I
Záměry MPSV v oblasti zdravotně-sociální péče 25. května 2015
Ing. Iva Merhautová, MBA náměstkyně pro sociálně pojistné systémy
Zdravotně – sociální péče MPSV v oblasti dlouhodobé zdravotně – sociální péče Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Dlouhodobou péčí může být různý druh a forma zdravotní a sociální péče, u které lze předpokládat potřebu dlouhodobosti. Diskuze o rozsahu užší či širší pojetí– ošetřovatelská péče v PZSS, lékařská péče, fyzioterapie, péče hospicová, paliativní a další. Na fyzioterapii navazuje sociální a pracovní rehabilitace - opět zdravotně sociální pomezí.
Osud koordinované rehabilitace V roce 1951 z rozhodnutí MZ byl obor fyziatrie přejmenován na obor rehabilitační. V roce 1991 založilo jiné MZ pracovní skupinu „R“ Rehabilitace. Vydalo Metodický návod k provádění léčebné rehabilitace a zajištění její návaznosti na pedagogickou, sociální a pracovní rehabilitaci, včetně návodu na vznik center léčebné rehabilitace. V roce 1997 vydalo MZ příručku Činnost center rehabilitace, která shrnula odborné názory na obor. V roce 1999 byla založena Sekce pro rozvoj ucelené rehabilitace Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS J.E.Purkyně.
Osud koordinované rehabilitace •
V roce 1999 ustavena mezirezortní pracovní skupina pro koncepci systému rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením. Tato rehabilitace se nazývala ucelenou rehabilitací.
•
V roce 2003 vyly usnesením vlády přijaty Teze ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením, které byly rozpracovány do věcného záměru zákona
•
V roce 2010 vláda přijala Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 až 2014. Obsahuje opatření v oblasti rehabilitace a její složky léčebné, sociální, pedagogické a pracovní.
•
V roce 2010 opět pracovní skupina – věcný záměr zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením.
Koordinovaná rehabilitace dnes Není k dispozici aktuální věcný záměr zákona ani zákon. Důvody nezdaru:
-
Mezirezortní charakter - 3 ministerstva
-
Nebyla vůdčí role MZ v oblasti léčebné rehabilitace
-
Centra koordinované rehabilitace by měla mít mezirezortní charakter, ale ve vazbě na zdravotnictví a na financování léčebné rehabilitace ze zdravotního pojištění.
-
Rozšíření cílové skupiny, MPSV dosud orientace na osoby se zdravotním postižením.
Teze k dlouhodobé zdravotně sociální péči Dlouhodobá péče zdravotně sociální (dále DPZS) je zaměřená na uspokojování objektivních potřeb klientů Rozsah objektivních potřeb se určí pomocí posouzení zdravotního stavu, schopností sebeobsluhy a obsluhy domácnosti (posouzení funkčních schopností). Jedno hodnocení spojené s přiznáváním příspěvku na péči. Potřebu zdravotně-sociální péče nelze od sebe oddělovat, oddělené financování. Zdravotní péče lékařská, ošetřovatelská, fyzioterapie hrazena v fondu zdravotního pojištění, péče sociální z příspěvku na péči a veřejných zdrojů.
Závěry posledních jednání •
Jednání pracovní skupiny dne 20. května 2015 za účasti zástupců resortů práce a sociálních a zdravotnictví
•
Dohoda na dalších krocích, jednoznačná stanoviska
•
Vybraná varianta krátkodobých změn, koncepčně promítnutí do legislativy obou resortů
•
Změnový zákon
Jak dál •
Koordinace resortů zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství
•
Analyzovat již zpracované podklady
•
Zpracovat aktuální teze, koncepci
•
Rozhodnutí o zpracování věcného záměru zákona a paragrafového znění zákona
Pohled do okolních zemí •
Samostatný zákon:
Německo, Francie, Velká Británie, Švédsko Dílčí úprava v různých zákonech: Belgie, Dánsko, Rakousko
•
Rozhodnutí jakou cestou: dlouhodobá zdravotně sociální péče i koordinovaná rehabilitace.
