PS160040096 Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2016 7. volební období
ZÁPIS z 31. schůze zemědělského výboru, která se konala ve dnech 30. a 31. března 2016 v Moravskoslezském kraji
Přítomni: poslankyně a poslanci J. Faltýnek, O. Havlová, J. Kott, P. Kudela, J. Lobkowicz, H. Pavera, M. Pěnčíková, D. Váhalová, L. Velebný a J. Zemánek Omluveni: poslanci M. Babiš, M. Balaštíková, P. Bendl, V. Gabrhel, P. Kováčik, Z. Syblík, J. Šenfeld, K. Tureček a J. Volný (Prezenční listina poslanců – příloha č. 2) Hosté:
dle prezenční listiny
(Prezenční listiny hostů – příloha č. 3)
středa 30. března 2016 Jednání výboru řídí předseda výboru posl. J. Faltýnek. NÁVRH POŘADU: středa 30. března 2016 Jednání se zástupci regionální pobočky Agrární komory (Farma Kočov) na tato témata: Doprivatizace zemědělského majetku - Přizváni: zástupci MZe, MF, SPÚ Společná zemědělská politika se zaměřením na dotace Přizváni: zástupci MZe a SZIF Návštěva zemědělské farmy se zaměřením na ţivočišnou výrobou Jednání se zástupci Svazu pivovarů a sladoven čtvrtek 31. března 2016 Návštěva vodního díla Slezská Harta: prezentace generálního ředitele Povodí Odry J. Pagáče Návštěva připravované vodní nádrţe Nové Heřmínovy - informace o výstavbě Návštěva zemědělské farmy se zaměřením na rostlinnou výrobu Předseda výboru posl. J. Faltýnek přivítal přítomné poslankyně, poslance a hosty. Z jednání se omluvili posl. M. Babiš, M. Balaštíková, P. Bendl, V. Gabrhel, P. Kováčik, Z. Syblík, J. Šenfeld, K. Tureček a J. Volný. V rozpravě k návrhu pořadu nikdo nevystoupil. Program byl odsouhlasen (+8, 0, 0); přehled hlasování viz příloha zápisu č. 1, str. 1. Dále 1
předseda navrhl, aby se vzhledem k technických podmínkám na místě jednání nepořizoval zvukový záznam. S tím vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci (+8, 0, 0); přehled hlasování viz příloha zápisu č. 1, str. 1. Jednání se zástupci regionální pobočky Agrární komory, Kočov Setkání proběhlo formou diskuse.
Doprivatizace zemědělského majetku
Předseda J. Faltýnek v úvodním slově hovořil o celkové situaci v zemědělství. Zmínil programovací období do r. 2013 (k degresivitě – sníţení dotací od určité velikosti výměry, která byla cenou za to, ţe se zabránilo zastropování velkých firem). Pokud jde o programovací období 2014 – 2020, tak EU tlačila na přijetí prvku degresivity; došlo ke sníţení dotací pro marginální oblasti. Zástupci AK byli u všech jednání od r. 2013 a podíleli se i na přípravě vládního programu. V rámci koalice dostala KDU-ČSL v nové vládě resort zemědělství. Kroky členů ZEV jsou pod veřejnou kontrolou. Probíhá stálá diskuse s ministrem. Byla zvolena základní premisa s podporou AK, ţe se bude více podporovat intenzivní zemědělství, na úkor extenzivního. Pozastavil se nad situací kolem výkupních cen mléka a vepřového masa. Snaţí se iniciovat jednání s celníky, SVS a SZPI k dumpingovým cenám při dovozu vepřového masa (dovozová cena vepřového 5 Kč za 1 kg není normální). Vyzdvihl aktuální výši kofinancování programu z PRV - za ministra Tomana bylo kofinancování 15 %, pak 25 a nyní je 