ZÁVÌREÈNÁ ZPRÁVA KATEGORIZACE A ZHODNOCENÍ VLIVU REKREAÈNÍHO A TURISTICKÉHO RUCHU NA EKOSYSTÉMY NÁRODNÍHO PARKU ÈESKÉ ŠVÝCARSKO

Evidenèní oznaèení: VaV SM/2/134/05

ZÁVÌREÈNÁ ZPRÁVA

KATEGORIZACE A ZHODNOCENÍ VLIVU REKREAÈNÍHO A TURISTICKÉHO RUCHU NA EKOSYSTÉMY NÁRODNÍHO PARKU ÈESKÉ ŠVÝCARSKO

Program: Životní prostøedí a ochrana pøírodních zdrojù - SM Oblast výzkumu 2: Èlovìk a ekosystémy Téma: Èlovìk a antropogenní modifikace krajiny Doba øešení: 2005-2007

KOLPRON CZ, s.r.o. Sluneèní námìstí 2 Praha 5

Poděkování Za ochotu a vstřícnost při organizaci terénních šetření a rovněž za poskytnutí informací a konzultací v průběhu projektu zpracovatelé děkují pracovníkům Správy Národního parku České Švýcarsko, zejména RNDr. Zdeňku Patzeltovi, Ing. Handriji Härtelovi, PhD., Antonínu Votápkovi, a dále pracovníkům odboru ekologie lidských sídel a člověka Ministerstva životního prostředí, především Ing. Martině Páskové, PhD. a Mgr. Kateřině Benešové.

Obsah SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH .......................................................................................................... 2 ÚVOD ....................................................................................................................................... 3 1. ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH PODKLADŮ ................................................................................................ 4 1.1 Krajské koncepce, programy rozvoje krajů a regionů .......................................................... 4 1.2 Cestovní ruch a turismus v chráněných oblastech............................................................... 5 1.3 Geologie a hydrogeologie............................................................................................... 10 2. ZÁKLADY METODIKY ................................................................................................................ 12 2.1 Princip priorit cílů .......................................................................................................... 12 2.2 Princip územní celistvosti ............................................................................................... 12 2.3 Princip využití zdrojů dat ................................................................................................ 12 2.4 Princip časových řad...................................................................................................... 13 3. TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ................................................................................................... 14 3.1 Turistické atraktivity ...................................................................................................... 14 3.2 Akce ............................................................................................................................ 15 3.3 Ubytovací zařízení ......................................................................................................... 16 3.4 Stravovací zařízení......................................................................................................... 20 3.5 Kulturní zařízení ............................................................................................................ 22 3.6 Sportovní zařízení.......................................................................................................... 22 3.7 Doplňková turistická vybavenost..................................................................................... 24 3.8 Informační kanceláře ..................................................................................................... 24 3.9 Možnosti parkování........................................................................................................ 25 3.10 Veřejná autobusová doprava ........................................................................................ 26 4. DLOUHODOBÝ MONITORING TURISTICKÝCH ZÁTĚŽÍ V ÚZEMÍ ............................................................... 27 4.1 Aktivity pozorovatelů ..................................................................................................... 27 4.2 Místa monitoringu ......................................................................................................... 27 4.3 Časové období .............................................................................................................. 28 4.4 Postup zpracování ......................................................................................................... 29 4.5 Výsledky....................................................................................................................... 29 5. JEDNORÁZOVÝ MONITORING ZÁTĚŽÍ U HLAVNÍCH ATRAKTIVIT.............................................................. 39 5.1 Místa monitoringu a aktivity pozorovatelů........................................................................ 39 5.2 Časové období .............................................................................................................. 40 5.3 Postup zpracování ......................................................................................................... 40 5.4 Výsledky....................................................................................................................... 40 6. PERCEPCE NÁVŠTĚVNÍKŮ .......................................................................................................... 46 6.1 Aktivity pozorovatelů ..................................................................................................... 46 6.2 Místa monitoringu ......................................................................................................... 46 6.3 Časové období .............................................................................................................. 46 6.4 Postup zpracování ......................................................................................................... 47 6.5 Výsledky....................................................................................................................... 47 7. PEDOLOGICKÝ MONITORING ...................................................................................................... 56 7.1 Úvod ............................................................................................................................ 56 7.2 Lokalizace a geologické poměry...................................................................................... 56 7.3 Sledování erozních projevů............................................................................................. 58 7.4 Shrnutí ......................................................................................................................... 63 7.5 Tabulky měření eroze na pěších cestách.......................................................................... 66 7.6 Fotodokumentace.......................................................................................................... 70 8. K NOMINACI NP NA SEZNAM UNESCO ........................................................................................ 72 8.1 Východisko – současný stav ........................................................................................... 72 8.2 Modelový příklad – výhledový stav .................................................................................. 73 9. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ ........................................................................................... 88

Kolpron CZ, s.r.o.

1

Seznam grafických příloh Turistické atraktivity Ubytovací kapacity Stravovací kapacity Kultura, sport a informační kanceláře Možnosti parkování Frekvence autobusových spojů (vedlejší sezóna – pracovní dny) Frekvence autobusových spojů (vedlejší sezóna – víkend) Frekvence autobusových spojů (hlavní sezóna – pracovní dny) Frekvence autobusových spojů (hlavní sezóna – víkend) Základní schéma Mapa stanovišť (monitoring turistických zátěží) Schéma hlavních tras Zátěže tras (vedlejší sezóna – pěší turisté) Zátěže tras (hlavní sezóna – pěší turisté) Zátěže tras (vedlejší sezóna – cyklisté) Zátěže tras (hlavní sezóna – cyklisté) Schéma míst monitoringu na Pravčické bráně Schéma míst pedologického monitoringu Pedologický monitoring – fotodokumentace Vymezení oblastí pro model výhledové návštěvnosti Modelový příklad budoucího zatížení (krátkodobý horizont – vedlejší sezóna) Modelový příklad budoucího zatížení (krátkodobý horizont – hlavní sezóna) Modelový příklad budoucího zatížení (střednědobý horizont – vedlejší sezóna) Modelový příklad budoucího zatížení (střednědobý horizont – hlavní sezóna) Pravčická brána – vývoj maximální návštěvnosti Soutěsky na Kamenici – vývoj maximální návštěvnosti

Kolpron CZ, s.r.o.

za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za za

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

15 19 21 25 26 26 26 26 26 28 28 29 32 33 34 35 39 59 71 74 76 77 78 79 81 83

2

Úvod „Současná krajina je výsledkem historického procesu kultivace původních přírodních podmínek ekosystémů člověkem. Tyto procesy probíhají i v současné době, a to se zvýšenou intenzitou antropogenního tlaku na přírodní i kultivované prostředí. Rozšíření poznatků o probíhajících procesech změn v krajině vyvolaných i souvislostmi využívání volného času umožní optimalizaci využití území a krajiny s vyváženým podílem přírodních i kulturních prvků.“ – citováno ze zadání tématu Člověk a antropogenní modifikace krajiny. Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen počátkem roku 2000 jako čtvrtý národní park (tedy unikátní, člověkem téměř nedotčené přírodní území s jedinečnou flórou a faunou) v České republice. Zaujímá plochu necelých 79 km² a hraničí s Národním parkem Saské Švýcarsko na německé straně hranic. Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa. Hlavním předmětem ochrany v Národním parku České Švýcarsko je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Území Národního parku je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem. Zásluhu na tomto romantickém názvu krajiny mají mimo jiné i dva švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří ve druhé polovině 18. století působili na Akademii v Drážďanech. Ti podnikali cesty podél Labe do míst mezi Pirnou a Hřenskem a svým výtvarným dílem položili základy zdejší vedutové tvorbě a propagaci přírodních krás. Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice, Pravčické brány nebo vyhlídek u Jetřichovic. Romantická přitažlivost krajiny vedla ke vzniku nejstarších horských spolků na území dnešní České republiky – Horského spolku pro České Švýcarsko (1878) a Horského spolku pro nejsevernější Čechy (1885). Typické jsou nesčetné skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory nad rozsáhlými lesy. Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko – Růžovský vrch (619 m n. m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku představuje naopak nejnižší místo v České republice (114 m n. m.). Základním cílem studie bylo zpracovat strukturovaný přehled zatížení jednotlivých částí NP České Švýcarsko cestovním ruchem a jeho dopadů na životní prostředí (se zaměřením na erozním projevy na turistických cestách). Důležitou složkou šetření bylo i vnímání (percepce) pozitivních a negativních faktorů turistického využívání území návštěvníky. Do projektu byl rovněž zařazen model změn v návštěvnosti NP a jimi vyvolaných nároků na turistickou infrastrukturu jako výsledku případného zapsání NP na seznam UNESCO.

Kolpron CZ, s.r.o.

3

1. Analýza existujících podkladů 1.1 Krajské koncepce, programy rozvoje krajů a regionů 1.1.1 Strategie rozvoje Ústeckého kraje Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství je jedním ze strategických cílů pro oblast efektivního využití existujících a potenciálních kapacit Ústeckého kraje. V zásadě jde o podporu následujících směrů, kterými bude dosaženo daného cíle: − − − −

orientace na tzv. poznávací turistiku, rozvoj regionální turistiky, tvorba turistických tras, zábavních a sportovních areálů, vznik a rozvoj menších lázeňských center, propojení lázeňských služeb s jinými aktivitami, vytvoření společné koncepce přeshraničního turistického ruchu se Saskem.

1.1.2 Program rozvoje Ústeckého kraje Dokument vychází ze Strategie rozvoje Ústeckého kraje. Formuluje především jednotlivá opatření a aktivity přispívající k naplnění strategické vize. Jedná se o aktivity ve střednědobém horizontu na úrovni regionálního programování, mezi které patří v oblastech cestovního ruchu a životního prostředí např. nové metody údržby krajiny, zejména chráněných území, vytvoření a údržba naučných stezek, podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu.

1.1.3 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Dokument využívá základní principy strategického plánování a aplikuje místní Agendu 21 při stanovení priorit udržitelného rozvoje na regionální úrovni na období 2005-2020. Ochrana životního prostředí je samostatnou oblastí. Autorem je Ústav pro ekopolitiku.

1.1.4 Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje Dokument zpracovaný v roce 2003 Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe formuluje jako jednu z priorit vzhled obcí a krajiny, oblastí Českého Švýcarska se však přímo nezabývá.

1.1.5 Studie potřeb regionu Českého Švýcarska Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko vydala v roce 2004 ve spolupráci s externími konzultanty studii mapující region z hlediska souladu budoucího rozvoje území a ochrany přírodního prostředí. Po stručné charakteristice území a analýze klíčových potřeb regionu jsou do projektové úrovně rozpracovány oblasti „Potřeba ochrany životního prostředí“ a „Turistika“.

Kolpron CZ, s.r.o.

4

1.2 Cestovní ruch a turismus v chráněných oblastech 1.2.1 Základní ukazatele rekreačního a turistického využívání NP České Švýcarsko zpracovatel: Ústav pro životní prostředí/Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2000 Studie se věnovala sledování kvalitativní stránky turistického ruchu v šesti sčítacích profilech (Pravčická brána, Mezní můstek, Loupežnický hrad, Královský smrk, Na Tokáni a Turistický most). Dále byla provedena kvalitativní analýza návštěvnické populace, jejích názorů a vnímání podmínek managementu a hospodaření v NP. Další oblast si všímá populace místního obyvatelstva, názorového a postojového spektra vůči přírodě NP. Dále jsou monitorovány a vyhodnoceny názory místních samospráv obcí Hřensko, Janov, Růžová, Jetřichovice, Srbská Kamenice, Doubice a Krásná Lípa.

1.2.2 Studie potenciálních dopadů zapsání turistického regionu České Švýcarsko na seznam světového dědictví UNESCO (Impaktová studie) zpracovatel: Europroject, s.r.o., DHV CR, s.r.o. Studie komplexně pojednává problematiku dopadů zapsání Českého Švýcarska na seznam UNESCO a zabývá se podrobně jednotlivými dílčími aspekty souvisejícími se zvýšenou návštěvnickou atraktivitou území. Hlavní závěry a zjištění studie, z nichž zejména ty, týkající se odhadu změn v návštěvnosti NP, posloužily tomuto projektu jako výchozí bod modelu nároků na turistickou infrastrukturu vyvolaných zápisem NP na seznam UNESCO, jsou podrobněji popsány v kapitole 8.2.1.

1.2.3 Sezónnost cestovního ruchu na příkladu Českého Švýcarska zpracovatel: Martin Nouza, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2007 Hlavním cílem práce byla komplexní analýza problematiky sezónnosti v cestovním ruchu jak z teoretického, tak i praktického hlediska. Součástí tedy byla i definice konkrétních dopadů, které pravidelné kolísání návštěvnosti má na ekonomickou, sociokulturní a přírodní složku. Byl analyzován dosavadní výzkum fenoménu sezónnosti v zahraničí jako inspirace pro budoucí výzkumy v České republice. Na základě analýzy jednotlivých přístupů byla navržena optimalizovaná metodika měření sezónnosti pro potřeby regionálního či lokálního turistického managamentu. Praktická část práce byla zaměřena na analýzu sezónnosti cestovního ruchu v oblasti Českého Švýcarska, která vycházela ze statistického šetření dat získaných z monitorovacích turniketů. Tato analýza by měla sloužit jako podklad pro strategii cestovního ruchu, která pomůže řešit negativní dopady sezónnosti na toto území.

1.2.4 Stanovení návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše a její celoroční dynamiky zpracovatel: Kolpron CZ, projekt výzkumu a vývoje Cílem tříletého výzkumu bylo zdokumentování a analýza návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše v letech 2000-2002. Mezi určující úhly pohledu na zpracovávanou tematiku patřila územní diferenciace návštěvnosti, dále časové cykly v počtech a chování návštěvníků a konečně odhad celkového počtu

Kolpron CZ, s.r.o.

5

návštěvníků a jejich struktury. Hlavní akcent byl soustředěn na terénní šetření. V ročních intervalech byla data sumarizována v tabulce hlavních výstupů. Závěrečná zpráva představila celkové analytické zhodnocení výstupů a prezentovala syntézu vybraných parametrů. Mezi určující úhly pohledu na zpracovávanou tematiku patřily: − − −

územní diferenciace návštěvnosti, časové cykly v počtech a chování návštěvníků, odhad celkového počtu návštěvníků a jejich struktura.

1.2.5 Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního, sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše zpracovatel: Kolpron CZ, projekt výzkumu a vývoje Jednalo se o sestavení modelu zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše cestovním ruchem. V letech 2004 a 2005 proběhlo zdokumentování a analýza návštěvnosti jádrové zóny biosférické rezervace. V průběhu prací byla vymezena – pomocí vícestupňové klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředilo provádění monitoringu vybraných složek ekosystému v oblasti hydrologie, hydrogeologie, pedologie a botanické sféry. Monitoring identifikoval a definoval nežádoucí dopady turistických zátěží na přírodní sféru v Krkonoších a umožnil vytvořit základní kategorizaci poškození.

1.2.6 Sledování procesu změn vyvolaných cestovním ruchem na životní prostředí v CHKO Český ráj zpracovatel: Kolpron CZ, s.r.o., projekt výzkumu a vývoje V letech 2003-2005 byl zpracováván strukturovaný přehled zatížení jednotlivých částí CHKO Český ráj cestovním ruchem. Především byly mapovány změny, které aktivity cestovního ruchu vyvolávají v životním prostředí přírodně hodnotných lokalit. Základní prioritou bylo primární šetření v terénu, které se v oblasti sledování návštěvnosti týkalo zjišťování zatíženosti jednotlivých vybraných turistických uzlů a tras a zjišťování percepcí návštěvníků ve vztahu k navštívenému území. Návštěvnický monitoring a anketa byly doplněny sledováním vybraných složek ekosystému v terénu: botanickým, hydrologickým a hydrogeologickým monitoringem.

1.2.7 Turismus v národních parcích České republiky zpracovatel: D. Pietrucha, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého Práce se zabývá současným stavem turismu v národních parcích, definuje faktory, které přispívají k jeho formování a nastiňuje možnosti dalšího rozvoje. Relevantní část se týká posuzování vlivu zatížení území turismem na životní prostředí v národních parcích. Autor definuje základní pojmy, rovněž dělí turismus na kategorie (individuální, komerční, incentivní, agroturismus, ekoagroturismus) a pracuje s termínem trvale udržitelný turismus. V další části práce je definována únosnost krajiny prostřednictvím zatížení (sociálně-psychologické, ekologické, ekonomické, politické). Poté jsou diskutovány konkrétní formy zatížení (např. mototuristika) a jejich vliv na flóru, faunu a podloží.

Kolpron CZ, s.r.o.

6

Potenciál pro turismus jednotlivých národních parků je uváděn prostřednictvím 8 kritérií (fyzickogeografických i socioekonomických). V kapitole Hodnocení únosnosti je uveden přehled funkční delimitace území jednotlivých národních parků a je konstatováno, že žádná ze správ NP nedisponuje koncepcí hodnocení únosnosti. Samotná únosnost krajiny je vymezována u jednotlivých NP prostřednictvím tří druhů analýz (abiotické, biotické, analýzy využití země). Kapitola Realizace principů únosné návštěvnosti poté navrhuje praktická opatření, která by měla být realizována v oblastech: management území, přímá regulace, nepřímá regulace tak, aby bylo dosaženo v NP úrovně (stavu) únosné návštěvnosti.

1.2.8 Výkladový Slovník cestovního ruchu zpracovatel: Martina Pásková, Josef Zelenka, MŽP Výkladový slovník cestovního ruchu obsahuje přes 3 000 odborných termínů doplněných komentářem. Slovník vydávaný Ministerstvem pro místní rozvoj je první publikací svého druhu napsanou a uvedenou v češtině, která přináší do řad odborné i široké veřejnosti nový pohled na cestovní ruch; jedná se především o mezioborové vztahy. Termíny z oblasti kulturologie, dějin umění, územního plánování, geografie, ekonomie, filozofie, sociologie, psychologie, ekologie, environmentalistiky a samotné techniky i metodiky cestovního ruchu jsou zde vysvětlovány z rovnocenného pohledu vzájemného prolínání a souvislostí. Způsob výkladu s využitím odkazů a srovnávání směřuje také k hledání příčin, podobností, opakovatelností, pravidelností a zákonitostí v popisovaných jevech a vztazích. Odborný teoretický výklad je prokládán praktickými příklady, textová forma výkladu je pro lepší názornost doprovázena grafickou formou. Slovník vznikl za podpory Ministerstva pro místní rozvoj, které si kladlo za cíl nejen přispět k ustálení terminologie cestovního ruchu, ale také k jeho etablování jako ekonomického odvětví. Při výkladu terminologie využívané v oblasti cestovního ruchu byly konzultovány materiály institucí, které v tomto oboru působí na mezinárodní či domácí úrovni.

1.2.9 Vybrané aspekty turismu a komunikace v Krkonošském národním parku zpracovatel: Josef Novák, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Cílem práce bylo pomocí šetření přímo v terénu na území KRNAPu a sledováním jedné z křižovatek turistických tras stanovit trendy v počtu návštěvníků ve vrcholové části západních Krkonoš, vymezit nejzatíženější území, definovat množství a druhy přestupků proti návštěvnímu řádu. Autor provedl pozorování chování turistů na hřebenových partiích (ve dvou letních a dvou zimních sezónách během slunečných sobot), sledování se týkalo 9 úseků cest. Stacionární pozorování prováděl (prostřednictvím modelu aplikovaného již kolektivem PřF UK rovněž na hřebenových partiích Krkonoš) na křižovatce U čtyř pánů. Součástí práce bylo i dotazníkové šetření mezi obyvateli Rokytnice nad Jizerou (části: demografický blok, životní prostředí a příroda v Krkonoších, přínos turismu a cestovního ruchu pro rozvoj oblasti).

Kolpron CZ, s.r.o.

7

1.2.10 Příspěvek k poznání antropogenních vlivů a stanovení ekologické únosnosti NPR Praděd se zvláštním zřetelem na rekreační a sportovní aktivity zpracovatel: Marek Banaš, diplomová práce, Univerzita Palackého, 1999 Práce si dala za cíl hodnotit dopady pěší turistiky, běžeckého a sjezdového lyžování a dalších s tím spojených aktivit. Dále se věnovala problematice stanovení ekologické únosnosti území pro zmíněné aktivity, hodnocením současných metod regulace aktivit v chráněných územích a návrhem metodiky pasportů stanovení ekologické únosnosti a následných regulativů pro NPR Praděd.

1.2.11 Turistický ruch jako klíčový faktor negativním způsobem ovlivňující životní prostředí rešerše, více autorů Turistický ruch a na něj navázané ekonomické aktivity vytvářejí 11 % světového hrubého domácího produktu, zaměstnávají 200 milionů osob a přepraví téměř 700 milionů pasažérů za rok. Očekává se, že tato čísla se do roku 2020 zdvojnásobí. Cestovní ruch také představuje jednu z pěti nejvýznamnějších exportních komodit pro 83 % zemí a je hlavním zdrojem zahraniční měny pro 38 % států. Jednoduše řečeno, cestovní ruch je jedno z nejvýznamnějších, možná nejvýznamnější ekonomické odvětví na naší planetě (Tourism and Biodiversity, UNEP). Dlouho se myslelo, že turistický ruch jako ekonomická aktivita neovlivňuje žádným negativním způsobem životní prostředí a byl považován za čisté ekonomické odvětví (Van der Duim, 2002). Tento názor však dnes patří minulosti, přičemž většina zainteresovaných stran se obává negativního ovlivnění a vidí potřebu řešení. V průmyslově rozvinutých zemích (Evropa, Severní Amerika, Japonsko, Austrálie) a v Karibiku se cestovní ruch stal jedním z hlavních faktorů ovlivňujících životní prostředí (German Federal Agency for Nature Conservation (GFANC), 1997). V souladu s pracemi Butlera (1980), Prossera (1994) Ceballos-Lascuraina (1996) cestovní ruch obsahuje zárodky své vlastní zkázy v případě, že znehodnotí environmentální lákadla, za kterými návštěvníci přicházejí.

1.2.12 Vliv turismu na životní prostředí rešerše, více autorů Nejranější prací, která se zabývala vlivem turismu a rekreačních aktivit na životní prostředí, byla práce Meineckeho (Meinecke 1928) v USA. Avšak byl to Bates (1935, 1938), kdo významně přispěl k tomuto tématu. Jeho systematické a experimentální studie z Velké Británie daly základ výzkumu, který vedl k mnohem komplexnějšímu pochopení efektů způsobených cestovním ruchem a aktivitami spojenými s turismem na vegetace a půdu. Další publikované práce: Liddle (1975), Cole (1994, 1998) v USA nebo Sun (1998) v Austrálii. Výsledky dostupných studií naznačují, že nejběžnější turistické a rekreační aktivity, pokud nejsou dobře usměrňovány, negativně ovlivňují přírodní hodnoty a životní prostředí. Ovlivnění může být pozitivní nebo negativní, přímé či nepřímé, krátkodobé nebo dlouhodobé a může probíhat v měřítku lokálním či globálním. Zatímco lokální vlivy jsou relativně dobře prozkoumány, na

Kolpron CZ, s.r.o.

8

globální scéně je situace poněkud obtížnější. Gösling (2002) poukázal na fakt, že cestovní ruch se z globální perspektivy podílí na: − − − − −

změnách krajiny a využití území, využití energetických zdrojů, biologické změně a vymírání rostlinných a živočišných druhů, rozšiřování nemocí, změnách vnímání a porozumění životního prostředí.

Mnoho z těchto fenoménů probíhá jak na lokální, tak na globální úrovni. Na druhou stranu, některé lokální jevy jsou natolik rozšířené, že lze o nich hovořit ve smyslu globálním. Podobně lze hovořit o znečišťování vodního prostředí z lokálních zdrojů znečištění. Sice neexistuje žádný globální zdroj znečištění vodního prostředí (pokud pomineme atmosférickou depozici škodlivin s celosvětovým významem), ale podobné příčiny a důsledky se objevují po celém světě. Ve smyslu ovlivňujícího faktoru může být cestovní ruch rozdělen do následujících kategorií (German Federal Agency for Nature Conservation (GFANC), 1997): − − − − −

aktivity cestovního ruchu (hlavní a doplňkové aktivity), infrastruktura cestovního ruchu (cesty, pěšiny, sportovní příslušenství, lanové dráhy atd.), ubytovací a stravovací infrastruktura (restaurace, obchody, hotely, rekreační objekty), doprovodná základní infrastruktura (dopravní služby, odvoz odpadů, zabezpečení objektů atd.), nepřímo indukovaný rozvoj (regionální migrace, urbanizace, změna hodnot atd.).

Studie zabývající se charakteristikami vegetace a půdního prostředí pracují s negativními důsledky jako s indikátory impaktu ze strany turismu a cestovního ruchu. Tyto studie mohou být zařazeny dle použitých metod do tří kategorií: experimentální studie, práce v terénu a dotazníková šetření (Sun 1998). Ačkoliv klíčovým tématem zaměření rekreační ekologie je porozumění vztahů mezi úrovní rekreačního využití a odezvy ekosystému (Cole et Bayfield, 1993), není to jednoduchým úkolem. Existuje celá řada faktorů, které ovlivňují odezvy ekosystému, jako je frekvence a hustota používání komunikací či kolísání vlastností životního prostředí. Efekty těchto faktorů jsou často složité a provázané, že je nelze od sebe oddělit (Sun 1998).

1.2.13 Turistický ruch v Jizerských horách zpracovatel: Kolpron CZ, projekt pro Úřad města Liberce Základem bylo šetření návštěvnosti Jizerských hor. Toto šetření probíhalo v několika časových obdobích – hlavní letní a zimní sezóna, všední dny i víkendy, dále mimosezónní období. Základem pro zjišťování návštěvnosti byl terénní průzkum na významných místech koncentrace turistů. Byla provedena klasifikace turistů s ohledem na jejich bydliště, stáří, hlavní aktivity, částečně i délku pobytu. Šetření bylo doplněno využitím dalších zdrojů, např. zjištění struktury ubytovacích řešení a jejich využitelnost, provoz lyžařských vleků, pořádané sportovní a kulturní akce apod. Dalším zdrojem informací byli dopravci a rovněž údaje ČSÚ. Významným přínosem bylo zpracování dotazníkového šetření týkajícího se návštěvníků v oblasti. Byla zjištěna jejich struktura, postoje, preference a chování při návštěvě města. Další jednotlivé oblasti cestovního ruchu (tj. doprava, ubytování, rekreační příležitosti) byly vyhodnoceny v rámci analýzy SWOT a její výsledky byly formulovány jako konkrétní doporučení organizační či investiční.

Kolpron CZ, s.r.o.

9

1.3 Geologie a hydrogeologie Daniel J., Král J., Zajíc J. (1975): Průzkum skalních stěn a svahů na Děčínsku. Sborník geologických věd, HIG č. 12. - Geofond. Praha Fediuk F., Losert J., Rohlich P., Šilar J. (1968): Geologické poměry území podél lužické poruchy ve Šluknovském výběžku. Rozpr. ČSAV, řada MPV, sešit 9 Hrazdíra P. et al. (1998a): Hydrogeologická mapa ČR 1:50 000, list 02-22, 03-11 (Varnsdorf). - ČGÚ, Praha Hrazdíra P. et al. (1998b): Hydrogeologická mapa ČR 1:50 000, list 02-24 (Nový Bor). - ČGÚ, Praha Kačura G. et al. (1990): Hydrogeologická mapa ČR 1:50 000, list 02-23 (Děčín). - ČGÚ, Praha Klein V., Opletal M., Pražák J. (1967): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1:25 000, list M-3341-A-c (Königstein) a M-33-41-A-d (Hřensko). - ÚÚG. Geofond, Praha Klein V., Domečka K., Eliáš M., Opletal M., Nakládal V., Shrbený O. (1971): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1:25 000, list M-33-41-B-d (Chřibská). - ÚÚG. Archiv ČGÚ, Praha Klomínský J. (1994): Stratigrafický atlas České Republiky. Český geologický ústav, Praha Kulič V. (1983): Inženýrskogeologické mapování střední části labského kaňonu mezi Děčínem a Hřenskem se zaměřením na svahové pohyby. MS, Diplomová práce, katedra HIG, PřF-UK, Praha Malkovský M. a kol (1972): Geologie České křídové pánve a jejího podloží. Academia. Ústřední ústav geologický. Praha Matula M., Pašek J. (1986): Regionálna inžinierska geológia ČSSR. SNTL. Praha Opletal M. et al. (1996): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 02-22 (Varnsdorf). - ČGÚ, Praha Pašek J., Matula M. (1995): Inženýrská geologie 1., 2. Česká matice technická. Praha Pražák J., Chaloupský J., Kačura G., Shrbený O. (1970): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1:25 000, list M-33-41-B-c (Růžová). - ÚÚG. Geofond. Praha Svoboda J. a kol (1964): Regionální geologie ČSSR, díl I., Český masív. Ústřední ústav geologický, Academia. Praha Stemberk J. (1986): Inženýrskogeologické mapování labského kaňonu mezi Tyršovými věžemi a Prostředním Žlebem. MS, Diplomová práce, katedra HIG, PřF-UK, Praha Valečka J. (2000): České Švýcarsko - Geologie národních parků České republiky (Bohemian Switzerland - Geology of National Parks in the Czech Republic). - ČGÚ, Praha Valečka J. et al.(1970): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1:25 000, list M-33-41-C-b (Děčín). - ÚÚG. Geofond. Praha Valečka J. et al.(1992): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 02-23 (Děčín). - ČGÚ, Praha Valečka J. et al.(1994): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, list 02-231 (Kristin Hrádek) a 02-232 (Arnoltice). - ČGÚ, Praha Valečka J. et al. (1998): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 02-24 (Nový Bor). - ČGÚ, Praha Valečka J. ed. (1997): České Švýcarsko. Geologická a přírodovědná mapa 1:25 000. - ČGÚ, Praha Záruba, Q. (1974): Inženýrská geologie. Academia. Praha. 3. vydání

Kolpron CZ, s.r.o.

