Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád

Šárka Švancarová

Brno 2013

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. et Ing. Pavlu Semerádovi za jeho cenné rady, vstřícnost a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych také ráda poděkovala Mgr. Veronice Blaškové, Ph.D. za důležité rady při zpracování praktické části této bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně vypracovala samostatně pod vedením Ing. et Ing. Pavla Semeráda. Veškeré literární a odborné zdroje, které jsem při zpracování použila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 22. května 2013

__________________

Abstract Švancarová, Š. Consumption of gasoline depending on the rate of excise duty. Bachelor thesis. Brno: MU, 2013. This bachelor thesis deals with the consumption of gasoline depending on the rate of excise duty. The literary review explains the basic concepts of taxes, and describes in more details the issue of excise duty on mineral oils. This part also deals with the factors that affect consumption and as well it explains the basic principles for the creation of econometric models. In the practical part the econometric model describing the relationship between the consumption and gasoline is created. The aim of the bachelor thesis is to determine the consumption of gasoline depending on the rate of excise duty and on the basis of this analysis there is predicted the future development. Keywords Excise duty, mineral oils, petrol, econometric model

Abstrakt Švancarová, Š. Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně. Bakalářská práce. Brno: MU, 2013. Bakalářská práce se zabývá spotřebou automobilového benzinu vzhledem k sazbě spotřební daně. Literární přehled vysvětluje základní pojmy daní, podrobněji popisuje problematiku spotřební daně u minerálních olejů. Tato část se také věnuje faktorům, které ovlivňují spotřebu, a jsou zde rovněž vysvětleny základní principy pro tvorbu ekonometrického modelu. V praktické části je vytvořen ekonometrický model, který popisuje vztah spotřeby a benzínu. Cílem práce je zjistit závislost spotřeby minerálních olejů na sazbě daně a na základě provedené analýzy predikovat další vývoj. Klíčová slova Spotřební daň, minerální oleje, benzin, ekonometrický model

Obsah

11

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................16

Literární přehled 2.1

17

Teorie daně .............................................................................................. 17

2.1.1

Funkce daní ...................................................................................... 17

2.1.2

Klasifikace daní ................................................................................18

2.1.3

Lafferova křivka ............................................................................... 19

2.2

Spotřební daň z minerálních olejů ......................................................... 20

2.2.1

Nepřímé daně - daně ze spotřeby ................................................... 20

2.2.2

Selektivní spotřební daně ............................................................... 20

2.2.3

Spotřební daň z minerálních olejů .................................................. 21

2.2.4

Spotřeba minerálních olejů ............................................................ 23

2.3

Faktory ovlivňující spotřebu benzinu ..................................................... 24

2.3.1

Vliv sazby daně ................................................................................ 25

2.3.2

Tankování v zahraničí ..................................................................... 26

2.3.3

Nerovné podmínky sortimentu u pohonných hmot (sazby) .......... 27

2.3.4

Ekonomická situace ........................................................................ 28

2.3.5

Ochrana životního prostředí ........................................................... 29

2.4

Přechod na alternativní paliva................................................................ 29

2.4.1

Změna z benzinu na naftu, LPG či CNG ......................................... 29

2.4.2

Elektromobil .................................................................................... 31

2.4.3

Hybridní vozidla .............................................................................. 31

2.4.4

Bioetanol, Bionafta ......................................................................... 32

2.4.5

Vodík ............................................................................................... 32

2.5 3

15

Ekonometrický model ............................................................................. 33

Praktická část 3.1

36

Stanovení proměnných a tvaru modelu ................................................. 36

12

Obsah

3.2

Kvantifikace modelu ................................................................................36

3.2.1

Model 1 ............................................................................................. 37

3.2.2

Model 2 ........................................................................................... 38

3.2.3

Model 3 ............................................................................................39

3.3

Verifikace modelu .................................................................................... 41

3.4

Predikce ...................................................................................................42

3.4.1

Vláda v čele s ČSSD ..........................................................................43

3.4.2

Vláda v čele s ODS ........................................................................... 45

3.4.3

Přechod na plovoucí sazbu daně .................................................... 46

3.4.4

Komparace predikcí ........................................................................ 46

4

Diskuse

48

5

Závěr

50

6

Literatura

52

A

Vývoj ceny benzinu

57

B

Klasifikace daní dle dopadu

58

C

Vývoj faktorů, které ovlivňují spotřebu benzinu a jejich predikce

59

Kvantily Snedecorova rozdělení

61

D

Seznam obrázků

13

Seznam obrázků Obr. 1

Lafferova křivka

19

Obr. 2

Struktura příjmů spotřební daně v roce 2012

21

Obr. 3

Poměr spotřeby paliv domácnostmi v ČR

24

Obr. 4

Působení jednotkové daně

26

Obr. 5

Výhled ceny ropy a zemního plynu

44

Obr. 6

Predikce vývoje spotřeby benzinu (pokles sazby)

44

Obr. 7

Predikce vývoje spotřeby benzinu (stagnace sazby)

45

Obr. 8 Komparace predikcí vývoje spotřeby benzinu za roky 2010-2012

47

Obr. 9

49

Lafferova křivka pro spotřební daň z benzinu

Obr. 10 Cena benzinu Natural 95 a nafty od 23. 01. 2006 do 23. 04. 2013

57

Obr. 11

Členění přímých daní

58

Obr. 12

Členění nepřímých daní

58

14

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Sazby daně z minerálních olejů

22

Tab. 2

Podíl spotřeby benzinu a nafty (v %)

23

Tab. 3

Výše spotřeby benzinu v období let 2003-2010

25

Tab. 4 Vývoj sazby spotřební daně u benzinu v letech 20032010

25

Tab. 5 Srovnání ceny paliv jednotlivých zemí kolem České republiky

27

Tab. 6

Rozdíl ve zdanění benzinu a nafty k 1. 10. 2012

28

Tab. 7

Srovnání paliv v České republice

30

Tab. 8

Faktory zvyšující rozptyl (VIF) pro Model 1

38

Tab. 9


39

Tab. 10


41

Tab. 11

Výše spotřeby nafty v letech 2003-2010

59

Tab. 12

Výše spotřeby LPG v letech 2003-2010

59

Tab. 13

Výše spotřeby CNG v letech 2003-2010

59

Tab. 14

Výše spotřeby elektrické energie v letech 2003-2010

59

Tab. 15

Výše HDP v letech 2003-2010

59

Tab. 16 Predikce spotřeby pohonných hmot do roku 2025 v tis. tun/mil. m3

60

Tab. 17

61

Kvantily Snedecorova rozdělení Fp(v1,v2)

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Ceny benzinu (David, 2007) jsou určovány výstupními cenami rafinérií, k nimž si připočítávají své marže distributoři a prodejci pohonných hmot. Podle vzájemné dohody prodávají všechny rafinérie v Evropské unii své produkty za stejnou cenu, stanovovanou na komoditní burze v Rotterdamu. Ve většině zemí světa tvoří větší část z konečné ceny benzinu daně (zejména spotřební daň a daň z přidané hodnoty). Tato cena v České republice má v průměru rostoucí trend. Z podrobnějšího pohledu (Obr. 10) lze vidět neustále výkyvy směrem nahoru a dolů. Jejich intenzita se různí, ovšem stále se opakují. Výrazný pokles ceny byl zaznamenán na počátku roku 2009, kdy se cena benzinu (konkrétně Natural 95) pohybovala okolo 22,45 Kč/litr. Za následující 4 roky se cena vyšplhala až na 38,32 Kč/litr, někde i téměř k 40 Kč/litr, v závislosti na geografickém umístění čerpací stanice. Lze tedy vysledovat téměř dvojnásobný nárůst ceny benzinu. Ministr financí Miroslav Kalousek ale odmítá, že by se měla snižovat sazba daně z minerálních olejů. Ovlivnění ceny tímto způsobem je podle ministerstva kontraproduktivní. Rovněž to odporuje mezinárodním dohodám, kdy se státy zavázaly, že nebudou tímto způsobem zasahovat do daňového systému kvůli výkyvům ceny ropy. Společenství čerpacích stanic rostoucí cenu zdůvodňuje rostoucí spotřební daní, která přišla s přijetím úsporných opatření od ledna 2010. Rozhodnutí vlády o navýšení daně vidí jako chybné a apeluje na vládu, aby své rozhodnutí změnilo. V době nejvyšších cen benzinu však představitelé ministerstva dopravy neviděli snížení sazby jako cestu, kterou by se Česká republika měla vydat. Snížení sazby by mohlo mít za následek výpadek příjmů státního rozpočtu a rovněž i příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. To by znamenalo ztrátu prostředků, které jsou garantované. Rostoucí cena benzinu má samozřejmě za následek i její klesající spotřebu1. Spotřebitelé snižují svoji spotřebu benzinu, tankují v zahraničí či hledají cestu v alternativních palivech. To vše vede k nižší spotřebě a tím i nižšímu příjmu do státního rozpočtu z položky spotřební daně z minerálních olejů, konkrétně benzinu. Cena benzinu je dána cenou rafinérií, přirážkami distributorů a prodejců a samozřejmě i výší daní v konkrétní zemi. Česká republika může ovlivnit pouze některé z těchto faktorů, kterými ale není cena ropy. I myšlenka ovlivnit velikost marže není zcela přijatelná, jelikož je Česká republika tržním prostředím a takto výrazné ovlivnění zisků prodejců by nemuselo mít pozitivní vliv pro hospodářství. Zůstává poslední faktor a tím je výše daní, konkrétně DPH a spotřební daň.

1

tuto skutečnost ukazuje Tab. 3

16

Úvod a cíl práce

Jejich výši již stát může ovlivnit. Otázkou však zůstává, nakolik je samotná daň schopná výslednou cenu a s tím spojenou i spotřebu benzinu ovlivnit?

1.2 Cíl práce a metodika Spotřební daň z minerálních olejů, konkrétně u benzinu, je jeden z faktorů, který významně ovlivňuje cenu benzinu. Nakolik ale její výše ovlivňuje i výši spotřeby benzinu, není zcela jasné. Cílem bakalářské práce je tedy zjistit závislost spotřeby minerálních olejů na sazbě daně pomocí vytvoření ekonometrického modelu a na základě provedené analýzy predikovat další vývoj. K vypracování závěrečné práce je čerpáno z odborné literatury, ze zákonů (zejména o spotřebních daních) a také z internetových portálů. Veškeré zdroje, které jsou v práci použity, jsou uvedeny v seznamu literatury. Při tvorbě práce je použito několika metod, kterými jsou metoda deskripce, komparace, syntézy a rovněž je v práci využito poznatků z ekonometrie, které jsou aplikované v ekonometrickém modelování. První část bakalářské práce je tvořena literárním přehledem. Tato část využívá zejména metodu deskripce (popisu). Popisuje daň a stručně charakterizuje její základní vlastnosti. Podrobněji se tato část věnuje spotřební dani z minerálních olejů a jejím základním znakům. Zejména pak shrnuje, jaký byl vývoj v této oblasti v minulých letech. Komparační metodou následně srovnává spotřebu jednotlivých komodit a výhod či nevýhod jednotlivých alternativních paliv. Na konci literárního přehledu závěrečné práce je opět deskriptivní metodou uvedeno do problematiky ekonometrického modelování. Praktická část je zejména založena na ekonometrickém modelování vztahu mezi spotřebou benzinu a sazbou daně z minerálních olejů. Při modelování je využito ekonomických modelů (např. vliv substitutů na jejich spotřebu), rovněž je zde použita metoda nejmenších čtverců pro kvantifikaci modelů a následně i metoda komparace pro srovnání vytvořených modelů. Pomocí predikce jsou následně vytvořeny odhady velikosti budoucí spotřeby benzinu. Tato část využívá zdroje zejména z Petrol Summitu z roku 2011, kdy byly vyčísleny spotřeby všech důležitých paliv a taktéž zde byly odhadnuty spotřeby budoucí. V závěru práce je použita metoda shrnutí (syntézy) dosažených výsledků a vyhodnocení, jak velký vliv má sazba spotřební daně z minerálních olejů na spotřebu minerálních olejů (benzinu) a jaká se dá očekávat budoucí spotřeba při různých scénářích vývoje sazby.

Literární přehled

17

2 Literární přehled Literární přehled představuje daně od samého počátku. Uvádí tedy definici pojmu daň, funkce, které daně mají, a jejich členění. Dále vysvětluje teorii Lafferovy křivky, která popisuje problematiku optimální výše daně. Podrobněji se pak zabývá i klasifikací daně spotřební, konkrétně se zaměřuje hlavně na minerální oleje. Následuje výčet faktorů, které ovlivňují spotřebu benzinu, a rovněž i kapitola o možnostech alternativních paliv. Na konci je uvedeno i několik základních poznatků o tvorbě ekonometrického modelu.

