Zásady hygienicky nezávadné obsluhy a údržby vodárenských zařízení (obecné požadavky, úprava a distribuce vody)

Zásady hygienicky nezávadné obsluhy a údržby vodárenských zařízení (obecné požadavky, úprava a distribuce vody)

OBSAH Zásady hygienicky nezávadné obsluhy a údržby vodárenských zařízení

1. Obecné požadavky 2. Úprava vody 2a. znečištění při úpravě vody

3. Distribuce vody Státní zdravotní ústav

3a. znečištění při distribuci vody

1. Obecné požadavky • dodržování schváleného provozního řádu úpravny vody a vodovodu • stavby a zařízení pro zásobování vodou nutno chránit proti neoprávněným zásahům (pasivní i aktivní ochrana – včas rozpozná průnik – vyvolá poplach) • pro styk s vodou nutno používat jen hygienicky nezávadné výrobky (viz vyhl.č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody) Státní zdravotní ústav

nutno se vyhýbat kontaktu s vodou určenou spotřebiteli během její dopravy, úpravy, akumulaci a distribuci

Obecné požadavky (pokračování) ¾ Použití nevhodného materiálu vede ke znehodnocení kvality vody

- korozí materiálu - vyluhováním látek do vody - nedostatečná ochrana před vnějšími vlivy (vede ke kontaminaci)

¾

při nákupu výrobků je nutno žádat od prodejce: - doklad o ověření, zda výrobek odpovídá danému hyg. předpisu - zda se doklad o ověření vztahuje na daný výrobek - zda neexistuje omezení při použití výrobku (Cu nelze použít při pH < 6,5 – koroze)

Státní zdravotní ústav

2. Úprava vody A. technologie úpravy B. chemické přípravky pro úpravu vody

C. kvalita surové a upravované vody Státní zdravotní ústav

A. technologie úpravy • volba vhodného technologického postupu úpravy:


– v závislosti na jakosti surové vody vzít v úvahu nejen φ ale i maximální hodnoty–nárazové hodnoty v průběhu roku, (klimatické, sezónní důvody) – použít jen schválené technologie (§ 14, (3) vyhl. 409/2005 Sb.) – jiné technologie (souhlas OVZ)

§ 14 Vodárenské technologie uvedeny povolené technologie s možností posouzení jiné (3) úpravy vody a – l) provzdušňování, filtrace, stabilizace vody, odželezňování, odmanganování, čiření, sedimentace, adsorpce, oxidace, pomalá filtrace, mikrosíta, úprava pH m) dezinfekce vody s použitím chloru, chlornanu Na či Ca, ClO2, chloraminu, O3 n) UV záření Státní zdravotní ústav

(4) použití jiných než v odst. 3 vedených technologií

Vodárenské technologie - požadavky ¾ nesmí vnášet zdraví škodlivé látky do vody ¾ maximum zachovávat přírodní charakter vody a její biologickou hodnotou ¾ nová technologie – nemá zhoršit stávající CH, F, Bi, Mi, organoleptické vlastnosti (zvýšení původních hodnot ch.u. o 10% s překročením 50% h.l.) ¾ technologie snižující obsah RL, Ca, Mg (použít jen u vod s obsahem > DH) ¾ zvýšení ch. u. vede ke snížení jiného nežádoucího ukazatele – posoudí OVZ Státní zdravotní ústav

B - Chemické přípravky

k úpravě pitné a teplé vody

• § 13 vyhlášky č. 409/2005 Sb. – Chemické přípravky určené k pravě vody na vodu pitnou a teplou


9 absence cizorodých látek ( pesticidy, kyanidy, kovy, org. látky – jež nejsou přirozenou součástí výrobku) 9 patogenní mikroorganismy 9 mikrobiální znečištění 9 radioaktivní látky 9 čistota a bezpečnost látek (viz příl. 2 vyhlášky 9 účinnost dezinfekčních a algicidních prostředků (viz příloha 4 vyhlášky 9 použití jiných – (souhlas OVZ)

Příklady z praxe

1- 2002, západní Čechy, úpravna vody v upravené vodě nalezena pesticidní látku hexachlorcyklopentadien (původ- NaClO)

2- 1998, Úpravna vody v Camelfordu (V.Británie), (20.000 zásobovaných obyvatel) =

vypuštěno omylem přímo do vodojemu s upravenou vodou 20 tun síranu hlinitého

(dodavatelem chemikálie)

