Zápis ze 45. schůze zahraničního výboru, která se konala ve dnech 1. a 2. června 2005
Přítomni: Omluveni:
Přítomni: Omluveni:
1. června 2005 posl. V. Laštůvka, T. Dub, S. Fischer, V. Holáň, Z. Jičínský J. Kavan, H. Mallotová, , V. Reiber, J. Schwippel, , posl. V. Exner, K. Konečná,, B. Petr , J. Karas, V. Nájemník, P. Lachnit, P. Svoboda, D. Šeich, K. Šplíchal, P. Šulák
2. června 2005 posl. V. Laštůvka, T. Dub, V. Holáň, J. Kavan, Z. Jičínský, H. Mallotová, V. Reiber, J. Schwippel, D. Šeich, posl. V. Exner, S. Fischer, K. Konečná, J. Karas, P. Lachnit, B. Petr V. Nájemník, P. Svoboda, K. Šplíchal, P. Šulák
POŘAD: 1.
Zahájení schůze
2.
Aktuální zahraničněpolitická informace
3.
Dokumenty společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
4.
Zbrojní embargo vůči Číně a evropský kodex vývozu zbraní
5.
Priority české zahraniční politiky pro r. 2005
6.
Akcenty ČR v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
7.
Informace o činnosti podvýborů zahraničního výboru
8.
Sdělení předsedy
9.
Připomínky a podněty poslanců
10.
Návrh termínu a pořadu schůze
11.
Státní závěrečný účet ČR za r. 2004 – kapitola Ministerstvo zahraničních věcí
12.
Strategie vlády ČR po vstupu ČR do EU (pokračování projednávání)
13.
Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR
-2-
středa 1. června 2005 1. Zahájení schůze Předseda výboru posl. V. Laštůvka zahájil schůzi v 9.45 hodin. Seznámil poslance s návrhem pořadu schůze, poslanci s pořadem schůze souhlasili. 2. Aktuální zahraničněpolitická informace Ředitelka Sekce Evropské unie MZV Hana Mottlová informovala poslance o průběhu a výsledku referenda o Smlouvě o Ústavě pro Evropu ve Francii a Nizozemí. Následně poslanci v rozpravě diskutovali o možném vývoji v Evropské unii. 3. Dokumenty společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU První náměstek ministra zahraničních věcí J. Winkler přehledně informoval poslance o projednávání procesu projednávání dokumentů společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a o postupu vytváření instrukcí a pozic České republiky k těmto dokumentům. Mimo jiné uvedl, že 1.
Spolupráce vlády a Parlamentu ČR je důležitou součástí institucionálního zabezpečení členství ČR v EU.
2.
Usnesením vlády z 24. listopadu 2004 č. 1153 byla schválena „Směrnice vlády o postupu při zasílání návrhů legislativních aktů ES/EU a materiálů Evropské komise Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky“. Tato směrnice stanovuje postup vlády vůči oběma komorám Parlamentu při naplňování spolupráce v oblasti členství ČR v EU s důrazem na poskytování dokumentů ES/EU, stanovisek vlády k nim a informaci o postojích zastávaných členy vlády na jednáních rady EU a Evropské rady.
3.
Směrnice byla vydává v souladu s materiálem „Vyhodnocení institucionálního zajištění členství ČR v EU a koordinace procesu rozhodování v období po podpisu Smlouvy o přistoupení; opatření směřující k jejich zefektivnění“ (na základě Usnesení vlády ČR č. 445 ze dne 12. května 2004, bod III. b a bod IV). Směrnice je vypracována na základě článku 10 b Ústavy ČR, na základě zákona č. 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Protokolem č. 9 ke Smlouvám o EU a o založení ES a o založení Evropského společenství pro atomovou energii o úloze vnitrostátních parlamentů v EU a na základě dohody členů Výboru pro EU.
4.
Na základě ustanovení výše uvedených právních předpisů má vláda ČR povinnost poskytovat Poslanecké sněmovně (PS) návrhy aktů Evropských společenství (dále jen „ES“) a Evropské unie (dále jen „EU“) a Senátu návrhy legislativních aktů EU, podklady pro konzultace vydané Evropskou komisí, PS stanoviska k návrhům aktů ES/EU a Senátu
-3-
stanoviska k návrhům legislativních aktů EU, jiné dokumenty na základě vyžádání PS a Senátu a stanoviska k nim. Vláda má dále povinnost informovat PS a Senát o jednáních Rady EU a Evropské rady. Ve vztahu k Senátu má vláda ČR povinnost jej 1x ročně informovat o vývoji EU v uplynulém období a 1x ročně mu podat zprávu o přejímání závazků vyplývajících ze členství v EU. 5.
Příprava pozic, resp. instrukcí pro účast ČR na vytváření Společné zahraniční a bezpečnostní politiky probíhá od základní úrovně přípravných orgánů Rady EU – tedy pracovních skupin – přes Politický a bezpečnostní výbor (COPS) a Výbor stálých zástupců (COREPER) až po zpracovávání mandátů pro účast na zasedání Rady a Evropské rady.
6.
Instrukce pro jednání v pracovní skupině Rady vytváří gestor příslušné problematiky (teritoriální či věcně příslušný odbor MZV) na základě programové skladby předložené předsednictvím. Takto navržený program je možné v přípravné fázi doplnit návrhem členského státu o další jednací body. Gestor vychází z dosavadní geneze problematiky na předchozích zasedáních, z podkladových materiálů doručených předsednictvím či sekretariátem Rady, popřípadě Evropské komise, z poznatků vzájemných konzultací s partnery (v písemné podobě) a především z národního zájmu. Jeho zaštítění, resp. přesné specifikování si nezřídka vyžádá spolupráci i s dalšími resorty. V kontakt s nimi vstupuje v základní rovině gestor.
7.
Dopracuje-li se pracovní skupina konsensuálního řešení, je výsledek její práce postoupen COREPERu ke schválení. Politickému a bezpečnostnímu výboru je materie předkládána, pokud se jedná o jeho zadání nebo se na tom COPS dohodl, pokud nebylo možno dosáhnout v dílčí záležitosti konsensu či pro věcné rozpory takového charakteru, že je na místě požádat o politické rozhodnutí.
8.
Instrukce na COPS zpracovává (již zmíněný) gestor problematiky. V případě potřeby schvaluje odbornou složku instrukce nadřízený vrchní ředitel sekce. Celkovou podobu instrukce schvaluje politický ředitel MZV, kterému ji v konsolidované formě s případnými úpravami předkládá odbor Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jedná se koordinační útvar pro potřeby obsahu II. pilíře evropské integrace, který je ve smyslu usnesení vlády č. 445 součástí institucionálního zajištění členství ČR v EU a koordinace procesu rozhodování.
9.
