Daně z daní uvalených na cigarety v zemích Evropské unie. Petr David 1

Daně z daní uvalených na cigarety v zemích Evropské unie Petr David 1 Abstrakt V zemích Evropské unie je daň uvalovaná na cigarety konstruována jako akcíz složený z části daně ad valorem a z části daně specifické. Pokud odhlédneme od samotné výše zatížení akcízem, pak se nesmyslným jeví především postup stanovení daně z přidané hodnoty z ceny cigaret včetně akcízu a stanovení části akcízu ad valorem z ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je zde tedy identifikován poměr části daně kalkulované z ceny samotného zboží, části daně kalkulované z již dříve uvalené daně, násobek ceny včetně daní vůči ceně bez daní a další relevantní charakteristiky. Na základě výše uvedeného a vyvozených adekvátních závěrů jsou formulována doporučení v teoretické i praktické rovině týkající se především výše, formy a regulace uvalování akcízu na cigarety v zemích Evropské unie.

Klíčová slova Akcíz, daň z přidané hodnoty, cigarety, Evropská unie

Abstract Excise tax imposed on cigarettes is constructed in European Union member states as excise composed of ad valorem tax and specific tax. Process of determination of value added tax from the price of cigarettes including excise and also determination of ad valorem part of excise tax from the price of cigarettes including value added tax it seems particularly meaningless aside from the amount of burden by excise. Identification of the ratio of tax calculated from the price of the goods and from part of tax calculated from the previously imposed other tax and also other characteristics are appropriate. Recommendations in both theoretical and practical level regarding the amount, form and the regulation of imposition of excise on cigarettes in the EU states are formulated based on the above mentioned facts and drawn adequate conclusions.

Key Words Excise, value added tax, cigarettes, European Union

Úvod V zemích Evropské unie podléhají výrobky všeobecné spotřební dani, tedy dani z přidané hodnoty, dále je na vybrané druhy zboží uložena selektivní spotřební daň nazývaná akcíz. Na rozdíl od daně z přidané hodnoty mají akcízy v naprosté většině případů formu jednotkové daně (Široký, 2007). Výjimkou je akcíz ukládaný na cigarety, který má podobu složené daně. Část daně je specifická, část je uložena ad valorem. Do základu daně tak vstupuje jednak množství cigaret v kusech, a současně také cena pro konečného spotřebitele. Částka odpovídající příslušnému akcízu vstupuje do základu pro výpočet všeobecné spotřební daně, čímž se ekonomický dopad spotřebních daní zvyšuje (Široký, 2008). Záměrem ukládání daní ze spotřeby původně bylo postihovat obraty a zisky, ale obchodníci se tyto daně naučili přesouvat do cen, a tak se reálnými plátci stali spotřebitelé 1

Ing. Petr David, Ph.D., PEF MZLU v Brně, Ústav účetnictví a daní, Zemědělská 1, 613 00 Brno, e-mail: [email protected]

