Zaměstnávání cizinců v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Zaměstnávání cizinců v ČR

Bakalářská práce

Autor:

Mgr. Magda Dubrovská Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Josef Dočkal

duben, 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Ve Vyškově dne 12. dubna 2010

Mgr. Magda Dubrovská

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá otázkou zaměstnávání cizinců v České republice. Je zaměřena na vymezení základních principů trhu práce a postavení cizinců na tuzemském trhu práce, dále na analýzu postupu při zaměstnávání cizinců a uvedení situace a zkušeností se zaměstnáváním cizinců v regionu okresu Vyškov. Cílem je nastínit problematiku zaměstnávání cizinců v České republice v souladu s platnou právní úpravou, možnostmi a problémy pracovního uplatnění zahraničních zaměstnanců. Z popsaných skutečností vyplývá, že v

současné době je problematika

zaměstnávání cizinců velmi citlivá, zejména v souvislosti s velkými dynamickými změnami na trhu práce. Klíčová slova: zaměstnanost, cizinci, trh práce, EU/EHP, EURES, zelená karta, povolení k zaměstnání, agentura práce, nelegální zaměstnávání, Vyškov.

Annotation This thesis deals with the problem of employing foreigners in the Czech Republic. The main focus is on defining the basic principles of the labour market and the position of foreigners on the domestic labour market. The work also includes the analysis of the process used for the employment of foreigners and introduces the situation and experience with the employment of foreigners in the region of Vyškov. The aim of this work is to outline the issue of employing foreigners in the Czech Republic in accordance with valid law regulations, possibilites and problems of employability of foreigners. With respect to all the facts mentioned above it is clear that nowadays the issue of employing foreigners is very sensitive, especially in the context of large dynamic changes in the labour market.

Keywords: employment, foreigners, labour market, EU/EHP, EURES, green card, employment permit, job agency, illegal employment, Vyškov.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Vymezení základních pojmů v oblasti zaměstnanosti ....................................................... 8 2 Základní principy trhu práce v České republice a zaměstnávání cizinců ........................ 12 2.1 Postavení cizinců na trhu práce v České republice ................................................... 12 2.2 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí .................................................................. 17 2.2.1 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska ......................................................... 17 2.2.2 Evropské služby zaměstnanosti – EURES ............................................................ 18 2.2.3 Zaměstnávání zahraničních občanů bez povolení k zaměstnání/zelené karty ...... 21 2.2.4 Zaměstnávání zahraničních občanů z třetích zemí (země mimo EU/EHP a Švýcarsko) .......................................................................................................... 22 2.2.5 Dočasné přidělení zaměstnance agentury práce

- cizince k výkonu práce

u uživatele.............................................................................................................. 25 2.2.6 Zahraniční pracovníci, podnikající či pracující na území ČR bez nutnosti povolení k zaměstnání ........................................................................................... 25 3 Postup při zaměstnávání cizinců v ČR ............................................................................ 27 3.1 Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska ............ 27 3.2 Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců ............................................... 27 3.3 Povinnosti cizince při realizaci jeho zaměstnání v ČR ............................................. 29 3.3.1 Povolení k zaměstnání ........................................................................................... 29 3.3.2 Prodloužení povolení k zaměstnání ...................................................................... 31 3.3.3 Platnost povolení a odejmutí povolení k zaměstnání/správní delikty.................... 31 3.4 Zelené karty v České republice ................................................................................. 32 3.5 Nelegální zaměstnávání cizinců................................................................................ 35 3.5.1 Možnosti prevence nelegálního zaměstnávání cizinců .......................................... 36 4 Zaměstnanost a cizinci v okrese Vyškov ......................................................................... 39 4.1 Celková charakteristika okresu Vyškov ................................................................... 39 4.2 Zaměstnanost a volná pracovní místa v okrese Vyškov ........................................... 40 4.3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Vyškov ................................................................. 41 4.4 Cizinci v okrese Vyškov a jejich zaměstnávání (postavení na trhu práce) ............... 42 4.5 Zkušenosti se zaměstnáváním cizinců v okrese Vyškov .......................................... 45

4

Závěr .................................................................................................................................... 48 Seznam použité literatury .................................................................................................... 50 Seznam použitých zkratek ................................................................................................... 52 Seznam příloh ...................................................................................................................... 53 Zadání bakalářské práce

5

Úvod Cílem mojí bakalářské práce je nastínit problematiku zaměstnávání zahraničních pracovníků na trhu práce v České republice v souladu s platnou právní úpravou, možnostmi a problémy pracovního uplatnění cizinců. Zaměstnávání zahraničních občanů v České republice za několik posledních let prošlo významnými změnami v souvislosti s dynamickým pohybem pracovních sil na trhu práce. Zatímco v předcházejících letech bylo možné sledovat narůstající počty cizinců, pracujících v tuzemsku, protože zaměstnavatelé nebyli schopni ve spolupráci s úřady práce obsadit svá volná pracovní místa uchazeči či zájemci o zaměstnání z řad občanů České republiky, tak v posledním roce se situace dramaticky změnila. Vzhledem k celkové hospodářské krizi a recesi, která postihla řadu regionů, mnoho zaměstnavatelských subjektů i samotných občanů, postupně docházelo ke zhoršování situace na trhu práce, úbytku volných pracovních míst, zvyšování míry nezaměstnanosti a celkové špatné ekonomické prognóze. Tyto skutečnosti měly podstatný vliv i na otázky spojené se zaměstnáváním zahraničních pracovníků a postavily cizince do nepříznivé pracovní i životní situace. Během krátké doby již nebylo nebo není možné mnohé nadále zaměstnávat a tomu odpovídají i některé statistické údaje v počtech zaměstnávaných cizinců. Toto téma bakalářské práce jsem si zvolila záměrně proto, že v současné době pracuji na úřadu práce a tak mám možnost problematiku zaměstnávání cizinců poznat nejen z pozice správního orgánu, který vykonává státní správu v oblasti aplikace zákona o zaměstnanosti, ale poznat i problémy zaměstnavatelů a žadatelů o vydání povolení k zaměstnání. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř stěžejních kapitol a následně do podkapitol. První část práce je zaměřena na úvod do popisované problematiky, vymezení základních pojmů a vztahů a vymezení zákonných podmínek pro otázky zaměstnanosti v České republice. V druhé části práce jsou popsány základní principy trhu práce v České republice a zaměstnávání zahraničních pracovníků, jejich postavení na tuzemském pracovním trhu a přehled vývoje v oblasti zahraniční zaměstnanosti v ČR.

6

Třetí část práce je zaměřena na detailní rozbor postupu při zaměstnávání cizinců, a to z pohledu zaměstnavatele i cizince při realizaci jeho zaměstnání v České republice, včetně procedury povolování zaměstnání cizinců za stanovených podmínek. V této části práce je dále popsán institut zelených karet, které byly zavedeny díky legislativním změnám na trhu práce od 1.1.2009. Součástí obsáhlé kapitoly jsou i problémy nelegálního zaměstnávání cizinců a možnosti, jak těmto problémům čelit. Kapitola čtyři je pak zaměřena na konkrétní informace o zaměstnanosti a cizincích včetně situace na trhu práce ve vybraném regionu, s důrazem na analýzu stavu v zaměstnávání cizinců na vybraném úřadu práce, a to Úřadu práce ve Vyškově. V závěru si dovoluji shrnout problematiku zahraniční zaměstnanosti v České republice a formulovat možná doporučení pro operativní využití a možnosti změny současné nepříznivé situace v zaměstnávání cizinců na trhu práce. Součástí bakalářské práce jsou vzory formulářů v oblasti zahraniční zaměstnanosti, například tzv. „informační karty“ pro občany EU/EHP a Švýcarska a dále formuláře žádostí, které pro realizaci legálního zaměstnání v České republice a v souladu s legislativní úpravou musí cizinec u příslušného úřadu práce vyřídit, a to žádost cizince o povolení/prodloužení povolení k zaměstnání na území ČR, vyjádření zaměstnavatele k této žádosti nebo sdělení zaměstnavatele o nenastoupení/předčasném ukončení zaměstnání cizince.

7

1 Vymezení

základních

pojmů

v

oblasti

zaměstnanosti Zaměstnáváním se rozumí určitá forma vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy se zaměstnanec podílí na plnění úkolů zaměstnavatele. Zaměstnávání můžeme také charakterizovat jako činnost prováděnou na základě smluvního vztahu formálně upraveného nejčastěji pracovní smlouvou. 1 Nejlépe je tento vztah charakterizován v ustanovení § 38 odst. 1, písmene a) a b) zákoníku práce, podle kterého je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které vyplývají z pracovního poměru. Základní úprava právních vztahů při zaměstnávání občanů i zaměstnávání cizinců na území České republiky je dána ve výše citovaném zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a v zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o zaměstnanosti. Problematiku cizinců a podmínek jejich vstupu na území ČR, podmínek pobytu na našem území a vycestování upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích a též v obdobných pracovních vztazích. Za tuzemského zaměstnavatele je považována i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která v České republice dlouhodobě podniká a je povinně zapsána v obchodním rejstříku. Pokud je takovým zaměstnavatelem fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného státu Evropského hospodářského prostoru, tuto povinnost zápisu do obchodního rejstříku nemá. Tuzemským zaměstnavatelem je i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji potřebu zaměstnává někoho jiného. 2

STEINICHOVÁ, L. Zaměstnávání cizinců před vstupem ČR do EU. Praha : Pragoeduca, 2003, s. 9. BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 11.

1 2

8

Zahraničním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky, která na našem území trvale nepodniká, své zaměstnance však do ČR vysílá za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Takto vyslaní zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou byli tímto zaměstnavatelem vysláni, se vracejí zpět. Za náležitosti, které jsou spojeny s tímto vysíláním zaměstnanců, odpovídá právnická nebo fyzická osoba na území ČR, k níž bude cizinec zahraničním zaměstnavatelem vyslán. 3 Cizinec je definován v zákoně o zaměstnanosti jako fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska ani jeho rodinným příslušníkem a také osoba bez státní příslušnosti. Cizinec, který má trvalý pobyt na území České republiky, má stejná práva v oblasti zaměstnanosti jako občan ČR, takže nepotřebuje povolení k zaměstnání a při výběru zaměstnání není nijak omezován. Výjimkou jsou profese, u kterých se pro jejich výkon vyžaduje české státní občanství. Stejně se pohlíží také na cizince, který požívá dočasné ochrany podle zvláštního zákona. 4 Nelegální práce cizince je taková práce, kterou cizinec nevykonává pro fyzickou nebo právnickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby anebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, případně bez takového povolení (pokud je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno). Za nelegální práci je považována i činnost či práce v rozporu s vydanou zelenou kartou nebo bez zelené karty, pokud je tato karta vyžadována. 5 Bydlištěm se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí: a) u cizince, který není občanem EU/EHP nebo jeho rodinným příslušníkem, ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa jeho trvalého pobytu na území ČR; b) u cizince, který je občanem EU/EHP nebo jeho rodinným příslušníkem, anebo rodinným příslušníkem občana ČR, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje. BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 11. 4 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 12. 5 LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. Olomouc : ANAG, 2009, s. 98. 3

9

Státní správu v oblasti zaměstnanosti a státní politiky zaměstnanosti vykonávají v České republice podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), které podle ustanovení § 6 zákona o zaměstnanosti řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, současně podle výše citovaného zákona mimo jiné soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce a přijímá také opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí. Působnost ministerstva je dána také k zabezpečování rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráce v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropským společenstvím, dále podle ustanovení § 6 odst. 1, písmeno h) zákona o zaměstnanosti spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu, stanovuje podmínky pro realizaci zahraničního zaměstnávání v souladu s předpisy Evropské unie a mezivládními dohodami. Nedílnou součástí působnosti ministerstva je pro účely zaměstnanosti také vedení centrálních evidencí zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst, cizinců, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty a dalších evidencí a také výkon kontrolní činnosti v rozsahu zákona o zaměstnanosti, včetně ukládání sankcí ve formě pokut. Nezbytná je také spolupráce při výkonu státní správy i s jinými resorty, a to zejména s Ministerstvem vnitra ČR v oblasti aplikace zákona o pobytu cizinců na území České republiky, kdy podle ustanovení § 106 odst. 1 tohoto zákona jsou úřady práce povinny neprodleně písemně oznámit policii zjištěnou skutečnost, že cizinec je zaměstnáván bez povolení k pobytu i bez zelené karty, pokud nenastoupil na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání, pokud bylo cizinci odejmuto povolení k zaměstnání nebo v případě ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta. 6 V oblasti realizace povolování režimu zelených karet, popsaných v podkapitole 3.4, je žádoucí spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. Olomouc : ANAG, 2009, s. 90.

6

10

Úřad práce je podle ustanovení § 7 zákona o zaměstnanosti správním úřadem, přičemž místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém má být zaměstnávání vykonáváno, nebo bydlištěm fyzické osoby. Podle ustanovení § 8 výše citovaného zákona úřad práce mimo jiné soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce, spolupracuje se správními úřady, územně samosprávnými celky, zaměstnavateli a dalšími subjekty při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a zaměstnaností, přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži i ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytuje příspěvky z prostředků APZ a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Úřad práce dále zprostředkovává svým uchazečům zaměstnání na celém území České republiky a v případech stanovených mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a kterou je ČR vázána, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území ČR. Zaměstnání do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Pro účely zaměstnanosti úřad práce také vede evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, evidenci cizinců a údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem (MPSV), poskytuje poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti.

