S J., H O., K J. & V M. 2007: Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního, sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny Biosférické rezervace Krkonoše. – In: Š J. & K R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcontica, 44/2: 631–636.
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního, sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny Biosférické rezervace Krkonoše Categorization and evaluation of impacts of tourism on the environment of the Krkonoše Biosphere Reserve core zone Jan Suchý, Ondřej Habr, Jan Král & Michaela Vítková Kolpron CZ, s.r.o., Sluneční náměstí 2, 158 00 Praha 5,
[email protected] Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace byla námětem projektu, který byl řešen v letech 2003–2005 v rámci programu Věda a výzkum, jehož vypisovatelem bylo Ministerstvo životního prostředí ČR. Vlastní šetření v terénu proběhla v letech 2004 a 2005. Cílem projektu bylo zjistit, zda a jaké existují vztahy mezi intenzitou návštěvnosti a jejími dopady na kvalitu životního prostředí. Mezi hlavní činnosti patřil monitoring turistických zátěží, který byl doplněn monitoringem botanickým, hydrologickým, hydrogeologickým a pedologickým. e problem of the ecological stress placed on the Giant Mountain region as a result of tourist exploitation provided the initiative for a project which was addressed during the period 2003–2005 within the framework of the Science and Research programme, underwritten by the Ministry of Environment of the Czech Republic. e actual field research took place in 2004 and 2005. e aim of the project was to determine whether and what kind of relations exist between the intensity of tourism and its impacts on the quality of the environment. Main activities were covered by monitoring of the tourism load, supplemented by botanical, hydrological, hydro-geological and pedological monitoring. Klíčová slova: Keywords:
Krkonoše, ekosystém, turistická exploatace, intenzita návštěvnosti, dopad na životní prostředí the Giant Mountains, ecosystem, tourist exploitation, visit rate, impact on environment
TURISTICKÉ ZÁTĚŽE Šetření proběhlo v letech 2004 a 2005 ve čtyř- až sedmidenních cyklech odpovídajících jarním, letním, podzimním a zimním sezonám. Na šesti uzlových místech v jádrovém území byla umístěna stanoviště pozorovatelů, kteří s rozlišením směrů sčítali procházející turisty a u vybraného vzorku z nich se dotazovali na aktuální denní trasu. Výsledkem byly konkrétní zátěže, tj. počty osob v jednotlivých úsecích v různých ročních obdobích odvozené z dat získaných sčítáním procházejících návštěvníků a jejich tras.
631
Obr. 1. Krkonoše – základní schéma Fig. 1. e Giant Mountains – introductory chart
Ze sledovaných období se liší zimní sezona charakterizovaná převahou sjezdového lyžování ve střediscích a pohybem mimo střediska především na běžkách s kratšími výlety v důsledku kratšího dne a často nepříznivého počasí. V letní sezoně, která má nejpříznivější podmínky pro dlouhé túry, bylo zaznamenáno nejvyšší zatížení většiny úseků v hřebenových partiích. Mezi celoročně návštěvnicky nejfrekventovanější část Krkonoš patří vrchol Sněžky. Zde je v létě průměrné denní zatížení trasy Sněžka – rozcestí pod Sněžkou 2100 osob. Na vrchol Sněžky se napojují často využívané přístupové trasy Obřím dolem, přes Růžovou horu, přes Výrovku a Luční boudu a po hřebeni přes Špindlerovu boudu. Polští turisté, kterých je na vrcholu Sněžky významný podíl, využívají především trasu od horní stanice lanovky z polské strany. Druhá turisticky nejnavštěvovanější oblast je mezi pramenem Labe a Horními Mísečkami. Zde je nejfrekventovanější trasa mezi Labskou boudou a pramenem Labe s 747 osobami v létě denně. Do této oblasti vedou hlavní přístupové trasy z Horních Míseček, z Harrachova přes Krakonošovu snídani, Špindlerova Mlýna Labským dolem i z Rokytnice nad Jizerou přes Dvoračky. Hojně využívaná je také nástupní trasa ze severního okraje Špindlerova Mlýna vedoucí na Dívčí lávky (702 osob), a úsek ze Špindlerovy boudy na Petrovu boudu (576 osob). Maximální průměrné roční zátěže v období mimo zimu jsou v úseku Sněžka – rozcestí pod Sněžkou, v létě je to již zmíněných 2100 osob, na jaře 1300 a na podzim 900 turistů. Nejmenší vytíženost vykazuje zimní sezona, kdy nejfrekventovanějším úsekem Chalupa na Rozcestí, na Rozcestí – Výrovka prošlo průměrně za den 400 především běžkařů.
