Zápis z jednání pracovní skupiny„za Ohři krásnější“ konané dne 11.12.2014
Přítomni: Ing. Martin Mašek, Ing. arch. Boris Redčenkov, Ing. Pavel Šturc, Ing. Michal Pospíšil, Ing. Martin Zoul, Ing. Václav Svejkovský, Ing. Martin Motlík, Ing. Pavol Vančo, Ing. Pavel Hojda (odešel v průběhu jednání)
Nepřítomni: Ing. Vlastimil Habětínek
Jednání řídil: Ing. Martin Mašek
Program: 1) 2) 3) 4)
Úvod Prezentace historického a možného budoucího využití břehů řeky Ohře Diskuze Závěr
1. Úvod: V úvodu jednání Ing. Martin Mašekuvedl, žeschůzka se koná na základě požadavku bývalého místostarosty města Cheb Bc. Tomáše Lindy, ze dne 21.10.2014, který byl iniciátorem setkání pracovní skupiny „za Ohři krásnější“. Ing. Martin Mašek seznámil členy pracovní skupiny s důvody sjednání schůzky a nastínil určité problémy, záměry a vize na zlepšení přístupnosti vodního toku Ohře.Ty by měly být přínosem pro občany města Chebu azároveň by tyto plánované úpravy neměly narušovat životní prostředí a funkce toku.Dále sdělil informace o zpracovateli této myšlenky – atelieru A69-architekti a zároveň požádal přítomné zástupce Povodí Ohře o vzájemnou spolupráci.
2. Prezentace historických podkladů a navrhovaného možného budoucího řešení zájmové oblasti Ing. Martin Mašek představil Ing. arch. Borise Redčenkova, a požádal ho, aby se ujal slova. Ing. arch. Boris Redčenkov zhodnotil již realizované úpravy obou břehů toku a zároveň naznačil, jakým směrem by se mohly další úpravy toku ubírat. V rámci prezentace upozornil na jisté nedokonalosti již provedených úprav obou břehů. Dále uvedl, že nově připravované úpravy by měly být řešeny koncepčněji a zároveň by měly vyhovovat oběma stranám, městu a správci toku. Prezentace obsahovalanově navrhované vize revitalizace Poohřístudentů zadané Ing. arch. B. Redčenkovem a Ing. arch. Vítězslavem Dandou v letním semestru 2014 na Fakultě architektury ČVUT Praha. Studentské 1
práce byly již dříve předvedeny v rámci výstavy CHEB, OHŘE, VIZE ve dnech 6.9 – 10.10.2014 ve Františkánském kostele v Chebu. Cílem bylo najít cestu či řešení, které by pomocí řeky propojilo Cheb jako celek od historického jádra až po jednotlivě separované městské tkáně města. Popřípadě v některých místech iniciovat například i vznik urbanizovaných území, významnějšího charakteru. Vymezil území, které by mělo být řešeno, a to část od Písečné brány až poželezniční viadukt. Dále hodnotil nevyhovující stav U Hilárie a oblast bývalého průmyslového parku, nábřeží sídliště Skalka a historickou část podhradí. Zhodnotil stávající stav sídliště Zlatý vrch, kde řeka neplní rekreační funkci a z těchto důvodů by bylo vhodné tuto část řeky zpřístupnit i přesto, že je tato část toku zasažena povodňovou linií.Pomocí vizuální prezentace ukázal přítomným historické využití nábřeží a zároveň nově navržené moderní pojetí možného budoucího využití břehů řeky Ohře.Dále uvedl, že tato oblast by mohla být přechodovým prvkem mezi urbanizovanou a přírodní částí.Zároveň upozornil na neprůchodnost toku dále podél břehu a navrhl zpřístupnit tyto části technickou stavební úpravoudo opěrných zdí toku, které by navazovaly na část přírodní. Významným bodem toku je ostrov, jehož úprava a revitalizace by byla součástí pěšího propojení břehů. Součástí a zároveň takovým pomyslným ukončením, by se měla stát veřejná stavba pro alternativní kulturu. Dalším problémovým místem je Koželužská ulice, historicky zastavěná část města, která si žádá revitalizaci. Zástavba v této části by měla být koncepčně řešena, aby stavby nebránily pohledům na historické části města. Ing. Martin Mašek vyzval zástupce Povodí Ohře, aby se vyjádřili k těmto vizím, úpravám a zásahům, které byly prezentovány.