10

Zvelebil J. (1981): Inženýrskogeologický výzkum stability skalních svahů ve Hřensku a podél silnice Děčín - Hřensko. MS ÚSMH AV ČR, Praha Zvelebil J. (1982): Inženýrskogeologický výzkum stability skalních svahů ve Hřensku a podél silnice Děčín - Hřensko, část II. MS ÚSMH AV ČR, Praha Zvelebil J. (1998): Doplňkový inženýrskogeologický průzkum na lokalitách zvýšené aktivity pohybů skalních bloků nad státní silnicí Děčín - Hřensko. MS pro SÚS Děčín, IG Ateliér Hřensko Zvelebil J., Rybář J. (1978): Skalní zřícení nad státní silnicí Děčín - Hřensko, Dílčí zpráva o IG průzkumu. - MS, ÚSMH AV ČR, Praha

Kolpron CZ, s.r.o.

11

2. Základy metodiky Chráněné území je oblastí, kde se střetává mnoho různorodých zájmů. Primární je účel ochranářský a vědecko-výzkumný. Působí zde i zájmy ekonomické, které se projevují v činnostech zasahujících přímo do území nebo probíhajících v zázemí. Nikoli nevýznamnou váhu má turistika a cestovní ruch – pěší i cykloturistika. V rámci zpracování úkolu byly průběžně dodržovány následující priority.

2.1 Princip priorit cílů Neustále mít na zřeteli hlavní cíl projektu – po skončení prací mít k dispozici kategorizovaný přehled o intenzitě zatížení vybraných částí NP České Švýcarsko v různých ročních obdobích a odhad možných dopadů na turistickou infrastrukturu v případě zařazení území na seznam světového dědictví UNESCO. Důsledné sledování priorit zamezí někdy samoúčelnému širokému záběru sběru dat, která jsou obtížně vyhodnotitelná a z hlediska interpretace málo smysluplná. Mezi námětové okruhy cílů patřilo: − − −

rozdělení tras podle turistického zatížení, identifikace nejzatíženějších míst, typizace míst podle dopadů cestovního ruchu, šetření vybavenosti a hypotéza požadavků při vyšší návštěvnosti.

2.2 Princip územní celistvosti Šetření i výsledky se vztahují k celému území NP České Švýcarsko. Na tomto území byla mapována síť významné turistické infrastruktury a cílů s vysokou návštěvností. Zde byly na hlavních turistických cestách rovněž definovány jejich lomové body, což umožnilo vymezit jednotlivé dílčí úseky, pro něž byla sledována intenzita zatížení. Byla podchycena rovněž i nástupní místa turistů z okolního území.

2.3 Princip využití zdrojů dat Před samotným sběrem primárních dat proběhla syntéza již existujících podkladů, které mají vazbu na zpracovávanou tématiku. Primární data, která umožnila vymezit zájmová území pro následný monitoring, byla zjišťována místním šetřením. Ve finální fázi probíhalo sčítání a analýza chování a preferencí návštěvníků a rovněž monitoring eroze půdy na vytipovaných místech, včetně komplexního vyhodnocení získaných dat.

Kolpron CZ, s.r.o.

12

2.4 Princip časových řad Časové vymezení získávání primárních dat zohlednilo časové cykly návštěvnosti, a to s důrazem na stránku kvantitativní (intenzita projevů návštěvníků v území). Šetření se vztahovala k několika ročním obdobím. V průběhu šetření byla dodržována totožná časová schémata. Analyzovány jsou v závěru rozdíly v typech dopadů v různých časových obdobích.

Kolpron CZ, s.r.o.

13

3. Turistická infrastruktura V této kapitole byly šetřeny následující okruhy charakterizující na jedné straně turistickou atraktivitu území a na straně druhé rozsah a kvalitu služeb vázaných na cestovní ruch: − − − − − − − − − −

turistické atraktivity (přírodní, kulturní), akce, ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, doplňková turistická vybavenost, informační kanceláře, možnosti parkování, veřejná autobusová doprava.

Jednotlivé okruhy byly šetřeny nejen přímo na území NP České Švýcarsko, ale rovněž v jeho bezprostředním zázemí. Hranice vymezeného území vedla na západě od Hřenska přes Arnoltice, na jihu pokračovala přes Srbskou Kamenici, Kunratice, Chřibskou a Kytlici, na východě zahrnula Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Krásnou Lípu, na severu Staré Křečany, poté vedla po státní hranici. Pro vybrané okruhy – kulturní a sportovní zařízení, doplňková turistická vybavenost a informační kanceláře – bylo takto vymezené území ještě rozšířeno a zahrnovalo na západě obce Tisá, Jílové a Děčín, na jihu obce Kámen, Huntířov, Česká Kamenice, Kamenický Šenov, na východě obce Varnsdorf a Rumburk a na severu obce Mikulášovice, Velký Šenov, Vilémov a Dolní Pustevna. Obě vymezení – užší i širší – jsou dobře patrná z příslušných mapových schémat vztahujících se k jednotlivým okruhům.

3.1 Turistické atraktivity Do přehledu turisticky zajímavých míst byly zařazeny nejen přírodní atraktivity, ale také zajímavé stavby nebo místa výhledu.

číslo v mapě

obec

název atraktivity

specifikace

1 2

Labská Stráň

rozhledové místo Belveder

rozhledové místo/rozhledna

Hřensko

Dolský mlýn a okolí

přírodní zajímavost

3

Hřensko

Malá Pravčická brána


4

Hřensko

Tichá soutěska


5

Hřensko

Edmundova soutěska


6

Hřensko

Pravčická brána


7

Hřensko

kaňon Labe


8

Hřensko

údolí u Dolského mlýna


9

Arnoltice

bývalý větrný mlýn Arnoltice

zajímavá stavba

Kolpron CZ, s.r.o.

14

číslo v mapě

obec

název atraktivity

specifikace

10

Janov

bývalý větrný mlýn Janov

zajímavá stavba

11

Růžová

bývalý větrný mlýn Růžová

zajímavá stavba

12

Jetřichovice

Rudolfův kámen


13

Jetřichovice

Mariina vyhlídka


14

Jetřichovice

Falkenštejn

zajímavá stavba

15

Jetřichovice

Šaunštejn

zřícenina

16

Jetřichovice

rozhledové místo Černá brána


17

Jetřichovice

rozhledové místo Ptačí kámen


18

Kunratice

rozhledové místo Studenec


19

Chřibská

Chřibský hrádek

zřícenina

20

Chřibská

akvadukt

zajímavá stavba

21

Chřibská

Křížový Buk - muzeum opevnění

zajímavá stavba

22

Jiřetín pod Jedlovou

rozhledna Jedlová


23


muzejní štola

zajímavá stavba

24


bývalá štola

zajímavá stavba

25


Tolštejn

zajímavá stavba

26

Horní Podluží

bývalý větrný mlýn Horní Podluží

zajímavá stavba

27

Horní Podluží

kozí farma Žofín

agroturistika

28

Krásná Lípa

Brtnický hrádek

zřícenina

29

Krásná Lípa

Kyjovský hrad

zřícenina

30

Staré Křečany

bývalý větrný mlýn Brtníky

zajímavá stavba

31

Staré Křečany

rozhledna Vlčí hora


3.2 Akce Do tohoto přehledu byly zařazeny pravidelné akce, které svým významem přesahují lokální měřítko a jsou svým způsobem turistickou atraktivitou.

číslo

obec

název akce

doba konání

1

Hřensko

Bezmezná Mezná

květen - červen

2


Svatojiřská pouť

září

3


Tolštejnské slavnosti

červenec

4

Krásná Lípa

Dny Českého Švýcarska

září

5

Krásná Lípa

Otevírání studánek

březen

6

Krásná Lípa

Sraz historických motocyklů

září

7

Krásná Lípa

Novoroční výstup na Vlčí horu

leden

8

Krásná Lípa

Pochod skalními hrádky

srpen

Kolpron CZ, s.r.o.

15

3.3 Ubytovací zařízení Zjišťovány byly počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, rekreační střediska, turistické chaty, kempy), ale rovněž v soukromí (pronájem bytů či chalup). Dále byla zaznamenána sezónnost ubytování, přičemž kapacity uvedené v následující tabulce ve sloupci sezóna jsou obvykle provozovány od dubna do října, sloupec mimosezóna odpovídá celoročnímu provozu. Hlavní rozdíl v kapacitách mezi sezónou a mimosezónou tvoří kempy, výjimečně penziony.

Kapacity ubytovacích zařízení druh zařízení

mimosezóna počet lůžek

hotel

sezóna podíl v %

počet lůžek

podíl v %

972

25,0

972

21,5

1 783

45,8

1 836

40,7

rekreační středisko

632

16,2

632

14,0

turistická chata

267

6,9

267

5,9

penzion

restaurace s ubytováním kemp ubytování v soukromí pronájem chalupy celkem

16

0,4

16

0,4

0

0,0

559

12,4

194

5,0

194

4,3

30

0,8

38

0,8

3 894

100,0

4 514

100,0

Přehled ubytovacích zařízení číslo druh ubytování

obec-část obce

název zařízení

počet lůžek

cena za osobu

1

hotel

Labská Stráň

Hotel Belveder

36

400

2

penzion

Labská Stráň

Penzion Rimi

59

590

3

ubytování v soukromí

Labská Stráň

Chalupa Jánošík

12

320

4

penzion

Arnoltice

Penzion U lípy

20

320

5

penzion

Arnoltice

Letní byty U Markytánky

24

250

6

hotel

Hřensko

Hotel Hawel

40

850

7

hotel

Hřensko

Hotel Klepáč

60

650

8

hotel

Hřensko

Hotel Praha

69

1550

9

hotel

Hřensko

Minihotel Oáza

10

110

10

hotel

Hřensko

Hotel Labe

27

440

11

penzion

Hřensko

Penzion Lugano

23

500

12

hotel

Hřensko-Mezná

Hotel Hubert

29

200

13

hotel

Hřensko-Mezná

Hotel Mezní Louka

45

800

14

kemp

Hřensko-Mezná

Kemp Mezní Louka

92

30

15

penzion

Hřensko-Mezná

Penzion Čedos

28

200

16

penzion

Hřensko-Mezná

Penzion U Marešů

21

290

17

penzion

Hřensko-Mezná

Penzion Karel

15

250

18

penzion

Hřensko-Mezná

Penzion Na vyhlídce

24

380

19

hotel

Janov

Hotel U Zeleného stromu

23

595

20

penzion

Janov

Penzion Pastis

26

620

21

penzion

Janov

Penzion U skály

18

350

Kolpron CZ, s.r.o.

16

číslo druh ubytování

obec-část obce

název zařízení

22

Janov

Penzion U rytíře

penzion

počet lůžek

cena za osobu

25

420

23

penzion

Janov

Penzion U Václava

25

900

24

penzion

Janov

Penzion Zelený dvůr

32

400

25

pronájem chalupy

Janov

Chalupa Zuzanka

8

300

26


Janov

Penzion 51

10

450

27


Janov

Privat Uhlíř

10

350

28

penzion

Růžová

Penzion U Staňků

11

150

29

penzion

Růžová

Penzion Větrný mlýn

20

540

30

penzion

Růžová

Penzion Růžák

16

350

31

penzion

Růžová

Penzion U Stehlíků

35

360

32

kemp

Srbská Kamenice

Intercamp U Ferdinanda

220

175

33

penzion

Srbská Kamenice

Penzion Bašta

35

300

34

penzion

Srbská Kamenice

Penzion Les

30

360

35

penzion

Srbská Kamenice

Penzion Vesna

20

200

36

penzion

Srbská Kamenice

Restaurace Ve starém krámě

16

170

37

penzion

Srbská Kamenice

Penzion Lípa

29

300

38

penzion

Srbská Kamenice

Penzion Pod kaštany

33

230

39


Srbská Kamenice

Infocentrum Srbská Kamenice

40


Srbská Kamenice

Ubytování František Lebeda

8

280

14

220

41

hotel

Jetřichovice

Hotel Bellevue

110

480

42

kemp

Jetřichovice

Obecní kemp Jetřichovice

-

-

43

penzion

Jetřichovice

44

penzion

Jetřichovice

Penzion Jeloma

20

450

Penzion Pod lesem

34

400

45

penzion

Jetřichovice

Penzion Starý mlýn

11

450

46

penzion

Jetřichovice

Penzion Svobodný pán z Falkenštejnu

29

300

47

penzion

Jetřichovice

Penzion Švýcarský dvůr

22

470

48

penzion

Jetřichovice

Penzion U havrana

20

450

49

penzion

Jetřichovice

Penzion Dřevák

23

693

50


Jetřichovice

Rekreační středisko Spobyt

200

250

51

turistická chata

Jetřichovice

Lesní chata Na Tokání

24

280

52


Jetřichovice

Chatky 66 a 67

20

300

53


Jetřichovice

Ubytování Pavel Vlk

20

250

54


Jetřichovice

Ubytování U Macka

8

200

55


Jetřichovice

Ubytování Zdena Bryndová

5

200

56

hotel

Jetřichovice-Rynartice

Hotel Montana

15

400

57

hotel


Hotel Zámeček

42

1000

58

penzion


Penzion Na konci světa

20

300

59

penzion


Penzion Tokáň

31

350

60



Ubytování Homolka

6

150

61

penzion

Jetřichovice-Všemily

Penzion Waldex

8

270

62

penzion


Penzion Pohoda

24

250

63



Penzion Roubenka

6

270

64



Ubytování Václav Baňka

7

200

65

hotel

Jetřichovice-Vysoká Lípa

Hotel Lípa

45

220

66

hotel


Hotel Zámeček

47

300

Kolpron CZ, s.r.o.

17

počet lůžek

cena za osobu

110

30


obec-část obce

název zařízení

67

kemp


Intercamp Vysoká Lípa

68

penzion


Penzion U Loupežáku

15

600

69

penzion


Penzion U Stašáků

17

200

70

penzion


Penzion Zvoneček

36

450

71

penzion


Restaurace U nás

8

450

72

penzion


Penzion Na Výsluní

14

380

73

penzion


Penzion U Fukalů

12

450

74

pronájem chalupy


Chata 8

2

200

75



Apartmány Vysoká Lípa

20

700

76



Privat Pod lípou

7

420

77



Ubytování Lucie

9

350

78



Ubytování Zdena Sobková

9

460

79

penzion

Kunratice-Studený

Penzion Kamzík

65

399

80

penzion

Kunratice-Studený

Penzion Na pile

20

250

81


Kunratice-Studený

Ubytování Stará škola

10

290

82

hotel

Doubice

Hotel Jef

92

380

83

penzion

Doubice

Penzion Stará hospoda

57

390

84

penzion

Doubice

Doubická hospoda

6

250

85

penzion

Doubice

Penzion U Matyáše

17

380

86

turistická chata

Doubice

Chata Hubertus

40

240

87

hotel

Chřibská-Dolní Chřibská

Hotel Spobyt

31

290

88

penzion


Penzion Na rozcestí

31

300

89

penzion


Penzion Železničář

59

220

90

penzion


Rekreační chata Na Výsluní

68

200

91

penzion


Usedlost Na Stodolci

33

450

92

penzion


Penzion Na staré pile

31

270

93

penzion

Chřibská-Horní Chřibská

Penzion Mencl

33

390

94

hotel

Chřibská

Hotel Stará hospoda u zeleného stromu

25

650

95

hotel

Chřibská

Hotel Permon

40

300

96


Chřibská

Rekreační středisko Bajtlich

110

350

97

penzion

Chřibská-Krásné Pole

Penzion Laura

12

290

98

penzion


Penzion Schoenfeld

6

400

99

penzion


Penzion U Jasanu

100



Rekreační středisko U jasanu

18

200

146

300

101

penzion

Kytlice- Dolní Falknov

Penzion Andy

78

380

102

penzion

Rybniště-Nová Chřibská

Penzion Braun

21

360

103

hotel

Jiřetín pod Jedlovou-Jedlová

Hotel Jedlová hora

40

200

104

turistická chata


Chata Růžena

55

250

105

turistická chata


Chata Zvoneček

21

350

106

hotel


Hotel Křížový vrch

36

250

107

penzion


Penzion Setuza

54

360

108

pronájem chalupy


Chalupa pod Jedlovou

20

200

109

restaurace s ubytováním


Hradní restaurace na Tolštejně

16

300

110

hotel

Jiřetín pod Jedlovou-Lesné

Hotel Stožec

27

300

111

penzion


Penzion Lokodepo

35

200

Kolpron CZ, s.r.o.

18

počet lůžek

cena za osobu

24

250


obec-část obce

název zařízení

112

penzion


Penzion Starý Stožec

113


Dolní Podluží

Penzion Omikron

176

120

114

hotel

Krásná Lípa

Hotel Beseda

38

560

115

hotel

Krásná Lípa

Hotel U lípy

45

400

116

penzion

Krásná Lípa-Krásný Buk

Penzion Krásný Buk

14

120

117

penzion


Penzion Křinice

38

350

118

penzion


Penzion Míla

18

220

119

penzion


Penzion Na bělidle

33

460

120

penzion

Krásná Lípa-Kyjov

Penzion Albert

38

270

121

penzion


Penzion Petra

35

200

122

turistická chata


Chata Kyjovanka

27

177

123

turistická chata


Turistická chata Fakulta

11

200

124

penzion

Krásná Lípa-Vlčí Hora

Chata Veronika

26

300

125

penzion

Krásná Lípa-Vlčí Hora

Penzion Vlčí Hora

21

290

126

pronájem chalupy

Staré Křečany-Brtníky

Chalupa Brtníky

8

250

127


Staré Křečany-Brtníky

Chalupa Brtníky

13

190

128

turistická chata

Staré Křečany-Nové Křečany

Chata Sempra

80

100

129

penzion

Staré Křečany

Penzion Oáza

16

200

130

turistická chata

Staré Křečany

Chata Gabriela

9

250

131

kemp

Staré Křečany-Valdek

Kemp Valdek

137

300

Hlavním ubytovacím centrem jsou Jetřichovice (včetně částí Vysoká Lípa a Rynartice), sekundárními pak Hřensko (včetně Mezné) a Chřibská. Jetřichovice zároveň nabízejí velmi různorodou skladbu ubytovacích možností, převládají penziony, ale je tu i několik hotelů (včetně čtyřhvězdičkového hotelu Zámeček v části Rynartice), kemp a vcelku široká nabídka ubytování v soukromí. Celkově je standard ubytování spíše nižší, v území byly zjištěny pouze dva čtyřhvězdičkové hotely (Zámeček v Rynarticích a Praha v Hřensku) – ceny zde překračují 1 000 Kč na osobu a noc (průměrná cena hotelového ubytování v řešeném území činí 492 Kč na osobu a noc). Nejčastějším typem ubytování (s největší kapacitou lůžek) jsou penziony, soustředěné hlavně v Jetřichovicích a Chřibské. Průměrná cena zde dosahuje 348 Kč na osobu a noc. Ještě o něco levnější je ubytování v soukromí (v průměru 297 Kč na osobu a noc) a v turistických chatách a rekreačních střediscích (239 Kč na osobu a noc). Platí, že v západní části NP se koncentruje spíše ubytování v hotelech, zatímco východní část nabízí převážně penziony.

Kolpron CZ, s.r.o.

19

3.4 Stravovací zařízení Mezi stravovací zařízení byly zařazeny nejenom samostatné restaurace a hospody, ale také zařízení, která jsou součástí hotelů, penzionů či turistických chat. Hodnocení kvality odpovídá cenovým skupinám, čím vyšší číslo, tím nižší standard.

číslo obec

název zařízení

kapacita

kvalita

1

Labská Stráň

2

Hřensko

Hotel Belveder

90

3

Hotel Labe

60

2

3

Hřensko

Hotel Praha

110

2

4

Hřensko

Hotel Mezní Louka

85

3

5

Hřensko

Penzion U emigranta

30

3

6

Hřensko

Hotel Hawel

80

3

7

Hřensko

Hotel Klepáč

60

3

8

Hřensko

Restaurant Oáza

50

3

9

Hřensko

Restaurace Černý blesk

50

3

10

Hřensko

Restaurace U Leopolda

35

3

11

Hřensko

Restaurace U přístavu

26

3

12

Hřensko

Penzion Čedos

35

3

13

Hřensko

Penzion Na vyhlídce

36

3

14

Hřensko

Penzion Lugano

15

Hřensko

Restaurace Sokolí hnízdo

16

Hřensko

Restaurace U kostela

17

Hřensko

Restaurace U Marešů

45

3

18

Hřensko

Restaurace U raka

60

3

19

Hřensko

Restaurace Soutěsky

50

4

20

Hřensko

Restaurace U Fořta

55

4

60

3

100

3

70

3

21

Janov

Penzion Pastis

45

3

22

Janov

Penzion U rytíře

48

3

23

Janov

Restaurace Na točně

30

3

24

Janov

Hotel U zeleného stromu

20

3

25

Janov

Restaurace Pod lípou

30

3

26

Janov

Restaurace Selský dvůr

40

3

27

Růžová

Penzion Růžák

40

3

28

Růžová

Penzion U Stehlíků

55

3

29

Srbská Kamenice

Restaurace Pod Růžákem

70

3

30

Srbská Kamenice

Restaurace Ve starém krámě

65

3

31

Jetřichovice

Zámecká restaurace

120

2

32

Jetřichovice

Hotel Bellevue

140

3

33

Jetřichovice

Hotel Lípa

80

3

34

Jetřichovice

Penzion Dřevák

60

3

35

Jetřichovice

Penzion Pohoda

30

3

36

Jetřichovice

Penzion Starý mlýn

75

3

37

Jetřichovice

Penzion Švýcarský dvůr

38

Jetřichovice

Restaurace Jízdárna

39

Jetřichovice

40

Jetřichovice

Kolpron CZ, s.r.o.

55

3

120

3

Restaurace Na výsluní

25

3

Restaurace U Stašáků

32

3

20

číslo obec

název zařízení

kapacita

kvalita

41

Jetřichovice

Restaurace Praha

45

3

42

Jetřichovice

Restaurace U Loupežáku

40

3

43

Jetřichovice

Všemilská hospoda

30

3

44

Jetřichovice

Restaurace Zámeček

45

Jetřichovice

Hotel Montana

46

Jetřichovice

47

42

3

120

3

Rekreační středisko Spobyt

60

4

Jetřichovice

Penzion Tokáň

70

3

48

Jetřichovice

Lesní chata Na Tokání

55

3

49

Jetřichovice

Penzion Na konci světa

45

3

50

Jetřichovice

Penzion U havrana

38

3

51

Jetřichovice

Restaurace U nás

52

Kunratice

Penzion Kamzík

53

Doubice

Doubická hospoda

55

3

200

3

45

3

54

Doubice

Hotel Jef

180

3

55

Doubice

Krčma U rytíře

45

3

56

Doubice

Penzion U Matyáše

60

3

57

Doubice

Stará hospoda

50

3

58

Doubice

Chata Hubertus

45

3

59

Chřibská

Hotel Permon

80

3

60

Chřibská

Hotel Spobyt

100

3

61

Chřibská

Usedlost Na stodolci

75

3

62

Chřibská

Pohostinství Na křižovatce

50

3

63

Chřibská

Stará hospoda u zeleného stromu

70

3

64

Chřibská

Penzion Na staré pile

50

3

65

Chřibská

Restaurace U sklárny

40

3

66

Chřibská

Restaurace Radnice

50

4

67

Kytlice

Penzion Andy

68

3

68


Hotel Jedlová hora

200

3

69


Hradní restaurace na Tolštejně

140

3

70


Restaurace Křížový vrch

100

3

71

Rybniště

Hotel Nový Svět

90

3

72

Krásná Lípa

Restaurace Dřevěnka

60

3

73

Krásná Lípa

Restaurace Na ranči

40

3

74

Krásná Lípa

Restaurace Na růžku

35

3

75

Krásná Lípa

Restaurace Vlčí Hora

40

3

76

Krásná Lípa

Penzion Vlčí Hora

30

3

77

Krásná Lípa

Penzion Albert

28

4

78

Krásná Lípa

Penzion Krásný Buk

30

4

79

Krásná Lípa

Hotel Beseda

75

4

80

Krásná Lípa

Restaurace Pod kostelem

55

4

81

Krásná Lípa

Restaurace U lípy

40

4

82

Krásná Lípa

Chata Kyjovanka

60

4

83

Krásná Lípa

Turistická chata Fakulta

65

4

84

Krásná Lípa

Penzion Křinice

48

3

85

Staré Křečany

Hospoda U Vyskočilů

50

3

Kolpron CZ, s.r.o.

21

3.5 Kulturní zařízení V rámci této kapitoly byla šetřena zejména muzea a galerie, zařazena byla rovněž divadla, kina a kulturní centra. Výčet v následující tabulce tedy zahrnuje zařízení s různým turistickým potenciálem.

číslo druh zařízení

obec

název zařízení

1

divadlo

Děčín

Městské divadlo

2

galerie

Děčín

Galerie Hefaistos

3

galerie

Děčín

Galerie Tao

4

galerie

Děčín

Výstavní síň v budově CHKO

5

kino

Děčín

Kino Sněžník

6

kulturní centrum

Děčín

Kulturní dům a společenské středisko

7

kulturní centrum

Děčín

Kulturní dům Střelnice

8

muzeum

Děčín

Okresní muzeum

9

muzeum

Hřensko

Muzeum NP České Švýcarsko

10

muzeum

Jánská

Muzeum bývalého koncentračního tábora

11

galerie

Jetřichovice

Galerie Jetřichovice

12

galerie

Česká Kamenice

Městská galerie

13

kino

Česká Kamenice

Dům kultury a kino

14

kulturní centrum

Česká Kamenice

Dům kultury a kino

15

muzeum

Česká Kamenice

Muzeum psacích strojů

16

muzeum

Kamenický Šenov

Sklářské muzeum

17

kulturní centrum

Kytlice

Lesní divadlo Mlýny

18

muzeum

Kytlice

Muzeum opevnění

19

muzeum

Chřibská

Muzeum Taddeusche Haenkeho

20

muzeum


Hornické muzeum

21

kino

Krásná Lípa

Kulturní dům a kino

22

kulturní centrum

Krásná Lípa

Kulturní dům a kino

23

muzeum

Krásná Lípa

Muzeum Českého Švýcarska

24

kulturní centrum

Doubice

Divadlo Fabrika Doubice

25

divadlo

Varnsdorf

Městské divadlo

26

kulturní centrum

Rumburk

Dům kultury

3.6 Sportovní zařízení Do výčtu sportovních zařízení byla zařazena jen ta významnější, u kterých se dá předpokládat alespoň minimální turistický potenciál. Nebyla zkoumána jen krytá zařízení s celoročním využitím, ale i areály (včetně přírodních) pro sezónní sporty – rozsah využití v průběhu roku je rovněž uveden v tabulce.

číslo druh sportu

obec

název zařízení

1

koupaliště

Tisá

Koupaliště

2

koupaliště

Jílové

Koupaliště Jílové

červen-září

3

bruslení

Děčín

Zimní stadion Děčín

listopad-březen

4

koupaliště

Děčín

Plavecký areál DC Relax

celoroční

Kolpron CZ, s.r.o.

provoz

22

číslo druh sportu

obec

název zařízení

provoz

5

koupaliště

6

koupaliště

Děčín

Koupaliště Maxičky

celoroční

Huntířov

Olešský rybník

celoroční

7

rybaření

Huntířov

Olešský rybník

květen-říjen

8

golf

Janov

Golfový areál Janov

duben-říjen

9

horolezectví

Jánská

Adrenalin park Janská

duben-říjen

10

jízdárna

Jetřichovice

Jezdecký klub Všemily

celoroční

11

koupaliště

Jetřichovice

Hotel Bellevue

červen-září

12

koupaliště

Jetřichovice

Kemp Jetřichovice

celoroční

13

lyžování

Česká Kamenice

Lyžařský areál Malý Ptáček

prosinec-únor

14

jízdárna

Chřibská

Usedlost Na Stodolci

duben-říjen

15

rybaření

Rybniště

Rybnišťský velký rybník

květen-říjen

16

koupaliště


Sportovní areál

červen-září

17

lyžování


Lyžařský areál Jedlová

prosinec-únor

18

minigolf


Minigolf Jiřetín pod Jedlovou

duben-říjen

19

koupaliště

Dolní Podluží

Koupaliště

celoroční

20

koupaliště

Horní Podluží

Koupaliště Slávie

celoroční

21

lyžování

Horní Podluží

Lyžařský areál Šibeniční vrch

prosinec-únor

22

koupaliště

Krásná Lípa

Kyjovská přehrada

celoroční

23

minigolf

Krásná Lípa

Sportovní areál ČŠ

duben-říjen

24

střelnice

Krásná Lípa

Paintball Krásná Lípa

duben-říjen

25

tenis

Krásná Lípa


duben-říjen

26

tenis

Krásná Lípa

Tenisové kurty Zahrady

duben-říjen

27

volejbal

Krásná Lípa


duben-říjen

28

jízdárna

Doubice


duben-říjen

29

koupaliště

Doubice

Koupaliště

celoroční

30

spinning

Doubice

Hotel Jef

celoroční

31

tenis

Doubice


duben-říjen

32

volejbal

Doubice


duben-říjen

33

bruslení

Varnsdorf

Zimní stadion Varnsdorf

listopad-březen

34

koupaliště

Varnsdorf

Varnsdorfský rybník

červen-září

35

koupaliště

Varnsdorf

Plavecký bazén Varnsdorf

celoroční

36

rybaření

Varnsdorf

Varnsdorfský rybník

květen-říjen

37

střelnice

Varnsdorf

Střelnice Varnsdorf

duben-říjen

38

koupaliště

Rumburk

Sportovní areál Rumburk

červen-září

39

koupaliště

Rumburk

Plavecký bazén Rumburk

celoroční

40

lyžování

Rumburk

Lyžařský areál Strážný vrch

prosinec-únor

41

jízdárna

Staré Křečany

Ranč AP

celoroční

42

koupaliště

Staré Křečany

Koupaliště Brtníky

celoroční

43

koupaliště

Velký Šenov

Koupaliště

celoroční

Kolpron CZ, s.r.o.

