Zásady zpracování text· Ing. Petr V£elák 6. b°ezna 2009
1
OBSAH
OBSAH
Obsah 1 Úvodní slovo
3
2 Základní pravidla 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
Interpunk£ní znaménka . ísla . . . . . . . . . . . Procento a procentní . . Stupe¬ . . . . . . . . . . Hv¥zdi£ka a k°íºek . . . as a datum . . . . . . Zkratky . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
4
4 5 5 6 6 6 6
3 Písmo
7
4 Formátování textu
7
5 Odstavec 5.1
Praporek, st°ed a do bloku
6 Zvýrazn¥ní 6.1 6.2 6.3 6.4
Kurzíva . . . Tu£n¥ . . . . Prostrkávání . Kapitálky . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
8 8
8
8 9 9 9
7 Speciální znaky
9
8 D¥lení slov
9
9 Kontrola dokumentu
10
10 Nástroje pro práci s textem 10.1 10.2 10.3 10.4
Textový editor . . . . . . . . . . Textový procesor . . . . . . . . . DTP . . . . . . . . . . . . . . . . MS Word . . . . . . . . . . . . . 10.4.1 Zobrazení netisknutelných 10.4.2 Pevná mezera . . . . . . . 10.4.3 Pouºití styl· . . . . . . . 10.4.4 íslování stránek . . . . . 10.4.5 Konec stránky . . . . . . 10.4.6 D¥lení slov . . . . . . . . 10.4.7 Kontrola pravopisu . . . .
2
. . . . . . . . . . . . . . . . znak· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
10
10 10 11 11 11 12 12 13 13 13 13
1
1
ÚVODNÍ SLOVO
Úvodní slovo
Dokument byl vypracován jako pomocný materiál k výuce a samostudiu. Jeho cílem je p°ednést stru£ný p°ehled zásad pro zpracování text·. V pr·b¥hu se m·ºe dokument dále m¥nit. Dal²í vhodné materiály a úlohy k vyzkou²ení lze získat z následujících zdroj·: Petr V£elák (domovská stránka na serveru ZU)
http://home.zcu.cz/~vcelak
3
2
2
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA
Základní pravidla
Zdrojem pro typogra cká pravidla byl server http://www.typo.cz/. 2.1
Interpunk£ní znaménka
Mezi interpunk£ní znaménka °adíme te£ku, £árku, dvojte£ku, st°edník, vyk°i£ník, otazník, trojte£ku (výpustku), spojovník, poml£ku, závorky, uvozovky a apostrof. Interpunk£ní znaménko sázíme v £eské typogra i vºdy t¥sn¥ za slovem. P°ípadná mezera následuje aº za ním.
Mezery slouºí k odd¥lení slov v textu. Pat°í za znak (te£ka, £árka, otazník, vyk°i£ník, dvojte£ka), nikoliv p°ed
n¥j.
Na vn¥j²ích stranách závorek se mezery d¥lají, na vnit°ních ne. Jde o to,
aby se °ádek nezalomil v nesmyslném míst¥ a interpunkce pak skon£í na po£átku nového °ádku.
Mezi slova za°azujeme jen jednu mezeru. Dv¥ mezery jsou povaºovány za
chybu pokud nejde o sazbu simulující sazbu do bloku na psacím stroji (nepropor£ní písmo).
Nikdy nepí²eme mezeru za otvírací závorkou nebo p°ed zavírací. Nikdy nevynecháváme mezeru za £árkou mezi slovy nebo te£kou mezi v¥-
tami, apod.
Ned¥litelné mezery jsou mezery, které se nesmí zalomit na konci °ádku. Na konci °ádku nesm¥jí z·stat jednopísmenné p°edloºky s, S, v, V, z, Z,
a spojky A, i a I (v²e krom¥ a, u kterého se typogra cké autority neshodují). K tomuto ú£elu slouºí ned¥litelná mezera. k, K, u, U, o, O
Závorky mají mezery na vn¥j²ích stranách závorek. Nepouºívají se lomítka
jako náhrada za závorky. Celá v¥ta v závorce, za£íná velkým písmenem a kon£í te£kou. Naopak závorka uvnit° v¥ty by nem¥la obsahovat celou v¥tu.
