Zapomeňte na to, Redakce časopisu PrímaLEX. Šéfredaktor: David Petr

2

Zapomeňte na to, jak znějí mnohé definice, které jste se poctivě naučili při svém studiu práva! Praktický život právníka je často zcela něco jiného než život akademický. Mnozí z nás budou (či už jsou) překvapeni až samotnou praxí, která nás nekompromisně usvědčí z toho, že naše teoretické znalosti nemají tak bohatý přínos, jaký bychom po pěti letech čekali. O tomto akademický svět jaksi urputně mlčí. Právo je však především intelektuální výzvou. Snad i proto se tak nějak přirozeně snažíme ve jménu seberealizace získávat co nejvíce podnětů a účastnit se různých aktivit, které zdaleka nejsou kolonkou v seznamu povinných předmětů. Každým simulovaným soudním procesem, legal workshopem, soutěží studentských prací, letní školou práva i mnohým dalším, získává studium práv mnohem zajímavější kontext.

Redakce časopisu PrímaLEX Šéfredaktor: David Petr +420 737 757 779 [email protected] [email protected]

Direktor pro Brno: Jan Duda +420 777 127 074 [email protected]

Direktor pro Olomouc:

Pokud náš časopis znamená byť jen malé obohacení Vašeho studentského života, bude to pro nás motivace v jeho rozvoji pokračovat. Máte v rukou vydání, které si v tuto chvíli čte více než 2.700 studentů práv na všech čtyřech právnických fakultách v České republice. Jako jediný časopis tohoto druhu Vám proto přinášíme postřehy a zkušenosti našich kolegů studentů a mladých právníků, jejichž cílem je zejména ulehčení a zefektivnění plnění Vašich úkolů a cílů.

Jana Špaňhelová +420 777 658 883 [email protected]

Direktor pro Plzeň: Přemyslav Gažar +420 737 670 070 [email protected]

Přeji Vám maximum úspěchů!

Direktor pro Prahu: Daniela Ratajová +420 777 727 157 [email protected]

David Petr, šéfredaktor.

Generální partner ELSA ČR

Partneři ELSA ČR

Partneři ELSA Brno

Partneři ELSA Plzeň

Partneři ELSA Praha

Rozhovor

3

Prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.

„Fakulta by měla ukázat, že existuje, že se tady cítíme dobře a že jsme kamarádi.“ Narodila se v roce 1952, dovolenou by ráda strávila v sadě pod višní nebo u moře v Chorvatsku, v hudbě preferuje Beatles a vepřo knedlo zelo by zapila fernetem... Taková je žena, která vystudovala brněnskou právnickou fakultu, řadu let zde působila jako profesorka Katedry občanského práva, později začala přednášet i na Katedře občanského a pracovního práva v Olomouci a konečně dne 23. ledna 2008 byla zvolena děkankou Právnické fakulty Univerzity Palackého. Prof. JUDr. Milanu Hrušákovou, CSc. jsme zastihli těsně po promocích, které si poprvé vychutnala v nové funkci. Jaký máte pocit z prvních promocí? Trošičku jsem se musela držet, abych neslzela, když jsem viděla všechny ty dojaté babičky a dědečky. Zároveň musím připustit, že olomoucké promoce jsou podstatně hezčí než brněnské. Smích. Nechceme se vracet k tomu, co se během uplynulých měsíců na Právnické fakultě Univerzity Palackého dělo, rádi bychom udělali tlustou čáru za minulostí a dívali se dopředu, jak jste sama již několikrát podotkla. Váš volební program zahrnoval spolupráci se studentskými spolky. Co jim chcete nabídnout? V současné době se pokouším o zajištění

návštěvy Nejvyššího a Ústavního soudu, o níž jsem byla studenty žádána. Dále jsem byla informována, že by studenti rádi navštívili věznici v okolí Olomouce, leč pan ředitel příslušné instituce vyžaduje podpis kompetentní osoby z fakulty. Samozřejmě se pod to a pod cokoliv dalšího, co bude v mé moci, podepíšu. Osobně jsem návštěvu věznice nikdy nevykonala a doufám, že se tam ani nikdy nedostanu, ovšem pokud by ELSA potřebovala jakýkoliv kontakt, který jsem schopna zajistit, tak ho zajistím. Ve vašem volebním programu jsme často narazili na slovo „modernizace“. Co obsahuje modernizace magisterského oboru Právo? Na co se mají studenti připravit? Toto bych ještě příliš nerozmazávala. Máme

určitou představu o změnách, nerada bych ale mluvila o detailech. Všechny čtyři právnické fakulty v poslední době dospěly k závěru, že studium je třeba modernizovat. Příští měsíc se uskuteční setkání děkanů, kde se pravděpodobně bude jednat i o těchto změnách. „Dokud do toho budu moci mluvit, římské právo bude.“ Znamená zamýšlená modernizace studijního plánu vypuštění předmětu římské právo? Já jsem staromilec. Domnívám se, že by římské právo mělo zůstat mezi povinnými předměty. Římské právo patří do všeobecného kulturního přehledu právníka, nehledě na to, že celá řada institutů existuje i dnes zejména v soukromém

Foto: inaugurace z 13. 2. 2008, Tomáš Jemelka

4

Rozhovor

právu. Dokud do toho budu moci mluvit, římské právo se vyučovat bude. Smích. Uvažujete o změně formy přijímacího řízení? Zavedete SCIO testy či zůstane současná skladba přijímacích testů? Tento rok zůstanou přijímací testy v té podobě, v jaké se vyskytovaly dosud, leč v budoucnu by mělo dojít ke změnám. Já osobně nejsem pro SCIO testy, přála bych si něco mezi SCIO testy a stávajícími testy. Řada lidí má ke SCIO testům určité výhrady. Z jakého důvodu se proti nim stavíte vy? SCIO testy i testy studijních předpokladů, které využívá Masarykova univerzita v Brně, zjišťují pouze to, že uchazeč umí číst, psát a je průměrně inteligentní. Tyto testy ale neukazují, jaké předpoklady má jedinec ke studiu práva. Do budoucna bychom chtěli, aby se v testu spojil tzv. všeobecný přehled uchazeče a jeho předpoklady pro studium práv, tedy jakási forma právnického myšlení. Nevidím jako nutnost zjišťovat u studentů znalosti fyziky, chemie či matematiky, jak je to obvyklé v testech studijních předpokladů. Zvažujete zavedení abecedního hodnocení studentů, tak jak je využíváno v Brně? Abecední hodnocení studentů neboli ECTS systém není problém právnické fakulty, nýbrž celé univerzity. Univerzita chystá zavedení systému ECTS do jednoho či dvou let. Změna systému hodnocení je nutná. Studenti ECTS systém ocení zvláště při studiu v cizině, neboť tento systém umožňuje přesnější srovnání s jejich zahraničními kolegy. „Studium v zahraničí aneb vytvoř kvalitní diplomovou práci.“ Budete rozvíjet další spolupráci se zahraničím? Budou mít studenti další možnosti využít programu Erasmus?

Domnívám se, že je to jen otázka času, kdy bude celý program schválen. Chyby, pro které nebyl program dosud přijat, jsme opravili. Pokud se v akreditaci vyskytnou ještě nějaké nesrovnalosti, půjde pouze o formální nedostatky, které nebude těžké ihned opravit.

podmínkou vzniku tohoto programu je novela zákona. „Vzájemný respekt, dodržování práv a povinností.“ Kde se cítíte doma? V Brně, nebo v Olomouci?

Rychlý dotazník pro Milanu Hrušákovou Vysněná dovolená? Vysněná dovolená má v mém provedení dvě varianty. Jedna varianta představuje ležení v sadu pod višní a hledění do dáli, druhá povalování se u moře v Chorvatsku. Na co byste měla ráda talent? Od dob puberty mě mrzí, že neumím hrát na kytaru. Umím tři akordy, víc jsem nezvládla. Zeleninový salát, nebo vepřo knedlo zelo? Vepřo knedlo zelo. Eva a Vašek, nebo Beatles? Beatles, patřím ke generaci Beatles. Slivovice nebo víno? Fernet.

Teď už v Olomouci. V Brně mám v současné době pouze půl úvazku na vědu a výzkum, občas se tam zastavím, ale můj domov to už není. Závěrem našeho rozhovoru bychom vám chtěli poděkovat za čas, který jste nám věnovala a chtěli bychom se vás zeptat, co byste ráda vzkázala čtenářům? Studentům bych chtěla vzkázat, že s nimi hodlám hrát fér a jsem ochotna k jakékoliv diskusi kdykoli a kdekoliv, neboť názory studentů mě zajímají. Domnívám se, že fakulta by měla ukázat, že existuje, že se tady cítíme dobře a že jsme kamarádi. Veronika Žlebková, Michaela Jehličková

Co má obsahovat a jak se vůbec jmenuje nový bakalářský program, který má vzniknout ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži? Nyní se připravuje akreditace bakalářského studijní programu ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříží. Je to tak trochu běh na dlouhou trať, kdy by mělo jít o společnou akreditaci Justiční akademie Kroměříž a Právnické fakulty v Olomouci a Justiční akademie Kroměříž a Masarykovy univerzity v Brně. Masarykova Univerzita v Brně by navrhovaný program realizovala distanční formou, zatímco u nás by šlo o studium prezenční. Nový bakalářský studijní program - Vyšší justiční úředník - je projektován podle požadavků Ministerstva spravedlnosti,

Proděkanka pro zahraniční vztahy, Naděžda Šišková, začala program Erasmus rozvíjet. Je podepsána řada smluv s novými univerzitami, dokonce se na nás s nabídkou spolupráce obrátila jedna španělská univerzita sama od sebe. Program Erasmus se tedy rozvíjí a i nadále se rozvíjet bude. S rozvojem programu se snažíme i o to, abychom jedincům, kteří vyrazí studovat do zahraničí, co nejméně komplikovali život. Do budoucna počítáme s tím, že studenti, kteří v rámci programu Erasmus vycestují, by se stali součástí jakési imaginární skupiny, o níž by se staral jeden učitel. Vytvořením imaginární skupiny bychom zabránili tomu, aby na jednotlivé studenty byly kladeny různé nároky. Naše představa zahrnuje i možnost výjezdu studentů pátého ročníku, neboť právě pro ně představuje pobyt v zahraničí příležitost, jak napsat kvalitní - komparativní diplomovou práci. Pro akreditaci doktorského studia byly již podniknuty určité kroky. V jaké fázi se akreditace nachází nyní? V dubnu se uskuteční vědecká rada, na níž budeme předkládat všechny akreditační materiály týkající se doktorského studijního programu.

Foto: inaugurace z 13. 2. 2008, Tomáš Jemelka

Rozhovor

5

Jiří Macháček: Na Spartakiádu vzpomínám s láskou. Jiří Macháček je zpěvák, divadelní a filmový herec, a ač to spousta jeho fanoušků a posluchačů neví, je také vystudovaný doktor práv. Jaký má vztah k Právnické fakultě? Proč ji studoval a jak mu to šlo? Na takové a podobné otázky odpovídal ve středu odpoledne v kavárně Opona v Divadle na Jezerce. Kdy jste byl naposledy na Právnické fakultě? Už několik let jsem tam určitě nebyl, a vůbec si nepamatuji, kdy to bylo naposled. Ale dneska jsem jel okolo se svou dcerou a říkal jsem jí, že jsem tady chodil do školy. Mojí dceři je šest let a do školy půjde od září. Tady?, říkala. Trochu se divila, nevypadalo to pro ni jako škola. Ale já ten barák mám rád. Pro tu architekturu, takovou fašistickou. Nastoupil jste na práva „abyste nemusel na vojnu a protože tam nebyla matematika“. Ale proč jste je dokončil? No právě proto, abych nemusel na tu vojnu. Původně jsem na práva vůbec nechtěl jít, chtěl jsem studovat DAMU. Tam jsem v průběhu svých studií, i když jsem byl ještě v nuláku na právech, i ještě před nulákem, dělal přijímačky, ale nebrali mě tam. Tak jsem volil právnickou fakultu jako školu číslo dvě v pořadí. A abych nemusel na tu vojnu na dýl, než na jeden rok, tak jsem tam vydržel až do konce. Takže když jste dodělal práva, šel jste na vojnu na rok. Šel jsem na rok, ale protože jsem měl problémy s ledvinou, nastoupil jsem téměř hned na marodku. Pak jsem musel na operaci, takže jsem si během vojny vlastně vyřešil svoje zásadní zdravotní problémy a byl jsem tam nakonec jenom pět měsíců a devatenáct dní. Kde jste bydlel, když jste studoval? Já jsem bydlel od svých patnácti let v Praze na Smíchově u mámy a u táty, kam jsme se přestěhovali z Litoměřic. Takže celý gympl i celou Právnickou fakultu jsem bydlel tam. A do školy jsem jezdil buď dvanáctkou po levém břehu Vltavy anebo sedmnáctkou po pravém břehu Vltavy. Buď jsem měl chuť přejít most hned, jak jsem vylezl z baráku, anebo jsem ho musel přejít poté, co jsem přijel k fakultě. Ale někdy jsem chodil i pěšky. Jak Vám šlo učení na právech? Jsou lidé, kteří o sobě tvrdí, že jim to jde samo... Nešlo mi to, a neučil jsem se. Zásadní pro mne vždycky bylo dodělat ročník nebo semestr, prostě nějak projít to zkouškové období. To znamená, že jsem většinou na první termín šel nepoznamenaný, chtěl jsem zkusit, jestli náhodou to tam nespadne, a tu trojku náhodou nedostanu. Takže takovou čtvrtinu zkoušek jsem udělal jen díky tomu, že jsem měl štěstí. Něco jsem mluvil a dostal jsem tu trojku s tím, že si to mám ještě trošku dostudovat. Na druhý a třetí termín jsem se pak už trochu začal učit. Když jsem šel na druhý, tak jsem tomu dal takové dva až tři dny před zkouškou ve dne v noci, a většinu jsem zapomněl hned po zkoušce a dva dny poté jsem nevěděl nic. Na třetí termín, to bylo párkrát, jsem se učil třeba i týden.

A když jste se učil, měl jste nějaké rituály nebo triky? Měl. My jsme si tahali otázky z obálky a ty otázky byly napsané na psacím stroji na takových proužcích papíru, které vznikly rozstříháním stránky. A před zkouškou jsme vždycky dostali stránku, kde byly takzvané zkušební okruhy, které vlastně kopírovaly ony otázky. Takže já jsem věděl, zda ty otázky jsou na jeden, dva nebo tři řádky a když jsem strkal ruku do obálky, tak jsem věděl, že se dá tímto způsobem vybrat. Tak jsem se naučil ty, kterých bylo nejmíň. Ale někdy se stalo, že i když jsem si vytáhl jednu z těch sedmi otázek, kterou jsem se učil a měl jsem pocit, že ji umím, tak stejně byla profesorka nespokojená, že to neumím. A přímo způsob, jakým jste se učil jste nějaký měl? Měl jsem takovou techniku. Oddaloval jsem učení co nejvíc to šlo, a potom když jsem se dostal do takového toho stresu že je pozdě a nic neumím, tak jsem si řekl, že bych se teda alespoň něco naučit mohl. A tím pádem tu poslední noc jsem se učil třeba do šesti do rána a na osmou jsem pak šel na zkoušku. Nesmělo se to pak ale protahovat, to pak bylo horší a horší, třeba když mě vzali až okolo dvanácté, tak to nebylo úplně dobré. Při minulém rozhovoru paní nejvyšší státní zástupkyně Vesecká vzpomínala na to, jak jako elévka na fakultě absolvovala Spartakiádu. Absolvoval jste také takovou akci? Já strašně rád vzpomínám na Spartakiádu. Tehdy jsem byl v nultém ročníku a pracoval jsem v menze na Větrníku. Tam byly ubytované také starší dorostenky, které k nám chodily na jídlo. A my jsme tam během Spartakiády pracovali dvanáctihodinové směny, někdy i delší, a tím pádem i my, kteří jsme bydleli v Praze, jsme měli v té době nárok mít pokojík na koleji. Takže na Spartakiádu určitě vzpomínám s láskou a rád. Co jste dělal v menze? To, co bylo potřeba, ty nejpodřadnější práce, který by za ty peníze, které za to byly, v té době nikdo nedělal. Komunisti to měli tak zařízené. Kdo chtěl dělat školu, tak si to měl odsloužit, a stejně neměl záruku, že ho potom vezmou. To bylo v rámci nultého ročníku? Jo. Jednou týdně jsme chodili na nějakou přednášku, která měla být speciální přípravou na přijímačky. Diplomovou práci jste psal na katedře životního prostředí. Jaké to bylo? A o čem? Téma bylo právní úprava ochrany zvěře a ptactva, ale kompletně jsem to opsal z diplom-

ky, kterou někdo napsal šest let před tím. Když jsem potom přišel na obhájení, tak se mě ptali na nějaký zákon číslo 45 sbírky a já jsem jim řekl „Víte, ale já jsem zase tak až do hloubky nešel“. A oni na to „Ale vždyť je to zákon, který zmiňujete hned na první straně diplomové práce jako jeden ze zásadních, který upravuje tuhle problematiku.“ Takže jsem to neobhájil a musel jsem to obhájit potom. On ten způsob zadávání diplomek asi k takovému přístupu lákal, když je vždycky nějaký určitý počet témat a nic nového tak jako tak vymyslet nejde. No já nevím, jak se to dělá obecně. Mě zajímalo vystudovat tak, abych se zbytečně nezatěžoval tím, co po mně ta škola chce a abych nemusel na vojnu na dva roky, ale jenom na rok. Během studia na právech jsem studoval konzervatoř, která mě bavila, a na kterou jsem chodil o dost víc. A nenašel jste na právech alespoň něco pozitivního, co by vás motivovalo? Měl jsem rád přednášky pana profesora Kincla z římského práva v prvním a druhém ročníku. To byl opravdu skvělý řečník, mimořádný talent. Uměl přednášet a všichni jsme byli na jeho přednáškách nastražení, co přijde. Věděl přesně, že když klesá zájem studentů, je třeba zařadit něco lechtivého, a zařadil. Přitom to bylo k tématu. Působil obrovskou přirozenou autoritou a byl i mezinárodně uznávaný. Vždycky, když něco vykopali v Římě, tak ho tam volali. My jsme si ho moc vážili. Přesto, že jsem byl na právech ne na více, než na dvaceti – třiceti přednáškách za ty čtyři roky, tak na přednášky pana profesora