23

3.7 Doplňková turistická vybavenost Do této kapitoly byla zařazena občanská vybavenost, která bývá využívána i turisty: jedná se zejména o obchody, pošty, zdravotnická zařízení, policejní služebny.

číslo druh zařízení

obec

název zařízení

1

nemocnice

Děčín

Nemocnice Děčín

2

pošta

Hřensko

Pošta Hřensko

3

prodejna potravin

Janov

Smíšené zboží U Fišerů

4

pošta

Srbská Kamenice

Pošta Srbská Kamenice

5

policie

Česká Kamenice

Obvodní oddělení Policie ČR

6

pošta

Jetřichovice

Pošta Jetřichovice u Děčína

7

pošta

Chřibská

Pošta Chřibská

8

prodejna potravin

Chřibská

Maso - uzeniny Bohumil Kolář

9

pošta

Krásná Lípa

Pošta Krásná Lípa u Rumburka

10

policie

Krásná Lípa


11

prodejna potravin

Krásná Lípa

Potraviny Petr Farský

12

pošta

Staré Křečany

Pošta Brtníky

13

pošta

Staré Křečany

Pošta Staré Křečany

14

prodejna potravin

Staré Křečany

Smíšené zboží Jan Binko

15

prodejna potravin

Staré Křečany

Smíšené zboží Soňa Bičíková

16

prodejna potravin

Staré Křečany

Petr Rothe

17

policie

Rumburk


18

nemocnice

Rumburk

Lužická nemocnice Rumburk

3.8 Informační kanceláře Byla šetřena všechna turistická informační střediska, tj. i ta, která jsou v provozu jen během sezóny (specifikováno v tabulce). Standardní rozsah nabízených služeb zahrnuje prodej fotografií, čítárnu, průvodcovské služby, ekoporadenství, případně kopírování a kancelářské služby (infocentrum v Krásné Lípě).

číslo obec

název

provoz

1

Tisá

Informační středisko

duben-září

2

Děčín

Informační centrum Sulawesi

celoroční

3

Děčín

Informační středisko Českého Švýcarska

celoroční

4

Děčín

Městské informační středisko

celoroční

5

Děčín

Informační středisko Děčínský zámek

celoroční

6

Hřensko

Interiér v IS Děčín

celoroční

7

Hřensko

Informační centrum Hřensko

celoroční

8

Hřensko

Informační centrum Mezní Louka

duben-září

9

Srbská Kamenice

Infocentrum Srbská Kamenice

celoroční

10

Jetřichovice

Informační centrum Lesní správa

duben-září

11

Jetřichovice

Informační centrum Jetřichovice

duben-září

Kolpron CZ, s.r.o.

24

číslo obec

název

provoz

12

Česká Kamenice

Informační centrum Česká Kamenice

celoroční

13

Chřibská

Informační centrum Saula

celoroční

14


Informační centrum Jiřetín

celoroční

15

Krásná Lípa

Informační centrum NP ČŠ

celoroční

16

Varnsdorf

Městské informační středisko Regia

celoroční

17

Rumburk

Městské informační centrum

celoroční

3.9 Možnosti parkování Zaznamenána byla všechna veřejná parkoviště, nikoli tedy parkoviště sloužící výhradně ubytovacím zařízením nebo jiná parkoviště užívaná pro soukromé účely. Sledována byla kapacita a charakter polohy z hlediska využití turisty, vyjádřený vzdáleností od turistických značek, atraktivit a cyklotras.

Kapacity parkování obec Hřensko

počet parkovacích míst 355

podíl v % 49,0

Labská stráň

25

3,4

Srbská Kamenice

15

2,1

Jetřichovice

85

11,7

Doubice

40

5,5

Chřibská

60

8,3


40

5,5

Krásná Lípa

105

14,5

celkem

725

100,0

Bezmála polovina parkovacích kapacit je koncentrována v hlavním vstupním bodě do NP – Hřensku. Hřensko je zároveň jediným místem, kde je parkování na veřejných parkovištích zpoplatněno. Mezi nejlépe položená parkoviště z pohledu turistů patří parkoviště v Hřensku u soutěsek a na Mezní Louce, dále parkoviště v centru Jetřichovic a v Rynarticích, parkoviště na náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou a konečně parkoviště u Kyjovské přehrady. Naopak převážně účelové využití mají parkoviště v Srbské Kamenici (slouží informačnímu středisku), v Jetřichovicích u kempu (pro klienty kempu) a v Krásné Lípě u nádraží (pro cestující) – tato parkoviště neslouží výhradně jako východiště na pěší či cyklistické trasy.

Kolpron CZ, s.r.o.

25

placené/zdarma

turistické značky*

atraktivity**

cyklotrasa***

n

a

a

parkoviště na nábřeží

30

P

n

a

a

parkoviště u soutěsek

110

P

a

a

a

80

P

n

a

a

120

P

a

a

a

počet míst

Z

název

15

obec

číslo v mapě

Přehled možností parkování

1

Hřensko

parkoviště u celnice

2

Hřensko

3

Hřensko

4

Hřensko

parkoviště směr Mezní Louka

5

Hřensko

parkoviště Mezní Louka

6

Labská stráň

Labská Stráň - u hotelu Belvedér

25

Z

n

n

n

7

Srbská Kamenice

u informačního střediska

15

Z

n

n

n

8

Jetřichovice

parkoviště Vysoká Lípa

25

Z

n

a

a

9

Jetřichovice

parkoviště u kempu

15

Z

n

n

n

10

Jetřichovice

parkoviště v centru

15

Z

a

a

a

11

Jetřichovice

parkoviště Rynartice

15

Z

a

a

a

12

Jetřichovice

rozcestí před ozdravovnou

15

Z

n

a

n

13

Doubice

parkoviště Doubice

40

Z

n

n

a

14

Chřibská

parkoviště na náměstí

45

Z

n

n

a

15

Chřibská

parkoviště U Sloupu

15

Z

n

n

a

16


parkoviště náměstí Jiřího

40

Z

a

a

a

17

Krásná Lípa

parkoviště Kyjovská přehrada

10

Z

a

a

a

18

Krásná Lípa

parkoviště Kyjov

15

Z

n

a

a

19

Krásná Lípa

parkoviště Křinické náměstí

40

Z

a

n

a

20

Krásná Lípa

parkoviště u nádraží

25

Z

n

n

n

21

Krásná Lípa

parkoviště u zastávky

15

Z

n

n

a

* turistické značky – z parkoviště alespoň do čtyř směrů ** atraktivity – z parkoviště do 5 km *** cyklotrasa – z parkoviště vedena alespoň jedním směrem

3.10 Veřejná autobusová doprava Byla sledována frekvence (počet spojů) veřejné autobusové dopravy v řešeném území v členění: − − − −

vedlejší sezóna (jaro a podzim) – všední den, vedlejší sezóna (jaro a podzim) – víkend, sezóna (léto) – všední den, sezóna (léto) – víkend.

Výsledky jsou sumarizovány v následujících schématech.

Kolpron CZ, s.r.o.

26

4. Dlouhodobý monitoring turistických zátěží v území 4.1 Aktivity pozorovatelů Hlavní akcent byl soustředěn na terénní šetření. V území působili pozorovatelé, kteří prošli předchozí podrobnou instruktáží. Každé ze stanovišť bylo obsazeno tak, aby bylo možné i při zhoršeném počasí provádět předem definované aktivity: − −

sčítání procházejících návštěvníků, zjišťování podrobných itinerářů (tras).

4.1.1 Sčítání procházejících návštěvníků Byla použita metoda obdobná té, pomocí které byl v předcházejících letech prováděn průzkum na území KRNAPu a CHKO Český ráj. Byl zaznamenáván počet návštěvníků procházejících stanovištěm s diferenciací jednotlivých směrů (u každé osoby byl zvlášť zaznamenán směr příchodu na stanoviště i směr, kterým ze stanoviště odcházela) – každý návštěvník byl sečten při příchodu i odchodu; pozorovatelé rovněž za každou půlhodinu prováděli sumace.

4.1.2 Podrobné itineráře Byly zjišťovány podrobné itineráře (časoprostorové stezky) vybraných návštěvníků procházejících stanovištěm. V tomto pojetí výzkumu se jednalo o: − − − −

identifikaci trasy (dotazovaní uvedli začátek, konec a významná místa na trase), datum a čas, způsob pohybu po území Národního parku (pěšky, na kole), pohlaví a přibližný věk.

4.2 Místa monitoringu Šetření probíhalo v 5 kontrolních bodech (stanovištích), které byly vytipovány s pomocí Správy NP. Místa primárního sběru dat v rámci terénního šetření byla prioritně soustředěna poblíž hlavních přírodních a turistických atraktivit (návštěvních cílů), na rozcestích hlavních turistických tras. Místa byla vybrána tak, aby pokryla itineráře jak pěších návštěvníků, tak případně cykloturistů. Byla obsazena pozorovateli, kteří prošli předchozí podrobnou instruktáží. Pozorovatelé sledují návštěvníky samostatně ze všech hlavních směrů, které ústí na stanoviště. Místa sledování návštěvníků na území NP a jednotlivé šetřené směry jsou následující: stanoviště

zjišťovaný směr

Tři prameny

Pravčická brána Mezní Louka Mezná Hřensko

Kolpron CZ, s.r.o.

27

stanoviště

zjišťovaný směr

Mezní Louka

Hluboký důl, Malá Pravčická brána Vysoká Lípa Divoká soutěska Pravčická brána Hřensko Mezná*

Zadní Jetřichovice

Hinterhermsdorf Panenská jedle Mezní Louka

Purkartický les

Tokáň Pohovka Pohovka (neznačeno) Mariina skála

Zadní Doubice

Brtnický most Hinterhermsdorf Hadí pramen

* Pro tento směr byla využita data o počtu návštěvníků z monitorovacího turniketu Mezná (kromě něj je na území NP rozmístěno dalších 7 monitorovacích přístrojů – Tři prameny, Gabrielina stezka, Zadní Jetřichovice, Zadní Doubice, Kamenická Stráň, Hájenky, Panenská jedle – které v průběhu roku nepřetržitě zaznamenávají průchody návštěvníků).

4.3 Časové období Vzhledem k časově proměnnému charakteru sledované skutečnosti (intenzita turistické návštěvnosti Národního parku) bylo nutno stanovit opakující se cykly šetření. První cyklus byl meziroční, stejná data byla shromažďována v jednotlivých letech trvání šetření (tj. 2006-2007) tak, aby byla zachována jejich časová kontinuita a umožněna analýza časových a vývojových trendů. Druhý cyklus byl sezónní a odrážel výkyvy v intenzitě návštěvnosti v průběhu jednoho roku. Šetření bylo prováděno v jednotlivých obdobích tak, aby se tyto časové úseky vzájemně kryly s turistickými špičkami. V zásadě bylo šetřeno zvlášť období zvýšené aktivity v oblasti cestovního ruchu (léto) a období klidnější (jaro a podzim). Třetí základní cyklus byl přibližně týdenní, kdy probíhal nepřetržitý monitoring intenzity návštěvnosti. Tak byla pro vyhodnocení zajištěna proporcionální rovnoměrnost v závislosti na pracovních a volných dnech. Monitoring probíhal každý ze sledovacích dnů od 9:00 hod. do 16:00 hod. tak, aby pokryl většinu doby, kdy se návštěvníci pohybují v terénu. V roce 2006 proběhla 3 šetření v následujících termínech: − − −

jaro: 27. 5.-30. 5. 2006 léto: 11. 8.-18. 8. 2006 podzim: 28. 9.-1. 10. 2006

a v roce 2007 další 2 šetření v těchto termínech: − −

jaro: 25. 5.-28. 5. 2007 léto: 18. 8.-24. 8. 2007.

Kolpron CZ, s.r.o.

28

4.4 Postup zpracování Údaje získané v terénním šetření, během kterého byly zapisovány do formuláře, byly převedeny do digitální podoby, tj. zdrojových databází v prostředí MS Access. Trasy zjištěné během rozhovorů byly před digitalizací zaznamenány jako sled traťových úseků, přičemž každý úsek měl vlastní kód (viz přiložené schéma). Následně byla data v databázích zkontrolována, byla ověřena jejich úplnost a správnost. Konkrétní zátěže jednotlivých úseků tras, vyjádřené absolutním počtem osob, které daným úsekem prošly v určitém časovém období v obou směrech, byly vypočteny kombinací dat získaných sčítáním procházejících návštěvníků a zjišťováním podrobných itinerářů (tras) – byl aplikován matematický model. Základní princip výpočtu spočíval v „rozmístění“ návštěvníků, jejichž celkový počet byl zjištěn prostřednictvím sčítání prováděných na 5 výše uvedených stanovištích, do jednotlivých tras, které byly zjišťovány namátkově u vzorku návštěvníků. Za tím účelem byl odvozen systém koeficientů (pro každé stanoviště a směr z něj vycházející byl vypočten samostatný koeficient) a pomocí něj přepočteny skutečné zátěže jednotlivých úseků tras. Výpočty byly prováděny samostatně za období hlavní turistické sezóny (léto 2006, léto 2007) a tzv. vedlejší sezóny (jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007). Poté byly provedeny přepočty na jeden den daného období (hlavní sezóny resp. vedlejší sezóny). Výsledkem jsou tedy průměrné denní zátěže. Domníváme se, že takto jsou dostatečně zohledněny výkyvy v návštěvnosti závisející např. na počasí, pořádání nárazových akcí, ale také dnu v týdnu (např. výměny pobytových turnusů v letním období) apod. Výpočty byly prováděny v prostředí MS Access. Pro každé období byly vypočteny nejen celkové, ale i diferencované zátěže, kdy zvlášť byly vyjádřeny počty pěších turistů a cyklistů. Takto zjištěné průměrné denní zátěže byly následně vyjádřeny v grafické podobě pomocí intenzitních pentlogramů za jednotlivá období. Aby bylo umožněno vzájemné porovnání zátěží mezi jednotlivými obdobími, pentlogramy mají společnou legendu se shodnými intervaly.

4.5 Výsledky 4.5.1 Sčítání procházejících návštěvníků Jak vyplývá z následující sumační tabulky, za celou dobu šetření bylo na vymezených stanovištích sečteno více než 40 tis. návštěvníků. Již z těchto základních údajů lze alespoň orientačně určit, nakolik je návštěvnost ovlivněna počasím. V obou letních obdobích byly počty návštěvníků velmi vyrovnané; podobný byl i charakter počasí. V roce 2006 bylo v době šetření zpočátku (včetně víkendu) polojasno až zataženo, ale bez deště, odpolední teploty se pohybovaly kolem 16-17°C, posléze polojasno až jasno, 23-27°C. V roce 2007 bylo počasí ještě vyrovnanější, po celou dobu šetření bylo polojasno až jasno, 20-27°C. Naproti tomu velmi odlišný charakter počasí byl v obou jarních sezónách – v roce 2006 bylo zataženo s deštěm, odpolední teploty nepřekračovaly 12-16°C, zatímco v roce 2007 stoupaly až k letním hodnotám 24-27°C při polojasné až jasné obloze. Tomu odpovídá i výrazný „skok“ v počtu

Kolpron CZ, s.r.o.

29

návštěvníků, kdy za pěkného počasí jich bylo na jaře 2007 (za stejný počet dní) bezmála 3x více než v předchozím roce. Souvislost mezi návštěvností a počasím potvrzuje i podzimní šetření; spíše lepší počasí (polojasno, 21°C, jen poslední den šetření déšť, 15°C), znamenalo i nadprůměrný počet návštěvníků (jarní a podzimní šetření probíhalo stejný počet dní, hodnoty jsou tedy vzájemně srovnatelné).

jaro 2007

léto 2007

5 131

2 098

3 205

5 994

Mezní Louka*

778

3 913

1 871

2 536

3 256


145

901

378

515

763

celkem

podzim 2006

1 291

hlavní sezóna celkem

léto 2006

Tři prameny

vedlejší sezóna celkem

stanoviště

jaro 2006

Počet zaznamenaných průchodů/průjezdů (= počet osob) stanovištěm – pěší a cyklisté celkem

11 125

17 719

5 185

7 169

12 354

1 038

1 664

2 702

6 594

Zadní Doubice

180

1 002

370

826

902

1 376

1 904

3 280

Purkartický les

335

1 534

997

718

1 930

2 050

3 464

5 514

2 729

12 481

5 714

7 800

12 845

16 243

25 326

41 569

celkem

* Nebyli sčítáni návštěvníci přicházející a odcházející ve směru na Meznou (pro tento směr byla využita data z monitorovacího turniketu).

Rozložení počtu turistů dle jednotlivých stanovišť zůstává v průběhu roku vcelku stabilní. Jednoznačně nejfrekventovanější byla stanoviště Tři prameny a Mezní Louka, kterými prošly více než 2/3 všech zaznamenaných pěších turistů. Obě tato stanoviště leží na červené turistické trase vedoucí k Pravčické bráně a představují nástupní místa k tomuto vyhledávanému turistickému cíli.

stanoviště

jaro 2006

léto 2006

podzim 2006

jaro 2007

léto 2007


celkem


Počet zaznamenaných průchodů (= počet osob) stanovištěm – pěší

Tři prameny

1 111

4 627

1 900

2 749

5 421

5 760

10 048

15 808

Mezní Louka*

672

3 323

1 565

2 160

2 898

4 397

6 221

10 618


101

330

126

208

207

435

537

972

Zadní Doubice

89

310

200

290

295

579

605

1 184

Purkartický les

335

1 525

998

717

1 916

2 050

3 441

5 491

2 308

10 115

4 789

6 124

10 737

13 221

20 852

34 073

celkem

* Nebyli sčítáni návštěvníci přicházející a odcházející ve směru na Meznou (pro tento směr byla využita data z monitorovacího turniketu).

Kolpron CZ, s.r.o.

30

Rozložení cyklistů v šetřeném území bylo mnohem rovnoměrnější. S výjimkou stanoviště Purkartický les, které ovšem jako jediné neleží na značené cyklotrase, se podíly stanovišť na celkovém počtu zaznamenaných cyklistů v jednotlivých sezónách pohybovaly mezi 20 a 29 %.

Tři prameny

180

Mezní Louka*

503

197

455

573

832

1 076

celkem



léto 2007

jaro 2007

podzim 2006

léto 2006

stanoviště

jaro 2006

Počet zaznamenaných průjezdů (= počet osob) stanovištěm – cyklisté

1 908

106

590

306

377

358

789

948

1 737


44

572

251

307

555

602

1 127

1 729

Zadní Doubice

91

691

171

536

607

798

1 298

2 096

Purkartický les

0

10

0

1

14

1

24

25

421

2 366

925

1 676

2 107

3 022

4 473

7 495

celkem

* Nebyli sčítáni návštěvníci přijíždějící a odjíždějící ve směru na Meznou (pro tento směr byla využita data z monitorovacího turniketu).

4.5.2 Podrobné itineráře Na podrobný itinerář, tj. přesný průběh denní trasy, byl dotázán přibližně každý desátý návštěvník procházející stanovištěm.

celkem



léto 2007

jaro 2007

podzim 2006

léto 2006

stanoviště

jaro 2006

Počty osob dotázaných na podrobnou denní trasu

Tři prameny

78

171

90

121

218

289

389

678

Mezní Louka

181

281

194

242

343

617

624

1 241


34

131

56

128

96

218

227

445

Zadní Doubice

24

168

77

122

69

223

237

460

Purkartický les

65

180

107

87

100

259

280

539

382

931

524

700

826

1 606

1 757

3 363

celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

31

Vedlejší sezóna (jaro a podzim) – pěší turisté Jak vyplývá z následující tabulky a pentlogramu, nejzatíženější je západní část NP České Švýcarsko. Hlavní vstupní bod představuje Hřensko, kde se hlavní proud turistů dělí do dvou směrů: (1) po červené značce na Pravčickou bránu a dále na Mezní louku, (2) po žluté značce k soutěskám. Frekventovaná je i spojnice mezi Meznou a Mezní Loukou (zelená značka), která turistům umožňuje opustit údolí Kamenice, a nemuset tak použít (placený) převoz na pramicích dvakrát za sebou. Druhou nejzatíženější oblastí je jižní část NP v okolí Jetřichovic, zejména červená turistická značka Jetřichovice – Ostroh – Pohovka s vyhlídkami na Mariině skále a Vilemínině stěně.

Pravčická brána-Mezní Louka

696

68

Panenská jedle-Zadní Doubice

23

11

Hřensko-Tichá soutěska

613

64

Pohovka-Purkartický les

22

popis traťového úseku


zatížení (osob/den)

úsek

15

úsek


Nejodlehlejší severní část Národního parku, přecházející ve šluknovský výběžek, patří zároveň k nejméně navštěvovaným; oproti části západní jsou zde denní počty turistů až desetkrát nižší.

14

Tři prameny-Pravčická brána

534

60

Triefbartel-Šibeniční kámen

20

12

Tichá soutěska-Tři prameny

403

77

Kyjov-Kinského vyhlídka (červená)

20

17

Mezná-Mezní Louka

367

76

Vinný sklep-Kinského vyhlídka

20

99

Tichá soutěska-Pod Meznou

306

23

Pod Borovinou-Jetřichovice

20

80

Mezní Louka-Soorgrund

268

32

Nová cesta-Smolný kámen

20

18

Mezná-Pod Meznou

212

70

Brtnický most-Brtníky

19

79

Pod Meznou-Soorgrund

209

40

Zadní Jetřichovice-Panenská jedle

19

45

Purkartický les-Jetřichovice

147

53

Doubický potok-Stará hospoda

18

16

Tři prameny-Mezná

138

37

Hluboký důl-Triefbartel

17

28

Soorgrund-Vysoká Lípa

120

13

Tři prameny-Mezní Louka

16

63

Ostroh-Purkartický les

114

25

Dolský mlýn-Pod Borovinou

15

62

Pohovka-Ostroh

112

24

Pod Růžovským vrchem-Dolský mlýn

15 14

44

Pohovka-Jetřichovice

94

48

U trpaslíků-V zatáčkách

65

Purkartický les-Na Tokáni

89

19

Hájenky-Pod Meznou

13

30

Mezní Louka-Smolný kámen

83

31

Mezní Louka-Hluboký důl

11

34

Vysoká Lípa-Dolní Vysoká Lípa

78

54

Stará hospoda-U Doubice

10

35

Dolní Vysoká Lípa-Smolný kámen

78

20

Hájenky-Pod Růžovským vrchem

9

43

Malá Bělá-Jetřichovice

74

33

Nová cesta-Dolní Vysoká Lípa

8

42

Vysoká Lípa-Malá Bělá

74

57

Na Tokáni-U Sloupu

7

61

Šibeniční kámen-Pohovka

66

50

U trpaslíků-Dolní Chřibská

7

36

Smolný kámen-Šibeniční kámen

62

71

Brtníky-Vlčí hora

7

49

V zatáčkách-Na Tokáni

58

52

U Sloupu-Doubický potok

6

69

Zadní Doubice-Brtnický most

46

10

Hřensko-Hájenky

6

46

V zatáčkách-Jetřichovice

43

56

Kyjov-Vlčí hora

6

59

Eulengrund-Zadní Doubice

42

26

Dolský mlýn-Malá Bělá

6

27

Dolský mlýn-Vysoká Lípa

42

75

Vinný sklep-U Doubice

5

39

Zadní Jetřichovice-Hühnerkropf

41

41

Triefbartel-Špičák

5

66

Špičák-Na Tokáni

30

22

Srbská Kamenice-Pod Borovinou

5

29

Mezní Louka-Nová cesta

28

51

Dolní Chřibská-U Sloupu

5

67

Panenská jedle-Špičák

27

55

U Doubice-Kyjov

4

73

Brtnický most-Turistický most

26

72

Turistický most-Brtníky

2

38

Hluboký důl-Zadní Jetřichovice

26

21

Pod Růžovským vrchem-Srbská Kamenice

1

74

Turistický most-Vinný sklep

25

78

Kyjov-Kinského vyhlídka (žlutá)

0

47

Jetřichovice-U trpaslíků

25

58

Na Tokáni-Doubický potok

24

Kolpron CZ, s.r.o.

32

Hlavní sezóna (léto) – pěší turisté Rozložení turistických zátěží na území NP zůstává v podstatě stejné jako ve vedlejší sezóně, nejvýznamnější změnou je výrazné zvýšení počtu turistů na červené značce Hřensko – Tři prameny – Pravčická brána – Mezní Louka; v jejím vůbec nejfrekventovanějším úseku Tři prameny – Pravčická brána byl v létě zjištěn téměř dvojnásobek návštěvníků oproti jarní resp. podzimní sezóně.


1 020

37


23

15


927

77


22

11


641

76


22

12


525

60


21

99


328

31


20

80


284

68


20

17

Mezná-Mezní Louka

271

25


19

79


246

19

Hájenky-Pod Meznou

19

18

Mezná-Pod Meznou

236

33


19

45


199

23


18

63


161

40


17

62

Pohovka-Ostroh

159

47


15




úsek

14

úsek


Lze tedy předpokládat, že Pravčická brána představuje hlavní – pro mnohé turisty jediný – cíl návštěvy Národního parku. Nakolik se omezují na návštěvu tohoto jediného místa, případně s jakými dalšími cíli je kombinují, bude podrobněji zkoumáno v rámci výstupů z percepčních dotazníků v kapitole 6.5.

16

Tři prameny-Mezná

147

13


14

44


144

32


13

35


88

51


13

65


87

70


13

30


86

53


11

34


83

48


9

36


82

57

Na Tokáni-U Sloupu

9

28


77

54


8

61


62

55

U Doubice-Kyjov

8

43


57

50


7

49


55

26


6

42


52

10

Hřensko-Hájenky

6

46


46

52


5

38


42

24


4

64


41

71


4

69


38

56

Kyjov-Vlčí hora

3

39


37

41


3

59


35

22


2

29


33

75


2

27


30

21


2

66


26

72


1

73


25

20


1

58


25

78


0

67


25

74


24

Kolpron CZ, s.r.o.

33

Vedlejší sezóna (jaro a podzim) – cyklisté Šetření v terénu potvrdilo, že cyklisté na území NP využívají převážně, i když nikoli výhradně, značené cyklotrasy. Mezi nejfrekventovanější patří tyto: (1) cyklotrasa číslo 21 v úseku Hřensko – Tři prameny – Mezní Louka – Vysoká Lípa – Jetřichovice, (2) cyklotrasa číslo 3032 v úseku Zadní Doubice – Turistický most – Kyjov, (3) cyklotrasa číslo 3030/3029 v úseku Zadní Jetřichovice – Triefbartel – Šibeniční kámen – Vysoká Lípa. V těchto nejzatíženějších úsecích byly zjištěny průměrné denní zátěže v rozmezí 50-70 osob.


75

16

Tři prameny-Mezná

11

12


71

71


10

29


70

56

Kyjov-Vlčí hora

10

69


69

41


8

33


69

28


7

11


68

30


6

59


65

40


5

39


59

58


5

13


58

27


4

42


58

80


4

38


56

15


4




úsek

34

úsek


Je tedy patrné, že v NP České Švýcarsko nekolidují nejvyužívanější trasy cyklistů s trasami pro pěší. Jedinou výjimku představuje silniční úsek Hřensko – Tři prameny, který je ovšem nástupním bodem do území od západu (z hlavní příjezdové silnice Ústí nad Labem – Děčín – Hřensko).

43


56

64


4

74


52

49


3

73


52

18

Mezná-Pod Meznou

3

76


51

24


2

77


50

19

Hájenky-Pod Meznou

2

37


42

25


2

60


36

23


2

53


32

46


2

52


31

48


1

54


28

32


1

55

U Doubice-Kyjov

27

22


1

66


26

26


1

50


26

75


1

36


24

72


1

47


23

65


1

17

Mezná-Mezní Louka

21

10

Hřensko-Hájenky

0

35


20

79


0

67


20

78


0

51


20

45


0

68


19

62

Pohovka-Ostroh

0

61


18

99


0 0

57

Na Tokáni-U Sloupu

17

20


70


15

21


0

14


15

63


0

44


15

31


13

Kolpron CZ, s.r.o.

34

Hlavní sezóna (léto) – cyklisté Podobně jako u pěších i zde zůstávají nejvyužívanější trasy stejné jako ve vedlejší sezóně, pouze se zvyšuje počet osob, i když ve srovnání s pěšími jen mírně. Obecně platí, že zatížení území NP České Švýcarsko cyklisty je mnohem rovnoměrnější, než je tomu u pěších – kolo, které zvyšuje mobilitu turistů, tak umožňuje i jejich větší rozptyl.


86

28


12

12


84

61


11

39


83

40


11

11


83

44


10

38


83

56

Kyjov-Vlčí hora

10

69


82

75


8

59


79

19

Hájenky-Pod Meznou

8

43


69

32


8

29


69

18

Mezná-Pod Meznou

8

42


68

41


7

33


62

49


6

37


61

30


5

74


60

48


4

73


60

24


4

13


58

27


4

60


55

65


3 3




úsek

34

úsek


Mezi úseky, které jsou cyklisty využívány, aniž jsou značenými cyklotrasami, patří zejména modrá značka Zadní Doubice – Panenská jedle – Tokáň, v menší míře pak zelená značka v úseku Zadní Jetřichovice – Panenská jedle a zelená značka v úseku Pohovka – Jetřichovice.

76


52

14


77


51

80


3

66


50

10

Hřensko-Hájenky

3

36


46

21


2

17

Mezná-Mezní Louka

44

46


2 1

68


42

23


31


42

22


1

67


42

62

Pohovka-Ostroh

1

35


41

63


1

53


40

64


1

54


33

78


1

52


32

45


1

55

U Doubice-Kyjov

29

25


0

47


28

20


0

50


26

26


0

51


26

99


0

58


26

15


0

70


21

72


0

79


0

16

Tři prameny-Mezná

15

71


15

57

Na Tokáni-U Sloupu

14

Kolpron CZ, s.r.o.