35%. L.Velebný – Zemědělci zhodnotili majetky, které nebyly dosud zprivatizovány a mají je pouze v nájmu – nemovitosti, rozvody vody a elektřiny aj. Dříve se pro privatizaci pouţíval tzv. „splátkový reţim pro zemědělskou prvovýrobu“, v rámci kterého zemědělci na tyto majetky dosáhli. Nyní je tento reţim v rozporu s právem EU a MF navrhuje, aby privatizace probíhala formou veřejné draţby za ceny stanovené soudními znalci. Z toho vyplývá, ţe zemědělci mají strach, ţe na majetky, které zhodnotili, nedosáhnou. Podle nájemních smluv musí zemědělci pečovat o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře, Čím více však majetek zhodnotí, tím je draţší ve veřejné draţbě. Jedná se o slepou uličku. Vyjádřil nespokojení s pomalým průběhem doprivatizace J. Vinohradník - Vyslovil názor, ţe by si problém nemělo MF a SPÚ mezi sebou „přehazovat“. Dříve byl standardní postup, ţe se udělal znalecký posudek a provedená investice se pak nezapočítala do hodnoty projektu. Problém vidí v tom, ţe dnes nemohou do majetku blokovaného státem investovat, protoţe tato investice nebude odečtena z ceny privatizačního projektu. O. Závodský, náměstek ministra financí – Doprivatizace se týká 2 zákonů, a to zákona o privatizaci a o majetku státu. Privatizační komise se schází cca jednou za 3 týdny. Předloţené materiály se vyhodnocují cca 3 týdny, následuje připomínkové „kolečko“ a nakonec jde materiál ke schválení do vlády. Celý proces trvá 3 aţ 4 měsíce. MF nic nebrzdí. Na Bruntálsku MF registruje 2 ţádosti. Na „stole“ jim nic neleţí. Skončila podpora EU a na počátku r. 2016 musela vláda všechny nedoprojednané ţádosti vrátit. MF spolupracuje s SPÚ velmi dobře. V posledních létech objem prací na doprivatizaci opět narostl. Pokusí se práci urychlit, ale pod 3 měsíce to není reálné. E. Šobáňová, ředitelka odboru SPÚ – V 90. létech privatizace neproběhla příliš šťastně. Předpokládalo se odstátnění budov a následné odstátnění půdy (kolem r. 1999). V té době se stalo to, ţe ze zemědělských objektů byly „vyzobány“ jen části. Dnes SPÚ nemá jinou moţnost neţ jednat podle platného zákona. Chápou, ţe investice do takto blokovaného majetku není jednoduchá. Dříve bylo moţné privatizovat za účetní cenu. Dnes se ve znaleckém posudku stanovuje cena v místě obvyklá. Proces vyřizování ţádostí nebyl dobře nastaven, ale SPÚ se je snaţí vyřizovat rychle. 2
p. Dvořák – Do státního majetku do současné doby investoval cca 10 mil. Kč. Vyjádřil rozhořčení nad tím, ţe mu nebude tato suma odečtena od ceny privatizačního projektu? J. Hoško – Do všech budov musel přivést elektroinstalaci a vodu, coţ byla velká investice. V rámci nového programovacího období mu klesly dotace o 1800 Kč na hektar. Svůj privatizační projekt má 7 let rozpracovaný. J. Hořák – Hospodaří na cca 1000 hektarech, které zčásti vlastní a zčásti si je pronajímá. 