2.1 Teorie daně Vznik daní je dle Širokého (1996) spojen se vznikem organizovaného státu a se vznikem peněžního hospodářství. První platby mají charakter plateb nepravidelných a mnohdy i dobrovolných. Jsou vybírány zejména v případě válečných tažení a na financování obrany státu. S příchodem liberalismu se mění charakter daní na platby pravidelné, povinné pro všechny ekonomické subjekty a všeobecné. Rovněž se daně stávají hlavním zdrojem příjmů rozpočtů států a vznikají první ucelené daňové soustavy. V průběhu dalších let se mění druhy daní, ovšem daňové soustavy přetrvaly dodnes. Dnes označujeme daň jako povinnou nenávratnou platbu do veřejného rozpočtu. Demokratické státy ukládají povinnost zákonem a platba proto musí být zákonná. Nenávratností platby je rozuměna skutečnost, že poplatník nemá právo na ekvivalentní protihodnotu, a že tedy výše daně nezávisí na tom, jaké veřejné služby konkrétní poplatník využívá (Kubátová, 2009). 2.1.1

Funkce daní

Ve 20. a 30. letech 20. století došlo ke zpochybnění předpokladu neoklasického přístupu, že samoregulační tržní síly jsou schopny vracet ekonomiku do stavu rovnováhy při plném využívání všech zdrojů včetně práce. John Maynard Keynes přinesl novou makroekonomickou teorii, ve které přechází od neviditelné ruky trhu k viditelné ruce státu (Holman, 2005). Zásahy státu jsou prováděny přes veřejný sektor, který zabezpečuje ty funkce, které by trh samotný nezvládl. Funkce veřejného sektoru jsou shodné s funkcemi daní. Kubátová (2010) definuje tři základní funkce. Jsou to: • Alokační funkce se uplatňuje v tom případě, kdy trh projevuje neefektivnost při alokaci zdrojů. Příčinami tržního selhání jsou např. nedokonalá konkurence2 či existence externalit3.

Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy některé firmy v rámci svého trhu disponují takovou tržní silou, která jim umožňuje rozsah tržní nabídky i výši tržní ceny jejich zboží ovlivňovat (Urban, 2011). 2

18


• Redistribuční funkce má za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším. Je to důležité proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství, vzniklých fungováním trhu, za spravedlivé. • Stabilizační funkce zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Daně mají být v době hospodářské krize nižší a v období konjunktury naopak vyšší. 2.1.2

Klasifikace daní

Daně v ČR jsou tříděny dle mnoha kritérií, kterými jsou například vztah plátce a poplatníka, dopad daně, subjekt, předmět daně, lokalizace daně, účelovost a další. Klasifikace daně nám třídí daně do určitých skupin. Mezi nejznámější členění klasifikací daní (Široký, 2008) patří: 1. dle dopadu daně • Přímé daně se vyměřují přímo, bezprostředně každému poplatníkovi dle jeho důchodové či majetkové situace. Jsou adresné a každý poplatník4 si je vypočítává sám, což může vést k demotivaci a snížení jeho pracovní aktivity. • Nepřímé daně jsou vybírány v cenách zboží, služeb, převodů či nájmů. Nerespektují situaci poplatníka a mají menší demotivační účinky. Toto členění je využito i v další části, která se zabývá problematikou nepřímých daní. Grafické znázornění členění daně dle dopadu je uvedeno v příloze, na Obr. 11 a Obr. 12. 2. dle stupně progrese • proporcionální daň se s růstem důchodu poplatníka nemění. Poplatník tedy platí stejné procento ze svého důchodu bez ohledu na jeho velikost. • progresivní daň se s růstem důchodu poplatníka navyšuje. Poplatník tedy platí tím větší část důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. • regresivní daň se s růstem důchodu poplatníka snižuje. Poplatník tedy platí tím menší část důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. • degresivní daň s růstem důchodu poplatníka absolutně klesá, což v praxi neexistuje. 3. dle míry účelovosti

Externality vznikají v tu chvíli, kdy prodávající nebo kupující nebere při svém rozhodnutí v úvahu externí dopady svých rozhodnutí, ať jsou negativní či pozitivní (Urban, 2011). 4 poplatník je taková osoba (fyzická nebo právnická), jejíž příjmy, majetek a úkony jsou přímo podrobeny dani. Tato osoba je přímo odpovědná za své daňové povinnosti, za jejich přiznání a placení (Kaniová, Schillerová, 2005). 3


19

• účelové - jejich výnos je primárně určen na financování určitých akci. • neúčelové - výnos těchto daní je příjmem veřejných rozpočtů, ale není pevně stanoveno, do které oblasti budou směřovány. Patří sem většina daní. 4. dle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu • jednotková daň, která je stanovena dle množství jednotek daňového základu nebo dle množství jednotek užitné vlastnosti v daňovém základu. • daně ad valorem5, které jsou stanoveny podle zdaňovacího základu, jejich výše se určuje nejčastěji procentem ze základu daně v peněžních jednotkách. 2.1.3

Lafferova křivka

V současné ekonomice se nestále mluví o možnostech růstu daňových sazeb a o vlivu tohoto růstu na příjmovou stránku státního rozpočtu. Možnost zvyšovat sazbu daní však není neomezená. Na tuto skutečnost poukázalo již několik ekonomů, kterými jsou například H. George, J. Dupuit či A. Smith. Myšlenku nakonec zformuloval Arthur Laffer a tím vznikla i Lafferova křivka.

Obr. 1 Lafferova křivka Zdroj: Holman, 2005

Lafferova křivka ukazuje, že příjem státu z daní se s rostoucí výší zdanění nejprve zvyšuje. S růstem míry zdanění se ale motivace ekonomických subjektů mění a důsledkem této změny může být i to, že přesáhne-li míra zdanění určitou úroveň, nemusí se již příjmy státu nadále zvyšovat. Příčinou tohoto stavu jsou klesající motivace subjektů k ekonomické aktivitě, rostoucí sklon firem k přenosu svého sídla firmy a daňové úniky (Urban, 2011). Na obr. 1 je vidět Lafferův bod. V tomto bodě jsou maximalizované daňové příjmy státu. Z průběhu křivky vyplývá, že vždy existují dvě různé vysoké sazby 5

k hodnotě

20


daně, jedna nižší a jedna vyšší, které státu přinášejí stejné daňové příjmy. Stát by se měl tedy snažit pohybovat vlevo od Lafferova bodu (Holman, 2005). Oblast vpravo od Lafferova bodu je nazýván prohibitivní zónou či stínovou oblastí. Zahrnuje všechny subjekty, které své příjmy skrývají před státem. Ekonomika by se do této oblasti neměla dostat.

2.2 Spotřební daň z minerálních olejů 2.2.1

Nepřímé daně - daně ze spotřeby

Daně ze spotřeby jsou označované rovněž jako nepřímé daně. Jsou vysvětleny v kapitole Klasifikace daní a jejich členění je znázorněno v přílohách na Obr. 12. Výrobci a obchodníci, dle Kubátové (2009), je odevzdávají do veřejného rozpočtu, ale předpokládá se, že o tuto částku zvýší své ceny. Tímto mechanismem daň dopadne na spotřebitele. Daně ze spotřeby patří k nejstarším daním. Původním záměrem bylo postihnout obraty a zisky obchodníků, ale ti daně přesouvali do cen a tak se skutečnými plátci stali spotřebitelé. Později došlo i ke členění daní na obratové a jednotkové. Obratové byly ukládány jako procentní část z obratu a jednotkové byly uloženy na základě jiné charakteristiky, než je cena, a to pouze na některé druhy zboží (David, 2007). Působení daní ze spotřeby, dle Kubátové (2009), bývá označováno jako in rem6, jelikož při jejich nepřímém ukládání nelze zohlednit majetkové, důchodové či sociální poměry poplatníků. Spravedlnost lze zajistit nepřímo a to sazbami a osvobozeními u zboží dle poměrů poplatníků, kteří toto zboží nejspíše nakupují. 2.2.2

Selektivní spotřební daně

Selektivní spotřební daně7 jsou ukládány na jednotlivé druhy zboží. Jsou zařazeny do kategorie jednotkových daní, kde je za základ daně považována fyzická jednotka. Platby akcízů jsou ve většině případů stanoveny pevnou částkou na jednotku zboží. Jejich uložení probíhá jednorázově, na některém výrobním stupni, popřípadě u dovozu takto zdaněného zboží u dovozce (David, 2007). Spotřební daně dle Markové (2012) jsou: • • • • •

6 7

daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků.

na věc akcízy


21

Selektivní spotřební daně působí výchovně, mají odradit lidi od škodlivých návyků, a jsou určitou formou pokuty, která poslouží k úhradě zvýšených nákladů společnosti. Tato daň je ovšem i jedna z nejsilnějších a nejstabilnějších výnosů, která umožňuje politikům zachovat rozsah výdajů (Kubátová, 2009). Tyto dva argumenty jsou protichůdné. Pokud má daň působit jako ochrana před spotřebou určitého zboží, tak není reálné, aby to byl zároveň stabilní zdroj příjmů. Cílem vlády by mělo být spotřebu snížit, což by jim výrazně snížilo i příjmy z daní a to vláda nechce. 2.2.3

Spotřební daň z minerálních olejů

Daně jsou důležitým příjmem státního rozpočtu. Nejvýraznějším výnosem v kategorii spotřebních daní je daň z minerálních olejů. Tento fakt potvrzuje i Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., který ukazuje, jak jednotlivé složky spotřebních daní přispěly k celkovému výnosu spotřebních daní do státního rozpočtu v roce 2012.

Obr. 2 Struktura příjmů spotřební daně v roce 2012 Zdroj: Celniurad.cz, online, vlastní zpracování

Daň platí právnická nebo fyzická osoba, která se stane plátcem daně. Platí daň dle sazeb, které jsou určeny zákonem o spotřebních daních. Sazby pro rok 2012 jsou následující:

22 Tab. 1

Literární přehled Sazby daně z minerálních olejů

Kód nomenklatury

2710

2711

Text motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)

Sazba daně

12 840 Kč/1000 l

13 710 Kč/1000 l 10 950 Kč/1000 l 472 Kč/t 660 Kč/1000 l 3 933 Kč/t 0 Kč/t 1 290 Kč/t

Zdroj: ZSpD č. 353/2003 Sb., §48

Plátci daně z minerálních olejů jsou (ZSpD č.353/2003 Sb., §44) právnické nebo fyzické osoby, kterým vzniká povinnost daň přiznat a následně zaplatit: 1. pokud nabyli minerální oleje, které jsou nezdaněné, s nulovou sazbou daně nebo sazbou daně nižší, než je sazba pro daný účel stanovena, a použili nebo je prodali pro účely, kdy je stanovena vyšší sazba daně. 2. jestliže nakládají se směsí, která může obsahovat motorový benzin a je určena pro pohon dvoutaktních motorů, a tuto směs použijí pro pohon jiných motorů, než dvoutaktních. 3. pokud nakládají s minerálními oleji, které jsou definovány jako předmět daně a patří tedy mezi vybrané výrobky, ale povinnost přiznat daň a zaplatit jim vzniká jen tehdy, jsou-li použity nebo prodány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. 4. jestliže použijí některý z minerálních olejů, jako jsou např. vosky, parafíny, ozokerit a podobně, pro pohon motorů nebo takový minerální olej nabídnou k prodeji nebo jej dokonce prodají pro pohon motorů. 5. pokud použijí, nabídnou k prodeji nebo prodají pro výrobu tepla minerální olej, který tvoří úzkou skupinu ohraničenou čísly 2701 až 2715 Kombinova-


23

né nomenklatury8, respektive při odečtení výjimek pouze oleje skupiny 27129 a 271310. 6. jestliže uvedou do oběhu výrobky, které jsou určeny a používány jako přísady nebo jako aditiva do minerálních olejů, které jsou určeny pro pohon motorů. 7. pokud vyrobí odpadní oleje a nezdaní je a zároveň je předají či prodají jiné osobě, která je využije za účelem výroby tepla nebo pro pohon motorů, stávají se rovněž plátci. Plátcem se stávají i ve chvíli, kdy je sami použijí pro výrobu tepla či pro pohon motorů. Pokud jsou využity za jiným účelem, plátcem se osoby nestávají. 2.2.4

Spotřeba minerálních olejů

Jak vyplývá z předchozí kapitoly, příjmy do státního rozpočtu, které plynou z výběru daní z minerálních olejů, jsou nejpodstatnějším příjmem spotřebních daní. Daň z minerálních olejů se tak vybírá ze spotřeby několika surovin, mezi nejvýznamnější patří např. benzín či nafta. V následující tabulce je znázorněno, jak jsou tyto dvě složky paliv využívány, konkrétně jejich poměr, ve kterém jsou spotřebovávány. Tab. 2

Podíl spotřeby benzinu a nafty (v %)

Podíl spotřeby benzinu a nafty (v %) Období 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl spotřeby 59,7 60,9 64,3 65,7 65,8 66,7 66,7 68,1 motorové nafty Podíl spotřeby 40,3 39,1 35,7 34,3 34,2 33,3 33,3 31,9 benzinu Zdroj: Tab. 3, Tab. 11, vlastní zpracování

Tab. 2 ukazuje, že motorová nafta je dominantní, co se týče její spotřeby a to po celou dobu sledování. Trend spotřeby motorové nafty je rostoucí, opakem je spotřeba benzínu, jejichž trend je klesající.

Názvosloví používané distributory je různé a často může být i zavádějící. Zákon tedy používá pro jednoznačné definování předmětu daně číselné označování. To vychází z celního sazebníku, tzv. kód nomenklatury (Kotenová, 2010). 9 vazelína, parafin, ozokerit, vosk a další (EUR-Lex, online) 10 ropný koks, ropné živice a ostatní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živočišných nerostů (EUR-Lex, online) 8

24


Na první pohled by se mohlo zdát, že motorová nafta je více preferována běžnými občany. Je důležité si ale uvědomit, že tu nejsou jen obyčejní lidé, kteří naftu spotřebovávají. Spotřebitele nafty dělí Rod a Ševčík (2010) do tří skupin: • obyvatelstvo, • subjekty odvětví zemědělské a lesní výroby, • přepravci osob a nákladů. Dominantním spotřebitelem nafty jsou přepravci osob a nákladů. Tato skupina spotřebovává více než 60 % z celkové spotřeby (Rod, Ševčík, 2010). Je však nutné si uvědomit, že tato skupina se podílí i na spotřebě benzinu. Práce se ovšem zaměřuje na spotřebu benzinu. Jak totiž ukazuje průzkum, v České republice je i přes stoupající spotřebu nafty stále více domácností, které preferují spotřebu benzinu. Tuto skutečnost znázorňuje Obr. 3, kde je ukázáno, že 65 % domácností stále využívá spíše benzin. Dalších 35 % využívá naftu a zbylých 5 % je zastánci LPG11.

