Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní
Zásoby ve vybrané účetní jednotce – zemědělském družstvu Bakalářská práce
Martina Šafránková
Brno 2007
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Zásoby ve vybrané účetní jednotce – zemědělském družstvu“ vypracovala samostatně pod odborným vedením vedoucího bakalářské práce, za použití pramenů, které uvádím v seznamu literatury.
V Brně, dne 25. května 2007
…………………………………..
Poděkování Děkuji touto cestou vedoucímu bakalářské práce Ing. Patriku Svobodovi, PhD. za odborné vedení a připomínky při zpracování bakalářské práce. Rovněž děkuji firmě ADW, a. s. za poskytnutí cenných informací potřebných pro vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Daně Ondráčkové za její vstřícný postoj k mé práci, za její rady a čas, který mi věnovala při konzultacích v odborných záležitostech.
ABSTRACT Šafránková, M. Stock in selected accounting units – agricultural cooperative. Bachelor work. The work is concerned with an analysis of the evaluation and accounting of chosen stocks in selected agricultural cooperatives. The theoretical part deals with the basic grouping, assessment and method of accounting for stock. It goes on to deal with stock – taking and a large part is dedicated to the theory of accounting for agricultural products. In the practical part, there is firstly a description of the characteristics of the enterprise, its activities, the accounts processing system and the circulation of accounting documentation. Further, there are concrete examples describing accounting in the business. On the basis of these examples I evaluate whether the concern approaches stock accounting in the correct manner.
ABSTRAKT Šafránková, M. Zásoby ve vybrané účetní jednotce – zemědělském družstvu. Bakalářská práce. Brno, 2007. Práce se zabývá analýzou oceňování a účtováním vybraných zásob ve vybraném zemědělském družstvu. Teoretická část vymezuje základní členění, oceňování a způsoby účtování zásob. Následně se věnuje inventarizaci a velká část je věnovaná teorii účtování zemědělské výroby. V praktické části je nejprve popsána charakteristika podniku, jeho činnost, systém zpracování účetnictví a oběh účetních dokladů. Dále je zde na konkrétních příkladech naznačeno podnikové účetnictví. Na základě těchto příkladů je zhodnoceno, zda podnik postupuje při účtování zásob správným způsobem.
Obsah: 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE................................................................. 7
1.1 1.2
ÚVOD............................................................................................................. 7 CÍL PRÁCE .................................................................................................... 7
2 3
METODIKA................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE................................................ 10
3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.1.1 3.4.1.2 3.4.1.3 3.4.1.4 3.4.1.5 3.4.2 3.4.2.1 3.4.2.2 3.4.2.3 3.4.2.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.6 3.7 3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.8 3.9
CHARAKTERISTIKA ZÁSOB................................................................... 10 OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB................................................................................. 12 ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ....................................................... 13 Oceňování zásob ve skutečných cenách ....................................................... 13 Oceňování pomocí kalkulace nákladů .......................................................... 14 ÚČTOVÁNÍ O ZÁSOBÁCH ....................................................................... 16 Účtování zásob podle způsobu A.................................................................. 17 Pořízení zásob nákupem ............................................................................... 17 Pořízení zásob vlastní výroby ....................................................................... 18 Spotřeba zásob.............................................................................................. 18 Reklamace..................................................................................................... 19 Účtování o zásobách na konci roku .............................................................. 21 Účtování zásob podle způsobu B.................................................................. 22 Pořízení zásob nákupem ............................................................................... 22 Pořízení zásob vlastní výroby ....................................................................... 22 Reklamace..................................................................................................... 23 Účtování na konci roku................................................................................. 23 INVENTARIZACE ...................................................................................... 24 Inventarizační rozdíly ................................................................................... 24 Opravné položky k zásobám......................................................................... 26 EVIDENCE ZÁSOB .................................................................................... 26 ÚČTOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY .................................................... 27 Nedokončená výroba .................................................................................... 27 Výrobky ........................................................................................................ 27 Zvířata........................................................................................................... 28 ÚČTOVÁNÍ ŠKOD V ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ ..................................... 30 KALKULACE VLASTNÍCH NÁKLADŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ ................. 32
4
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................. 34
4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.2.1 4.3.2.2 4.4 4.4.1 4.4.2 4.5 4.6
PROFIL PODNIKU, VÝROBNÍ ČINNOST ............................................... 34 Statut účetní jednotky ................................................................................... 34 Systém zpracování účetnictví ....................................................................... 36 Oběh účetních dokladů ................................................................................. 37 OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB................................................................................. 38 ÚČTOVÁNÍ PODNIKU O POŘÍZENÍ ZÁSOB ......................................... 39 Nakoupené zásoby ........................................................................................ 39 Zásoby vlastní výroby................................................................................... 40 Zásoby vlastní výroby v rostlinné výrobě ..................................................... 40 Zásoby vlastní výroby v živočišné výrobě ..................................................... 42 KALKULACE SPOLEČNOSTI .................................................................. 44 Kalkulace rostlinné výroby........................................................................... 44 Kalkulace živočišné výroby.......................................................................... 44 INVENTARIZACE ...................................................................................... 45 ZPRACOVANÁ DOPORUČENÍ PRO SPOLEČNOST ............................. 47
4.6.1 4.6.2 4.6.3
Kalkulace vedlejšího produktu ŽV a srovnání s alternativou průmyslových hnojiv ............................................................................................................ 47 Norma přirozeného úbytku v živočišné výrobě ............................................ 51 Analytické členění pořizovací ceny zásob.................................................... 51
5 6 7
DISKUZE ................................................................................... 53 ZÁVĚR ....................................................................................... 55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .................................... 56
ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Zásoby představují v podnicích velmi významnou položku oběžného majetku. Zásoby se zahrnují do nákladů v souladu s účetními postupy jednorázově, a to v okamžiku jejich spotřeby, prodeje, darování a v dalších případech, kdy dochází k jejich úbytku. Zásoby jsou statky, které firmy drží proto, aby překonaly dočasné a neočekávané výkyvy ve výrobě a prodeji. Z tohoto důvodu je potřeba udržovat na skladě takové množství zásob, aby byla plynulá výroba zajištěná. K tomu podnikům slouží rychlost a doba obratu, díky kterým zjistí, jaké množství a kdy mají objednat, aby na skladu neskladovaly zbytečně velké množství zásob. V Českém účetním standardu č. 015 – Zásoby jsou pro účtování o zásobách stanoveny dva způsoby, a to způsob A a způsob B. Účetní jednotka může účtovat způsobem A i způsobem B. V rámci analytických účtů podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může používat pouze jeden z uvedených způsobů. Zvolený způsob nelze během účetního období měnit. Účetní metody, směrnou účtovou osnovu, účetní závěrku a další vymezuje také Vyhláška č. 500/2002 Sb.
1.2 Cíl práce Cílem práce je provést analýzu oceňování a evidence zásob ve vybraném zemědělském podniku. Práce je také zaměřena na oceňování zásob. Jedná se o zásoby nakupované i zásoby vlastní výroby. Součástí práce je rovněž posouzení vybraných částí kalkulačního systému společnosti. Dále je zde uveden postup inventarizace, zvláště v živočišné výrobě. V závěru práce je také naznačení dopadu zásob na výsledek hospodaření. Je zřejmé, že tato práce nemůže pojmout celou problematiku oblasti zásob, vzhledem k její rozsáhlosti a složitosti, proto je zaměřena především na základní problémy.
7
2
METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou
a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty poznatky získané z odborné literatury, která je uvedena v seznamu literatury. Tyto informace jsou důležité pro zpracování následující praktické části. Jedná se především o informace pojednávající o účtování zásob, sestavení kalkulací a účetní uzávěrce. V teoretické části jsou definované základní pojmy v oblasti zásob, a to zejména jejich charakteristika, oceňování pomocí pevných cen a cen získaných pomocí kalkulace. Dále potom účtování nakupovaných zásob a zásob vlastní výroby dvěma způsoby – způsobem A a způsobem B. Další část se zabývá inventarizací a evidencí zásob. Nakonec jsou uvedeny některé způsoby při účtování v zemědělství. Praktická část se zabývá konkrétními příklady na zásoby, které řeší daná společnost. Nejprve jsou definovány jeho základní údaje – statut účetní jednotky, výrobní činnost rostlinné a živočišné výroby, systém zpracování účetnictví a oběh účetních dokladů. Dále je zpracované účtování pořízení zásob. To je rozděleno na část nakoupených zásob a zásob vlastní výroby. Následují kalkulace podniku rostlinné a živočišné výroby, inventarizace, která je zaměřená především na živočišnou výrobu, protože na konci hospodářského roku nemá společnost téměř žádné zásoby v rostlinné výrobě. V závěru práce jsou zhodnoceny účetní postupy společnosti a to, zda postupuje správným způsobem.
Při výpočtu analytické pořizovací ceny zásob byly použity vzorce: % Npoř . / ZCP =
p.s.Npoř . + přír.Npoř . *100 p.s.ZCP + přír.ZCP
Kde: %Npoř./ZCP
= Podíl nákladů spojených s pořízením zásob připadající na zásoby v ceně pořízení (v procentech),
p.s. Npoř
= počáteční
stav
nákladů
spojených
s pořízením
zásob
v běžném období, přír. Npoř
= přírůstek nákladů spojených s pořízením zásob v běžném období,
p.s. ZCP
= počáteční stav zásob v ceně pořízení,
přír. ZCP
= přírůstek zásob běžného období v ceně pořízení. 8
Npoř / Sb .o . =
Sb . o . * %Npoř./ZCP 100
Kde: Npoř./ZCP
= Podíl nákladů spojených s pořízením zásob připadající na jejich
Sb.o.
spotřebované množství
= spotřebované množství zásob v běžném období
9
3
TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE
3.1 Charakteristika zásob Základní postupy účtování zásob vymezuje zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví a vyhláška č. 500/2002 Sb. Zásoby lze rozdělit na dvě velké skupiny : 1. nakupované – od dodavatelů, tj. zboží, půda a jiný majetek pořízený a držený pro prodej a materiál. 2. vyrobené – vlastní hospodářskou činností, tj. výrobky, nedokončená výroba včetně polotovarů, zvířata a výjimečně materiál. Zásoby tvoří součást oběžného majetku účetní jednotky.. Rozdělení zásoby do skupin: a) skladovaný materiál b) zásoby vlastní výroby c) skladované zboží [8] Ad a) Do skladovaného materiálu náleží předvýrobní zásoby:
Suroviny (základní materiál), tj. hmoty, přecházející zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu.
Pomocné látky (pomocný materiál) jsou hmoty, které přecházejí také do výrobku, netvoří však jeho podstatu (např. lak na výrobky).
Provozovací látky jsou hmoty, jichž je zapotřebí pro provoz organizace jako celku (např. palivo, mazadla, čistící prostředky apod.).
Náhradní díly jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu.
Obaly a obalové materiály slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a vlastních výrobků. Nevratné obaly jsou dodávány zákazníkovi nebo předávány uvnitř účetní jednotky spolu s obsahem.
Drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není investičním majetkem [8]; tj. samostatné movité věci, jejichž ocenění je nižší než částka stanovená účetní jednotkou a jejichž doba použitelnosti
10
je delší než 1 rok, pokud účetní jednotka rozhodla, že tento majetek povede jako zásoby1.
Ad b) Do zásob vlastní výroby se zahrnuje :
Nedokončená výroba jsou produkty, na nichž byly provedeny některé výrobní operace, takže již nejsou materiálem a ještě nejsou hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných
činností, kde nevznikají hmotné produkty, ale např. poskytované služby.
Polotovary vlastní výroby jsou odděleně evidované produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem. V rámci stupňů, jimiž polotovary již prošly, jsou však všechny výrobní operace dokončeny a mohou být samostatně prodávány.
Výrobky (dokončené výrobky) jsou předměty vlastní výroby, na nichž byly provedeny všechny výrobní operace a jsou určené k prodeji mimo účetní jednotku.
Zvířata náležející do zásob jsou mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva atd. [8]
Ad c) Zboží je všechno, co organizace nakupuje za účelem dalšího prodeje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsou též pozemky, budovy a stavby, které účetní jednotka pořizuje za účelem prodeje v nezměněné podobě a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. [8]
1
Pokud tento majetek není podle Vyhlášky vždy součástí dlouhodobého majetku, jako např. předměty z drahých kovů.
11
3.2 Oceňování zásob Přístupy k oceňování zásob je nutno v podniku řešit interním předpisem ještě před vlastním účtováním o jejich stavu a pohybu. Můžeme se setkat se třemi typy ocenění:2
Pořizovací cena – pořizovací cenou se oceňuje stav nakupovaných zásob materiálu a zboží na skladě. Tato pořizovací cena je tvořena cenou pořízení při nákupu a náklady souvisejícími s pořízením zásob – tzn. vedlejšími pořizovacími náklady. Cena pořízení je kupní cenou materiálu a zboží, jejíž součástí je i clo vyměřené při nákupu v zahraničí. U neplátce DPH se do ceny pořízení zahrnuje i výše této daně připadající na zakoupený materiál nebo zboží. Je-li poskytnuta sleva, cena pořízení se snižuje. Vedlejšími pořizovacími náklady se rozumí externí přepravné (od jiných společností), interní přepravné (vnitropodnikové služba), provize, pojistné při přepravě, náklady na přípravné zpracování materiálu před vydáním ke spotřebě ve výrobě, které může být provedeno externě nebo jako vlastní služba. [12]
Vlastní náklady – tzn. buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle operativních (plánových) kalkulací, pokud jsou stanoveny v podmínkách technické přípravy výroby. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby a)
ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem, v níž se účtují mzdy až na výrobky nebo polotovary, a to pouze v položkách přímých materiálových nákladů (přímý materiál, polotovary);
b)
v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy, ostatní přímé náklady);
c)
v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem položkami přímých nákladů, výrobní, nebo správní režie.
Reprodukční pořizovací cena – touto cenou se oceňuje majetek zjištěný jako přebytek při inventarizaci nebo materiál získaný jako využitelný odpad (materiál, náhradní díly při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo majetek získaný darem). Dále jde též o zásoby vložené do podnikání při
2
K oceňování zásob slouží všechny typy cen definované zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
12
zakládání společnosti anebo při zvyšování základního kapitálu nepeněžním vkladem, v tomto případě vloženými zásobami. [12]
3.3 Základní metody oceňování 3.3.1
Oceňování zásob ve skutečných cenách
1) Metoda individuálního ocenění Oceňování lze použít jen v omezené míře, a to převážně u velkých, drahých či unikátních zásob. Podmínkou použití je možnost fyzického oddělení jednotlivých nákupů těchto složek zásob. Výhodou této metody oceňování je přesný přehled o skutečných vlastních nákladech vynaložených na nákup, spotřebu materiálu a konečné zásoby na skladě. Další výhodou je pravdivé vyjádření průběhu koloběhu materiálu; údaje jsou objektivní a průkazné, tj. doložitelné příslušnými doklady. Nevýhodou individuálního oceňování zásob při spotřebě je pracnost přesného zjišťování vlastních nákladů při nákupu a spotřebě většího počtu druhů materiálu. Analytická evidence zásob by musela být vedena nejen podle jednotlivých druhů materiálu, ale podle pořizovacích cen. To by znamenalo náročnou a nákladovou evidenci. [8]
2) Oceňování podle metody první do skladu – první ze skladu (FIFO) Zkratka FIFO je převzata z angličtiny – first in – first out. tzn. zásoby se vyskladňují ve stejném pořadí, jak byly přijaty na sklad. Výhodou této oceňovací metody spočívá v její jednoduchosti, není třeba po každém nákupu propočítávat průměrné pořizovací náklady, materiál se oceňuje chronologicky podle jednotlivých nákupů. Nevýhodou této metody může být to, že nemusí jít o materiál ve vykazované ceně spotřebovaný. Je třeba sledovat chronologii nákupů a došlých faktur. Z hlediska podniku je její použití výhodné tehdy, klesají-li ceny materiálu, neboť v tom případě jsou dražší dodávky považovány za nejdříve spotřebované, jsou zahrnuty do nákladů a snižují zisk, a tedy daň z příjmů. Naopak při růstu cen materiálu je nevýhodné. [8]
3) Oceňování podle metody poslední do skladu – první ze skladu (LIFO) Last in – first out. Jde o opačný postup k metodě FIFO. Zásoby nakoupené nejpozději se prodávají jako první. Výhodná při zvyšování cen nakupovaných zásob. Do spotřeby se zahrnují vyšší částky a na skladě tedy zůstávají nejstarší zásoby oceněné nejnižší cenou. Zákonem o účetnictví není ale v ČR tato technika povolena.
13
4) Metoda váženého aritmetického průměru Tato metoda je nejpoužívanější metodou oceňování zásob. Používá se prostý nebo vážený aritmetický průměr cen dosavadních nákupů. Tato metoda se uplatňuje tam, kde jsou zásoby relativně stejnorodé a kde není možné oceňovat každý jednotlivý fyzický tok zásoby. Zásoby na skladě se oceňují cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z individuálních pořizovacích cen jednotlivých nákupů, přičemž jako váhy vystupují množství zásob v jednotlivých dodávkách. Průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc, a to buď k začátku nebo ke konci měsíce. Lze jej počítat i průběžně, při každé nové dodávce. Konkrétní postup by měl mít podnik ve své vnitropodnikové směrnici.