63 % budov má k doprivatizaci. Podle stávajícího zákona např. musí zavést elektroinstalaci. Podobnými příkazy stát nutí pronajímatele k investicím, ale pak jim to od ceny neodečte. To nepovaţuje za správné. Bude snad muset odejít od ţivočišné k rostlinné výrobě? Zemědělec na pěstování řepky a obilí vydělá a v ţivočišné výrobě ne. Přitom rostlinná výroba je jiţ převáţně vysoce automatizována, oproti ţivočišné výrobě, kde je zapotřebí lidské síly. Podporují tím i zaměstnanost v regionu. Vláda také sníţila dotace na hektar. Další problém vidí v tom, ţe ţádosti na kraji vyřizuje 1 pracovní síla. To je málo. Poděkoval L. Velebnému, ţe zorganizoval tohoto setkání. J. Faltýnek – Podle sdělení zástupkyně SPÚ nelze při privatizaci státního majetku postupovat jinak. J. Vinohradník – K nepovolené státní podpoře – vychází se ze směrnice EU, proto se oceňování dělá přes znalecké posudky. Problémy vidí nejenom v čekací době, ale i v nemoţnosti ţádat o investiční dotace. O. Závodský – S cenou se hnout nedá, hnout se dá se splátkovým kalendářem, který platil do r. 2014, a pokusit se zrychlit proces projednávání a schvalování na SPÚ. Shrnul moţnou cestu do budoucna: zapracovat na moţnosti vytvoření splátkového kalendáře a zvýšit rychlost díky personálnímu posílení. (S tím vyslovil souhlas i předseda výboru J. Faltýnek.) O. Havlová - SPÚ soutěţí znalce k posudkům, ale Bruntálsko má znalce z Ostravy, který nemůţe znát místní poměry. E. Šobáňová – Ne kaţdá stavba zhodnocuje pozemky – nemohou ovlivňovat ceny odhadnuté znalcem. J. Zemánek – Navrhnul zachovat pracovní místa lidem, kteří v současnosti vyřizují restituce a kteří mají cenné zkušenosti. U smluv na dobu určitou by se to mělo řešit co nejdříve (týká se SPÚ). L. Velebný – Pokusí se s předsedou J. Faltýnkem najít způsob, jak celý proces zrychlit. Nezbytná je dobrá koordinace práce MZe + MF + SPÚ. J. Faltýnek – Uţ někde SPÚ, jako správce státního majetku, vyměnil „za své“ např. na nějakém kravíně střechu? (Z auditoria zaznělo: NE.) host, který se nepředstavil – Běţnou údrţbu si dělá nájemce na své náklady. Pokud to nedělá, dostane od nájemce/státu výpověď pro neplnění smlouvy. J. Veselý, náměstek ministra zemědělství – Z diskuse vyplývá, ţe by se MZe mělo zaměřit na personální posílení v regionech, zabývat se metodickými pokyny pro soutěţení znalců (zda je nutné je soutěţit kaţdý rok). Týká se změny interních předpisů. p. Hoško – Stát jim, jako pronajímatelům, nepomáhá, i kdyţ dochází ke škodám. Uvedl příklad z praxe, kdy např. při velkých deštích dojde k zatékání do dílny a stát se nepodílí na opravě škody.
Společná zemědělská politika se zaměřením na dotace
J. Faltýnek seznámil přítomné s odpovědí ministra zemědělství M. Jurečky (na ZEV doručena 29. 3.) na jeho písemný dotaz (dotaz vznesl posl. H. Pavera na 28. schůzi ZEV 18. 2.) k vyplácení dotací (odpověď ministra poslanci obdrželi na místě). J. Veselý - sdělil, ţe na sucho MZe vyčlenilo 600 mil. Kč. Další podporou je vratka ze spotřební daně – tzv. zelená nafta. V rámci stávající legislativy se MZe snaţí o maximální podporu zemědělcům. 3