(Kubátová, 2006). Ukládání akcízů, na rozdíl od daně z přidané hodnoty, která je ukládána především z důvodu potřeby dostatečného rozpočtového příjmu, je často zdůvodňováno tak, že slouží i jiným speciálním účelům. Prakticky je však zřejmé, že i akcízy jsou ukládány především z důvodů zajištění dostatečných rozpočtových příjmů státu. Poptávka po produktech zdaněných spotřebními daněmi je velmi málo elastická. Prostor pro případné distorze na trhu způsobené uvalením spotřebních daní jsou poměrně malé. Existenci akcízů je také možné vysvětlovat nezbytností pokrytí externích nákladů, které výrobci nebo spotřebitelé takto zdaněných produktů přenášejí na ostatní subjekty. Mezní externí náklady subjektů by se pak měly rovnat břemenu uvalenému na spotřebu nebo výrobu produktů, které tyto externality způsobují. Ukládání akcízů je často ospravedlňováno škodlivostí spotřeby takto zdaněných produktů, a tedy možností snížení škodlivé spotřeby uvalením akcízu v dostatečné výši. Nicméně, jak již bylo uvedeno, poptávka po takto zdaněných produktech je zpravidla značně neelastická. Pokud se však blíže podíváme na jednotlivé skupiny spotřebitelů produktů podléhajících akcízům, pak zjistíme, že především u mladých lidí je cenová elasticita poptávky po akcízy zatíženými produkty vyšší (Cnossen, 2005). Proto je v souvislosti s akcízy možné hovořit i o účelu odrazení od škodlivé spotřeby, přestože se tato skutečnost zdá být v rozporu s fiskální funkcí těchto daní. Dále mohou být akcízy použity ke zvýšení progresivity daňového systému jejich uložením na luxusní produkty. Akcízy také nalézají uplatnění při zavádění ochranných opatření domácích výrobců a domácích přírodních zdrojů prostřednictvím uvalení vývozní daně na přírodní zdroje a dovozní daně na vybrané produkty. Vhodnou úpravou poměru složek sazby akcízu v případě složeného akcízu je možné diskriminovat dovoz akcízovaného zboží, a zvýhodňovat tak domácí producenty (Cnossen, 2005). Působení akcízů, a plnění jejich předpokládaných funkcí, do značné míry závisí na způsobu jejich konstrukce. Ukládáním těchto daní může docházet ke snižování spravedlnosti daňových systémů (David, 2007). Akcízy jsou v zemích Evropské unie stejně jako daň z přidané hodnoty harmonizovány, protože se promítají do cen, a mohou se tak stát překážkou volného obchodu mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie (Kubátová, 2006). Výchozí myšlenkou bylo harmonizovat jak strukturu akcízů, tak daňové sazby, což se v současné době jeví opět jako nezbytné, protože spontánní harmonizační efekt v oblasti sazeb navzdory dřívějším předpokladům nefunguje (Nerudová, 2008). Akcíz uvalený na cigarety v zemích Evropské unie byl v průběhu času upravován prostřednictvím Směrnice Rady 72/464/EEC ze dne 19. prosince 1972 o jiných než obratových daních, které se týkají spotřeby tabákových výrobků, a je dále zahrnována a upravována také ve Druhé Směrnici Rady 79/32/EEC ze dne 18. prosince 1978 o jiných než obratových daních, které se týkají spotřeby tabákových výrobků, Směrnici Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, Směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, Směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, Směrnici Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS,směrnice 92/80/EHS a směrnice 95/59/ES, a Směrnici Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES. V současné době je aktuální Návrh směrnice Rady KOM (2008) 459 v konečném znění, který naznačuje budoucí směr daňové politiky Evropské unie v oblasti zdaňování cigaret. Kromě náhrady konceptu nejžádanější cenové kategorie váženým průměrem maloobchodní prodejní ceny prodávaných cigaret se jedná především o stanovení minimálního požadavku 64 EUR z 1 000 kusů cigaret (od roku 2014 bude 90 EUR) bez ohledu na jejich cenu. Dále bude stanovena částka ve výši 101 EUR z 1 000 cigaret jako hranice pro možnost nedodržení požadavku minima 57 % ( od roku 2014 bude 63 %) akcízu z vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny. Možné rozpětí specifické složky akcízu se

zvýší z 5 % až 55 % na 10 % až 75 %. Od roku 2014 má dojít k dalším změnám minima akcízu na 90 EUR z 1 000 kusů cigaret bez ohledu na jejich cenu. Dále bude stanovena částka ve výši 122 EUR z 1 000 cigaret jako hranice pro možnost nedodržení požadavku minima 63 % akcízu z vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny.

