Zápis z 53. schůze zahraničního výboru, která se konala ve dnech 22. a 23. února 2006

Zápis z 53. schůze zahraničního výboru, která se konala ve dnech 22. a 23. února 2006 Přítomni:

22. února 2006 posl. T. Dub, V. Laštůvka, V. Exner, S. Fischer, V. Holáň, Z. Jičínský, J. Kavan, K. Konečná, P. Lachnit, H. Mallotová, V. Nájemník, V. Reiber, J. Schwippel, D. Šeich, K. Šplíchal

Omluveni:

J. Karas, B. Petr, P. Svoboda, P. Šulák

Přítomni:

23. února 2006 posl. V. Laštůvka, V. Exner, S. Fischer, K. Konečná, V. Holáň, P. Lachnit, H. Mallotová, V. Reiber

Omluveni:

posl. T. Dub, J. Karas, J. Kavan, V. Nájemník, B. Petr, J.Schwippel, P. Svoboda, K. Šplíchal, P. Šulák, D. Šeich, Z. Jičínský

POŘAD: 1.

Aktuální zahraničněpolitická informace - Svět islámu a Evropa na pozadí posledních událostí – konfrontace, koexistence

2.

Aktuální zahraničněpolitická informace – společná zahraniční a bezpečnostní politika EU

3.

Koncepce informování o evropských záležitostech na rok 2006

4.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu, podepsaná dne 15. září 2005 v New Yorku /sněmovní tisk 1211/

5.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (ETS 148), otevřená k podpisu členským státům Rady Evropy ve Štrasburku dne 5. listopadu 1992 /sněmovní tisk 1220/

6.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na zachování výhrady k Trestněprávní úmluvě o korupci, sjednané ve Štrasburku dne 27. ledna 1999 /sněmovní tisk 1223/

7.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Ukrajinou o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) /sněmovní tisk 1221/

8.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna článku 1 Úmluvy ze dne 10. října 1980 o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, přijatá v Ženevě dne 21. prosince 2001, a Protokol o výbušných zbytcích války (Protokol V), přijatý v Ženevě dne 28. listopadu 2003 /sněmovní tisk 1224/

-2-

9.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 24. listopadu 2005 /sněmovní tisk 1216/

10.

Prezentace české verze časopisu „Rusko v globální politice“

11.

Vízová politika České republiky

12

Varianty řešení problematiky ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou (jednání bylo přerušeno 20.1.2005)

13.

Vnitrostátní schvalování smluv uzavíraných podle článků 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii

14.

Sdělení předsedy

15.

Připomínky a podněty poslanců

16.

Návrh termínu a pořadu příští schůze středa 22. února 2006

Předseda výboru posl. V. Laštůvka zahájil schůzi v 9.45 hodin. Seznámil poslance návrhem pořadu schůze, poslanci s návrhem souhlasili. 1. Aktuální zahraničněpolitická informace Svět islámu a Evropa na pozadí posledních událostí – konfrontace, koexistence Náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Bašta v úvodu informoval poslance, že MZV připravilo pro jednání vlády Informaci k vývoji kolem dánských karikatur proroka Mohameda. Tento materiál následně předal poslancům. Stručně zrekapituloval chronologii událostí kolem dánských karikatur proroka Mohameda, která je též součástí výše zmíněné Informace. Dále uvedl, že při hodnocení těchto událostí je nutno brát v úvahu tyto skutečnosti: - demonstrace vyvolané těmito karikaturami byly poměrně pečlivě připravovány. Bylo mimo jiné zapotřebí nakoupit dánské a norské vlajky a to z hořlavých materiálů, zajistit jejich distribuci, zorganizovat protesty atd.; - protesty proběhly zejména v zemích, které mají bližší či vzdálenější vztah k Íránu, časově zapadají mezi dvě události – tj. spor o íránský jaderný program a vítězství Hamásu v Palestině; - bylo napadeno Dánsko a Norsko, které tradičně patří mezi největší poskytovatele rozvojové pomoci islámským zemím, což má již svůj důsledek – financování charitativních islámských organizací se přenáší z Evropy do Asie; - hodnocení těchto násilných akcí naznačuje, že toto není jen spor mezi Evropou a radikálním islámským světem, ale je to spíše spor mezi radikálním islámem a umírněným islámem; - poprvé se otevřeně začíná mluvit o tom, že toto je střet civilizací;

-3-

-

islámské menšiny v Evropě se začínají dožadovat speciálních pravidel. Tam kde se jejich vnitřní komunální normy srážejí s normami většinovými a nelze najít racionální kompromis, tak si islámská menšina myslí, že by většinová společnost měla ustupovat. Dále konstatoval, že ČR podporuje solidární postup v rámci integrace EU a NATO. EU musí proti radikalizovaným silám reagovat jasně a rozhodně. Pro ČR jsou útoky proti diplomatickým zastoupením evropských zemí a EU i proti mírovým jednotkám NATO nepřijatelné. V rámci EU prosazuje ČR jednotu a pevnost, odmítnutí vydírání a zastrašování. Nelze rezignovat na hodnoty svobody, které jsou našim zemím vlastní. V Evropě sdílené hodnoty jsou přirozeným základem evropských a euroatlantických struktur. Současně evropské soužití a prosperita vznikly právě na těchto hodnotách. Ty také umožňují trvající otevřený dialog s dalšími zeměmi. Násilné kroky tento dialog chtějí narušit, ale nelze padnout do pasti extrémistům. V otevřeném dialogu je třeba pokračovat v bilaterárních vztazích i v rámci EU a dalších integrací. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák dále konstatoval, že příčinami nepokojů v muslimském světe nejsou v současné době karikatury. Karikatury jsou použity pouze jako jakýsi startovací mechanismus, který je navíc použit zkresleně, neboť vlastní karikatury nevyvolaly žádnou odezvu ani v Evropě ani na Blízkém východě. Příčinou nepokojů byl materiál, který byl shromážděn dánským imámem (Hamad Abdal Rahman Abu Laban) a který mimo jiné obsahuje několik desítek dalších kreseb a fotografií. Tento imám je původem Palestinec, který pochází z Džafy, žil střídavě v Egyptě, Kuvajtu. V Egyptě se stal členem Muslimských bratří, v Holandsku navázal kontakty na teroristickou organizaci Džamalijá Islamíja a společně začali vydávat periodikum. Udržuje kontatky s bývalými mudžahídy z afgánské války. Cestuje po Evropě, zejména do Bosny a Hercegoviny. O jeho aktivity se zajímaly egyptské zpravodajské služby, v polovině 90. let se usadil v Dánsku. K zásadnímu zlomu v záležitosti „karikatur“ došlo 7. 12. 2005, kdy proběhlo každoroční zasedání Islámské konference, kde se jednalo o tématech náboženského extremismu a nejvíce se zde diskutovalo o zveřejnění karikatur proroka Mohameda. Bezprostředně poté došlo k vyostření konfliktu na úrovni jednotlivých vlád – Sýrie, Íránu, Palestiny atd. Tyto země využívají protestů proti zveřejnění karikatur ke svým vlastním účelům. Od počátku r. 2000 dochází v evropském muslimském světě poměrně k výrazným změnám, k nárůstu radikální části a tím také ke zvýšení bezpečnostních rizik. Zatím nejsou důkazy, že by k něčemu podobnému mělo dojít v ČR, ale lze předpokládat, že ani ČR se tato záležitost nemůže vyhnout. Před r. 2000 v Evropě vlastně muslimské demonstrace nebyly, od r. 2000 se jejich počet zvyšuje. V r. 2004 proběhly ve Francii demonstrace proti tzv. šátkovému zákonu. Pokud jde o oblékání ženské islámské populace, dochází zde též k posunu, tradiční islámský oděv nosí asi polovina islámské populace v Evropě. Koncem 90. let minulého století de facto neexistovaly islámistické skupiny v žádném státě EU. Nyní je možné je registrovat ve Francii, Belgii, získávají zde stále větší podporu. Po r. 2000 též vzrůstají antisemitské útoky, iniciátory jsou příslušníci tzv. třetí generace muslimů v Evropě. Na některých školách je stále obtížnější některé předměty vyučovat např. na některých školách je téměř nemožné vyučovat o dějinách židovského náboženství, omezuje se rozsah výuky biologie atd. Kritická situace v mnoha zemích je ve vězeňství. Islamisté v mnohých vězeních tvoří většinu vězňů a zde nastávají vážné problémy. Po pádu Sadáma Husajna byly v Evropě naverbovány stovky lidí, kteří v současné době bojují proti spojeneckým silám v Iráku a jsou většinou verbovány pro sebevražedné útoky. Důvodem radikalizace mladé muslimské generace v Evropě je především nedostatečná integrace muslimů do společnosti, která vede k pocitu vykolejenosti z prostředí, ve kterém tito lidé žijí. Na tomto stavu se podílejí obě strany tzn. muslimové i většinová společnost. Životní styl muslimů je pro mnoho lidí v Evropě obtížně akceptovatelný, vyvolává u části Evropanů negativní postoje a reakce, což zase vyvolává negativní postoje a reakce ze strany muslimů.

-4-

Jakákoli hospodářská krize ve státech EU nejtvrději dopadá na islámské společenství – nezaměstnanost je dvojnásobná a u tzv. třetí generace muslimů je až čtyřnásobná. Zde vzniká prostor pro působení islámských důchovních, kteří přicházejí ze zahraničí (Saudská Arábie a Pákistán). Dále stručně zrekapituloval násilné akce, které se v Evropě udály po 11. 9. 2001: - 11. 3. 2003 - bombový útok v Madridu (více než 190 obětí) - 2. 11. 2004 - vražda holandského režiséra Théa van Gogha - 7. 7. 2005 - útok v londýnském metru a autobuse. Útoky, které byly naplánovány a zdařilo se je zastavit, byly v 2 akce v Belgii (útok na židovskou školu v Antverpách, útok na tunel vlaku TGV). Na jaře 2004 byly v Madridu odhaleny pokusy o útoky na veřejné budovy (např. Nejvyšší soud). V červnu 2004 byl zmařen útok teroristické marocké buňky v Lisabonu (např. na předsedu EK Barrose). Byly odhaleny plány na zavraždění nizozemské političky Ayaan Hirsi Alio, byly rovněž plánovány útoky na holandský Parlament, centrálu zpravodajské služby a letiště Shiphol. V listopadu 2004 bylo v Německu zadrženo několik islamistů, kteří plánovali vraždu iráckého předsedy vlády Alávího při jeho návětěvě Německa. V říjnu 2005 holandské bezpečnostní složky zadržely 6 můžů a 1 ženu pro podezření z přípravy teroristické akce na území Holandska. Tento přehled zcela jasně ukazuje, že Evropa byla a je a asi bude zřetelným cílem lidí, kteří se pokouší podnikat teroristické útoky. V posledních 12 měsících je zaznamenán určitý kvalitativní vývoj bezpečnostních hrozeb. Před rokem 2001 teroristické skupiny, které pořádaly nejrůznější útoky, byly složeny z lidí ve věku 25 – 40 let, v součané době je průměrný věk těchto lidí 18 – 20 let. Jsou zaznamenány pokusy o průnik do zpravodajských služeb (např. v Holandsku). Velkým nebezpečím je, že tzv. 3 generace muslimů je držitelem evropských cestovních pasů, které jim umožňují volně cestovat po celém světě – např. do USA bez víz. Na základě získaných poznatků o buňkách mladých islamistů v Evropě lze konstatovat, že všechny tyto buňky, které jsou v tuto chvíli známy, jsou schopny v případě potřeby provést teroristické útoky i když vzhledem k věku členů těchto buněk je možné zaznamenat v jejich činnosti určité prvky amatérismu. Ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík konstatoval, že Vojenské zpravodajství zpracovalo rozsáhlejší analýzu k projednávanému tématu, která je neveřejná, bude poskytnuta předsedovi zahraničního výboru. Dále seznámil poslance s výběrem z tohoto materiálu. Mimo jiné uvedl, že rozsáhlé demonstrace v islámském světě proti zveřejnění karikatur zaskočily a překvapily jak Evropu, tak i USA. Značně nejasné a nejednotné reakce oficiálních činitelů toto potvrzují. Základní příčinou současného stavu je dlouhodobá flustrace příslušníků islámského světa a nespokojenost se současným postavením ve světě. Ve většině islámské komunity je značně rozšířen názor, že západní svět islám podceňuje a muslimy staví do postavení světobčana 2. kategorie. Často se uvadí dvojí přístup Západu vůči zemím tohoto typu, kdy je i jiná tvrdost uplatňována při vymáhání určitých věcí ve vztahu k zemím, které patří k západní civilizaci a jiná tvrdost vůči zemím, které představují tuto část světa. Lze vysledovat určitou kvalitativní změnu ve prospěch islamistického tábora. Jde skutečně o to, jak se v Afghánistánu vypořádaly tyto síly se sovětskou okupací. Tento proces byl úspěšně završen a došlo ke stažení vojsk. Toto znamenalo ohromné vítězství islamistických radikalních tendencí po dlouhých letech flustrace a toto vítězství ukázalo islamistům základní přístupy, které jim mohou přínést vítězství v jejich dlouhém boji proti světovým velmocím. Základem tohoto postupu je islámská víra, návrat ke starým hodnotám a soudržnosti. Příkladem je Hamás v Palestině, Hisbaláh v Libanonu a globálně Al Kajdá. Došlo zde též k posunu ve veřejném mínění v islámských zemích. Veřejné mínění se radikalizuje (např. volební výsledky Muslimského bratrstva v Egyptě, Hamásu v Palestině,