5) Metoda pevné skladové ceny Při oceňování nakupovaných zásob je možné zvolit způsob stanovení pevných skladových cen ve vnitropodnikovém ceníku, přičemž rozdíl mezi pořizovací cenou a skladovou cenou se zaúčtuje na zvláštní analytický účet – cenová odchylka k nakoupeným zásobám. Při výdeji zásob ze skladu se ke skladové ceně výdeje zaúčtuje poměrné snížení cenové odchylky. [9]
3.3.2
Oceňování pomocí kalkulace nákladů
K řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů. Význam kalkulací je mnohostranný: v podniku slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, k sestavování rozpočtů, ke kontrole a rozboru hospodárnosti výroby a rentability výkonů, apod. Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, polotovar, práce nebo služba) vymezený měřicí jednotkou, např. jednotkou množství, hmotnosti, délky, plochy, času apod. Mohou to být výkony odbytové, prodávané mimo podnik, nebo vnitropodnikové, předávané uvnitř podniku. [13]
14
Všeobecný kalkulační vzorec [6] 1.
Přímý materiál
2.
Přímé mzdy
3.
Ostatní přímé náklady
4.
Výrobní (provozní) režie
Vlastní náklady výroby (provozu) 5.
Správní režie
Vlastní náklady výkonu 6.
Odbytové náklady
Úplné vlastní náklady výkonu 7.
Zisk (ztráta)
Cena výrobku (výrobní cena) 8.
Obchodní přirážky a srážky
Prodejní cena V kalkulačním vzorci jsou dvě základní skupiny nákladů – náklady přímé a režijní. Přímé náklady se přímo přiřazují jednotlivým druhům výrobků bez jejich předchozího soustřeďování podle místa vzniku. Do položky přímý materiál patří zejména suroviny, základní materiál, polotovary, pohonné hmoty, pomocný a ostatní materiál, výrobní obaly. Jde o materiál, který se zpravidla stává trvalou součástí výrobku nebo přispívá k vytvoření jeho potřebných vlastností. Do položky přímých mezd zpravidla patří základní mzdy, příplatky a doplatky ke mzdě a prémie a odměny dělníků přímo související s kalkulovanými výkony. Do položky ostatní přímé náklady se zpravidla zahrnuje technologické palivo a energie, odpisy, opravy a udržování, příspěvky na sociální zabezpečení, ztráty ze zmetků a vadné výroby. Režijní náklady jsou náklady společně vynakládané na celé kalkulované množství výrobků, více druhů výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na kalkulační jednici přímo. Výrobní (provozní) režie zahrnuje nákladové položky související s řízením a obsluhou výroby, např. režijní mzdy, opotřebení nástrojů, odpisy, spotřeba energie, režijní materiál. Do položky správní režie patří nákladové položky související se zřízením podniku – odpisy správních budov, platy
řídicích pracovníků, poštovné a telefonní poplatky, pojištění aj. Do odbytových nákladů patří náklady spojené s odbytovou činností, jako jsou náklady na skladování, propagaci, prodej a expedici výrobku. [13] 15
Stanovení vlastních nákladů na kalkulační jednici Přímé náklady se v operativních a plánovaných kalkulacích stanoví přímo na kalkulační jednici podle norem spotřeba materiálu a práce. Režijní náklady se stanoví na kalkulační jednici zúčtovací (režijní) přirážkou, což je v procentech vyjádřený poměr režijních nákladů ke zvolené peněžní rozvrhové základně, nebo zúčtovací (režijní) sazbou, což je podíl režijních nákladů připadající na jednotku naturální rozvrhové základny. Základnou pro rozvrhování režijních nákladů bývají veličiny peněžní nebo naturální. [13]
Metody kalkulace Metodou kalkulace rozumíme způsob stanovení jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici. Metody závisí na předmětu kalkulace, na způsobu přičítání nákladů výkonům, na požadavcích kladených na strukturu a podrobnost členění nákladů. Kalkulační metody se člení následovně: 1.
kalkulace dělením
prostá kalkulace dělením
stupňovitá kalkulace dělením
kalkulace dělením s poměrovými čísly
2.
kalkulace přirážková
3.
kalkulace ve sdružené výrobě
4.
zůstatková (odečítací) metoda
rozčítací metoda
metoda kvantitativní výtěže
kalkulace rozdílové (metoda standardních nákladů, metoda normová) [13]
3.4 Účtování o zásobách Účetní jednotky mají možnost volby mezi dvěma možnými způsoby účtování, a to způsobem A nebo způsobem B. Účtování podle způsobu A mohou použít všechny účetní jednotky, pro něž platí schválená účtová osnova. Účtování podle způsobu B nemohou použít účetní jednotky, kterým zvláštní předpisy stanoví povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Obchodní společnosti, které povinně zakládají základní kapitál, a družstva musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. [8]
16
3.4.1
Účtování zásob podle způsobu A
Podstatou tohoto účtování je soustředit výdaje vynaložené na pořízení zásob (nákupem i vlastní výrobou) na příslušných majetkových účtech zásob (účtové skupiny 11, 12, 13). Zásoby se vyúčtují do provozních nákladů v okamžiku jejich spotřeby (materiál, zboží), nebo jako snížení výnosů v okamžiku jejich vyskladnění (u zásob vlastní výroby). [8]
3.4.1.1 Pořízení zásob nákupem U nakupovaných zásob se jednotlivé složky pořizovací ceny soustřeďují na straně Má dáti účtu 111 – Pořízení materiálu respektive 131 – Pořízení zboží se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů, nejčastěji na stranu Dal účtu 321 – Dodavatelé. Je-li účetní jednotka plátcem daně, je při nákupu účtován nárok na odpočet daně na účet 343 – Daň z přidané hodnoty. Pořizovací cena zásob nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Převzetí materiálu a zboží na sklad se zaúčtuje na stranu Dal účtů pořízení a na stranu Má dáti účtů 112 – Materiál na skladě nebo 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. [8]
Schéma č. 1 Pořízení zásob nákupem v tuzemsku
622- Aktivace vnitropodnik. služeb
111 – Pořízení materiálu 131 – Pořízení zboží
112 – Materiál na skladě 132 – Zboží na skladě a v prodejnách
Převzetí Cena bez daně
321 – Dodavatelé
343 – DPH
Odpočet daně
U pořizování zásob lze spotřebovávat vlastní výkony, např. vlastní vnitropodniková doprava. Tato spotřeba se zaúčtuje ve prospěch účtu 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb.
Při pořízení zboží z jiných členských států EU je osoba povinná k dani v tuzemsku (odběratel) je povinna přiznat a zaplatit daň na výstupu. 17
Zaúčtování daňové povinnosti na výstupu v české měně pořizovatelem zboží a zaúčtování nároku na odpočet daně pořizovatelem zboží podle zásad stanovených v zákonu o DPH se provádí předpisem na vrub a současně ve prospěch účtu 343 – Daň z přidané hodnoty (343/343). [16] Některé druhy materiálu je schopna účetní jednotka vyrobit si sama.3 Náklady vzniklé při této činnosti, jsou běžně účtovány podle svého druhu na nákladové účty. Po skončení výroby a předání na sklad je třeba částku, rovnající se vynaloženým nákladům, z nákladů běžného období vyloučit (aktivovat), aby nezkreslovala hospodářský výsledek daného období. Děje se to prostřednictvím výnosového účtu 621 – Aktivace materiálu a zboží zápisem na straně D a souvztažně na straně MD účtu 111 – Pořízení materiálu, popř. přímo na účet 112 – Materiál na skladě. [16].
Schéma č. 2: Ostatní způsoby pořízení materiálu
413 – Ostatní kapitálové fondy
112 – Materiál na skladě
Bezplatně získaný (dar)
648 – Ostatní provozní výnosy Materiál získaný při likvidaci DM
3.4.1.2 Pořízení zásob vlastní výroby U zásob vlastní výroby se v průběhu účetního období veškeré přírůstky oceněné vlastními náklady účtují na stranu Má dáti příslušného účtu skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby se souvztažným zápisem na stranu Dal příslušných účtů skupiny 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob. [8]
3.4.1.3 Spotřeba zásob Spotřeba materiálových zásob a prodej zboží se účtuje na straně Dal příslušných účtů zásob souvztažně do nákladů na stranu Má dáti na účty 501 – Spotřeba materiálu a 504 – Prodané zboží. Úbytek materiálu při prodeji se účtuje na kontravýnosový účet na stranu Má dáti 542 – Prodaný materiál. [8]
3
Jde o takové předměty, které patří do jiného oboru než hlavní činnost účetní jednotky, a které nahrazují jinak převažující nákup.
18
Schéma č. 3: Prodej nepotřebného materiálu 112 – Materiál na skladě 542 – Prodaný materiál úbytek materiálu
642 – Tržby z prodeje materiálu
311 - Odběratelé
Náklady na pořízení
343 - DPH
Při prodeji zásob vlastní výroby se zaúčtuje na straně Dal příslušných účtů zásob souvztažně na stranu Má dáti účtů 613 – Změna stavu výrobků respektive 614 – Změna stavu zvířat. Tržby se zaúčtují na příslušný účet 601 – Tržby za vlastní výrobky na stranu Dal, souvztažně na stranu Má dáti účtu 311 – Odběratelé. Pokud je účetní jednotka plátcem daně, zaúčtuje odvod daně na stranu Má dáti na příslušný účet 343 – Daň z přidané hodnoty.
3.4.1.4 Reklamace Při dodávkách zboží či materiálu se mohou vyskytnout nesrovnalosti mezi odběratelem a dodavatelem. Odběratel uplatňuje nároky vůči dodavateli především za nedodané množství, za dodání což označujeme jako reklamaci. [15] Při účtování o reklamacích na straně odběratele se mohou vyskytnout tyto případy:
1. Reklamační nárok (např. ve výši odpovídající nedodanému množství) – zaúčtuje se jako pohledávka za dodavatelem na účet 315 – Ostatní pohledávky. Schéma č. 4: Reklamační nárok
111 – Pořízení materiálu 131 – Pořízení zboží
315 - Ostatní pohledávky
Reklamační nárok
19
2. Dobropis k faktuře v případě uznané reklamace – pokud je výstavce dobropisu plátce DPH, potom je dobropis současně i daňovým dokladem Schéma č. 5: Dobropis
315 - Ostatní pohledávky
321 - Dodavatelé
Uznaná cena
343 - DPH
3. Odepsání reklamačního nároku v případě neuznané reklamace – zaúčtuje se jako zrušení pohledávky a současně jako škoda – náklad na účtu 549 – Manka a škody, úhrada faktury proběhne v plné výši. Schéma č. 6: Neuznaná reklamace
315 – Ostatní pohledávky
549 - Manka a škody
Neuznaná reklamace
V případě dodání vadného zboží účtujeme zásobu v úschově na stranu MD na účet 751, a po vyřešení reklamace odúčtujeme na opačnou stranu.
Reklamace zboží na straně dodavatele: U dodavatele nejprve vzniká tržba z prodeje, kterou zaúčtuje na stranu MD na účet 311 - Odběratelé a na stranu D na účet 604 – Tržby za zboží a na účet 343 – DPH. Prodané zboží musí vyskladnit – MD 504 – Prodané zboží, D 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. Pokud odběratel zboží reklamuje, musí provést reklamační zápis ve výši reklamované částky, tzn. sníží tržby strana MD účtu 604 a vznik závazku na straně D účtu 325 – Ostatní závazky. Po posouzení mohou nastat opět tři situace:
dodavatel reklamaci uzná a odběrateli dodá nové zboží – zaúčtuje: 325/604 tzn. snížení závazku a tržby za zboží
dodavatel reklamaci uzná a odběrateli vrátí peníze – zaúčtuje: 325/221 a 343/221 tzn. opět zánik závazku, úbytek peněz na bankovním účtu
dodavatel reklamaci neuzná – zaúčtuje: 325/604 20
3.4.1.5 Účtování o zásobách na konci roku Na konci účetního období může nastat situace, kdy od dodavatelů přijdou dodávky materiálu, ke kterým ale dosud nejsou k dispozici faktury. Nastat může i případ opačný – účetní jednotka již obdržela fakturu za nákup materiálu, dodávka však do konce účetního období nedošla. Tento nesoulad mezi fakturami a příjemkami k jednotlivým dodávkám je nutno před uzavřením účetních knih proúčtovat. Účtuje-li firma o zásobách způsobem A a přitom používá kalkulační účet 111 – Pořízení materiálu, je potřeba tohoto účtování ještě zdůrazněna zůstatkem na tomto účtu. Ten totiž nepatří mezi účty rozvahové, a proto nesmí na konci účetního období žádný zůstatek vykazovat. Účtovat o nevyfakturovaných dodávkách a materiálu na cestě je povinností každé účetní jednotky. [14] Schéma č. 7: Zásoby na cestě v běžném období
111 – Pořízení materiálu 131 – Pořízení zboží
119 – Materiál na cestě 139 – Zboží na cestě
Faktura bez příjemky
Schéma č. 8: Nevyfakturované dodávky běžného období
111 – Pořízení materiálu 131 – Pořízení zboží
389 – Dohadné účty pasivní Příjemka bez faktury
Dojde-li dodávka materiálu k faktuře zaúčtované již v minulém účetním období, řešení je následující: Schéma č. 9: Dodávka zásob z minulého období
119 – Materiál na cestě 139 – Zboží na cestě
112 –Materiál na skladě 132 – Zboží na skladě a prodejnách Převzetí
V následujícím účetním období se pak došlá faktura k příjemce z roku minulého zaúčtuje namísto obvyklého způsobu takto:
21
Schéma č. 10: Vyfakturovaná dodávka z minulého období
321 – Dodavatelé
Cena s DPH
389 – Dohadné účty pasivní
cena bez daně
343 - DPH
DPH 3.4.2
Účtování zásob podle způsobu B
Tento způsob účtování zásob je jednodušší než způsob A, ale náročnější na evidenci ve hmotných jednotkách a na inventuru k účetní závěrce. Při evidenci a účtování zásoby způsobem B se v průběhu účetního období nepoužívají majetkové účty zásob na skladě a účty pořízení zásob. Na majetkové účty účtujeme pouze k prvnímu dni účetního období o počátečním stavu a k poslednímu dni účetního období o konečném zůstatku. Podstatou tohoto způsobu je účtování nakupovaných i aktivovaných zásob přímo do nákladů. Při uplatňování tohoto způsobu evidence zásob je nutné vést běžně skladovou evidenci. [2]
3.4.2.1 Pořízení zásob nákupem Při nákupu materiálu se nepoužívá účet 111 – Pořízení materiálu resp. zboží na účet 131 – Pořízení zboží. Vše je ihned účtováno do spotřeby na účet 501 – Spotřeba materiálu, resp. 504 – Prodané zboží. Objevuje se zde stejně jako u způsobu A účet 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb, pomocí kterého vnitropodnikové útvary poskytují navzájem služby. Tento způsob je vhodný spíše pro malé organizace, ve kterých nelze sledovat pohyb zásob, jako je tomu v prodejnách potravin, spotřebního zboží apod. [8]
3.4.2.2 Pořízení zásob vlastní výroby Pro způsob B účtování zásob vlastní výroby je typické, že v průběhu účetního období se změna stavu vnitropodnikových zásob neúčtuje, ale vede se skladová evidence, která je velmi důležitá. Zde se evidují přírůstky a úbytky v jednotkách množství, cena za jednotku a celková hodnota. Až při uzavírání účtů se převedou počáteční zůstatky z účtů zásob na účty účtové skupiny 61 – Změna stavu vnitropodnikových zásob a konečný 22
stav zásob zjištěný inventarizací se zaúčtuje na stanu Má dáti příslušných účtů zásob souvztažně se zápisem na stanu Dal účtů účtové skupiny 61 – Změna stavu vnitropodnikových zásob. [8]
Schéma č. 11: Zásoby vlastní výroby
701 – Počáteční účet rozvažný
121 – Nedokončená výroba 122 – Polotovary 123 – Výrobky
Převod PZ
611 – Změna stavu zásob ned. výroby 612 – Změna stavu zásob polotovarů 613 – Změna stavu výrobků
Zúčtování (odepsání) PZ Zúčtování KS podle skladové evidence
3.4.2.3 Reklamace Při účtování reklamace způsobem B se postupuje stejně jako u způsobu A, pouze s tím rozdílem, že kalkulační účet 111 – Pořízení materiálu je nahrazen účtem 501 – Spotřeba materiálu. U reklamace dodávky zboží je účet 131 – Pořízení zboží nahrazen účtem 504 – Prodané zboží.