Děkuji za pozornost
Pracovní rehabilitace jako součást koordinovaného procesu
Karel Rychtář, SČMVD
[email protected]
Práce – cíl a smysl rehabilitace
• • • • • •
Cíl rehabilitace – návrat do normálu V ideálním případě do práce, k zaměstnání, nezávislost Ne každý jej dosáhne, ale každý chce věřit Rozhoduje faktor času a kvality Předchozí příspěvky se zabývaly fázemi rehabilitace Proces rehabilitace je spojitý – zákazníka (OZP) v zásadě nezajímá forma pomoci (rezort, zdroj financování a pomoci) ale obsah
Zaměstnání, trh práce • Mění se obraz trhu práce i práce samotné • Dnes nedostatek „trafik“, jednoduchých činností, domácké práce • Prostředí deformováno, část OZP hledá „přivýdělek“ k důchodu a dávkám – ne „opravdové“ zaměstnání a má k tomu velmi konkrétní důvody • Rostou nároky na práci – vzdělání, jazyky, počítače už vstoupily i do „jednoduchých“ činností • Roli hraje i tlak na flexibilitu, změny, osobní rozvoj a stres
Východiska se nemění, bariéry ano • Individuální přístup a včasnost identifikace „cesty“ k návratu, potřeba diagnostiky pro trh práce • Motivace na obou stranách • Umíme překonávat bariéry technické, komunikační • Často nezvládáme tak „obyčejné“ věci, jako je role rodiny (zázemí), solidarita a schopnost nezištně pomáhat (kolegové, přátelé) • Často je větší bariérou individualismus okolí, lhostejnost a neznalost principů diverzity - Tyto bariéry mohou generovat větší veřejné výdaje než se zdá
Zaměstnání OZP z pohledu zaměstnavatele • Integrace OZP ve firemní praxi – zvláštní „mix chutí“: sociální cítění + společenská odpovědnost + předsudky „pod kůží“ + racionální „manažerský“ přístup + negativní zkušenosti s „chytráky a spekulanty“ • V HR managementu je tendence k „uniformitě“ – OZP však potřebují individuální přístup • Pojem DIVERZITA a jeho obsah - zatím málo doceněné • Chceme vyšší podíl zaměstnaných OZP na volném trhu práce, ale služby zaměstnanosti se neumí domluvit se zaměstnavateli „jejich řečí“
Co nám chybí a kde brát Co je překážkou a příčinou deficitu: Nekoncepčnost postupu (už od roku 1998)? Resortismus – neschopnost se domluvit? Malá „politická atraktivita“ (složitého) tématu? Za 10 let vznikla řada návrhů, doporučení, instrumentů, často pilotně ověřených • Projekty, např. www.pracovnirehabilitace.cz; (R.A.P., PREGNET), www.diverzitaproozp.cz; www.spcsr.cz (OZP a volný trh práce) – řada dalších kvalitních existuje řada instrumentů, stačí s nimi začít pracovat • • • • •
Pracovní rehabilitace v praxi • PR a IPPR v zákoně o zaměstnanosti §69 od r. 2004 • Důvody, proč příliš nefunguje, už dnes byly opakovány několikrát • Nástroj je izolovaný, nenavazuje přirozeně na soc. rehabilitaci • V porovnání s ostatními nástroji je považován za složitý a neúčelný • Chybí několik zásadních předpokladů - Motivace a cíl (konkrétní zaměstnavatel a prac. místo) - Diagnostika
Doporučení z pohledu zaměstnavatele • PR musí být součástí celého procesu rehabilitace – ne izolovanou částí (až po evidenci uchazeče na ÚP) • Prostupný systém sociálních služeb a PR (oběma směry) – první návrhy již jsou na MPSV a ÚP ČR • Zaměstnavatelé musí věřit tomuto systému – musí na něm spolupracovat • Vstřícní zaměstnavatelé potřebují praktickou pomoc, podporu - nestačí osvěta a motivace zákonem • Diagnostika ve složitějších případech (EDC nebo BD) • Důchodový systém nesmí OZP demotivovat
