mělo území rozdělit na zóny: rekreačně lázeňský komplex tvořen kaskádami krytých a venkovních bazénů, provázaný hotelovými, lázeňskými, sportovními, rekreačními a zábavními areály. Dominantní stavbou měl být velký prosklený, půlkulovitý skleník s bazény, které by byly obklopeny subtropickou flórou. Dále měl být v areálu umístěn technický skansen hutní prvovýroby a zónou lehkého průmyslu. Investor však ještě před urbanistickou a architektonickou fází projektu od záměru ustoupil.
82
Na otázku zda by bylo teoreticky možné nadále čerpat důlní vodu a využít těžní věž jako restauraci jsem dostala negativní odpověď. Pravděpodobně by to nebylo možné, nebo by se jednalo o finančně velmi nákladné řešení.
Finanční problematika Dle poznatků z této praxe jsem názoru, že stejně jako v jiných odvětvích i zde zřejmě platí, že finance jsou dorozumívacím jazykem brownfieldové problematiky. Finance a zájem investorů a developerů jsou zde klíčové. Avšak zřejmě bez finanční spoluúčasti státu, případně strukturálních fondů EU se zájem vytrácí. Často se navíc do procesu financování regenerace území připletou komplikované vlastnické vztahy nebo neefektivní komunikace jednotlivých účastníků, nové dříve nezjištěné problémové závady území/objektů a projekty mohou získat velkou negativní setrvačnost. Proniknout hlouběji do této problematiky by pravděpodobně vydalo na samostatnou praxi. Na závěr však zjišťuji, že zabývat se erudovaněji brownfieldy znamená zabývat se i financováním. Dobrým příkladem obnovy brownfieldu je důl František, za něhož obec Horní Suchá získala i ocenění. Zavčasu a kvalitně se zde využilo veřejných zdrojů. V současné době po první vlně dotací zdá se jsou podmínky na získání veřejných financí již přísnější. Zajímavostí je, že projekt na obnovu infrastruktury Hrušova státního podniku DIAMO „ležel na ministerstvu“ 6 let, než se dal do pohybu. A to se jedná o dvě státní instituce.
Ostraha lokalit, ochrana proti rabování Rozebírání a odcizování ocelových movitých i nemovitých prvků sociálně slabou částí společnosti je poměrně výrazným problémem, který způsobuje zbytečné investice mnohokrát do roka (od oprav oplocení po opravy nosných prvků budov). V minulosti se tímto problémem v době komplikovaných vlastnických vztahů potýkal ve velké míře důl František. Na vlastní oči jsem se v současnosti mohla přesvědčit o tomto problému na dole Hrušov, kde se chystala instalace betonových sloupků do oplocení místo třikrát po sobě nově umístěných ocelových sloupků a umístění nového pletiva.
Závěrečné zhodnocení Před první návštěvou státního podniku DIAMO jsem očekávala na základě prezentací dalších zapojených institucí a nastření možností praxí, že praxe bude spočívat v práci na konkrétním zadání, ideovém projektu regenerace důlního areálu atp. K mému překvapení tomu tak nebylo. Na závěr však musím říct, že skutečná praxe byla ještě přínosnější než u ideových projektů. Na základě výjezdů do terénu a diskuzí s odborníky, kteří se souvisejícími problémy dennodenně zabývají, jsem se dozvěděla mnoho informací z praxe a mé představy a znalosti o problematice průmyslových brownfieldů nabraly reálnějšího charakteru. Můj pohled na věc nabral mírně pesimistického rázu, ale vždy platí, že problém je nejprve třeba důkladně poznat a pak hledat řešení. Jsem studentka architektury a stavitelství a ve školních projektech se setkávám s hledáním řešení pro takovéto lokality. Jsem spoluautorkou jednoho ze školních ideových studií areálu Jeremenko, které jak jsem zjistila, bylo v mnoha ohledech naprosto nerealizovatelné. Nejen proto zde zmiňuji svůj nově nabytý poměrně skeptický pohled. Na druhou stranu si uvědomuji, že i těchto ideových projektů je třeba. Mohou se z nich abstrahovat dobrá kvalitní realizovatelná tvůrčí řešení. (Viz. Areál František včetně skipové věže) Pro zájemce o praxi ve státním podniku mám jedno doporučení. Předem si ujasněte, co přesně chcete vidět, jaké informace se chcete dozvědět, do jakých materiálů byste rádi nahlédli. Musím říct, že všichni lidé bez výjimky byli ke mě velmi vstřícní, ochotní věnovat mi čas a diskutovat se mnou. Téměř kdokoli s kým jsem si podala ruku, mi nabídl, že se na něj mohu obrátit v případě jakýchkoli dotazů atp. Velmi pozitivně mě to překvapilo. Proto i
83
ujasnění si záměrů vaší praxe předem může ve velké míře přispět k efektivitě a množství nových poznatků. Zaměření DIAMA je široké a čas na praxi omezený. Jsem ráda, že jsem se tohoto projektu zúčastnila, a pokud to bude možné, ráda bych přes projekt získala praxi i v další instituci. Toto téma je pro mě velmi zajímavé.
84
Metodika hodnocení a posuzování revitalizace brownfields z hlediska možnosti získání prostředků z EU
Termín: 31. 5. - 31. 8. 2012 Jméno: Dalimil Horváth, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), katedra: Regionálního a lokálního rozvoje Místo praxe: Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko
Kapitola- Informace o organizaci a popis její činnosti Praxe probíhala po vzájemné dohodě v Regionální radě regionu soudržnosti Moravskoslezsko, respektive na Úřadu regionální rady (dále jen ÚRR). Jak se uvádí na internetových stránkách ÚRR, jedná se o výkonný orgán Regionální rady. Jeho kompetence se odrážejí v plnění úkolů spojených s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu NUTS 2 Moravskoslezsko. Další množství úkolů a jejich plnění přímo náleží Výboru regionální rady. V čele úřadu stojí ředitel, jenž je jmenován Výborem (viz. organizační schéma na stránkách ÚRR) Konkrétní místo plnění praxe, byl Odbor Implementace programu, respektive Oddělení Implementace prioritní osy 2, který se zabývá úkoly v oblasti posuzování vhodnosti daného areálu brownfields pro poskytnutí dotačních prostředků ze strukturálních fondů. Oddělení se zabývá prioritní osou, která je dle ROP nazývaná „Podpora prosperity regionu“, kdy pod samotnou prioritní osu spadají jednotlivé oblasti podpory. Jednou z oblastí je i Podpora využívání brownfields, která plně odpovídá požadavkům praxe v této oblasti. Činnost oddělení spočívá v relativně široké škále činností. Jednou z nich je důkladné prostudování veškeré projektové dokumentace a jejich příloh, která je podávána současně s žádosti o dotaci z prostředků EU. Předložené projekty jsou bodově hodnoceny dle předepsané metodiky a za použití příslušných materiálů. Konečným výstupem je buď přijmutí daného projektu a následný podpis smlouvy žádosti o dotaci, či nikoli. Zaměstnanci také konzultují a řeší případné problémy nejen v průběhu zpracovávání projektových dokumentací ale i následné obtíže, jež mohou nastat, ať už v oblastech právních či administrativních apod. Pracovníci se také účastní pravidelných kontrol míst realizace přijatých projektů. Součástí jejich práce je však také neustále se zdokonalování v oblastech problematiky brownfields a příprava na možné změny přicházející s počátkem nastávajícího programovacího období pro roky 2014-2020.
Kapitola – teoretické vstupy pro praxi (cíle a metodika) Cílem absolvované praxe bylo seznámit se s činností ÚRR v oblasti regenerace brownfields. V užším slova smyslu se jednalo o bodové hodnocení projektů zaměřených na revitalizaci brownfields, které jsou posuzovány z hlediska jejich udržitelnosti a vhodnosti využití pro daný účel. Smyslem praxe bylo rovněž získat a prohloubit znalosti týkající se
85
dané problematiky, čemuž napomohly i schůzky sjednané s odborníky působícími v této oblasti.
Teoretické rámce k řešenému tématu Studie proveditelnosti (SP) – jedná se o stěžejní součást povinných příloh k žádosti o finanční pomoc z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. SP slouží primárně k posouzení realizovatelnosti projektu, avšak z finančního hlediska jí lze rovněž použít k posouzení efektivnosti využití potenciálně vložených prostředků. Jinak řečeno s její pomocí je možno ověřit smysluplnost projektu. Na základě těchto poznatků je zřejmé, že SP je zásadním nástrojem projektového řízení, jehož zpracování vyžaduje komplexní a tvůrčí proces dlouhodobého charakteru. Rozsah a důležitost SP dokládá její obsahová stránka. Ta se skládá např. z popisu podstaty projektu, marketingové analýzy, dále je zde popsán management projektu, finanční plán, ekonomická analýza projektu, analýza citlivosti a řízení rizik a mnoho dalších. Dobrá znalost a prostudování SP je nedílnou součástí hodnocení každého projektu. Dobře zpracovaná SP ovšem neslouží jen k posouzení daného projektu, ale především samotným žadatelů o dotaci, jako návod a nástroj, dle něhož by mělo být dosaženo maximálního využití investice. Cost – Benefit Analysis (CBA) – Analýza nákladů a přínosu je rovněž jednou z podstatných součástí samotné žádosti o dotaci. Cílem analýzy je systematickým postupem získat a vyčíslit přehled nákladů a výnosů souvisejících s realizací určitých projektů, ať už ve veřejné, tak soukromé sféře. Vyčíslení se týká čistých ekonomických ukazatelů také ale ukazatelů socioekonomické povahy (společenské přínosy). Pro tento účel byla sestrojena řada tzv. rozhodujících (kriteriálních) ukazatelů. Výstupem je agregovaný výpočet rozhodujících ukazatelů, na základě nichž lze rozhodnout, zda je projekt pro společnost přínosným nebo ne. Monitorovací zpráva (MZ) – MZ se předkládá řídícímu orgánu poskytujícímu peněžní prostředky, v tomto případě RR-Moravskoslezsko. Zpráva obsahuje informaci o stavu realizace daného projektu, na který jsou čerpány finanční prostředky ze strukturálních fondů. Jde o informace ohledně dopadů projektu na cílové skupiny, problémy spojené se samotnou realizací, popřípadě jejich eliminace. Předmětem zprávy mohou být i návrhy na změny v projektu apod. Obsahem MZ je plnění monitorovacích indikátorů, které byly stanovený již v rámci projektové dokumentace.
Kapitola – popis vlastní činnosti na ÚRR, účast na jednáních, návštěva příslušných institucí Praxe byla zahájena 31. května účastí na konferenci o brownfieldech v Moravskoslezském kraji, konané v obci Třanovice, která byla zaměřená na brownfieldy v rurálním prostředí. Tématem bylo financování brownfieldů a prezentace příkladů úspěšných regenerací. Na konferenci vystoupila např. Lada Kratochvílová z CzechInvestu, která hovořila o aktuální možnosti podpory z OPPI a nastínila možnosti podpory v dalším programovacím období. Dalším z vystupujících byl David Sventek, ředitel ÚRR Moravskoslezsko se svou prezentací Fond Jessica, či starosta obce Třanovice. Kompletní seznam prezentací s možností jejich stáhnutí je dostupný na webových stránkách ARR v sekci Události – ke stažení. Po vyslechnutí jednotlivých prezentací následovala diskuze a
86
poté i prohlídka podnikatelské zóny v Třanovicích, ohledně které lze říci, že se jedná o úspěšný projekt regenerace brownfiedu na území MS-kraje. Samotná činnost na ÚRR započala představením ROP MS, seznámením s programovými dokumenty a současnou výzvou k předkládání žádostí o dotaci. V počátku bylo nutné také prodiskutovat a zvládnout metodické pokyny související s činností oddělení, kde byla praxe vykonávaná ale také porozumět potřebám a povinnostem žadatelů a poskytovatele dotace. Následně byla projednávána hlubší analýza a hodnocení předložených žádostí. Během této fáze jsem byl obeznámen s věcmi ohledně SP, CBA, Marketingové analýzy atd. Po následné ukázce dokumentů jsme se zaobírali již také procesem hodnocení možností revitalizace brownfieldů. Následně byl vypůjčen projekt „Revitalizace lesoparku – Budišov nad Budišovkou“, na němž byly v jistém časovém horizontu aplikovány teoretické poznatky uvedené výše. Konkrétně se jednalo o samostatné bodové zhodnocení projektu z hlediska jeho následné regenerace. Vlastní výstupy byly konzultovány a porovnávány se zaměstnancem oddělení. Po úspěšném zvládnutí této části byly opět samostatně prostudovány další projekty, jednalo se o: „Revitalizace koupaliště v Čeladné“ a „Podnikatelská zóna Vagónka Karviná“. U těchto projektů byly konzultovány spíše záležitosti týkající se následných monitorovacích zpráv, žádostí o platbu, či problémů které během procesu vznikaly a možnostmi jejich řešení. V průběhu výše popsaných aktivit probíhal program vyplňující období mezi studiem a následnou konzultací. Ten se skládal z návštěvy ARR, kde jsme měli možnost hovořit s Ing. Jiřím Vozňákem, dlouhodobým zaměstnancem, který se po dlouhý čas zabýval problematikou brownfields. Poskytnul řadu užitečných typů a obohatil praktické znalosti v řešení projektů regenerace deprimujících zón, vyplývajících z jeho dlouhodobé zkušenosti. V rámci praxe byla smluvena také návštěva Horní Suché, kde byla možnost diskuze s Ing. Bártou. Ten se významnou měrou podílel na revitalizaci areálu Dolu František, jenž je rovněž velmi významným projektem v oblasti regenerace. To rovněž umožnilo získat řadu poznatků v oblastech financování a řešení problémů týkajících se tohoto tématu. Konkrétní harmonogram s popisem činností a aktivit na praxi jsou poskytnuty supervizorem ze strany organizace, kde byla praxe vykonávána. Fotodokumentace z jednotlivých prostudovaných projektů je uvedena v příloze č. 1.
Závěrečné hodnocení praxe na ÚRR Praxi na ÚRR hodnotím z mého pohledu a vzhledem k dosavadnímu studiu na UJEP, obor Regionální rozvoj velice kladně, neboť pro mne byla velkým přínosem v oblasti praktického hlediska. Umožnila mi setkat se v praxi s řadou dokumentů a analýz, které jsou předmětem mého studia. Prvořadně mi však poskytla možnost hlouběji porozumět procesu regenerace brownfields s pohledu dotační politiky, která by měla působit jako prvotní impuls k nastartování vnitřního potenciálu daného území. Jako velice cenný poznatek posloužilo studium projektové dokumentace, kde má člověk možnost se seznámit nejen z výše zmiňovanými dokumenty, ale i s celou škálou dalších administrativních dokumentů. Na své si zde přijdou zajisté i studenti, či lidé zainteresování v oblasti technických oborů, kteří zde mají možnost prostudovat rovněž relativně rozsáhlou projektovou dokumentaci, jako např.: dokumentace ke stavebnímu povolení, dokumentace k územnímu rozhodnutí, položkový rozpočet, či znalecké posudky odborníků z této oblasti. Dalšími přílohami, jejichž studiem lze leccos vypozorovat jsou různé cenové nabídky, právní náležitosti, vyjádření atd., což umožňuje hlubší a komplexnější pohled na celou záležitost.
87
V případě zájmu o dané téma, je vhodné navštívit internetové stránky Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezského kraje, dostupné na http://www.rrmoravskoslezsko.cz, kde lze nalézt užitečné odkazy na zpracování studie proveditelnosti, či analýzy nákladů a přínosů a mnohé další. Vhodné je využít také konferencí pořádaných Agenturou pro regionální rozvoj, která pravidelně aktualizuje blízké akce, ale také poskytuje volně ke stažení mnohé výstupy z těchto akcí formou prezentací a zpráv (dostupné na http://arr.cz/). Cennou zkušeností se pro mnohé může stát i seznámení se s projektem Dolu František, o němž jsou informace dostupné na http://www.hornisucha.cz/. V neposlední řadě lze také kontaktovat konkrétní zaměstnance ÚRR, kteří mají mnoho cenných a praktických znalostí nejen v oblasti regenerace brownfields ale i celkově, co se dotační politiky týče.
Seznam použité literatury 1. SIEBER, P a kol.: Studie proveditelnosti (Feasibility study), metodická příručka. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2004, formát pdf 2. SIEBER, P a kol.: Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2004, formát pdf
Internetové adresy http://www.rr-moravskoslezsko.cz/ (dostupné srpen - září 2012) http://arr.cz/ (dostupné srpen - září 2012) http://www.hornisucha.cz/ (dostupné srpen 2012)
Seznam příloh Příloha č. 1: Fotodokumentace z jednotlivých projektů Příloha č. 2: Schéma ROP Moravskoslezsko
88
Příloha č. 1
Fotodokumentace z jednotlivých projektů
Fotografie současného stavu lokality: Vagónka Karviná
Zdroj: Valošek. Č.: Podnikatelská Zóna Vagónka Karviná, Příloha č. 1 základní studie proveditelnosti, Regionální a inženýrská kancelář Karviná, Karviná, 2012, formát pdf
89
Fotografie stavu lokality před realizací projektu: „Regenerace brownfields – areál koupaliště Čeladná“
90
Zdroj: PETRÁŠOVÁ. J.: Příloha č. 1 Studie proveditelnosti projekt „Regenerace brownfields – areál koupaliště Čeladá“, HRAT, s.r.o., Třinec, 2009, formát pdf Fotografie stavu lokality před realizací projektu: „Revitalizace lesoparku – Budišov nad Budišovkou“
Zdroj: Studie proveditelnosti, „Revitalizace lesoparku – Budišov nad Budišovkou“, formát pdf
91
Příloha č. 2
Schéma ROP Moravskoslezsko
Zdroj: Dobrá rada, komplexní informační servis pro klienty regionální rady Moravskoslezsko: Možnosti finanční podpory [online]. 2007-2011 [2012-09-03]. Dostupné z WWW:
92
Zpráva z praxe Libereckém kraji
–
Mapování
brownfieldů
v Ústeckém
a
Termín: 11. 6. - 15. 6. 2012 Jméno: Petr Jirout, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, katedra regionálního a lokálního rozvoje Místo praxe: Agentura pro podporu podnikání Czechnivest
Úvod Agentura CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. Pracovní náplní agentury je posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získávání zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Praxi jsem vykonával, pod záštitou Odboru koncepce regionálních projektů, vedeném Ing. arch. Igorem Gargošem a Bc. Jakubem Černíkem, v lokaci Ústeckého a Libereckého kraje a v ústecké regionální kanceláři CzechInvestu. Odbor koncepce regionálních projektů se mimo jiné zabývá mapováním a správou brownfieldů na území České republiky. V minulosti (rok 2005) se CzechInvest zabýval zpracováním Národní strategie regenerace brownfieldů na základě Usnesení vlády č. 1100 k zabezpečení investiční přípravy území pro umístění strategických průmyslových zón. V současné době zpracovávají Národní databázi brownfieldů (http://www.brownfieldy.cz), která má pomoci potenciálním investorům vyhledat nejideálnější brownfield pro své aktivity.
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe bylo poznat jednotlivé brownfieldy na území Ústeckého kraje s návazností na jejich socio-ekonomickou problematiku z nich plynoucí. Definice brownfieldu je značně složitá a nemá ustálenou definici. Jedna z definic, co je to brownfield, je uváděna v Národní strategii regenerace brownfieldů: „Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která není dostatečně využívána, je zanedbaná a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace, a vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity“ 3. Další definicí brownfieldu může být následující: „Pozemek typu brownfield je původně využívané území, jehož ekonomický potenciál není plně využit. Toto území může být neobsazené, opuštěné a důsledkem dřívějšího používání devastované a kontaminované. Tím je omezena jeho atraktivita pro budoucí využití“4. Tyto brownfieldy jsou nejčastěji situovány do starých průmyslových regionů, u nás se jedná především o Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj, které jsou označeny jakožto regiony strukturálně postižené.
3 4
Národní strategie regenerace brownfieldů – shrnutí, str. 1 http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=431958&p1=110510
93
V důsledku hospodářské transformace po roce 1989 došlo k výraznému nárůstu počtu a rozsahu brownfieldů na území Ústeckého kraje a vysokému nárůstu nezaměstnanosti spojeném se sociálním propadem části populace. To se v prostoru regionu projevilo koncentrací nezaměstnaných a sociálně vyloučených obyvatel do zanedbaných lokalit. Těmito lokalitami jsou především panelová sídliště, která svou dispozicí nevyhovují a na současnou zátěž nebyla projektována. V Ústeckém kraji jsou brownfieldy specificky spojovány též v souvislosti s útlumem těžby hnědého uhlí, které za sebou nechává rozsáhlá množství nevyužitých ploch.
Popis konkrétních prací, projektů, jednání, diskuzí… Poznatky z prvního dne praxe jsem uvítal, neboť se mi budou hodit v budoucích ročnících studia. Jednalo se o seznámení, v prostorách regionální kanceláře CzechInvestu v Ústí nad Labem, s podstatou fungování agentury, jak CzechInvestu jako celku, tak se samotným odborem zabývajícím se problematikou brownfieldů. Dále nám byl umožněn interní přístup do Národní databáze brownfieldů, kde jsou shromážděny veškeré brownfieldy, o kterých CzechInvest vede v evidenci. Osobně jsem tak našel mnoho brownfieldů, které se nacházejí v okolí mého bydliště a o některých jsem ani nevěděl, že jsou za brownfieldy považovány. Druhý den jsme absolvovali v terénu, kdy jsme s přiděleným pracovníkem CzechInvestu cestovali po jednotlivých brownfieldech severní části Ústeckého a Libereckého kraje – lokalita Šluknov a Hrádek nad Nisou. V terénu jsme měli za úkol zadokumentovat současný stav vybraných brownfieldů. Ve Šluknově nám byl představen areál s budovou A bývalé textilky Bytex. Majitelem nám byl následně ukázán projekt na přestavbu budovy do podoby podlažního hotelu zaměřeného na skupinovou klientelu. Dle dispozic by však bylo velmi problematické dojet autobusem až k plánovanému hotelu. Majitel též neměl dostatek financí na přestavbu a žádal tak CzechInvest o pomoc při získávání dotací z fondů EU. Druhý objekt byl situován v centru města, u vytíženého dopravního tahu. Jednalo se o zchátralý a rozpadající se pivovar. Tento objekt byl ve vlastnictví města Šluknova. Po prohlídce a následném výkladu a dotazech bylo zjištěno, že objekt město chce dále spravovat a vycházet z možností dotací a PPP programu financování (spolupráce soukromého a veřejného sektoru). Poslední naší zastávkou byla návštěva průmyslových prostor bývalé textilky v Hrádku nad Nisou. V těchto prostorách chtěl majitel nejdříve postavit muzeum techniky, neboť v ní má zálibu. V rozpadajících se prostorách bylo umístěno nemálo exponátů, většina funkčních. Podle jeho slov po minulých povodních tato technika pomáhala při záchranných pracích. Později přišel na to, že muzeum by bylo nerentabilní a po nabytých zkušenostech se rozhodl, že by chtěl ze stávajícího objektu vystavět sklad integrované záchranné pomoci, neboť zkušenosti s integrovanou záchrannou pomocí již má a prostory jsou také dostatečně dimenzované. Nakonec jsme od majitele dostali pár cenných rad, jak to chodí s brownfieldem a co by se mělo změnit hlavně na straně veřejné správy, aby brownfieldů rychle ubývalo nebo se tak snadno nevytvářely.
Obr. č. 1: (zleva) Bytex A Šluknov, Pivovar Šlukov, Textilka Hrádek nad Nisou
94
Třetí den jsme strávili v Ústí nad Labem v prostorách bývalé nemocnice, kde nám byl představen vznikající komplex Kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Nejedná se o brownfield v plném slova smyslu, neboť komplex objektů byl po vystěhování nemocnice ihned převeden do vlastnictví univerzity a postupně je revitalizován. Některé budovy musely být zbořeny, jiné se dočkaly revitalizace, včetně přilehlých prostor. Dozvěděli jsme se tak, jakým způsobem jsou financována revitalizace areálu kampusu, jaké technologie jsou používány a co vše musí být splněno, aby se tak velký komplex budov v širším centru města, jakým je budoucí kampus, mohl přestavět ve funkční část.
Obr. č. 2: Rozestavěný kampus Univerzity Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Čtvrtý den jsme jeli do Hrušovan u Chomutova a do areálu bývalých pekáren v Chomutově. V Hrušovanech u Chomutova jsme shlédli úspěšnou revitalizaci brownfieldu bývalých vojenských kasáren. Tento projekt byl ze všech shlédnutých areálů brownfieldů jako jediný ziskový. Jedná se o revitalizovaný brownfield v obecním vlastnictví. Obec využila pro revitalizaci mnoha jak národních, tak evropských fondů a dotací a hlavním ziskovým artiklem jsou solární panely na střechách objektů. Druhým brownfieldem byly bývalé Pekárny Chomutov, které koupila realitní společnost a v současné době je pronajímá různým menším podnikatelům. Dřívější záměr bylo budovy zbourat a vystavět na nich novou halu pro společnost zabývající se výrobou plastových součástek pro letadla, avšak tento záměr nebyl z důvodu krize zrealizován. Budovy se tak snaží pomalu rekonstruovat a hledat nové nájemce. V současné době se rekonstruuje hala pro nového najímatele. Majitel shledal brownfield jako značnou zátěž, která je v současné době ztrátovou záležitostí, avšak v budoucnu bude odhadově patřit mezi výnosné.