11

2 Základní principy trhu práce v České republice a zaměstnávání cizinců 2.1 Postavení cizinců na trhu práce v České republice Trh práce je jako každý jiný trh charakterizován nabídkou a poptávkou, v tomto případě po pracovní síle, kde zaměstnavatelé nabízejí práci zaměstnancům za smluvenou mzdu (odměnu). Na trhu práce se tak střetávají zájemci o zaměstnání, což mohou být občané České republiky či zahraniční zaměstnanci a současně ti, kteří takové zájemce poptávají. Pozice cizích státních příslušníků a proces jejich integrace v jednotlivých zemích Evropské unie je velmi rozdílný. Vstup na konkrétní trh práce je v mnoha případech problematický a cizinec se potýká s celou řadou znevýhodnění. Může se jednat o mnoho faktorů, např. o jazykovou bariéru, neznalost kulturního a sociálního prostředí a místních podmínek nebo neznalost příslušné legislativy, což cizince může handicapovat a předurčovat k celkovému vyloučení z integračního procesu v přijímající zemi. Jejich faktické začlenění na pracovním trhu je ovlivňováno jak aktuální situací na trhu práce, tak i charakterem pracovní síly. Poptávka po zahraniční pracovní síle směřuje k těm pracovním pozicím, které je velmi obtížné nebo nemožné obsadit domácími pracovníky. Jedná se především o pracovní místa s nízkou mzdou, specifickými pracovními podmínkami nebo požadavky zaměstnavatelů. 7 Vývoj a změny na pracovním trhu v České republice v posledních letech ukazovaly, že zaměstnavatelé ve stále vyšší míře zaměstnávali pracovníky ze zahraničí. Trend neustálého poklesu nezaměstnanosti způsobil rostoucí počet volných pracovních míst, které nebyly obsazovány nezaměstnanými, evidovanými na úřadech práce, ale právě cizinci, a to zejména v manuálních a odborných profesích. Zahraniční zaměstnanost směřovala především do soukromého sektoru, a to do firem a organizací různých velikostí a oborů. 8 Podle statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí působilo na českém trhu práce k 31.12.2008 celkem 284 551 zahraničních pracovníků, z toho 94 786 žen. RÁKOCZYOVÁ, M. a kol. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v ČR a jejich role v procesu sociální integrace. Praha : VÚPSV, 2007, s. 14-15. 8 RÁKOCZYOVÁ, M. a kol. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v ČR a jejich role v procesu sociální integrace. Praha : VÚPSV, 2007, s. 17. 7

12

V předcházejícím roce 2007 to bylo 240 242 zahraničních pracovníků, z toho 78 836 žen. Z uvedených čísel je patrné, že během roku 2008 došlo k navýšení počtu zahraničních pracovníků na trhu práce v ČR o 44 309 osob. 9 Z celkového počtu zahraničních pracovníků mělo k 31.12.2008 celkem 128 934 cizinců povolení k zaměstnání, dále 14 516 cizinců, kteří nepotřebovali povolení k zaměstnání a 141 101 osob byli občané EU/EHP a Švýcarska. 10 Od konce roku 2008 však docházelo k celosvětové hospodářské a ekonomické recesi, k masivnímu nárůstu nezaměstnanosti, nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a snížení celkového počtu volných pracovních míst. Tento stav je patrný i na trhu práce v České republice. V průběhu roku 2009 tak počet volných pracovních míst ohlášených úřadům práce, která jsou zaměstnavatelé ochotni obsadit cizinci, postupně stále klesá. Za deset měsíců roku 2009 ubylo na tuzemském pracovním trhu celkem 20 515 těchto pracovních míst. Logickým vyústěním pak bylo ztížení pracovního uplatnění pro zahraniční pracovníky a zpřísnění pravidel pro jejich zaměstnávání. Při rozhodování o působení cizinců na tuzemském pracovním trhu úřady práce zohledňují především osobní situaci cizinců a činí opatření s cílem předcházet problémům, aby se v České republice cizinec dostal do finanční tísně. Proto před nově příchozími upřednostňují cizince, kteří zde již pobývají a mají určité zázemí. Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na aktuální potřeby trhu práce, spolupracuje s jinými resorty, zástupci občanské společnosti, jako jsou zaměstnavatelé, odbory či nevládní neziskové organizace. Snahou a cílem je zajistit, aby v České republice cizinci pracovali legálně a za přijatelných podmínek a zamezilo se jejich zneužívání. Z přehledu Ministerstva práce a sociálních věcí o zaměstnanosti zahraničních občanů dále vyplývá, že na území České republiky k 30.9.2009 představoval jejich počet 243 510 osob a postupně docházelo k neustálému nárůstu. Zaměstnanost

zahraničních

občanů

dle

klasifikace

zaměstnání

(KZAM)

představovala k tomuto datu celkem 137 418 občanů EU/EHP a Švýcarska a 106 092 cizinců ze třetích zemí.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 10 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 9

13

Jejich největší počet byl zařazen do třídy 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, dále se ve velkém počtu vyskytují profese zahraničních pracovníků, zařazené ve třídě 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) a následují profese dle KZAM ve třídě 8 – obsluha strojů a zařízení. Tabulka č. 1: Přehled zaměstnanosti zahraničních občanů na území ČR Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Počet občanů 51585 72080 111859 143246 130767 111247 93466 103647

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 30.9.2009

Počet občanů 103652 101179 105738 107984 151736 181075 240242 284551 243510

Pramen: BOUŠKOVÁ, P. Prezentace zahraniční zaměstnanosti. Praha : MPSV, 2009, s. 18.

Obecně lze konstatovat, že cizinci se ve zvýšené míře usazují převážně ve velkých městech a zejména v průmyslových oblastech. Zde jednoznačně převažuje Praha a Středočeský kraj. Jedním z důvodů byla i dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v Praze a celém Středočeském kraji. V těchto lokalitách současně docházelo v předcházejících letech

zejména

ke stavebnímu boomu, který vyžadoval potřebu značného počtu pracovníků. Vzhledem k tehdejší nízké míře nezaměstnanosti však nebylo možné prostřednictvím úřadů práce zajistit takový počet tuzemských zaměstnanců, a proto byl faktický nedostatek těchto pracovních sil řešen zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Obdobná situace byla v roce 2008 i v jiných regionech ČR, ale ne v tak masivním měřítku jako v hlavním městě a okolí. Část zahraničních pracovníků pracovala v řádném pracovním poměru, jiní využili legislativní možnosti a stali se členy družstev, což jim schvalovací proces na úřadech práce značně usnadnilo. Zejména proto, že v tomto případě se při schvalování žádostí o povolení k zaměstnání posuzovala především situace na trhu práce v daném regionu, možnost nabídky a poptávky po pracovní síle, podíl požadovaných profesí vůči základním údajům o nezaměstnanosti, analýza možných potenciálně uplatnitelných uchazečů, kdy nezbývalo úřadům práce než ve většině případů vydat kladná stanoviska k povolení zaměstnání cizincům. Značné množství nově vytvářených pracovních míst nebyly úřady práce schopny obsazovat tuzemskými uchazeči o zaměstnání, ať už z důvodu nesplnění kvalifikačních 14

předpokladů, druhu a povahy vykonávané práce, jejího mzdového ohodnocení nebo z hlediska požadovaných počtů pracovníků. V jednotlivých krajích pak procentní zastoupení zahraničních pracovníků představuje největší koncentraci cizinců v Praze (38 %), dále pak ve Středočeském kraji (16 %) a v Jihomoravském kraji (11 %), přičemž situace v ostatních krajích je maximálně do 10 % těchto pracovníků, což vysvětluje následující graf. Graf č. 1: Zastoupení zahraničních pracovníků na území krajů ČR - stav k 30.9.2009


Zastoupení zahraničních občanů na území České republiky k 30.9.2009 z pohledu jednotlivých zemí představuje největší počet 97 326 osob ze Slovenska, 67 301 osob Ukrajiny, 19 717 Poláků a ostatní země jsou zastoupeny v podstatně menších počtech. Tento stav je dán zejména tím, že v oblasti přeshraniční spolupráce jsou v ČR zaměstnáváni občané sousedních států. Počet zahraničních zaměstnanců ze vzdálenějších zemí, například z Moldavska nebo Mongolska překročil hranici pěti tisíc osob, přičemž státy, které nejsou v přehledu vyjmenovány, mají v České republice zastoupení vlastními občany dohromady v počtu 22 879 cizinců, což je patrné v grafu, uvedeném níže.

15

Graf č. 2: Zastoupení zahraničních občanů na území ČR podle států–stav k 30.9.2009


Cizinci mají různé důvody, pro které přicházejí do České republiky a počet dlouhodobě nebo trvale usazených cizinců v ČR od počátku 90. let plynule roste. V posledních letech jejich počty představují přes tři procenta obyvatelstva a Česká republika patří mezi země s relativně nízkým podílem cizinců. 11 Nejčastějším účelem pobytu cizinců je zaměstnání, což je patrné zejména u mužů (40 %), dalším důvodem je pobyt za účelem sloučení rodiny – s dominantnějším zastoupením žen, větší počty cizinců pobývaly v ČR za účelem podnikání na základě vydaného živnostenského oprávnění nebo za účelem usídlení (na základě povolení k trvalému pobytu). Občané zemí, sousedících s Českou republikou, se logicky soustřeďují v blízkosti státních hranic, občané Ukrajiny jsou významněji zastoupeni zejména v hlavním městě, Středočeském a Jihomoravském kraji, Vietnamci v česko-německém pohraničí. 12 Podle posledních dostupných informací Ministerstva práce a sociálních věcí celková zaměstnanost cizinců k 31.12.2009 činila 318 462 osob, přičemž více než 70 % těchto cizinců bylo evidováno úřady práce (230 709 osob). Jednalo se o cizince v postavení 11 12

HOLÁ, B. a kol. Cizinci v České republice 2008. Praha : ČSÚ, 2008, s. 25. HOLÁ, B. a kol. Cizinci v České republice 2008. Praha : ČSÚ, 2008, s. 26. 16

zaměstnanců a podle zákona o zaměstnanosti také o ty zahraniční zaměstnance, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové družstev či jako členové statutárních orgánů obchodních společností a družstev, a přitom se kromě účasti na řízení společnosti věnovali plnění tzv. běžných úkolů. Zbylých 87 753 cizinců, tj. 27,6 % všech zaměstnaných cizinců, mělo platné živnostenské oprávnění. Za první měsíce roku 2010 je situace v počtech zahraničních zaměstnanců na trhu práce v České republice zatím taková, že úřady práce evidovaly okolo 222 719 cizinců, z toho největší skupinu osob představovali občané Slovenské republiky (95 959 osob), dále pak občané Ukrajiny (54 303 osob) a občané Polska (20 128 osob).

2.2 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí 2.2.1 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Problematiku zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí upravuje především zákon o zaměstnanosti v části čtvrté. Podle ustanovení § 85 tohoto zákona se pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí za cizince nepovažují občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané ČR (ustanovení § 3 odst. 2 ZoZ). Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními příslušníky ČR ani jiného členského státu EU, mají rovněž stejné právní postavení jako občané ČR, pokud zákon o zaměstnanosti nestanoví jinak. 13 Stejné právní postavení jako občané ČR mají také občané států EHP a občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, registrovaný partner či partnerka, a jejich děti, jsou-li mladší 21 let nebo pokud jsou na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela nebo manželky; registrovaného partnera/partnerky. 14 Občané Evropské unie mohou užívat práva volného pohybu osob, takže pro uplatnění na trhu práce v České republice nepotřebují povolení k zaměstnání ani povolení BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 13. 14 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 13-14. 13

17

k pobytu. Rodinný příslušník, který není občanem EU/EHP ani Švýcarska, však musí předložit příslušnému úřadu práce doklad o tom, že je rodinným příslušníkem občana EU/EHP nebo Švýcarska. Pokud nastane situace, že občan členského státu EU/EHP nebo Švýcarska přijde v ČR o zaměstnání, může se přihlásit na příslušném úřadu práce podle místa svého bydliště a registrovat se jako uchazeč o zaměstnání. Jestliže takový občan splní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jako občan ČR, náleží mu taktéž podpora v nezaměstnanosti. V této souvislosti je nutné dodat, že zaměstnavatel, ke kterému jsou občané EU/EHP nebo Švýcarska a jejich rodinní příslušníci svým zaměstnavatelem vysláni, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat úřad práce, který je příslušný podle místa výkonu práce. Tuto oznamovací povinnost musí zaměstnavatel splnit i po ukončení zaměstnání, a to nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání. 15

2.2.2 Evropské služby zaměstnanosti – EURES Základním posláním sítě EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil v rámci Evropské unie (27 států) a Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) včetně Švýcarska a dalších partnerských organizací. Existence EURES umožňuje poskytovat veřejné služby, informace a poradenství v oblasti zaměstnanosti, a to občanům (zájemcům o práci v zahraničí) i zaměstnavatelům (zájemcům o zaměstnání zahraničního pracovníka ze zemí EU/EHP nebo Švýcarska) v rámci celého společenství v oblasti zaměstnanosti. EURES – evropský portál pracovní mobility je základnou všech databází, s nimiž EURES pracuje. Tento systém byl založen v roce 1993 nařízením Evropské komise 2434/92 ze dne 27. července 1992, za účelem sledování mobility a podpory práva volného pohybu pracovních sil a činnost sítě EURES je koordinována Evropskou komisí. 16 Síť EURES čerpá ze společných zdrojů členů EURES a partnerských organizací a díky tomu může pracovníkům, občanům i zaměstnavatelům poskytovat kvalitní služby. BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 15. 16 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 38. 15

18

Každému občanovi členského státu EU/EHP je umožněno: -

žádat o nabízená pracovní místa,

-

volně se pohybovat na území členských států za účelem hledání zaměstnání,

-

pobývat v členském státě z důvodu soustavného výkonu zaměstnání v souladu se všemi opatřeními tohoto státu,

-

zůstat za určitých podmínek na území státu i po ukončení zaměstnání.