6

Rozhovor

Kincla jsem chodil poctivě. A chodil jsem na ně i když jsem měl římské právo vystudované. Tam jsem se vracel. Protože zbytek fakulty, to bylo hlavně socialistické právo a to nemělo moc hlavu a patu. Byly tam i další zajímavé osobnosti, třeba profesor Urfus a vůbec celý ten takzvaný prodloužený dějepis – římské právo, dějiny státu a práva v různých teritoriích. To zní zajímavě, zejména když to srovnám s dneškem, kdy často pro studenty nejdůležitějším atributem předmětu je jeho užitečnost – ať už pro zkoušku, anebo pro praxi. Chodit na něco navíc nebo znovu jen proto, že to člověka baví, není úplně obvyklé. Já to chápu. Svět je takový a já si myslím, že to není negativní, naopak, je to pozitivní, protože přestává být pokryteckým. V době, kdy jsem studoval já, byli studenti vedeni k pokrytectví, k tomu, aby říkali něco jiného, než co si myslí oni nebo jejich rodiče. Ne, že by mi bylo sympatické to, že někdo v osmnácti přijde na právnickou fakultu a má už přesně nalinkovanou kariéru, ví přesně, co bude dělat a jak se tam dostane. Když jsem studoval, tak jsme se takovým lidem vždycky smáli, protože Právnická fakulta byla vlastně prodlouženou rukou STB a takováhle cílevědomost byla trochu podezřelá a podivná. Pokrytectví bylo rozhodně větší. Ale to, k čemu chci dojít je, že je mi sympatické, když si někdo vybírá podle užitečnosti, protože je to přirozené. Ve filmu Kráska v nesnázích jste hrál právníka Patočku. To byl člověk, který morálku moc neřeší a snaží se tvářit, že je s každým kamarád. Proč většinou, když je, ať už v českých mýdlových

operách, nebo filmech, právník, je to takový nějaký Patočka? Já si myslím, že je to proto, že scénáristi u nás patří k takové levicové partičce umělců, pro něž právník je dravý kariérista, pro něhož mravní zásady nejsou tak důležité, jako touha vydělat. Souhlasím s vámi, v české dramatické tvorbě vypadají právníci spíš jako svině, než jako charakterní lidi. Zkoušel jste někdy plavat v bazénu? Plaval jsem především v těch předmětech, které jsem se měl naučit. Ale bazén byl, je a bude diskusní fórum, kde se studenti setkávají předtím, než se rozprchnou do učeben a zase poté, co jim výuka skončila. Je to takové přirozené prostředí, plné výklenků. A taky z těch všech ochozů se dá sledovat, kdo v tom bazénu je a jestli se s ním zrovna chcete setkat, protože lidi jsou tam jako ve vitríně. V současnosti v bazénu občas probíhají akce, kdy se prezentují různé společnosti a nabízejí studentům možnost pracovního uplatnění. Měli jste něco podobného? Jednou, když jsem seděl v bazénu se svým kamarádem Tomášem Leuchterem, který je dnes vážený pražský advokát a pořád můj kamarád, přišli tam nějací Italové a Angličané a vybírali si modely, kteří by jim postáli pro focení do časopisu Vogue. My jsme ho neznali, ale to je poměrně dobrý časopis. Vybrali si nás a dostali jsme za to 300 Korun za den, což byly skvělé peníze, to jsme nedostali, ani když jsme chodili

do komparsu. Ale co bylo dobré, a dneska už se to nedělá, bylo poslední zvonění. To bylo divadelní představení, nebo spíš besídka s výstupy a písničkami, kterou dali dohromady vždy lidé z ročníku. My jsme byli poslední ročník, který poslední zvonění dělal. Probírali a připravovali jsme to dlouho dopředu, hlavně v hospodách, kam jsme chodili. Chodili jsme k Židovi, to je ta hospoda u synagogy. Tam bylo v té době v Praze nejdražší pivo. Dokonce jsme chodili na pivo s Bohumilem Hrabalem, kterého jsme potkávali v Krušovické hospodě. On chodil hodně k Tygrovi, ale v Krušovické se také občas objevil. Jednou jsem si s ním i povídal, ale o právu to nebylo, i když on také absolvoval. Promýšlel jste někdy možnost pracovat jako právník? Uvažoval jsem o tom, že bych si zřídil advokátní kancelář, ve které bych nepracoval, jenom bych tam zaměstnal právníky a dal bych jí jméno. Ale to bych kvůli tomu musel udělat advokátské zkoušky, a to bych asi neudělal. Nebo byste mohl jít dělat koncipienta, jako to dělají dnes některé známé osobnosti. To bych mohl, a spousta advokátů mi to i nabízí. Dokonce mi nabízejí, že bych nemusel nic dělat, byl bych tam jenom napsaný a dostal bych zadarmo vlastní kancelář. Jenomže potom bych musel udělat ty advokátské zkoušky. Odvážná otázka: Jak byste asi vypadal, kdybyste pracoval jako právník? Jako Patočka. Ne, já vůbec nevím, jak bych vypadal. Ale rozhodně se nedívám na práva skrz prsty nebo odtažitě. Protože jsem práva studoval, mám k tomu řemeslu poměrně hezký vztah a vážím si ho. Myslím si, že s morálkou nemá vůbec nic víc nebo míň společného, než to, co dělám teď. Všecko můžete odfláknout, můžete odrbávat klienty anebo podvádět diváky, hrát nějaké divadlo a říkat jim, že je to umění, i když sám moc dobře víte, že není. Můžete taky natočit blbý film a říkat lidem, že je dobrý. To je ve všem. Jen u těch právníků si lidé na své nepřijdou. Když jdete na film, dáte za něj stovku a můžete si říct, že byl blbý a příště do kina nepůjdu. Ale právníka potřebuje každý, stojí ho to víc peněz a právník je schopen tvrdit klientovi, že ještě šance je, i když ví, že de facto už žádná není. Ale de iure je vždycky, že. A advokát pak protahuje spor dál a dál a klient platí, i když vlastně zbytečně. Ale ještě jedna věc. Já jsem se nikdy nesetkal s tak složitými souvětími, jako v zákonech. A kolikrát jsem si přečetl odstavec, byla to jedna věta, a pořád jsem tomu nerozuměl. Tak jsem si ho přečetl podruhý, počtvrtý, podvacátý, a pořád jsem tomu nerozuměl. Až když jsem si to přečetl po padesáté, měl jsem pocit, že chápu. To se mi hodí i v tom, co dělám teď, protože mi to dalo schopnost proniknout do psaného textu, i když zrovna není právnický. Umět rozebrat větu a zjistit, co v ní je podstatné, co ne tolik a co jsou jenom spojky a předložky, to je schopnost, která se mi hodí. Lucie Vinčálková, 4. ročník PF UK

Domov

7

Státnice na PF UK Na první pohled by se mohlo zdát, že změna ve zkoušení státnic nepřinesla žádná překvapení, ale při podrobnějším pohledu vyplouvají na povrch zajímavá zjištění. Raději bych se věnoval novému systému, jehož největší slabinou zatím je, že máme jen málo representativní vzorek. Vyvozovat nějaké relevantní závěry je tudíž zcela vyloučené. Asi nejvíce mne zaujala úmrtnost u poslední již rozdělené státnice. Soukromou část nesložilo 21,6 procent zúčastněných studentů, což je číslo nad moje očekávání. Pozitivní zprávou je, že naprostá většina vyhozených měla svůj první pokus a tak není nic ztraceno. Jen jeden člověk propadl u pokusu druhého a nikdo nebyl vyhozen ze školy. U, asi složitější, veřejné části neudělalo zkoušku 25 procent účastníků. Znepokojivý je ovšem fakt, že dva lidé takto skončili u svého třetího pokusu. Je otázkou, zda je správné, že někdo absolvuje celou naší fakultu, projde přes postupové zkoušky, napíše klauzurní práce a pak zakončí svojí pouť tímto způsobem. Pro porovnání, ještě probíhaly i spojené státnice dle starého systému, ke kterým se dostavilo 39 studentů. Zkoušku nespravilo z jakéhokoli důvodu 33,3 procent zkoušených, z čehož by se dalo na první pohled usoudit, že nový systém je příjemnější. Tento pohled ale může být klamavý, jelikož k závěrečné spojené státnici se dostavili lidé, kteří měli možnost státnici skládat již přinejmenším minulý rok a svoji pouť odkládali, mezitím co na rozdělenou státnici se dostavili ti, co svoji pouť tolik neodkládají. Statisticky pak druhá skupina lidí vždy dopadala lépe. Z tohoto důvodu je tedy dost pochybné vynášet jakýkoli závěr. Snad bych alespoň poukázal na jednu věc a to tu, že nikdo ze zúčastněných nevypadl při svém třetím pokusu. Přesto se šest jedinců ocitlo v dost prekérní situaci. Při pohledu na první spojenou státnici lze zatím zkonstatovat, že i přes její dost velkou obtížnost nepřinesla tak velkou úmrtnost, jak se na počátku očekávalo. Vypadlo totiž jen lehce nad 19 procent účastníku. Jenže i zde platí fakt, že se zjevně přihlásilo 330 studentů patřících povětšinou k těm lepším a tak toto číslo opět není relevantní a smysl státnicového šachování ukáží až další roky. Bohužel jsem se bavil s řadou zkoušených, a bylo mi řečeno, že někteří zkoušející, i navzdory růstu obtížnosti, který byl jasným přínosem spojení, zkouší docela nepodstatné detaily a vymykají se tak myšlence, že smyslem mini-reformy bylo hlavně zefektivnění výuky. Když se podíváme na staré nerozdělené státnice, je v obou případech procento vyhozených studentů vyšší než u spojené. Extra alarmující a pro mne dost šokující jsou zejména výsledky druhé státnice. Všimněte si, že u ústavního práva vypadlo dokonce 42 procent lidí. V tuto chvíli se skutečně stává legitimní otázka, zda katedra, která se spojením státnic příliš nesouhlasila, jelikož ztratila jisté výjimečné postavení, nenastoupila politiku msty. Tento názor píši dost nerad, ale po rozhovoru s nešťastníky vyhozenými na druhý pokus, kteří ze sebe měli ještě ke všemu dobrý pocit, se tato otázka tváří zcela legitimně. V systému rozdělených státnic celkově dostudovalo 5 lidí a několik desítek lidí se dostalo do těžké psychické situace. Přesto není jednoduché říci, zda je to správně či špatně. Každý případ by se měl posuzovat individuálně, jelikož jsou fakta, které naše koláče pokrýt prostě neumí. Jsem ale přesvědčen, že pár lidí bylo vyhozeno zcela

Přehled zimních státních zkoušek za rok 2008

nespravedlivě, respektive jejich vyhození nebylo vzhledem ke všem okolnostem zcela nezbytné.

Celkový přehled celkem se zúčastnilo

801 studentů

Výsledek

Studentů

1

95

2

226

3

279

4

222

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

77

1

2

15

1

3

3

2

1

193

2

2

27

2

3

6

3

1

191

3

2

68

3

3

20

4

1

175

4

2

40

4

3

7

1.SZ České a českosl. právní dějiny; Římské právo a základy novodobého práva soukromého; Teorie práva Celkový přehled celkem se zúčastnilo

37 studentů

V poslední řad bych se rád vyjádřil krátce k systému výuky. Jsem strašně rád, že změny přiblížili studenty dnešních prvních a zejména druhých ročníků více k praxi. Líbí se mi, jak druháci řeší mezi sebou příklady z praxe v oblasti soukromého práva a jak projevují vyšší zájem o školu. Zde mi přijdou předešlé změny velmi účelné a doufám, že se tímto krokem nezastaví reforma našeho systému vzdělávání a že se bude v tomto správném směru pokračovat. Na úplný konec bych tedy jen dodal, že by se nemělo nic hodnotit černobíle. Miroslav Huml, 4. ročník PF UK 1.SZ České a českosl. právní dějiny; Římské právo a základy novodobého práva soukromého; Ústavní právo a státověda Celkový přehled celkem se zúčastnilo

330 studentů

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

43

2

1

117

3

1

107

4

1

63

2.SZ Ústavní právo a státověda Celkový přehled celkem se zúčastnilo

208 studentů

Výsledek

Studentů

Výsledek

Studentů

1

29

1

2

2

35

2

6

3

57

3

19

4

87

4

10 Výsledek

Pokus

Studentů

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

14

1

1

1

1

2

13

1

2

1

1

3

2

2

1

2

2

1

23

2

2

3

2

2

8

2

3

1

2

3

4

3

1

6

3

1

24

3

2

7

3

2

24

3

3

6

3

3

9

4

1

6

4

1

60

4

2

3

4

2

23

4

3

1

4

3

4

Domov

8

3.SZ B Občanské právo hmotné a procesní; Obchodní právo

3.SZ Občanské právo hmotné a procesní; Obchodní právo; Správní právo; Trestní právo

Celkový přehled celkem se zúčastnilo

Celkový přehled celkem se zúčastnilo

88 studentů

Celkový přehled celkem se zúčastnilo 39 studentů

Výsledek

Studentů

Výsledek

Studentů

1

10

1

2

2

31

2

5

3

28

3

19

4

19

4

13

Výsledek

Pokus

Studentů

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

9

1

1

1

1

2

1

1

2

1

2

1

23

2

1

1

2

2

8

2

2

3

3

1

22

2

3

1

3

2

5

3

1

5

3

3

1

3

2

10

4

1

18

3

3

4

4

2

1

4

1

6

4

2

7

Žily byly dvě děti mladší 15ti let, jménem Jan a Marie (bytem Dolní Lhota, datum narození neznáme), a muž, jemuž svědčí první domněnka otcovství (dále „tatínek“). Tatínek žil s oběma dětmi sám, neboť jeho manželství zaniklo podle § 22 zák. o rodině smrtí manželky (otázkou vypořádání dědictví se nebudeme zabývat). Po přiměřené, blíže nespecifikované, době rozhodl se tatínek podruhé vstoupit do svazku manželského s osobou opačného pohlaví (dále „macecha“). Macecha, v právním postavení osvojitele, neměla děti ráda a v rozporu s § 31 jakož i § 85 zákona o rodině se o ně nestarala, přestože to byla její zákonná povinnost. Jednoho dne řekla svému manželovi, tatínkovi: „Vem je do lesa a nech je tam!“, čímž se stala účastníkem, resp. návodcem, na dokonaném trestném činu (o něm dále) podle § 10 odst. 1 trestního zákona. Tatínek poté zavedl obě děti do lesa, s úmyslem je zde opustit, což také učinil a tím se dopustil trestného činu opuštění dítěte, vymezeného v § 212 trestního zákona. Nelze mu však prokázat úmysl vystavit děti nebezpečí vykrmení, upečení a snězení Ježibabou (bytem Hluboký les, rok narození 666), neboť o existenci tohoto nebezpečí nevěděl a vzhledem ke všem okolnostem ani vědět nemohl. Když tedy na vlastní nebezpečí vstoupili do lesa, řekl dětem, že bude nedaleko sekat dříví (i přes to, že je to v § 20 odst. 1 písm. d) z. o lesích zakázáno), za tímto účelem si z domu přinesl sekyru. A ať si zatím nasbírají nějaké jahody (což je z. o lesích v § 19 odst. 1 dovoleno), za tímto účelem si z domu přinesli dvě nádoby, laicky zvané hrnky. Místo páchání přestupku ale využil jejich momentální nepozornosti a přivázal ke stromu kládu, která rozhoupávána větrem vydávala zvuky podobné sekání (a rušila tak klid a ticho v lese jakož i poškozovala okolo rostoucí stromy). Tímto svým jednáním děti uvedl v omyl,

3.SZ A Správní právo; Trestní právo

Pohádka

který využil ve svůj prospěch a vzal roha. Když v rozumné lhůtě a zcela dle zásady oprávněného očekávání pro děti nepřišel, konkludentně mu tuto lhůtu prodloužily a mezitím si, způsobem nepoškozujícím les, znovu nasbíraly plné hrnky jahod. Když se tatínek ani v této prodloužené lhůtě nedostavil, rozhodly se děti, po pečlivém uvážení, najít si cestu domů samy. K naplnění tohoto záměru vyzvala Marie svého plnorodého sourozence Jana, aby vylezl na strom a rozhlédl se, zda neuvidí světýlko. Tento mlčky přistoupil na její návrh a světýlko skutečně uviděl. Vydali se tedy na cestu v dobré víře, že tímto směrem se nachází jejich domov. Jejich očekávání se však nenaplnilo. Nepřišli totiž na místo svého trvalého bydliště, ale neoprávněně vstoupili na cizí pozemek, na němž se nacházela stavba bez čísla popisného, nezapsaná v katastru nemovitostí, známá jako Perníková chaloupka, ve společném jmění manželů Ježových (dále „Ježibaba“ a „Ježidědek“). Zde se děti jaly „loupat perníček“, čímž způsobili na nemovitosti škodu nikoli nepatrnou. Poté uvedly majitele stavby, Ježidědka, v omyl, když na jeho dotaz „Kdo mi to tu loupe perníček?“ hned několikrát odvětili „To nic, to jen větříček“. Místo toho, aby se přiznali a úmyslně způsobenou škodu nahradili. Manželé se poté rozhodli hájit svá práva svépomocí, načež obě děti chytili a zavřeli je do drobné stavby nepodléhající stavebnímu povolení ani ohlášení - chlívku. Tato jejich reakce však byla zjevně nepřiměřená, neboť je tím svévolně zbavili osobní svobody a spáchali tak trestný čin uvedený v § 232 trestního zákona. Na druhou stranu je potřeba považovat za polehčující okolnost fakt, že vzorně plnili vyživovací povinnost, kterou na sebe přitom nepřevzali (a kterou předtím zcela úmyslně zanedbávala jejich nev-