předseda krajské pobočky AK – Hovořil ke sníţeným dotacím na hektar a přeřazení v systému LFA, díky čemuţ přicházejí zemědělci na Bruntálsku o cca 1800 Kč na hektar za rok. Aţ o 50 % přicházejí zemědělci v horských oblastech. V okresu Bruntál to činí aţ 70 mil. Náklady v níţinách a horských oblastech se velmi liší. Do roku 2015 vše celkem fungovalo. Prezident AK jim nenaslouchá. Proč se nevrátí k tomu, co fungovalo před rokem 2015? Ministr zemědělství jim pomoc přislíbil. J. Faltýnek – Při tvorbě pravidel byli přítomni všichni zainteresovaní. J. Kott – Seznámil přítomné s činností v Monitorovacím výboru, kde kaţdý zástupce hájí své zájmy. Je moţné, ţe hlas zemědělců z horských oblastí není slyšet. J. Tabery, ředitel odb. Řídící orgán PRV, MZe – Ministr M. Jurečka pořádá kulaté stoly. Monitorovací výbor je dnes otevřenější. Řada věcí je výsledkem negociace s EU. Zástupci MZe se snaţí co nejvíce hájit zájmy ČR. D. Kuna, ředitel odb. environmentálních podpor PRV, MZe - Od r. 2015 je nový pohled na dotační politiku do zemědělství. To vychází z předpisů EU. Vyjednávaly se hranice, došlo k novému vymezení horských oblastí – muselo se na to přistoupit. Dnes se vychází z LPIS. V současnosti diskutují na MZe zavedení tzv. „faremních systémů“. AK je členem pracovní skupiny, která se schází cca 1 za měsíc. Je třeba oslovit zástupce AK v této pracovní skupině. Nařízení vlády vycházejí z nařízení EU. p. Slovák – Pro Bruntálské zemědělce je sníţení dotací pro marginální oblasti zásadní. Finance chybí. Ministr jim řekl, ţe neměl při rozhodování správné informace. Úprava by se měla učinit co nejdříve. Ne aţ na konci roku. Pro ně je i problém neustálé navyšování minimální mzdy. To v této oblasti povede ke sniţování zaměstnanosti. Také poděkoval L. Velebnému za toto setkání. J. Tabery – Cílem MZe je navýšení rozpočtu PRV. Podmínky však nelze tak rychle měnit. M. Nováková, ředitelka regionální AK Bruntál – Vystoupila k redefinicím a k sazbám LFA. p. Novák – Vystoupil k termínům vyplácení dotací. Proč je AGROENVI na posledním místě ve vyplácení? S kaţdým zpoţděním mají problém i z toho důvodu, ţe mají platební kalendáře od bank, které musí dodrţovat. J. Tabery, D. Kuna – Vyplácení má na starosti SZIF. Zálohy se vyplácejí. LFA je vyplaceno z 90 %. U AGROENVI se letos přecházelo na nový systém, proto vznikly určité problémy. Očekávají, ţe se to uţ příští rok nebude opakovat. P. Jaroš, ředitel regionálního odboru SZIF – Dělají maximum pro místní zemědělce. Všichni se s nastavenými podmínkami musí nějak vypořádat. J. Vinohradník – Názory se liší, a to i mezi členy AK a zemědělci v horských a podhorských oblastech. Zvolili si 3 premisy: 1. podpora ţivočišné výroby 2. zemědělství šetrné k přírodě 3. eliminovat dopad do podhorských a horských oblastí. Cítí to tak, ţe bod 1 a 2 nebyly dodrţeny, protoţe se pořád více vyplácí dělat rostlinnou výrobu neţ ţivočišnou. Dostávají o 20 % dotací méně oproti minulosti. J. Faltýnek – Vţdy byla rostlinná výroba výhodnější neţ ţivočišná. Snaţí se to změnit. Více se nyní podporuje ţivočišná výroba, a to z národních i evropských zdrojů. J. Gallas, ředitel odb. environmentálního a ekologického zemědělství, MZe – U ekologického zemědělství je vyšší zatíţení na hektar. Drtivá většina dotací směruje do ţivočišné výroby. Snaţí se o diferenciacii. Návštěva zemědělské farmy se zaměřením na živočišnou výrobou Zemědělská farma Jana Hořáka (Janovice u Rýmařova) Farmou poslance provedl majitel J. Hořák. Seznámil je se základními ekonomickými údaji. Farma hospodaří na necelých 1000 ha pozemků, které farma zčásti vlastní a zčásti si je pronajímá. Většina se nachází v nadmořské výšce 600–800 m n. m., z čehoţ dvě třetiny leţí v CHKO Jeseníky. Je zaměřena na chov skotu masných plemen. Orná půda (89 ha) je vyuţita 4