Stěžejní je kompletní databáze volných pracovních míst a pracovních příležitostí ve všech členských státech EU/EHP a Švýcarska. Zájemci zde naleznou i databázi životopisů, databázi životních a pracovních podmínek, databázi informací o situaci na místním trhu práce či databázi vzdělávání. Evropský trh práce nemůže efektivně a pružně fungovat bez jednotného evropského kvalifikačního rámce, který bude společným východiskem pro uznávání kvalifikací. Rovné příležitosti na evropském pracovním trhu závisí také na tom, do jaké míry budou občanům EU uznávány diplomy a osvědčení kdekoliv v Evropě. V rámci Evropské unie jsou průběžně vytvářeny nástroje s cílem pomoci občanům EU lépe informovat o své kvalifikaci a kompetencích. Na základě tohoto procesu byl vytvořen jednotný rámec pro transparentnost kvalifikací a kompetencí s označením Europass. 17 Europass usnadňuje komunikaci mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání, studenty a vzdělávacími institucemi ve všech členských zemích Evropské unie. Tento instrument vznikl pro lepší srozumitelnost popisu odborných kvalifikací a kompetencí (znalostí, dovedností, schopností). Jeho cílem je usnadnit mobilitu studentů a zaměstnanců v celé Evropě, uznávání kvalifikací získaných odborným vzděláváním v různých zemích EU a přispět tím k jejich větší profesní integraci na evropském trhu práce. Europass je tedy souborem dokumentů, které popisují nabyté kompetence a pracovní zkušenosti držitele, pořizuje se bezplatně a má jednotný formát v celé Evropě. Jeho jednotlivé části představují životopis, jazykový pas, mobilitu, dodatek k osvědčení či diplomu. EURES představuje stále významnější roli při vyrovnávání regionální nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na evropském trhu práce v různých odvětvích a při překonávání problémů souvisejících s úzkoprofilovou kvalifikací. Současně také přispívá

17

Zpráva o činnosti 2005-2007. Praha : Národní centrum Europass ČR, 2008, s. 4. 19

k vytváření společného evropského pracovního trhu a v některých regionech i k vytváření integrovaného regionálního pracovního trhu. 18 V každém členském státě Evropské unie je také zajišťováno poskytování služeb EURES prostřednictvím poradců a vyškolených specialistů. EURES disponuje sítí více než 700 poradců EURES, kteří jsou v každodenním kontaktu s uchazeči o zaměstnání a zaměstnavateli po celé Evropě. V České republice působí EURES poradci na pověřených úřadech práce v krajských městech a na ostatních úřadech práce jsou k dispozici kontaktní osoby EURES, u kterých je tak možné získat bezplatně základní informace o možnostech uplatnění na evropském trhu práce. Zaměstnavatelům je v této oblasti poskytováno poradenství a pomoc při hledání vhodných zaměstnanců z jiných zemí EU/EHP a Švýcarska. EURES poradci z různých členských zemí tak mohou navzájem konzultovat specifické požadavky jednotlivých zaměstnavatelů při obsazování konkrétních pracovních míst, zaměstnavatelé mohou poptávat svá volná pracovní místa v evropské databázi volných míst či je distribuovat do vybraných členských států EU. Důležitou roli sehrává EURES také v přeshraničních regionech, kde slouží k poskytování informací o nejrůznějších problémech souvisejících s přeshraničním dojížděním za prací, s nimiž se mohou potýkat pracovníci i zaměstnavatelé, a napomáhá jejich vyřešení. Ke klíčovým prioritám EURES patří zejména účinné poskytování informací a služeb, zlepšení shromažďování strategických údajů z každodenního provozu sítě, zajištění řádného hodnocení výsledků, zjišťování nedostatků pracovních sil a kritických míst na trhu práce, které lze zmírnit nadnárodní mobilitou pracovních sil, posílení rozvoje přeshraničních činností v oblasti zaměstnanosti a tím přispívat k rozvoji přeshraničních partnerství mezi členskými státy. 19

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 38. 19 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Aktivity sítě EURES ČR. [cit. 14.3.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/eures/dokumenty. 18

20

2.2.3 Zaměstnávání

zahraničních

občanů

bez

povolení

k zaměstnání/zelené karty Podle ustanovení § 98 zákona o zaměstnanosti se povolení k zaměstnání nebo zelená karta nevyžaduje k zaměstnání cizince, který: a) má povolení k trvalému pobytu na území České republiky; b) je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády ČR zaručena vzájemnost; c) obdržel azyl nebo status doplňkové ochrany na území ČR; d) je výkonným umělcem, pedagogickým pracovníkem, akademickým pracovníkem vysoké školy, vědeckým pracovníkem, žákem nebo studentem do 26 let věku, sportovcem, osobou, která v ČR zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo osobou, která provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce a jehož pobyt na území ČR nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce; e) je zaměstnán na území ČR podle mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je ČR vázána; f) je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelních pohrom a v případě humanitární pomoci; g) je zaměstnán v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území ČR vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem; h) je akreditován v oblasti sdělovacích prostředků; i) je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona; j) se soustavně připravuje na budoucí povolání v ČR; k) je vyslán na území ČR v rámci poskytovaných služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU; l) pobývá na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c);

21

m) pobývá na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu EU za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců; n) vykonává v ČR soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu; o) získal střední nebo vyšší odborné vzdělání na konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách, nebo p) pobývá na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, jenž má status dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území ČR nebo dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a který během tohoto pobytu byl na území ČR zaměstnán na základě povolení k zaměstnání minimálně po dobu 12 měsíců. 20 Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané České republiky. Znamená to tedy, že při výběru zaměstnání nejsou omezováni, s výjimkou některých povolání, u kterých se podle právních předpisů, platných na území ČR, vyžaduje státní občanství.

2.2.4

Zaměstnávání zahraničních občanů z třetích zemí (země mimo EU/EHP a Švýcarsko) Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není

státním občanem České republiky, občanem Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem, může jím být také osoba bez státní příslušnosti. Podle ustanovení § 89 zákona o zaměstnanosti může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván pouze cizinec, který má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li držitelem zelené karty.

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 21-23.

20

22

Cizinci z třetích zemí mohou využívat databázi volných pracovních míst, vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí pro vyhledání vhodného pracovního místa, na které je zaměstnavatel ochoten přijmout cizince a které je vhodné pro cizince. Možnost přijmout cizince do zaměstnání je podmíněna skutečností, že na pracovní místo, které je na úřadu práce zaměstnavatelem nahlášeno jako volné, nelze přijmout občana ČR (uchazeče o zaměstnání), 21 a cizinec splní podmínky stanovené zákonem. Povolení k zaměstnání cizince ve správním řízení vydává na žádost místně příslušný úřad práce, v jehož územní působnosti bude zaměstnávání vykonáváno. Úřad práce rozhodne o povolení k zaměstnání cizince nejdéle na dobu dvou let s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu práce a za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze obsadit jinak s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo vhodného uchazeče. Žádat o povolení k zaměstnání musí i cizinec, který bude vykonávat práci v České republice v pracovněprávním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho na tuto práci vysílá na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Takto zaměstnaný cizinec je odměňován v souladu s pracovní smlouvou, kterou uzavřel se zaměstnavatelem. Před uzavřením smlouvy, díky níž dojde k vyslání cizince k výkonu práce na území České republiky, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba, u které bude cizinec práci vykonávat, povinna projednat s příslušným úřadem práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání. 22 Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává na příslušném úřadu práce tuzemský zaměstnavatel, ke kterému bude cizinec na práci vyslán, přičemž je také odpovědný za to, že po dobu výkonu práce bude mít cizinec platné povolení k zaměstnání i povolení k pobytu. Součástí žádosti o povolení k zaměstnání pro takový případ je předložení dokladu zahraničního zaměstnavatele o právu podnikat v mateřské zemi, doklad tuzemského zaměstnavatele o právu podnikat v ČR a návrh smlouvy mezi zahraničním a tuzemským zaměstnavatelem. Tyto doklady musí být v originálním vyhotovení nebo úředně ověřené fotokopii včetně případného úředního překladu do českého jazyka. 23

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 15. 22 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 24. 23 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 24. 21

23

Zaměstnávání zahraničních pracovníků na podkladě mezistátních či mezivládních dohod se ve většině případů řídí příslušnými právními předpisy, pokud tyto smlouvy či dohody nestanovují nějaké výjimky či odchylky. I v případě sezónních zaměstnanců, zaměstnávaných činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, se podle ustanovení § 96 zákona o zaměstnanosti vyžaduje povolení k zaměstnání, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců. Pokud bude mezi zahraničním zaměstnavatelem a tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou realizován pronájem pracovní síly, může podle ustanovení § 95 zákona o zaměstnanosti úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání pouze tehdy, pokud bylo zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení k zprostředkování zaměstnání na území České republiky. Podmínkou je také skutečnost, že se bude jednat o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na kvalifikaci nebo nedostatek pracovních sil obsadit jinak. Při zaměstnávání cizinců mohou nastat i případy, uvedené v ustanovení § 97 zákona o zaměstnanosti, kdy se povolení k zaměstnání vydává cizinci bez ohledu na situaci na trhu práce, např. cizinec bude v ČR zaměstnán na časově omezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak nejdéle na dobu jednoho roku, v rámci programů pro mládež do 26 let, nebo je cizinec duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti registrované v České republice, bude vykonávat práci na území ČR na základě svého zvolení či jmenování do funkce (musí jít o pracovní místo, obsazované volbou nebo jmenováním) apod. Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který v ČR požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo nesplňuje některou z podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti pro vydání povolení k zaměstnání. 24

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 23.

24

24

2.2.5 Dočasné přidělení zaměstnance agentury práce - cizince k výkonu práce u uživatele Podle ustanovení § 14 odst. 1 písmeno b) zákona o zaměstnanosti se zprostředkováním zaměstnání rozumí i zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, který práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Jestliže zaměstnavatel využije služeb agentury práce jako uživatel, je nutné dodržet standardní postup pro zaměstnávání cizinců, včetně žádosti o povolení k zaměstnání pro zahraničního zaměstnance od úřadu práce. V žádosti o povolení k zaměstnání cizinec uvádí jako zaměstnavatele agenturu práce a místem výkonu práce pak bude volné pracovní místo, které zaměstnavatel (uživatel) nahlásil úřadu práce. Než úřad práce rozhodne o vydání povolení k zaměstnání, musí ověřit, zda agentura práce má platné povolení k zprostředkování zaměstnání od Ministerstva práce a sociálních věcí podle ustanovení § 14 zákona o zaměstnanosti a zda tato agentura uzavřela s budoucím zaměstnavatelem (uživatelem) písemnou dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Agentura práce nemůže stejného zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce k témuž uživateli na dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců. Tato podmínka nemusí být splněna, pokud o to agenturu požádá sám zaměstnanec nebo pokud se jedná o situaci, kdy jde o výkon práce na dobu zastupování za zaměstnance uživatele, který čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Jestliže má cizinec vydanou zelenou kartu, která zahrnuje současně povolení k zaměstnání na konkrétní pracovní místo a povolení k pobytu, nemůže takového zaměstnance agentura práce dočasně přidělovat k výkonu práce pro uživatele.

2.2.6 Zahraniční pracovníci, podnikající či pracující na území ČR bez nutnosti povolení k zaměstnání Podnikání (i zahraničního pracovníka) se řídí příslušnými právními normami, zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy ohledně odvodu daní, sociálního a zdravotního pojištění. Cizinec, který splní zákonné podmínky pro samostatnou výdělečnou činnost v České republice, může provozovat tuto činnost na základě vydaného živnostenského 25

oprávnění. V takovém případě není vyžadováno podle zákona o zaměstnanosti povolení k zaměstnání. Jedná se i o případy, kdy zahraniční zaměstnanec vykonává na území ČR činnost v rámci výměnných stáží studentů a absolventů vysokých škol. Musí však být splněny tyto podmínky: -

účelem stáže je vzdělávání,

-

výkon pracovní činnosti je součástí tohoto vzdělávání,

-

příjem cizince v ČR nemá vztah k pracovnímu výkonu a podmínky poskytování tohoto příjmu jsou dány smlouvou s vysílající zahraniční organizací (stipendium, příspěvek nadace).

Tyto podmínky je cizinec povinen případně prokázat uzavřenou smlouvou se zahraničním subjektem, na základě které byl do České republiky vyslán.

26

3 Postup při zaměstnávání cizinců v ČR 3.1

Povinnosti

zaměstnavatele

při

zaměstnávání

občanů

EU/EHP a Švýcarska Jak již bylo popsáno výše, občané EU/EHP a Švýcarska ani jejich rodinní příslušníci nepotřebují pro výkon pracovní činnosti na území České republiky povolení k zaměstnání ani povolení k pobytu. Fyzická nebo právnická osoba jako zaměstnavatel těchto osob na území ČR, ke které jsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci zahraničním zaměstnavatelem vysláni, je povinen podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce podle místa výkonu práce (tzv. informační karta). Stejnou informační povinnost má zaměstnavatel vůči úřadu práce při ukončení zaměstnání nebo vyslání u těchto občanů, a to nejpozději do 10 kalendářních dnů po ukončení zaměstnání nebo vyslání podle ustanovení § 87 odst. 3 tohoto zákona.

