Zásady bezpečnosti při kurzu polární ekologie na Svalbardu
Co na Svalbardu nehrozí
Kriminalita Infekce Úpal a úžeh Bloudění ve tmě (v létě)
Co na Svalbardu hrozí
Nehody při zacházení se zbraněmi Požáry Nehody s přístroji (motory apod.) Nehody při cestování na člunu Nehody v horském terénu (ledovce) Dehydratace Medvědi (a další zvířata)
Nehody při zacházení se zbraněmi Příčina: nekázeň, nedodržení pravidel Kurz střelby na UNIS
Zásady zacházení se zbraněmi Ručnice napůl nabitá („half-loaded“) Nabíjení a vybíjení pouze na vyhrazeném místě Přes práh s vybitou zbraní Ukládání zbraní Údržba a čištění Pouze ve střízlivém stavu Nepodceňovat!
Nebezpečí požáru
V budově: kamna Elektrické rozvody (akumulátory) a přístroje Stroje Kahany Benzín, rozpouštědla a těkavé látky (fixáže) Tundra může hořet
Požár v Brucebyenu
Po požáru v Brucebyenu
Protipožární zásady Režim u kamen, sušení oblečení apod. Režim elektrických zařízení Hasicí přístroj Hořlaviny a těkavé látky Nekouřit do 10 m od chaty. Vyhrazené místo u ohniště (raději však nekouřit vůbec)
Dej pozor, čím topíš!
Nehody s přístroji (motory apod.)
Motory člunu Elektrocentrály Kompresor Motorová pila
Nebezpečí úrazu či poškození přístroje Poučení a stvrzení podpisem
Tlakové nádoby
Vzduch Propan-butan Acetylén
Nebezpečí úrazu či poškození Poučení a stvrzení podpisem
Bezpečnost při cestování na člunu
Sledovat počasí Kontrolovat benzín, olej, zásoba s sebou Delší cesty: náhradní motor Dodržovat maximální počet osob Používání bezpečnostních pomůcek a ochranných prvků
Používání bezpečnostních pomůcek a ochranných prvků na člunu Vždy survival obleky (nebo potapěčské), vždy zapnuté!!! Vesty (výjimka pouze při práci a malé vzdálenosti od břehu) Vždy: pádla, vysílačka, signální pistole, náhradní lanko a svíčka, dělbuchy
Bezpečnost při pohybu v terénu
Vždy oznámit trasu a předpokládanou dobu Minimálně dvojice, minimálně 1 zbraň Vhodná obuv a oblečení Vysílačka, signální pistole Pohyb na ledovci
Orientace v terénu
GPS Mapa Buzola Dalekohled
Potíže s odhadem vzdálenosti Ztížená orientace v mlze
12 km
Pohyb na ledovci
Cepín Mačky Lano, úvazky, sedáky Přílba
Takhle ne!
Pohyb na ledovci - zvýšená opatrnost Okraje ledovce Vodoteče: průrvy a dutiny
Zvlášť při slunečním záření
Potápění na Svalbardu Pečlivá kontrola výstroje, vyvážení Dvojice s kvalifikovaným potápěčem, zajištění ze břehu či z lodi Příslušné pojištění Do 30 m Viditelnost Specifika suchého obleku (manžety, zátěž na nohy) Ponory bez dekomprese Z vody s rezervou Zvýšená opatrnost při výstupu: vlny
Zkontrolovat vše ještě před vlastním ponorem!