Uvozovky mají mezery stejn¥ jako závorky. Mezery jsou na vn¥j²ích stranách
uvozovek a text nemá mezi prvním/posledním znakem a uvozovkou mezeru. eské uvozovky jsou kulaté. Otvírací uvozovka je dole s ocásky vpravo sm¥rem dol· a zavírací uvozovku naho°e s ocásky vlevo sm¥rem nahoru. Existují také odvozené jednoduché uvozovky. Jednoduché uvozovky pouºíváme v¥t²inou uvnit° normálních uvozovek.
4
2.2
ísla
2
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA
Apostrof £e²tina pouºívá málo. Obvykle se pouºije po nespisovných výrazech,
pro zkracování slov (vynechané písmeno) a letopo£t·. Dále je apostrof symbolem minuty. V £e²tin¥ má apostrof tvar devítky .
Mínus je matematický symbol. Kolem toho znaku se d¥lá mezera po obou stranách.
Spojovník (soft hyphen) krat²í a tlust²í neº znak mínus. Pouºívá se ve sloºených slovech1 a p°i d¥lení slova na více °ádk·. Kolem spojovníku nejsou mezery.
Poml£ka del²í neº znak mínus. Mezera je na obou stranách poml£ky, ale znak poml£ky se nesmí objevit na za£átku °ádku.
Výpustka neboli trojte£ka se pouºívá v²ude tam, kde je vypu²t¥na £i nedopov¥zena £ást v¥ty.
P°ed výpustkou na konci v¥ty mezeru nepí²eme, za ní ano. V p°ípad¥ výpustky vprost°ed v¥ty pí²eme mezeru z obou stran. 2.2
ísla
Niº²í £íselné údaje se vyjad°ují v slovn¥. Výjimku tvo°í pouze letopo£ty, data a spojení £ísel se zkratkami (100 m, 50 mm). Telefonní £ísla se sázejí ve skupinách po 23 £íslech. Zásadn¥ se nesm¥jí d¥lit do dvou °ádek. V sou£asnosti je vhodné d¥lit telefonní £ísla po trojicích: 242 254 267. Zna£ky pen¥ºních m¥n K£ se sázejí p°ed £íslo sumy, je-li uvedeno s desetinným £íslem. Pokud je £íslo celé, klade se zna£ka m¥ny za £íselné ozna£ení nebo se dává p°ed ozna£ení celých pen¥ºních £ástek s desetinou £árkou a poml£kou. (cena K£ 15,20; cena 500 K£; cena K£ 500,-) 2.3
Procento a procentní
Pro znak procenta (%) máme dv¥ moºnosti zápisu tohoto symbolu. Kaºdá v²ak nese jiný význam: 1.
Lihovina má obvykle kolem 40 % alkoholu.
2.
Absinth je tém¥° 80% alkohol.
První p°ípad (mezera mezi £íslovkou a symbolem) ozna£uje význam Naopak druhý p°ípad znamená osmdesátiprocentní . Stejn¥ je tomu pro symbol promile ().
procent .
1 Spojovník m·ºe být nerozd¥litelný (hard) a rozd¥litelný (soft) na více °ádk·.
5
£ty°icet
2.4
Stupe¬
2.4
2
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA
Stupe¬
Stupe¬ se v ozna£ení teploty sází: 10 °
mínus deset stup¬· minus a £íslice 10 dohromady, stupe¬ je odd¥len zúºenou mezerou)
10 °C
minus deset stup¬· Celsia
12° pivo
stupe¬ alkoholu
2.5
stupe¬ Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od £ísla musí být odd¥len mezerou se sází jako jeden výraz bez mezer
Hv¥zdi£ka a k°íºek
Hv¥zdi£ka (*) a k°íºek () jsou znaménka pro narození a úmrtí se od letopo£tu, pop°. od jména odd¥lují zúºenou mezerou. (* 1926, 1998) Hv¥zdi£ka se pouºívá téº p°i odvolání v textu. 2.6
as a datum
as sázíme takto: hodiny a minuty jsou od sebe odd¥leny te£kou bez mezer (12.00 hodin), sekundy se odd¥lují od minut dvojte£kou (£as 13:30), desetiny sekund od celých sekund £árkou (19:26,3 min.).