120 studentů

Výsledek

Studentů

1

9

2

32

3

49

4

30

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

9

2

1

27

2

2

5

3

1

27

3

2

22

4

1

22

4

2

6

4

3

2

lastní matka a vydala je tak nebezpečí nouze dle § 213 odst. 3 trestního zákona; ustanovení o účinné lítosti jí nesvědčí). Ve chvíli, kdy děti značně přibraly na váze, pojali manželé Ježovi úmysl obě děti nejprve tepelně upravit a poté sníst. Za tímto účelem Ježibaba, zatímco nebyl její manžel doma, vyzvala Jana, aby usedl na připravený nástroj, primárně určený k provádění pozemkových úprav (laicky lopata). Tento se však choval způsobem naznačujícím, že jeho volní a zejména rozumová vyspělost nedosahuje té úrovně, aby věděl „jak se na lopatu sedá“. Ježibaba tedy svolila k tomu, ukázat dětem správný postup, a na lopatu si sama sedla. Načež děti využily její nepozornosti, momentální tísně a zejména dobré víry, strčily ji do pece a zavřely dvířka, čímž jí násilím znemožnili dostat se ven a způsobily jí tak smrt uhořením. Jakmile měli jistotu, že Ježibaba svým zraněním podlehla, opustili Perníkovou chaloupku a vydali se ven z lesa. Po jejich návratu do místa trvalého bydliště projevil tatínek lítost nad svým činem a zájem dále se o děti starat. Zda mu budou či nebudou odebrány, o tom rozhodne věcně a místně příslušný soud. Tatínek zároveň podal žádost o rozvod. Otázky k zamyšlení: Lze čin obou dětí, který vyústil ve smrt paní Ježové, považovat za nutnou obranu (§13 TZ)? Nechali byste obě děti v péči jejich otce nebo je umístili do ústavu sociální péče? Může pan Jež uplatnit nějaké nároky vůči oběma dětem, případně jejich otci? Pokud ano, jaké? Posuzujte zvlášť otázku zabití/vraždy a otázku poškození cizí věci - Perníkové chaloupky. Všechny otázky posuzujte s ohledem na platnou právní úpravu. Odpovědi posílejte na mail: [email protected]. Zuzana Jugová

Domov Seriál „Na kus řeči s...“ díl první: Veltlínské zelené s profesorkou Hrušákovou

Ručičky na hodinách se líně doploužily k sedmé hodině a na schodech restaurace Konvikt se objevuje hlavní hrdinka večera – čerstvě zvolená děkanka naší právnické fakulty. Cílem večera je oťuknout si, kdo že nám to na tom pomyslném trůnu sedí a co nás studenty v několika následujících letech vlastně čeká. Na jedné straně stolu skupina nervózních studentů, vlhké ruce a v hlavě žádná vhodná otázka je běžná věc...atmosféra houstne, nervozita rychle stoupá. Jednoduchá nahrávka na smeč, které naštěstí paní děkanka nevyužije. Její magnificence po chvíli usedá na druhou stranu stolu, mile se usměje, zapálí si cigaretku, která k ní patří asi jako k herci Bartoškovi, a jak se tak hezky říká: ledy postupně tají.

Eskalátor na PF UK 2008 Eskalátor je největší sportovní událostí konající se na půdě právnické fakulty UK. Jedná se o běh do schodů v budově pražské fakulty, a že jich je na trase z bazénu do třetího patra a zpět opravdu požehnaně. Letošní ročník tohoto tradičního atletického meetingu se konal 12. prosince, těsně před Vánoci, kdy se budovou šířil klid, sváteční nálada a nikdo nečekal vytržení… ...což se ELSA Praha rozhodla změnit, když chvilku po čtvrté hodině odstartovaly z bazénu PF UK dvě sličné dívky, které se rozhodně nenechaly ukolébat ani předvánoční pohodou, ani dámskou jemností a bojovaly zuby nehty (v některých pasážích doslova) o výhru ve formě předbíhacího průkazu do právnické menzy a přednostního zápisu do letního semestru. O tyto ceny bojovalo rovněž osm chrabrých mužů, kteří startovali hned po tom, co doběhly dívky. Museli běžet ve třech kolech, takže zejména finálový běh byl už značně unavený. Zpestřením byla letos dráha běhu. Závodníci na zpáteční cestě do bazénu museli proběhnout přednáškovou síní – a to během výuky! – což u studentů sedících v lavicích a unavených po celodenním studiu vyvolalo zprvu zděšení, nakonec se ale aktivně zapojili do fandění. Tímto bych chtěl poděkovat panu profesoru Dvořákovi za to, že nás nechal „použít“ přednáškovou místnost během jeho výuky. Největším lákadlem tohoto ročníku však byl poslední běh, který zaujal dokonce i akademickou obec a přišel se na něj podívat a fandit i sám

Konverzace nevázne, vypráví o tom, co ji motivovalo ke studiu práv, že je přesvědčená, že školou proplula jen díky pilné kamarádce a také o tom, že přes přátele potkala oba své muže a získala celoživotní koníček – je vášnivou speleoložkou. Mluví tichým hlubším hlasem, nevyhýbá se žádným tématům, s rázností jí vlastní zhodnotí i zdlouhavou cestu ke svému zvolení: „Ano, máte pravdu, místy už to bylo smutné,“ “Kolegové z Brna se mě ptali: Milano, oni tě tam nechtějí?“. Popisuje, co všechno má s fakultou v plánu: „Je to výzva, ty já mám ráda!“, „Všem dokážeme, že jsme se nikam neztratili,“ a čeho ve své profesi dosáhla: “Já už si vychutnávám jen ty rozvodové lahůdky.“ Možnost posedět si u sklenice vína se ženou, jež je českou špičkou ve svém oboru, se nenaskýtá denně. Ten, kdo využil šance, prožil ojedinělý večer plný novinek, odpovědí na otázky a od prof. Hrušákové nabral alespoň minimum entuziasmu, chuti do práce a odešel s pocitem, že je v dobrých rukou. Jana Špaňhelová, 2.ročník PF UP

9

děkan PF UK – prof. Aleš Gerloch spolu se svou sekretářkou. Byla to soutěžní kategorie „Doktorů, docentů a profesorů“, ve které se zúčastnili dva bývalí marathónští běžci – pan docent Gronský a pan proděkan Hřebejk. Už od startu je doprovázelo nadšené aplaudování nás pořadatelů, ostatních soutěžících i náhodných kolemjdoucích, kteří se nestačili divit. Nejhlasitějšími momenty celého dne byly ale okamžiky, kdy nejdřív pan proděkan Hřebejk, a po chvilce i pan docent Gronský, vběhli do přednáškové síně Collegia maxima. To jsme si ani my pořadatelé nemohli nechat ujít a už s předstihem jsme se tam přesunuli, abychom trochu naladili publikum a našli nejlepší místo pro nejostřejší snímky. Za moment už do síně vbíhal pan proděkan a síň nejdřív v oněmělém úžasu ztichla, ale když na studenty pan doktor v běhu vesele zamával, propukla v nadšený potlesk. Když vbíhal pan docent Gronský, studenti se už neunavovali žasnutím a rovnou nadšeně tleskali a jásali. Potom následovalo už jen krátké předání diplomů a cen. Pan docent a pan proděkan od nás dostali láhev výborného maďarského červeného vína, společná fotka a pro nás pořadatele úklid fakulty od červenobílé pásky, kterou jsme asi na hodinu svázali celou budovu. Doufejme, že i za rok se Eskalátor povede a že se najde i víc běžců z řad vyučujících, kteří budou následovat příklad svých kolegů. Jiří Mačát, 1. ročník, PF UK

Orientation day aneb cesta za poznáním PF UP Ve čtvrtek 6.3. 2008 proběhl na PF UP ve spolupráci se studentským spolkem ESN UP Olomouc první ročník „Orientation day“. Tento „Orientační den“ byl určen pro zahraniční studenty práv, kteří studují tento semestr prostřednictvím programu Erasmus na PF UP. Cílem celého projektu je seznámit nově přijíždějící studenty s fakultou, s nabízenými předměty a v neposlední řadě také s různými kulturními a společenskými aktivitami, kterých se v průběhu semestru mohou zúčastnit. Jde vlastně o neformální setkání zahraničních studentů s českými studenty PF UP, kteří se snaží fakultu přiblížit „Erasmákům“ studium na Právnické fakultě z pohledu studenta. V zimním semestru na PF UP studovalo zejména velké množství Francouzů, z nichž velká většina zůstala i na letní semestr. Nově dorazili studenti z Bulharska a také Rakouska.

Během „Orientation day“ byly zahraničním studentům prezentovány aktivity zajišťované ESN UP Olomouc . Tato studentská organizace pořádá pro zahraniční studenty nejrůznější akce od tram párty počínaje po Czech prezentation či Movie night konče. Mimo jiné zahraničnímu studentovi zajistí pomoc tzv. „Buddyho“ – tedy českého studenta - který vyzvedne zahraničního studenta na nádraží a pomůže mu zajistit další formality jako je třeba vyřízení tramvajové průkazky apod. Studenti byli také informováni o nejrůznějších sportovních aktivitách, které nabízí ACADEMIC SPORT CENTRUM UP Olomouc. V letním semestru si „Erasmáci právníci“ mohou vybrat z velkého množství předmětů jako je např. Mezinárodní právo trestní, Rodinné právo, Správní právo, Občanské právo a další. Všechny tyto předměty jsou vyučovány v anglickém jazyce. Petra Lukešová , 2. ročník PF UP

Nakladatelství C. H. Beck pro Vás připravuje kompletní program odborných publikací zaměřených na všechny obory práva

M. Pauknerová Evropské mezinárodní právo soukromé

vázané, 441 stran, 670 Kč, obj. č. PU80

Pojem evropské mezinárodní právo soukromé (dříve psaný v uvozovkách) je dnes již standardní součástí mezinárodního práva soukromého v členských státech EU. V praxi se s ním setkáváme zejména ve sféře mezinárodního civilního procesu, jehož úprava je již do významné míry sjednocena právě na evropské úrovni, postupně jsou sjednocovány i kolizní normy. Publikace podává přehled o předpisech evropského mezinárodního práva soukromého a jejich systému, který čtenáři umožní snadnější orientaci v této nové, poměrně obtížné, ale velmi praktické matérii.

Čepelka/Šturma Mezinárodní právo veřejné

vázané, 896 stran, 990 Kč, obj. č. PU79

Předkládaná publikace je jednotnou a ucelenou učebnicí, pojednávající o problémech obecných i zvláštních, navazující na tradice české a evropské doktríny. Jako každá učebnice mezinárodního práva je i tento text pouze výběrem příslušné matérie, protože dnes je tento obor už nesmírně rozsáhlý. I s tímto omezením se snaží o co nejúplnější výklad, svým rozsahem a náročností se pohybuje na horní hranici učebnicového textu. V deseti rozsáhlých kapitolách přibližuje historii mezinárodního práva a jeho nauky, subjekty, prameny a druhy pravidel, státní území a mezinárodní prostory, obyvatelstvo, včetně mezinárodní ochrany lidských práv, státní orgány, mezinárodní organizace, pokojné řešení sporů, odpovědnost států a přímé donucení, právo mezinárodní bezpečnosti a právo ozbrojených konfliktů. Od jiných učebnic se odlišuje především důrazem na zvládnutí pojmového aparátu a rovněž bohatou dokumentací, včetně textu v poznámkách. Druhé vydání učebnice (první vydání v Nakladatelství C. H. Beck) reaguje na vývoj mezinárodního práva veřejného a jeho nauky, ke kterému došlo od roku 2003. Při aktualizaci textu byly provedeny některé změny, které by měly vést k jeho lepší srozumitelnosti i pro pregraduální studenty právnických fakult. Kromě toho však tato práce plní též funkci vědecky zpracovaného kursu, který může poskytnout řadu informací a výkladů pro postgraduální studenty a ty právníky, kteří se ve své praxi zabývají otázkami mezinárodního práva a mezinárodních vztahů.

VYBERTE SI

P. Tröster a kol. Právo sociálního zabezpečení

4. přepracované a doplněné vydání vázané, 406 stran, 670 Kč, obj. č. PU73

Jedná se o přepracované a doplněné vydání úspěšné učebnice, zpracované kolektivem zkušených autorů z oblasti právní teorie a praxe. Čtvrté vydání učebnice reaguje na rozsáhlé legislativní změny za uplynulé tři roky. Autoři odkazují na starší i novější literaturu a judikaturu, včetně Evropského soudního dvora. Dílo vymezuje pojem a předmět práva sociálního zabezpečení, pojednává o historickém vývoji tohoto právního odvětví, provádí rozbor právní úpravy jednotlivých subsystémů – zdravotního, nemocenského, úrazového a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální pomoci a doplňkových systémů. Zabývá se rovněž právními skutečnostmi, právními vztahy a otázkami financování, organizace a řízení v sociálním zabezpečení. V publikaci nejsou opomenuty ani evropské a mezinárodní aspekty předmětného oboru práva.

P. Smolík Kurs občanského práva. Insolvenční právo

vyjde 31. 7. 2008 vázané, cena dle rozsahu, obj. č. PU78

Učebnice přináší podrobný výklad insolvenčního práva (insolvenčního řízení) jako nově se vyvíjejícího samostatného odvětví soukromého práva, jehož ústřední součástí je insolvenční řízení jako specifický druh civilního procesu. Zabývá se i souvisejícími hmotněprávními aspekty dané problematiky a rovněž otázkami organizace činnosti insolvenčních správců. Kniha přináší jednak stručný přehled historického vývoje insolvenčního práva, její stěžejní část je však věnována nové právní úpravě insolvenčního řízení účinné od 1. ledna 2008 (insolvenčnímu zákonu i zákonu o insolvenčních správcích), a to jak obecným výkladem (pojem úpadku, zásady insolvenčního řízení, subjekty a průběh insolvenčního řízení), tak především podrobným popisem jednotlivých způsobů řešení úpadku (konkurs, reorganizace, oddlužení). Nevyhýbá se ani výkladu některých institutů z širší evropské perspektivy, zejména přináší přehled úprav insolvenčního práva v zemích Evropské unie, včetně nařízení EU č. 1346.

Kotásek/Pihera/Pokorná/Raban/Vítek Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů

5. vydání vyjde 15. 7. 2008 vázané, cena dle rozsahu, obj. č. PU76

Již páté vydání vysokoškolské učebnice od kolektivu autorů z plzeňské a brněnské právnické fakulty se komplexně věnuje problematice cenných papírů. Od svého předchozího vydání se podstatně odlišuje. Součástí výkladu nadále nebudou otázky finančního trhu. Páté vydání otevírá obecný výklad o cenných papírech a jejich klasifikaci. Na tyto pasáže navazují podrobné výklady o jednotlivých cenných papírech v českém právu; největší pozornost je zde zaměřena na cenné papíry akciového práva, dluhopisy, směnky a šeky. Publikaci uzavírá detailní rozbor smluv o cenných papírech. Nově byla zařazena pasáž o obchodech s cennými papíry na internetu. Oproti výkladům podaným v původní učebnici byl text podstatně upraven a aktualizován. Nově se objevují vzory a příklady. Páté vydání samozřejmě zohledňuje i stále rozsáhlejší literaturu a judikaturu v oblasti práva cenných papírů.

Všechny publikace C. H. Beck můžete snadno a rychle objednat se slevou 5 % v eShopu na www.beck.cz.

Nakladatelství C. H. Beck, Řeznická 17, 110 00 Praha 1 tel.: 225 993 959, 225 993 930, 225 993 969 fax: 225 993 920, 225 993 931, 225 993 950

w

w

w

.

b

e

c

k

.

c

z

Domov

11

Uznávání a výkon rozhodčích nálezů I. Úvod Alternativou soudního řešení sporů je rozhodčí řízení, které je v České republice upraveno zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů(1) (dále „ZRŘ“). Jedná se o způsob rozhodování sporů majetkové povahy, (2) s vyloučením obecných soudů. Z právně-teoretického hlediska je rozhodčí řízení postaveno na jiných základech než řízení soudní, plní ovšem stejnou funkci. „Ze samotné podstaty rozhodčího řízení plyne, že představuje zcela mimořádný způsob výkonu soudní moci nestátními orgány a že je proto připuštěno státem jako nositelem státní soudní moci jen alternativně vedle obecného státního soudnictví.“(3) Cílem této práce je pojednat o povaze rozhodčího nálezu (dále „nález“) a představit českou právní úpravu týkající se uznávání, výkonu a zrušení cizozemských nálezů a aplikace výhrady ordre public. Na závěr budou připojeny úvahy de lege ferenda. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce se autorka vyhne nálezům týkajících se ochrany mezinárodních investic. II. Rozhodčí nález Nedojde-li k zastavení, končí rozhodčí řízení nálezem, ve kterém se rozhoduje o všech uplatněných nárocích, přičemž vydání nálezu má za následek zánik mandátu rozhodců. Kromě konečného nálezu může být vydán nález částečný nebo mezitímní. Ačkoli není nález právně definován, lze říci, že jde o „konečné rozhodnutí rozhodců ve věci samé, je to autoritativní výrok nestátního orgánu oprávněného věc rozhodnout“.(4) Řádně doručený nález nabývá stejné právní účinky jako pravomocné rozhodnutí soudu, a je tedy vykonatelný. Na rozdíl od řízení před soudem je však rozhodčí řízení pouze jednoinstanční,(5) ledaže by strany sporu dohodly možnost přezkoumání nálezu jinými rozhodci. Doručený nález představuje překážku rei iudicatae, a proto nelze projednat věc, která již byla předmětem rozhodčího řízení. III. Právní povaha rozhodčího nálezu Otázka právní povahy nálezu je poměrně obtížná a v právní vědě na ni nenalezneme jednotný názor. V současné době existují čtyři teorie povahy nálezu:(6) 1) Smluvní teorie Smluvní teorie považuje za základ rozhodčího řízení smlouvu, která dává rozhodcům pravomoc ve věci rozhodovat. Nález se tedy pokládá za bezprostřední účinek takové smlouvy. Rozhodci vystupují jako zástupci stran, jejichž činnost závisí na vůli stran. Proto je nález považován také za smlouvu. 2) Jurisdikční teorie Jurisdikční teorie vychází z kontradiktorní povahy rozhodčího řízení. Jelikož rozhodci rozhodují o uplatněných nárocích stran, nalézají právo a skutečně vykonávají rozhodovací pravomoc, která je jim de lege svěřena. Nález vydaný rozhodcem je tedy jurisdikční akt. 3) Smíšená teorie Podstatou této teorie je prolínání smluvní teorie s jurisdikční. Nález je považován za akt