Obr. č. 3: Areál bývalých kasáren, Hrušovany u Chomutova
95
Obr. č. 4: Areál bývalých Pekáren, Chomutov – využití střechy pro solární panely Poslední den stáže jsme strávili na pracovišti regionální kanceláře CzechInvestu, kde jsme se dozvěděli, že regionální kancelář je svým způsobem takový malý CzechInvest, který zařizuje vše možné i nemožné a připravuje podklady pro dotační tituly řízené a poskytované CzechInvestem. Bylo nám umožněno nahlédnout do systému, který spravuje dotační fondy EU a místo, kde mohou zájemci vyplňovat své poptávky.
Závěrečné zhodnocení Praxe proběhla v naprostém pořádku, co bylo naplánováno, to jsme absolvovali. V průběhu praxe jsem nabyl značných vědomostí a jinde obtížně získaných zkušeností. Získal jsem vědomosti, jak by se mohlo ideálně nakládat s brownfieldy v soukromém sektoru, přičemž hlavním faktorem úspěchu je mít správný podnikatelský plán, nadšení a především peníze a štěstí při jednání s veřejnou správou – především v aktivitách spojených s životním prostředím. V diskuzích s majiteli brownfieldů bylo velmi často zmiňováno, že úřady a organizace spojené se životním prostředím často označují celý objekt jako kontaminovaný, byť je jen například v zemi stopa po oleji a podobných látkách (většina brownfieldů je průmyslového ražení, tudíž je logické, že stopy po kontaminaci zeminy zde budou) a následná sanace je velmi drahá. Proto byla od majitelů zmiňována například situace, kdy nejsou v žádných plánech zakresleny jímky, tak tato jímka se prostě zakope a nikdo to dál neřeší. Pokud by se tato náležitost oznámila, nastalo by nekonečné kolečko obíhání úřadů, vyplňování papírů a kontrol. Tudíž z toho lze vyvodit, že veřejná správa je při regeneracích a revitalizacích brownfieldů značnou překážkou a vyvolává nechuť k tomu, aby se s brownfieldem pozitivním způsobem nakládalo. Dalším, poměrně zásadním zjištěním pro mě bylo, že ačkoliv existuje množství dotačních titulů či fondů pro obnovu brownfieldů, tak většina majitelů, u kterých jsme byli mapovat nemovitost, odpovídala na otázky týkajících se těchto podpůrných systémů negativně. Jednalo se především opět o složitost žádání daných dotačních titulů a čerpání peněz z fondů (například v Hrušovanech u Chomutova na obecním úřadě je pět úředníků, kteří se starají o přípravu žádostí a obsluhu dotací – Hrušovany mají kolem 500 obyvatel). Jediné, co jsme viděli skoro u všech brownfieldů, byly solární panely, které byly ve velkém instalovány na střechy budov. Pokud tedy někdo má zájem podívat se pod pokličku správy a obnovy brownfieldů, tak mu tuto praxi vřele doporučuji. Nemalou zásluhu na pozitivním dojmu mají též lidé z CzechInvestu, neboť nás zapojili do projektu, který sami vytváří a dali nám tak možnost se k problematice vyjádřit a nadnést některé vlastní nápady – za což jim velice děkuji.
96
Prioritizace brownfieldů ve městě - ÚSTÍ NAD LABEM Termín: 2. 4. - 30. 4. 2013 Jméno: Karolína Junková, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Katedra regionálního a lokálního rozvoje, regionální rozvoj Místo praxe: Magistrát města Ústí nad Labem
Magistrát města Ústí nad Labem Svou odbornou praxi v rámci projektu „Partnerství pro české brownfieldy“ jsem měla možnost vykonávat ve Statutárním městě Ústí nad Labem, na magistrátu města, na odboru rozvoje, oddělení strategického rozvoje, pod vedením Ing. Marty Šaškové. Město Ústí nad Labem leží v překrásné krajině labského údolí na severu České republiky. Od hlavního města Prahy je vzdáleno necelých 90 km a od německých Drážďan pouhých 70 km. Se svými téměř 100 000 obyvateli je 7. největším městem České republiky a sídlem Ústeckého kraje. Město dříve proslulé převážně průmyslem je dnes významným kulturním, sportovním a obchodním centrem. Odbor rozvoje a celkově Statutární město Ústí nad Labem aktivně vyhledává nová řešení pro další využití brownfieldů ve městě. Co znamená slovo brownfields? Je to urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. Ústí nad Labem má vypracovanou analýzu o brownfieldech ve městě, která byla financována z prostředků operačního programu Nadnárodní spolupráce CENTRAL EUROPE a jeho projektu COBRAMAN. Bere si za cíl snížit počet brownfieldů. V aktualizované databázi ORP Ústí nad Labem se po průzkumu z podzimu roku 2009 nachází 115 brownfieldů a to včetně předpokládaných. Těchto 115 brownfieldů představuje 1,23 % rozlohy celého správního území ORR, plošně se jedná o rozlohu brownfieldů o velikosti skoro 497 ha. K největším brownfieldům na území města se řadí oblast Krásné Březno, Tovární ulice, ulice Pražská a oblast Střekova. Ve všech těchto lokalitách se jedná o přístupové lokality do města, kdy návštěvník při příjezdu do města může být negativně ovlivněn těmito areály z pohledu image města. Největším problémem, který nejvíce městu brání, pro hledání nových řešení využití těchto areálů je, že většina brownfieldů spadá do soukromého vlastnictví. Proto se odbor rozvoje snaží vlastníky brownfieldů oslovovat, popřípadě jim domlouvat a řešit s nimi problematiku tohoto území, kdy se aktivně pořádají semináře a jednání s vlastníky o možnosti využití brownfieldů. Cílem je spokojenost vlastníka brownfieldu, kdy mu daný objekt může přinášet zisky a obyvatelům města poskytnout pracovní příležitosti. Také se dosáhne toho, že nevyužívaný areál ve městě nebude zhoršovat image města a odrazovat případné další zájemce a investory.
97
Téma praxe Na začátku mé praxe jsem se musela seznámit právě s touto problematikou brownfieldů. Na prostudování mi paní Ing. Šašková dala přímo brožurku o brownfieldech ve městě Ústí nad Labem, která obsahovala všechny potřebné informace, a také mi zaslala přímé odkazy na internetu ohledně této problematiky. Po seznámení s brownfieldy obecně, jsem dostala za úkol vybrat a vytipovat asi z 35 brownfieldů typu A ve městě Ústí nad Labem 5 brownfieldů s největším potenciálem, které jsem považovala za zajímavé a důležité k řešení. Poté jsem měla zdůvodnit, proč jsem si vybrala právě těchto pět brownfieldů a jakým využitím bych je řešila. Brownfieldy, které jsem vybrala, byly tyto: Cukrovar v ulici Pražská, Mlýn v Chabařovicích, budovu v Neštěmicích, budovu v ulici Revoluční a bývalé zahradnictví v Krásném Březně.
Plnění a popis praxe Spolupracovali jsme na přípravě veřejného projednání přístupu k brownfieldům pod hlavičkou hlavního architekta města Ústí nad Labem panem Ing. Vladimírem Charvátem, který vyslechl mé návrhy a odůvodnění výběru těchto brownfieldů a ke každému mi řekl svůj názor a rozhodl, zda s tím souhlasí či nesouhlasí. Z pěti mých vybraných brownfieldů jsme nakonec vybrali dva a to Cukrovar v Pražské ulici a budovu v ulici Revoluční. Cukrovar v Pražské ulici jsem si vybrala proto, že stojí na příjezdu do Ústí nad Labem ze směru od Prahy a Litoměřic, a chtěla jsem jeho stav změnit z toho důvodu, že kazí image města. Určitě si myslím, že by se tato budova měla zachovat, protože je to velký kus historie pro město. V minulosti byl nejvýznamnějším centrem výroby cukru. Většina produkce šla na export a lodě vyvezli ročně v dobách největší slávy cukrovarnictví přes 400 tisíc tun cukru ročně. Vystavěn byl v letech 1882 – 1883 a zaměstnával až 550 lidí, jeho sláva však skončila počátkem 30. let 20. století, v době hospodářské krize. Řešení jsme proto našla buď ve výstavbě loftů nebo skladovacích prostor, dále jsme také navrhovali sportovní areál. Současný majitel areálu bývalého cukrovaru se snaží najít využití pro tento objekt a investuje značné finanční prostředky do jeho revitalizace, avšak výdaje na údržbu a zprovoznění chátrajícího areálu v současnosti převyšují možnosti financování tohoto objektu. Revoluční ulici jsem si vybrala kvůli tomu, že vlastník budovy zde chtěl postavit supermarket, ale město mu tuto výstavbu nepovolilo a on se o nemovitost celkově přestal starat, což začalo snižovat celkovou hodnotu této ulice a devalvovat i ostatní budovy. Využití jsem viděla v menších obchůdcích v přízemí budovy, které tam i kdysi byly. V patrech budovy jsem navrhovala byty. Tyto dva brownfieldy jsem poté měla navštívit, nafotit a zhodnotit, zda by tam řešení, které jsem navrhla, šlo aplikovat. Celou praxi jsem spolupracovala s kolegou Jakubem Ulrichem, který se mnou studuje 2. ročník na oboru regionálního rozvoj. Ten dostal ten samý úkol, navštívit a nafotit dva brownfieldy a ty byly tyto: Bývalé zahradnictví v Krásném Březně a garáže v ulici Bělehradská. A tak jsme vyrazili do terénu. Po přímém kontaktu s brownfieldy jsme se opět sešli i s panem Ing. Charvátem a Ing. Šaškovou a sdělili jsme jim své dojmy z návštěvy brownfieldů. Po návštěvě objektu bývalého cukrovaru jsem byla trochu zklamaná. Autobusová doprava na toto místo je velmi nízká, autobus jezdí maximálně 2x za hodinu. Celkově doprava byla komplikovaná, protože přístupová komunikace je velmi zatížená. Po dokončení dálnice D8 by tyto problémy měli být snad vyřešené, ale dokončení se plánuje až na rok 2015. Další problém je, že se bývalý cukrovar nachází v povodňové oblasti. Jedna věc tam ale byla příjemná a to cesta kolem řeky, kudy jsem se vracela zpátky do města, kde by mohla být krásná cyklostezka.
98
Nakonec jsme důkladněji začali řešit zahradnictví v Krásném Březně, jehož vlastníkem je firma CPI. CPI Group je přední českou realitní skupinou zabývající se investicemi, developmentem a správou nemovitostí. Paní Ing. Šašková domluvila schůzku s panem Ing. Štolbou, který zastupuje firmu CPI Group v Ústí nad Labem. Na schůzce nás informoval, jaké mají se zahradnictvím plány a úmysly. Poté, když jsme se to dozvěděli, tak jsme nikdo nebyl nadšený. V plánu tam totiž mají postavit další obchodní centrum (viz obrázek 1.), kterých je v Ústí nad Labem už tak dost. Obr. 1 – Karta brownfieldu
Zdroj: Mapový portál města Ústí nad Labem Pro výstavbu tohoto centra se musí vystavět nový kruhový objezd, na který je již hotový projekt. V současné době CPI vyřizuje prodloužení ÚR, existuje smlouva o sdružení prostředků mezi CPI a ŘSD, kdy o stavební povolení bude žádat ŘSD. Začátek realizace stavby se počítá ve 3. nebo 4. Q roku 2013 a s dokončením stavby v příštím roce 2014. V projektu se počítá s provizorním a trvalým trakčním vedením pro trolejbusovou dopravu v rámci stavby kruhového objezdu. Obr. 2 – Individuální bydlení v sousedství areálu
zdroj: autorka
99
Obr. 3 – Pohled na opuštěné ruiny na dotčených pozemcích
zdroj: autorka
Obr. 4 – Zastavovací studie pro výstavbu obchodního domu v Krásném Březně
zdroj: CPI Dále jsme měli za úkol zjistit důvody, jak by se dalo argumentovat proti plánované výstavbě obchodního centra. Jeden z důvodů byl, že se areál nachází v těsné blízkosti zámku, ale po návštěvě bývalého zahradnictví jsme zjistili, že to nijak tomuto okolí nevadí, protože ze zámku by na obchodní centrum nemělo být vidět – jedná se prakticky o dva bloky oddělené zelení a ani pohledově by se vzhledem ke stáří zeleně a tedy vysokému vzrůstu stromů budovy navzájem nerušily. Zklamaní jsme usoudili, že proti této výstavbě nelze nic udělat.
100
Závěrečné zhodnocení Tímto má praxe na Magistrátě města Ústí nad Labem skončila. Pokud bych jí měla zhodnotit, tak bych ji hodnotila kladně. Absolvovaná praxe mi pomohla alespoň z části nahlédnout do aktuálního dění regionálního rozvoje v oblasti regenerace brownfieldů a utvořit si tak představu o tom, čím bych se jednou v budoucnu mohla zabývat.
Velmi dobře jsem se cítila s lidmi, se kterými jsem spolupracovala, a to určitě ovlivnilo můj celkový dojem z praxe. Zaujalo mě, s jakým nasazením jdou do toho, aby město Ústí nad Labem z hlediska brownfieldů našlo nová využití a dalo městu novou image. Objevila jsem novou zkušenost s problematiku brownfieldů ve městě Ústí nad Labem, která trápí města po celé České republice i v zahraničí. Dále tuto praxi vidím jako velmi prospěšnou, protože celé mé seznámení s problematikou brownfieldů pojedu odprezentovat do města Ostravy, kde se zúčastním odborné praxe v rámci projektu „Partnerství pro české brownfieldy“ realizovaném VŠB – TU Ostrava, Fakultou stavební a tak získám další nové zkušenosti. Také jsem ráda za možnost, že jsem se mohla seznámit s hlavním architektem města Ústí nad Labem panem Ing. Vladimírem Charvátem. Tuto praxi bych mohla doporučit dalším studentům.
101
Brownfield káznice v Brně - řešení vnitřních dvorů
Termín: 28. 4. - 4. 5. 2013 Jméno: Lenka Jurníčková, VŠB- TU Ostrava, katedra městského inženýrství 222 Místo praxe: Jihomoravské inovační centrum
1.
Úvod
Jihomoravské inovační centrum je organizace, která pomáhá inovačním firmám, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům a vědcům. Vytváří příznivé prostředí a zázemí pro snadnější inovační podnikání na jižní Moravě. Tvoří spolupráci a propojení mezi průmyslem, výzkumnými pracovišti a veřejnou správou. V městě Brnu se nachází mnoho kreativních nadšenců. Město si uvědomuje potenciál a nápady těchto lidí. Zároveň chce přispět celkovému rozvoji kraje hlavně v kreativním odvětví a ekonomice. Z toho důvodu vznikl záměr vybudovat v Brně tzv. centrum pro podporu kreativních odvětví, prozatím s pracovním názvem Kreativní centrum Brno. Projekt je součástí Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 a Koncepce ekonomického rozvoje města Brna. Kreativní centrum by mělo převážně sloužit mladým začínajícím umělcům a i jako útočiště pro mladé začínající podnikatele. Jako vhodné umístění této náplně byl vybrán objekt bývalé káznice mezi ulicemi Cejl, Bratislavská a Soudní. Kritériem pro výběr byla i ta skutečnost, aby byl objekt v majetku města, což káznice splňovala. Důležitým aspektem bylo přesvědčit město, aby káznici nepustila do výběrového řízení na prodej a zůstala majetku města. Lokalita bývalé věznice označené pod číslem 3407 v evidenci lokalit brownfieldu v roce 2006 se nachází v bezprostřední blízkosti centra města Brna. Tedy i výrazně navazuje na historické centrum a z hlediska docházkových vzdáleností a dopravní obslužností je přijatelnou lokalitou pro požadovaný záměr. Od prvotního počátku se kreativním centrem a aplikování této náplně do objektu káznice zabývala Mgr. Tereza Chrástová, která pracuje na Magistrátu města Brna v Kanceláři strategie města. Projekt převzalo po té Jihomoravské inovační centrum. Od ledna 2013 se stala na JIC manažerkou projektu MgA. Zdeňka Kujová, pod jejímž vedením vznikne do června 2014 studie proveditelnosti projektu kreativního centra v bývalé káznici na Cejlu.
Obr.1,2 - fotodokumentace
102
(Zdroj:http://www.kreativnibrno.cz/kaznice/)
Teoretické vstupy pro praxi
2.
Mou hlavní náplní bylo vypracovat architektonicko-urbanistické využití a uspořádání tří dvorů uvnitř káznice. Z počátku praxe bylo mou povinností seznámit se s lokalitou i s objektem osobně a zjistit si veškeré souvislosti a napojení na město. Převážně ty historické, dopravní, urbanistické, seznámení s výkresovou dokumentací stávajícího stavu, územním plánem a podobně. Využívala jsem zde převážně vědomosti z architektury, urbanismu a územního plánování. Urbanismus se jako disciplína zabývá uspořádáním funkčních ploch ve městě. Utváří uspořádání sídel v přímé návaznosti na krajinnou architekturu, popřípadě krajinu. Územní plánování je nástroj veřejné správy pro plynulý a racionální rozvoj řešeného území. Zadání: Návrhy pro tři dvory káznice Různé účely
3.
-
Pro veřejnost
-
Uzavřenější prostor pro nájemníky
-
Možné zastřešení jednoho z dvorů, kvůli doplnění káznice o velký sál, který se nyní v objektu nenachází
-
Využití dvoru pro pohybové aktivity (lezecká stěna), pro odpočinek, pro gastronomii (zahrádka, kavárna)
-
Zeleň ve dvorech
-
Parkování, možné otevření budovy směrem do ulic či k objektu Krajského úřadu/Radnice města Brno-sever
Popis jednotlivých prací a jednání
První den praxe jsem absolvovala prohlídku samotného objektu brownfieldu. V současné době zde probíhá stavebně-technickýprůzkum, který by měl být ukončen do června 2013. Objekt je tedy veřejnosti uzavřen. Důležitým aspektem pro mě bylo pořízení fotodokumentace, kterou jsem nadále použila při vlastní tvorbě a práci na zadání. Objektem mě provedla MgA. Zdeňka Kujová, která mě seznámila s místem a historií. Posléze mi představila pracoviště JIC, kde jsem v průběhu praxe pracovala.
103
Obr. 3 - vlastní práce na zadání, situace stávající stav Druhý den dopoledne jsem se setkala s Mgr. Terezou Chrástovou z MMB, která pracuje v Kanceláři strategie města Brna a poslechla si zajímavý vývoj, jak projekt vznikl a dostal se do takové fáze, v jaké se nachází nyní. Počátky záměru kreativního centra a nedostatek ve formě téměř neexistující výkresové dokumentace brownfieldu nebyly jedinou překážkou. Dále jsem se setkala s Ing. Arch. Marcelou Drkošovou, která pracuje na Magistrátu města Brna na Odboru územního plánování a rozvoje. Seznámila mě urbanisticky s problematikou brownfieldu a navedla mě, jak se mého zadání ujmout. Projednaly jsme jednotlivé návaznosti na okolí, nové možnosti vjezdů a podobně. Vlastní práci na zadání jsem započala studiem mapových podkladů řešeného brownfieldu. Překreslila jsem si katastrální mapu a prostudovala územní plán. Brownfield jsem začlenila z hlediska širších vztahů. Dál jsem se zaobírala už jen dvory, kdy jsem zkoumala napojení na objekt káznice a z výkresové dokumentace, pak další návaznosti. Nejvýraznějším problémem tohoto území je parkování. Celková situace v Brně, ale i jiných větších městech je bídná. Ve špičce se opravdu dá velice špatně zaparkovat. Zhodnotila jsem různé varianty, jak tuto dopravní situaci řešit. Ať už předěláním jednoho dvoru na parkoviště uvnitř objektu, nebo část novější ne až tak historicky cenné káznice zbourat a na místě postavit parkovací dům. Uvážila jsem i variantu parkovaní v Krajském úřadě, který sídlí vedle káznice a je zde parkovací dům, kde by se dalo vyhradit pár míst pro kreativní centrum. Dále jsem se snažila propojit funkce a náplně jednotlivých oborů kreativního odvětví, tak aby dvory mohli využívat umělci, ale i veřejnost. Výstupem budou fotomontáže nově navrženého stavu.
104
Obr. 4 - vlastní práce na zadání, varianty návrhu
Obr. 5 ,6 - vlastní práce na zadání, vizualizace
4.
Závěrečné zhodnocení
Průběh praxe bych zhodnotila velmi kladně. Od přijmutí do kolektivu JIC, až po celkový průběh. Od zrodu myšlenky vytvořit náplň, která není až tak zarytá do podvědomí Čechů. Dozvěděla jsem se mnoho poznatků, jak město nakládá s brownfieldy a dále s nimi pracuje. Setkala a poznala jsem zajímavé lidi, kteří mě uvedli do problematiky. V mé práci jsem uplatňovala vědomosti z architektury a urbanismu. Proto bych ji doporučila, těm studentům, kteří tíhnou k těmto oborům.
105
Obr. 7, 8- vlastní práce na zadání, vizualizace
106
Zpráva z praxe – Dolní oblast VÍTKOVICE Termín: 22. 7. - 27. 7. 2012 Jméno: Karla Kantorová, VŠB – TU Ostrava, katedra městského inženýrství Místo praxe: Zájmové sdružení právnických osob „Dolní oblast Vítkovice
Dolní oblast VÍTKOVICE Zájmové sdružení právnických osob „Dolní oblast Vítkovice“ byla založena roku 2007 za účelem obnovy a znovuzpřístupnění národní kulturní památky „Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren. Cílem sdružení DOV bylo zachovat tuto národní kulturní památku a vytvořit kulturně-společenské centrum v samotném nitru industriálního kulturního dědictví Vítkovic. Historicky významné objekty a prostory se postupně mění v kulturní, vzdělávací a vědecko-výzkumné zázemí, se špičkovým vybavením a s výhodnými kapacitními možnostmi. Tvoří se místo, kde se budou dennodenně vzdělávat žáci a studenti jakéhokoliv věku, kam zamíří lidé na kulturní či společenské akce, kde se budou konat kongresy, či jiné podobné aktivity a zároveň místo, které nabídne jak obyvatelům z Ostravy tak návštěvníkům z jiných míst prostory pro odpočinek a relaxaci. Do portfolia sdružení DOV patří v současnosti i průmyslová památka Trojhalí Karolína a Landek Park, což je největší hornické muzeum v Česku. Landek Park, Trojhalí Karolína, Dolní oblast Vítkovice a navazující areál Dolu Hlubina budou v konečné podobě vytvářet propojený komplex podél řeky Ostravice, doplněný o cyklostezky, kemp a další různé možnosti trávení volného času.
Obr. 1 Rozmístění projektů podél řeky Ostravice
107
Cíl praxe
Seznámení s jednotlivými projekty sdružení DOV, podrobněji s projektovou dokumentaci projektu Trojhalí Karolína
Vyhodnocení možností a vhodnosti realizace plánovaných aktivit v prostorách dvojhalí dle projektové dokumentace
Vytipování dalších možných aktivit, vhodných pro pořádání v prostorách Trojhalí Karolína
Tvorba zjednodušených výkresů suterénu a přízemí, pro jednání s dodavateli kulturních, sportovních a dalších akcí
Návrhy umístění podia, prodejních stánků, kancelářských prostor
Popis prací a. Prohlídky projektů sdružení Dolní oblasti Vítkovic Součástí praxe byly prohlídky realizovaných projektů, či projektů ve výstavbě. Dolní oblast Vítkovice – Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren Bývalý průmyslový areál Dolních Vítkovic, nazýván také jako “Ostravské Hradčany“ patří mezi světové unikáty. Jako jediný průmyslový závod koncentroval celý proces výroby surového železa, a to od těžby uhlí, přes jeho koksování až po vysoké pece na jedno místo. Vysoká pec postavená v tomto závodu byla první pecí koksárenského typu na území Habsburské podunajské monarchie. Provoz trval od roku 1830 do roku 1998, kdy byl proveden poslední odpich. Po ukončení provozu se zrodila myšlenka revitalizovat objekt a zachovat jej jako technickou památku budoucím generacím. Celý tento areál je v současnosti přeměněn v naučnou prohlídkovou trasu, která přiblíží návštěvníkům tehdejší provoz. Začátku prohlídky dominuje těžní věž, konec završí vyjížďka skipovým proskleným výtahem do samotné tlamy vysoké pece, označované jako Vysoká pec č. 1 a následná prohlídka nitra pece, kde teplota v minulosti přesahovala 1500 °C.
Obr. 2 Vysoká pec č.1 Dolní oblast Vítkovice – Plynojem Plynojem o objemu 50 tisíc metrů krychlových, vystavený v roku 1924, sloužil pro jímání vyčištěného vysokopecního plynu a udržování tlaku v plynové síti. Podle návrhu architekta Josefa Pleskota byl plynojem přestavěn v unikátní multifunkční aulu GONG s kapacitou 1500 osob, která nemá v Evropě obdoby. Z plynojemu se tak stal komplex pro pořádání koncertů,
108
konferencí, kongresů a jiných aktivit. Kromě velkého sálu zahrnuje plynojem i menší společenský sál s kapacitou 400 osob, konferenční sály, kavárnu či galerii. Provoz auly byl zahájen v květnu 2012.