Obr. 3 Poměr spotřeby paliv domácnostmi v ČR Zdroj: Kučera, 2011, online

2.3 Faktory ovlivňující spotřebu benzinu Cílem práce je zjistit závislost spotřeby benzínu na jeho sazbě. Důležité je ale uvědomit si i skutečnost, že spotřebu benzinu neovlivňuje pouze sazba daně, ale existují i jiné, možná i podstatnější faktory. Tato kapitola zohledňuje nejen sazbu, ale i další možné faktory, jejichž existence ovlivní sledovanou spotřebu. Hodnoty spotřeby benzínu za posledních 8 let znázorňuje Tab. 3.

11

zkapalněný ropný plyn, který se používá jako palivo pro motorová vozidla

Literární přehled Tab. 3

25

Výše spotřeby benzinu v období let 2003-2010

Rok Spotřeba v tis. tun

Výše spotřeby benzinu v období let 2003-2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2100

2092

2055

2012

2092

2015

2040

2010 1816

Zdroj: Beran, Dušek, Podrazil (Petroleum.cz, online); Podražil, Pražák (Cappo.cz, online); vlastní zpracování

Tabulka poukazuje na propady, které mohou mít různé příčiny. Ovlivnit výši spotřeby mohl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004, krize v roce 2008 nebo zvýšení sazeb ze spotřeby v roce 2010. 2.3.1

Vliv sazby daně

Jak již bylo dříve zmíněno, spotřebu daně může ovlivnit výše sazby daně, která je přiřazena k dané komoditě, v našem případě k benzinu. V Tab. 4 můžeme vidět vývoj této sazby. Tab. 4

Vývoj sazby spotřební daně u benzinu v letech 2003-2010

Vývoj sazby spotřební daně u benzinu v letech 2003-2010 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Sazba (Kč/1000 10840 10840 10840 10840 10840 11840 11840 12840 litrů) Zdroj: ZSpD č. 353/2003 Sb., § 48; ZSpD č. 37/2008 Sb.; ZSpD č. 59/2010 Sb.

Vývoj je sledován v období let 2003-2010. Data v tomto rozsahu jsou zvolena tak, aby byla schopna nastínit vývoj této sazby a zároveň aby k nim bylo možno najít odpovídající hodnoty i dalších faktorů. Z tohoto důvodu nejsou až do roku 2012, jelikož až do tohoto roku by nemusela být nalezena např. spotřeba benzinu. Tabulka ukazuje stabilní sazbu v prvních 4 letech, pak sazba dvakrát ještě vzroste a to v letech 2008 a 2010. Z odstavce 2.1.2Klasifikace daní je známo, že existují daně jednotkové, což je příklad naší daně. Z této skutečností, dle Širokého (2008), vyplývá několik faktů, které jsou znázorněny na Obr. 4.

26

Obr. 4


Působení jednotkové daně

V čase před zavedením daně se bod rovnováhy na trhu nacházel v bodě E0, kterému odpovídala cena p0 a množství zboží na trhu Q0. Po zavedení jednotkové daně se změnila křivka nabídky z polohy S0 do S1. Křivky jsou rovnoběžné, jelikož daň vstupuje jako rozdíl mezi tržní cenou, která je výrobci přijímána, a čistým příjmem, který jim po zdanění zůstane. Jednotková daň zvyšuje náklady a zároveň sníží nabídku výrobců. Rozdíl mezi křivkami představuje hodnotu jednotkové daně. Vzhledem k působení daně se přesune i bod rovnováhy do bodu E1, cena vzroste na úroveň p1 a množství zboží na trhu se sníží na hodnotu Q1. Lze tedy poznamenat, že rostoucí daň sníží nabídku zboží, které lze pořídit, jelikož se vyrábí méně, a zároveň cena zboží rovněž roste. V případě, kdy se nezvyšují ani důchody to znamená, že kupní síla klesá, jelikož si za stejné peníze koupíme méně. Obecně se dá říci, že růst spotřebních daní bez zvyšování důchodů znamená pokles poptávky a tedy v našem konkrétním případě nižší spotřebu benzínu. 2.3.2

Tankování v zahraničí

Trendem poslední doby je tankovat v zahraničí. Příčinou tohoto trendu může být cena, která je v České republice vysoká. V září roku 2012 se průměrná cena Natural 95, nejčastěji používanému benzinu, přiblížila ke 40Kč za litr. Následující tabulka ukazuje, jak je na tom cena benzinu v České republice v porovnání s okolními státy.

Literární přehled Tab. 5

27

Srovnání ceny paliv jednotlivých zemí kolem České republiky

Srovnání ceny paliv jednotlivých zemí kolem České republiky v EUR/litr12 Natural Cena Nafta LPG 95 Česká 1,377 0,677 1,388 republika Polsko 1,317 1,308 0,588 Rakousko

1,372

1,323

-

Slovensko

1,479

1,370

0,729

Německo

1,593

1,378

0,759

Zdroj: Autosme.sk, online, vlastní zpracování

Tab. 5 ukazuje, že jako nejvhodnější kandidát pro tankování v zahraničí slouží Polsko a Rakousko. Všechny tři paliva mohou nabídnout levněji. Ostatní země nabízejí paliva levněji jen v některých případech, jako třeba Slovensko nabízí naftu za 1,370 EUR/litr vůči naší zemi, kde je 1,377 EUR/litr. Jsou to mnohdy případy, kdy rozhodují desetiny. Zde je možné, že při převodu korun na eura nastane měnový rozdíl, který jsme neočekávali, a palivo vyjde dráž. Tyto peněžní rozdíly, které jsou nákupem ušetřeny, závisí na místě, kde žijeme. Pro nákup paliv v zahraničí musíme vzít v úvahu, že i cesta něco stojí. Nákup se proto více týká obyvatel v pohraničních oblastech. I to ale tvoří velkou část příjmů do státní kasy, o kterou přijdeme. Výhodou pro podnikatele, kteří tankují v zahraničí, je to, že pokud je benzin použit k jeho podnikatelské činnosti, má nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Je tu však pro všechny (podnikatele i nepodnikatele) omezení v množství paliva, které můžeme převést. 2.3.3

Nerovné podmínky sortimentu u pohonných hmot (sazby)

Důvodem pro změnu typu paliva, které jednotlivec používá, může být rozdílná sazba jednotlivých pohonných látek. Vraťme se k Tab. 1, kde je popsána výše jednotlivých sazeb daně. Lze zde vidět, že rozdíl mezi sazbou pro benzin a sazbou pro naftu je 1980 Kč/litr, po převodu je to 1,89 Kč/litr. Rozdíl je minimální, tvoří necelé dvě koruny Na další Tab. 6 vidíme, jaký je rozdíl v konečném zdanění.

12

25,765 Kč/EUR (CNB.cz, online)

28 Tab. 6

Literární přehled Rozdíl ve zdanění benzinu a nafty k 1. 10. 2012

Text Průměrná cena Spotřební daň za litr Sazba DPH DPH za litr Celkové zdanění Zdanění (v %)

Benzin 36,50 Kč za litr 12,84 Kč 20 % 6,08 Kč (36,50 Kč : 120 x 20) 18,92 Kč (12,84 Kč + 6,08 Kč) 51,84 % (18,92 Kč: 36,50 Kč)

Nafta 35,90 Kč za litr 10,95 Kč 20 % 5,98 Kč (35,90 Kč : 120 x 20) 16,93 Kč (10,95 Kč + 5,98 Kč) 47,16 % (16,93 Kč: 35,90 Kč)

Zdroj: Gola, Finance.cz, online

Rozdíl mezi spotřební daní za litr je 1,89 Kč. Je tu rozdíl u daně z přidané hodnoty, který je ovlivněn pouze rozdílnou vstupní cenou. V konečném důsledku můžeme říci, že u benzinu je zdaněno 51,84 % z průměrné ceny a u nafty 47,16 %. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že nižší zdanění nafty je v konečném důsledku výhodnější. Také nižší sazba daně u LPG může působit dojmem, že je její užití velice výhodné. Je třeba si ale uvědomit, kolik najedeme na plnou nádrž plynu a kolik na stejně velkou nádrž benzinu. Obecně ale platí, že pro klasické užití ve stabilních podmínkách je více příznivé pro LPG a ušetří se na něm. Tyto nerovné podmínky jednotlivých pohonných hmot proto mohou rovněž ovlivňovat řidiče v tom, jakému pohonnému palivu bude řidič dávat přednost. 2.3.4

Ekonomická situace

Krize, která se v České republice objevila v roce 2008, má nedozírné následky. Vývoj ekonomiky se zastavil, což vedlo k poklesu hrubého domácího produktu, růstu spotřebních cen, zvyšování daní pro vyšší příjmy do státního rozpočtu, uzavřením menších podniků a dalšími. Tyto všechny faktory zapříčinily, že lidé začali daleko více šetřit. Šetření se odrazilo na velkém snížení poptávky a podniky neměly pro koho vyrábět. Nepříznivý vývoj ekonomiky zapříčil, že zvyklosti ekonomických subjektů se změnily. Začaly tankovat menší množství nebo odkládat svoji spotřebu a co nejméně jezdit autem. Vlivem krize došlo i k nákupům v zahraničí, které jsme řešili v předchozí kapitole. Velký podíl na odběru mají podnikatelé. Klesající poptávka obyvatel ale zapříčinila, že i u nich došlo k útlumu. Dalším řešením, jak ušetřit, je i přechod na jiná paliva. Lidé často přecházejí na naftu či plyn, které mohou stát v důsledku poplatníka méně. Čerpací stanice (Benzinaplus.cz, online) se s touto situací vyrovnávají tak, že organizují věrností programy či nadstandardní služby. Regionální čerpací stanice jsou na tom lépe, než velké čerpací stanice, jelikož mají svoji místní klientelu, která je jim věrná. U velkých stanic tak dochází k odlivu zákazníků.


2.3.5

29

Ochrana životního prostředí

Počet automobilů na světě neustále roste. Dochází k legislativnímu tlaku na stranu výrobců, aby redukovali ekologickou zátěž prostřednictvím snižování emisí, hledáním alternativních paliv či nových typů pohonu. Pojmem alternativní pohonné hmoty a technologie se označují veškerá paliva nahrazující dominantní benzín a naftu, respektive technologie nahrazující spalovací, vznětové i zážehové motory. Velkým nedostatek v České republice je velice řídká síť stanic, která nabízí tyto alternativní pohonné hmoty a technologie, a rovněž i neochota tato paliva užívat. Krokem kupředu v oblasti ochrany životního prostředí, respektive ovzduší, je návrh Evropské komise o snížení oxidu uhličitého u nových automobilů. To by vyrovnalo cenový rozdíl mezi benzinovými automobily a např. automobily používající CNG. Další postup v tomto odvětví je i snaha o stabilizaci nízké spotřební daně na zemní plyn použitý v dopravě na minimální úrovni a růst spotřební daně na rafinérské pohonné hmoty Vzhledem k růstu cen u tradičních pohonných látek a vzhledem ke klesajícím zásobám ropy můžeme očekávat, že se u obyvatel zvýší zájem o alternativní paliva. Změna zaměření u obyvatel na alternativní paliva by následně pomohla boji státu se zlepšením životního prostředí (Vaculík, Tipcars.com, online).

2.4 Přechod na alternativní paliva Zvláštní kapitola je věnována možnosti přechodu na jiná alternativní paliva, kterými lze nahradit současně používaný benzin. Přechodem na tato paliva samozřejmě klesne celková spotřeba benzinu, a proto je důležité tyto faktory rovněž zahrnout do našeho modelu. 2.4.1

Změna z benzinu na naftu, LPG13 či CNG14

Předchozí kapitoly ukazují, že benzin jako pohonná hmota je více preferován běžnými obyvateli. Je tu ale trend, který ukazuje, že stoupá spotřeba nejen nafty, ale i jiných alternativních paliv. Možný důvod tohoto trendu ukazuje Tab. 7, kde je spočítáno, kolik lze dostat energie z litru pohonné látky. Suverénně nejlépe vychází LPG, dále pak nafta a na posledním místě je Natural 95 (benzin). I toto může být důvod, proč se lidé odklání od benzinu a hledají lepší alternativy.

