Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Zápis dítěte do první třídy – „nultá školička“
Vypracovala: Mgr. Marcela Langerová Vedoucí práce: PhDr. Ivana Šimková, PhD. České Budějovice 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 5. prosince 2016
………………………………………………
Anotace: Závěrečná práce je zaměřena na problematiku školní zralosti dětí při zápisu do 1. třídy základní školy. Teoretická část je věnována organizaci zápisu k základnímu vzdělávání
z
právního
hlediska
a
z hlediska
pedagogicko-psychologické
připravenosti. První část je zaměřena na teoretický rozbor dané problematiky na základě přečtených a prostudovaných literárních pramenů, které se týkaly zejména školní zralosti a nezralosti, připravenosti dětí k nástupu na základní školu a dále také základních oblastí, které by měly být u zápisu posuzovány a zohledňovány. Praktická část je věnována organizaci zápisu a „nulté školičky“ na málotřídní škole v Sazovicích.
Klíčová slova: školní zralost, zápis do první třídy, kurz „nultá školička“, malotřídní škola
Abstract: Thesis is focused on issue of children’s school maturity at registration to the first class of elementary school. The first part contains theoretical analysis of the issue based on information found in specialized literature, which is mostly connected to school maturity or immaturity, preparation of children for school attendance and also on basic areas, which should be considered and evaluated during enrolment exam. The practical part is devoted to the organisation of the registration, and the "zero grade kindergarten" on a multigraded school in Sazovice.
Key words: school maturity, registration to the first class, course "zero grade kindergarten" , multigraded school
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Ivaně Šimkové, PhD. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této závěrečné práce.
Obsah Úvod ............................................................................................................................ 6 I. Teoretická část ......................................................................................................... 8 1
Povinná školní docházka ...................................................................................... 8
1.1
Odklad školní docházky .................................................................................... 9
1.2
Předčasný nástup ........................................................................................... 11
2
Školní zralost a školní připravenost.................................................................... 12
2.1
Tělesný vývoj a zdravotní stav........................................................................ 13
2.2
Úroveň vyspělosti kognitivních funkcí ........................................................... 14
2.3
Pracovní předpoklady a návyky...................................................................... 15
2.4
Úroveň emocionálně-sociální......................................................................... 16
3
Zápis k povinné školní docházce ........................................................................ 17
3.1
Legislativní úkon ............................................................................................. 17
3.2
Diagnostika dítěte ze strany školy .................................................................. 18
3.3
Očekávané dovednosti a vědomosti .............................................................. 21
II. Praktická část......................................................................................................... 23 4 4.1
Charakteristika Základní školy a Mateřské školy Sazovice ................................. 23 Kurzy „nulté školičky“..................................................................................... 24
Pohádková planeta .................................................................................................... 25 Barvičková planeta .................................................................................................... 27 Číslicová planeta........................................................................................................ 29 Zvířátková planeta ..................................................................................................... 31 4.2
Zápis do první třídy......................................................................................... 33
Závěr .......................................................................................................................... 37 Literatura ……………………………………………………………………………………………………………..41 Přílohy: ...................................................................................................................... 42
5
Úvod Je naše dítě zralé na vstup do školy? Tuto otázku si každoročně klade velké množství rodičů, když se blíží zápisy do prvních tříd základních škol a často i ti, kteří dosud nepochybovali a byli si zralostí svého dítěte jisti. Uspěje moje dítě? Nebude mít problémy? Půjde mu učení? Jak zvládne nároky školy na pozornost, schopnost soustředit se, učit se, podřídit se autoritě učitele a spolupracovat s ostatními dětmi? Otázek je mnoho a jsou zcela oprávněné, protože vstup dítěte do základní školy je velkou změnou v životě rodiny. „Situace klade na dítě značné nároky a hodně záleží na dospělých, zda se dítě se situací vyrovná dobře, v klidu a poměrně rychle, nebo zda bude vstup mezi školáky provázen stresem, nepříjemnými zážitky, pocity neúspěchu, úzkostí“ (Kutálková 2010, str. 49). Téma zápisu do první třídy jsem si pro svou závěrečnou práci vybrala z toho důvodu, že vstup do školy je pro dítě i jeho rodinu velmi významnou událostí. Končí jedna fáze dětství a začíná další. Dítě se stane školákem, což s sebou přináší nejen změnu společenského statusu, ale i povinnosti a zodpovědnost. V případě, že je dítě nezralé, a rodiče se přesto rozhodnou dítě do školy poslat, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres. Jsou na něj kladeny požadavky, které vedou k jeho přetěžování, může docházet ke zvýšené unavitelnosti a roste zde i riziko školní neúspěšnosti. „V lepším případě bude dítě dlouho dotahovat své spolužáky za cenu zvýšeného úsilí, a jeho výsledky se budou přesto pohybovat spíše v průměru, zatímco úrovní intelektu by mělo na podstatně lepší výkon. V horším případě se bude dítě muset vrátit zpět do mateřské školy, protože je hravé, nápadně nesoustředěné a na výuku nestačí. Tato varianta se ale volí jen v krajní nouzi – i nezralé dítě požadavky školy většinou nějak naplní. V obou případech ale převládá u dítěte pocit neúspěšnosti nebo alespoň dojem, že vzdělání je strašná dřina. Rozhodnou–li se ale rodiče správně a dítě nastoupí do školy s dostatečně zralou nervovou soustavou, půjde mu všechno snáz a bude se učit s chutí“ (Kutálková, 2014, str. 136). Celá práce se zaměřuje na organizaci zápisu k základnímu vzdělávání z hlediska pedagogicko-psychologické připravenosti dítěte pro vstup do školy a organizaci zápisu z hlediska právního. První část je věnována teorii a je rozdělena
6
do tří oblastí. První se zabývá povinnou školní docházkou z hlediska právního, odkladem školní docházky a předčasným nástupem do školy. Druhá oblast je věnována školní zralosti a připravenosti dítěte na vstup do školy z hlediska tělesného vývoje a zdravotního stavu, úrovně vyspělosti kognitivních funkcí, pracovních předpokladů a návyků a úrovně emocionálně – sociální. Třetí oblast je věnována samotnému zápisu do první třídy z hlediska právního, diagnostiky dítěte a informací, které jsou předávány rodičům. Praktická část je věnována organizaci zápisu na Základní a Mateřské škole v Sazovicích a organizací „nulté školičky“ – přípravných kurzů pro děti i jejich rodiče. Cílem závěrečné práce je poskytnout ucelený pohled na danou problematiku a inspirace pro další malotřídní školy. Jak uvádí Klégrová (2003, s. 8) „tlak na úspěšnost ve společnosti v současné době nijak neklesá, spíše se v určitých oblastech ještě zvyšuje a rodiče pochopitelně chtějí, aby jejich dítě bylo v životě úspěšné. Většina rodičů bere tedy vzdělání svého dítěte vážně a více se zamýšlí nad tím, co dělat, aby začátek jeho školní kariéry byl dobrý“, což je skvělý signál pro pedagogy.