Závěrem • Nejlepší propagace a osvěta je dobrý příklad • Využijme zdravého rozumu a evropských peněz (k prolomení nedůvěry stačí 5 úspěšných v každém kraji) • Využijme všeho, co už je vytvořeno – analýzy, projekty RAP, PREGNET, SP CSR nabízí hotové postupy a instrumenty – stačí jich začít využívat • Vytvořme odbornou servisní síť, která posílí ÚP ČR a bude schopna pomoci zaměstnavatelům • Věnujme se vstřícným a motivovaným, neztrácejme čas s ostatními – přijdou na to sami, až uvěří
Díky za pozornost Karel Rychtář
Koordinovaná rehabilitace v České republice Konference „Význam koordinované komplexní rehabilitace“ 25. května2015, Senát Parlamentu ČR
Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D., přednostka, Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze
21. století věk
se posouvá: 50 – 70 let = střední věk (middle age) 71 – 85 let = časné stáří (early maturity) 86 let a výše = pozdní stáří (late maturity)
1 015 548 tisíc osob s disabilitou jejich podíl 10,2% populace ČR. Graf: Podíl počtu zdravotně postižených osob v populaci 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0% 0-14
muži ženy celkem
15-29
30-44 45-59 60-74 věková skupina
75+
Počet obyvatel v ČR 10.538.275 k 31. 12. 2014. 60+
2 607 761
24,75%
65+ 90+ 100+
1 880 406 50 840 798
17,84% 0,48% 0,0075%
4
Rehabilitace
je obnova nezávislého a plnohodnotného tělesného a duševního života osob po úrazu, nemoci, nebo zmírnění trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka.
ICF WHO 2001
ve zdravotnictví včetně ergodiagnostiky sociální
rehabilitace pedagogickovýchovná
pracovní
Lékař v rehabilitaci lékařské vstupní vyšetření indikace dalších funkčních vyšetření rehabilitačního týmu závěrečná zpráva - Souhrn a posouzení výsledků jednotlivých odborníků týmu, vystavení pozitivní rekomandace
pro zdravotníky pro úřady práce
pro sociální služby pro vzdělávání (školy)
Interprofesní tým rehabilitaci: lékaři psychologové fyzioterapeuti posudkoví lékaři ergoterapeuti logopedi inženýři biomedicíny speciální pedagogové sociální pracovnice nutriční terapeuti rodina zdravotní sestry přátelé protetici
Nutnost zajistit využití moderních technologií v rehabilitaci: kompenzační rehabilitační prostředky v oblasti soběstačnosti pomůcky pro vzdělávání individuální pomůcky pro zaměstnání jiné moderní technické prostředky nutné např. v bytě, v dopravě, v zaměstnání
Financování pomůcek je vícezdrojové finanční zdroje máme ze zdravotních pojišťoven, v oblasti sociální rehabilitace ze zákona o sociálních službách, oblasti rehabilitace pedagogické z kapitoly vzdělání (regionální odbor školství), v oblasti pracovní rehabilitace z úřadů 10 práce.
Mezinárodní klasifikace WHO Mezinárodní klasifikace nemocí
Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
11
ICF biopsychosociální model Zdravotní stav, onemocnění, úraz, vrozená vada
Tělesné funkce a struktury
Aktivity
Porucha
Participace
Limitované aktivity
Omezená participace
Faktory osobnosti
Faktory prostředí
Disability (definice podle ICF, konsenzus panelové diskuze v Praze, MHADIE)
DISABILITA je snížení funkčních schopností na úrovni těla jedince, nebo společnosti, která vzniká, když se konfrontuje zdravotní stav s bariérami prostředí.