3.4.2.4 Účtování na konci roku V případě účtování způsobem B zásob na cestě se postupuje stejným způsobem jako u účtováním způsobem A s tím, že kalkulační účty 111 – Pořízení materiálu resp. 131 – Pořízení zboží jsou nahrazeny účty 501 – Spotřeba materiálu resp. 504 – Prodané zboží. Obdobně se účtují i nevyfakturované dodávky. Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy z účtu zásob materiálu a zboží převedou do nákladů. Stav zásob podle fyzické inventarizace se pak zaúčtuje jako konečný zůstatek na účtech materiálu a zboží souvztažně ve prospěch příslušného nákladového účtu. Rozdíly zjištěné při fyzické inventarizaci se zaúčtují na příslušné účty zásob souvztažně s nákladovými resp. výnosovými účty. [2] 23
Schéma č. 12: Účtování při uzavírání účetních knih
501 – Spotřeba materiálu 504 – Pořízení zboží
112 – Materiál na cestě 132 – Zboží na skladě a v prodejnách
Převod PZ do spotřeby
Převod KZ účetního Stav před inventarizací
702 – Konečný účet rozvažný
Převod KZ skutečného Stav po inventarizaci
3.5 Inventarizace 3.5.1
Inventarizační rozdíly
Cílem inventarizace je zajistit shodu účetních údajů se skutečností. Porovnáním skutečného stavu – zjištěného inventurou – s účetními údaji může být zjištěna shoda účetnictví se skutečností, nebo inventarizační rozdíl ve formě přebytku – v případě, že skutečný stav je vyšší než účetní, či manka - skutečný stav je nižší než účetní. Pokud tyto rozdíly nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem uvedeným v zákoně, je třeba je vypořádat po jejich zjištění. Pokud je inventarizace prováděna po skončení účetního období, je třeba doúčtovat inventarizační rozdíly do toho období, kterého se týkají. Inventarizace zásob může být prováděna: - periodicky, tj. ke dni účetní závěrky; - průběžně, tj. v průběhu účetního období, pokud to dovoluje a umožňuje technologie skladování. Fyzická inventura zásob jako složky hmotného majetku může být provedena v posledních třech měsících účetního období, popř. v prvním měsíci následujícího účetního období. Ke dni účetní závěrky musí být opravena o změny, které nastaly do konce, resp. od konce účetního období. 24
U některých skladovaných zásob je možné předpokládat úbytek hmotnosti nebo objemu vlivem vnějších vlivů, resp. při manipulaci se zásobami, kterým nelze zabránit (např. rozprášení mouky při manipulaci, znehodnocení skladovaných potravin, apod.). Pro takovéto úbytky zásob si může účetní jednotka stanovit na začátku účetního období maximální hranici, tzv. normu přirozených úbytků, která musí být zdůvodněna a ve vazbě na určité stanovené podmínky. Manka na zásobách materiálu do velikosti dané touto normou, tzv. manka do normy, se považují za běžnou spotřebu materiálu a také se tak účtují. Zjištěná manka u zásob, u nichž není stanovena norma přirozeného úbytku, a manka nad normu u zásob, u nichž je stanovena norma přirozeného úbytku, se považují za provozní náklad. [5]
Schéma č. 13: Manka do normy
112 – Materiál na skladě 132 – Zboží na skladě a v prodejnách
501 – Spotřeba materiálu 504 – Prodané zboží
Manko do normy
Schéma č 14: Manko nad normu
112 – Materiál na skladě 132 – Zboží na skladě a v prodejnách
549 –Manka a škody
Manko, manko nad normu
Zjištěné přebytky zásob jsou považovány za provozní výnos.
Schéma č. 15: Přebytek
112 – Materiál na skladě 132 – Zboží na skladě a v prodejnách
648 – Ostatní provozní výnosy Přebytek
25
3.5.2
Opravné položky k zásobám
Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou. Rozumí se snížení ceny přechodného charakteru (např. při snížení cen těchto zásob na trhu). Pokud pominou důvody pro tuto úpravu ocenění, uvedené položky se zruší. Záměrem je, aby se v rozvaze majetek vyjádřil v ocenění, které odpovídá reálné skutečnosti. Tvořit opravné položky na zvýšení ocenění majetku je v rozporu se zásadou opatrnosti a je nepřípustné. Opravné položky se účtují na samostatných účtech. Jejich zůstatek má pasivní charakter a v rozvaze se uvádí na straně aktiv ve sloupci korekce se znaménkem mínus. Tvorba opravných položek k zásobám se zaúčtuje na vrub nákladového účtu 559 - Tvorba a zúčtování opravných položek a ve prospěch účtů skupiny 19 – Opravné položky k zásobám. Snížení nebo rozpuštění opravných položek k zásobám se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 19 – Opravné položky k zásobám souvztažně ve prospěch účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek. V případě úbytků zásob se opravná položka k nim vytvořená rozpustí. Trvalé snížení ceny zásob v důsledku snížení jejich kvality se účtuje zápisem na vrub účtu 549 – Manka a škody a ve prospěch příslušného účtu zásob v účtové třídě 1 – Zásoby. [16]
3.6 Evidence zásob Jednou ze základních funkcí účetnictví je funkce evidenční a důkazní. Z hlediska účetní evidence lze doporučit zavedení syntetické a analytické evidence podle odpovídajících skupin majetku. Otázku syntetické evidence v současné době řeší směrná účtová osnova zavedením příslušných účtových skupin.
Účetní skupiny, ve kterých se o zásobách účtuje:
11 – Materiál 12 – Zásoby vlastní výroby 13 – Zboží 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám 26
Analytické účty by měly být zařízeny podle druhů či skupin zásob ve skladové evidenci (u zásob zboží v maloobchodní činnosti alespoň podle hmotně odpovědných osob či podle míst uložení). Analytické účty jednotlivých druhů či skupin zásob slouží k jejich identifikaci a obsahují zejména označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, údaje o množství. Vhodným nástrojem pro analytickou evidenci druhů či skupin jsou skladní karty, obsahující výše uvedené údaje, resp. i další údaje podle potřeb podniku. [7]
3.7 Účtování zemědělské výroby 3.7.1
Nedokončená výroba
Nedokončenou výrobu v zemědělské činnosti účtujeme pouze v rostlinné výrobě.4 Nedokončená rostlinná výroba u plodin sklizených v běžném roce se oceňuje narůstajícím způsobem ve výši skutečných nákladů na sklizeň běžného roku, a to primárně na vrub příslušných účtů nákladů v účtové třídě 5 – Náklady a souběžně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 12 – Nedokončená výroba a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. V měsíci, kdy byla dokončena a zúčtována sklizeň, se zúčtuje celá částka nedokončené výroby příslušné plodiny jako snížení nekončené výroby, tzn. na stranu MD 61., a na stranu D 121 a následně zaúčtování produkce – MD 123 a D 61. oceněné cenou na bázi vlastních nákladů (tj. přímými náklady, popřípadě včetně poměrné části výrobní režie). Nedokončená výroba u plodin sklizených v příštím roce se oceňuje opět narůstajícím způsobem nejméně ve výši přímých nákladů na sklizeň příštích let. K 1. lednu se částka nedokončené výroby pro sklizeň příštích let převede v rámci otevírání účetních knih nového účetního období prostřednictvím počátečního účtu rozvažného na rozvahový účet nedokončené výroby pro sklizeň běžného roku. [9]
3.7.2
Výrobky
Výrobky představují výsledky vlastní zemědělské výroby (rostlinné i živočišné), popřípadě ostatní výroby, které jsou určeny k prodeji nebo k vlastní spotřebě uvnitř účetní jednotky. Volba syntetických a analytických účtů v rámci účtové skupiny 12 –
4
V živočišné výrobě lze z praktických důvodů uvažovat o nedokončené výrobě například při líhnutí drůbeže nebo v rybníkářství.
27
Zásoby vlastní výroby je ovlivněna přístupem zemědělského podniku k problematice kalkulací nákladů výrobků rostlinné a živočišné výroby. Zaúčtování zemědělské produkce se do účetnictví promítne účetním zápisem MD 12., D 61., úbytek produkce MD 61., D 12. [9]
3.7.3
Zvířata
Mladá zvířata se odlišují od ostatních druhů zásob, na jejich chov jsou vynakládány náklady, zvířata rostou, jejich hodnota stoupá, v každé vzrůstové kategorii však mohou být předmětem prodeje. Nemohou být „skladována“ v nezměněné formě. U nakoupených mladých zvířat do vlastního chovu pokračuje jejich růst, tzn. zvyšuje se jejich hodnota. Jejich přírůstek hmotnosti představuje již vlastní produkci podniku, která však nemůže existovat samostatně. Účet stavu zásob vlastní výroby při úbytku zvířat zahrnuje i poměrnou hodnotu zvířat nakoupených – účet změny stavu zvířat může mít z tohoto důvodu v určitých případech i minusovou hodnotu. Jako zásoby jsou účtována mladá chovná zvířata všech kategorií, zvířata ve výkrmu, užitkové chovy drůbeže, plemenné chovy drůbeže kromě hus a ostatní chovy drobných zvířat. Na příslušném syntetickém účtu Zvířata v účtové v účtové skupině 12 – Zásoby vlastní výroby se účtují jak zvířata z vlastního chovu, tak zvířata nakoupená, přičemž do pořizovací ceny zvířat nakoupených se účtují i další náklady spojené s jejich pořízením. [9]
Postupy účtování zvířat Zvířata se evidují skupinově. Stanovení vzrůstových skupin stanoví účetní jednotka ve své kompetenci ve vazbě na technologii chovu a další vnitropodnikové podmínky. Během chovu se zvířata přeřazují do vyšších vzrůstových kategorií v souvislosti s věkem a účtovanou hmotností podle běžných zootechnických zásad v návaznosti na uplatněné technologie chovu. Převod mezi vzrůstovými kategoriemi se v účetnictví promítne pouze v rámci analytických účtů k účtům zvířat. [9]
Oceňování zvířat Při oceňování zvířat je nutno vycházet ze zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví: Příchovky zvířat (narozená mláďata, jednodenní drůbež, nově vzniklá včelstva) se oceňují vnitropodnikovými cenami stanovenými na bázi vlastních nákladů. Nelze-li je zjistit, pak reprodukčními cenami na bázi tržní ceny odstaveného mláděte. U telat je možné zaúčtovat polovinu ceny při narození, druhou polovinu doúčtovat při odstavu. 28
Selata se při narození ocení cenou 1 kg živé hmotnosti odstaveného selete v závislosti na zjištěné živé hmotnosti vrhu. Pokud se vrh při narození neváží je možné každé cele ocenit cenou 1 kg odstaveného selete. Při odstavu se vrh zváží a vypočítá se rozdíl hmotností zjištěnou při odstavu a hmotností zaúčtovanou při narození. Tento přírůstek se ocení cenou za 1 kg živé hmotnosti odstaveného selete a doúčtuje. Hmotnost selat, která koncem roku zůstávají neodstavená, je nutno vzhledem k správnému kalkulačnímu postupu stanovit alespoň odhadem (v případě, že se tato selata neváží). [16] Přírůstky hmotnosti se oceňují vnitropodnikovou cenou stanovenou na bázi vlastních nákladů, tzn. podloženou kalkulačním propočtem na podkladě minimálně jednoho zúčtovacího období, popř. operativní kalkulace. [16] Vzrůstový přírůstek se zjišťuje u zvířat, která se neváží, vyjadřuje se v krmných dnech (např. u vysokobřezích jalovic, mladých ovcí, hříbat, kůzlat, kožešinových zvířat aj.). Ocení se vlastními náklady jednoho krmného dne příslušné chovatelské skupiny. [16] Účtování příchovků, přírůstků hmotnosti a vzrůstových přírůstků na účtu 124 – Zvířata se provede na podkladě vážních listin, popř. protokolů o narození. [16]
Schéma č. 16: Přírůstek hmotnosti, příchovky a vzrůstové přírůstky 124 – Zvířata
614 – Změna stavu zvířat Přírůstky, příchovky
Přeřazení zvířat mezi jednotlivými chovatelskými a vzrůstovými kategoriemi předpokládá ke dni přeřazení vyúčtování přírůstku hmotnosti, popř. vzrůstového přírůstku. Převod mezi kategoriemi se účtuje v rámci účtu 124 – Zvířata (na analytických účtech příslušných kategorií zvířat). Dokladem je protokol o přeřazení. Přírůstek živé hmotnosti určité kategorie zvířat se zjišťuje výpočtem. Vychází se z celkové živé hmotnosti dané kategorie zvířat zjištěné na základě vážení na konci období a všech změn, které v této kategorii od předchozího nastaly.
29
Postupuje se podle vzorce: Skutečná hmotnost určité kategorie zvířat na konci období + výdaje hmotnosti z této kategorie zvířat během období (úhyn, prodej, převod do jiné kategorie apod.) - příjmy hmotnosti do této kategorie zvířat během období (nákup, převod z jiné kategorie aj.) - skutečná hmotnost této kategorie zvířat na počátku období = přírůstek živé hmotnosti dané kategorie zvířat ve sledovaném období
Při umístění zvířat na pastvě je vhodné zjišťovat přírůstek živé hmotnosti odhadem na základě namátkového vážení zvířat popř. páskovými mírami. Vyúčtovaný přírůstek hmotnosti po ukončení pastevního období nutno opravit na základě vážení a propočtu na skutečný přírůstek živé hmotnosti. Úbytky zvířat sledovaných v dané skupině se ocení: 1. průměrnými cenami za 1 kg živé hmotnosti (u zvířat, které se váží), 2. průměrnými cenami za 1 ks (u zvířat, které se neváží). [16]
Schéma č. 17: Úbytek zvířat 124 – Zvířata
614 – Změna stavu zvířat úbytek
3.8 Účtování škod v zemědělské výrobě Škody na majetku jsou účtovány v účtové skupině 5 – Náklady na účet 548 – Ostatní provozní náklady. Nejde tudíž o náklady mimořádné. Škody na nedokončené rostlinné výrobě mohou mít různou povahu:
Úplná škoda – úplné zničení porostů, kde již nebude provedena sklizeň. V případě úplné škody se zaúčtuje snížení nedokončené výroby příslušné plodiny na vrub příslušného účtu účtové skupiny 54.
Částečná škoda – takové poškození porostů, v jehož důsledku se projeví pouze snížení produkce (MD 54., D 12.). V tomto případě lze v souladu s Českým účetním standardem č. 019 zaúčtovat částečnou škodu ve výši úhrady od pojišťovny. 30
Poškození úrody na trvalých porostech – se neúčtuje, protože se nejedná o nedokončenou výrobu, jde pouze o snížení výnosů.
V živočišné výrobě je nutno akceptovat charakter biologického procesu. Škodou je vždy úhyn zvířete, který ovšem může být způsoben objektivními vlivy, nebo odpovědnou osobou. Manka a úhyny se vyúčtují ve prospěch příslušného účtu zvířat (účet 124 – Zvířata AU) a: a) Jde-li o nezaviněná uhynutí a uhynutí do výše vnitropodnikové normy přirozených úbytků, na vrub účtu účtové skupiny 61 – Změny stavu zásob vlastní činností. Nezaviněný úhyn musí být však doložen. [9] b) Jde-li o zaviněné uhynutí zvířat, úhyny převyšující vnitropodnikové normy přirozených úbytků, úhyny způsobené objektivními příčinami, živelními pohromami, hromadnými nákazami či jinými pojistnými událostmi, je nutno souběžně se zaúčtovaným snížením příslušného účtu zvířat (61./12.) vyjádřit škodu na nákladech, tj. jako jiný provozní náklad (účtová skupina 54). [9] c) Nutné porážky i v případě, že zvíře bylo označeno za konfiskát, a tudíž nebyla tržba nebo byla zpeněžena jen část zvířete, se účtují jako prodej (tzn. vyřazení zvířete z chovu zápisem MD 61., D 12., případná tržba MD 21.,D60.). [9]
Schéma č. 18 : Škody na nedokončené rostlinné výrobě [16] 611 – Změna stavu nedok. výroby
121 – Nedok. výroba
Storno nedokončené výroby
621 – Aktivace mat a zb.
549 – Manka a škody
Převod částky škod
31
Schéma č. 19 : Nezaviněný úhyn, úhyn do normy, zaviněný úhyn a úhyn nad normu 124 – Zvířata
614 – Změna stavu zvířat
Nezaviněný úhyn, do normy
Zaviněný úhyn, úhyn nad normu
Schéma č. 20: Nutná porážka 124 – Zvířata
614 – Změna stavu zvířat Vyřazení z chovu
3.9 Kalkulace vlastních nákladů v zemědělství Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám povinnost oceňovat vlastní výkony vlastní činnosti ve vlastních nákladech. Znalost nákladů na jednotlivé zemědělské komodity má největší význam pro jednotlivé podnikatelské subjekty. Neboť je známo, že se podnikatel při rozhodování na zaměření výroby neobejde bez znalosti předpokládaných vlastních nákladů. Pro kalkulace vlastních nákladů v zemědělství lze doporučit tento obecný kalkulační vzorec (Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha): [9] Tabulka č. 1: Kalkulační vzorec
Položky kalkulačního sloupce 1.
2. 3. 4. 5. 6. 7.
Nakoupený materiál (osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva, chemické ochranné prostředky a ostatní materiál Výrobky vlastní výroby (osivo, krmiva, steliva, hnojiva, a ostatní vlastní výrobky) Ostatní přímé náklady a služby (celá řada prvotních nákladů podle povahy výroby) Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Práce vlastních mechanizačních prostředků a opravy a udržování Výrobní režie
8.
