ZÁSADY VĚDECKÉ KOMUNIKACE I. Nezbeda PřF UJEP a ÚChP AVČR Cílem předmětu je seznámit studenty (bez ohledu na odbornost; studijní obor) se zásadami (strukturou) osobní ústní i písemné prezentace (nejen) v odborné veřejnosti a procvičit jejich aktivní použití (včetně bibliografie) a scientometrie.
Ústní komunikace zahrnuje postupy přípravy a realizace přednášky ((předložení ř ž í a obhajoba projektu, apod.)) na semináři, ář při ř obhajobě, ě na odborné konferenci.
Písemná komunikace zahrnuje h j postup t přípravy ří - vypracování laboratorního protokolu - seminární práce - závěrečné práce - odborné publikace - souhrnu (abstraktu)
STRUKTURA A POŽADAVKY KE SPLNĚNÍ PŘEDMĚTU Výuka: 3 (tři) bloky přednášek spolu s rozborem a procvičením protokolů a prezentací. Průběžně: (1) Vypracování typického protokolu (o fiktivním pozorování, pozorování měření, zpracování čehokoliv) na jakékoliv téma. !! Není akceptován žádný protokol (ANI MODIFIKOVANÝ) z dřívějšího studia (např. ze střední školy), či z laboratorních cvičení, terénního pozorování apod. v rámci současného studia. (2) Výpis (1 či 2 stránky) bibliografického údaje z Web-of-Science: osoba nebo téma/problém Zápočet: (1) Vypracování abstraktu k ústní prezentaci. (2) 5-ti minutová prezentace na libovolně (studentem) zvolené téma v posluchárně l há ě před ř d osazenstvem. t !! Není akceptována prezentace , která již byla prezentována na katedře (semináři, cviření) v rámci studijního plánu. p individuální p prezentace ((tj. j BEZ p přítomnosti p posluchačstva). ) !! Není akceptována
HARMONOGRAM: 27. únor: Blok #1;; zadání protokolů p 14. březen: Konečný termín pro odevzdání protokolů; KCH do 12.00. 20. březen: Blok #2; diskuse o protokolech, zadání abstraktu a biblio údajů 11 duben: Konečný termín pro odevzdání opravných protokolů 11. a bibliografických údajů; KCH do 12.00. Konečný termín pro odevzdání abstraktů k prezentaci; KCH do 12.00. ??. duben: Blok #3; trénink prezentace 25. duben: Konečný termín pro odevzdání opravných abstraktů k prezentaci prezentaci. KCH do 12.00. 12 00 15. květen: Zveřejnění seznamu studentů se splněnými požadavky. ZÁPOČTOVÉ ZKOUŠENÍ: Prezentace 5-ti minutové pořednášky ve skupině po 15-ti lidech. TERMÍNY (2-hodinové bloky): 29. květen; xx termínů 5. červen; xx termínů Při počtu studentů na termínu menším než 10 si vyhrazuji právo -- studenty přesunout na jiný termín, nebo -- termín zrušit
LITERATURA V českém jazyce: tucty knížek o psaní, ale... Jak psát životopis, jak psát o sobě (žádat o práci), ... O odborném db é vyjadřování j dř á í a psaní: í Z. Šesták: JAK PSÁT A PŘEDNÁŠET O VĚDĚ; Academia, Praha (2000). V angličtině: Zcela jiné pojetí, většina pojednává o psaní dizertace a začíná - jak vybrat správné téma - jak vybrat školitele - jak j k zpracovatt dané d é té téma - ... a často bývá specifická pro jednotlivé koleje či univerzity D. Swetnam: D WRITING YOUR DISSERTATION: HOW TO PLAN, PREPARE AND PRESENT SUCCESSFUL WORK; 3rd Ed., Spring Hill House, Oxford (2004). G. D. G D Garson: GUIDE TO WRITING EMPIRICAL PAPERS, THESES, AND DISSERTATIONS; Marcel Dekker, Inc., New York (2002).
BLOK č. 1: OBECNÉ ZÁSADY
STRUKTURA VĚDECKÉHO SDĚLENÍ - OBECNĚ: Na začátku jakékoliv vědecké práce/činnosti musí být OTÁZKA/PODNĚT: PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU? ZA JAKÝM ÚČELEM? Bez zadání takové otázky, vyslovení hypotézy, pochybnosti, apod. je veškeré konání, tj. VŠECHNA pozorování, pokusy, atd., pouhou zálibou a výsledek pouhým (novinářským) sdělením. Příklad: ... Zkoumáním bylo zjištěno, že průměrný počet makových zrnek na houskách z michelské pekárny je 83.
