Zápis z 1. konzultačního dne koordinátorů romských poradců konaného dne 24. ledna 2006 v prostorách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
Přítomni: Jiří Daniel, Jiřina Bradová, Renáta Kottnerová, Helena Balabánová, Cyril Koky, Jozef Holek, Pavel Vaculík, Božena Fílová, Jaroslav Šmíd, Hana Hamplová, Mgr. Martin Žárský, Mgr. Terezie Čakrtová, Mgr. Klára Tomková, Mgr. Michaela Štěpánová a Vladislav Suchánek. Hosté: Mgr. Kateřina Jacques, mgr. Czeslaw Walek, Úřad vlády Ivan Gabal, mgr. Jan Snopek, Gabal Analysis and Consulting Nepřítomni: Roman Slivka, Jihočeský kraj, Marta Valková, Pardubický kraj a Alena Lusová, Plzeňský kraj. Úvod: Setkání zahájil ředitel odboru sociálních služeb MPSV ČR mgr. Martin Žárský, který přivítal přítomné. Uvedl, že účelem této schůzky nastartování spolupráce koordinátorů romských poradců s MPSV a vytvoření systému spolupráce. Řekl, že o současný stav se zasloužili sami koordinátoři romských poradců, neboť to byli oni, kdo usiloval o komunikaci a jednotné metodické vedení z centrální úrovně. Na základě usnesení číslo 1573/2005 bylo MPSV určeno jako partner pro komunikaci s koordinátory, a to i jako prostředník pro jejich agendu s dalšími ministerstvy (spravedlnost, místní rozvoj atd.). Celý mechanismus spolupráce byl postaven podle vzoru jiné agendy, kterou již MPSV v kompetenci má – metodické podpory krajských úřadů v péči o osoby tzv. společensky nepřizpůsobené. Jako negativum uvedl, že agenda spojená s romskou problematikou není dlouhodobě řádně vedena. Tato činnost vyžaduje velkou provázanost mnoha resortů, ale centrální koordinace dosud chyběla. Do budoucna proto nová úloha MPSV bude představovat posun vpřed. Dále zmínil, že Ministerstvo práce a sociálních věcí se této agendy ujalo v rámci delimitace dvou tabulkových míst, která byla převedena z MV ČR P. Mgr. Žárský přivítal hosty z Úřadu vlády a zároveň představil příslušné pracovníky MPSV, kteří budou mít novou agendu v kompetenci. V závěru svého vystoupení mgr. Žárský poznamenal, že MPSV má velmi dobré kontakty s krajskou strukturou, zejména v oblasti sociálních služeb. MPSV vede s kraji velmi dobrý dialog a ve většině případů dochází ke dohodě. Mgr. Terezie Čakrtová, vedoucí oddělení koncepce veřejné správy v sociálních službách uvedla, že se jedná o první schůzku, která by měla pokračovat pravidelnými setkáními. Informovala přítomné, co mohou čekat od MPSV - vychází to ze závěrů kulatého stolu, který se konal 11. 5. 2005.
1
Jaký bude obsah metodického vedení: 1. Konzultační dny – schůzky ohledně stanovených témat (frekvence bude upřesněna) 2. Informace o nových právních předpisech a dalších materiálech, které se týkají agendy koordinátorů 3. Platforma pro výměnu zkušeností mezi koordinátory – v rámci konzultačních dnů, využití dobré praxe i pozitivních zkušeností 4. Zajištění spolupráce s dalšími resorty 5. Pomoc při vedení terénních sociálních pracovníků Co MPSV nemůže: Přímé ovlivnění samosprávy, řešení konkrétních problémů (MPSV je koncepční a strategické pracoviště) 2. Dalším bodem setkání byla informace ze strany koordinátorů. Jejich úkolem je i metodická pomoc zaměstnancům úřadů (obecních, městských), kteří mají tuto agendu na starosti. Karlovarský kraj Mgr. Pavel Vaculík: 7 pověřených obcí, síť romských poradců se rozpadla zrušením okresních úřadů (zbyli jen 3) – v pověřených obcích je tato funkce vykonávána pouze formálně, kumulovaně s jinými funkcemi. On sám má za úkol problematiku všech národnostních menšin. Přístup kraje je však pasivní – řeší věci pouze, je-li požádán centrálními orgány, jeho prioritami jsou dopravní cesty atd. V kraji však žije mnoho Romů (např. Sokolovsko). Liberecký kraj Josef Holek – 10 obcí s rozšířenou působností, poradů pracuje 8, dále 22 školských asistentů. Situace je obdobná – sám pracuje na sociálním odboru, má na starosti i integraci azylantů, ale i administraci SROP.(gestor v oblasti 3.2) Středočeský kraj Cyril Koky – nechal zpracovat strategii, vydal informační brožuru (k dispozici pro všechny obce I na úřadu), byla zpracována analýza sociálního vyloučení, která mapuje nejvýznamnější lokality. Kraj má svůj program pro integraci romské kumunity, další prostředky jsou na prevenci a semináře. On sám pracuje na oddělení prevence. Moravskoslezský kraj Helena Balabánová – vykonává vedle činnosti koordinátora i kontakt se všemi organizacemi příslušníků národnostních menšin. Zároveň administruje program pro národnostní menšiny (celou agendu – od přípravy až po vyúčtování) – 1 mil. Z rozpočtu kraj. V 21 z 22 obcí jsou poradci, struktura se však v důsledku změn ve veřejné správě rozpadla. Z tohoto důvodu je mezi nimi jen málo osob, které by skutečně problematiku znaly a aktivně vystupovaly. Velkým problémem je postoj samospráv, zejména v určitých lokalitách osídlených výhradně Romy. Postoj obcí bývá negativní a změny se těžkoprosazují. Bylo vypracováno několik metodik ohledně opatření pro představitele obcí. Na rozdíl od obcí jsou krajské orgány vstřícné – byl schválen věcný záměr koncepce romské integrace, byl také schválen projekt OPRLZ, který kraj podal a nyní bude realizován. Problémem je bydlení – vyloučení romských komunit (rodiny bez stálého bydliště) s tím přichází řada dalších problémů. Neplatí nájem, jsou vystěhování a na jiné bydlení nemají peníze – jsou nuceni migrovat po ČR. Obce problém řeší tím, že ho vytlačí jinam.