Definition of disability: what is in a name?, Leonardi M. et al. on behalf of MHADIE Consortium, The Lancet 7 October 2006, Vol 368; pagg 1219-1221 13
Kód xxx.0 Žádný problém (nepřítomen, zanedbatelný) 0-4 % xxx.1 Lehký problém (malý,nepatrný,nízký) 5-24 % xxx.2 Střední problém (mírný, snesitelný) 25-49% xxx.3 Těžký problém (vysoký, extrémní) 50-95% xxx.4 Úplný problém (totální) 96-100%
Používání Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) je ZÁVAZNÉ. Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR zavádí s účinností od 1. července 2010 klasifikaci MKF (podle §19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Uveřejněno ve Sbírce předpisů ČR jako Sdělení ČSÚ č.431/2009 Sb., částka 137/2009 Sb.
Zrušení povinnosti zapisovat do zdravotnické dokumentace stav pacienta podle MKF.
Zrušeno zákonem č. 66/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
Úhrada zdravotních pojišťoven podle stupně disability (ICF), hrazená lůžek podle stupně disability i úhrada ambulantních výkonů 1. stupeň – bez disability 2. stupeň – lehká disabilita 3. stupeň – středně těžká disabilita 4. stupeň – těžká disabilita 5. stupeň – velmi těžká disabilita
MKF je již aplikovaná do některých nových legislativních norem v ČR. Např. vyhláška 359/2009 Sb. O posuzování invalidity platná od 1.1.2010: 1. stupeň 35 – 49 %, 2. stupeň 50 – 69 %, 3. stupeň 70 – 100 %.
Zákon o sociálních službách VYHLÁŠKA 388/2011, kterou se stanoví bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 9 odst. 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 360/2011 Sb.
Způsob posuzování od 1/1/2012 zdravotní stav se posuzuje u těchto 10 základních životních potřeb. Mobilita Orientace Komunikace Stravování Oblékání a obouvání Tělesná hygiena Výkon fyziologické potřeby Péče o zdraví Osobní aktivity Péče o domácnost
Příloha č.1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
Jestliže jde o onemocnění psychické, mentální, fatické nebo kognitivní musí být přílohou funkčního hodnocení vyšetření klinickým psychologem, psychiatrem event. klinickým logopedem. U metabolických onemocněních se musí brát v úvahu nutrice. 22
Úmluva OSN o právech osob s disabilitou (zdravotním postižením). Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN 13. 12. 2006. V ČR vstoupila v platnost podle článku 45, odst. 2, dne 28. října 2009.
Článek 26 – Habilitace a rehabilitace Státy, smluvní strany Úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření umožňující osobám se zdravotním postižením získat a udržet si maximální možnou míru nezávislosti, maximální fyzické, duševní, sociální a pracovní schopnosti a plně se začlenit a participovat ve všech oblastech života společnosti.
Doporučení Rady Evropy [Rec (2006) 5] „Akční plán na podporu práv a plného zapojení osob s disabilitami (zdravotním postižením) do společnosti: zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením v Evropě 2006 – 2015“ bylo schváleno na 961. zasedání delegátů ministrů dne 5. dubna 2006.
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020, leden 2015, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, kapitola 4. 12. Rehabilitace.
Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky Ročník 2010, částka 2, vydáno: 1. března 2010
OBSAH: 1. Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocnění v České republice 2. Cenový předpis MZ 2/2010/DZP
Kód Skupina základních diagnóz dg I60 Subarachnoidální krvácení I61 Intracerebrální krvácení Jiné neúrazové intrakraniální I62 krvácení I63 Mozkový infarkt Cévní mozková příhoda, neurčená I64 jako krvácení nebo infarkt Uzávěr a zúžení přívod.mozk. tepen I65 nekončící mozkovým infarktem Uzávěr a zúžení mozkových tepen I66 nekončící mozkovým infarktem I67 Jiná cévní onemocnění mozku I69 Následky cévních nemocí mozku
Muži
Ženy
398 504 1 528 1 306 241
146
celkem 902 2 834 387
9 856 9 614 19 470 4 357 5 081
9 438
2 396 1 369
3 765
183
223
406
2 463 4 444 1 184 1 081
6 907 2 265
Celkem 46 374 ÚZIS 2012
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů Hlava V: Součinnost zdravotnických zařízení při posuzování zdravotního stavu fyzických osob. §9 1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce do 14 dnů provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby.