Mírně specifický postup vyžaduje potřeba vytváření instrukcí k problematikám, které mají meziinstitucionální či mezipilířový přesah. Obvyklým případem je proces vzniku mezinárodního sankčního opatření (režimu) vůči třetí zemi, kde se takto cestou opatření v oblasti vnějších vztahů EU realizuje záměr SZBP. Pro vytváření takovéhoto společného postoje a následného nařízení Rady EU, kterým se společný postoj přímo implementuje, je ustavena pracovní skupina RELEX, která na základě výsledků politické rozpravy v příslušné teritoriální pracovní skupině a v COPS dopracovává do finální podoby oba zmíněné dokumenty, které následně schvaluje COREPER II.
10. Instrukce a mandáty s určením pro zasedání COREPERu a Rady jsou po schválení politickým ředitelem předkládány vládnímu Výboru EU, který je schvaluje. V případě neshody ve Výboru rozhoduje vláda ČR. 11. Pracovní skupiny Rady rovněž zpracovávají návrhy mandátů EU na jednání s třetími zeměmi či jejich uskupeními (USA, MERCOSUR apod.). Podle významu, složitosti, resp.
-4-
rozpornosti problematiky se jimi může zabývat i COPS a před schválením Radou je posuzuje vždy COREPER II. 12. Zdroji dokumentů, relevantních pro problematiky Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jsou komunikační systémy COREU, EXTRANET a ISAP, klasický e-mail internetu, který pro operativní zasílání pracovních materiálů využívají jak partneři, tak i sekretariáty Rady a Komise. Resortní registr dokumentů EU zajišťuje distribuci klasifikovaných dokumentů došlých z institucí EU v listinné a elektronické podobě jak přímo, tak cestou Stálého zastoupení ČR v Bruselu. Zdrojem právních dokumentů EU k relaci SZBP je i EURLEX. 13. Veškeré dokumenty Rady EU jsou systémem Extranet, zavedeném v souladu s usnesením vlády ČR č. 180 ze dne 25. února 2004, zasílány neprodleně do PS a do Senátu. Tato distribuce je plně automatizována. 14. Systém ISAP, jehož provoz zajišťuje odbor kompatibility ÚV, Ministerstvu zahraničních věcí přímo v reálném čase indikuje, ke kterým dokumentům si Parlament ČR vyžádal stanovisko. Nastavení paramentů pro výběr dokumentů parlamentního zájmu MZV neovlivňuje. Dále se poslanci zabývali vztahem Evropské unie ke Kubě. První náměstek ministra zahraničních věcí J. Winkler mimo jiné uvedl, že - EU definovala v roce 1996 svoji politiku přijetím společné pozice, která akcentovala dodržování lidských práv a provedení demokratických reforem. V reakci na to Kuba přerušila politický dialog s EU, ten byl obnoven v prosinci roku 2001; - v průběhu roku 2003 se výrazně změnil postoj EU ke Kubě. Příčinou bylo zatčení a odsouzení 75ti představitelů opozice na jaře 2003. V reakci na tyto události EU v červnu 2003 přijala tzv. June Measures (neuskutečňovat bilaterální návštěvy na nejvyšší úrovni, snížit úroveň účasti na kulturních akcích a zvát představitele opozice na oslavy státních svátků). Připravila rovněž demarši, ve které požadovala propuštění politických vězňů a, než k němu dojde, zlepšení podmínek ve vězení. Kubánská vláda v reakci na tyto aktivity „zmrazila“ kontakty se ZÚ EU v Havaně (přerušila naprosto veškerou komunikaci se ZÚ). Zrušena byla rovněž účast všech představitelů kubánské vlády na recepcích, kam byla zvána opozice; - v září 2004 Španělsko vzhledem k údajné neúčinnosti June Measures navrhlo změnu politiky EU vůči Kubě. (Ve změně španělského postoje se odrazila vnitropolitická situace, nová vláda premiéra Zapatera se staví ke kubánskému režimu vstřícněji než předchozí vláda J. M. Aznara.) Španělsko navrhlo zrušit June Measures s tím, že tyto budou nahrazeny novými kroky, směřujícími ke zlepšení vztahů s kubánskou vládou a zároveň k větší podpoře disentu: zrušení zvaní opozice na oslavy státních svátků EU, zavedení strukturovaného dialogu s opozicí, obnovení návštěv na vysoké úrovni a kulturních aktivit EU. Ke španělskému návrhu se připojily Francie, Belgie, Itálie, Rakousko, Řecko a částečně i Velká Británie. V průběhu jednání se Nizozemí, ČR, Polsku a Německu i přes silný tlak dařilo korigovat návrhy na „zlepšení“ vztahů s kubánskou vládou ve prospěch skutečné podpory opozice; - Kuba 3. ledna 2005 sdělila, že normalizuje styky s velvyslanectvími EU v Havaně kromě ČR, Nizozemí, Polska a SR. Po výrazně negativní reakci Kuba 10. ledna oznámila, že normalizuje styky se zbývajícími ZÚ EU v Havaně; - 31. ledna 2005 jednala o postoji ke Kubě Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy EU (GAERC). V Závěrech Rady bylo dohodnuto zavedení strukturovaného dialogu
-5-
-
-
s kubánskou opozicí; byla obnovena možnost návštěv na vysoké úrovni na Kubě a rozvoje kulturních styků. Na návrh ČR byla vypuštěna věta, která omezovala účast na oslavách státních svátků pouze na diplomaty a občany zemí EU, tj. zamezovala účasti disidentů. (Pro domo: na nižší úrovni (COPS) bylo dohodnuto, že toto omezení je platné.) Závěry Rady budou s ohledem na vývoj v oblasti lidských práv znovu projednány v EU v červnu 2005; Kuba dosud s EU neobnovila vztahy v oblasti kooperace (jsou ohrožena zejména stipendia pro Kubánce), s některými členskými státy neobnovila ani vztahy v oblasti kultury; V březnu 2005 navštívil Kubu komisař L. Michel, setkal se F. Castrem, dalšími vládními představiteli i se zástupci disidentů. Kubánští představitelé oficiálně vyjadřovali snahu o navázání pozitivního dialogu s EU, ale především se snažili přesvědčit členské státy, aby v Komisi pro lidská práva OSN nepodpořily rezoluci o lidských právech na Kubě. V dubnu 2005 EU poprvé jako celek tuto rezoluci kosponzorovala (v roce 2004 ji kosponzorovalo pouze 8 zemí EU). Kuba postoj EU ostře odsoudila a nazvala ji mj. „politickým, morálním a etickým trpaslíkem“. V reakci na postoj EU v KLP začala Kuba od dubna přistupovat k ZÚ ČS EU v Havaně (kromě Španělska) jako by došlo k novému „zmražení“ styků. Kontakty z kubánské strany ustaly; v květnu 2005 kubánské MZV nótou sdělilo, že chystaná návštěva náměstka ministra zahraničí ČR není vzhledem ke stavu vzájemných vztahů žádoucí. Kuba rovněž vyhostila českého senátora K. Schwarzenberga a německého poslance A.Vaatze, kteří se chtěli zúčastnit kongresu opozičních skupin, 2 polské europoslance nevpustila na území Kuby a skupině europoslanců (včetně 3 z ČR) neudělila víza. (Lucemburské předsednictví si předvolalo kubánského velvyslance, aby mu vytklo neudělení víza českému náměstkovi a vyhoštění představitelů EU).