2
Olomoucký kraj Renáta Kottnerová - 13 obcí s rozšířenou působností, ve všech jsou romští poradci, 2 byli vyměměni pro laxní přístup. 2004 byla zpracována východiska strategie romské integrace, loni byla zpracována strategie (1 mil. Kč), motivace pro obce i NNO. Ve školách bylo málo asistentů – od 2004 jsme zvýšili o 17 – dnes je 25, z toho je 17 Romů. Všechny školy asistenty uvítaly. Významné problémy nejsou s výjimkou bydlení a postoje samosprávy k němu. Kraj vyhledávaá partnery (VOŠ Charitas) – věnuje se školení integrace příslušníků vyloučených romských komunit. V rámci SROP se realizuje komunitní plánování, Olomouc – 1 pracovní skupina pro národnostní menšiny, v budoucnu se rozšíří dodalších obcí. Zdravotně sociální pomocníci – spolupráce s DROM. Jsou preferovány výjezdy do obcí – každá řeší specifické problémy. 1 pracovník na kraji pro prevenci kriminality – strategie pro roky 20062010. Chybí finanční prostředky pro NNO. Zlínský kraj Jiřina Bradová - 13 pověřených obcí, v 10 je romský poradce, situace je podobná jako v jiných krajích. Rozpočet kraje věnoval pro integraci 700 000 Kč – to je úspěch. Na obcích však takový zájem není. Ve své agendě má I integraci nár. menšin, cizinců a azylantů. Jihomoravský kraj Jiří Daniel – 20000 Romů, 23 obcí s rozšířenou působností. Metodika asistentů a terénních pracovníků - schůzky 1x za 2 měsíce. Lektorská činnost – fakulta sociálních studií, pedagogická fakulta. Funkce romských poradců je mnohde formální. Poradci se zabývají i nár. menšinami. Problém je, že politika samospráv má jiné priority. Pro 1 člověka je to velká agenda – mnoho práce. Ústecký kraj Anna Hampelová – 16 pověřených obcí, v nich jsou romští poradci, někteří mají kumulované funkce. Byla organizována jedna porada. Problémem je neinformovanost NNO v lokalitách. – Bylo třeba komunikovat s NNO a propojit je s pracovníky kraje – budou se organizovat pravidelná setkání. Největším problémem je bydlení a neochota samosprávy ho řešit (vystěhování z důvodu havarijního stavu – dostávají jen dočasné bydlení, které problém neřeší). Ve školství probíhá spolupráce s asistenty, ale školy poukazují na to, že se nejedná o problémy Romů, ale sociální znevýhodnění. V kraji je 39 asistentů. Královéhradecký kraj Jaroslav Šmíd - Komunikace – zasílání elektronicky výzvy pro projekty, informace o seminářích. Spolupráce s NNO – vyhlašování grantů (v rámci sociálních služeb). V rámci Phare 2003 byla vytvořena pracovní skupina - schůzky měsíčně, cíl–zlepšení sociálních služeb v kraji – mohou vstoupit obce i romské NNO. Bylo uspořádáno setkání obcí s NNO ve 4 obcích – napomohlo vzájemnému porozumění. Ve 14 z 15 obcí jsou romští poradci. On pracuje na odboru sociálních věcí a zdravotnictví – pověřen i dalšími úkoly. Hlavní město Praha Božena Fílová – zařazena v odboru sociální péče a zdravotnictví. V Praze pracuje 8 romských poradců, od roku 2000 pracuje sbor romských poradců (měsíční schůzky). Všechny městské části vysílají své zástupce, účastní se NNO i terénní pracovníci. Ona provádí metodické vedení této skupiny. V Praze pracuje 18 romských sdružení, problémy jsou
3
obdobné jako jinde. Praha je od r. 2005 partnerem programu EQUAL – zaměstnanost Romů. Program pro národ. menšiny od roku 1997 – 3 mil. Kč, 1,5 mil. pro Romy. 3. Diskuse Ředitel Žárský: Problém bydlení – závěr z konference k sociálnímu vyloučení: největší hrozba sociálního vyloučení pramení ze ztráty bydlení. Pokud člověk nemá kam jít, ztrácí i všechny další životní jistoty. Bydlení není jen dekret a placení, ale obecnější sociologocká kategorie – vytváří domov. Ti, co o bydlení rozhodují, však domov mají. Je divné, že věci procházejí zastupitelstvem