Smlouva o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu uzavřená mezi Českou republikou, její organizační složkou, Úřadem práce hl.m. Prahy a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, platná od 1. 3. 2005. Předmět smlouvy: vymezení práv a povinností výše uvedených smluvních stran o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu fyzických osob a následné vydání lékařského posudku.
Iniciativa Společenství EQUAL rehabilitace – aktivace – práce RAP 2005 - 2008
Veřejná zakázka v rámci projektu
„Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci“
2012-2014
Ergodiagnostické centra v ČR projekt RAP a PREGNET.
33
Na MPSV se připravuje zákon o koordinované rehabilitaci a zákon o sociálních službách, který vychází z filosofie MKF.
TERAPIE + REHABILITACE 1. FÁZE
2. FÁZE
3. FÁZE
4. FÁZE 5. FÁZE
REHABILITACE
TERAPIE
akutní
subakutní
chronická
Subacute stage zdravotní - dlouhodobá péče a komunitní služby
sociální
JUDr. Pavel Ptáčník vedoucí Oddělení sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany
občanská sdružení (spolky) zdravotně postižených,
obecně prospěšné společnosti,
ústavy,
nadace,
některá zdravotnická zařízení,
domovy pro osoby se zdravotním postižením.
Do systému sociální rehabilitace vstupují osoby s dlouhodobým či trvalým zdravotním postižením za účelem absolvování nácviku potřebných dovedností, směřujících k překonávání sociálních důsledků vzniklých v souvislosti s jejich zdravotním postižením a nalezení aktivní participace ve společnosti.
Za základní postupy při provádění sociální rehabilitace lze považovat: psychosociální terapii směřující k akceptaci existujícího zdravotního postižení,
reedukační činnosti zaměřené na využívání a rozvoj zachovaného potenciálu poškozených funkcí,
edukační činnosti zaměřené na rozvíjení nepostižených funkcí a schopností.
Mezi specializované rehabilitační programy patří zejména:
sebeobsluha a vedení domácnosti,
samostatný pohyb a prostorová orientace,
nácvik speciálních dovedností,
používání kompenzačních pomůcek,
sociální komunikace,
poradenství.
Právní úprava sociální rehabilitace je provedena v § 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění: „Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.
a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování: 1. nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů, 2. nácvik péče o domácnost, například péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nakupování, 3. nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti, 4. nácvik samostatného pohybu včetně orientace ve vnitřním i venkovním prostoru, 5. nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu.
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. nácvik schopnosti využívat dopravní prostředky, 2. nácvik chování v různých společenských situacích, 3. nácvik běžných a alternativních způsobů komunikace, kontaktu a práce s informacemi,
c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, 2. informační servis a zprostředkovávání služeb.
Poskytovatelé sociální rehabilitace jsou financováni zpravidla kraji, a to prostřednictvím účelově určených dotací na sociální služby, které jsou krajům pro tento účel poskytovány ze státního rozpočtu.
Financování je nenárokové.
a) Veškeré aktivity, které se v oblasti sociální rehabilitace provádějí, jsou financovány výlučně prostřednictvím nenárokových dotací, b) provozovatelé všech center a středisek se potýkají s neustálou existenční nejistotou. Za této situace, bez garantovaného finančního zajištění, nelze tyto činnosti, při udržení potřebné úrovně a kvality, do budoucna dlouhodobě provozovat.
Nejsou dostatečně vymezeny základní vztahy a vazby v systému sociální rehabilitace, a to zejména: a) nárok osoby na sociální rehabilitaci, b) okruh oprávněných osob, kterým má být sociální rehabilitace poskytnuta, c) výčet a součinnost všech relevantních institucí, které se mají na provádění sociální rehabilitace podílet, d) udělování akreditací subjektům pro provádění sociální rehabilitace.