Obr. 3 Multifunkční aula GONG Dolní oblast Vítkovice – VI. Energetická ústředna U6 V minulosti energetická ústředna sloužila jako tzv. plíce celé hutě. Budova v sobě ukrývá dvě devítisettunová plynová pístová dmýchadla z let 1938 a 1948, která vyráběla spalováním vysokopecního plynu stlačený vzduch, který byl po dalších procesech vypuštěn do chřtánu vysoké pece, kde podporoval hoření. I energetická ústředna prochází v současnosti přeměnou. Ve výsledné podobě bude působit jako interaktivní muzeum. Hlavními exponáty budovy budou dvě zmíněná dmýchadla, zbylý prostor bude vyplněn technickými exponáty, běžně používanými v průmyslu. Interaktivní muzeum bude doplněno o prostory pro vzdělávání, učebny a sály, díky kterým bude možno v tomto objektu zajistit plnohodnotnou výuku. V návaznosti na tento objekt bude vystavěna nová budova s názvem Svět techniky. Hlavní myšlenkou je přiblížit žákům mateřských, základních, středních škola, ale i široké veřejnosti problematiku vědy. Zde je prosazováno heslo “dotýkat se exponátu přísně PŘIKÁZÁNO”. Návštěvník si vystavené exponáty může vlastníma rukama osahat, vyzkoušet a zábavnou formou tak porozumí základní problematice techniky.
Obr. 4 Energetická ústředna U6 Landek Park Nejstarší černouhelný důl na Ostravsku a zároveň největší hornické muzeum v ČR se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který je od roku 1992 prohlášen za národní přírodní památku. Jedinečnost tohoto místa je dána právě spojením této národní přírodní památky a technické památky v podobě hornického muzea. Expozice hornického muzea se skládá ze tří částí a to z podzemní expozice dolu Anselm, expozice důlního záchranářství a exponátů rozmístěných v areálu, které na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby kamenné až po důlní techniku 20. století. Součástí areálu jsou i sportoviště. Landek Park tak vytváří atraktivní a příjemné prostředí pro sport, zábavu, poznání či relaxaci.
109
Obr. 5 Landek Park Trojhalí Karolína V Těsném sousedství centra Ostravy se ještě do nedávna nacházela velká zelená plocha. Největší dominantou byly jen dvě, respektive tři zastaralé haly. Je to jen bídný pozůstatek bývalého rozsáhlého průmyslového areálu Karolína. Tento průmyslový komplex byl tvořen jámou Karolína, koksovnou Karolína a později i Žofínskou hutí vybudovanou v sousedství Karolíny. Koncem 80. let byla převážná část tohoto areálu zbořena. Z tehdejší koksovny zůstala jen budova elektrocentrály a ze Žofínské huti Energetická ústředna III, tzv. dvojhalí, která sloužila jako dmýchadlovna vzduchu do vysokých pecí. Obě tyto budovy, tedy elektrocentrála i energetická ústředna jsou pod tímto značením zrušeny a nově je objekt označován jako Trojhalí Karolína. Objekt Trojhalí je součástí nově vznikajícího komplexu Karolína.
Obr. 6 Dvojhalí
b. Trojhalí Karolína – seznámení s projektovou dokumentací Trojhalí Karolína, označovaný také jako Dům na půli cesty bude vytvářet spojnici mezi centrem Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic, tedy spojnici mezi nejcennějšími historickými lokalitami Ostravy. Označení Dům na půli cesty má spojitost také s faktem, že vzdušná vzdálenost obou lokalit od Trojhalí je téměř totožná. Popis stávajícího stavu: Objekt dvojhalí je samostatně stojící halová dvojlodní budova, přízemní, podsklepená, zastřešená lomenými střechami s hřebenovými světlíky. Nosná konstrukce je ocelová, ve fasádě vyplněná tenkým zdivem z lícových cihel. Vnitřní prostor není členěn, vyjma konstrukce bývalého velínu a mostových jeřábů, které jsou však již nefunkční.
110
Objekt ústředny je převážně přizemní a částečně podsklepená budova, zastřešena sedlovou střechou s hřebenovými světlíky. Vnitřní prostor rovněž není členěn, vyjma jihovýchodního rohu, kde je torzo dělící konstrukce. Vnitřní mostový jeřáb je nefunkční. Popis návrhu: V minulosti, kdy tyto haly sloužily svému původnímu účelu, byly veškeré technologické cesty vedeny do strojních hal přes suterény. Tato pro mnohé nepodstatná informace vyústila v základní myšlenku celého projektu. Provozní i architektonický koncept komplexu Trojhalí je založen na myšlence jejich přístupu. Nově navržené suterény mezi oběma halami vytvoří kvalitní zázemí, zároveň propojí obě zmiňované haly. Důležitým prvkem této myšlenky je i prostor nad nově zřízeným suterénem doplněný na obou stranách o schodiště, které přirozeným a nenásilným způsobem orientuje toky lidí a zajišťuje pomyslné propojení mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovic. Trojhalí nabídne prostor pro volnočasové aktivity nejrůznějšího druhu. Nadzemní halový prostor ústředny se promění ve dvojitou sportovní halu se sportovním barem uprostřed haly mezi hřišti. Dvojhalí bude využíváno jako zastřešené náměstí. Tato hala však oproti první haly, kde teplota v zimním období neklesne pod 15°C bude nezateplená.
c. Trojhalí Karolína – vyhodnocení možností a vhodnosti realizace plánovaných aktivit v prostorách dvojhalí Dvojhalí vytvoří unikátní druh prostoru – zastřešené náměstí pro konání nejrůznějších akcí, od veřejného bruslení, přes trhy, jarmarky až po festivalové megakoncerty nebo taneční zábavy. Každá akce, ať už sportovní, kulturní či jiná má individuální požadavky. Je tedy nutné vyhodnotit, zda je možno navrhované akce umístit právě do prostor dvojhalí a popř. zjistit jaké specifické nároky tato akce má, aby bylo možno zajistit jejich splnění. Např.: SPORTOVNÍ AKCE Přenosné dětské dopravní hřiště
Instalováno by bylo vždy jen na dva týdny v měsíci a v odpoledních hodinách by bylo přístupné veřejnosti za drobný poplatek
Cena: do 1mil. Kč Montáž: cca do 1hod.
DDH v Ostravě: DDH MŠ Ukrajinská 1530/31, Poruba DDH Městské policie Ostrava, Orebitská, Přívoz 596611962 DDH ZŠ, Alberta Kučery, Ostrava Hrabůvka PDDH v ČR: Havlíčkův Brod má český unikát - přenosné dopravní hřiště (lze převézt a zapůjčit i do jiného města) na plochu rozlehlou více než kilometr se vejde na 20 dopravních značek životnost tohoto hřiště je 20 let
Mobilní ledová
Včetně chladícího
PRO VYTVOŘENÍ HOKEJOVÉHO HŘIŠTĚ NENÍ DOSTATEČNÁ PLOCHA- NENÍ ZAJIŠTĚN PŘÍSTUP
111
plocha
agregátu mantinelů
a Z RAMPY DO OSTATNÍCH PROSTOR DVOJHALÍ, JE NUTNO VOLIT LEDOVOU PLOCHU MENŠÍCH ROZMĚRŮ Max možná teplota prostředí: cca 15°C (popř. 17°C) Rozměry a tvar: libovolný tvar a velikost kluziště běžně 30x15m rozměry hokejového hřiště: 56-61 x 26 x 30 Pořizovací cena: cca 3 590 000 Kč Požadavky na stavební připravenost: Mobilní kluziště lze vybudovat na jakékoliv rovné a zpevněné ploše, např. parkovišti, tenisových kurtech, hřišti s umělým trávníkem, školním hřišti. rovná (+/- 1cm) a zpevněná plocha prostor pro uložení strojovny chlazení přípojka elektro přípojka vody + zabezpečení odtoku roztáté vody po skončení sezóny – CHYBÍ Využití: veřejné bruslení, hokej, curling
Návrh dalšího možného využití trojhalí: - Bezbariérové hry - Turnaj ve stolním tenise a kulečníku, hřiště pro kolovou - Paintball a Laser Game v nevyužívaných skladových prostorech - Řezbářské soutěže - Country festival s městečkem apod.
d. Trojhalí Karolína – tvorba zjednodušených výkresů a návrh umístění pódia Pro snazší komunikaci s dodavateli kulturních, sportovních a jiných akcí byly vytvořeny zjednodušené výkresy suterénu a přízemí Trojhalí.
112
Obr. 7 Suterén trojhalí
Obr. 8 Přízemí 1
113
Obr. 9 Přízemí 2 Prostor dvojhalí je podélně rozdělen nosnými ocelovými sloupy, což vytváří problém při hledání nejvhodnější možnosti umístění pódia. V původním návrhu je pódium umístěno nad vstupní rampou. Tento návrh je výhodný především z toho důvodu, že pódium nezabírá místo na podlahové ploše, kterou je tedy možno využít jiným způsobem (stánky s občerstvením atd.). Nevýhodou je však narušení výhledu právě kvůli nosné konstrukci sloupů. Vhodnějším řešením by mohlo být umístění pódia do rohu haly.
Obr. 10 Návrh umístění pódia
114
Závěrečné zhodnocení Praxe v Dolní oblasti Vítkovic trvala 5 dnů. V této krátké době jsem byla postupně seznamována s jednotlivými projekty tohoto sdružení, nejpodrobněji však s projektem Trojhalí Karolína jehož jsou DOV členem. Byly mi poskytnuty informace o fungování projektů, způsobu financování apod. Účastnila jsem se odborných prohlídek Landek Parku a Dolu Hlubina. Nedokončené projekty, či místa zatím nepřístupná veřejnosti mi v rámci svého volného času představili ředitelé jednotlivých projektů. Ostrava je průmyslové město, plné průmyslových staveb, což je mnohdy chápáno spíše negativně. Tyto zaprášené a často polorozpadlé stavby si stále spojujeme s prací a dřinou nedávné doby. Ale je nutné uvědomit si, že právě toto je naše dědictví, které bychom se měli snažit zachovat i pro budoucí generace. Přesně to se teď daří pracovním týmům ze sdružení DOV, díky nimž vyhaslé industriální památky znovu ožívají. Vytvářejí se tedy místa, s neobvyklým charakterem, místa, která nás nutí úctě i obdivu zároveň.
115
Zpráva z praxe – Trojhalí Karolina
Termín: 16. 7. - 31. 8. 2012 Jméno: Hana Klemencová, VŠB – TU Ostrava, Katedra městského inženýrství Místo praxe: Hochtief CZ a.s
Stavební společnost Hochtief CZ a.s. Společnost HOCHTIEF CZ je již dvacátým rokem součástí významné nadnárodní společnosti HOCHTIEF. Společnost orientuje svou činnost na realizaci staveb v rámci celé České republiky. Zaměřují se na bytovou, občansko-administrativní, průmyslovou, ekologickou a vodohospodářskou výstavbu, včetně projektů dopravní a liniové infrastruktury. Jedním z projektů týkajících se brownfieldů, kterým se společnost zabývala je projekt Trojhalí Karolina na území bývalé koksovny Karolina. Nakonec se však na realizaci rekonstrukce nepodílí. Projekt Trojhalí Karolina je již v úrovni realizace rekonstrukce. Objekty Dvojhalí a Ústředny jsou situovány ve vznikající nové ostravské městské čtvrti Nová Karolina, která se nachází v městské části Moravská Ostrava a Přívoz. Vyrůstá na místě bývalého stejnojmenného průmyslového areálu. Nová Karolina navazuje na centrum Ostravy, nachází se jen půl kilometru od Masarykova náměstí. V současné době již na místě stojí budova obchodně zábavního centra, dokončují se objekty rezidenční výstavby a administrativní budova. Svou rozlohou 32 ha patří mezi největší městské projekty v České republice. Stávající objekty Dvojhalí a ústředny se nachází v jižní části celého areálu.
Obr. 1 Vizualizace Nová Karolina
Cíl praxe Cílem praxe bylo bližší seznámení se s projektem Trojhalí Karolina, z hlediska jak historického využití rekonstruovaných objektů, tak současného stavu a nově plánovaného využití těchto technických památek v samotném centru Ostravy. A v konečném důsledku rovněž zamyšlení se nad účelem rekonstrukce těchto budov a případnou jinou možností řešení využití, než je dnes již realizováno.
116
Popis konkrétních prací e. Trojhalí Karolina – historie a současný stav objektů Ústředna a Elektrocentrála jsou jediné budovy, které jsou pozůstatkem rozsáhlého průmyslového areálu bývalé jámy a koksovny Karolina, jehož demolice byla dokončena v roce 1989. První z nich je známá jako Dvojhalí. Kdysi v ní bývala elektrocentrála. Druhá budova je Ústředna, která kdysi sloužila jako zámečnická dílna. Jejich provoz byl definitivně zastaven 10 let po odstávce koksovny v roce 1964. Obě stavby byly v roce 1991 prohlášeny kulturní památkou. Objekt Dvojhalí je přízemní, podsklepená, halová budova, zastřešená mansardovými střechami s prosklenými části a s hřebenovými světlíky. Nosná konstrukce je tvořena ocelovými sloupy a vazníky. Fasáda objektu je tvořena výplňovým zdivem z lícových cihel s výraznými architektonickými detaily, které je na mnoha místech porušeno. Okenní otvory jsou částečně zachovány, částečně chybí výplně otvorů úplně a dveřní otvory jsou částečně zabedněny. Střešní plechová krytina je na velkých plochách nahrazena asfaltovými pásy. Vnitřní prostor budovy není členěn, kromě severozápadního rohu, kde je torzo konstrukcí bývalého velínu.
Obr. 2 Objekt Dvojhalí Současná budova Ústředny je rovněž přízemním a částečně podsklepeným objektem, který je zastřešen sedlovou střechou s hřebenovými světlíky. Objekt je přístupný z východu vjezdovými vraty po vnitřní rampě. Uvnitř objektu je umístěna nefunkční jeřábová dráha. Fasáda objektu je tvořena rovněž zdivem z lícových cihel. Vnitřní prostor objektu není členěn, kromě jihovýchodního rohu, kde je torzo dělících konstrukcí. Střešní konstrukce vč. krytiny i podhledu je obnovená a zachovalá.
f. Trojhalí Karolina – současné navrhované využití objektů Dle současného návrhu se stane z objektu Dvojhalí tak trochu jiné náměstí. Prostor bude využíván maximálně multifunkčně, mohly by zde probíhat bleší trhy, divadelní představení, výstavy, koncerty nebo společenské akce. Návrh předpokládá, že historické nadzemní konstrukce nebudou zatepleny a budou pouze repasovány v nezměněné podobě. V menší budově bývalé Ústředny budou hřiště pro sport. Nadzemní halový prostor ústředny se promění ve dvojitou sportovní halu se sportovním barem uprostřed haly mezi hřišti. Vytápěnou halu ústředny však bude možné použít i k veřejným akcím.
117
Obr. 3 Vizualizace vnitřního prostoru Ústředny – hřiště pro sport
g. Trojhalí Karolina – prvky a konstrukce ovlivňující návrh využití objektů Základním limitujícím prvkem je samotná nosná konstrukce staveb, která v objektu Dvojhalí rozděluje vnitřní prostor řadou ocelových sloupů. V menším objektu Ústředny nosná konstrukce vnitřní prostor nijak nenarušuje. Dalším aspektem, který ovlivňují možnosti dalšího využití je fakt, že se jedná o památkové chráněné objekty a je tedy kladen důraz na zachování těchto staveb a také původního vzhledu fasády, není proto možné provést jejich demolici ani dodatečné zateplení obvodového pláště. S ohledem na úsporu energie a tepla je zde tedy problém s vytápěním objektů.
h. Trojhalí Karolina – možné problémy v navrhovaném využití objektů Zejména v budově Dvojhalí, která je určená k multifunkčnímu využívání mohou v průběhu provozu nastat problémy s uspokojením různých požadavků, které má každá sportovní či společenská akce zcela jiné. Například při pořádání koncertů může být problém s vhodností umístění podia, právě kvůli nosné konstrukci sloupů, které mohou omezovat výhled diváků. Dalším aspektem je hluk, který se může při pořádání koncertů přes neizolované konstrukce šířit do okolí a vytvářet tak nepříjemné prostředí pro obyvatele sousedních bytových domů. Z hlediska urbanistického pak bude mít přesun kulturních a společenských akcí, které byly doposud pořádány na náměstí v samotném centru negativní vliv na další vylidňování historického centra Ostravy. Navrhovaná sportoviště v objektu Ústředny budou umožnovat sportovní vyžití pouze pro větší skupiny osob, které tyto víceúčelová hřiště využijí a jen rozšíří nabídku sportovišť, která jsou již ve městě zastoupena a kromě specifického prostředí nic netradičního nenabídnou.
i. Trojhalí Karolina – návrh jiného využití objektů Vzhledem k nutnosti zachovat původní vzhled objektů jsou možnosti dalšího využití omezené také výslednou teplotou vnitřního prostředí. Rozlehlé vnitřní prostory, které svou obvodovou konstrukcí tvoří pouze ochranu před klimatickými vlivy, vytváří na území města ojedinělou krytou plochu, která umožňuje přenést běžně venkovní aktivity pod střechu. Oba stávající objekty jsou do jisté míry zvláštní stavbou, které by příslušelo netradiční využití jejich interiérů. Jednou z možností je tedy využít tyto stavby ke sportům, které nemají na území města příliš velké zastoupení a jsou orientované spíše na mladší generaci a to vytvořením komplexu adrenalinových a freestylových sportů, které získávají v poslední době na oblibě nejen u mládeže. Součástí by mohlo být lanové centrum a lezecká stěna umístěná v objektu Ústředny, což umožňuje vyžití jak dětem, tak dospělým. V objektu Dvojhalí by byl
118
vytvořen krytý skatepark, který by se využíval také pro konání různých závodů a soutěží a tedy sportovních akcí pro veřejnost. Vše by pak bylo přístupné ze společného zázemí v podzemní části objektů, jak je počítáno v původním návrhu. Navrhované provozy nemají žádné speciální požadavky na konstrukce a jsou snadno přizpůsobitelné danému prostředí a prostoru. NAVRHOVANÉ VYUŽITÍ
SKATE HALA
PARK
PROSTOROVÉ A TECHNICKÉ POŽADAVKY
POPIS
Je účelové rekreační prostřední tvořené systémem překážek určené pro skateboarding, BMX nebo in line bruslení. Skateparky nemají - přesně daná pravidla pro jejich stavbu, jsou variabilní na základě dostupného prostoru a prostředí. Konstrukce skateparků může být betonová nebo montovaná ze dřeva, plechu nebo plastu
ROVNÁ, DOSTATEČNĚ VELKÁ PLOCHA PRO UMÍSTĚNÍ PŘEKÁŽEK, BETONOVÝ NEBO ASFALTOVÝ POVRCH, MOŽNOST PŘIZPŮSOBIT JAKÉMUKOLIV PROSTORU, MOŽNOST ZASTŘEŠENÍ A OSVĚTLENÍ
Tab. 1 Návrh využití objektu Dvojhalí
Obr. 4 Příklad uspořádání skateparku
NAVRHOVANÉ
POPIS
PROSTOROVÉ A TECHNICKÉ
119
VYUŽITÍ
POŽADAVKY
Jedná se o systém lanových překážek instalovaných uvnitř INDOOR LANOVÁ vhodných halových prostor. DRÁHA Překážky jsou kotveny na ocelové nebo betonové nosníky tvořící základní kostru haly.
HALOVÁ STAVBA, VIDITELNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE, MOŽNOST UKOTVENÍ LANOVÝ PŘEKÁŽEK NA NOSNOU KONSTRUKCI – DODATEČNÉ ZESÍLENÍ STÁVAJÍCH KONSTRUKCÍ NA ZÁKLADĚ STATICKÉHO VÝPOČTU
Boulder stěna - je určená pro lezení bez využití jistících pomůcek, výška tohoto typu stěny je do 3m nad zemí a bezpečnost je zde řešena normovanou dopadovou plochou DOSTATEČNÝ PROSTOR A VÝŠKA Klasická lezecká stěna - využívá UMĚLÉ LEZECKÉ STAVEB, SAMOSTATNÁ většinou některého z typů jištění a STĚNY KONSTRUKCE STĚNY KOTVENÁ K její výšku určují prostorové NOSNÉ KONSTRUKCI BUDOVY dispozice Kombinace obou stěn - oba typy lze velmi dobře kombinovat, vzniká tak prostor jak pro zkušené lezce, tak pro lezce začátečníky Tab. 2 Návrh využití objektu Ústředny
Závěrečné zhodnocení V rámci praxe, která trvala pět dnů, jsem měla možnost získat více informací o navrhovaném řešení projektu Trojhalí Karolina a vytvořit si vlastní pohled na celkové řešení rekonstrukce objektů Dvojhalí a Ústředny. Vzhledem k tomu, jak je tento projekt v současné době často medializován a zmiňován na mnoha místech a nyní již realizován, je velmi těžké, oprostit se od myšlenky, že navržené řešení je jediné možné a nejvhodnější a získat tak svůj pohled na řešený problém. Jednou z priorit je tyto památkově chráněné objekty zachovat jakou součást průmyslové historie města a je dosti obtížné najít jejich jiné využití, zvláště pak v případě, že možnosti zásahů do jejich konstrukcí jsou značně omezené. Hlavním cílem každého reálného řešení by však, u takovýchto staveb industriální architektury, mělo být nové a užitečné začlenění do chodu města svým novým využitím a nikoliv nechat tyto objekty chátrat jako průmyslový brownfield v centru města.
120
Možnosti ozelenění brownfieldů prostřednictvím Cíle 3 – rešerše zrealizovaných projektů s podobnou tématikou
Termín: 1. 2. - 28. 2. 2013 Jméno: Tomáš Klupák, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická, Katedra Regionálního a lokálního rozvoje Místo praxe: Statutární město Ústí nad Labem
1. Úvod – místo výkonu praxe Praxe ,,Partnerství pro české brownfieldy“ byla vykonávána v organizaci: Statutární město Ústí nad Labem, Odbor rozvoje města, Oddělení strategického rozvoje. Město Ústí nad Labem je jedním z 26 Statutárních měst na území České republiky. Statutární město Ústí nad Labem je územně členěné na čtyři městské obvody: Střekov, Neštěmice, Severní terasa a Ústí nad Labem město. Organizační struktura Statutárního města Ústí nad Labem je členěna na 11 odborů a 35 oddělení a jeho budova se nachází v ulici Velká Hradební, č.p. 2336/8 v centru města. Brownfieldy lze definovat jako opuštěné, zchátralé a nevyužívané území, které bylo již v minulosti jednou urbanizováno a v současné době je snaha o jeho opětovné využití. Problematika brownfieldů v sobě nese řadu negativních sociálních a psychologických jevů a jejich existence se vyznačuje zejména velkou ekologickou zátěží. O narůstajícím problému brownfieldů svědčí i to, že z celkového počtu 115 identifikovaných brownfieldů na území ORP Ústí nad Labem jich je v samotném městě lokalizováno 97. Ve většině případech se jedná o nevyužívané, zanedbané a prázdné areály a budovy, které jsou v očích nejen široké veřejnosti, ale i potenciálních investorů vnímány jako lokality velmi neatraktivní a s malým rozvojovým potenciálem. Hlavním cílem nedávno schválené Strategie přístupu k brownfieldům je do 10 let snížit množství brownfieldů v zastavěném území města o 100 ha a vytvořit tak podmínky pro zcela nové a efektivnější využití. Z hlediska principu udržitelného rozvoje je prvořadým a velmi efektivním úkolem revitalitovat a využívat dříve opuštěné areály a budovy než zasahovat do zcela nových ploch a tím zasahovat do stávající krajiny. Na území města Ústí nad Labem se nachází celkem 10 lokalizovaných územních celků brownfieldů, což představuje 11,7 % ze zastavěného území města. Mezi tyto lokality patří: pozemky okolo trati; nádraží Západ, depa atd.; Předlice, průmyslový areál mezi ulicemi Jateční a Za Válcovnou; areál chemičky + ulice U České besedy; garáže Vinařská; bývalé sektorové centrum, hotel Máj; vybydlené domy nad kulturním domem; areál u bývalého Zahradnického podniku; přístav; areál Setuzy; lokalita střekovského nábřeží.
121
2. Teoretické vstupy pro praxi Hlavním cílem praxe bylo seznámení se s problematikou brownfieldů. Samotné praxi předcházelo shánění a prostudování materiálů z oblasti brownfieldů a zamyšlení se nad možnostmi jejich opětovného využití. V rámci praxe jsme se s ostatními účastníky praxe především zabývaly opatřením ,,4.5.Podpora opatření zahrnujících brownfieldy do veřejné domény nebo umožňujících ozelenění části ploch brownfieldů“ ze Strategie přístupu k brownfieldům ve Statutárním městě Ústí nad Labem. Konkrétně jsme se zabývaly následujícími okruhy:
1. Možnosti ozelenění brownfieldů prostřednictvím Cíle 3 – rešerže zrealizovaných projektů s podobnou tématikou. 2. Areál Pražská – revitalizovat nebo ozeleňovat? 3. Poloostrov Krásné Březno – jak nastartovat revitalizaci oblasti na městském pozemku díky ozelenění?