632
Obr. 2. Pentlogram průměrného denního zatížení úseků turistických tras v letní sezoně Fig. 2. Average daily burdens on tourist paths in high summer season
ANKETNÍ ŠETŘENÍ Společně se sčítáním procházejících návštěvníků proběhla ve stejných cyklech na totožných stanovištích návštěvnická anketa. Toto šetření se týkalo základních informací o návštěvnících, včetně otázek směřovaných k jejich vnímání prostředí v Krkonoších. Ve všech sledovaných ročních obdobích převládali návštěvníci z České republiky, zahraniční turisté přijíždějí nejčastěji ze sousedních států Německa a Polska. Průměrná délka pobytu dosahuje 5,8 dní, nejkratší jsou jarní pobyty. Přibližně desetina návštěvníků přijíždí pouze na jeden den. U českých návštěvníků převažují týdenní pobyty, a to zejména v létě a v zimě, na jaře a na podzim jsou obvyklejší víkendové pobyty. Zahraniční turisté přijíždějí nejčastěji na týden, bez ohledu na roční období. Cizinci se obvykle ubytovávají v hotelích a penzionech, v létě pak mnohem častěji než Češi i v kempech. Tuzemští turisté se z poloviny ubytovávají v hotelích a penzionech a z poloviny v chatách a dalších objektech. Nejčastější formou pobytu jsou skupinové zájezdy, pouze v létě roste podíl rodinných pobytů. Motiv příjezdu do Krkonoš je nejčastěji poznání přírody a její krásy, pouze v zimním období se na první místo dostává lyžování. Více než polovina respondentů upozorňuje na špatný stav lesů, zhruba čtvrtina považuje za problém odpady. Zatímco Češi preferují klid (požadavky na omezení vjezdu aut, skútrů, omezení počtu turistů, nové výstavby, zvýšení ochrany přírody), cizinci by ocenili spíše kvalitní infrastrukturu a vybavenost (zlepšení služeb, větší počet a lepší údržbu běžeckých a sjezdových tratí, více příležitostí pro parkování, lepší stav silnic, rozšíření hromadné dopravy).
633
ŠETŘENÍ EROZE, ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD A PŮD U turistických cest byl na vybraných profilech sledován vývoj dešťové eroze vlivem turistické zátěže ve vztahu ke geologickému podloží. Na exponovaných turistických trasách byl pomocí přenosných obdélníkových rámů ověřen výchozí stav pěších cest ve vybraném místě. Stav byl podrobně dokumentován včetně proměření jednotlivých úrovní terénu v ohraničeném prostoru. Následně bylo provedeno vyhodnocení získaných údajů ve vztahu k původnímu stavu a předchozí etapě sledování.
Obr. 3. Příklady měřících míst sešlapu (foto Jan Král) Fig. 3. Points of measurement of erosion caused by tourist trampling
Měření provedená v průběhu let 2004–2005 na vybraných úsecích turistických cest neprokazují přímou souvislost mezi zátěží (tj. počtem turistů) a mírou erozních projevů. Jako důležité faktory eroze se naopak projevily typ povrchu cesty a její převýšení. Jak bylo zjištěno, je-li stezka tvořena velkými kameny, jejichž vzdálenost je větší než délka kroku, a navíc má velké převýšení, turisté pak často volí schůdnější cestu při okrajích. Takto způsobená eroze je dobře patrná, např. na cestě z Labské boudy ke Sněžným jamám. Zde byl ve stoupání naměřen úbytek půdy mimo cestu za jeden a půl roku o 1,8 a 3,4 cm. V úsecích cest, kdy je povrch tvořen zválcovaným písčitým štěrkem nebo hlinitým pískem, jako je cesta od Luční boudy k Slezskému domu nebo od Luční boudy k úbočí Kozích hřbetů, byl zjištěn úbytek až 6,1 cm. V rovinatějších úsecích těchto cest by situaci zlepšilo použití jiné technologie úpravy. Pokud konstrukci cesty tvoří soudržná nebo nesoudržná zemina stabilizovaná vápnem nebo cementem, jedná se o povrch, který je dobře schůdný a ani v chráněné oblasti nepůsobí rušivě jako beton nebo asfalt. Ve strmém úseku cesty by bylo nutno použít k vyrovnání výškového rozdílu i schody. Ve vybraných lokalitách na přítocích hlavních toků v jádrové zóně byl sledován chemismus a biologické znečištění povrchových a podzemních vod. Na zkoumaných úsecích toků bylo rovněž zjišťováno případné znečištění komunálním a jiným odpadem. Vyhodnocením chemických a mikrobiologických analýz vzorků vody z povrchových toků nad a pod významnými zařízeními turistického ruchu byl zjištěn stupeň znečištění v důsledku vypouštění odpadních vod z těchto objektů. Povrchové vody v Krkonoších jsou ve větší či menší míře znečištěny bakteriologicky i chemickými polutanty, a to i v tocích blízko prameniště, kde nejsou žádné trvalé turistické objekty (Labe nad Labskou boudou a Bílé Labe nad Luční boudou). Pod turistickými objekty je znečištění zpravidla vyšší a během sezony kolísá. Dalším problémem je, že běžné biologické čistírny odpadních vod se obtížně vyrovnávají s nárazovým nátokem splašků, ke kterému u turistických chat dochází.