-5-

silný vliv radikálních islamistických sil v Iráku). Islamistům se daří úspěšně radikalizovat veřejnost a tím získávat podporu pro další kroky. „Karikatury“ vnímáme jako vhodnou záminku. V této situaci se musí počítat s tím, že u islámu je reakce daleko živější, spontálnější a aktivity se těžko dostávají pod kontrolu. Selhávají jakékoli racionálnější úvahy, protože chování je spontální a na prvním místě jsou iracionální úvahy. Pokud jde o prognózu dalšího vývoje, lze očekávat opakování takovýchto jevů. Záminek může být mnoho – ať již uměle vyrobených či vyvolaných nevhodnou aktivitou. Může to být např. odmítnutí komunikace s Hamásem ze strany EU či eskalace vývoje kolem íránského jaderného programu. Pokud jde o bezpečnost vojáků AČR v zahraničí, jsou v Afganistánu přijata opatření, která riziko eliminují. V Iráku v Bastře, kde je vojenský policejní tým, je situace monitorována, jsou též učiněna potřebná bezpečnostní opatření. V ČR zatím nehrozí bezpečnostní rizika, v zahraničí pokud jde o zastupitelské úřady, je situace též monitorována, určitá rizika můžou být v Íránu, v Palestině. V rozpravě vystoupil předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že vítá, že byla vypracována analýza současné situace, neboť dává odpovědi na 2 otázky: - co je příčinou radikalizace vztahu islámu a Evropy; - zda je dnešní situace výsledkem nějaké promyšlené strategické koncepce, či dnešní situace má vágnější podtext. Ale reaguje Evropa dostatečně a efektivně? Je to otázka přístupu k íránskému jadernému programu, k Hamásu v Palestině, k postavení islámských menšin v Evropě, je to i otázka statusu Kosova. Po analýze by měl následovat pokus o odpověď a návrhu konkrétních kroků. Dále vystoupil posl. V. Holáň, který mimo jiné zmínil to, co se stane, až počet muslimů se v Evropě podstatně zvýší. Posl. P. Lachnit uvedl, že se vlastně nyní začíná hrát v Evropě o Turecko. Posl. V. Exner se zajímal o to, jak jsou hodnoceny samotné karikatury. Je zde určitý rozdíl v přístupu MZV a ministra Bublana, který je více vstřícnější k druhé straně při řešení „případu karikatur“. Postoj MZV je tvrdší, příspívá spíše k vyhrocování situace. Co se má vlastně uhradit Dánsku – ušlý obchod? Náměstek J. Bašta k tomu dále mimo jiné uvedl, že - flustrace muslimů se netýká pouze Evropy, ale týká se všech muslimů. Příčinou je to, že jsou vychováváni ve víře, že jejich náboženství je to nejdokonalejší a podle tohoto principu by to měli být oni, kteří budou žít plnohodnotný život. Skutečnost vypadá jinak a za vinu to dávají vyspělé společnosti; - radikální islám používá jako jeden z nejúčinnějších nástrojů charitu (např. Hamás); - omluva by situaci kolem „karikatur“ nezklidnila, protože v očích islamistů je omluva vnímána jako ústup. Ředitel M. Krejčík mimo jiné uvedl, že otázkou je, zda v momentě, až nastane rovnováha muslimského a nemuslimského obyvatelstva v Evropě, do jaké míry západní způsob myšlení odolá myšlení islámskému. Co se více daří – vývoz demokracie či dovoz islámu. Ředitel K. Randák k tomu dodal, že vliv islámu bude takový, jaký mu bude umožněn. V další části rozpravy vystoupila posl. H. Mallotová, která mimo jiné uvedla, že - neustálá snaha západní civilizace o porozumění problémům muslimského světa, napomáhá radikalizaci, neboť vstřícné kroky bez toho, aby totéž museli učinit oni, jsou muslimským světem vnímány jako slabost, ústupek; - ukončení financování aktivit v Palestině ze strany EU může vést k radikalizaci Hamásu a k financování jeho aktivit např. Íránem. Posl. Z. Jičínský mimo jiné podotknul, že důležitý je v tomto kontextu Balkán. Posl. D. Šeich konstatoval, že klíčovou otázkou je, zda je to politika ústupků Evropy, která by měla mírnit islámský radikalismus. Osobně nevěří v politiku apeacmentu. Posl. S. Fischer konstatoval, že náboženský konflikt probíhá vlastně již v Kosovu.

-6-

-

Předseda výboru posl. V. Laštůvka dále uvedl, že zahraniční výbor by se měl též zabývat otázkou, do jaké míry se v pozici ČR v EU měla objevit solidarita s Dánskem. Zahraniční výbor by tuto solidaritu měl podpořit; důležitý je problém Turecka, co je pro Evropu výhodnější – islámské Turecko či evropské Turecko; válka v Íráku a v Afghánistánu – možná i tyto války podpořili radikalizaci islámu. Náměstek J. Bašta v závěru konstatoval, že dnešní situace není konflikt s islámem, ale jde o konflikt s radikálním islámem. ČR musí podporovat ty síly, které mají s radikálním islámem ještě větší problémy. Radikálními islamisty jsou především zabíjeni muslimové; politika ČR musí směřovat k tomu, že bude podporovat umírněné režimy v kterékoli části islámského světa. Zájmem ČR je evropské nikoli islámské Turecko; při hodnocení Kosova se musí brát v úvahu vztah kosovských islamistů k Íránu; islamisté považují jakékoli omluvy a jakoukoli nerozhodnost za známku slabosti, Evropa se musí naučit vyjednávat v těchto situacích.

Předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že cílem této diskuse nebylo to, aby se dospělo k závěru, ale aby se o tomto problému diskutovalo. Zahraniční výbor se bude nadále touto otázkou zabývat. 2. Aktuální zahraničněpolitická informace – společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Předseda výboru posl. V. Laštůvka navrhl, aby v rámci tohoto bodu se zahraniční výbor zabýval pouze situací v Bělorusku a situací na Ukrajině. Problematiku Palestiny a Íránu by projednával na příští řádné schůzi. Poslanci s návrhem souhlasili. Náměstek ministra zahraničních věcí J. Bašta k tématu Bělorusko uvedl, že Bělorusko patří mezi prioritní země české zahraniční politiky vůči Evropě. Národní pozici k Bělorusku úzce koordinuje ČR na regionální úrovni především v rámci V4. ČR oceňuje, že běloruská opozice má svého kandidáta (A. Miljenkeviče) v prezidentských volbách (19. 3.). Ať již budou výsledky voleb jakékoli, ČR je připravena podporovat běloruskou demokratickou opozici a tamní občanskou společnost. ČR se nevyhýbá ani spolupráci s elementy administrativy, s regionálními elitami, i když je to zde již trochu složitější. ČR podporuje všechny mezinárodní projekty, které pomohou běloruské občanské společnosti včetně finančního krytí. Bělorusko je jednou z mála zemí, ve které má ČR někdy problémy, které se musí řešit na diplomatické úrovni. Je vedena kampaň proti ZÚ ČR v Minsku, jsou zde případy odmítnutí udělení vstupních víz (např. i představitelům Parlamentu ČR). ČR se bude účastnit pozorovacích misí při prezidetských volbách (v rámci V4, po vlastní linii). O pozorovatele požádalo Bělorusko samo. Dále uvedl, že osobně se domnívá, že situace v Bělorusku se nemůže řešit bez spolupráce s Ruskem. Kreml není sice Lukašenkem nadšen, ale obává se toho, aby zde nenastala obdobná situace jako na Ukrajině. Dále stručně informoval o současné aktuální situaci v Bělorusku. Zástupce Parlamentního institutu V. Štěrba informoval poslance že obdrželi písemnou informaci k situaci v Bělorusku a stručně ji okomentoval V další rozpravě vystoupili posl. V. Laštůvka, V. Exner, P. Lachnit, náměstek J. Bašta. Náměstek J. Bašta se dále vyjádřil k situaci na Ukrajině. Paralmentní volby na Ukrajině proběhnou 26. 3., z ČR se voleb zúčastní pozorovatelé po linii OBSE, EU, V4 atd.

-7-

Zástupce Parlamentního institutu V. Štěrba informoval poslance o tom, že obdrželi písemnou informaci o situaci na Ukrajině a stručně ji okomentoval. V rozpravě vystoupili posl. V. Holáň, Z. Jičínský, V. Exner, P. Lachnit, náměstek J. Bašta. 3. Koncepce informování o evropských záležitostech na rok 2006 Ředitelka odboru pro informování o evropských záležitostech Úřady vlády ČR Petra Mašínová předala poslancům písemný materiál Shrnutí Koncepce informování o evropských záležitostech (materiál přiložen), který následné podrobně okomentovala. Zástupce ředitelky Ivo Hlaváč seznámil poslance se systémem sociologických výzkumů (též viz přiložený materiál), které zajišťuje konsorcium FASTEGA (Factum Invenio, STEM, Ivan Gabal – Analysis  Consulting). Informoval poslance o některých výsledcích těchto výzkumů, které budou uveřejněny v nejbližší době ve speciální publikaci, kterou poslanci obdrží. V rozpravě vystoupil posl. P. Lachnit, který mimo jiné uvedl, že - oceňuje dosavadní práci odboru pro informování o evropských záležitostech Úřady vlády ČR; - zkušenost občanů se členstvím EU je velmi krátká a neznají tuto problematiku. Problémem je proto, že se evropská témata málo komunikují – např. téma evropské občanství; - je velmi nespokojen, jakým způsobem informují některé sdělovací prostředky o evropských reáliích – např. o platových podmínkách a náhradách členů Evropského parlamentu atd. Občan má potom zcela zkreslenou představu o fungování Evropské unie. Posl. V. Exner konstatoval, že cílem dnešního jednání výboru není projednání této Koncepce, neboť je již vládou schválena a je de facto následně dávána výboru na vědomí. Osobně by přivítal, kdyby se materiály tohoto typu projednávaly na schůzi výboru před jejich schválením vládou. Dále mimo jiné uvedl, že - Evropská rada v červnu 2005 uložila vládám státům EU, že by měla být v jednotlivých státech zahájená celonárodní diskuse – ale v materiálu toto není zmíněno; - v červenci 2005 bylo stanoveno, že na oblast komunikace s veřejností bude vyčleněno 50 mil. Kč, později byla částka snížena na 40 mil. Kč. Nyní je tato navýšena o 58 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy. Je to podivné. - jsou nedostatečně projednávána důležitá témata Evropské unie např. Lisabonská strategie; - nerozumí tomu, proč bude komunikováno téma Budoucnost Evropy, když de facto Evropská ústava je mrtvá. Posl. K. Konečná se zajímala o to, proč je nedostatečně projednávána evropská problematika ve školách. Na vystoupení poslanců reagovala ředitelka P. Mašínová, mimo jiné uvedla, že - problematika Lisabonské strategie spadá přímo pod úřad místopředsedy vlády J. Havla; - vyvolat celonárodní diskusi je velmi složité, mohou ji vyvolat politici, elity atd. Mohou ale k tomu využít některé nástroje. Například byla uspořádána veřejná debata na téma Budoucnost Evropy, které se zúčastnilo 750 lidí z české veřejnosti, zúčastnil se jí např. exprezident V. Havel, předseda vlády J. Paroubek, P. Telička atd. Budou vydávány publikace k evropským tématům. Dalším nástrojem je internet, kde může probíhat diskuse. Dále je možno využívat granty, které slouží občanské společnosti pro zahájení veřejné debaty; - názor, že Evropská ústava je mrtvá, je názorem, který nesdílí každý v EU. Rakouské předsednictví má určité priority, jednou z nich je pokračování v debatě o Evropské ústavě.