kraje, když tam z 50% jsou lidé z obcí, a ti to u sebe doma neprosadí. Kateřina Jacques: Na centrální úrovni vidíme, že problém bydlení Romů má svá specifika. Jejich přístup k bydlení je složitější než u většiny (existují proti nim negativní postoje). Vystoupí proti nejen úředníci, ale i zbytek komunity – sousedé. Stejně je to i v přístupu k zaměstnání. Proto je tu na úrovni obcí a měst co zlepšovat. Problém neplacení vzniká i proto, že není zájem neplatičství zastavit – chybí prevence. Lidé dostanou nálepku a už dál nemají možnot bydlení získat, i kdyby peníze měli. Etnická chudoba je jiná než chudoba obecně Není také pravda, že je to stejný problém jako u jiných nár. menšin – Romové mají stigma barvy pleti, nejsou podporováni mateřskou zemí. Dobrá zkušenost s krajem – když Výbor pro nár. menšiny projednává materiál – přivedli je přímo do romské komunity – osobní zkušenost s životem tam, a potom byl materiál schválen. Problém je na obcích – nešťastně provázaný systém státní správy a samosprávy. Romský poradce nemá možnost něco připravit, aby bylo scháleno – nemůže nic ovlivnit. P. Holek: Sociální výbor je postaven ne na národnostním, ale na stranickém principu, utíkají podstatné věci. NNO nejsou poučeny, aby mohly zpracovávat zprávy a materiály (registrováno 24, pracuje 1). Bydlení - probíhá privatizace bytového fondu, pak už nejde nic dělat, když jsou komerční nájmy. P. Daniel: V Brně se nedaří zavést jednotný systém. Jsou tam 3 velké organizace, všichni chtěíí terénního pracovníka. Terénní pracovníci chodí chaoticky – chybí kontrola. Je třeba vymyslet systém účelově vázaných příspěvků – když nebude kumulováno s jinými funkcemi, podpora by byla možná (příspěvek na výkon státní správy). 4. Informace o zdrojích financí: Ředitel Žárský: 2. výzva v rámci OPRLZ. Mnoho projektů vyhovovalo, ale překrývaly se co do místa působení – NNO se chovaly účelově (podpora jen při překročení regionu – př. Ostrava-Brno).Je nutno projekty vyčistit od účelového přístupu – vůle MPSV je, ale aby existoval potenciál u koordinátorů a NNO, aby připravily smysluplné projekty pro svoji činnost. V dalším programovém období bude pravděpodobně celé jedno opatření orientováno na nár. menšiny. Jeho realizace bude probíhat pomocí krajů – konečných příjemců. Musí být také záruka udržitelnosti, aby nedošlo k pouhému přelévání financí do několika subjektů, které pokračují v rutinní činnosti – otazník pak zůstává nad změřením pozitivního vlivu (efekty jdou hůře změřit než např. u infrastruktury) Ještě v r. 2006 bude možnost podpory organizací, když projekt předloží znovu, ale je třeba prohovořit vymezení projektu, aby z nich nečišela účelovost a nedocházelo k duplicitám. Chtěli bychom se Vaším prostřednictvím dohodnout, jak upravit projekty, aby šly podpořit ve 3. výzvě.
4
Dalším úkolem je inventarizace kraje, jak je schopen realizovat podporu v dalším období. V budoucnu se totiž bude o národní i evropské podpoře rozhodovat na jednom místě – kraji. Půjde řádově i o stovky milionů – je třeba na to být připraveni. Nesmí dojít k situaci, aby peníze zůstaly nečerpané. V budoucnu bude také těžké toto téma prosadit a udržet. Obce musí spolupracovat navzájem i s krajem. Rozhodující úroveň je na obcích. Kraj je však také důležitý – zde se bude rozhodovat o financích, nutná transparentnost. Budou politické tlaky – kraje mohou mít v MPSV metodickou oporu. 4. Presentace 1. Projekt Podpora vytváření systému terénní sociální práce představila Mgr. Klára Tomková. 2. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti byla prezentována společností Gabal Analysis and Consulting.
Praha 26. ledna 2006 Zapsal: Vladislav Suchánek
Zpracoval: Vladislav Suchánek
5