Dále náměstek J. Winkler informoval poslance o plnění závěrů Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy EU z 31. ledna 2005 a o dalších možných opatřeních. Mimo jiné uvedl, že bylo dohodnuto: 1) zavedení strukturovaného dialogu s kubánskou opozicí; 2) byla obnovena možnost návštěv na vysoké úrovni na Kubě s tím, že při jednání má být zmíněno nedodržování LP a jejich součástí by mělo být setkání s opozicí; 3) byl umožněn rozvoj kulturních styků; 4) věta, v níž bylo definováno omezení účasti na oslavách státních svátků pouze na diplomaty a občany zemí EU, byla na návrh ČR vypuštěna, avšak tento princip je na základě doporučení COPS všemi ČS dodržován; Tyto závěry budou s ohledem na „vývoj v oblasti lidských práv a směřování k demokratickému pluralismu“ znovu projednány v EU do července 2005. Současný stav plnění závěrů je následující: ad 1) zavedení strukturovaného dialogu s kubánskou opozicí - v březnu se uskutečnilo historicky první setkání vedoucích úřadů ČS EU akreditovaných v Havaně se zástupci hlavních opozičních skupin (M.B. Roque - Asamblea Nacional para Promover la Sociedad Civil, V. Roca - Partido Social Democrata, O. Payá - Movimiento Cristiano, M. Cuesta Morúa – sociální demokrat); - v březnu proběhlo zasedání Pracovní skupiny pro LP zemí EU na úrovni vyšších diplomatů, kterého se zúčastnil O. Payá; - v dubnu proběhlo zasedání Pracovní skupiny pro LP zemí EU na úrovni vyšších diplomatů, kterého se zúčastnily zástupkyně skupiny „Damas en Blanco“; - další schůzka HOMs s disidenty se konala 27. května, za účasti širší skupiny opozice; - 30. května se konala schůzka Pracovní skupiny pro LP zemí EU s hlavní organizátorkou Národního kongresu M.B. Roque.
-6-
Tato setkání potvrdila důležitost dialogu s opozicí a byla oboustranným přínosem. ČR navrhuje ve strukturovaném dialogu pokračovat. ad 2) obnovení možnosti návštěv na vysoké úrovni na Kubě. Od února 2005 se uskutečnily následující návštěvy Kuby na vysoké úrovni: únor - návštěva předsedy vlády Andalusie M. Chávese, proběhlo setkání s opozicí březen - návštěva náměstka ministra zahraničí GB B. Rammella, proběhlo setkání s opozicí - cesta ministra zahraničí Kuby Péreze Roque do Španělska, Lucemburska a Bruselu (jednání s komisařem L. Michelem) - návštěva členů německého parlamentu, setkání s opozicí - návštěva představitelů levicového spektra Evropského parlamentu (Skupina přátelství a solidarity s kubánským lidem, včetně R. Falbra), kritika amerického embarga, setkání se smířlivějšími zástupci opozice - návštěva komisaře L. Michela na Kubě, setkání s disidenty duben - návštěva španělské ministryně infrastruktury – 1. návštěva na úrovni ministra země EU, podpis smlouvy o rozšíření leteckého provozu, bez setkání s opozicí květen - kubánské úřady odmítly návštěvu nám. MZV ČR a lucemburské předsednictví si povolalo velvyslance Kuby v Lucemburku, aby proti tomuto postupu protestovalo Návštěvy představitelů EU na Kubě sice neměly vliv na situaci v oblasti lidských práv, ale umožnily zařadit na jednání otázku dodržování lidských práv a především vedly k přímému kontaktu představitelů EU s disentem. ad 3) rozvoj kulturních styků Kuba dosud s některými členskými státy (včetně ČR) neobnovila vztahy v oblasti kultury. Ani po návštěvě kubánského ministra zahraničí ve Španělsku (přijat i králem) nebylo umožněno znovuotevření Španělského kulturního centra v Havaně. ad 4) zvaní na státní svátky Členské státy EU se doposud řídí dohodou z COPS o zvaní na státní svátky ve formátu diplomaté a občané EU. Od ledna 2005 proběhly pouze oslavy státního svátku Řecka (pozváni pouze vedoucí zastupitelských úřadů na ortodoxní mši a číši vína) a Nizozemí, které pozvalo pouze diplomaty a občany EU. Polsko neoslavovalo v letošním roce květnový státní svátek, bude slavit listopadový (11.11.). ČR považuje zvaní disidentů na státní svátky (vzhledem k vlastní historické zkušenosti) za principiální otázku. Dále náměstek J. Winkler uvedl, že Kuba pokračuje v ostré kampani proti ČR. V kubánském projevu na KLP byla ČR označena jako „satelit Washingtonu a trojský kůň v EU“. V dubnu 2005 v televizním pořadu kubánské TV v hlavním vysílacím čase byl diskusní panel pořádaný SM ČR v Ženevě označen jako „aktivita lokajů sloužících zájmům Spojených států“. Taková vyjádření jsou pro Českou republiku nepřijatelná. Kuba bohužel podobnými výrazy častuje i celou EU. Ministr zahraničí Pérez Roque po hlasování v KLP nazval EU mj. „politickým, morálním a etickým trpaslíkem“. Jsou to jistě rétorická prohlášení učená především pro vnitropolitickou scénu, přesto je nelze nechat bez povšimnutí. Kuba zatkla a deportovala českého senátora K. Schwarzenberga a německého poslance A. Vaatze, kteří přicestovali na kongres opozičních skupin. Kuba rovněž neumožnila vstup do země dvěma polským europoslancům (cestujícím na turistický pas) a odmítla udělit víza skupině europoslanců (mezi nimi 3 z ČR), kteří chtěli přijet podpořit tento kongres. Kuba odmítla žádost velvyslance Nizozemí (předsedající země EU v Havaně za Lucembursko) o schůzku, na které chtěl žádat vysvětlení chování kubánských úřadů, IT žádala kubánské ministerstvo spravedlnosti
-7-