V rámci prvního okruhu jsme se seznámily s některými úspěšně zrealizovanými projekty brownfieldů na území Ústeckého kraje. Zaměřily jsme se také na některé nástroje, které mohou napomoci k revitalizaci brownfieldů. Jedná se především o operační programy, jak z Cíle 1 – Konvergence, tak také z Cíle 3 – Evropská územní spolupráce. Problematikou brownfieldů se týká především program OP URBACT II, OP ČR – SASKO a OP Životní prostředí. Právě na základě vyhlášené výzvy v rámci OP Životní prostředí byl úspěšně zrevitalizován nefunkční park v ulici Barvířská ve Varnsdorfu. Tímto projektem došlo k propojení panelového sídliště s centrem města a současně tak došlo k vytvoření rekreační a odpočinkové zóny. Dalšími projekty, kterými jsme se zabývali, byly projekty: Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Cukrovar v Lovosicích, Zámecký park Roudnice nad Labem, Zázemí pro výrobu parfémových kompozic v areálu Židovice,… Dalším okruhem bylo popřemýšlet o Areálu Pražská v Ústí nad Labem. Jednalo se především o otázku, zda by bylo vhodné bývalý cukrovar, který je dominantou celého areálu zachovat, nebo by bylo lepší vytvořit zcela nové využití. Kolegyně, která se tímto problémem více zabývala, doporučila tuto budovu cukrovaru zachovat, pouze ji přebudovat na nový objekt, který by sloužil jako klastr pro nábytkářské firmy. Poslední část praxe se týkala ,,Poloostrova Krásné Březno“, konkrétně městského pozemku.
3. Samostatná práce – Poloostrov Krásné Březno Mým úkolem praxe bylo zamyšlení se nad brownfieldem ,,Poloostrov Krásné Březno“. Především jak naložit s městským pozemkem prostřednictvím jeho ozelenění. Tento Ústecký poloostrov je jedním z 10 lokalizovaných územních celků brownfieldů, které se na území města Ústí nad Labem nachází. Jeho prostor je situován nedaleko městského centra Krásné
122
Březno a Neštěmice. Tato oblast je dlouhodobě vnímána širokou veřejností jako neatraktivní a tak se stává oblastí s nedostatečným využitím vlastního potenciálu. Hlavním cílem tohoto projektu by mělo být zlepšení této oblasti v očích veřejnosti a především zatraktivnění této lokality pro další rozvoj. Obrovskou devizou této oblasti je její lokalita v oblasti řeky Labe a díky své výjimečné poloze se stává relativně klidným místem vhodným pro vytvoření volnočasové zóny.
,,Poloostrov Krásné Březno“ je místem s řadou pozitivních stránek, mezi které patří: relativní blízkost centra, vyřešené vlastnické vztahy, částečně zbudovaná dopravní infrastruktura, uspokojivá dostupnost z centra, relativně klidné místo. Mezi negativní stránky poloostrova lze zařadit velké množství náletových dřevin a plevele či velké množství zchátralých budov a nedostatečná vybavenost inženýrskými sítěmi. V současné době je také problém v tom, že se na městském pozemku nachází hromady stavební suti. Úkolem proto bylo zjistit, o jaký se jedná materiál, komu patří a jaké je jeho další využití. Šetřením na Úřadě městského obvodu Neštěmice bylo zjištěno, že se jedná o stavební materiál, jehož část patří společnosti Kovošrot Group, a.s., která sídlí vedle městského pozemku. Dalším zjištěním bylo také to, že ÚMO Neštěmice tento pozemek pronajímá fyzické osobě, která pozemek využívá rovněž ke skládkování stavebního materiálu. V současné době se změny ve využití pozemku neplánují. Možným řešením využití městského pozemku je zakomponovat do projektu již stávající cyklostezku, která se nachází na druhém břehu řeky Labe. Jedná se o ,,Labskou cyklostezku“, která vede z Prahy až do německého města Pirna a v celé své délce kopíruje břehy řeky Labe. Díky svému napojení na německou stranu by bylo dobré zapojit tuto cyklostezku do projektu a vytvořit tak projekt na bázi spolupráce s německou stranou v rámci Cíle 3 – přeshraniční spolupráce. Důležitým faktorem by bylo také vybudování přívozu, který propojí stávající cyklostezku s Ústeckým poloostrovem, čímž tento prostor dostane nový rozměr a dojde k přílivu jak tuzemských tak i zahraničních turistů. Propojení cyklostezky s poloostrovem samo o sobě nestačí. Důležitým aspektem je vytvoření zóny, která bude pro budoucí návštěvníky atraktivní a dojde tak k větší návštěvnosti tohoto relativně opuštěného místa. Hlavním úkolem by bylo vybudovat budovu na pozemcích Statutárního města Ústí nad Labem, která by byla vytvořena z přírodních materiálů a tím by lehce zapadla do tohoto území. Tímto projektem by také došlo k rozvoji zeleného stavění, tzv. GreenBuildingu v ČR. Využitím budovy by bylo zřízení tzv. multifunkčního informačního centra, jehož funkcí by bylo poskytnout turistům nejrůznější informace o okolí obou spolupracujících stran, vyzdvihnout lokality, které nejsou příliš navštěvovány a přesvědčit je, že určitě stojí za návštěvu. V této budově by byly na základě interaktivní technologie představeny dominantní rysy Ústeckého kraje, zejména vývoj a historie nejrůznějších oblastí průmyslu, jejich rozvoj a současné
123
využití. Dalším dominantním rysem by bylo představení přírodního bohatství regionu a tímto krokem by došlo k větší informovanosti a návštěvnosti daných lokalit. Z důvodu partnerství se svobodným státem Sasko by byly vyzdviženy také lokality a dominantní rysy spolupracující strany, což je velmi důležité k naplnění přeshraničního dopadu projektu. Výsledný efekt projektu musí být přínosný pro obě strany hranice. Celé okolí by však mělo zapadat do krajinného a přírodního rázu lokality. Vhodné by bylo vybudování parku s nejrůznějšími druhy dřevin, odpočinkovou a volnočasovou zónou. Volnočasová zóna by byla vhodná pro zakomponování, dnes již čím dál více oblíbeného Senior Fit parku. Jednalo by se o šestnáctidílnou sadu rehabilitačně-cvičebních prvků nejen pro seniory. Díky těmto aktivitám by došlo k výraznému oživení městského pozemku, jak z hlediska atraktivity tak návštěvnosti.
124
Zdroj: vlastní foto
Zdroj: vlastní foto
4. Závěrečné zhodnocení Praxi hodnotím jako velice přínosnou a užitečnou, zejména z pohledu rozšíření znalostí ke studiu Regionálního rozvoje, který již čtvrtým rokem na vysoké škole studuji. Doposud jsem se problematikou brownfieldů hlouběji nezabýval, přestože jsme na tento pojem během studia několikrát narazili. Problematika brownfieldů je v současné době stále větším problémem. Zejména pak v postindustriálních oblastech, mezi které město Ústí nad Labem patří. Osobně vidím revitalizaci městského pozemku Poloostrov Krásné Březno, kterým jsem se v průběhu praxe hlouběji zabýval, jako oblast s velkým rozvojovým potenciálem. Revitalizace by přispěla k zlepšení image města, jelikož se jedná o oblast příjezdu do města, které v současné době svým vzhledem nepůsobí na přijíždějící atraktivním vzhledem. Nový pohled na tuto oblast by mohl pozitivně ovlivnit také vnímání potenciálních investorů. Všem studentům vřele doporučuji aktivní účast na této praxi, díky které získají řadu nových zkušeností jak v teoretické oblasti, tak i praktické. Takto nabyté zkušenosti mohou být užitečné v dalším profesním životě. Na závěr bych rád poděkoval Ing. Tereze Dostálové a Ing. Martě Šaškové za poskytnuté materiály k dané problematice a za čas, který nám věnovali.
Zdroje: Bergatt -Jackson, J. (2010): Strategie přístupu k brownfieldům ve statutárním městě Ústí nad Labem. Praha. IURS. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropskauzemni-spoluprace/OP-Sasko-CR 125
www.czechinvest.cz www.cil3.cz www.ziel3-cil3.eu
www.colmex.cz
126
Revitalizace areálu zámku v Chotěbuzi
Termín: 1. 5. - 15. 5. 2013 Jméno: Šárka Korbelová, VŠB – TU Ostrava, katedra pozemního stavitelství Místo praxe: HaskoningDHV CZ
Kapitola - Úvod Praxi jsem vykonávala ve firmě DHV ČR, od 16.4.2013 pod názvem HaskoningDHV CZ, v termínu 1.5 – 15.5.2013. Konkrétně v HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., regionální pobočka Ostrava, Prokešovo nám. 5, 702 00 Ostrava 1. Spolupracovala jsem s Ing. Karlem Bařinkou a Ing. Jaroslavem Šuleřem. HaskoningDHV CZ je konzultační a inženýrská společnost. Dlouhodobě se podílí na přípravě strategických a programových dokumentů regionálního rozvoje České republiky a jejích regionů, mikroregionů a obcí. Cílem praxe bylo prostudovat dosavadní podklady a zapojit se do zpracovávání studie proveditelnosti revitalizace areálu zámku v Chotěbuzi, okres Karviná.
Kapitola – teoretické vstupy pro praxi Zadavatelem projektu je obec Chotěbuz. Podklady k problematice zadané práce byly poskytnuty v elektronické formě. Součástí podkladů byly informace o zámku, statický posudek zámku, podklady ke zpracovaným variantám (půdorysy a krátký popis variant) a zápisy z pracovních jednání.
Kapitola – popis konkrétních prací, projektů jednání, diskuzí…., na kterých se student podílel. a. Popis stávajícího stavu zámku v Chotěbuzi V areálu zámku jsou tři památkově chráněny objekty (zámek, věž hláska, brána), které se musí zachovat. Vlastní objekt zámku je nevyužitý. Hláska je po rekonstrukci a přístupná. V současnosti byla iniciována jednání s NPÚ o budoucnosti památkové ochrany zámku. Zámek je samostatně stojící zděnou podsklepenou jednopatrovou stavbou sestávající ze čtyř křídel uzavírajících prostor dvora. Budova je zastřešena valbovými střechami krytými keramickou dvoudrážkovou taškou a nověji plechem, střešní konstrukce je místy zborcená. Nad střešní rovinou vystupují hodnotné cihelné komíny. Fasády ukončuje profilovaná korunní římsa, v současnosti značně poškozená. Jižní průčelí s balkoném a se vstupem doplněným pískovcovým schodištěm je členěno lizénovými rámci. Ostatní fasády jsou hladké. Pouze u západního průčelí severovýchodní přístavby a u části severní fasády lze místy pozorovat náznaky okenních šambrán. Jednotlivá křídla jsou dvoutraktová. V přízemí se nacházely místnosti završené plackami či neckovými klenbami s pětibokými výsečemi. Chodby v přízemí jsou klenuty plackami na pasech, vyjma výseku pokračujícího do severovýchodní přístavby, kde je segmentovaná valená klenba a plochý strop. Prostory zmiňované přístavby
127
jsou plochostropé, stejně jako místnosti a chodby prvního patra. Schodiště v jihovýchodní části zámku je dřevěné. Schodišťové stupně vedoucí do podkroví dnes již neexistují. Zámek se dlouhodobě nachází v havarijním stavu způsobeném jednak zanedbáváním údržby, a jednak vyhořením části budovy. Ze strany exteriéru lze pozorovat poškozenou a zčásti zborcenou střešní konstrukce, opadávající omítky na jednotlivých fasádách, destruované cihelné zdivo, porušené zbývající architektonické články. V prostorách zámku není možné se bezpečně pohybovat. Nachází se zde zřícené stropní konstrukce, prostory zavalené sutí, zničené výplně otvorů, porušené svislé konstrukce včetně vnitřních omítek. Zámkem prorůstá náletová zeleň. Z pohledu statiky objektu jako celku, lze konstatovat, že staticky je významně poškozeno cca 90% všech nosných konstrukcí. Dříve než bude rozhodnuto o další existenci objektu je však nezbytné, provést základní technická a bezpečnostní opatření.
b. Pracovní jednání o novém využití zámku v Chotěbuzi Během praxe jsem se zúčastnila pracovního jednání na obecním úřadu se starostou Chotěbuzi a zástupci památkové péče. HaskoningDHV CZ seznámil ostatní přítomné s postupem prací na 3 variantách na návrzích využití areálu zámku v Chotěbuzi: Hotelové ubytování, bydlení seniorů a školící /multifunkční centrum s amfiteátrem pro pořádání společenských akcí (tato varianta bude upravena tak, aby umožňovala víceúčelové využití vč. podnikatelských aktivit). Zástupci památkové péče, přednesly své požadavky (klenby, které byly do teď zachovány a pokud jsou poškozeny tak je obnovit, omítky, prostorové uspořádání zdí).
c. Zadaná práce Moje samostatná práce byla detailně zpracovat vybrané referenční stavby. Vytvořit jejich popis a doplnit text obrázky ke stavbě. Veškeré informace byly z internetových stránek dané stavby. Dále mou prací byl popis zadavatele obce Chotěbuzi, okres Karviná. Informace jsem čerpala z internetových stránek (stránky obce, webové stránky statistického úřadu,…).
i.
Charakteristika zadavatele
Obec Chotěbuz leží na severovýchodě České republiky, v Moravskoslezském kraji. Je hraniční obcí na česko-polské hranici. Hranici tvoří řeka Olše. Obec sousedí s městy Český Těšín a Karviná. Geograficky i historicky náleží k oblasti nazývané Těšínské Slezsko. Rozloha obce činí 1061 ha. Chotěbuz má střední nadmořskou výšku 270 m a nejvyšší výšku 348 m. Obec má celkem 1194 obyvatel. Sídelní strukturu tvoří tři katastrální území (obr.2): Chotěbuz, Zpupná Lhota, Podobora. Projekt revitalizace areálu zámku (obr.3) je realizován v katastrálním území Chotěbuz.
Obr. 1: Zobrazení Chotěbuzi na mapě
128
Obr. 2: Sídelní struktura Chotěbuzi
ii.
Obr. 3: Areál zámku v Chotěbuzi
Sociokulturní aspekty
První zmínky o obci nalezneme v záznamech z roku 1229, kde se uvádí jako majetek kláštera v Orlové, který zde měl opevněný gotický dvůr, z kterého se nám dodnes dochovala válcová věž - hláska. Významnou kapitolu v životě obce Chotěbuz započal rok 1871. V tomto roce byla v Chotěbuzi založena první německá hospodářská škola. Dne 1874 byla škola "pozemštěna" a název změněn na zemskou rolnickou. Také nájem statku přešel na zem Slezskou. Škola byla na svou dobu velice dobře vybavena, žáci mohli pracovat v nedalekém pivovaru, v dílně na zpracování lnu, v lihovaru, olejárně, mlékárně a sýrárně, a k dispozici byl dokonce i americký umělý mlýn. Dne 30. června 1921 bylo přijato usnesení o přeměně školy v Chotěbuzi na zimní hospodářskou školu s českým a polským oddělením. V roce 1923 byl zrušen pronájem zámku a statku v Chotěbuzi a škola tak ukončila svou činnost. Zemědělská škola v Chotěbuzi tak celou svou historií sehrála velmi významnou roli v osvětě a výuce nových zemědělských technik pro celé tehdejší Slezsko. Obec Chotěbuz byla samostatná až do roku 1974. Do roku 1939 byla řízena fojtem a zastupitelstvem, ve válečných letech 1939 -1945 byla vykonávána nucená správa Českým Těšínem. Po válce zde sídlil místní národní výbor až do roku 1974. Poté byla obec nucenou integrací přidružena k Českému Těšínu. Samostatnost obec opět získala k datu 1.1.1998.
iii.
Základní sociodemografické ukazatele
Chotěbuz měla ke konci roku 2012 1194 obyvatel. V roce 2011 o 38 méně. Podíl mužů a žen na celkové populaci činí 48,99 % ku 51,01 %. Při analýze věkové struktury obyvatel v roce 2012 v Chotěbuzi bylo možno vycházet z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Z hlediska analýzy věkové struktury rozeznáváme tři hlavní skupiny obyvatel, a sice skupiny ve stáří 0 - 14 let (181 obyv.), 15 64 let (820 obyv.)a starší než 65 let (193 obyv.). Jejich procentuální zastoupení najdeme v tabulce č. 1. Poslední roky celkový přírůstek obyvatelstva je rostoucí. Největší význam a podíl na růstu počtu obyvatelstva má kladná saldo migrace. Průměrný věk obyvatelstva činí 40,6 let (rok 2011) a 39,8 let (rok 2005). Obyvatelstvo tedy celkově mírně stárne.
129
Tab. 1: Procentuální zastoupení věkových skupin
iv.
Chotěbuz (2012)
ČR (2011)
0-14 let
15,16%
14,67%
15-64let
68,68%
69,14%
65 a více let
16,16%
16,19%
Ekonomické aspekty
Rozvoj a zvýšení úrovně různých forem podnikání je základem životaschopnosti vesnice. Formy hospodaření na vesnici jsou zemědělství, řemeslná výroba, obchod, služby a v neposlední řadě turistický ruch. Na území obce je zaregistrováno 37 firem, 162 živností a 128 osob v OR. Někteří místní podnikatelé dnes již realizují své podnikání mimo obec Chotěbuz. Tento trend asi čeká většinu expandujících firem, které Chotěbuz "přerostou" poptávkou po zákaznících nebo pracovní síle. Naopak obec může nabízet konkurenční výhody společnostem profitujícím ze strategické příhraniční polohy.
obr.4: Mapa rozložení podnikatelských aktivit v části obce Chotěbuz - Velikost kruhového grafu odpovídá počtu firem, které sídlí v části obce
Zvýšení turistického ruchu má přinést vybudovaný archeopark, sestávajícího se z rekonstruovaného slovanského hradiska v části Podobora a zpřístupněného zámečku v Chotěbuzi nebo jeho částí. Záměr je zahrnut do územního plánu obce. Díky poloze obce a slušné dopravní dostupnosti mohou obyvatelé Chotěbuzi realizovat své zaměstnání v poměrně širokém spádovém území. Města Český Těšín, Karviná a Třinec představují dostatečně veliký trh práce. Nezaměstnanost v roce 2011 byla v obci Chotěbuz 8,63%.
130
v.
Domácnosti a bydlení
Výstavba bytů a domů je pozitivním indikátorem rozvoje území. Obec ovlivňuje rozvoj výstavby územním plánem. Územní podmínky obce Chotěbuz dovolují plně uspokojit současné i budoucí potřeby nových ploch určených pro individuální zástavbu (v rámci návrhu ZM+D č. 1 ÚPNSÚ Český Těšín pro obec Chotěbuz je uvažováno s možností realizace cca. 300 bytů v RD). Dle sčítání v roce 2011 se v Chotěbuzi nacházelo 356 rodinných domů a 3 bytové domy. V budoucnu se plánuje dalších výstavba rodinných domů.
Závěrečné zhodnocení V dnešní době probíhá jednání o vyjmutí zámku z památkové ochrany. Pokud bude schváleno vyjmutí z památkové péče, je větší šance k získání investora pro realizaci revitalizace zámku. Tři návrhy využití zámku, který je dnes v havarijním stavu, budou použity k budoucímu jednání s případnými investory nebo pro realizaci revitalizace obcí Chotěbuz. Moji největší zkušeností z praxe byla účast na pracovním jednání, které bylo moje první.
131
Projekty regenerací v Lyonu
Termín: 20. 5. - 27. 5. 2013 Jméno: Šárka Krejčí, VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, Katedra stavebních hmot a hornického stavitelství Místo praxe: IREAS o.p.s , Praha, Lyon
1. Úvod Prostřednictvím projektu Partnerství pro české browenfieldy se uskutečnila v termínu 22.5.2013 až 27.5.2013 skupinová praxe, pod vedením Mgr.A. Lucie Doleželové, zaměřená na projekty regenerací v Lyonu. Praxi zajistila partnerská organizace IREAS o.p.s. ve spolupráci s francouzskými odborníky.
2. Vstupy pro praxi Hlavním cílem praxe bylo seznámení s rolí managementu města v procesu regenerací browenfieldů. Teoretické seznámení s daným územím proběhlo, před odletem do města Lyon, ve firmě IREAS o.p.s., přednáška byla zaměřena na seznámení s firmou IREAS o.p.s., s městem Lyon a s konkrétními projekty regenerací (Confluence a Gerland). Obr. 1. Projekty regenerací v Lyonu (Confluence- zeleně, Gerland- červeně)
132
3. Projekty regenerací v Lyonu Praxe byla zahájena terénním průzkumem oblasti Confluence, spojeným s odborným výkladem Roelofa Willema Verhageho, pracovníka Univerzity v Lyonu. Confluence je oblastí bývalých průmyslových areálů, o ploše 150 hektarů, nachází se na soutoku řek Rhôny a Saône. Projekt regenerace se momentálně nachází v druhé části (35 hektarů), první část projektu byla úspěšně dokončena (41 hektarů). Součástí projektu jsou jednak obchodní či rekreační zařízení, ale také stavby pro bydlení a městský park podél řeky Saône. Jedná se o vysoce kvalitní oblast města a to hlavně díky své blízkosti centra města. Obr. 2. Nynější stav regenerace oblasti Confluence
Obr. 3. Obchodní centrum Confluence
133
Obr. 4. Uměle vytvořené slepé koryto řeky Saône v Confluence
Obr. 5. Firemní objekty v Confluence
134
Obr. 6. Stavby pro bydlení v Confluence
Praxe pokračovala návštěvou městského archivu a následně odbornou přednáškou pana Roelofa Willema Verhageho na Univerzitě v Lyonu - Institut d’Urbanisme, zabývající se danými brownfieldy. Následovala odborná diskuze o probíhajících městských projektech. V odpoledních hodinách jsme se zaměřili na regenerační projekt Gerland. Nejprve proběhla odborná přednáška pro seznámení s institucí Grand Lyon, doplněná o výklad role managementu města v procesu regenerací brownfieldů, pod vedením Didiera Boudina a následně se uskutečnil terénní průzkum oblasti Gerland.
135
Gerland je bývalou průmyslovou čtvrtí v Lyonu (jejíž součástí je přístav), dnes dochází k jeho probíhající přeměně na čtvrť pro bydlení, průmysl ale také místo pro vědu a výzkum, divadlo či restaurace. Obr. 7. Stavby pro bydlení v Gerland
Obr. 8. Regenerace oblasti Gerland
Další den jsme v Lyonu věnovali podrobnému zmapování a terénnímu průzkumu ploch brownfields (Confluence a Gerland), získání kompletní představy o daných územích a zpracováním získaných informací o plochách regenerací. Praxe byla doplněna o návštěvu muzea urbanismu, spojeného s významným architektem a urbanistou Tony Grarnierem. Na 25 malovaných stěnách byly představeny jeho nejvýznamnější projekty pro město Lyon. Součástí komentované prohlídky, jedné z oblastí působení Tonyho Garniera, byla také návštěva bytu v původní podobě z roku 1930.
136
Obr. 9. Rozvržení plochy pro bydlení- Tony Garnier
Obr. 10. Konečné provedení daného území navrhovaného Tonym Garnierem (1930)
137
Obr. 11. Příklad nejvýznamnějších projektů Tonyho Graniera
4. Závěrečné zhodnocení Praxe poskytla praktický příklad realizace regenerace plochy brownfields v Lyonu (Confluence a Gerland) a současně teoretický výklad týkající se přípravy a provádění regenerací, dodala kompletní představu o řešení brownfields, z které si lze vzít příklad pro další obdobná území.
138
Řešení průmyslových brownfieldů – praxe
Termín: 1. 2. - 28. 2. 2013 Jméno: Michal Kropáček, VŠB - TU Ostrava, fakulta stavební, katedra stavebních hmot a hornického stavitelství, Místo praxe: státní podnik Diamo, odštěpném závodě ODRA
Základní informace o organizaci Praxe byla vykonána ve státním podniku Diamo v odštěpném závodě ODRA, ten se dále dělí na střediska a praxe byla vykonána na středisku Povrch. Středisko Povrch se zabývá správou svěřeného majetku tj. bývalých těžebních lokalit, které ztratily vlivem útlumu po roce 1992 svoji funkci a staly se průmyslovými brownfieldy. Do správy těchto lokalit spadá zabezpečení, základní údržba a opravy s cílem najít novou funkci pro tyto lokality v podobě pronájmu nebo prodeje. Dále se odštěpný závod stará o zabezpečení, údržbu a opravu kulturních technických památek. Další významná funkce odštěpného závodu ODRA - střediska Povrch je správa areálu skládky odpadů Laguny (tzv. laguny Ostramo). Státní podnik Diamo odštěpný závod ODRA se zabývá dalšími věcmi, které ale nesouvisí s tématem vykonané praxe, takže ani nebyly zmíněny.
Cíl praxe Cílem praxe bylo dozvědět se, jak se řeší průmyslové brownfieldy na Ostravsku. Poznat fungování státního podniku Diamo. Vzhledem k tomu, že jsem student oboru Stavební hmoty, zajímal jsem se i o demolice a kontaminaci půdy, která je hlavním problémem lagun Ostramo. Jako brownfield bývají označovány pozemky a budovy v urbanizovaném území, které z nějakého důvody ztratily svoji funkci a nemají využití. Zde v konkrétním případě vznikly průmyslové brownfieldy vlivem útlumu těžby černého uhlí a laguny Ostramo vznikly ukládáním odpadu z rafinerie.
Náplň praxe Praxi bych rozdělil na 2 hlavní části. V první části jsem se zabýval lagunami Ostramo a v druhé části jsem se zabýval bývalými těžebními lokalitami. Drtivou část praxe jsem byl v terénu, kde jsem měl vždy přiděleného správce dané lokality, se kterým jsem mohl konzultovat jednotlivé problémy daných lokalit. Konkrétně to byly areály: Alexandr, Barbora, Bezruč, Heřmanice, Hrušov, Koblov a Paskov.