35

Délky tras Kromě zátěže úseků byla sledována i délka denních tras, které návštěvníci pěšky nebo na kole urazí v NP České Švýcarsko. Ve schématu tras, které zahrnuje všechny traťové úseky, byla určena jejich délka prostřednictvím kilometráže uvedené na turistické mapě KČT České a Saské Švýcarsko (1:50 000). V případě, že délku nebylo možné tímto způsobem odvodit, byla z mapy změřena elektronickým měřičem vzdáleností. Takto bylo možné nasčítat délku tras jednotlivých návštěvníků v členění, které je uvedeno v tabulkách.

Vedlejší sezóna – pěší – rozložení délky tras délka trasy

počet respondentů

Vedlejší sezóna – cyklisté – rozložení délky tras podíl v %

délka trasy

počet respondentů

podíl v %

do 5 km

77

5,9

do 5 km

13

4,4

5-10 km

446

34,0

5-10 km

39

13,2

10-20 km

641

48,9

10-20 km

115

38,9

20-30 km

122

9,3

20-30 km

81

27,4

30-40 km

19

1,5

30-40 km

40

13,5

5

0,4

40 a více km

8

2,7

40 a více km celkem

1 310

100,0

celkem

296

100,0

průměrná délka trasy

13,7 km


20,0 km

maximální délka trasy

51 km


58 km*

Hlavní sezóna – pěší – rozložení délky tras

Hlavní sezóna – cyklisté – rozložení délky tras

počet respondentů

podíl v %

do 5 km

42

3,0

do 5 km

5-10 km

577

41,4

5-10 km

52

14,4

10-20 km

639

45,8

10-20 km

122

33,7

20-30 km

121

8,7

20-30 km

104

28,7

30-40 km

13

0,9

30-40 km

52

14,4

3

0,2

40 a více km

1 395

100,0

délka trasy

40 a více km celkem

délka trasy

celkem

počet respondentů

podíl v %

9

2,5

23

6,4

362

100,0


12,8 km


21,3 km


44 km


65 km*

* Délka trasy cyklistů byla evidována pouze na území NP. Cyklisté se však často pohybovali v širším území, jejich trasa byla tedy delší.

U pěších turistů je z výsledků patrné, že v letním období narůstá podíl kratších tras do 10 km. To odpovídá i předchozím zjištěním, ze kterých vyplynulo významnější zvýšení zátěží kolem Pravčické brány v letním období. Zdá se, že v sezóně jsou častější krátkodobé výlety spojené s návštěvou jediného – nejatraktivnějšího či nejznámějšího – cíle. Denní trasy cyklistů jsou samozřejmě delší než trasy pěších. Zatímco průměrná délka pěších tras se pohybovala kolem 13 km, u cyklistů to bylo 20 km. Cyklisté navíc – narozdíl od pěších – volí delší trasy spíše v letní sezóně.

Kolpron CZ, s.r.o.

36

4.5.3 Shrnutí Před konečným shrnutím je nutno zdůraznit, že výsledky terénního šetření ovlivňuje několik faktorů: −

lidský faktor – tazatelé. Zejména se jedná o spolehlivost „sčítačů“ a tazatelů. Ve snaze co nejvíce tento druh chyb omezit byli vybíráni již dříve prověření studenti, probíhaly rovněž průběžné kontroly, kdy byla jednak ověřována přítomnost tazatelů na stanovištích a dále namátkově prováděno kontrolní (ověřovací) sčítání.

−

lidský faktor – dotazovaní. Tazatelé neměli možnost ověřit pravdivost údajů, které jim byly sděleny. Nedomníváme se, že by respondenti záměrně uváděli špatné údaje, nepřesnost však mohla vzniknout například: − −

−

−

zvolený metodický přístup. Primárním cílem bylo ověřit zatíženost NP České Švýcarsko, s ohledem na to byla zvolena stanoviště, kde probíhalo sčítání. Samozřejmě se mohlo stát, že někteří návštěvníci pohybující se po Národním parku ani jedním ze stanovišť neprošli, a tudíž nebyli „sečteni“. Nejčastěji se jednalo o tyto případy: − − −

− −

nedostatečnou znalostí místních názvů, nejednoznačně udanou trasou; v ojedinělých případech nebyly jednotlivé cíle na trase udány natolik přesně, aby umožňovaly jednoznačné určení trasy; pak byla volena nejčastěji používaná trasa, skutečností, že návštěvníci byli dotazováni na trasu v jejím průběhu; mohlo se tedy stát, že „nahlášenou“ trasu nakonec celou neprošli, případně ji změnili.

návštěvníci pohybující se pouze v okolí místa ubytování, návštěvníci přesunující se část cesty auty nebo hromadnou dopravou, návštěvníci pohybující se mimo sledované trasy, tj. mimo značené turistické trasy, resp. mimo cyklotrasy a silnice, návštěvníci, kteří sice volili delší trasu, ale shodou okolností neprošli ani jedním stanovištěm.

generalizace tras pro účely sledování. Jednotlivé úseky, pro které byly vyjadřovány zátěže (viz pentlogramy), neodrážejí beze zbytku skutečný stav. Zobecnění se týkalo zejména případů, kdy terénem vedly nepříliš vzdálené souběžné cesty; pak byly modelově zobrazeny jako jeden úsek.

Na základě vyhodnocení itinerářů jednotlivých respondentů lze výše uvedené přehledy zatížení úseků a délky denních tras návštěvníků zobecnit do následujících bodů: −

v letní sezóně přibývá oproti ostatním obdobím absolutní počet návštěvníků; pěších turistů je cca o pětinu více, cyklistů přibližně o čtvrtinu,

−

schéma zatížení území NP (rozložení hlavních návštěvnických proudů) se v sezóně proti ostatním obdobím příliš nemění; jedinou výjimkou je okolí Pravčické brány, kde je nárůst zátěží v letním období výrazně vyšší než v ostatních částech parku; je to ovlivněno atraktivitou cíle (jediná národní přírodní památku v NP) i jeho snadnou dostupností (3 km od silnice Hřensko-Mezní Louka),

−

pohyb pěších je koncentrován zejména do okolí hlavních atraktivit; kromě již zmiňované Pravčické brány to jsou především obě soutěsky; vyšší počty pěších turistů se rovněž soustřeďují v okolí hlavních ubytovacích míst – jak vyplynulo z vyhodnocení percepčních dotazníků (viz kapitolu 6.5), jedná se o Mezní Louku, Jetřichovice a Hřensko,

Kolpron CZ, s.r.o.

37

−

méně zatížená pěšími turisty je severovýchodní část NP České Švýcarsko, prochází tudy však relativně často využívaná cyklotrasa (č. 3032 Zadní Doubice – Kyjov),

−

pohyb cyklistů po území NP je narozdíl od pěších mnohem méně koncentrován kolem hlavních atraktivit, soustřeďuje se především do několika páteřních tras – značených cyklostezek; je to již výše zmíněná trasa Zadní Doubice – Kyjov, dále spojnice Hřensko – Mezní Louka – Vysoká Lípa – Jetřichovice a trasa mezi Zadními Jetřichovicemi a Vysokou Lípou,

−

cyklisté se v některých případech pohybují i mimo značené cyklostezky, zejména po modré značce v úseku Zadní Doubice – Panenská jedle – Tokáň, v menší míře pak po zelené značce v úseku Zadní Jetřichovice – Panenská jedle a zelené značce v úseku Pohovka – Jetřichovice,

−

u pěších turistů vzrůstá v letní sezóně podíl kratších tras, častější jsou zejména vycházky k Pravčické bráně, naopak cyklisté vyjíždějí v létě na delší výlety.

Kolpron CZ, s.r.o.

38

5. Jednorázový monitoring zátěží u hlavních atraktivit Dlouhodobý monitoring zátěží turistických tras byl doplněn jednorázovým monitoringem s cílem určit hranici, kdy je překročena „kapacita“ území, jinými slovy zjistit, jaký počet turistů odpovídá stavu, kdy turistické trasy přestávají být volně průchozí, tvoří se fronty, u vstupů k hlavním atraktivitám se neúnosně prodlužuje čekací doba, atp. Tento jednorázový monitoring byl proto záměrně soustředěn do nejvytíženějších míst NP, jak vyplynula z monitoringu dlouhodobého, a byl prováděn v letní sezóně o víkendu za hezkého počasí, kdy se přepokládala (a také nastala) nejvyšší návštěvnost.

5.1 Místa monitoringu a aktivity pozorovatelů Šetření probíhalo na dvou stanovištích, která představují hlavní atraktivity Národního parku, a jsou tak nejnavštěvovanějšími místy na jeho území: −

Pravčická brána: −

−

−

−

počty příchozích: byl zaznamenáván počet přicházejících návštěvníků, pozorovatelé, kteří stáli u příchodu v prostoru před pokladnou, za každou půlhodinu prováděli sumace, zaplněnost přístupů na vyhlídkové plošiny: byla sledována na třech místech: (A) v místě lomu schodiště na vyhlídky, (B) v místě křižovatky cest na jednotlivé vyhlídky, (C) na vyhlídce na Pravčickou bránu; zaplněnost byla klasifikována pěti stupni: (1) nikdo neprochází, (2) lidé volně procházejí, nemusejí čekat, (3) lidé ojediněle zastavují, aby se navzájem vyhnuli nebo čekají, (4) skoro všichni lidé musejí zastavit a navzájem se vyhýbat nebo čekat, (5) lidé dlouho čekají, aby mohli projít; stupeň zaplněnosti byl zaznamenáván v pětiminutových intervalech, chování turistů: formou ankety bylo zjišťováno, kolik návštěvníků Pravčické brány využije vyhlídkové plošiny, restauraci nebo bufet a jakou dobu v místě stráví; tazatelé byli v prostoru pokladny, oslovovali odcházející turisty,

soutěsky na řece Kamenici: pozorovatelé byli v západním přístavu Edmundovy soutěsky, kde sledovali a zaznamenávali: −

− −

počty lidí čekajících na odjezd v kombinaci se zaplněností přístavní plošiny: zaplněnost byla klasifikována čtyřmi stupni: (1) méně lidí než se vejde do jedné lodi, (2) až do počtu lidí, kteří se vejdou maximálně do dvou lodí, (3) až do zaplnění přístavní plošiny, (4) lidé se na přístavní plošinu nevejdou; aktuální počet lidí na plošině a odpovídající stupeň zaplněnosti byly zaznamenávány v pětiminutových intervalech, intervaly příjezdu a odjezdu lodí a zároveň jejich vytíženost (počty turistů v každé lodi), čekací dobu mezi příchodem na plošinu (resp. zakoupením lístku) a odjezdem lodí: tento údaj byl sledován u 51 náhodně vybraných osob.

Kolpron CZ, s.r.o.

39

5.2 Časové období Jednorázový monitoring hlavních atraktivit byl prováděn v sobotu 18. srpna 2007. V soutěskách na Kamenici od 9 do 16:30 hodin, na Pravčické bráně od 10 do 18 hodin.

5.3 Postup zpracování Údaje získané v terénním šetření, během kterého byly zapisovány do formulářů, byly převedeny do digitální podoby, tj. zdrojových databází v prostředí MS Access nebo MS Excel. Následně byla data v databázích zkontrolována, byla ověřena jejich úplnost a správnost. Pro přehlednost byla některá z tabulkové podoby převedena do grafů (MS Excel).

5.4 Výsledky 5.4.1 Počty příchozích na Pravčickou bránu O víkendovém dni v letní sezóně za pěkného počasí bylo zaznamenáno před vstupem do placeného prostoru 1 700 příchozích. Toto číslo lze považovat za v současné době maximální dosahovanou denní hodnotu, zjištěný denní průměr za celou letní sezónu se pohybuje kolem 950 osob, ve vedlejší sezóně, tj. na jaře a na podzim, pak kolem 600 osob. Počet příchozích je v průběhu celého dne vcelku rovnoměrný, snižovat se začíná až kolem 16:30 hod.

hodina

počet příchozích

10:00-10:30

77

10:30-11:00

98

11:00-11:30

136

11:30-12:00

146

12:00-12:30

135

12:30-13:00

138

13:00-13:30

193

13:30-14:00

119

14:00-14:30

63

14:30-15:00

209

15:00-15:30

64

15:30-16:00

105

16:00-16:30

108

16:30-17:00

65

17:00-17:30

13

17:30-18:00 celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

33 1 702

40

5.4.2 Zaplněnost vyhlídkových plošin na Pravčické bráně Jak bylo zjištěno v anketě (podrobnější výsledky viz kapitolu 6.5), ne všichni lidé, kteří dorazí k pokladně, si koupí vstupenku a pokračují až k Pravčické bráně – 13,3 % návštěvníků do placeného prostoru neprojde. A dále z těch, kteří projdou pokladnou, ne všichni vystoupají až na vyhlídky – je to však naprostá menšina, zhruba 1,5 %. Za těchto předpokladů ze zjištěného denního počtu příchozích k pokladně, který činil 1 702, na vyhlídky zavítalo 1 453 osob. Z předem definované pětistupňové škály zatížení (viz kapitolu 5.1) nebylo pátého stupně dosaženo v průběhu dne ani na jednom z monitorovaných míst, nejužším místem se ukázala být vyhlídka C na Pravčickou bránu, kde bylo mezi 13. a 14. hodinou dosahováno stupně 4, tzn. lidé museli zastavovat a čekat, aby se vzájemně vyhnuli. Na monitorovacím místě A situovaném ve zlomu přístupového schodiště k vyhlídkám, byl rovněž zjištěn maximálně stupeň 4, ale po kratší dobu jen několika desítek minut, po většinu dne lidé volně procházeli, aniž by museli čekat nebo se zastavovat. Nejméně vytíženým místem bylo monitorovací místo B, tj. rozcestí k vyhlídkám, kde po celý den nebyly zjištěny problémy s průchodností. Ze získaných údajů byly sestaveny intervaly počtu návštěvníků Pravčické brány, kterým odpovídají jednotlivé stupně zatížení na dvou nejfrekventovanějších místech, tj. schodech k vyhlídkám (místo A) a vyhlídce na Pravčickou bránu (místo C). A (schody k vyhlídkám) stupeň zátěže*

počet návštěvníků vyhlídek

C (vyhlídka na Pravčickou bránu)

počet příchozích k pokladnám

počet návštěvníků vyhlídek

za ½ hodiny 1

počet příchozích k pokladnám

za ½ hodiny

0

0

0

0

2

1-150

1-175

1-100

1-120

3

150-250

175-290

100-150

120-175

4

250 a více

290 a více

150 a více

175 a více

* 1 = nikdo neprochází, 2 = lidé volně procházejí, nemusejí čekat, 3 = lidé se ojediněle zastavují, aby se navzájem vyhnuli, 4 = skoro všichni lidé musejí zastavovat nebo čekat, aby se navzájem vyhnuli

5.4.3 Chování turistů na Pravčické bráně Jak již bylo uvedeno výše, poměrně značnou část turistů (13,3 %), jež vystoupají až k pokladnám, odradí od návštěvy Pravčické brány výška vstupného. Z těch, kteří projdou do placeného prostoru, naprostá většina dojde až na vyhlídky. Cizinci tvořili 30 % platících návštěvníků, přibližně pětina (jak Čechů, tak zahraničních turistů) přijela s organizovaným zájezdem, zbývající část individuálně. Přibližně čtvrtina platících turistů navštívila restauraci, kde strávili v průměru 32 minut, přičemž na usazení a obsloužení čekali 6 minut, nedocházelo tedy k přetížení. Nebyla zjištěna ani větší vytíženost restaurace v poledních hodinách, počet klientů byl rovnoměrně rozložen od 12 do cca 17 hodin; 47 % tvořili cizinci. Třetina platících turistů se občerstvila v bufetu, průměrná doba posezení činila 15 minut, čekání ve frontě pak 2 minuty. Bufet byl vytížen zejména kolem poledne, mezi 11:30 a 12:30 hod., 76 % tvořili Češi.

Kolpron CZ, s.r.o.

41

5.4.4 Počet čekajících lidí a zaplněnost přístavní plošiny v Edmundově soutěsce Přístavní plošina je zpevněná plocha o rozloze cca 50 m2, na které je pokladna s prodejem lístků na lodě a několik míst k sezení na dřevěných lavicích. Poté, co se na plošině shromáždí více lidí, než je kapacita jedné lodě (cca 20), začne se tvořit fronta u nástupních schůdků k lodím, která plynule přechází ve frontu u pokladny. Ta pak blokuje příchozí cestu, takže nově příchozí lidé se nedostanou až k pokladně a nemají informace o cenách, odjezdech atd. V den šetření přišlo ve směru od Hřenska 1 049 turistů, z toho 30 se vrátilo, aniž by se svezli lodí, ve směru od Divoké soutěsky připlulo 713 lidí. Hranice, kdy se již lidé nevejdou na přístavní plošinu a fronta přechází až na příchozí cestu, se pohybuje kolem 180 osob. Tato hranice byla v den šetření překročena mezi 12:30 a 13:15 hodinou, absolutní maximum bylo dosaženo ve 12:45, kdy ve frontě či na plošině čekalo 260 lidí. V této době se někteří nově příchozí, poté co viděli délku fronty, vraceli zpět. Širší špička, kdy počet čekajících přesahoval 100, byla zjištěna mezi 11. a 14. hodinou, do té doby a poté zaplněnost klesala. Edmundova soutěska je otevřena mezi 9. a 18. hodinou, Divoká soutěska mezi 9. a 17. hodinou.

5.4.5 Intervaly příjezdů a odjezdů lodí v Edmundově soutěsce a jejich vytíženost Frekvence příjezdů a odjezdů lodí ze západního přístaviště v Edmundově soutěsce, včetně jejich vytíženosti, je podrobně zaznamenána v následujících tabulkách. Jak je z údajů patrné, lodě nemají pevný jízdní řád s předem danými intervaly, ty navíc příliš nekopírují návštěvnickou špičku. Průměrná doba mezi dvěma odjezdy lodí, resp. dvěma příjezdy, se za celý den pohybovala kolem 8 minut, stejná byla i mezi 12:30 a 13:15, kdy byl počet čekajících nejvyšší. V době největšího náporu činil interval mezi odjezdy lodi někdy až 20 minut, což nebylo vnímáno pozitivně. Z tabulek je také zřejmý pohyb osob. Zatímco ve směru z Edmundovy k Tiché soutěsce byly lodě vytíženy prakticky od ranního zahájení provozu (v provozu bylo 5 lodí, kapacita jedné lodi se pohybuje kolem 22-25 osob), v opačném směru začaly přijíždět plné až kolem 12:30 hod. Poté byly v obou směrech vytížené prakticky až do ukončení provozu, aniž by se výrazněji prodlužovaly intervaly.

Kolpron CZ, s.r.o.

42

Odjezdy lodí z přístaviště čas

Příjezdy lodí do přístaviště

interval (v minutách)

počet osob v lodi

čas

interval (v minutách)

počet osob v lodi

9:05

-

13

10:00

-

3

9:35

0:30

10

10:10

0:10

0

9:50

0:15

21

10:35

0:25

2

10:15

0:25

21

10:45

0:10

4

10:23

0:08

23

11:00

0:15

2

10:27

0:04

21

11:04

0:04

2

10:38

0:11

23

11:05

0:01

0

10:49

0:11

24

11:17

0:12

18

11:03

0:14

24

11:25

0:08

0

11:09

0:06

23

11:42

0:17

17

11:11

0:02

24

11:47

0:05

2

11:22

0:11

25

11:49

0:02

0

11:27

0:05

20

11:56

0:07

5

11:48

0:21

21

12:05

0:09

10

11:52

0:04

22

12:27

0:22

21

11:55

0:03

27

12:35

0:08

23

12:02

0:07

24

12:37

0:02

14

12:13

0:11

25

12:39

0:02

22

12:32

0:19

24

12:55

0:16

27

12:40

0:08

25

13:13

0:18

25

12:42

0:02

27

13:15

0:02

25

12:45

0:03

23

13:25

0:10

18

12:58

0:13

24

13:30

0:05

25

13:17

0:19

23

13:37

0:07

18

13:20

0:03

24

13:47

0:10

23

13:26

0:06

25

13:57

0:10

25

13:35

0:09

20

14:03

0:06

29

13:41

0:06

24

14:15

0:12

27

13:55

0:14

28

14:21

0:06

23

14:00

0:05

27

14:28

0:07

25

14:06

0:06

22

14:47

0:19

24

14:20

0:14

20

14:50

0:03

29

14:26

0:06

23

15:02

0:12

24

14:32

0:06

25

15:04

0:02

15

14:55

0:23

25

15:12

0:08

14

14:57

0:02

22

15:35

0:23

25

15:08

0:11

25

15:39

0:04

21

15:10

0:02

21

15:44

0:05

24

15:22

0:12

23

15:52

0:08

21

15:43

0:21

24

16:06

0:14

27

15:45

0:02

22

16:26

0:20

26

15:50

0:05

9

16:30

0:04

28

16:04

0:14

25

16:10

0:06

23

16:30

0:20

25

Kolpron CZ, s.r.o.

43

5.4.6 Čekací doba na odjezd lodí v Edmundově soutěsce Průběh čekací doby ve sledovaném dni kopíruje intenzitu návštěvnosti. V širší špičce, tj. mezi 11. a 14. hodinou, čekali lidé na odjezd lodi 30-40 minut, maxima bylo dosaženo kolem 12:40 a přesáhlo 50 minut. Nově příchozí – zejména v průběhu špičky – se často ptali na dobu čekání; půlhodina některé z nich odradila a vraceli se zpět. osoba

příchod

odjezd

doba čekání

osoba

příchod

odjezd

doba čekání

1

9:10

9:35

0:25

27

12:10

12:45

0:35

2

9:27

9:35

0:08

28

12:35

13:26

0:51

3

9:38

9:50

0:12

29

12:42

13:35

0:53

4

9:40

9:42

0:02

30

13:05

13:35

0:30

5

9:50

9:50

0:00

31

13:28

14:00

0:32

6

9:48

10:02

0:14

32

13:35

14:06

0:31

7

10:08

10:15

0:07

33

13:46

14:21

0:35

8

10:10

10:15

0:05

34

13:55

14:21

0:26

9

10:17

10:23

0:06

35

14:00

14:26

0:26

10

10:20

10:23

0:03

36

14:07

14:26

0:19

11

10:27

10:38

0:11

37

14:30

14:55

0:25

12

10:30

10:38

0:08

38

14:40

14:57

0:17

13

10:32

10:49

0:17

39

14:58

15:08

0:10

14

10:37

10:49

0:12

40

14:58

15:08

0:10

15

10:40

11:03

0:23

41

15:03

15:10

0:07

16

10:42

10:49

0:07

42

15:10

15:22

0:12

17

10:45

11:03

0:18

43

15:15

15:22

0:07

18

10:50

11:03

0:13

44

15:20

15:22

0:02

19

10:52

11:09

0:17

45

15:28

15:43

0:15

20

10:54

11:22

0:28

46

15:40

15:45

0:05

21

11:10

11:48

0:38

47

15:44

15:45

0:01

22

11:15

11:52

0:37

48

15:52

16:04

0:12

23

11:28

11:55

0:27

49

16:00

16:10

0:10

24

11:31

12:02

0:31

50

16:04

16:10

0:06

25

11:56

12:32

0:36

51

16:10

16:30

0:20

26

11:57

12:32

0:35

5.4.6 Shrnutí Z jednorázového monitoringu nejzatíženějších návštěvnických míst, tj. Pravčické brány a soutěsek na Kamenici, během víkendové dne letní sezóny vyplynulo: −

Pravčická brána: −

představuje s výrazným odstupem nejfrekventovanější místo NP; průměrná denní zátěž zjištěná v průběhu celé letní sezóny (cca 950 osob), narůstá v nejvytíženější dny až o 80 % (na 1 700 osob),

−

i při takto vysoké návštěvnosti zůstává špička, při které je neúnosně omezena průchodnost, časově omezená (mezi 13. a 14. hodinou) a prostorově úzce vymezená (jen vyhlídka na Pravčickou bránu),

Kolpron CZ, s.r.o.

44

−

−

v obsazenosti restaurace nebyly zjištěny v průběhu dne větší výkyvy (neprojevila se polední špička), rovněž čekací doba nepřesahovala únosnou mez,

−

u bufetu byla patrná vyšší vytíženost v době oběda, kdy byla místa k sezení plně obsazena, doba čekání však nepřesahovala 5 minut,

soutěsky na Kamenici: −

jedná se o druhé nejnavštěvovanější místo v NP; kolísavé denní zátěže velmi výrazně narůstají v nejvytíženější dny (až na 1 800 osob),

−

návštěvnická špička nastává kolem poledne, v tuto dobu se lidé nevejdou na přístavní plošinu, tvoří se dlouhá fronta (i u pokladny) a čekací doba dosahuje až 50 minut; intervaly odjezdů a příjezdů lodí příliš nekopírují návštěvnickou špičku.

Kolpron CZ, s.r.o.

45

6. Percepce návštěvníků 6.1 Aktivity pozorovatelů Zjišťování percepce návštěvníků se soustředilo na výběrový vzorek a bylo prováděno ve formě rozhovoru s použitím předem uzavřených otázek. Dotazník zjišťoval tři okruhy údajů. První část se týkala objektivních údajů o místě pobytu: − − − − − −

počet dní pobytu, místo pobytu, způsob ubytování, opakovanost návštěv NP, způsob dopravy, způsob ubytování.

Druhá část směřovala ke zjištění subjektivních postojů návštěvníků: − −

výčet navštívených míst na území Národního parku, hodnocení vybavenosti spojené s turistickým ruchem.

Třetí část se zaměřila na základní sociodemografické údaje: − − −

věk, pohlaví, místo bydliště.

6.2 Místa monitoringu Šetření probíhalo v 5 kontrolních bodech (stanovištích), které se shodovaly se stanovišti monitoringu zátěží (viz kapitolu 4.2).

6.3 Časové období Šetření proběhlo ve stejných termínech jako monitoring zátěží (viz kapitolu 4.3), respektovalo tedy stejný meziroční, sezónní a týdenní cyklus. V roce 2006 proběhla 3 šetření v následujících termínech: − − −

jaro: 27. 5.-30. 5. 2006 léto: 11. 8.-18. 8. 2006 podzim: 28. 9.-1. 10. 2006

a v roce 2007 další 2 šetření v těchto termínech: − −

jaro: 25. 5.-28. 5. 2007 léto: 18. 8.-24. 8. 2007.

Kolpron CZ, s.r.o.

46

6.4 Postup zpracování Vyhodnocení dotazníků zahrnovalo digitalizaci dat ve formě databáze MS Access, kontrolu dat a následné statistické vyhodnocení, v rámci něhož byly výpovědi respondentů anket sumarizovány a případně sekundárně tříděny. Snahou bylo podchytit zásadní nosné názory, provést agregace požadavků šetřených skupin, definovat problémové oblasti k dalšímu řešení. Výstupy jsou v podobě tabulek s textovou interpretací.

6.5 Výsledky Jak vyplývá z následující sumační tabulky, za celou dobu šetření bylo na vymezených stanovištích s návštěvníky vyplněno více než 3 000 percepčních dotazníků, dotázáno tedy bylo 7,5 % všech turistů, kteří v době šetření prošli stanovišti.

celkem



léto 2007

jaro 2007

podzim 2006

léto 2006

stanoviště

jaro 2006

Počet vyplněných percepčních dotazníků

Tři prameny

59

143

90

121

193

270

336

606

Mezní Louka

165

254

176

241

268

582

522

1 104


34

130

56

128

86

218

216

434

Zadní Doubice

24

124

77

86

69

187

193

380

Purkartický les celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

65

172

81

87

100

233

272

505

347

823

480

663

716

1 490

1 539

3 029

47

Základní identifikační údaje respondentů Mezi návštěvníky NP České Švýcarsko převládají tuzemci, jejich podíl narůstá v letní sezóně, na jaře a na podzim se přibližuje podílu cizinců. Největší podíl připadá na Pražany, následují turisté z okolí (okresy Děčín a Ústí nad Labem). Ze zahraničních návštěvníků tvoří naprostou většinu Němci, především ze sousedního Saska, ostatní spolkové země jsou zastoupeny jen okrajově. Mimoevropští turisté zavítají do NP jen výjimečně.

Struktura respondentů dle věku vedlejší sezóna jaro, podzim)

věk

abs.

hlavní sezóna (léto)

v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

15-17 let

19

1,3

30

1,9

49

1,6

18-24 let

122

8,2

156

10,1

278

9,2

25-39 let

555

37,2

648

42,1

1 203

39,7

40-59 let

596

40,0

559

36,3

1 155

38,1

60 let a více

174

11,7

107

7,0

281

9,3

nevyplněno

24

1,6

39

2,5

63

2,1

1 490

100,0

1 539

100,0

3 029

100,0

celkem

Struktura respondentů dle země původu stát

vedlejší sezóna (jaro, podzim) abs.