U sportovních výkon· vyjád°ených £asem se hodiny od minut a minuty od sekund odd¥lují dvojte£kou (18:56:13 hodin).
Datum sázíme následovn¥: den je vºdy vyjád°en arabskou £íslicí, m¥síc bu¤ slovn¥, nebo arabskou £i °ímskou £íslicí s te£kou, letopo£et se zásadn¥ sází, bez vynechávání prvního dvoj£íslí.
Výjimku tvo°í pouze ur£itá spojení (Nagano 98). Datum vyjád°ené pouze £ísly se nesmí d¥lit do dvou °ádek (1. 7. 1998). 2.7
Zkratky
Zkratky slov, výraz· akademických titul· apod. se pouºívají jen u vºitých výraz· a v¥t²inou kon£í te£kou. Ta se sází t¥sn¥ za zkratkou. (aj., apod., atd., DrSc., CSc.) Následuje-li za zkratkovou te£kou dvojte£ka, sází se také bez mezery, p°ímo za te£ku. Na za£átku v¥ty se spojená zkratka nahrazuje celým výrazem. Iniciálové zkratky (tj. zkratky z velkých po£áte£ních písem spojených slov názv·,
6
4
FORMÁTOVÁNÍ TEXTU
organizací a r·zných institucí) se sázejí verzálkami bez te£ky (OSN, NATO, OPEC, ODS, R). Pozor je t°eba dát na slovo viz, které není ºádnou zkratkou a tedy te£ku za ním nepí²eme. Slovo viz je rozkazovacím zp·sobem slovesa vid¥t.
3
Písmo
Mén¥ je více. ím mén¥ druh· písma pouºijeme, tím lépe. Pro dlouhou sazbu se hodí patkové kniºní písmo. Na krat²í texty si m·ºeme dovolit i bezpatkové písmo. Nepropor£ní písmo bylo pouºito d°íve na psacích strojích. Kaºdý znak nepropor£ním písmem m¥l stejnou velikost. Text psaný nepropor£ním písmem není na pohled p°íjemný. Formátování takového textu se provád¥lo vkládáním mezer. Sou£asné editory pracují s propor£ními písmy. Znaku, který napí²eme propor£ním písmem, je na °ádku vyhrazeno p°esn¥ tolik místa, kolik pot°ebuje. Písmenko m zabírá více místa neº i .
4
Formátování textu
Pamatujeme si základní pravidlo: Pouºití mezery a od°ádkování pro formátování dokumentu psaného propor£ním písmem zásadn¥ nepouºíváme! Pro propor£ní písma bychom m¥li k formátování pouºívat: sloupce (formátování textu na stránce do odd¥lených oblastí sloupc·), tabelátory (zarovnání po£átku/konce textu k ur£ité zna£ce na °ádku), tabulky (pro tabulková data), formát odstavce (vhodné pro odsazení prvního °ádku, nastavení zarovnání
textu, velikost a typ písma),
seznamy (£íslovaný, ne£íslovaný; pro data typu seznam, vý£et hodnot,
apod.)