634
Znečištění povrchové půdní vrstvy vlivem antropogenního fekálního znečištění podél turistických tras je výrazné a nepochybně se projevuje i na znečištění podzemních a povrchových vod. Při počtu turistů, kteří Krkonoše ročně v létě a v zimě navštíví, se jedná o značný objem zátěže.
BOTANICKÝ MONITORING Cílem botanického monitoringu bylo na základě zhodnocení opakovaného šetření stanovit změny druhového složení a rozsahu i poškození vegetace. S využitím dlouhodobě sledovaných záznamů vegetace byl vyhodnocen stupeň antropického ovlivnění různých typů vegetace a podíl alochtonních druhů na sledovaných lokalitách ve vztahu k turistické zátěži. V blízkosti různých typů cest byly vymezeny zkoumané vegetační plochy. Jednalo se o 7 transektů s celkem 69 fytocenologickými snímky (plochy 1 x 1 metr) z roku 2000, nově byl vytyčen transekt na svahu Luční hory. Transekty směřovaly z neovlivněných společenstev nad cestou po spádnici přes lemové porosty k autochtonní vegetaci pod cestou. Fytocenologické snímky byly zapsány v devítičlenné Braun-Blanquetově stupnici abundance a dominance. S upraveným souborem snímků byla počítána nepřímá gradientová analýza. Prostřednictvím přímé gradientové analýzy byly zjišťovány změny v druhovém složení mezi roky 2000 a 2004.
Obr. 4. Šířka lemových porostů a vývoj lemové vegetace podél cesty Fig. 4. Width of fringe vegetation alongside tourist paths
635
Výzkum se soustředil na vliv provozu na cestách a jejich okolí na rostlinstvo. Na základě statistického vyhodnocení sebraných dat následně nelze jednoznačně prokázat, zda vegetaci ovlivňuje více šířka cesty (množství materiálu) nebo provoz na cestě (ať už pěší turisté nebo auta). Nejvýznamnější vliv lze bezpochyby připsat materiálu, který byl použit ke zpevnění většiny cest v zájmovém území. Silně negativně působí dolomit i melafyr (čedič), na některých cestách překrytý asfaltovou vrstvou. Příčinou je jednak odlišné pH (tento materiál je bazický, přirozené prostředí je naopak silně kyselé, viz P 1974) a dále obsah živin (z bazického materiálu se jich uvolňuje významné množství, původní přirozená stanoviště jsou však velmi chudá). Materiál působí na okolí cest nejspíš prostřednictvím vodního výluhu, neboť změny ve vegetaci jsou mnohem výraznější na svahu pod cestou než nad ní. Kolem cest, kde byl tento stavební materiál použit, došlo a stále dochází ke změnám nejen ve výskytu rostlinných druhů (některé přirozené mizí, např. Polygonum bistorta, cizí nastupují – Dactylis glomerata), ale i k nahrazování celých rostlinných společenstev (V 2005, V & V 2000, V & al. 1999). Správa KRNAP si tento problém již uvědomila, bazický materiál při údržbě cest nepoužívá. Z botanického hlediska působí výrazně také eutrofizace na místech fekálního znečištění. Indikátorem je zde Urtica dioica, která se ve vrcholových partiích Krkonoš přirozeně nevyskytuje. Ovlivnění je však velmi lokální a navíc je soustředěno na méně cenné porosty (vysoká kleč u cesty většinou bez zrašelinění).
SOUHRN Byla shromážděna kvantitativní i kvalitativní data o návštěvnickém zatížení konkrétních úseků turistických tras v jádrové zóně Biosférické rezervace Krkonoše a také o způsobu a míře jeho působení na okolní prostředí. Byly ověřeny metodické postupy navržené pro zjišťování vzájemných interakcí mezi cestovním ruchem a ekosystémy. Byl navržen systém dílčích šetření a hodnocení vzájemných vazeb mezi nimi, což je možno využít i v jiných územích. Výzkum vyústil v konkrétní doporučení pro management území. Projekt položil dobrý základ pro průběžné exaktní sledování vývoje životního prostředí v chráněných oblastech ČR včetně identifikace příčin jeho změn.
LITERATURA Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního, sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše, projekt VaV MŽP 2003–2005, nositel Kolpron CZ, s.r.o., odpovědný řešitel Ing. Jan Suchý. P J. 1974: Půdy Krkonošského národního parku. – Opera Corcontica, 11: 7–36. V O. 2005: Vliv cestní sítě na krajinu subalpínského stupně Krkonoš. – Ms. (Disert. práce, ÚŽP, PřF UK, Praha). V O. & V M. 2000: Vliv cestní sítě na krajinu hřebenů Krkonoš. – Opera Corcontica, 36: 396–404. V M., V O. & B M. 1999: Cestní síť v subalpínském a alpínském stupni západních Krkonoš – historie a současnost. – Opera Corcontica, 36: 133–152.
636