139
Během praxe jsem navštívil oddělení GIS, kde se zabývají tvorbou mapových podkladů a jejich aktualizací např. při sjednaném pronájmu nebo prodeji nějakého objektu. Mapové podklady jsou interní a upravovat je může pouze člověk z oddělení GIS. Dále jsem navštívil působiště strážní firmy, která má na starost bezpečnost kulturních technických památek v některých areálech. S tím souvisí jeden z největších problémů, a to poškozování a krádeže majetku. Dle mého názoru jsou tímto problémem nejvíce zatíženy areály Barbora, Bezruč a Hrušov, které jsou buď umístěny v problematické lokalitě, nebo se v areálu nachází větší množství volně přístupných objektů. Tyto problémy působí společnosti Diamo zbytečné investice, při kterých musí investovat do údržby, a proto je někdy výhodnější přistoupit k demolici objektu.
Obr. 1 Bývalé těžební lokality Demolice řeší firma Diamo u rozsáhlejších demolicí externě a menší si provádí sama. Demolice objektů se provádí na základě posouzení technického stavu objektu, tj. posudek statika a případná nákladnost oprav. Využití objektů bývá problém, protože dispozičně nemají moc velké využití. Jsou to většinou obrovské haly, pro které by neměl případný investor využití, nebo by bylo přizpůsobení tak nákladné, že by se mu vyplatilo postavit halu novou. Navíc jsou to velmi staré objekty, u kterých by byla např. výměna oken nebo zateplení další velmi nákladná věc. Podrobněji popíšu níže uvedené 4 areály, protože areály Alexandr, Heřmanice a Koblov jsou buď připravené pro investory, nebo zde už menší firmy působí a může se zde mluvit o úspěšné regeneraci.
Areál Barbora: Lokalitu tvoří areál bývalého Dolu Barbora. Technická likvidace dolu ukončena, jámy zlikvidovány. V areálu se nachází kulturní technické památky. V současnosti probíhá demolice povrchových objektů, kterou provádí společnost Diamo sama. Lokalita Barbora se nachází blízko lokality František, který byl v minulosti úspěšně regenerován na průmyslovou zónu, kde působí střední a menší podnikatelé a stejným způsobem by mohl probíhat rozvoj i lokality Barbora.
140
Areál Bezruč: V lokalitě Bezruč se nachází 3 kulturní technické památky. Jedna hala je plně zrekonstruována (Obr. 2). Objekt pod těžní věží (Obr. 3) a halu vedle čeká v budoucnu rekonstrukce interiéru (Obr. 4). Nachází se zde větší množství objektů, které se budou demolovat z výše zmíněných důvodů (Obr. 5 a 6).
Obr. 2 Interiér KTP
Obr. 3 Objekt pod těžní věží
Obr. 4 Interiér haly
Obr. 5 a 6 Pohledy na budovy k demolici
Areál Hrušov: V areálu Hrušov již působí menší podnikatelé, ale nachází se zde hala strojovny kompresorů, pro kterou se hledá v současnosti využití (Obr. 7). Objekt byl vyjmut ze seznamu kulturních památek a momentálně se pracuje na rekonstrukci interiéru, kde se musí demontovat poslední kompresor, odstranit otvory v podlaze a uvažuje se o zbudování rampy pro možné průmyslové využití.
141
Obr. 7 Interiér bývalé strojovny kompresorů
Areál Paskov: Lokalitu Paskov tvoří areál Paskov, Řepiště a Nová Bělá. Ve všech areálech byla provedena technická likvidace dolů, jámy zlikvidovány a areály Nová Bělá a Řepiště byly prodány. Areál Paskov má dle mého názoru ze všech areálů největší potenciál z důvodu kontejnerového překladiště, které hraje významnou roli nejen v měřítku České Republiky. V současnosti zde probíhá demolice skipové věže, která byla zadána externě, veřejnou zakázkou. Demolice sama o sobě bude probíhat delší dobu, protože se musí postupovat po částech, aby nedošlo k ohrožení působícím firem v blízkosti.
Laguny Ostramo: Vzhledem k omezenému prostoru zmíním jen aktuální situaci na území lagun. V minulosti bylo odtěženo 110 000 tun kalu a odvezeno na spálení do cementárny v Čížkovicích. Nyní zbývá dalších zhruba 100 000 tun k odtěžení, na což se musí vypsat nová veřejná zakázka. Další problém nastal v souvislosti se zeminou pod samotnými kaly, která je nasáknuta oleji a je třeba ji vyčistit. K tomu měla sloužit nepřímá termická desorpce. Při dostavění termického desorbéru v areálu lagun se zjistilo, že při zpracování se uvolňuje výbušný vodík. Tudíž se momentálně čeká na možné úpravy a řešení, problém se komplikuje o to více, že desorbéry byly financovány z evropské unie. Z toho všeho vyplývá, že laguny v současnosti stojí.
Závěrečné zhodnocení Celý průběh praxe mohu hodnotit jen kladně. Možnost navštívit vybrané areály bylo určitě to nejlepší, protože jsem si mohl vytvořit vlastní pohled a názor na stav a perspektivu areálů. Správci jednotlivých lokalit byli nanejvýš kompetentní a mohl jsem s nimi konzultovat nejen současný stav, ale i historický vývoj atd. Z výše navštívených lokalit hodnotím jako zatím nejúspěšnější revitalizaci areál Alexandr. Naopak v areálu Bezruč je zatím nejvíce práce, ale do budoucna by se mohlo jednat o velmi povedenou revitalizaci, protože areál je umístěn v dobré lokalitě. Nacházejí se zde 3 kulturní technické památky, z nichž hala, kterou čeká rekonstrukce interiéru, by mohla v budoucnu sloužit např. jako sál.
142
Areály brownfieldů mohou být pro investory, obzvláště pro ty, kteří nejsou z Ostravy, odstrašující, proto je třeba nastavit vhodné podmínky pro jejich nalákání (nízké ceny, daňové úlevy apod.), obzvláště když se jedná o státní majetek. Praxi mohu vřele doporučit každému oboru na fakultě stavební, protože při projížďce areály si může každý najít to svoje i nad rámec problematiky brownfieldů.
Zdroje DIAMO, státní podnik Stráž pod Ralskem: Odštěpný závod ODRA. [online]. [cit. 2012-0215]. Dostupné z: http://www.diamo.cz/odra Obrázky: Obr. 1 Bývalé těžební lokality - http://www.diamo.cz/lokality-odra/ostrava Obr. 2 - 7 - vlastní fotografie
143
Mapování vybraných brownfieldů v Ústeckém kraji a okolí Termín: 11.6.-15.6.2012 Jméno: Viktor Kruml, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Regionální a lokální rozvoj Místo praxe: CzechInvest
Úvod - CzechInvest Praxe byla vykonána ve státní příspěvkové organizaci CzechInvest, spadající do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu, hlavní smysl agentury je podpora podnikání a investicí, především se soustřeďuje na podporu malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získávání zahraničních investic do průmyslové výroby. CzechInvest byl založen na začátku roku 2004 a v každém krajském městě se nachází regionální kancelář. Kromě poskytujících služeb jako je například pomoc při realizaci investičních projektů nebo správa databáze podnikatelských nemovitostí. Agentura aktivně spolupracuje s místní samosprávou a s developery při zprostředkování nákupu či pronájmu podnikatelských nemovitostí zahraničním i českým investorům v oblasti průmyslu a strategických služeb. Součástí je mapování a identifikování lokalit vhodných pro realizaci projektů v jednotlivých krajích. Tou to činností se zabývá Odbor koncepce regionálních projektů, který vytváří Národní databázi brownfieldů. V této databázi se nacházejí lokality připravené pro plány domácích i zahraničních investorů. Pomáhá na jedné straně vracet život na území, která člověk využil a pak opustil, a na straně druhé také zjednodušuje investorům práci s výběrem nejvhodnějšího místa pro podnikání v České republice.5 Hlavním zdrojem dat je Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů. Naše praxe byla přímo směřována pod tento odbor a aktivity nám zajistili Ing. arch. Igor Gargoš, Bc. Jakub Černík a zaměstnanci regionální kanceláře pro Ústecký kraj, předmět jejich činnosti je celá škála služeb podporující investory.
Teoretické vstupy pro praxi – Brownfieldy Smyslem praxe bylo seznámení s činností CzechInvestu v regionálních kancelářích a převážně s činnostní zaměřenou na brownfieldy, konkrétně terénní mapování vybraných lokalit v Ústeckém kraji a v Hrádku nad Nisou, který geograficky spadá do Libereckého kraje. Účelem aktuálního mapování je inventarizace brownfieldů a získání podrobnějších informacích o konkrétních lokalitách, jako je původní nebo aktuální využití, rozloha či vlastník. 5
http://www.czechinvest.org/narodni-databaze-brownfieldu
144
Brownfieldy jsou nemovitosti, které jsou nedostatečně využívané, zpravidla bývají kontaminované a jejich využití je neefektivní. Brownfieldy jsou považovány za urbanistický problém, jejich výskyt se může odrazit na životním a podnikatelským prostředí, dále blokuje možnosti rozvoje daného území a zhoršuje estetický pohled na přilehlé území6. Přesto skýtají značný potenciál dalšího rozvoje a jejich realizace má pozitivní sociální a ekonomický dopad na danou oblast. Rekultivace těchto lokalit bývá časově a finančně náročná.
Kapitola – popis konkrétních prací, projektů jednání, diskuzí…., na kterých se student podílel. Praxe začínala v prostorách regionální kanceláře v Ústeckém kraji, kde jsme se seznámili se zástupci CzechInvestu, jmenovitě s panem Ing. arch. Igorem Gargošem a s panem Bc. Jakubem Černíkem. Úvodní debata nám objasnila význam agentury a hlavní aktivity jejich odboru spojené s problematikou brownfieldů, tedy poskytování informací o lokalitách veřejnosti a vytváření databáze, do které jsme měli možnost nahlédnout a získat tak přistup ke všem dat. Zaujal mě poměr celkového počtu a zveřejněných brownfieldů v České republice, kdy je zde lokalizováno 2355 objektů a z toho může být publikováno pouze 402. Jelikož agentura musí dostat povolení k publikaci. V úterý jsme se supervizorem jeli na obhlídku a na sjednané schůzky s majiteli objektů. První den v terénu byla v plánu oblast Šluknova a Hrádku nad Nisou. Náplní těchto jednání byla aktualizace daných browfieldů a seznámení se záměry vlastníků. První zkoumaný areál byla část bývalé textilky – budova A Bytex ve Šluknově. Před prohlídkou nás majitel seznámil s plány na rekultivaci areálu. Projekt představoval rekonstrukci na hotel se zázemím. Aktuální stav brownfieldu se dá považovat za dezolátní a jelikož budova nemá střechu, rekonstrukce by byla finančně náročná. Také se dá pochybovat, zdali parcela je na vhodném místě a tedy pro turisty atraktivní, jelikož Bytex neleží v centru a přístupová silnice je složitá. Dalším objektem byl bývalý pivovar, který se nachází v centru města. Kromě výhodnější polohy má objekt rekonstruovanou střechu. Oproti předešlému brownfieldu je pivovar ve vlastnictví města, stejně jako předešlý majitel chce město objekt využít k občanské vybavenosti a tento projekt by měl čerpat finance z dotací a využití tak zvaného PPP programu financováni, kdy dochází ke spolupráci mezi soukromím a veřejným sektorem. Při realizaci by to byl jediný projekt takto financovaný v České republice. Na závěr dne jsme vyjeli mimo mapovaného kraje a tedy do Hrádku nad Nisou. Kde jsme navštívili areál bývalé textilky. Dnes majitel postupně rekonstruuje střechy budov. Většinu prostorů využívá ke skladování vojenské techniky a příslušenství, část budov pronajímá. Majitelova vize je další postupná úprava staveb a vybudovat sklad integrované záchranné pomoci, jelikož skladována technika je funkční a už několikrát byla využita. Další motivací k vytvoření pomoci je možnost čerpání dotací, na které by neměl nárok. Při závěrečné debatě nám bylo řečeno, že důvodem pořízení areálu nebyl kvůli zisku, ale poměrně levné získání prostor pro svého koníčka. Majitel již nepovažuje objekt za brownfield a může být vymazán ze seznamu. Tento objekt nám ukázal nejednoznačnost brownfieldů a je tedy složité jej definovat. . Ve středu jsme zůstali v Ústí nad Labem a zavítali jsme do bývalého areálu nemocnice. V dnešní době v areálu vzniká Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purknyně. Postupnými kroky dochází k přeměně plochy a vznikají jednotlivé fakulty. Kromě revitalizace starých budov se v areálu staví nové budovy. Objekty staré nemocnice se rovněž nedají úplně považovat za brownfield, sice v místě jsou ještě zchátralé budovy a nevyužívané prostory. Ale podle projektového plánu mají v budoucnu všechny budovy využití a také předpokládají, že některé prostory by mohli sloužit k podnikatelským záměrům, třeba restaurace atd. Při rozhovoru s vedoucím projektu jsme se dozvěděli o realizaci Kampusu, konkrétně o odkoupení areálu Univerzitou od města za symbolickou cenu, nebo způsob financování. 6
Národní strategie regenerace brownfieldů – shrnutí, str. 9
145
Ve čtvrtek jsme se znova vydaly do vedlejších obcí. Prvním naším cílem byl areál bývalých kasáren v Hrušovanech u Chomutova. Vlastníkem objektu je obec, která úspěšně revitalizovala opuštěné prostory. Do celého projektu nás zasvětil místní starosta, který převzal pozemek od státu. Do dnešní doby se podařilo obci přestavět z kasáren bytové prostory a přistavět místa pro volnočasové aktivity. Další aktivitou bylo vybudování fotovoltaických panelů, které byly nainstalovány na střechy budov. Finance na zmíněné projekty byly z fondů, z úvěru a z vlastní činnosti, jelikož obec byty pronajímá a vlastní solární elektrárnu. Tento úspěšný projekt by mohl sloužit jako vzorový a poukazuje na to, že brownfieldy nejsou jenom problémem, ale skrývají potenciál možného rozvoje. Dalším mapovaným brownfieldem byly prostory bývalé Pekárny Chomutov, nynějším vlastníkem je realitní kancelář, která zprvu měla v plánu zbourání a výstavbu nové haly pro zahraniční společnost, která od traktu odstoupila z důvodu přicházející krize. Nyní jednu z budov pronajímá drobnějším podnikatelům a ostatní postupně rekonstruují k budoucímu prodeji. Další aktivitou investora je využití střešního prostoru k instalaci solárních panelů. Tento objekt jsem nepovažoval za brownfield, sice není teď úplně využíván, ale prostory jsou rekonstruovány pro okamžité využití. Poslední den praxe jsme navštívili regionální kancelář v Ústí nad Labem, kde nás přivítala jedna z pracovnic. Poskytla nám informace o jejich činnostech a s čím vším mohou pomoci investorovi při využití jejich služeb. Regionální kanceláře jsou prodlouženou rukou CzechInvestu zaměřené na jednotlivé kraje.
Závěrečné zhodnocení Z mého pohledu pro mě byla praxe velkým přínosem. Získal jsem rozsáhlý přehled o organizaci a hlavně o odboru, tedy co je jejich hlavní náplní. Také nám bylo umožněno získat informace, které nejsou zveřejňovány. Velmi pestrý program mi umožnil získat nové zkušenosti, vědomosti a největší přínosem bylo přímé zapojení do mapování lokalit, kdy po každé schůzce konzultovali mezi sebou naše připomínky a postřehy. Velmi jsem přivítal různorodost lokalit. Kdy jsme se setkali s několika typy projektů. Nejdříve jsme viděli projekty v úplných začátcích, kdy sice majitelé měli představy i zhotovené projekty k revitalizaci brownfieldu, ale chyběli finance, které často bývají velkou překážkou při revitalizaci. Pak nám byly předvedeny vydařené projekty a v neposlední řadě částečné, když část budov byla využívána a část se postupně rekonstruovala. Při rozhovorech s majiteli se mi líbila jejich vstřícnost a ochota odpovídat na všechny otázky, takže jsme získali přesnou představu, jak probíhá taková rekultivace a jaké jsou nejčastější problémy. Mezi ně jednoznačně nedostatek peněz, politické záměry a byrokracie, například složitost získání dotací. Při hodnocení významu terénního mapování je můj názor pozitivní. Myslím si, že celkově terénní mapování je přínosem a ukázalo pozitivní výsledky. CzechInvest převážně hodnotí a popisuje brownfieldy bez osobního kontaktu s majiteli, což není vždy dostačující. Během inventury bylo zjištěno spousty změn od posledního mapování a i vyjasnění situace. Některé brownfieldy byly po setkání vymazány ze seznamu po dohodě s majitelem. S praxí jsem byl velmi spokojen. Pan Ing. Arch. Igor Gargoš a Bc. Jakub Černík se k nám chovali velmi vstřícně. Kdo se zajímá o problematiku brownfiledů, nebo bych chtěl zkusit nějakou stáž, tak tak si myslím, že praxe v CzechInvestu je správná volba.
146
Přílohy: Obrázky
Obr. č. 1: Bytex budova A Šluknov
Obr. č. 2: Pivovar Šluknov
Obr. č. 3: Textilka Hrádek nad Nisou
Obr. č. 4: Kampus UJEP Ústí nad Labem
147
Obr. č. 5. Kasárny Hrušovany u Chomutova
Obr. č. 6: Pekárny Chomutov
148
Projekty regenerací brownfields a jejich terénní průzkum
Termín: 20.5. - 27.5.2013 Jméno: Sylvie Labzová, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrav, Fakulta stavební, obor městské inženýrství a stavitelství Místo praxe: IREAS o.p.s. , Praha Lyon, Francie
1. Úvod Skupinová praxe byla připravována v rámci projektu Partnerství pro české brownfieldy CZ.1.07/2.4.00/17.0033, a byla určena pro přihlášené studenty vysokých škol v České republice. Cílem praxe bylo seznámení se s rolí managementu města v procesu regenerací brownfieldů.
Praxi
zajistila
partnerská
organizace
IREAS
o.p.s.
ve
spolupráci
s
francouzskými odborníky. Instituce IREAS se zabývá zpracováním nezávislých odborných analýz a evaluací, dále se dlouhodobě věnuje vzdělávací a publikační činnosti. Tematicky se zaměřuje zejména na oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí, problematiky trhu práce a jeho rozvoje, veřejných financí a veřejného sektoru rozhodovacích procesů a politologie. Do řešených projektů jsou intenzivně zapojováni studenti magisterského i doktorského studia českých i zahraničních univerzit. Začínající vědečtí pracovníci a studenti tak mají možnost získat zkušenosti s řešením projektů, a to i mezinárodních.
2. Teoretické vstupy pro praxi Našim úkolem praxe bylo získat informace o studovaných projektech a zdokumentovat jednu z metod průzkumu terénu. Celou cestu jsme si psali deník a hodnotili, jaká doprava je z hlediska tohoto průzkumu nejlepší, kolik informací jsme se dozvěděli z odborných konzultací a dokumentovali jsme si všechna navštívená místa. Také jsme pořizovali videozáznam ze kterého jsme nakonec připravili krátký film. V terénu nám pak byl zadán úkol, který jsme měli vyřešit. Tento úkol měl za cíl, naučit nás připravit podklady pro terénní průzkum, roztřídit a vyhodnotit informace, které o území máme, a které budeme o území zjišťovat a učili jsme se dokumentovat a hodnotit zkoumané lokality. Jako nejlepší dopravní prostředek pro cestování jsme zvolili jednoznačně kola Velov, jelikož jsme se na nich rychle dostali do míst, které bychom pěšky nestihli projít.
149
3. Popis prací, projektů jednání a diskuzí, na kterých se student podílel. Praxe se uskutečnila v termínu 22.5.-26.5.2013. Po příjezdu do Prahy, ve středu 22.5.2013, jsme navštívili společnost IREAS se sídlem v Praze 1, kde jsme se blíže seznámili s institucí IREAS o.p.s. a jejími projekty, zejména těmi, které se zaměřují na téma regenerací brownfieldů. Dále nám bylo sděleno, jak bude probíhat cesta do Francie a byla předvedena velmi zajímavá prezentace o aglomeraci Grand Lyon, o problematice friches industrielles, úvod do řízení regenerací v rámci územního rozvoje ve Francii - konkrétně v Lyonu a představení jednotlivých lokalit regenerací. Velmi zajímává byla přednáška Mgr.A. Lucie Doleželové, PhD., která nás upozornila na skutečnost, že Lyon je velmi podobný Praze, ať už je to rozloha či počet obyvatel. Proto jsme se po návštěvě institutu rozhodli projít si nábřeží Prahy, abychom mohli porovnat obě tyto města. A opravdu, po návštěvě Lyonu jsme byli velmi překvapeni, jak moc si jsou tato města podobná.
Obr. 1 návštěva institutu IREAS o.p.s. Praha
Ve čtvrtek, 23.5.2013 jsme se letecky přesunuli do Lyonu a dopravili jsme se do místa ubytování. Večer jsme stihli procházku s podrobným výkladem po historické části Lyonu a paní Mgr.A. Lucie Doleželová, PhD. nás provedla ukázkami regenerací veřejných prostor a budov. V pátek 24.5.2013 ráno jsme se městskou hromadnou dopravou přesunuli na řešené území Confluance, kterou nás provedl Roelf Willem Verhage. Prošli jsme celé nově revitalizované průmyslové území Confluance i novou výstavbu bytů pro bydlení. Dále jsme se přemístili prohlédnout si urbanistický model v městském archivu Lyonu - Archives municipales. Během
150
vyprávění Roelfa Willema Verhage jsme měli možnost položit mu otázky týkající se těchto míst. Na veškeré otázky jsme dostali vyčerpávající odpovědi.
Obr. 2 Urbanistický model Confluance Po prohlídce urbanistického modelu následovala odborná přednáška Roelfa Willema Verhage na univerzitě v Lyonu (obr. 3), který nám dále vykládal o urbanistickém řešení města Lyon, dozvěděli jsme se o historii Grand Lyonu i to, jaké jsou další záměry s využitím místních brownfieldů.
Obr.3,4 Roelf WillemVerhage při přednášce na univerzitě
Poté následovala přednáška hlavního urbanisty města Lyon Didiera Boudina, který nám přednesl myšlenku projektu Gerland a zodpověděl otázky týkající se urbanismu Lyonu. Následovala pěší prohlídka místních ZACů (Zone d'Aménagement Concerté), což jsou zóny, které podporují rozvoj města, vytvářejí nové čtvrti, podílí se na ekonomickém rozvoji a dominují urbanistické a architektonické integraci. Investorem je město nebo soukromý developer.
151
Obr.5 Přednáška Didiera Boudina V sobotu 25.5.2013 jsme si půjčili kola Velov (obr.7), na kterých jsme projeli všechny místa, o kterých bylo přednášeno v minulých dnech. Tato doprava byla nejlepším možným řešením, jelikož jsme v krátkém čase stihli projet všechna místa našeho zájmu. Projeli jsme novou část Confluence i nábřeží La Saone s nově vybudovanými budovami na místě bývalých průmyslových objektů. Dále naše cesta směřovala přes řeku Le Rhone přes most Pont pasteur kolem známé haly Tonyho Garniera. Dále jsme pokračovali přes Parc de Gerland až k místním Dokům. Odtud naše cesta směřovala do urbanistického muzea Tonyho Garniera kde na nás čekal průvodce. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého nejen o urbanismu, ale i o Tonym Garnierovi. Z vývojového hlediska je nejvýznamnější jeho projekt průmyslového města pro 35.000 obyvatel, který vypracoval v letech 1901 až 1904 a publikoval v roce 1917. V něm jako první řešil problematiku města s průmyslovou zónou přísně oddělenou od obytné části. Jako ideální stavební materiál navrhl armovaný beton. Od roku 1905 až do konce své aktivní dráhy byl Tony Garnier hlavním architektem rodného Lyonu, pro který vypracoval nejen celkový plán rozvoje, ale také několik významných staveb.
152
Obr.6 Cyklo trasa směrem k urbanistickému muzeu Tonyho Garniera (zdroj: Google mapy)
Obr.7 Cyklo projížďka na kolech Velov
153
Obr. 8 Zobrazení míst Confluance, Gerlandu a ZACů ( zdroj: Grandlyon.com)
V neděli 26.5.2013 jsme se letecky přesunuli zpět do Prahy a pak vlakem do Ostravy.
4. Závěr Tato praxe byla jednoznačně přínosem pro každého, kdo se zajímá o využití brownfieldových ploch. Na praktických příkladech jsme mohli vidět, že staré opuštěné průmyslové budovy mohou být využity vhodným způsobem ať už pro kulturu, sport, zábavu nebo jako administrativní budovy. Samozřejmě je jasné, že důležitou roli zde hraje ekonomika města i to, kolik jsou jednotlivá města či developeři ochotni investovat do revitalizace těchto území.
154
V neposlední řadě hraje důležitou roli umístění těchto brownfieldových ploch. V Lyonu jsou průmyslové areály umístěny pod historickým centrem, kde je žádoucí přilákat turisty a tudíž je pochopitelné, že s touto lokalitou muselo město něco dělat. Můj osobní názor je ten, že se jim celý projekt Confuence velmi povedl a mohl by být vhodným příkladem pro regeneraci brownfieldových ploch nejen v ČR.