3. Diskuze Ing. Václav Svejkovský upozornil na legislativní omezení, které se týká záplavového území a aktivní zóny záplavového území. Dále se kladně vyjádřil v případě výstavby malých mol a drobných technických zařízení. V případech zástavby podél břehu toku je nutné dodržovat zákonem stanovené limity. Zároveň uvedl, že jakékoli záměry, které jsou legislativně umožněny, nesmějí zhoršovat odtokové poměry řeky, musí respektovat podmínky správce vodního toku. Úpravy břehů jako jsou schodiště a stavby typu „tribuny“, je možné řešit. Úpravy řeky pro záměr brouzdališť je možné realizovat za určitých podmínek v zálivových částech řeky. V těchto případech je nutné záměry konzultovat se správci toku, kteří se odborně vyjádří i s ohledem na možné ovlivnění odtokových poměrů. Dále stavby plovoucí či zakotvené jako jsou např. altány, pavilony, není možné realizovat ze zákona. V případech provozování šlapadel a lodiček, správa toku nebude mít námitek, pokud budou respektovány určité zásady a pravidla. Záměry týkající se rekonstrukce nebo dostavby, pokud leží v aktivní zóně záplavového území, tak v těchto případech to zákon nepovoluje. Dále upozornil na majetkové poměry v území a případná správní řízení, která by mohla být komplikací v případě realizace staveb. Ing. Martin Zoul zopakoval, že v aktivní zóně záplavového území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou některých vodních děl a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury – podrobně viz § 67 vodního zákona. V rámci aktuálních informací hranic aktivní zóny zápl. území a záplavového území toku, lze tyto podklady poskytnout. Ing. Václav Svejkovský dodal, že lze také poskytnout materiály týkající se rozsahu povodní a podklady rozsahu aktivní záplavové zóny.
2
Ing. arch. Boris Redčenkov se dotazoval, zda je možné nějakým způsobem zasáhnout do tvaru řeky a jejího koryta v aktivní zóně a zároveň vyjádřil obavy z možnosti protrhnutí hráze a ničivými následky povodně. Ing. Václav Svejkovský odpovídal na dotaz s tím, že případná destrukce vodního díla určitě nehrozí. V tomto případě by se nejednalo o problematiku stanoveného záplavového území a vymezené aktivní zóny, postupovalo by se podle krizového řízení. Ing. Martin Mašek podotkl, že případná modelace břehu, schody a kaskády je tedy možné realizovat i v aktivní zóně. Ing. Václav Svejkovský dodal, že vodní díla typu úprava koryta je možné realizovat. Ing. Pavel Šturc doplnil informaci o tom, že v těchto případech se samozřejmě nesmí změnit průtočný profil koryta toku. Ing. Martin Zoul uvedl příklad protipovodňového opatření na Lobezském potoce, jehož součástí bylo schodiště, kde byl právě tento záměr zpřístupnění toku realizován. V případě zdí, ve správě Povodí Ohře, je možné na základě dohody provádět stavební úpravy. Ing. Martin Mašek navázal na vlastnická práva staveb, zábradlí či opěrných zdí a jejich využití v území právě pro možnosti stavebních úprav v souvislosti se zpřístupněním toku. Ing. Martin Zoul v případě potřeby poskytne seznam majetku na Ohři ve vlastnictví Povodí Ohře od VD Skalka k viaduktu. Zároveň nevyvrátil možnost prodeje majetku Povodí Ohře městu Cheb, o prodeji rozhoduje zakladatel MZe. Ing. arch. Boris Redčenkov uvedl příklad obdobné realizace v Kadani. Zároveň konstatoval, že v případě realizací záměrů je nutné nejprve provést analýzu území. Ing. Martin Mašek upřesnil, že před samotnou analýzou je třeba konkrétně vytipovat místa, části toku, které budou dále řešeny.Dále uvedl, že v 1. fázi město Cheb připraví podklady arozpočet, kterébudou dále projednávány s architektem. Ing. Pavel Šturc zhodnotil prezentaci, jako vymezení zájmového území k dalšímu řešení. Pro další jednání navrhl konkrétnější zpracování podkladů. Zároveň upozornil na možné majetkové problémy v okolí řeky a jejich řešení, dále navrhl další jednání za 3 měsíce, s tím, že budou připraveny komplexní materiály, rozsah záměru, etapizace projektu, rizika, problémy a konkrétní pozemky určené pro realizaci a případné narovnání majetkoprávních vztahů v území. Dále by tyto podklady měly být v souladu s požadavky Povodí Ohře.Z hlediska návaznosti na stávající krajinnou výstavu by měl být zpracován komplexní materiál Ing. arch. B. Redčenkovem, ze kterého vyplynou konkrétní výstupy. Doplnil informaci o financování záměru, který by se dal rozložit do větších časových úseků. Z hlediska rozlohy zájmového území upozornil na nutnost etapizace projektu, v souladu s požadavky Povodí Ohře. Dotazoval se zástupců povodí Ohře, zda je možnost vylepšit kvalitu toku, vyčistit dno koryta a tím zlepšit vizuální podobu řeky. Ing. Michal Pospíšil uvedl své zkušenosti s krajinnou výstavou z roku 2006 a upozornil na majetkoprávní problémy, se kterými se krajinná výstava potýkala, a zároveň doporučil vyřešit majetkoprávní vztahy na prvním místě. Souhlasil s etapizací projektu a upozornil na finanční možnosti města Cheb. Dále hovořil o možnosti revitalizace Egerwarte, staré plovárny, a dále směrem na Stein.