7
I. Teoretická část
1
Povinná školní docházka
Podle zákona č. 561/2004Sb.1 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „Školský zákon“) začíná povinná školní docházka počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Odklad školní docházky o jeden školní rok povoluje ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte a doložené doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. K plnění povinné školní docházky může být přijato i dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí je doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce (Kutálková, 2005; Bednářová, Šmardová, 2010; Jucovičová, Žáčková, 2014). „Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než 1
Zákon č. 561/2004Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v aktuálním znění. In: ASPI [právní informační systém]. Wolter Kluwer ČR [cit. 15. 11. 2015]
8
spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.“2
1.1
Odklad školní docházky
Odklad školní docházky je preventivní opatření, které má chránit děti školně nezralé před selháváním. Dobrý začátek školní docházky se přenáší i do dalších let, ovlivňuje výkony i v dalších ročnících a napomáhá ke kladnému vztahu ke vzdělávání. Naopak neúspěch dítěte hned na začátku může situaci dítěte dost zkomplikovat. V dnešní době se odklad školní docházky stal trochu moderní záležitostí a setkáváme se s rodiči, kteří žádají odklad, přestože jejich dítě není ve vývoji nijak opožděné a odklad nepotřebuje. Někteří rodiče naopak v odkladu vidí možnost odložit své starosti až na pozdější dobu a „prodloužit svým dětem dětství“. Na druhé straně jsou však i rodiče dětí nezralých, kteří nedbají na doporučení učitelů a učitelek z mateřské školy nebo jiných odborníků a dítě přestože není na vstup do školy připraveno, do školy dají. Podmínky odkladů povinné školní docházky upravuje § 37 Školského zákona. Každá základní škola musí informovat zákonné zástupce dítěte o možnostech odkladu povinné školní docházky, a to při zápisu do prvního ročníku. V praxi to vypadá tak, že si rodiče při zápisu vyzvednou formulář pro odklad školní docházky, který vyplní a společně s odborným posudkem školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa odevzdají řediteli základní školy do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Ředitel školy žádost posoudí a o výsledku písemně informuje rodiče v zákonné lhůtě (Jucovičová; Žáčková, 2014; Bednářová, Šmardová 2010). 2
§ 36 odst. 4, 5 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v aktuálním znění. In: ASPI [právní informační systém]. Wolter Kluwer ČR [cit. 15. 11. 2015]
9
„Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.“3 Podle Bednářové a Šmardové (2010, str. 7) je vhodné důkladně zvažovat zahájení školní docházky u dětí:
zdravotně oslabených;
s významným opožděním kognitivního vývoje;
s pomalejším nebo nerovnoměrným kognitivním vývojem;
s výraznější nezralostí v některé z dílčích oblastí kognitivního vývoje;
nezralé v oblasti práceschopnosti;
nezralé v oblasti emocionálně-sociální.
Rozhodování o odložení školní docházky by nikdy nemělo být formální. Jedná se o závažné rozhodnutí v životě dítěte a neuváženým přístupem bychom mohli způsobit dítěti velké problémy. Rodiče by se měli rozhodovat především citem, intuitivně a na základě zkušenosti. Snahou rodičů by mělo být hledat optimální řešení a připravit dítě na vstup do školy co nejlépe. Jak uvádí Klégrová (2003, str. 35) „odklad školní docházky však není všelék, není dobrý pro všechny děti. Není totiž dobré promeškat onu dobu ve vývoji dítěte, kdy je do školy přiměřeně zralé, projevuje zájem o úkolovou práci a těší se na ni. Takové dítě bychom odkladem jen ve vývoji brzdili“. Tento názor na základě výzkumů potvrzuje i Matějček (2005, str. 179), který dodává „nejen že není jeho duševní kapacita náležitě využita, ale (což je horší) není ani rozvíjena – takže je dítě vlastně zanedbáváno“. 3
§ 37 odst. 1, 4 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v aktuálním znění. In: ASPI [právní informační systém]. Wolter Kluwer ČR [cit. 15. 11. 2015]
10
1.2
Předčasný nástup
O předčasném nástupu mluvíme tehdy, když dítě nastupuje do školy a ještě mu není šest let. Podle Školského zákona4 „dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“ Předčasnému nástupu do školy musí vždy předcházet komplexní vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Pokud má dítě ve škole mezi staršími spolužáky uspět, nestačí, aby bylo vyspělé vzhledem ke svému věku, je třeba, aby bylo ve svém vývoji zřetelně napřed. I když se může jevit jako vyspělé (např. umí číst), velmi často jde o dítě s nerovnoměrným vývojem psychických funkcí (Ležalová, 2010). „Školní zralost je však záležitostí složitější, zahrnuje i oblast pracovní a sociální a zralost percepčních funkcí, jejichž vyzrávání je spíše otázkou biologického vývoje než projevem obecných schopností. Ani u dítěte velmi nadaného nemusí vývoj probíhat harmonicky ve všech oblastech, i u něho se mohou objevit známky nižší zralosti v některé oblasti. Nástup do školy je pak třeba dobře zvážit, abychom dítě předčasně nevystavili nárokům, pro které ještě není připravené“ (Klégrová, 2003, str. 37).
4
§ 36 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v aktuálním znění. In: ASPI [právní informační systém]. Wolter Kluwer ČR [cit. 15. 11. 2015]
11
2
Školní zralost a školní připravenost
V odborné literatuře se setkáváme s pojmy školní zralost i školní připravenost. Ne vždy jsou však správně používány a často jsou zaměňovány. Školní zralost je obecně definována jako způsobilost dítěte k absolvování školní výuky. Existuje několik definic školní zralosti. Podle Vágnerové je školní zralost jedním z předpokladů přijatelného zvládnutí role školáka. „Jde především o určitou úroveň znalosti CNS, která se projevuje změnou celkové reaktivity dítěte, zvýšenou odolností k zátěži a schopností koncentrace pozornosti. Zrání ovlivňuje i rozvoj motoriky a senzorické koordinace, zrakového a sluchového vnímání. Školní úspěšnost závisí i na rozvoji poznávacích schopností, které ovlivňují zrání i učení. Podmínkou přijatelné adaptace na školu je rovněž dosažení určité úrovně autoregulace“ (Vágnerová in Kreislová, 2008, str. 15). Podle Kropáčkové (In Jucovičová, Žáčková, 2014, str. 24) bývá „školní zralost pojímána i jako stav, který zahrnuje zdravotní, psychickou a sociální způsobilost začít školní docházku.“ Klindová (1974, str. 135) píše, že „školní zralost je určitý stupeň tělesného a psychického vývoje, který umožňuje dítěti bez obtíží se účastnit společného vyučování ve třídě. Dítě má být při vstupu do první třídy způsobilé plnit požadavky, které na ně klade škola. To znamená, že se má učit základům čtení, psaní a počítání. Jeho mentální vývoj musí být tedy na úrovni, která mu umožňuje osvojit si tyto základní dovednosti." Podle Hartla, Hartlové (in Kropáčková 2014, 2000, str. 708) je psychologické pojetí školní zralosti chápáno jako „způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování“. Z hlediska pedagogického pojetí školní zralosti „znamená stav dítěte projevující se v takové úrovni jeho organismu, která mu umožňuje adaptaci na prostředí školy. Toto pojetí vychází z teorií vývojové psychologie, které vysvětlují, jak dítě dozrává ve své centrální nervové soustavě, ve svých mentálních schopnostech, vnímání, pozornosti, řečových a komunikativních dovednostech…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, str. 243)
12
Z uvedených definic vyplývá, že pojem školní zralost zahrnuje tyto oblasti:
tělesný vývoj a zdravotní stav dítěte;
úroveň vyspělosti kognitivních funkcí;
pracovní předpoklady a návyky;
úroveň emocionálně-sociální.
V současné době se při posuzování předpokladů dítěte pro vstup do školy preferuje termín školní připravenost, která je chápána jako určitá úroveň vědomostí, dovedností a návyků, které by dítě mělo ovládat před vstupem do školy. Jedná se tedy o připravenost dítěte ke školní práci. Zahrnuje předpoklady rozumové, citově - sociální, pracovní a tělesné. Tyto kompetence dítě získává procesem učení a sociální zkušeností v rodině, v širším okolí, ve školce atd. Mezi nejdůležitější aspekty této schopnosti patří zejména: dostatečné sebevědomí, zvídavost, schopnost jednat s určitým cílem, schopnost sebeovládání, schopnost pracovat s ostatními, schopnost komunikovat a schopnost spolupracovat. Podle Kropáčkové (2014) „se v současné době pojmy školní zralost a školní připravenost obsahově rozšířily, do jisté míry se překrývají a doplňují. V souvislosti s terminologií rámcových vzdělávacích programů, je možné na tuto problematiku nahlížet v kontextu celoživotního učení a definovat tyto základní pojmy prostřednictvím kompetencí“.
Vágnerová
(2000)
školní
zralost
vymezuje
„prostřednictvím
kompetencí, jež jsou závislé na zrání organismu, a školní připravenost prostřednictvím kompetencí, které jsou závislé do jisté míry na prostředí a učení“.