155
Projekty regenerací brownfieldů v Lyonu (FR)
Termín: 20.5. - 27.5.2013 Jméno: Barbora Macečková, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrav,
Fakulta stavební – katedra stavebních hmot a hornického stavitelství Místo praxe: IREAS o.p.s., Praha. Lyon
1. Úvod Skupinová praxe byla připravována v rámci projektu Partnerství pro české brownfieldy a byla určena pro studenty vysokých škol v České republice. Cílem praxe bylo seznámení se s rolí managementu města v procesu regenerací brownfieldů. Praxi zajistila partnerská organizace IREAS o.p.s. ve spolupráci s francouzskými odborníky. Instituce IREAS se zabývá zpracováním nezávislých odborných analýz a evaluací, dále se dlouhodobě věnuje vzdělávací a publikační činnosti. Tematicky se zaměřuje zejména na oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí, problematiky trhu práce a jeho rozvoje, veřejných financí a veřejného sektoru rozhodovacích procesů a politologie.
Obr. 1: Návštěva organizace IREAS o.p.s. Praha
2. Teoretické vstupy pro praxi Praxe měla studentům nabídnout vhled do metod získávání a zpracování informací, které by měli použít při praktickém řešení konkrétních otázek v problematice brownfieldů. Jedná se o několik způsobů evaluace zájmového území, které slouží pro získávání teoretických
156
východisek, z nichž lze vytvořit postup pro hodnocení regenerací opuštěných průmyslových ploch minulých či nastávajících. Vstupní informace jsou získávány předběžnou analýzou základních informací o zájmovém území - způsob řízení a uspořádání města, reálie, historické a společenské hodnoty, a další výrazné charakteristiky lokality. Analýza by měla probíhat v několika úrovních – nadregionální; regionální; lokální. Velmi vhodným a někdy až neoddělitelným doplňkem zpracování informací projektů brownfieldů je jejich terénní průzkum vedený odborníky s možností konzultací postupů v případových studiích, které se mohou v závislosti na struktuře města a výše rozdílných legislativních rámců různých zemí výrazně lišit. Právě terénní průzkum, třídění a vyhodnocovaní nabytých informací byl hlavní náplní realizované praxe.
3. Popis prací, projektů jednání a diskuzí, na kterých se student podílel. Úvodem praxe bylo prezentováno město Lyon v jeho širších souvislostech v zemi a zároveň bylo vymezeno zájmové území Grand Lyon, které tvoří urbanistické jádro celé metropole. Pro snadnější uvědomění si skutečností a vytvoření uchopitelnější představy byl Grand Lyon postaven proti Praze, se kterou je velmi často srovnáván. Rovněž proběhlo seznámení s projekty a řízení právě těch projektů regenerací, které byly předmětem praxe. Třídenní terénní průzkum proběhl nejprve formou prohlídky regenerovaných opuštěných ploch. První exkurze se konala v doprovodu odborníka Roelfa Verghageho na lokalitě Lyon Confluence, která byla v minulosti plochou průmyslu zpracování plynu a skladištěm různých chemických látek. Na urbanistickém modelu umístěném v městském archivu Lyonu Archives municipales byl demonstrován celý projekt regenerace území. Přednáškou na Université de Lyon/Institut d’Urbanisme de Lyon, představil koncept regenerace území v číslech, které popisují nejen ekonomický managment projektu, ale mají i demografickou a přírodní vypovídající hodnotu o území. Didier Boudin, hlavní urbanista města, spolu s PR manažerkou projektu Mission Gerland hovořil o potenciálu a rozvoji území v návaznosti na historickou stopu architekta Tonyho Garniera, který ve své době zrealizoval koncepci specifického města s místy aktuálních brownfieldů, jako je Hala Tony Garnier s původním využitím pro jateční aukce, které byly při praxi rovněž mapovány. Zastavěné území v oblasti Grand Lyon s názvem ZAC des Girondins nabízí pohled na nově vybudovanou moderní zástavbu. Zkratka ZAC v sobě ukrývá definici zóny rozvoje řízeného dohodou, který nastává na popud veřejné správy, kde je investorem město.
157
Obr. 2: Urbanistický model Confluence
Obr. 3: Hala Tony Gariner
Obr. 4: Projekt ZAC
4. Závěr Praxe byla jedinečným přínosem informací o postupech při řešení znovuvyužití opuštěných průmyslových
ploch.
Praktické
ukázky
vypověděly
o
velmi
podobném
přístupu
k brownfieldům jaký funguje v našich regionech s ohledem na specifické požadavky zájmových území. Také otázky technické regenerace brownfieldů byly hodnotným příspěvkem v přístupu k tomuto typu problematiky v České republice. Jednu z hlavních rolí při znovuoživování těchto ploch hraje developerská síla ruku v ruce s dynamikou ekonomiky státu, která Grand Lyonu nahrává pro úspěšné zvládnutí regenerací vzniklých brownfieldů a pro jejich využití ať už využití sportovního, kulturního nebo vytvoření nových prostorů k bydlení.
158
Ostrava Hrušov – Business Park – zpracování Studie příležitostí u areálu bývalých chemických závodů v Hrušově Termín: 13.2.-20.4.2012 Jméno: Vojtěch Martínek, Vysoká škola báňská – TUO – Ekonomická fakulta, Management, Místo praxe: H-Zone s.r.o.
Společnost H-Zone s.r.o. Společnost H-Zone s.r.o. je vlastníkem areálu bývalých chemických závodů v Ostravě – Hrušově a v současné době je její hlavní činností správa tohoto areálu s cílem realizace jeho budoucího rozvoje.
Obr. 1 detail území Hrušova
Obr. 2 lokalizace Hrušova v Ostravě
Celé území je svou minulostí klasifikováno jako území brownfield a společnost má v úmyslu provést sanaci tohoto areálu, na kterou by ráda využila možnost získat dotaci z fondů Evropské unie. V současné době společnost předložila žádost o poskytnutí podpory z Operačního programu Životní prostředí. Zároveň se společnost začíná zaměřovat na budoucí rozvoj území a s tím související investiční záměry pro další využití tohoto pozemku. Společnost je současně otevřena spolupráci s dalšími developerskými společnostmi, investory, ale také s městy a obcemi, za účelem přípravy návrhu nového využití a následujícího rozvoje Areálu.
159
SWOT analýza a Studie příležitosti Hlavním cílem praxe bylo vypracovat SWOT analýzu pro území Hrušov s větším zaměřením na jeho příležitosti. K tomuto cíli se vztahovali i menší dílčí cíle, které mi pomáhaly se seznámit s daným územím. SWOT analýza je univerzální analytická technika zaměřená na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace, systému, projektu či jakéhokoliv jiného záměru. V rámci SWOT analýzy se hodnotí vnitřní a vnější faktory. Vnitřní faktory zahrnují silné stránky (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses) zkoumaného objektu. Vnější faktory zahrnují příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které souvisí s okolním prostředím zkoumaného objektu. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů.
Obr. 3 SWOT analýza Podstatou analýzy je tedy identifikovat klíčové silné a klíčové příležitosti a hrozby vnějšího prostředí.
a
slabé
stránky
organizace
S výslednými informacemi lze dále pracovat různým způsobem. Můžeme je brát jako informativní doprovodné podklady, nebo mohou plnit např. funkci podkladů pro rozhodování. Na SWOT analýzu je navázáno se studií příležitostí pro dané území, která ze SWOT analýzy vytahuje písmeno O (opportuninties – příležitosti) a dále je komentuje. Studie příležitostí (Oportunity Study) je dokument, který pokládá určitý základ předinvestiční fáze, v rámci nějž je definováno co nejširší spektrum investičních příležitostí, o nichž lze v této etapě uvažovat jako o potenciálně ekonomický výnosných. Ve studii jsou vymezeny reálné možnosti investování před tím, než jsou některé z nich zvoleny k podrobnějšímu a tedy nákladnějšímu zpracování ve Studii proveditelnosti. Výstupem je selektovaný soubor potenciálních investic, který slouží jako podklad pro další rozhodování.
160
Zpracování SWOT analýzy se zaměřením na příležitosti Pro zpracování SWOT analýzy bylo nutné poznat území Hrušova. Vedoucí praxe u firmy HZone s.r.o. zařídila výjezd do lokality Hrušova, kde byl popsán terén, respektive, kde se nacházejí lokální ohniska znečištění, skládky, přechodná skladiště, stále stojící objekty, napojení pozemku na inženýrské sítě, okolí pozemku s napojením na infrastrukturu apod. Také bylo rozebráno, jak se bude postupovat s úpravami terénu při sanačním řízení. Pro sběr materiálů a dokumentů jsem docházel do sídla společnosti, kde mi byly poskytovány informace pro zpracování cílového dokumentu. Také zde probíhaly konzultace dle domluvy na zpracování SWOT analýzy, které udávali směr pro další práci. Jak již bylo zmíněno, tak hlavním výstupem práce byla SWOT analýza území Hrušova se zaměřením na příležitosti. Analýza je členěna do několika částí. V první části práce je provedena všeobecná SWOT analýza a ve druhé části už je konkrétnější zaměření na jeden faktor ze SWOT analýzy, kterým jsou příležitosti. Příležitosti jsou dále členěny a podrobněji rozpracovány.
Závěrečné zhodnocení Jelikož jsem student třetího ročníku, který se chystá na rok do zahraniční, tak mi to přineslo jisté komplikace při docházení na praxi (psaní bakalářské práce a zkoušky zimního semestru). Jelikož měla být výstupem praxe SWOT analýza, tak bylo zbytečné docházet jeden celý pracovní týden do organizace. Firma H-Zone s.r.o. má ve svém ostravském sídle pouze jednoho pracovníka, který musí být flexibilní a nebylo by pro něj optimální přivázat se na celý týden do kanceláře. Praxe po dohodě tedy probíhala formou samostatné práce s následnými konzultacemi, které určovaly její další vývoj. Místo jednoho pracovního týdnu jsme tak praxi rozložili na délku dvou měsíců, kdy jsem mohl pohodně pracovat na všech svých úkolech, aniž bych byl pod časovým tlakem. Velice kladně hodnotím přístup vedoucí praxe u společnosti H-Zone s.r.o. paní Ing. Marcely Tomáškové, která byla vždy ochotná se sejít a probrat další postup pro práci nebo poskytnout cenné rady. Díky praxi jsem získal jako student, který nepochází z Ostravy spoustu informací o tomto městě. K praxi se vztahovalo studium dokumentů, které souvisí s žádostí o dotaci (tyto dokumenty lze nastudovat na stránkách www.opzp.cz), historie území, investiční projekty firem, které v Ostravě plánují výstavbu nebo již nějakou realizují a hlavně studium metodiky SWOT analýzy. Díky praxi jsem získal přehled o vývoji tváře Ostravy pro dalších několik let. Dalším přínosem bylo uvědomění si konkurenčních tlaků ostatních firem při hledání příležitostí pro pozemek a mapování možné budoucí konkurence, která se v Ostravě nachází. V další etapě projektu by mohl student navázat s předběžnou studií proveditelnosti a následnou studií proveditelnosti nebo finančními analýzami. Všechny zde navržené práce pro pokračovatele jsou z oblasti ekonomie, takže by mělo být předpokladem vzdělávání se v tomto oboru. Při plánování a výstavbě areálu se poté jistě otevřou dveře pro praxi studentům i z jiných oborů než jen ekonomie.
161
Analýza připravovaných porjektů v rámci divize Pozemní stavby, závod Morava
Termín: 9. 7 .-31. 7. 2012 Jméno:Hana Moczadlanová, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební Místo praxe: HOCHTIEF CZ a.s.
162
163
164
Zpráva z praxe – společnost MS architekti
Termín: 23.4.-27.4.2012 Jméno: Tomáš Nehudek, Vysoká škola Báňská - Technická Univerzita Ostrava, katedra Městského inženýrství Místo praxe: MS architekti, Dónská 9, Praha 10
Základní informace Úvod V rámci vysokoškolského studia na VŠB-TU Ostrava, fakultě Stavební, katedře Městského inženýrství nám studentům, byla nabídnuta v rámci předmětu Regenerace průmyslových staveb možnost zúčastnit se odborného semináře na téma „ReDevelopment - PPP, management, financování a legislativní rámec regenerace brownfieldů“. Součástí tohoto semináře byla představena skupina spolupracujících organizací a společností, které jsou problému brownfieldů nakloněny a s VŠB-TUO spolupracují. Jednou z nich je také společnost MS Architekti s.r.o. se sídlem v Praze a Ostravě. Tato společnost mě svou prezentací oslovila a zvolil jsem si jí jako organizaci pro absolvování praxe. Po zaslání životopisu a ukázek svých dosavadních prací jsem byl osloven majitelem společnosti Ing.Arch. Michalem Šourkem, který mi nabídl termín absolvování praxe v pražském ateliéru v termínu 23.4.-27.4.2012 pod vedením Ing.Arch. Veroniky Opletalové.
Profil společnosti MS architekti s.r.o. Společnost se od roku 1990 snaží naplňovat hlavní poslání architekta. Za hlavní poslání považují vytvořit prostředí odpovídající individuálním potřebám každého zákazníka. Navržené prostory působí svojí jedinečností a původností. V roce 2005 společnost svoji činnost rozšířila také o tvorbu zahradní a krajinné architektury. Odbornost prokazují při jednotlivých realizacích širokého spektra projektů, které zpracovávají. Těmi jsou: rezidenčních projekty, hotely, administrativní a komerční projekty, průmyslové objekty, interiéry a design. Pustili se také do designu vlastní řady nábytku. Jejich služby počínají kvalitními architektonickými návrhy, dále zpracovávají dokumentaci staveb (DUR, DSP, DPS), zajišťují tendry, vykonávají autorské a technické dozory staveb a spolupracují při a po ukončení staveb a jejich uvádění do provozu. Kreativní a realizační týmy přistupují ke každé zakázce individuálním způsobem. Cílem společnosti je nejen udržet krok s dobou, ale určovat trendy a vymezovat horizonty dalšího rozvoje architektury.
165
Organizační struktura a procesy úseku AA Ateliér MS architekti je členem platformy MS Group, která spadá pod MS Holding, a.s. Společnost je na trhu cca 20 let a postupem času se stává její zájmový záběr čím dál širší.
Obr. 1 – Organizační struktura MS Group AA – Je zkratka pro Architektonický ateliér, který sestává ze dvou společností, a to MS architekti s.r.o. (sídlo v Praze) a MS architektura a design s.r.o. (sídlo v Ostravě). Dá se říci, že AA tvoří hlavní jádro platformy MS Group. Oba ateliéry, ať už v Praze či v Ostravě, jsou certifikovány ISO 9001:2008.
Obr. 2 – Procesy úseku AA
166
Teoretické vstupy pro praxi Náplň mé praxe lze rozdělit do dvou etap. První etapa byla spolupráce na projektu „Přístavba lázeňského hotelu Harvey Františkovy Lázně“ (viz. bod 3.a) a druhá byla spolupráce na projektu „Snížení hlukové zátěže výměnou oken v ulici Bělehradská“ (viz. bod 3.b). Na těchto projektech jsem pracoval pod vedením svého supervizora Ing.Arch. Veroniky Opletalové.
Samotnou náplní stáže byla projektová činnost - úprava a tvorba projektové dokumentace ke stavebnímu povolení u projektu „Přístavba lázeňského hotelu Harvey Františkovy Lázně“ a úprava projektové dokumentace - stávajícího stavu oken u projektu „Snížení hlukové zátěže výměnou oken v ulici Bělehradská“.
Popis konkrétních prací Přístavba lázeňského hotelu Harvey Františkovy Lázně V rámci této etapy, první dva dny praxe, jsem se podílel především na úpravě výkresové podobě projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Úpravy jsem zejména prováděl v půdorysech jednotlivých podlaží a řezo-pohledech. Týkaly se především :
- úpravy materiálů konstrukcí (typ, tloušťka materiálu), - úpravy dispoziční, - úprava kót, - úprava základových konstrukcí - úprava půdorysu střechy.
K bližšímu seznámení o projektu mi byla poskytnuta průvodní a souhrnná technická zpráva, která je součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení dle vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Snížení hlukové zátěže výměnou oken v ulici Bělehradská Zbylé tři dny praxe jsem se věnoval projektu „Snížení hlukové zátěže výměnou oken v ulici Bělehradská“, což obnášelo tvorbu a úpravu výkresové dokumentace, jakožto dokumentace skutečného stávajícího stavu dřevěných oken, který vycházel z prohlídky a zaměření objektu a oken.
Jako podklad pro zakreslení mi byli poskytnuty poznámky z prohlídky objektu, technická zpráva a zakreslení oken v programu AUTOCAD, kde jsem doplňoval popisky, kóty, ale také jsem je upravoval podle vzoru do jednotné grafické firemní podoby. (viz. níže)
167
Příklad mojí práce :
Obr. 3 – Půdorys / stávající stav
Obr. 4 – Pohled / stávající stav
Obr. 5 – Řez / stávající
stav
Závěrečné zhodnocení Tuto praxi, v mém případě určitě životní zkušenost, bych zhodnotil velmi pozitivně a byla pro mě určitým kladným přínosem, už jen protože jsem nikdy neměl možnost nahlídnout do takhle zaběhlého ateliéru, kde bych mohl vidět, kolik lidí se může podílet na jednom projektu a jak je důležité mít nastavený systém zpracování projektů. Ateliér funguje pod systémem QMS (Quality Manager System), který zaručuje získání certifikace ISO 9001:2008. S ohledem na tuto skutečnost jsou na firemním intranetu zveřejněny pracovní postupy, formuláře, protokoly a checklisty, které musí každý zaměstnanec pro danou zakázku dodržovat a evidovat v systému. Samozřejmě nemohu opomenout poděkovat svému supervizorovi, který mě celou stáží prováděl. Především za jeho ochotu, trpělivost a jeho drahocenný čas. Mé poděkování tedy určitě patří Ing.Arch. Veronice Opletalové.
168
Projekty regenerací v Lyonu
Termín: 20.5. - 27.5.2013 Jméno: Kamil Ožana, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta hornicko - geologická Místo praxe: GrandLyon- communite urbaine – IREAS o.p.s
Úvod Skupinová praxe proběhla ve dnech 22. 5. – 26. 5. 2013. Praxe byla připravována v rámci projektu partnerství pro české brownfieldy CZ.1.07/2.4.00/17.003. Skupinová praxe byla určená pro studenty Vysokých škol v České republice.
Cíl skupinové praxe Dílčím cílem skupinové praxe studentů Vysokých škol bylo seznámení se s rolí managementu města v procesu úpravy brownfieldu a jejich regenerací a začlenění do struktury města. Hlavním cílem v praxi vyzkoušet metody průzkumu daného území v terénu. Součástí skupinové praxe bylo také shromaždování a následná analýza o projektech. Celá praxe byla zajištěná partnerskou organizací IREAS o.p.s. V dané lokalitě byla praxe podpořena také francouzskými odborníky. Na skupinové praxi spolupracovali Mgr.A. Lucie Doleželová Ph.D., Roelof Willem Verhage – Université de Lyon, Institut d´Urbanisme de Lyon, Mgr. Marie Larsen, Didier Boudin – Mission Gerland.
Program praxe Skupinová praxe probíhala ve dnech 22. 5. – 26. 5. 2013. Ve středu 22. 5. v dopoledních hodinách jsme přijeli do Prahy a navštívili sídlo instituce IREAS o.p.s. Na místě jsme se seznámili s institucí jako takovou a jejím členěním a projekty, kterými se tato instituce zabývá a na kterých spolupracuje. Diskuze a představení činnosti byla zaměřená především na téma regenerací brownfieldu. V další části byla prezentována cesta a program celé praxe v lokalitě Lyon. Větší část prezentace byla věnována přímo aglomeraci, která se jmenuje Grand Lyon. V této lokalitě byla poskytována větší pozornost v souvislosti s problematikou friches industrielles. Úvod programu skupinové praxe byl věnován řízení regenerací v rámci územního rozvoje v Lyonu a celé Francii. Prezentace se také věnovala dalším jednotlivým lokalitám k regeneraci. Čtvrtek 23. 5. byl dnem věnovaným cestě do Lyonu. V pátek 24. 5. začal terénní průzkum v lokalitách projektu Confluence. Navštívili jsme okres města Lyon zvaný Vaise. Další terénní průzkum byl v lokalitě Care de Soie. Tato část se nachází mezi Villeurbanne a Vaulx-en-Velin.(viz. obr.č.1)
169
Obr.č.1 Ukázka nové budovy v lokalitě Care de Soie
Další program obsahoval návštěvu městského archívu. V archívu byl kromě informací o všech lokalitách Lyonu také zmenšený plán námi zkoumané lokality. Tento model poskytl další náhled na námi mapované lokality. (viz.obr.č.2)
Obr.č.2 Model mapované lokality Dále jsme se zúčastnili odborné přednášky na téma všech námi navštívených lokalit. Přednáška se konala v institutu d´Urbanisme de Lyon. Po přednášce následovala volná diskuze na téma využití brownfieldů v lokalitách Lyonu. V sobotu 25.5. jsme následně pokračovali v terénním poznávání lokalit La Care de Soirée a lokality Gerland. V lokalitách jsme navštívili Musée Urbain Tony Garnier, kde jsme opět viděli model dalších starých brownfieldů. Návštěva byla spojená s popisem stavby a využití
170
součastných brownfieldů. Byl nám také ukázán pohled na mapovanou lokalitu v půdorysu. (viz.obr.č.3)
Obr.č.3 Pohled na mapovanou lokalitu Ve večerních hodinách následovalo třídění a zkoumání získaných podkladů o všech námi navštívených lokalitách v Lyonu. Byla provedena také výměna pořízené fotodokumentace. V neděli 26.5. byla na programu cesta zpět do Prahy.
Hodnocení Skupinová praxe konaná v městě Lyon, posloužila jako reálná ukázka regenerace brownfieldů v části Grand Lyon. Praktickými přednáškami a ukázkami jsme dostali inspiraci jak využít brownfieldy nejen v České republice ale po celé Evropě. Mapovaná lokalita ukázala možnosti jak znovu využít již nepotřebné části města a začlenit ho do fungující soustavy celého města.
171
Zpráva z praxe – Revitalizace brownfieldu v oblasti Gerland a Confluance, Lyon, Francie Termín: 20.5. - 27.5.2013 Jméno: Ondřej Pavlica, Ostravská univerzita v Ostravě, katedra Sociologie Místo praxe: IREAS o.p.s., Praha, Lyon
IREAS o.p.s. Praxe byla vykonávaná pod záštitou Institutu pro strukturální politiku, o.p.s. (dále pod zkratkou IREAS). IREAS byl založen v roce 2001. Cílem tohoto institutu je dlouhodobě podporovat aktivity související se zvýšením konkurenceschopnosti České republiky především v kontextů Evropské unie a v důsledku nejen celé Evropy. Takové aktivity mohou mít různou podobu. IREAS provádí v první řadě monitoring politiky a to nejen hospodářské ale i politiky sociální. Cenné informace, které IREAS získává, pak výrazně napomáhají efektivnímu propojování ziskového a neziskového sektoru. Nutno zdůraznit, že se IREAS zaměřuje zejména na obory, které naplňující poslaní organizace. Reálně se jedná o studenty, instituce pro regionální rozvoj, občanské sdružení a soukromý sektor. V kontextu aktuálních problémů a možností Moravsko-slezského kraje byla pro naši praxi nejpodstatnější výzkumná složka organizace. V ní totiž IREAS řeší možnosti revitalizace území v rozsahu regionální úrovně.
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe bylo seznámit se s oblastmi úspěšně revitalizovaných brownfieldu v městských částech Confluance a Gerland. Pro pochopení celé tamější situace bylo nezbytné se nejprve důkladně seznámit s urbanistickou historii města Lyonu jako celku. Jedině tak je možné pochopit uvedení jednotlivých opatření, která procesu revitalizace v městských částech proběhla. Seznámení s uzemním plánem proběhlo ještě před odjezdem do Lyonu. Díky této teoretické přípravě bylo možné pozorovat všechny aspekty revitalizace od prvního okamžiku s dostatečným odstupem. Příprava probíhala v Praze a spočívala v podrobném studování mapy a prezentace obsahující demografické údaje. Průvodcem po mapách nám byla paní Mgr. A. Lucie Doležalová, Ph.D.
Popis konkrétních prací, projektů jednání, diskuzí…., na kterých se student podílel. Praktická stránka byla zaměřena z větší části na prohlídky daných revitalizovaných oblastí Gerland a Confluance s komentářem paní Doležalové. Pro praxi byla také zásadní diskuze, která proběhla v institutu urbanismu na Univesite de Lyon pod vedením pana Roelof Willema Verhage, který byl zároveň našim průvodcem po městě. Další návštěva pak proběhla ve středisku Mission Gerland. Zde se v jedné budově centralizují architekti a urbanisti, kteří se podílí na revitalizaci dané oblasti. Zde nám tedy projekt představili samotní realizátoři. Exkurze dále pokračovala do muzea Tonyho Garniera. Zde nám byla představena první městka část. Tato oblast byla vystavena podle prvních
172
architektonických pravidel. V nich je zahrnuta symetrie. Pravidla zajištují standardizaci služeb. To se týká jejich dostupnosti a celkového komfortu bydlení.