Materiál a metody Kalkulace charakteristik umožňujících stanovit konkrétní závěry a formulovat doporučení v oblasti akcízu ukládaného na cigarety v zemích Evropské unie je provedena především prostřednictvím níže uvedených vztahů. kde je souhrnná část ceny stanovená jako daně z daní, je daň z přidané hodnoty z akcízu, je část akcízu ad valorem z daně z přidané hodnoty. kde je specifická část akcízu vyjádřená v procentech z prodejní ceny nejpopulárnější cenové kategorie cigaret v dané zemi Evropské unie, je část akcízu ad valorem, je sazba daně z přidané hodnoty stanovená zpětně jako procento z prodejní ceny cigaret. je průměrná hodnota daní z daní v daném roce v členských zemích Evropské unie, jsou hodnoty daní z daní v jednotlivých členských zemích Evropské unie a je počet členských zemí Evropské unie v daném roce.

kde

kde

je podíl daní z prodejní ceny cigaret v zemích Evropské unie.

kde T je změna hodnoty daní z daní, je výše daní z daní v daném roce, je výše daní z daní v roce předchozím dle periodicity zaznamenaných údajů. V rámci tvorby tohoto textu bylo využito standardních metod vědecké práce. Tyto metody jsou prostředkem k dosažení stanovených cílů, kterými jsou především formulace doporučení týkající se zdaňování cigaret v zemích Evropské unie na základě předchozí analýzy situace v dané oblasti, kalkulace relevantních dynamických charakteristik a identifikace negativ vyplývajících ze současné úpravy daného akcízu. Pokud se v tomto textu hovoří o prodejní ceně cigaret v jednotlivých zemích Evropské unie, jedná se o cenu nejoblíbenější cenové kategorie cigaret v té které zemi. Teoretické poznatky vycházejí z odborných publikací autorů všeobecně uznávaných v daném oboru. Veškeré zdroje informací jsou uvedeny v závěrečné části. Tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“, identifikační kód VZ: 62156 48904.

Výsledky Jak již bylo řečeno, na cigarety je v zemích Evropské unie ukládán akcíz složený z části specifické a valorické a také podléhají dani z přidané hodnoty. Pokud pomineme samotnou výši daňového zatížení cigaret, pak se nesmyslným jeví především postup stanovení daně z přidané hodnoty z ceny cigaret včetně akcízu a stanovení části akcízu ad valorem z ceny včetně daně z přidané hodnoty a specifické části akcízu. Jaká část z prodejní ceny cigaret v té které zemi je tvořena daní kalkulované z daně jiné zjistíme kvantifikací charakteristiky , která je složena z podílu daně z přidané hodnoty kalkulované z akcízu uvaleného na cigarety a podílu akcízu ad valorem kalkulovaného z daně z přidané hodnoty uvalené na cigarety. Uvedený ukazatel je pak vyjádřen procentem z prodejní ceny cigaret nejoblíbenější značky cigaret v té které zemi Evropské unie v období let 1995 až 2008.

Tab. 1: Podíl daní z daní Země/rok BE BG CZ DK EE FI FR IE IT CY LV LT LU HU MT DE NL PL PT AT EL RO SK SI ES UK SE

(%) z prodejní ceny cigaret v zemích Evropské unie

1995 22,21 25,74

1997 22,05 25,45

2000 22,97 25,16

2003 22,97 -21,93

23,16 19,88 20,11 19,57 13,92 19,29 19,19

23,72 21,34 20,44 19,57 13,92 18,77 19,19

23,47 21,42 22,22 20,74 15,89 18,58 20,16

23,17 21,52 21,91 20,74 15,93 20,61 19,86

24,15 22,90 18,94 17,87 20,93 9,84

26,14 23,03 18,94 18,88 21,71 19,72

24,72 23,07 18,94 17,31 22,44 22,35

22,45 22,36 18,94 17,61 22,40 22,00

2005 21,42 18,57 19,25 19,50 23,05 23,49 21,36 20,93 19,98 14,88 12,24 18,24 15,66 21,96 21,43 19,91 23,95 23,34 23,70 19,75 19,59 23,05 20,88 21,64 21,60

2007 22,84 22,00 22,01 18,82 18,68 22,93 23,49 21,26 20,94 19,98 20,01 15,22 18,71 27,02 21,96 22,16 19,87 26,46 23,68 23,70 19,75 20,38 23,64 23,37 20,56 21,29 0,23