K ččemu ttakové k é kkonstatování t t á í (i kd když ž jje tto výsledek ý l d k experimentu) i t ) je? j ? Aby šlo o vědecké sdělení, musíme tento výsledek dát do nějaké souvislosti, např., Jak ovlivňuje počet makových zrnek stravitelnost housky?
Jestliže si uvědomíme tuto skutečnost, pak nám musí být zřejmé, že jakékoliv sdělení (ústní či písemné) musí začínat: MOTIVACÍ vycházející z jistého stavu poznání, obvykle nazývané (v písemném sdělení)
SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU (STATE-OF-THE-ART) (STATE OF THE ART) A z toho (již téměř automaticky) vyplyne CO CHCEME DĚLAT a PROČ Jinými slovy, zabývat se tím, co ještě není známo, vysvětleno, získat nová data, apod.
Abychom mohli sdělit, co již je známo a z čeho vycházíme, musíme být ý s danou problematikou p seznámeni, tj. musíme nejdříve něco prostudovat (O způsobech studia literatury, viz. soubor/část „READING“).
Musíme být schopni zdroje poučení nalézt a pak je také správně uvést (aby bylo vidět, z čeho jsme čerpali/co všechno jsme sestudovali).
Musíme znát něco o správném citování literatury (zdrojů) (viz. soubor/část „REFERENCING“).
Jestliže již víme, CO CHCEME DĚLAT [CÍL PRÁCE (GOAL, AIM)], musíme pak také sdělit JAK [METODICKÝ POSTUP (METHOD)]
A potom už následuje vlastní práce práce, tjtj.
MĚŘENÍ (POZOROVÁNÍ) ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ DISKUSE A ZÁVĚR (ZHODNOCENÍ, SHRNUTÍ) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Takovouto strukturu,, tj. j od shrnutí stavu nějaké j p problematiky yp přes specifikaci p cíle a použité metodiky, vlastní měření, zpracování a diskusi výsledků až po seznam použitých informačních zdrojů by mělo mít jakékoliv sdělení, aby bylo pochopitelné (srozumitelné) i pro nespecialisty v dané oblasti.
SOUHRN: Struktura vědeckého sdělení SOUČASNÝ STAV POZNÁNÍ/DANÉ PROBLEMATIKY (co už bylo uděláno, co je známo; co umíme vysvětlit/vypočítat, atd....)
CÍL PRÁCE (zaplnit díru ve znalostech nějakého jevu, problematiky, ...) METODIKA (jak na to jít; co použijeme za metody, přístroje, ...) VLASTNÍ MĚŘENÍ (POZOROVÁNÍ) (tj. zaznamenání výsledků) ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ DISKUSE A ZÁVĚR (ZHODNOCENÍ, SHRNUTÍ) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BLOK č. 2: PSANÍ PROTOKOLů
LABORATORNÍ PROTOKOLY Dva druhy (dvě na sebe navazující etapy): (1) Zápisky (poznámky) o vlastním průběhu práce (2) Zpráva (shrnutí) o výsledcích
Ad (1). Věrný zápis všech událostí. Nikoliv volné papíry, ale svázaný sešit [někde, např. v průmyslovém ((vojenském) j ) výzkumu ý musí být ý stránky y i očíslovány!] y] Zapisovat i na první pohled zdánlivě bezvýznamné skutečnosti (výpadek proudu, prudká změna počasí,...) Nesmí chybět samozřejmě datum, čas. Časový sled událostí Seznam pomůcek, testovacího materiálu, ... včetně původu, výrobce.... T t vše Toto š pakk slouží l ží k vypracování á í ZPRÁVY/PROTOKOLU (REPORT)
Ad (2):
LOGIKA PSANI PROTOKOLU – obecne zasady 1. Predstavim se, -- tedy kdo jsem a odkud jsem (obor studia studia, rocnik) -- datum -- popr. i teplota (u laboratornich cviceni), pocasi (u praci v prirode), apod. -- uloha obecne Toto je HLAVICKA 2. Musim sdelit, co konkretne mam delat. Tedy ZADÁNÍ/CIL PRACE