Mezi obvyklé chyby pat°í pouºití n¥kolika mezer vedle sebe pro odsazení (nap°. prvního °ádku odstavce). Stejn¥ je chybou i pouºít od°ádkování (vloºit prázdný °ádek jeden nebo i více za sebou) pro odsunutí textu nap°. na dal²í stránku. K tomuto ú£elu slouºí moºnost vloºit jakousi netisknutelnou zna£ku ozna£enou jako konec stránky. Konec stránky (na rozdíl od prázdných °ádk·) funguje vºdy. Pomocí mezer se nikdy nepoda°í srovnat text správn¥ pod sebe. Je to zp·sobeno tím, ºe propor£ní písmo má kaºdý znak jinak ²iroký. Je nutné pouºít tabelátorové zna£ky (klávesa
). P°ed psaním i p°i následných úpravách je moºné nastavit zna£ky, mezi kterými p°echázíme pouºitím klávesy . Vhodné je nejd°íve umístit zna£ky na pravítko, pak napsat texty a nakonec pokud je to pot°eba posunout zna£ky (napsaný text se posune dle zna£ky). 7
6
ZVÝRAZN
NÍ
Kaºdá zna£ka m·ºe mít nastaveno jak bude text k ní zarovnán (vlevo, na st°ed, vpravo, na desetinnou £árku, apod.).
5
Odstavec
Odstavec je souvislá £ást textu (p°íp. dal²ích znak·) ukon£ená znakem konce odstavce (zobrazen je jako ¶).
Konec °ádku je editorem vkládán automaticky v míst¥ mezery mezi slovy v okamºiku kdy se dal²í slovo na °ádek nevejde.
Konec odstavce ur£uje uºivatel, ukon£ení odstavce provedete klávesou ter>
následující text jiº tvo°í dal²í odstavec.
<En-
Ru£n¥ zalomený °ádek odstavce ur£uje uºivatel, slouºí k p°echodu na ná-
sledující °ádek bez ukon£ení odstavce, zalomení lze dosáhnout klávesami <Shift>+<Enter>.
S odstavcem souvisí moºnosti jak jej formátovat: odsazení odstavce (první °ádek je odsazen/p°edsazen, s p°edsazeným tex-
tem),
°ádkování, zarovnání (na praporek, na st°ed, do bloku), ohrani£ení, tok textu. 5.1
Praporek, st°ed a do bloku
Jedná se o zp·soby zarovnání textu odstavce (formátování) p°i sazb¥. Sazba na praporek je sazba, kdy jsou v²echny °ádky zaraºeny k jednomu okraji praporku. P°i sazb¥ na st°ed vycentruje text tak ºe kaºdý °ádek má po obou stranách vºdy stejnou vzdálenost k okraji. Sazba na praporek i na st°ed je vhodná na krat²í texty. Dlouhé texty sázíme zásadn¥ do bloku (tedy se zarovnanými ob¥ma okraji). P°i sazb¥ do bloku nesmí vznikat mezery uvnit° slov, pouze se m¥ní mezery mezi slovy tak aby vzniklo zarovnání do bloku.
6 6.1
Zvýrazn¥ní Kurzíva
Základem pro zvýrazn¥ní je jednozna£n¥ kurzíva. Jestliºe pouºité písmo nemá moºnost kurzívy, pak lze vyuºít sklon¥né písmo. 8
6.2
Tu£n¥
6.2
8
D
LENÍ SLOV
Tu£n¥
Zvýrazn¥ní viditelné na první pohled je proveditelné tu£ným °ezem písma. Pouºití tu£ného písma se snaºíme nep°ehán¥t. Dv¥ aº t°i slova tímto °ezem písma na stránce bohat¥ sta£í. Tu£ný °ez písma se pouºívá pro nadpisy. 6.3
Prostrkávání
je metoda kdy jsou vkládány mezery mezi písmena ve slov¥. Nepouºívat v·bec (jsou lep²í zp·soby zvýrazn¥ní viz vý²e) nebo minimáln¥ (nadpis), protoºe m·ºe dojít ke sníºení £itelnosti textu. Prostrkávání
6.4
Kapitálky
Psaní textu kapitálkami (velká písmena) je obtíºn¥ £itelné a toto zvýrazn¥ní nepouºíváme v·bec. V ºádném p°ípad¥ ne pro velké mnoºství textu jako je celý odstavec, apod.