2008 23,54 27,11 24,97 18,82 22,63 22,82 23,49 21,43 20,94 19,97 29,93 17,24 18,71 22,44 22,30 22,16 19,87 34,67 23,82 23,44 19,75 19,58 29,08 23,37 20,56 21,16 23,41

Zdroj: WHO, reporty, tabulky a studie EC, vlastní kalkulace a zpracování

Poměr části prodejní ceny tvořené daněmi z daní roste se zvyšující se sazbou daně z přidané hodnoty, zvyšující se hodnotou části akcízu ad valorem a zvyšujícím se podílem specifické části akcízu na prodejní ceně cigaret. Jestliže se zvyšuje cena cigaret, pak relativně klesá podíl specifické části akcízu z ceny cigaret a tak se snižuje i relativní podíl daní z daní na prodejní ceně cigaret. V absolutním vyjádření však již samozřejmě s rostoucí cenou cigaret rostou částky daní akcízu ad valorem i daně z přidané hodnoty, a tak se částka daní z daní zvyšuje. Výsledky zkoumání v Tab. 1 ukazují výši části daní z daní z prodejní ceny cigaret v zemích Evropské unie v rozmezí 9,84 % až 34,67 %. Hodnoty absolutního maxima, absolutního minima, maximum v roce 2008 a minimum v tomto roce jsou v Tab. 1 označeny tučně. Ne náhodou se absolutní maximum a maximum v roce 2008 shodují. Naopak absolutní minimum bylo identifikováno na počátku zkoumaného období v roce 1995. Kalkulované hodnoty ukazují, že v důsledku uvalení více druhů daní na cigarety a mechanismu jejich výpočtu tvoří až téměř 35 % prodejní ceny cigaret daně z daní. Tabulka 1 kromě obecně vysokých hodnot části daní z daní na prodejní ceně cigaret v zemích Evropské unie identifikuje také poměrně značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Tyto diference jsou způsobeny jednak rozdíly míry zdanění cigaret v jednotlivých zemích a také preferencemi v rámci složek akcízu uvalovaného na cigarety.

Dále je zde graficky znázorněn průměrný podíl daní z daní na prodejní ceně cigaret v zemích Evropské unie v období 1995 až 2008 a průměrný podíl daní na prodejní ceně cigaret v zemích Evropské unie v období 1995 až 2008. Graf 1: Skladba prodejní ceny cigaret v zemích EU v letech 1995 až 2008

Zdroj: WHO, reporty, tabulky a studie EC, vlastní kalkulace a zpracování

Z kalkulace a jejího grafického znázornění je zřejmé, že daně uvalené na cigarety v zemích Evropské unie tvoří majoritní část jejich prodejní ceny. Nejvyšší podíl daní na prodejní ceně cigaret v roce 2008 byl zjištěn na Slovensku, kde se jednalo o 93,55 %, což je současně i maximum v zemích Evropské unie v období let 1995 až 2008. Nejnižší podíl daní na prodejní ceně cigaret v roce 2008 ve výši 66,85 % byl identifikován v Lotyšsku, kde bylo zaznamenáno i celkové minimum 55,58 % v roce 2005. Průměrná výše podílu daní uvalených na cigarety v Zemích Evropské unie se v letech 1995 až 2008 pohybovala v rozmezí 72,32 % a 74,95 %, přičemž na počátku daného období byla zjištěna téměř totožná hodnota jako na jeho konci. Pro cenu cigaret bez uvalených daní platí uvedené hodnoty vice versa. Průměrný podíl daní z daní se na prodejní ceně cigaret v zemích Evropské unie v období 1995 až 2008 pohyboval v rozmezí 19,85 % na počátku daného období a 22,04 % v roce 2008. Trend růstu této charakteristiky v zemích Evropské unie je zřejmý, v daném období se jednalo o celkový růst o 2,19 %. Zřetelně tak není v zájmu Evropské unie tento negativní dopad na spotřebitele redukovat nebo dokonce eliminovat. U ukazatele daní z daní má také značnou vypovídací schopnost z hlediska trendu stanovení průměrné hodnoty změny podílu daní z daní v členských zemích Evropské unie. Graf 2: Průměrná změna hodnoty daní z daní v zemích EU vůči předchozímu období