Česká republika


v%

844

56,6

abs.

celkem

v%

1 200

78,0

abs.

v%

2 044

67,5

cizinci celkem

646

43,4

339

22,0

985

32,5

Německo

601

40,3

278

18,1

879

29,0

Holandsko

11

0,7

7

0,5

18

0,6

Polsko

8

0,5

12

0,8

20

0,7

Slovensko

6

0,4

10

0,6

16

0,5

Velká Británie

5

0,3

7

0,5

12

0,4

Francie

3

0,2

1

0,1

4

0,1

Rakousko

3

0,2

6

0,4

9

0,3

Rusko

1

0,1

1

0,1

2

0,1

Rumunsko

1

0,1

0

0,0

1

0,0

Švýcarsko

1

0,1

0

0,0

1

0,0

Belgie

1

0,1

7

0,5

8

0,3

Maďarsko

1

0,1

1

0,1

2

0,1

Litva

1

0,1

0

0,0

1

0,0

Kanada

1

0,1

0

0,0

1

0,0

Tchajwan

1

0,1

0

0,0

1

0,0

USA

1

0,1

0

0,0

1

0,0

Španělsko

0

0,0

1

0,1

1

0,0

Švédsko

0

0,0

1

0,1

1

0,0

Japonsko

0

0,0

1

0,1

1

0,0

Itálie

0

0,0

1

0,1

1

0,0

Estonsko

0

0,0

1

0,1

1

0,0

Turecko

0

0,0

1

0,1

1

0,0

nevyplněno celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

0

0,0

3

0,2

3

0,1

1 490

100,0

1 539

100,0

3 029

100,0

48

Podrobnější struktura tuzemských respondentů (dle okresu původu) okres



v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

Praha

231

27,4

223

18,6

454

22,2

Děčín

113

13,4

159

13,3

272

13,3

Ústí nad Labem

48

5,7

46

3,8

94

4,6

Liberec

37

4,4

55

4,6

92

4,5

Brno

30

3,6

43

3,6

73

3,6

Plzeň-město

16

1,9

38

3,2

54

2,6

Kladno

18

2,1

31

2,6

49

2,4

Česká Lípa

17

2,0

29

2,4

46

2,3

Hradec Králové

16

1,9

28

2,3

44

2,2

0

0,0

33

2,8

33

1,6

Pardubice Mladá Boleslav

15

1,8

17

1,4

32

1,6

Semily

0

0,0

29

2,4

29

1,4

Jihlava

0

0,0

26

2,2

26

1,3

Teplice

0

0,0

23

1,9

23

1,1

Ústí nad Orlicí

0

0,0

23

1,9

23

1,1

České Budějovice

0

0,0

20

1,7

20

1,0

Litoměřice

0

0,0

19

1,6

19

0,9

Praha-východ

0

0,0

17

1,4

17

0,8

Jičín

0

0,0

16

1,3

16

0,8

297

35,2

297

24,8

594

29,1

6

0,7

28

2,3

34

1,7

844

100,0

1 200

100,0

2 044

100,0

ostatní nevyplněno celkem

Podrobnější struktura německých respondentů (dle spolkové země původu) spolková země


Sachsen


v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

366

60,9

162

58,3

528

60,1

Berlin

56

9,3

18

6,5

74

8,4

Bayern

19

3,2

12

4,3

31

3,5

Brandenburg

29

4,8

2

0,7

31

3,5

Baden-Württemberg

26

4,3

4

1,4

30

3,4

Sachsen-Anhalt

23

3,8

4

1,4

27

3,1 2,6

Nordrhein-Westfalen

18

3,0

5

1,8

23

Thüringen

20

3,3

3

1,1

23

2,6

Niedersachsen

12

2,0

2

0,7

14

1,6

Hessen

6

1,0

6

2,2

12

1,4

Mecklenburg-Vorpommern

7

1,2

1

0,4

8

0,9

Hamburg

4

0,7

2

0,7

6

0,7

Bremen

1

0,2

4

1,4

5

0,6

Rheinland-Pfalz

1

0,2

1

0,4

2

0,2

Saarland nevyplněno celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

1

0,2

0

0,0

1

0,1

12

2,0

52

18,7

64

7,3

601

100,0

278

100,0

879

100,0

49

Délka pobytu a charakteristiky ubytování Většina respondentů odpověděla, že NP nenavštívili poprvé, přičemž podíl nových návštěvníků mírně stoupá v letní sezóně. Co se týče délky pobytu, bezmála třetina turistů přijíždí pouze na jeden den, u ubytovaných převládají krátkodobé – nejspíše víkendové – pobyty. V letní sezóně stoupá podíl týdenních rekreací, pobyty delší než 7 dní jsou ojedinělé. Nebyl zjištěn významný rozdíl v průměrném počtu noclehů mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky, pohybuje se kolem 3,5 přenocování, v letní sezóně narůstá na 4. Nejčastějším typem ubytování je penzion, poměrně často turisté volí i ubytování v kempu, a to i v jarní či podzimní sezóně. Nebyly zjištěny významné rozdíly ve způsobu ubytování mezi českými a zahraničními návštěvníky, cizinci snad jen trochu častěji volí hotel a privát. Ubytovaní jsou vcelku rovnoměrně rozmístěni po území NP a jeho nejbližším zázemí, mezi nejčastější místa ubytování patří Jetřichovice, které nabízejí širokou nabídku různých typů ubytování (viz kapitolu 3.3) a Mezní Louka, která je výhodně situována mezi hlavními cíli, tj. Pravčickou bránou a soutěskami (je zde hotel a kemp).

Struktura respondentů dle návštěvy Českého Švýcarska vedlejší sezóna (jaro, podzim)

Jste v Českém Švýcarsku poprvé?

abs.


v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

ano

581

39,0

705

45,8

1 286

42,5

ne

906

60,8

821

53,3

1 727

57,0

3

0,2

13

0,8

16

0,5

1 490

100,0

1 539

100,0

3 029

100,0

nevyplněno celkem

Struktura respondentů dle délky pobytu počet dní pobytu

mimosezóna (jaro, podzim) abs.

v%

sezóna (léto) abs.

celkem

v%

abs.

v%

1 den

520

34,9

434

28,2

954

31,5

2-4 dny

751

50,4

477

31,0

1228

40,5

5-7 dní

126

8,5

505

32,8

631

20,8

8-13 dní

30

2,0

54

3,5

84

2,8

14 a více dní

12

0,8

27

1,8

39

1,3

nevyplněno

51

3,4

42

2,7

93

3,1

1 490

100,0

1539

100,0

3029

100,0

celkem

Struktura respondentů dle délky pobytu – včetně jednodenních návštěvníků (průměrný počet dní pobytu) vedlejší sezóna (jaro, podzim)


celkem

tuzemští návštěvníci

2,6

4,2

3,5

zahraniční návštěvníci

3,0

3,5

3,2

návštěvníci celkem

2,8

4,1

3,4

vedlejší sezóna (jaro, podzim)


celkem

tuzemští návštěvníci

2,5

4,4

3,7

zahraniční návštěvníci

3,1

3,9

3,4


2,8

4,3

3,6

Struktura respondentů dle délky ubytování (průměrný počet noclehů)

Kolpron CZ, s.r.o.

50

Struktura respondentů dle způsobu ubytování způsob ubytování



v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

ubytovaní návštěvníci celkem: hotel

195

20,1

191

17,3

386

18,6

penzion

382

39,4

355

32,1

737

35,5

privát

89

9,2

79

7,1

168

8,1

vlastní chata, chalupa

62

6,4

119

10,8

181

8,7

kemp

136

14,0

260

23,5

396

19,1

jinak

101

10,4

101

9,1

202

9,7

5

0,5

0

0,0

5

0,2

970

100,0

1 105

100,0

2 075

100,0

79

14,6

136

15,4

215

15,1

214

39,6

283

32,1

497

35,0

nevyplněno celkem ubytovaní tuzemští návštěvníci: hotel penzion privát

41

7,6

56

6,4

97

6,8

vlastní chata, chalupa

55

10,2

112

12,7

167

11,8

kemp

68

12,6

207

23,5

275

19,4

jinak

80

14,8

87

9,9

167

11,8

3

0,6

0

0,0

3

0,2

540

100,0

881

100,0

1421

100,0

hotel

116

27,0

55

24,6

171

26,1

penzion

168

39,1

72

32,1

240

36,7

48

11,2

23

10,3

71

10,9

7

1,6

7

3,1

14

2,1

kemp

68

15,8

53

23,7

121

18,5

jinak

21

4,9

14

6,3

35

5,4

2

0,5

0

0,0

2

0,3

430

100,0

224

100,0

654

100,0

nevyplněno celkem ubytovaní zahraniční návštěvníci:

privát vlastní chata, chalupa

nevyplněno celkem

Struktura respondentů dle místa ubytování místo ubytování (část obce)



v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

Jetřichovice

117

12,1

186

16,8

303

14,6

Mezní Louka

82

8,5

200

18,1

282

13,6

Hřensko

63

6,5

106

9,6

169

8,1

Vysoká Lípa

56

5,8

81

7,3

137

6,6

Děčín

61

6,3

27

2,4

88

4,2

Doubice

46

4,7

41

3,7

87

4,2

Mezná

32

3,3

41

3,7

73

3,5

Chřibská

28

2,9

40

3,6

68

3,3

Hinterhermsdorf

32

3,3

18

1,6

50

2,4

Krásná Lípa

12

1,2

29

2,6

41

2,0

Kyjov

20

2,1

21

1,9

41

2,0

Na Tokáni

19

2,0

22

2,0

41

2,0

Srbská Kamenice

20

2,1

19

1,7

39

1,9

Bad Schandau

26

2,7

0

0,0

26

1,3

Česká Kamenice

13

1,3

13

1,2

26

1,3

Rynartice

12

1,2

13

1,2

25

1,2

Janov

19

2,0

0

0,0

19

0,9

Stará Oleška

0

0,0

14

1,3

14

0,7

Růžová

0

0,0

14

1,3

14

0,7

Studený

0

0,0

11

1,0

11

0,5

Kolpron CZ, s.r.o.

51

místo ubytování (část obce)



v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

Rumburk

0

0,0

10

0,9

10

Kytlice

0

0,0

10

0,9

10

0,5

197

20,3

132

11,9

329

15,9

ostatní místa

0,5

nevyplněno

115

11,9

57

5,2

172

8,3

celkem

970

100,0

1 105

100,0

2 075

100,0

Pohyb respondentů po Národním parku, hlavní cíle Nejvíce návštěvníků se na výchozí místo denního výletu dostává autem (48,3 %) – do této skupiny nejspíše spadají jednodenní turisté. Vzhledem k tomu, že ti představují 31,5 %, auto k denním výletům musí používat i část ubytovaných. Naopak pouze 35 % respondentů vyráží na výlet pěšky – ubytovaných je přitom 68,5 %. Znamená to, že poměrně velká část turistů je ubytována natolik daleko, že k denním výletům musejí použít dopravní prostředek. Z hromadné dopravy je nejméně využíván vlak, který však přímo NP neprojíždí (nejbližší zastávky jsou ve Hřensku při jeho západní hranici a v Krásné Lípě u východní hranice). Rovněž linkové autobusy využije méně než desetina turistů; hlavní překážkou je nedostatečné propojení mezi západní a východní částí NP (např. z Hřenska do Jetřichovic je většinou nutno cestovat přes Děčín, spojení mezi Mezní Loukou a Vysokou Lípou funguje pouze od června do září, a to jen o víkendech ve dvouhodinových intervalech).

Struktura respondentů dle způsobu příjezdu/příchodu na denní výlet způsob příjezdu/příchodu



v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

návštěvníci celkem: auto

765

51,3

699

45,4

1 464

linkový autobus

87

5,8

138

9,0

225

7,4

zájezdový autobus

80

5,4

47

3,1

127

4,2

vlak od domu pěšky nebo na kole nevyplněno celkem

48,3

52

3,5

32

2,1

84

2,8

476

31,9

584

37,9

1 060

35,0

30

2,0

39

2,5

69

2,3

1 490

100,0

1 539

100,0

3 029

100,0 45,9

tuzemští návštěvníci: auto

395

46,8

544

45,3

939

linkový autobus

58

6,9

115

9,6

173

8,5

zájezdový autobus

53

6,3

29

2,4

82

4,0


31

3,7

17

1,4

48

2,3

292

34,6

465

38,8

757

37,0

15

1,8

30

2,5

45

2,2

844

100,0

1200

100,0

2 044

100,0 53,3

zahraniční návštěvníci: auto

370

57,3

155

45,7

525

linkový autobus

29

4,5

23

6,8

52

5,3

zájezdový autobus

27

4,2

18

5,3

45

4,6


Kolpron CZ, s.r.o.

21

3,3

15

4,4

36

3,7

184

28,5

119

35,1

303

30,8

15

2,3

9

2,7

24

2,4

646

100,0

339

100,0

985

100,0

52

Co se týče hlavních turistických cílů, jednoznačným magnetem je Pravčická brána, více než polovina návštěvníků zavítá také do soutěsek. Znovu to potvrzuje vyšší intenzitu zatížení západní části NP, do Kyjovského údolí na severovýchodě se vydá jen čtvrtina turistů. Právě Pravčická brána jako jediný cíl, případně v kombinaci se soutěskami, byla uváděna nejčastěji mezi navštívenými místy. Mnohdy se k těmto dvěma cílům přidávala Malá Pravčická brána a v letní sezóně, kdy byly obvyklé delší trasy, i Dolský mlýn a Kyjovské údolí. V oblibě jednotlivých cílů nebyly zjištěny významné rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky.

Struktura respondentů dle navštívených cílů cíl



v %*

abs.

celkem

v %*

abs.

v %*

návštěvníci celkem: Pravčická brána

989

66,4

1 095

71,2

2 084

68,8


401

26,9

548

35,6

949

31,3

soutěsky na řece Kamenici

762

51,1

953

61,9

1 715

56,6

Kyjovské údolí

330

22,1

469

30,5

799

26,4

Dolský mlýn

265

17,8

407

26,4

672

22,2

nic z výše uvedeného

190

12,8

196

12,7

386

12,7

tuzemští návštěvníci: Pravčická brána

556

65,9

884

73,7

1 440

70,5


223

26,4

463

38,6

686

33,6


461

54,6

773

64,4

1 234

60,4

Kyjovské údolí

202

23,9

385

32,1

587

28,7

Dolský mlýn

140

16,6

365

30,4

505

24,7


108

12,8

129

10,8

237

11,6 65,4

zahraniční návštěvníci: Pravčická brána

433

67,0

211

62,2

644


178

27,6

85

25,1

263

26,7


301

46,6

180

53,1

481

48,8

Kyjovské údolí

128

19,8

84

24,8

212

21,5

Dolský mlýn

125

19,3

42

12,4

167

17,0

82

12,7

67

19,8

149

15,1


* V procentech z celkového počtu návštěvníků, resp. tuzemských návštěvníků, resp. zahraničních návštěvníků v dané sezóně. Součet nedává 100, protože někteří turisté navštívili více než jeden cíl.

Struktura respondentů dle kombinace navštívených cílů kombinace cílů*



v %**

abs.

celkem

v %**

abs.

v %**

návštěvníci celkem: SOUT – PB

307

20,6

304

19,8

611

20,2

PB

222

14,9

155

10,1

377

12,4

SOUT – PB – MPB

113

7,6

134

8,7

247

8,2

71

4,8

170

11,0

241

8,0

106

7,1

80

5,2

186

6,1

SOUT – PB – MPB – KU – DM KU SOUT žádný z určených cílů

Kolpron CZ, s.r.o.

76

5,1

56

3,6

132

4,4

190

12,8

196

12,7

386

12,7

53

kombinace cílů*



v %**

abs.

celkem

v %**

abs.

v %**

tuzemští návštěvníci: SOUT – PB

209

24,8

234

19,5

443

21,7

90

10,7

116

9,7

206

10,1

PB SOUT – PB – MPB – KU – DM

47

5,6

149

12,4

196

9,6

SOUT – PB – MPB

63

7,5

100

8,3

163

8,0

KU

66

7,8

58

4,8

124

6,1

SOUT – PB – MPB – DM

27

3,2

70

5,8

97

4,7

SOUT

45

5,3

37

3,1

82

4,0

108

12,8

129

10,8

237

11,6

132

20,4

39

11,5

171

17,4

SOUT – PB

98

15,2

70

20,6

168

17,1

SOUT – PB – MPB

50

7,7

34

10,0

84

8,5

KU

40

6,2

22

6,5

62

6,3

SOUT

31

4,8

19

5,6

50

5,1

SOUT – PB – MPB – KU – DM

24

3,7

21

6,2

45

4,6

žádný z určených cílů

82

12,7

67

19,8

149

15,1

žádný z určených cílů zahraniční návštěvníci: PB

Poznámka: Jsou uvedeny jen kombinace s více než 5 % návštěvníků alespoň v jedné sezóně (uvedenými kombinacemi jsou pokryty cca ¾ návštěvníků). * SOUT = soutěsky na řece Kamenici, PB = Pravčická brána, MPB = Malá Pravčická brána, KU = Kyjovské údolí, DM = Dolský mlýn. ** V procentech z celkového počtu návštěvníků, resp. tuzemských návštěvníků, resp. zahraničních návštěvníků v dané sezóně.

Návštěvnické hodnocení Národního parku Při hodnocení Národního parku měli respondenti možnost volit z několika předem definovaných okruhů (viz následující tabulku), ale mohli rovněž uvést vlastní volné připomínky (položka „jiné“). Celých 58 % návštěvníků na tuto otázku vůbec neodpovědělo, případně odpověděli, že jsou spokojeni. Procentuální rozdělení připomínek mezi zbývajících 42 % je uvedeno v následující tabulce. Mezi hlavní problémové okruhy patří doprava, a to jak individuální, kdy si turisté stěžují na nedostatek parkovacích míst, tak hromadná. Hromadná místní doprava je o něco lépe hodnocena v letní sezóně, kdy je patrně nasazováno více spojů. Ostatní turistická infrastruktura (kvalita a značení pěších cest, ubytování a stravování) je hodnocena spíše dobře – z celkového počtu turistů, tj. včetně spokojených, mělo připomínky k některé z jejích složek maximálně 5 %.

Struktura respondentů dle hodnocení Národního parku Co chybí, nevyhovuje?



v%

abs.

celkem

v%

abs.

v%

možnost parkování

107

16,8

125

19,6

232

18,2

místní doprava

124

19,5

104

16,3

228

17,9

vhodné stravování

71

11,2

95

14,9

166

13,0

značení v terénu

72

11,3

90

14,1

162

12,7

je zde moc turistů

71

11,2

54

8,5

125

9,8

informace o území

55

8,6

56

8,8

111

8,7

kvalita pěších cest

47

7,4

53

8,3

100

7,9

vhodné ubytování

44

6,9

33

5,2

77

6,0

jiné

230

36,2

261

41,0

491

38,6

celkem respondentů

636

129,1*

637

136,7*

1 273

132,9*

* Součet nedává 100 %, neboť respondenti mohli uvést více možností.

Kolpron CZ, s.r.o.

54

Při vyhodnocování volných odpovědí bylo možno vysledovat několik problémových oblastí: −

kolize pěších a cykloturistů: byly zaznamenány vzájemné stížnosti, kdy pěší kritizují pohyb cyklistů po turistických trasách, a to i tam, kde je výslovný zákaz, cyklisté si naopak stěžují na nedostatek cyklotras a zákazy vjezdu do určitých míst (především mezi Tokání a Panenskou jedlí); rovněž infrastruktura pro cyklisty je považována za nedostatečnou (chybějí cyklobusy či cyklovleky, stojany na kola atp.),

−

vysoké ceny: zejména se turistům nelíbí výše vstupného do hlavních atraktivit (Pravčická brána a soutěsky), drahé je podle respondentů rovněž ubytování, stravování a parkovné, především v Hřensku,

−

vybavenost: zatímco ubytování a restaurace byly hodnoceny až na výjimky pozitivně, turistům chybí spíše drobná doplňková vybavenost, jako např. kiosky, občerstvení, bankomaty, lavičky, odpočinková místa na trasách, odpadkové koše, veřejné záchody, pítka, informační tabule v cizích jazycích, zábradlí na vyhlídkách a v soutěskách atd.; co se týče ubytování, několikrát byly zmiňovány špatné hygienické podmínky v kempu Mezní Louka (zápach),

−

místní autobusová doprava: ačkoli byla jednou z předem daných možností, respondenti často své stížnosti dále specifikovali; nejčastěji jim vadila nízká frekvence spojů, nedostatečné spojení mezi Hřenskem a Jetřichovicemi (přímé spojení funguje jen o víkendu v letní sezóně), nedostatek informací o jízdních řádech, málo zastávek; samostatnou kapitolou je nedostatek cyklobusů,

−

vietnamské stánky a tržnice v Hřensku: toto je vnímáno opravdu negativně (často padalo slovo ostuda), a to zejména tuzemskými návštěvníky; úzce s tím souvisí i několikrát zmíněná přílišná komercionalizace území.

Kolpron CZ, s.r.o.

55

7. Pedologický monitoring 7.1 Úvod Hlavním předmětem ochrany v Národním parku je unikátní geomorfologie příznačná pro pískovcová území. Jsou to skalní hřbety, stěny, skalní věže, brány i hluboké strmé soutěsky. Menšími výtvory eroze na pískovcových skalách jsou převisy, skalní okna, římsy, voštiny, pseudoškrapy apod. Zejména tyto menší útvary jsou ohroženy množstvím a často i nedisciplinovaností návštěvníků. Již dříve bylo nutno zakázat pohyb turistů po vrcholu Pravčické brány a dozděním ztužit zvětrávající pilíř Malé Pravčické brány.

7.2 Lokalizace a geologické poměry Území Národního parku České Švýcarsko patří z hlediska regionálního geologického členění k České křídové pánvi, k tzv. labské pískovcové oblasti. Předmětem ochrany jsou geomorfologické jevy, příznačné pro pískovcová území, endemická vegetace, původní smíšené porosty se smrkem a početná fauna obratlovců i bezobratlých. Skalní podklad zájmového území je budován sedimentárními horninami svrchní křídy, které jsou lokálně protnuty neogenními vulkanity. Komplex křídových sedimentů vznikal v rozmezí před 90-88 miliony let (stupně cenoman a turon) a jeho denudační relikt dnes dosahuje mocnosti kolem 450 m. Je tvořen perucko-korycanským, bělohorským a jizerským souvrstvím. Bazální člen, perucko-korycanské souvrství, zůstává v celém rozsahu ukryt pod povrchem. Jedná se o sediment vzniklý v období rychlé transgrese a nepravidelného snosu sedimentů do lokálních paleokoryt, depresí a nerovností. Je tvořen polohami pestrých žluto-rezavých jílovců a pískovců, které mohou být střídány jílovcem se zvýšeným obsahem fosilního organického detritu s drobnou příměsí sulfidů. Po definitivním zalití Českého masivu křídovým mořem, v období cca před 90 miliony let, došlo k ustálení sedimentačních poměrů, které se navenek projevilo vznikem homogenních sedimentárních hornin bez výraznějších litologických změn. Ve svrchním oddílu perucko-korycanského souvrství se již setkáváme se světle šedobílým hrubozrnným kaolinickým pískovcem, který může být prostoupen puklinami s rezavohnědou limonitickou výplní. V koruně souvrství bývá vyvinuta poloha s výraznou příměsí jemně rozptýleného tmavozeleného minerálu glaukonit. Tato tmavá poloha kontrastně přechází do světle šedobéžových pískovců bělohorského souvrství. Bělohorské pískovce jsou střednozrnné až hrubozrnné, ve svém uložení hrubě lavicovité a lze na nich pozorovat typické křížové zvrstvení. Bez výrazného makroskopického rozdílu přecházejí do souvrství jizerského, se kterým společně budují prakticky homogenní polohu pískovců, mocnou cca 400 m. Pískovcová série jizerského souvrství může obsahovat podřízené tenké polohy jemnozrnných písčitých prachovců.

Kolpron CZ, s.r.o.

56

S pískovci bělohorského souvrství se dnes setkáváme při bázi svahů kolem hlouběji erodujících vodotečí – v kaňonech Labe, Kamenice a Velké Bělé. Podklad většiny rozlohy Národního parku je pak tvořen pískovci jizerského souvrství. Křídová sedimentace v zájmovém území pokračovala sedimentací slínovců, vápenců a jílovců, řazených k mladším souvrstvím. Tyto horniny již byly v zájmovém území v celém rozsahu erodovány a setkáváme se s nimi jižněji, mimo prostor Národního parku. Křídové pískovce jsou postiženy pravidelným systémem vertikálních diskontinuit, podél kterých se rozpadají do bloků – kvádrů. Selektivní erozí podél puklin jsou z okrajových partií skalních srubů postupně oddělovány solitérní skalní věže, případně celá skalní města. Dominantními směry puklin jsou směr rovnoběžný s krušnohorským zlomovým pásmem (JZ-SV) a směr kopírující českokamenické zlomové pásmo (SZS-JVJ), respektive směr Lužického přesmyku (SZ-JV). Tyto směry přednostního tektonického oslabení se projevují zejména v říční síti, která svoje řečiště volí nejčastěji podél pevnostně oslabených zón, tj. podél zlomových struktur. Sedimentární horniny České křídové pánve jsou v širším okolí protknuty několika vulkanity terciérního (neogenního) stáří, které dnes tvoří výrazné krajinné dominanty Růžovský vrch, Suchý vrch, Stražiště a další. Jedná se o relikty někdejších podstatně vyšších vulkanických elevací, které vznikaly komínovitým výstupem magmatu a do současného kuželovitého tvaru byly formovány až druhotně, erozivní činností. V podloží kup se nacházejí křídové horniny a vlastní tělesa přívodových kanálů – sopouchů – tvoří pouze úzkou válcovitou strukturu pod centrální části kupy. Z petrologického hlediska jsou kupy tvořeny tmavými alkalickými bazaltoidy s proměnlivým obsahem olivínu, sodalitu a melilitu. Kvartérní pokryv zájmového území dosahuje mocností zpravidla do 2 m, místy však i více než 5 m, a odráží zejména silné fyzikální zvětrávání hornin. Z genetického hlediska zde rozlišujeme následující hlavní typy kvartérních sedimentů: −

Terasové sedimenty. Terasové sedimenty vznikaly v interstadiálech uvnitř ledových dob nebo na konci ledových dob, kdy bylo řekami unášeno veliké množství klastického materiálu, který se ukládal v místech zpomalení toku. Litologicky se jedná zejména o písčité štěrky a hlinité až jílovité písky, které mohou být v zájmovém území zastiženy v několika úrovních podél toku Labe. V daných geomorfologických poměrech se však celkově jedná spíše o okrajový typ kvartérních usazenin.

−

Eolické sedimenty. Jedná se o sedimenty vzniklé činností větru v období interglaciálů. Geneticky se jedná zejména o tzv. spraše a sprašové hlíny. Jsou reprezentovány silně vápnitými nízkoplastickými jíly, které mohou lokálně obsahovat polohy s drobným podílem slídnatých písků. Tyto zeminy jsou náchylné ke vzlínání podzemních vod. V geologické minulosti proto často docházelo k jejich druhotnému zpevnění, kdy se ze vzlínajících podzemních vod vysrážel jemný vápnitý tmel, který sprašové akumulace zpevnil. Vzlínání a redistribuce vápnitých vod může ve spraších vytvořit drobné kulovité sraženiny – konkrece, nebo jemnou bílou kresbu připomínající podhoubí, které se říká pseudomycélium. Sprašovými hlínami rozumíme krátce přeplavené, nebo svahově přemístěné spraše. Litologicky se rovněž jedná o nízkoplastické jíly, zpravidla však obsahují příměs drobných valounků nebo úlomků podložních hornin. Jejich rozšíření je na území Národního parku poměrně rozsáhlé, zejména v okolí Mezní Louky, Kamenické stráně, Na Všemilské Planině a v okolí Růžové a Janova. Téměř vždy se jedná o plochy s pastvinami a poli mimo les.

−

Deluviální sedimenty. Deluviální sedimenty představují nejrozšířenější genetický typ kvartérních zemin. Na jejich vzniku se spolupodílí mnoho fenoménů, jako jsou mrazové namáhání hornin a

Kolpron CZ, s.r.o.

57

zemin, svahový transport, vodní a větrná eroze a prosté zvětrávání jemného tmelu pískovců. S ohledem na místní morfologickou pozici obsahují deluvia proměnlivý podíl kamenů až balvanů zvětralého pískovce s písčitou a hlinitojílovitou výplní. Deluviální sedimenty po obvodu vulkanických elevací obsahují vysoký podíl úlomků pevného navětralého bazaltu a zpravidla mají vyšší podíl jílovité frakce. Deluvia pískovců představují nejrozšířenější typ kvartérních sedimentů a nejvyšší mocnosti dosahují na úpatí méně strmých svahů. −

Aluviální sedimenty. Aluviální sedimenty vznikají na dně protékaných údolí, a proto bývají též nazývány nivní sedimenty. Zpravidla se jedná o zahliněné písčité štěrky. V místě bezodtokých depresí mohou vznikat i pohřbené humózní a bahnité horizonty. Obecně se jedná o vertikálně i horizontálně variabilní typ zemin, který odráží místní geologickou stavbu, morfologii terénu a unášecí schopnost vodoteče. Větší rozšíření mají údolí Kamenice a Chřibské Kamenice před jejich soutokem v místě zvaném U Ferdinanda. V aluviálních náplavech se vyskytují i polohy organických sedimentů, hnilokaly a slatiny. Nad Dolským Mlýnem se uchovalo v místě výstupu artézského pramene nevelké rašeliniště na pískovcovém podkladu, které je chráněno jako přírodní památka.

Geodynamické jevy. Vlastní území NP i jeho širší okolí představuje klasickou lokalitu výskytu svahových deformací, popisovaných zejména v Labském kaňonu. Setkáváme se zde s vyklápěním skalních věží po svahu a proti svahu, vznikem blokových polí, blokových sesuvů a se skalním řícením. V prostoru vlastního Národního parku nebyl dosud rozsah svahových deformací plošně mapován (údaj převzat z webových stránek ČGS – Geofondu). V evidenčních záznamech České geologické služby jsou v současnosti registrovány pouze svahové deformace v bezprostředním okolí obce Hřensko. Tyto deformace se nacházejí ve svazích nad údolím Kamenice a Labe. Jedná se o čtyři aktivní a jeden potenciální frontální sesuv, postihující bázi deluvií pod pískovcovými skalními věžemi. V databázi jsou vedeny pod čísly 6646, 7042, 7044, 7045 a 7043. Deformace představují potenciální riziko pro obytné a jiné objekty v obci. Jejich rozsah byl naposledy revidován v roce 2003. Při naší práci v letech 2006 a 2007 jsme se s novými projevy svahových deformací a skalního řícení nesetkali. Těžba surovin. V prostoru Národního parku jsou evidována dvě zrušená, dosud netěžená ložiska. Jedná se o ložisko polymetalických rud číslo 9319900 „Jurská bradla“, které zasahovalo do území podél severovýchodního okraje Národního parku v blízkosti obcí Kopec, Vlčí hora a Dlouhý důl, a ložisko radioaktivních surovin „Jetřichovice“, které bylo vyznačeno mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi a je evidováno pod číslem 9359900.