2.1
Tělesný vývoj a zdravotní stav
Pro školní zralost je velmi důležité posouzení tělesného vývoje a zdravotního stavu, což je v kompetenci praktického nebo odborného lékaře. Dítě by mělo odpovídat růstem i fyzickými dispozicemi věku šesti let. Tělesná vyspělost sice není hlavním ukazatelem školní zralosti, ale je třeba ji brát v úvahu. U dítěte, které je příliš drobné, se mohou vyskytnout pocity méněcennosti či slabosti vůči fyzicky
13
vyzrálejším dětem. Drobné dítě se tak může snadno stát terčem výsměchu mezi svými vrstevníky. Lékař musí také posoudit celkový zdravotní stav dítěte, protože pokud je dítě často nemocné, bude tento stav během první třídy ovlivňovat nejen jeho vzdělávání, ale i utváření vztahů se spolužáky. „Velmi malé, slabé, drobné děti mohou být ohroženy vyšší unavitelností, protože školní práce přináší jak psychickou, tak fyzickou zátěž. Dítě zralé pro školu by mělo být v takové fyzické kondici, aby tuto zátěž bylo schopno po stránce fyzické zvládnout“ (Jucovičová, Žáčková, 2014, str. 26). Jestliže uvažujeme o možnosti odkladu u dítěte zdravého, tím spíše musíme brát v úvahu zdravotní potíže dítěte. Důkladně by měl být nástup do školy zvažován u dětí s rizikovými faktory v průběhu gravidity nebo porodu, u dětí předčasně narozených, se smyslovými a tělesnými postiženími a chronicky nemocnými. Zde je vhodná spolupráce se speciálně-pedagogickými centry.
2.2
Úroveň vyspělosti kognitivních funkcí
Aby dítě úspěšně zvládlo čtení, psaní a počítání, je důležitá dostatečně vyspělá rozumová úroveň a rovnoměrný vývoj v jednotlivých oblastech. Psychická zralost zahrnuje několik rovin. Jednou z nich je rozumová, mentální vyspělost, která zahrnuje především oblast myšlení a vnímání. Dítě je schopné logicky myslet, i když zatím jen ve spojitosti s konkrétními předměty a na konkrétních úkolech. „U dětí, jejichž kognitivní schopnosti celkově vyzrávají pomaleji nebo které výrazněji ve vývoji zaostávají, je obvykle vhodný odklad školní docházky a zároveň by jim měla být věnována zvýšená péče. Některé děti mají dobré rozumové schopnosti, ale nezralou pouze jednu z oblastí (např. grafomotoriku). V těchto případech je vhodné dítě motivovat k činnostem, které podporují a rozvíjejí tuto oblast“ (Bednářová, Šmardová, 2010, str. 3).
14
Mezi kognitivní předpoklady, na které bychom se měli zaměřit, patří zejména tyto schopnosti (Bednářová, Šmardová, 2010; Jucovičová, Žáčková, 2014; Kutálková, 2014):
vizuomotorika, grafomotorika;
řeč;
sluchové vnímání;
zrakové vnímání;
vnímání prostoru;
vnímání času;
základní matematické představy.
„Je potřeba posoudit, zda dítě vývojově odpovídá vrstevníkům nebo za nimi mírně zaostává nebo se dokonce jeví jako opožděné, nebo je případně nezralé pouze v některé z dílčích oblastí. U dětí, jejichž kognitivní schopnosti celkově vyzrávají pomaleji nebo které výrazněji ve vývoji zaostávají, je obvykle vhodný odklad školní docházky a zároveň by jim měla být věnována zvýšená péče“ (Bednářová, Šmardová, 2010, str. 3).
2.3
Pracovní předpoklady a návyky
„Úspěšný start a později bezproblémový vztah ke škole je dán zejména mírou soustředění a přiměřenou dávkou schopnosti samostatně pracovat. Míra schopnosti soustředit se a udržet pozornost i na úkolu, který dítě příliš nebaví, to patří k nejdůležitějším hlediskům při rozhodování o odkladu školní docházky“ (Kutálková, 2005, str. 134). Pro kvalitní školní činnost je důležité, aby dítě bylo schopno dostatečné záměrné koncentrace pozornosti na daný úkol, mělo by mít přiměřený smysl pro povinnost, zodpovědnost a uvědomění si, že je třeba úkol dokončit. Měli bychom se zaměřit na to, zda dítě vydrží u jedné činnosti a jakým způsobem ji vykonává – zda pracuje trpělivě a vytrvale i při činnosti, která je méně zábavná, a zda
15
od rozdělaného úkolu předčasně neodchází. V souvislosti s pracovní zralostí sledujeme i pozornost dítěte a pracovní tempo. Úkol již pro dítě není hra, ale podstatný je i výsledek. Dítě musí vyvinout dostatečnou snahu pro to, aby se mu úkol co nejlépe povedl. U školáka se předpokládá i přiměřená míra samostatnosti při přechodu od jedné činnosti ke druhé a při vypracování úkolu. Práceschopnost je podmíněna zejména vyzrálostí centrální nervové soustavy, ovšem úzce souvisí i se zralostí osobnosti a dosavadním stylem výchovy. Proto je velmi důležité vést dítě k respektování pravidel a limitů, měla by být podporována jeho samostatnost a mělo by být vedeno ke zvládnutí drobných povinností (Klégrová, 2003; Kropáčková, 2008; Bednářová, Šmardová, 2010).
2.4
Úroveň emocionálně-sociální
Na vyzrálost osobnosti jsou po zahájení školní docházky kladeny poměrně vysoké nároky, a to jak v oblasti emocionální, tak i sociální. Od dítěte se očekává dostatečná míra emocionální stability, věku přiměřené zvládání emocí, sebeovládání, odolnost vůči frustraci. Kromě věku přiměřené emocionální vyzrálosti je stejně důležitá také sociální vyspělost, určité sociální dovednosti, schopnost adaptability, spolupráce, schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků, rozumět pravidlům společenského chování a zvládat tato dohodnutá pravidla respektovat. Pro rozvoj sociálních dovedností je důležité poskytovat dítěti dostatek příležitosti pro setkávání s jinými dětmi, podporovat kamarádské vztahy a prožívat radost z radosti jiných a ze společné činnosti. To jak dítě obstojí mimo svoji rodinu, záleží na tom, do jaké míry je vyzrálá jeho autonomie a jak má rozvinutou sebedůvěru, svoje schopnosti, samostatnost a nezávislost. Oslabení sociálních dovedností může mít ve školním prostředí za následek výraznější problémy v komunikaci, v adaptaci na nové prostředí, v neschopnosti vyrovnat se s nezdarem, se schopností prosadit se nebo třeba uhájit své potřeby. Tyto obavy pak mohou vést k pocitům napětí a úzkosti a znesnadnit tak dítěti plně využít jeho mentální kapacitu (Kropáčková 2008).
16
3
Zápis k povinné školní docházce
První vztahy mezi rodinou a školou se často navazují v době zápisu do první třídy. Jde o nesmírně důležitý okamžik, většinou o první kontakt dítěte i rodiče s prostředím školy a s paní učitelkou nebo panem učitelem. Vzhledem k tomu, že je to důležitý akt, měli bychom dítě na zápis připravit. Především bychom jej neměli stresovat a měli bychom jej seznámit s tím, jak asi bude zápis probíhat, že třeba bude kreslit nebo říkat paní učitelce básničku nebo zpívat písničku. To, jak se dítěti u zápisu líbilo, ovlivňuje často jeho další očekávání spojené se školní prací. Kromě prvotního seznámení se školou plní zápis ještě několik funkcí:
legislativní úkon;
diagnostika dítěte ze strany školy;
informace pro rodiče o tom, co je od dítěte očekáváno za dovednosti, vědomosti.
(Bednářová, Šmardová, 2010)
3.1
Legislativní úkon
Zápis dětí do základních škol vychází z ustanovení Školského zákona. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. „Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím
posouzením
příslušného
školského
poradenského
zařízení
a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku“. 5 5
j.
Doporučení k organizaci zápisů k povinné školní docházce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 10. 7. 2014, č. MŠMT-10670/2014. [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-
vzdelavani/doporuceni-k-organizaci-zapisu-k-povinne-skolni-dochazce
17
Termíny zápisů do prvních tříd a požadavky k zápisu uveřejňují školy na svých webových stránkách, nebo je vyvěšují na veřejně přístupném místě a také je zveřejňují obecní úřady, pod které školy spadají. „Zákonní zástupci nemusí přihlašovat své dítě do školy, kam patří trvalým pobytem, ale mají možnost výběru základní školy. Pokud dítě nebylo přijato do mimospádové školy, má spádová škola povinnost jej přijmout“ (Jucovičová, Žáčková, 2014). Zákonný zástupce předá škole požadované údaje dané školským zákonem a požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky a tím naplní svou zákonnou povinnost. Z právního hlediska se jedná o zahájení správního řízení k přijetí k povinné školní docházce, ke kterému je potřeba přinést občanský průkaz a rodný list dítěte. O přijetí k základnímu vzdělávání je zákonný zástupce informován ředitelem školy písemnou formou v zákonné lhůtě.