k pěstování obilovin a krmiv pro vlastní potřebu. Na farmě se chovají krávy bez trţní produkce mléka, telata a odchovávají plemenné býky ve vlastní odchovně plemenných býků masných plemen. Od dubna 2011 je v provozu bourárna masa. Vyzrálé hovězí maso skotu prodávají pouze z vlastní produkce farmy a je zařazeno v ekologickém zemědělství - je v BIO kvalitě. Jednání výboru řídí místopředseda výboru posl. L. Velebný. Jednání se zástupci Svazu pivovarů a sladoven Členy ZEV přivítal starosta města Bruntál P. Rys. Krátce je seznámil s historií i současností města. Následovala prezentace předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven F. Šámala, který seznámil poslankyně a poslance ZEV se „Zprávou o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2015“. Členové ZEV si v doprovodu místního sládka M. Henteka prohlídli pivovar Hasič. Jedná se o regionální pivovar, který se zaměřuje na výrobu domácího piva. Byl otevřen v r. 2015 v budově bývalé textilky. Dále proběhla diskuse nad aktuálními problémy českého pivovarnictví a sladovnictví.
čtvrtek 31. března 2016 Návštěva vodního díla Slezská Harta Návštěva připravované vodní nádrže Nové Heřmínovy - informace o výstavbě Proběhla prezentace generálního ředitele Povodí Odry J. Pagáče. Sucho v roce 2015 na povodí Odry trvalo aţ do letošního roku. V této souvislosti si jiţ ověřili, ţe funguje víceúčelová vodohospodářská soustava, ale dopady sucha se budou teprve vyhodnocovat. Jednalo se zřejmě o největší sucho minimálně od r. 1947 a moţná i od r. 1920. V tomto regionu je vysoká koncentrace obyvatel a průmyslu, coţ má vliv na vysokou spotřebu vody. Existují pravidla spolupráce s velkými odběrateli, tzv. „Manipulační řád“. Zabývá se produkcí pitné, uţitkové a průmyslové vody. Mají 3 zdroje: 1. Morávka a Šance 2. Slezská Harta a Kuţberk 3. Ţermanice a Olešná. Kaţdý větší odběratel musí mít zajištěno zásobování z 2 zdrojů. U Šancí probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Olešná byla v lednu 2016 téměř prázdná. Ostatní nádrţe měly nad 50 %. U nádrţe Morávka museli nalepšovat průtoky na páteřních vodních tocích, aby nedošlo k úhynu ryb. Zde se potvrdil význam přehrad. Situaci, zejména s pitnou vodou, „zachraňovala“ v období sucha Slezská Harta. Přijali tato opatření: 1. Jednání s odběrateli o omezení a přesunu odběrů. 2. Realizace omezení i přesunů odběrů. 3. Návrh na omezení odtoku z nádrţí k 15. 11. 2015 na polovinu. Opatření se stupňovala, protoţe Manipulační řád uţ na vzniklou situaci nestačil. Museli přijmout mimořádná opatření. Díky tomu se postupně zlepšila situace s pitnou vodou. Olešná ale stále klesala, protoţe v této oblasti v období listopad 2015 aţ leden 2016 nebyly ţádné sráţky. V současné době tuto nádrţ nezapouští. Připravují zde těţení nánosů. Z Olešné odebírá vodu také elektrárna Dětmarovice. Spolupráce s odběrateli v období sucha byla velmi dobrá. V současné době jsou všechny nádrţe ze 100 % naplněny. Závěry: 1. Nedošlo k omezení odběru pitné vody. 5