7
Speciální znaky
Jak vloºit znaky, které jsou tisknutelné, ale nejsou na klávesnici? P°i £eské klávesnici m·ºeme za stisknuté klávesy psát ty znaky, které jsou jinak k dispozici jen na klávesnici anglické (nap°. @, #, $, %, ^, &, apod.). V²echny tyto i ostatní znaky, symboly jsou obvykle dostupné p°es: Vloºit -> Symbol (Speciální symbol) Mapa znak·
8
D¥lení slov gramatická pravidla, kde se které slovo smí d¥lit (Pravidla £eského pravo-
pisu o spojovníku a d¥lení slov - slova v £e²tin¥ se d¥lí mezi slabikami a p°ednostn¥ pak ve ²vech sloºených slov)
konvence jazyka (£e²tina, angli£tina, ...) n¥které písa°ské a typogra cké aspekty d¥lení:
zakázáno je d¥lení za prvním písmenem ani p°ed posledním písmenem slova (o-psat)
zakázáno je rozd¥lení vzdálené jedno písmeno od ²vu sloºeného slova (eskos-lovensko)
ned¥líme zkrácený titul a p°íjmení (ing. Novák) ned¥líme £íslice a název po£ítaného p°edm¥tu £i jevu (100 km, 1000 K£) 9
10
NÁSTROJE PRO PRÁCI S TEXTEM
ned¥lit datum (je moºné d¥lit den s m¥sícem od letopo£tu) není vhodné rozd¥lení slov, kdy rozd¥lené £ásti mají neºádoucí význam (kni-hovna, my²-lenka, tlu-mo£it)
Textové procesory obsahují nástroj pro d¥lení slov. Je na volb¥ uºivatele zda jej pouºije nebo bude d¥lení slov provád¥t ru£n¥. Rozhodneme-li se pro druhou moºnost d¥lení slov, pak ale nikdy d¥líme text pouºitím znaku -. Pokud text p°eformátujeme, dostalo by se t°eba slovo doprost°ed °ádky i s tímto znakem. Kontrola pravopisu
9
Kontrola dokumentu
Na záv¥r práce je vhodné celý dokument p°e£íst a ov¥°it si, ºe v¥ty na sebe navazují a dávají smysl. Obrázky jsou na správném míst¥ v textu. Stejn¥ tak je vhodné vyuºít moºnosti kontroly pravopisu. Kontrola obvykle zna£nou £ást p°eklep· odhalí.
10 10.1
Nástroje pro práci s textem Textový editor
je software, kterým je moºné editovat (upravovat) prostý text, který je uloºen v textovém souboru. P°íkladem textového editoru jsou programy notepad (poznámkový blok), PSPad, Vim, apod.
Textový editor
10.2
Textový procesor
Na rozdíl od textového editoru jiº textový procesor zaji²´uje i dal²í úpravu textu. Vytvo°ený soubor uº není tvo°en pouze vlastním textem, ale je v n¥m uloºena °ada dal²ích informací p°edev²ím o formátování (stránka, odstavce, nadpisy, atd.). asto obsahuje i dal²í informace, které jsou v¥t²inou pouze dopl¬kové (nap°. autor, datum vzniku, záznamy o provedených zm¥nách, o nastavení editoru). V oblasti textových procesor· se pouºívá zkratka WYSIWYG z anglických slov What You See Is What You Get jak to vidí² (obrazovka), tak to dostane² (vyti²t¥né). Na obrazovce se tedy zobrazuje text v podob¥, jak bude vypadat na stránce. Nejznám¥j²í textové procesory jsou: Microsoft Word, OpenO ce.org Writer, 602PC Suite.