3.2
Diagnostika dítěte ze strany školy
Zápis je často první příležitostí školy seznámit se s dítětem a lze jej považovat za určitou formu depistáže. Měl by rozlišit děti, které jsou pro zahájení školy způsobilé, a ty, pro které je vhodný odklad školní docházky.
Zároveň může
upozornit rodiče na oblasti, ve kterých je dítě nevyzrálé a navrhnout jim například logopedickou péči, vyšetření v pedagogicko–psychologické poradně nebo speciálně pedagogickém centru. Rizikové jedince lze zařadit do reedukačních programů. Samotný průběh zápisu není stanoven vyhláškou a zákonem, proto probíhá na školách různou formou. Každá škola si jej řídí podle svých potřeb a zkušeností nebo zvyklostí. Na základě šetření České školní inspekce, která zjistila různé přístupy v organizaci zápisů, bylo v roce 2014 vydáno doporučení MŠMT6, které „předkládá školám doporučení pro optimální průběh zápisů se sjednocením časového
6
Doporučení k organizaci zápisů k povinné školní docházce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne
10.7.2014, č. j. MŠMT-10670/2014, [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/doporuceni-k-organizaci-zapisu-k-povinne-skolni-dochazce
18
a obsahového rozsahu tak, aby nedocházelo k přetěžování dětí v době ještě předškolního věku a také byl doporučen postup školám při organizaci zápisů“. Na většině škol je zápis veden tradiční formou – dítě zarecituje básničku nebo zazpívá písničku, nakreslí obrázek, dokáže odpočítat číselnou řadu a orientaci v prostoru. Mnoho základních škol organizuje zápis hravou formou, kde dítě prochází školou buď v doprovodu rodiče, nebo starších spolužáků a pomocí her je ověřována jeho vývojová úroveň schopností a dovedností potřebných pro zvládnutí trivia a sociální a emocionální zralost. V některých školách může rodič přihlížet zápisu, v některých školách se naopak více zaměřují na posouzení samostatnosti a sociální zralosti dítěte, a rodiče si u zápisu nepřejí7. Zapisující učitel si v průběhu zápisu dělá poznámky do Zápisového listu – sleduje zejména:
zda je dítě pravák/levák;
držení tužky, tlak na tužku, plynulost tahů;
celkovou úroveň kresby;
řeč – správnou výslovnost, slovní zásobu, celkovou úroveň komunikace s dospělým;
pracovní tempo;
schopnost soustředění;
zraková a sluchová paměť a vnímání;
matematické představy;
sociální zralost, samostatnost, odloučení.
a všechny další projevy dítěte, které souvisejí s jeho školní zralostí (Jucovičová, Žáčková, 2014). Dle Klenkové (2003, str. 46) by dítě zralé ke vstupu do základní školy a zahájení školní docházky mělo zvládnout splnit tyto úkoly:
poznat a pojmenovat základní i odvozené barvy;
poznat a pojmenovat geometrické tvary (kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník);
7
Zápis do první třídy.[online]. Nedatováno [cit. 2015-30-10 ] dostupný z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=25764
19
vytvářet číselnou řadu nejméně do šesti;
umět porovnávat počet (více, méně, stejně);
poznat a pojmenovat části těla;
umět určovat prostorové vztahy a určovat vzájemnou polohu předmětů;
rozlišovat pojmy vpravo, vlevo;
poznat a pojmenovat běžná domácí a volně žijící zvířata, pojmenovat jejich mláďata;
znát svoje jméno, příjmení, bydliště, vyjmenovat nejbližší členy své rodiny;
rozeznávat časové označení části dne (ráno, poledne, večer), roku (jaro, léto, podzim, zima) a postupně také názvy dnů v týdnu.
Zápis do první třídy je významnou událostí jak pro děti, tak pro rodiče. Proto by si rodiče měli v tento den udělat dostatek času a strávit tento slavnostní okamžik společně a v klidu. „Těšit se do školy je pro dítě přirozené, a to nejen proto, že být školákem je společensky výše hodnoceno, ale dítě samo se dostává v době nástupu do školy do vývojové fáze, kdy je mu příjemné dělat úkoly, kdy se o ně začíná samo hlásit, má potěšení z toho, že úkoly dokončilo a bylo oceněno. Nástup dítěte do školy je tak i vyjádřením vývojových zákonitostí, neboť právě v této době dozrávají jednotlivé mentální funkce nutné pro začátek školní výuky a celková úroveň vývoje dítěte umožňuje systematičtější vzdělávání“ (Klégrová, 2003, str. 11). I školy si uvědomují důležitost tohoto okamžiku a pečlivě se na zápis připravují a do jeho přípravy zapojují i starší spolužáky, kteří se na zápisu podílejí buď přípravou drobných dárků, nebo spolupracují přímo při zápisu dětí (přivítání, provedení po škole, hry v průběhu čekání na vlastní zápis). Cílem zápisu je zejména motivovat dítě pro školní docházku, představit mu školu jako bezpečné a příjemné prostředí, kterého se není třeba obávat.
20
3.3
Očekávané dovednosti a vědomosti
Každá škola připravuje a organizuje zápis do prvních tříd nezávisle. Znamená to, že zápisy na základních školách jsou různorodé. Rodiče přicházejí s dítětem do školy s určitými obavami – jak zvládne požadavky zápisu, zda zvládne zadané úkoly. Některé základní školy proto nabízejí rodičům písemné materiály s informacemi, ve kterých oblastech mohou dítě lépe připravit na vstup do školy. „Od září 2012 jsou přílohou RVP PV Konkretizované očekávané výstupy (KOV), které dále rozpracovávají a zpřesňují jednotlivé očekávané výstupy v rámci vzdělávacích oblastí v RVP PV, které jsou popsány v optimální úrovni a které lze považovat pro děti na konci předškolního období za žádoucí. Konkretizované výstupy upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat“.8 Obecně lze doporučit tato doporučení9: • Věnovat dítěti soustředěnou pozornost – při rozhovoru s ním se nezabývat jinou činností, dávat mu najevo zájem, trpělivě jej vyslechnout, projevovat vstřícnost a přívětivé chování. • Vypravovat dítěti a číst mu – televize, video či audiokazeta nenahradí lidské slovo a osobní kontakt. • Pověřovat dítě drobnými úkoly a domácími pracemi – pěstovat tak jeho samostatnost a zodpovědnost, rozvíjet i motoriku. • Rozvíjet poznání z oblasti života lidí zvířat i rostlin – vedle obecné informovanosti rozšiřujete i jeho slovní zásobu. • Vybírat vhodné hry a činnosti, sami se do nich zapojovat – stavebnice, skládanky, dějové obrázky i práce s drobným výtvarným materiálem rozvíjejí
8
Doporučení k organizaci zápisů k povinné školní docházce ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy ze dne 10. 7. 2014, č. j. MŠMT-10670/2014. [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/doporuceni-k-organizaci-zapisu-k-povinneskolni-dochazce 9
Tamtéž.
21
poznání a tvořivost. Účast rodičů posiluje citovou zralost dítěte. • Upevňovat prostorovou orientaci a pojmy nahoře, dole, vlevo, vpravo, vpřed, za – výrazně to ovlivňuje základy psaní, čtení a počítání. • Dbát na vhodné pohybové aktivity a zdravé stravování – příroda je velká tělocvična, prospěje i vám. • Trénovat změny denního režimu související se školní docházkou – ranní vstávání, odbourávání odpoledního spaní, čas pravidelného ukládání k večernímu spánku zmírní každodenní stres pro děti, zákonné zástupce i pedagogy, připravujte dítě na to, co ho čeká nového v době školní docházky. • Vytvářet sociální situace, kdy se dítě učí jednat s jinými lidmi – uplatňovat základní společenská pravidla při jednání s lidmi, vyřizovat drobné vzkazy, nebát se komunikace ve známém prostředí apod.10 „Součástí KOV je i Desatero pro rodiče předškolního věku. Tento materiál nabízí zákonným zástupcům dětí předškolního věku v přehledné podobě základní informace o tom, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit“. 11 (příloha č. 1)
10
Doporučení k organizaci zápisů k povinné školní docházce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 10. 7. 2014, č. j. MŠMT-10670/2014. [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/doporuceni-k-organizaci-zapisu-k-povinneskolni-dochazce 11 Tamtéž.