-8-

Evropská rada konstatovala, že období 2005 – 2006 je obdobím reflexe. O Evropské smlouvě se bude dále diskutovat; - Koncepce byla připravována ve spolupráci s expertními týmy, kde jsou i zástupci politických stran; - pokud jde o výuku evropských témat ve školách, rozhodují o tom samotné školy, MŠMT o tom nerozhoduje. Ale bude vypracována metodika pro výuku těchto témat, což napomůže vyššímu zájmu škol o tuto výuku. Posl. V. Holáň v závěru jednání poznamenal, že je dobré že komunikace s občany o evropských tématech probíhá, ale nemůžeme očekávat velké výsledky. Občané se prostě o tato témata zajímají jen do určité míry. Předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že i nadále se výbor touto problematikou bude průběžně zabývat. 4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu, podepsaná dne 15. září 2005 v New Yorku /sněmovní tisk 1211/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Bašta ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. V. Exner. Konstatoval, že již při projednávání tohoto sněmovního tisku v 1. čtení na schůzi Poslanecké sněmovny upozornil na nedostatky v českém textu Úmluvy, např. v článku 9, kde text návětí nesouhlasí potom s dalším dílčím textem. Dále se týkají článku 18 odst. 1 písm. a), kde české slovo zneškodnění radioaktivního materiálu neodpovídá anglickému smyslu slova, kde jde o to, ne zneškodnit radioaktivní materiál, ale zabezpečit ho tak, aby nemohlo dojít k nějaké škodě. V tomtéž článku v odst. 7 se hovoří o rozšíření, přičemž text smlouvy má zcela jasně na mysli radioaktivní zamoření. Předkladatel příslíbil, že nedostatky napraví, ale dosud k tomuto nedošlo. Navrhl, aby 2. čtení sněmovního tisku na schůzi Poslanecké sněmovny byl podmíněno tím, že do té doby obdrží všichni poslanci správný český text Úmluvy. V rozpravě vystoupil posl. V. Exner, náměstek J. Bašta, ředitel odboru mezinárodně právního odboru MZV a zástupce Úřadu pro jadernou bezpečnost Ladislav Barták. Zpravodaj posl. V. Exner navrhl usnesení následujícího znění: Zahraniční výbor I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Mezinárodní úmluvy o potlačování činů jaderného terorismu, podepsané dne 15. září 2005 v New Yorku (dále jen „Úmluva“) s tím, že k Úmluvě bude učiněno prohlášení následujícího znění: „V souladu s čl. 9 odst. 3 Úmluvy Česká republika oznamuje, že ustavila svou jurisdikci nad činy uvedenými v čl. 2 Úmluvy v případech stanovených v čl. 9 odst. 2 písm. c) a d) Úmluvy.“; II.

p o d m i ň u j e projednávání sněmovního tisku 1211 ve 2. čtení na schůzi Poslanecké sněmovny předložením bezvadného českého překladu textu této Úmluvy Poslanecké sněmovně; Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 262 (11:0:0).

-9-

5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (ETS 148), otevřená k podpisu členským státům Rady Evropy ve Štrasburku dne 5. listopadu 1992 /sněmovní tisk 1220/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra spravedlnosti Roman Polášek a náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Bašta ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. V. Exner. Konstatoval, že požadavek, který vznesl v 1. čtení tohoto sněmovního tisku na schůzi Poslanecké sněmovny týkající se předložení oficiálních českých překladů této Evropské charty a Výkladové zprávy k této Evropské chartě byl předkladatelem splněn a všichni poslanci je obdrželi. V rozpravě vystoupili posl. V. Exner, náměstek R. Polášek a vedoucí sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Andrej Sulitka. Zpravodaj posl. V. Exner návrh usnesení následujícího znění: Zahraniční výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků (ETS 148), otevřené k podpisu členským státům Rady Evropy ve Štrasburku dne 5. listopadu 1992 s tím, že k Úmluvě bude učiněno prohlášení následujícího znění: „Česká republika prohlašuje, že přijatá ustanovení Charty bude uplatňovat v souladu se svým ústavním pořádkem a příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je vázána. Ačkoliv v České republice neexistuje obecná právní úprava úředního jazyka, pro účely Charty se považují za menšinové jazyky ty jazyky, které splňují podmínky článku 1 písm. a). Česká republika tak v souladu s Chartou prohlašuje, že za menšinové jazyky, jimiž se na jejím území hovoří, a vůči kterým bude uplatňovat ustanovení části II, považuje slovenštinu, polštinu, němčinu a romštinu. Česká republika prohlašuje, že bude v souladu s článkem 2 odst. 2 a článkem 3 odst. 1 Charty aplikovat vybraná ustanovení části III Charty na tyto jazyky: Polštinu v Moravskoslezském kraji, na území okresů Frýdek-Místek a Karviná: článek 8 odst. 1a)i/ii; b)i/ii; c)i/ii; d)ii; e)iii; f)iii; g); h); i); odst. 2; (celkem 10 bodů) článek 9 odst. 1a)ii, a)iii, a)iv; b)ii, b)iii; c)ii, c)iii; d); odst. 2a); (celkem 9 bodů) článek 10 odst. 1a)iv; odst 2b); e); f); g); odst. 4a); odst. 5; (celkem 7 bodů) článek 11 odst. 1a)iii; b)ii; c)ii; d; e)i; odst. 2; (celkem 6 bodů) článek 12 odst. 1a); f); g); odst. 2; odst. 3; (celkem 5 bodů) článek 13 odst. 1c); odst. 2e); (celkem 2 body) článek 14 a); b). (celkem 2 body) Celkem 41 bodů. Slovenštinu na celém území České republiky: článek 8 odst. 1a)iv; b)iv; e)iii; g); i); odst. 2; (celkem 6 bodů) článek 9 odst. 1 a)ii, a)iii, a)iv; b)ii, b)iii; c)ii, c)iii; d); odst. 2a); (celkem 9 bodů)

- 10

článek 10 odst. 1a)iv, a)v; odst. 2b); e); f); odst. 3c); odst. 4a); odst. 5; (celkem 8 bodů) článek 11 odst. 1a)iii; b)ii; d; e)i; odst. 2; (celkem 5 bodů) článek 12 odst. 1a); f); g); odst. 2; odst. 3; (celkem 5 bodů) článek 13 odst. 1c); odst. 2e); (celkem 2 body) článek 14 a); b). (celkem 2 body) Celkem 37 bodů.“. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 263 (10:0:0). 6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na zachování výhrady k Trestněprávní úmluvě o korupci, sjednané ve Štrasburku dne 27. ledna 1999 /sněmovní tisk 1223/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra spravedlnosti Roman Polášek ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. Z. Jičínský. V rozpravě vystoupili posl. V. Exner a náměstek R. Polášek. Zpravodaj posl. Z. Jičínský navrhl usnesení následujícího znění: Zahraniční výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna souhlasí se zachováním výhrady k Trestněprávní úmluvě o korupci, sjednané ve Štrasburku dne 27. ledna 1999, která zní: „Česká republika činí výhradu podle článku 37 odst. 1 Úmluvy, že jako trestný čin podle vnitrostátního práva bude hodnotit chování uvedená v článku 7 a 8 Úmluvy, pouze pokud odpovídají skutkovým podstatám trestných činů stanovených v trestním zákoně České republiky.“. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 264 (10:0:0). 7. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Ukrajinou o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) /sněmovní tisk 1221/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra dopravy Antonín Tesařík ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. S. Fischer. V rozpravě vystoupili posl. V. Exner, S. Fischer a náměstek A. Tesařík. Zpravodaj posl. S. Fischer navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Dohody. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 265 (7:0:2).

- 11

8. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna článku 1 Úmluvy ze dne 10. října 1980 o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, přijatá v Ženevě dne 21. prosince 2001, a Protokol o výbušných zbytcích války (Protokol V), přijatý v Ženevě dne 28. listopadu 2003 /sněmovní tisk 1224/ Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra obrany Martin Bělčík ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Lachnit. V rozpravě nevystoupil žádný poslanec. Zpravodaj posl. P. Lachnit navrhl usnesení následujícího znění. Zahraniční výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci změny článku 1 Úmluvy ze dne 10. října 1980 o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, přijaté v Ženevě dne 21. prosince 2001, a k ratifikaci Protokolu o výbušných zbytcích války (Protokol V), přijatého v Ženevě dne 28. listopadu 2003. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 266 (10:0:0).

9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 24. listopadu 2005 /sněmovní tisk 1216/ Vládní návrh odůvodnila náměstkyně ministra financí Dana Trézziová ve smyslu předkládací zprávy. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Lachnit. V rozpravě nevystoupil žádný poslanec. Zpravodaj posl. P. Lachnit navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně dát souhlas k ratifikaci této Smlouvy. Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 267 (10:0:0). 10. Prezentace české verze časopisu „Rusko v globální politice“ V úvodu předseda výboru posl. V. Laštůvka uvedl, že časopis Rusko v globální politice nyní začíná vycházet v české verzi. Do redakční rady tohoto časpopisu patří takoví známí politici, jako ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov, tajemník ruské Rady

- 12

bezpečnosti Igor Ivanov, poradce prezidenta Ruské federace Sergej Prichoďko, bývalý německý kancléř Helmut Köhl, exministr Finska Marti Achtisaari aj. Časopis je vydáván ve spolupráci s vlivným americkým časopisem Foreign Affairs. Před poslanci následně vystoupil hlavní redaktor časopisu Rusko v globální politice Fjodor Ljukanov, který podrobněji seznámil poslance s časopisem. Poslanci obdrželi první české číslo časopisu. Šéfredaktorka české verze časopisu N. Sudlianková informovala poslance, že redakce časopisu hodlá zasílat pravidelně časopis členům zahraničního výboru. Jednání schůze bylo přerušeno v 17.45 hodin.