Závěrečné zhodnocení Převážné k oblasti Confluance bych rád podotkl, že urbanisté spolu s architekty kladli velký důraz na vzájemnou organickou návaznost na přilehlé městské části. Pomohli si na naše poměry bohužel stále poněkud netradičně. Výstavba dopravní infrastruktury je totiž zaměřená na cyklisty. Městská cyklistika v hustě obydlené zástavbě je preferována před dopravou silniční. Toto řešení se ukázalo jako velice efektivní a cyklistika jako způsob přepravy pro značnou část obyvatel mnoha věkových a sociálních vrstev. Velmi důležitá je zde také finanční spoluúčast soukromých investorů. Ti se podílí nejen finančně na vybudování linek městské hromadné dopravy, ale i na dlouhodobém plánování rozvoje čtvrti. Tento možná trochu riskantní aspekt je pro investory velmi motivační a zajištuje dynamický rozvoj městské části. Za oblast hodnou dalšího výzkumu bych doporučil politiku sociálního bydlení. Vyhláška stanovuje poměr bytů v nově budované výstavbě, které musí splňovat kritéria sociálního bydleni v poměru 1:4, přičemž se nejedná o vyhlášku preferovanou v České republice. Zde totiž sociální bydlení není chápáno jako byty nižší kategorie, ale o plnohodnotné byty s nájmem přizpůsobeným pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zbylé bytové jednotky jsou pak naopak pronajímaný za plný komerční nájem, který si v dané oblastní mohou dovolit pouze lidé s vysokými příjmy. Zde vidím problém v sociální inkluzi nízkopříjmové skupiny obyvatel, který jenom podtrhuje absence skupiny obyvatel s příjmy středními. Dále mám pochybnosti o samotném charakteru výstavby. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé bloky uzavírají do oploceného komplexu, nejsem si jistý, jaký to bude mít vliv na celý charakter čtvrti. Jako určitý kompromis k populárnostem čtvrti, která v minulosti neměla valnou pověst, vnímám výstavbu nákupního centra jako dočasného „tahouna“ zájmu. Na druhou stranu jsem měl příležitost navštívit bývalou cementárnu přestavěnou na výstavní galerii a koncertní sál, který byl výbornou ukázkou revitalizace objektu původně určených k demolici. Tato galerie pak byla součásti kreativní čtvrti, ze které by si mohlo vzít příklad mnoho tuzemských měst, které mají ambice řešit nedostatek prostor pro kulturní inscenace právě revitalizací brownfieldu. Sama o sobě tato čtvrť zaměstnává 7 % obyvatel Lyonu. Názorně se zde ukazuje, že investice vložené městem a soukromými investory, se zde zhodnotily v relativně krátké době, navíc s obrovským růstovým potencionálem a to především v rentabilitě skrze kulturu, vývoj a produkci statku s vysokou přidanou hodnotu. V oblasti Gerland je velmi inspirující výborný záměr města bylo ponechat volnou plochu k volnému využití obyvateli a to ve formě rozsáhlého parku. Tento model v daleko rozsáhlejším měřítku úspěšné funguje u Berlínského Templehofu. Toto jednoduché řešení je dle mého soudu velice prozíravé. Pokud rozhodující orgány odolají tlaku zájemců o lukrativní pozemky a dokáží prosadit takovýto koncept, který se může prvoplánově jevit přinejmenším jako neefektivní, profituje na něm nakonec státní i soukromý sektor. Dlouhodobě se ukazuje volný plocha v oblasti městské zástavby využívaná obyvateli k nepřebernému množství aktivit jako mnohem hodnotnější prostor. Nemusí to být samozřejmě automatický pravidlem, nicméně zkušenosti z měst jako Lyon mluví o efektivnějším řešení, než jakým je nucena výstavba, pro kterou by se hledalo využití ex post. Pokud bych měl sumarizovat poznatky s praxe, byla pro mě jednoduše velice užitečná. Především protože problémy města Lyonu jsou v některých aspektech velice podobné městu, ve kterém žiji, tedy v Ostravě. V budoucnosti bych totiž chtěl, věnoval zvýšenou pozornost dopravní infrastruktuře se zaměřením na alternativní prostředky přepravy, která, jak jsem na vlastní oči viděl již nejen v Lyonu může pozitivně ovlivnit řadu aspektů života v městské části. Nové informace a zkušenosti jsem získal také o networkingu organizací. Ten
173
může evidentně při skutečně kvalitní kooperaci zásadních organizací v delším časovém horizontu vést k docela přirozené výstavbě kreativních čtvrti a prevenci developerských zásahu do organického života městské zástavby.
Obr. 1 Oblast Gerland
Obr. 2 – Červeně označena oblast - Confluence
174
Zpráva z praxe - Projekty regenerací v Lyonu
Termín: 20.5. - 27.5.2013 Jméno: Tomáš Slabý, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava,katedra pozemního stavitelství, Místo praxe: IREAS,o.p.s.
Informace o společnosti IREAS, o.p.s. IREAS,o.p.s. je obecně prospěšná společnost, která se zabývá zpracováním nezávislých odborných analýz a evaluací, dále se dlouhodobě věnuje vzdělávací a publikační činnosti. Tematicky se zaměřuje zejména na oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí, problematiky trhu práce a jeho rozvoje, veřejných financí a veřejného sektoru rozhodovacích procesů a politologie. Vznikl v roce 2001 s cílem analyzovat a rozvíjet podmínky pro přizpůsobení změnám v České republice v kontextu mezinárodního rozvoje.
Teoretické vstupy pro praxi Cílem praxe byl terénní průzkum projektů regenerací v Grand Lyon. Grand Lyon je se svým 1 757 180 obyvateli po Paříži druhou největší aglomerací ve Francii. Leží na soutoku řek Rhony a Saony. Je významnou dopravní křižovatkou, vede jím vysokorychlostní železnice pro vlaky TGV, má říční přístav, letiště. Jedná se o průmyslové město, je zde zejména průmysl textilní, chemický a farmaceutický. Po tomto průmyslu zbylo mnoho brownfieldů, které v současné době buď prošli nebo teprve procházejí regenerací.
Popis konkrétních prací, projektů jednání, diskuzí na kterých se student podílel. Cílem praxe byl terénní průzkum regenerace aglomerace Grand Lyon, konkrétně jeho částí Confluence, Vaise, Care de Soie a Gerland. První den jsme se v Praze seznámili s Grand Lyonem, o kterém nám přednášku podala Mgr.A. Lucie Doleželová, Ph.D., zvláště se pak zaměřila na srovnání s Prahou. První den praxe v Lyonu nás provázel Roelof Willem Verhage, který přednáší na Université de Lyon, Institut d’Urbanisme de Lyon. Prohlídka začala v Confluence, kde nám byla ukázána regenerace přístavu, stavba nových bytových a kancelářských prostor a vše jsme si také ukázali na modelu při návštěvě městského archivu. Následovala odborná přednáška pana Verhagehona na téma financí jednotlivých regenerací v Confluence. Den jsme zakončili na městském úřadě spojeném s přednáškou o bydlení v Lyonu od pana Didiera Boudina. Další den jsme si vše, co jsme viděli den předešlý, shlédli ještě jednou, tentokrát při projížďce na kole. Navštívili jsme i Gerland, kde jsme s místní průvodkyní prošli část města určeného pro sociální bydlení a dozvěděli se, že výstavba byla srovnatelná s výstavbou u nás – Zlín za Tomáše Bati a Ostrava –Vítkovice za dob Paula Kupelwiesera.
175
Obr. 1 Regenerace přístavu – slepé rameno
Obr. 2 Regenerace přístavu – promenáda
176
Obr. 3 Model výstavby v Grand Lyon
Obr. 4 Budova rádia Espace
177
Obr. 5 Výstavba bytů
Obr. 6 Výstavba bytů
178
Obr. 7 Výstavba bytů
Obr. 8 Sociální byty – mission Gerland
Závěrečné zhodnocení Praxe byla velmi zajímavá a poučná. Dozvěděli jsme se, jak probíhá regenerace průmyslových brownfieldů v jiné zemi. Viděli jsme velmi moderní výstavbu ve starém průmyslovém městě. I přes velmi zajímavou architekturu jsou ale jednotlivé budovy stavěny
179
blízko sebe a mnohdy orientovány tak, že majitelé bytů mají výhled přímo do bytů sousedících. Pokud bychom odstranily tento problém, mohla by podobná výstavba probíhat i u nás. Také jsme se při přednáškách dozvěděli o nařízení, že minimálně 25% bytů musí být určeno pro sociální bydlení, které ovšem z vnějšku nejsou rozpoznatelné. Podobné praxe vřele doporučuji, protože pomáhají rozšířit obzory při návrhu regenerací různých brownfieldů.
180
Zpráva z praxe – ve stavební společnosti DHV CR, spol. s r.o. (nyní HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o.), Termín: 11. 3. - 15. 3. 2013 Jméno: Lenka Szkanderová, VŠB-TU Ostrava, FAST, katedra Městského
inženýrství Místo praxe: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o Mgr. Ing.
Základní informace Úvod Díky projektu „Partnerství pro české brownfieldy“ byla uskutečněna konference, na které jsme se dověděli o možnosti absolvování praxe u vybraných firem v oblasti stavebnictví, které jsou partnery projektu. Z bohatého seznamu firem mne zaujala mezinárodní stavební společnost DHV CR, spol. s.r.o. a po informaci, že se na konferenci vyskytuje pan architekt, jsem neváhala a ihned jsme si vyměnili kontakty s panem Ing. arch Karlem Bařinkou a Ing. Jaroslavem Šuleřem, díky kterým jsem si domluvila nástup na praxi. V období od 17. 3. - 17. 4. 2013 jsem tedy absolvovala praxi u stavební společnosti DHV CR, spol. s.r.o. Praxe probíhala, jak osobně, tak po emailové korespondenci, či telefonických rozhovorech.
DHV CR, spol. s r.o. Stavební společnost DHV CR, spol. s.r.o. od 16.4. 2013 změnila v důsledku fúze koncernů DHV Holding B.V. (NL) a Royal Haskoning Group B.V. (NL) název společnosti na HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., tudíž je vhodné uvézt informace o této společnosti.
Obr. 1 – Změna společnosti DHV CR, spol. s.r.o. na HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. HaskoningDHV CZ je konzultační a inženýrská společnost působící na trhu v České republice od roku 1992. Inovace, kreativita a blízkost zákazníkům jsou hlavními principy, kterými je orientována činnost HaskoningDHV CZ ve vztahu k prostoru, prostředí a lidem. HaskoningDHV CZ umožňuje zapojení do prestižních projektů v oboru životního prostředí (včetně problematiky spojené s brownfieldami), dopravy, prostorového plánování a rozvoje lidských zdrojů na území České republiky a v zemích střední a východní Evropy. Skupina Royal HaskoningDHV B.V. je po fúzi jednou z vedoucích konzultačně-inženýrských skupin na celém světě (má přibližně 8.000 zaměstnanců a poskytuje služby po celém světě prostřednictvím více než 100 poboček ve 35 zemích). Skupina Royal HaskoningDHV každý
181
rok realizuje více než 30.000 projektů v oblasti prostorového plánování a rozvoje, letecké i vodní dopravy, dopravní a technické infrastruktury, mnoha průmyslových odvětví a výstavby budov. Royal HaskoningDHV přináší špičková řešení na místní úrovni pro klienty po celém světě, ve veřejném i v soukromém sektoru.
Projekt V době, kdy jsem chodila na praxi, byl ve společnosti realizován projekt, který byl úplně na začátku realizace. Jednalo se o revitalizaci zámku, který byl v havarijním stavu. Zámek se nachází v Chotěbuzi u Českého Těšína. Realizace projektu spočívala v návrhu nového využití brownfieldu, který je na málo obydleném místě.
Teoretické vstupy pro praxi Hlavní náplní praxe byla účast na zpracování širších vztahů okolí zámku v Chotěbuzi. Investorem realizace měla být obec, která ale nemohla financovat takovou částku, jaká byla pro dané návrhy nutná, a tedy první mojí činností bylo kontaktovat realitní kanceláře. Pro zpracování požadovaných širších vztahů a kontaktování realitních kanceláří mi byl nápomocen internet a hlavně mapy na internetových stránkách, ale rovněž vlastní zkušenosti, díky znalosti okolích obcí a měst.
Popis konkrétních prací Předmětem praxe byl chátrající zámek v Chotěbuzi, který pochází ze 13. stol. Prvním úkolem bylo zpracování stručné historie zámku. Při této práci jsem zjistila, že zámek je památkově chráněn, a tudíž bylo žádoucí zachovat tuto budovu. Bylo nutno najít vhodného investora, a proto jsem byla zaúkolována kontaktováním největších realitních kanceláří, které by mohly najít investora pro tento brownfield. Další úkoly se týkaly širšího okolí zámku. Pan architekt Bařinka navrhl zpracování tří variant možné realizace a to: soukromý domov důchodců, kulturní středisko a školící centrum. Mým úkolem bylo v okruhu 30 km od předmětného místa najít podobné objekty. Následný úkol, který byl spojený s návrhem třech řešení, bylo nalezení referenčních staveb z České republiky a zahraničí.
Kontaktování realitních kanceláří Pomocí internetu jsem vyhledala největší realitní kanceláře, které by mohly navrhnout nějakého investora, který by chtěl investovat do chátrajícího zámku. Zpracovala jsem přehlednou tabulku s telefonními kontakty a e- mailovými adresami. Dle této tabulky jsem kontaktovala konkrétní kanceláře s nabídkou možné investice. Na základě tabulky pana architekta kontaktovali zájemci.
Širší vztahy domovů důchodců a domovů s pečovatelskou službou Nejpracnější bylo zpracování širších vztahů domovů důchodců, kterých se v okolí nacházelo 42. U těchto zařízení, bylo ode mě požadováno, kromě přehledného výkresu rovněž tabulka s uvedením názvu zařízení, názvu města/obce, kapacity zařízení, evidenčního čísla a internetového odkazu na zařízení, jak je znázorněno v krátké ukázce tabulky (Tab.1).
182
Obr. 2 – Širší vztahy okolí zámku s uvedením domovů důchodců Z obrázku č. 2 je zřejmé, že zkoumaná lokalita 30 km zasahuje i na území Polska. Při řešení této varianty nebyl požadován rozbor polského území, když polští obyvatelé nebudou umísťováni do navrhovaného zařízení.
Tab. 1 – Základní informace o domovech důchodců
Širší vztahy rozhleden a venkovních amfiteátrů Při zpracování těchto širších vztahů jsem převážně čerpala ze znalostí okolí, jelikož jsem se nemohla nikde dohledat potřebných informací. Okolí 30 km zasahuje do přilehlého Polska, tudíž byl problém s nalezením těchto informací. Po zpracování širších vztahů jsem udělala menší soupis konaných akcí v uvedených areálech. Důvodem bylo zhodnocení využitelnosti navrhované varianty. Z obrázku č. 3 je zjevné, že v Polsku se nachází pouze 4 hledaná zařízení.
183
Obr. 3 – Širší vztahy okolí zámku s uvedením rozhleden a venkovních amfiteátrů
Širší vztahy školících center Jednou z navrhovaných variant bylo vytvoření školícího centra s menší restaurací v areálu zámku. Restaurace se měla řešit pomocí vedlejší přístavby. V tomto návrhu bylo rovněž počítáno s vytvořením menšího wellness centra pro návštěvníky školícího centra. Na obrázku č. 4 je uvedeno 11 podobných zařízení. Takových zařízení není mnoho potřeba, a tedy bylo vhodné zvážit tuto variantu, jako jednu z možných realizací.
Obr. 4 – Širší vztahy okolí zámku s uvedením školících center
Historie zámku v Chotěbuzi S pomocí stránek internetových stránek Národního památkového ústavu jsem sestavila stručnou historii zámku v Chotěbuzi. Zámek měl bohatou historii. Převážně sloužil k bydlení, ale nacházela se tam dokonce i škola. Od doby, kdy se k vlastnictví dostala obec, zámek začal chátrat a nyní je v tak havarijním stavu, že již mnohokrát bylo projednáváno jeho zbourání. Zámek je pod ochranou Památkové péče, proto nalezení investora a nového využití je velmi problematické.
184
Závěrečné zhodnocení Stavební společnost HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. je obrovská mezinárodní společnost s velkým záběrem realizací. Jsem velice ráda, že jsem mohla být na začátku velkého projektu, s kterým bych se jen tak nesetkala. Jsem vděčná Ing. arch. Karlu Bařinkovi a Ing. Jaroslavu Šuleřovi, za možnost podílet se na vytvoření této studie. Člověk si ve školních lavicích hned tak nepředstaví, co všechno je spojeno s revitalizací brownfieldu, který je pod ochranou Památkové péče. Není možno objekt zbourat, ale je nutno najít nové využití, které je vhodně využitelné pro danou lokalitu. Je nutno zachovat požadovaný vzhled a formu brownfieldu. Při realizaci revitalizace chotěbuzského zámku, kde investorem byla obec, společnost dokonce hledala nového investora, aby mohla být uskutečněna vybraná varianta a byl zachráněn tak zajímavý a kulturně hodnotný objekt. Danou zakázku vede projektový manažer (v tomto případě to byl pan Ing. arch. Karel Bařinka), který přerozděluje práci mezi osoby, které se podílejí na projektu, vyřizuje potřebnou firemní administrativu, která je s projektem spojená, jedná s klientem, či investorem a v neposlední řadě za projekt odpovídá. Touto cestou bych rovněž chtěla poděkovat realizátorům projektu „Partnerství pro české brownfieldy“, kteří oslovují tak velké společnosti, jako je HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., do kterých by se student jen tak nedostal. Je velice přínosné poznat chod společnosti, poznat projektový tým, který se podílí na jednotlivých projektech. Atmosféra byla velice vlídná a přátelská a z týdenní spolupráce se na konec vyklubala spolupráce měsíční. Představovala jsem si, že budu hned projektovat, ale než se projektanti dostanou k této činnosti, je nutno vypracovat mnoho dalších průzkumů a obecně kroků, které si mnozí z nás neuvědomují. S radostí mohu vřele doporučit praxi v této společnosti, nabyté zkušenosti jsou do další projektové činnosti velmi přínosné.
185
Zpráva z praxe – Terénní urbanistický průzkum v Lyonu.
Termín: 20. 5. - 27. 5. 2013 Jméno: Andrea Šrolová, VUT Brno, Fakulta architektury, Obor Architektura a urbanismus Místo praxe: IREAS o.p.s – Praha, Lyon
Základní údaje o praxi Urbánní terénní průzkum v Lyonu ve Francii byl veden Mgr.A. Lucií Doleželovou, Ph.D., externí manažerkou projektů výzkumu pro agenturu IREAS o.p.s. (Institut pro strukturální politiky), viz www.irea.cz. Zabývali jsme se projekty brownfieldů, které už byly zrealizovány a zároveň i těmi, které byly ve výstavbě, nebo ve fázi projektu. Lyon je 2. největší francouzská aglomerace skládající se z Grand Lyon a 57 dalších komunit. Má 1,5 milionu obyvatel. Většina řešených projektů se nachází v hlavní centrální části, kde bydlí 400 tisíc lidí.
Historický podtext města Lyon Finance na realizace tolika brownfield projektů získal Lyon díky silnému průmyslovému zázemí. Průmysl se tam začal budovat v 19. století během revoluce technického pokroku. Hlavním určujícím odvětvím bylo strojírenství. Od té doby zde bylo vystavěno mnoho průmyslových areálů, ve kterých se nacházely fabriky, bydlení a základní občanská vybavenost pro dělníky. Nedílnou součástí Lyonu je také odkaz Tonyho Garniera. Jeho teoretické myšlenky o ´´Průmyslovém městě´´ zde byly z velké části aplikovány. Dodnes se nám dochovalo jeho sídliště se sociálními byty pro dělníky. Myšlenky kvality bydlení a hygieny, které se zde snažil aplikovat, byly na tu dobu více než převratné. Během 20. století se však průmysl začal s příchodem nových technologií vyvíjet. Staré továrny už nestačily a dělnické kolonie potřebovaly rekonstrukce. Území, která byla opuštěná nebo nedostačující, začala chátrat. Takto vznikla celá řada brownfieldů a neudržovaných oblastí téměř v centru města. Tato problematika se dnes týká skoro každého většího města v Evropě. Trend poslední doby je revitalizace těchto částí města. Využití starých objektů k novým účelům, nebo asanace oblasti a zcela nová výstavba. Lyon je v tomto neuvěřitelně pokrokový a aktivní. Nechal si vypracovat územní plán a strategie rozvoje těchto oblastí. Díky financím z průmyslu ho krize nezasáhla tak, jako ostatní francouzská města. Množství projektů a stavební činnosti je na dnešní dobu až neuvěřitelné. Nejedná se pouze o řešení problematiky brownfieldů, ale zároveň se taky rozvíjí ráz města z krajinářského pohledu. Za mnohé mohu jmenovat projekty revitalizace nábřeží řek Saône a Rhone.
Řešené oblasti Během terénního průzkumu jsme zmapovali rozvíjející se oblasti brownfieldů Confluence a Gerland. Oba projekty jsou ambiciózní a příkladné.
186
Obr.1 – mapa Lyonu, vyznačení řešených oblastí, zdroj: google maps
lokalita Le Care de Soiree, Gerland Gerland je z obou částí ten starší projekt. Nachází se na území 700ha na levém rameni řeky Rhone a bydlí zde cca 20 000 lidí. V oblasti se nachází důležité dopravní cesty a uzly. Je zde nákladní přístav, železnice a příslušné sklady, to zabírá celých 300ha. Tyto trasy však přispívají k izolaci celé oblasti od ostatních částí města. Dále je zde plocha pro bydlení, rekreaci a průmysl. Regenerace je financována z části z veřejných a z části ze soukromých peněz. Spočívá ve vytvoření návaznosti na Confluence a široké okolí. V přestavbě mostu přes řeku Rhonu a v zájmu o nový rozvoj vodní dopravy. Nejdříve se stanovily cíle rozvoje a pak byly konkrétně aplikovány do projektu. Postavila se zde centra farmaceutických firem a biologické laboratoře v návaznosti na ZAC systém. Oblast spojila vzdělávací instituce a funkce podnikání a výroby. Nechybí ani zelené plochy pro odpočinek. Zahájila se zde výstavba nového sociálního bydlení, kterého by tam podle směrnic mělo být minimálně 25 %. Projekt je dáván za příklad již mnoho let, otázkou je, jestli je zcela úspěšný a oblast využívaná a přínosná.
187
Obr.2 – Oblast Gerland, zdroj: google maps
Obr.3 – Hala Tony Garniera,
Obr.4 – Fotbalový stadion,
zdroj: http://www.luda-project.net
zdroj: http://forum.fussball24.de
Projekty Confluence, Vaise, Care de Soie V porovnání s Gerland je oblast Confluence menší. Nachází se blíže k centru města a je obklopena řekami Rhone a Saone. To a železnice a dálnice v severní části způsobilo naprostou izolaci od okolí. Byly zde ´´odloženy´´ neaktraktivní funkce. Obnova spočívá ve vytvoření velkého nákupního střediska a architektonicky-urbanisticky atraktivních polyfunkčních domů (kanceláře + bydlení), ke kterým se zavedl umelý vodní kanál. Vytvořily se také nové trasy městské hromadné dopravy. Confluence je nyní využívána místními obyvateli také jako plocha pro rekreaci. Projekt není ještě zcela dokončen, avšak už teď se zdá být relativně úspěšný a reprezentuje tvář nového Lyonu.
188
Obr.5 – Oblast Confluence,
Obr.6 – Oblast Confluence,
zdroj: google maps
zdroj: http://www.lemoniteur.fr
Obr.7- Le Monolithe, polyfunkční dům (arch.:MVDRV), zdroj: http://www.e-architect.co.uk
Obr.8 – pohled na umělý kanál v Confluence, vlevo: polyfunčkní domy, vpravo: obchodní centrum,Zdroj: http://www.cstb.fr
Řešení a cíl praxe Terénní urbánní průzkum byl postaven na seznámení se s praxí a praktikami v zahraničí. Lyon je ukázkový příklad řešení problematiky brownfieldů. Na různých příkladech jsme se měli dozvědět, jakým způsobem funguje regionální politika a financování těchto projektů. V plánu byla přednáška v centru urbanismu v Lyonu. Dalším úkolem byla analýza efektivity již přetvořených oblastí. Které urbánní struktury fungují a jsou městotvorné, a které naopak danou oblast neoživí. Jako správní urbanisté jsme si naplánovali poznávání města na kole. Tento dopravní prostředek není škodlivý k životnímu prostředí a zaručí nezkreslené poznání struktury okolí.
