Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Zaměstnanci v ozbrojených silách
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách ....................................................................................... 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ................................................................................ 9 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách ..................................................................................... 14
3.
Závěr ..................................................................................... 15
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 1. úrovni. Jde o skupinu Zaměstnanci v ozbrojených silách (ISCO 0). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 7 různých detailních povolání. Jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Poddůstojníci v ozbrojených silách (ISCO 02100)
30,3%
30,3%
Ostatní zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) (ISCO 03109)
25,5%
55,8%
Mužstvo v ozbrojených silách (ISCO 03102)
19,2%
75,0%
Vyšší důstojníci v ozbrojených silách (ISCO 01102)
8,9%
83,9%
Praporčíci v ozbrojených silách (ISCO 03101)
8,8%
92,7%
Nižší důstojníci v ozbrojených silách (ISCO 01103)
7,0%
99,7%
0,3%
100,0%
Čekatelé v ozbrojených silách (ISCO 03103) Zdroj: VŠPS
Národní soustava povolání definuje 14 povolání. Jako příklad lze uvést: Střelec pozemních sil, Řidič pozemních sil, Velitel družstva pozemních sil, Velitel čety pozemních sil, Inspektor justiční stráže, Komisař I kriminální policie, Inspektor pořádkové policie II.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Zaměstnanců v ozbrojených silách mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno téměř 18 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,4 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 0,4 % (nejmenší skupina povolání ze 40 skupin).
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Zaměstnanci v Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích ozbrojených silách prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a tradičních řemesel a stravovacích prodavači a veřejné správě a polygrafie služeb a obchodu příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,1 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti nízká.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci Zaměstnanci v oblasti výroby, v oblasti ozbrojených silách informačních zdravotnictví technologií a vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 1,3 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 0,4 %, tj. je o 0,2 p. b. nižší než v EU28. Mezi členskými státy EU jsou rozdíly výrazně vyšší podíl pracovníků dané skupiny povolání je v Řecku, naopak výrazně nižší v Lucembursku.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 2,0%
1,5%
1,0%
0,5%
LU
NL
UK
AT
FI
LV
IE
LT
SE
CZ
EE
DK
ES
SK
HU
DE
SI
PT
EU28
PL
BE
BG
FR
RO
HR
IT
MT
CY
EL
0,0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a z pohledu skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se pro pracovníky dané skupiny povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími specifickou skupinou. Naprostá většina pracovníků této skupiny povolání působí v rámci jednoho odvětví – a to jak v ČR, tak i v EU28. Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je z tohoto důvodu charakteristická velmi vysokou mírou odvětvové koncentrace a naopak prakticky nulovou mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu znázorňujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší mírou koncentrace můžeme vidět, že tato skupina povolání vykazuje v ČR a EU28 nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace vůbec. V ČR dosahuje úroveň odvětvové koncentrace dokonce 100 %, v rámci EU28 je míra odvětvové koncentrace mírně nižší.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Zaměstnanci v ozbrojených silách
Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Jak již bylo naznačeno na předchozí stránce, naprostá většina pracovníků skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je koncentrována v rámci jednoho odvětví. V ČR jsou všichni pracovníci této skupiny povolání zastoupeni v rámci odvětví Veřejná správa a obrana (100 %). Také v EU28 je z hlediska zastoupení pracovníků skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách dominantním odvětvím Veřejná správa a obrana – v rámci tohoto odvětví však nejsou, na rozdíl od ČR, koncentrováni zcela všichni pracovníci (98,1 %, o 1,9 p. b. méně než v ČR). V EU28 vykazují nepatrné hodnoty odvětvové koncentrace i některá další odvětví – to je dobře patrné z níže přiložené tabulky zobrazující rozložení skupiny napříč jednotlivými odvětvími.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
100,0%
98,1%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
0,0%
0,2%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
0,0%
0,1%
Vzdělávání
0,0%
0,3%
Zdravotní a sociální péče
0,0%
0,3%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
0,0%
1,0%
Veřejná správa a obrana
Ostatní odvětví ČR Celkem
0,0%
0,1%
100,0%
100,0%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Největší část osob ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je zaměstnána v Olomouckém kraji. V tomto kraji pracuje více než 26 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání
4
s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 20 p. b. více). Dalších téměř 15 % pracuje v Jihočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 6 %), více než 10 % ve Středočeském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 7 % v Jihomoravském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Olomouckém kraji je ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách zaměstnáno 26 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Olomoucký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 6 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Jestliže je skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách charakteristická velmi vysokou mírou odvětvové koncentrace, úroveň odvětvové exkluzivity je v případě této skupiny v ČR i v EU28 velmi nízká. Z níže přiloženého grafu poskytujícího srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší odvětvovou exkluzivitou můžeme vidět, že skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách vykazuje druhou nejnižší míru odvětvové exkluzivity. Ve srovnání se skupinami povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší
5
představitelé společnosti a Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu je úroveň odvětvové exkluzivity velmi podobná.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Zaměstnanci v Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích ozbrojených silách stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb úředníci a nejvyšší a stravovacích strojů a zařízení výchovy a představitelé služeb a obchodu vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Vzhledem k tomu, že jsou v rámci skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách všichni pracovníci koncentrováni do odvětví Veřejná správa a obrana, vykazuje toto odvětví v ČR také nejvyšší podíl pracovníků této skupiny - podíl pracovníků skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách činí v této oblasti 5,6 %. V rámci EU28 vykazuje odvětví Veřejná správa a obrana ve srovnání s ČR mírně vyšší podíl (8,3 %, o 2,8 p. b. více než v ČR). V ostatních sledovaných odvětvích jsou podíly pracovníků této skupiny prakticky nulové.