3- 2000, majitel malého vodovodu (100 zásobovaných obyvatel) -

dezinfekci místo Chloraminem B prostředkem pro použití v potravinářství k čištění – Chloraminem BM

4- 2004, vodovod v SVČ kraji –špatná funkce koagulace Státní zdravotní ústav

(dávkována automaticky), úprava pH (prováděna manuálně – jen po dobu pracovní doby)

Chemické

přípravky:

o vyloučit záměnu přípravku !!! (disciplina a organizace práce, odborné znalosti) o dávkování dle provozního řádu (jiná koncentrace může způsobit újmu na zdraví -neúčinnost daného technologického stupně


ocož se promítne v jakosti i zdravotní nezávadnosti vody

C-kvalita surové a upravované vody ¾ průběžná kontrola surové i upravované vody: • smyslově lze posoudit ( barva, zákal, zápach) - signalizuje neobvyklé změny, nežádoucí stav • analytická vyšetření (vhodné je určit normální rozmezí, varovné limity – signalizuje nežádoucí změny), • laboratoře – mohou vést regulační diagramy pro chemické i mikrobiologické ukazatele


– Existuje software, kde je možno pravidelně registrovat graficky jednotlivé ukazatele – zde jsou vyznačeny regulační a varovné meze

Příklad regulačního diagramu - mikrobiologie (počty kolonií při 22 °C)


Úprava vody - dezinfekce ¾ dezinfekce bývá závěrečný krok úpravy –

–


dezinfekce malých zdrojů (studny) dezinfekce při vodárenské úpravě

Obecné zásady dezinfekce legislativní požadavky: na chemické přípravky pro dezinfekci vody na vodu pitnou: – § 5 zák. 258/2000 Sb. (zákon o zdraví) – § 35 zák. 120/2002 Sb. (zákon o podmínkách uvádění biocidních přípravků …)

oznámení – registrace biocidních látek


– § 13 vyhl.č. 409/2005 Sb. (požadavky na čistotu dle příl.č.2 a účinnosti prostředku dle příl.č.4)

Fyzikální a chemické požadavky na dezinfekci vody:

zákal vody – medián do 1 NTU do 5 NTU (jednotlivé vzorky)

důvodem je agglomerace mikrobů, jejich adsorpce na partikule


normální podmínky chlorace – volný reziduální (zbytkový) chlor ≥ 0,5 mg/l,

doba kontaktu = 30 minut, zákal < 1 NTU

pH< 8,0

Dezinfekce malých zdrojů vody prostředky pro nárazovou

dezinfekci:

SAVO chlornan sodný chloramin SAGEN (přípravek na bázi Ag) aplikace dávky na objem vody: V (objem v m3) = 0,8 x d x v d = průměr studny v metrech Státní zdravotní ústav

v = výška vodního sploupce v metrech

Požadavky na dezinfekci studní: • reakční doba 12 hodin • po 5-6 hod. působení odčerpat část vody (aby se dezinfekční prostředek dostal i do potrubí a

čerpacího zařízení)

• při silnějším znečištění dezinfekci opakovat • při zatopení studny viz postup asanace studní při povodních (www.szu.cz) Státní zdravotní ústav

Dávkování dezinfekčního prostředku SAVO – dle pokynů na obalu (20 ml na 1 m3 vody při obsahu účinné látky NaClO ve výrobku <50 mg/kg) tj. cca < 1 mg/l (0,8 mg/l) chlornan sodný (NaClO) – 140 g/l; 190 g/l při dávkování 6 ml / m3 a 4,5 ml / m3 dle obsahu koncentrátu získáme cca 0,84 a 0,85 mg/l vol. Cl2

chloramin B (sodná sůl benzensulfochloraminu) Státní zdravotní ústav

– dávka 5 – 10 g / m3 (odpovídá cca 1-2 mg/l Cl2) dezinfekce stěn studny a zařízení – 10-20 g/1m3

dávkování dez. prostředku – pokračování SAGEN - účinná látka min. 0,8% Ag dávkování – 1: 100 000 u menších zdrojů 10 g /m3 SAGENU (rozpustíme v nekovové nádobě a nalijeme do studny) po 5-6 hod. působení načerpat do potrubí a zařízení doba působení – min. 24 hod., optimálně 72 hod. aplikace – pouze 1-2x ročně



dezinfekce cisteren • chlornan sodný – cisterna se vystříká tlakovou vodou (pitnou) a napustí vodou s obsahem 1-2 mg/l NaClO; je třeba projet s cisternou pro řádnou dezinfekci všech prostor, pak vypustit vodu, proplach pitnou vodou. • peroxid vodíku – 2% roztok, doba působení 15 min., postup jako v případě chlornanu Státní zdravotní ústav

dezinfekce vodovodních řadů

(MZe ČR, 1996)