13 14

LPG=liquefied petroleum gas=zkapalněný ropný plyn CNG=compressed natural gas=zemní plyn

30


Tab. 7

Srovnání paliv v České republice

Palivo

Srovnání paliv v České republice Aktuáln Výhřevn Energie Hustota í cena ost v1l (kg/m3) (Kč/l) (MJ/kg) (MJ)

Natural 95

37,51

748

42,7

31,8

Nafta

36,61

823

42,5

35,6

LPG

18,30

545

46,0

25,3

Energie za 100 Kč (MJ) 84,8 (-38,7 %) 97,2 (-29,7 %) 138,3 (100 %)

Zdroj: Vaculík, Ojeteauto.cz, online

Pro odhalení příčiny současného stavu poměru spotřeby je důležité si porovnat, jaké jsou plusy a jaké mínusy jednotlivých komodit. • benzin (Point-S.cz, online) Výhodou jsou nízké provozní náklady a nízká poruchovost, rovněž jako nižší pořizovací cena. Motor je lehčí, méně hlasitý a spolehlivě funguje během startu i v zimním období. Lehká konstrukce rovněž umožňuje svižnost změny otáček. Nevýhodou je použitelnost pouze u menších aut, což se nejlépe hodí pro městská auta. Negativa jsou i nižší točivý moment v nízkých otáčkách, stejně jako nižší životnost motoru nebo vyšší spotřeba. • nafta (Point-S.cz, online) Výhodou je zde nižší spotřeba, která je cca 60 % spotřeby u benzinového auta. Auto se ale vyplatí koupit, pokud najezdíme více jako 10 tisíc kilometrů za rok, u menších aut dokonce více jak 30 tisíc kilometrů. Auto s pohonem na naftu je velice živé při hornatém a točivém terénu. Životnost motoru je vysoká. Nevýhodou je vyšší cena na údržbu, kdy se často motor kazí. Vyšší pořizovací cena, problémy se startováním či vyšší hmotnost motoru, to jsou další negativa. Dále velká hlučnost motoru a jeho potřeba citlivého zacházení. • LPG (Kubátová Z., Petrol.cz, online) Výhodou je jeho vznik, kdy vzniká jako vedlejší produkt při zpracování ropy či při těžbě zemního plynu. Je uskladněn v kapalném skupenství v tlakových nádobách. Nevýhodou je nemožnost parkovat v podzemních garážích, jeho obsah (cca 50% propanu a 50% butanu-letní či zimní směs) a nejednotná kvalita. V plynném skupenství je těžší než vzduch a proto se udržuje v prohlubních či kanálech.


31

• CNG (Kubátová, Z., Petrol.cz, online) Výhodou je možnost parkování v podzemních prostorách, možnost rozptýlení a snadného odvětrání. Je vysoce kvalitní, obsahuje 96-98% metanu a pochází z ropných či uhelných ložisek. Je uskladněn v plynném skupenství v silnostěnných tlakových nádobách. Srovnání jednotlivých paliv dle určitých parametrů není ale to jediné, na co je třeba si dávat pozor. To, že má něco větší hodnotu u daného parametru neznamená, že je to lepší. Je třeba brát v úvahu, jak je to srovnatelné i finančně. Všeobecně platí, že automobily na alternativní pohonné hmoty (LPG, CNG, hybridní vozy, energií poháněná auta,…) jsou dražší než automobily na benzin či naftu. Nižší spotřeba může být vykoupena výrazně vyšší cenou. Je třeba si proto porovnat, co ušetříme na palivu a co připlatíme při koupi automobilu. 2.4.2

Elektromobil

Jak je zmíněno v další kapitole, problém čistoty ovzduší se již řeší na úrovni Evropské unie. Unie se snaží prezentovat alternativní zdroje jako lepší volbu, než mít auto na benzin či naftu. Další z alternativ je auto na elektrický pohon. Tyto automobily čerpají energii z baterie, která je opětovně dobitelná. Výhody elektromobilů (Elektrickevozy.cz, online) jsou eliminace hluku a emisí. Některé státy se proto snaží zvýšit atraktivitu těchto vozidel tím, že nabízejí nabití auta zdarma. Elektromobily jsou rovněž snadné pro údržbu, jelikož obsahují pouze baterii oproti pohyblivým součástkám u benzinových aut. Další výhodou je absence kapalin, která zaručuje menší náchylnost k mechanickým palivům. Nejvýznamnější výhodou je pro nás možnost dlouhodobé úspory vzhledem k užití např. benzinu. Nevýhodami (Ceskatelevize.cz/ct24, online) je nedostatek čerpacích stanic pro tento typ automobilů, což vede k nutnosti nabíjet automobil doma. Rovněž nejsou tyto automobily vyráběny jako velká vozidla. V průběhu let přicházejí na trh nové elektromobily větších rozměru, avšak jejich cena je velice vysoká. Další jeho částečná nevýhoda spočívá v hlučnosti. Jelikož nevydává zvuky, je to problém pro např. nevidomé. Elektromobily tak musejí vydávat speciální zvuky. 2.4.3

Hybridní vozidla

Hybridní pohon je kombinace několika zdrojů energie pro pohon jednoho automobilu, nejčastěji elektrické trakce jako u elektromobilu a spalovacího motoru. Snaží se využít výhody těchto dvou typů pohonu a zároveň eliminují jejich nevýhody. Hybridní vozidla mají dva motory (spalovací a elektromotor) a podle okolností zvolí, který je v určitou chvíli výhodnější. Během jízdy na krátké vzdálenosti či na rovnoměrné jízdě je požíván elektromotor, který se mohl dobíjet během jízdy na spalovací motor a který může být menší, tím pádem je i levnější (Horčík, Hybrid.cz, online). Plusem tohoto motoru je jeho šetrnost k životnímu prostředí. Ovšem negativem tohoto typu paliva jsou vysoké pořizovací náklady. Rovněž síť čerpacích

32


stanic je v tuto chvíli ještě nedostatečná. Nevýhodou je i dlouhá doba strávená u samotného čerpání (Hybrid-auto.cz, online). Nabídka vozů na tento typ pohonu v rámci České republiky ještě není příliš vysoká, situace se ale neustále zlepšuje a automobilky představují nové modely. 2.4.4

Bioetanol, Bionafta

Bioetanol, stejně jako vodík, je označován za hudbu budoucnosti. Vyrábí se pomocí alkoholové fermentace15 z biomasy, což mohou být rostliny, které obsahují škrob, což jsou např. kukuřice, obilí nebo brambory. Nejčastěji se ale pro výrobu používá cukrová třtina a cukrová řepa. Výsledný produkt se používá v čisté formě jako motorové palivo, ale i jako součást benzinu (Matějovský, 2005). Jako výhody (Old.cappo.cz, online) lze označit snižování emisí a nižší tvorbu skleníkových plynů. Tvorba bioetanolu není závislá na území, pouze na dostupnosti biomasy, což je nenávratný obnovitelný zdroj. Výhodou je i dobrá biologická rozložitelnost a možnost využití produktů, které by nebyly použitelné v potravinářství. Pěstování surovin na biomasu upravuje vzhled krajiny. Nevýhody (Old.cappo.cz, online) jsou nutnost k přeměně vozidla, rovněž závislost na počasí (úroda či neúroda) a dále nízká výhřevnost či vysoké výparné teplo, které způsobuje horší startování v zimě. Bionafta (Gwoil.cz, online) je ekologickým palivem pro vznětové motory na bázi metylesterů neboli nenasycené mastné kyseliny rostlinného původu. Vyrábí se rafinačním procesem nazývaným transesterifikace. Může být používána jako palivo bez jakékoliv úpravy ve vznětovém motoru (dieselu). Výhody jsou nižší kouřivost motoru či emise polétavého prachu, jelikož shoří dříve než klasický naftový motor. Další výhoda je způsob skladování, který není nijak zvláštní pro toto palivo (Gwoil.cz, online). Nevýhodami bývá označována (Sajdl, Cs.autolexicon.cz, online) náročnost procesu výroby, nízká účinnost využité sluneční energie či možnost ucpání ventilů pro vstřiky, ke kterému dochází z toho důvodu, že bionafta je silnější rozpouštědlo, než klasická nafta. Poslední nevýhoda je vznik mastných kyselin, které vzniknou při styku paliva s velkým množství vody. Mastné kyseliny mohou způsobit korozi palivového systému. 2.4.5

Vodík

V současnosti stoupá cena fosilních paliv. Na řadu přichází tedy i vodík, jako forma alternativního paliva. Kolem produkce vodíku, jeho výroby a skladování je ale zatím spousta nejasností. Za přednosti vodíku dle Farského a Richtera (2001) lze považovat velké zásoby vody na Zemi a rovněž velkou hustotu vody. Další výhodou je čistější spalování vodíku, než např. u fosilních paliv. Co se týče exhalací oxidu uhličitého a uhlíkatých sloučenin z vodíkového motoru, ukázalo se, že jsou minimálně o tři řády nižší než u stejně silného motoru spalujícího benzin, naftu či zemní plyn. 15

kvašení


33

Problémem zůstávají oxidy dusíku vznikající ve spalovacím prostoru vodíkového motoru. Jejich množství závisí na přebytku kyslíku, teplotě, tlaku a době zdržení spalin při vysokých teplotách ve spalovacím prostoru. Nelze však opomenout, že z charakteru hoření, které je u vodíku výrazně rychlejší, vyplývá poměrně vysoká, dle provozních podmínek motoru až o řád vyšší koncentrace nenasycených uhlovodíků (zejména benzenu) ve spalinách (Farský, Richter, 2001).

2.5 Ekonometrický model Cílem této práce je určit vztah mezi spotřebou benzínu a sazbou spotřební daně, která je na toto palivo uvalena. Vztah lze popsat pomocí ekonometrického modelu, který je (Hindls, Hronová, Seger a Fisher, 2007) statistickou a matematickou formulací dané hypotézy. Také by se dalo říci, že vyjadřuje závislost ekonomických veličin na veličinách, které je dle dané hypotézy vysvětlují. Model, jestliže je správně definovaný, popisuje směr závislosti a kvantifikuje intenzitu vztahů, které jsou mezi ekonomickými veličinami, pomocí odhadnutých parametrů modelu. Tvorba ekonometrického modelu probíhá v několika krocích. Tyto kroky sestavil Hušek (1992), do tohoto pořadí: 1. Specifikace dat, kdy analytik spojuje teoretické poznatky o konkrétním problému, který je předmětem kvantitativní analýzy. Specifikace (výstavba) modelu probíhá v několika fázích: 1.1. Stanovení proměnných, kde si zvolíme vysvětlovanou proměnnou16, vybereme si vysvětlující proměnné17 a vyslovíme hypotézy o tom, jaké znaménka očekáváme u odhadnutých parametrů. Často se pro najití optimální množiny proměnných využívá metoda tzv. sekvenčního výběru. Lze využít metodu dopředného výběru, kde jsou přidávány proměnné tak dlouho, dokud to přináší nové informace. Opakem této metody je sestupný výběr, kdy jsou odebírány proměnné do té chvíle, než to změní výsledek. Poslední možností je kroková regrese, kdy jsou zkombinovány předchozí varianty a proměnné jsou průběžně přidávány a ubírány. 1.2. Volba matematického tvaru modelu, ve které zvolíme vhodnou funkční formu a zvolíme náhodný chybový člen18. 1.3. Identifikace modelu 2. Sběr relevantních dat pro dané modely

neboli závisle proměnná, odezva či regresand, která je modelem vysvětlovaná neboli nezávisle proměnná či regresor, která vysvětluje variabilitu závisle proměnné 18 veličina, která reprezentuje vlivy, které působí na vysvětlovanou proměnnou a nejsou popsány veličinami vysvětlujícími 16 17

34


Průřezová data můžeme chápat jako soubor pozorování jedné nebo několika veličin, které sledujeme na několika statistických jednotkách v jednom okamžiku popř. v časovém intervalu. Časové řady jsou sekvencí hodnot jedné veličiny, která byla měřena na jedné statistické jednotce opakovaně v určitých okamžicích či intervalech. Kombinace těchto dvou typů dat se označuje termínem panelová data. 3. Kvantifikace ekonometrického modelu je další fází tvorby, kdy aplikujeme vhodné postupy, které pomohou odhadnout numerické hodnoty parametrů. Metody, které pomohou kvantifikovat model, jsou např. Metoda maximální věrohodnosti či Metoda nejmenších čtverců. Metoda nejmenších čtverců (Lejnarová, Ráčková a Zouhar, 2009) patří mezi nejpoužívanější metody pro odhad numerických hodnot koeficientů modelu. Metoda slouží pro odhad regresních modelů, které jsou lineární v parametrech, tzn. že závislá proměnná je modelována jako aditivní funkce součinů regresních koeficientů β a vysvětlujících proměnných (popř. jejich funkčních forem, např. polynomů či převrácených hodnot). U některých modelů, které nejsou lineární v parametrech, lze metodu rovněž použít, dojde-li k linearizační transformaci. Lze říci, že tato metoda volí takové numerické hodnoty koeficientů lineárního regresního modelu, které minimalizují sumu čtverců odchylek pozorovaných a vypočtených hodnot. Jakmile je model vyčíslen, probíhá kontrola několika důležitých ukazatelů. Těmi jsou p-hodnoty, které určují významnost koeficientu pro model. Hodnoty blížící se nule ukazují, že proměnné jsou významné, vyšší hodnoty naznačují, že proměnná v modelu nemusí být obsažena. Dále koeficient determinace a adjustovaný koeficient determinace, které ukazují, jak model kvalitně vysvětluje proměnnou Y. Hodnota blížící se jedničce je preferovaná. Rovněž je zkoumána velikost F hodnoty, která testuje významnost celého modelu. Jestliže je hodnota větší než kritická hodnota, kterou najdeme v tabulce Kvantilů Snedecorova rozdělení, tak je model významný. S F hodnotou je spojena p-hodnota (F) celého modelu, která je vyžadována menší než 0,05 pro zachování významnosti celého modelu. Poslední sledované hodnoty jsou Schwarzovo, Akaikovo a HannanQuinnovo kritérium, které slouží k porovnání modelů mezi sebou. Všeobecně platí, že nižší hodnota je považována za lepší. 4. Verifikace ekonometrického modelu spočívá v ověření, že získané odhady jsou v souladu s omezeními výchozí ekonomické hypotézy. Ekonomická verifikace ověří správnost znamének a velikosti numerických hodnot odhadů. Statistická verifikace posuzuje statistické charakteristiky odhadnutých parametrů i celého modelu. Ekonometrická verifikace zkoumá oprávněnost předpokladů k použití konkrétních metod odhadů nebo statistických testů.