o jednání ohledně urgentního právního případu – bez odpovědi, náměstci ministra bez omluvy nepřišli na večeři pořádanou německým velvyslanectvím) atd. Kubánské státní úřady přistupují k velvyslanectví ČR zcela nestandardně. Zástupci ZÚ ČR i nadále dlouho čekají na kubánských ministerstvech na přijetí a velmi často k nim ani nedojde. Kuba s ČR neobnovila vztahy v oblasti kultury. Kubánské MZV nótou sdělilo, že chystaná návštěva NMPK není vzhledem ke stavu vzájemných vztahů žádoucí. Vláda ČR se v duchu společné politiky EU vůči Kubě snažila prostřednictvím bilaterální návštěvy o obnovení bilaterálního dialogu. Ten kubánská vláda umožnila v posledních měsících na různých úrovních několika členským státům EU, ale byla proti návštěvě z ČR. V závěru náměstek J. Winkler stručně informoval poslance o nedodržování lidských práv na Kubě v roce 2005. Mimo jiné uvedl, že od začátku roku 2005 bylo uvězněno nejméně dalších 5 osob z politických důvodů. Od ledna do května probíhal soud s 23 osobami, které se pokusily požádat v roce 2002 o politický azyl na ZÚ Mexika. V květnu byli odsouzeni k trestům odnětí svobody od 4 do 18 let. Od ledna do dubna 2005 došlo na Kubě k vlně zatýkání mladých lidí (bez zjevné politické motivace, průměrný věk 18 let). Bylo zatčeno na 400 osob pocházejících hlavně z Havany. Zatčení byla vysvětlena jako „bezpečnostní opatření pro předcházení kriminalitě“. Kubánské úřady komplikovaly přípravu tzv. Národního kongresu disidentských skupin, který se uskutečnil 20.-21. května. Docházelo k řadě incidentů: disidentům bylo vyhrožováno fyzickým násilím, řada z nich byla zatčena a jsou souzeni jako zvlášť nebezpeční jedinci. Bylo zabráněno zasedání několika přípravných komisí konference. Agenti pořizovali seznamy účastníků, navštěvovali disidenty, zastrašovali je a rozmlouvali jim účast na konferenci. Některým byly odebrány identifikační průkazy. Některým zahraničním účastníkům kongresu bylo odepřeno vízum (skupina europoslanců včetně 3 z ČR), jiní nebyli vpouštěni do země (např. 2 polští europoslanci cestující na turistické vízum) a někteří byli dokonce vyhoštěni (např. senátor K. Schwarzenberg, německý poslanec A. Vaatz, bývalá španělská senátorka I. San Baldomearo a R. López Garnica). Kongres nakonec proběhl bez komplikací, kubánská vláda proti jeho účastníkům nezasáhla. V rozpravě posl. S. Fischer a posl. V. Laštůvka požádal zástupce MZV, aby vůči zemím nebyla uplatňována politika dvojích standardů v oblasti dodržování lidských práv. Náměstek J. Winkler k tomu uvedl, že MZV neuplatňuje vůči zemím „dvojí standardy“, vždy záleží na tom, co kapacitně MZV zvládne. Téma lidských práv obecně .je prioritou ČR v rámci vytváření SZBP. 4. Zbrojní embargo vůči Číně a evropský kodex vývozu zbraní Předseda výboru V. Laštůvka uvedl, že poslanci obdrželi materiál vypracovaný Parlamentním institutem Zbrojní embargo vůči Číně a Evropský kodex vývozu zbraní, ve kterém je velmi přehledně zpracováno toto téma. Náměstek ministra zahraničních věcí J. Winkler se v úvodu odvolal na materiál Parlamentního institutu a uvedl, že ČLR od samého začátku argumentuje, že uvalení embarga na dovoz zbraní je nesprávné, diskriminační a přičítá mu hlavní význam v rovině symbolické, považuje jej za stigma ve své mezinárodní reputaci. Úsilí o zrušení tohoto embarga je zejména úsilím o potvrzení toho, že ČLR v současnosti není vnímána jako ČLR v r. 1989. Zrušení embarga je hlavním tématem diskuse mezi ČLR a EU. Pozice členským zemí EU k této otázce
-8-
nejsou jednotné. Evropský parlament se celkem 7x vyslovil proti zrušení embarga. Evropská rada vyzvala lucemburské předsednictví, aby ukončila práce související s tímto rozhodnutím a v duchu dlouhodobého postoje členských zemí zdůraznila, že zrušení embarga nesmí vést jak ke kvalitativnímu tak ke kvantitativnímu nárůstu zbraňových vývozů do Číny. Kromě aspektů vojensko-bezpečnostních je zrušení embarga nadále spojováno s problematikou dodržování lidských práv v Číně – konkrétně jde o ratifikaci Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech, propuštění politických vězňů. Nic z tohoto se nestalo. Nejen USA ale i další země regionu – Japonsko, Korejská republika, Austrálie, Taiwan vyjádřily své obavy ze zrušení zbrojního embarga zejména ve vztahu ke zvyšování vojenského potenciálu Číny, méně ve vztahu ke stavu lidských práv v Číně. Pokud jde o aktuální pozice zainteresovaných zemích: - USA zrušení embarga chápou jako bezpečnostní hrozbu, obávají se transferů vyspělých technologií do ČLR, čínský vojenský rozpočet roste o 10-12% ročně v posledních letech. Nevěří nahrazení embarga Evropským kodexem vývozu zbraní, neboť jde o dokument především politický; - EU – za lucemburského předsednictví ke zrušení embarga nedojde a je nepravděpodobné, že ke zrušení dojde za předsednictví Velké Britanie, embargo by mohlo být zrušené nejdříve až v r. 2006. Jako kompenzace bezpečnostních obav ze zrušení embarga má být dopracování Kodexu, jsou úvahy, že by to mohl být právně závazný dokument, což ČR nepodporuje. EU se nepodařilo přesvědčit USA, Japonsko, Korejskou republiku a Austrálii o funkčnosti Kodexu. Podpora pro zrušení embarga ustala v momentě, kdy ČLR přijala zákon proti odtržení Taiwanu. V rozpravě vystoupili posl. V. Laštůvka, S. Fischer, H. Mallotová, náměstek J. Winkler a zástupci Parlamentního institutu. V závěru jednání informoval náměstek J. Winkler o potřebě ustavení orgánu Poslanecké sněmovny, který by se zabýval kontrolou vývozu zbraní, např. by to mohl být podvýbor zahraničního výboru. Předseda výboru posl. V. Laštůvka přislíbil, že se tímto podnětem bude výbor zabývat. 5. Priority české zahraniční politiky pro r. 2005 Ministr zahraničních věcí C. Svoboda stručně okomentoval materiál Priority a hlavní směřování zahraniční politiky České republiky v roce 2005, který poslanci předem obdrželi (text dokumentu následuje).