7.3 Sledování erozních projevů 7.3.1 Cíle a typy sledování Cílem bylo postihnout vliv turistického využívání území Českého Švýcarska na vznik a vývoj erozních jevů v prostředí, kde skalní útvary a podloží cest tvoří druhohorní relativně měkké pískovce, povrch cest a půdní substrát středně zrnité písky s kolísavým podílem jemnozrnné (jílovité a prachovité) frakce. Při přípravě a realizaci terénního výzkumu byly v maximální míře využity zkušenosti získané v rámci sledování antropogenní a dešťové eroze ve vztahu k turistické zátěži v CHKO Český ráj.

Kolpron CZ, s.r.o.

58

−

Měření a vizuální sledování eroze na hlavních turistických trasách Ke sledování erozních jevů jsme na území Národního parku České Švýcarsko na frekventovaných trasách založili pevné body k umístění měřícího rámu nebo svazku tyčí k měření vzniku a vývoje eroze související s turistikou.

−

Měření a vizuální sledování eroze mimo hlavní turistické trasy a opotřebení skal v jejich blízkosti Na dalších vhodných místech jsme sledovali vývoj a rozsah antropogenní eroze a poškozování skal v souvislosti s horolezeckou činností a pohybem návštěvníků mimo hlavní trasy. Pro toto sledování jsme využili zejména metodu fotografické dokumentace, měření od pevných bodů a sledování snížení povrchu od obnažených kořenů vegetace.

7.3.2 Postupy měření Místa vhodná ke sledování erozních projevů souvisejících s pohybem návštěvníků jsme konzultovali před začátkem terénních prací na Správě Národního parku v Krásné Lípě. Měření na hlavních turistických trasách jsme prováděli pomocí měřícího rámu nebo svazku tyčí. Tam, kde nebylo možné rám či svazek tyčí instalovat, převážně mimo hlavní turistické trasy, jsme využili jako odměrné body přírodní prvky, obnažené kořeny vegetace nebo skalní výstupky. Ke sledování erozních projevů na turistických cestách jsme použili čtvercový měřící duralový rám vlastní konstrukce. Rám má rozměry 190x190 cm a je rozdělený vnitřním křížem z napnutého lanka na čtyři kvadranty (viz foto 1 a 3). Vrcholy rámu jsou označeny písmeny A, B, C, D počínaje od pravého dolního rohu (bod A) ve směru pohybu hodinových ručiček. Bod A1 je v polovině prvního kvadrantu, bod A2 je v polovině dolní strany rámu, bod A3 je v polovině druhého kvadrantu. Levý spodní vrchol rámu je označen jako B. Bod B1 a další body až B3 pokračují podle stejného systému. Celé číslování po obvodu má tuto řadu: A, A1, A2, A3, B, B1, B2, B3, C, C1, C2, C3, D, D1, D2, D3. Střed vnitřního lankového kříže je označen S1, středy stran vnitřního kříže jsou označeny S2, S3, S4, S5. Na úzkých pěšinách jsme použili svazek tyčí, viz foto 19 a 26. V tomto případě jsme měřili pouze ve třech bodech označených S1, S2, S3. Měření jsme prováděli ve dvou letech, v letním a podzimním období v roce 2006 a jarním a podzimním období v roce 2007. Tím jsme získali řadu 4 měření za 14 měsíců od srpna 2006 do září 2007 včetně. Záměrně jsme měření prováděli zejména mimo hlavní turistickou sezónu, kdy je pohyb návštěvníků v místech měření řidší.

7.3.3 Místa měření Na území Národního parku České Švýcarsko jsme sledovali erozní jevy na 16 místech, která jsou přehledně uvedena v tabulce v kapitole 7.5 a dále v mapovém schématu. Měřící místo 1 je na úzké pěšině pod Malou Pravčickou bránou (foto 22). Pěšina odbočuje z červené turistické trasy mezi Smolným kamenem a Milířištěm severně od Vysoké Lípy. V krátkém prudkém stoupání k Malé Pravčické bráně turisté vyhledávají nejsnadnější cestu, takže lesní půda je zde sešlapána v širším pruhu. Měření jsme uskutečnili na SV straně brány od obnaženého kořene. Povrch terénu okolo skalního útvaru Malé Pravčické brány je tvořen středně zrnitým křemenným pískem. V roce 2006 během letního měření bylo slunečno, bezvětří a místem neprošel žádný turista v létě ani

Kolpron CZ, s.r.o.

59

na podzim, kdy slabě pršelo. V roce 2007 během jarního měření bylo slunečno, bezvětří a místem neprošel žádný turista. Na podzim bylo zamračeno, bezvětří a místem prošli 2 turisté. Měřící místo 2 je na červené turistické trase mezi Smolným kamenem a Milířištěm pod vyhlídkou hrad Šaunštejn severně od Vysoké Lípy (foto 27). Na této dosti frekventované trase jsme měřili sešlap na pěšině s písčitým povrchem od vystouplého kořene borovice. V roce 2006 během letního měření bylo slunečno, bezvětří a měřeným místem prošlo 6 turistů. Na podzim zde nebyli turisté, slabě pršelo. V roce 2007 během jarního měření bylo slunečno, bezvětří a měřeným místem prošli 3 turisté. Na podzim zde prošli 2 turisté, bylo zamračeno a bezvětří. Měřící místo 3. Severovýchodním směrem od Jetřichovic vede zpevněná komunikace do Haťového dolu se žlutou turistickou značkou. U skalního masivu Karlova výšina z ní odbočuje strmá pěšina k málo znatelným zbytkům hradu Falkenštejn (foto 7). Na této pěšině s písčitým povrchem jsme založili měřící místo 3. V roce 2006 během letního měření zde prošli 2 turisté, bylo slunečno, bezvětří. Na podzim bylo zataženo, prošli zde 3 turisté. V roce 2007 během jarního měření zde prošli 2 turisté, bylo slunečno, bezvětří. Na podzim bylo oblačno, prošli zde 2 turisté. Podklad úzké pěšiny mezi skalami tvoří středně zrnitý písek a pískovcové kameny. Písek je nakypřený a do hloubky až 10 cm rozšlapaný, což usnadňuje dešťovou erozi. Měřící místo 4 je založeno na cestě se zelenou turistickou značkou severním směrem od Jetřichovic ke Kesslerově desce u nízké skalní věže Oldříšek s místním názvem Na Bídě. Relativně široká cesta zde obchází samostatný skalní blok (foto 3), který patří k vyhledávaným horolezeckým objektům. Měkčí kaolinický středně zrnitý pískovec je zejména ve spodní části bloku obroušen. K měření jsme použili rám stabilizovaný v okraji cesty dvěma ocelovými hřeby. V roce 2006 v době letního měření bylo slunečno, bezvětří, místem neprošli žádní turisté. V době podzimního měření bylo zataženo s občasným deštěm, místem prošel jeden turista. V době jarního měření roku 2007 bylo zataženo, bezvětří, místem neprošli žádní turisté. V době podzimního měření bylo oblačno, místem prošli 3 turisté. Měřící místo 5 se nachází na pěšině ve skalní soutěsce na modré turistické trase k Dolskému mlýnu, jižním směrem od Vysoké Lípy. Pěšina zde prudce klesá mezi skalními stěnami k říčce Kamenici. Místy je upravena dřevěnými a pískovcovými schody k usnadnění pohybu a zmírnění vodní eroze. V širších úsecích turisté volí snadnější chůzi mimo cestu. Měření jsme provedli v zúženém profilu pomocí svazku tyčí (foto 19). V roce 2006 v letním období zde za slunečného počasí prošlo 6 turistů, při podzimním měření za slabého deště zde neprošel nikdo. V roce 2007 v jarním období zde za slunečného počasí nebyl žádný turista, při podzimním měření za slabého deště zde neprošel také nikdo. Měřící místo 6 leží západně od Vysoké Lípy na odbočce z modré turistické trasy ke skalní vyhlídce Ptačí kámen. Pěší cesta odbočky má nejprve písčitý povrch, který je ve stoupání zcela erodován až na pískovcové podloží (foto 18). Na pískovci je spleť kořenů stromů. Od obnaženého kořene břízy jsme odměřili mocnost erodovaného substrátu a lesní půdy. Závěr cesty na vyhlídku Ptačí kámen vede již pouze po pískovcové skále, i když vzdušné kořeny ukazují, že i zde býval nepříliš mocný půdní pokryv. V roce 2006 během letního měření zde prošli 4 turisté, bylo slunečno se slabým větrem, na podzim bylo zataženo, silný vítr, žádní turisté. V roce 2007 během jarního a podzimního měření zde nebyli turisté, na jaře bylo slunečno, na podzim naopak zataženo. Měřící místo 7. V Edmundově soutěsce, dříve nazývané Tichá, která začíná na východní straně Hřenska, jsme měřili rámem stabilizovaným dvěma ocelovými hřeby a sloupkem zábradlí. Tato velmi frekventovaná cesta, která patří k nejnavštěvovanějším turistickým trasám v Českém Švýcarsku, má

Kolpron CZ, s.r.o.

60

částečně zpevněný povrch. V roce 2006 i 2007 jsme měření uskutečnili pozdě večer, kdy tudy již neprocházeli turisté. Měřící místo 8. Z velmi frekventované turistické trasy od Tří pramenů k Pravčické bráně odbočuje v horním úseku pěšina k jeskyni Českých bratří (foto 25). Ta, i okolní převisy, je často používána jako polní záchod. Na této odbočce jsme měřili hloubku sešlapu od kořenů vegetace. V letním období roku 2006 bylo slunečno, bezvětří, prošli 4 turisté. Na podzim bylo větrno, zataženo, neprošel žádný turista. V jarním období roku 2007 bylo oblačno, bezvětří, prošli 2 turisté. Na podzim bylo zataženo, prošlo zde 18 turistů. Měřící místo 9 je na odbočce ke skalní skupině Žluté cimbuří z cesty od Jetřichovic ke Kesslerově desce, poblíž měřícího místa 4. Pěšina k častěji navštěvované skalní skupině má povrch ze středně zrnitého písku, který snadno podléhá erozi. Hloubku eroze jsme měřili od skalních výstupků. Na skále podél výstupové cesty je patrné ohlazení a olámání stupů horolezci. V létě 2006 bylo slunečno, na podzim zataženo, během měření nenavštívili místo ani turisté ani horolezci. Na jaře 2007 bylo zataženo, na podzim slunečno, během měření nenavštívili místo ani turisté ani horolezci. Mezi letním měřením v roce 2006 a jarním měřením 2007 zde došlo k úpravám terénu za účelem zmenšení vlivu dešťové eroze a eroze sešlapem (foto 13, 14, 16). Měřící místo 10. Od hotelu Na Vyhlídce v Mezné vede zelená turistická značka do Divoké soutěsky na Mezní můstek. Cesta je dlážděna pískovcovými kameny, je opatřena zábradlím a ani při dešti není kluzká. Zatáčky cesty si turisté zkracují loukou. Sešlap v písčitém jílu na této zkratce jsme měřili svazkem tyčí (foto 26). Při letním měření v roce 2006 bylo zataženo a prošli zde 2 turisté, na podzim za slabého deště zde prošel 1 turista. Při jarním měření v roce 2007 bylo zataženo a neprošel žádný turista, na podzim za silného deště zde prošli 3 turisté. Měřící místo 11 je na pěší cestě od kempu v Mezní Louce směrem na Malou Pravčickou bránu v úseku společné zelené a červené turistické trasy (foto 24). Při chůzi po této trase se turisté pohybují mimo značenou cestu v okolním lese. Mimo erozi v cestě s hlinitopísčitým povrchem dochází i k sešlapávání lesní půdy. Měření jsme uskutečnili na obnaženém kořeni smrku. Při letním měření v roce 2006 bylo slunečno a místem prošli 3 turisté, na podzim bylo zataženo s deštěm, bez turistů. Při jarním měření roku 2007 bylo zataženo, na podzim slabě pršelo a v obou případech zde neprošli žádní turisté. Měřící místo 12. Na frekventované pěší cestě na červené turistické trase od Pravčické brány k Mezní Louce jsme měřili erozní projevy pomocí měřícího rámu. Jeho polohu jsme stabilizovali dvěma ocelovými hřeby v okraji cesty (foto 1). Rozsah dlouhodobého sešlapávání povrchu cesty je patrný na obnažených kořenech vegetace. Povrch cesty tvoří hlinitý písek středně zrnitý až jemnozrnný s kameny pískovce. V letním období roku 2006 bylo slunečno a prošlo zde 17 turistů, na podzim bylo zataženo, prošli 2 turisté a projel 1 cyklista. V jarním období roku 2007 bylo slunečno a prošlo zde 15 turistů, na podzim bylo zataženo a prošli 32 turisté. Měřící místo 13. Na cestě z Mezní Louky k Malé Pravčické bráně na červené turistické trase jsme měřili pod strmějším stoupáním zpevněným kládami. Zde se turisté, kteří jsou v předchozím úseku částečně rozptýleni po lese, soustřeďují pod schodištěm, kde ve slabě zahliněném písku vzniká hlubší deprese (foto 23). Měřící místo jsme stabilizovali dvěma ocelovými hřeby a měřili svazkem tyčí. Po dobu letního měření v roce 2006 zde za slunečného počasí prošli 4 turisté, na podzim pršelo a neprošel žádný turista. Po dobu jarního měření v roce 2007 zde při zatažené obloze prošli 2 turisté, na podzim pršelo a neprošel žádný turista.

Kolpron CZ, s.r.o.

61

Měřící místo 14. Na přístupové cestě od Tří pramenů k Pravčické bráně je intenzivní pohyb turistů. Cesta má pískový a pískovcový povrch, někde je zpevněna dřevěným chodníkem. Měřící místo 14 stabilizované ocelovými hřeby je na foto 2. V letním termínu roku 2006 bylo slunečno, při čekání na vhodný okamžik zde prošlo 80 turistů. Při měření na podzim pršelo a prošlo 6 turistů. Během našeho měření na jaře 2007 zde prošlo 12 turistů a bylo oblačno. V podzimním termínu pak bylo zataženo, při měření zde prošlo 15 turistů. Měřící místo 15 je na červené turistické trase mezi měřícími místy 12 a 14 v úseku cesty pod masívem Pravčické brány (foto 11). V cestě vystupují obnažené kořeny, na jednom z nich jsme měřili sešlap na této cestě. Cesta zde má písčitý a pískovcový povrch. Intenzitu sešlapu dokumentuje foto 12. Při dešti v tomto úseku cesty dochází k vyplavování písku, erozi a zatrhávání okraje cesty. V roce 2006 zde za slunečného počasí prošli 32 turisté, na podzim za deště jen 9 turistů. Při jarním měření roku 2007 bylo slunečno a prošlo zde 6 turistů, na podzim bylo zataženo a prošlo 11 turistů. Měřící místo 16 (foto 5) se nachází na pěší cestě s hlinitopísčitým povrchem severně od Jetřichovic poblíž skalního masívu Havraní skála, kóta 393. Trasa je značena červeně. K měření jsme použili měřící rám stabilizovaný dvěma ocelovými hřeby. V období mezi podzimním měřením v roce 2006 a jarním měřením v roce 2007 byla cesta upravována osazením příčných dřevěných prahů (foto 4). Jeden práh je osazen přímo do měřícího profilu, což zcela zkreslilo výsledky měření v roce 2007. V době letního měření roku 2006 bylo slunečno, bezvětří a místem prošli 2 turisté. Na podzim pršelo a neprošel zde žádný turista. V době jarního měření roku 2007 bylo slunečno, bezvětří a místem prošli 3 turisté. Na podzim bylo oblačno a neprošel zde žádný turista.

7.3.4 Výsledky měření Na území Národního parku České Švýcarsko byl v období od srpna 2006 do září 2007 sledován vývoj ubývání půdního pokryvu, zeminového a horninového substrátu vlivem chůze v kombinaci s povětrnostními vlivy. V literatuře je pro tento jev používán termín sešlap nebo antropogenní eroze. S rozvojem turistiky a zejména po otevření hranic se sousedním Německem je turistický tlak na zkoumanou oblast značný. V prvním roce sledování jsme založili 16 měřících míst, výsledky získané v měřeních za 2 roky jsou prezentovány v tabulkách v kapitole 7.5. Následující souhrn udává erozi vyjádřenou jako maximální rozdíl vzdálenosti povrchu od vztažného bodu v období prvého a posledního měření, tj. za 13-14 měsíců.

číslo

max. vzdálenost v cm

umístění

odměrný prvek

1


kořen

4,0

2

Pod hradem Šaunštejn

kořen

2,5

3

Na stezce odbočující z Haťového dolu k hradu Falkenštejn

skalní výstupek

6,0

4

Na cestě z Jetřichovic směrem ke Kesslerově desce v místě Na Bídě

rám

5

Na stezce mezi Kamenickou strání a Dolským Mlýnem

svazek tyčí

1,6 31,6

6

Na odbočce k Ptačímu kameni z cesty mezi Vysokou Lípou a Vysokým mostem

kořen

0,0

7

Na začátku Edmundovy soutěsky

rám

0,5

8

Na odbočce k jeskyni Českých bratří z cesty od Tří pramenů k Pravčické bráně

kořen

0,0

9

Na pěšině odbočující u skalní věže Oldříšek z cesty od Jetřichovic ke Kesslerově desce

kořen

3,0

10

Na pěšině z Mezné do Divoké soutěsky

svazek tyčí

11

Na cestě z Mezní Louky k Malé Pravčické bráně

kořen

Kolpron CZ, s.r.o.

10,5 3,0

62

max. vzdálenost v cm

číslo

umístění

odměrný prvek

12

Na cestě od Pravčické brány do Mezní Louky

rám

2,5

13

Na dřevěném schodišti cestou z Mezní Louky na Malou Pravčickou bránu

svazek tyčí

1,7

14

Na cestě od Tří pramenů na Pravčickou bránu

svazek tyčí

3,5

15

Na cestě od Tří pramenů do Mezní Louky pod masivem Pravčické brány

kořen

16

Na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni u Havraní skály

rám

7,0 14,8

Většina turistických tras v Národním parku má písčitý nebo hlinitopísčitý povrch, takže špatně odolává sešlapu i dešťové erozi. Pouze na některých cestách jsou strmější úseky zpevněny dřevěným nebo kamenným schodištěm. Na cestách s písčitým povrchem vznikají po dešti erozní stružky a písek je z některých míst odplavován a do jiných naplavován. Nejvíce frekventovaná cesta od Tří pramenů na Pravčickou bránu a dále na Mezní Louku (měřící místa 14 a 15) je nejvíce postižena sešlapem i dešťovou erozí. Stromy podél této cesty mají obnažené kořeny do té míry, že u některých může v blízké době dojít při silnějším větru k vyvrácení. Okraj cesty na straně svahu je erodován srážkovou vodou a odtrhává se. Při měření ve 4 etapách během dvou let bylo možno pozorovat, že Správa Národního parku investuje finanční prostředky do úpravy cest a protierozních opatření. Na některých trasách byla také zakázána jízda cyklistům, což rovněž přispívá ke zmírnění mechanického zatížení povrchu cest. Při porovnání poškození přírodního prostředí podél turistických tras s územím Českého ráje je na tom České Švýcarsko rozhodně lépe. Turisté se zde většinou vydávají na delší cesty a nemají tolik času odbíhat z trasy a poškozovat okolí. Výjimkou je odbočka červené trasy od Pravčické brány k jeskyni Českých bratří, kde skalní převisy slouží turistům jako polní záchody, a zkratka na zelené trase od hotelu Na vyhlídce do Divoké soutěsky (měřící místo 10), kde během 14 měsíců došlo k prohloubení pěšiny o 10,5 cm. V měřícím místě 5 na stezce od Kamenické stráně k Dolskému Mlýnu byl změřen největší rozdíl mezi prvním a čtvrtým měřením pod body S1 a S2. K tomu došlo po odvalení pískovcového kamene, který v místě měření zpevňoval cestu. Na měřícím místě 16 na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni byla provedena protierozní opatření, která však situaci spíše zhoršila. Dešťová voda, přepadající přes dřevěný práh, zde má vyšší erozivní sílu a odnáší rozplavený písek do spodní části cesty. Maximální změřený rozdíl 14,8 cm nevznikl přímo erozí, ale umístěním dřevěného prahu do měřeného profilu, takže spodní část rámu se o něj opřela.

7.4 Shrnutí Národní park České Švýcarsko je rekreačně využívaný do té míry, že turismus zde způsobuje vážné problémy. K zásadním střetům dochází v nejcennějších partiích skal a soutěsek, které jsou zároveň nejatraktivnější pro návštěvníky. Negativním působením turistického tlaku se snižuje ekologická stabilita území. Negativní ovlivňování přírodního prostředí turistikou lze rozdělit na několik skupin.

Kolpron CZ, s.r.o.

63

7.4.1 Ovlivnění půdního prostředí Narušování půdního pokryvu a následná eroze je pravděpodobně nejvýraznějším negativním faktorem cestovního ruchu narušujícím přírodní prostředí nejcennějších částí NP. K odstraňování následků intenzivního využívání území je nutné usměrňovat pohyb návštěvníků na přístupové cesty a budovat protierozní opatření. Jedním z faktorů, který umocňuje erodovatelnost povrchů, je především cestovní ruch – zejména neukázněný pohyb návštěvníků mimo značené turistické cesty. Tím dochází především ke stále většímu narušování vegetačního krytu, ke strhávaní pokryvu svahů na erozních kuželích na úpatí skal, k odplavování humusu a obnažování holé půdy. Následkem je degradace lesních společenstev, úbytek náročnějších druhů a zvyšování uniformity.

7.4.2 Poškozování terénů s nivními půdami V některých územích se přírodní prostředí s následky zátěže vyrovnává poměrně snadno. Jedná se zejména o potoční nivy, kde již po několika desetiletích či dokonce letech zcela mizí veškeré stopy po lidské činnosti – kosené louky zarůstají dřevinným náletem a přecházejí do formací potočních luhů. Existujícím problémem je i (často nevědomé) šíření invazních a nepůvodních druhů podél cest a do území.

7.4.3 Poškozování terénů s písčitými půdami Škody na těchto terénech představují většinou nevratné změny a sebemenší zvýšení zátěže nad únosnou mez znamená nastartování lokální až plošné eroze. Ta, pokud nedojde k odstranění příčin poškození, postupuje velmi rychle. Erozní poškození jsou ireverzibilní a vytvářejí často zcela novou kvalitu reliéfu lokality. Tímto procesem se přirozené erozní procesy urychlují o mnoho řádů.

7.4.4 Ovlivnění neživé přírody Velmi významným poškozením neživé přírody v důsledku nadměrného turistického ruchu a sportovních aktivit je poškozování skal. Toto poškození, typické i pro ostatní pískovcová skalní města, je především vázané na horolezeckou činnost. Tyto škody nejsou ze zběžného pohledu příliš patrné, jsou ale bohužel velmi rychlé a nenahraditelné. Jedinou možností, jak jim účinně předcházet, je zákaz horolezecké činnosti na těchto poškozených skalách. O tomto typu poškození hovoří i Petříček (1984) a zdůrazňuje škodlivost horolezectví a jiných sportovních aktivit pro přírodní prostředí skalních měst.

7.4.5 Znečištění prostředí Z dalších škod je možné vyjmenovat např. znečištění prostředí odpady, zejména odhazování odpadků podél cest. Zvýšeným rekreačním využíváním území dochází i k nedovolenému ukládání odpadů z individuálních rekreačních objektů. Negativním faktorem je rovněž zatížení okolí cest exkrementy. Podstatná je i míra přípustnosti používání automobilů v území a organizace veřejné hromadné dopravy, která minimalizuje škody na životním prostředí automobilismem obecně páchané.

Kolpron CZ, s.r.o.

64

7.4.6 Ovlivnění živých složek přírodního prostředí Z dalších škod, které jsou turistickým ruchem vyvolávány, je nutné zmínit rušení živé přírody, zejména hnízdění chráněných druhů ptactva a zimujících netopýrů. Pokud není návštěvnost hnízdišť vyloučena v kritickém předjarním a jarním období, dochází k opouštění hnízd a často i hnízdiště. Tyto škody mohou za určitých předpokladů být i vratné. Poměrně častou škodou je ničení atraktivních, vesměs chráněných či ohrožených druhů rostlin. Čím větší koncentrace návštěvníků, tím větší ohrožení populací.

7.4.7 Narušení faktorů pohody Významnou „škodou“, která vzniká při nadměrné rekreační zátěži, je narušení faktorů pohody u návštěvníků. Nadměrná zátěž prostředí vzbudí odpor a návštěvník v krajní mezi území opouští s negativními pocity. Výrazně problematičtější je ale odpor místních obyvatel, kteří přicházejí o pocit soukromí, volnosti a svéprávnosti.

7.4.8 Škody vzniklé nedovoleným tábořením Velmi problematický je výskyt nedovolených „kempů“ v roklích a pod převisy. Dochází k poškozování terénu, skalního povrchu (oheň), k požárům. Nezanedbatelné jsou i škody kulturní, kdy jsou převrstvovány archeologicky cenné sedimenty.

Sledování vývoje antropogenní eroze po dobu dvou turistických sezón poskytlo výsledky, které umožňují posoudit vliv turistické zátěže na území Národního parku. Spolu se sčítáním turistů na hlavních trasách lze tento vliv do jisté míry předvídat pro další období. Výsledky je rovněž možno porovnávat s obdobným výzkumem prováděným v letech 2005 a 2006 v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. V obou případech se jedná o území, kde dlouhodobou selektivní erozí mocných pískovcových souvrství druhohorního stáří vznikla tzv. skalní města s bizarními skalními útvary, které jsou mimo ostatní krajinné fenomény předmětem ochrany. Většina cest v Národním parku má písčitý nebo hlinitopísčitý povrch. V rovinatějších úsecích na nich v kratším období nedochází k výrazným erozním změnám. Po silnějších srážkách se na cestách tvoří erozní stružky, které se většinou při dalších deštích opět zarovnávají splaveným materiálem. Ve strmějších úsecích cest při větším zatížení sešlapem v kombinaci s účinky dešťové eroze dochází i v kratším časovém období ke znatelnému úbytku zeminy. Na měřících místech jsme tento jev zaznamenali na pěšině z Mezné do Divoké soutěsky (měřící místo 10) a na cestě pod hradem Šaunštejn (měřící místo 2). Po dvou etapách sledování v délce 14 měsíců lze učinit předběžné závěry o rozsahu antropogenní eroze související s turistickým využíváním území Národního parku České Švýcarsko. Již dnes je zřejmé, že zejména frekventovanou cestu od Tří pramenů na Pravčickou bránu a dále na Mezní Louku bude nutno upravit a zrekonstruovat. Na trase z Jetřichovic po červené značce (měřící místo 16) po osazení příčných dřevěných prahů dochází při dešti ke vzniku drobných vodopádů a intenzivní erozi. Splavený písek pak sedimentuje v místě mírnějšího spádu, kde tvoří náplavový kužel, do kterého se procházející turisté poměrně

Kolpron CZ, s.r.o.

65

hluboko boří. Pokud se při takové úpravě nezajistí odvedení srážkové vody příčným rigolem mimo cestu, vede taková úprava spíše ke zhoršení stavu.

7.5 Tabulky měření eroze na pěších cestách Měřící místo 1 Malá Pravčická brána datum A

19. 7. 2006

21. 10. 2006

13. 6. 2007

26. 9. 2007

15,0

15,0

16,0

19,0

Čísla udávají vzdálenost od pevného bodu k zemi v cm.

Měřící místo 2 Pod hradem Šaunštejn datum A

19. 7. 2006

21. 10. 2006

13. 6. 2007

26. 9. 2007

29,0

31,5

31,5

31,5


Měřící místo 3 Na stezce odbočující z Haťového dolu k hradu Falkenštejn datum A

1. 8. 2006

22. 10. 2006

13. 6. 2007

26. 9. 2007

79,0

76,0

81,0

85,0


Měřící místo 4 Na cestě z Jetřichovic směrem ke Kesslerově desce v místě Na Bídě datum

1. 8. 2006

21. 10. 2006

11. 6. 2007

26. 9. 2007

A

3,1

3,0

3,2

3,2

A1

0,0

0,0

1,5

1,6

A2

0,0

0,0

1,0

1,0

A3

0,0

0,0

0,0

0,0

B

0,0

0,0

0,0

0,0

B1

1,6

1,5

0,0

0,0

B2

0,0

0,0

0,0

0,0

B3

0,5

0,5

0,5

0,5

C

0,0

0,0

0,0

0,0

C1

3,3

3,5

3,0

3,0

C2

2,0

2,6

2,2

2,0

C3

0,0

0,0

0,0

0,0

D

5,5

4,4

5,0

5,2

D1

2,8

2,6

2,8

2,8

D2

0,0

0,0

0,0

0,0

D3

0,4

0,4

0,3

0,0

S1

1,2

4,3

3,0

3,0

S2

0,9

2,6

2,2

2,2

Kolpron CZ, s.r.o.

66

Měřící místo 4 Na cestě z Jetřichovic směrem ke Kesslerově desce v místě Na Bídě datum

1. 8. 2006

21. 10. 2006

11. 6. 2007

26. 9. 2007

S3

2,6

3,2

3,6

3,8

S4

0,0

0,4

0,9

0,9

S5

2,3

2,3

2,1

2,1

Čísla udávají vzdálenost měřícího bodu na rámu od země v cm.

Měřící místo 5 Na stezce mezi Kamenickou strání a Dolským Mlýnem datum

1. 8. 2006

21. 10. 2006

12. 6. 2007

26. 9. 2007

S1

40,0

38,0

61,0

62,0

S2

26,4

26,8

58,0

58,0

S3

56,0

55,3

55,0

54,0

Čísla udávají vzdálenost měřícího bodu na svazku tyčí od země v cm.