Návaznost na účty účtového rozvrhu 501 613 501,502,503,504,555, účtové skupiny 51,53,54 účtová skupina 52 551 59 nebo účty třídy 8 59 nebo účty třídy 8 59 nebo účty třídy 8
Správní režie Zdroj: [9] 32
Metody kalkulace Při zjišťování vlastních nákladů jednotlivých výkonů zemědělského podniku lze použít různé metody. Je v kompetenci účetní jednotky, jaký rozsah a metodu kalkulace zvolí. Charakteristickým znakem zemědělské výroby je skutečnost, že ve většině případů je výrobou sdruženou, kdy v jednom výrobním procesu vzniká současně více různých výrobků. Ve vnitropodnikové směrnici účetní jednotka stanoví pro: a) sdruženou výrobu (např. obiloviny, len, dojnice, mladý dobytek):
metodu odečítací (zůstatkovou)
náklady na výkon se sledují souhrnně
je nutno vyznačit výrobek hlavní a vedlejší
kalkuluje se hlavní výkon, vedlejší se ocení stanovenou cenou
od celkových nákladů se odečte oceněný vedlejší výkon
vlastní náklady na kalkulační jednici se zjistí dělením nákladů na hlavní výkon množstvím hlavního výrobku
metodu rozčítací
sdružené výkony se nerozlišují, považují se za rovnocenné
volba rozčítací základny (poměr mezi jednotlivými sdruženými výkony, procentické podíly, pomocné kalkulační jednice)
b) ostatní výrobu (pro výkony, kde vedlejší výrobek nevzniká, například brambory, olejniny, nebo kdy vedlejší výrobek není využíván v jiných výkonech)
metodu dělením
vlastní náklady na kalkulační jednici se vypočítají dělením celkových nákladů na výkon množstvím kalkulačních jednic [9]
33
4
PRAKTICKÁ ČÁST
Tato část se zabývá problematikou zásob v zemědělském podniku Kooperace Sádek, a. s.
4.1 Profil podniku, výrobní činnost 4.1.1
Statut účetní jednotky
Výpis z obchodního rejstříku: Den zápisu firmy do obchodního rejstříku: 26.října 1994 Obchodní jméno: Rokytnice nad Rokytnou 91 IČO: 60720514 Právní forma: Akciová společnost Výše základního jmění: 32 560 000.- Kč Rozhodující předmět podnikání: zemědělská výroba Statutární orgány: představenstvo: předseda Anděl Miroslav místopředseda Ing. Vala Aleš člen Ing. Kundelius Pavel členové Ing Bednář Karel dozorčí rada: Ing. Jelínek Vladimír Štanclová Marcela Organizační schéma: V čele střediska stojí jeho vedoucí. Hospodaření podnikového střediska
řídí
a dohlíží na něj Správa a.s., tj. ředitel. Vedoucí střediska řídí běžný provoz střediska, rozhodnutí významnějšího charakteru činí ve spolupráci se Správou a.s., která vede hospodaření a.s. jako celku, a to pod dohledem představenstva.
Ředitel + ekonom
Agronom + účetní
Dílna 2 zaměstnanci
Rostlinná výroba 5 zaměstnanců
Zootechnik + účetní
Sádek 4 zaměstnanci
34
Rokytnice 2 zaměstnanci
Chlístov 2 zaměstnanci
Výrobní činnost Oblast je pro zemědělství méně příznivá, pozemky jsou svahovité a kamenité, některé hůře obdělávatelné. Společnost hospodaří na 744 hektarech půdy, kterou má pronajatou od majitelů. Z celkové výměry spadá 692 ha na ornou půdu a 52 ha na travnaté porosty.
Rostlinná výroba Produkce v RV je z 50 % směřována pro potřeby živočišné výroby – snahou je zabezpečení maximálního množství krmiv při co nejnižších nákladech. Zbývajících 50 % je určeno na prodej. Jedná se zejména o řepku, ječmen, pšenici a kukuřici na zrno. Z celkové výměry 744 ha je oseto 230 ha kukuřicí na siláž. Společnost má 52 ha luk a pastvin, ty sklízí na seno a senáž, které využívají jako krmení na zimní měsíce.
Živočišná výroba Zde se společnost zaměřuje pouze na chov skotu na výkrm. Vlastní 1100 ks býků, a to na třech střediscích: Sádek 600 ks Rokytnice nad Rokytnou 200 ks Chlístov 300 ks Dále provádí tzv. smluvní výkrm býků (tzn. majitelem je jiná společnost, Kooperace a.s.) býky krmí a dle smlouvy fakturuje za 1 kg přírůstků – dle kalkulace.
Obecná ustanovení Vedení účetnictví se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb., českými standardy pro podnikatele, zákonem č. 97/1974 Sb. o archivnictví a obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. Společnost je plátcem daně na základě zákona
č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Od roku 2005 je účetním obdobím hospodářský rok (tzn. leden 2005 – červen 2006 bylo přechodné období 18 měsíců). A dále již následoval hospodářský rok červenec 2006 až
červen 2007.
35
4.1.2
Systém zpracování účetnictví
Společnost účtuje v podvojné soustavě účetnictví s podporou programového vybavení pro zpracování účetnictví ZEIS, které je poskytováno firmou PROFEX, spol. s.r.o. Program ZEIS se skládá ze čtyř modulů (modul finance, pomocný modul mezd, pomocný modul pro evidenci HIM, a pomocný modul pro evidenci zvířat). Data z pomocných modulů se přenášejí do sběrného modulu pro potřeby centrálního zpracování účetních dat pomocí spojovacích souborů. Modul zásoby je balíček modulu Finance a účetnictví, který má velké množství základních vlastností, díky kterým je účtování zásob usnadněno. Mezi tyto vlastnosti patří vedení evidence skladových zásob, materiálu, zboží a hotových výrobků, snadno zjistitelný stav zásob podle skladů i za podnik celkem, deník zásob s podrobným opisem měsíčních pohybů, měsíční pohyby na jednotlivých položkách, pohyb vybraných zásob, výpis bezobrátkových zásob atd. Účetní program ZEIS je pro firmu vhodný a dostačující. Je to program zaměřený na zemědělství, takže obsahuje samostatný modul zvířata. K tomuto programu navíc každé
čtvrtletí vychází časopis PROFEX, kde je vysvětlení novinek a návaznosti na daňové zákony a účetnictví. Pokud společnost potřebuje provést nějaké nové nastavení programu z důvodu změny účtování, je nutné pozvat dealera firmy PROFEX, který verzi aktualizuje a nastaví veškeré návaznosti, které společnost vyžaduje, protože tuto změnu nastavení běžný uživatel účetního programu nezvládne.
Seznam vedených účetních knih Účetní jednotka vede účetní knihy dle následujících okruhů: Účetnictví - účetní deník (chronologické uspořádání účetních zápisů, tisk měsíčně) - karty účtů (účetní zápisy setříděny dle SuAu, tisk měsíčně) - hlavní kniha (systematické uspořádání účetních zápisů, tisk měsíčně) - saldokonto účtů 111112,111124,311,321 (všechny položky saldokonta, tisk měsíčně) - výkaz zisků a ztrát, rozvaha (tisk čtvrtletně vždy ke konci kalendářního
čtvrtletí) - kniha neuhrazených pohledávek a závazků (tisk měsíčně) - kniha přijatých a vydaných fa (tisk průběžně) - pokladní knihy (tisk měsíčně) 36
Mzdy (tisk měsíčně) - vyúčtování mezd (obraty účtů pro kontrolu přenosu dat do účetnictví) - přehled zúčtování - přehled základů daní - podrobný popis hrubých mezd - výplatnice - podklady k SP a ZP Zásoby (tisk měsíčně) - zůstatková soupiska zásob - karty pohybu zásob (přehled pohybu zásob v měsíci) - hlavní kniha zásob (obraty účtů pro kontrolu přenosu dat do účetnictví) Zvířata (tisk měsíčně) - hlavní kniha zvířat - vyúčtování (obraty účtů pro kontrolu přenosu dat do účetnictví) - změny zvířat v měsíci
4.1.3
Oběh účetních dokladů
Fáze oběhu účetních dokladů: 1. Vznik účetního dokladu 2. Kontrola formální správnosti = kontrola náležitostí účetního dokladu dle zákona
3. Kontrola věcné správnosti = přezkoušení správnosti údajů uvedených v dokladech (např. množství, cena, rozsah prací, dodržení smluvních podmínek atd.)
4. Příprava k zaúčtování = opatřit doklad číslem z číselné řady. Pracovník odpovědný za zaúčtování předepíše na účetní doklad, případně na přílohu k účetnímu dokladu, účtovací předpis
5. Zaúčtování dokladu 6. Archivace 7. Skartace
37
Použité číselné řady dokladů vystavené fa
20070001 FO
došlé fa
20070001FD
pokladna
1
banka
107
všeobecné účetní doklady 1 zásoby
1-1829
zvířata
1-101
4.2 Oceňování zásob Společnost rozlišuje ve svém majetku čtyři druhy zásob a to: nakoupené zásoby, nedokončenou výrobu, výrobky a zvířata. Tyto zásoby oceňuje takto:
nakoupené zásoby jsou oceňovány pořizovací cenou, tzn. cenou pořízení a náklady související s jejich pořízením – obvykle doprava. Pokud se jedná o cizí dopravu, účtuje se prostřednictvím účtu 111 – Pořízení materiálu. V druhém případě (a to jedná-li se o vnitropodnikovou dopravu) používá se účet 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb. Zásoby jsou na skladě oceněny váženým aritmetickým průměrem proměnlivým a takto jsou účtovány do spotřeby.
u nedokončené rostlinné výroby v běžném roce oceňují ve výši skutečných nákladů na sklizeň běžného roku – v přímých nákladech bez správních režií, ovšem s režiemi střediskovými
výrobky jsou oceňovány pomocí kalkulovaných cen, které tvoří přímé náklady a podíl výrobní režie
přírůstky a příchovy zvířat oceňují plánovanými kalkulovanými cenami, které jsou tvořeny přímými náklady a opět podílem výrobní režie
38
4.3 Účtování podniku o pořízení zásob Společnost Kooperace Sádek, a. s. účtuje o zásobách vlastní výroby a zásobách nakoupených.
4.3.1
Nakoupené zásoby
Mezi nakoupené zásoby patří zejména tento materiál: osivo, nakoupené krmivo, chemikálie, hnojiva, náhradní díly, pohonné hmoty a další. Nakoupený materiál slouží jak pro rostlinnou tak pro živočišnou výrobu. Podnik účtuje zásoby způsobem A. Společnost eviduje zásoby pomocí skladových karet. Na skladových kartách jsou zejména údaje, které slouží jednak pro přehlednou evidenci, ale i pro inventarizaci a plánování. Na podnikových skladových kartách jsou údaje: název skladovaného materiálu, označení skladu, MJ, doklad podle kterého byl materiál převzat, respektive vydán, jednotlivé údaje o příjmu, výdeji a stavu v MJ, jednotkové ceně, celkové ceně a aktuální ceně. Společnost neeviduje na skladních kartách materiál jako například časopisy a kancelářské potřeby, který ihned zaúčtují na analytický účet účtu 501. Do nakoupených zásob účtuje Kooperace dlouhodobý majetek s dobou použitelnosti kratší než 1 rok nebo se pořizovací cenou nižší než 40 000 Kč.
Podnikový příklad č.1: Kooperace Sádek, a. s. nakoupila dne 19.1. 2006 na fakturu 200600425 od firmy ADW AGRO, a. s. Krahulov 76, 159,8 q směsi. Fakturovaná částka byla 63 886,18 Kč včetně dopravy. Hned toho dne byla směs přijata na sklad. Dne 31.1.2006 bylo vyskladněno 384,4 q směsi v celkové ceně 153 414,04 Kč.
Tabulka č. 2: Podnikové účtování Datum Doklad Text
19.1. 2006
FD
MD
D
Částka v Kč
Nákup směsi
111112
321450
63 776,18
DPH 5 %
343005
321450
3 188,81
Haléřové vyrovnání
548000
321450
0,01
19.1.2006
PŘ
Příjem na sklad
112050
111112
63 776,18
31.1.2006
VY
Výdej do spotřeby
501050
112050
153 414,04
Zdroj: Vypracováno autorkou
39
Při vyskladňování se cena vypočítá pomocí metody váženého aritmetického proměnlivého průměru.
Postup výpočtu: Pro výpočet je potřebné znát hodnotu materiálu na skladě v Kč a v měrných jednotkách. Dále poslední přírůstek v korunách a v měrných jednotkách. 1. materiál na skladě v Kč
136 971,12
2. materiál na skladě v MJ 3. poslední přírůstek v Kč
343,20 q 16 442,92
4. poslední přírůstek v MJ
VPP =
41,20 q
136971012 + 16442,92 = 399,10 Kč/q 343,20 + 41,2
Podle výpočtu vychází, že při vyskladnění 31.1. 2006 se počítá s částkou 399,10 korun za 100 kilogramů.
4.3.2
Zásoby vlastní výroby
4.3.2.1 Zásoby vlastní výroby v rostlinné výrobě V rostlinné výrobě se během účetního období sledují náklady na zvláštních výkonech, které jsou k tomuto sledování určeny, např. pšenice má výkon 100, řepka 130, kukuřice 180 apod. Náklady pro příští rok jsou taktéž sledovány na zvláštních výkonech: začínající 4 – pšenice má výkon 400, řepka 430 a kukuřice 480.
Příklad výroby pšenice: Nejprve se musí připravit pozemek na setí pšenice, což je podmítání, orba a smykování, to se provádí po žních, což je v rozmezí měsíců září – říjen roku 2006. Pak následuje setí, přihnojování, chemické ošetření a vše je zakončeno sklizní, která proběhne v srpnu 2007. Protože je ve společnosti Kooperace Sádek, a.s. hospodářský rok, který začal 1.7.2006 a končí 30.6.2007, výsledek celého snažení, tj. sklizeň, proběhne až v dalším hospodářském roce. Proto se všechny náklady sledují na výkonu 400 a k 1.7.2007 se automatickou operací v programu překlopí na výkon 100. Tam se doúčtují náklady na sklizeň a posklizňovou úpravu. Agronom nahlásí skutečné sklizené množství obilí a vedlejšího produktu, což je sláma.
40
Na výrobu slámy se každý rok používají stejné náklady, tj. 150 Kč na jeden velký kulatý balík. Spočítá se počet vyrobených balíků, touto výrobní cenou se vynásobí a celková cena se odečte od celkových nákladů na pšenici. Zbylé náklady se rozpustí na množství sklizeného zrna. Toto zrno je již v čisté hmotnosti, protože Kooperace Sádek, a.s. zrno neuskladňuje ve svých prostorách, ale rovnou od kombajnů je vozí je vozí přímo do sil firmy ADW AGRO, a.s. v Krahulově. Poté se porovná výrobní a prodejní cena obilí a vyčíslí se zisk nebo ztráta za každou sklizenou plodinu. Tento výsledek se předá vedení firmy, a to při ztrátách posoudí, jak se bude postupovat v příštím období, aby se uvedené ztráty eliminovaly. Při zemědělské výrobě však nelze ovlivnit vše lidským faktorem, ale z velké části záleží také na počasí. Náklady ovšem lze snížit např. výběrem vhodnějších odrůd, lepší ochranou rostlin a efektivnějším využitím lidské práce.
Přehled účtování nedokončené výroby v rostlinné výrobě – pšenice: 1) během roku se navyšuje nedokončená výroba: výkon 100
spotřeba materiálu
služby
mzdy a odvody
rozpouštění nákladů na režie RV např. odpisy budov pro RV, mzdy
501…/611110
518…/611110 521…/611110
agronoma a účetní, náklady na auto agronoma …
rozpouštění nákladů na údržbu a opravy (dílny) – např. mzdy opravářů, odpisy budov dílen, náklady na auto údržby,…
2) zahájení nového hospodářského roku:
výkon 100
611110/395000
výkon 400
395000/611110
nové náklady na sklizeň – výkon 400 518…/611120 521…/611120
3) přes modul sklady se provede produkce
vedlejší výrobek – sláma
zrno – ve skutečných nákladech
611120/123100 611120/123100
Sláma zůstane na skladech a postupně se vydává do živočišné výroby, tam vstupuje za skladovou cenu do nákladů – spotřeba vlastních krmiv a steliv. Na zrno přijdou z ADW AGRO, a. s. dodací listy a na základě těch se vystaví faktura a vystaví se výdejka ze skladu. 41
4.3.2.2 Zásoby vlastní výroby v živočišné výrobě Společnost Kooperace Sádek, a. s. nakupuje mladý zástavový dobytek – býky.
Podnikový příklad č. 2: Kooperace Sádek, a. s. nakoupila od firmy Kulmon – Škoda, s. r. o., Javorník 2, IČO: 25485521, 10 kusů býků na výkrm o celkové hmotnosti 5 872 kg. Cena za 1 kg je 46,50 Kč + 5 % DPH. K tomu náležela doprava od firmy ADW AGRO, a. s., Krahulov 76, za celkovou částku 10 480 Kč + 19 % DPH. Tabulka č. 3: Podnikové účtování Doklad Text FD VBÚ FD VDP
MD
D
Nákup od Kulmon – Škoda
111124
321450
273 048,00
DPH 5 %
343005
321450
13 652,40
Úhrada faktury bankou
321450
221001
286 700,40
Doprava od ADW AGRO
111124
321409
10 480,00
DPH 19 %
343019
321409
1 991,20
Úhrada faktury v hotovosti
321450
211001
12 471,20
124000
111124
283 528,00
Naskladnění zvířat tzn. 1 kg zástavového dobytka je ve stavu za 48,29 Zdroj: Vypracováno autorkou PŘ
Částka v Kč
Nakoupení mladí býci, než se prodají na jatka, se musí ještě 24 měsíců krmit. Krmení se dává do nákladů na účet 501050 – Spotřeba nakoupených krmiv a steliv a sleduje se nákladově podle středisek, na kterých se býci krmí, aby se dalo porovnat, kde se maso vyrábí nejlevněji. Takto se sledují i všechny náklady jako např. mzdy, služby – hlavně služby veterináře, pohonné hmoty, léky apod. U spotřeby vlastních krmiv a steliv, které přešly z rostlinné výroby na sklad, se účtuje s mínusem z účtu 613231 – Spotřeba krmiv vlastní výroby. U býků na výkrm se účtují zálohové přírůstky každý měsíc, dle propočtu zootechnika, v průměru 0,90 kg na jeden kus za 1 den. Cena na toto ocenění se bere podle předem stanovené kalkulace a je 34,00 Kč na 1 kg. Účtuje se na účty 124000/641212 – Přírůstky zvířat. Jednou za tři měsíce se provede převážení zvířat a dojde k dopočtu přírůstku za celé čtvrtletí, a ty se doúčtují. Úhyny zvířat se účtují s mínusem -124000/-614250. Uhynulé kusy likviduje firma Atria, které se za odvoz uhynulých zvířat platí poplatky. Ty se účtují do služeb na účet
42
518101 – Přeprava – asanace. Na tyto náklady poskytuje stát zemědělcům dotace, a to ve výši 5,00 Kč za 1 kg. Zvířata jsou pojištěna proti hromadným nákazám a stát poskytuje dotaci na toto pojištění ve výši 20 % z roční pojistky. Pojistné plnění má ale dost přísné podmínky, musí se jednat opravdu o hromadnou nákazu, kterou potvrdí Státní veterinární ústav.