čtvrtek 23. února 2006 Předseda výboru posl. V. Laštůvka zahájil pokračování schůze v 9.45 hodin. 11. Vízová politika České republiky V úvodu předseda výboru posl. V. Laštůvka stručně zrekapituloval dosavadní jednání zahraničního výboru na téma Vízová politika České republiky. Konstatoval, že v souladu s usnesením zahraničního výboru č. 187 ze dne 20. ledna 2005 předložilo Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra Informaci MZV a MV o situaci a změnách v oblasti vízové politiky České republiky v roce 2005, který poslanci obdrželi (viz příloha č. 1 a příloha č. 2). Dále mimo jiné uvedl, že zahraniční výbor opakovaně vyjadřil nespokojenost s tím, že vízová politika ČR a praxe jde v některých směrech i za hranice toho, co je nutné, neboť při respektu k Schengenu (kde zatím ČR není členem), k našim závazkům k EU a standardům EU je ČR někdy rigidnější než staří členové EU ve srovnání jejich přístupu k vnějším zemím a to především k Rusku a k Ukrajině. Též bylo poukazována na neuspokojivý stav v oblasti nevyvážených vztahů ČR k některým zemím např. k USA, Kanadě a Austrálii. Zahraniční výbor pří svých jednáních v USA i o tomto problému jednal v Senátu, State Departmentu atd. V Senátu se česká delegace setkala s velkým pochopením a možná tudy vede cesta k řešení tohoto problému. Jednání pokračují, další budou v březnu t.r. Náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda uvedl předložený materiál Informace MZV a MV o situaci a změnách v oblasti vízové politiky České republiky v roce 2005. Náměstek ministra vnitra Vladimír Zeman k předloženému materiálu mimo jiné uvedl, že jedním z kritérií pro zavedení bezvízového styku s USA pro občany ČR je zavedení biometrických prvků a dalších bezpečnostních prvků do cestovních dokladů. Toto je obsahem návrhu zákona na úseku cestovních dokladů (sněmovní tisk 1068), který Senát vrací do Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna jej bude projednávt v březnu t.r. Problém zjednodušení vízové povinnosti vůči RF je podmíněn sjednáním readmisní dohody s RF. V rozpravě předseda výboru posl. V. Laštůvka mimo jiné uvedl, že hlavní problémy v této oblasti jsou především ve vztahu k USA a RF. Pokud jde o RF, je nutné, aby byla sjednána readmisní dohoda. Dále je nutno umožnit udělení různých druhů víz a to i ruskou stranou a mělo by se též uvažovat o otevření dalších generálních konzulátů ČR v RF, které by napomohlo zlepšení praxe udělování víz. Pokud jde o USA, vztah není uspokojivý. V r. 2005 bylo zamítnuto americkou stranou 10% žádostí o vízum, v r. 2004 bylo zamítnuto 11% žádostí. Bylo by žádoucí, aby lidé, kterým bylo odmítnuto vydání víza ze strany USA, mohli znát

- 13

důvod odmítnutí. Toto odmítnutí je závislé na subjektivním posouzení úředníka. Je potom velmi složité se snažit o to, aby výše odmítnutých žádostí dosahovala maximálně 3% všech žádostí ročeně, což je jednou z podmínek pro jednání o bezvízovém styku. Poplatky za žádosti o udělení víza USA jsou poměrně vysoké a nevratné i v případě, když je žádost zamítnuta. Otázkou je, jak pečlivě je kontrolována délka pobytu občanům USA na území ČR. Vstup bez víza je pouze na 90 dnů, potom je nutno žádat o vízum dlouhodobé. Teoreticky je možné uvažovat o zavedení vízového režimu pro některé skupiny občanů USA, což pravidla Schengenu de facto nezakazují – např. pro diplomaty. Posl. S. Fischer se zajímal o to, zda by bylo možné usnadnit vízovou praxi tím, že by např. česká víza pro ruské občany mohla být udělována elektronicky. Posl. K. Konečná se zajímala o situaci v ČLR pokud jde o udělování českých víz. Posl. P. Lachnit se zajímal, kdy vlastně ČR do Schengenu vstoupí. Vyjádřil názor, že je složité se osobně vyrovnat s poskytováním některých biometrických prvků, které mají být nyní uvedeny v cestovním dokladu a to zejména s poskytováním otisků prstů. Na vystoupení poslanců reagoval náměstek P. Svoboda a mimo jiné uvedl, že: - MZV velmi rádo otevírá konzuláty, pokud má na to finance a systematizovaná místa. Určitým řešením je otevírání honorárních konzulátů. Nyní je otvírán konzulát na Ukrajině v Doněcku; - současný počet diplomatů v ČLR zvládá agendu vydávání víz pro vstup do ČR pro občany ČLR; - schengenská pravidla by měla platit pro ČR od 1. října 2007, ale záleží to jednáních, která nyní probíhají; - žádosti o víza jsou uveřejněna na internetu, ale k udělení víza je zatím nutná fyzická přítomnost žádající osoby. K možnosti vydávání tzv. elektronických víz je nutná změna zákona. Dle zákona je lhůta pro vydání víza 30 dnů. Nyní je možné udělit bezprobémové vízum ve lhůtě 5 dnů. Náměstek V. Zeman konstatoval, v situaci po 11. září 2001 je složité změnit technické a bezpečnostní požadavky cestovních dokladů. Je nutné se s požadavkem týkajícím se otisků prstů smířit. V závěru jednání předseda výboru posl. V. Laštůvka ve shodě s přítomnými poslanci konstatoval, že by se zahraniční výbor i v budoucím volebním období měl nadále snažit, aby bylo dosaženo oboustranného bezvízového vztahu mezi ČR a USA. 12. Varianty řešení problematiky ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou (jednání bylo přerušeno 20.1.2005) V úvodu náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda konstatoval, že zahraniční výbor se materiálem MZV Varianty řešení problematiky ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou zabýval dne 20. 1. 2005 a požádal ústavně právní výbor též o projednání tohoto materiálu. Ústavně právní výbor materiál projednal a přijal dne 20. 4. 2005 usnesení č. 176, ve kterém konstatuje, že pokládá z navrhovaných variant řešení problematiky ratifikace Římského staturu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou za ústavně nejčistší variantu č. 1 – tj. přímou změnu v textu Ústavy ČR, resp. Listiny základních práv a svobod a vyslovení souhlasu k ratifikaci podle čl. 49 Ústavy ČR. Nyní by MZV rádo znalo názor zahraničního výboru na další postup v této věci. Předseda výboru posl. V. Laštůvka k tomu uvedl, že nyní je otázkou, zda s ohledem na termín parlamentních voleb má Poslanecká sněmovna sílu se tímto problémem zabývat. V rozpravě posl. V. Exner uvedl, že názor poslanců a senátorů KSČM je takový, že zde není žádná závažná překážka, aby byl Statut ratifikovaný kromě toho, že rozhodující velmoci tento Statut neratifikovaly. Mohlo by se potom stát něco podobného, jako se děje u

- 14

Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, kdy je souzena pouze jedna strana, která v daném přípdě není stranou vítěznou. Současná praxe Mezinárodního trestního tribunálu ukazuje, že žádné rozhodnutí dosud neučinil v závažné věci a náklady na činnost tohoto tribunálu nejsou malé. Pokud jde o univerzálnost Mezinárodního trestního tribunálu, jsou zde pochybnosti, neboť nejvíce vojáků v zahraničí mají velmoci a ty dosud tento Statut neratifikovaly. ČR je jedinou zemí z 25 členských zemí EU, která Statut neratifkovala a argument, že jakmile jej bude ratifikovat, EU bude moci jako celek přínutit velmoci k ratifikaci, zde nefunguje. Právní vakuum zde nevzniká, neboť všechny trestné činy, které jsou předmětem posuzování Mezinárodního trestního tribunálu, popř. že by selhal domácí justiční systém, jsou v ČR v právním řádu zastoupeny a český justiční systém se s takovou situací umí vypořádat. Předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že ČSSD plně podporuje ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Jsme již jedinou zemí EU, která Statut neratifikovala. Není pravda, že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii soudí pouze jednu stranu. Bude-li ČR Statut ratifikovat, může snadněji kritizovat i postup jiných zemí při posuzování trestních činů a zločinů a EU bude moci více apelovat na velmoci, aby tento Statut ratifikovaly. Posl. H. Mallotová konstatovala, že ODS nesouhlasí s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, neboť toto považuje za zásadní vniknutí do suverenity ČR. Posl. V. Holáň konstatoval, že KDU-ČSL zastává stanovisko koaličně dohodnuté, tj. stanovisko totožné se stanoviskem ČSSD. Náměstek P. Svoboda k tomu uvedl, že tím, že ČR bude Římský statut Mezinárodního trestního soudu ratifikovat, přispěje ke globální bezpečnosti. Skutečnost, že dosud ČR tento Statut neratifikoval, oslabuje výrazně pozici EU. Ředitel mezinárodně právního odboru MZV J. Čížek uvedl, že postoj velmocí se vyvíjí. Případ zločinů v Dárfúru byl postoupen Mezinárodnímu trestnímu tribunálu rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, kde mohly velmoci toto rozhodnutí vetovat a neučinily tak. Počet zemí, které ratifikovaly Statut se zvýšil, nyní je jich 100. Závěrem předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že diskusi k tomuto problému je nutno uzavřít bez závěru. Pokud by tato záležitost byla schvalována prostou většinou, bude schválena. Pokud bude pro její schválení nutná ústavní většina, nebude toto jednoduché, ale lze se o to pokusit. Osobně se pokusí o tomto problému jednat s předsedou vlády. 13. Vnitrostátní schvalování smluv uzavíraných podle článků 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii Náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda uvedl, že podle článku 24 o Evropské unii má Evropská unie právo uzavírat mezinárodní smlouvy ve 2. pilíři resp. ve 3. pilíři dle článku 30 Smlouvy o EU. Článek 24 odst. 5 ale umožňuje, aby zástupce členského státu v Radě EU učinil prohlášení, že stát, který zastupuje, nebude příslušnou smlouvou vázán do doby, než daný členský stát splní svoje vnitrostání ústavní předpisy. V ČR není úplně jasné, co se těmito ústavními předpisy míní, jaké procesy by musely být nastaveny popř. splněny pro to, aby ČR vůbec tuto výhradu podle odst. 5 článku 24 mohla vznést. Proto stojí před námi úkol, abychom konstatovali, jaké tyto procesy jsou a zahraničnímu výboru se nabízejí 4 varianty jak se k této věci postavit. Dále náměstek P. Svoboda uvedl podrobně materiál MZV pro schůzi vlády Postup vlády při vnitrostátním schvalování smluv uzavíraných podle článků 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii, který členové zahraničního výboru předem obdrželi. Dále uvedl, že MZV se kloní spíše k variantě č. 3, Kancelář prezidenta republiky se kloní k variantě č. 3, Výbor pro zahraniční záležitosti, obranu a bezpečnost a Výbor pro