• chlorovaná voda přiváděcí řad – proplach vodou a napuštění chlorovanou vodou o obsahu Cl2 5 – 10 g / m3, doba kontaktu 1-2 dny vodovodní síť – proplach a napuštění chlorovanou vodou o obsahu Cl2 1-2 g/m3, doba kontaktu 1-2 dny vodojemy- použije se roztok chlórové vody nebo chlornanu sodného (1:10) nebo jiné prostředky – účinné složky na př. k. Státní sulfamidová nebo HCl, v kombinaci s H2O2, k. zdravotní ústav octovou, k.peroctovou –viz SOVAK č.12/2004, str.20-21

vodárenská úprava – dezinfekce §14 –vodárenské technologie,vyhl. č. 409/2005 Sb. pro dezinfekci vody – Cl2, NaClO, Ca(ClO)2, ClO2, chloramin, O3 UV záření – monochromatické (250 -270 nm s min.dávkou 400 J/m2 s 85% výkonu při 253,7 nm) – polychromatické (200 - 400 nm a min. dávka 400 J/m2 ) Státní zdravotní ústav


2a. Znečištění při úpravě vody Cíl =upravit surovou vodu na parametry, dané vyhláškou ¾ Ke znečištění může dojít při jakémkoli stupni výroby !!! Může mít nejrůznější charakter, obecně: – –

vnesení nežádoucích látek mikrobiologická kontaminace

znečištění při úpravě 1. chemické látky používané při úpravě

2. vedlejší produkty dezinfekce (DBPs) 3. zvýšení trofie / úživnosti vody 4. mikrobiologické znečištění 5. havárie (selhání techniky či obsluhy z neznalosti či porušení kázně) 6. terorismus, sabotáže Státní zdravotní ústav

1. Chemické látky, používané při úpravě ¾ mohou obsahovat nežádoucí příměsi chemické, mikrobiologická či radiologická kontaminace • § 13 vyhlášky č. 409/2005 Sb. Chemické přípravky určené k úpravě vody na vodu pitnou a teplou a) absence cizorodých látek b) patogenní mikroorganismy c) radioaktivní látky d) čistota a bezpečnost látek, (viz příloha 2 této vyhlášky) e) účinnost dezinfekčních a algicidních prostředků (viz. př. 4 této vyhlášky) Státní zdravotní ústav

Chemické látky používané při úpravě:

¾koagulanty na bázi Al, Fe, PAA, polykoagulanty


¾ přípravky k úpravě pH sloučeniny Ca, kyseliny, zásady, uhličitany, CO2 ¾ aktivní uhlí ¾ dezinfekční a oxidační prostředky ¾ inhibitory koroze fosforečnany, polyfosforečnany

Znečištění mohou přinést i technologie ¾ Vyhl. č. 409/2005 Sb. , § 13 (3) V závislosti na

jakosti surové vody aplikovat vhodný postup úpravy vody:

¾ a – l) provzdušňování, filtrace, stabilizace vody, odželezňování, odmanganování, čiření, sedimentace, adsorpce, oxidace, pomalá filtrace, mikrosíta, úprava pH ¾ Vedle chemikálií další hmoty přidávané do vody: Státní zdravotní ústav

- písky ( pro filtraci) - vzduch (provzdušňování)

2. vedlejší produkty dezinfekce (DBPs) - vznikají v rámci vlastní chemické reakce při dezinfekci ClO2 → chloritany, chlorečnany

-reakcemi dezinficiens se složkami ve vodě (prekurzory ) 9Cl2 →org. látky→THM, HAA 9Ozon →reakce s bromidy →bromičnany 9ÚV záření →tvorba dusitanů, formaldehydu, mutagenní fotoprodukty Státní zdravotní ústav

3. zvýšení trofie/úživnosti vody 9 osobní či provozní hygiena 9 nevhodný technolog. postup aplikace O3 jako dezinf. či oxidač. prostředku:

- Havárie

Obvykle způs.–chybným dávkov. chemikálií: • selhání techniky • obsluhy (z neznalosti či porušení kázně provozního řádu ) - terorismus, sabotáže Vodárna by měla zajistit Systém včasného Státní zdravotní ústav

varování kontaminace

4.mikrobiologické znečištění - Infekční agens Průkaz obtížný - potřeba specifických testů na široké spektrum patogenů