s vlastnostmi rozsudku i smlouvy. Strany sporu sice mohou smluvně určit rozhodce a jeho pravomoci, ten ale vystupuje jako soudce a vydává závazné rozhodnutí. Rozhodci vykonávají rozhodovací moc nikoli jako orgán veřejné moci, nýbrž jako soukromé osoby, na které byla státní rozhodovací moc přenesena stranami sporu. 4) Autonomní teorie Tato teorie popírá předchozí tři s odůvodněním, že zastírají roli rozhodčího řízení, kterou má v oblasti obchodní a sociální. Tuzemské právo neurčuje povahu řízení a nálezů jednoznačně. Česká právní věda se však přiklání spíše k teorii jurisdikční(7) s odvoláním především na §28(2) ZRŘ, který přiznává řádně doručenému nálezu účinky pravomocného soudního rozhodnutí. K právní povaze se vyjádřil také Ústavní soud, z jehož usnesení je patrné, že se přiklání k teorii smluvní: „Charakter rozhodčí činnosti je založený smlouvou delegující vůli stran a její výsledek je kvalifikovanou formou závazku[…]Rozhodce nenalézá právo, ale tvoří[...]závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc tedy není delegovaná svrchovanou mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci stran určovat si svůj osud.“(8) Takový výklad by znamenal přiznat rozhodcům postavení pouze zprostředkovatelů, kteří nerozhodují, ale jen stranám navrhují řešení sporu,(9) což by však odporovalo smyslu i ustanovením ZRŘ. Výsledkem řízení je totiž závazný nález ve smyslu §23 ZRŘ, který je vydán nezávislými rozhodci, nikoli dohoda smluvního práva.(10) Podle §40(1)(c) exekučního řádu je nález exekučním titulem, což by nebylo možné, kdyby pravomoc rozhodců nebyla dána zákonem.(11) Dále lze zmínit ustanovení §7(1) OSŘ, podle kterého soudy rozhodují spory[...]pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány“. Těmito jinými orgány mohou být rozhodci. Oprávnění rozhodců tedy není založeno smlouvou, ale je stanoveno přímo zákonem(12) - svrchovanou mocí státu. Stát v mezích ZRŘ přenechává nalézání práva rozhodcům, přičemž tato pravomoc je „podmíněna existencí kvalifikované právní skutečnosti“,(13) kterou bude nejčastěji rozhodčí smlouva. Strany pouze umožní výkon této pravomoci v konkrétním sporu tím, že smlouvou vyloučí jurisdikci obecného soudu. Nelze proto souhlasit s teorií smluvní. IV. Uznání a výkon tuzemských nálezů Rozhodčí nálezy vydané na území ČR jsou považovány za tuzemské bez ohledu na to, zda byl předmět sporu s mezinárodním prvkem. Z důvodu jejich právní moci de lege není, na rozdíl od nálezů cizozemských, požadavek jejich uznání. ZRŘ neupravuje zvláštní postup pro výkon nálezů, proto se bude postupovat podle části páté OSŘ nebo podle exekučního řádu. Jelikož mandát rozhodců zaniká vydáním konečného nálezu, nemají v rámci výkonu(14) žádná oprávnění. V. Uznání a výkon cizích nálezů v ČR 1) Česká zákonná úprava Rozhodčí nález, vydaný mimo území ČR, je cizí bez ohlednu na státní příslušnost stran či právní řád rozhodný pro daný spor. Uznáním se „cizímu pravomocnému rozhodnutí přiznávají právní

účinky, jako by šlo o rozhodnutí orgánu ČR.“(15) Tuzemské právo neupravuje zvláštní řízení, jehož výsledkem by bylo uznání cizího nálezu.(16) Za předpokladu, že nejsou dány zákonné důvody pro odepření, nález se uznává pouze tím, že se k němu přihlédne. Není však možný přezkum au fond, tj. ve věci samé. K uznání a výkonu dojde pouze tehdy, je-li zaručena vzájemnost, ke které se státy zavazují v mezinárodních dohodách. Jedná se o materiální vzájemnost,(17) proto není existence takové dohody conditio sine qua non; „vzájemnost se považuje za zaručenou také v případě, že cizí stát prohlašuje všeobecně cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné za podmínky vzájemnosti.“ V případě, že ještě nikdy nedošlo v cizím státě k uznání, postačí skutečnost, že jeho právní řád stanoví, že uznává cizí nálezy za podmínky vzájemnosti.(18) Takové nálezy jsou nadále vykonatelné za stejných podmínek jako nálezy tuzemské s jedinou výjimkou: „rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí cizího rozhodčího nálezu je třeba vždy odůvodnit.“(19) Proti zahraniční osobě však lze nařídit výkon nálezu, pouze pokud má v tuzemsku nějaký majetek způsobilý být předmětem výkonu. 2) Úprava v mezinárodních smlouvách Uznávání a výkon nálezů se dále řídí mezinárodními smlouvami, které mají přednost před vnitrostátními právními předpisy.(20) K ustanovením Newyorské úmluvy (dále „NY úmluva“), kterou ratifikovalo přes 135 států, učinila ČR výhradu, na základě které se NY úmluva použije pouze pro uznání nálezů vydaných na území jiného signatářského státu. V případě uznávání nálezu vydaného na území státu, který není smluvní stranou NY úmluvy, je podmínkou vzájemnost. Na rozdíl od starších dokumentů(21) nevyžaduje NY úmluva, aby účastníci byli příslušníky smluvních států. Nález bude považován za závazný a jeho výkon musí být povolen podle tuzemských platných předpisů. VI. Odepření uznání a výkonu zahraničních nálezů a výhrada ordre public 1) Tuzemská zákonná úprava Důvody pro odepření uznání či výkonu nálezu jsou taxativně stanoveny v §39 ZRŘ: „uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu však bude(22) odepřen, jestliže a. rozhodčí nález není podle práva státu, v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný; b. rozhodčí nález je stižen vadou uvedenou v § 31; c. rozhodčí nález odporuje veřejnému pořádku.“ Ačkoli podle ZRŘ není možné vykonat nález, který byl zrušen ve státě původu, nelze vyloučit výkon nálezu, o jehož zrušení probíhá řízení. ZRŘ sice stanoví, že podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost tuzemského nálezu, ale na návrh povinného lze výkon odložit. Toto ustanovení se analogicky použije také na nálezy cizozemské.(23) V takovém případě je věcí soudu rozhodujícího o výkonu, zda probíhající řízení o zrušení v zahraničí vezme v úvahu.(24) NY úmluva tento problém řeší v čl.V(1)(e), podle kterého se jedná o důvod pro odepření uznání či výkonu. Dle čl.VI „orgán, u něhož je nález uplatňován, může, pokládá-li to za vhodné, odložit rozhodnutí o výkonu nálezu.“

12

Domov

Podle německé úpravy(25) lze požádat o zrušení prohlášení nálezu za vykonatelný, přičemž to samé ustanovení dále odkazuje přímo na NY úmluvu. Skutečnost, že lze vykonat nález, o jehož zrušení se vede řízení, představuje podle autorky zásadní zásah do právní jistoty stran. Striktní úprava ad a) zahrnuje také situace, kdy byl nález zrušen. To však nemusí platit vždy, především s ohledem na NY úmluvu a Evropskou úmluvu o mezinárodní obchodní arbitráži (viz níže), jejichž aplikace bude mít přednost. Ustanovení §39 ZRŘ se tak v plném rozsahu uplatní pouze vůči zemím, ke kterým nemá ČR jiné mezinárodní závazky. Vzhledem k množství signatářských státu NY úmluvy to bude situace výjimečná. Při aplikaci výhrady veřejného pořádku se přezkoumává slučitelnost účinků cizího nálezu se zásadami tuzemského právního řádu.(26) Výhradu lze aplikovat v případě, má-li být zamezeno výkonu nálezu, který je „v rozporu se všeobecným zájmem státu, tj. v rozporu se základními principy ústavního a právního řádu, společenského zřízení a veřejného pořádku vůbec, přičemž by se jednalo o porušení takového zájmu, na kterém je zapotřebí [...] v každém ohledu trvat.“(27) Institut výhrady veřejného pořádku se dělí na hmotněprávní a procesněprávní. Hmotněprávní výhrada ordre public se týká aplikace cizího práva tuzemskými orgány, je o ní tedy rozhodováno v situaci, kdy lze účinek dané normy „[…]hypoteticky konstruovat[…]“.(28) Naproti tomu v případě procesněprávní výhrady je již zkoumán konkrétní účinek určitého rozhodnutí. Vedle §39(c) ZRŘ připouští možnost aplikace výhrady ordre public také čl.V(2)(b) NY úmluvy. Ačkoli ani jedno z těchto ustanovení nedefinuje její rozsah, z odborné literatury vyplývá, že se výhrada ordre public chápe především jako výhrada týkající se účinků nálezů. V případě uznávání cizího nálezu se tedy jedná o aplikaci ordre public ve smyslu práva procesního.(29) Mezinárodní praxe považuje za odporující ordre public takový nález, který ukládá plnění, které je v rozporu s kogentním právem místa výkonu.(30) Aplikace této výhrady však vyžaduje restriktivní přístup, přičemž prostor pro výhradu se zmenšuje úměrně s intenzitou vztahu k tuzemsku.(31) Výhradu veřejného pořádku lze aplikovat také v případě, kdy v řízení, ve kterém byl nález vydán, došlo k porušení základních procesních principů tuzemského práva.(32) Takovými zásadami jsou zejména rovnost stran, právo na spravedlivý proces a dále pokud účastník nebyl řádně vyrozuměn o rozhodci či konání řízení nebo straně nebyla poskytnuta možnost uplatnit své požadavky. Podle některých autorů(33) lze aplikovat výhradu veřejného pořádku také z důvodu v §31(f): „[…]rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému[…].“ Uplatnění tohoto důvodu je však považováno za hraničící s možností její aplikace.(34) V případě existence důvodu zrušení tuzemského nálezu podle §31(g) nelze výhradu použít.(35) 2) Úprava mezinárodními smlouvami Důvody pro odepření uznání a výkonu stanovené NY úmluvou lze rozdělit do dvou skupin – ty, které orgán zkoumá pouze na návrh a ty, ke kterým přihlíží ex offo.(36) Podle čl.V(1) „uznání a výkon nálezu mohou(37) být odepřeny

na žádost strany[…]jestliže prokáže, že: a. strany rozhodčí smlouvy byly podle zákona, který se na ně vztahuje, nezpůsobilé k jednání nebo že zmíněná dohoda není platná podle práva, jemuž strany tuto dohodu podrobily, nebo, v nedostatku odkazu v tomto směru, podle práva země, kde nález byl vydán; nebo b. strana, proti níž je nález uplatňován, nebyla řádně vyrozuměna o ustanovení rozhodce nebo o rozhodčím řízení nebo nemohla z jakýchkoliv jiných důvodů uplatnit své požadavky; nebo c. nález se týká sporu, pro který nebyla uzavřena rozhodčí smlouva nebo který není v mezích rozhodčí doložky, nebo že nález obsahuje rozhodnutí přesahující dosah úmluvy o rozhodci nebo rozhodčí doložky; mohou-li však být části rozhodčího nálezu ve věcech podrobených rozhodčímu řízení odděleny od části nálezu jednajících o věcech, které mu nejsou podrobeny, ta část nálezu, která obsahuje rozhodnutí o věcech podrobených rozhodčímu řízení, může být uznána a vykonána; nebo d. složení rozhodčího soudu nebo rozhodčí řízení nebylo v souladu s ujednáním stran, nebo nebylo-li takového ujednání, že nebylo v souladu se zákony země, kde se rozhodčí řízení konalo; nebo e. nález se dosud nestal pro strany závazným nebo byl zrušen, nebo že jeho výkon byl odložen příslušným orgánem země, v níž nebo podle jejíhož právního řádu byl vydán.“ Kromě těchto důvodů, které musí prokázat strana, lze uznání a výkon odepřít, jestliže exekuční orgán ex offo zjistí, že spor nemůže být předmětem rozhodčího řízení podle práva této země, nebo uznání či výkon nálezu by byl v rozporu s veřejným pořádkem. Problematická je dispozitivní úprava čl.V(1)(e),(38) která neukládá povinnost odmítnout zrušený nález. Na jejím základě některé zahraniční soudy(39) nařídily výkon, ačkoli byl nález zrušen ve státě původu. V důsledku toho dochází k situaci, kdy na základě té samé úmluvy je v jednom státě výkon odepřen z důvodu zrušení nálezu, zatímco ve státě druhém vykonán být může. Pokud po zrušení nálezu stále může jedna ze stran požádat o jeho výkon, jde o vážné oslabení právní jistoty a legitimních očekávání. Ustanovení ZRŘ týkající se odepření uznání a výkonu cizího nálezu jsou podobné těm, které obsahuje NY úmluva - rozdíl je především v dispozitivní úpravě NY úmluvy. Podle čl.IX Evropské úmluvy „zrušení rozhodčího nálezu,[…]v některém smluvním státě nezakládá důvod k odmítnutí uznání nebo vykonatelnosti v jiném smluvním státě[…]” ledaže by došlo ke zrušení ve státě původu nálezu, a to pro některý z důvodů v úmluvě stanovených. Také mezinárodní praxe v obchodní arbitráži také svědčí o tom, že se uznávají nálezy zrušené v zemi vydání.(40) Odepření cizího nálezu nemá dopad na jeho platnost či vykonatelnost. Věřitel, který se uznání domáhá, tak může požádat o jeho výkon v jiném státě, kde budou např. jiné podmínky pro aplikaci výhrady veřejného pořádku. VII. Zrušení nálezu Ačkoli se není možné proti rozhodčímu nálezu odvolat, lze podat návrh na jeho zrušení k obecnému soudu. Účelem institutu zrušení nálezu

je umožnit přezkoumání splnění základních podmínek pro řízení před rozhodci, a to v jiném řízení, než v řízení vykonávacím, Předmětem zrušení může být nález vydaný podle §32, §27 nebo podle §24(2) ZRŘ. Může se jednat jak o nález konečný, kterým se rozhoduje o všech nárocích, stejně tak o nález částečný. Mezitímní nález však zrušit nelze.(41) Přestože ZRŘ výslovně neupravuje možnost, resp. Nemožnost, zrušení cizího nálezu, v odborné literatuře převládá názor, že z důvodu teritoriálního omezení jurisdikce státu takový postup možný není,(42) jelikož by šlo o zásah do suverenity jiného státu.(43) Návrh na zrušení lze tedy podat pouze ve státě jeho vydání. Podle ZRŘ mohou české soudy rušit nálezy výlučně na návrh jedné ze stran, podání jinými osobami než účastníky ZRŘ vylučuje. Předpokladem pro zrušení nálezu je existence důvodů, které kogentně stanoví §31 ZRŘ: „soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a. byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu; b. rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje; c. ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem; d. rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců; e. straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat; f. rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému; g. se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.“ Důvod ad a) se týká případu, kdy smlouva je sice platná, ale předmět sporu není arbitrovatelný, tzn. že jej nelze rozhodnout před rozhodci. Arbitrabilita je nezbytným předpokladem pro přípustnost rozhodování v rozhodčím řízení, přičemž u sporů s mezinárodním prvkem se posuzuje podle lex fori. Uplatnění tohoto důvodu je plně v dispozici stran. Na rozdíl od německého práva se tedy neposuzuje ex offo.(44) Naproti tomu právo francouzské tento důvod pro zrušení nálezu výslovně neupravuje, proto by nearbitrovatelnost sporu bylo možné podřadit pod neplatnost smlouvy podle Nouveau code de procédure civile. Ad b) se vztahuje na případy neplatnosti rozhodčí smlouvy z jiného důvodu. Lze sem podřadit také případ, kdy smlouva nevznikla vůbec, resp. se jedná o akt nicotný, uplynula doba, na kterou byla rozhodčí smlouva uzavřena nebo smlouva nepřešla na právního nástupce strany. Návrh na zrušení opírající se o tento důvod však bude zamítnut, jestliže nebyl uplatněn nejpozději, než se začalo jednat ve věci samé. To by znamenalo, že by strana musela vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodce v prvním procesním úkonu, tj. v samostatném podání nebo v žalobní odpovědi. Jak německé, tak francouzské právo shodně upravují tento důvod, který je výlučně v dispozici stran. Pokud by rozhodce byl v průběhu rozhodčího