Priority a hlavní směřování zahraniční politiky České republiky v roce 2005 Principem české zahraniční politiky je prosazování zájmů ČR, s předpokladem co nejširšího konsensu domácích politických sil v hlavních otázkách. Hlavní úkoly České republiky v zahraniční politice vyplývají z programového prohlášení vlády ze srpna 2004. Plnoprávné členství České republiky v Evropské unii vytváří nový rámec pro formulování a provádění zahraniční politiky. Střednědobé cíle uvádí Koncepce zahraniční politiky České republiky na léta 20032006, schválená vládou dne 3. března 2003. Tato koncepce již byla formulována s ohledem na vstup ČR do EU. Za základní hodnoty ve svém zahraničním působení považuje Česká republika dodržování principů lidských práv, obecné mezinárodní právo a princip vlády zákona.
-9-
Výchozím materiálem pro oblast SZBP jsou kolegiem ministra schválené Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (jednání KM z 1. července 2004). Materiál vzala na vědomí BRS a poté byl schválen vládou. ČR je nyní ve fázi dolaďování standardního systému fungování v rámci EU a v procesu zdokonalovaní svého poznání, zařazení se a ovlivňování multilaterálních dimenzí EU jak uvnitř, tak směrem ke třetím zemím a organizacím. Ministerstvo zahraničních věcí působí sice hlavně mimo území České republiky, avšak má řadu zásadních a nezastupitelných úkolů uvnitř země, v prvé řadě koordinaci zahraniční politiky v rámci ostatních resortů. MZV též musí neustále usilovat, aby ČR přijala, ratifikovala a realizovala své zahraniční závazky. Jde například o Mezinárodní úmluvu o potlačení financování terorismu, Evropskou úmluvu o potlačování terorismu či o Římský statut Mezinárodního trestního soudu. MZV musí vytrvale vysvětlovat české politické scéně i veřejnosti, oč v těchto dohodách jde, jak důležité pro ČR jsou a co jejich nepřijetí způsobuje české pozici a věrohodnosti ve světě. I.
Stěžejní priority zahraniční politiky ČR na rok 2005
Aktivní a úspěšné působení České republiky v Evropské unii: -
jednání o novém finančním rámci EU na léta 2007-2013;
-
revize a naplňování upravené Lisabonské strategie;
-
pokračování v procesu rozšiřování EU;
-
přípravy na výkon předsednictví v Radě EU;
-
aktivní působení v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s prioritami ČR v SZBP včetně účasti na jednáních o přípravě Evropské služby pro vnější akci v souladu se zájmy ČR;
-
aktivní podíl na činnosti a formování ESDP (společné bezpečnostní a obranné politiky) – účast na probíhajících a připravovaných operacích (ALTHEA, Proxima, EUPM, EUJUST LEX), aktivní účast na konceptu bojových uskupení (Battle Groups), zapojení ČR do Evropské obranné agentury (EDA), účast ČR v civilních misích a zahájení činnosti civilněvojenské buňky;
-
podpora rozvoje a prohlubování transatlantických vztahů Evropské unie;
-
přípravy ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu;
-
komplexní přípravy na vstup do Schengenského systému;
-
aktivity směřující k ukončení přechodného období k volnému pohybu pracovních sil;
-
přípravy střednědobého strategického dokumentu o posílení vzájemných ekonomických vazeb a odstranění překážek obchodu mezi EU a třetími zeměmi;
-
aktivní zapojení do kontrolních režimů EU v oblasti vývozu zbraní.
Aktivní a úspěšné působení v NATO -
podpora rozvoje a prohloubení transatlantických vztahů;
-
podpora rozvoje dialogu a spolupráce mezi NATO a EU v bezpečnostní oblasti;
- 10
-
účast na alianční operaci v Kosovu (mise KFOR), kde si ČR udrží svůj nejpočetnější kontingent;
-
podpora rozšíření operace ISAF v Afghánistánu posílením kontingentu v misi a působením v provinčním rekonstrukčním týmu pod vedením SRN;
-
podílení se na alianční výcvikové misi pro Irák (NTM-I), jejímž cílem je vycvičit irácké bezpečnostní složky tak, aby byly schopny co nejdříve převzít plnou odpovědnost za bezpečnost v zemi;
-
plnění funkce kontaktní ambasády NATO pro Izrael v Tel Avivu;
-
podpora rozšířené spolupráce NATO s Ukrajinou (za předpokladu zachování současného demokratického vývoje v zemi);
-
podpora spolupráce NATO s partnerskými zeměmi, rozvoj dalších partnerských formátů (Středomořský dialog, Istanbulská iniciativa pro spolupráci);
-
navázání formálních vztahů a zahájení spolupráce NATO se Srbskem a Černou Horou (SČH) za předpokladu aktivní kooperace SČH s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii;
-
podpora spolupráce NATO s Ruskou federací, klíčovým tématem bude společný boj proti terorismu.
Boj proti terorismu -
aktivní přispívání ke zlepšování mezinárodních protiteroristických mechanismů a zachování vlastní vysoké flexibility;
-
přispívání v rámci spojeneckých závazků a boje proti terorismu ke stabilizaci a obnově Afghánistánu, včetně zajištění podmínek pro konání parlamentních, oblastních a lokálních voleb v 2. polovině roku.
Rozvíjení dobrých vztahů se sousedními státy a posilování regionální spolupráce Slovenská republika: -
posilování nadstandardní úrovně všestranných vztahů se SR (využívat historické vazby a vzájemné blízkosti obou států ke společnému prosazování našich zájmů v regionu, na evropské i atlantické scéně);
-
hledání kompromisního přístupu k úpravě hraničního režimu (aby se zachovaly co nejtěsnější kontakty mezi občany obou států a přitom se neohrozila harmonizace smluvní základny s právem ES).
Polská republika: -
prosazování strategických vztahů, které by umožnily koordinovat postup ve vybraných otázkách společných zahraničněpolitických zájmů nad rámec standardní bilaterální spolupráce;
-
podpora spolupráce na všech společných fórech a posilování občanské dimenze rozvoje vztahů – zlepšování průchodnosti hranice, podpora kulturních, studentských a vědeckých výměn.
- 11
Spolková republika Německo: -
intenzivně rozvíjet vztahy se SRN v duchu základních bilaterálních politických dokumentů, prioritu věnovat tématům společné evropské současnosti a budoucnosti a efektivní spolupráci v rámci EU a NATO;
-
rozvíjení občanské roviny vztahů – tak, aby se i nadále dařilo odstraňovat historické problémy a zlepšovat vzájemné pochopení ve všech vrstvách obyvatel na obou stranách;
-
využití všech osvědčených nástrojů česko-německého dialogu (zejména Rady Českoněmeckého diskusního fóra v jeho reformované podobě a Česko-německého fondu budoucnosti včetně přípravy podmínek pro působení fondu i po r. 2007);
-
podpora ekonomické spolupráce (pokračovat ve snaze sjednat se SRN novou dohodu o zamezení dvojího zdanění; velkou pozornost věnovat budování odpovídající dopravní infrastruktury);
-
příprava smlouvy o přeshraniční spolupráci dle tzv. Dohody z Karlsruhe.