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Veřejná správa a obrana
5,6%
8,3%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
0,0%
0,1%
Podíl na zaměstnanosti celkem
0,3%
0,6%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
6
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Olomoucký Jihočeský Pardubický ČR celkem Ústecký Liberecký Středočeský Vysočina Plzeňský Jihomoravský Moravskoslezský Praha Zlínský Královéhradecký Karlovarský
1,7% 0,9% 0,5% 0,4% 0,4% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Zaměstnanců v ozbrojených silách v Olomouckém (1,7 %), Jihočeském (0,9 %), Pardubickém (0,5 %) a Ústeckém kraji (0,4 %). Nejnižší podíl řídících pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Karlovarském a Královehradeckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje až 24,4 % osob (nejvíce ze všech skupin povolání), tj. o 18,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
7
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, očekávat změny v počtu pracovních míst, ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách k žádným výrazným změnám do roku 2020 nedojde. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 18 tisíc osob. Do roku 2020 by se měl počet pracovních míst snížit ani ne o 1 tisíc (což činí přibližně 4 %). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině prakticky nulových hodnot To je koneckonců dobře vidět i z níže přiloženého grafu.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v Zaměstnanci v Obsluha Pomocní a oblasti financí, ozbrojených stacionárních nekvalifikovaní personální, silách strojů a zařízení pracovníci marketingu a veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Také nahrazovací poptávka je v případě skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách velmi nízká. Ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání vykazuje nahrazovací poptávka v této skupině vůbec nejnižší hodnoty. Do roku 2020 by mělo v rámci této skupiny povolání svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) přibližně 2 tisíce osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách potřeba nově obsadit téměř 2 tisíce pracovních míst.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a specialisté v prodejen, ozbrojených silách oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a a stravovacích tradičních řemesel vzdělávání příbuzní pracovníci služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Na základě srovnání s ostatními skupinami povolání můžeme konstatovat, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání je velmi nízká. Do této skupiny povolání přišlo 3,1 % nových pracovníků, přičemž z ní v tom samém období odešlo 4,8 % pracovníků. Zároveň je však z údajů zřejmé, že jde o skupinu povolání, ze které celkově odešlo výrazně více lidí, než do ní přišlo. Rozdíl mezi podílem nově příchozích pracovníků a pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, činí 1,8 procentního bodu. Vyšší rozdíl mezi příchozími a odchozími byl v neprospěch příchozích pouze u skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, dále u skupiny Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu a u skupiny Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Je tedy zřejmé, že ačkoliv je celková stabilita pracovníků v této skupině povolání poměrně vysoká, jde zároveň o skupinu povolání, která zaznamenává celkem výrazný odliv pracovníků.