• kvantitativní „ real-time PCR assay “ • specifická stanovení vybraných nejzávažnějších agens • při průkazu věnovat pozornost i metodám resuscitace -Häusler, 1995, mikrobiologické metody kontroly jakosti vod -přehled metod rychlé detekce fekální kontaminace

www.szu.cz/voda [články povodně a rychlometody]

Při použití Státní zdravotní ústav

– by se uplatňoval faktor ředění – adsorpce v instalacích, armatůrách

chemické noxy¾ testy na rybách (akvaria s rybami):-vliv toxických dávek na dýchání ryb dle Černyševé

-nyní (sleduje vliv vody na chování ryb-pstruzi)

¾ test na luminiscentní bakterie (fy. Beckmann) princip stanovení ATP, ČSN EN ISO 11348-1,2,3 pro světélkování Vibrio fischeri (30min. expozice)

¾ testy toxicity na vodní organismy (D. magna, Poecilia retuculata) • ČSN EN ISO 6341 (24 hod. expozice) • ČSN EN ISO 8692 zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas (pro růstovou rychlost řasy Desmodesmus subspicatus) (72 hod. expoz.) Státní zdravotní ústav

¾ nově detekční systémy ToxScreen ¾ analyzátor LuminoTox, Lab_Bell

5. havárie (selhání techniky či obsluhy z neznalosti nebo porušení kázně) ¾

.

6. terorismus, sabotáže


3. Distribuce vody ¾ přístup do vodárenských objektů (vyloučen pro nepovolané osoby, pro zvířata) ¾ otvory ve stavbách (okna, dveře, větrací otvory) minimální počet a provedení zamezující samovolnému vniknutí osob, zvířat, ptáků, hmyzu zvenčí kontrola stavu, neporušenosti (sítě, mřížky) ¾ větrací otvory – neměly být umístěny těsně nad hladinou vody – opatřit vzduchovými filtry Státní zdravotní ústav

Distribuce vody -

pokračování

¾ pravidelné prohlídky stavu vodojemů a dalších provozních objektů ¾ Odkalování akumulačních nádrží a potrubí (horizontální) ¾ Opravy potrubní sítě (neponechávat otevřené při přerušení práce) ¾ opravy instalací, zařízení - po jejich skončení vše mechanicky očistit + dezinfekce 5% NaOCl; 1-3% H2O2, následuje proplach čistou vodou


Před uvedením opravovaných části do provozu odebrat kontrolní mikrobiologický vzorek s potvrzením nezávadnosti

Distribuce vody - pokračování • rekonstrukce vodovodního potrubí, vodojemu – aplikace vnitřní výstelky na bázi cementu • podmínky uvádí vyhl. 409/2005 Sb. v § 12

(jsou zde uvedeny požadavky na kontakt s vodou obměnu vody následná kontrola vody)

• vodovodní potrubí do průměru DN 300 včetně, opatřené uvnitř vystýlkou na bázi cementu, lze uvést do provozu až po 7 denním kontaktu s pitnou vodou, jež byla minimálně 3x obměněna po minimální stagnaci 24 hod. • potrubí > DN 300 lze uvést do provozu poté, kdy po proplachu bylo zkouškou ověřeno, že kvalita vody po 24 hod. stagnaci odpovídá vodě pitné


V obou případech – provést rozborv rozsahu kráceného rozboru + stanovení Al ( hliník )

Distribuce vody •

pokračování

vodojem (nový, rekonstruovaný) mající stěny ve styku s pitnou vodou z betonu či kryté výstelkou z cementu lze uvést do provozu za podmínek viz potrubí > DN 300

požadavek vyhlášky by měl být obsažen v provozním řádu

• osoby v prostorech výroby - kde je volná voda (zdržující se zde z provozních a kontrolních důvodů) - nosí vhodný čistý ochranný oblek, obuv (dezinfikuje před vstupem 5% chlornanem po 20-30 sec.) - při vstupu do provozu s volnou vodou, která dále již teče bez další úpravy (nutno nosit ještě rukavice, pokrývku hlavy, roušku před ústa)


• důraz na používání ochranného oděvu, bot, a dalších pomůcek je dán skutečností, že 1 bariéra nevykazuje 100% účinek (= multibariérový přístup)