Rakouská republika: -
pokračování v intenzivním politickém, hospodářském a kulturním dialogu na všech úrovních;
-
podpora růstu obchodní výměny (pokračovat ve snaze o sjednání dohody o zamezení dvojího zdanění; soustředěnou pozornost věnovat budování odpovídající dopravní infrastruktury);
-
podpora rozšiřování praktické spolupráce Rakouska s Visegrádskou skupinou v otevřeném formátu V4+ (ve vybraných oblastech společného zájmu a v rámci EU);
-
uzavření procesu z Melku.
Regionální a přeshraniční spolupráce: -
zintenzivnění politické spolupráce V4 (aktivní výměna názorů – nová finanční perspektiva, politika evropského sousedství, rozšiřování EU);
-
specifikace a využití možnosti konceptu V4+ (Rakousko, Severská rada, Benelux, Pobaltské státy apod.);
-
zaměření se v rámci přeshraniční spolupráce především na problematiku hraničních přechodů a navazující infrastruktury s perspektivou vstupu do Schengenského systému;
-
využívání regionálních iniciativ k posilování ekonomických pozic ČR v jednotlivých zemích i regionech.
II.
Další priority a směřování
Oblast dvoustranných vztahů -
rozvíjení vztahů s členskými zeměmi EU na všech relevantních úrovních (mezivládní, regionální, samosprávní a nevládní);
- 12
-
všestranná spolupráce s USA s důrazem na boj proti terorismu a také v oblasti odbourávání překážek cestovního ruchu s perspektivou budoucího zrušení jednostranného vízového režimu;
-
ktivní účast na politické a hospodářské stabilizaci a obnově jihovýchodní Evropy, v roce 2005 budou pravděpodobně zahájena jednání k řešení situace Kosova;
-
rozvíjení vztahů s Ukrajinou, zvláště v souvislosti s politickým vývojem po volbách v v prosinci 2004;
-
rozvíjení vzájemně výhodných vztahů s Ruskou federací;
-
podpora stabilizace a rekonstrukce Iráku v rámci mezinárodního společenství jako základního faktoru pro stabilitu blízkovýchodního regionu a tím i pro bezpečnost Evropy;
-
podpora jednání EU3 o uzavření Dohody o hospodářské spolupráci s Íránem výměnou za plnou suspenzi íránského jaderného programu, ochrana hospodářských zájmů ČR v Íránu, především s pomocí EU dosáhnout zrušení embarga vůči ČR;
-
aktivní podpora úsilí směřujícímu k mírovému a trvalému řešení izraelsko-palestinského konfliktu; podpora snahám mezinárodního společenství v čele s Kvartetem;
-
uskutečňování vyvážené politiky ČR k ČLR i Tchaj-wanu na základě zájmů ČR;
-
aktivní napomáhání úspěšné prezentace ČR na Všeobecné světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi;
-
aktivní účast při formování společné pozice EU ke Kubě (prosazování pozice ČR s důrazem na lidskoprávní rozměr);
-
angažování se na korejském poloostrově se zřetelem na otázku mezinárodní bezpečnosti;
-
podpora demokratizačním snahám v Bělorusku se zaměřením na aktivity občanské společnosti;
-
rozvíjení výhodných vztahů s Moldavskem, s čímž souvisí i záměr otevřít ZÚ ČR v Kišiněvě;
-
v rámci SZBP podpora bezpečnostního a hospodářského rozvoje subsaharské Afriky, s akcentem na politickou a bezpečnostní stabilizaci Súdánu.
Oblast mnohostranných vztahů a ekonomická dimenze zahraniční politiky -
prosazování kandidatury ČR do Rady bezpečnosti OSN (ve volbách na podzim roku 2007 se ČR bude ucházet o místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na léta 20082009);
-
prosazování kandidatury ČR do Komise OSN pro lidská práva (volby proběhnou v r. 2006, ČR se bude ucházet o řádné členství v Komisi pro období 2007 – 2009);
-
zapojení ČR – zejména prostřednictvím koordinace EU - do přípravy summitu OSN v září 2005 s důrazem na prosazení navrhovaných a diskutovaných reformních opatření v OSN; účast na tomto summitu na co nejvyšší úrovni;
-
účast na 7. hodnotící konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) – New York, 2.–27. května 2005;
- 13
-
spolupodílení se na reformě OBSE; (zájmem ČR je efektivnější a vnitřně soudržnější organizace, jejíž členské státy nebudou ustupovat od základních demokratických a lidskoprávních principů OBSE;
-
ratifikace adaptované Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (ze strany ČR podmíněna naplněním tzv. istanbulských závazků ze strany RF, tzn. vyklizení základen v Gruzii, stažení výzbroje z Moldávie);
-
přispívání v ekonomické, sociální a environmentální oblasti k efektivní spolupráci na půdě OSN a k naplňování Miléniových cílů (především odstraňování chudoby a hladu, zajišťování udržitelnosti rozvoje, řešení zadluženosti nejchudších zemí, zabránění digitální marginalizace apod.);
-
posílení vlivu ČR na půdě mezinárodních ekonomických organizací (zejména OECD, WTO, MMF a skupina Světové banky) pomocí personálního obsazení volených i nevolených funkcí v těchto organizacích;
-
prosazování specifických bilaterálních zájmů na půdě mezinárodních organizací – např. spolupráce s nečleny na půdě OECD, vstup některých zemí do WTO apod.;
-
hledání co nejlepšího využití dostupných finančních zdrojů mezinárodních organizací a institucí k financování projektů podporujících hospodářský a sociální rozvoj ČR;
-
příprava nového systému řízení ekonomických služeb státu v zahraničí (ve spolupráci s MPO ČR).
Oblast rozvojové a transformační spolupráce a humanitární pomoci -
plánování a implementace rozvojové spolupráce v souladu se zájmy ČR při respektování priorit EU a s důrazem na Miléniové cíle;
-
zdůraznění podpory demokracie, lidských práv, zásad dobrého vládnutí a občanské společnosti jako klíčových a základních priorit při uplatňování rozvojové spolupráce;
-
v rámci bilaterální rozvojové spolupráce dokončení programů rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi a rovněž zavést novou metodiku reflektující členství ČR v EU;
-
vedle pomoci rozvojové a humanitární rozvíjení také tzv. pomoci transformační (s cílem synergicky doprovázet priority české zahraniční politiky v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských práv ve světě);
-
cílená podpora vybraných projektů v rámci multilaterálních organizací činných v rozvojové spolupráci formou dobrovolných příspěvků.