3.2 Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců Zaměstnavatel, který má v úmyslu zaměstnat cizího státního příslušníka, je povinen příslušnému úřadu práce do 10 kalendářních dnů podle ustanovení § 35 a § 37 zákona o zaměstnanosti oznámit volné pracovní místo a jeho charakteristiku. Volným pracovním místem se rozumí takové místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo. Charakteristika takového místa musí být stejná jako charakteristika místa, na které zaměstnavatel zamýšlí získávat zaměstnance, případně cizince. Je nutné vymezit druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky pro zastávání takového místa, mzdové podmínky, délku zaměstnání apod. Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat tehdy, pokud cizinec podle ustanovení § 89 zákona o zaměstnanosti získá na toto pracovní místo povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce podle místa výkonu práce, má platné povolení k pobytu za účelem zaměstnání, písemně uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

27

Za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění úkolů, vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťované společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. Nejedná se o úkoly, vyplývající z předmětu činnosti společnosti či družstva či z titulu funkce, např. obchodní vedení společnosti jednatelem, účast na řízení družstva, činnost člena dozorčí rady apod. V takových případech je postup úřadu práce při vydávání povolení k zaměstnání obdobný. Společník či člen družstva podá žádost o povolení k zaměstnání, obchodní společnost nebo družstvo současně úřadu práce sdělí charakteristiku úkolů, které bude společník či člen družstva vykonávat a úřad práce posoudí všechny skutečnosti s ohledem na aktuální situaci na trhu práce a za předpokladu, že pracovní místo nebude možné obsadit s ohledem na požadovanou kvalifikaci tuzemským uchazečem o zaměstnání. Nezbytným předpokladem je také přihlášení cizince zaměstnavatelem k odvodům částek na sociálním a zdravotním pojištění. Zahraničnímu pracovníkovi musí být nabídnuty srovnatelné mzdové a pracovní podmínky jako občanům ČR na stejné pracovní pozici podle platných právních předpisů. Po obsazení pracovního místa cizincem je zaměstnavatel povinen příslušnému úřadu práce tuto skutečnost taktéž oznámit ve lhůtě do 10 kalendářních dnů. Mohou nastat i případy, kdy zahraniční zaměstnanec do pracovního poměru k zaměstnavateli nenastoupí, ač měl vydáno povolení k zaměstnání nebo ukončí zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno. V případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písmeno a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle ustanovení § 56 zákoníku práce, má zaměstnavatel podle ustanovení § 88 zákona o zaměstnanosti taktéž informační povinnost vůči úřadu práce, a to do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy některá z výše uvedených skutečností nastala. 25 Informační povinnost vůči úřadu práce musí splnit podle tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti zaměstnavatel i v případě zaměstnávání cizince, kterému byla vydána zelená karta, nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno jeho žádosti o vydání zelené karty nebo v případě, že ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou byla zelená karta vydána. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. Zahraniční zaměstnanost. [cit. 21.2.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_ziskavani. 25

28

3.3 Povinnosti cizince při realizaci jeho zaměstnání v ČR Cizinec, který není občanem EU/EHP a Švýcarska, může vykonávat na území České republiky práci za předpokladu, že má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu za účelem zaměstnání. O udělení povolení k zaměstnání žádá takový zaměstnanec, který chce být zaměstnán na území České republiky v pracovněprávním vztahu k tuzemské právnické nebo fyzické osobě nebo je v pracovněprávním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho vysílá k výkonu práce na území ČR na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Žádost o povolení k zaměstnání je podávána u příslušného úřadu práce podle místa výkonu práce a v rámci tohoto správního řízení může být žadatel/cizinec zastoupen zaměstnavatelem nebo jiným zástupcem na základě písemně udělené plné moci.

3.3.1 Povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání můžeme charakterizovat jako pravomocné rozhodnutí příslušného úřadu práce, realizované ve správním řízení, které opravňuje cizince k výkonu práce u konkrétního zaměstnavatele, na konkrétně určenou pracovní pozici a stanovenou dobu. Povolení k zaměstnání musí mít cizinec i na práce konané mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce). Úřad práce může vydat i záporné rozhodnutí, tj. o nepovolení k zaměstnání a o případném odvolání rozhoduje MPSV ČR. Dle dřívější právní úpravy zákona o zaměstnanosti bylo nezbytné, aby tomuto řízení předcházelo rozhodnutí o povolení k zaměstnávání cizinců, které bylo vydáváno zaměstnavatelům, kteří měli v úmyslu zaměstnávat zahraniční zaměstnance. Novelou zákona o zaměstnanosti však byla tato povinnost zrušena. Každému vydanému povolení k zaměstnání cizince předchází proces řízení o žádosti, kdy podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona o zaměstnanosti žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje: -

identifikační údaje cizince,

-

adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,

-

číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,

-

identifikační údaje budoucího zaměstnavatele, 29

-

druh práce,

-

místo výkonu práce,

-

dobu, po kterou by mělo být zaměstnávání vykonáváno,

-

další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.

K žádosti o vydání povolení k zaměstnání je podle ustanovení § 91 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nutno přiložit: -

vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná,

-

doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom o ukončení vysokoškolského studia),

-

další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

Tyto doklady je třeba předložit v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s úředním překladem do českého jazyka. Žádost o povolení k zaměstnání se všemi náležitostmi a přílohami podléhá správnímu poplatku ve výši 500,- Kč podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, obvykle ve formě kolkové známky. 26 Základní podmínkou pro kladné rozhodnutí ve věci vydání povolení k zaměstnání je skutečnost, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo situaci na trhu práce obsadit jinak. Povolení k zaměstnání podle ustanovení § 92 odst. 3 zákona o zaměstnanosti obsahuje: -

identifikační údaje zaměstnance/cizince,

-

místo výkonu práce,

-

druh práce,

-

identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude zaměstnání vykonáváno,

-

dobu, na kterou je vydáno,

-

další důležité údaje pro výkon zaměstnání.

Povolení k zaměstnání je nepřenosné a vydává se na dobu určitou, maximálně na dobu dvou let, přičemž může být prodlouženo, a to i opakovaně. Jeho platnost je omezena

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 17.

26

30

pouze pro zaměstnání u konkrétního, v povolení uvedeného zaměstnavatele, včetně druhu zaměstnání a místa výkonu práce. Pokud dojde ke změně některých podmínek, které jsou obsaženy ve vydaném povolení k zaměstnání, je cizinec povinen požádat místně příslušný úřad práce o vydání nového povolení k zaměstnání.

3.3.2 Prodloužení povolení k zaměstnání Zahraniční zaměstnanec může požádat úřad práce o prodloužení vydaného povolení k zaměstnání, a to nejdříve tři měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti povolení k zaměstnání. Podmínkou je skutečnost, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele. Žádost o prodloužení povolení k zaměstnání obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení zaměstnání a přílohou je vyjádření zaměstnavatele, že cizince bude nadále zaměstnávat. Správní poplatek při podání žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání je stanoven ve výši 250,- Kč dle zákona o správních poplatcích. Při rozhodování o povolení k prodloužení zaměstnání cizince úřad práce přihlíží k aktuální situaci na trhu práce a k tomu, zda by konkrétní pracovní místo bylo vhodné pro tuzemského uchazeče o zaměstnání. Předpokladem pro prodloužení zaměstnání cizince u stejného zaměstnavatele je také povolení k dalšímu pobytu na území ČR.

3.3.3 Platnost povolení a odejmutí povolení k zaměstnání/správní delikty Povolení k zaměstnání cizince je platné po dobu, stanovenou v rozhodnutí úřadu práce. Podle ustanovení § 100 zákona o zaměstnanosti platnost povolení zaniká: -

uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

-

skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

-

uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt,

-

neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu.

Úřad práce může také rozhodnout o odejmutí povolení k zaměstnání, jestliže je zaměstnání cizincem vykonáváno v rozporu s platným povolením či bylo vydáno na

31

základě nepravdivých údajů. V případě ukončení platnosti povolení k zaměstnání končí i účel pobytu cizince a ten se obvykle vrací do místa/země trvalého pobytu. 27 Pokud cizinec, který potřebuje povolení k zaměstnání, a pracuje u zaměstnavatele na území České republiky bez platného povolení k zaměstnání nebo jinak porušuje podmínky stanovené ZoZ, dopouští se podle ustanovení § 139 zákona o zaměstnanosti přestupku, za který mu může být uložena pokuta do 10 000 Kč. Současně může být cizinec podle ustanovení § 132 ZoZ potrestán uložením pořádkové pokuty ve výši 5 000 Kč, a to i opakovaně, až do částky 50 000 Kč za nepředložení povolení k pobytu a zaměstnání nebo nepředložení zelené karty při kontrole a neprokázání osvědčení totožnosti. 28 Správního deliktu se dopouští fyzická osoba podnikatel nebo právnická osoba, která umožní jiné fyzické osobě výkon nelegální práce, za což lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč a za zprostředkování zaměstnání bez povolení pokutu do 2 000 000 Kč. Za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidencí podle zákona o zaměstnanosti lze taktéž uložit pokutu fyzické nebo právnické osobě až do výše 500 000 Kč. Při určování výše pokuty správní orgán, a to v prvním stupni příslušný úřad práce, přihlíží k závažnosti správního deliktu, přičemž pokuty vybírá a vymáhá celní úřad.

3.4 Zelené karty v České republice Zelenou kartu můžeme charakterizovat jako povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Tento institut byl zaveden na základě legislativních změn v zákoně o zaměstnanosti s účinností od 1.1.2009. Cizinec, který je držitelem zelené karty, vydané na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území ČR a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Zákon nestanoví, že by bylo pro výkon určité práce potřebné povolení k zaměstnání a pro výkon jiné práce zelená karta. Záleží pouze na rozhodnutí zaměstnavatele. Zelená karta je určena pro cizince, občany ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a to Australské společenství, Černá Hora, Chorvatská republika, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Republika Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie,

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 21. 28 LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. Olomouc : ANAG, 2009, s. 99. 27

32

Spojené státy americké, Srbsko a Ukrajina, a tito občané mohou na základě vyhlášky Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb., požádat o vydání zelené karty. 29 Povolení k pobytu v režimu zelených karet rozlišuje tyto kategorie: • „A“ – pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál s délkou povolení nejdéle na tři roky; možnost prodloužení vždy o tři roky, • „B“ – pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen; délka povolení nejdéle na dva roky s možností prodloužení o tři roky, •

„C“ – pro ostatní pracovníky; délka povolení nejdéle na dva roky bez možnosti prodloužení. Žádost o vydání zelené karty se podává na zastupitelském úřadu České republiky

v příslušné zemi nebo v určitých případech i na pracovišti odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra podle místa pobytu cizince na území ČR. Po splnění všech podmínek zelenou kartu vydává ministerstvo vnitra cizincům s příslušnou kvalifikací a na konkrétní pracovní místa, která jsou vedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. 30 Kompletní přehled těchto volných pracovních míst je k dispozici v centrální evidenci takových volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelených karet, kterou vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato centrální evidence obsahuje podle ustanovení § 37a odst. 2 zákona o zaměstnanosti volná pracovní místa, vedená v evidenci volných pracovních míst na úřadech práce, která se do 30 dnů od nahlášení zaměstnavatelem nepodařilo obsadit tuzemským uchazečem o zaměstnání nebo občanem EU/EHP a Švýcarska, anebo která Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo jako místa pro klíčový personál. Klíčovým personálem jsou označována tato pracovní místa: • vyšší management, • pracovníci s vysokou odbornou kvalifikací pro určité práce, úkoly a pracovníci disponující znalostmi nezbytnými pro chod podniku, • profese, jejichž nedostatečná přítomnost ohrožuje chod podniku nebo může způsobit ekonomické ztráty. 31 BOUŠKOVÁ, P. Prezentace zahraniční zaměstnanosti. Praha : MPSV, 2009, s. 11. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. Zahraniční zaměstnanost. [cit. 22.2.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka. 31 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Zelené karty pro klíčový personál. [cit. 14.3.2010]. Dostupné z www: http://www.mpo.cz/dokument55942.html. 29 30

33

Podmínkou pro zveřejnění takového místa v centrální evidenci je souhlas zaměstnavatele, který zaměstnavatel udělí současně s nahlášením volného pracovního místa na úřadu práce nebo dodatečně. V centrální evidenci nejsou zveřejňována pracovní místa úředníků územních samosprávních celků a pracovní místa zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu. 32 Do centrální evidence volných pracovních míst je oprávněno vstupovat a vyznačovat v ní určité skutečnosti kromě Ministerstva práce a sociálních věcí, úřadů práce nebo Ministerstva vnitra také Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. Pokud jsou v databázi provedeny změny ve formě podání žádosti o zelenou kartu, případně zpětvzetí takovéto žádosti, konkrétní pracovní místo se tak zablokuje a úřad práce pak příslušné volné pracovní místo jiným uchazečům o zaměstnání nenabízí. V případě ohrožení situace na trhu práce obsazením pracovního místa cizincem je možné toto pracovní místo v centrální databázi nezveřejnit nebo ho z evidence vyřadit, a to na základě podnětu úřadu práce. U pracovních míst pro klíčový personál je takové rozhodnutí možné učinit pouze na základě souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí. V souvislosti se zaměstnáváním držitelů zelených karet je nutné zmínit povinnosti zaměstnavatele vůči úřadu práce. Pokud cizinec/držitel zelené karty nastoupí do zaměstnání, zaměstnavatel ohlásí příslušnému úřadu práce obsazení volného místa a uvede referenční číslo zelené karty. V případě, že k realizaci zaměstnání držitele zelené karty u zaměstnavatele nedojde, a to z důvodu, že zaměstnavatel cizince nepřijme nebo cizinec sám z jiných důvodů k zaměstnavateli k výkonu práce nenastoupí, je zaměstnavatel povinen sdělit písemně tuto skutečnost úřadu práce. Pracovní místo, na které byla zelená karta vydána, se v tomto případě znovu nabídne v registru míst vhodných pro držitele zelených karet. Prostřednictvím centrální evidence úřad práce bezodkladně oznamuje Ministerstvu vnitra tu skutečnost, že cizinec nenastoupil na pracovní místo, na které byla vydána zelená karta, ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou byla zelená karta vydána a případně další skutečnosti, které mohou být důvodem pro zrušení platnosti zelené karty. Držitel zelené karty je oprávněn po roce pobytu na území České republiky požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, např. sloučení rodiny apod.

BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 34. 32

34

Celkový počet vydaných zelených karet na konkrétní pracovní pozici v České republice je však zanedbatelný a zájem o ně z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů není. V nejbližší budoucnosti se dle mého názoru situace příliš nezlepší, protože podmínky pro zaměstnávání cizinců v České republice jsou nyní omezené s ohledem na požadavky zaměstnavatelů, počty volných pracovních míst a šance cizinců při jejich uplatnění v ČR. Myšlenka zavedení zelených karet se však vinou hospodářské a ekonomické situace a dynamických proměn na trhu práce v České republice dle mého názoru zcela neujala, neboť původní záměr a smysl zelených karet nebyl naplněn. Systém zelených karet je obecně vnímán jako plnohodnotné opatření v období konjunktury a pak v tento moment má takový typ opatření význam, jelikož podporuje mobilitu pracovní síly. Vzhledem k současné situaci na trhu práce nelze zcela objektivně posoudit původní záměr zelených karet a jejich význam.

3.5 Nelegální zaměstnávání cizinců Problémy či překážky při získávání povolení k zaměstnání často vedou cizince k nelegálnímu zaměstnávání, a to jak v České republice, tak i v jiných zemích Evropské unie. Největší skupinu nelegálně zaměstnávaných zahraničních pracovníků podle „Souhrnné informace za rok 2008 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty, resp. jejich výkonnými složkami, v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců“ 33 tvořili občané Slovenské republiky (2 056 osob) a občané Ukrajiny (1 302 osob). Tito cizinci současně představují na českém trhu práce nejpočetnější skupinu zahraničních pracovníků. 34 Dalšími nelegálně pracujícími zaměstnanci na území České republiky jsou Vietnamci, kterých byla zjištěna během roku 2008 početná skupina celkem 1 183 osob, přičemž právě u občanů Vietnamu došlo meziročně k nejvýraznějšímu nárůstu o 887 osob (2007 – celkem zjištěno 296 osob). V menší míře byli zjištěni při nelegálním zaměstnávání na území ČR cizinci z Polska (707 osob), Bulharska (434 osob), Rumunska (321 osob), Mongolska (149 osob) a dalších zemí. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 34 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 33

35

Podle klasifikace ekonomických činností v roce 2008 nelegálně vykonávalo práci na našem území nejvíce zahraničních zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, administrativních a podpůrných činnostech a dále potom v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, dopravě a skladování či v oblasti velkoobchodu nebo oprav a údržby motorových vozidel. Úřady práce mají kompetence, vyplývající z ustanovení § 126 zákona o zaměstnanosti, k provádění kontrolních šetření, přičemž v roce 2008 provedly celkem 1 933 kontrol u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali zahraniční pracovníky. Většina těchto kontrolních akcí byla provedena ve spolupráci s celními úřady a inspektoráty cizinecké policie. 35 Při provádění výše uvedených kontrol byly zjištěny nedostatky především v neplnění informační povinnosti zaměstnavatele vůči úřadu práce či zjištění nelegálního zaměstnávání zahraničních pracovníků, tj. pracovníků bez platného povolení k zaměstnání. Kontroly byly zaměřeny i na dodržování ustanovení § 89 zákona o zaměstnanosti, kdy je taktéž nezbytné povolení k zaměstnání cizince. Zde kontrolní zjištění ukázala, že i v této oblasti docházelo v roce 2008 k porušování zákona. Za porušení právních předpisů v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků uložily kontrolní útvary úřadů práce ve výše uvedeném období přes tisíc pokut v celkovém objemu okolo 30 milionů korun, přičemž pouze necelý jeden milion korun představovaly pokuty zaměstnancům, většina byla uložena zaměstnavatelům (přes 29 milionů korun). Z výše uvedených skutečností vyplývá, že kontrolní činnost v oblasti zahraniční zaměstnanosti a dodržování zákonných pravidel je nezbytná a je nutné zajišťovat neustálou spolupráci všech zainteresovaných složek při potírání nelegálního zaměstnávání v České republice.

3.5.1 Možnosti prevence nelegálního zaměstnávání cizinců Snahou zamezit nelegálnímu zaměstnávání cizinců jsou možnosti prevence, které vyžadují především dostatečnou informovanost zahraničních pracovníků i zaměstnavatelů o podmínkách pracovněprávních vztahů a dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti v České republice.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 35

36

Ministerstvo práce a sociálních věcí jako gestor tohoto resortu vyvíjí aktivity pro zajišťování dostatku aktuálních informací v oblasti zahraničního zaměstnávání. Jedná se například o aktualizaci informací na integrovaném portále MPSV, výrobu a distribuci informačních letáků a materiálů pro cizince nebo odkazu na internetovou stránku MPSV www.cizinci.cz. 36 Jednou z možností, jak předcházet nelegálnímu zaměstnávání cizinců v České republice, je projekt „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“, jehož pilotní fáze probíhala od roku 2003 a byla ukončena po plánovaném pětiletém období v roce 2008. V témže roce vláda České republiky schválila jeho pokračování, a to již v nepilotní podobě. Cílem tohoto projektu je přivést do ČR kvalifikované zahraniční pracovníky, kteří zde chtějí žít natrvalo i se svými rodinami a integrovat se tak do české společnosti. Současně napomáhá zaměstnavatelům najít správné odborné pracovníky na pracovní místa, která jsou dlouhodobě neobsaditelná na tuzemském pracovním trhu. Prostřednictvím zapojení se do tohoto projektu je možné požádat o povolení k trvalému pobytu ve zkrácené lhůtě 2,5 let (standardní kategorie kvalifikovaných pracovníků) nebo i 1,5 roku (kategorie vysoce kvalifikovaných pracovníků), přičemž v současnosti mimo tento projekt je možné požádat o povolení k trvalému pobytu po pěti letech. Projekt mohou využívat kvalifikovaní zahraniční pracovníci z 51 zemí. Do kategorie vysoce kvalifikovaných pracovníků jsou od 1.7.2007 zařazeni nově vybraní vysokoškolsky vzdělaní účastníci projektu, zaměstnaní v České republice na pozici, která vyžaduje vysokoškolské vzdělání a odpovídá jejich kvalifikaci (vzdělání nebo praxi). Je dostupný také zahraničním absolventům českých vysokých škol, kteří ukončili studium v roce 1995 a později a zahraničním absolventům českých středních škol, kteří ukončili studium v roce 2000 a později, bez ohledu na zemi původu. Účastníci projektu získají v ČR 60denní ochrannou lhůtu na nalezení nového pracovního místa, pokud během prvního roku účasti v projektu předchozí místo neztratili vlastní vinou. V průběhu dalších let účasti v projektu se jeho účastníkům poskytuje ochranná lhůta i v případech ztráty zaměstnání z dalších důvodů. V této ochranné lhůtě tak cizinci nepřijdou o vízum a pobyt v České republice se jim nepřerušuje.


37

V roce 2008 se projektu zúčastnilo 1 260 osob, přičemž většina účastníků projektu má vysokoškolské vzdělání a pracují v oblastech, které odpovídají jejich kvalifikaci. Je možné konstatovat, že v rámci tohoto projektu může účastník získat trvalý pobyt na území České republiky po splnění daných podmínek ve zkrácené lhůtě. 37 Vlivem globální hospodářské krize od konce roku 2008 postupně docházelo a dochází k vývoji v propouštění zahraničních pracovníků v důsledku ztráty či poklesu výroby, zakázek nebo odbytu. Zaměstnavatelé byli nuceni pod vlivem nepříznivého ekonomického vývoje propouštět řadu svých zaměstnanců a podle předpokladů Ministerstva práce a sociálních věcí došlo v průběhu roku 2009 k výraznému poklesu v počtu zahraničních zaměstnanců na trhu práce v České republice. Tyto skutečnosti mají vliv také na kontrolu dodržování oprávněnosti k pobytu zahraničních osob na území ČR s důrazem na kontrolu účelu pobytu, kterou provádí služba cizinecké policie nebo kontroly celního úřadu. Podle výše uváděné souhrnné informace byly nastíněny priority pro potírání nelegálního zaměstnávání v roce 2009, a to zejména sledováním situace na tuzemském trhu práce s ohledem na dopady hospodářské krize na zahraniční pracovníky, vyhodnocováním

legislativních

změn

od

1.1.2009,

zefektivňováním

spolupráce

kontrolních orgánů v oblasti zaměstnávání cizinců s cílem věnovat dostatek pozornosti problematice porušování právních předpisů a navrhovat adekvátní postihy.


38

4 Zaměstnanost a cizinci v okrese Vyškov 4.1 Celková charakteristika okresu Vyškov Okres Vyškov se nachází v Jihomoravském kraji, sousedí na jihovýchodě s okresem Hodonín, na jihu s okresem Břeclav, na západě s okresem Brno-venkov a na severozápadě s okresem Blansko. Dále pak na severu a severovýchodě sousedí s okresem Prostějov (Olomoucký kraj) a na východě s okresem Kroměříž (Zlínský kraj). Svojí rozlohou cca 870 km2 je třetím nejmenším v kraji a tvoří ho 5 měst a 75 obcí, ve kterých žije cca 88 057 obyvatel, z toho 44 625 žen. Samotné město Vyškov po staletí představuje kulturní, společenské a hospodářské centrum regionu. Administrativní rozdělení okresu Vyškov představuje tři části, a to Vyškovsko, Bučovicko a Slavkovsko, přičemž působnost úřadu práce plošně pokrývá celý okres. Region má velmi výhodnou geografickou a strategickou polohu, což umožňovalo v minulých letech vybudování několika významných průmyslových zón, a to nejen ve Vyškově (průmyslová zóna Tovární I., II., Nouzka, Nouzka II.), ale i ve Slavkově u Brna nebo Brankovicích. Velkou výhodou pro region je také využívání vojenského výcvikového prostoru a napojení na dálniční tah České republiky – dálnici D1 a rychlostní komunikaci R 47. Stěžejní postavení z

ekonomického hlediska představuje kovozpracující,

strojírenský a chemický průmysl, v menší míře pak dřevozpracující obory, zemědělství, obchod a služby. K silným stránkám okresu Vyškov můžeme uvést: • optimální rozložení skladby zaměstnavatelů do různých oborů, kdy ve struktuře zaměstnavatelů nepřevažuje výrazně jeden obor, • na zaměstnanosti v okrese Vyškov se podílejí především drobné a středně velké firmy, přičemž zde není gigantický zaměstnavatelský subjekt, který by ohrozil stabilitu trhu práce svým neočekávaným ukončením činnosti, • uspokojivá dopravní obslužnost ve většině částí okresu a napojení na integrovaný dopravní systém, • blízkost města Brna, což při nedostatku pracovních příležitostí v okrese Vyškov nabízí relativně dostatečný trh práce s možnostmi pracovního uplatnění.

39

Slabé stránky okresu Vyškov představují: • nízké výdělky, • nedostatek pracovních míst, a to jak v absolutním počtu, tak i dle struktury pro jednotlivé sociální skupiny (osoby zdravotně postižené, ženy po mateřské a rodičovské dovolené, nekvalifikované nebo nízkokvalifikované osoby), •

centralizace pracovních míst v terciálním sektoru (přesunutí činností u společností dodávajících energie, plyn, pojišťovací služby apod.). 38

4.2 Zaměstnanost a volná pracovní místa v okrese Vyškov Situace v oblasti zaměstnanosti v okrese Vyškov byla zejména v uplynulém období také ovlivněna celkovou hospodářskou a ekonomickou situací v České republice. Zatímco během roku 2008 byl trh práce v tomto regionu víceméně stabilní a Úřad práce ve Vyškově evidoval průměrně téměř 600 volných pracovních míst, vzhledem k vývoji událostí v hospodářství a ekonomice došlo v závěru toho roku k výraznému poklesu volných pracovních míst a situace na trhu práce se začala měnit. V prvním pololetí 2009 došlo k dalšímu výraznému poklesu z hlediska volných pracovních míst, přičemž v průměru bylo uchazečům o zaměstnání ve sledovaném období k dispozici měsíčně necelých 200 volných pracovních míst. Pokud porovnáme stejná období v uplynulých dvou letech, došlo k poklesu o více než 400 pracovních pozic. Tato skutečnost se velmi negativně projevila na regionálním trhu práce spolu s nárůstem uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ve Vyškově. Z výše uvedených údajů je patrné, že během jednoho kalendářního roku se dramaticky změnila situace na pracovním trhu, což má své důsledky v celkovém vývoji nezaměstnanosti v okrese Vyškov a samozřejmě ovlivňuje i situaci v zaměstnávání zahraničních pracovníků. V současné době je dále možné konstatovat, že obecně vzniká velmi málo nových volných pracovních míst a zaměstnavatelé většinou tato místa obsazují svými zájemci o zaměstnání nebo z ekonomických důvodů tato místa nechtějí dále obsazovat. Podle

statistických

údajů

existovalo

k

30.6.2009

v regionu

1 674

zaměstnavatelských subjektů a k 31.12.2009 to bylo 1 678 zaměstnavatelů, přičemž největším výrobním zaměstnavatelem v okrese Vyškov je European Data Project, s.r.o., výrobce elektronických zařízení a v nevýrobní sféře patří k největším zaměstnavatelským subjektům Nemocnice s poliklinikou ve Vyškově a Ministerstvo obrany ČR – vojenské 38

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009. Vyškov : Úřad práce, 2010, s. 5-6. 40

útvary ve Vyškově – Dědicích. V oblasti zemědělství je významným zaměstnavatelem ZOD Haná, družstvo Švábenice a Rostěnice, a.s. 39 Zaměstnavatelé poptávají v největší míře na regionálním trhu práce pracovní pozice kvalifikovaných dělníků do dřevovýroby a dělníky ve strojírenském průmyslu (brusiči, svářeči, zámečníci, kovodělníci). 40 Struktura poptávaných profesí u zahraničních pracovníků je uvedena v kapitole 4.4.