2. Nedošlo k omezení výroby velkých podniků. 3. Nedošlo k váţnější havárii jakosti vody vč. úhynu ryb. K tomu napomohly i ČOV. Závěrem upozornil na problémy u vodních děl, které vznikly v souvislosti s přijetím nového OZ. (Diskutováno na 29. schůzi ZEV 8. 3. 2016 – PN k novele zákona o SPÚ.) V diskusi vystoupili všichni přítomní poslanci. Diskutováno bylo téma výstavby nových nádrţí. U plánované výstavby vodní nádrţe Nové Heřmínovy jiţ vláda rozhodla. Počítá se se zahájením výstavby v r. 2018/2020. Je hotovo 80 % výkupů a v letošním roce budou dokončeny. Jsou připraveny kompenzační plány – 90 % obce Nové Heřmínovy bude zachováno. Při výstavbě nových nádrţí je kladen důraz na ekologické řešení, probíhají jednání s ekology; plánované jsou i přechody pro ryby, aby mohly migrovat; řeší i opatření ke splaveninám, aby se mohly usazovat postupně a následně se daly těţit; plány zahrnují i pláţe pro rekreaci; trdliště aj. Posl. L. Velelbný konstatoval, ţe v období sucha byla odvedena velmi dobrá práce Povodí Odry. Na toto jednání pozval i starostu Nových Heřmínov pana L. Drobného, který pozvání odmítl. (Po skončení jednání se dostavil L. Drobný a rozdal přítomným poslancům materiál „Ochrana obcí na horní Opavě“ vč. průvodce obcí Nové Heřmínovy.) Návštěva zemědělské farmy se zaměřením na rostlinnou výrobu (Soukromá farma p. Vaculy, Krásné Loučky) Diskutována byla dotační politika státu a podmínky pro podnikatele, které ne vţdy pomáhají poctivým podnikatelům v rozvoji. Hovořilo se o administrativních překáţkách pro zemědělce, např. při ţádostech o zelenou naftu a další dotace. Dále se probírala regionální specifika rostlinné výroby (nadmořská výška, kvalita půdy, pouţívaná osiva, dlouhodobé výnosy).
*** Místopředseda zemědělského výboru posl. L. Velebný jednání 31. schůze zemědělského výboru ukončil 31. března ve 14:50 hodin. (Příjezd do Prahy v 19:50 hodin.)
Dne: 31. března 2016 Zapsali: T. Vrba, J. Závodská
Josef KOTT v.r. ověřovatel výboru
Jaroslav FALTÝNEK v.r. předseda výboru 6
Příloha zápisu č. 1/1 Hlasování 31. schůze zemědělského výboru PS PČR /30. a 31. března 2016 - Bruntál/ Pořad 31. schůze
Nepořizování zvukového záznamu
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BABIŠ Miloš
-
-
-
-
-
-
2.
BALAŠTÍKOVÁ Margita
-
-
-
-
-
-
3.
BENDL Petr
-
-
-
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
/
5.
GABRHEL Vlastimil
-
-
-
6.
HAVLOVÁ Olga
/
/
7.
KOTT Josef
/
/
8.
KOVÁČIK Pavel
-
-
-
9.
KUDELA Petr
-
-
10. LOBKOWICZ Jaroslav
/
/
11. PAVERA Herbert
/
/
12. PĚNČÍKOVÁ Marie
-
-
-
-
-
-
13. SYBLÍK Zdeněk
-
-
-
-
-
-
14. ŠENFELD Josef
-
-
-
-
-
-
15. TUREČEK Karel
-
-
-
-
-
-
16. VÁHALOVÁ Dana
/
/
17. VELEBNÝ Ladislav
/
/
18. VOLNÝ Jan
-
-
-
19. ZEMÁNEK Jiří
/
0
0
Celkem:
/ -
-
-
-
-
-
-
-
/
8
0
7
0
8
ano
ne
zdr