Cílená prezentace České republiky v zahraničí -
naplňování jednotlivých oblastí schválené koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí ve spolupráci s ostatními resorty;
-
pokračování v komunikační strategii ČR k otázkám EU;
-
podpora vztahů s krajany a s přáteli České republiky v zahraničí;
-
výraznější úsilí o naplňování zásad reciprocity při zahraničních stykových akcích ústavních činitelů a o jejich důslednější sladění s prioritami zahraniční politiky ČR.
- 14
V rozpravě vystoupili posl. V. Laštůvka, J. Kavan, S. Fischer a H. Mallotová. Na jejich dotazy reagoval ministr C. Svoboda a mimo jiné uvedl: - proexportní politika je prioritou české zahraniční politiky – úsilí ČR se v současné době soustřeďuje na země Balkánu, zde jsou české firmy úspěšnější než na velkých trzích; - nová metoda v personální politice MZV znamená uzavírání výkonostních dohod s diplomaty vysílanými do zahraničí na zastupitelské úřady. Obsazenost zastupitelských úřadů závisí na počtu těchto úřadů. Dojde-li ke zrušení některého úřadu, je možno jiný úřad personálně posílit – je to ovšem velmi citlivá otázka. - transatlantické vztahy – tyto vztahy spojenectví v rámci NATO ale i obecně nic nemůže ohrozit. Koncepce evropské obrany a bezpečnostní politiky je přidaná hodnota a nemůže nahradit tuto transatlantickou vazbu. Z hlediska bezpečnosti ČR je tato vazba klíčová. Probíhá debata o komplementaritě v akci a propojení této komplementarity mezi NATO a EU. S tímto je spojena otázka větší efektivity NATO, většího prostoru pro politické rozhodování v rámci NATO, rozpočtu NATO; - výroky na Sudetoněmeckých dnech nebude ČR komentovat, nejde o výroky týkající se mezistátních vztahů ČR - SRN; - vízová politika - ČR nyní vyvíjíme tlak vůči zemím, kde o zrušení víz rozhoduje administrativa (Brazílie, Kanada atd.). Problémem zrušení víz do USA je v tomů, že administrativa USA zrušit víza nemůže – je to záležitostí rozhodnutí Kongresu USA. Prezident Busch předložil při své návštěvě Evropy „road map“ . ČR nadále bude usilovat o zrušení víz do USA, je zde prostor pro jednání zákonodárců, což delegace zahraničního výboru během své návštěvy USA využila; - kontrola v USA probíhá u všech lidí stejně bez ohledu na to, že jde o diplomaty. Zavedení obdobných kontrol pro diplomaty USA v ČR by vedlo k menším výsledkům, než snaha o kooperaci v otázce zrušení víz; - Írán – je to problém, Írán chce mít jaderné zbraně a porušuje mezinárodní závazky. Probíhá jednání evropské „trojky“ ve spolupráci s USA a íránskou stranou. Vůle EU a USA je nyní nedávat žádný signál ke zlepšení vztahů vůči Íránu, neboť prioritou je, aby Írán zastavil jaderný program. Pokud nedojdeš ke zlepšení situace, bude se jí zabývat Rada bezpečnosti OSN. Zrušení zákona „Bušér“ připadá v úvahu až po zlepšení situace. Nyní nelze konat vstřícné gesto vůči Íránu. - Reforma OSN - ČR pokračuje ve svých jednáních – tzn. ČR je pro rozšíření Rady bezpečnosti o konkrétní země nikoli pro rozšíření na základě regionálního principu, podporuje SRN a Japonsko jako členy Rady bezpečnosti. Ale je zde různých postojů, realizace reformy bude časově náročná; - Zahraniční rozvojová pomoc – zde záleží na ministrovi financí, MZV je pro dodržení závazků vyplývajících ze členství OECD a EU; - Transformační pomoc – podpora komunikace, nevládního sektoru, podpora regionů (např. Bělorusko, Kuba, Irák, Vietnam atd.) - SZBP EU je pouze jednou s výsečí české zahraniční politiky. Cíle a priority SZBP EU určuje Evropská rada – je určována na mezivládní úrovni, musí zde být shoda. Zůstává zde široká oblast zahraniční politiky, kde členské státy působí samy, nebo ve spolupráci s někým. Snahou EU je, aby oblast SZBP EU byla co nejširší, neboť má větší váhu. ČR již svým vstupem do EU vstoupila do určité SZBP EU, kterou musíme podporovat a nyní se aktivně podílíme na další nové tvorbě SZBP EU a až dojde k dohodě, musí ČR společně s ostatními členskými státy tuto SZBP EU podporovat a realizovat. Poslanci konstatovali, že předložený materiál Priority a hlavní směřování zahraniční politiky České republiky v roce 2005 projednali. Usnesení nebylo přijato.
- 15
6. Akcenty ČR v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (pokračování projednávání) Neveřejné jednání Předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že materiál MZV Akcenty ČR v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, který poslanci obdrželi, je klasifikován jako „vyhrazený“ a navrhl, aby jeho projednávání bylo neveřejné. Poslanci s návrhem souhlasili. Ministr zahraničních věcí C. Svoboda materiál odůvodnil. V rozpravě vystoupila většina přítomných poslanců a ministr C. Svoboda. Usnesení nebylo přijato. 7. Informace o činnosti podvýborů zahraničního výboru Předseda podvýboru zahraničního výboru pro prezentaci České republiky v zahraničí posl. T. Dub informoval členy výboru o činnosti tohoto podvýboru. Poslanci obdrželi informaci v písemné formě. Předseda výboru posl. V. Laštůvka navrhl, aby podvýbor zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy ukončil svoji činnost mimo jiné i z toho důvodu, že posl. J. Mládek již není členem zahraničního výboru. Navrhl, aby zahraniční výbor zřídil nový podvýbor zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy a kontrolu obchodu s vojenským materiálem a navrhl na předsedu tohoto podvýboru posl. D. Šeicha. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 225 (9-0-0) následujícího znění: Zahraniční výbor I.
r u š í podvýbor zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy, který byl zřízen usnesením zahraničního výboru č. 10 dne 18. září 2002;
II.
z ř i z u j e podle § 44 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podvýbor zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy a kontrolu obchodu s vojenským materiálem;
III.
v o l í předsedou podvýboru poslance Davida Š e i c h a.
Poslanci se dohodli, že o zřízení nového podvýboru bude informován hospodářský výbor, výbor pro obranu a bezpečnost a všechny poslanecké kluby. Dle zájmu o členství budou následně zvoleni členové podvýboru.
- 16
8. Sdělení předsedy Předseda výboru posl. V. Laštůvka informoval poslance o tom, že dne 21. 6. 2005 formou pracovního oběda se uskuteční jednání zahraničního výboru s náměstkem ministra zahraničních věcí Srbska a Černé Hory Predragem Boškovičem. Předseda výboru posl. V. Laštůvka písemně informoval poslance o zahraničních informacích došlých do sekretariátu zahraničního výboru, kde jsou členům výboru k dispozici, popř. jim mohou být zaslány v elektronické podobě.