Při prodeji býků se tržby účtují do výnosů na účet 601220 – Tržby za jatečné býky, a to ve skutečných prodejních cenách.
Podnikový příklad č. 3: Prodej býků firmě Kamille, s. r. o., Praha 4, IČO: 25681494, na fakturu č. 2006000186 a to 28 ks o celkové hmotnosti 18 501 kg za částku 42,50 Kč + 5 % DPH za 1 kg.
Tabulka č. 4: Podnikové účtování Doklad Text
MD
D
Prodej býků
311300
601220
786 292,50
DPH 5 %
311300
343005
39 314,70
Úhrada faktury bankou
221001
311300
825 607,20
Vyřazení býků
-124000
-614220
FO VBÚ VY
Částka v Kč
Zdroj: Vypracováno autorkou 28 ks býků se musí vyřadit ze stavu, a to se provádí za zprůměrňované ceny, které si počítá program podle celkové ceny ve skladu a celkového množství. Na konci účetního období dojde k inventuře, kdy se provede převážení a kontrola zvířat, které se porovnají s čísly ve stájovém deníku. Zjistí se celková hodnota stáda na účtu 124000, a ta se vydělí množstvím navážených kilogramů. Takto se zjistí průměrná cena za 1 kg a porovná se s aktuální tržní cenou. Na zjištěný rozdíl se vytvoří opravná položka, která se zaúčtuje na účet 195000, což je opravná položka ke zvířatům.
Na chov zvířat poskytuje stát taktéž dotaci. Skot se musí přepočítat na velké dobytčí jednotky VDJ, což se provádí podle stáří zvířat. Kooperace Sádek, a. s. měla v loňském roce 528 VDJ, na které dostala dotace v celkové výši 1 365 150 Kč. Pro tento počet je směrodatná centrální evidence zvířat, na kterou se musí hlásit veškeré pohyby dobytka, a to i podle čísel na ušních známkách. Dotace může firma dostat pouze na dobytek, který je bezchybně hlášen na této evidenci. 43
Dotace se účtují jako provozní výnos na účet 648000, ale protože společnost má hospodářský rok, musí se časově rozlišit, a to přes účet 388100 – Dohadné účty aktivní, protože během roční uzávěrky není známa výše přidělené dotace.
4.4 Kalkulace společnosti 4.4.1
Kalkulace rostlinné výroby
Výrobky rostlinné výroby se naskladňují ve skutečných nákladech, které jsou v průběhu účetního období sledovány na nedokončené výrobě. Do těchto nákladů jsou rozpuštěny poměrem náklady střediskové režie a náklady na provoz dílen. Správní režie se do těchto cen nezapočítává.
Kalkulace na produkci řepky – sklizeň 2006 Osivo Hnojivo PHM Chemikálie Ochrana rostlin Mzdové náklady Traktorové práce Polní práce – postřikovač Režie Sečení – kombajn Čištění a sušení Náklady
Produkce Produkční cena
64 800 223 232,89 71 177,62 178 905,05 12 555,00 24 904,80 20 810,00 33 827,00 117 231,8 88 943,00 24 381,96 860 769,00
182,601 t 4 741 Kč/t
Podnikový příklad č. 4: Společnost v roce 2006 vyrobila 182,601 tun řepky a celkové N činily 860 769 Kč. Náklady na 1 t řepky byly 4 741 Kč. Řepka byla prodána firmě ADW Agro Krahulov. Celková fakturovaná částka zněla na 1 259 415 Kč, což je 6 897 Kč na 1 tunu řepky. Zisk z produkce řepky za rok 2006 činil 398 646 Kč.
4.4.2
Kalkulace živočišné výroby
U živočišné výroby jsou nejdůležitější kalkulace na hodnotu jednoho kg přírůstku zvířat. Kalkulovaná cena se používá v celém účetním období ve stejné hodnotě.
44
Tabulka č. 5: Náklady na 1 na kg přírůstku býků Produkce 93 802 kg Celkové náklady Náklady na 1 kg Spotřeba vlastních krmiv 1 662 632,19 17,72 Spotřeba nakupovaných krmiv 299 636,38 3,19 Spotřeba léčiv, vet. služby 156 916,20 1,67 Spotřeba PH 97 430,28 1,04 Spotřeba ostatního materiálu 57 234,52 0,61 Spotřeba energie 42 887,10 0,46 Opravy 3 687,80 0,04 Doprava, cestovné 53 303,20 0,57 Ostatní služby 153 301,50 1,63 Osobní náklady 398 286,43 4,25 Daně a poplatky 1 200,00 0,01 Odpisy 181 051,00 1,93 Úroky 25 075,97 0,27 Pojištění 12 200,00 0,13 Ostatní náklady 4 861,40 0,05 Náklady na ext. přírůstek 0,00 0,00 Celkem 3 149 703,97 33,57 Podíl správní režie 123 206,00 1,31 Náklady na 1 kg přírůstku 34,88 Zdroj: [17]
Zjištěná částka 34 Kč je nastavená v účetním programu a slouží k vyjádření hodnoty přírůstku zvířat. Během čtvrtletí se tyto přírůstky účtují zálohově a na konci každého
čtvrtletí dojde k převážení zvířat a doúčtování přírůstku.
4.5 INVENTARIZACE Inventarizace se provádí na konci účetního období, tzn. k 30.6. Jde zejména o inventarizaci zvířat, majetku, zásob a inventarizaci účtů.
Nejprve se provede plán fyzických inventur, kde se stanoví započetí inventury, plánované ukončení inventury a inventarizační komise. Z účetnictví se připraví sestavy zvířat dle jejich čísel a zařazení na střediska. Zootechnik připraví Vážní deníky, do kterých se zapisuje skutečná hmotnost zvířat. Za každé středisko se hmotnosti sečtou a z této částky se odečte 5 % na tzv. nakrmenost zvířat. Fyzická inventura se provádí v průběhu června, proto se musí provést dopočet hmotnosti k poslednímu dni účetního období.
45
Dále se provede kontrola čísel dobytka podle ušních známek, zda souhlasí se záznamy v účetnictví. V polovině měsíce července přijde aktuální sestava z Ústřední evidence zvířat a účetní musí provést kontrolu této sestavy. Přehlašování zvířat v Ústřední evidenci se musí provádět s přesností, protože výstupy z této evidence jsou hlavním podkladem pro přiznání dotace na velkou dobytčí jednotku. Po ukončení inventur zvířat firma zjistí aktuální prodejní cenu a musí ji porovnat s hodnotou na svém skladu. Na zjištěný rozdíl vytvoří ve svém účetnictví opravnou položku. Pokud je cena na trhu vyšší než na skladě, zaúčtují na stranu MD 195000 – Opravná položka ke zvířatům a na strunu D 659000 – Zúčtování opravných položek. Pokud je tržní cena nižší, opravná položka se zaúčtuje na účet 559 – Tvorba účetních opravných položek.
Podnikový příklad č. 5: Inventura na středisku Chlístov, která byla naplánovaná na 22.6.2006 Fyzicky bylo převáženo 241 ks dobytka a skutečně navážená hmotnost činila 101 642 kg. Od této hmotnosti se odečetlo 5 % na tzv. nakrmenost, takže čistá hmotnost stáda byla 96 560 kg. Vypočtené denní přírůstky u jednoho kusu dobytka jsou na tomto středisku 1,286 kg. Výpočet hmotnosti k 30.6. : 241 * 1,286 * 8 dní což je 2 444,70 a tato částka se přičte k čisté hmotnosti. Skutečná hodnota stáda se porovná se stavem v účetnictví a doúčtují se aktuální přírůstky. Dle účetnictví byla hodnota stáda na středisku Chlístov 4 196 716 Kč. Cena 1 kg na skladě je 42,39 Kč. Aktuální zjištěná prodejní cena k 30.6. 2006 byla 40 Kč. To znamená, že částku 575,99 Kč (2,39 * 241ks) zaúčtují jako opravnou položku na stanu D 195000 - Opravná položka ke zvířatům a na MD 559 – Tvorba účetních opravných položek. Pokud by nedošlo k vytvoření opravné položky, byl by o tuto
částku zkreslen hospodářský výsledek. Po obdržení sestav z Ústřední evidence skotu došlo k následné kontrole čísel zvážených zvířat a uvedených čísel v Ústřední evidenci.
46
4.6 Zpracovaná doporučení pro společnost 4.6.1
Kalkulace vedlejšího produktu ŽV a srovnání s alternativou průmyslových hnojiv
Společnost Kooperace Sádek, a.s. hnojí na svých pozemcích organickými hnojivy, které vyprodukuje ustájený dobytek. Zde ovšem vzniká problém, protože nemají tuto chlévskou mrvu oceněnou. Celá tato problematika je poměrně složitá, neboť nelze přesně stanovit kolik živin hnojené plodiny využily. Je všeobecně známo, že plodiny přímo hnojené chlévskou mrvou nevyužijí všechny živiny v ní obsažené a v některých případech dokonce ani využít nemohou (živiny nejsou v krátké době pro rostliny přijatelné). [10] Je také třeba řešit otázku započítávání nákladů na hnojení z hlediska celého osevního postupu, vycházejícího z výrobní i ekonomické nutnosti střídání plodin, a to střídání co nejvýhodnějšího, vyjádřeného zásadou volby co nejlepších předplodin a následných plodin. [10]
Ocenění chlévské mrvy Pro ocenění chlévský mrvy je použito relativní nákupní hodnoty, která se vyjadřuje přibližným nákladem, který by vznikl, kdyby byly nakoupeny živiny v něm obsažené o stejné účinnosti v průmyslových hnojivech. V kalkulaci se počítá:
s obsahem minerálních látek s obsahem organických látek Tato kalkulace není úplná, protože bakteriální hodnotu, chlévské mrvy, hodnotu látek růstových, hormonálních a jiných faktorů lze těžko ocenit a vyjádřit v číslech. Dalším problémem je to, že mrva od různých druhů zvířat má rozdílný obsah živin a dokonce i od jednoho druhu zvířat kolísá obsah živin v chlévské mrvě a je ovlivněn výživou, způsobem jejího ošetření a aplikací k plodinám apod. [10]
Předpoklad pro výpočet [10] -
dusík chlévské mrvy má hodnotu 40 % nákupní ceny ledku vápenatého
-
P2O5 100% cenu kyseliny fosforečné v superfosfátu,
-
K2O 100% své nákupní ceny v draselné soli
47
1. Ocenění minerálních živin v chlévské mrvě (použití průměrných cen průmyslových hnojiv dle ceníku ADW AGRO, a.s. [23]) Tabulka č. 6 : Relativní nákupní hodnota 1 kg živin v chlévské mrvě Cena v Kč Relativní nákupní Obsah Druh hnojiva cena živin v chl. 100 kg 1 kg živin v % mrvě v Kč hnojiva živin Ledek vápenatý 15,0 530,00 35,33 14,13 Superfosfát 18,0 830,00 46,11 46,11 Draselná sůl 60,0 590,00 9,83 9,83 Zdroj: Vypracováno autorkou
Tabulka č. 7: Relativní nákupní cena živin ve 100 kg chlévské mrvy Množství kg živin ve Živina Cena za 1 kg v Kč Celková cena v Kč 100 kg chlévské mrvy N 0,48 14,13 6,78 P2O5 0,25 46,11 11,52 K2O 0,52 9,83 5,11 Celkem 23,41 Zdroj: Vypracováno autorkou
2. Ocenění organických látek v chlévské mrvě Tabulka č. 8: Relativní nákupní cena živin ve slámě Živina Obsah živin Cena za 1 kg v Kč N 0,45 P2O5 0,23 K2O 0,52 Celkem Zdroj: Vypracováno autorkou
Celková cena v Kč
14,13 46,11 9,83 -
6,36 10,60 5,11 22,07
Z kalkulací vychází cena minerálních i organických živin na 45,48 Kč za 100 kg chlévské mrvy. Ovšem je třeba zohlednit uložení a ošetření chlévské mrvy, které ve většině případů není dostatečné, a proto se může počítat zhruba se 75% výši ceny tzn. 35 Kč za 100 kg (350 Kč/t).
Dále je zjištěno, kolik vyprodukuje celé stádo dobytka chlévské mrvy. V příloze č. 3 ve vyhlášce č. 274/1998 Sb. je uvedena produkce chlévské mrvy u jalovic a býků 12 tun za rok. Společnost Kooperace Sádek, a. s. má celkový stav 1100 ks býků, tzn. že celkem vyprodukuje 13 200 tun chlévské mrvy za rok. 48
Tuto produkci oceníme zjištěnou cenou chlévské mrvy. 13200 t * 350 Kč/t = 4 620 000 Kč Na základě tohoto výpočtu dále zjistíme, jakou cenu má chlévská mrva vyprodukovaná 1 100 kusy dobytka za celý rok. O tuto cenu vzroste hodnota dobytka.
V následujícím výpočtu jsme vyčíslili, kolik by společnost ušetřila, pokud by se rozhodla nahradit umělá hnojiva hnojivy organickými a umělými by pouze přihnojovala. Nejprve jsme si ovšem museli zjistit, zda by vyprodukovaná chlévská mrva stačila na hnojení. Organickými hnojivy se hnojí v dvouletém či tříletém cyklu. Množství hnojiv u dvouletého cyklu se pohybuje v rozmezí 20 – 25 t/ha. [22] Rozhodli jsme se pro cyklus dvouletý, to znamená, že každý rok pohnojíme polovinu své celkové výměry a na tuto čerstvě hnojenou půdu zasejeme plodiny, které jsou na hnojení náročnější např. řepka a kukuřice. Výpočet se provádí podle přepočtených osevních ploch jednotlivých plodin. Přepočet osevních ploch se provádí následovně:
plodiny přímo hnojené se započítávají dvojnásobkem své výměry, ostatní plodiny svou prostou výměrou, louky polovinou své výměry, pastviny, pokud hnojí, čtvrtinou své výměry. [10] Tabulka č. 9: Přepočtené osevní plochy jednotlivých plodin Skutečná osevní plocha Přepočtená osevní plocha Plodina v ha v ha Kukuřice na siláž Kukuřice na zrno, řepka Pšenice, ječmen Travní porosty Celkem Zdroj: Vypracováno autorkou
230 116 346 52 744
460 232 346 26 1064
Nyní celkovou přepočtenou plochu 1 064 ha rozdělíme na poloviny. To znamená, že každý rok potřebujeme organickými hnojivy pohnojit 532 ha. Skot celkem vyprodukuje 13 200 tun mrvy. Pokud tato dvě čísla podělíme (13 200 t /532 ha) zjistíme, že vychází na jeden hektar půdy 24,8 tun mrvy. Tento výsledek je optimální, neboť jak je uvedeno výše v dvouletém cyklu se hnojí 20 -25 t/ha.
49
Díky tomuto výsledku jsme zjistili, že vyprodukovaná chlévská mrva bude stačit na hnojení organickými hnojivy v dvouletém cyklu. Dále následuje výpočet spotřeby umělých hnojiv na hnojení celkové osevní plochy. V tabulce č.10 jsou uvedeny spotřeby jednotlivých druhů průmyslových hnojiv, které musíme použít jako ekvivalent živin, které obsahuje chlévská mrva. Množství průmyslových hnojiv jsou rozdílné pro různé plodiny. [24], [25] Tabulka č. 10: Množství průmyslových hnojiv pro jednotlivé plodiny v kg/ha Plodiny N P2O5 K2O Kukuřice na siláž 300 150 300 Kukuřice na zrno, řepka 300 150 300 Pšenice, ječmen 300 150 250 Travní porosty 500 150 200 Celkem 1400 600 1050 Zdroj: Vypracováno autorkou Pro výpočet ceny průmyslových hnojiv musíme nejdříve spočítat jaké množství průmyslových hnojiv je potřeba na přepočtené osevní plochy. Přepočtené osevní plochy jsou brané z tabulky č.9. Tabulka č. 11: Množství průmyslových hnojiv v tunách pro jednotlivé osevní plochy Plodiny N P2O5 K2O Kukuřice na siláž 138 69 138 Kukuřice na zrno, řepka 70 35 70 Pšenice, ječmen 104 52 87 Travní porosty 13 4 5 Celkem 324,4 159,6 299,3 Zdroj: Vypracováno autorkou Tabulka č. 12: Výpočet ceny průmyslových hnojiv na celkovou výměru Druh průmyslového Množství hnojiv Cena 100 kg Cena hnojiva hnojiva vt hnojiva v Kč v Kč/ha Ledek vápenatý (N) 324,4 530,00 1 719 320 Superfosfát 159,6 830,00 1 324 680 Draselná sůl 299,3 590,00 1 765 870 Cena celkem za umělá 4 809 870 hnojiva v Kč Zdroj: Vypracováno autorkou Na vyhnojení obdělávaných ploch je třeba pořídit průmyslová hnojiva v hodnotě 4 809 870,- Kč. Tuto částku by byla schopna společnost ušetřit, pokud by hnojila pouze produkovanou chlévskou mrvou. Ovšem obiloviny je potřeba během vegetace přihnojovat, což je možné pouze pomocí průmyslových hnojiv. K přihnojování obilovin je potřeba 100kg/ha Ledku vápenatého (183 380 Kč). Společnost použitím vyprodukované chlévské mrvy ušetří přibližně částku 4 626 490 Kč.