Domov řízení např. jmenován soudcem nebo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, byl by založen důvod pro zrušení nálezu s ohledem na §31(c). Nezpůsobilost rozhodce se tedy týká se jakékoli nezpůsobilosti. Stejně jako ad b) i zde platí podmínka uplatnění při prvním procesním úkonu. Německá stejně jako francouzská úprava činí rozdíl mezi samostatnými rozhodci a senátem, zatímco ZRŘ se zmiňuje o senátu pouze v některých ustanoveních. Ve sledovaných cizích státech se tedy tento důvod týká nesprávného obsazení senátu. Strany sporu mohou samy určit, zda jejich spor bude rozhodovat jeden nebo více rozhodců. Pouze v případě, kdy rozhoduje vícečlenný senát, přichází v úvahu použití §31(d), který je některými autory považován za nadbytečný.(45) V německé ani ve francouzské úpravě se neobjevuje. Na základě ustanovení ad e) musí být straně sporu poskytnuta možnost věc projednat před rozhodci, má právo se vyjadřovat, navrhovat důkazy. Omluví-li se účastník a požádá o odročení, nesmí se jednání konat bez jeho účasti. Jedná se o základní procesní práva, která nelze porušovat. Jestliže se však strany dohodly, že řízení bude vedeno písemně nebo on-line, důvod pro zrušení ad e) bude vyloučen, kdyby straně, i přes její žádost, nebylo umožněno věc projednat před rozhodci osobně. V takovém případě by tedy nebyl založen důvod pro zrušení nálezu, ačkoli by došlo k porušení kogentního ustanovení ZRŘ.(46) Ustanovení ad f) může být velice problematické ve sporech s mezinárodním prvkem. Soud bude totiž muset zohlednit fakt, že takové plnění může být přípustné v zemi, kde dojde k výkonu nálezu. Jedná se spíše o důvod pro odepření uznání nebo výkonu nálezu, popř. jeho zastavení.(47) Jako důvod pro zrušení nálezu je však naprosto nevhodný.(48) Sporné ustanovení §31(g) ZRŘ upravuje možnost zrušení nálezu z důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat obnovu řízení. Ve srovnání s mnoha zahraničními úpravami se jedná o výjimku, a někteří autoři dokonce hovoří o „nekoncepčním excesu“.(49) Přestože se zde odkazuje na důvody v OSŘ, řízení se povede podle ZRŘ.(50) Návrh na zrušení nálezu musí být podán ve lhůtě tří měsíců od doručení straně, která se zrušení domáhá. V odborné literatuře se vyskytuje názor, že tato lhůta se týká toliko důvodů a) - f).(51) Z toho vyplývá, že lhůta by neplatila v případě, kdy lze žádat obnovu řízení, a použily by se lhůty stanovené OSŘ. Ačkoli nemá podání návrhu na zrušení suspenzívní účinek, soud může na žádost povinného vykonatelnost odložit, jestliže by neprodleným výkonem hrozila závažná újma. Zruší-li soud nález pro neplatnost rozhodčí smlouvy nebo nearbitrovatelnost sporu, může pokračovat v jednání ve věci samé, přičemž žádný právní předpis soudu nebrání, aby při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného v rámci rozhodčího řízení. Zruší-li soud nález z jiného důvodu, zůstává rozhodčí smlouva v platnosti. Rozhodci, kteří vydali zrušený nález, jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Přestože ZRŘ výslovně neřeší otázku týkající se rozhodného práva procesního, z pohledu českého mezinárodního práva soukromého se bude řídit ustanoveními

legis fori.(52) Jestliže strany měly v době uzavření rozhodčí smlouvy své sídlo či pobyt v různých smluvních státech, přichází v úvahu aplikace Evropské úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži. V takovém případě bude možné použít také důvody pro zrušení dle čl.IX: a. strany byly nezpůsobilé k jednání nebo smlouva není platná; b. strana, která žádá zrušení, nebyla řádně vyrozuměna o ustanovení rozhodce nebo o rozhodčím řízení nebo nemohla z jiných důvodů se v řízení vyjádřit; c. nález se týká sporu, na který se nevztahuje rozhodčí smlouva, nebo nález obsahuje rozhodnutí přesahující dosah rozhodčí smlouvy; mohou-li však být ustanovení rozhodčího nálezu odděleny od ustanovení o věcech, které mu nejsou podrobeny, první z nich mohou zůstat nedotčeny; nebo d. složení rozhodčího soudu nebo rozhodčí řízení nebylo v souladu s ujednáním stran, nebo nebylo-li takového ujednání, nebylo v souladu s čl.IV této úmluvy. Pro případ kolize se závazky NY úmluvy stanoví Evropská úmluva, že ve vztazích mezi smluvními státy, omezuje odstavec 1 čl.IX použití čl.V(1)(e) NY úmluvy pouze na zrušovací důvody, které tento odstavec výslovně uvádí. Na rozdíl od ZRŘ neukládá Evropská úmluva žádné lhůty ani postup. Bude se tedy postupovat podle procesních pravidel státu, ve kterém bude návrh na zrušení podán. VIII. Zahraniční úprava institutu zrušení nálezu Belgické právo vůbec soudům neumožňuje, aby rozhodovaly o zrušení nálezu, který byl v Belgii vydán, pokud tam žádný z účastníků nemá bydliště (sídlo). Neexistence institutu zrušení nálezu je zajímavá pro stranu, která dosáhne kýženého rozhodnutí, jelikož umožňuje dosáhnout jeho výkonu bez průtahů. Na druhou stranu představuje vysoké riziko pro závažná pochybení v průběhu řízení a svévoli rozhodců, jejíž náprava již není možná.(53) Na rozdíl od české právní úpravy, slovenský zákon o rozhodcovskom konaní (dále jen „ZRK“) v §34 stanoví, že nález musí obsahovat poučení o možnosti podat k obecnímu soudu žalobu na zrušení nálezu. Podle §40 se účastník může domáhat zrušení nálezu, který byl vydán na území Slovenska, např. jestliže jeden z účastníků popírá platnost rozhodčí smlouvy; účastník, který musí být zastoupen zákonným zástupcem, nebyl takto zastoupen anebo jménem účastníka vystupovala osoba, která k tomu nebyla zmocněna a její úkony nebyly ani dostatečně schváleny; byla porušena zásada rovnosti účastníků; nález byl ovlivněn trestným činem rozhodce, účastníků řízení nebo znalce, za který byl pravomocně odsouzen. Ve srovnání s českými zákony je slovenská úprava podmínek pro zrušení nálezu detailnější, např. úprava zrušení nálezu z důvodu ovlivnění nálezu trestným činem je velice důležitá, protože spor je v rozhodčím řízení projednáván mimo kontrolu státní moci, resp. stát kontroluje pouze na návrh ex post. Slovenský zákon dále stanoví, že v případě podání žaloby na zrušení nálezu, nenabývá napadený nález právní moci, dokud o žalobě pravomocně nerozhodne soud,(54) což je další rozdíl oproti ZRŘ. ZRK navíc stanoví, že

13

pokud je podání žaloby na zrušení založeno na důvodech pro obnovu řízení, musí být žaloba podána do 30 dnů ode dne, kdy se účastník o takových důvodech dozvěděl, ale nejpozději do tří let ode dne doručení nálezu.(55) Strany však mohou ve smlouvě vyloučit obnovu řízení jako důvod pro zrušení nálezu.(56) V porovnání se slovenskou lze tedy konstatovat, že české právo poskytuje slabší ochranu stran. Čl.1484 francouzského Code de procédure civile umožňuje zrušení nálezu soudem, jestliže např.: 1) rozhodce rozhodl bez rozhodčí smlouvy, nebo pokud je smlouva neplatná či vypršela její platnost; 2) rozhodce rozhodl, aniž by se přizpůsobil úkolu, který mu byl svěřen 3) byl porušen princip kontradiktornosti řízení 4) jsou dány důvody neplatnosti nálezu pro nedodržení podstatných náležitostí (např. chybí datum či podpisy všech rozhodců) 5) rozhodce porušil pravidla veřejného pořádku Francouzská právní úprava je obdobná té české, ovšem chybí zde např. odsouzení k nemožnému plnění. Rozdíl je také ve lhůtě, která je podle čl.1486 pouze jeden měsíc. Švédský Lag om skiljeförfarande stanoví v §34 např. tyto důvody pro zrušení nálezu, na základě žádosti jedné ze stran: a) rozhodci rozhodli po lhůtě, na které se strany dohodly nebo jinak překročili své pravomoci b) řízení se konalo ve Švédsku neoprávněně c) rozhodce nebyl oprávněn rozhodovat d) během řízení nastala bez zavinění některé strany jiná skutečnost, která pravděpodobně ovlivnila jeho výsledek. Stejně jako v ČR, také švédské nálezy mohou být zrušeny, je-li žádost podána ve lhůtě tři měsíce od doručení. IX. Úvahy de lege ferenda Ačkoli §25 ZRŘ stanoví povinnost odůvodnit nález, ledaže by se strany dohodly, že odůvodnění není třeba, zákon neukládá sankce v případě absence odůvodnění. V praxi to znamená, že dotčená strana nemůže podat návrh na zrušení neodůvodněného nebo nedostatečně odůvodněného nálezu i přesto, že jde o rozpor se zákonem. Autorka se domnívá, že zjevně chybný nález je nejen ten, který je v rozporu s platným právem, ale také ten, který je v rozporu s veřejným pořádkem státu, ve kterém byl vydán, ačkoli neodporuje českému pořádku. České zákony neposkytují ochranu proti takovýmto nálezům, a proto i takto zjevně chybná rozhodnutí lze na území ČR vykonat. Úprava, která umožňuje vykonat nález, který není v souladu s právem státu svého původu, porušuje princip právní jistoty stran, které se nemohou dovolat ustanovení, které by bylo základem pro odepření výkonu takto chybného nálezu. Stejně jako česká, tak ani vybraná zahraniční právní úprava nezahrnuje neodůvodnění nálezu a porušení platného práva jako důvod pro zrušení nálezu. S ohledem na výše zmíněné se autorka domnívá, že by neodůvodněné rozhodčí nálezy a nálezu, které je v rozporu s hmotným právem měly být zákonným důvodem pro zrušení tuzemského nálezu nebo důvodem pro odmítnutí uznání

14

Domov

a výkonu zahraničního nálezu. V odborné literatuře se objevují názory, že se měly rozlišovat důvody pro zrušení nálezu použitelné ex offo a důvody v dispozici stran.(57) Autorka s tímto názorem souhlasí zejména proto, že rozhodčí řízení je stále častěji využíváno pro rozhodování spotřebitelských sporů, ve kterých je spotřebitel ve slabší pozici, jehož ochrana by byla takovým rozlišením zvýšena. K posílení právní jistoty stran sporu s mezinárodním prvkem by došlo, pokud by byla odstraněna možnost zrušení nálezu z důvodu nemožného nebo nedovoleného plnění. S ohledem na vykonatelnost chybných nálezů lze říci, že vykonatelnost by de lege ferenda neměla nastupovat dříve, než uplyne lhůta pro podání návrhu na zrušení. V důsledku toho může dojít ke zneužití rozhodování a zvůli soukromých rozhodců, což má za následek porušení principu právní jistoty. V současné době neexistuje zákon, který by žalovanému bránil podat návrh na zahájení rozhodčího řízení, existuje-li platná rozhodčí smlouva. Může tedy nastat situace, kdy je podána žaloba k soudu, bez ohledu na existenci rozhodčí smlouvy. Uplyne-li marně lhůta pro uplatnění námitky nepříslušnosti soudu,(58) soud bude pokračovat v řízení a případné pozdější námitce nepřihlíží. Pokud by rozhodčí řízení v téže věci bylo zahájeno dříve než řízení soudní, nastala by překážka litispendence, jejímž důsledkem by bylo přerušení soudního řízení do doby, než bude rozhodci vydáno rozhodnutí o pravomoci nebo ve věci samé. Z toho vyplývá, že lze v téže věci podat návrh na zahájení rozhodčího řízení, ačkoli již probíhá řízení soudní. Je až s podivem, že tato situace, nemá za následek překážku litispendence. Může tedy dojít k existenci dvou vykonatelných rozhodnutí v téže věci. Bude tedy záviset na státu, kde výkon probíhá, jak se k tomu postaví. S ohledem na politiku Evropské unie v oblasti ochrany spotřebitele lze očekávat větší zásahy ze strany státu, aby např. nedocházelo k dohodám ve formě adhezních smluv v neprospěch spotřebitele, které by byly v rozporu s dobrými mravy.(59) X. Závěr Autorka se přiklání k jurisdikční povaze rozhodčího nálezu, jelikož pravomoc vydávat závazný nález je rozhodcům svěřena svrchovanou mocí státu. Právní úprava rozhodčího řízení a uznávání nálezů je jedna z nejvíce unifikovaných oblastí práva. Přesto se úpravy v jednotlivých státech liší. Stále tedy zůstávají nepřeklenutá „bílá místa“ způsobující oslabení právní jistoty, jako je např. různé pojetí výhrady veřejného pořádku či možnosti vykonat zrušený nález. České právo nedostatečně řeší některé situace, které v praxi nastávají. Jedná se zejména o neodůvodnění rozhodčího nálezu nebo jeho rozpor s platným právem. Vzhledem k tomu, že tyto vady nezakládají důvod pro zrušení nálezu, není dotčeným stranám zaručena náležitá ochrana. Otázka rozhodčích nálezů je nejen velice zajímavá, ale také důležitá, zvláště v dnešní

době globalizace a stále vyššího počtu vztahů s mezinárodním prvkem. I přes nedostatky právní úpravy zůstává rozhodčí řízení velice výhodným způsobem řešení sporů. Poznámky k textu: 1 Zákon č.216/1994 Sb. 2 S výjimkou sporů z výkonu rozhodnutí či insolvence. 3 Slovník českého práva, II. díl, Linde, Praha, 2002, s.1257. 4 Růžička, K.: Rozhodčí řízení před rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 2005, s.138. 5 O možném zavedení dvouinstančního řízení se stále více diskutuje, např. výroční konference IBA v Praze 2005. 6 Růžička, K.: „K otázce právní povahy rozhodčího řízení“, (5) Bulletin advokacie, 2003, s.36. 7 Ibid, s.37. 8 Usnesení ÚS sp.zn. IV.ÚS 174/02. 9 Růžička, K.: „K otázce právní povahy rozhodčího řízení“, (5) Bulletin advokacie, 2003, s.37. 10 Srov. ibid, s.39. 11 Ibid, s.43. 12 Čl.36 LZPS přiznává osobám právo obrátit se na soud, je možné se domáhat práva také u jiného orgánu. Podle §2(1) ZRŘ mohou tímto jiným orgánem být rozhodci. 13 Pecha, R.: „K právní povaze rozhodčích nálezů“, (5) Bulletin advokacie, 2003, s.42. 14 Donucení povinného ke splnění povinností, které mu byly uloženy a které nesplnil dobrovolně ve stanovené lhůtě. 15 Hendrych, D.: Právnický slovník, C.H.Beck, Praha, 2003, s.1086. 16 Rozehnalová, N., Gonsorčíková, M.: Vybrané problémy mezinárodního práva soukromého a procesního – řešení sporů, Masarykova Univerzita, Brno, 2004, s.75. 17 Kučera, Z., Mezinárodní právo soukromé, Doplněk, Brno, 2004, s.430. 18 Ibid, s. 431. 19 ZRŘ, §38. 20 Čl.10 Ústavy ČR. 21 Ženevský protokol o doložkách o rozsudím, Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků. 22 Nejde o dispozitivní úpravu, zvýraznění přidáno. 23 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis pro právní vědu a praxi, s.351. 24 Ibid. 25 Zentes Buch der Zivilprozessordnung, §1061. 26 Bělohlávek, A. J.: „Výhrada veřejného pořádku hmotněprávního a procesního ve vztazích s mezinárodním prvkem“, (11) Právník, 2006, s.1284. 27 Ibid, s.1268. 28 Ibid. 29 Ibid. 30 Bělohlávek, A.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, C.H.Beck, Praha, 2004, s.295. 31 Bělohlávek, A. J.: „Výhrada veřejného pořádku hmotněprávního a procesního ve vztazích s mezinárodním prvkem“, (11) Právník, 2006, s.1284. 32 Ibid, s.1285. 33 Ibid, s.1287.

34 Ibid, s.1268. 35 Ibid, s.1288. 36 Rozehnalová, N., Gonsorčíková, M.: Vybrané problémy mezinárodního práva soukromého a procesního – řešení sporů, Masarykova Univerzita, Brno, 2004, s.75. 37 Jde o dispozitivní úpravu, zvýraznění přidáno. 38 Srov. Dobiáš, P.: „Uznání a výkon rozhodčích nálezů zrušených ve státě původu podle relevantní judikatury zahraničních obecných soudů“, Právník (3), 2007, s.325. 39 Cour de Cassation: Pabalk v Norsolor, 1984. 40 Bělohlávek, A.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, C.H.Beck, Praha, 2004, s.234. 41 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis pro právní vědu a praxi, s.357. 42 Ibid, s.352. 43 Ibid, s.352. 44 Zentes Buch der Zivilprozessordnung, §1059(2)(a). 45 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis pro právní vědu a praxi, s.357. 46 Bělohlávek, A.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, C.H.Beck, Praha, 2004, s.234. 47 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis pro právní vědu a praxi, s.358. 48 Bělohlávek, A.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, C.H.Beck, Praha, 2004, s.234. 49 Bělohlávek, A. J.: „Výhrada veřejného pořádku hmotněprávního a procesního ve vztazích s mezinárodním prvkem“, (11) Právník, 2006, s.1288. 50 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis pro právní vědu a praxi, s.357. 51 Ibid, s.356. 52 Ibid. 53 Ibid, s.352. 54 ZRK, §42(2). 55 ZRK, §41. 56 ZRK, §42. 57 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis pro právní vědu a praxi, s.358. 58 OSŘ, §106. 59 Např. smlouva o úvěru společnosti Finpomoc, podle které všechny spory budou rozhodovány s konečnou platností jedním rozhodcem jmenovaným 1. Moravskou rozhodcovskou společností, je, podle autorky, v rozporu s dobrými mravy z důvodu nemožnosti ochrany spotřebitele ze strany státu. Daniela Ratajová, 4. ročník PF UK

Domov

15

Právní klinika – aneb proč zrovna ÁPéKá? Kliniku jsem absolvovala dvakrát. Ne že by to dvakrát šlo, stačí jen v polovině nepolevit, znovu si ji vybrat za nepovinný předmět a nezapomenout, že velice příjemnou činností získáte pět kreditů. Kdo říká, že je to málo? Blázen! O co vlastně jde? Právnická fakulta v Olomouci v rámci svých mnoha činností a projektů zřídila jako první ve střední Evropě právní kliniky. Jedná se o interaktivní zapojení studentů do právních problematik dílčích odvětví. Ačkoli jsou věty formulovány zbytečně složitě, jejich obsahem zůstává zábavná činnost směřovaná k tématu, jež Vás zajímá.

včetně zapojení veřejnosti do procesů, jež by mohly nějakým způsobem životní prostředí ovlivnit. Stát pak nese největší odpovědnost a záruku za prosazování ochrany příznivého životního prostředí.

Na počátku byla tma. Respektive ve čtvrtém ročníku jsem měla dojem, že není na škodu přestat se toulat jen po večírcích, popř. se zahrabávat systematicky do učení, které za Vás stejně nikdo neudělá a do něhož se kolikrát musíte i nutit. Chtělo to zpestření. Ne že by fakulta neoplývala pestrostí tváří, naopak, každý den bylo na co koukat, ale v člověku dřímá jakási touha po seberealizaci a v určitém momentě přijme nabídky, jež se mu zdarma nabízejí. Bonbónkem je fakt, že absolvování kliniky začíná být ve studiu na právnických fakultách trendem. Univerzita Karlova byla tentokrát až druhou institucí poskytující právní kliniky svým studentům. Brněnští žáci zatím mohou jen mlsně pomlaskávat, také to dělají, když poslouchají vyprávění našich klinických absolventů. Právnická fakulta v Olomouci se stala v tomto oboru vůdcem.