9. Připomínky a podněty poslanců Nebyly vzneseny.. 10. Návrh termínu a pořadu příští schůze Předseda výboru posl. V. Laštůvka navrhl, aby se 46. schůze zahraničního výboru konala ve dnech 14. – 15. 9. 2005 s tím, že návrh pořadu schůze bude připraven předsedou výboru dle aktuální situace. Termín schůze výboru též může být pozměněn v závislosti na aktuální situaci. Poslanci s návrhem souhlasili. Jednání schůze bylo přerušeno v 16.15 hodin.
čtvrtek 2. června 2005 Pokračování jednání schůze výboru zahájil předseda výboru posl. V. Laštůvka v 9.45 hodin. 11. Státní závěrečný účet ČR za r. 2004 – kapitola Ministerstvo zahraničních věcí Návrh závěrečného účtu Ministerstva zahraničních věcí za rok 2004 odůvodnil státní tajemník MZV V. Zavázal a vedoucí oddělení financování kapitol neziskové sféry MF Marie Pokorná ve smyslu předloženého materiálu. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. T. Dub. V rozpravě vystoupili posl. T. Dub, J. Kavan a V. Laštůvka. Na jejich dotazy reagoval státní tajemník V. Zavázal, který mimo jiné uvedl: - Diplomatický servis – 2 zákony velmi nepříjemně ovlivňují nejen hospodaření Diplomatického servisu, ale v podstatě způsobí přesunu určité části příjmů státního rozpočtu do příjmů rozpočtu Hl. města Prahy. Dle zákona o půdě museli být všechny pozemky pod ambasádami musely být převedeny na Pozemkový fond a následně byly převedeny na Hl.
- 17
-
-
město Praha. Tento převod způsobil, že řada prodejů budov byla pozastavena a úhrady za pronájem pozemků jsou ambasádami hrazeny Hl. městu Praze. Toto vše velmi negativně ohrožuje hospodaření Diplomatického servisu. MZV má v úmyslu toto řešit i soudně (vůči Hl. městu Praze); snižování počtu pracovníků MZV způsobilo, že řada služeb pro MZV je prováděna Diplomatickým servisem (outsourcing); Správa českých center – částečně je financován z výnosů hospodaření Českého domu v Moskvě (zisk 78 mil. Kč). V r. 2004 bylo otevřeno České centrum v Madridě, v r. 2005 bylo otevřeno České centrum v Římě, a bude otevřeno České centrum v Košicích; Nenaplnění počtu systemizovaných pracovníků je způsobeno pohybem pracovníků (výjezdy na zastupitelské úřady do zahraničí, přesuny atd.) Probíhá snižování tohoto počtu systemizovaných pracovníků dle požadavku vlády. MZV se brání dalšímu snižování, neboť zejména v souvislosti se vstupem ČR do EU se zvýšila potřeba diplomatů zejména na Misi v Bruselu. Ale snižování probíhá plošně na všech ministerstvech, MF specifiku činnosti MZV nezohlednilo; Nedočerpání prostředků určených na zahraniční rozvojovou spolupráci (MZV má v gesci cca 25 mil. Kč) bylo způsobeno nedočerpáním finančních prostředků na administrativní činnosti spojenýé s realizací zahraniční rozvojové spolupráce – jde vlastně o úsporu; Česká ůnůárodní budova v New Yorku – jde o nejnáročnější investiční projekt MZV. Je zde řada problémů, které je nutno řešit. Došlo ke zdržení rekonstrukce v důsledku úniku oleje do základů budovy. Dne 21. 5. 2005 bylo předáno 1, patro této budovy do užívání českým krajanům. Problémy jsou zde s udělováním pracovních víz Velvyslanectvím USA pro pracovníky odborných profesí. Celá budova bude dokončena v r. 2006 za předpokladu, že nevzniknou další problémy; Zpravodaj posl. T. Dub navrhl usnesení následujícího znění:
Zahraniční výbor I.
d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu vyslovit souhlas s předloženým návrhem státního závěrečného účtu za rok 2004 – kapitola 306 – Ministerstvo zahraničních věcí v příjmech 145.776 tis. Kč a výdajích 5.945.481,20 tis. Kč;
II.
p o v ě ř u j e zpravodaje výboru posl. Tomáše Duba, aby tento závěr výboru tlumočil na jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za účasti zpravodajů ostatních výborů.
Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 224 (9-0-0). 12. Strategie vlády ČR po vstupu ČR do EU (pokračování projednávání) Předseda výboru V. Laštůvka konstatoval, že zahraniční výbor se tímto materiál Strategie vlády ČR po vstupu ČR do EU zabýval opakovaně, naposledy přerušil jeho projednávání na své 37. schůzi dne 11. 11. 2004. Náměstek ministra zahraničních věcí Vladimír Müller uvedl, že zahraniční výbor je poslední příslušný orgán, který se k tomuto materiálu nevyjádřil, což bylo způsobeno zejména vývojem vnitropolitické situace. Materiál byl aktualizován dle většiny připomínek, které k němu
- 18
byly vzneseny (např. prezidentem republiky), poslední aktualizace byla provedena v dubnu t.r. Materiál po schválení vládou bude využit při zpracování pozic ČR pro jednání v EU. V rozpravě posl. H. Mallotová uvedla, že pro ODS je tento materiál nepřijatelný a to nejen proto, že obsahuje celou řadu frází ale i zásadní záležitosti. Posl. D. Šeich uvedl, že materiál je natolik obecný, že se dá s ním nesouhlasit ale i v cele řadě věcí lze s ním souhlasit. Materiál de facto konstatuje, že se chceme mít dobře, že budeme dělat všechno, co EU chce a chceme toto dělat co nejlépe. Konstatoval, že tento typ materiálu nemá žádný obsah a smysl. Materiál je všeobsažný, nastanovuje priority atd. Dokument obsahuje celou řadu tezí, které nejsou pro ODS přijatelné. Materiál nereflektuje současnou aktuální situaci. Poslanci se po rozpravě shodli na návrhu usnesení následujícího znění: Zahraniční výbor k o n s t a t u j e, že opakovaně projednal materiál Strategie vlády České republiky v rámci Evropské unie a nepřijal k němu společné stanovisko. Bylo přijato usnesení č. 223 (9-0-0). 13. Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR Před členy výboru nevystoupil žádný nový designovaný velvyslanec ČR. Schůze skončila v 12.30 hodin. Zapsala: Stanislava Mikšová
Vladimír R e i b e r, v. r. ověřovatel výboru
Vladimír L a š t ů v k a, v. r. předseda výboru