50
4.6.2
Norma přirozeného úbytku v živočišné výrobě
Společnost Kooperace Sádek nemá stanovené přirozené úbytky v živočišné výrobě. Proto jsem se rozhodla oslovit jiná zemědělská družstva, která tyto přirozené úbytky mají. Zjištěná procenta úbytků byla buď 2 nebo 3. Proto bych doporučila společnosti podobnou výši procenta. Určitě je dobré mít stanovené přirozené úbytky, neboť tuto výši úbytků vyjádřenou v Kč je možno odečíst od základu daně. Normativy ztrát se však nesmí měnit každý rok, ale pouze v ojedinělých případech.
4.6.3
Analytické členění pořizovací ceny zásob
Společnost Kooperace Sádek, a.s. analyticky nečlení cenu pořízení zásob a náklady související s jejich pořízením. Toto členění se používá pokud je stejný materiál nakupován od více dodavatelů v různých cenách pořízení a s různými vedlejšími náklady např. doprava. Tato cena pořízení se eviduje na samostatných analytických účtech a odděleně jsou také evidovány náklady s jejich pořízením. Následně se při spotřebě nákladů, které připadají na spotřebované množství materiálu proúčtuje do nákladů období.
Následujícím příkladem navrhujeme, jak by se mělo správně postupovat a účtovat při analytickém členění pořizovací ceny. Společnost 15. 2. 2006 nakoupila na fakturu č. 200600478 od firmy ADW AGRO, a.s. 113,20 q směsi za celkovou částku 48 709,96 Kč. S tímto dodáním byla fakturována také doprava za 1 023 Kč. Dne 28.2. bylo fakturováno (faktura č. 200600490) a dodáno 71 q směsi v celkové hodnotě 30 551,30 Kč + doprava 968 Kč. Dne 28.2. bylo vyskladněno 31,80 q směsi po 430,30 Kč. A ten stejný den bylo ještě vyksladněno 53,00 q směsi po 430,30 Kč.
51
Tabulka č.13: Analytické členění pořizovací ceny Datum Doklad Text
25.2. 2006
28.2.2006
FD, PŘ
FD, PŘ
MD
D
Částka v Kč
Nákup směsi
112050
321450
48 709,96
Doprava
112055
321450
1 023,00
DPH 5 %
343005
321450
2486,65
Nákup směsi
112050
321450
30 551,30
Doprava
112055
321450
968,00
DPH 5 %
343005
321450
1 575,97
28.2.2006
VY
Výdej do spotřeby
501050
112050
13 683,54
28.2.2006
VY
Výdej do spotřeby
501050
112050
22 805,9
28.2.2006
VÚD
Podíl nákladů
501050
112055
912,24
Zdroj: Vypracováno autorkou
Podíl nákladů se vypočítá pomocí vzorečků, které jsou uvedeny v metodice:
% N poř./ZCP = Npoř / ZCP =
0 + 10230 + 968 * 100 = 2,5 % 0 + 48709,96 + 30551,3
13683,54 + 22805,90 * 2,5 = 912,24 Kč 100
52
5
DISKUZE Během zpracování údajů společnosti byly zjištěny určité nesrovnalosti a nejasnosti. Společnost by měla nějakým způsobem vyřešit likvidaci bezobrátkových zásob
(např. starý nevyhovující elektromateriál, poškozené ochranné pomůcky, pracovní oděvy se starými firemními logy, které se nepoužívají, očkovací látky pro zvířata s prošlou záruční dobou,…), které již několik let zatěžují sklady. Mělo by dojít k posouzení, zda se některé zásoby dají prodat a pokud to nelze, pak zajistit jejich ekologickou likvidaci na náklady firmy. V účetních směrnicích společnosti není uvedeno procento povoleného úbytku jak v rostlinné výrobě, tak i živočišné výrobě. Přirozené úbytky v živočišné výrobě jsou navrženy v kapitole 4.6.2. V živočišné výrobě nedochází k zaúčtování produkce vedlejších výrobků, jako je např. chlévská mrva. Společnost by měla provést kalkulaci ceny tohoto výrobku a zjistit skutečné množství tohoto vedlejšího produktu, jak je uvedeno v kapitole 4.6.1. Ten by měl zvýšit náklady rostlinné výroby, protože z části nahrazuje používání umělých hnojiv. Živočišné výrobě by se tímto zvýšily výnosy. Společnost nepoužívá analytické členění pořizovací ceny u zásob, čímž by mohlo dojít ke zkreslení hospodářského výsledku. Proto by měla přejít na analytické
členění pořizovací ceny, jak je uvedeno v kapitole 4.6.3. Pro firmu podnikající v zemědělství není nejvhodnější variantou hospodářský rok, který začíná 1.7. a končí 30.6. V rostlinné výrobě nedojde v účetním období k produkci výrobků, skutečné náklady vynaložené v období od 1.7 do 30.6. jsou vedeny na účtech nedokončené výroby a k produkci dochází až v dalším účetním období. Na základě toho nedokáže společnost objektivně vyhodnotit rentabilitu v rostlinné výrobě. V roce 2006 společnost vyhodnotila rentabilitu živočišné výroby. Provedla na svých střediscích rozbory nákladů a ty porovnala s produkcí masa. Těmito rozbory zjistila, že výkrm jednoho kilogramu masa stoji přes 43,00 Kč. Dále investiční komise zhodnotila stavy stájí a ocenila jejich stavební úpravy, které by omezily úhyny dobytka, snížily počet pracovních sil, omezily přejezdy při krmení dobytka a vývozu kejdy. Vedení společnosti rozhodlo, že Kooperace Sádek požádá Ministerstvo zemědělství ČR o dotaci na rekonstrukci těchto stájí. Společnost připravila podklady o tuto dotaci, ve kterých se muselo vyhodnotit hospodaření za uplynulé tři roky a výhled hospodaření na následující tři roky. Vzhledem ke špatnému finančnímu zdraví společnosti Kooperace 53
Sádek, byla dotace zamítnuta. Vedení společnosti firmy se rozhodlo, že ze svých zdrojů nemůže rozsáhlé rekonstrukce financovat, a proto bylo k 31. 12. 2006 rozhodnuto o ukončení provozování živočišné výroby na středisku Sádek, které je v nejhorším technickém stavu, a k omezení provozu na střediscích Rokytnice a Chlístov. Z mého pohledu by mohl výkrm skotu pokračovat za určitých opatření. Špatně obhospodařovatelné pozemky by se mohly zatravnit, a tuto plochu využít k pasení dobytka. Společnost by však musela obnovit stádo o plemena, která jsou vhodná k pastvě, což by pro ni znamenalo dost vysoké náklady. Další možná varianta zlepšení hospodaření v živočišné výrobě by byla v přehodnocení způsobu prodeje a využití poptávek ze zahraničí na dobytek v menší hmotnosti (400 – 500 kg), za který je prodejní cena podstatně vyšší (kolem 55 Kč/kg) než za jatečný dobytek (650 – 700 kg, prodejní cena u tohoto dobytka se pohybuje v rozmezí 40 – 42 Kč/kg). Jednak by společnost ušetřila náklady na spotřebovaná krmiva, a jednak by vytvořila z těchto prodejů vyšší zisky.
54
6
ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá problematikou zásob ve vybrané společnosti –
zemědělském družstvu. Především je zaměřena na oceňování a účtování nakupovaných zásob a zásob vlastní výroby. Dále jsou zde naznačeny kalkulační postupy, jimiž ve společnosti oceňují živočišnou a rostlinou výrobu. Také je zde popsán způsob, jakým společnost provádí inventarizaci, především v živočišné výrobě, protože díky tomu, že jako účetní období má zvolený hospodářský rok, nemívá ke konci účetního období v rostlinné výrobě téměř žádné skladové zásoby. Pokud se ve firmách vlastní výrobky oceňují kalkulačními cenami, které se neupravují, může dojít ke zkreslení hospodářského výsledku. Kooperace Sádek, a. s. provádí ocenění vlastních výrobků a RV dle skutečných nákladů, proto by měl být hospodářský výsledek objektivní. Přírůstky zvířat se oceňují kalkulovanými cenami, které se nemění, ale v účetnictví dochází k vytváření opravných položek, jež jsou odrazem skutečných cen hovězího masa na trhu a tím i k vyjádřením skutečné hodnoty zvířat, které jsou ve stavu k datu sestavení roční účetní závěrky. Společnost má vytvořen vlastní účtový rozvrh, který ovšem koresponduje se vzorovým, pouze některé názvy účtů jsou trochu odlišné. Také srovnání účetního zachycení zásob ve společnosti s literárními zdroji bylo téměř bez odlišností. Společnost například nemá ve svých směrnicích uvedeny přirozené úbytky v rostlinné a živočišné výrobě, pořizovací cenu zásob analyticky nečlení. Společnost nemá sestavenou kalkulaci na vedlejší produkt živočišné výroby. Na některé nesrovnalosti jsou v práci navrženy doporučení. Tato bakalářská práce může být použita jako základní vzor pro společnosti podnikající v zemědělském sektoru.
55
7 [1]
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: BOHÁČOVÁ, I., BROŽOVÁ I., JENÍČEK V., Ekonomika agrárního sektoru. 1.vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004. 158 s. ISBN 80-213-1084-7
[2]
Kocmanová, A. Účetnictví – podvojné účetnictví v aplikaci a příkladech. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 228 s. ISBN 80-214-2348-X
[3]
Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha: POLYGON,2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3
[4]
Kovanicová, D. Finanční účetnictví: Světový koncept. 4. vyd. Praha: POLYGON, 2003. 536 s. ISBN 80-7273-090-8
[5]
Kubíčková, D., SCHRÁNIL, P. Podvojné účetnictví 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2003. 242 s. ISBN 80-86754-01-4
[6]
LANČA, J, SEDLÁČEK J., Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 184 s. ISBN 80-210-3643-5
[7]
Landa, M. Podnikové účetnictví pro manažery díl I. Finanční účetnictví.1.vyd. Brno: B.I.B.S., 2003. 306 s. ISBN 80-86575-81-0
[8]
MACÍK, K. Účetnictví pro manažerskou praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 236 s. ISBN 80-7169-914-4
[9]
NEPLECHOVÁ, M. Účetnictví zemědělského podniku. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2005. 183 s. ISBN 80-7263-283-3
[10] NEPLECHOVÁ, M., NOVÁK J. Účetnictví a kalkulace nákladů v zemědělství 1.vyd. Praha: BILANCE, 1996.285 s. [11] SEDLÁČEK, J., VALOUCH P. Účetnictví a daně 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 155 s. ISBN 80-210-3926-4 [12] SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 273 s. ISBN 80-7179-859-2 [13] SYNEK, M. A KOL. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X [14] ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost 1. díl. 4. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2001. 141 s. [15] ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost 2. díl. 4. vyd. Znojmo, 2002. 190 s.
56
[16] VALDER, A. Účetnictví pro podnikatele. 5. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2006. 314 s. ISBN 80-213-1254-8 [17] Vnitropodnikové podklady společnosti [18] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [19] Vyhláška č. 274/1998 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o skladování a způsobu používání hnojiv [20] Zákon č. 586/1992 SB., O Daních z příjmů, v platném znění [21] Zákon č. 563/1991 Sb., O účetnictví
INTERNETOVÉ ZDROJE [22] Richtera, R., Hlušek, J. Výživa a hnojení rostlin(I.obecná část) [online]. VŠZ v Brně [cit. 2007-05-24]. Dostupné z:
[23] ADW.CZ. Produkty a služby, hnojiva, dusíkatá [online]. Poslední aktualizace 5.4.2007 [cit. 2007-05-24]. Dostupné z: < http://www.adw.cz/cze/index.php?section=agro&action=product list&id=31> [24] AGPJICIN.CZ. Prodej hnojiv, Ledek vápenatý [online]. Poslední aktualizace 25.3.2007 [cit. 2007-05-24]. Dostupné z: [25] AGROALFA.CZ. Hnojiva, Draselno-horečnatá,Draselná sůl 60% [online]. Poslední aktualizace 15.4.2007 [cit. 2007-05-24]. Dostupné z:
57
PŘÍLOHY Příloha č. 1:
Účtový rozvrh společnosti Kooperace Sádek, a. s.