- 15

záležitosti EU Senátu PČR se kloní k variantě č. 3, Výbor pro evropské záležitosti PS PČR se vyslovil pro variantu č. 1. Ředitelka Parlamentního institut Jindřiška Syllová konstatovala, že poslanci obdrželi Stanovisko Parlamentního institutu k materiálu Postup vlády pří vnitrostátním schvalování smluv uzavíraných podle článků 24 a 38 Smlouvy o EU. Stručně tento materiál okomentovala. V závěru konstatovala, že z ústavněprávního hlediska je možno zvažovat pouze variantu 1 nebo variantu č. 4. Rozhodování mezi těmito 2 varianty je složité. Po zvážení všech askpektů doporučuje variantu č. 1. Věcně ale rozumí tomu, že je doporučována varianta 3 popř. 2, protože je správné, aby parlament z tohoto procesu nebyl vyloučen. Zástupkyně legislativního odboru Kanceláře poslanecké sněmovny Dana Prudíkova uvedla, že stanovisko legislatviného odboru k projednávanému materiálu poslanci obdrželi. Závěrem konstatovala, že legislativní odbor doporučuje variantu č. 2. Zástupce Kanceláře prezidenta republiky Pavel Hasenkopf informoval poslance, že prezident republiky navrhuje variantu 5, ale přijatelná je i varianta č. 3 popř. varianta č. 4. Předal poslancům stanovisko Kanceláře prezidenta republiky. V rozpravě vystoupil posl. V. Exner navrhl, aby před konečným stanoviskem zahraničního výboru byla učiněna analýza mezinárodních smluv tohoto typu, které již v Poslanecké sněmovně byly projednávány od vstupu ČR do EU. Vyjádřil názor, že je velmi těžko přijatelná varianta 1. Navržený postup by měl v sobě obsahovat i koordinaci postupu projednávání v jednotlivých komorách Parlamentu ČR. Předseda výboru posl. V. Laštůvka uvedl, že osobně se spíše kloní k variantě č. 2. Posl. P. Lachnit konstatoval, že dle jeho názoru není přijatelná varianta č. 1. V závěru rozpravy předseda výboru posl. V. Laštůvka konstatoval, že zahraniční výbor se shodl na tom, že - přerušuje projednávání tohoto materiálu (pravděpodobný termín pokračování projednávání tohoto materiálu – 7. 3. t.r.); - požádá ústavně právní výbor o projednání tohoto materiálu; - žádá Parlamentní institut a legislativní odbor o vypracování analýzy dosud projednávaných mezinárodních smluv uzavřených mezi EU a třetími státy na základě článků 24 a 38 Smlouvy o EU. 14. Sdělení předsedy -

-

Předseda výboru posl. V. Laštůvka informoval poslance o tom, že přijetí delegace zahraničního výboru Rumnska se uskuteční ve dnech 22. – 24. 3. 2006. Jednání delegace se členy zahraničního výboru se uskuteční ve čtvrtek 23. 3. 2006 v 15.00 hodin, v 19.00 hodin se bude konat společná večeře se členy zahraničního výboru (restaurace U Vladaře); v současné době se sjednává návštěva delegace zahraničního výboru na Filipínách a ve Vietnamu. Poslanci se shodli na návrhu usnesení následujícího znění:

Zahraniční výbor I. d o p o r u č u j e organizačnímu výboru schválit vyslání delegace zahraničního výboru Poslanecké sněmovny na Filipíny a do Vietnamu ve složení: posl. Vladimír Laštůvka předseda výboru ČSSD posl. Tomáš Dub posl. Petr Lachnit posl. Jiří Karas náhradník:

ODS ČSSD KDU-ČSL

- 16

posl. Vladimír Reiber

KSČM

v termínu od 2. – 14. 4. 2006 (bude upřesněno) za účelem jednání zejména se členy zahraničních výborů tamějších Parlamentů, představiteli Ministerstva zahraničních věcí a dalších institucí s tím, že náklady spojené s vysláním delegace hradí Poslanecká sněmovna; II.

p o v ě ř u j e předsedu zahraničního výboru posl. Vladimíra Laštůvku, aby usnesení zahraničního výboru předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomírovi Zaorálkovi k projednání v organizačním výboru.

Poslanci s návrhem souhlasili. Bylo přijato usnesení č. 268 (10:0:0).

15. Připomínky a podněty poslanců Nebyly vzneseny.

16. Návrh termínu a pořadu příští schůze Poslanci se shodli na tom, že 54. schůze zahraničního výboru se bude konat ve dnech 29. – 30. března 2006 s následujícím pořadem schůze: -

Aktuální zahraničněpolitická informace Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Kontrola hospodaření Ministerstva zahraničních věcí Nejvyšším kontrolním úřadem (kontrolní závěr NKÚ 05/09)

-

Sněmovní tisky, které byly Poslaneckou sněmovnou přikázány zahraničnímu výboru k projednání

- Sdělení předsedy - Připomínky a podněty poslanců - Návrh termínu a pořadu příští schůze Termín a pořad schůze bude upřesněn předsedou výboru dle aktuální situace. Dále se poslanci shodli na tom, že 53A. schůze zahraničního výboru se bude konat v úterý 7. března 2006 s následujícím pořadem schůze: 1.

2.

Vnitrostátní schvalování smluv uzavíraných podle článků 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii (pokračování projednávání) Uvede: zástupce MZV zástupce Parlamentního institutu zástupce legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny Sdělení předsedy

- 17

Předseda výboru posl. V. Laštůvka informoval poslance o tom, že pravděpodobně poslední řádná schůze zahraničního výboru se uskuteční 20. 4. popř. 27. 4. 2006 odpoledne. Na této schůzi vystoupí před členy výboru ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. Schůze skončila ve 12.30 hodin. Zapsala: Stanislava Mikšová

Kateřina K o n e č n á, v. r. ověřovatel výboru

Vladimír L a š t ů v k a, v. r. předseda výboru

- 18

Příloha č. 1

Informace Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitrao situaci a změnách v oblasti vízové politiky České republiky v roce 2005 Na základě úkolu uloženého usnesením zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 187 ze dne 20. ledna 2005 předkládá Ministerstvo zahraničních věcí společně s Ministerstvem vnitra zahraničnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP ČR) informaci o situaci a změnách v oblasti vízové politiky České republiky podle stavu ke konci roku 2005. Tato informace navazuje na materiál „Informace Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra o vízové politice České republiky – současný stav, výhled možných a nutných změn – v souladu s usnesením zahraničního výboru PSP ČR č. 138“ předložený zahraničnímu výboru PSP ČR na 39. schůzi dne 20. ledna 2005 a vycházející z usnesení zahraničního výboru PSP ČR č. 138 ze dne 26. května 2004.

I. K bodu I. a) usnesení č. 187 – „předložit informaci o situaci a změnách podle stavu ke konci roku 2005 v oblasti vízové politiky České republiky“ V právní úpravě na úseku udělování víz a pobytu cizinců na území České republiky došlo v roce 2005 k těmto změnám. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů V průběhu roku 2005 byl Parlamentem ČR projednán a schválen návrh novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (cizinecký zákon). Tato novela, která v oblasti vízové politiky České republiky přinesla řadu změn, byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 428/2005 Sb. a nabyla účinnosti dnem 24. listopadu 2005. Změny, které tato novela přinesla v oblasti udělování víz, zahrnují možnost požádat současně o udělení krátkodobého i dlouhodobého víza za účelem urychlení příjezdu cizince na území České republiky v případech, kdy má v krátké době nastoupit do zaměstnání na území České republiky a vyřízení dlouhodobého víza není možné v této lhůtě zajistit. Dále se zjednodušuje možnost získání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání tak, že řízení o vydání povolení k zaměstnání u úřadu práce a řízení o udělení víza mohou probíhat souběžně. Od účinnosti novely cizineckého zákona může totiž cizinec, pokud mu ještě nebylo úřadem práce vydáno povolení k zaměstnání, v žádosti o udělení víza uvést pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a označení úřadu práce, u kterého o takové povolení požádal. Nová úprava umožňuje také udělovat vízum k pobytu do 90 dnů s platností na dobu až dvou let, namísto dosavadního jednoho roku. Možnost udělit tento druh víza s platností až na

- 19

dva roky se využívá zejména u cizinců – obchodníků, investorů a podnikatelů a představuje významný nástroj pro zlepšení podnikatelského a investorského prostředí v ČR. Zastupitelské úřady ČR jsou nyní také oprávněny přijímat žádosti o povolení dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny. Cizinci, na něž se uvedené opatření vztahuje, nemusí tedy již podávat žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, ale v případě, že jsou naplněny podmínky cizineckého zákona, obdrží přímo pobytové povolení. Nově se zavádí povinnost, aby cizinec před vyznačením víza předložil zastupitelskému úřadu doklad o sjednání zdravotního pojištění. Tímto opatřením je mj. reagováno na narůstající problémy zdravotnických zařízení, které vznikají v důsledku nehrazení nákladů za zdravotní péči poskytovanou cizincům za jejich přechodného pobytu na území České republiky. Je nezbytné účinnějším způsobem zajistit, aby cizinec měl pro dobu pobytu na území České republiky sjednáno zdravotní pojištění. Doklad o zdravotním pojištění bude vyžadován jako nezbytná náležitost předkládaná cizincem v okamžiku, kdy je rozhodnuto o udělení víza. Novela rovněž stanoví, ve kterých případech takový doklad požadován nebude a ve stanovených případech se cizinci umožní sjednat zdravotní pojištění až za pobytu na území České republiky (ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR). Další změnou je, že cizinec může pobývat na území ČR přechodně bez víza, je-li držitelem povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu na území jiného státu, který je vázán mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích, a doba pobytu na území ČR nepřekročí dobu 5 dnů. Vyhláška č. 446/2005 Sb., kterou se stanoví okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza V návaznosti na novelu cizineckého zákona č. 428/2005 Sb. byla vyhláškou č. 446/2005 Sb. nově upravena povinnost cizinců vybraných států pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza, jakož i výjimky z této povinnosti. Do výčtu států, jejichž občané potřebují k pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR letištní vízum, byla ve srovnání s předchozí právní úpravou (vyhláška č. 86/2000 Sb.) zařazena také Indická republika. K tomuto kroku vedl značný nárůst počtu indických státních příslušníků, kteří od konce srpna roku 2005 vstoupili na území České republiky přes mezinárodní letiště Praha-Ruzyně a v tranzitním prostoru učinili prohlášení o azylu a následně zneužili azylovou proceduru ke svému přesunu do původních zemí Evropské unie. Uvedená vyhláška nabyla účinnosti rovněž dne 24. listopadu 2005. V současné době je Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR projednáván další návrh novely zákona č. 326/1999 Sb.1, který, bude-li schválen, mimo jiné usnadní resp. urychlí cizinci získání dlouhodobého víza za účelem podnikání tím, že mu umožní podat žádost o dlouhodobé vízum již ve fázi, kdy podá příslušnou žádost u živnostenského úřadu. Uvedený návrh novely upravuje také možnost cizince přechodně pobývat na území České republiky bez víza, je-li držitelem průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povoleném trvalém pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo je-li držitelem povolení 1

Sněmovní tisk a. 1107

- 20

k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, eventuálně je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie, jehož vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce. Vízová nereciprocita s některými státy Po vstupu ČR do EU vznikla vízová nereciprocita v důsledku existence Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení uvádí v příloze č. 2, tj. ve Společném seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti (tzv. bílý seznam), několik států, které od občanů ČR dosud požadují vízum. Zmíněné nařízení je přímo aplikovatelné ve všech zemích EU a je tedy povinností České republiky jeho plnění zajistit. V současné době existují celkem tři státy, se kterými se dosud nepodařilo zajistit ve vízové oblasti reciprocitu: Austrálie, Kanada a Spojené státy americké. V průběhu roku 2005 se podařilo odstranit vízovou nereciprocitu se Sultanátem Brunej a Brazilskou federativní republikou. Vývoj a aktuální stav u států uplatňujících vůči ČR nereciproční vízový režim: Austrálie Austrálie pouze usnadňuje získání víza. Od 1. července 2004 umožnila i občanům ČR získat vízum prostřednictvím internetu systémem electronic visitor visa (e676) bez nutnosti osobní účasti na zastupitelském úřadu Austrálie. Nejedná se však o rozsáhlejší formu úlev, kterou mají možnost požívat občané původních členských států EU, dále USA, Kanady a některých asijských států, jež žádají o víza prostřednictvím systému ETA. Tento systém oproti systému e676 umožňuje získání víz zdarma, rychleji a bez nutnosti předložení doplňujících dokumentů. V systému e676 v případě víz do 3 měsíců navíc existuje rozdíl i při vyřizování mezi novými členskými státy EU. Zatímco žádosti občanů některých nových států EU (např. Slovinska či Estonska) jsou vyřizovány zcela automaticky (tzv. autogrant facility), u ostatních (včetně České republiky) jsou žádosti zpracovávány manuálně pracovníky ministerstva pro přistěhovalectví, čímž se doba vyřízení prodlužuje. Česká republika jednostranně zrušila vízovou povinnost pro občany Austrálie k 30. dubnu 2004 v souvislosti se svým vstupem do EU. Velvyslanectví ČR v Canbeře vyvíjí konstantní tlak na australskou stranu, aby odstranila svůj nereciproční přístup vůči ČR a zařadila ji do systému ETA, v krátkodobém horizontu pak alespoň do systému autogrant facility. V souvislosti s touto snahou poskytla Česká republika australské straně statistické údaje o počtech cestovních dokladů vydaných cizincům za několik posledních let, o které australská strana pro tyto účely požádala. Kanada