Měřící místo 6 Na odbočce k Ptačímu kameni z cesty mezi Vysokou Lípou a Vysokým mostem datum A

1. 8. 2006

22. 10. 2006

12. 6. 2007

26. 9. 2007

18,0

18,0

18,0

18,0


Měřící místo 7 Na začátku Edmundovy soutěsky datum

2. 8. 2006

21. 10. 2006

11. 6. 2007

28. 9. 2007

A

0,0

0,0

0,0

0,0

A1

3,6

3,6

3,6

3,6

A2

3,5

3,7

3,6

3,6

A3

3,3

3,5

3,5

3,5

B

0,0

0,0

0,0

0,0

B1

1,9

2,0

2,0

2,0

B2

1,7

1,7

1,7

1,7

B3

0,0

0,0

0,2

0,0

C

0,0

0,0

0,3

0,0

C1

1,1

1,0

1,1

1,1

C2

0,4

0,6

0,6

0,5

C3

0,4

0,4

0,5

0,5

D

0,0

0,3

0,5

0,5

D1

0,5

0,8

0,6

0,6

D2

0,3

0,6

0,5

0,5

D3

0,7

0,7

0,7

0,7

S1

2,4

2,5

2,4

2,5

S2

2,2

2,3

2,3

2,3

S3

3,5

3,0

3,5

3,0

S4

3,4

3,4

3,7

3,7

S5

0,3

0,2

0,2

0,3


Kolpron CZ, s.r.o.

67

Měřící místo 8 Na odbočce k jeskyni Českých bratří z cesty od Tří pramenů k Pravčické bráně datum A

2. 8. 2006

22. 10. 2006

12. 6. 2007

27. 9. 2007

8,0

8,3

8,2

8,0


Měřící místo 9 Na pěšině odbočující u skalní věže Oldříšek z cesty od Jetřichovic ke Kesslerově desce datum A

2. 8. 2006

22. 10. 2006

12. 6. 2007

26. 9. 2007

39,0

41,0

42,0

42,0


Měřící místo 10 Na pěšině z Mezné do Divoké soutěsky datum

2. 8. 2006

22. 10. 2006

12. 6. 2007

27. 9. 2007

S1

31,5

33,0

41,0

42,0

S2

18,0

19,0

19,0

20,3

S3

9,2

8,7

7,7

7,5


Měřící místo 11 Na cestě z Mezní Louky k Malé Pravčické bráně datum A

2. 8. 2006

22. 10. 2006

13. 6. 2007

27. 9. 2007

18,0

19,2

20,2

21,0


Měřící místo 12 Na cestě od Pravčické brány do Mezní Louky datum

2. 8. 2006

22. 10. 2006

11. 6. 2007

27. 9. 2007

A

0,0

0,0

0,0

0,0

A1

2,0

2,2

0,0

0,0

A2

2,4

2,2

0,4

0,0

A3

2,0

2,1

2,8

2,8

B

0,0

0,0

0,0

0,0

B1

1,6

1,6

1,9

2,0

B2

0,0

0,5

1,6

1,8

B3

1,0

1,6

1,8

1,8

C

0,0

0,0

0,0

0,0

C1

1,5

1,5

0,0

0,0

C2

3,2

3,0

3,2

3,4

C3

4,0

3,5

4,6

5,0

D

0,0

0,4

0,5

0,0

D1

1,0

1,4

1,5

1,5

D2

1,0

1,6

1,6

1,6

D3

1,2

1,1

1,0

0,9

S1

4,0

5,0

6,4

6,5

Kolpron CZ, s.r.o.

68

Měřící místo 12 Na cestě od Pravčické brány do Mezní Louky datum

2. 8. 2006

22. 10. 2006

11. 6. 2007

27. 9. 2007

S2

6,4

6,8

6,8

6,8

S3

2,5

2,5

2,3

2,3

S4

2,0

2,0

2,6

2,6

S5

4,8

4,5

5,2

5,2


Měřící místo 13 Na dřevěném schodišti cestou z Mezní Louky na Malou Pravčickou bránu datum

2. 8. 2006

22. 10. 2006

13. 6. 2007

27. 9. 2007

S1

24,5

25,0

26,0

26,2

S2

16,0

17,2

17,2

17,4

S3

20,0

20,2

20,2

20,2


Měřící místo 14 Na cestě od Tří pramenů na Pravčickou bránu datum

2. 8. 2006

22. 10. 2006

13. 6. 2007

27. 9. 2007

S1

29,5

30,0

33,0

33,0

S2

26,0

26,0

27,0

27,0

S3

33,6

33,8

35,0

36,0


Měřící místo 15 Na cestě od Tří pramenů do Mezní Louky pod masivem Pravčické brány datum A

2. 8. 2006

22. 10. 2006

13. 6. 2007

27. 9. 2007

10,0

10,4

15,7

17,0


Měřící místo 16 Na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni u Havraní skály datum

1. 8. 2006

21. 10. 2006

11. 6. 2007

26. 9. 2007

A

0,0

0,0

14,8

14,8

A1

5,0

4,3

18,6

18,6

A2

7,5

6,2

15,6

16,0

A3

6,9

5,8

15,9

16,0

B

0,0

0,0

9,6

9,9

B1

3,2

3,2

9,7

10,7

B2

1,9

2,0

0,0

0,0

B3

1,9

1,0

2,5

2,5

C

0,0

0,4

2,0

2,0

C1

11,4

11,8

3,0

2,8

C2

9,8

10,2

4,2

4,0

C3

8,2

8,4

5,1

4,8

D

0,0

0,0

0,0

0,0

Kolpron CZ, s.r.o.

69

Měřící místo 16 Na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni u Havraní skály datum

1. 8. 2006

21. 10. 2006

11. 6. 2007

26. 9. 2007

D1

4,0

4,0

4,8

4,8

D2

4,2

4,1

2,2

2,2

D3

0

0,5

0,0

0,0

S1

9,0

9,6

4,6

4,0

S2

8,2

8,8

2,6

2,6

S3

10,8

11,0

3,0

3,0

S4

6,4

6,5

14,9

15,3

S5

7,6

7,5

3,9

4,0


7.6 Fotodokumentace

Foto 1

Měřící místo 12, rám na lesní cestě z Mezní Louky na Pravčickou bránu

Foto 2

Měřící místo 14 na frekventované cestě od Tří pramenů na Pravčickou bránu

Foto 3

Měřící místo 4, měřící rám v místě Na Bídě na cestě z Jetřichovic ke Kesslerově desce

Foto 4

Erozní výmoly na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni, odkud byl vyplaven písek na snímku č. 6

Foto 5

Měřící místo 16, rám v místě úpravy spádu na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni

Foto 6

Hluboké stopy v naplaveném písku v cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni

Foto 7

Měřící místo 3 na stezce z Haťového dolu k hradu Falkenštejn

Foto 8

Hluboké koleje od těžké techniky v jílovitém podkladu polní cesty z Jetřichovic po zelené značce směrem ke Kesslerově desce

Foto 9, 10

Měřící místo 9, hluboký sešlap ve středně zrnitém písku pod skalní skupinou Žluté cimbuří

Foto 11

Měřící místo 15, měření od odměrného bodu „kořen“ na cestě od Tří pramenů na Mezní Louku

Foto 12

Hluboko obnažené kořeny a porušený okraj frekventované cesty od Pravčické brány na Mezní Louku

Foto 13, 14, 16

Protierozní úpravy pod skalní skupinou Žluté cimbuří

Foto 15

Vodní eroze v písčitojílovitém podkladu pěší cesty od Jetřichovic po zelené značce směrem ke Kesslerově desce

Foto 17

Nově osazená značka se zákazem vjezdu cyklistů

Kolpron CZ, s.r.o.

70

Foto 18

Měřící místo 6, obnažené kořeny vegetace na pískovcové skále u Ptačího kamene

Foto 19

Měřící místo 5 na strmé cestě k Dolskému Mlýnu

Foto 20

Pískovcové schodiště v prudkém klesání k Dolskému Mlýnu

Foto 21

Sešlapem a vodní erozí obnažené kořeny vegetace na lesní cestě z Jetřichovic na hrad Šaunštejn

Foto 22

Měřící místo 1 pod Malou Pravčickou bránou

Foto 23

Měřící místo 13, měření na zpevněné cestě z Mezní Louky na Malou Pravčickou bránu

Foto 24

Měřící místo 11, eroze a sešlap na lesní cestě z Mezní Louky na Malou Pravčickou bránu

Foto 25

Měřící místo 8, sešlapem obnažený kořen na odbočce k Jeskyni Českých bratří

Foto 26

Měřící místo 10, sešlap a eroze v louce mimo cestu z Mezné do Divoké soutěsky

Foto 27

Měřící místo 2 pod vyhlídkou, hrad Šaunštejn

Foto 28

Pokud není konstrukce lesní cesty odborně provedena, snadno podlehne vodní erozi

Kolpron CZ, s.r.o.

71

8. K nominaci NP na seznam UNESCO V současné době se zvažuje nominace území Českosaského Švýcarska do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Součástí tohoto území je i lokalita Národního parku České Švýcarsko. Proto se zabýváme i problematikou některých dopadů do území nynějšího NP v případě eventuálního zařazení Českosaského Švýcarska do seznamu světového dědictví. Tato část projektu má následující strukturu: −

východisko – současný stav: − − − −

−

zjištěné současné zátěže tras, limity využitelnosti území, aktuální údaje o struktuře návštěvníků, délce pobytu a ubytování, současná turistická infrastruktura,

modelový předpoklad – výhledový stav: − − − −

podklady, odhad nárůstu počtu návštěvníků, odhad cílových skupin, délky pobytu, ubytování, deficity potřebných kapacit zařízení turistické infrastruktury v území NP.

8.1 Východisko – současný stav 8.1.1 Současné zátěže tras Detailní informace o zátěžích jednotlivých úseků turistických tras na území NP obsahuje kapitola 4.5. Byly zjišťovány průměrné zátěže, které vycházejí z víceletého sledování, diferencované dle období na tzv. hlavní sezónu (léto) a vedlejší sezónu (jaro a podzim). Tento dlouhodobý monitoring byl doplněn jednorázovým šetřením s cílem stanovit maximální okamžité zátěže – ty odpovídají víkendovému dni o letních prázdninách, během kterého bylo příznivé počasí. Z šetření vyplynula následující základní zjištění důležitá pro navazující odhad variant zvýšení počtu návštěvníků po zapsání NP na seznam UNESCO: −

ve vedlejší sezóně (jaro, podzim) se po území NP pohybuje denně v průměru 1 048 osob, v hlavní sezóně (léto) je to 1 273 osob,

−

ve vedlejší sezóně jeden návštěvník projde za den v průměru 7,05 úseků, v hlavní sezóně 6,92 úseků.

Kolpron CZ, s.r.o.

72

8.1.2 Limity využitelnosti území Z jednorázového šetření během víkendového dne v letní sezóně vyplynula následující zjištění důležitá pro navazující odhad maximálních okamžitých počtů návštěvníků po zapsání NP na seznam UNESCO: −

denní počet příchozích na Pravčickou bránu dosáhl 1 700 osob (z toho 1 453 dorazilo až na vyhlídky), v průběhu dne byl vcelku rovnoměrný; nejužším místem je vyhlídka na Pravčickou bránu, kde byl překročen limit průchodnosti mezi 13. a 14. hodinou; u schodů na vyhlídky byl tento limit překročen také, ale jen po dobu několika desítek minut; na rozcestí k vyhlídkám problémy s průchodností zjištěny nebyly,

−

denní počet příchozích k Edmundově soutěsce od Hřenska dosáhl 1 049 osob; limit průchodnosti, který se pohybuje kolem 180 čekajících osob, byl překročen kolem 13:00 hod.; limit komfortního pohybu návštěvníků (100 čekajících osob) byl dosažen (nebo těsně dosažen) cca od 11:00 do 14:00 hod.; průměrné intervaly mezi odjezdy lodí činily 8 minut, kapacita lodě dosahuje 23 osob.

8.1.3 Aktuální údaje o struktuře návštěvníků, délce pobytu a ubytování Z šetření vyplynula následující zjištění důležitá pro následný výpočet variant zvýšení počtu návštěvníků a změn v jejich struktuře po zapsání NP na seznam UNESCO: −

ve vedlejší sezóně tvoří Češi 57 % návštěvníků, Němci 40 % a ostatní zahraniční turisté 3 %, v hlavní sezóně je to 78 %, resp. 18 %, resp. 4 %,

−

průměrný počet dní pobytu (se započtením jednodenních návštěvníků) činí ve vedlejší sezóně 2,78 dne, v hlavní sezóně je to 4,05 dne.

8.1.4 Současná turistická infrastruktura Z terénního šetření jsou pro následné odvození deficitů turistické infrastruktury po zapsání NP na seznam UNESCO důležité následující souhrnné údaje: −

celková kapacita ubytovacích zařízení ve vymezeném území dosahuje mimo sezónu (od listopadu do března) 3 894 lůžek, v sezóně (od dubna do října) 4 514 lůžek,

−

v zařízeních vyššího standardu, tj. hotelech a penzionech, je to mimo sezónu 2 755 lůžek, v sezóně 2 808 lůžek,

−

v sezóně je celých 14 % ubytovacích kapacit zajišťováno v kempech, v absolutních číslech se jedná o 632 lůžek.

8.2 Modelový příklad – výhledový stav 8.2.1 Podklady Jednotlivé varianty vycházejí z výsledků „Studie potenciálních dopadů zapsání turistického regionu České Švýcarsko na seznam světového dědictví UNESCO“ (dále jen Impaktová studie), kterou v roce 2007 zpracovala společnost DHV. Tato studie komplexně pojednává problematiku dopadů zapsání

Kolpron CZ, s.r.o.

73

Českého Švýcarska na seznam a zabývá se podrobně jednotlivými dílčími aspekty souvisejícími se zvýšenou návštěvnickou atraktivitou území. Na základě závěrů analýzy a expertního hodnocení příležitostí a hrozeb byly vytvořeny scénáře budoucího vývoje s cílem popsat jej v návaznosti na možnosti současného stavu a předpokládané trendy. Uvádíme zde hlavní závěry a zjištění Impaktové studie týkající se odhadu změn v návštěvnosti NP. Pro odvození budoucího vývoje byly zpracovány dvě varianty: (1) tzv. realistická a (2) tzv. nejméně příznivá varianta. ad 1) Tzv. realistická varianta navazuje na analytickou část práce, na hodnocení vývoje v jiných, obdobných lokalitách, které byly v minulosti zapsány na seznam Světového dědictví. V této variantě vývoje dojde dle autorů studie z hlediska návštěvnosti, její kvantitativní i kvalitativní stránky, včetně jejích dopadů do území, k velmi malým změnám. Dříve se totiž ukázalo, že samotný faktor zápisu lokality na seznam bez doprovodných aktivit (zvýšená prezentace území, zlepšení spolupráce místních aktérů atd.) není pro změnu v návštěvnosti dominantní. Navíc k nárůstu návštěvnosti docházelo spíše v lokalitách v kategorii „kulturní“, v lokalitách kategorie „přírodní“ byly zjištěné změny menší. ad 2) Dále autoři Impaktové studie rozpracovali i druhou, tzv. nejméně příznivou variantu vývoje. Ta je založena na principu předběžné opatrnosti, kdy zpracovatelé konstatují, že přestože je tato varianta méně pravděpodobná, je třeba vytvořit zejména institucionální a organizační soubor (rámec) opatření k eliminaci případných negativních dopadů. Pro vypracování tohoto scénáře hovoří dle autorů Impaktové studie rovněž omezená vypovídací schopnost analýz trendů v obdobných chráněných územích i odlišnosti Českého Švýcarska od srovnávaných lokalit. Odhad vývoje počtu návštěvníků v tzv. nejméně příznivé variantě byl uskutečněn pro 2 časové horizonty a pro 4 oblasti (viz následující tabulku a mapové schéma). Údaje v tabulce vycházejí z Impaktové studie a z diskuse s jejími autory.

Odhadovaný nárůst počtu turistů v tzv. nejméně příznivé variantě krátkodobý horizont

střednědobý horizont

oblast Pravčické brány

oblast

cca 20 %

cca 10 %

oblast soutěsek

cca 10 %

3-5 %

cesty k vyhlídkám (Vysoká Lípa, Jetřichovice)

cca 5 %

do 2 %

ostatní území NP

0-3 %

0%

NP České Švýcarsko celkem

10 %

5%

Poznámka: Procenta nárůstu jsou vztažena k předchozímu horizontu.

Autoři dále odhadují, že nárůst v krátkodobém horizontu se bude dít převážně v důsledku zvyšování počtu krátkodobých pobytů, zejména jednodenních. V krátkodobém horizontu se ještě více prohloubí disproporce mezi sezónami a ostatním obdobím, zároveň se však v rámci sezón budou sbližovat objemy návštěvníků ve všedních dnech a o víkendu. Celková průměrná délka pobytu se dle odhadu DHV zkrátí o necelých 10 %. Očekává se větší podíl návštěvníků, kteří přijíždějí do Českého Švýcarska poprvé, a rovněž vyšší podíl zahraničních návštěvníků (zejména ze vzdálenějších zemí). Nárůsty počtu turistů se odehrají převážně v okolí hlavních atraktivit.

Kolpron CZ, s.r.o.

74

Ve střednědobém horizontu se dle autorů studie celkově doba pobytů prodlouží, přibudou delší pobyty těch návštěvníků, kteří přijíždějí opakovaně. Rovněž se prodlouží sezóna. Nejvyšší nárůsty počtu turistů lze očekávat opět převážně v okolí hlavních atraktivit, ale i v navazujícím území NP. V dlouhodobém horizontu nebude dle zpracovatelů Impaktové studie počet turistů již dále narůstat, pomine bezprostřední motivace návštěvy pod vlivem zapsání do seznamu UNESCO.

8.2.2 Odhad nárůstu počtu návštěvníků Odhad nárůstu počtu návštěvníků vychází z tzv. nejméně příznivé varianty tak, jak byla popsána v předchozí kapitole, přičemž byly upřesněny některé premisy: −

základním východiskem je celkový denní počet návštěvníků vyjádřený součtem (obousměrných) průchodů jednotlivými úseky tras; celková denní zátěž území NP, vyjádřená sumou průchodů za jednotlivé úseky tras, činí ve vedlejší sezóně 7 386, v hlavní sezóně 8 809,

−

tento výchozí počet byl v krátkodobém horizontu navýšen o 10 %, přičemž navýšení nebylo modelováno rovnoměrně pro všechny úseky tras, ale byl zohledněn výše formulovaný předpoklad, že zátěž v současné době nejfrekventovanějších úseků vzroste výrazněji než zátěž úseků méně navštěvovaných (tato progrese byla vypočtena proporcionálně k současným zátěžím),

−

ve střednědobém horizontu bylo celkové navýšení modelováno nižší – 5 % oproti krátkodobému horizontu, opět dle principu, že zátěž nejfrekventovanějších úseků narůstá více.

Kolpron CZ, s.r.o.

75

nárůst oproti současnému stavu (v %)

865

23,5

53


51

1,7


837

22,9

47


49

1,6



úsek


11



15

úsek


Krátkodobý horizont – vedlejší sezóna (jaro a podzim)

14


650

18,4

67


48

1,6

12


549

15,9

27


47

1,5

17

Mezná-Mezní Louka

439

13,0

46


46

1,5

99


336

10,2

68


43

1,4

80


297

9,1

54


38

1,3

18

Mezná-Pod Meznou

231

7,2

52


37

1,2

79


221

7,0

70


34

1,1

34


161

5,1

50


33

1,1

16

Tři prameny-Mezná

156

5,0

55

U Doubice-Kyjov

31

1,0

45


154

4,9

58


29

1,0

42


138

4,4

64


26

0,9

43


136

4,4

51


25

0,8

28


132

4,3

31


24

0,8

69


119

3,9

40


24

0,8

63


118

3,8

57

Na Tokáni-U Sloupu

24

0,8

62

Pohovka-Ostroh

116

3,8

23


22

0,7

44


113

3,7

32


21

0,7

59


111

3,6

24


17

0,6

39


103

3,4

25


17

0,6

29


101

3,3

71


17

0,6

35


101

3,3

56

Kyjov-Vlčí hora

16

0,5

65


93

3,0

19

Hájenky-Pod Meznou

15

0,5

30


92

3,0

48


15

0,5

36


88

2,9

41


13

0,4

61


86

2,8

20


9

0,3

38


84

2,8

26


7

0,2

73


80

2,6

10

Hřensko-Hájenky

6

0,2

33


79

2,6

22


6

0,2

74


79

2,6

75


6

0,2

13


76

2,5

72


3

0,1

76


73

2,4

21

Pod Růž. vrchem-Srbská Kamenice

1

0,0

77


72

2,4

78


0

49


62

2,0

37


60

2,0

60


57

1,9

66


57

1,9

Kolpron CZ, s.r.o.

celkem

0,0 10,0

Pozn.: Řazeno sestupně od nejvyššího nárůstu.

76

1 277

24,9

68


63

1,5


1 136

22,5

31


63

1,5



úsek


15




14

úsek


Krátkodobý horizont – hlavní sezóna (léto)

11


851

17,6

49


62

1,5

12


699

14,8

53


52

1,2

99


352

7,9

58


52

1,2

17

Mezná-Mezní Louka

339

7,7

46


49

1,2

80


307

7,0

47


43

1,0

18

Mezná-Pod Meznou

258

5,9

64


42

1,0

79


253

5,8

54


41

1,0

45


210

4,9

51


39

0,9

34


176

4,1

52


37

0,9

16

Tři prameny-Mezná

168

3,9

55

U Doubice-Kyjov

37

0,9

63


168

3,9

27


34

0,8

62

Pohovka-Ostroh

166

3,9

70


34

0,8

44


160

3,7

50


33

0,8

35


133

3,1

40


28

0,7

36


132

3,1

19

Hájenky-Pod Meznou

27

0,7

43


130

3,1

57

Na Tokáni-U Sloupu

23

0,6

38


129

3,0

32


21

0,5

42


123

2,9

23


19

0,5

69


123

2,9

25


19

0,5

39


123

2,9

71


19

0,5

59


117

2,8

56

Kyjov-Vlčí hora

13

0,3

29


105

2,5

48


13

0,3

30


93

2,2

41


10

0,2

65


92

2,2

75


10

0,2

28


91

2,2

10

Hřensko-Hájenky

9

0,2

73


87

2,1

24


8

0,2

74


86

2,0

26


5

0,1

37


86

2,0

21


4

0,1

33


83

2,0

22


3

0,1

60


77

1,8

20


1

0,0

66


77

1,8

72


1

0,0

76


75

1,8

78


1

61


74

1,8

77


74

1,8

13


73

1,7

67


68

1,6

Kolpron CZ, s.r.o.

celkem

0,0 10,0


77

nárůst oproti krátkodobému horizontu (v %)

úsek



15


966

11,7

53

11


931

11,3

14


707

8,8

12


590

17

Mezná-Mezní Louka

465

99


80


18 79 34


16

Tři prameny-Mezná

úsek


Střednědobý horizont – vedlejší sezóna (jaro a podzim)


51

0,7

47


49

0,7

67


48

0,6

7,4

27


47

0,6

5,9

46


46

0,6

352

4,6

68


43

0,6

309

4,0

54


39

0,5

Mezná-Pod Meznou

238

3,1

52


38

0,5


228

3,0

70


35

0,5

164

2,2

50


34

0,5

160

2,1

55

U Doubice-Kyjov

31

0,4



45


157

2,1

58


29

0,4

42


140

1,9

64


26

0,4

43


138

1,8

51


25

0,3

28


135

1,8

31


24

0,3

69


121

1,6

40


24

0,3

63


120

1,6

57

Na Tokáni-U Sloupu

24

0,3

62

Pohovka-Ostroh

118

1,6

23


22

0,3

44


115

1,5

32


21

0,3

59


113

1,5

24


17

0,2

39


105

1,4

25


17

0,2

29


103

1,4

71


17

0,2

35


103

1,4

56

Kyjov-Vlčí hora

16

0,2

65


94

1,3

19

Hájenky-Pod Meznou

15

0,2

30


93

1,2

48


15

0,2

36


90

1,2

41


13

0,2 0,1

61


87

1,2

20


9

38


85

1,1

26


7

0,1

73


81

1,1

10

Hřensko-Hájenky

6

0,1

33


80

1,1

22


6

0,1

74


80

1,1

75


6

0,1

13


77

1,0

72


3

0,0

76


73

1,0

21


1

0,0

77


72

1,0

78


0

49


63

0,8

37


61

0,8

60


57

0,8

66


57

0,8

Kolpron CZ, s.r.o.

celkem

0,0 5,0


78


úsek



14


1 433

12,2

68


63

0,6

15


1 259

10,8

31


63

0,6

11


921

8,1

49


62

0,6

12


746

6,7

53


52

0,5

99


364

3,4

58


52

0,5

17

Mezná-Mezní Louka

350

3,2

46


49

0,5

80


316

2,9

47


44

0,4

18

Mezná-Pod Meznou

265

2,5

64


43

0,4

79


259

2,4

54


42

0,4

45


214

2,0

51


40

0,4

34


179

1,7

52


37

0,4

16

Tři prameny-Mezná

171

1,6

55

U Doubice-Kyjov

37

0,4

63


171

1,6

27


34

0,3

62

Pohovka-Ostroh

169

1,6

70


34

0,3

44


162

1,5

50


33

0,3

35


135

1,3

40


28

0,3

36


134

1,3

19

Hájenky-Pod Meznou

27

0,3

43


131

1,2

57

Na Tokáni-U Sloupu

23

0,2

38


130

1,2

32


21

0,2

42


125

1,2

23


19

0,2

69


125

1,2

25


19

0,2

39


125

1,2

71


19

0,2

59


118

1,1

56

Kyjov-Vlčí hora

13

0,1

29


106

1,0

48


13

0,1

30


94

0,9

41


10

0,1

65


93

0,9

75


10

0,1

úsek


Střednědobý horizont – hlavní sezóna



28


92

0,9

10

Hřensko-Hájenky

9

0,1

73


87

0,8

24


8

0,1

74


86

0,8

26


5

0,0

37


86

0,8

21


4

0,0

33


83

0,8

22


3

0,0

60


78

0,7

20


1

0,0

66


78

0,7

72


1

0,0

76


76

0,7

78


1

61


75

0,7

77


75

0,7

13


74

0,7

67


69

0,6

Kolpron CZ, s.r.o.

celkem

0,0 5,0


79

8.2.3 Limity využití území Oproti předchozí kapitole, kde je modelované zvýšení zátěží vyjádřeno v průměrných denních hodnotách dosahovaných v průběhu celé vedlejší sezóny (jaro a podzim), resp. celé hlavní sezóny (léto), zde jsou počítány absolutní okamžité špičky, tj. maximální zatížení, kterého je obvykle dosahováno jen v několika dnech v příslušné sezóně, nejčastěji o víkendu za pěkného počasí. Tyto špičky jsou vyjádřeny jen pro nejfrekventovanější části NP, tj. Pravčickou bránu a soutěsky na řece Kamenici.

Pravčická brána – krátkodobý horizont Model maximální denní návštěvnosti Pravčické brány vychází z chování turistů, jak bylo pozorováno během terénního šetření. V následujících tabulkách je uvedeno rozložení intenzity návštěvnosti v průběhu dne (jedná se o počet návštěvníků na vyhlídkách; na vyhlídky dojde cca 98,5 % lidí, kteří prošli pokladnou) a tomu odpovídající stupně zatížení dvou nejfrekventovanějších míst v areálu Pravčické brány: (A) schodů v vyhlídkám, (C) vyhlídky na Pravčickou bránu. Pro srovnání je vždy uveden celosezónní průměr a špička, tj. maximální zatížení dosažené v příslušné sezóně.

vedlejší sezóna

hlavní sezóna

A (schody k vyhlídkám) stupeň zatížení*

C (vyhlídka na Pr. Bránu) stupeň zatížení*

2

2

89

2

2

2

77

2

2

63

2

2

113

2

3

2

106

2

3

87

2

2

157

3

4

2

2

114

2

3

94

2

2

168

3

4

2

2

105

2

3

87

2

2

156

3

4

60

2

2

108

2

3

88

2

2

159

3

4

84

2

2

151

3

4

124

2

3

223

3

4

13:30-14:00

52

2

2

93

2

2

76

2

2

137

2

3

14:00-14:30

27

2

2

49

2

2

40

2

2

73

2

2

14:30-15:00

91

2

2

163

3

4

134

2

3

241

3

4

15:00-15:30

28

2

2

50

2

2

41

2

2

74

2

2

15:30-16:00

46

2

2

82

2

2

67

2

2

121

2

3

16:00-16:30

47

2

2

84

2

2

69

2

2

125

2

3

16:30-17:00

28

2

2

51

2

2

42

2

2

75

2

2

2

10:30-11:00

43

2

11:00-11:30

59

2

11:30-12:00

63

12:00-12:30

59

12:30-13:00 13:00-13:30

počet návštěvníků

2


49

33


2

10:00-10:30

hodina


2


60



špička


průměr za sezónu C (vyhlídka na Pr. Bránu) stupeň zatížení*

špička A (schody k vyhlídkám) stupeň zatížení*

průměr za sezónu

17:00-17:30

6

2

2

10

2

2

8

2

2

15

2

2

17:30-18:00

14

2

2

26

2

2

21

2

2

38

2

2

celkem

739

1 330

1 091

1 963

* 1 = nikdo neprochází, 2 = lidé volně procházejí, 3 = lidé se ojediněle zastavují, aby se navzájem vyhnuli, 4 = skoro všichni lidé musejí zastavovat nebo čekat, aby se navzájem vyhnuli

Kolpron CZ, s.r.o.