9
1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 3,1 % pracovníků, přičemž struktura nově příchozích byla následující:
Mobilita do skupiny povolání
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce těch, kteří do této skupiny povolání vstoupili, přišli z jiné skupiny povolání (60,0 %). Následují ti, kteří do této skupiny vstoupili ze vzdělávání (20,0 %), tedy nejčastěji absolventi škol a ti, kteří do této skupiny povolání přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (20,0 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (20,0 %), o Pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy (20,0 %), Řídící pracovníky v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností (10,0 %) či o Řídící pracovníky v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (10,0 %). Jde o skupinu, do které nepřišel nikdo z řad nezaměstnaných. To je dáno tím, že činnosti v této skupině povolání vyžadují speciální přípravu a mají i zvláštní nároky (například na fyzickou kondici), což ve značné míře znemožňuje účast lidí, kteří se na danou profesi řádně nepřipravují
10
1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 3,1 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 4,8% pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, se přesunuli do zcela jiné skupiny povolání (43,8 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (do této kategorie spadá 31,3 % pracovníků). Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (18,8 %). Do vzdělávání odešlo pouze 6,3 % pracovníků. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Specialisty v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správy, mezi Odborné pracovníky v oblasti práva, kultury a sportu, Techniky v oblasti informačních a komunikačních technologií, Pracovníky v oblasti ostrahy a ochrany a Řemeslníky a kvalifikované pracovníky při dokončování staveb. Jak můžeme vidět z výše přiložených tabulek, žádní pracovníci této skupiny povolání nezměnili zaměstnání a přitom zůstali v této skupině povolání. Je to dáno tím, že jde o velmi specifickou skupinu povolání, jejíž charakter de facto neumožňuje, aby lidé opustili zaměstnání a zůstali „věrni“ povolání. Jde o velmi specializovanou skupinu povolání, na jejíž fluktuaci má zřejmě nejvýraznější podíl odchod vojáků do výslužby, přičemž ne vždy jde o odchod starších pracovníků do důchodu, ale jde i o odchody po odsloužení určitého počtu let či o odchody po vykonání služby (například na zahraničních misích). Údaje o mobilitě v této skupině povolání poukazují na určitou uzavřenost skupiny, což je dáno jejím specifickým charakterem. Současně je zřejmé, že jde o skupinu, ve které dochází ke snižování počtu pracovníků, kdy jich ze skupiny více odchází, než do ní přichází. Zároveň jde však o skupinu, která vykazuje velmi nízkou úroveň fluktuace, což je také dáno zvláštními nároky, které jsou s touto skupinou povolání spojené. Tato skupina povolání svým specifickým charakterem jen velmi omezeně ovlivňuje situaci na trhu práce a je jen velmi málo spojena s ekonomickými faktory ovlivňujícími stav nabídky a poptávky po pracovní síle na daném pracovním trhu.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 36,8 roku, což je o 5,7 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je 2. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v Zaměstnanci v všech oblasti ozbrojených oblasti ozbrojených zaměstnaných v informačních a silách informačních a silách ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 14 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině uplatňují čerství absolventi ve vyšší míře (nadprůměrně). Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je pouze 1,6 % a je o 5,8 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 92 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 35 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazným způsobem - Zaměstnanci v ozbrojených silách jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Vzdělanostní struktura Zaměstnanců v ozbrojených silách podle nejvyššího dosaženého vzdělání je následující:
Vzdělanostní struktura u skupiny Zaměstnanci v ozbrojených silách v ČR v roce 2014
Terciární
SŠ s MZ
Skupina povolání ČR celkem
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, všichni pracovníci této skupiny povolání mají vyšší než základní vzdělání. Jako nejčastější úroveň dosaženého vzdělání je ve vzdělanostní struktuře Zaměstnanců v ozbrojených silách uváděno střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (55,3 %). Následují pracovníci s dosaženým terciárním vzděláním (32,3 %) - nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (20,1 %), o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (12,2 %) a o ty, kdo absolvovali vyšší odbornou školu (1,9 %). Doktorskou úroveň vzdělání nevykazuje žádný z pracovníků této skupiny povolání. Třetí vzdělanostní skupinou jsou ti, kteří absolvovali střední vzdělání ukončené výučním listem (10,5 %). Jak je ze struktury vzdělání zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je vhodné, pokud dosáhl minimálně středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť tato úroveň spolu s terciární úrovní vzdělání je nejčastější pro tuto skupinu povolání. Z údajů je také patrné, že u této skupiny povolání nejsou nároky na vzdělání pouhou formalitou, neboť ani jeden pracovník nemá vzdělání nižší než střední s výučním listem. Pouze se základním vzděláním není zřejmě možné v této skupině povolání pracovat. Pokud jde o obor vzdělání, pak je rozptyl absolvovaného oboru vzdělání pracovníků v této skupině nižší. V oborové struktuře se vyskytlo 47 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se však nejvíce pracovníků soustředí do jednoho konkrétního oboru, který se liší pouze dosaženou úrovní vzdělání. Jde o vzdělání v oboru Vojsko a obrana, a to jak na střední úrovni vzdělání, tak na terciární úrovni vzdělání. Následují pracovníci s oborem vzdělání Elektrotechnika a energetika, a to na úrovni středního vzdělání. Také u ostatních nejčastěji zastoupených oborů vzdělání jde o maturitní úroveň (Strojírenství, kovovýroba a metalurgie či Management a správa, dále Obecné vzdělání či obory z oblasti zemědělství - Rostlinná a živočišná výroba a rybářství). Terciární úroveň vzdělání je mimo již uvedený obor Vojsko a obrana spojena až s osmým nejčetnějším oborem
13
vzdělání, který svým zastoupením překročil 3% hranici (obor Elektronika a automatizace). Ostatní obory vzdělání nepřekročili svým zastoupením 3 % podílu na oborové struktuře vzdělání pracovníků této skupiny povolání.