4.3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Vyškov V okrese Vyškov se z celkového pohledu České republiky v posledních letech pohybovala míra nezaměstnanosti výrazně pod republikovým průměrem. Průměrná hodnota v roce 2008 činila 4,42 %, přičemž v porovnání s

ostatními okresy

Jihomoravského kraje se okres Vyškov nacházel téměř stále pod úrovní míry nezaměstnanosti Jihomoravského kraje, jehož průměr byl za uvedené období 6,2 %. Ovšem jak již bylo řečeno výše, situace na trhu práce se vlivem ekonomické a hospodářské krize začala výrazně měnit na přelomu let 2008 a 2009. Nezaměstnanost neustále narůstala a k 30.6.2009 míra nezaměstnanosti v okrese Vyškov průměrně dosáhla 7,0 %. Situace ve vývoji nezaměstnanosti představovala další postupný nárůst obyvatel regionu bez práce, přičemž i výhled na nejbližší měsíce nepředpokládal výrazné zlepšení. Na konci roku 2009 činila míra nezaměstnanosti ve vyškovském regionu celkem 9,7 %, což představovalo 4 427 osob v produktivním věku bez zaměstnání a současně více než 32,6 uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. Situace se zatím nezlepšila ani v prvních měsících letošního roku, kdy došlo zejména k ukončení pracovních poměrů zaměstnanců na konci kalendářního roku 2009, sezónních prací a díky nekončící hospodářské krizi, projevující se v zaměstnavatelů s odbytem produktů a neexistencí nových zakázek.

39 40

Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009. Vyškov : Úřad práce, 2009, s. 6-7. Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009. Vyškov : Úřad práce, 2009, s. 9. 41

potížích

4.4 Cizinci v okrese Vyškov a jejich zaměstnávání (postavení na trhu práce) Zaměstnávání cizinců v okrese Vyškov představovalo v minulých letech obsáhlou agendu, protože situace na trhu práce umožňovala na dlouhodobě neobsazená volná pracovní místa přijmout cizince na základě vydaného povolení k zaměstnání od úřadu práce. K 31.12.2008 bylo Úřadem práce ve Vyškově registrováno celkem 502 cizinců, což oproti předcházejícímu období znamenalo pokles o 110 osob, z čehož je patrné, že před tímto obdobím, zejména v roce 2007, byl počet zahraničních zaměstnanců ve vyškovském regionu podstatně vyšší (viz tabulka č. 2). Největší podíl zahraniční zaměstnanosti mají ve správním obvodu tohoto úřadu práce občané Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, kterých bylo na konci uváděného období na základě tzv. informačních karet evidováno 395 osob. Díky těmto informačním kartám, kterými tuzemský zaměstnavatel písemně oznamuje podle zákona o zaměstnanosti úřadu práce vyslání zahraničního pracovníka k výkonu práce v České republice, bylo takto zaměstnáváno a registrováno nejvíce občanů Slovenské republiky (320 osob). Výrazný nárůst byl zaznamenán u občanů Bulharska, jejichž počet v průběhu roku 2008 prudce vzrostl a na konci roku se ustálil na počtu 45 osob. Občané EU/EHP a Švýcarska jsou nejčastěji zaměstnáváni na pozici pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve skladech (KZAM 9339), pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci (KZAM 9321), zedníci (KZAM 7121) a stavební dělníci (KZAM 7122) a pak také tesaři a truhláři (KZAM 7124) a odborní strojírenští pracovníci (KZAM 72228). Na základě povolení k zaměstnání bylo v tomto výše uvedeném období v okrese Vyškov legálně zaměstnáváno 95 cizích státních příslušníků. Povolení k zaměstnání bylo těmto cizincům vydáno Úřadem práce ve Vyškově na základě podmínek, stanovených v zákoně o zaměstnanosti, zejména s ohledem na situaci na trhu práce a požadavky zaměstnavatelů na ohlášená volná pracovní místa (směnnost, požadovaná kvalifikace, praxe, pracovní doba). Největší počet takto zaměstnávaných cizinců byli občané Ukrajiny (62 osob), a to převážně k výkonu profese obsluha jiných stacionárních zařízení a ostatní montážní dělníci jinde neuvedení (KZAM 8290) a brusiči (KZAM 7224).

42

Situace se výrazně změnila s ohledem na výše uvedené v průběhu roku 2009 i v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků v okrese Vyškov. V polovině roku 2009 bylo již registrováno ve správním obvodu vyškovského úřadu práce pouze 343 osob, což přestavovalo vzhledem k výše uvedeným počtům v roce 2008 pokles o 50 % těchto osob. Na základě informačních karet (občané EU/EHP a Švýcarska) bylo úřadu práce ohlášeno zaměstnavatelem 300 zahraničních pracovníků (téměř 90 % všech cizinců), přičemž nejvíce z nich bylo občanů Slovenské republiky (259 osob). S povolením k zaměstnání bylo k 30.6.2009 legálně zaměstnáváno v okrese Vyškov 33 cizích státních příslušníků, z toho největší zastoupení mají stále občané Ukrajiny (24 osob). Tato čísla představují pokles o 65 vydaných povolení k zaměstnání, na nichž se také projevuje trend poklesu zahraniční zaměstnanosti v regionu. Tabulka č. 2: Rozbor povolení k zaměstnání cizinců a informací o občanech EU/EHP a Švýcarska a cizinců dle § 98 ZoZ v okrese Vyškov Stav k Povolení k zaměstnání Informace – občané EU/EHP a Švýcarska Informace – cizinci na území ČR (§ 98 ZoZ) Celkem

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

156

34

59

95

15

400

539

541

395

282

1

6

12

12

10

557

579

612

502

307

Pramen: Úřad práce ve Vyškově, 2010.

Cizinci na trhu práce aktuálně představují v regionu okresu Vyškov velmi malou skupinu zaměstnanců, přičemž k 31.12.2009 bylo registrováno celkem 307 osob. Toto číslo jasně demonstruje jejich výrazný pokles oproti stejnému období předchozího roku, a to o 195 osob. Zahraniční zaměstnanost představuje již tradičně především zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska na základě tzv. informačních karet (282 osob), z toho 248 Slováků. Na poklesu sledovaných evidenčních informačních karet se projevil pokles zejména agenturních zaměstnanců ze Slovenska a Bulharska, působících u zaměstnavatelů v okrese Vyškov.

43

Tabulka č. 3: Přehled informačních karet občanů EU/EHP a Švýcarska dle států v okrese Vyškov Stav k Rakousko Bulharsko Německo Dánsko Francie Veká Británie Maďarsko Švýcarsko Itálie Litva Nizozemsko Rumunsko Polsko Slovensko Celkem

31.12.2005 2

31.12.2006 2

1

1 1 4 4

2 4 1

390 400

31.12.2007 3 2 2 1 4 5

31.12.2008 5 45 2 1 4 7

31.12.2009 3 11 1

1 1

2 1 1 1

2 1 1

3 1 1

8 516 539

6 513 541

7 320 395

1 5 248 282

3 5

Pramen: Úřad práce ve Vyškově, 2010.

Platné pracovní povolení v okrese Vyškov pro legální zaměstnávání mělo na konci roku 2009 pouze 15 cizích státních příslušníků a v regionu nebyl žádný zahraniční zaměstnanec s vydanou platnou zelenou kartou. Počet vydaných a platných povolení k zaměstnání meziročně klesl o 80 kusů a v současné době je podíl cizinců, kteří k výkonu práce potřebují povolení úřadu práce, cca 5 %. Největší zastoupení zahraničních zaměstnanců měli ve sledovaném období Ukrajinci, přičemž v závěru tohoto roku se jejich počet snížil na 6 osob, což je v porovnání s předcházejícími roky počet téměř zanedbatelný. 41

41

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009. Vyškov : Úřad práce, 2010, s. 24-25. 44

4.5 Zkušenosti se zaměstnáváním cizinců v okrese Vyškov Zaměstnávání cizinců ve správním obvodu Úřadu práce ve Vyškově se řídí příslušnou legislativní úpravou a stanovenými postupy. Při rozhodování o povolení k zaměstnání zahraničních pracovníků je každá taková žádost posuzována individuálně s tím, že kladné stanovisko k povolení zaměstnání cizincům z třetích zemí je vydáváno až po vyčerpání všech možností, jak uplatnit na dané volné pracovní místo tuzemského uchazeče o zaměstnání. Určitou komplikaci při udělení povolení k zaměstnání lze spatřit v institutu druhu zaměstnání pro tzv. členy družstev, kde se de facto nejedná o obsazování nahlášených volných pracovních míst. V takových případech je v souladu se zákonem o zaměstnanosti „pouze“ posouzen aktuální stav na trhu práce. Podobná situace je také v otázkách pracovních cest cizinců. Pokud zaměstnavatel vysílá cizince k výkonu práce mimo místo výkonu práce, uvedené v povolení k zaměstnání, nepodává o této skutečnosti příslušnému úřadu práce žádnou informaci. Ani při déletrvající pracovní cestě nepotřebuje cizinec nové povolení k zaměstnání. Cizinec by měl být na pracovní cestě vybaven cestovním příkazem a příslušné kontrolní orgány jsou oprávněné prověřit, zda byly cizinci za pracovní cestu vyúčtovány cestovní náhrady. Na pracovní cestu nelze vyslat cizince, který je společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva, a který na základě povolení k zaměstnání plní mimo pracovněprávní vztah úkoly, vyplývající z předmětu činnosti obchodní společnosti nebo družstva. Při změně místa výkonu práce musí cizinec v těchto případech mít nové povolení k zaměstnání. 42 Úřad práce ve Vyškově tak nemá přehled o konaných pracovních cestách cizinců, protože zaměstnavatel není povinen mu tuto skutečnost nijak oznamovat.

Zahraniční

zaměstnanci nemusí u příslušného úřadu práce žádat o povolení k zaměstnání a této proceduře se tak mohou vyhnout. Zaměstnávání zahraničních pracovníků ze zemí EU/EHP a Švýcarska i ve vyškovském správním obvodu probíhá standardní formou s informační povinností tuzemského zaměstnavatele informovat o této skutečnosti v příslušné lhůtě úřad práce podle zákona o zaměstnanosti. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. Zahraniční zaměstnanost. [cit. 21.3.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_cesty. 42

45

V souvislosti se sjednocováním evropského pracovního trhu působí také na Úřadu práce ve Vyškově kontaktní osoba pro EURES, která odpovídá za včasné, rychlé a konkrétní informace o podmínkách zaměstnávání v zemích EU, volných pracovních místech v zahraničí, určených pro zájemce o zaměstnání v zahraničí a související problematikou včetně kontaktů na EURES poradce v krajských městech. Díky propojenosti systémů je možné nahlížet do databáze volných pracovních míst v rámci EU/EHP a Švýcarska, zjistit konkrétní volnou pracovní pozici, její charakteristiku, požadavky zaměstnavatele, platové podmínky, kontakty i případné možnosti ubytování a další informace. Na úřadu práce tak tento kontaktní pracovník pro EURES pomáhá klientům zprostředkovat vše nezbytné pro možné uplatnění na evropském trhu práce. V současné době je však nabídka volných pracovních míst v zemích EU/EHP a Švýcarska velmi omezená, a to v souvislosti s globální ekonomickou a hospodářskou krizí, která postihla celosvětově i pracovní trh. Aktuálně je možné konstatovat, že postupně budou k dispozici sezónní pracovní pozice, ale v porovnání s předcházejícími roky ve velmi redukovaných počtech. Nedílnou součástí činnosti úřadu práce v oblasti zahraniční zaměstnanosti je i ve vyškovském regionu kontrola nelegálního zaměstnávání cizinců a přijetí případných opatření k jeho potírání. Z hlediska kontrolních mechanismů a v souladu se zákonem o zaměstnanosti provádělo v uplynulém dvouletém období kontrolní oddělení Úřadu práce ve Vyškově namátkové kontroly při zaměstnávání cizinců. Tyto kontroly lze rozdělit na: - kontroly zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska (informační karty), - kontroly zaměstnávání zahraničních pracovníků s pracovním povolením. V oblasti kontroly zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska úřad práce provádí kontrolu dodržování zákona o zaměstnanosti v oznamovací povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska (informační karty). Jedná se především o včasné oznámení skutečnosti, že zahraniční zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli či k němu byl vyslán, a to nejpozději v den nástupu nebo ukončil zaměstnání nebo vyslání k tuzemskému zaměstnavateli do 10 kalendářních dnů po ukončení zaměstnání nebo vyslání.