Zdroj: WHO, reporty, tabulky a studie EC, vlastní kalkulace a zpracování

Pomocí ukazatele změny dosahujeme u hodnot charakteristiky daní z daní eliminace nárazového vlivu vstupu zemí do Evropské unie. Ve zkoumaném období podíl daní z daní vůči této hodnotě z předchozího období vždy roste, s výjimkou roku 2003, což je patrné z Grafu 2. Oproti předchozímu období je změna podílu daní z daní z ceny cigaret ve zkoumaném období průměrně 0,67 %. Oproti hodnotě z období roku 1995 nebo období vstupu země do Evropské unie vzrostl průměrně podíl daní z daní v zemích Evropské unie do roku 2008 o 3,13 %. Nejen tedy že se zvyšuje absolutní i relativní hodnota vybraných daní, ale také hodnoty veskrze negativního jevu placení daně z daně jiné. Ke snížení podílu daní z daní ve zkoumaném období dochází pouze v pěti zemích Evropské unie, a to v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Rumunsku a na Kypru. Vlivem zdaňování cigaret je jejich cena v zemích Evropské unie v roce 2008 průměrně pětinásobná vzhledem k ceně bez daní. Oproti tomu v roce 1995 se jednalo „pouze“ o čtyřnásobek. Takové zatížení daněmi a směr trendu vývoje tohoto zatížení jakékoliv komodity se na první pohled jeví jako nadměrné. Nemusí tomu tak ve skutečnosti být. Je ale nezbytné prokázat odůvodněnost současného stavu a také zamýšleného vývoje.

Závěr Systém zdaňování cigaret v zemích Evropské unie je v současné době velmi složitý, pro běžného spotřebitele neprůhledný. Odporuje tak některým základním principům vhodného ukládání daní. Na cigarety je uložena specifická daň, daň ad valorem, a také podléhají dani z přidané hodnoty. Samotná částka specifické daně za kus cigarety, nebo procento z prodejní ceny daně ad valorem, nebo daně z přidané hodnoty se spotřebiteli nemusí zdát nadměrně vysoké. Částka daně ad valorem je ale kalkulována z ceny včetně specifické daně i daně z přidané hodnoty. Dále je také daň z přidané hodnoty kalkulována z ceny včetně obou částí akcízu uloženého na cigarety. Celkem tedy daně z daní v zemích Evropské unie činí až téměř 35 %, průměrně v roce 2008 je to 22 %. Ve zkoumaném období let 1995 až 2008 je patrný poměrně významný rostoucí trend průměrné hodnoty daní z daní v Evropské unii podpořený také vývojem průměrné změny hodnoty daní z daní. Když zdanění cigaret pojmeme zevrubněji, pak zjistíme, že daně z prodejní ceny tvoří v roce 2008 v zemích Evropské unie průměrně cca 75 %. To znamená, že vlivem zdanění je prodejní cena cigaret nakonec pětinásobná oproti ceně původní. Pokud by mělo být zdanění cigaret naprosto jednoduché a průhledné, pak by bylo třeba odstranit akcíz a stanovit jakousi zvýšenou sazbu daně z přidané hodnoty. Aby však tato změna byla fiskálně neutrální, musela by sazba daně z přidané hodnoty dosahovat asi 400 %. Takto stanovená sazba se zdá být vhodná z hlediska naplňování edukativní funkce daně. Tento nerealistický model však bude přijatelnější při existenci specifického akcízu a odpovídající výši zatížení cigaret daní z přidané hodnoty. Především je třeba v rámci zdaňování cigaret v zemích Evropské unie odstranit odvádění daní z daní jiných, jednoznačně stanovit dodatečné náklady důsledků spotřeby cigaret, důsledně redukovat externí náklady spotřeby cigaret, zjednodušit a striktně stanovit pravidla regulující zdanění cigaret v zemích Evropské unie a na dodržování těchto pravidel pak bezvýhradně trvat. Nejprve je však třeba dosáhnout konsenzu v oblasti cílů samotného ukládání a harmonizace akcízu uvaleného na cigarety. V současné době jsou cíle, kterých má být prostřednictvím zdaňování cigaret dosaženo, poměrně jasně stanoveny. Prostředky k jejich dosažení je však velmi obtížné prosazovat. Z toho jednoduše plyne, že přestože se členské země Evropské unie shodly na bohulibých cílech, mnoho z nich těchto cílů vlastně dosáhnout nechce, protože jsou v rozporu s jejich vlastními cíli, které jsou již mnohem prozaičtější, individualistické a často protekcionalistické.