Distribuce vody - (pokračování) ¾i

když je voda nakonec úpravy dezinfikována, je důležitý pro eliminaci znečištění multibariérový přístup =

(ochranná pásma, zásady osobní a provozní hygieny, koagulační filtrace, dezinfekce)

– viz dezinfekční účinnost jednotlivých stupňů úpravy vody ¾ instalace zařízení zabraňující zpětnému toku vody : s ohledem na zvláštnosti jejich konstrukce v daném provozu či tlakových poměrech v rozvodné síti je třeba zabránit zpětnému toku


( EN 1717 : Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem)

Příklady z praxe 1. 1993, listopad , městečko Gideon, Missouri, USA (1100 obyvatel) zásobované vodou z podzemních zdrojů • Příčina epidemie = volný přístup ptáků do vodojemu s upravenou vodou, kontaminace střevními bakteriemi Salmonella typhimurium

2. město Cabool, Missouri, USA , 3000 obyvatel Došlo ke kontaminaci patogenní střevní bakterií Escherichia coli O157 : H7 (kontaminace ptáky 3. 1998,

Iowa, USA, zdravotnické zařízení

Po požití pitné vody dostavily příznaky -pálení v ústech, chřipce podobné příznaky Státní zdravotní ústav

Příčina - kontaminace vody tekutým mýdlem ze zásobníku v důsledku zpětného průtoku

3a. znečištění při distribuci vody 1. kontaminace rozvodů z vnějšku (chemická, mikrobiologická, radiologická)

2. znečištění nevhodnými materiály (potrubí armatur, nádrží) 3. koroze rozvodného systému (+změny jakosti při dopravě vody) Státní zdravotní ústav

1.

kontaminace rozvodů z vnějšku

při poklesu tlaku v potrubí (nasátí znečištěné vody)

-netěsnosti v porušeném potrubí, vodojemu větrací otvory – cesta vstupu kontaminace havárie, živelní pohromy , antropogenní zásahy (sabotáže, vydírání, terorismus ) Čelit-technickou kontrolou monitorováním parametrů, signalizující kontaminaci systém včasného varování

Kontaminace rozvodného systému z vnějšku – vždy mikrobiologická

Vnitřní kontaminace

-rozvoj biofilmů, nárostů , vznik sedimentů a jejich transport v systému, -odkalovaní vodojemu, ....


2.

znečištění nevhodnými materiály (potrubí, armatur, nádrží) způsobí senzorické závady

(pach, příchuť - dle charakteru látek) vede k podpoře mikrobiologického rozvoje k uvolňování nevhodných látek do pitné vody •(kovy, organické látky, azbest a j.) Státní zdravotní ústav

Příklad z praxe ¾ podzim 2004, zjištěn nadlimitní obsah několika těkavých látek ve vodě ze studny v jedné svč. restauraci – Příčina = zdroj kontaminace vnější zemina na dvoře objektu znečištěna oleji, ropnými látkami, rozpouštědly,

benzinem


vyluhování chemických látek z materiálů: ¾ starší typy PVC – uvolňují Pb, vinylchlorid ¾ Pb – potrubí, armatury, starší pájky, slitiny – mosaz, červený bronz ¾ Ni –

potrubí, armatur

¾ Al –

z vycementovaného potrubí

¾ Cu – z měděných rozvodů a korozivnější vody


¾ Fe, Mn, Zn, Cu, Ni aj. kovy – z teplé vody ¾ PE potrubí – propustné pro plyny ¾ Azbest – azbestocementové potrubí

Podpora mikrobiologického rozvoje ¾ Vede k rozvoj bakterií a hub »

v biofilmu

»

a volné vodě

(mikromycet)

¾ k tvorbě nárostů řas a mikromycet na površích (i makroskopicky viditelných)

¾Podpora rozvoje z důvodu : – vyluhování org. látek- nutrientů z mater. – další faktory-stagnace vody, zvýšená teplota, nízká rezid. konc. dezinfiens

o výsledek- nestabilita vody Státní zdravotní ústav

9lze ji ovlivnit: účinnost úpravy, výběr zdroje osobní a provozní hygiena

příklady z praxe ¾ r. 2004, SvČ vodárenská spol. rekonstruovala vodojem Obklady byly vyspárovány tmelem,nevhodným pro styk s vodou