46

Zde úřad práce shledal porušení zákona o zaměstnanosti a následně uložil pokuty zaměstnavatelům za nesplnění oznamovací povinnosti. Tyto finanční sankce vybírá celní úřad a případně je oprávněn je také vymáhat. Kontroly zaměstnávání zahraničních pracovníků s pracovním povolením jsou zaměřovány zejména na existenci a platnost vydaného povolení k zaměstnání, dodržování místa výkonu práce, stanovené profese a období, po které má být zaměstnání vykonáváno. Kontrolní orgán takto spolupracuje s celním úřadem a inspektorátem cizinecké policie. Kontrolní zjištění ukazují, že v posledních dvou letech byly provedeny celkem čtyři kontroly zaměstnávání zahraničních pracovníků ze třetích zemí s povolením k zaměstnání ve vyškovském regionu, přičemž nebyly shledány žádné nedostatky a nebyly uloženy žádné pokuty. Strategie v postupu Úřadu práce ve Vyškově při zaměstnávání zahraničních pracovníků vychází z koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí a zejména v současných podmínkách jsou zcela důkladně a přísně posuzovány veškeré nové žádosti o povolení zaměstnání a také žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání. Při obsazování volných pracovních míst je třeba důsledně upřednostňovat uchazeče o zaměstnání z řad občanů České republiky, států EU/EHP a Švýcarska, splňující předpoklady pro výkon práce na ohlášeném volném pracovním místě, velmi přihlížet k situaci na trhu práce v regionu, zejména zohledňovat jeho proměnlivost a dynamiku, vyhodnocovat, zda zaměstnávání cizinců je nezbytně nutné, výkon práce cizince povolovat především v základním pracovněprávním vztahu, tj. v pracovním poměru u konkrétního zaměstnavatele. Dále je nutné sledovat, zda zaměstnavatelé účelově neodmítají evidované uchazeče o zaměstnání s úmyslem zaměstnávat cizince, ve vztahu k cizincům – členům družstev a společníkům obchodních společností povolovat práci cizincům jen výjimečně, a to pouze na dobu výkonu konkrétní smluvně doložené činnosti a v neposlední řadě u cizinců pobývajících v České republice delší dobu je naopak též potřeba vedle zaměstnávání zohlednit i jejich sociální a rodinné vazby a vztahy.

47

Závěr Vstupem České republiky do Evropské unie získala naše země nejen přístup na nové trhy, současně ale i dočasné, dlouhodobé a trvalé pracovní síly, což bylo zcela jistě velkým přínosem pro naši ekonomiku. Zpracovaná bakalářská práce na dané téma mi umožnila se podrobněji seznámit s touto problematikou, která zejména v posledních letech nabyla na důležitosti. Zaměstnávání cizinců ze zemí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska nepředstavovalo a nepředstavuje pro Českou republiku žádné větší problémy. Situace při povolování, případně nepovolování výkonu práce cizincům v okrese Vyškov byla v nedávné době stabilní a kontinuální bez znatelných výkyvů. Nebyly zaznamenány žádné zásadní metodické změny v hodnocení stavu a pozice na trhu práce ani následně při rozhodování o povolení zaměstnání zahraničních zaměstnanců. Jakkoli je zaměstnávání cizinců zejména politicky, ale i společensky a ekonomicky citlivé téma, nedocházelo ve správním obvodu Úřadu práce ve Vyškově k žádným negativním jevům ohledně dopadů na situaci na regionálním pracovním trhu. Nejsložitější situace na trhu práce z pohledu zahraniční zaměstnanosti byla pravděpodobně v 1. pololetí roku 2008, kdy byla ve vyškovském regionu poměrně nízká míra nezaměstnanosti a přitom na druhé straně narůstaly požadavky zaměstnavatelů na kvalifikované a následně i nekvalifikované zaměstnance, kterých bylo po určitou dobu na trhu práce nedostatek. Zaměstnavatelé okresu Vyškov využívali zahraniční pracovní sílu k obsazení nahlášených volných pracovních míst, kde nebylo možné uplatnit tuzemské uchazeče o zaměstnání. Zahraniční zaměstnanost cizinců, zejména ze třetích zemí, ukázala na nutnost zvýšení kontrolních mechanismů v oblasti celé migrační politiky s cílem nadále usměrňovat a kontrolovat příliv cizích státních příslušníků do České republiky. K hlavním důvodům těchto opatření patřily skutečnosti, že tito pracovníci projevili mnohdy ochotu vykonávat práci za podstatně nižší mzdu než čeští zaměstnanci, a mohli by tak vytvářet nežádoucí konkurenci domácímu obyvatelstvu. Podle mého názoru se tomu zatím ve větší míře neděje, a to zejména proto, že při vydávání povolení k zaměstnání je situace na trhu práce pečlivě analyzována a posuzována. Obecně pak platí, že povolení k zaměstnání jsou žadatelům vydávána na pracovní místa, na která není možné dlouhodobě umístit žádného uchazeče z evidence úřadu práce. Důvodů může být několik, ale většinou je to díky povaze

48

pracovního místa, specifickým požadavkům zaměstnavatele, například směnnost či mzdové podmínky, které v mnoha případech tuzemští kandidáti nejsou ochotni akceptovat. Na druhou stranu je důležité zmínit i určitou jinou formu zaměstnávání zahraničních zaměstnanců v České republice, a to formu účasti cizinců v družstvech. V takových případech jsou cizinci členy družstev a výkon jejich práce je pro zaměstnavatele výhodný zejména díky pružnosti celého systému. Cílem mé bakalářské práce bylo popsat problematiku zaměstnávání zahraničních pracovníků v České republice v souladu s platnou právní úpravou, možnostmi a problémy pracovního uplatnění cizinců. K tomuto tématu jsem shromáždila značné množství materiálů, které se zabývají problematikou zahraniční zaměstnanosti a jejich dopady na český trh práce, a to včetně situace v okrese Vyškov. Závěrem bych ráda poukázala na to, že oficiální vládní politika v oblasti zaměstnávání cizinců v České republice, která byla v minulých letech zaměřena zejména na stabilizaci kvalifikovaných pracovníků na tuzemském pracovním trhu, se dnes spíše orientuje na zpřísnění podmínek pro vydávání a prodlužování povolení k zaměstnání cizincům ze třetích zemí. Současný nepříznivý vývoj na trhu práce v ČR je potřeba zvrátit vytvořením dobrých podmínek, nových pracovních příležitostí nebo udržením stávajících pozic, aby se zpět do pracovního procesu zařadilo co největší množství nezaměstnaných tuzemských občanů a zlepšila se tak nejen jejich životní a sociální situace, ale i stav české ekonomiky. Zároveň je potřeba v této souvislosti uvést, že omezení zahraniční zaměstnanosti ze třetích zemí v České republice by mělo být realizováno citlivě a s ohledem na konkrétní případy a stavem zaměstnanosti v daném regionu. Zvláštní pozornost by měla být věnována cizincům dlouhodobě pobývajícím v ČR, včetně zohlednění jejich sociálních a rodinných vazeb a potřeb. Budoucí politika zaměstnanosti by se měla ve svém působení zaměřit na vhodné sladění cílů a záměrů v oblasti zaměstnávání tuzemských občanů se záměry a cíly v oblasti zahraniční zaměstnanosti. Při její tvorbě by zainteresované strany, včetně MPSV, měly vycházet ze zkušeností řady vyspělých zemí, které proces imigrace a integrace zahraničních osob pro domácí pracovní trhy spíše nezvládly a v současné době se potýkají se značnými, zejména sociálně ekonomickými důsledky při jejich řešení.

49

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1.

BOUŠKOVÁ, P. a kol.

Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ

do ciziny. 3. vydání. Olomouc : ANAG, 2009. 253 s. ISBN 978-80-7263-525-2. 2.

DRBOHLAV, D. Nelegální ekonomické aktivity migrantů. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2008. 311 s. ISBN 978-80-246-1552-3.

3.

HOLÁ, B. a kol. Cizinci v České republice. Praha : Český statistický úřad, 2008. 249 s. ISBN 978-80-250-1836-1.

4.

Informační publikace pro cizince Česká republika. 1. vydání. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006. 86 s. ISBN 80-86878-43-0.

5.

JOKLOVÁ, K.; RYŠAVÁ, J. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. 1. vydání. Praha : ASPI, 2009. 309 s. ISBN 978-80-7357-437-6.

6.

LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. Olomouc : ANAG, 2009. 311 s. ISBN 978-80-7263-533-7.

7.

RÁKOCZYOVÁ, M. a kol. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v ČR a jejich role v procesu sociální integrace. (Analýza poptávky po zahraniční pracovní síle). 1. vydání.

Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2007. 156 s.

ISBN 978-80-87007-92-1. 8.

STEINICHOVÁ, L. Zaměstnávání cizinců před vstupem ČR do EU. 1. vydání. Praha : Pragoeduca, 2003. 143 s. ISBN 80-7310-011-8.

9.

Zpráva o činnosti 2005-2007. Praha : Národní centrum Europass ČR, 2008. 28 s.

Elektronické zdroje 1.

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV Zahraniční zaměstnanost. [cit. 21.2.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_ziskavani.

2.

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV Zahraniční zaměstnanost. [cit. 22.2.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka.

3.

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV Zahraniční zaměstnanost. [cit. 21.3.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_cesty.

50

4.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Aktivity sítě EURES ČR. [cit. 14.3.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/eures/dokumenty.

5.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Nelegální zaměstnávání cizinců. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087.

6.

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Zelené karty pro klíčový personál. [cit. 14.3.2010]. Dostupné z www: http://www.mpo.cz/dokument55942.html.

Zákonné normy, interní materiály 1.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

2.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů.

3.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

4.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

5.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

6.

BOUŠKOVÁ, P. Prezentace zahraniční zaměstnanosti. Praha : MPSV, 2009. 30 s.

7.

Zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. Normativní instrukce č. 11/2008. Praha : MPSV, 2008. 15 s.

8.

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008. Vyškov : Úřad práce, 2009. 50 s.

9.

Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009. Vyškov : Úřad práce, 2009. 47 s.

10. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009. Vyškov : Úřad práce, 2010. 48 s.

51

Seznam použitých zkratek

APZ

aktivní politika zaměstnanosti

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

EURES

Evropské služby zaměstnanosti (European Employment Services)

KZAM

klasifikace zaměstnání

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

ÚP

úřad práce

ZoZ

zákon o zaměstnanosti

ZK

zelená karta

52

Seznam příloh Příloha č. 1 Informace o nástupu zaměstnání/vyslání k výkonu práce Příloha č. 2 Informace o ukončení zaměstnání/vyslání k výkonu práce Příloha č. 3 Žádost cizince o povolení k zaměstnání/prodloužení povolení k zaměstnání na území ČR Příloha č. 4 Vyjádření zaměstnavatele Příloha č. 5 Sdělení zaměstnavatele o nenastoupení/předčasném ukončení zaměstnání cizince

53

Příloha č. 1

INFORMACE

o nástupu zaměstnání 1/ – o vyslání k výkonu práce 1/ občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka, nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na území ČR (§ 87zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Příjmení : Jméno :

Státní občanství 2/:

Datum narození:

Pohlaví :

Rodné číslo4/:

Místo narození:

muž3/



žena3/



Adresa v zemi trvalého pobytu: Adresa pro doručování zásilek: Nejvyšší dosažené vzdělání (dle KKOV)5/: občan EU3/ , rodinný příslušník občana EU3/ , občan Švýcarska3/, rodinný příslušník občana Švýcarska3/ občan EHP3/, rodinný příslušník občana EHP3/ , cizinec podle § 98 písm.a) 3/ , § 98 písm.b) 3/ , § 98 písm.c) 3/ , § 98 písm.d) 3/ , 3/ 3/ § 98 písm.e) , § 98 písm.j) , §98 písm.l) 3/ , §98 písm.m) 3/ , § 98 písm.k) 3/  § 98 písm.n) 3/ , § 98 písm.o) 3/ , § 98 písm.p) 3/ ,

Zaměstnání1/ – výkon práce1/ v ČR od ……………………..… do 6) ……………………………….. v profesi KZAM-R 7/ ……………………………….….. číselný kód KZAM-R 7/ …………………….……………… zařazení dle CZ-NACE 8/…………………………………………………….…………………………….……………. vzdělání požadované pro výkon povolání (KKOV) 5/………………………………………………………..…………. a) pracovněprávní vztah k zaměstnavateli se sídlem v ČR9/ zaměstnavatel – název ………………………………………………………………………………………………. sídlo (adresa - okres,obec,ulice,číslo,PSČ) ……………………………………………………………..…………............... IČ …………………………………………….…..….... Rodné číslo 10/ ………………………………………….…. kontaktní osoba …………………………….. ….….… telefon ……………………………………………………... místo výkonu práce (adresa) … …………………………………………..…………………..……..….………… - na základě smlouvy3/  - na základě pronájmu pracovní síly3/  fyzická nebo právnická osoba, u níž je vykonávaná práce na území ČR(název a adresa sídla – okres,obec,ulice,číslo,PSČ)

b) vyslání k výkonu práce 9/

………………………………………………………………..……………………………………………...……...…. IČ ………………………………………………….…….…. Rodné číslo10/ ……………………..…….……….……. kontaktní osoba …………………………………….………. telefon …….……….……………………………….… místo výkonu práce (adresa) …………………………………………………………………………….….………… c) pracovněprávní vztah k zaměstnavateli se sídlem mimo území ČR9/ zaměstnavatel – název ………………………………………………………………………………………………... sídlo (adresa – stát, okres,obec,ulice,číslo,PSČ) ……………………………………………………………..………….......... odpovědný pracovník ………………………tel.. ……………………….fax/e-mail ………………………………….

Jedná se o první zaměstnání na území ČR

ano3/ 

Datum : …………………..………………… Podpis odpovědného pracovníka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ne3/  Razítko:

Příloha č. 1 Záznam úřadu práce v …………………………………………………………………………………………………………….…….. Úřadu práce doručeno dne …………………………………………………………………………………………………………………....