3
Ing. arch. Boris Redčenkov uvedl, že tou významnou spojnicí a zároveň leitmotivem celého Poohří je cyklostezka. Dále konstatoval, že bez konkrétních požadavků města nelze celý projekt pojmout komplexně. Ing. Martin Mašek reagoval na časovou osu záměru, která by neměla být bezdůvodně protahována.Navrhl začít s realizací v průběhu nejdéle dvou let, jednodušších, menších staveb, které by řeku zpřístupnily a např. také na provozování rekreačních plavidel.Poukázal na možnost zapojení obyvatel městado příprav projektu formou anket či jiných korespondenčních metod. Ing. Martin Zoul reagoval na otázku položenou Ing. Pavlem Šturcem, tím, že zhruba 92% povodí VD Skalka se nachází na území Německa, které dělá pro kvalitu vody maximum. Přesto, je ale znečistění toku asi 4x větší než potřebují sinice a to je největší problém. Konstatoval, že byla vypracována studie na odtěžení sedimentů asi kolem 850 tis. m3 z nádrže Skalka. Dále uvedl, že díky Skalce jsou na odtoku vody lepší parametry kvality vody než na přítoku. Z důvodů výskytu sinic, nelze zbarvení vody změnit. Dalším problémem, který je z pohledu správy toku neřešitelným, je umístění 11 odlehčovacích kanalizačních komor, které ústí do řeky Ohře. V případě soutoku Břehnického potoka a řeky Ohře, je možné vyčištění splavenin ze strany správy toku, nicméně dále uvedl, že tímto krokem se pouze dočasně odstraní vzniklý nános, ale kvalita vody se nezlepší. Dále se vyjádřil k části návrhu využívání řeky, jako je např. provozování lodiček v závislosti na platný manipulační řád VD Skalka a malé vodní elektrárny Mlýnská včetně Hradebního jezu. Musí být určena zodpovědná osoba, která bude v případě problémů situaci okamžitě řešit. Rekreační plavidla nesmí narušit provoz těchto vodních děl. Pokud budou plánované záměry na toku v souladu se stanovenými pravidly,nebude problém se dohodnout. Ing. Václav Svejkovský zdůraznil potřebu vymezení pravidel provozu rekreačních plavidel na toku a zároveň určení zodpovědné osoby, která případné problémy bude řešit. Ing. Pavel Hojda navrhl tento projednávaný materiál zařadit do programu prvníhoči jednoho z prvních zasedání Výboru pro strategický rozvoj, výstavbu, územní plán. Zároveň podpořil myšlenku zpřístupnění toku a tím vytvoření dalších turistických a rekreačních možností pro návštěvníky. Ing. Pavel Šturc ještě v závěru diskuze navrhnul k jednání přizvat také zástupce společnosti Chevak, a hledat společné řešení v souvislosti s negativními důsledky odlehčovacích komor při přívalových deštích či jiných haváriích, které mají vliv na kvalitu vody. Konstatoval, že Chevak nebude řešit záměry města, ale bude se jednat o technickou a ekologickou pomoc řešení problému. Ing. Martin Zoul uvedl v této souvislosti jako příklad vážných problémů, za přívalových dešťů, odlehčovací komoru nad františkolázeňským sjezdem,na pravé straně. Z těchto důvodů je nutné plánovanou výstavbu přístupových schodů a jiných úprav, umísťovat tam, kde nehrozí jejich znečištění. Ing. Martin Mašek se dotazoval na krátkodobý sezonní režim lodiček a mola, zda jejich organizované provozování se zodpovědnou osobounebude problém. Ing. Václav Svejkovský odpovídal na dotaz, že toto lze řešit, pokud se provoz omezí tak, aby byl v určité vzdálenosti od vodních děl ve správě Povodí Ohře omezen pohyb lodiček a osob. Počet lodiček nesmí být 50 či 20. Za podmínek, že průtok nebude vyšší, než určí správce povodí a dále v případech, kdy zodpovědná osoba provozu lodiček dostane informaci, že v tuto chvíli nelze v provozu pokračovat. V těchto chvílích, zodpovědná osoba provozu odstraní lodičky z toku. Podmínky budou správcem toku jasně vymezeny.