Dodržovat buddy systém
Šnorchlování na Svalbardu Pečlivá kontrola výstroje, vyvážení Dvojice vzájemně se hlídající, zajištění ze břehu či z lodi Do 10 m Specifika suchého obleku (manžety, zátěž na nohy) Zvýšená opatrnost při vylézání: vlny
Nebezpečí dehydratace
Doplňování tekutin Doplňování iontů Nepožívat alkohol v terénu
Nebezpečná zvířata
Žahavci Rybáci a chaluhy Lišky (vzteklina) Mroži Medvědi
Útoky medvědů – pověry a fakta Člověk není obvyklou kořistí medvědů Pobyt medvědů v létě Přesto: ohrožení existuje V průměru na Svalbardu 2 konflikty ročně
Prevence
Znalost etologie medvědů Nelákat (zásoby a zbytky potravy) Vyhnout se střetu Nosit zbraň Výběr místa pro kemp či odpočinek Opatrnost na vodě mezi krami
Při setkání s medvědem
Připravit zbraň (plné nabití) Posoudit situaci Zviditelnit se, dělat hluk Dělbuch či signální pistole Varovný výstřel Mířené výstřely
Kam střílet v případě nutnosti?
Každý konflikt s medvědem je vyšetřován!
Bylo to nezbytné?
3. 8. 2010
Lední medvěd při potápění Zajištění ze břehu či z lodi Použití petard Použití vzduchové sprchy
Petardy a jejich použití
Reálný odhad času, kdy lze očekávat pomoc zvenčí: 3 – 5 hodin
Při příznivém počasí
Resuscitace: komedie plná omylů
Žádná stabilizovaná poloha! Žádné špendlení jazyku! Žádné dýchání z úst do úst!
OMYL – ZKOLABOVAL, NEVNÍMÁ, ALE DÝCHÁ? OTOČTE HO DO STABILIZOVANÉ POLOHY!
Tato „logika" je jednou z nejtragičtějších chyb a důsledek špatné výuky první pomoci: NENÍ TOMU TAK!!! Dojde-li k náhlé a nečekané zástavě oběhu, postižený sice prakticky okamžitě ztrácí vědomí a kolabuje, ale většinou nejméně desítky sekund, ale často i několik minut dýchá dál!!!
Jde o tzv. terminální, „lapavé" dechy, tj. zpočátku normální nádechy, jejichž intervaly se postupně prodlužují, až postupně úplně odeznívají. Tento děj trvá řádově desítky sekund až minuty.
Postiženého po kolapsu, který nereaguje, ale dýchá, je nutné ponechat NA ZÁDECH, PEČLIVĚ SLEDOVAT a pokud by byly intervaly mezi nádechy nápadně dlouhé nebo by dokonce jen občas „lapl po dechu", okamžitě zahájit nepřímou masáž srdce!!! Masáž nepřerušujte, a to ani tehdy, pokud se postižený „rozdýchá" - zpravidla jde jen o projev dobře prováděné masáže a zlepšení prokrvení mozku.
Stabilizovaná poloha je v těchto situacích doslova „zabiják" - pokud postiženého otočíte na bok, již si zpravidla nikdo nevšimne, že za pár desítek vteřin „dodýchal". Desítky lidí ročně by o tom mohly vyprávět, pokud by to „tam shora" šlo!!!
Masáž přerušte jen tehdy, pokud se postižený začne sám pohybovat - hýbat rukama,
OMYL - "PROTIŠOKOVÁ" POLOHA Jako „protišoková" nebo také „autotransfuzní" se označuje poloha, při níž postižený leží na zádech s nohama zdviženýma nad podložku. Přestože z hlediska „selského rozumu" je logika věci snadno pochopitelná - krev z výše položených končetin prostě „steče" do těla, které ji v tu chvíli více potřebuje, ve skutečnosti se bohužel nikdy nepodařilo prokázat jakýkoliv významný pozitivní vliv na přesun krve žádaným směrem, vzestup krevního tlaku, ulehčení práce srdce či jakýkoliv jiný měřitelný parametr. Není ostatně divu, protože "efektivní elevace" nejobjemnější části končetiny, stehna, sotva bude větší, než několik centimetrů. Naproti tomu si lze snadno vyzkoušet, jak nepohodlné je i pro zdravého člověka dýchání s nohama zvednutýma nahoru. „Protišoková" poloha tedy „zdravému" pacientovi, který utrpěl „obyčejný" kolaps, příliš nepomůže. Pacientovi ve "skutečném šoku", ať už vzniklém následkem úrazu, nebo náhlého, těžkého onemocnění, dokonce zpravidla uškodí!