¾ r. 2001, do vrtané studny u rekreačního objektu (stř. Čechy) 9 Byla instalována polyethylenová trubka (PE) deklarovaná výrobcem jako vhodná pro pitnou vodu - ve skutečnosti vyrobena z recyklovaného důsledek- výskyt granulátu černých nárůstu hub (plísní)-mikromycet Závada = voda po několika měsících po vyčišení a novém intenzivně zapáchala, napuštění situace došlo k rozvoji silného biofilmu opakovala!!!! ¾ Potrubí bylo nutno vyměnit !!!!

vliv materiálu ustupuje za situací: • tvrdá voda – inkrusty • staré materiály (umělé hmoty oxidace povrchu kovů – Cu) • vhodných hydraulických poměrech (absence - stagnace vody, snížení oběhu či spotřeby) Státní zdravotní ústav

Testování materiálů v kontaktu s pitnou vodou ¾biostabilita testována • v UK: test MDOD (the mean dissolved


oxygen difference test) • v SRN: měření produkce slizu (slime production test) • v Holandsku:BFR test (biofilm formation test) [pg/cm2 . den ATP] sklo----------- <10 pg/cm2.den ATP nerezocel------ 50-60 " PVC------------100 " polyetyleny---500-3 000 " měkčený PVC, přírodní pryž----10 000 "

MATERIÁLY a jejich vliv na rozvoj mikroflory ¾ VB – MDOD test

limitní hodnota 2,3 mg MDOD/l - Neměkčené PVC

- Měkčené PVC - Estery celulosy - Polyester - Polyamid-nylon - Polyakrylát - Polyethylen - Polystyren - Polyuretan Státní zdravotní ústav

- MDOD 1,0 – 1,5

- 2,5 - 7,0 - 1,0 - 4,0 - 0 - 3,5 - 0 - 1,7 - 0,2 - 2,0 0 - 0,2 0 - 0,7 0 - 1,5

Vliv materiálů instalací na rozvoj mikroflory (A- biol. nestabilní voda bez reziduální dezinfekce; B – opak)


Biologická stabilita vody ¾ teplota vody (nejdůležitější parametr kontroly rozvoje) ¾ kvalita vody zdroje (obsah nutrientů – N, P, C jako BDOC, AOC)

¾ mikrobiální kontaminace (vnější, vnitřní, z úpravy vody) ¾ organické látky (v důsledku kontaminace, z výluhů, z úpravy vody) ¾ obsah Fe, Mn, NH4 ionty (z úpravy vody) ¾ koroze potrubí ¾ ukládání sedimentů v potrubí ¾ doba zdržení v síti i vodojemech ¾ vliv materiálů potrubí, armatur, vodojemů, zařízení ¾ úprava vody včetně způsobu dezinfekce Státní zdravotní ústav

3. Koroze rozvodného systému – ovlivňuje senzoricky vodu – (barva, zákal, chuť) – toxické ovlivnění – obsah Fe, jiné kovy (Pb, Cu aj. Zn, Mn) – umožňuje MIC – mikrobiologicky indukované koroze – ztěžuje dezinfekci

(nekorodující materiály – některé plasty, cementové povrchy) Státní zdravotní ústav

Distribuci vody - lze realizovat – rozvodným systémem – balená pitná voda Rozvodný systém může vést ke zhoršení kvality vody: Státní zdravotní ústav

Zhoršení kvality distribuované vody oproti vodě vyrobené:


• mikrobiologické a biologické ukazatele • zákal, barva, pach a chuť (organoleptické vlastnosti) • obsah Fe, Al, jiných kovů zejména u teplé vody (Mn, Cu, Zn) • vyluhování látek (např. PAU z bitumenu nebo těkavé látky z nátěrů) • vliv složek vody (Ca, Mg – žádoucí složky ze zdravotního hlediska) na korozi Cu potrubí • radiologické ukazatele (ty se mění v závislosti na době zdržení, zejména v akumulacích)

Doprava vody degraduje její kvalitu


podílejí se na ní procesy: • dezinfekce vody a vedlejší produkty (DBs) • korozními produkty a tvorba inkrustů • mikrobiologickým rozvojem (biofilmy v potrubí, vodojemech, armatury) • kontaminace rozvodného systému • vyluhování látek z materiálů , nátěrů • transport produktů koroze a mikrobiol. rozvoje do míst spotřeby v závislosti na hydraulických podmínkách v rozvodech • podmínky distribuce vody (teplota, dobu zdržení)

Zásady hygienicky nezávadné obsluhy a údržby vodárenských zařízení (obecné požadavky, úprava a distribuce vody)

Recommend Documents