Řešení případů: dostanete se do role advokátního koncipienta, přijímáte lidi z ulice s jejich právními problémy, vyhledáváte možná řešení a jejich alternativy, pracujete s rozličnými typy osob, přičemž vy jste hlavou a motorem daného případu. Naučíte se ovládat své jednání, budujete si svou profesionální tvář a neztrácíte hlavu.

Konkrétní náplň administrativně-právní kliniky je zahrnut v mém následujícím výčtu:

nenásilnou uvolněnou formou a šíříte tak ekologické myšlenky. Prima je i hra, protože přenáší informace jednodušším způsobem a umožňuje lepší zapamatování. Shrnutí: zkušenost perfektní, kdo může, ať jí využije, kdo nemůže, nechť jen tiše závidí!:) Sandra Götzingerová, 5.ročník PF UP Olomouc

Předmětných zájmových okruhů nyní PF UPOL zprostředkuje spousta, rozjela snad již 6 klinik – například lidskoprávní klinika, právní klinika uprchlického a cizineckého práva, administrativně právní klinika... Já zasvětila svůj zájem právě té poslední jmenované. Nelitovala jsem a předpokládám, že tak nikdy neudělám. Klinika mě posunula o kus dál. Dneska vidím právo barvitě. Figurují v něm lidé, které právo trápí a neví si s ním rady. V některých situacích jsme i jako studenti schopni pomoci lidem, především lidem z ulice. Není už tento fakt sám o sobě mrkví, na něž nalákáte osla, čímž nenarážím na ničí animální sklony. Na jedné straně zde leží kvalifikovaná právní rada, naštěstí kontrolovaná supervizorem, na druhé straně postačí Váš interest člověka vyslechnout a jeho problémem se zabývat. Kliniky v sobě nesou lidskou tvář. Buď člověk jen kouká do popsaných papírů, nebo se je snaží pochopit. Zkusit si tu druhou možnost Vám klinika dá. A já jsem jejím důkazem. Administrativně právní klinika je podstíněna ekologickým tónem. Nemusíte se přivazovat k Temelínu nebo plavat na zimním jarmarku v kádi demonstrujíce utrpení kapra, abyste v sobě i v ostatních podpořili ekologické cítění. Ekologie se dá razit právní cestou. Jelikož žijeme v právním státě, ke směrování chování lidí potřebujete právní normu uzákoňující ekologická pravidla, jež by byli ostatní povinni ctít a dodržovat. A to buď v obecném pojetí, jako právní principy a zásady, nebo jako konkrétní práva a povinnosti při výrobě, při vypouštění zplodin, produkci různorodých znečištění nebo při zacházení s živými tvory zařazené do složkových zákonů na ochranu životního prostředí, tj. například do vodního zákona, zákona o ovzduší, zákona na ochranu zvířat proti týrání, zákona o odpadech a jejich ekologické likvidaci, o obalové politice,

Kafe se smetánkou

Práce se státní správou – administrativní část, která nepředstavuje papírování, ale seznámení se správními orgány v ČR, jejich posloupnost, provázanost a odpovědnost, vnímáte úředníky opět jako pracující lidi, ať již pořádné či nepořádné. Běda jim, když nesdílí Váš názor.:) Návštěva nevládních organizací – Duha, Veronika, EPS jsou jen některé z neziskových subjektů, jež přináší pohled z druhé strany nezávislých zanícenců o životní prostředí, doprovázíte je v jejich ekologické aktivitě z bezprostřední blízkosti – batikované oblečení, přírodní materiály, kompost v rohu místnosti, žížaly se derou ven, publikace o BIO, Fair Trade, GMO, výrobky nesoucí takovou nálepku (ne GMO, ale GMO free) apod. Státní správa totiž nemusí vždy fungovat podle vašich představ a příkladně nevládní ekologické organizace její činnost kontrolují právě zapojováním se do správních procesů o zastavování zelených ploch – územní plánování, likvidaci skládek, výstavbě nových továren i spaloven. Informační projekty s prezentací – v této části máte možnost výběru vlastního tématu, o němž vytvoříte informační projekt pro veřejnost. Pro Vás to znamená zabrousit do zajímavých oblastí, soustředit co největší množství informací, seznámit se s odborníky v daném tématu a kreativně tyto poznatky zprostředkovat veřejnosti. Můžu přiznat, že jsme se u toho hodně nasmáli, umělecky se vybouřili a aspoň chvilku věřili tomu, že všechno funguje, jak má. Naším tématem byl trojboj BIO - FAIR-TRADE – GMO, co byste volili vy? Možné absolvování exkurz – sama jsem se zúčastnila výletu po ekofarmách, navštívili jsme 3 ekozemědělce v oblasti 50 km od Olomouce, chovatele slepic, koní, krav, pekaře, kteří nám vysvětlovali podstatu své práce a snažení, zjišťujete kolik práce, úsilí, boje a finančních prostředků ekologicky motivovaná činnost na začátku stojí, která po delším čase opravdu vyplatí. Street law projekt – korunovace půlroční práce, kdy své pocity a znalosti můžete předat žákům na středních školách, přičemž se nepotýkáte se zbožně naslouchajícími školáky, ale s osmnáctiletými pokřikujícími výrostky. Tentokrát si vyzkoušíte něco vytvořit - a to prezentaci vlastního mluveného slova, přednášíte, ale zároveň se pokoušíte děcka zapojit, podáváte jim učení

Sekce Seminars & conferences letos rozšířila své aktivity o nový projekt – Kafe se smetánkou. Jedná se o nezávaznou diskuzi studentů s profesory při kávě (se smetanou, jak jinak…) a sušenkách. První ze série akcí se uskutečnila 1. 4. 2008 v příjemné atmosféře kanceláře ELSA Praha. Svou přítomností nás poctili doktor Wintr z katedry teorie práva a doktor Antoš z katedry ústavního práva, se kterými jsme si popovídali o jejich studentských časech, ale také i o těch pozdějších - učitelských. Díky velkému úspěchu jsme se rozhodli v našem projektu pokračovat, a to rovnou v antickém Římě. Tentokrát nám dělaly společnost další dvě šarmantní osobnosti naší fakulty, profesor Skřejpek s docentem Bělovským, kteří si s námi dali kafe 14. 4. 2008. A kdo přijde příště? Nechte se překvapit… Ľudmila Miškaňová, 1. ročník PF UK

16

Domov Klamání spotřebitele náhražkami sýrů

Pracovníci krajských hygienických stanic zaměřili kontrolní činnost na používání náhražek sýrů při výrobě pokrmů v zařízeních poskytujících stravovací služby. Národní právní předpis definuje sýr jako mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka působením syřidla nebo jiných vhodných koagulačních činidel, prokysáním a oddělením podílu syrovátky. Sýr tedy nesmí obsahovat látky přidané za účelem částečného nebo úplného nahrazení některé jeho mléčné složky, např. rostlinným tukem. Nejčastěji z ekonomických důvodů je v některých výrobcích v různé míře nahrazena mléčná složka, obvykle tuk, rostlinnou alternativou.

Legislativa toto umožňuje, ale takový výrobek již nelze označit jako sýr a je nabízen např. pod názvem „potravinářský výrobek“. Existují alternativy s rostlinnou složkou pro mozarellu, eidam, tavené sýry apod., které často svým názvem, grafikou obalu i tvarem připomínají původní výrobky. Spotřebitel by tedy měl věnovat pozornost údajům na obale, aby měl informaci o tom, co ve skutečnosti nakupuje. Používání analogů sýrů není zakázáno ani ve společném stravování. Podstatné je, aby zákazník byl o použití těchto surovin informován a nebyl uváděn v omyl. Záměnu sýra deklarovaného na jídelním lístku nebo v nabídce pokrmů (např. pizza s mozarellou, smažený sýr, špagety se sýrem) za jiný druh potraviny bez vědomí spotřebitele lze označit jako porušení evropského potravinového práva, jehož cílem je, mimo jiné, zabránit podvodným nebo klamavým praktikám, falšování potravin a jakýmkoliv jiným praktikám, které mohou uvádět spotřebitele v omyl. Také zákon o ochraně spotřebitele zakazuje klamání spotřebitele, zejména uvádění nepravdivých, nedoložených, neúplných, nepřesných, nejasných, dvojsmyslných nebo přehnaných údajů anebo zamlčování údajů o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek.

Jak ukázaly výsledky kontrol, používání analogů (tj. náhražek) sýrů, ať záměrné nebo nevědomé, při přípravě pokrmů v zařízeních poskytujících stravovací služby není výjimečná záležitost. Hygienici prověřili celkem 262 provozoven z toho ve 47 případech, tj. 18%, bylo zjištěno klamání spotřebitele ve smyslu použití nedeklarované sýrové náhražky. Uložené sankce dosáhly celkové výše 45.500 Kč. Podobně zaměřené kontroly budou podle Ministerstva pokračovat. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, http://www. mzcr.cz Michaela Humlová, PF UK

Bilateral Study Visits: Uppsala - Praha Mezi jedny z nejzajímavější akcí pořádaných skupinami ELSA patří bezpochyby tzv. Bilateral Study Visits (BSV) – dvoustranné (někdy též vícestranné) výměnné pobyty členů ELSA, kdy místní skupina zorganizuje na principu reciprocity návštěvu pro studenty z jiného státu, spojenou s programem zaměřeným na seznámení zahraničních členů s právní kulturou státu hostující skupiny. Tento rok uspořádala ELSA Praha takovouto bilaterální výměnu se skupinou ELSA Uppsala. V první části přijela delegace švédských studentů do Prahy. Připravena pro ně byla prohlídka českého Parlamentu, návštěva advokátní kanceláře Allen & Overy spojená s přednáškou o českém právním systému, či diskuze s profesorem Tomáškem o evropském právu. Součástí BSV je kromě akademické části také kulturní program, zaměřený na seznámení se s

památkami a českou historií. Švédští studenti tak měli v průběhu čtyř dnů možnost poznat, krom jiného, historické centrum Prahy a Pražský hrad, navštívit muzeum Plzeňského pivovaru či shlédnout operu Rusalka. Druhou část BSV pak tvořila návštěva členů ELSA Praha v Uppsale. Zde jsme se setkali s profesorem místní právnické fakulty, který nám představil některé zvláštnosti švédského právního systému. Následovala diskuze s právními poradci švédské vlády o státních regulacích trhu a vztahu švédského a komunitárního práva. Jeden den byl určen k návštěvě Stockholmu a kromě prohlídky historického centra jsme absolvovali exkurzi do švédského parlamentu. Zde nám švédští studenti domluvili setkání se poslancem, který přiblížil politickou situaci v zemi a nastínil nutnost plánovaných reforem sociálního systému. Bilateral Study Visits představují jedinečnou možnost poznat cizí stát z poněkud netradičního pohledu - průvodcem není nikdo jiný, než místní studenti práva. Během několika dní máte možnost poznat nejen kulturní prostředí a památky, ale především odlišnou právní kulturu a její instituce. Nepochybným přínosem je také možnost potkat zahraniční studenty práva a diskutovat s nimi nejen aktuální právní problémy v evropském kontextu, ale také odlišné přístupy k právnickému vzdělávání. Horses

Svět

17

Interview s francouzským „právníkem“ Během února dorazilo pár desítek nových „Erasmáků“. Někteří „staří Erasmáci“ tady však tráví již druhý semestr. Jedním z těchto vytrvalců je i Habenn Bereket – usměvavý student práv z Francie - který je neustále obklopen spoustou přátel a který nikdy nechybí na žádné párty! V Olomouci už je jako doma a rozhodně si to tady užívá. What was the biggest problem for you when you arrived in the Czech Republic? Co pro tebe představovalo největší problém, když jsi přijel do ČR? The biggest issue for us, as French who don’t understand a word of Czech, was to talk with the ladies at the reception desk in Neredin! Otherwise, we met new people quickly thanks to the orientation week and we really liked Olomouc so we didn´t have many problems when we first arrived! Největším problémem asi pro nás všechny jakožto Francouze, kteří nerozumějí ani slovo česky, bylo dorozumět se recepčními na Neředíně (pozn. red.studentské koleje ). Na druhou stranu jsme potkali spoustu nových lidí díky Orientačnímu týdnu a také se nám v Olomouci líbilo, takže jsme vlastně při příjezdu moc problémů neměli. Why do you study in the Czech Republic ? Proč studuješ právě v ČR? I really wanted to study abroad. My school offered different destinations: For those who wanted to study in English there was Leicester (England), Edinburgh (Scotland) and Olomouc. I figured out that as we live in France, we can easily go to the UK, whereas it was a unique opportunity to discover a country that I might have not seen my whole life if I was not an Erasmus student there. Moreover, I talked to friends of mine who had been here a couple of years ago, and they had told me only good stuff about Olomouc. Opravdu jsem chtěl studovat v zahraničí. Má škola nabízela několik možností: Leicester (Anglie), Edinburgh (Skotsko) a Olomouc pro ty z nás, kteří chtějí studovat v angličtině. Uvědomil jsem si, že když žiji ve Francii, je pro mě jednoduché přijet do UK, zatímco na druhé straně se přede mnou objevila jedinečná příležitost jet do země, kterou možná neuvidím po celý svůj život, když tam nepojedu jako Erasmus student. Navíc jsem mluvil s několika svými přáteli, kteří tu byli před několika lety a o Olomouci jsem slyšel jen dobré. How do Czechs appear to you? Do you consider them friendly or indifferent? Jak na tebe působí Češi? Jsou přátelští nebo spíš lhostejní?

law in France? Are there any special enrollment exams? Do a lot of French students want to study law like here in the Czech Republic? Je obtížné se ve Francii dostat na práva? Máte nějaké speciální přijímací zkoušky? Chce ve Francii také hodně studentů studovat práva jako v ČR? In France, once you graduated from High School, you can go to any university, no matter what your specialisation was. So you don’t have to take any special enrollment exams. There are quite a lot of students who are attracted by studying law. We don‘t have any law studies at High School so you basically don‘t know what to expect. What we do know before starting is that it‘s pretty hard, especially the first two years, and that if you succeed you can get a good job! Ve Francii jakmile odmaturuješ, můžeš studovat Basic information: Jméno/name and surname: Habenn Bereket Věk/age: 22 Země/country: France Obor/field of study: Law Domovská univerzita/home university: Paris, France Typ pobytu/type of stay: Erasmus Zájmy/hobbies: In Olomouc: drinking beer, parties, hanging out with my friends, football In Paris: drinking beer, parties, hanging out with my friends, basketball, theatre, movies

jakoukoliv univerzitu, nezáleží na tom, jaká byla tvá specializace. Takže vlastně žádné přijímací zkoušky dělat nemusíš. Ve Francii je celkem dost studentů, kteří se zajímají o studium práva. Na střední škole se s právem vůbec nesetkáš, takže v podstatě nevíš, co můžeš očekávat. Co však před tím než začneme, víme, je to, že studium práv je velmi náročné (hlavně první dva roky), ale když uspěješ, najdeš si dobrou práci. What subjects are you studying in the Czech Republic? Which of them do like the most and why? Jaké předměty studuješ v České republice? Které z nich tě oslovily nejvíc a proč?

Češi jsou velmi zdvořilí. Myslím, že jsme pro ně zajímaví zejména proto, že mluvíme cizím jazykem. Mladí lidé jsou velmi přátelští, zatímco starší lidé jsou často lhostejní a ne moc přátelští.

First semester: Criminal law, Environmental law, Constitutionnal law, Financial and tax law, Legal theory. Second semester: Administrative law, International criminal law, Commercial law, Business law, family law and Banking law. I don‘t want to offend any teacher, so I might better say I loved all of them!! Seriously, last semester, I really liked Constitutional law (we were debating a lot, so we could discuss very interesting topics and it makes the lesson vivid), Environmental law (it was a new subject for me and it was quite interesting).

Is it difficult to get accepted to some faculty of

Zimní semestr: Trestní právo, Právo životního

I think that Czech people are very respectful. They are curious about us because we speak another language.Youngsters are very friendly whereas older people are indifferent and not very kind sometimes.

prostředí, Ústavní právo, Finanční právo a Teorii práva. V tomto semestru : Správní právo, Mezinárodní právo trestní, Obchodní právo, Rodinné právo, Bankovnictví. Nechci urazit nikoho ze svých učitelů, takže bych měl raději říct, že se mi líbily úplně všechny předměty. Nejvíc mě ale zaujalo Ústavní právo (hodně jsme diskutovali o zajímavých tématech, což oživovalo hodinu) a pak také Právo životního prostředí (byl to pro mě úplně nový předmět a byl celkem zajímavý). How do you usually spend your free time in Olomouc? Jak obvykle trávíš svůj volny čas v Olomouci? Most of the time I spend with my Erasmus friends. I‘m lucky that I met many nice people from all over Europe - guys and girls I can talk to, laugh with and sometimes also argue with. So we drink beer together, go to parties together and have fun on the ESN events. Většinu času trávím se svými přáteli z Erasmu. Měl jsme opravdu štěstí, protože jsem potkal spoustu chytrých a úžasných lidí z celé Evropy. Chodíme spolu na pivo, na večírky a akce pořádané ESN UP Olomouc. What cities have you visited in the Czech Republic? Jaká města jsi v ČR už stihl navštívit? Not many in the Czech Republic - just Praha a couple of times and Ostrava (only Stodolni street to tell the truth!). Navštívil jsem jen Prahu a několikrát Ostravu ( ale jen Stodolní, abych byl upřímný). Do you like Czech food? Is there anything in particular you find really delicious? Chutná ti české jídlo? Je zde něco, co ti opravdu moc chutná? Well, I’m willing to discover a lot of new stuff but food is something I‘m very conservative about! I tried Goulash but I didn‘t like it. But hey, if you consider beer as food then that is my favourite Czech meal. Nebráním se ochutnávání neznámého jídla, ale i přesto jsem v jídle tak trochu konzervativní. Jednou jsem zkusil Guláš a moc mi nechutnal. Ale počkej, jestli za jídlo považuješ pivo, pak je to mé oblíbené jídlo!! Habenn Bereket, PFUP

18

Svět Keď sa celá ELSA stretne...