22
II. Praktická část
4
Charakteristika Základní školy a Mateřské školy Sazovice
Škola je situována uprostřed obce v blízkosti hlavní komunikace. Mateřská škola i základní škola jsou umístěny v jedné budově, společně využívají prostory školní jídelny a tělocvičny. Areál školy tvoří původní dvoupatrová budova se třemi přístavbami, školní dvůr a školní zahrada s veřejným dětským hřištěm. Základní škola Sazovice je školou málotřídní. Z hlediska organizovanosti se jedná o školu neúplnou se dvěma třídami a čtyřmi ročníky, které se spojují zpravidla podle počtu zapsaných žáků pro daný školní rok, nejčastěji 1. a 2. ročník a 3. a 4. ročník. Prostory školy jsou podnětné, příjemné a estetické, díky přístupu pedagogů i ostatních zaměstnanců školy a vzhledem k nízkému počtu žáků má atmosféra ve škole rodinný charakter. Menšího počtu žáků využíváme rovněž pro realizaci různých metod a forem práce i pro projektové vyučování. Výuka probíhá v moderně a účelně vybavených třídách pomocí interaktivních tabulí, dataprojektorů, počítačů a tabletů. Z hlediska sociálního se děti ve věkově smíšených třídách učí vzájemné komunikaci, toleranci, pomoci a spolupráci. Tato organizace výchovně vzdělávacího procesu zároveň vede žáky k samostatné práci, vzájemnému respektu a toleranci. Ve spolupráci s rodiči chceme formovat takovou osobnost žáka, která je s ohledem na svůj věk schopná orientovat se v dané problematice, zkoumat ji, ptát se a dělat rozhodnutí. Osobnost, která si bude vážit svého zdraví, bude umět nakládat se svým volným časem a zvládat základní sociální dovednosti – to vše s ohledem na svůj věk. Našim společným cílem je
usilovat o harmonické vztahy mezi všemi členy společenství;
vést žáky ke zdravému životnímu stylu, k odpovědnosti za své chování a jednání;
vnímání individuálních odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů vytváření životních postojů a kvalitního žebříčku hodnot s důrazem na život bez drog, násilného, xenofobního a diskriminačního chování;
23
rozvoj a podpora sociálních kompetencí, posilování duševní odolnosti vůči stresu a negativním zážitkům;
4.1
nácvik vzájemné úcty, sebeúcty a důvěry;
rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty;
rozvoj schopnosti žáků klást otázky, umění vyjádřit svůj názor.
Kurzy „nulté školičky“
Jak již bylo řečeno, vstup do školy je pro dítě i rodinu velkou změnou i významnou událostí. Vzhledem k tomu, že v současné době přibývá dětí, které mají při zápisu do 1. třídy různé problémy, rozhodli jsme se, že pro budoucí prvňáčky a jejich rodiče uspořádáme tzv. kurzy „nulté školičky“ – Planety Poznání, na kterých děti prožijí čtyřicet pět minut s písničkami, pohádkami, hrami a grafomotorickými cvičeními, výtvarným tvořením i dalšími činnostmi a samozřejmě s novými učitelkami. Také rodiče se dozví řadu potřebných informací o tom, jak svému dítěti usnadnit tento náročný krok a jak jej na vstup do školy co nejlépe připravit. Termíny jednotlivých setkání jsme zvolili následovně – dva v období před zápisem do první třídy a dva v období po zápisu, a názvy jednotlivých planet podle toho, na co budou zaměřeny. listopad – Pohádková planeta leden
– Barvičková planeta
březen – Číslicová planeta květen – Zvířátková planeta Pro pořádání besed pro rodiče jsme navázali spolupráci s Mgr. Eliškou Suchánkovou, PhD. z Ústavu pedagogických věd Univerzity Tomáše Bati, Fakulty humanitních studií, která se zabývá předškolní pedagogikou a Mgr. Hanou Žůrkovou, krajskou koordinátorkou logopedické péče ve školství. V rámci posílení kamarádských vztahů a zapojení nových prvňáčků do života školy se těchto setkání zúčastňují i vybraní žáci třetího ročníku, kteří se stávají jednak asistenty paní učitelky, ale také pomocníky a patrony nových žáků.
24
Pohádková planeta
Obrázek č. 1: Pozvánka na planety Poznání
Tato planeta je zaměřena na rozvoj
znalostí pohádkových postav;
prostorových představ;
početních představ;
porozumění řeči;
sestavení dějové posloupnosti;
vyprávění příběhu podle obrázků;
slovní zásoby a vyjadřování adekvátně věku.
První výprava za poznáním začíná společným přivítáním dětí i rodičů ve třídě. Zde jsou rodičům poskytnuty základní informace o tom, jak bude toto setkání probíhat. Poté jsou již pro jednotlivé děti připraveny vesmírné rakety, pomocí kterých odletí na první planetu. Tyto rakety budou děti provázet všemi setkáními a objeví se znovu na začátku školního roku, kdy tentokrát již žáci přiletí svými raketami do „opravdové školy“. V tuto chvíli děti opouštějí své rodiče a spolu s paní
25
učitelkou odlétají do vedlejší třídy. Pro rodiče začíná přednáška s Mgr. Eliškou Suchánkovou, PhD. na téma školní zralost. Zde jsou rodičům poskytnuty základní informace včetně nabídky knižních titulů a kontaktů na odbornou pomoc. Děti přicházejí do třídy, která je plná pohádkových postav a za zvuku pohádkových písniček si najdou místa k sezení. Následuje motivační rozhovor (proč jsou tady všude pohádkové postavy, které postavy znáš, znáš ještě jiné pohádkové postavy, ze které pohádky jsou) a třídění postav podle jejich vlastností na kladné a záporné (ty vhodíme do pytle a odneseme pryč). Následuje poslech CD O veliké řepě. Na tabuli je umístěn obrázek řepy a jednotlivé postavičky. Úkolem dětí je správně postavičky poskládat na základě poslechu a pohádku převyprávět. Poté následuje procvičení orientace v prostoru a ploše (pojmy první, poslední, před, za, mezi) a sluchová analýza (děti vytleskají počet slabik, na jakou hlásku začíná dané slovo). Učitelka rozdá dětem pracovní list, ve kterém společně spočítají a doplní příslušný počet puntíků podle počtu postav, které vytahují řepu. Pohybovou chvilku zahájíme jednoduchou hrou na kočku a na myš a říkankou s ukazováním Myši chodí tuze tiše … (Myši chodí tuze tiše, mají tlapky jako z plyše (chodíme po špičkách), tiše myši ši ši ši, ať vás kočky neslyší (prstíkem uděláme přes pusu pšt). Po této aktivitě se opět posadíme do kruhu a posloucháme pohádku O malé řepě. Úkolem dětí je opravovat popletenou pohádku, kterou čte učitelka a správně nalepit postavičky do pracovního listu. V tuto chvíli se do třídy vracejí rodiče a děti jim společně převypráví pohádku podle obrázků. Nakonec ještě dokreslí na tabuli rovné čáry k jednotlivým postavám podle toho, jak vytahovaly řepu. Na závěr je připravena velká pochvala dětem za jejich práci a malá odměna – příběh O Budulínkovi, který si mohou doma s rodiči rozstříhat, složit pohádku a společně si ji převyprávět a samozřejmě i sladká odměna.
26
Barvičková planeta
Obrázek č. 2: Pozvánka na planetu Barvičkovou
Tato planeta je zaměřena na rozvoj
rozumových schopností;
jemné motoriky;
zrakové percepce;
porozumění řeči;
záměrné pozornosti;
sociálních dovedností.
Druhá výprava za poznáním začíná opět společným přivítáním dětí a rodičů ve třídě. Po úvodních informacích odlétají děti společně se svými vesmírnými raketami a kamarády ze třetích tříd do vedlejší třídy, kde jsou na tabuli umístěny dva velké obrázky – jeden barevný a druhý černobílý. Formou motivačního rozhovoru zjišťujeme, který obrázek se dětem více líbí a proč. Poté starší kamarádi rozdají dětem barevné sešitky, do kterých budou sbírat hvězdičky za splněné úkoly a kde budou některé úkoly plnit.