OMYL - MÁ PULS? MÁ PULS! Pokus o nahmatání pulsu laiky končí v případě, že postižený puls nemá, v 50% CHYBNÝM závěrem!!! Zachránce ve stresové situaci cítí vlastní tep v konečcích svých prstů a mylně se domnívá, že cítí tep postiženého. Důsledkem toho nedojde k zahájení neodkladné resuscitace, ačkoliv právě ta by byla bývala mohla zachránit život oběti… Místo toho je často prováděno sice obětavé, ale naprosto zbytečné dýchání z plic do plic, protože přece "nedýchá, ale má tep!" Pokud jsme svědky kolapsu postiženého, který nereaguje a nedýchá (nebo má jen „lapavé" dechy - viz výše), ihned zahájíme neodkladnou resuscitaci. Hmatání pulsu není pro laiky doporučované již téměř 10 let, přesto je stále obsahem většiny příruček první pomoci…
Omyl - MUSÍME MU VYPÁČIT ČELIST A VYTÁHNOUT JAZYK, VŽDYŤ SE JINAK UDUSÍ! V situaci, kdy má postižený křeče celého těla, nepoužíváme žádné násilí, přestože stav skutečně může vypadat dramaticky. Pokus o násilné otevření úst se nám v lepším případě nezdaří, v horším dojde ke zbytečnému poranění nebo vylomení zubů postiženého, krvácení, a může dojít až k udušení vlastní krví a úlomky zubů! v klidu vyčkáme, až křeče pominou (hlídáme pouze, aby se postižený někam nesvalil, nespadl, nezranil se apod.). Jakmile křeče skončí, položíme postiženého na záda, zakloníme hlavu a důkladně sledujeme dýchání! POZOR! Křeče mohou být projevem různých chronických onemocnění (např. epilepsie), ale také závažných akutních onemocnění včetně náhlé zástavy oběhu! Je nutné důsledně sledovat postiženého - zejména s ohledem na stav dýchání. Pokud postižený nedýchá nebo dýchá s nápadně dlouhými mezerami (viz výše), ihned zahájíme neodkladnou resuscitaci!
OMYL - ZAPADÁ MU JAZYK! NEMÁTE NĚKDO ZAVÍRACÍ ŠPENDLÍK? "Zapadající jazyk" přišpendlený zavíracím
špendlíkem k dolnímu rtu patří k největším zvěrstvům první pomoci. Také pokusy „vytáhnout jazyk" rukou jsou poměrně časté. V obou případech pravidelně dochází k poranění tkání a krvácení, přičemž hrozí vdechnutím krve. Celé úsilí je přitom zcela zbytečné záklon hlavy je daleko jednodušší, elegantnější a zejména fungující řešení.
OMYL - NEHÝBEJTE S NÍM, POŠKODÍTE MU PÁTEŘ! Absolutní dodržování této „poučky" již stála život mnoho zraněných… Myšlenka je to určitě správná, ale nesmí jít o člověka v bezvědomí, který nedýchá!!! v takovém případě má absolutní přednost obnovení životních funkcí, i když se samozřejmě snažíme s postiženým hýbat co nejméně a šetrně (zejména se musíme vyvarovat prudkých násilných pohybů bezvládné hlavy). Prosté uvolnění dýchacích cest (mírným záklonem, „trojitým hmatem") je v řadě případů bezprostředně život zachraňujícím úkonem, který má přednost před teoretickou (a při šetrném zacházení zcela nepravděpodobnou) obavou z dalšího poškození poraněného.