280 delegátov z viac než 32 krajín sveta, 7 dní workshopov, tréningov, rokovaní, ale aj neviazanej zábavy, 18 mesačná príprava a rozpočet približne 120 000 EUR, to sú základné čísla LIII. International Council Meeting v Lisabone. Počas prvého týždňa v apríli sa v Lisabone uskutočnilo 53. (ICM) samozrejme s hojnou delegáciou ELSA Česká republika. ICMká sa konajú dvakrát ročne a dalo by sa povedať, že sú vrcholným podujatím ELSA, keďže sa ich zúčastňujú zástupcovia väčšiny národných skupín, ktoré tvoria ELSA International. Úlohou tohto podujatia je jednak zhodnotiť činnosť ELSA vo všetkých krajinách, inšpirovať sa od zahraničných kolegov a utužiť vzťahy v rámci celej siete ELSA, ktorú tvoria lokálne skupiny na 200 fakultách v 35ich krajinách Európy. Formálne stránky ICM a čo tam ten týždeň oficiálne robíme? Po formálnej stránke sú počas ICM tri plenárne snemy : úvodný, priebežný a záverečný, ktorý je zo všetkých troch najdôležitejší, pretože sa na ňom hlasuje o návrhoch a o novej výkonnej rade ELSA International. Každá národná skupina (čiže krajina) má k dispozícii tri hlasy pokiaľ splní všetky formálne náležitosti. V pracovných skupinách má každá národná skupina jeden hlas a tieto pracovné skupiny v priebehu celého týždňa pripravujú, menia a najmä odporúčajú prijať či odmietnuť daný návrh na záverečnom plenárnom sneme. Neoddeliteľnou súčasťou programu sú aj tréningy (vo vyjednávaní, získavaní zdrojov, riadenia ľudských zdrojov), či už vo vnútri jednotlivých pracovných skupín alebo spoločné pre viacero sekcií.

Neformálne stránky ICM a čo tam tých 7 nocí robíme? Po neformálnej stránke sú počas ICM každú noc párty a po nich vždy nasledujú roomparties (medzi najpopulárnejšie patrí Slavic roomparty, organizovaná slovanskými národmi, Nordic roomparty, organizovaná severanmi a podobne). Niektoré párty majú aj svoju vlastnú tému, na tomto ICM to bolo napríklad Beaches and Bitches (tento názov vznikol potom ako na predchádzajúcom ICM v Taliansku reprezentant Portugalska propagoval ich podujatie a mimo iné oznámil „...and there are many beautiful bitches...“ bola to len chyba výslovnosti beaches ale od toho momentu sa o inom nerozprávalo). Ďalším „kultúrnym“ podujatím bol Gala Ball, na ktorom mohli dámy ukázať posledné trendy večerných šiat a páni oprášili obleky a niektorí aj smokingy. Veľmi populárnou je tiež ELSA Vision Contest, kde sa počas jednej párty národné skupiny prezentujú tancom, spevom alebo nejakou scénkou. Tento rok víťazstvo patrilo ELSA Rumunsko, ktorá to poňala najserióznejšie

a priniesla si kroje a ľudovú hudbu. Dopady ICM na jednotlivé lokálne skupiny, respektíve aby ste si nemysleli, že sa vás to netýka! V priebehu tohto a minulého roka ELSA International zhodnotila, že spolupráca v rámci siete, to znamená medzi národnými skupinami a medzi lokálnymi skupinami, je veľmi slabá a treba ju prehĺbiť. V januári na International Presidents Meeting v Ohride, Macedónsku začali práce na dokumente, ktorý stanovuje ciele, ktoré by mali byť dosiahnuté v roku 2013 (áno aj ELSA má svoju prvú päťročnicu), a ktorých úlohou je práve utužiť medzinárodný charakter a spoluprácu celej ELSA Network. Tento dokument, pozmenený, bol prijatý v Lisabone a medzi kľúčové body patrí napríklad, že každá lokálna skupina by mala zorganizovať jednu Bilateral Study Visit ročne. BSV je vzájomná výmena dvoch lokálnych skupín ELSA, kedy najprv 10 až 15 študentov z jednej navštívi druhú a potom naopak. Ďalšou zmenou je, že každá lokálna skupina by mala okrem BSV urobiť jedno medzinárodné podujatie. V praxi to znamená, že v najbližšom období by sa na každej fakulte mala objaviť či už medzinárodná konferencia, alebo aj menšie projekty na ktorých bude spolupracovať

jedna skupina z Poľska, jedna z Nemecka, jedna z Rakúska a jedna z Českej republiky a spoločne usporiadajú moot court (simulovaný súdny spor) na nejakú tému ktorá je im všetkým blízka. Týmto spôsobom by sa malo prekonať lokálne zmýšľanie a ELSA by sa mala viac zamerať

na medzinárodnú kooperáciu kvôli ktorej bola v roku 1981 založená. Ako vravieval môj telocvikár, „pár teplých slov na záver“ Moje prvé ICM ma naozaj oslovilo. Za najväčší prínos považujem, že som stretol a spoznal mladých ľudí z toľkých krajín, ktorí majú spoločný záujem a spoločné ciele. Je to úžasná príležitosť vypočuť si odlišné názory na veľmi podobné témy, keďže ELSA vo všetkých krajinách a na všetkých fakultách čelí rovnakým nástrahám a výzvam ako ELSA v Brne, Olomouci, Plzni či Prahe. ICM ma v mnohých smeroch inšpirovalo a motivovalo, pretože ako zástupca lokálnej skupiny som sa mohol zúčastniť niečoho veľkého a touto cestou by som chcel poďakovať ELSA Česká republika zato, že mi poskytla možnosť vycestovať na toto medzinárodné podujatie prvej triedy. Jakub Čech, PF UK

Názory

19

Erasmus má neprůhledná pravidla aneb Proč (ne)uspějete zrovna vy?

Je to taková sázka do loterie. Vyplníte haldu papírů, trochu potrénujete cizí řeč a nervózně vezmete za kliku. Za dveřmi už čeká tříčlenná komise, která rozhodne, jestli smíte rok studovat na zahraniční univerzitě, nebo zůstanete doma a pojede někdo jiný. Na to přesvědčit ji máte tak tři až pět minut. A pak konec, na řadu jde další… Přijímačky na Erasma zkoušejí každý rok stovky studentů PF UK. Dostat se na rok „za kopečky“ je velmi cenný řádek do životopisu a navíc zážitek, na který většina erasmáků do smrti nezapomene. Na příbězích několika z nich vidíme, že by celému procesu slušela daleko větší průhlednost a hlavně jasná pravidla. Zjistit, proč v konkurzu skončíte na desátém, a ne třeba na šedesátém místě, je totiž pro normálního studenta skoro nadlidský úkol. Vašek (všechna jména jsou na žádost studentů změněna) se na konkurz připravoval několik týdnů. Platil si hodiny konverzace s anglickým lektorem a četl anglické právnické knihy, aby pohovor zvládl co nejlépe. Před komisí šlo všechno hladce a Vašek dobře odpověděl i doplňující odbornou otázku z mezinárodního práva. „Mám hodně dobrej pocit,“ volal hned domů. Výsledek? Umístil se až ve čtvrté desítce a dostal úplně jinou univerzitu, než o kterou žádal.

konec. Ale nedivila bych se, kdyby mě kvůli té chybějící literatuře vyřadili,“ líčila zážitky s komisí. Petru vyhlásili jako jednoho z nejlepších studentů a čekal ji rok na prestižní západoevropské univerzitě. Podobné zážitky nejsou mezi studenty nijak neobvyklé. Není proto divu, že konkurz na Erasmus má spíše pověst „sportky“, než seriózní zkoušky, která rozhodne o celém roce lidského života. Je opravdu nutné, aby mělo tolik studentů pražských práv pocit ukřivděnosti (je přitom úplně jedno, zda oprávněný, nebo nikoli)? Největším problémem je podivná neprůhlednost rozhodování komise. Zahraniční oddělení nezveřejňuje žádný seznam kritérií, podle kterých je student hodnocen, neexistuje ani žádný bodový systém. Prostě jen jednoho krásného dne najdete na internetu výsledky konkurzu, kde jsou u jmen studentů jen pořadová čísla a hotovo. Napsal jsem špatně motivační dopis, nebo jsem pohořel kvůli podprůměrnému prospěchu? ptají se ti, co skončili v Erasmu pod čarou. Zapůsobil víc můj slovní projev, nebo pěkné doporučení, které mi napsal jeden z profesorů? není pro změnu jasné studentům, kteří vyhráli a příští rok zažijí studia mimo republiku. Doporučení za nic

„Nadala jsem jim ani povinné údaje“ Když potom potkal kamarádku Petru, nestačil se divit. „Ty jo, já se vůbec nepřipravovala. Dokonce jsem do přihlášky nenapsala ani přečtenou anglickou literaturu, která je povinná,“ ušklíbla se studentka, která absolvovala ten samý konkurz. „Skoro jsem si ani nestihla sednout a už byl

Některé zážitky tuhle nejistotu ještě posilují. Nejeden student vypráví o tom, že když před ním členové komise otevřeli složku s jeho papíry, byl si skoro jistý, že ji viděli poprvé. „Proč jsem se namáhal s motivačním dopisem? Ptali se mě na otázky, na které v dopise odpovídám. Je jasné, že ho vůbec nečetli,“ myslí si například

Adam. Sporná je i relevance další povinné součásti přihlášky na Erasma: doporučující dopis některého z univerzitních kantorů. Nejméně jeden z profesorů na naší fakultě rozdává doporučující dopisy, aniž by studenty-žadatele kdy viděl. „Napište si doporučení sami a pan profesor vám ho podepíše,“ slyší studenti hodně absurdní větu od sekretářky jedné z kateder. Po fakultě kolují pověsti o tom, že velkou výhodou v přijímacím pohovoru je aktivní účast v některém z fakultních studentských spolků (ELSA, Všehrd, Common Law Society). Zjistit, že to jsou jen řeči, je snadné. Stačí vzít do ruky seznam členů těchto spolků a porovnat ho s výsledky konkurzů. Letos se například do anglické oblasti hlásilo celkem sedm členů ELSA. Uspěli jenom dva z nich. Co je tedy špatně? Zahraniční oddělení by mělo stanovit jasná pravidla, za co a jakým způsobem jsou studenti u konkurzu hodnoceni. Individuální ohodnocení každého studenta musí být povinnou součástí výsledkové listiny. Když jdete na zkoušku, také dopředu víte, z kterých odpovědí se skládá vaše výsledná známka, popř. kolik bodů za tu kterou část zkoušky dostanete. Program Erasmus je natolik zásadní krok v životě každého studenta, že by si stejně jasná pravidla bezesporu zasloužil. Ani profesoři si přeci nepřejí, aby mohli být osočováni z toho, že v neprůhledném systému někomu nefér nadržují a jiného potápějí… student 4. ročníku PF UK TaS

Jak pánská WC reprezentují právnickou fakultu? Na několika dveřích pánských toalet Právnické fakulty UK v Praze se množí často hanlivé nápisy a kresby, a to od přízemí až po třetí patro. Vzhledem k četné návštěvnosti budovy je možná vhodné zamyslet se nad tím, jak jsou tyto prostory reprezentativní. Je zřejmé, že právnická fakulta musí realizovat daleko větší investice v rámci renovace prostor celé budovy a že za výše uvedený vandalismus nenese přímou zodpovědnost. Podal jsem žádost na odstranění výše zmíněných nápisů. Z podatelny právnické fakulty jsem byl odkázán do kanceláře tajemníka fakulty. Na mou žádost z října loňského roku jsem neobdržel odpověď. Domnívám se, že relativně malou investicí by se dosáhlo většího efektu formou kultivovanějšího prostředí. Otázkou zůstává, jak častou „recidivu“ lze v tomto případě očekávat…? Pavel Janský

20

Názory

Nesnesitelná lehkost nezávislosti akademické půdy PF UK Fungování vysokých škol v České republice se řídí zákonem o vysokých školách. Podle §1 tohoto zákona jsou vysoké školy nejvyšším článkem vzdělávací soustavy, jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Na základě tohoto zákona vysoké školy mimo jiné uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání. Dále hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní.

Podle §2 odst.10 tohoto zákona je na vysokých školách nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí. Preambule Statutu UK se odvolává na univerzitu jakožto společenství, ve kterém jsou zachovávány principy akademických svobod jako nutný základ existence akademické obce a její činnosti vědecké i učitelské. Principy akademického života také deklaruje Magna Charta Universitatum, dokument evropských univerzit, který byl podepsán 18. září 1988 na univerzitě v Boloni. Tento dokument uvádí následující základní univerzitní principy: a) univerzita je autonomní institucí, která vytváří, prověřuje, zhodnocuje a chrání kulturu prostřednictvím výzkumu a vzdělávání; výzkum i vzdělávání musí být morálně a intelektuálně nezávislé na politické moci a ekonomickém vlivu,

b) vzdělávání a výzkum jsou na univerzitě vzájemně neoddělitelně propojeny, aby jejich vykonávání odpovídalo současnému stavu vědeckého poznání a potřebám společnosti, c) svoboda výzkumu a výuky patří k fundamentálním principům univerzitního života a politická moc je povinna tento základní požadavek plně respektovat; prosta jakékoli intolerance a připravena k dialogu, je univerzita ideálním prostorem pro učitele, sdělující nabyté poznání všem, kteří o ně projeví zájem a pro studenty, kteří jsou připraveni tyto znalosti přijímat, d) univerzita je rovněž pečovatelkou o evropské humanistické tradice; bez omezení zeměpisnými, nebo politickými hranicemi usiluje o poznání pravdy a o vytváření podmínek pro vzájemné poznávání a ovlivňování kultur. Posuďte sami, zda agitační nástěnka u Katedry ústavního práva je v souladu s principem nezávislosti akademické půdy. Be

Olomoucký majáles 2008 Květen není jen oslavou lásky, ale také studentských radostí, nejrůznějšího veselí a Majáles je snad nejlepší způsob, jak si užít všechno na jednom místě. V Olomouci se staly studentské oslavy již tradicí, hýřící spontánností, uvolněností a nechybí jim ani kapka recese. Ty letošní se budou konat od 28.4. dubna do 6. května 2008 a budou - stejně jako v loňském roce - úplně zadarmo ! Oslavy budou probíhat ve více paralelních programech, pořádaných jako akce nekomerčního charakteru. Stávající program se povedlo sestavit pořádajícímu spolku Studentské unii UPOL o.s. ve spolupráci s ostatními studentskými organizacemi, spolky, divadly a kluby fungujícími při Universitě Palackého v Olomouci a především za nemalé podpory sponzorů, reklamních a

mediálních partnerů, Statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. Hlavním dnem majálesových oslav bude úterý 6.května, které bude ukončením předcházejícího týdne plného studentských aktivit a dovedností. Příznivci majálesu se mohou těšit na vystoupení hudebních skupin Atomic Hot Rod a Mekyband na Horním náměstí mezi 12 a 16 hodinou, kde je mimo hudební produkce čeká každoroční průvod majálesových masek a alegorických vozů jehož trasa povede z Tereziánské Zbrojnice na Horní náměstí. Ten bude pro letos situován do určitých žánrových a tématických skupin. V cílovém místě bude zvolen král majálesu, jako nejlepší maska z vybrané nejlepší majálesové družiny. Ten převezme kralování pro další „majálesový rok“ od krále stávajícího, kterým je stále ještě

STAG (studentský informační systém). Poté se okolo 16 hod. program přesune na Lazeckou dráhu za baseballovým hřištěm, kde bude k dispozici kompletně připravený areál na travnaté ploše vybavený pódiem a velkokapacitními párty stany, který propůjčí organizátor Beerfestu v Olomouci. Zde se představí hudební skupiny Bowave, Airfair a celý program završí skupina Mig 21. Všichni jsou srdečně zváni využít možnost bezplatných vstupů na bohatý program majálesového veselí – více na www.ceskymajales.cz. Michaela Janebová, Studentská unie UPOL, o.s.