27
První aktivitou je pohybová hra zaměřená na poznávání barev Čáp ztratil čepičku. Úkolem dětí je najít v prostoru třídy jakýkoliv předmět, který má danou barvu. Poté musí ještě na interaktivní tabuli správně označit předměty podle dané barvy. Po splnění těchto úkolů dostávají děti první hvězdičku do svého sešitku. Druhá aktivita probíhá v lavicích, kdy každé dítě dostane sadu barevných lístečků a zvedá příslušnou barvu jako odpověď na otázku Jakou barvu má sluníčko, tráva, pomeranč, mráček, kominík, sníh, jahoda …? Poté následuje řazení barev dle diktátu učitelky. Za správné splnění úkolů dostávají děti druhou hvězdičku. Třetí aktivitou je vybarvení obrázků v pracovním sešitku. I za tento úkol následuje zasloužená hvězdička. Učitelka se zeptá dětí, zda znají nějakou písničku, ve které se vyskytují barvy (Travička zelená, Holka modrooká, Červený šátečku …) Poté si spolu zazpívají písničku s pohybem Žabička zelená. Čtvrtá aktivita je zaměřená na rozvoj pozornosti a paměti. Děti si spolu se staršími kamarády zahrají barevné Ovečkové pexeso a nakonec získávají čtvrtou hvězdičku. Na poslední aktivitu opět přicházejí rodiče, kteří měli přednášku Mgr. Hany Žůrkové na téma důležitosti správné výslovnosti a jejího ovlivnění školní úspěšnosti v psaní a čtení a na téma blížícího se zápisu do první třídy. Dozvěděli se také podrobnější informace o tom, jak bude samotný zápis probíhat, jaké dokumenty je potřeba přinést a co všechno se bude očekávat od jejich dítěte. Bylo jim předáno také Desatero pro rodiče, které vydalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako doporučení pro rodiče budoucích prvňáčků. Učitelka se zeptá dětí, jestli už někdy viděly duhu, jak taková duha vzniká a jaké má barvy. Po společné diskuzi s dětmi i rodiči dostávají jednotlivé skupinky barevné papíry, ze kterých mají vytvořit duhu a nalepit do pracovního sešitku. Po tomto úkolu získávají poslední hvězdičku a zaslouženou pochvalu. Nakonec ještě dostanou klauna Barvičku, který je zve k zápisu do první třídy a malou odměnu.
28
Číslicová planeta
Obrázek č. 3: Pozvánka na planetu Číslicovou
Tato planeta je zaměřena na rozvoj
grafomotoriky;
jemné motoriky;
rozumových schopností;
matematických schopností;
zrakové percepce;
prostorové orientace.
Třetí výprava za poznáním začíná společným shromážděním ve třídě, kde po přivítání čeká na děti první úkol se zvířátky na interaktivní tabuli. Mají spočítat zvířátka v krabici a najít správnou číslici vyjadřující jejich počet. Poté najdou na koberci připravená čísla, která poskládají podle velikosti od nejmenšího po největší a společným odpočítáváním odletí do vedlejší třídy na planetu Číslicovou. Pro rodiče je ve třídě připravena přednáška Mgr. Elišky Suchánkové, PhD. na téma grafomotoriky u dětí s konkrétními ukázkami správného držení tužky, uvolnění ruky, tlaku na podložku a možnostmi nápravy.
29
Ve třídě jsou již pro děti připraveny komíny z pěnových kostiček a barevná kolečka. Následuje porovnávání počtu – který komín je nejvyšší x nejnižší, kde je méně x více kostiček, dokážeš postavit komín, kde bude více x méně kostiček. Poté děti skládají barevná kolečka podle diktátu učitelky – vezmi dvě velká zelená kolečka, tři malá červená kolečka a dej je do misky. Ve které misce je více x méně koleček? Dokážeš přidat na misku kolečka tak, aby byl v obou miskách stejný počet? Následuje hudební chvilka s pohybem – společně s dětmi si zazpíváme písničku Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos měl Janku na oběd? Poté se děti přemístí ke stolečkům, kde mají připraveny různé materiály – písek, provázek, drátek, PET vršky, korálky, papír na vytrhávání a krupičku. Jejich úkolem je vymodelovat jednotlivé číslice podle počtu předmětů na obrázku. Na další úkoly již přicházejí rodiče a sledují v praxi uvolňovací cviky ruky, které provádějí jejich děti společně se staršími žáky a správné držení tužky při grafomotorických cvičeních. Poslední úkol je zaměřen na poznávání geometrických tvarů a sestavení postavičky panenky na základě přiřazení správného počtu puntíků a geometrických tvarů. Společně s dětmi nejprve zopakujeme geometrické tvary. Ukaž, kde je kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník. Jakou barvu má čtverec? Jak se jmenuje tento tvar? Poté děti sestaví postavu panenky přiřazením správného počtu puntíků na předloze. Spočítej prvky na kruhu, najdi správnou číslici a nalep. Tuto aktivitu provádějí děti společně s rodiči. Dbáme na to, aby rodiče děti vedly ke správnému postupu – spočítej, najdi, nalep. Na závěr si děti vylosují sladkou odměnu v podobě Kinder vajíčka, které má stejnou číslici jakou měly děti na začátku dnešního poznávání před odletem na Číslicovou planetu a také malý domácí úkol na procvičení početních představ, který mohou doma udělat společně s rodiči.
30
Zvířátková planeta
Obrázek č. 4: Pozvánka na planetu Zvířátkovou
Tato planeta je zaměřena na rozvoj
grafomotoriky;
sluchového vnímání;
rozumových schopností;
matematických schopností;
zrakové paměti;
prostorové orientace.
Zvířátková planeta začíná společným přivítáním ve třídě, kde je plno zvířátek. Učitelka se zeptá dětí, zda mají rády zvířátka a zda mají nějaké zvířátko doma. Po motivačním rozhovoru mají děti rozpoznat jednotlivá zvířata a u některých domácích zvířat určit také název samce, samice a mláděte. Poté následuje procvičování zvuků zvířat – děti mají na základě poslechu určit, o které zvíře se jedná. Další úkol se zaměřuje na procvičení zrakové paměti – děti mají před sebou obrázky různých zvířat a snaží si zapamatovat co nejvíce obrázků. Po jejich
31
zakrytí řeknou, co si zapamatovaly. Další variantou úkolu je schování jednoho zvířátka. Pošleme jedno dítě za dveře a mezitím schováme jeden obrázek. Zavoláme dítě zpět a zeptáme se ho, které zvířátko se nám ztratilo. Ukážeme dětem domeček. Kdo v domečku bydlí? Děti vyjmenují jednotlivé členy rodiny. Poté procvičujeme prostorovou orientaci. Kdo bydlí nahoře x dole, vpravo x vlevo, uprostřed, za komínem? Následuje rozhovor s dětmi o jejich vlastní rodině. Umíš vyjmenovat jednotlivé členy vaší rodiny? Jak se jmenuje maminka, tatínek; máš bratra nebo sestru; jak se jmenují, kde bydlíte. Relaxační chvilku zahájíme otázkou, zda děti znají nějakou písničku nebo básničku o zvířátkách a kdo by nám ji chtěl předvést. Grafomotorické cvičení začínáme uvolňovacími cviky a poté si děti nakreslí pejska. Učitelka se zeptá dětí, kde bydlí pejsek a ukáže jim obrázky jednotlivých pejsků a ptá se, kde je pejsek (u boudy, vedle boudy, v boudě, před boudou). V tuto chvíli rodiče opouštějí své děti a odcházejí do vedlejší třídy, kde dostanou informace týkající se zahájení prvního ročníku včetně seznamu pomůcek, které děti dostanou a které je potřeba připravit. Mezitím se děti posadí do kroužku a poslechnou si ukázku z knihy Karla Čapka Jak pejsek s kočičkou pekli dort. Co všechno dali do dortu. Zkusíme si vzpomenout? Učitel děti motivuje k tomu vyjmenovat co nejvíce věcí. Patří všechny tyto věci do dortu? Co tam patří a co ne – děti vyjmenovávají jednotlivé suroviny. Za odměnu se nyní posadíme a podíváme se na celou pohádku a dozvíme se, jak to s tím pečením dopadlo. Po zhlédnutí probereme s dětmi, zda je správné, aby cizí pes snědl něco, co mu nepatří a co se mu stalo. Pejsek s kočičkou si na dortu nepochutnali, ale děti si za vzornou práci zaslouží sladkou odměnu a také šablony pejska a kočičky, aby si je mohly doma s rodiči vymalovat. Vzhledem k tomu, že tato výprava byla poslední před opravdovým odletem do školy, získávají děti ještě medaili za zvládnutí všech výprav za poznáním a také pozvánku na slavnostní zahájení školní docházky.