3. Musim sdelit jjak cíle dosáhnu,, na zaklade ceho nebo jjak budu p praci p provadet,, tedy neco z teorie, resp. metodiky. Napr., -- jake vztahy budu potrebovat; [z toho obvykle vyplyne, co budu merit, michat, atd. (fyzika, chemie)] -- proc budu postupovat tak a tak (biologie, (biologie geografie) Tedy METODA/TEORIE 4. Kdyz vim, co budu konkretne delat a jak budu postupovat, musi mi take byt nyni zrejme, co k tomu budu potrebovat. Tedy POMUCKY/NÁSTROJE
5 Nyni prijde popis vlastni prace 5. prace. -- pripravoval jsem roztok -- meril jsem -- pozoroval jsem, zaznamenaval jsem rezal jsem, krajel jsem a zaleval kyselinou, apod. -- atd. a vysledky zapisi, obvykle, do tabulek ci nejak jinak zaznamenam (do pracovniho sesitu). Tedy VYSLEDKY MERENI/POZOROVANI
6. To, co jsem ziskal a mam se vsemi detaily zaznamenano, musim nyni zpracovat. Napr ze vztahu uvedenych v teoreticke casti spocitam hledane veliciny Napr. veliciny, urcim chyby, atd. Tedy, ZPRACOVANI VYSLEDKU 7. To, co jsem udelal, musim nyni strucne shrnout/zhodnotit. Tedy, ZAVER 8. Na konec pak musim uvest, z ceho jsem cerpal, tedy SEZNAM LITERATURY zpracovaný podle platných norem a v konkrétní podobě obvyklé pro danou instituci.
Ad (2). Typický příklad struktury PROTOKOLU - shrnutí 0. Hlavička (kdo jsem, odkud jsem, datum, apod.) 1. Zadání (změřte, určete, nalezněte, zjistěte, ...) 2. Teorie/Metoda (vztahy, ze kterých se potřebné veličiny získají, ...; co a jak j kb budu d měřit, ěřit pozorovat, t ...)) 3. Postup - potřebné přístroje (typ, vlastnosti, ...), materiál (chemikálie, pokusná zvířata, zvířata archivní nálezy nálezy, ...)) - vlastní měření (pozorování) a získané výsledky 4. Zpracování výsledků (výpočty, odhady chyb, ...) 5. Zhodnocení výsledků; závěr 6. Seznam použité literatury
POZNÁMKY K PREZENTACI VÝSLEDKŮ (tabulky, grafy) Obvykle: v tabulce uvádíme originální výsledky, jejichž ČÍSELNÁ hodnota je podstatná d t t á a zajímavá jí á pro čtenáře; čt ář graf obvykle použijeme, chceme-li POROVNAT výsledky (různé teorie, výsledky různých autorů, metody měření, apod.), názorně demonstrovat trend(y) v chování zkoumaných veličin, veličin ukázat časový vývoj, atd. Obecně: - u experimentálních výsledků by měla (musí) být uvedena chyba - !! uvádět p pouze tolik p platných ý cifer,, jaká j jje chyba y a ne to,, co dostaneme výpočtem z kalkulačky (vypočtená hodnota)!! Např.: nameřená hodnota (h)….. 8.15±0.04 vypočtená hodnota (h)….. 8.15 A NE 8.1526039801301
GRAFY - rámeček, osy: NIKDY ne výraznější (silnější) než výsledky - pri volbě velikosti fontu pamatovat, že při tisku dojde ke zmenšení - popisy čar: vždy dbát na přehlednost; buď v popisu obrázku (caption), nebo přímo u grafu - příliš mnoho čar v obrázku jej činí nepřehledným!! - uzavření grafu do čtverce nebo obdélníka dovoluje čtenáři snazší určení hodnot jjednotlivých ý bodů - příliš časté (husté) členění os kótami jej činí nepřehledným - !! nezapomenoput na rozměry (jednotky) např. rychlost [m/sec [m/sec^2] 2] (nejobvyklejší) je ale přípustné i T/K (teplota v Kelvinech), ale asi už ne v/m/sec^2
UPOZORNĚNÍ Ě Í V protokolech k zápočtu pro tento předmět musí být ALESPOŇ JEDNA TABULKA A JEDEN GRAF