- 21

Česká republika jednostranně zrušila vízovou povinnost pro občany Kanady k 30. dubnu 2004 v souvislosti se svým vstupem do EU. Jednání s kanadskou stranou o zrušení vízové povinnosti pro občany ČR probíhá na nejrůznějších úrovních v podstatě kontinuálně od doby jejího opětovného zavedení v roce 1997 a zintenzívnilo se od nastolení vízové asymetrie jako důsledku vstupu ČR do EU. Zaměřuje se na přesvědčování kanadské strany o existenci minimálního migračního rizika ze strany ČR a o pozitivním vlivu opatření zaměřených na řešení romské otázky v ČR. Intenzivní jednání vede zastupitelský úřad ČR v Ottawě, který kanadské straně předal v průběhu přezkumu vízové politiky Kanady, jež provedlo kanadské Ministerstvo pro občanství a imigraci v roce 2004, řadu materiálů o situaci v ČR, zejména pokud jde o migraci, kriminalitu a dodržování lidských práv. Výsledek přezkumu, který byl oznámen v květnu 2005, byl však pro všechny nové členské státy EU negativní. O zrušení vízové povinnosti pro nové členské státy jedná s Kanadou i Evropská komise v rámci řešení notifikovaných případů vízové nereciprocity. USA Česká diplomacie vyvíjí dlouhodobě úsilí směřující ke zrušení vízové povinnosti ze strany USA pro občany ČR. USA neuzavírají bezvízové dohody, ale zavedení bezvízového styku je vždy prováděno vnitrostátním aktem. Před vlastním zrušením vízové povinnosti musí být příslušný stát zařazen do tzv. Visa Waiver Program. V jeho rámci je zkoumáno, zda stát splňuje předepsaná kriteria. O zařazení do programu nerozhoduje americká exekutiva, nýbrž Kongres USA. Hlavním omezujícím kriteriem pro zařazení do programu Visa Waiver Program je, že počet odmítnutých žádostí o vízum USA v průběhu jednoho roku nesmí překročit tříprocentní hranici. V polovině 90. let se ČR k tomuto číslu přiblížila, ale později došlo ke zhoršení. V roce 2003 zamítl zastupitelský úřad USA v Praze 11% vízových žádostí, v roce 2004 10% vízových žádostí a v roce 2005 zamítl též 10 % žádostí. Hlavním důvodem takového postupu zastupitelského úřadu USA je relativně vysoký počet českých občanů, kteří jsou v USA přistiženi při porušování imigračních zákonů a hlavně při nelegální práci. S ostatními podmínkami stanovenými ve Visa Waiver Program nemá ČR potíže (zrušila víza pro občany USA, má stabilní politický i hospodářský systém, vydává strojově čitelné pasy, má fungující pohraniční kontrolu, spolupracuje s bezpečnostními orgány USA apod.). V únoru 2005 přišla americká strana s myšlenkou nové vízové koncepce vůči novým členským zemím EU střední Evropy a Pobaltí označovanou jako „cestovní mapa“ (roadmap). Roadmap oficiálně představil prezident J. W. Bush během návštěvy Slovenské republiky dne 24. února 2005. Jedná se o projekt pomoci uvedeným zemím splnit kritéria Visa Waiver Program. Roadmap má být odpovědí na otázku, co je možné udělat bez změny legislativy a přitom dojít ke stejnému cíli. Roadmap pro Českou republiku obsahuje celkem šest závazků, a to jak americké, tak i české strany: - zavést biometrické prvky do cestovních dokladů a další technické a bezpečnostní prvky Visa Waiver Program (společný úkol); - vypracovat studii o nelegální migraci českých občanů do USA za rok 2005 (společný úkol); - uskutečnit veřejnou kampaň, která bude přesvědčovat občany ČR, aby v USA neporušovali pobytový režim (úkol české strany);

- 22

-

přehodnotit způsob posuzování žádostí o udělení amerických víz (úkol americké strany); při hodnocení podmínek plnění Visa Waiver Program nebrat v úvahu ilegální přistěhovalectví před rokem 1989 (úkol americké strany); pravidelně vyhodnocovat pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění kritérii Visa Waiver Program (společný úkol).

Technické úkoly roadmap systematicky rozpracovává česko – americká Bilaterální pracovní skupina pro konzulární záležitosti, jejíž založení inicioval ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda při jednáních s tehdejším ministrem zahraničních věcí USA Colinem Powellem během návštěvy v USA v červenci 2004. Jednání o technických aspektech roadmap však nemůže nahradit politický dialog. S ohledem na to, že hlavní slovo při zrušení vízové povinnosti nemá v USA exekutiva, nýbrž Kongres, existuje v tomto ohledu velký prostor pro politickou aktivitu Parlamentu ČR. Vývoj jednání orgánů EU v případech notifikované vízové nereciprocity Se státy, se kterými se dosud nepodařilo zajistit ve vízové oblasti reciprocitu pro nové členské státy EU, jedná o zrušení vízové povinnosti také Evropská komise, a to na základě notifikace případů vízové nereciprocity ze strany třetích států provedené postiženými členskými státy EU. Česká republika, stejně jako obdobně postižené členské státy EU, v souladu s nařízením Rady ES č. 851/2005, kterým se mění nařízení Rady ES č. 539/2001, notifikovala ve věci mechanismu vzájemnosti orgánům EU případy vízové nereciprocity dne 20. července 2005. Z hlediska České republiky je důležité jednání Evropské komise s Austrálií, Kanadou a USA. Evropská komise dne 10. ledna 2006 předložila Radě EU zprávu, která hodnotí situaci v oblasti vízové nereciprocity ze strany třetích států. Analýza popisuje současný stav včetně aktivit na jeho změnu a ve svých závěrech hodnotí postoj třetích států k této problematice. V případě Austrálie byl konstatován značný zájem australské strany na vyřešení současné situace nerecipročních vízových vztahů. Evropská komise proto doporučuje pokračovat v dialogu, který má za cíl vyjasnění technických bodů. Z tohoto hlediska je pro Českou republiku problematická otázka rozlišení typu cestovních dokladů (odlišení cestovních dokladů vydávaných občanům ČR a cizincům) pouze na základě jejich čísel. V případě USA byl konstatován pozitivní efekt roadmap, kterou USA řeší tuto problematiku, nicméně odstranění vízové povinnosti je otázkou střednědobého horizontu. Nepochybný vliv na tuto skutečnost má „syndrom 11. září“, který brání Kongresu USA, jež má jako jediný možnost zařadit cizí stát do programu bezvízového styku, aby tak učinil. Evropská komise proto doporučila pokračovat v tlaku na USA, aby stanovily členským státům s vízovou povinností konkrétní cíle v rámci roadmap, po jejichž splnění by k zavedení bezvízového režimu skutečně došlo. V případě Kanady bylo konstatováno, že jednání postižených členských států nemá žádný vývoj. Pro dosažení bezvízového režimu je proto dle Evropské komise třeba, aby Kanada stanovila jasná pravidla, za jakých je k danému kroku ochotna přistoupit.

- 23

V závěru zprávy Evropská komise konstatuje, že vzhledem k současnému stavu v oblasti řešení vízové nereciprocity není třeba nyní navrhovat zavedení reciproční vízové povinnosti vůči dotčeným třetím státům či opatření v politické, hospodářské a obchodní oblasti, nicméně tato opatření by využila v případě, že nebude zřetelný další pokrok v jednání s těmito třetími státy. Rada EU o této zprávě Evropské komise a dalším postupu rozhodne kvalifikovanou většinou do tří měsíců, tedy nejpozději do 10. dubna 2006. Česká republika se hodlá aktivně účastnit projednávání zprávy s cílem dosažení optimální spolupráce s Evropskou komisí, jejímž záměrem je zavedení bezvízového styku se všemi státy, které vůči ČR uplatňují nereciproční vízový režim. Vývoj v oblasti sjednávání resp. renegociací bezvízových dohod V průběhu roku 2005 byly uzavřeny resp. vstoupily v platnost bezvízové dohody s těmito státy: Mexiko Dne 25. ledna 2005 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů z 25. listopadu 1999 (sjednána výměnou nót z 10. září 2004 a 27. října 2004). Tato dohoda nově upravuje výjimky týkající se účelu pobytu na území smluvních stran. Brazílie Dne 3. října 2005 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o částečném zrušení vízové povinnosti uzavřená v dubnu 2004. Do vstupu v platnost této bezvízové dohody Česká republika jednostranně aplikovala bezvízový vstup pro občany Brazílie podle nařízení vlády ČR č. 273/2004 Sb. Sultanát Brunej Jednostranným opatřením Sultanátu Brunej byla ke dni 1. listopadu 2005 zrušena vízová povinnost pro držitele diplomatických, služebních a cestovních pasů ČR k cestám do Bruneje, které nepřesahují 14 dní. Bezvízový vstup státních příslušníků Sultanátu Brunej na území České republiky se řídí nařízením vlády ČR č. 273/2004 Sb. Rumunsko Dne 17. září 2005 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Rumunska o bezvízovém styku. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 539/2001, v platném znění, upravuje Dohoda dobu bezvízového pobytu na 3 měsíce v průběhu 6 kalendářních měsíců od okamžiku prvního vstupu na území, pokud se nejedná o pobyt za účelem výdělečné činnosti.

- 24

Singapurská republika I v průběhu roku 2005 probíhaly práce na novelizaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zrušení vízové povinnosti. Změny se týkají úpravy doby bezvízového pobytu a účelu pobytu.