32
4.2
Zápis do první třídy
K zápisu přichází rodič s dítětem v určitou dobu, na kterou se předem zapíše. Tuto možnost jsme se rozhodli nabídnout rodičům z toho důvodu, že jednak rodič si může zvolit termín, který mu vyhovuje a také proto, že dítě není tolik stresováno a unaveno příliš dlouhým čekáním na chodbě. Pro případ, že se stane, že zapisující učitelka ještě zapisuje předchozí dítě, je v jedné třídě zřízena herna pro děti, ve které jsou starší spolužáci, kteří děti zabaví společnou hrou. Tito patroni děti přivítají u vchodu do školy a společně s rodiči je přivedou do třídy – herny, kde si mohou odložit své věci a vyčkat příchodu zapisující učitelky, která je přivítá a vyzve k přechodu do vedlejší třídy k samotnému zápisu. Zde učitelka posadí rodiče ke stolku, vyzve je k vyplnění Žádosti o přijetí k základnímu vzdělávání (příloha č. 2) a Zápisního listu (příloha č. 3) a věnuje se dítěti. Po vzájemném představení se jej zeptá na bydliště a na případné sourozence a poté se již vydávají na společný výlet do pohádkové země (jednotlivá stanoviště jsou zaměřena na sledované oblasti školní zralosti). První stanoviště je zaměřeno na znalost barev.
Princeznička na bále,
poztrácela korále – dokážeš pomoci princezně navléknout na šňůrku barevné korálky, které ztratila? Úkolem dítěte je vybarvit jednotlivé korálky dle zadání učitelky.
Obrázek č. 5: Pracovní list - barvy
33
Druhé stanoviště je zaměřeno na matematické schopnosti a dovednosti, rozlišení geometrických tvarů. Na cestě pohádkou jsme narazili na perníkovou chaloupku. Dokážeš spočítat kolik perníčků je na chaloupce? Jaké jsou to geometrické tvary? Který perníček je největší / nejmenší? Kolik mandliček /teček je na perníčku? Zvládneš přiřadit správnou číslici? Jeniček má dva perníky, Mařenka má tři perníky. Kdo má více / méně perníků? Přidej Jeníčkovi jeden perník. Kdo má více perníčků? Uber Mařence dva perníky a přidej Jeníčkovi dva perníky. Kdo má více perníčků?
Učitelka sleduje řazení prvků, jmenování nejmenší, největší,
porovnávání prvků, uspořádání prvků, jmenování číselné řady do …., rozpoznání geometrických tvarů. Třetí stanoviště je zaměřeno na grafomotoriku, prostorovou orientaci a paměť. Zlý kouzelník nám začaroval princeznu a my ji můžeme vysvobodit pomocí tajného písma. Zvládneš jej dokončit?
Obrázek č. 6: Pracovní list - grafomotorika
34
Do pohádkové země se vypravil i vláček plný zvířátek. Dokážeš říci, které zvířátko je první, poslední, uprostřed, prostřední, hned před / hned za.
Obrázek č. 7: Pracovní list – vnímání prostoru (Bednářová, Šmardová, 2010, str. 90)
Učitelka se zde zaměřuje na zvládání grafomotorických prvků, držení tužky, postavení ruky, plynulost tahů, vnímání prostoru (nahoře, dole, vpředu, vzadu, první, poslední, hned před, hned za). Další stanoviště je zaměřeno na rozvoj slovní zásoby, výslovnost a vyprávění podle obrázků. Na naší pohádkové cestě jsme narazili na další postavičku. Poznáte ji? Děti jmenují Červenou Karkulku. Která další postavička chybí v této pohádce? (vlk, babička, myslivec) Děti podle obrázků poskládají pohádku a převyprávějí ji. Učitelka sleduje správnou výslovnost, slovní zásobu, celkový řečový projev, oční kontakt, řazení obrázků podle posloupnosti děje, schopnost vést dialog a odpovídat na otázky. Poslední stanoviště je zaměřeno na kresbu postavy. Úkolem děvčat je nakreslit princeznu, která měla zlaté vlasy – víte, jak se jmenovala? Chlapci mají
35
nakreslit prince, který bojoval s drakem – víte, jak se jmenoval? Zde učitelka sleduje zejména držení tužky, postavení ruky při kreslení, tlak na podložku a plynulost tahů. Na tomto stanovišti končí pro dítě samotný zápis, který trvá maximálně třicet minut. Jeho průběh rodiče sledují, jakmile vyplní příslušné tiskopisy. Dítě vnímá jejich přítomnost a cítí se bezpečnější. Při kresbě učitelka může s rodiči probrat zjištěné poznatky týkající se školní zralosti jejich dítěte, případně je upozornit na to, co je potřeba ještě docvičit, eventuálně navrhnout posouzení školní zralosti odborníkem a odklad školní docházky (příloha č. 4). Na závěr ještě učitelka probere s rodiči vyplněné tiskopisy, zkontroluje důležité údaje a přidělí jim registrační číslo, pod kterým bude zveřejněno, zda jejich dítě bylo nebo nebylo přijato k základnímu vzdělávání na ZŠ Sazovice (příloha č. 5). Nyní je již čas na celkové zhodnocení zápisu pro dítě, pochvala, předání drobných dárků připravených staršími (budoucími) spolužáky a pamětního listu. V tomto okamžiku rodiče společně se svým dítětem odchází. V průběhu zápisu učitelka sleduje také samostatnost dítěte, práceschopnost, pozornost a sociální dovednosti. Zaměřuje se zejména na schopnost zvládnout odloučení od rodičů, adaptovat se na změnu, schopnost komunikovat s učitelkou, zájem o práci, soustředění, vytrvalost a celkový dojem dítěte. Po skončení zápisu vyplní Dotazník školní zralosti k zápisu do prvního ročníku (příloha č. 6).
36
Závěr Závěrečná práce se zabývá problematikou zápisu do první třídy a přípravy na vstup do školy. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem učitelkou prvního stupně a považuji za velmi důležité, aby dítě bylo pro vstup do školy správně připravené a zralé. Během své praxe jsem zažila několik případů dětí, které byly buď předčasně zaškoleny, nebo rodiče nedali ani na doporučení učitelek z mateřské školy ani učitelek při zápisu a dítě i přes jeho nezralost do školy poslali. Bohužel si ani jedni rodiče neuvědomili, že především ublížili svému dítěti, jelikož ve všech případech se objevily problémy, se kterými se některé děti nevyrovnaly až do skončení povinné základní školní docházky. Teoretická část je zaměřena na rozbor dané problematiky na základě prostudované literatury, zejména na organizaci zápisu k základnímu vzdělávání z hlediska pedagogicko-psychologické připravenosti dítěte pro vstup do školy a organizací zápisu z hlediska právního. V jednotlivých kapitolách je podrobněji zpracováno téma školní zralosti a připravenosti dítěte na vstup do školy z hlediska tělesného vývoje a zdravotního stavu, úrovně vyspělosti kognitivních funkcí, pracovních předpokladů a návyků a úrovně emocionálně – sociální. Poslední kapitola je zaměřena na samotný zápis do první třídy, jeho organizaci a požadavky, které by dítě mělo splňovat při vstupu do školy. Praktická část popisuje zápis na Základní a Mateřské škole v Sazovicích a přípravu na vstup do školy v podobě kurzů tzv. „nulté přípravné školičky“ – Planety Poznání, které jsou na této škole pořádány. Podrobněji jsou popsána všechna setkání dětí i rodičů, která jsou zaměřena na jednotlivé sledované oblasti při zápisu do první třídy a také oblasti, které jsou při zápisu sledovány a hodnoceny (matematické dovednosti, prostorová orientace, pozornost, práceschopnost, dějová posloupnost, sluchové a zrakové vnímání, řeč a komunikační dovednosti). Vzhledem ke kladným ohlasům dětí, rodičů i samotných učitelek na tato setkání, rozhodli jsme se v jejich pořádání pokračovat i v letošním školním roce a mohu je doporučit jako inspirativní námět pro další školy. Stanovené cíle závěrečné práce byly splněny.