Advokátní kanceláře

21

Kines case study challenge ELSA Praha a advokátní kancelář /kines/, specializující se na oblast technologií, médií a telekomunikace, představily zajímavý projekt, díky němuž mohou studenti obohatit své praktické zkušenosti s právem. „Case study challenge“ je simulace jednání s klientem. Byli jsme rozděleni do dvou skupin, kdy každý tým představoval fiktivní advokátní kancelář. Poté, co nám „klient“ v angličtině prezentoval své požadavky (v tomto případě šlo vstup zahraniční společnosti na český trh – distribuce fiktivního mp4 produktu), obě „advokátní kanceláře“ měly cca dvě a půl hodiny na zpracování případu: trénink týmové práce, zohlednění všech požadavků a dotazů klienta, řešení nových a nových souvisejících problémů i časový tlak – zkrátka vše, co k práci advokáta patří. Všichni z /kines/ byli velmi vstřícní a neustále poblíž, připraveni zodpovídat naše otázky. Na závěr obě skupiny prezentovaly výsledek své práce „klientovi“ s cílem přesvědčit ho, že právě jejich právní služby jsou ty nejlepší! Síly byly velmi vyrovnané, ale lepší tým byl nakonec vybrán a odměněn (Apple iPod-shuffle pro každého člena vítězného týmu). V příjemném prostředí kanceláře jsme pak ještě přes hodinu diskutovali další detaily případu i nejrůznější postřehy ze studentského a pracovního života. Za ELSA Praha ještě zbývá dodat, že doufáme v úspěšné vytvoření tradice a že Vás na podzim budeme moci pozvat na další „case study challenge“! Simona Adamčová

V Praze proběhl mezinárodní debatní turnaj Allen & Overy Praha již sedmým rokem hostila prestižní mezinárodní debatní turnaj s názvem Allen & Overy Prague Debate Tournament 2008. Na tomto turnaji se střetli debatéři z řad vysokoškolských studentů, a to z 11 Evropských zemí. Debatní turnaj proběhl během prvního dubnového víkendu (4. – 6. dubna) v prostorách právnické fakulty Univerzity Karlovy. Letošního ročníku se účastnili například finalista Mistrovství světa v debatování 2007 a nejlepší řečník Mistrovství Evropy 2006 Will Jones, student oxfordské univerzity, nebo Leela Koening držitelka titulu nejlepšího řečníka Mistrovství Evropy 2007. Mezinárodního turnaje, jehož oficiálním jazykem je angličtina, se kromě řečníků z 11 zemí světa zúčastnili i jedni z nejlepších evropských rozhodčích. Hlavním rozhodčím byl Jens Fischer, který měl stejnou funkci i na Mistrovství Evropy v debatování v roce 2006. Jens studoval právo a politologii na Berlínské univerzitě a v současnosti pracuje v konzultantské spolčenosti. „Tento turnaj pořádá náš debatní klub již sedmý rok, ale poprvé se nám stalo, že během prvních 14 dnů registrace na turnaj byla kapacita turnaje plně obsazena. Letos se bude turnaje účastnit celkem 40 dvoučlenných týmů, což je téměř dvojnásobný počet než v letech předešlých,“ uvedl Branislav Fečko, hlavní organizátor a místopředseda Debatního klubu studentů a přátel Univerzity Karlovy. „Letošní zájem nás velice těší a můžeme z něj vyčíst i rostoucí prestiž našeho turnaje.“

V pěti základních kolech, která probíhala během pátku a soboty, bylo vybráno 8 semifinálových týmů, které se v sobotu v podvečer utkaly o postup do finále. Finálová debata se uskutečnila v neděli 6. 4. 2008 v prostorách refektáře Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí. Kromě soutěže týmů probíhalo i hodnocení individuálních mluvčích. V průběhu závěrečné ceremonie bylo vyhlášeno 10 nejlepších individuálních řečníků turnaje, z nichž nejlepším byl Will Jones, ale i celkový vítěz sedmého Allen & Overy debatního turnaje v České republice, a to tým Anarchy in Drenthe - Will Jones a Leela Koenig.

Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která pro pořádání turnaje poskytla prostory. „Právnická fakulta podporuje aktivity Debatního klubu studentů a přátel Univerzity Karlovy dlouhodobě, o čemž svědčí i to, že se i sedmý ročník koná v prostorách naší fakulty,“ uvedl profesor JUDr. Aleš Gerloch, CSc. děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a dodal: „Debatování podporujeme, protože u studentů rozvíjí schopnost kritického myšlení, dobré a pohotové reakce i logickou argumentaci. Tyto schopnosti by si neměli rozvíjet všichni vysokoškoláci, kteří chtějí být připraveni na reálný život, zvláště pak studenti práv, kteří se bez těchto schopností ve svém dalším životě rozhodně neobejdou.“ Hana Andrášová, DKUK

Turnaj již tradičně pořádal Debatní klub studentů a přátel Univerzity Karlovy za finanční podpory právnické kanceláře Allen & Overy a podpory

22

Legislativa DEN S INSOLVENČNÍM ZÁKONEM

Návštěva Poradny při finanční tísni,o.p.s. Americká 22, Praha 2 a Krajského soudu v Praze, nám. Kinských 5, Praha 5.

Klienti se na poradnu nejčastěji s dotazy, které se týkají: a) oddlužení (klienti se dotazují, co oddlužení znamená, jak o oddlužení požádat, jaké podmínky musí splňovat a jak probíhá samotné oddlužení) b) exekuce (obrací se na nás klienti, vůči kterým probíhá exekuce, ptají se, co mohou udělat, aby na ně neměla exekuce takový dopad) c) nesplácení jejich závazků (klienti žádají o pomoc či radu, jak postupovat v případě jejich platební neschopnosti) d) konsolidace dluhů (nezanedbatelná část našich klientů se na nás obrací, zda je možné shrnout všechny své závazky do jednoho a splácet pouze jednu splátku, resp. vzít si úvěr, kterým by doplatili své stávající dluhy a splácet pouze jednu splátku; i když by to pro značnou část našich klientů bylo řešení, nemůžeme klienta odkazovat na konkrétního poskytovatele, můžeme pouze obecně sdělit, že tato možnost existuje a že ji nabízejí banky a různé úvěrové společnosti) Typický příběh klienta poradny Klient si vzal úvěr, jenž roky splácel bez potíží. Úvěr však zcela nedoplatil, neboť zbývající dluh ve výši něco málo stokorun považoval za nevýznamný. Na výzvy věřitele k doplacení úvěru proto nereagoval, doporučenou poštu nepřebíral, říkal si, že o nic nejde. Záhy však přišl rána v podobě exekučního příkazu na jeho majetek. Dluh ve výši stokorun narostl o náklady soudního vymáhání a náklady exekuce na částku 20 000 Kč. Klient zjistil, že mu exekutor obstavil mzdu a bankovní účet. Klient je tedy prakticky bez příjmu a najednou nemůže splácet ostatní úvěry, které doposud splácel řádně – hrozí, že

KS Ústí nad Labem

KS České Budějovice

KS Ostrava

KS Brno

celkem

V období od 2.1.2008 do 22.2.2008 se na poradnu obrátilo 326 klientů.

statistika k 25. 2. 2008

KS Hradec Králové

3) Pomoc finančně-analytická - nezávislý náhled na stav financí klienta; - nezávislé posouzení schopnosti klienta splácet dluhy; - nezávislé posouzení vhodnosti záměru klienta zadlužit se.

VÝSTUPY Z INSOLVENČNÍHO REJSTŘÍKU STATISTIKA – ODDLUŽENÍ KS Praha

2) Pomoc zprostředkovatelská - podpora klienta v jeho snaze řešit svou situaci v úzké spolupráci s věřitelem; - asistence při písemném styku klienta se soudy a soudními exekutory.

ODDLUŽENÍ – OTÁZKY A ODPOVĚDI

cení závazků. Naplňuje-li dlužník-nepodnikatel podmínky úpadku nebo hrozícího úpadku a je schopen svým věřitelům jednorázově nebo ve splátkách po dobu 5 let uhradit alespoň 30 % jejich pohledávek, může svoji situaci řešit oddlužením. Možnost oddlužit se poskytuje dlužníkovi druhou šanci tak, že po uhrazení 30 % závazků (příp. méně, pokud věřitelé souhlasí) je dlužník os-

KS Plzeň

1) Pomoc právní - objasnění právních souvislostí situace, v níž se klient Poradny nachází; - asistence při písemném styku se soudy, soudními exekutory; - konzultace vhodnosti oddlužení dle insolvenčního zákona; - asistence při kompletaci formuláře na oddlužení a související dokumentace; - nejedná se o poskytování advokátních služeb.

i tito věřitelé od úvěrových smluv odstoupí a budou požadovat okamžité doplacení úvěru, popř. jejich doplacení budou vymáhat soudně a exekučně. Klient se tak díky jednomu nedoplacenému úvěru ocitl v situaci, kdy mu hrozí několikanásobná exekuce majetku ze strany všech jeho věřitelů.

MS Praha

Základní formy pomoci

zahájených ins. řízení

80

34

26

62

114

42

149

107

614

návrhy na oddlužení

20

24

7

48

82

27

102

39

349

povolená oddlužení

5

4

1

5

21

0

13

2

51

rozhodnutí o úpadku

6

1

7

26

0

19

2

61

odmítnuté ins. návrhy

20

2

8

12

18

12

44

37

153

zamítnuté ins. návrhy

2

0

0

0

0

0

1

2

5

prohlášené konkursy

1

0

0

5

7

0

5

0

18

počet přihlášených pohledávek

19

13

4

16

36

9

34

18

149

1) Kdy a proč by se měl dlužník - nepodnikatel rozhodnout pro oddlužení? Institut oddlužení je určen pro dlužníky-nepodnikatele, přičemž typickým dlužníkem, pro něhož je oddlužení určeno, je dlužník-spotřebitel. Jedná se o dlužníka, jehož spotřební výdaje a příjmy nejsou vyrovnané a který není schopen splácet své závazky přijaté za účelem pořízení zejména spotřebního zboží, ale i nemovitého majetku, dovolené, telefonu, televize atd. V případě, že dlužník-nepodnikatel není schopen své závazky splácet a nerozhodne se včas pro oddlužení, mohou věřitelé vymáhat své pohledávky způsoby, jejichž důsledky pro dlužníka budou často velice dramatické.

Dlužníkovi může být exekuován veškerý jeho majetek nad rámec věcí, které nezbytně potřebuje k uspokojování potřeb svých a své rodiny. Exekucí může být postižen i byt příp. dům dlužníka, a to bez náhrady! Exekucí mohou být dále postiženy veškeré příjmy (včetně např. důchodu nebo stipendia) dlužníka po odečtení základní stanovené částky. Výsledkem pak může být dlužník bez majetku „odsouzený“ k celoživotnímu splá-

vobozen od placení zbytku závazků. Nesmí se však jednat o nepoctivého dlužníka. 2) Jakým způsobem může dlužník-nepodnikatel podat návrh na povolení oddlužení? Návrh na povolení oddlužení může podat každý dlužník-nepodnikatel, který je v úpadku nebo v úpadku hrozícím a zároveň je schopen svým věřitelům splatit jednorázově (zpeněžením svého majetku) nebo ve splátkách (srážkami ze mzdy) alespoň 30 % jejich pohledávek. Návrh na povolení oddlužení musí podat dlužník spolu s insolvenčním návrhem nebo, podal-li insolvenční návrh věřitel, do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi. Insolvenční návrh i návrh na oddlužení je nutné podat na předepsaném formuláři. 3) Jakým způsobem lze provést oddlužení? Oddlužení lze provést buď zpeněžením majetkové podstaty a tedy jednorázovým vyrovnáním s věřiteli, nebo plněním splátkového kalendáře z příjmů dlužníka po dobu 5 let. Za dlužníka se mohou zavázat při povolení oddlužení třetí osoby jako spoludlužníci nebo ručitelé. O způsobu oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé, nedohodnou-li se, rozhoduje soud. Zajištění věřitelé nejsou oddlužením dotčeni, tedy se budou uspokojovat z majetku, kterým byly jejich pohledávky zajištěny (zástava apod.). 4) Rozhoduje se i v oddlužení o úpadku? Vzhledem k tomu, že podmínkou pro schválení oddlužení je naplnění podmínek úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka, vydá soud, jsou-li tyto podmínky splněny, před rozhodnutím o pov-

Legislativa olení oddlužení nebo současně s ním rozhodnutí o úpadku. V tomto rozhodnutí kromě jiného soud ustanoví insolvenčního správce. 5) Kdo je insolvenční správce a jaká je jeho role při oddlužení? Insolvenční správce je kvalifikovaná osoba ustanovená insolvenčním soudem do své funkce nejpozději v rozhodnutí o úpadku. V procesu oddlužení insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu (v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) nebo dohlíží na plnění splátkového kalendáře dlužníkem (v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře). 6) Jak probíhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty? V případě zpeněžení majetkové podstaty dojde k prodeji veškerého majetku dlužníka, který nezbytně nepotřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny (např. kromě oděvů, zdravotních potřeb, hotovosti do 1.000,- Kč atd.). Dlužníkův majetek kromě běžných movitých a nemovitých věcí je i např. účet stavebního spoření, účet investičního pojištění, podílový list, akcie, podíl ve společnosti či družstvu atd. Část závazků dlužníka může hradit spoludlužník. 7) Jak probíhá oddlužení plněním splátkového kalendáře? V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře hradí dlužník věřiteli po dobu 5 let měsíčně ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky. Dlužník po dobu plnění oddlužení sám disponuje se svými příjmy, se kterými však musí naložit pouze způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení, tzn. že je v určené výši musí vydat dobrovolně svým věřitelům. Dlužníkův majetek tedy nebude postižen, dlužník však musí po dobu 5 let vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a usilovat o maximální uspokojení věřitelů. 8) Co se stane, pokud dlužník nebude plnit schválené oddlužení? Insolvenční soud může zrušit již schválené oddlužení, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti schváleného způsobu oddlužení nebo jestliže se ukáže, že podstatnou část svých závazků nebude schopen splnit. Důvodem pro zrušení oddlužení může být i to, že dlužník po schválení oddlužení zaviní vznik dalších závazků, které nehradí. V případě zrušení schváleného oddlužení dojde k prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. 9) Jak dlužník dosáhne osvobození od zbytku dluhů? Pokud dlužník řádně a včas splní podmínky schváleného oddlužení, osvobodí ho soud na základě jeho návrhu od zůstatku nesplacených závazků, které byly přihlášeny do oddlužení, ale také od závazků, které do oddlužení přihlášeny nebyly, přestože přihlášeny být mohly. Toto zproštění se však netýká „nových“ závazků dlužníka vzniklých po schválení oddlužení. Osvobození od placení závazků však může soud dlužníkovi odejmout v případě, že do 3 let od přiznání osvobození

vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka nebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům. ČASTÁ POCHYBENÍ PŘI INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

ZAHAJOVÁNÍ

1) Návrh, kterým se zahajuje insolvenční řízení (insolvenční návrh nebo návrh na povolení oddlužení spojený s insolvenčním návrhem) není opatřen úředně ověřeným podpisem nebo zaručeným elektronickým podpisem. V těchto případech není řízení vůbec zahájeno a informace o takových návrzích by neměly být zapsány do insolvenčního rejstříku. Pokud není návrh podepsán požadovaným způsobem, soud k němu nemůže přihlížet. 2) Návrh není zaslán věcně a místně příslušnému soudu. Řízení se zahajuje podáním insolvenčního návrhu (popř. návrhu na povolení oddlužení spojeného s insolvenčním návrhem) věcně příslušnému soudu, což je krajský soud. Návrh je třeba zaslat krajskému soudu, v jehož obvodě je tzv. obecný soud dlužníka (v zásadě jde o soud, v jehož obvodu má dlužník své

23

Častým opomenutím je rovněž nerespektování zákonného požadavku, aby předložené seznamy byly dlužníkem podepsány a aby v nich bylo výslovně uvedeno, že jsou správné a úplné. 5) Návrh na povolení oddlužení není podán na předepsaném formuláři. Insolvenční zákon předepisuje pro některá podání povinnou formulářovou formu, jedním z těchto obligatorně formulářových podání je i návrh na povolení oddlužení. Formulář návrhu na povolení oddlužení lze v elektronické podobě získat na adrese www.insolvencnizakon.cz nebo na www. justice.cz, popř. prostřednictvím insolvenčního rejstříku. 6) Z návrhu na povolení oddlužení není zřejmé, zda je podáván zároveň jako insolvenční návrh nebo zda je podáván po podání insolvenčního návrhu věřitele. Ve formuláři návrhu na povolení oddlužení je třeba vyznačit, zda jde zároveň o insolvenční návrh (kolonka 21 formuláře) nebo zda jde o návrh podávaný po podání insolvenčního návrhu věřitelem (kolonka 22). Pokud je návrh na povolení oddlužení podáván zároveň jako insolvenční návrh, je třeba nezapomenout uvést rozhodující skutečnosti osvědčující dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a návrh doložit potřebnými listinami. NEJVĚTŠÍ OMYLY DLUŽNÍKŮ – DLE PORADNY

bydliště nebo sídlo). Insolvenční řízení není nikdy vedeno u okresního soudu, rovněž tak není vedeno u ministerstva spravedlnosti. 3) Insolvenční návrh je nesrozumitelný nebo neurčitý do té míry, že pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. V návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Je proto například nepostačující pouhé obecné tvrzení, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopen plnit – návrh musí obsahovat konkrétní tvrzení odůvodňující závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku. Rozhodující skutečnosti dokládající dlužníkův úpadek (hrozící úpadek) je třeba vylíčit zcela jasně a konkrétně tak, aby si soud mohl udělat ucelenou představu o dlužníkově finanční situaci; zároveň je třeba návrh doložit listinami, které úpadek nebo hrozící úpadek dokládají. 4) K dlužnickému insolvenčnímu návrhu nebo k návrhu na povolení oddlužení nejsou připojeny povinné přílohy nebo jsou tyto přílohy neúplné. Tak například v seznamu závazků nejsou označeni věřitelé dlužníka, kteří jsou osobami dlužníkovi blízkými, nebo v seznamu majetku, který je přikládán k návrhu na povolení oddlužení, nejsou obsaženy údaje o pořizovací ceně majetku nebo znalecké ocenění obvyklé ceny nemovitostí, nebo k návrhu na povolení oddlužení není přiložen výpis z rejstříku trestů.

Největším omylem klientů Poradny je, když si myslí, že proces oddlužení je jednoduchou formalitou. V zásadě lze shrnout, že většina klientů poradny je přesvědčena, že: a) postačuje pouze vyplnit příslušný formulář a odeslat jej na soud, přičemž soud následně oddlužení automaticky povolí. Dlužníci mají zcela nedostačující povědomí o tom, jaké podmínky musí splňovat, jak mají vyplnit návrh k soudu, jaké mají k návrhu přiložit dokumenty, aby řízení o oddlužení proběhlo úspěšně. b) nemusejí mít ucelený přehled o svých dluzích. Netuší, že základním předpokladem pro podání návrhu na oddlužení je, aby měl dlužník o svých závazcích přesný přehled. c) insolvenční řízení je zdarma. Zcela neznámá je pro ně skutečnost, že soud může (a z praxe vyplývá, že tak činí) požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy, která může dosáhnout výše až 50 000,- Kč. Tuto skutečnost se dlužník dozvídá až od Poradny a zásadním způsobem ovlivňuje jeho rozhodnutí o oddlužení požádat či nikoli. Zpracoval David Petr, PF UK, zdroj: www.justice.cz

Časopis PrímaLEX vychází na akademické půdě Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vydává jej asociace studentů práva ELSA Česká republika, Nám. Curieových 7, 116 40 Praha 1, kancelář č. 32, IČ: 00553751, DIČ: CZ005537, e-mail: [email protected], web: www.elsa.cz, tel.: 221 005 240, registrace Ministerstva kultury ČR č. 8151 ISSN 1212-494X, sazba a tisk Tiskárna Ing. Fabián v Praze, náklad 2.500 výtisků.