OMYL - CHUDÁK NEVNÍMÁ, JEN TADY TAK LEŽÍ, CELÝ MODRÝ JAK JE MU ZIMA, TAK MU ASPOŇ PODLOŽÍME HLAVU! Tento „polštářek do rakve“ je jeden z nejčastěji viděných omylů, který stojí denně lidské životy. Předklonění hlavy u pacienta v bezvědomí vede s jistotou k uzavření dýchacích cest a následnému udušení postiženého. Právě tak již bylo doslova zabito svými „zachránci" mnoho epileptiků, diabetiků, kardiaků…
OMYL - RESUSCITACE SE SKLÁDÁ Z MASÁŽE SRDCE A DÝCHÁNÍ Z PLIC DO PLIC Přestože je při zástavě oběhu skutečně v zásadě účelné nahrazovat jak činnost srdce, tak plic, vědecké poznatky v posledních letech ukazují, že pro většinu pacientů stižených náhlou zástavou oběhu je dýchání méně významné, a v některých případech dokonce pravděpodobně škodlivé (zejména tehdy, pokud trvají „lapavé“ dechy). Dýchání z plic do plic navíc řadu zachránců odrazuje kvůli riziku přenosu infekce. Z tohoto důvodu se v současnosti pro neškolené laiky doporučuje resuscitace prováděná pouze pomocí kompresí hrudníku.
NENÍ MU ZIMA? Udržování tělesné teploty je jedna z energeticky nejnáročnějších činností organismu. Boj proti zbytečným ztrátám tepla je proto nejvýznamnější součástí protišokových opatření, které zvládne každý laik bez jakéhokoliv speciálního vybavení. Jednoduché přikrytí dekou nebo bundou dokáže bez nadsázky přispět k záchraně života – a přesto se s tímto jednoduchým úkonem v praxi setkáváme velmi zřídka…
OMYL - KRVÁCENÍ JE POTŘEBA ZAŠKRTIT! K zástavě krvácení v naprosté většině případů postačí „tlakový obvaz" - tedy v zásadě „omotání a utažení obvazu" přímo v prostoru rány. Zaškrcení má praktický význam pouze u rozsáhlejších poranění končetin s velkým krvácením (např. amputace). Ovšem pozor. Tam, kde jsou dvě kosti vedle sebe (předloktí, bérec) vede pokus o zaškrcení naopak k zesílení krvácení (blokuje se odtok povrchovými žilami, přítok tepnami zůstává). V praxi se tedy zaškrcení hodí pouze výjimečně a škrtidlo se přikládá na stehno nebo paži. Když už se použije, musí být zaškrcení důkladné, aby skutečně došlo k uzavření tepny. Nedostatečné zaškrcení pouze omezí žilní návrat a zhorší krvácení!
Resuscitace podle současných poznatků Zprůchodnění dýchacích cest záklonem hlavy Masáž srdce silou - Frekvence 100 x za minutu! - Adrenalin i.v. - Přes vysílačku na satelit, - přivolat pomoc
Kontakty při nebezpečí
Vysílačka: kanál 16
Lékárnička
BOLEST,HOREČKA: Paralen, Acylpyrin, SPASMOLYTIKUM: Algifen NACHLAZENÍ dekongestivní nosní kapky: Nasivin KAŠEL: Kodynal PRŮJEM: Imodium + střevní desinficiens ZVRACENÍ: Cerucal metoclopramid, droperidol, Torecan HRDLO: Streptils - pastilky rozpustné v ústech ANTACIDUM: omeprazol, famotidin DEZINFEKCE: Jodisol sprej nebo Betadine mast
Hygiena, potraviny Voda: ledovcový potok Záchod: suchá latrína, zakopávání Malá strana: pod místem odběru vody Hygiena při přípravě potravin Houby, ryby (Anisakis)
Závěrem Nepřecenit vlastní síly Informovanost, spojení, nepodnikat nic v osamění Dodržovat kázeň Odpovědnost za sebe i za kolektiv