35

5. Způsoby využití modelu Analytická aplikace spočívá v ověření shody závěrů vyvozených z odhadnutého modelu s výchozí ekonomickou hypotézou. Simulace ex post umožňuje posoudit, jak přesně model popisuje reakce vysvětlovaných proměnných při měnících se hodnotách vysvětlujících proměnných. Prognostická aplikace odhaduje hodnoty vysvětlovaných proměnných modelem, a to v období, které následuje po posledním z těch, kdy jsme uvažovali kvantifikaci.

36

Praktická část

3 Praktická část Praktická část se věnuje nalezení vztahu mezi spotřebou benzinu a sazbou daně z minerálních olejů. Tento vztah je zde popsán pomocí ekonometrického modelu. Po nalezení vztahu mezi těmito dvěmi proměnnými kapitola obsahuje i predikci možného budoucího vývoje spotřeby benzinu.

3.1 Stanovení proměnných a tvaru modelu V modelu je třeba si stanovit proměnné závislé a nezávislé. Jako proměnná závislá je stanovena spotřeba benzinu. Mezi proměnné nezávislé jsou zařazeny ty faktory, které rovněž ovlivňují spotřebu benzinu a jsou měřitelné. Patří mezi ně: • • • • •

vývoj sazby daně z minerálních olejů, spotřeba nafty, spotřeba LPG, spotřeba elektrické energie, vývoj HDP.

Vývoj těchto nezávislých proměnných je zachycen v příloze část C a v Tab. 4. Lze očekávat, že sazba bude se spotřebou daně v nepřímé úměře, tzn. čím vyšší bude sazba, tím nižší bude spotřeba. Proměnné spotřeba nafty, spotřeba LPG a spotřeba elektrické energie jsou označeny jako substituty a lze zde rovněž očekávat vztah vyjádřený jako nepřímou úměru. Proměnná vývoj HDP ovlivní rovněž naši spotřebu, jelikož při poklesu či stagnaci ekonomiky budou ekonomické subjekty šetřit a utratí méně za pohonné hmoty. Tyto proměnné jsou zařazeny do modelu z toho důvodu, že se dá očekávat jejich výrazný vliv na celkovou spotřebu benzinu. Spotřebitelé se zajisté nerozhodují pouze na základě sazby daně, ale ovlivní je i nespočet dalších faktorů. Kromě výše zmíněných lze do této kategorie zařadit i cenu benzinu např. v pohraničí, spotřebu dalších alternativních pohonných hmot (CNG, směsky, …) a další. Pro tvorbu modelu jsou vybrány ty nejvýraznější. Model obsahuje jednu závisle proměnnou a 5 nezávisle proměnných, jde tedy o jednorovnicový model s několika nezávisle proměnnými.

3.2 Kvantifikace modelu Pro vytvoření modelu je použit program Gretl19, který na základě jednoduchých pokynů vytváří dané modely. Dalším krokem je tedy vyčíslení modelu, který bude popisovat vztah mezi proměnnými a vysvětlí spotřebu benzinu.

19

software pro ekonometrické analýzy (Gretl.sourceforge.net, online)

Praktická část

3.2.1

37

Model 1

První model je vytvořen se všemi proměnnými, které jsou zmíněny v předchozí kapitole. Model by měl nejlépe vystihnout námi sledovanou spotřebu benzinu. Pomocí programu Gretl je vytvořen model v této podobě: Model 1: OLS, za použití pozorování 1-8 Závisle proměnná: benzin

const sazba nafta HDP LPG energie

Koeficient Směr. chyba 7711,1 908,87 -0,154654 0,0317574 -0,0214364 0,10121 0,000942344 0,000165074 -828,354 157,306 -731,175 155,928

Střední hodnota závisle proměnné Součet čtverců reziduí Koeficient determinace F(5, 2) Logaritmus věrohodnosti Schwarzovo kritérium

2027,750 656,7737 0,988984 35,90931 -28,98310 70,44285

t-podíl 8,4843 -4,8699 -0,2118 5,7086 -5,2659 -4,6892

p-hodnota 0,01361 0,03967 0,85189 0,02934 0,03422 0,04259

Sm. odchylka závisle proměnné Sm. chyba regrese Adjustovaný koeficient determinace P-hodnota(F) Akaikovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

** ** ** ** **

92,28643 18,12145 0,961442 0,027314 69,96620 66,75139

V modelu lze vidět několik podstatných hodnot, které určují, zda-li je model použitelný. Jsou to: • p-hodnoty, které ukazují, že nejvyšší významnost (tři hvězdy) nejsou u žádné proměnné, naopak absence hvězd je pouze u proměnné nafta. Celkově lze ale významnost proměnných označit za dobrou, jejich kombinace vytváří kvalitní model, • koeficient determinace a adjustovaný koeficient determinace nabývají vysokých hodnot, téměř se blíží 1 a to i přes to, že žádná z proměnných není statisticky natolik významná, aby měla 3 hvězdy. V kombinaci ale vytváří model s vysokým koeficientem determinace, • velikost F hodnoty je větší než kritická hodnota, v tomto případě, dle přílohy C, je to hodnota 9,293, takže je model významný, • p-hodnota (F) celého modelu je pod úrovní 0,05, což potvrzuje statistickou významnosti celého modelu. Model 1 na první pohled splňuje veškerá prvotní kritéria. Jelikož zde existuje několik vysvětlujících proměnných, je potřeba zjistit, zda nejsou kolineární neboli zda nelze některou proměnnou vyjádřit jako lineární kombinace jiné nebo

38

Praktická část

jiných proměnných. Pokud by tak bylo, model by nešel použít dále pro modelování závislosti. Pomocí programu Gretl proběhne test na kolinearitu. Jednotlivé hodnoty proměnných jsou následující: Tab. 8


Faktory zvyšující rozptyl (VIF) Proměnné Hodnota sazba 12,285 Nafta 29,390 HDP 113,651 LPG 43,943 energie 24,003 Jak samotný Gretl ukazuje na třetím řádku, hodnoty větší než 10 indikují, že je zde problém s kolinearitou. Dále jsou přiřazeny hodnoty k jednotlivým vysvětlujícím proměnným, kde ani jedna není menší než 10, což znamená, že je zde velký problém s kolinearitou a některá proměnná může být lineární kombinací jiné. Z tohoto důvodu je Model 1 nepoužitelný pro další práci a je třeba ho upravit, aby v případě interpretace nedocházelo ke zkreslení. 3.2.2

Model 2

Z důvodu neúspěchu u Modelu 1 je třeba začít od začátku. Proměnné zůstanou stejné jako u předchozího modelu, avšak pomocí krokové regrese se hledá jejich optimální kombinace, aby byl model kvalitní a splňoval kritéria. Pomocí krokové regrese, kdy se přidávají a odebírají proměnné tak, jak je to potřeba, Gretl vytvořil nový model. Model má následující podobu: Model 2: OLS, za použití pozorování 1-8 Závisle proměnná: benzin

const nafta LPG

Koeficient 2854,49 0,371737 -647,38


Směr. chyba 225,771 0,128471 163,299

2027,750 12315,03 0,793433 9,602590 -40,70804 87,65441

t-podíl 12,6433 2,8935 -3,9644

p-hodnota 0,00005 *** 0,03405 ** 0,01070 **


92,28643 49,62868 0,710806 0,019393 87,41609 85,80869

Praktická část

39

Jak lze vidět, proměnné v modelu jsou zredukovány na pouhé 2 hodnoty a těmi jsou spotřeba nafty a spotřeba LPG. Rovněž model obsahuje proměnnou konstanta. Zbylé 3 proměnné (sazba, DPH, energie) jsou díky krokové regresy z modelu vyřazeny, jelikož bylo určeno, že jejich přítomnost modelu nijak nepomáhá. I zde je třeba prozkoumat, jestli je model významný a použitelný pro tuto práci. Je třeba zkontrolovat opět stejné faktory, jako u Modelu 1: • p-hodnoty tohoto modelu se již výrazně změnily. Nemáme zde žádnou proměnnou nevýznamnou a dokonce u dvou proměnných můžeme vidět 3 hvězdy, což je maximum. Lze zkonstatovat, že kombinace těchto proměnných je velice dobrá, • koeficient determinace a adjustovaný koeficient determinace vykazují nižší hodnoty, než vykazovaly stejné faktory u Modelu 1, avšak jsou stále dostatečně vysoké na to, aby je bylo možné považovat za přijatelné, • velikost F hodnoty potvrzuje významnost celého modelu. Stejně jako v předchozí modelaci převyšuje kritickou hodnotu 9,293, • p-hodnota (F) jen utvrzuje v tom, že je celý model opravdu statisticky významný, jelikož i zde je malá, • hodnoty Schwarzova, Akaikova a Hannan-Quinnova kritéria jsou v Modelu 2 nízké, ovšem jsou nepatrně vyšší, než tomu je u Modelu 1. Model 2 lze označit opět za model přijatelný pro další práci, ovšem některé hodnoty lze najít lepší u Modelu 1. Jelikož u něj byla detekována kolinearita, nemohl být použit. Je proto třeba zkontrolovat kolinearitu i u tohoto modelu, jestli zde není stejný problém. Hodnoty přiřazené proměnným programem Gretl jsou následující: Tab. 9


Faktory zvyšující rozptyl (VIF) Proměnné Hodnoty nafta 6,314 LPG 6,314 K proměnným jsou přiřazeny hodnoty 6,314, což je příznivé a lze konstatovat, že kolinearita zde není prokázána. Model 2 je použitelný pro další práci a jeho kvantifikace může být považována za dokončenou. 3.2.3

Model 3

Přestože Model 2 vyhovuje všem kritériím a lze jej označit za ideální pro predikci budoucího vývoje, je v práci vytvořen i Model 3. Cílem práce je najít vztah mezi sazbou daně z minerálních olejů a spotřebou benzinu. Model 2 ale neobsahuje proměnnou sazba, která je hlavní proměnná, na kterou je práce zaměřena. Pro-

40

Praktická část

to je vytvořen i Model 3, ve kterém je zakomponována proměnná sazba. Podoba modelu je následující: Model 3: OLS, za použití pozorování 1-8 Závisle proměnná: benzin

const sazba nafta

Koeficient Směr. chyba 3220,58 316,213 -0,107755 0,0305515 0,00777289 0,0629497


2027,750 14628,89 0,754621 7,688315 -41,39676 89,03184

t-podíl 10,1848 -3,5270 0,1235

p-hodnota 0,00016 *** 0,01679 ** 0,90654


92,28643 54,09046 0,656469 0,029826 88,79351 87,18611

V modelu se v tuto chvíli nachází opět dvě proměnné, zde je to ale sazba a nafta. Samozřejmě je zde i konstanta. Kroková regrese spočívá v tomto modelu v tom, že jako výchozí je zadána proměnná sazba a k ní se přidávají proměnné ostatní. Jako výsledný model je vybrán ten, který má nejlepší hodnoty. Tak jako u Modelů 1 a 2 je zapotřebí ověřit, že: • p-hodnoty jednotlivých proměnných svědčí o jejich významnosti. To platí v případě proměnné konstanta a sazba. U proměnné nafta není velká významnost. Pokud by ale proměnná v modelu nebyla, celkový model bude horší, než je model ve chvíli, kdy tam tato konstanta, i přesto, že je nevýznamná, zůstává, • koeficient determinace a adjustovaný koeficient determinace nabývají ještě nižších hodnot, než Model 2, což znamená, že i než Model 1. Oproti druhému modelu je to ale minimální propad, který stále znamená, že hodnota je dostatečně vysoká pro to, aby mohl být model označen za dostatečně kvalitní, • velikost F hodnoty je zde bohužel velice nízká, dokonce natolik, že je menší, než kritická hodnota. To znamená, že model není významný. Jelikož je model uměle vytvořen pro nalezení vztahu mezi sazbou a spotřebou, bude se jím práce zabývat i nadále, • p-hodnota (F) i přesto ukazuje, že je model významný. Pohybuje se na tak nízké úrovni, že o této skutečnosti není pochyb,

Praktická část

41

• Schwarzovo, Akaikovo a Hannan-Quinnovo kritérium jsou zde nepatrně vyšší, lze mluvit o jednotkách. Poukazuje to na to, že Model 2 je kvalitnější. Model 3 je oproti Modelu 2 horší. V práci je ale ukázán z toho důvodu, že je v něm obsažena ta proměnná, kterou práce zkoumá. Lze tedy srovnat oba modely a vyvodit závěr, zda-li je proměnná sazba daně z minerálních olejů pro modelování spotřeby benzinu vůbec významnou proměnnou. Pro dokončení kvantifikace modelu je třeba zkontrolovat kolinearitu, aby zde nebyly lineární proměnné. Hodnoty jsou následující: Tab. 10


Faktory zvyšující rozptyl (VIF) Proměnná Hodnota sazba 1,276 nafta 1,276 Kolinearita v případě Modelu 3 rovněž není prokázána, hodnoty se pohybují kolem čísla 1, což znamená, že žádná proměnná není lineární kombinací jiné proměnné.