10
10.3
10.3
DTP
10
NÁSTROJE PRO PRÁCI S TEXTEM
DTP
DTP je zkratka z anglického desktop publishing. Jedná se o tvorbu ti²t¥ného dokumentu za pomoci po£íta£e. Po£íta£ový program, který je pro zpracování takového dokumentu pouºit, se ozna£uje za sázecí program. Pracovník nebo gra k v takovém programu provádí profesionální sazbu textu a celkovou gra ckou úpravu dokumentu (knihy, £asopisy, letáky, apod.). Adobe InDesign, Adobe PageMaker, Corel Ventura, Passepartout je také ²í°ený zdarma, Scribus (kvalitní sázecí program pro Linux, MacOS, OS/2, Windows i dal²í), TEX (p°íp. nadstavby jako je LATEX a dal²í je ²í°ený zdarma - open source), a dal²í. 10.4
MS Word
Vhodné materiály v£etn¥ úloh na vyzkou²ení jsou na adrese Materiály pro práci s MS Word http://amos.fav.zcu.cz/zit. opakování základních pojm· z p°edpokládaných znalostí, vkládání obrázk· a tabulek, co je to styl odstavce a jeho pouºití (standardní styly odstavce), p°i°azení
stylu odstavce textu.
úprava existujících styl· odstavce, tvorba nového stylu, jeho úprava a po-
uºití.
styly a osnova - úprava osnovy v rámci styl· (£íslování, odráºky,...), vy-
tvo°ení obsahu z osnovy.
²ablona dokumentu a její vytvo°ení, moºnosti vyuºití vytvá°ení obsah· a poznámek,
10.4.1 Zobrazení netisknutelných znak· V textových procesorech se pro zobrazení netisknutelných znak· obvykle pouºívá tla£ítko ozna£ené symbolem ¶.
11
10.4
MS Word
10
NÁSTROJE PRO PRÁCI S TEXTEM
10.4.2 Pevná mezera Pevné mezery docílíte stiskem kláves +<Shift>+<Space>. Pokud není povoleno zobrazování netisknutelných znak·, pak je viditelný znak mezery. Jestliºe povolíte (¶) zobrazení netisknutelných znak·, pak na míst¥ kde má být tato pevná mezera vidíte symbol ° (stupe¬). Jedná-li se o normální mezeru objevuje se na takovém míst¥ symbol . Pro jiné editory mohou být zkratky pro vkládání t¥chto znak· r·zné. Stejn¥ tak se mnohdy li²í zp·sob jak uºivatele informují o pouºitém znaku. V OpenOf ce.org se pevná mezera vkládá pouºitím +<Space>. Následn¥ je pouºití pevné mezery i p°i vypnutém zobrazování netisknutelných znak· zobrazeno jako ²edivá mezera.
10.4.3 Pouºití styl· Vhodné je pouºití styl· ve v²ech dokumentech s de novanou strukturou. S rostoucí délkou dokumentu se stávají styly mnohem mocn¥j²ím nástrojem pro formátování dokumentu. De novaný styl v dokumentu p°edstavuje formátování, které je spole£né n¥jaké skupin¥ text· a tímto formátováním jim dává téº speci cký význam. Podle významu bývají styly pojmenovány.
P°edde nované styly P°íkladem je styl Normální nebo Odstavec (pro Ope-
nO ce.org), který p°edstavuje normální styl základního odstavce. Stejn¥ tak styl Nadpis 1 dává textu, který má tento styl p°i°azen, význam nejd·leºit¥j²ího nadpisu nejvy²²í úrovn¥. Nadpis 2 pak p°edstavuje podnadpisy, Nadpis 3 je ur£en pro pod-podnadpisy, atd. Existují styly Zápatí, Záhlaví, Obsah, Seznam, íslovaný seznam, Seznam s odráºkami a mnoho dal²ích, které jsou v dokumentu p°edde novány a mají odpovídající význam. Mnohdy existují i v£etn¥ r·zných úrovní zano°ení obdobn¥ jako tomu je pro nadpisy (Seznam 1, Seznam 2, Seznam 3, apod.).