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách v ČR v roce 2014
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Uvedené zastoupení nejčastějšího oboru vzdělání pracovníků poukazuje již na zmiňovaný fakt specifického zaměření této skupiny povolání, kdy téměř třetina pracovníků absolvovala vzdělání v oboru Vojsko a obrana. Je tak patrné, že požadavky spojené s výkonem povolání v této skupině jsou do velmi vysoké míry spojené s absolvovaným oborem, který je pro tuto skupinu povolání vytvoření.
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách
Datové zdroje (PIAAC a US O*NET), které jsou pro analýzy z této kapitoly použity v profilech ostatních skupin povolání, bohužel neobsahují data o skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách. Na rozdíl od profilů ostatních skupin povolání je tak bohužel pro tuto skupinu povolání kapitola 2 prázdná.
14
3.
Závěr
Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 7 různých povolání. Největší z nich jsou Poddůstojníci v ozbrojených silách (ISCO 02100) a Ostatní zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) (ISCO 03109). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je nízký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je pod úrovní průměru EU28. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Zaměstnanců v ozbrojených silách nízká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 1,1 % (pouze u 3 skupin povolení ze 40 je ještě nižší). Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími specifickou skupinou. Naprostá většina pracovníků této skupiny povolání působí v rámci jednoho odvětví – a to jak v ČR, tak i v EU28. Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je z tohoto důvodu v ČR i v EU28 charakteristická velmi vysokou mírou odvětvové koncentrace. V ČR jsou všichni pracovníci této skupiny povolání koncentrováni v odvětví Veřejná správa a obrana. Vzhledem k tomu, že jsou pracovníci této skupiny zastoupeni v jednom odvětví, odvětvová exkluzivita je velmi nízká (druhá nejnižší). Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Veřejná správa a obrana. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách nedojde ve srovnání s ostatními skupinami k žádným výrazným změnám v počtu pracovních míst – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit ani ne o 1 tisíc. Také nahrazovací poptávka vykazuje velmi nízké hodnoty, ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami je nahrazovací poptávka v této skupině nejnižší – svá současná pracovní místa by mělo opustit přibližně 2 tisíce osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 2 tisíce pracovních míst. Mobilita pracovních sil ve skupině Zaměstnanci v ozbrojených silách je ve srovnání s ostatními skupinami povolání nízká. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci z jiných skupin povolání, přičemž odchozí pracovníci míří také nejčastěji do jiné skupiny povolání. Tato skupina povolání je provázána zejména se skupinou povolání Pracovníci v oblasti ostrahy a ochrany. Právě do této skupiny povolání pracovníci z této skupiny povolání jak odcházejí, tak také do ní přicházejí. Určitá vazba je také na oblast informačních technologií, která také figuruje jak na straně příchozích, tak i na straně odchozích pracovníků. Jde o velmi specializovanou skupinu povolání, což je dáno jejím specifickým charakterem. Tato skupina povolání je charakteristická tím, že z ní více pracovníků odchází, než do ní vstupuje. Zároveň jde však o skupinu, která vykazuje velmi nízkou úroveň fluktuace. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 36,8 roku, což je o 5,7 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži – ti tvoří téměř 92 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Jako nejčastější úroveň dosaženého vzdělání je ve vzdělanostní struktuře Zaměstnanců v ozbrojených silách uváděno střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (55,3 %). Následují pracovníci s dosaženým terciárním vzděláním (32,3 %) - nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (20,1 %), dále jsou zastoupeni pracovníci s bakalářským stupněm vzdělání (12,2 %) a ti, kdo absolvovali vyšší odbornou školu (1,9 %).
15