3.3 Verifikace modelu V předchozí kapitole jsou kvantifikovány tři modely. První je nepoužitelný pro další práci, takže nemá význam provádět jeho verifikaci. Druhý a třetí jsou již použitelné pro další práci, ovšem poslední model není tak kvalitní, jako Model 2. Přesto je u něj provedena verifikace, jelikož obsahuje prací potřebnou proměnnou. Předposlední fází modelace vztahu mezi sazbou a spotřebou benzinu je tedy ověření, zda jsou modely správné ze statistického, ekonomického a ekonometrického hlediska. Ekonomická verifikace potvrzuje, že platí tvrzení, která jsou použitelná z ekonomických teorií. Těmi jsou skutečnost, že substituty (nafta, LPG, energie) by měly být záporné. To ve všech třech model platí, popř. jsou hodnoty kladné, ale velice nízké. Dále i proměnná sazba by měla nabývat záporných hodnot, jelikož je v nepřímém vztahu se spotřebou. Tuto skutečnost Model 3 potvrzuje. Dále ve všech modelech nabývá konstanta nenulových kladných hodnot, jelikož spotřeba benzinu nikdy nebude nulová. Statistická verifikace ověřuje správnou specifikaci modelu. Provádí se tři testy (RESET test, LM test nelinearity s mocninami a pak i logaritmy). Všechny tyto testy potvrdily správnou specifikaci obou modelů. P-hodnoty proměnných i celého modelu rovněž dokázaly, že je vše správně, což potvrdila i ANOVA tabulka. Při vykreslení Intervalu spolehlivosti i Pásu spolehlivosti opět nebyla nalezena žádná chyba. Oba modely lze ze statistického hlediska označit za správně vymodelované. Ekonometrická verifikace zkoumá, zda nejsou porušeny předpoklady klasického lineárního regresního modelu. Díky Whiteově testu, Breush-Paganově

42

Praktická část

testu a Chí-kvadrátu testu normality bylo zjištěno, že žádný z předpokladů porušen nebyl. U obou modelů lze prohlásit, že předpoklady pro klasický lineární regresní model (Hindls, Hronová, Seger a Fisher, 2007), které jsou: • E (ε) = 0, • E (εε´) = σ2In, • X je nestochastická matice, takže E(X´ε) = 0, • X má plnou hodnost k + 1, jsou splněny a Model 2 a Model 3 jsou správné. Verifikace ukázala, že oba modely jsou po ekonomické, ekonometrické i statistické stránce správné. Lze konstatovat, že pokud chceme odhadnout budoucí spotřebu benzinu, existuje několik možností, jak to provést. První možností je Model 2, kde spotřebu benzinu získáme pomocí konstanty, proměnné nafta a LPG. Vývoj substitutů ukáže, jaká bude spotřeba naší sledované proměnné. Jelikož jsou tyto látky substituty, nabývají záporných hodnot. Jejich rostoucí spotřeba znamená pro spotřebu benzinu útlum. Model 3 ukazuje druhou možnost, jak predikovat budoucí spotřebu benzinu a zároveň, jak popsat vztah mezi spotřebou benzinu a sazbou. Tento model je tvořen z konstanty a proměnných sazba a nafta. Přestože proměnná nafta není v modelu významná, je zde zanechána, jelikož bez ní model není natolik vypovídající. I zde lze vidět vztah dvou substitutů (nafta, spotřeba benzinu) a zároveň i nepřímou úměru mezi sazbou a spotřebou. Oba vytvořené modely popisují spotřebu benzinu a jejich schopnost tuto proměnnou vykreslit (koeficient korelace) je velice podobná. Je proto jedno, který model by byl v praxi použit, jelikož hodnoty získané z modelů by byly velice podobné. Tuto skutečnost ukazuje i kapitola Predikce, kde jsou jednotlivé budoucí spotřeby nastíněny pomocí obou modelů.

3.4 Predikce Cílem práce je vymodelovat ekonometrický model, který popíše vztah mezi spotřebou benzinu a sazbou daně z minerálních olejů. Samotné modelování ukázalo, že sazba daně z minerálních olejů není nezbytná pro tvorbu modelu, který by popisoval spotřebu benzinu. Existuje tedy model, který spotřebu popisuje a je velice kvalitní, avšak bez proměnné sazba daně z minerálních olejů. Existuje ale i model, poněkud méně kvalitní, který spotřebu popisuje rovněž, ale mezi jehož proměnnými je i sazba daně z minerálních olejů. V rámci zachování cíle této bakalářské práce je v této kapitole predikován vývoj spotřeby benzinu z Modelu 3, který obsahuje proměnnou sazba daně z minerálních olejů. Aby ale nebyla popřena nejlepší možná varianta modelování spotřeby benzinu, tj. Model 2, je zde uvedena i predikce přes tuto rovnici.

Praktická část

43

Predikce přes dvě různé kombinace nezávisle proměnných poskytne možnost srovnání budoucího vývoje spotřeby benzinu. Pro predikci je důležité znát možný vývoj nezávisle proměnných. U proměnných spotřeba nafty a spotřeba LPG je to jednodušší, jelikož existují výhledy, jak by se hodnoty spotřeby u těchto proměnných mohly vyvíjet. Tyto vývoje znázorňuje Tab. 16, která je v příloze. Mimo vývoj spotřeby nafty a LPG je zde i možný vývoj benzinu a jiných alternativních paliv. Lze tedy na konci srovnat, jestli ekonometrické modelování se sazbou nebo bez, má blíže k predikcím, které byly oficiálně již vydány na Petrolsummitu 2011. Problém může nastat u proměnné sazba daně z minerálních olejů, kdy není jisté, jakým směrem se bude hodnota ubírat. Prozatím měl vývoj této hodnoty rostoucí trend, současná situace ale může naklonit politiky k jejímu snížení. Rok 2013 je rokem, kdy ze všech stran útočí politické strany a snaží se občany nalákat pro jejich zvolení při volbách v následujícím roce. Proto je predikce ve dvou scénářích, kdy bude vláda pravicová a ve druhém případě levicová. Poslední roky jsou ale obdobím velkých změn v systémech. Mohla by tedy nastat i situace, kdy se politici rozhodnou zcela změnit daňový systém z pevné sazby daně na plovoucí. Inspirací by jim mohlo být např. Slovinsko či Belgie, kde tento systém již funguje 3.4.1

Vláda v čele s ČSSD20

Jako zástupce levicové vlády je v této práci vybrána ČSSD, z jejichž volebního programu práce vychází. Tato strana vidí (Cssd.cz, online) prostor ve zvyšování spotřebních daní jako velice malý. Konkrétně u spotřebních daní z minerálních olejů zastává stanovisko, že chce maximalizovat výnos, avšak ne na úkor zvyšování daní. Vidí jako reálnou možnost snížení daní u motorové nafty, což by mohlo přinést onen větší výnos. Rovněž při vzrůstající ceně ropy bere v úvahu i snížení daní na naftu či benzin, jelikož zvýšení jejich ceny ovlivní více odvětví, než jen automobilové, a promítne se do zvýšení cen snad každého výrobku. Josef Paumer, ředitel české společnosti AS 24, tvrdí (Petrol.cz, online), že snížení sazby u spotřebních daní mezi 1,40 a 1,70 Kč by sice znamenalo propad pro výnosovou stranu rozpočtu, avšak ten může být vyrovnán 20% navýšením spotřeby kamionů, což dokazují jejich propočty. Podle něj již i ministerská analýza dochází k podobným závěrům a proto lze doufat ve snížení. Druhá situace, která by dle ČSSD mohla vést k nižší dani, je rostoucí cena ropy. Následující obrázek tedy ukazuje, nakolik je tato situace reálná.

20

Česká strana sociálně demokratická

44

Praktická část

Obr. 5 Výhled ceny ropy a zemního plynu Zdroj: CNB.cz, online

ČNB v říjnu roku 2012 (CNB.cz, online) predikovala klesající cenu ropy, což se potvrdilo a v prohlášení banky v únoru letošního roku již známe i přesná čísla (CNB.cz, online). Díky letošnímu prohlášení se dá očekávat, že predikce byla úspěšná a rapidně rostoucí cena ropy se očekávat nedá. Situace se ovšem může rychle změnit. Pokud by ale politická scéna vycházela z těchto predikcí, snížení daní se nedočkáme.

Obr. 6

Predikce vývoje spotřeby benzinu (pokles sazby)

Obr. 6 znázorňuje budoucí spotřebu benzinu. Model 2 (modrá barva) je vykreslen pomocí odhadu, jaká bude spotřeba nafty a LPG. Spotřeba nafty i LPG bude

Praktická část

45

do roku 2018 stoupat. Jelikož jsou to substituty k sledované proměnné spotřeba benzinu, odráží se to v poklesu spotřeby benzinu. Po roce 2018 je vidět růst spotřeby benzinu, který je způsoben poklesem spotřeby nafty a LPG. Celkově je spotřeba klesající a role benzinu bude čím dál menší. Proměnné byly v modelu významné a proto je vidět i velký vliv na spotřebu benzinu. Červenou barvou je vykreslena spotřeba benzinu pomocí Modelu 3, kdy spotřebu ovlivňují proměnné sazba a nafta. Stejně jako v předchozím modelu roste spotřeba nafty, ovšem zde se to neprojevuje, jelikož nafta je v modelu méně významná. Významnější roli zde hraje sazba, kterou budeme v případě vlády v čele s ČSSD očekávat klesající. Pokles sazby je zde očekáván 0 1,70 Kč/litr, což je takový pokles, který by mohl zajistit výnos do státního rozpočtu. Jak graf ukazuje, spotřeba benzinu by v tomto případě opravdu vzrostla. Model 3 tedy ukazuje, že díky snížení sazby o 1,70 Kč/litr lze očekávat rostoucí spotřebu benzinu a to i přes to, že poroste i spotřeba nafty. Tento krok by tedy mohl přinést do státního rozpočtu finance jak ze spotřeby nafty, tak i benzinu. 3.4.2

Vláda v čele s ODS21

Pro nastínění situace při vládě zaměřené pravicově je v práci vybrána strana ODS a její volební program. Dle aktuálního volebního programu chce strana udržet přinejmenším dva roky stávající sazby daní a nevidí cestu v jejich zvyšování (Ods.cz, online). Následující graf představuje vývoj v situaci, kdy se sazby měnit nebudou:

Obr. 7

Predikce vývoje spotřeby benzinu (stagnace sazby)

Na Obr. 7 lze vidět opět modrou barvou vykreslenou spotřebu benzinu pomocí Modelu 2, kde hrají roli proměnné nafta a LPG. Červená barva je spotřeba ben21

Občanská demokratická strana

46

Praktická část

zinu vykreslená pomocí Modelu 3 a proměnných sazba a nafta. V tomto případě ale dle slibů ODS zůstane sazba stabilní. Opět je zde mírně rostoucí trend spotřeby benzinu, i když v absolutních hodnotách se spotřeba pohybuje na nižších hodnotách, než tomu bylo v případě klesající sazby. 3.4.3

Přechod na plovoucí sazbu daně

Jak ukazují předchozí predikce, alternativní paliva tlačí na spotřebu benzinu. Jejich rostoucí spotřeba z důvodu jak ekonomické, tak ekologické výhodnosti stlačuje spotřebu benzinu dolů. Na Obr. 6 lze vidět, že krokem kupředu by mohlo být snížit sazbu daně, která by mohla napomoci oživení spotřeby benzinu i přes tvrdou konkurenci alternativních paliv. Šance na snížení jsou ale minimální. Předpokladem je zvolení takové vlády, kde bude hrát prim ČSSD a následně i jejich ochota sazbu snížit. Volební program je sice v tuto chvíli nastíněn tak, že by to mohlo být, ale jisté to není. Možnou alternativou (Rod, Libinst.cz, online) by mohl být přechod z pevných kurzů na plovoucí. Jde v podstatě o pružnou neboli plovoucí sazbu spotřební daně, kterou je možné upravovat pomocí vyhlášek ministerstva financí. To může probíhat v týdenních či čtrnáctidenních intervalech, nikoliv zdlouhavým legislativním procesem v parlamentu. Díky plovoucí sazbě může libovolně zbarvená vláda s okamžitou odezvou reagovat na relevantní podněty, ať již jsou interní (např. ekonomický vývoj v ČR) nebo externí (změna sazeb v okolních státech). Tento systém je již prověřen a kvalitně funguje v zemích, jako jsou Slovinsko či Belgie. Z ostře sledovaného politického procesu změny daňového zákona se v parlamentu vytvoří obyčejné apolitické a snadno korigovatelné administrativní opatření, které již nevzbuzuje takové vášně jako u změny sazeb tzv. „natvrdo“ (Rod, Libinst.cz, online). Predikovat vývoj spotřeby benzinu v takovém případě by bylo velice obtížné, jelikož by bylo třeba zohlednit mnohem více faktorů, které ovlivňují krátkodobější spotřebu benzinu. Kromě faktorů typu sazba daně, ekonomický vývoj, sazba ostatních daní a spotřeba substitutů, metoda ještě musí zohlednit proměnné jako např. vývoj směnného kurzu, vliv dopravy (infrastruktura, mýtné) či počasí. Lze očekávat, že by přechod na tento systém přinesl ovoce. Jen nepatrné snížení daně ihned dovoluje spotřebě benzinu, aby rostla. Jestliže by byla možnost korigovat daň neustále, dá se očekávat, že by tento efekt opět nastal. 3.4.4

Komparace predikcí

V závěru lze srovnat jednotlivé predikce, které byly navrženy dle Modelů 2 a 3. Na Obr. 8 srovnáváme spotřebu dle Modelu 2 (proměnné nafta a LPG), Modelu 3 (proměnné sazba a nafta) se sazbou, která stagnuje a v druhé variantě klesá, a se skutečnou spotřebou, která v roce 2010 byla a v roce 2012 je odhadnuta.