Hierarchická struktura Struktura styl· je hierarchická, tj. kaºdý styl m·ºe
mít de novaný tzv. rodi£ovský styl. D·leºitou vlastností je fakt, ºe od rodi£ovského stylu jeho potomek d¥dí ve²keré formátování, které v potomkovi nezm¥níme. Situaci nejlépe vysv¥tlí p°íklad. Budeme mít základní styl Normální pro odstavce. Chceme vytvo°it sv·j styl Ná² odstavec . Takºe rodi£e na²eho nového stylu nastavíme na styl Normální. Ve stylu Ná² odstavec pouze nastavíme zarovnání textu jinak neº bylo v rodi£ovském stylu. Nyní pokud upravíme styl Normální nap°. zm¥nou velikosti písma, zm¥ní se automaticky velikost písma také u odstavc· které pouºívají styl Ná² odstavec .
Uºivatelské styly D·leºitou vlastností je moºnost, aby si uºivatel de noval sv·j vlastní styl. Ten pak v dokumentu m·ºe pouºívat stejným zp·sobem jako styly p°edde nované. 12
10.4
MS Word
10
NÁSTROJE PRO PRÁCI S TEXTEM
10.4.4 íslování stránek Stránky £íslujeme pouºitím v záhlaví nebo zápatí stránky. Lze pouºít dialog Vloºit->ísla stránek, kde nastavíme typ £íslování, po£áte£ní hodnotu, umíst¥ní a zarovnání £ísel, ...). Druhou moºností je dvojklik na záhlaví £i zápatí (pokud jiº záhlaví nebo zápatí existuje). P°ípadn¥ lze pouºít menu Zobrazit->Záhlaví a zápatí. Z nástrojového panelu Záhlaví a zápatí, který se po té zobrazí, vloºíme odpovídající pole pro £íslo stránky. Chceme-li odli²né £íslování na první stránce, nebo r·zná záhlaví a zápatí pro sudé a liché stránky, pak p°es menu Soubor->Vzhled stránky vyvoláme dialog na kterém na kart¥ Rozloºení zatrhneme volbu Odli²ná záhlaví na sudých a lichých stránkách £i Odli²né záhlaví na první stran¥ .
10.4.5 Konec stránky Ob£as je pot°eba ukon£it stránku p°ed£asn¥ a pokra£ovat aº na dal²í stran¥. Tohoto docílíme vloºením tzv. konce stránky. V dialogovém okn¥ které vyvoláme p°es menu Vloºit->Konec vybereme poloºku Konec stránky . V míst¥ kurzoru se ukon£í stránka a text který je za kurzorem bude za£ínat na dal²í stránce. Zakon£ení stránky lze samoz°ejm¥ kdykoliv odstranit (klávesa nebo ). V ºádném p°ípad¥ ukon£ení stránky ned¥lat vloºením prázdných °ádk· (odstavc·), tj. n¥kolikrát <Enter> za sebou. P°i pozd¥j²ích úpravách textu (nap°. zm¥na formulace v¥ty, oprava p°eklepu, ...) nebo zm¥n¥ formátování (nap°. jiná velikost písma) m·ºe dojít k posunutí takového ukon£ení. Vloºením konce stránky zajistíme zalomení vºdy na správném míst¥.
10.4.6 D¥lení slov Na místo vhodného rozd¥lení slova moºné pouºít ozna£ení klávesami +<>. Tento znak ve slov¥ p°i p°eformátování z·stane, ale není viditelný pokud nezapneme zobrazování skrytých znak·.
10.4.7 Kontrola pravopisu P°ed nálním výtiskem je vhodné provést kontrolu pravopisu. Nástroje pro tento ú£el nejsou schopny odstranit v²echny chyby. Odhalují pouze p°eklepy porovnáním se slovníkem. Pro pouºití kontroly pravopisu musí být správn¥ nastaven jazyk, který pro kontrolu pouºije. Je totiº moºné pouºívat r·zné jazyky dokumentu. Kontrola pravopisu m·ºe být automatická nebo vyvolána jednorázov¥ p°es menu Nástroje->Pravopis. P°i zapnuté automatické kontrole pravopisu jsou slova, která program nenalezl ve slovníku ozna£ena £ervenou vlnovkou pod daným slovem.
13