37
Seznam literatury BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a Vlasta ŠMARDOVÁ. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, iv, 212 s. Dětská naučná edice. ISBN 978-80-251-1829-0. BUDÍKOVÁ, Jaroslava, Pavla KUNCOVÁ a Patricie KRUŠINOVÁ. Je vaše dítě připraveno do první třídy?: [co potřebuje budoucí prvňáček umět a znát]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 157 s. Rozvoj osobnosti (Computer Press). ISBN 807226-637-3. ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. Tišnov: Sursum, 1994, 112 s. ISBN 80-85799-03-0. DOLEŽALOVÁ, Alena. Metodika činnostního učení v přípravném ročníku a v předčtenářském období 1. ročníku. 1. vyd. Brno: Tvořivá škola, 2012, 39 s. ISBN 97880-87433-17-1. JUCOVIČOVÁ, Drahomíra a Hana ŽÁČKOVÁ. Je naše dítě zralé na vstup do školy?. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 141 s. ISBN 978-80-247-4750-7. KLÉGROVÁ, Jarmila. Máme doma prvňáčka. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003, 139 s. Žijeme s dětmi. ISBN 80-204-1020-1. KLENKOVÁ, J., KOLBÁBKOVÁ, H.: Diagnostika předškoláka – správný vývoj řeči dítěte. Brno: MC nakladatelství, 2002, str. 170s. ISBN: 802390082. KREISLOVÁ, Zdenka. Krok za krokem 1. třídou: školní zralost, spolupráce s rodiči, učíme se číst a psát, nápady pro celý rok. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 168 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2038-8. KROPÁČKOVÁ, Jana. Budeme mít prvňáčka: pro rodiče dětí od 5 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 158 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-359-8.
38
KUTÁLKOVÁ, Dana. Jak připravit dítě do 1. třídy: rozvoj obratnosti, smyslové vnímání, řeč, náměty na hry, kresba, školní zralost. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 165 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-1040-4. KUTÁLKOVÁ, Dana. První třídou bez problémů: jak si usnadnit výuku čtení, psaní a počítání. 2. vyd. Praha: Galén, 2004, 159 s. Trápí vás--, sv. 9. ISBN 80-7262-267-6. MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte: normy vývoje a vývojové milníky z pohledu psychologa: základní duševní potřeby dítěte: dítě a lidský svět. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-0870-6. PRŮCHA, Jan, Jiří MAREŠ a Eliška WALTEROVÁ. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-7178-772-8. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-7178-308-0. Zákon MŠMT č. 561/2004 Sb. Ze dne 01. 01.2005 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (Školský zákon). Elektronické zdroje Doporučení k organizaci zápisů k povinné školní docházce. [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/doporuceni-korganizaci-zapisu-k-povinne-skolni-dochazce Desatero pro rodiče dětí předškolního věku. [online]. [cit. 2015-30-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/desatero-prorodice-deti-predskolniho-veku Odklady povinné školní docházky. [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/wpcontent/upload/prilohy/9883/odklady_povinne_skolni_dochazky___clanek_ke_staz eni.pdf Kdy je dítě zralé a kdy je připravené na vstup do školy? [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z : http://kuliferda.raabe.cz/news/kdy-je-dite-zrale-a-kdy-je-pripravenena-vstup-do-skoly-/
39
Konkretizované očekávané výstupy RVP PV. online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/konkretizovane-ocekavanevystupy-rvp-pv Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. [cit. 2015-3010]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/ramcovyvzdelavaci-program-pro-predskolni-vzdelavani Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 2013-09-01 [online].[cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladnivzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani Tematický obraz [online]. [cit. 2015-30-10]. Dostupný z: http://www.hrajemesi.cz/publikace-barevne-kaminky/22/ Zápis do první třídy. [online]. [cit. 2015-30-10]. http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=25764
Dostupný
z:
Zákon MŠMT č. 561/2004 Sb. ze dne 01.01.2005 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon)[online].[cit. 2015-1030]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon
40
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Pozvánka na planety Poznání ………………………………..……….……………….26 Obrázek č. 2: Pozvánka na planetu Barvičkovou ………………………….……………………….28 Obrázek č. 3: Pozvánka na planetu Číslicovou ……………………………….…………………..…30 Obrázek č. 4: Pozvánka na planetu Zvířátkovou …………………………………………..……….32 Obrázek č. 5: Pracovní list – barvy ……………………………………….……..…………..……………34 Obrázek č. 6: Pracovní list – grafomotorika ………………………….………………………..…….35 Obrázek č. 7: Pracovní list – vnímání prostoru (Bednářová, Šmardová, 2010, str. 90) ……………………………………………………………………………………………………………………..….…..36
41
Seznam příloh: Příloha č. 1: Desatero pro rodiče dětí předškolního věku Příloha č. 2: Žádost o přijetí k povinné školní docházce ve školním roce 2015/2016 Příloha č. 3: Zápisní list pro školní rok 2015/2016 Příloha č. 4: Žádost o odklad povinné školní docházky ve školním roce 2015/2016 Příloha č. 5 : Přidělení registračního čísla Příloha č. 6 : Dotazník školní zralosti k zápisu do prvního ročníku Příloha č. 7 : Pohádková planeta Příloha č. 8 : Pracovní list – Pohádková planeta Příloha č. 9 : Pracovní list – pohádka O Budulínkovi Příloha č. 10 : Pracovní list – Barvičková planeta Příloha č. 11: Pracovní list - barvy Příloha č. 12: Pracovní list – pozvánka k zápisu Příloha č. 13: Pracovní list – geometrické tvary Příloha č. 14 : Recept na školní úspěchy Příloha č. 15: Pracovní list – dějová posloupnost Příloha č. 16: Fotografie z jednotlivých setkání
42
Příloha č. 1: Desatero pro rodiče dětí předškolního věku
Materiál pro PV, č. j. MSMT-9482/2012-22 +DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V rámci příprav materiálu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vzešel, na základě četných dotazů rodičů, také návrh materiálu popisující základní požadavky pro děti předškolního věku, který by mohli využít rodiče. Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené. Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit. Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy, která se podílí na vzdělávání dítěte. 1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)
je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)
zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)
2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
zvládá odloučení od rodičů
vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)
je si vědomé zodpovědnosti za své chování
dodržuje dohodnutá pravidla
3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je
obklopeno
přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
spolupracuje ve skupině
4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci Dítě splňuje tento požadavek, jestliže: -
je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)
-
zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)
-
tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím
-
vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)
-
umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)
-
rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)
-
řadí zpravidla prvky zleva doprava
-
používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)
5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy,
velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky
složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů
rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)
rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)
sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)
najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily
rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)
postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)
reaguje správně na světelné a akustické signály
6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)
porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)
rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)
7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
„nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)
záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit
pamatuje si říkadla, básničky, písničky
přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
postupuje podle pokynů
pracuje samostatně
8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí
nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny
vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit
k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)
9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.
je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí
svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne
zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
zná celou řadu písní, básní a říkadel
zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli
10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže: -
vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)
-
zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)
-
ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat
-
má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)
-
přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné
-
má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)
-
chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)
-
zná faktory poškozující zdraví (kouření)
-
uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí
Příloha č. 2: Žádost o přijetí k povinné školní docházce ve školním roce 2015/2016
Příloha č. 3: Zápisní list pro školní rok 2015/2016
Příloha č. 4: Žádost o odklad povinné školní docházky ve školním roce 2015/2016
Příloha č. 5 : Přidělení registračního čísla
Příloha č. 6 : Dotazník školní zralosti k zápisu do prvního ročníku
Příloha č. 7 : Pohádková planeta
Příloha č. 8 : Pracovní list – Pohádková planeta
Příloha č. 9 : Pracovní list – pohádka O Budulínkovi
Příloha č. 10 : Pracovní list – Barvičková planeta
Příloha č. 11: Pracovní list - barvy
Příloha č. 12: Pracovní list – pozvánka k zápisu
Příloha č. 13: Pracovní list – geometrické tvary
Příloha č. 14 : Recept na školní úspěchy
Příloha č. 15: Pracovní list – dějová posloupnost
Příloha č. 16: Fotografie z jednotlivých setkání