Praktická část

Obr. 8

47

Komparace predikcí vývoje spotřeby benzinu za roky 2010-2012

Spotřeby vypočítané dle navržených modelů zcela odpovídají tomu, jaký byl stav ve skutečnosti. To jen potvrzuje, že modely byly správně zkonstruovány a mají určitou vypovídací hodnotu. V roce 2012 je známa spotřeba jen předběžně. Již lze vidět, že Model 3, který obsahuje proměnné sazba a nafta je blízko k tomuto předpovídanému číslu. Model 2, který zohledňoval proměnné nafta a LPG se lehce odchyluje. Lze tedy zkonstatovat, že pro modelování spotřeby benzinu je třeba brát v úvahu i proměnnou sazba, jelikož i díky ní lze zkonstruovat model, který má velikou vypovídací hodnotu. Komparace dokonce ukazuje, že i přesněji predikuje, jaký bude budoucí vývoj spotřeby.

48

Diskuse

4 Diskuse Spotřeba benzinu v posledních letech neustále klesá. Příčin tohoto poklesu lze najít hned několik. Jako první se nabízí ekonomická krize, která zasáhla Českou republiku a prudce tak ovlivnila její hospodářský vývoj. Vidět ale příčinu klesající spotřeby v tomto faktoru by bylo velice jednoduché a neobsahovalo by to celkovou hloubku problému. Jako další variantu lze vidět neustále větší oblibu spotřebitelů v jiných alternativních palivech. Důvodů k přechodu na tato paliva může být opět mnoho. Důležitý je zde ale finanční aspekt. Spotřebitelé si sami umějí vyhodnotit, jestli jim vyšší náklady při pořízení automobilu na jiný než benzinový pohon přinese nižší náklady při běžné spotřebě v budoucnu. Ani vyšší pořizovací cena dnes ale nemusí být samozřejmostí a cenová nabídka aut na různá alternativní paliva se vyrovnává s cenovou nabídkou aut na benzin. Další faktor, který významně ovlivňuje to, zda se spotřebitel rozhodne pro benzin či jiný zdroj paliva je i dnešní trend být co nejvíce šetrný k přírodě. Neustále se mluví o globálním oteplování a spotřebitelé jsou ze všech stran bombardování skutečností, že je třeba snížit množství škodlivých plynů, které vypouštíme do ovzduší. Možnost zakoupení automobilu na alternativní pohon tedy nejen méně zatíží jejich rozpočet do budoucna, ale rovněž i prospěje ovzduší. Tento trend je velice mocný a může být rovněž aspektem, který vede ke snížené spotřebě benzinu. Jako další příčinu lze označit i změnu nákupních zvyklostí u spotřebitelů. Ta se odráží v několika oblastech. Spotřebitelé mohou více nakupovat v zahraničí a to zejména ti, kteří bydlí v pohraničních oblastech či ti, kteří hodně cestují. Dále mohou spotřebu benzinu odkládat a plná nádrž jim vydrží místo 14 dnů třeba měsíc. Mohou omezit i samotné tankování a kupovat jen tolik, co spotřebují a nádrž ani neplnit. Je více možností, jak běžný spotřebitel může šetřit a ty všechny přispívají k tomu, že spotřeba benzinu neustále klesá. Neposledním aspektem, který může ovlivnit spotřebu benzinu je sazba daně z minerálních olejů. Poté, co je palivo zakoupeno, čerpací stanice si připočtou svoji marži, přichází na řadu stát a vše zdaní. Jak je již uvedeno v předchozích kapitolách, zdanění tvoří kolem 50% ceny. Proto je zapotřebí mu věnovat velkou pozornost. V současné chvíli je v České republice systém pevné sazby, která je určena vždy na celý rok. Tab. 4, která znázorňuje vývoj sazby v letech 2003-2010, ukazuje zcela jasný rostoucí trend, kdy po stabilních letech 2003-2007 nastaly dva růsty v letech 2008 a 2010. Čísla popisující spotřebu benzinu jsou zcela logicky klesající, jelikož rostoucí zdanění zvedá samotnou cenu benzinu. Jak je popsáno v úvodu práce, je třeba se zamyslet nad tím, zda jsme již nepřekročili Lafferův bod, který označuje výši zdanění, které již nepřináší zvyšující se příjmy.

Diskuse

49

Obr. 9 Lafferova křivka pro spotřební daň z benzinu Zdroj: Rod, Old.petrol.cz, online

Tuto možnost naznačil i Aleš Rod ve své prezentaci na Petrol Summitu, kde mluvil o tom, že jsme se již možná dostali za tento pomyslný bod a že již nebylo efektivní sazbu zvýšit. Predikce, které jsou vytvořeny pomocí ekonometrických modelů, tento fakt jen potvrzují. Znázorňuje je hlavně Model 3, který pro predikci používá proměnné sazba a nafta. Tento model odhaduje budoucí vývoj spotřeby benzinu a jen dokazuje, jak je tato proměnná podstatná pro modelaci. Model ukazuje, že při neměnné sazbě daně bude budoucí spotřeba na stabilní úrovni, která je ovšem nižší, než byla úroveň v minulých letech. Pokud se sazba změní směrem dolů, modelace ukazuje růst spotřeby benzinu v prvních letech a pak opět neměnný stabilní vývoj spotřeby, ovšem na oné vyšší úrovni, která nastala při snížení daně. Dle výsledků predikcí se tedy lze přiklonit k výsledkům tvrzením Roda o tom, že jsme se ocitli na hranici, možná i za hranicí efektivního zdanění u spotřební daně z minerálních olejů a je třeba s tím něco dělat. Predikce vytvořené v práci pak jen potvrzují, že pokles sazby by mohl mít pozitivní vliv na celkovou spotřebu benzinu a tím i na státní rozpočet, jelikož by se i přes sníženou sazbu vybralo více prostředků.

50

Závěr

5 Závěr Cílem této práce je určit vztah mezi spotřebou benzinu a sazbou daně z minerálních olejů a to pomocí ekonometrického modelu. Ekonometrický model následně slouží k predikci, jak se bude spotřeba benzinu vyvíjet. V první části práce je pět kapitol, které uvádějí do problematiky. První kapitola se věnuje teorii daně, kde je definován pojem daň, charakterizovány vlastnosti daní a je zde i popsána problematika optimálního zdanění neboli Lafferova křivka. Druhá kapitola popisuje již samotnou spotřební daň, definuje její výši a určuje, kdo je plátce. Třetí kapitola pracuje s faktory, které kromě sazby daně z minerálních olejů mohou rovněž ovlivnit spotřebu benzinu. Mezi faktory patří obliba spotřebitelů tankovat v zahraničí, nerovné podmínky sortimentu u pohonných hmot, ekonomická situace či ochrana životního prostředí. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice alternativních paliv. Konkrétně rozebírá výhody či nevýhody přechodu na základní alternativní paliva typu nafta, LPG či CNG. Popisuje ale i paliva v dnešní době méně obvyklá, ovšem s velkým potencionálem do budoucna, kterými jsou vodík, bioetanol, bionafta či hybridní pohon nebo pohon na elektrickou energii. Poslední, pátá kapitola, popisuje postup ekonometrického modelování, který je v práci následně využit v praktické části. Praktická část je rozdělena na čtyři kroky a to dle principů ekonometrického modelování. Tyto kroky lze rozdělit na dvě části, v první se kvantifikuje samotný model a ve druhé se pomocí modelu predikuje budoucí vývoj. Kvantifikace modelu začíná specifikací jednotlivých proměnných. Závislou proměnnou je zvolená sledovaná spotřeba benzinu, jako nezávislé proměnné se objevují sazba, HDP, nafta, LPG, energie. Metodou krokové regrese je vytvořen model, který popisuje spotřebu benzinu. Tento model ovšem nevyhovuje všem předpokladům, jelikož je u něj detekována kolinearita. Výskyt kolinearity tudíž vede k dalšímu hledání správného modelu. Opětovné použití krokové regrese ukazuje, že pro popis spotřeby benzinu lze najít další dva modely. Jeden popisuje spotřebu benzinu dle proměnné nafta a LPG, druhý pomocí sazby a nafty. Oba modely mají téměř totožnou vypovídací hodnotu, lépe je na tom ale ten, který sazbu neobsahuje. Oba modely jsou ale podrobeny verifikaci a tím je potvrzeno, že jsou z ekonomického, ekonometrického i statistického hlediska správné. Při predikci vývoje jsou použity hypotézy o budoucím vývoji nezávislých proměnných, které byly představeny na Petrol Summitu v roce 2011. U proměnné sazba je možný vývoj určen pomocí politické situace, která nastane po aktuálních volbách. Při levicové vládě počítá modelování s klesající sazbou a při pravicové vládě se sazbou neměnnou. Pomocí těchto dat jsou predikovány spotřeby obou modelů. U modelu s proměnnou nafta a LPG je vidět vývoj s velkým poklesem spotřeby, který bude ale vyrovnán a v roce 2025 lze očekávat rostoucí spotřebu. Model s proměnnými sazba a nafta je více stabilní, spotřebu ukazuje rovnoměrnou, ovšem s tím rozdílem, že při klesající sazbě daně je spotřeba na vyšší úrovni, než při současné sazbě.

Závěr

51

Při srovnání predikce se současným vývojem, kdy je porovnána predikce všech modelů a předpokládaná spotřeba v roce 2012, jako nejlepší vychází model s proměnnými sazba a nafta, kde sazba je stabilní a nemění se. Tento model nejlépe popisuje situaci, která byla a jen potvrzuje, že při smýšlení o spotřebě benzinu je důležité nevynechat aspekt sazby daně. Současná pevná sazba daně, která v posledních letech projevuje rostoucí trend, by tedy měla být změněna, pokud chce vláda nějakým způsobem změnit současný klesající trend spotřeby benzinu. Nabízí se její pokles, což lze označit za jednoduchý administrativní zákrok, který je ovšem doprovázen nejednoduchými jednáními vlády. Ten by dle výsledků této práce přinesl zvýšenou spotřebu benzinu a tedy i vyšší příjmy do státního rozpočtu, což je ten faktor, který vedl k nutnosti daně původně zvýšit. Druhou možností, kterou práce ukazuje, je i přechod na plovoucí sazbu daně, kterou lze vidět v praxi v jiných státech. I tento krok je však spojen s ochotou vlády se současnou situací něco dělat.

52

Literatura

6 Literatura Agenda 2014: Stabilita a rozpočtová odpovědnost. In: Ods.cz [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.ods.cz/politickyprogram/agenda-2014/1 BERAN, ANTONÍN, LUDĚK DUŠEK A MILOŠ PODRAZIL. Čerpací stanice a trh pohonných hmot v ČR a některých evropských zemích. Petroleum.cz. [online]. 10. 06. 2009. Brno: Ministerstvo průmyslu a obchodu [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.petroleum.cz/upload/autosalon_brno_2009_03_prezentace_ mpo_antonin_beran_ludek_dusek.pdf CIONOVÁ, EVA, HUGO KITTEL, ČESKÁ RRAFINÉRSKÁ A KRALUPY NAD VLTAVOU. Bioetanol jako komponenta automobilových paliv. Old.cappo.cz [online]. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://old.cappo.cz/veletrh2004/cionova.html Daňová reforma. In: Cssd.cz [online]. 2012. vyd. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/program/program-podle-vas/danova-reforma/ DAVID, PETR, 2007. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 111 s. ISBN 978-807-2045-228. Diesel nebo benzín? To je to, oč tu běží. In: Point-s.cz: Největší evropská síť profesionálních pneuservisů. [online]. 05. 03. 2010. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.point-s.cz/2010/03/diesel-nebo-benzin-to-je-to-octu-bezi/ FARSKÝ, MIROSLAV A MIROSLAV RICHTER. Vodík palivem budoucnosti. Vesmír: [obrazová publikace] [online]. 2001. Praha: Euromedia Group, 2006, s. 568-573 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.vesmir.cz/clanky/cislo/cislo/37 Fisher-Snedecorova rozdělení. In: Cit.vfu.cz [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://cit.vfu.cz/statwelf/WELF/Teorie/tabulky.htm Globální ekonomický výhled - říjen. In: CNB.cz [online]. 19. 10. 2012. [cit. 201303-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politi ka/gev/gev_2012/gev_2012_10.pdf Gnu Regression, Econometrics and Time-series Library: Gretl. Gretl.sourceforge.net [online]. 15. 03. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://gretl.sourceforge.net/ GOLA, PETR. Spotřební daň u benzínu a nafty v EU. Finance.cz [online]. 01. 10. 2012. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/365970-spotrebni-dan-u-benzinua-nafty-v-eu/ HDP výrobní metodou (běžné ceny). Czso.cz [online]. [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

Literatura

53

HINDLS, RICHARD, STANISLAVA HRONOVÁ, JAN SEGER A JAKUB FISHER, 2007. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HOLMAN, ROBERT, 2005. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. HORČÍK, JAN. Hybridní automobil. In: Hybrid.cz [online]. 12. 12. 2006. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/slovnicek/hybridniautomobil HRADECKÝ, JINDŘICH. Auta na naftu pomalu končí. A nejen proto, že je diesel dražší než benzin!. In: Penize.cz [online]. 25. 01. 2012. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/229306-auta-na-naftu-pomalukonci-a-nejen-proto-ze-je-diesel-drazsi-nez-benzin! HUŠEK, ROMAN, 1992. Základy ekonometrie. 2. přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 221 s. ISBN 80-707-9566-2. Hybridní automobily: Informace. In: Hybrid-auto.cz [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.hybrid-auto.cz/slovnik-pojmu/ KANIOVÁ, LENKA, SCHILLEROVÁ, ALENA, 2005. Správa daní: úplné znění zákona, komentář, judikatura. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 387 s. Daňová řada. ISBN 80-735-7106-4. KOTENOVÁ, BOHUMILA, 2010. Zákon o spotřebních daních: komentář. Vyd. 1. Praha:Wolters Kluwer Česká republika, 485 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3575-496. KRKOŠKOVÁ, ŠÁRKA, ADÉLA RÁČKOVÁ A JAN ZOUHAR, 2009. Základy ekonometrie v příkladech. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 276 s. ISBN 978-802-4515-649. KUBÁTOVÁ, KVĚTA, 2009. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. KUBÁTOVÁ, KVĚTA, 2010. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. KUBÁTOVÁ, ZUZANA. Bezpečnost a cena? Zemní plyn poráží LPG. In: Petrol.cz [online]. 09. 08. 2012. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2012/33/bezpecnost-a-cena-zemniplyn-porazi-lpg-1309.aspx KUČERA, PETR, 2011. Rodin bez aut v Česku přibývá. Aktuálně.cz [online]. 11. 5. 2011. [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/doprava/clanek.phtml?id=699907 Kurzy devizového trhu. Cnb.cz [online]. 05. 04. 2013. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trh u/denni_kurz.jsp MARKOVÁ, HANA, 2012. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha: Grada. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0.