58
Příloha č. 1 Účtový rozvrh společnosti Kooperace Sádek, a. s. 011000 012000 013000 014000 018000 019000 021000 022000 022010 022030 022040 022050 022060 022070 022080 025090 026110 026120 026200 026300 026400 026410 026600 026700 028000 028100 029000 031000 032000 041000 041100 041300 041800 041900 042000 042100 042300 042400 042800 042900 051000 052000 061000 061100 062000 062001
Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a odborné činnosti Software Ocenitelná práva Drobný nehmotný IM Ostatní nehmotný IM Budovy, haly a stavby Samostatné movité věci bez rozlišení Majetek ze ZD Energetické stroje a zařízení Pracovní stroje a zařízení Přístroje a zvl. zařízení Dopravní prostředky Inventář Drobný hmotný investiční majetek Pěstitelské celky trvalých porostů Skot-základní stádo Plemenní býci Prasata – základní stádo Ovce a kozy – základní stádo Plemenní a dostihoví koně Tažná zvířata Husy a houseři chovní Ostatní hospodářsky využívané chovy Drobný hmotný IM Drobný hm. IM z převedených ZP Ostatní HIM nerozlišen Pozemky Umělecká díla a sbírky Pořízení nehmotných investic nerozlišen Pořízení zřizovacích výdajů Pořízení software Pořízení DNHIM Pořízení nehmotných investic ve vlastní režii Pořízení hmotných investic nerozlišeno Pořízení hmotných investic dodavatelsky Pořízení zvířat zákl. stáda Převod nedokončené investice Pořízení DHIM Pořízení hmotných investic ve vlastní režii Poskytnuté zálohy na NHIM Poskytnuté zálohy na HIM Cenné papíry a vklady – rozh. vliv Podíl. CP vklady ZD Rokytnice Cenné papíry a vklady – podstatný vliv Cenné papíry a vklady – dr. jatka 59
063000 063001 063002 063003 066000 066100 066200 067000 069000 071000 072000 073000 074000 078000 079000 081000 081009 082000 082009 082030 082039 082040 082049 082050 082059 082060 082069 082070 082080 085090 086110 086120 086200 086300 086400 086600 088000 088010 089000 091000 092000 093000 094000 095000 096000 096100 097000 098000 111112 111124
Ostatní invest. cenné papíry a vklady Vklad – Alfa Agro Vklad – TORO Vklad – Dr. Jatka Půjčky podnikům ve skupině Půjčky pod. ve sk. dr. jatka (spl. 31.12.2002) Půjčky pod. ve sk. dr. jatka (spl. 31.12.2003) Ostatní půjčky Ostatní finanční investice Oprávky k zřizovacím výdajům Oprávky k nehm. vysl. vyzk. a obd. čin. Oprávky k softwaru Oprávky k ocenitelným právům Oprávky k DHIM Oprávky k ostatnímu NHIM Oprávky k budovám, halám a stavbám Oprávky k budovám – korekce Oprávky ke strojům, příst. a zařízení Oprávky ke strojům, příst. a zařízení – korekce Oprávky k energet. strojům Oprávky k energet. strojům – korekce Oprávky k pracovním strojům Oprávky k prac. strojům – korekce Oprávky k přístrojům Oprávky k přístrojům – korekce Oprávky k dopravním prostředkům Oprávky k dopr. prostř. – korekce Oprávky k inventáři Oprávky k DHIM Oprávky k pěst. celkům trv. porostů Oprávky k základ. stádu – dojnice Oprávky k základnímu stádu – býci Oprávky k základnímu stádu – prasata Oprávky k tažným zvířatům Oprávky k plem. a tažným koním Oprávky k drůbeži – hejnu hus Oprávky k DHIM Oprávky – majetek ze ZD Oprávky k ost. hmot. inv. majetku Opr. položka k nehm. inv. majetku Opr. pol. k hmot. invest. majetku Opr. pol. k nedok. nehm. investicím Opr. pol. k nedok. hmot. investicím Opr. pol. k poskytnutým zálohám Opr. pol. k finančním investicím Opravná položka k finančním investicím – TORO Opr. pol. k nabytému majetku Oprávky k opr. pol. k nabyt. maj. Pořízení materiálu Pořízení zvířat 60
112010 112020 112040 112050 112070 112080 112090 112100 112110 112120 112130 112120 112150 112160 112170 112180 112190 112200 112610 112620 112999 119000 121110 121200 121300 121500 122000 123100 123200 123300 123400 123500 124100 124200 124300 124400 124500 124600 124700 124900 131000 132100 132200 132300 132400 132500 139000 191000 192000 193000
Nakoupená osiva a sadba Nakoupená hnojiva Chemické ochranné prostředky Nakoupená krmiva a steliva Stavební materiál Náhradní díly Učební pomůcky na skladě DKP na skladě Obaly Prac. oděvy, obuv, OOPP na skladě Léky a dezinfekční prostředky Drahé kovy a předměty z nich Druhot. sur. z likv. zásob a odpadu Nahr. díly předané k renovaci Materiál odeslaný ke zpracování Inventarizační rozdíly do vypořádání Ostatní materiál Potraviny v závodních jídelnách Pohonné látky Paliva Cenové odchylky – poř. zásob Materiál na cestě Nedokončená RV pro běžný rok Nedokončená RV pro příští roky Nedokončená přidružená výroba Nedokončená pomocná výroba Polotovary vlastní výroby Výrobky rostlinné výroby Výrobky živočišné výroby Výrobky nezemědělské výroby Výrobky lesní výroby a víno Výrobky pomocných činností Skot mimo základního stáda Prasata mimo základního stáda Ovce a kozy mimo zákl. stáda Smluvní výkrm Kožešinová zvířata Drůbež mimo základní stáda Ryby Ostatní zvířata Pořízení zboží Zboží ve skladech Zboží v maloobchodních jednot. Zboží a potr. v rest. Stravování Vývozní zboží Dovozní zboží Zboží na cestě Opr. pol. k materiálu Opr. pol. k nedokončené výrobě Opr. pol. k polotovarům vl. výroby 61
194000 195000 196000 211000 211001 211002 213000 221000 221010 221011 221020 221030 221040 231000 231300 231400 231500 231600 231700 231800 232000 241000 249000 251000 252000 253000 255000 261000 291000 293000 311066 311067 311093 311101 311102 311103 311109 311110 311111 311112 311114 311119 311120 311121 311122 311123 311124 311125 311126 311127
Opr. pol. k výrobkům Opr. pol. k zvířatům Opravná položka k neobrátkovému zboží Pokladna Pokladna Režie Pokladna Sklad ND Ceniny Bankovní účty Běžný účet KB Běžný účet KB Běžný účet IPB Vklaní knížka WSPK von 1842 Běžný účet WSPK Krátkodobé bankovní úvěry Krát. bank. úvěry-splátky provozního úvěru do 1 roku Kr. bank. úvěry – splátky úvěru prasnice do 1 roku Kr. bank. úvěry – provozní 1 mil. Kr. bank. úvěry – provozní 2 mil. Kr. bank. úvěry – lis Class Kr. bank. úvěry – revolving 2 mil. Eskontní úvěry Emitované krátkodobé dluhopisy Ost. Krátkodobé financ. výpomoci Majetkové cenné papíry Vlastní akcie Dlužné cenné papíry Vlastní dluhopisy Peníze na cestě Opr. pol. k majet. cenným papírům Opr. pol. k dluž. cenným papírům Mlékařské odb. centrum Třebíč Jan Malec, Petráveč Odběratelé ND ZOD Čáslavice ZD Rokytnice ZD Stařeč HEEL a. s. Grecosar Agromerkanta AGROGEN Troubsko Campagnolo Bohemia Breeding s. r. o. ZD Ratiboř Naděžda Továrková Kontrakt Šoul Václav Frančák – LERCHE Ing. Polický Josef Doležal Karel řeznictví Řeznictví uzenářství Královec Marvan Karel 62
311128 311129 311130 311131 311132 311140 311141 311142 311143 311150 311151 311152 311153 311154 311155 311156 311157 311158 311159 311160 311161 311162 311163 311164 311165 311166 311167 311168 311169 311170 311171 311172 311173 311174 311175 311176 311177 311178 311179 311180 311181 311182 311183 311190 311195 311196 311197 311200 311201 311203
Řeznictví Pokorný AGROSEV Jihlava MASOTRADING Praha Farma Blatiny – CZ Jatky Třebíč fa Antoň AGRO 2000 Školní zemědělský podnik Žabičce Špaček Jan Družstvo LUH AGROHELP Agrostyl CZ Jíčínská Jana Kooperace Hrotovice Ing. Kružík Radek SAK Marek Jaroslav Masozávod Krahulčí SATRAPA TIPA Třebíč ZODv Šebkovice ZZN Třebíč ADAZ Litovel Hybášek Miroslav Lampíř Lubomír Proteco Partners Polach František AGROCHEMA – družstvo Studenec ZEOBES Jemnice ANIMALCO MEVA – Majzlík Václav ZD Korolupy Školní statek Přímětice Otto Schmidt ZD Horní Dunajovice Kamille s.r.o. Všetečka Vincenc Mareček Ing. Blábolil ZD Erotice AGRA Horní Dunajovice, a.s. Statek Únanov ZD Třebelovice ZD Hrotovice AGRO – Měřín Karpíšková Ludmila Machát Jiří Vala Josef Dobrovolný Ratibořice Dobrovolný Náměšť Chňoupek Miroslav 63
311205 311206 311207 311208 311209 311222 311238 311242 311243 311298 311300 311302 311303 311308 311319 311338 311394 311395 311401 311402 311403 311552 311930 312000 314000 314001 314002 314003 314004 314005 314006 314007 314008 314009 314010 314011 314012 314013 314014 314015 314016 314017 314018 314343 315001 315002 315003 315004 315100 321000
Jatka Sádek Družstevní jatka Sádek UNIVIT Masomarket Krejčí Lubomír Mavet Třebíč Kooperace Výčepy Havlíčkovo uzenářství a řeznictví Zoomorava s.r.o. Houdová Marie Ostatní odběratelé Guykrma Zemos, a.s. Mikrop Čebín Fábry Jaroslav ZD Okříšky Vlčanová Petra Jatka Moravský Krumlov CAPIO DOS-TADING spol. s r. o. Odběratelé Kulmon Škoda Odběratelé – srážky z mezd Odběratelé Směnky k inkasu Poskytnuté provozní zálohy Poskytnuté zálohy – JMEZ Poskytnuté zálohy – sklad ND Poskytnuté zálohy – kukuřice Poskytnuté zálohy – Sbírky zákonů Poskytnuté zálohy – tisk Poskytnuté zálohy – Dashofer Poskytnuté zálohy – JPI Poskytnuté zálohy – VKS Vísky Poskytnuté zálohy – plyn Poskytnuté provozní zálohy – AGRICO Poskytnuté zálohy – Bazala Poskytnuté zálohy – senáž Poskytnuté zálohy – obilí SSHR Poskytnuté zálohy – lis CLAAS Poskytnuté zálohy – rošty Poskytnuté zálohy – nástřik. zařízení Poskytnuté zálohy – Pištěk Poskytnuté provozní zálohy – farm. osivo Poskytnuté provozní zálohy daňové Ost. pohl. – Druž. jatka Ost. pohl. – Zelený (převzatá pohledávka) Ostatní pohledávky – JM Plynárenství Ostatní pohledávky – ADW Agro, a. s. postoupení Ostatní pohledávky – předfakturace Dodavatelé 64
321101 321102 321103 321104 321105 321106 321203 321204 321205 321206 321207 321208 321209 321210 321211 321212 321213 321214 321215 321216 321217 321218 311219 311220 321221 321222 321223 321224 321225 321226 321227 321228 321229 321230 321231 321232 321233 321234 321235 321326 311327 321328 321329 321240 321241 321242 321243 321244 321245 321246
ZOP Čáslavice Rokytnice n/R ZD Stařeč Lubomír Machovec, Čížov Kulmon – Škoda Javorník Lambert Pfleger, Březnice AGROS Vydrovice ČSOB Leasing, a. s. Brenntag CR, s. r. o. Otto Schmidt, s. r. o. AGRITRADE Praha Nero – dia PLEBO BRNO, a. s. Czech oline Severočeské doly, a. s. ZD Vrbátky Družstvo LUH AGROPODNIK, a. s. AGRALL CR – Správa státních hmotných rezerv HASK vit, s. r. o. Ing. Petr Filippi Zevas Korouhev, a. s. AGRO 2000 Ing. Kružík Rad. Krejčí Lubomír 1. zemědělská CAMPAGNOLO MVDr. Staněk Petr PROTECO Host. Činnost Čáslavice Bohm Antonín Linde technoplyn SAK Agrodiagnostik Frančák – LERCHE Pozemní stavby Třebíč RadioMobil a. s. ELITA ADAZ group, s. r. o. IKA s. r. o. MONSTA Brno Jeřábek a Zavřel Simčová J.S.C. BRNO s. r. o. AGRIE a. s. AGRO-ND spo. s r. o. Václav Kubík PNEU Kafka a.s . Kooperace Okříšky, a. s. 65
321247 321248 321249 321250 321251 321252 321253 321254 321255 321256 321257 321258 321259 321260 321261 321262 321263 321264 321265 321266 321267 321268 321269 321270 321271 321272 321273 321274 321275 321276 321277 321278 321279 321280 321281 321282 321283 321284 321285 321286 321287 321288 321289 321290 321291 321292 321364 321365 321366 321367
Mlékárna J a R, s. r. o. TOPTRANS DOS-TRADING Služby zemědělství AUTOBATERIE Kopečný F-INVEST MIPAP Poskočil Zdeněk DATAS Economia TOZAIN RVR Zlín Jihomoravská plynárenská S.O.S. Skalice A.B.C. Strojmont Novák Antonín Holík Loukovice AGRICO Ficková COLAS CZ AGRO-ND Melkus AMAPRINT – Kerndl Diviš Ekolan Agrozet FIDES AGRO Uher Dodavatelé ND ALD Automotive s. r. o. Nekvinda- Zem. technika ATRO-BETON spol. s r. o. AGROFERT HOLDING, a.s. Svobodová Libuše AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE JaM Servis, s. r. o. STEMP, s. r. o. NIVA – ČIKOV, s. r. o. Čikov EUROTEL Praha Moreau Agri Vysočina Jatky Moravský Krumlov Ing. Jan Tesař, Třebíč Jatky Zezula – Jadrný, s. r. o. JUDr. Jiří Strnad T.U.S. Jaroměřice Kooperace Hrotovice Farma Blatiny CZ ABC Bransouze Liko 66
321405 321406 321407 321409 321415 321419 321426 321438 321429 321441 321442 321443 321444 321445 321446 321447 321448 321449 321450 321459 321467 321472 321473 321474 321475 321476 321477 321478 321479 321480 321481 321482 321483 324000 324100 325000 325001 325002 325100 325200 325300 325400 325500 325501 325502 325503 325504 325505 325506 325507
Ost. dodavatelé Guykrma UNIVIT ZZN Třebíč Farina Školní podnik Žabčice Druž. jatka Sádek Kooperace Výčapy Kooperace – služby s. r. o. E-ON Energie, a. s. Cukrex JMEZ Český Telekom PNS Brno Barum Kafka ALFA AGRO Brno Ložiska HaRaH HYDROSPOL ADW Agro, a.s. Česká pojišťovna Heel Miloš Marek Kříž Josef Tekro spol. s r. o. ADW Plus, s. r. o. Adam Pištěk Mikulec Karel Zeas Březná Advokátní společnost ZD Výčapy ing. Karel Muller ADW Bio, a. s. ADW Holding, s. r. o. ADW Servis, a. s. Přijaté provozní zálohy Přijaté zálohy – družstevní jatka OSTATNÍ ZÁVAZKY Ostatní závazky – převod mezi obdobím Ostatní závazky – úřad práce Ostatní závazky – postoupený závazek Čáslavice Ostatní závazky – postoupený závazek Družstevní jatka Ostatní závazky – postoupený závazek Kříž Josef Ostatní závazky – postoupený závazek AGRO 2000 Ostatní závazky – postoupený závazek Agrodr. Blížkovice Ostatní závazky – postoupení Niva ČIKOV /AGRO/ Ostatní závazky – postoupení Kooper. Výčapy /AGRO/ Ostatní závazky – postoupení Machovec /AGRO/ Ostatní závazky – postoupení Machovec /PLUS/ Ostatní závazky – Agro Hybrálec /AGRO/ Ostatní závazky – Filippi /Plus/ Ostatní závazky - postoupený závazek Nováček A. /Plus/ 67
325508 325560 331000 331976 333900 333913 333914 333919 335000 335001 335002 335003 335004 335005 335006 335007 335008 335905 335907 335910 335911 335912 335913 335915 335916 335917 335918 336000 336100 336190 336200 336290 341100 341200 342100 342500 343005 343019 343022 343105 343122 343700 343800 343801 343802 343803 343804 343805 343806 343807
Ostatní závazky – postoupení Oseva Agro /AGRA/ Ostatní závazky – GE Money /ZD/ Zúčtování se zaměstnanci Zaměstnanci – výplaty na účet Výplaty z ostatních fondů Zaokrouhlování na desetikoruny Haléřové vyrovnání Náhrady cest. výdajů a ost. náhr. Pohledávky za zaměstnanci – Nešpor Pohledávky za zaměstnanci – Rubák Pohledávky za zaměstnanci – Rambousek Pohledávky za zaměstnanci – Hakl Pohledávky za zaměstnanci – Novák Pohledávky za zaměstnanci – Machovec Pohledávky za zaměstnanci – Vařbuchta Pohledávky za členy stat. orgánů Pohledávky za zaměstnanci – Plichta Sraz. za škody způsobené organ. Srážky půjček FKSP Srážky ve prospěch organizace Přeplatky a storno přepl. z min. měs Ostatní jednorázové srážky Srážky příspěvku odb. org. Srážky na spoření Srážky na ubytování Srážky za stravování Srážky za dopravu Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení Zdravotní poj. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení Sociální poj. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení Daň z příjmů PO – záloha Zálohová srážková daň Daň z příjmů FO – záloha Srážková daň Daň z přidané hodnoty 5 % Daň z přidané hodnoty 19 % Daň z přidané hodnoty 22 % DPH 5% - zahraniční běžný měsíc Daň z přidané hodnoty z dovozu 22 % DPH – Zálohy dle jednotl. měsíců DPH – vysl. daň vztah k FO měsíci DPH platba – leden DPH platba – únor DPH platba – březen DPH platba – duben DPH platba – květen DPH platba – červen DPH platba – červenec 68
343808 343809 343810 343811 343812 343900 343901 343990 345100 345200 345300 345500 345601 345700 345910 345920 346000 346100 346200 346300 347000 351000 351001 351002 358000 361000 364000 365000 366000 366976 367000 368000 371000 371500 375000 377000 378000 378100 378200 378600 379000 379001 379002 379100 379200 379902 379906 379908 379909 379912
DPH platba – srpen DPH platba – září DPH platba – říjen DPH platba – listopad DPH platba – prosinec DPH – Nadměr. odpočet dle měsíců Daň z přidané hodnoty DPH – haléřový rozdíl Spotř. daň – závazek dle měsíců Spotř. daň – nárok na vrácení – měsíc Spotř. daň – zúčtování dle měsíců Silniční daň – dle měsíců Daň z nemovitostí – pozemky Daň z převodu nemovitostí Darovací daň Dědická daň Dotace ze státního rozpočtu – úroky prasnice Dotace ze státního rozpočtu – pojištění nákaz Dotace ze státního rozpočtu – telata Dotace ze státního rozpočtu – úroky lis Ostatní dotace Pohledávky k podnikům ve skupině – Družstevní jatka půjčka Pohledávky k pod. ve sk. – Dr. jatka úroky z půjčky 1 Pohledávky k pod. ve sk. – Dr. jatka úroky z půjčky 2 Pohledávky k účastníkům sdružení Závazky k podnikům ve skupině Záv. ke společníkům z rozd. zisk Ost. závazky ke společníkům Ost. závazky ke společníkům a členům družstva ze Z. C Závazky ke společníkům – výplaty ZD Záv. z ups. nespl. cen. Papírů a vkladů Závazky k účastníkům sdružení Odložená daňová pohledávka Odložený daňový závazek Pohled. z emitovaných dluhopisů Zúčtování obchodů – půjčka materiálu AGRO 2000 Jiné pohledávky Jiné pohledávky – ZD Rokytnice podíly Jiné pohledávky – dotace dohad. pol. ZD Jiné pohledávky – podíly za Markvartice 6,72 % Jiné závazky Půjčka od ADW Holding Jiné závazky – úroky z půjčky Holding Jiné závazky – Česká Pojišťovna Jiné závazky – vypoř. ZD Rokytnice Výživné Půjčky od peněžních ústavů Pojištění Ostatní půjčky Ostatní srážky 69