Průběh praxe Zahájení projektu proběhlo v Praze, kde jsme byli seznámeni se základními informacemi o aglomeraci Lyon a stěžejních brownfield projektech, které zde probíhají. Přednášející,
189
Mgr.A. Lucie Doleželová, Ph.D. se zaměřila na popis problematiky postprůmyslového města na konkrétních případech oblastí Gerland a Confluence. Po příletu do Lyonu jsme dané oblasti navštívili a v diskuzi řešili kladné a záporné strany revitalizace brownfieldů. Druhý den jsme se potkali s teoretikem urbanismu a regionálního rozvoje Roelofem Willemem Verhage. Ten nám udělal komentovanou prohlídku části Confluence a přednášku na Université de Lyon, Institut d’Urbanisme de Lyon. U projektu Confluence jsme diskutovali o problematice spojení staré a nové zástavby. Podle směrnic by se mělo v oblasti zachovat 25% sociálního bydlení. Je však už teď jasné, že původní struktura obyvatel postupem času ustoupí vlně, která jde bydlet do nově vytvořených bytových domů. Dále jsme řešili vhodnost umístění muzea v cípu poloostrova, který je ze všech stran obklopen řekou nebo dálnicí a tím znepřístupněný pro okolí. V oblasti Gerland jsme hodnotili nově vystavěné obytné čtvrtě, velmi zdařilé příklady moderního bydlení. Sporná však byla jeho urbánní struktura. Bytové domy byly vystavěny jako solitéry bez větší návaznosti jeden na druhého. Řešila se tedy otázka obecnějšího rázu. Je něco městotvornějšího, než bloková výstavba? Budou solitéry fungovat i poté, co ztratí počáteční lesk novoty? Hlavní část projektu Gerland je však výstavba center pro farmaceutické firmy, biologické laboratoře v návaznosti na ZAC systém. Jsou zde i relaxační plochy parku a fotbalový stadion. Podle odborníku není projekt příliš zdařilý. Největší kvalitu dodal oblasti zásah krajinářů. Při projíždění jednotlivých částí Gerlandu jsme nepotkali mnoho lidí. Jinými slovy – revitalizovaná oblast nežije tak, jak by měla. V rámci praxe jsme měli zařízenou přednášku od Mgr. Marie Larsen, Didier Boudin o Mission Gerland. Řešilo se financování a návratnost projektů s brownfield tématikou. Způsob centrálního plánování a proces projektové dokumentace. Rozvedla se zde i otázka sociálního charakteru – jakým způsobem se v Lyonu vypořádají s kriminalitou, která se v jiných městech většinou šíří z dosud neobnovených oblastí. Aklimatizace místních obyvatel, atd. Odpovědí nám bylo, že s tím žádný větší problém nemají. Celou praxi jsem se snažila dokumentovat město skicami. Tento náhled mi pomohl vnímat různé detaily a naopak i pochopit strukturu oblasti a širší souvislosti.
Závěrečné zhodnocení Terénní průzkum ve francouzském Lyonu byl nesmírně přínosný. Mohli jsme se nechat inspirovat jak snadno a s jakou energií jsou zde realizovány odvážné urbanistické projekty. Lyon si velmi zakládá na moderní a pokrokové tváři města a myslím, že dělá dobře. Lyon jsme pozorovali též kolmo. Tento dopravní prostředek bych doporučila i pro příští ročníky. Velmi přínosné byly i znalosti o financování a návratnosti brownfield projektů. Projekt mě jen utvrdil v přesvědčení, že by se i česká města měla starat o staré chátrající areály, které byly opuštěny z důvodů nevyhovujících objektů a technického pokroku. Neměla by se bát odvážných a zajímavých realizací.
190
TONASO Ústí nad Labem – praxe
Termín: 11.1.-30.4.2012 Jméno: Pavlína Vyoralová, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životného porstředí Místo praxe: Průmyslová zóna Tonaso
Průmyslová zóna Tonaso vznikla v důsledku částečného utlumení chemické výroby v areálu společnosti Tonaso. Plochy původně obsazené výrobou sody prošly v rámci komplexního projektu odstranění starých ekologických zátěží rozsáhlou sanací a byly cíleně připravovány pro další využití. Tato historie dává potenciálním investorům možnost zapojit se do programů zaměřených na regeneraci lokalit typu brownfield finančně podporované Ministerstvem obchodu a průmyslu a agenturou CzechInvest. Zóna Tonaso je vedena v registru těchto lokalit, který sestavil Krajský úřad Ústeckého kraje i v databázi CzechInvestu či Statutárního města Ústí nad Labem. (http://www.tonaso.cz/view.php?cisloaktuality=2011082508&mn=15)
Adresa: U Tonasa 2,403 31 Neštěmice, Ústí nad Labem Celková rozloha zóny: 40 ha Využitá plocha: 28 ha Volná plocha pro nové investory: cca 12 ha (http://www.tonaso.cz/view.php?cisloaktuality=2011082508&mn=15)
Teoretické vstupy pro praxi Cílem mé praxe bylo seznámit se s danou lokalitou a její problematikou. Dále jsem měla za cíl pokusit se průmyslovou zónu TONASO zapojit do města, aby nedocházelo k oddělování této části města.
191
Strategické výhody PZ TONASO: komunikačně a technicky zajištěná lokalita vhodná pro výrobní činnost či služby (vlečka,říční přístav, železniční a silniční váha, strážní služba) a zázemí fungující průmyslové zóny,
přímá blízkost krajského města (100 000 obyvatel),
rovinný charakter území,
lokalizace oblasti s dostatečným potenciálem na trhu práce,
výhodná strategická poloha poblíž hranic se SRN (cca 20 Km),
velice dobré napojení na dálniční síť (D8),
dobrá kvalifikační úroveň pracovní síly vzhledem k průmyslové tradici regionu.
Mapa číslo 1:TONASO - místo kde se brownfield nachází, zobrazený na větší část území
(http://www.mapy.cz/#d=firm_622161_1&t=s&x=14.107903&y=50.672605&z=14)
192
Mapa číslo 2: TONASO - místo kde se brownfield nachází, větší přiblížení
(http://www.mapy.cz/#d=firm_622161_1&t=s&x=14.107903&y=50.672605&z=14)
Popis konkrétních prací, projektů jednání, diskuzí, na kterých se student podílel Při první návštěvě jsme se s panem Mgr. Petrem Nikoličem domluvili na průběhu naší praxe. Při další návštěvě mne provedl po celém průmyslovém areálu, který je evidován jako brownfield, a podal mi informace o jednotlivých budovách, o jejich nájemnících a jejich působení v areálu TONASO. Pan Mgr. Nikolič zařídil jednání na Magistrátu města Ústí nad Labem, kde mi byly podány další informace o areálu TONASO a dalších zapojených projektů. V celkovém kontextu bylo hodnoceno také umístění sledované lokality a vztah k jednotlivým městským celkům.
Závěrečné zhodnocení V této kapitole bych velice ráda zhodnotila průběh mé praxe. Komunikace s panem Mgr. Petrem Nikoličem byla na výborné úrovni. Díky tomuto projektu – Partnerství pro české brownfieldy jsem zjistila, že v mé blízkosti se nachází areál TONASO, který je řazen mezi brownfieldy. Dříve jsem o tomto areálu vůbec nic neslyšela a netušila jsem, že existuje.
193
Co se týče doporučení pro další studenty, tak tohle doporučení je velice těžké. Lokalita je velice rozsáhlá a je obtížné zde vymyslet lepší využité areálu než nyní má. Pokud by se někdo snažil o zapojení areálu do části města Neštěmice, tak to bude velice náročná a hlavně finančně nákladná činnost. Na areálu je vidět, že byl dříve využíván k chemické výrobě.
194
Revitalizace BF v ÚnL
Termín: 1.4. - 30.4.2013 Jméno: Jakub Ulrich, UJEP,FSE,REROP Místo praxe: Magistrát města Ústí nad Labem
Magistrát města Ústí nad Labem
V rámci předmětu „terénní praxe“ jsem si vybral spolupráci s odborem rozvoje města, oddělením strategického rozvoje na Ústeckém magistrátu. Toto oddělení zajišťuje mimo jiné zpracování strategických rozvojových dokumentů města a informování veřejnosti o záměrech strategického rozvoje.
Téma praxe Po první schůzce s Ing. Martou Šaškovou jsem se dozvěděl, že tématem mé praxe bude vyhodnocování Ústeckých brownfieldů a pomoc při zařizování veřejného jednání s novým hlavním architektem města Ústí nad Labem panem Charvátem.
Plnění a popis praxe Můj první úkol spočíval ve vytřídění ústeckých brownfieldů podle takzvané kategorie užitečnosti a jejich zařazení do městských obvodů. Vybral jsem všechny brownfieldy identifikované autorizovaným architektem při inventarizaci z roku 2010 v kategorii A.
ABC kategorie brownfieldů Kategorie „A“ - jsou brownfieldy, které soukromý trh umí sám regenerovat. Mají dobrou polohu, jednoduché vlastnictví a málo problémů. V těchto případech nelze pro jejich regeneraci odůvodnit veřejnou podporu. Veřejná iniciativa a podpora těcho brownfieldů má hlavně koordinační a propagační roli. Kategorie „B“ – jsou brownfieldy, které mají určité množství problémů a jisté množství atraktivity. Soukromá investice do jejich opětovného využití však z různých důvodů nemá dostatečnou návratnost. Proto je potřeba určitá veřejná podpora. Cenově nejefektivnější je taková podpora, která pomůže zvýšit hodnotu brownfieldu tím, že pomůže vytvořit “investovatelný projekt“. Tím se brownfied posune do kategorie A a může se o něj postarat realitní trh. Dalším vhodným způsobem podpory rozvoje těchto brownfieldů jsou různé formy rozvojových partnerství soukromého a veřejného sektoru. Kategorie „C“ – zahrnuje brownfieldy, pro které zatím není příliš velká naděje na jejich regeneraci. Jsou to brownfieldy špatně přístupné a umístěné mimo komerční lokality. Chybí jim náplň, uživatelé a návratnost investice do jejich regenerace vložené. Trh o ně nemá zájem. Jejich rozvoj v daném čase není ani možný, ani smysluplný. Ale v případě, že existuje silný společenský důvod, lze využít veřejnou podporu k tomu, aby byl takový brownfield posunut do kategorie B a vzniklo rozvojové partnerství, které pak jeho regeneraci řeší. Pro brownfieldy kategorie C je také vhodné najít alespoň nějaké dočasné využití.
195
Kategorie „D“ – sem patří brownfieldy, které představují rizika různého původu, např. ohrožují lidské zdraví anebo životní prostředí. Mohou to být budovy hrozící zřícením na veřejné prostranství, kde se majitel se o objekt nestará, nebo ekologická škoda, která ohrožuje podzemní vody, atd. Neodstraní-li riziko majitel, nastupuje intervence veřejného sektoru. Dalším hlediskem, které může, ale nemusí, řadit brownfield do této kategorie je jeho negativní estetický anebo ekonomický dopad na rozvoj v exponovaném místě obce. Zdroj: Příručka pro vlastníky brownfieldů, 2010
Byl mi poskytnut rozsáhlý elektronický dokument obsahující karty všech ústeckých brownfieldů s informacemi o brownfieldech. Po vytřídění jsem vybral 5 BF, které by podle mého názoru mělo město řešit prioritně. Postupoval jsem vylučovací metodou, kdy jsem si stanovil různá kritéria a na základě těchto kritérií (např. Povodňové oblasti, možnosti využití bf, obtížnost a finanční náročnost revitalizace atp.) jsem vybral 5 brownfieldů. Následně jsem se sešel s hlavním architektem města Ústí nad Labem a tento návrh jsem mu přednesl a následně ho diskutoval. Po krátké analýze interakce územního plánu a vybraných BF jsme vyčlenili dva – bývalé zahradnictví v Krásném Březně a areál garáží v ulici Vinařská za městským stadionem. Areál zahradnictví (viz. obr. č. 1 a 3) jsem zhodnotil jako pozemky vhodné k výstavbě rodinných domů a bytů především kvůli klidné lokalitě, dobré občanské vybavenosti, rozmanité zeleni v okolí, sousedství BF s vilkami a poměrně rozlehlou zahrádkářskou kolonií. Dalším významným aspektem, který vynesl BF do popředí mého zájmu bylo to, že v případě revitalizace by nebylo potřeba velkých investic do demoličních prací, protože na celém pozemku se nachází pouze dvě nevelké panelové budovy. Na základě těchto důvodů jsme se s panem architektem shodli na tom, že by na onom pozemku měli stát vilky a rodinné domy. Ovšem narazili jsme, když jsme zjistili, že areál zahradnictví patří firmě CPI, což změnilo celou situaci. Od paní Šaškové jsem se dozvěděl, že před několika lety měl v areálu zahradnictví stát supermarket Tesco s rozsáhlým parkovištěm. Sešli jsme se tedy s jednatelem firmy CPI panem Štolbou, který nám sdělil, že podle průzkumu veřejného mínění není zájem o bydlení v této lokalitě a v současnosti plánují postavit zde nákupní centrum, které bude obsahovat obchody Tesco, Hornbach, čerpací stanici, několik menších obchodů a samozřejmě ono rozlehlé parkoviště.
Obr. č. 1 – Současný stav (Jakub Ulrich) Podmínkou výstavby je vyřešení dopravní infrastruktury, které spočívá ve výstavbě dvou kruhových objezdů (jeden na jižním konci pozemku, druhý na severním), přivedením trolejí pro trolejbusy a výstavbou zastávek hromadné dopravy. Předběžné plány nám pan Štolba z CPI ochotně zaslal a proto jsme mohli tento projekt detailně prostudovat. Měli jsme pochybnosti o nutnosti výstavby tak rozlehlého centra, protože 1 km ve východním i západním směru od areálu se nachází supermarkety Tesco, Albert, Peny a Billa. Čerpací
196
stanice zde bude umístěna vcelku logicky u hlavního tahu mezi Děčínem a Ústí nad Labem ve směru na Ústí nad Labem (v současnosti je nejbližší čerpací stanice cca 800 metrů od areálu zahradnictví, ale cesta k ní vede skrz Krásné Březno). Dalším potencionálním problémem byla interakce obchodního centra s renesančním zámkem Krásné Březno, který se nachází v těsném sousedství areálu bývalého zahradnictví. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl provést terénní průzkum areálu bývalého zahradnictví a zdokumentovat oblast s cílem zhodnocení vlivů obchodního centra na okolí. Zjistil jsem, že jedna z dvou plánovaných přívodních komunikací má rušivý potenciál vzhledem k bytové zástavbě nacházející se v těsném sousedství areálu zahradnictví na severozápadní straně, ovšem pouze za předpokladu že tato komunikace bude silně vytížená, protože v současnosti se zde nachází dvouproudá komunikace s velice řídkým provozem. Dále jsme zkoumali interakci mezi zámkem Krásné Březno a obchodním areálem, kde jsme zjistili, že díky vzrostlým topolům a další zeleni není pohled od zámku ohrožen hyzděním budovami obchodního centra. Na základě těchto faktů jsme, i přes námi zastávaný negativní názor na stavbu obchodního komplexu, museli konstatovat, že této stavbě, z hlediska legislativy, nelze prakticky nic vytknout. Následně jsme byli informováni o tom, že na stavbu “CPI obchodní park Krásné Březno“ je již vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci. Bohužel nám nebyla poskytnuta schválená dokumentace od stavebního úřadu, ani od investora, což nám zabránilo v další studii. Druhý BF (viz obr. č. 2 a 4), kterému jsem se věnoval, byl pozemek s plechovými garážemi v ulici Vinařská mezi městským stadionem a panelovým sídlištěm v ulici Vinařská pod Krajskou zdravotní a. s., Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem.
Obr. č. 2 – Aktuální stav (Mapový portál města Ústí nad Labem) Tento prostor jsem ohodnotil velice pozitivně jako prostor vhodný k výstavbě obytného domu, především protože se nachází ve velice klidné části Ústí nad Labem a zároveň relativně blízko centru města, což je dle mého názoru velice vítaná kombinace. Pozemek je navíc pár kroků od klidové zóny veřejné zeleně s protékajícím Klíšským potokem. Problémem by mohla být občanská vybavenost, protože v okolí se nachází pouze pár drobných obchodů a mateřská školka. Větší obchodní zóny jsou ale přístupné během několika minut pomocí městské hromadné dopravy. Podle územního plánu je tento prostor určen jako dopravní komunikace, což mě překvapilo, nicméně následně mi bylo vysvětleno, že u pozemků s garážemi je velice problematické tyto garáže od desítek majitelů vykoupit za rozumnou cenu. Po tomto zjištění jsem od tohoto prostoru upustil, protože jsem nepředpokládal, že by bylo možné dohodnout se s takovou spoustou spolumajitelů pozemků.
197
Obr. č. 3 - Areál BF “Zahradnictví“ (územní plán města Ústí, hlavní výkres)
Obr. č. 4 - BF “Garáže Vinařská“ (územní plán města Ústí, hlavní výkres)
Užitečné odkazy 1. Mapový portál města Ústí nad Labem
http://wmag12-app/gis/ 2. Gis vrstva brownfieldů http://wmag12-app/spiritweb/?conf=brownfields 3. Územní plán města Ústí http://wmag12-app/uzplan/
198
Závěrečné zhodnocení Celkově jsem na této praxi získal možnost nahlédnout do fungování odboru rozvoje města ústeckého magistrátu, seznámil jsem se s pracovníky, především s Ing. Martou Šaškovou, u kterých jsem oceňoval především ochotu, otevřenost a trpělivost se mnou, jakožto se studentem bez předchozích zkušeností ve veřejné správě. Zároveň jsem získal přehled o možnostech nahlížení do územního plánu a katastru nemovitostí a naučil jsem se pracovat s interaktivní veřejně přístupnou aplikací Brownfields v ORP Ústí nad Labem, která mi mou práci velice usnadnila, protože tato aplikace obsahuje velké množství dat, nebo indicie díky kterým jsem byl schopen získat mnoho informací o mém projektu. Dále velice oceňuji schůzky s hlavním architektem města Ústí nad Labem Ing. arch. Vladimírem Charvátem, který kritizoval mou práci, čímž jsem získával cenné zkušenosti v rámci pohledu na rozložení města jako efektivně fungujícího celku. V neposlední řadě jsem se také dozvěděl například, jak probíhá schvalování územního plánu, jak by měl postupovat investor, pokud by chtěl realizovat projekt atp. Jsem přesvědčen o tom, že mi tato krátkodobá spolupráce s ústeckým magistrátem pomohla pochopit fungování magistrátu a jeho vliv na kvalitu života v Ústí nad Labem.
199
Studie zhodnocení a návrh dalšího využití lokality Červený kopec v k. ú. Štýřice Termín: 11. 3. – 31. 3. 2013 Jméno: Zuzana Zajícová, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská Místo praxe: Oddělení rozvojových lokalit, Majetkový odbor, Magistrát města Brna
Úvod Praxe byla sjednána na Magistrátu města Brna, konkrétně na Oddělení rozvojových lokalit, které administrativně spadá pod Majetkový odbor náležící do Hospodářského úseku. Instituce má své sídlo na Malinovského náměstí č. p. 3, 601 67 Brno. Zde na Oddělení rozvojových lokalit byla stážistka přidělena vedoucí tohoto oddělení, paní Mgr. Janě Müllerové. Oddělení rozvojových lokalit působí v několika oborech činnosti. Jedná se zejména o provádění dispozic s nemovitým majetkem města, přípravu a zajišťování hospodaření s majetkem města, tvorbu podmínek pro nabídky investorských příležitostí, správu Cenové mapy stavebních pozemků. Co je však spojeno se zmíněnou praxí v oblasti problematiky brownfieldů, jedná se o přípravu rozvojových lokalit mající charakter greenfieldů a brownfieldů. Týká se to nejen investic průmyslového charakteru, nýbrž i komerčního, administrativního, volnočasového atd. využití. Další aktivitou Oddělení rozvojových lokalit je z hlediska technické a dopravní infrastruktury také revitalizace a regenerace území či případné demolice a rekonstrukce. Z hlediska problematiky brownfieldů se Oddělení rozvojových lokalit podílí na přípravě lokalit za účelem dosažení cílů a záměrů města, navrhuje vhodné lokality pro realizaci konkrétních cílů a záměrů. Připravuje a zadává projekty směřující k hospodárnému využití městského majetku, vede evidenci jednotlivých rozvojových lokalit, koordinuje zadávání studií a průzkumů území, studií proveditelnosti aj., dále také zajišťuje výkupy nemovitostí pro rozvojové lokality a strategické záměry města nebo určuje podmínky, za kterých mohou investoři umístit stavbu na pozemcích města i na pozemcích sousedících s majetkem města Více informací o Oddělení rozvojových lokalit je dostupných na oficiálních webových stránkách Magistrátu města Brna na http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mestabrna/usek-hospodarsky/majetkovy-odbor/oddeleni-rozvojovych-lokalit/.
Teoretické vstupy pro praxi Jako hlavní cíl praxe bylo stanoveno vytvoření studie zhodnocení a návrh dalšího využití lokality Červený kopec v k. ú. Štýřice. Jednalo se o samostatnou práci bez nutné docházky do sídla oddělení. Studie tohoto typu vycházejí z podstaty stanovení ekologické stability řešeného území a dále možnosti jeho využití s důrazem na rekreaci a zachování přírodě blízkých ploch dle hodnoty území. Jelikož se v dané lokalitě nachází územně chráněné maloplošné území, byl výchozím dokumentem pro návrh využití území zejména plán péče této státem chráněné lokality. Z mapových podkladů byly použity WMS servery poskytované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Jako další teoretické vstupy lze uvažovat teoretické znalosti nabyté studiem oboru Krajinářství a Krajinné inženýrství na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně, stejně jako odborná literatura s tímto studiem propojená.
Tab. 1: Seznam dotčených pozemků včetně výměry a vlastníků
200
parcelní číslo výměra [m2] vlastnické právo 1836/1 36 488 MEGATECH, spol. s.r.o. 1836/13 48 672 WHIZKID, a.s Obr. 1: Lokalizace zájmového území, Z. Zajícová, 28. 3. 2013
Popis prací Během prvního dne stáže bylo nutné proškolení stážistky o BOZP na Magistrátu města Brna. Poté se uskutečnilo první setkání se supervisorkou Mgr. Janou Müllerovou, kde byly dohodnuty podmínky stáže a na základě společné dohody mezi oběma stranami zadáno téma ke zpracování. Následovala drobná administrativní pomoc na zkušební verzi mapového portálu zaměřeného na brownfieldové lokality na území města Brna ve formě napodobení běžného uživatele mapového serveru a zkouška orientace v něm. Během dalších dní započaly přípravné práce pro vypracování samotné studie, což obnášelo zisk dostupných materiálů a odborné literatury. Bylo potřeba opatřit platný plán péče pro národní přírodní památku Červený kopec, který bylo nutné si vyžádat na příslušném orgánu ochrany přírody. Dále byly připraveny digitální mapové podklady poskytnuté Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Agenturou ochrany přírody a krajiny. Jelikož jedním ze zásadních bodů studie bylo vytvoření položkového rozpočtu potenciální investice, bylo potřeba vyhledat vhodný a dostupný software a patřičně se obeznámit s jeho uživatelským rozhraním. Posledním bodem v rámci přípravné fáze byla konzultace řešeného území s odborněji vzdělanými kolegy v rámci Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně, kde jsem vypracovávala svou závěrečnou práci. V další fázi řešení proběhlo terénní šetření na zájmové lokalitě. Během rekognoskace terénu byl zároveň vytvořen soupis vyskytujících se druhů dřevin, načrtnuta vize možného využití lokality a pořízena fotodokumentace. Na základě výsledků z terénní pochůzky byla vytvořena prozatímní verze studie, jež obsahovala zpracovanou část studie týkající se zhodnocení zájmového území, avšak
201
výsledky byly rozpracovány pouze do podoby hlavní myšlenky. V této části se uskutečnila konzultace se supervisorkou, kde byla připomínkována již hotová část studie a také specifikovány detaily pro výsledky studie. V závěru stáže pak byla studie včetně mapových příloh dokončena a osobně předána supervisorce.
Závěrečné zhodnocení Zásadní posláním projektu „Partnerství pro české brownfieldy“ koordinovaného Stavební fakultou Vysoké školy báňské v Ostravě je výměna zkušeností v oblasti regenerací brownfieldů a zejména propojení výzkumu s praxí. Dílčími cíly pak je vytvoření "Platformy pro podporu regenerací brownfieldů„ a výchova „mladá generace s know-how z oblasti regenerace brownfieldů“. V rámci této uskutečněné stáže bylo dle zadání vypracovat studii a navrhnout možnosti využití lokality Červený kopec v Brně. Nejedná se přímo o lokalitu typu brownfieldu (s brownfieldem Kohnova cihelna však přímo sousedí – zde se plánuje moderní bytová výstavba), nicméně se jedná o plochu zanedbanou, nevyužívanou a přesto s vysokým potenciálem pro rekreační účely ve smyslu krajinné zeleně. Zadáním právě tohoto tématu došlo k pozitivnímu sloučení několika bodů – jednak jsem si osvojila samostatnou práci, druhak jsem se pohybovala v oboru svého studia a konečně také měla možnost svými zkušenostmi ovlivnit budoucnost (i když nepatrné) části Brna. Především to, že jsem dostala příležitost pracovat na reálném projektu, si cením velmi vysoce. Na druhé straně jsem tím skromně vypomohla také Oddělení rozvojových lokalit, neboť dle slov p. supervisorky bylo poukázáno na nové možnosti využití podobných ploch. Především jsem nabyla nové poznatky v oblasti brownfieldových lokalit na území města Brna, upevnila a rozšířila své znalosti při navrhování naučné stezky a při sestavování rozpočtu plánované investice a především získala zkušenost z prostředí Magistrátu města Brna. V rámci této praxe lze doporučit především ji absolvovat a nebát se jakýchkoliv výzev. Původně jsem sice preferovala účast v jedné z výzkumných institucí nebo projekčních firmách a o praxi ve státní správě jsem velký zájem neměla, nicméně po jejím absolvování musím uznat, že mi přinesla pouze pozitivní zkušenosti.
Obr. 1: Lokalizace zájmového území v Katastru nemovitostí, Z. Zajícová
202
203
Název Závěrečné zprávy z praxí v rámci projektu Partnerství pro české brownfieldy- 2. díl
Autor: kolektiv autorů
Místo, rok, vydání :
Ostrava, 2014, 1. vydání
Počet stran: 203
Vydala: Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava
Neprodejné
ISBN 978-80-248-3382-8
204