Možnosti zjednodušení podmínek pro vydávání víz Nařízení Rady ES č. 539/2001, ve znění pozdějších novelizací, dává členským státům EU možnost uzavírat s třetími státy dohody o bezvízovém styku pro držitele diplomatických a služebních pasů. Nutnou podmínkou pro realizaci takovéto možnosti je konzultace s ostatními členskými státy EU. Předpokladem pro zahájení konzultace s ostatními členskými státy EU o sjednání limitovaných bezvízových dohod je vytvoření národní pozice České republiky, která je meziresortní. Zahraničněpolitický zájem je následně třeba konfrontovat s dalšími zájmy prezentovanými jinými resorty, zejména pak zájmy bezpečnostními, které hájí resort vnitra a zpravodajské služby. Výsledkem těchto jednání bude rozhodnutí, zda má Česká republika zájem limitovanou bezvízovou dohodu uzavřít či nikoliv. V kladném případě lze přistoupit ke konzultacím s partnery v EU. Ruská federace Dne 25. srpna 1999 schválila vláda České republiky v rámci přípravy harmonizace české vízové politiky s vízovou politikou EU materiál „Koncepce vízové politiky České republiky“. V souladu s Harmonogramem opatření k realizaci Koncepce vízové politiky České republiky rozhodla vláda České republiky svým usnesením č. 140 ze dne 2. února 2000 o vypovězení Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruska o bezvízových cestách občanů, uzavřené dne 7. prosince 1994. Vzájemná vízová povinnost pro občany obou států začala platit dne 29. května 2000. Ke sjednání bezvízové dohody limitované na držitele diplomatických pasů, které uvedené usnesení vlády č. 140 iniciovalo, nebylo přikročeno pro negativní stanovisko resortu vnitra a BIS odůvodněné bezpečnostními zájmy České republiky. Vízová praxe České republiky je od počátku velmi flexibilní a podstatně vstřícnější, než praxe ruská (udělování vícenásobných víz jen na základě pozvání, možnost zastupitelského úřadu České republiky upustit od všech požadovaných dokladů kromě žádosti o udělení víza České republiky, 1 fotografie a platného cestovního pasu Ruské federace, jednodušší řízení při podávání žádosti o vízum nad 90 dnů, jakož i při podávání žádosti o povolení trvalého pobytu na území České republiky, nevybírání tzv. expresních poplatků za udělení víza). V první řadě by tedy ruská strana měla přijmout opatření k narovnání současného stavu, který je u vícenásobných víz, resp. pobytových povolení, na ruské straně skutečným problémem, zejména v případě řidičů mezinárodní kamionové dopravy, podnikatelů, pracovníků mezinárodních a humanitárních organizací, ale též například i studentů. V souvislosti se zavedením vízové povinnosti pro občany Ruské federace byla výrazně posílena vízová pracoviště Velvyslanectví České republiky v Moskvě a Generálního konzulátu České republiky v Sankt Peterburgu. Zavedení víz bylo též jedním z podstatných důvodů pro otevření dalšího zastupitelského úřadu – Generálního konzulátu České republiky v Jekatěrinburgu. Začátkem roku 2005 se konzulární oddělení zastupitelského úřadu České republiky v Moskvě přestěhovalo do nových větších prostor, byl přijat komplex personálních,

- 25

technických a organizačních opatření, což vedlo k podstatnému zvýšení kapacity nabíraných žádostí o víza a ke zkrácení čekací doby před tímto konzulárním oddělením. Všechna tato opatření byla učiněna mimo jiné v zájmu usnadnění získávání českých víz ruskými občany. Vládě ČR byla v prosinci 2005 předložena informace o vzájemných vztazích mezi ČR a Ruskou federací zahrnující také oblast vízové politiky. Vláda tuto informaci vzala na vědomí. Vzhledem k tomu, že členské státy EU se rozhodly pověřit Evropskou komisi jednáním s Ruskou federací o zjednodušení vízového styku, byla zásadně omezena možnost České republiky bilaterálně jednat s Ruskou federací o dalším zjednodušení podmínek pro udělování víz. Jednání mezi Evropskou komisí a Ruskou federací o zjednodušení vízového styku byla zahájena v říjnu 2004 s cílem uzavřít dohodu. Tato dohoda je založena na principu reciprocity a bude se vztahovat na krátkodobá víza, která jsou vydávána na dobu pobytu max. 3 měsíců. Schválený negociační mandát Evropské komise zahrnoval harmonizaci poplatků za víza, zkrácení délky řízení o vízové žádosti, upuštění od poplatků, zjednodušení podmínek pro vydávání víz u specifických kategorií osob a bezvízový styk pro držitele diplomatických pasů. EU spojila sjednání dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskou federací se sjednáním readmisní dohody. Z úvodních jednání Evropské komise s Ruskou federací o prostoru spolupráce v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti vyplynulo, že ruská strana dohodu o zjednodušení vízového styku viděla jako bezprostřední cíl, její uzavření však odmítala spojovat s uzavřením readmisní dohody. Sjednání readmisní dohody bylo ruskou stranou spojováno se zavedením bezvízového styku. Tento přístup byl pro EU i Českou republiku naprosto neakceptovatelný, neboť prakticky všechny členské státy se shodly na nutnosti současného vstupu obou výše zmíněných dohod v platnost. Ruská federace však toto propojení odmítala, jelikož sama nemá uzavřeny readmisní dohody s okolními státy, a proto nechce přijímat zpět na své území osoby, které z těchto zemí pochází a do EU se dostaly přes Ruskou federaci. V zájmu vyřešení citlivé otázky bezvízového styku pro držitele diplomatických pasů bylo během zasedání výboru GAERC ve dnech 2. a 3. října 2005 dosaženo kompromisního stanoviska členských zemí. Evropská komise vyvinula maximální snahu dosáhnout uzavření dohody o usnadnění vízového režimu během summitu EU – Ruská federace, který se konal 4. října 2005 v Londýně. Tato snaha byla úspěšná a během londýnského summitu byla vyjádřena oboustranná shoda nad jejím textem. Následně 13. října 2005 bylo v Lucemburku toto stanovisko zopakováno. Přesný termín podpisu dohody však zatím nebyl stanoven. V závěru roku 2005 byl prováděn oficiální překlad dohody do angličtiny a ruštiny, při kterém byly překlady vzájemně porovnávány. V uvedeném období byla dosažena shoda i ve věci uzavření readmisní dohody. Ukrajina Pro občany Ukrajiny platí vízová povinnost od 28. června 2000. Z hlediska vízové praxe České republiky Ukrajina patří mezi státy, na jejichž občany se v případě krátkodobých víz vztahují některé úlevy ve vízovém režimu. Na rozdíl od schengenských států je tedy vízová politika ČR vůči Ukrajině podstatným způsobem zjednodušena. Celý seznam dokumentů, potvrzení a dokladů, které musí ukrajinští žadatelé o udělení schengenského víza předkládat, se v případě ČR obvykle redukuje pouze na dokument potvrzující účel pobytu a zajištění

- 26

ubytování. Nepraktikují se žádné kvóty počtu denně přijímaných žádostí na zastupitelských úřadech ČR na Ukrajině či jiná omezení. Prezident Ukrajiny podepsal dne 31. března 2005 výnos o dočasném zrušení vízové povinnosti pro občany ČR (a pro občany ostatních členských států EU a Švýcarska) v období od 1. května 2005 do 1. září 2005. Tímto opatřením byl umožněn vstup a pobyt na území Ukrajiny bez víza v délce 90 dnů pro držitele všech druhů pasů ČR za účelem nevýdělečného pobytu. Na uvedený krok ukrajinské strany reagovala ČR rozhodnutím o dočasném upuštění od vybírání poplatků za krátkodobá víza v období od 1. května 2005 do 1. září 2005. Tento krok umožnil zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, který obsahuje zmocnění pro Ministerstvo zahraničních věcí upravit výši poplatků či od nich upustit v případě reciprocity. Prezidentským výnosem ze dne 26. července 2005 byl počínaje dnem 1. září 2005 prodloužen bezvízový režim pro vstup na území Ukrajiny (včetně tranzitu) pro občany EU, Švýcarska a Lichtenštejnska k pobytu do 90 dnů. Tímto opatřením ukrajinské strany bylo tedy změněno dosavadní dočasné zrušení vízové povinnosti v tom smyslu, že se nyní jedná o opatření, které nemá omezenou platnost. Následně MZV prodloužilo platnost rozhodnutí o dočasném upuštění od vybírání poplatků za krátkodobá víza, a to až do okamžiku zapojení ČR do schengenské spolupráce, kdy bude ČR vázána jednotnými schengenskými sazbami vízových poplatků. Vízová politika České republiky po vstupu ČR do EU není již samostatná, nýbrž je determinována nařízením Rady (ES) č. 539/2001, v jehož příloze se nachází seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti v členských státech EU a které je v členských státech přímo aplikovatelné a ČR jej musí naplňovat. Možnosti ČR na usnadnění vízového režimu vůči občanům Ukrajiny jsou tedy limitované. V průběhu roku 2005 došlo na pracovní skupině Rady EU COEST k řadě jednání, která v politické rovině řešila otázku usnadnění vízového režimu. Jednáním s Ukrajinou o zjednodušení vízového styku pověřily členské státy Evropskou komisi, která proto zpracovala mandát pro jednání na toto téma, po jehož schválení v říjnu 2005 bylo jednání zahájeno. Schválený mandát umožňuje Evropské komisi jednat s Ukrajinou o harmonizaci poplatků za víza, zkrácení délky řízení o vízové žádosti, vynětí a snížení poplatků, zjednodušení podmínek pro vydávání víz u specifických kategorií osob a bezvízovém styku pro držitele diplomatických pasů. Během jednání Evropské komise s Ukrajinou nemohou členské státy vést paralelní bilaterální jednání s Ukrajinou o problematice, o které jedná Evropská komise, a po skončení jednání musí jeho výsledky na svém území realizovat. Již po prvním kole těchto jednání, které proběhlo v prosinci 2005, bylo možné konstatovat značný pokrok a velmi dobrou spolupráci ukrajinské strany, což je způsobeno zejména blížícími se volbami na Ukrajině (březen 2006), do nichž by ukrajinská strana ráda jednání ukončila. V polovině prosince 2005 také proběhla technická schůzka mezi Evropskou komisí a Ukrajinou, na níž byl upraven návrh textu dohody, který by měl být prezentován členským státům na lednovém zasedání pracovní skupiny EU Visa. Následně proběhne druhé, a zřejmě poslední, kolo oficiálních jednání s Ukrajinou.

- 27

Bosna a Hercegovina (BaH) Bosenská strana dne 21. července 2005 trvale zrušila vízovou povinnost k pobytu do 90 dnů pro občany ČR a dalších nových členských zemí EU. ČR v této souvislosti přistoupila k dočasnému upuštění od vybírání poplatků za krátkodobá víza. V průběhu nedávné návštěvy předsedy vlády ČR Jiřího Paroubka v BaH byla z české strany avizována ochota uzavřít s BaH bezvízovou dohodu pro držitele diplomatických a služebních pasů. Tuto možnost dává České republice nařízení Rady (ES) č. 539/2001, ve znění pozdějších novelizací. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto záměru je vytvoření národní pozice České republiky na meziresortní úrovni (MZV a MV) a následné konzultace s ostatními členskými státy EU. Ministerstvo zahraničních věcí v této věci požádalo resort vnitra o sdělení stanoviska. Makedonie/FYROM Makedonie (FYROM) s účinností ode dne 15. července 2005 jednostranně zrušila vízovou povinnost pro občany ČR, a to dočasně do konce června 2006. V rámci MZV bylo schváleno udělování krátkodobých víz občanům Makedonie (FYROM) na dobu od 1. listopadu 2005 do 30. června 2006 bezplatně. Další postup v otázce ulehčení získání českého víza občany Makedonie (FYROM) bude zvážen v návaznosti na případné prodloužení zrušení vízové povinnosti pro občany ČR a zejména též v návaznosti na průběžná hodnocení schengenských evaluačních misí. Česká republika již v létě roku 2001 předala Makedonii návrh na sjednání dohody pro držitele diplomatických pasů. Při osobních jednáních (naposledy v prosinci 2005) makedonská strana sice projevovala zájem o další jednání, avšak na tento návrh limitované bezvízové dohody zatím oficiálně nereagovala. Srbsko a Černá Hora (SČH) Česká republika zavedla jednostranně vízovou povinnost vůči občanům Srbska a Černé Hory (bývalá Jugoslávie) začátkem roku 1994. Tehdejší jugoslávská strana reagovala recipročně. Republika Černá Hora jednostranně zavedla v létě 1999 bezvízový režim pro cesty za turistickým účelem pro občany ČR a dalších vybraných států. Dne 29. května 2003 byla pro celé území státu SČH jednostranně zrušena vízová povinnost pro české občany. Česká republika v této souvislosti přistoupila k dočasnému upuštění od vybírání poplatků za krátkodobá víza od 1. května 2005. Vůči občanům SČH je uplatňován v zásadě velmi liberální vízový režim. V praxi zastupitelských úřadů ČR se v souladu s právní úpravou na úseku udělování víz nevyžaduje v odůvodněných případech od občanů SČH předkládání některých náležitostí jinak potřebných k udělení víza. Otázka případného sjednání dílčí dohody o bezvízovém styku pro diplomatické a služební pasy je v současné době projednávána s Ministerstvem vnitra. Poté, co srbskočernohorská strana poskytla dodatečně vyžádané informace, se očekává v dohledné době konečné stanovisko resortu vnitra. V případě souhlasného vyjádření MV k uvedeným návrhům na sjednání dílčích bezvízových dohod je nutné záležitost konzultovat s členskými státy EU.