4
Ing. arch. Boris Redčenkov položil otázku týkající se vodáckého klubu, který lodičky na toku provozuje. Jejichž počet je 10 a více. Ing. Václav Svejkovský na toto odpověděl, že je zde velký rozdíl v režimu užívání toku profesionálními vodáky, kteří mají kázeň a dovednost, a sezonními turisty. Ing. Michal Pospíšil na toto téma uvedl příklad provozu parníku, který musel být do dvou hodin od vyhlášení alarmu odstraněn z vody. Ing. Václav Svejkovský dodal, že jsou jiná pravidla pro plavidla se spalovacími motory a jiná pro pramice, šlapadla atd. Dále uvedl, časovou rozdílnost mezi plavidly při jejich odstraňování z toku. Ing. Pavol Vančo konstatoval, že lodičky se budou provozovat pouze, když stav toku a počasí budou vyhovovat. Ing. Václav Svejkovský na toto dodal, že budou přesně vymezené horní a dolní limity parametrů pro provoz. Ing. arch. Boris Redčenkov položil otázku týkající se reálné splavnosti jezu pod Písečnou bránou. Dále vymezil území mezi Americkým a Ašským mostem, které tedy splavnéje. Ing. Martin Zoul odpovídal na dotaz, s tím, že jezy u Písečné brány splavné nejsou. Potvrdil splavnost toku mezi Americkým a Ašským mostem. Ing. Martin Mašek konstatoval, že mola z těchto důvodů mohou být vybudována dvě. Jedno umístěné pod hrází a druhé níže. Ing. Martin Zoul souhlasil s počtem mol, která budou ze strany provozovatele technicky zajištěná, aby se nestaly za povodně bariérou v průtoku. Ing. Pavol Vančo rozvinul myšlenku plavebního kanálu na toku. Ing. Martin Motlík upozornil Ing. Vanča na rybí přechod. Plavební kanál by byl potřebný pro provozování lodní dopravy, ale na takto finančně náročné stavební úpravy nejsou prostředky. Ing. Martin Zoul konstatoval, že plavební kanál ne, ale vodácká propust kartáčového typu, je sjízdná i pro vodáky. Ing. Martin Mašek vznesl otázku potřeby prohloubení dna či odstranění ze dna větších balvanů, zda je tato možnost reálná z pohledu správce toku. Ing. Martin Zoul konstatoval, že domluva ohledně vyčištění koryta bude možná. Ing. Pavol Vančo vznesl dotaz možnosti osazení břehu lavičkami. Ing. Martin Zoul neměl proti osazování břehu lavičkami námitek. Upozornil na majetkové vztahy a aktivní zónu toku. Již uvedeno výše. Ing. Václav Svejkovský ještě upozornil přítomné, že Cheb byl před 5 lety vyhodnocen jako oblast s významným povodňovým rizikem. Poukázal na mapové podklady povodňového nebezpečí, ohrožení a rizik. Zároveň souhlasil s umístěním laviček a drobnějších terénních úprav. Dále zmínil, že při výstavbě větších budov, rekreačních areálů či stadionů, tak v těchto případech musí být dodrženy jisté limity a pravidla. Zároveň zdůraznil, že tyto podklady vodoprávní úřad nevlastní a dodal, že správa toku nemá problém s poskytnutím těchto materiálů (výše uvedených map, resp. digitálních vrstev). 5
Ing. Martin Mašek v závěru jednání řešil aktuálnost dat ÚAP ze strany povodí a požádal o možnost doložení nutných podkladů ze strany správy povodí. Ing. arch. Boris Redčenkov navrhl přípravu kostry analýzy záměrů v území, která by obsahovala soupis dotčených orgánů a institucí hájící v území své zájmy.
4. Závěr Na závěr jednání Ing. Martin Mašek popsal následný postup materiálů a závěrů z dnešního jednání, které budou vedení Města Cheb předány k dalšímu zpracování. První fází bude předání podkladů Výboru pro strategický rozvoj, výstavbu, územní plán. Dále pochválil výsledné studentské práce, které zpřístupňují řeku u Kulturního centra Svoboda. Uvedl také, že navrhované vizualizace a jejich případné realizace budou výsledkem konceptu zpracované Ing. arch. Borisem Redčenkovem. Výsledný koncept určí, zda bude možné stavby realizovat či nikoliv.
V Chebu dne 5. 1. 2015 Zapsala: Ing. Klára Dlugošová Obdrží: elektronicky všichni členové pracovní skupiny
6