80

Pravčická brána – střednědobý horizont

hlavní sezóna


2

2



2

2

3

2

10:30-11:00

48

2

2

86

2

2

70

2

2

127

2

3

11:00-11:30

66

2

2

119

2

3

98

2

2

176

3

4

11:30-12:00

71

2

2

127

2

3

105

2

3

189

3

4

12:00-12:30

65

2

2

118

2

3

97

2

2

175

3

4

12:30-13:00

67

2

2

120

2

3

99

2

2

179

3

4

13:00-13:30

94

2

2

168

3

4

139

2

3

250

4

4

13:30-14:00

58

2

2

104

2

3

86

2

2

154

3

4

14:00-14:30

31

2

2

55

2

2

45

2

2

82

2

2

14:30-15:00

101

2

3

182

3

4

150

3

4

270

4

4

15:00-15:30

31

2

2

56

2

2

46

2

2

83

2

2

15:30-16:00

51

2

2

92

2

2

75

2

2

136

2

3

16:00-16:30

52

2

2

94

2

2

78

2

2

140

2

3

16:30-17:00

32

2

2

57

2

2

47

2

2

84

2

2

17:00-17:30

6

2

2

11

2

2

9

2

2

17

2

2

17:30-18:00

16

2

2

29

2

2

24

2

2

43

2

2

celkem

825

67

1 485

55

1 224


2


37


10:00-10:30

hodina



2

špička



průměr za sezónu


špička


vedlejší sezóna průměr za sezónu

100

2 203

* 1 = nikdo neprochází, 2 = lidé volně procházejí, 3 = lidé se ojediněle zastavují, aby se navzájem vyhnuli, 4 = skoro všichni lidé musejí zastavovat nebo čekat, aby se navzájem vyhnuli

Pravčická brána – shrnutí Pro hodnocení výhledového zatížení byly zvoleny dva limity: −

limit komfortního pohybu návštěvníků: rozhraní mezi stupni 2 (lidé volně procházejí) a 3 (lidé se ojediněle zastavují, aby se navzájem vyhnuli),

−

limit průchodnosti: rozhraní mezi stupni 3 (lidé se ojediněle zastavují, aby se navzájem vyhnuli) a 4 (skoro všichni lidé musejí zastavovat nebo čekat, aby se navzájem vyhnuli).

Z výše uvedených tabulek a grafu pak vyplývá: −

v průměru zůstanou na jaře a na podzim zátěže pod limitem komfortního pohybu návštěvníků během celého dne, v létě jej překročí u vyhlídky na Pravčickou bránu ve dvou denních špičkách, z nichž první nastane mezi 13:00 a 13:30 hod. a druhá mezi 14:30 a 15:00 hod.,

Kolpron CZ, s.r.o.

81

−

o víkendech za pěkného počasí (návštěvnická maxima) bude ve výše zmíněných dvou turistických špičkách překročen limit komfortního pohybu návštěvníků nejen u vyhlídky na Pravčickou bránu, ale i u méně zatížených přístupových schodů k vyhlídkám, a to bez ohledu na sezónu,

−

vyhlídka na Pravčickou bránu bude představovat „nejužší“ místo v areálu, limit komfortního pohybu návštěvníků bude o víkendech za pěkného počasí překračován takřka po celý den, ve vedlejší sezóně cca do 15:30 hod., v hlavní sezóně až do 17:00 hod.; v hlavní sezóně bude dokonce překročen i limit průchodnosti, a to zhruba od 11:00 hod. do 15:30 hod.,

−

areál Pravčické brány zůstane i ve výhledu zatížen spíše nárazově, kdy problematické budou především letní víkendy s příznivými počasím – v těchto špičkách nepomůže ani snaha rozložit návštěvnost rovnoměrněji v průběhu dne (například formou předobjednání vstupu nebo směrováním početnějších výprav na určitou hodinu), protože limity budou překračovány prakticky po celou otevírací dobu,

−

snahou by tedy mělo být (u vícedenních návštěvníků) směrovat návštěvu Pravčické brány z víkendu na všední dny, např. zavedením diferencovaného vstupného, propagací ostatních cílů atp.

Soutěsky na Kamenici – krátkodobý horizont Model maximální denní návštěvnosti soutěsek vychází z chování turistů, jak bylo pozorováno během terénního šetření. V následujících tabulkách je uvedeno rozložení intenzity návštěvnosti v průběhu dne (jedná se o počet návštěvníků čekajících na přístavní plošině a ve frontě). Výpočty vycházejí z předpokladu, že lodě odplouvají v pravidelných intervalech 8 minut a průměrná kapacita jedné lodě je 23 osob.

hodina

počet čekajících na přístavní plošině a ve frontě vedlejší sezóna

hlavní sezóna

9:00-9:30

0

0

9:30-10:00

3

3

10:00-10:30

40

47

10:30-11:00

87

102

11:00-11:30

98

118

11:30-12:00

110

137

12:00-12:30

78

108

12:30-13:00

211

253

13:00-13:30

137

180

13:30-14:00

90

135

14:00-14:30

106

112

14:30-15:00

54

57

15:00-15:30

54

57

15:30-16:00

93

98

16:00-16:30

87

97

Kolpron CZ, s.r.o.

82

Soutěsky na Kamenici – střednědobý horizont

hodina

počet čekajících na přístavní plošině a ve frontě vedlejší sezóna

9:00-9:30

0

hlavní sezóna 0

9:30-10:00

3

3

10:00-10:30

46

50

10:30-11:00

100

109

11:00-11:30

115

128

11:30-12:00

132

149

12:00-12:30

103

122

12:30-13:00

247

273

13:00-13:30

173

200

13:30-14:00

128

156

14:00-14:30

111

115

14:30-15:00

57

58

15:00-15:30

57

58

15:30-16:00

97

100

16:00-16:30

95

102

Soutěsky na Kamenici – shrnutí Pro hodnocení výhledového zatížení byly zvoleny dva limity: −

limit komfortního pohybu návštěvníků: přístavní plošina ještě není zcela zaplněna, doba čekání by neměla přesahovat 30 minut – odpovídá cca 100 osobám,

−

limit průchodnosti: hranice, kdy se čekající lidé již nevejdou na přístavní plošinu a fronta přechází až na příchozí cestu – odpovídá cca 180 osobám.

Z výše uvedených tabulek a grafu pak vyplývá: −

narozdíl od zatížení areálu Pravčické brány, které je vcelku rovnoměrné v průběhu celého dne, v soutěskách je výrazná špička vrcholící kolem 13:00 hod.; v současné době je limit průchodnosti v sezóně překročen přibližně po dobu půl hodiny, v krátkodobém výhledu to bude již hodina a ve střednědobém hodina a půl,

−

naproti tomu doba, po kterou bude překročen limit komfortního pohybu návštěvníků, se ve výhledu příliš neprodlouží, bude to zhruba mezi 11:00 a 14:30 hod., ale bude se zvyšovat míra jeho překročení,

−

výše uvedené platí za předpokladu, že budou zachovány stávající intervaly lodí (ve špičkách v průměru 8 minut); v případě, že by byly maximálně možně sníženy (až na 5 minut), limit průchodnosti by jak v krátkodobém, tak ve střednědobém horizontu vůbec nebyl překročen a limit komfortního pohybu návštěvníků by byl překračován jen po dobu cca 1 hodiny kolem 13:00 hod.,

−

rovněž by bylo vhodné řešit prodej vstupenek tak, aby se nevytvářela fronta, která působí odrazujícím dojmem a zároveň znemožňuje pohodlnější čekání na odjezd; pak by bylo možné doplnit na přístavní plošinu více lavic k sezení.

Kolpron CZ, s.r.o.

83

8.2.4 Odhad cílových skupin, délky pobytu, ubytování Odhadované změny ve struktuře návštěvníků a jejich chování vycházejí z nejméně příznivé varianty tak, jak byla popsána v kapitole 8.2.1, přičemž byly upřesněny některé premisy: −

ve výhledu se zvýší podíl zahraničních návštěvníků, zejména ze vzdálenějších zemí, a to jak na úkor tuzemských turistů, tak Němců; složení těchto nových návštěvníků bude stejné v hlavní i vedlejší sezóně,

−

v krátkodobém výhledu vzroste podíl jednodenních návštěvníků, ve vedlejší sezóně výrazněji než v hlavní sezóně, ve střednědobém horizontu budou noví návštěvníci přijíždět již na delší dobu (nejčastěji 2 až 4 dny),

−

rozdíly v návštěvnosti mezi průměrným dnem příslušné sezóny a dnem s maximálním vytížením se oproti současnosti výrazně nezmění.

Krátkodobý horizont Následující tabulky obsahují údaje o odhadovaném vývoji struktury návštěvníků dle původu a dle délky pobytu. Pro srovnání je vždy uveden současný stav, jak vyplynul z anketního šetření, a modelovaný výhledový stav v příslušném časovém horizontu. Ve sloupcích „jen noví návštěvníci“ jsou údaje vztahující se k těm turistům, jejichž příjezd bude vyvolán případným zapsáním NP České Švýcarsko na seznam UNESCO. Všechny údaje v tabulkách vyjadřují denní počet turistů, kteří se pohybují po území NP.

Struktura návštěvníků dle země původu vedlejší sezóna krátkodobý horizont

současný stav podíl v %

jen noví návštěvníci počet

podíl v %


počet

počet

Češi

57,0

597

50,0

52

650

Němci

40,0

419

30,0

31

451

ostatní cizinci celkem

3,0

31

20,0

21

52

100,0

1 048

100,0

105

1 153

hlavní sezóna krátkodobý horizont



podíl v %


počet

počet

Češi

78,0

993

50,0

64

1 057

Němci

18,0

229

30,0

38

267

4,0

51

20,0

25

76

100,0

1 273

100,0

127

1 400


Kolpron CZ, s.r.o.

84

Struktura návštěvníků dle délky pobytu vedlejší sezóna

podíl v % 1 den

krátkodobý horizont

současný stav

doba pobytu


36,1

podíl v %


počet

378

80,0

84

počet 462

2-4 dny

52,2

547

15,0

16

563

5 dnů a více

11,7

123

5,0

5

128

celkem

100

1 048

100

105

1 153

průměr

2,78 dní

2,68 dní hlavní sezóna

doba pobytu

krátkodobý horizont



podíl v %


počet

počet

1 den

29,0

369

60,0

76

446

2-4 dny

31,9

406

30,0

38

444

5 dnů a více

39,1

498

10,0

13

510

celkem

100

1 273

100

127

1 400

průměr

4,05 dní

3,88 dní

Jak již bylo uvedeno, čísla v tabulce udávají průměrný denní počet návštěvníků za příslušnou sezónu pohybujících se po území NP. Pro odvození nároků na turistickou infrastrukturu (zejména ubytování), je potřeba stanovit maximální denní počet odpovídající víkendovým dnům s pěkným počasím.

Maximální denní počty návštěvníků v příslušné sezóně počet návštěvníků NP doba pobytu

vedlejší sezóna denní průměr

hlavní sezóna

denní maximum

denní průměr

denní maximum

1 den

462

1 040

446

1 002

2-4 dny

563

1 266

444

1 000

5 dnů a více

128

288

510

1 149

1 153

2 594

1 400

3 151

celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

85

Střednědobý horizont

Struktura návštěvníků dle země původu vedlejší sezóna střednědobý horizont



podíl v %


počet

počet

Češi

57,0

597

50,0

29

679

Němci

40,0

419

30,0

17

468


3,0

31

20,0

12

64

100,0

1 048

100,0

58

1 210

hlavní sezóna střednědobý horizont



podíl v %


počet

počet

Češi

78,0

993

50,0

35

1 092

Němci

18,0

229

30,0

21

288

4,0

51

20,0

14

90

100,0

1 273

100,0

70

1 470


Struktura návštěvníků dle délky pobytu vedlejší sezóna doba pobytu




podíl v %


počet

počet

1 den

36,1

378

30,0

17

2-4 dny

52,2

547

50,0

29

592

5 dnů a více

11,7

123

20,0

12

139

100,0

1 048

100,0

58

1 210

celkem průměr

479

2,78 dní

2,71 dní hlavní sezóna

doba pobytu

podíl v % 1 den


současný stav


29,0

podíl v %

369


počet

30,0

počet

21

467

2-4 dny

31,9

406

45,0

32

476

5 dnů a více

39,1

498

25,0

18

528

100,0

1 273

100,0

70

1 470

celkem průměr

4,05 dní

3,86 dní

Maximální denní počty návštěvníků v příslušné sezóně počet návštěvníků NP doba pobytu

vedlejší sezóna denní průměr

1 den

hlavní sezóna

denní maximum

denní průměr

1 079

2-4 dny

592

1 331

476

1 071

5 dnů a více

139

314

528

1 188

1 210

2 723

1 470

3 308

celkem

Kolpron CZ, s.r.o.

467

denní maximum

479

1 050

86

8.2.5 Ubytovací kapacity v kontextu změn návštěvnosti Krátkodobý horizont Jak bylo odvozeno v předchozí kapitole, ve vedlejší sezóně se po území NP v krátkodobém horizontu bude pohybovat v nejfrekventovanějších dnech 2 594 turistů, z toho 1 554 vícedenních, tedy vyžadujících ubytování. Z anketního šetření dále vyplynulo, že ubytovaní turisté stráví v průměru 45,7 % svého pobytu na území NP, zbytek dní v místě ubytování či jinde v okolí. Z toho lze odvodit, že ubytovací kapacity ve vedlejší sezóně by měly mít minimálně 3 400 lůžek (při 100% vytíženosti během nejfrekventovanějších dnů). Existující kapacity mimo sezónu v současné době představují 3 894 lůžek, potřeba v krátkodobém horizontu je tedy dostatečně pokryta. Analogicky v hlavní sezóně se po území NP v krátkodobém horizontu bude pohybovat v nejfrekventovanějších dnech 3 151 turistů, z toho 2 149 vícedenních, tedy vyžadujících ubytování. Ubytovací kapacity v hlavní sezóně by tedy měly mít minimálně 4 702 lůžek (při 100% vytíženosti během nejfrekventovanějších dnů). Existující kapacity v sezóně v současné době představují 4 514 lůžek, deficit v krátkodobém horizontu by tak činil 188 lůžek. Zohlední-li se připravované záměry výstavby nových (resp. nově vzniklých rekonstrukcí) ubytovacích zařízení – areál v Mezné (cca 80 lůžek), areál v Mezní Louce (cca 40 lůžek), přestavba ozdravovny v Jetřichovicích (cca 100 lůžek) a areál ve Šternberku (cca 40 lůžek), tj. celkem cca 260 lůžek – bude dostatečně pokryta potřeba i v hlavní sezóně. Lze předpokládat, že kvalitativní struktura ubytovacích zařízení nebude plně odpovídat poptávce. Jak už bylo uvedeno, noví návštěvníci přicestovavší v souvislosti se zapsáním NP na seznam UNESCO budou především cizinci ze vzdálenějších zemí, u kterých lze očekávat vyšší nároky na kvalitu ubytování. Již v krátkodobém horizontu (především v letní sezóně) se tedy doporučuje věnovat pozornost postupnému zvyšování standardu u existujících ubytovacích zařízení.

Střednědobý horizont Ve střednědobém horizontu se ve vedlejší sezóně po území NP bude pohybovat v nejfrekventovanějších dnech 2 723 turistů, z toho 1 645 vícedenních, tedy vyžadujících ubytování. Z anketního šetření dále vyplynulo, že ubytovaní turisté stráví v průměru 45,7 % svého pobytu na území NP, zbytek dní v místě ubytování či jinde v okolí. Z toho lze odvodit, že ubytovací kapacity ve vedlejší sezóně by měly mít minimálně 3 600 lůžek (při 100% vytíženosti během nejfrekventovanějších dnů. Existující kapacity mimo sezónu v současné době představují 3 894 lůžek, potřeba ve střednědobém horizontu je tedy dostatečně pokryta. Analogicky v hlavní sezóně se po území NP ve střednědobém horizontu bude pohybovat v nejfrekventovanějších dnech 3 308 turistů, z toho 2 259 vícedenních, vyžadujících ubytování. Ubytovací kapacity v hlavní sezóně by tedy měly mít minimálně 4 943 lůžek (při 100% vytíženosti během nejfrekventovanějších dnů). Existující kapacity v sezóně v současné době představují 4 514 lůžek, deficit ve střednědobém horizontu by tak činil 429 lůžek (podaří-li se v krátkodobém horizontu zajistit výše zmíněných 260 lůžek, které jsou v současné době v různých stupních přípravy, pak by deficit představoval jen 169 lůžek). Tento deficit se doporučuje naplňovat především prostřednictvím výstavby ubytovacích zařízení vyššího standardu, a to s ohledem na již zmiňované očekávané změny ve struktuře nových návštěvníků. Rekonstrukce stávajících zařízení spojená se zvýšením standardu by měla být zahájena již v krátkodobém horizontu a pokračovat i v horizontu střednědobém.

Kolpron CZ, s.r.o.

87

9. Závěrečné shrnutí a doporučení Dosavadní výsledky šetření z let 2006 a 2007 prokázaly, že zvolená metodika je aplikovatelná na území NP České Švýcarsko. Nyní existuje založená síť monitorovacích stanovišť s podrobnými a verifikovanými postupy k zjišťování relevantních dat. Rovněž způsob odvození agregovaných ukazatelů a parametrů byl shledán jako realizovatelný. Na druhou stranu průkaznost zjištěných závislostí je ovlivněna zejména statistickou reprezentativností prvotních dat. Za minulé dva roky proběhlo několik šetření v různých ročních obdobích, ale tato byla ovlivněna například značnými výkyvy počasí. Dvouletý cyklus šetření je pro objektivní zachycení trendu změn v přírodním prostředí příliš krátkým obdobím. Ze shrnutí dvouletého šetření vyplývá užitečnost získání většího počtu specifických údajů pro objektivnější odvození závěrů. Tak by se dosud provedený průzkum spíše pilotního charakteru posunul do standardní roviny z hlediska výstupů a adekvátnosti závěrů. Proto považujeme za žádoucí v dalších letech navázat na zjištěné údaje a pokračovat v současném monitoringu a vyhodnocování turistických zátěží a jejich vlivu na vybrané složky přírodního prostředí v NP České Švýcarsko.

Hlavní zjištění vyplývající z provedených šetření a monitoringů jsou seskupena do několika tematických okruhů, zároveň jsou nastíněna možná opatření k řešení či minimalizaci negativních dopadů: Zatížení Národního parku. −

zjištění:

Rozložení turistů na území NP je velmi nerovnoměrné – nejvíce zatížená je západní část s nejznámějšími atraktivitami, kterými jsou Pravčická brána a soutěsky na Kamenici, a hlavní vstupní bod do území, tedy Hřensko; intenzita zátěží o něco klesá v okolí Jetřichovic a Vysoké Lípy, nejmenší je ve východní a severovýchodní části NP. Toto rozložení návštěvnosti se v průběhu roku v podstatě nemění, narůstá ovšem její intenzita v letní sezóně. Na vůbec nejfrekventovanějším úseku Tři prameny – Pravčická brána je průměrný denní počet turistů (tedy nikoli pouze o víkendech) v letní sezóně téměř dvojnásobný oproti ostatním obdobím. Pravčická brána představuje hlavní – pro mnoho turistů jediný – cíl návštěvy Národního parku a s výrazným odstupem je jeho nejfrekventovanějším místem. V absolutní špičce, tedy o letních víkendech za pěkného počasí, ji denně navštíví až 1 700 turistů, přičemž zátěž zůstává rovnoměrná v průběhu celého dne. Nejužším místem v areálu je vyhlídka na Pravčickou bránu, kde v absolutní špičce bývá překročen limit průchodnosti, tzn. lidé se musejí zastavovat a čekat, aby vůbec mohli projít. Turistická infrastruktura na Pravčické bráně – restaurace a bufet – stačí pokrývat poptávku i během absolutní návštěvnické špičky, byť s delší čekací dobou pro obsloužení. Druhým nejnavštěvovanějším místem NP jsou soutěsky na řece Kamenici. Zde je návštěvnost více závislá na počasí, byly zjištěny větší výkyvy mezi špičkou a průměrnými dny. V absolutní špičce bylo v západním přístavišti u Edmundovy soutěsky zaznamenáno za den 1 800 turistů oběma

Kolpron CZ, s.r.o.

88

směry, přičemž je patrný vrchol návštěvnosti těsně po poledni. V tuto dobu lidé čekali na loď až 50 minut. Bylo rovněž zjištěno, že intervaly odplutí lodí nekopírují návštěvnickou špičku během dne. −

opatření:

Propagovat atraktivity v některých méně navštěvovaných částech NP a zejména v zázemí NP. Naopak přestat akcentovat výsadní postavení Pravčické brány, případně soutěsek na Kamenici. Na Pravčické bráně zvážit diferenciaci vstupného, zvýhodnit vstupné ve všední dny a mimo hlavní sezónu. Snahu rozložit návštěvnost rovnoměrněji v průběhu dne (například formou předobjednání vstupu nebo směrováním početnějších výprav na určitou hodinu) lze s úspěchem naplnit pouze v méně frekventovaných obdobích, v absolutní špičce jsou totiž limity překračovány takřka po celou otevírací dobu. V soutěskách věnovat pozornost zejména absolutním špičkám – letním víkendům. V tuto dobu nasadit více lodí (až 10), co nejvíce zkrátit intervaly (až na 5 minut), ale hlavně dodržovat jejich pravidelnost, a to bez ohledu na naplněnost lodí v obou směrech. Předsunout pokladnu, aby se netvořily dlouhé fronty na nástupišti, kde je vhodné vytvořit více míst k sezení, zvážit možnost občerstvení. Možným řešením je rozložení návštěvnosti během dne (předobjednání hlavně početnějších výprav do brzkých dopoledních nebo pozdních odpoledních hodin).

Cykloturistika. −

zjištění:

V NP příliš nekolidují nejvyužívanější trasy cyklistů s trasami pro pěší, cyklisté častěji navštěvují východní část NP (např. trasa Zadní Doubice – Kyjov). Jedinou výjimkou, kde je ale vzájemný kontakt vnímám velmi negativně, je silniční úsek Hřensko – Tři prameny, tedy nástup do území. Cyklisté se i přes nově instalované zákazové značky pohybují i po neznačených cyklotrasách, i když nijak masově. Nejčastěji se jednalo o modrou značku Zadní Doubice – Panenská jedle – Tokáň, zelenou značku v úseku Zadní Jetřichovice – Panenská jedle a zelenou značku v úseku Pohovka – Jetřichovice. Byly zaznamenány vzájemné stížnosti, kdy pěší kritizují pohyb cyklistů po turistických trasách, a to i tam, kde je výslovný zákaz, cyklisté si naopak stěžují na nedostatek cyklotras a zákazy vjezdu do určitých míst (především mezi Tokání a Panenskou jedlí). Rovněž infrastruktura pro cyklisty je považována za nedostatečnou (nízká frekvence či absence cyklobusů či cyklovleků, chybějící stojany na kola atp.). −

opatření:

V souladu s filozofií NP, která upřednostňuje pěší turistiku před cykloturistikou, dohlížet, aby cyklisté jezdili pouze po vyznačených cyklostezkách, zvýšit počet strážců v terénu. Na vybraná místa umístit informační tabule s upozorněním na škody způsobené průjezdem kol v nepovolených úsecích. Na místech, kde je zákaz vjezdu cyklistů, zajistit možnost bezpečného uložení kola, a umožnit tak cyklistům pokračovat pěšky (např. mezi Tokání a Rudolfovým kamenem).

Kolpron CZ, s.r.o.

89

Doprava. −

zjištění:

Návštěvníkům nejčastěji vadí nízká frekvence autobusových spojů, nedostatečné spojení mezi Hřenskem a Jetřichovicemi (většinou je nutno cestovat přes Děčín, spojení mezi Mezní Loukou a Vysokou Lípou funguje pouze od června do září, a to jen o víkendech ve dvouhodinových intervalech), nedostatek informací o jízdních řádech, málo zastávek. Parkovací kapacity jsou nedostatečné zejména ve Hřensku, turisté si zároveň stěžují na výši parkovného. −

opatření:

S cílem odlehčit Hřensku minimalizovat příjezd individuální automobilovou dopravu do této obce. Zvážit variantní příjezdovou trasu Děčín – Srbská Kamenice – Jetřichovice (17 km), kde by bylo vybudováno záchytné parkoviště. Jiným řešením je zachování Hřenska jako vstupního bodu, ale v úseku Děčín – Hřensko upřednostnění jiných typů dopravy, např. vlak nebo kolo z Děčína do nádraží Schöna, poté přívoz do Hřenska, odsud do NP kyvadlová autobusová doprava nebo opět kolo. Rozšířit kyvadlovou dopravu mezi jednotlivými částmi NP, zejména zintenzivnit spojení Mezní Louka – Vysoká Lípa – Jetřichovice – Chřibská, případně Jetřichovice – Doubice – Kyjov. Zlepšit informovanost o autobusových spojích.

Vybavenost. −

zjištění:

Zatímco možnosti ubytování a stravování jsou hodnoceny až na výjimky pozitivně, turistům chybí spíše drobná doplňková vybavenost, jako např. kiosky, občerstvení, bankomaty, lavičky, odpočinková místa na trasách, odpadkové koše, veřejné záchody, pítka, informační tabule v cizích jazycích, zábradlí na vyhlídkách a v soutěskách atd. Negativně jsou vnímány vietnamské stánky a tržnice v Hřensku. −

opatření:

Osvětou zvýšit povědomí návštěvníků o hlavním smyslu a poslání NP, kterým je ochrana přírody. Doplňkovou vybavenost umisťovat především do obcí v jeho zázemí.

Erozní projevy. −

zjištění:

Konkrétní erozní projevy jsou ovlivněny nejen intenzitou turistické zátěže, ale do značné míry i reliéfem, půdním a rostlinným pokryvem okolí, úhrnem a intenzitou srážek. Většina turistických tras v Národním parku má písčitý nebo hlinitopísčitý povrch, takže špatně odolává sešlapu i dešťové erozi. Pouze na některých cestách jsou strmější úseky zpevněny dřevěným nebo kamenným schodištěm. Na cestách s písčitým povrchem vznikají po dešti erozní stružky a písek je z některých míst odplavován a do jiných naplavován.

Kolpron CZ, s.r.o.

90

Nejvíce postižena sešlapem i dešťovou erozí je frekventovaná cesta od Tří pramenů na Pravčickou bránu a dále na Mezní Louku. Stromy podél této cesty mají obnažené kořeny do té míry, že u některých může v blízké době dojít při silnějším větru k vyvrácení. Okraj cesty na straně svahu je erodován srážkovou vodou a odtrhává se. Bylo možno pozorovat, že Správa Národního parku investuje finanční prostředky do úpravy cest a protierozních opatření. Na cestě z Jetřichovic k Rudolfovu kameni byla provedena protierozní opatření, která však situaci spíše zhoršila. Dešťová voda, přepadající přes dřevěný práh, zde má vyšší erozivní sílu a odnáší rozplavený písek do spodní části cesty. Turisté obvykle nescházejí ze stezky a nepoškozují okolí. Výjimkou je odbočka červené trasy od Pravčické brány k jeskyni Českých bratří, kde skalní převisy slouží turistům jako polní záchody, a zkratka na zelené trase od hotelu Na vyhlídce do Divoké soutěsky. −

opatření:

Udržovat cesty, schody, stupně apod. v dobrém technickém stavu, protože špatně schůdné vlastní těleso cesty svádí turisty k jejímu opuštění. Využívat v oblasti běžných materiálů, např. měkkých pískovců, nepoužívat pokud možno bazický materiál. Nepoužívat cement, místo schodů tvořených pískovcovými bloky s cementovým tmelem je vhodnější použití kovových žebříků (resp. schodišť). V cestách s nepůvodním (většinou bazickým) povrchem omezit odplavování materiálu do porostů v okolí. Snažit se o minimalizaci zerodovaných ploch vyhlídek bez vegetačního krytu; vybrat plochy, které budou sloužit jako vyhlídky, a použít např. dřevěné podlahy a ohrazení. Upozorňovat, např. formou informačních tabulí, na škody způsobené opuštěním značené cesty.

Případné zapsání Národního parku na seznam UNESCO. −

zjištění:

Nárůst návštěvnosti – dle zkušeností ze zahraničí – není obvykle spojen se samotným zapsáním památky na seznam UNESCO, ale je výsledkem případné s ním spojené marketingové kampaně. Varianta nárůstu počtu návštěvníků byla modelována ve dvou časových horizontech. Výchozími údaji byl diferencovaný nárůst počtu návštěvníků o 10 % v krátkodobém a o dalších 5 % ve střednědobém horizontu. Problémem by byla zejména nárazovost v návštěvnosti – limity by byly překračovány především v nejfrekventovanějším místě – Pravčické bráně, a to během letních víkendů. V absolutní špičce by se denní návštěvnost zvedla v krátkodobém výhledu na cca 2 000 osob, ve střednědobém na 2 200. Ve výhledu se rovněž očekává vyšší podíl zahraničních návštěvníků, zejména ze vzdálenějších zemí. V krátkodobém horizontu vzroste podíl jednodenních návštěvníků, ve vedlejší sezóně výrazněji než v hlavní sezóně, ve střednědobém horizontu budou noví návštěvníci přijíždět již na delší dobu (nejčastěji 2 až 4 dny). Ve vedlejší sezóně se dle modelového výpočtu v krátkodobém horizontu v nejfrekventovanějších dnech po území bude pohybovat cca 2 600 turistů, v hlavní sezóně 3 150, ve střednědobém horizontu 2 700, resp. 3 300 turistů. Deficit ubytovacích kapacit by tak vznikl pouze v hlavní sezóně, a to až ve střednědobém horizontu, a nebyl by významný (cca 170 lůžek).

Kolpron CZ, s.r.o.

91

−

opatření:

Nastane-li nárůst návštěvnosti se zapsáním NP na seznam UNESCO, zvýší se naléhavost realizace všech opatření jmenovaných v bodě „Zatížení Národního parku“. Dále bude nutné přizpůsobit ubytovací kapacity; na území NP a v jeho bezprostředním zázemí se doporučuje doplňovat ubytovací kapacity pouze prostřednictvím nízkokapacitních zařízení (především ubytování v soukromí), kapacitnější zařízení je vhodné směrovat do měst v širším zázemí. Doporučuje se věnovat pozornost postupnému zvyšování standardu u stávajících ubytovacích zařízení, také deficit bude vhodné naplňovat výstavbou ubytovacích zařízení vyššího standardu. Nedoporučuje se nadále posilovat ubytování v Hřensku.

Kolpron CZ, s.r.o.

92

ZÁVÌREÈNÁ ZPRÁVA KATEGORIZACE A ZHODNOCENÍ VLIVU REKREAÈNÍHO A TURISTICKÉHO RUCHU NA EKOSYSTÉMY NÁRODNÍHO PARKU ÈESKÉ ŠVÝCARSKO

Recommend Documents