Vysvětlivky 1/ platné označte zaškrtnutím, 2/ jedná-li se o rodinného příslušníka, který není občanem EU/EHP nebo Švýcarska, je nutné předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana EU/EHP nebo Švýcarska, 3/ správný údaj označte x, 4/ vyplňuje se, pokud je rodné číslo přiděleno, 5/ KKOV = Klasifikace kmenových oborů vzdělání (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 6/ vyplňuje se pouze v případě, je-li známa délka výkonu zaměstnání – v opačném případě zaměstnavatel podává informaci o ukončení výkonu práce příslušnému úřadu práce na zvláštním tiskopisu do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání, 7/ KZAM-R =Klasifikace zaměstnání - uvede se název a číslo vykonávané profese (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz klasifikace“), 8/ CZ-NACE = Klasifikace ekonomických činností (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 9/ oddíl a) se vyplňuje v případě, že občan EU/EHP nebo Švýcarska, případně cizinec, který nepotřebuje povolení k zaměstnání, uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnavatelem se sídlem v ČR, oddíl a) a oddíl b) se vyplňuje v případě, že občan EU/EHP nebo Švýcarska, případně cizinec, který nepotřebuje povolení k zaměstnání, uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnavatelem se sídlem v ČR a ten ho vyslal na základě uzavřené smlouvy nebo zapůjčil (pokud má povolení ke zprostředkování) k výkonu práce k právnické nebo fyzické osobě se sídlem v ČR, oddíl b) a c) se vyplňuje v případě, že občan EU/EHP nebo Švýcarska, případně cizinec, který nepotřebuje povolení k zaměstnání, byl vyslán na základě uzavřené smlouvy nebo zapůjčen zaměstnavatelem se sídlem mimo ČR k výkonu práce k právnické nebo fyzické osobě na území ČR, 10/ vyplňuje pouze fyzická osoba, která nepodniká. Výňatky a citace paragrafů zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 87 nastoupí-li do zaměstnání občan EU, jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana ČR uvedený v § 3 odst.3 nebo cizinec uvedený v §98 písm. a) až e), j) a p), jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce, § 98 Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince, písm. a) s povoleným trvalým pobytem, písm. b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručená vzájemnost, písm. c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, písm. d) jehož výkon práce na území ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční práce a opravářské práce, písm. e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, písm. j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání, písm. k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, písm. l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c), písm. m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců, písm. n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního předpisu, písm. o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách, písm. p) který na území ČR pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, jenž má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území nebo dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a který během tohoto pobytu byl na území ČR zaměstnán na základě povolení k zaměstnání minimálně po dobu 12 měsíců.

Upozornění: Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno, pokud zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nestanoví jinak (§7 odst. 3). Každou změnu údajů uvedených v tomto tiskopise jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, povinni nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dozvěděli (§87 odst. 2).

Příloha č. 2

INFORMACE

o ukončení zaměstnání 1/ – o ukončení vyslání k výkonu práce 1/ o předčasném ukončení zaměstnání 1/ – o předčasném ukončení vyslání k výkonu práce 1/ občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na území ČR (§ 87zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Příjmení : Jméno :

Státní občanství:

Datum narození:

Pohlaví :

Rodné číslo3/:

Místo narození:

muž2/ 

žena2/ 

Adresa v zemi trvalého pobytu: Adresa pro doručování zásilek: občan EU2/ , rodinný příslušník občana EU2/ , občan Švýcarska2/, rodinný příslušník občana Švýcarska2/ občan EHP2/, rodinný příslušník občana EHP2/ , cizinec podle § 98 písm.a) 2/ , § 98 písm.b) 2/ , § 98 písm.c) 2/ , § 98 písm.d) 2/ , 2/ 2/ § 98 písm.e) , § 98 písm.j) , § 98 písm.k) 2/  §98 písm.l) 2/ , §98 písm.m) 2/ , § 98 písm.n) 2/ , § 98 písm.o) 2/ , § 98 písm.p) 2/ ,

a) ukončení zaměstnání1/ – předčasné ukončení zaměstnání1/ u zaměstnavatele se sídlem v ČR4/ zaměstnavatel – název …… ………………………………………………………………………..….…………….… sídlo (adresa - okres,obec,ulice,číslo,PSČ) …… …………………………………………………………………………….. IČ ……………………………………………………... Rodné číslo 5/ …………………………..……….…………. datum ukončení zaměstnání: …………………….…………….…………..….….… b) ukončení vyslání 1/- ukončení předčasného vyslání1/ k výkonu práce 4/ - na základě smlouvy2/  - na základě pronájmu pracovní síly2/  fyzická nebo právnická osoba, u níž je vykonávaná práce na území ČR (název a adresa sídla– okres,obec,ulice,číslo,PSČ) ………………………………………………………………..……………………………………………...………….…. IČ ………………………………………………….….. Rodné číslo5/ ……………………..…….………...…………….. datum ukončení zaměstnání: …………………………………………………………...…….…

Datum : …………………….………………

Razítko:

Podpis odpovědného pracovníka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Záznam úřadu práce v …………………………………………………………………………………………………………………….. Úřadu práce doručeno dne ……………………………………………………………………….……………………………………………..

Vysvětlivky 1/ platné označte zaškrtnutím, 2/ správný údaj označte x, 3/ vyplňuje se, pokud je rodné číslo přiděleno, 4/ vyplní se podle konkrétního účelu oddíl a) nebo oddíl b), 5/ vyplňuje pouze fyzická osoba, která nepodniká.

Příloha č. 2 Výňatky a citace paragrafů zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 87 nastoupí-li do zaměstnání občan EU, jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana ČR uvedený v § 3 odst.3 nebo cizinec uvedený v §98 písm. a) až e), j) a p), jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce, § 98 Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince písm. a) s povoleným trvalým pobytem, písm. b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručená vzájemnost, písm. c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, písm. d) jehož výkon práce na území ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční práce a opravářské práce, písm. e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, písm. j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání, písm. k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, písm. l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c), písm. m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců, písm. n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního předpisu, písm. o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách, písm. p) který na území ČR pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, jenž má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území nebo dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a který během tohoto pobytu byl na území ČR zaměstnán na základě povolení k zaměstnání minimálně po dobu 12 měsíců.

Příloha č. 3 Místo pro nalepení kolku2/:

ŽÁDOST CIZINCE

o povolení k zaměstnání1/ – o prodloužení povolení zaměstnání1/ na území České republiky

Registrační číslo úřadu práce:

Vyplňte čitelně v češtině nebo označte: Fotografie (ne starší 2 let)

Příjmení: Jméno: Datum narození:

Pohlaví:

Rodné číslo3/:

Místo narození:


muž



žena 

Nevyšší dosažené vzdělání (dle KKOV4/):

Adresa v zemi trvalého pobytu (stát, okres,obec,ulice,číslo,PSČ):

Číslo cestovního dokladu:

Název orgánu, který cestovní doklad vydal:

Adresa pro doručování zásilek:

Žádám o povolení k zaměstnání v ČR od …………..………..…..do …………...……………….……. v profesi KZAM-R5/ …………………………………….………………………………………………… číselný kód KZAM-R

………….……..……………….…………………………………………………

zařazení dle CZ-NACE 6// ……………………………….…………….…………………………………………… vzdělání požadované pro výkon povolání (KKOV)4/ ……………………………………………………….… u zaměstnavatele1/ - u právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu se zahraničním subjektem1/: Zaměstnavatel – název :

IČ: Rodné číslo7/:

Sídlo zaměstnavatele (adresa - stát, okres,obec,ulice,číslo,PSČ):

Název a kontaktní adresa právnické nebo fyzické osoby v ČR (okres,obec,ulice,číslo,PSČ)8/ :


Místo výkonu práce v ČR (adresa): IČ:

Název a kontaktní adresa uživatele (okres,obec,ulice,číslo,PSČ) 9/

Rodné číslo7/:

Jedná se o první zaměstnání na území ČR

ano



ne



Datum: ........................................... Podpis žadatele: ....................................................

Příloha č. 3

Přílohy : 1) vyjádření tuzemského zaměstnavatele, že cizince zaměstná, 2) fotokopie stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince, která po ověření údajů bude vrácena předkladateli, 3) kopie dokladu o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude cizinec na území ČR pracovat, 4) další doklady, pokud to vyplývá z charakteru zaměstnání, 5) kopie kontraktu10/, 6) kopie dokladu opravňující subjekt hospodářské činnosti k provádění činnosti, které jsou předmětem kontraktu10/, 7) pracovní smlouva uzavřená se zahraničním zaměstnavatelem10/. V případě, že se jedná o prodloužení zaměstnání, žadatel předkládá pouze přílohy uvedené pod bodem 1) a 2). Přílohy vystavené v cizích jazycích se předkládají v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředně ověřenými překlady do českého jazyka.

Záznamy a údaje Úřadu práce v ………………………………................….. Žádost přijata dne: Žádost vyřizuje (jméno, příjmení a podpis):

Jedná se o zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů podle11/ § 92 odst. 1, § 94 odst. 1, § 95 odst. 1, § 95 odst. 4 , § 96; § 97 písm. a), § 97 písm. b), § 97 písm. c), § 97 písm. d), § 97 písm. e), § 97 písm. f),

Datum vyřízení:

Vysvětlivky: 1/ platné označte zaškrtnutím, 2/ oba díly kolkové známky se nalepí na tuto žádost (při podání žádosti o povolení k zaměstnání činí poplatek 500,- Kč, při podání žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání činí poplatek 250,- Kč), 3/ vyplňuje se, pokud je rodné číslo přiděleno, 4/ KKOV = Klasifikace kmenových oborů vzdělání (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace - klasifikace kmenových oborů vzdělání - konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání“), 5/ KZAM-R =Klasifikace zaměstnání - uvede se název a číslo vykonávané profese (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 6/ CZ-NACE = Klasifikace ekonomických činností (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 7/ vyplňuje se v případě, že se jedná o fyzickou osobu, která nepodniká, 8/ vyplňuje se v případě realizace smlouvy, 9/ vyplňuje se v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, 10/ přikládá se pouze u žadatelů, kteří jsou vysíláni na základě kontraktu k výkonu práce na území ČR; kopie kontraktu a kopie dokladu subjektu hospodářské činnosti pouze v jednom výtisku budou součástí všech žádostí, vztahujících se k příslušnému kontraktu, 11/ úřad práce označí typ zaměstnání.

Upozornění: Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno, pokud zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nestanoví jinak (§7 odst. 3).

Příloha č. 4

VYJÁDŘENÍ ZAMĚSTNAVATELE

(§ 91 odst.2 písm. a) a § 94 odst. 2 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Zaměstnavatel Název :

IČ:

Sídlo: /adresa - okres,obec,ulice,číslo,PSČ/:

Rodné číslo1/:

Odpovědný pracovník:

Fax: E-mail:

Telefon:

potvrzuje, že na území České republiky zaměstná cizince Příjmení: Jméno :


Datum narození:

Pohlaví:

Rodné číslo3/: Adresa v zemi trvalého pobytu:

Místo narození:

muž2/ 

žena2/

V profesi KZAM-R4/

Číselný kód KZAM-R 4/

Zařazení dle CZ-NACE5/

Vzdělání požadované pro výkon povolání (KKOV)6/

Místo výkonu práce (adresa): Název a kontaktní adresa uživatele (okres,obec,ulice,číslo,PSČ) 7/


Předpokládaná doba zaměstnání od ……………….……do ………………..……….… Druh pracovněprávního vztahu:

pracovní poměr 2/  dohoda o pracovní činnosti 2/  dohoda o provedení práce 2/ 

Datum: ……………………………….Razítko zaměstnavatele: Podpis odpovědného pracovníka ……………………………………….…….

Vysvětlivky: 1/ vyplňuje pouze fyzická osoba, která nepodniká, 2/ správný údaj označte x, 3/ vyplňuje se, pokud je rodné číslo přiděleno, 4/ KZAM-R = Klasifikace zaměstnání – uvede se název a číslo vykonávané profese (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 5/ CZ-NACE = Klasifikace ekonomických činností (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 6/ KKOV = Klasifikace kmenových oborů vzdělání (přehled klasifikace uveden na internetových stránkách „www.czso.cz - klasifikace“), 7/ vyplňuje se v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele.

SDĚLENÍ

Příloha č. 5

ZAMĚSTNAVATELE

o nenastoupení1/ - o předčasném ukončení1/ zaměstnání cizince na území ČR (§ 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Cizinec Příjmení : Jméno :


Datum narození:

Pohlaví :

Rodné číslo3/:

Místo narození:

muž2/ 

žena2/ 

Adresa v zemi trvalého pobytu: Adresa pro doručování zásilek:

Povolení k zaměstnání bylo vydáno Úřadem práce v …………………….………………………… dne ……………………………………….č.j.: ………………………………………………………..

Zaměstnavatel

zaměstnavatel – název: sídlo (adresa - okres,obec,ulice,číslo,PSČ): IČ:

Rodné číslo 4/ :

datum nenastoupení1/ - předčasného ukončení1/ zaměstnání: důvod nenastoupení1/ - předčasného ukončení1/ zaměstnání:

Datum : …………………………

Razítko zaměstnavatele:

Podpis odpovědného pracovníka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Záznam úřadu práce v …………………………………………………………………………………………………………………….. Úřadu práce doručeno dne ……………………………………………………………………….…………………………………………….. Vysvětlivky 1/ platné označte zaškrtnutím, 2/ správný údaj označte x, 3/ vyplňuje se, pokud je rodné číslo přiděleno, 4/ vyplňuje pouze fyzická osoba, která nepodniká. Výňatky a citace paragrafů zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti §88 odst.1 Zaměstnavatel je povinen písemně informovat příslušný úřad práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání písm. a) nenastoupil do práce, písm. b) ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno. odst.2 Informační povinnost podle odstavce 1 musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy ukončil zaměstnání.

Upozornění: Informační povinnost o nenastoupení nebo o předčasném ukončení zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy zaměstnání předčasně ukončil (§88 odst. 2).

Zaměstnávání cizinců v ČR

Recommend Documents