54

Literatura

MATĚJOVSKÝ, VLADIMÍR, 2005. Automobilová paliva. Vyd. 1. Praha: Grada, 223 s. ISBN 80-247-0350-5. Odborníci se nadále přou o výhody i nevýhody elektromobilů. Ceskatlevize.cz: ct24 [online]. 16. 09. 2010. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/101695-odbornici-senadale-prou-o-vyhody-i-nevyhody-elektromobilu/ PAUMER, JOSEF. Snížení spotřební daně: konec nadějí?. In: Petrol.cz [online]. 19. 12. 2012. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2012/52/snizeni-spotrebni-danekonec-nadeji-2078.aspx PETR, MIROSLAV. Benzin a nafta jsou drahé, řidiči přecházejí na plyn. Hn.ihned.cz [online]. 05. 03. 2012. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-54917280-benzin-a-nafta-jsou-drahe-ridiciprechazeji-na-plyn Platební a slevové karty. Benzinaplus.cz [online]. [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.benzinaplus.cz/cz/platebni-a-slevove-karty.html PODRAZIL, MILOŠ A VÁCLAV PRAŽÁK. Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030. Česká asociace petrolejářského a obchodu. Cappo.cz [online]. 23. 05. 2011. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.cappo.cz/res/data/000048.pdf Proč přejít na elektromobil?. Elektrickevozy.cz [online]. 21. 12. 2012. [cit. 201212-29]. Dostupné z: http://elektrickevozy.cz/clanky/proc-prejit-naelektromobil/ Průměrné ceny pohonných hmot v krajinách Evropské unie. Autosme.sk [online]. 29. 04. 2013. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://auto.sme.sk/natankuj/?submenu=cestovanie ROD, ALEŠ. Efektivnost nastavení sazby spotřební daně v České republice: (nafta + benzin). In: Old.petrol.cz [online]. 20. 10. 2011. Praha [cit. 2013-0506]. Dostupné z: http://old.petrol.cz/download/_summit/2011/A4%20Rod%20(Liber%C3 %A1ln%C3%AD%20institut).pdf ROD, ALEŠ. Zaveďme konečně plovoucí sazby spotřebních daní z pohonných hmot!. In: Libinst.cz [online]. 23. 01. 2012. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1807-zavedme-konecneplovouci-sazby-spotrebnich-dani-z-pohonnych-hmot/ SAJDL, JAN. Biodiesel (Bionafta). In: Cs.autolexicon.net [online]. [cit. 2013-0415]. Dostupné z: http://cs.autolexicon.net/articles/biodiesel-bionafta/ Stav a vývoj trhu s pohonnými hmotami v souvislosti s náhradou fosilních paliv alternativami. Petrol [online]. 2011 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/akce-petrol/petrolsummit-11-336.aspx

Literatura

55

ŠEVČÍK, MIROSLAV, ROD, ALEŠ, 2010. Spotřební daň z pohonných hmot v České republice - když více znamená méně: odborná studie. V Praze: Oecenomica, 80 s. ISBN 978-802-4517-391. ŠIROKÝ, JAN, 2008. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. Tisková konference bankovní rady ČNB. In: CNB.cz [online]. 06. 02. 2013. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politi ka/br_zapisy_z_jednani/2013/download/tk_01sz2013_cz.pdf URBAN, JAN, 2011. Teorie národního hospodářství. 3. dopl. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 559 s. ISBN 978-807-3575-793. VACULÍK, JIŘÍ. Alternativní paliva v ČR. Tipcars.com [online]. 05. 04. 2007. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.tipcars.com/magazin-alternativnipaliva-v-cr-blyska-se-na-lepsi-casy-2438.html VACULÍK, MARTIN. Seriál o spotřebě: Diesel vs. LPG vs. hybrid. Ojeteauto.cz [online]. 24. 05. 2012. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.auto.cz/serial-o-spotrebe-diesel-vs-lpg-vs-hybrid-67119. VANČUROVÁ, ALENA, LENKA LÁCHOVÁ A JANA VÍTKOVÁ, 1997. Daňový systém ČR. V Praze: 1. VOX, sv. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-86324-86-9. Výhody bionafty (biodiesel). In: Gwoil.cz: Green way oil [online]. 2011. vyd. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.gwoil.cz/cs/vyhody-bionafty Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie. EUR-Lex [online]. Úřad pro publikace Evropské unie, 2011. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:C:2011:137:SOM:CS:HTML Vývoj ceny benzínu, nafty, aktuální cena a podrobný graf: Ceny benzínu Natural 95 a Nafty od 23. 01. 2006 do 23. 04. 2013. In: Kurzy.cz [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=6&od=23.1.2006&do=23.4.2 013&compare=Zobraz Základní komentář ke statistikám. Celnisprava.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0114]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/komentary.aspx Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. 24. 10. 2003. ISSN 1211-1244. Zákon č. 37/2008 Sb., o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. 12. 02. 2008. ISSN 1211-1244. Zákon č. 59/2010 Sb., o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. 02. 03. 2010. ISSN 1211-1244.

56

Literatura

Přílohy

Vývoj ceny benzinu

A Vývoj ceny benzinu

Obr. 10 Cena benzinu Natural 95 a nafty od 23. 01. 2006 do 23. 04. 2013 Zdroj: Kurzy.cz, online

57

58

Klasifikace daní dle dopadu

B Klasifikace daní dle dopadu

Obr. 11 Členění přímých daní Zdroj: Láchová, Vančurová a Vítková, 2010

Obr. 12 Členění nepřímých daní Zdroj: Láchová, Vančurová a Vítková, 2010


59

C Vývoj faktorů, které ovlivňují spotřebu benzinu a jejich predikce Tab. 11

Výše spotřeby nafty v letech 2003-2010

Rok Spotřeba v tis. tunách

Výše spotřeby nafty v letech 2003-2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008 3116

3258

3707

3856

4021

4030

2009

2010

4091

3881

Zdroj: Beran, Dušek, Podrazil (Petroleum.cz, online); Podrazil, Pražák (Cappo.cz, online), vlastní zpracování Tab. 12

Výše spotřeby LPG v letech 2003-2010

Rok Spotřeba v PJ

Výše spotřeby LPG v letech 2003-2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008

2009

2010

3,60

3,69

3,78

Výše spotřeby CNG v letech 2003-2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008

2009

2010

0,28

0,59

Výše spotřeby elektrické energie v letech 2003-2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

2010

a.n.

a.n.

3,27

3,46

3,55

Zdroj: Podrazil, Pražák (Cappo.cz, online), vlastní zpracování Tab. 13

Výše spotřeby CNG v letech 2003-2010

Rok Spotřeba v PJ

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,10


Výše spotřeby elektrické energie v letech 2003-2010

Rok Spotřeba v PJ

5,64

5,78

5,99


Výše HDP v letech 2003-2010

Výše HDP v letech 2003-2010 Výše HDP výrobní Rok metodou v běžných cenách 2003 2688107 2004 2929172

6,04

5,80

5,85

60


2005 2006 2007 2008 2009 2010

3116056 3352599 3662573 3848411 3758979 3799547

Zdroj: Czco.cz, online, vlastní zpracování Tab. 16

Predikce spotřeby pohonných hmot do roku 2025 v tis. tun/mil. m3

PHM rok Benzin MONA LPG CNG Bioplyn Vodík

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2025

1856 3881 76 10 0 0

1905 4031 85 80 0 0

1955 4175 95 250 0 0

1923 4225 100 320 0 0

1891 4284 100 400 0,5 0

1811 4286 100 800 0,5 0

1726 4300 95 950 0,8 0,5

1664 4147 90 1200 1,0 1,0

Zdroj: Podrazil, Pražák (Cappo.cz, online), vlastní zpracování


61

D Kvantily Snedecorova rozdělení Tab. 17

ν2

2

3

4

5

6

7

8

Kvantily Snedecorova rozdělení Fp(v1,v2)

1

2

3

4

ν1 5

8,526 18,51 38,51 98,50 198,5 5,538 10,13 17,44 34,12 55,55 4,545 7,709 12,22 21,20 31,33 4,060 6,608 10,01 16,26 22,79 3,776 5,987 8,813 13,75 18,64 3,589 5,591 8,073 12,25 16,24 3,458 5,318 7,571

9,000 19,00 39,00 99,00 199,0 5,462 9,552 16,04 30,82 49,80 4,325 6,944 10,65 18,00 26,28 3,780 5,786 8,434 13,27 18,31 3,463 5,143 7,260 10,93 14,54 3,257 4,737 6,542 9,547 12,40 3,113 4,459 6,060

9,162 19,16 39,17 99,17 199,2 5,391 9,277 15,44 29,46 47,47 4,191 6,591 9,979 16,69 24,26 3,620 5,409 7,764 12,06 16,53 3,289 4,757 6,599 9,780 12,92 3,074 4,347 5,890 4,851 10,88 2,924 4,066 5,416

9,243 19,24 39,25 99,25 199,3 5,343 9,117 15,10 28,71 46,20 4,107 6,388 9,605 15,98 23,16 3,520 5,192 7,388 11,39 15,56 3,181 4,534 6,227 9,148 12,03 2,961 4,120 5,523 7,847 10,05 2,806 3,838 5,053

9,293 19,30 39,30 99,30 199,3 5,309 9,014 14,89 28,24 45,39 4,051 6,256 9,365 15,52 22,46 3,453 5,050 7,146 10,97 14,94 3,108 4,387 5,988 8,746 11,46 2,883 3,972 5,285 7,460 9,522 2,726 3,688 4,817

P 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975

6

8

12

14

9,326 19,33 39,33 99,33 199,3 5,285 8,941 14,73 27,91 44,84 4,010 6,163 9,197 15,21 21,98 3,405 4,950 6,998 10,67 14,51 3,055 4,284 5,820 8,466 11,07 2,827 3,866 5,119 7,191 9,155 2,668 3,581 4,652

9,367 19,37 39,37 99,37 199,4 5,252 8,845 14,54 27,67 44,13 3,955 6,041 8,980 14,80 21,35 3,340 4,818 6,757 10,46 13,96 2,983 4,207 5,600 8,102 10,57 2,752 3,726 4,899 6,840 8,678 2,589 3,438 4,433

9,408 19,41 39,42 99,42 199,4 5,216 8,745 14,34 27,05 43,39 3,896 3,896 5,912 8,751 20,71 3,268 4,678 6,525 9,888 13,38 2,905 3,400 5,366 7,718 10,03 2,668 3,575 4,666 6,469 8,176 2,502 3,284 4,200

9,420 19,42 39,43 99,43 199,4 5,205 8,715 14,28 26,92 43,17 3,878 3,878 5,873 8,684 20,52 3,247 4,636 6,456 9,770 13,22 2,881 3,956 5,297 7,605 9,877 2,643 3,529 4,596 6,359 8,028 2,475 3,237 4,130

62

9

10


0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995 0,900 0,950 0,975 0,990 0,995

11,26 14,69 3,360 5,117 7,209 10,56 13,61 3,285 4,965 6,937 10,04 12,83

Zdroj: Cit.vfu.cz, online

8,649 11,04 3,007 4,257 5,715 8,022 10,11 2,925 4,103 5,456 7,560 9,427

7,591 9,597 2,813 3,863 5,078 6,992 8,717 2,728 3,708 4,826 6,552 8,081

7,006 8,805 2,693 3,633 4,718 6,422 7,956 2,605 3,478 4,468 5,994 7,343

6,632 8,302 2,611 3,482 4,484 6,057 7,471 2,522 3,326 4,236 5,636 6,872

6,371 7,952 2,551 3,374 4,320 5,802 7,134 2,461 3,217 4,072 5,386 6,545

6,029 7,496 2,469 3,230 4,102 5,467 6,693 2,377 3,072 3,855 5,057 6,116

5,667 7,015 2,379 3,073 3,868 5,111 6,227 2,284 2,913 3,621 4,706 5,661

5,559 6,872 2,351 3,026 3,798 5,005 6,089 2,255 2,865 3,550 4,601 5,526

Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně

Recommend Documents