- 28

Turecko Turecko zrušilo vízovou povinnost držitelům cestovních pasů ČR za turistickým účelem k 1. lednu 2005. Česká republika se zavázala v maximálně možné míře usnadnit získávání víz pro turecké občany. V této souvislosti ČR realizuje od 1. ledna 2005 opatření, která byla turecké straně přislíbena, zejména jde o zkrácení doby potřebné pro zpracování vízových žádostí. Byly též ujednány podmínky pro udělování víz tureckým podnikatelům a obchodníkům a dále řidičům automobilové nákladní dopravy. K vzájemně přijatým opatřením platným od 1. ledna 2005, patřilo i upuštění od vybírání vízových poplatků. Čínská lidová republika (ČLR) Mezi ČR a ČLR je uplatňován oboustranný vízový režim pro všechny druhy pasů, přičemž lze konstatovat, že vízová politika a praxe ČLR vůči občanům EU je v zásadě restriktivní. Vízové poplatky u krátkodobých víz jsou zpravidla vyšší, ČLR komplikuje vydávání vícenásobných víz podnikatelům, nevydává vícenásobná víza studentům a novinářům, vydávání povolení k pobytu je velmi byrokratické a pravidla pro vydávání diplomatických, služebních a především tzv. „veřejných“ pasů jsou netransparentní a do značné míry utajovaná. V průběhu roku 2005 pokračovala Česká republika v aplikaci Memoranda o porozumění ve věcech vízových a s tím souvisejících záležitostech týkajících se turistických skupin z Čínské lidové republiky (Approved Destination Status Agreement – ADS Dohoda), které bylo dne 12. února 2004 uzavřeno mezi Evropským společenstvím a Čínskou lidovou republikou. S ohledem na rostoucí problémy se zneužíváním ADS Dohody avizované ze strany ostatních členských států EU byl v létě 2005 předložen Evropské komisi a Radě EU návrh opatření vypracovaný vybranými vedoucími zastupitelských úřadů členských států EU v Pekingu, jejichž cílem má být zamezení rozsáhlého zneužívaní ADS turistiky. Navrhovanými opatřeními jsou zejména omezení počtu čínských autorizovaných cestovních kanceláří na 25 (ze současných 672) a zavedení vstupní a výstupní kontroly turistických skupin cestujících do států EU (obdoba toho, co ČR dělá již od počátku realizace ADS dohody). Česká republika nezaznamenala zatím žádné problémy v souvislosti se zneužíváním ADS Dohody. K otázce podpory cestovního ruchu z ČLR a vzájemné obchodní výměny se dne 4. listopadu 2005 uskutečnila za účasti zástupců ministerstev zahraničních věcí, vnitra, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj pracovní porada, na kterou dne 8. listopadu 2005 navázalo jednání, konané na Úřadu vlády ČR za účasti ministrů vnitra, pro místní rozvoj a zahraničních věcí. Na základě shrnutí a vyhodnocení současných poznatků a na základě společně přijatých závěrů z obou meziresortních porad byl vládě ČR k otázce vzájemných vztahů s ČLR předložen materiál „Některé aspekty vzájemných vztahů ČR s ČLR“ obsahující konkrétní opatření, který vláda ČR vzala na vědomí. Jedná se o tato opatření: a) zavedení přímého leteckého spojení mezi ČR a ČLR b) kvalitní a dostatečná propagace ČR jako atraktivní turistické destinace c) urychlení vízového procesu

- 29

d) vyslání imigračního úředníka na zastupitelské úřady ČR v ČLR e) opatření k usnadnění vstupu občanů ČLR – držitelům schengenských víz f) opatření k ulehčení vízového režimu obchodním delegacím ČLR Naplňování uvedených opatření přísluší do gesce ministerstev dopravy, pro místní rozvoj, zahraničních věcí a vnitra v souladu s jejich působností. Zastupitelský úřad ČR v Pekingu vede jednání s Ministerstvem obchodu ČLR (MOFCOM) a s Čínskou radou pro podporu mezinárodního obchodu (CCPIT) o zjednodušení postupu při podávání žádostí o vydání víz čínským podnikatelům. Česká strana navrhla, aby se tyto organizace staly garantem za žádosti o česká víza pro čínské podnikatele, kteří zamýšlí navštívit ČR za účelem účasti na akcích obchodního charakteru. Ulehčení vízového režimu související s programy výměnných pobytů mládeže Nový Zéland Dne 11. října 2004 byla v Praze podepsána Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu a Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu (s dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval). Dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 2005, a to včetně Ujednání. Tato dohoda umožňuje určenému počtu mladých lidí od 18 do 30 let (100 osob na každé straně) trávit dovolenou na území druhé smluvní strany s tím, že vedlejším účelem pobytu může být i krátkodobé zaměstnání za předem stanovených podmínek. Novozélandská strana Dohodu a Ujednání předběžně prováděla od 1. března 2005. Počínaje dnem 1. července 2005 zvýšila novozélandská strana jednostranně počet pracovních víz, která jsou na základě Dohody vydávána občanům České republiky, ze 100 na 1000. Kanada V současné době připravuje Ministerstvo zahraničních věcí obdobnou dohodu s Kanadou. Na podzim roku 2005 proběhlo v Kanadě první kolo jednání ve věci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kanady o programu výměnných pobytů mládeže. Ministerstvo zahraničních věcí dále navrhlo iniciovat jednání o dohodě o programu pracovní dovolené rovněž s Austrálií. Urychlení stanoviska Policie ČR k žádostem o vízum Ministerstvo zahraničních věcí v průběhu roku 2005 intenzivně jednalo s Ministerstvem vnitra o urychlení zasílání stanovisek Policie ČR zastupitelským úřadům ČR k žádostem o krátkodobá víza. K tomuto podnětu vedla praxe, kdy stanovisko Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie PČR bylo standardně zpracováváno po dobu 5 dnů, což bylo nevyhovující a vedlo často ke kritice České republiky ze strany významných představitelů třetích zemí podléhajících vízové povinnosti. Neméně důležitým podnětem byla i skutečnost, že řada členských států EU běžně provádí prověrku žadatelů o víza v ústředí během doby podstatně kratší, než je tomu v případě České republiky.

- 30

Výsledkem jednání obou resortů bylo vytvoření on-line propojení počítačových sítí Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra, kterými se přenáší stanoviska k žádostem o vízum. Tímto opatřením, které začalo být realizováno v závěru roku 2005, došlo ke značnému urychlení přenosu stanovisek, z nichž 80 procent je zasláno na zastupitelské úřady během 24 hodin, zbytek do 48 hodin od podání žádosti. Jednání k urychlení přenosu stanovisek Policie ČR budou pokračovat i v roce 2006. Obchodně-ekonomická spolupráce V průběhu roku 2005 pokračovala v činnosti pracovní skupina ustanovená z rozhodnutí Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí pro řešení tématu „Proces vydávání víz a povolování pobytu za účelem podpory obchodně-ekonomické spolupráce s Českou republikou“. Činnost skupiny, která je koordinována představiteli Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechInvestu, je zaměřena na podporu rozvoje obchodně-ekonomické spolupráce. Členy pracovní skupiny jsou dále zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, Generálního ředitelství cel, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a Hospodářské komory České republiky. Na jednání skupiny mohou být přizvány rovněž další externí subjekty, které mají praktické zkušenosti z projednávané problematiky.

II. K bodu I. b) usnesení č. 187 – „předložit seznam zemí, s nimiž má Česká republika sjednán bezvízový styk, a jejímž občanům je při vstupu na území České republiky prováděna kontrola (razítkování) cestovních dokladů s tím, že tento seznam bude doplněn o seznam zemí, se kterými má Česká republika sjednán jednostranný bezvízový styk“ Dopisem náměstka ministra zahraničních věcí č. j. 301110/2005-KO/5 adresovaným předsedovi zahraničního výboru PSP ČR byl dne 28. února 2005 zaslán seznam zemí, se kterými má Česká republika sjednán bezvízový styk, resp. jednostranný bezvízový styk. Ministerstvo zahraničních věcí tak splnilo úkol uložený v bodu I. b) usnesení č. 187. Vzhledem ke změnám v roce 2005 v oblasti vízové politiky ČR se přikládá aktualizovaný seznam. Dopisem náměstka ministra vnitra č. j. OAM-32/M-2005 ze dne 26. ledna 2005 adresovaným předsedovi zahraničního výboru PSP ČR byl zahraniční výbor PSP ČR zpraven o provádění kontroly (razítkování) cestovních dokladů státních příslušníků třetích zemí při překročení státních hranic České republiky. Uvedený postup se týká i cizinců z třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, se kterými se dosud nepodařilo zajistit reciprocitu ve vízové oblasti.

- 31

Příloha č. 2 - aktualizovaný seznam zemí, se kterými má Česká republika sjednán bezvízový styk, resp. jednostranný bezvízový styk Seznam zemí, se kterými má Česká republika sjednán bezvízový styk, resp. jednostranný bezvízový styk   

Úvodem se poznamenává, že z titulu volného pohybu osob nejsou v seznamu uvedeny členské státy Evropské unie, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Tam, kde je v tabulce uvedena zkratka DP/SP, se jedná o případy bezvízového styku, který je limitován pouze na držitele diplomatických a /nebo služebních pasů. Pokud tato zkratka v tabulce uvedena není, vztahuje se bezvízový styk i na běžné cestovní pasy. Změny oproti předchozímu stavu/seznamu, zaslanému pod č.j. 301110/2005-KO/5 jsou vyznačeny tučně.

Reciproční bezvízový styk sjednaný mezinárodní smlouvou Argentinská republika Bolivijská republika DP/SP Brazilská federativní republika Bulharská republika Egypt – DP/SP Filipínská republika – DP/SP Guatemalská republika Honduraská republika Chilská republika Chorvatská republika Jemenská republika – DP/SP Jihoafrická republika – DP/SP Kolumbijská republika – DP/SP

Reciproční bezvízový styk sjednaný jednostrannými opatřeními Andorrské knížectví Bolivijská republika

Jednostranný bezvízový styk pro občany ČR

Albánská republika Dominikánská republika Hongkong (Zvláštní Ekvádorská administrativní republika oblast ČLR) Japonsko Jihoafrická republika Macao (Zvláštní Kolumbijská administrativní republika oblast ČLR) Monacké knížectví Kyrgyzská republika Nový Zéland Republika San Marino Salvadorská republika Svatý stolec (Vatikán) Venezuelská republika Sultanát Brunei

Republika Mauritius Marocké království Moldavská republika – DP Peruánská republika Srbsko a Černá Hora Turecká republika Belize

Jednostranný bezvízový styk pro občany třetích zemí Austrálie Kanada Spojené státy americké

- 32

Reciproční bezvízový styk sjednaný mezinárodní smlouvou Korejská republika Kostarika Laoská lidově demokratická republika – DP/SP Malajsie Marocké království – DP/SP Mongolsko – DP/SP Nikaragujská republika Pákistánská islámská republika – DP/SP Panamská republika Paraguayská republika Peruánská republika – DP/SP Rumunsko Singapurská republika Spojené státy mexické Stát Izrael Thajské království – DP/SP Tuniská republika – DP/SP Turecká republika – DP/SP Uruguayská východní republika Venezuelská republika – DP/SP Vietnamská socialistická republika – DP

Reciproční bezvízový styk sjednaný jednostrannými opatřeními

Jednostranný bezvízový styk pro občany ČR Bosna a Hercegovina Gruzie Makedonie (FYROM) – dočasně do 30.6.2006 Ukrajina

Jednostranný bezvízový styk pro občany třetích zemí