Pokud odhlédneme od morálních, environmentálních a dalších často subjektivně zabarvených hledisek a budeme považovat cigarety za produkt jako každý jiný, pak je situace v oblasti zdaňování cigaret značně nespravedlivá a deformuje trh. Z mnoha zde již uvedených důvodů je však nezbytné cigarety zdaňovat jiným způsobem než ostatní produkty, lépe řečeno více než jiné produkty. Z návrhu Směrnice Rady COM (2008) 459 v konečném znění je zřejmé, že při jeho aplikaci dojde v mnoha členských zemích Evropské unie k dalšímu zvýšení daňové zátěže cigaret, tím také téměř jistě k růstu absolutních hodnot placených daní z daní a zřejmě i k růstu podílu placených daní z daní na prodejní ceně cigaret. Jako pozitivní se z hlediska úpravy výše daňové zátěže cigaret v rámci uvedeného návrhu jeví pouze sbližování výše uvalených daní na cigarety v zemích Evropské unie, bohužel však založené pouze na povinnosti zvýšit akcíz v zemích s nižší mírou zdanění cigaret.

Informační zdroje Cnossen, S. (2005) Theory and Practice of Excise Taxation. New York: Oxford University Press. David, P. (2007). Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. Brno: CERM. Eur-lex (2008): Proposal for a Council Directive amending Directives 92/79/EEC, 92/80/EEC and 95/59/EC on the structure and rates of excise duty applied on manufactured tobacco. [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné z: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0459:FIN:en:PDF>. European Commision (2007): The excise duty rates applicable in the European Union as at 1 July 2007. [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/tobacco_p roducts/rates/excise_duties-part_III_tobacco-en.pdf>. European Commision (2007): Excise duty tables (Tax receipts – Manufactured Tobacco). [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné z: . European Commision (2005): Study on the collection and interpretation of data concerning the release for consumption of cigarettes and fine-cut tobacco for the rolling of cigarettes. [online]. Luxembourg: Office for official Publications of the European Communities. vol. 1, [cit. 2009-02-15]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/tobacco_p roducts/studies_reports/COM(2001)_133(1)_en.pdf>. European Commision (1995): Commision report to the council and European Parlament on the rates of duty laid in Council Directive 92/79/EEC of 19 October 1992 on the approximation of taxes on cigarettes. [online]. Luxembourg: Office for official Publications of the European Communities. [cit. 2009-02-15]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/tobacco_p roducts/studies_reports/COM(1995)_285_en.pdf>. European Commision (1998): Commision report to the council and European Parlament on the rates of duty laid in Council Directive 92/79/EEC of 19 October 1992 on the approximation of taxes on cigarettes. [online]. Luxembourg: Office for official Publications of the European Communities. [cit. 2009-02-15]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/tobacco_p roducts/studies_reports/COM(1998)_320_en.pdf>. Kubátová, K. (2006). Daňová teorie a politika. Praha: ASPI. Nerudová, D. (2008). Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: Aspi. Široký, J. (2007). Daně v Evropské unii. Praha: Linde. Široký, J. (2008) Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck.

World Health Organisation (2007): Tobacco control database. [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné z: < http://data.euro.who.int/tobacco/>.