379915 379920 381000 381001 381002 381003 381004 381005 381006 381007 381206 382000 383000 384000 385000 386000 387000 388000 389000 389105 389910 389915 389920 391100 391101 391102 395000 395100 395930 398000 411000 412000 412110 412120 412130 413000 414000 421000 422000 423000 423100 423200 423300 427000 427100 427200 427300 428000 429000 431000
Spoření Penzijní připojištění Náklady příštích období – Boxer Náklady příštích období – předplatné Náklady příštích období – ostatní Náklady příštích období – Felicia Combi Náklady příštích období – krmný vůz Náklady příštích období – pojištění krmný vůz Náklady příštích období – UNC 861 Náklady příštích období – Hundai Náklady příštích období – předplatné /ZD převod/ Komplexní náklady příštích období Výdaje příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období Kursové rozdíly aktivní Kursové rozdíly pasivní Dohadné účty aktivní Dohadné účty pasivní Dohadné účty pasivní ZD Rokytnice Dohadné účty pasivní – úhyny smluvní výkrm Dohadné účty pasivní – spotřeba vody Nevyfakturované dodávky Opravná položka k pohledávkám Opravná položka Továrek + Šívr Opravná položka CAPIO Vnitřní zúčtování Vnitřní zúčtování – převod ze ZD Vnitřní zúčtování Spojovací účet při sdružení Základní jmění Emisní ážio Dodatečný vklad nad ZJ – ZOD Čáslavice Dodatečný vklad nad ZJ – ZD Stařeč Dodatečný vklad nad ZJ – ZD Rokytnice Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozd. přeceň. majetku Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární fondy Rezervní fond – statutární FKSP Fond odměn Ostatní fondy Rezervní fond FKSP Fond odměn Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení 70
451100 451300 454000 459000 461110 461200 461300 461400 461500 461600 461700 471000 471510 471520 471530 473000 474000 475000 478000 479000 481500 491000 501010 501020 501021 501030 501040 501050 501051 501060 501070 501080 501090 501100 501120 501130 501180 501190 501193 501194 501196 501300 501310 501909 501912 501919 502100 502200 502201 502202
Rezervy na opravy investičního majetku Rezervy na pěstební činnost Rezerva na kurzové ztráty Ostatní rezervy Dlouhodobý úvěr – prasnice Dlouhodobý úvěr – vakuumat Dlouhodobý úvěr – provozní Dlouhodobý úvěr – prasnice, silo Dlouhodobý úvěr – provozní 1 rok Dlouhodobý úvěr – provozní 2 mil Dlouhodobý úvěr – lis Claas Dlouhodobé závazky k pod. ve skupině Dlouh. závazky k pod. s podst. vlivem – Čáslavice Dlouh. závazky k pod. s podst. vlivem – Rokytnice Dlouh. závazky k pod. s podst. vlivem – Stařeč Emitované dluhopisy Závazky z pronájmu Dlouhodobé přijaté zálohy Dlouhodobé směnky k úhradě Ostatní dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Účet individuálního podnikatele Spotřeba nakoupených osiv a sadby Spotřeba nakoupených hnojiv Spotřeba chemikálií Spotřeba nakoup. vajec do lihni Spotřeba chemickým ochranných prostředků a ost. na Spotřeba nakoupených krmiv a steliv Spotřeba – náklady na přírůstek Spotřeba materiálu – převod nedok. výroby ZD 05 Spotřeba stavebního materiálu Spotřeba náhradních dílů Spotřeba potravin Spotřeba DHIM Spotřeba prac. oděvů a oop Spotřeba léků a dezinfekčních prostředků Spotřeba učebních pomůcek Spotřeba ostatního materiálu Spotřeba mazadel Spotřeba kancelářského a pomocného materiálu Spotřeba deratizačních prostředků Spotřeba pohonných hmot Spotřeba ostatních paliv Spotřeba potravin z reprefondu Spotřeba pracovních oděvů z reprefondu Spotřeba ost. materiálu z reprefondu Spotřeba energie Spotřeba plynu – sváření Spotřeba plynu – zemní plyn Spotřeba uhlí 71
502300 502400 502500 503000 504000 511000 511100 511200 512100 512101 512910 513910 513920 518003 518100 518101 518200 518201 518205 518206 518300 518400 518401 518500 518600 518700 518701 518800 518801 518802 518803 518804 518805 518855 518880 518881 518882 518890 518891 518900 521100 521200 521300 521400 521500 521600 521900 522000 522100 522200
Spotřeba páry Spotřeba vody Spotřeba ostatní energie Spotřeba ost. neskladovatel. dod Prodané zboží Opravy a udržování Opravy a udržování – budovy Opravy a udržování – stroje Cestovné do limitu Cestovné do limitu – vlastní vozidlo Cestovné nad limit Náklady na reprezentaci Vlastní výkony pro reprezentaci Služby – leasing Hundai Přepravné Přepravné – asanace Výkony spojů Poštovné – známky Telefonní poplatky Poplatky rozhlas Agrochemické výkony Polní práce Posklizňové sušení a čištění Plemenářské služby Veterinární služby Poradenské a servisní služby Školení Nájemné a ost. služby – započít. Nájemné leasing krmný vůz Nájemné leasing UNC 861 Služby – leasing Hundai Služby – leasing Landini Ostatní služby – porážka prasat Deratizace, desinfekce, dezinsekce Ostatní služby Poplatky – noviny, sbírky zákonů, fin. zpravodaj Likvidace SRM Nákup drobného nehmotného majetku Nájem za půdu Nájemné a ost. služby – nezap. Mzdové náklady – základní mzda Mzdové náklady – příplatky Mzdové náklady – prémie Mzdové náklady – náhrady Mzdové náklady – naturální mzda Mzdové náklady – ostatní osob. náklady Mzdové náklady – nezapoč. Příjmy společníků Mzdové náklady – družstvo Mzdové náklady – příplatky 72
522300 522400 522600 523900 524100 524200 524900 526000 527000 527010 527015 527020 527170 528900 528910 531100 532600 532601 532700 538000 538005 538100 538200 538700 538800 538900 538901 528910 538920 538990 541100 541300 541900 541910 541930 542100 542200 543990 544100 545900 546000 546901 548000 548001 548002 547003 548200 548201 548202 548203
Mzdové náklady – prémie Mzdové náklady – náhrady Mzdové náklady – ost. osoby Odměny členům orgánů společnosti a družstva Zdravotní pojištění Zákonné sociální pojištění Ostatní sociální pojištění Sociální náklady individuálního podnikatele Zákonné sociální náklady Náklady na stravování Zákonné sociální náklady – ubytování sl. cesty Náklady na zdravotní prohlídky zaměstnanců Penzijní připojištění – podnik Ostatní sociální náklady – nezapočitatelné Náklady na stravování – nezapočitatelné Daň silniční včetně doměrků Daň z nemovitostí včetně doměrků Daň z nemovitostí – pozemky Daň z převodu nemovitostí Poplatky Poplatky za rozhlas Ostatní daně a poplatky Ostatní daně a poplatky – povinný podíl ZPS Soudní poplatky Správní poplatky Ostatní nepřímé daně Ostatní poplatky – čl. příspěvky Daň dědická Daň darovací Doměrky ostatních daní Zůstatková cena prodaného nehmotného a hmotného investičního Zůstatková cena prodaných zvířat ZC prod. inv. majetku – nad tržby Dorovnání daň a účetní zůstatkové ceny Zůstatková cena prodaného nehmotného a hmotného IM Prodaný materiál v ceně pořízení Prodej vlastních výrobků Dary Smluvní pokuty a úroky z prodlení Ostatní pokuty a penále – nezapočitatelné Odpis pohledávek po skončení konkursu – Továrek Odpis pohledávek nezapočitatelné Provozní náklady Ostatní provozní náklady – zaměstnávání ZPS Ostatní provozní náklady – úhyny smluvní výkrm Ostatní provozní náklady – technické zhodnocení do 40. tisíc Zákonné pojištění odpovědnosti vozidel Smluvní pojištění Pojištění odp. za škodu při prac. úrazu Havarijní pojištění 73
548520 549310 551100 551101 551110 551200 551300 551310 551900 551910 551930 552100 552200 552300 554900 555000 557000 558100 558200 559900 559901 560000 562000 562100 562200 562300 562400 562500 562600 562700 563000 568100 568101 568200 568950 574900 579900 581000 582100 582130 582200 582300 582500 582910 582920 582930 582940 582950 584900 588000
Náhrady zaměstnancům Ostatní náklady – úhyn ZS Odpisy nehm. a hm. investičního majetku daňové Odpisy DHIM Daňová ZC vyřazeného odep. H a HIM Odpisy drob. hmot. inv. majetku Odpisy zvířat základního stáda Daňová ZC vyřazených zvířat základního stáda Odpisy investičního majetku – korekce na účetní stav ZC vyřazeného majetku – korekce na účetní stav Korekce odpisů zvířat ZS na účetní stav Tvorba rezerv na opravu investičního majetku Tvorba rezerv na pohledávky za odběratele v konkurzu Tvorba rezerv na pěstební činnost Tvorba ostatních rezerv Zúčtování komplexních nákladů příštích období Zúčtování oprávky k opravných položkám nabytého majetku Tvorba opravných položek k pohledávkám za podniky v konkursu Tvorba opravných položek k pohledávkám dle zákona o rezervách Tvorba účetních opravných položek Tvorba opravných položek ke zboží Finanční náklady Úroky – provozní úvěr Úroky – Vakuumat Úroky – prasnice Úroky – silo a prasnice Úroky – debet běžného účtu Úroky – Lis Class Úroky – revolvingový úvěr Úroky – úvěr Holding Kursové ztráty Náklady peněžního styku Ostatní finanční náklady – poplatky za úvěr Pojištění finančního majetku Ostatní finanční náklady – nezapočitatelné Tvorba rezerv Tvorba finančních opravných položek Náklady na změnu metody M.A.S. na investičním majetku Manka a škody na zvířatech ZS M.A.S. na zásobách M.A.S. na zvířatech mimo ZS Ostatní manka a škody M.A.S. na investičním majetku nezapočitatelné Manka a škody na zásobách – nezapočitatelné Manka a škody na zvířatech – nezapočitatelné Škody fyzická likvidace zásob – nezapočitatelné Ostatní M.A.S. nezapočitatelné Tvorba rezerv Ostatní mimořádné náklady 74
588901 589900 591900 592900 593900 594900 595900 596000 597000 598000 599000 599960 599961 599962 599970 599971 599972 599999 601100 601101 601102 601103 601210 601220 601221 601222 601123 601124 601125 601126 601127 601129 601230 601290 601300 601500 601509 601511 601512 601513 601514 601515 601516 601517 601518 601519 601520 601521 601522 601523
Ostatní mimořádné náklady – daňově neuznatelné Tvorba mimořádných opravných položek Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená Dodatečné odvody daně z příjmů Převod podílu na HV společníkům Převod provozních nákladů Převod finančních nákladů Vnitropodnikové náklady – 10 % ND dodaných skladem ND Výrobní režie RV Výrobní režie ŽV Výrobní režie ostatních činností Správní režie podniková Správní režie závodová Správní režie společná Správní režie zásobovací Tržby za výrobky RV – ječmen Tržby za vlastní výrobky – řepka Tržby za vlastní výrobky – pšenice Tržby za vlastní výrobky – kukuřice Tržby za mléko Tržby – jateční býci Tržby – nestandardní býci Tržby – jatečné krávy Tržby – jatečná prasata Tržby – nestandardní prasata Tržby – býci Tržby – prasničky Tržby – telata Tržby – selata Tržby za zast. a chovná zvířata Tržby za ostatní výrobky ŽV Tržby za výrobky lesní výrobky a vína Tržby za výrobky pomocných činností Tržby – směs králíci Tržby – A1 Tržby – A2 Tržby – směs PCH Tržby – směs PB Tržby – směs ČOS Tržby – směs KPK Tržby – směs ČOT Tržby – směs býci Tržby – směs kanečci Tržby – směs BMVK Tržby – směs DOVP Tržby – směs DOSCH Tržby – KKP 75
601524 601525 601526 601527 601528 601529 601530 601531 601532 601533 601537 601800 602100 602101 602200 602300 602400 602500 602501 602502 602600 602700 602800 602810 602814 602815 602816 602900 604000 604100 604200 611110 611111 611120 611200 611300 611500 613111 613112 613120 613131 613132 613133 613160 613211 613212 613220 613231 613232 613233
Tržby – Makropig Tržby – Makrosow Tržby – Macrocattle Tržby – Macropiglet Tržby – Macropigtyl Tržby – premix crina Tržby – směs krůty Tržby – spec. dojnice Tržby – spec. prasnice Tržby – minerály Tržby za vlastní výrobky Tržby za ostatní služby Tržby za služby RV Tržby lisování Class Tržby za služby – smluvní výkrm Tržby za služby přidružené výroby Tržby za služby les. vyr. a vína Tržby z prodeje služeb – UNIVIT Tržby – míchání směsí Tržby – šrotování Tržby za služby obchodní činnosti Tržby za služby nevýrobní činnosti Tržby z prodeje ostatních služeb Tržby – doprava Tržby – jeřáb Tržby – HON Tržby z prodeje služeb – přefakturace Tržby z pronájmu Tržby za zboží Tržby za zboží v maloobchodě Tržby v restauračním stravováním Změna stavu nedokončené RV – běžný rok PS nedokončená RV z minulých let – kalkulace Změna stavu nedokončené RV – příští rok Změna stavu nedokončeného lihnutí Změna stavu nedokončené výroby nezemědělské činností Změna stavu nedokončené výroby pomocných činností Produkce RV – hlavní výrobek Produkce RV – vedlejší výrobek Prodej výrobků RV Spotřeba osiv a sadby vlastní výroby Spotřeba hnojiv vlastní výroby Spotřeba ostatních vlastních výrobků Manka a škody na výrobcích RV Produkce výr. ŽV – hlavní výrobek Produkce výr. ŽV – vedlejší výrobek Prodej výrobků ŽV Spotřeba krmiv vlastní výroby Spotřeba mléka vlastní výroby Spotřeba ostatních vlastních výrobků 76
613260 613311 613312 613320 613333 613360 613411 613412 613420 613433 613460 613511 613512 613520 613533 613560 614211 614212 614213 614220 614250 614260 614270 614290 614700 621000 622000 622300 622700 623000 624000 624300 641010 641020 641030 641300 642000 642001 642002 642003 642004 644000 646500 646600 648000 648001 648100 648200 652100 654900
Manka a škody na výrobních ŽV Produkce nezemědělské výroby Produkce vedlejší výroby – nezemědělská výroba Prodej výrobků přidružené výroby Spotřeba vlastních výrobků Manka a škody na výrobcích PV Produkce lesní výroby Produkce vedlejší výroby – lesní výroba Prodej výrobků lesní výroby a vína Spotřeba vlastních výrobků – VKS Manka a škody na výrobcích lesní výroby a vín Produkce výrobků – VKS Produkce balíkové slámy Hodnota prodaných výrobků VKS – VNV Spotřeba vlastních výrobků Manka a škody na výrobcích pomocné výroby Příchovky zvířat Příchovky zvířat Příchovky a přírůstky – vedlejší výrobek Prodej zvířat – průměrná cena Úhyny zvířat Manka a škody na zvířatech Hodnota přeřazených zvířat do ZS – průměrná cena Ostatní zúčtování zvířat Vyrovnání změny stavu zvířat Aktivace materiálu a zboží Aktivace vnitropodnikových služeb – doprava ostatní Aktivace vnitropodnikových služeb – doprava zvířat Korekce změny stavu zvířat Aktivace nehmotného investičního majetku Aktivace HIM Aktivace zvířat při převodu na HIM Tržby z prodeje nehmotného Tržby z prodeje hmotného investičního majetku Odhad poplatků za licence aj. práva Tržby z prodeje zvířat ZS Tržby za prodeje materiálu Tržby za pytle Tržby za komponenty Tržby z prodeje ostatního materiálu Tržby z prodeje DHIM Smluvní pokuty a penále Výnosy z odepsaných pohledávek Výnosy z odepsaných pohledávek – majetkové podíly Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní výnosy – pojistné plnění Ostatní provozní výnosy – vyúčtování dotace ze SR Ostatní provozní výnosy – dotace Zúčtování zákonných rezerv na opravu HIM Zúčtování ostatních provozních rezerv 77
655000 657100 658100 658200 659000 659900 660000 661000 662000 662001 662002 662003 662004 662005 662006 662007 663000 665000 665900 666000 666900 668000 674000 680000 681000 684000 688000 688100 688200 688201 688300 688301 688400 688500 689900 697000 698000 699000 699700
Zúčtování komplexních nákladů příštích období Zúčtování oprávky k opravným položkám nabytého majetku Čerpání daňových opravných položek – Továrek Čerpání daňových opravných položek Zúčtování opravných položek Čerpání – zrušení opr. položek do výnosů Finanční výnosy Tržby z cenných papírů a vklad Úroky – běžný účet Dotace úroků – Vakuumat Dotace úroků – prasnice, silo Úroky z půjčky – Družstevní jatka 7 % Úroky z půjčky – Družstevní jatka 5,95 % Dotace úroků – lis Class Dotace – převod ze ZD Úroky – pozdní úhrady faktur Kursové ztráty Výnosy z finančních investic Výnosy z finančních investic – zdan. u zdroje Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku – zdan. u zdroje Ostatní finanční výnosy Zúčtování rezerv Mimořádné výnosy Výnosy ze změny metody Zúčtování rezerv Ostatní mimořádné výnosy Ostatní mimořádné výnosy – pojistné plnění Ostatní mimořádné výnosy – úřad práce Ostatní mimořádné výnosy – VZP Ostatní mimořádné výnosy – dotace ze SR Ostatní mimořádné výnosy – dotace VDJ Ostatní mimořádné výnosy – nevyfakturovaná dodávka Ost. mim. výnosy – předpis škody soja Cukrex Čerpání zruš. opravných položek do výnosu Převod provozních výnosů Převod finančních výnosů Vnitropodnikové výnosy – 10 % ND dodaných skladem ND Ostatní vnitropodnikové zúčtování práce
78