Kontakt:
[email protected] 224 002 241
Význam koordinované komplexní rehabilitace
Senát 25. května 2015
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh Vytvoření a fungování systému ucelené rehabilitace by mělo vycházet ze Standardních pravidel vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, která byla schválena Valným shromážděním OSN v roce 1993. - Čl. 23 Standardních pravidel stanoví „Rehabilitace je proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a/nebo sociální úroveň funkcí, tedy poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života směrem k dosažení vyšší úrovně nezávislosti“. - Pozor, nepatří sem počáteční léčebná péče. -
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh
Standardní pravidla doporučují státům vytvořit mechanismy ucelené rehabilitace. - Jak jsme se s doporučením vypořádali: - Národní plán vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, schválený v roce 1998, ukládá zřizování rehabilitačních center, legislativní zakotvení a zajištění jejich financování. - V červnu 1999 jednání mezi MPSV a MZ - byla ustavena mezirezortní pracovní skupina - úkolem bylo navrhnout koncepci systému ucelené rehabilitace. Usnesení vlády z 30. října 2002 stanovilo na rok 2005 úkol dobudovat síť rehabilitačních center v krajích k vytvoření ucelené -
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh -
4. 7. 2004 – Projednala vláda Návrh věcného záměru
zákona o rehabilitaci, který počítá se vznikem krajských rehabilitačních orgánů, nepodpořila legislativní rada vlády a zcela jednoznačně se za něj nepostavilo ani MPSV ČR. - Nicméně vláda uložila, aby byl Věcný návrh do poloviny roku 2005 přepracován a znovu předložen vládě. - Již tehdy bylo zřejmé, že je potřeba zvláštní zákon. Citace z té doby – „Podle přednostky kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Olgy Švestkové bez přijetí rámcového zákona systém ucelené rehabilitace (upravený pouze resortními předpisy) nebude v praxi fungovat.“
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh
Termín roku 2005 sice nebyl dodržen, ale na přípravě zákona se přesto pracovalo. Usnesení vlády z července 2007 I. s c h v a l u j e věcný záměr zákona o rehabilitaci osob se zdravotním postižením a o změně a doplnění některých dalších zákonů II. u k l á d á místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí, ministru zdravotnictví a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy předložit do 31. března 2008 návrh zákona ve smyslu bodu I. tohoto usnesení s tím, že do tohoto návrhu budou zapracovány připomínky vlády a připomínky uvedené ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh Bohužel další volby a politické turbulence způsobily, že návrh z roku 2007 nebyl dopracován a začalo se znovu. Tak vláda opakovaně schválila další verzi věcného záměru tentokrát koordinované rehabilitace
Vláda s c h v a l u j e návrh věcného záměru zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením; u k l á d á ministrovi práce a sociálních věcí vypracovat návrh zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením a předložit jej vládě do 31. prosince 2011. provede: Ministr práce a sociálních věcí RNDr. Petr Nečas v. r. předseda Vlády ČR
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh A opět znova: - V roce 2011, po dalším zamítnutí věcného záměru ucelené rehabilitace Vládou ČR, byla vytvořena na MPSV ČR, pracovní skupina pod vedením tehdejšího náměstka D. Kafky. - Pracovní skupina byla skutečně reprezentační. Termín „ucelená rehabilitace“ se změnil na termín „koordinovaná rehabilitace“. - Místo zpracování věcného záměru zákona se začalo pracovat pouze na „Tezích věcného záměru“. -
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh Teze byly dopracovány a předloženy vedení ministerstva. - Výměna jednoho ministra za ministryni, potom zase chvíli jiný ministr a nyní další ministryně. - Priority jednoho ministra nejsou prioritami druhého a tak se na „uceleně koordinovanou rehabilitaci“ zapomnělo. - Začátkem letošního roku NRZP ČR opět vyzvala politickou reprezentaci k urychlenému řešení zákona o koordinované rehabilitaci. Jednali jsme s předsedou vlády a paní ministryní M. Marksovou. Po mnoha dohadování, kdo má být garantem přípravy zákona padlo rozhodnutí, že příprava zákona bude jako úkol nového Národního plánu podpory vyrovnávání rovných příležitostí 2015 – 2020 a garantem bude MPSV. -
Závěr Jsme
u konce.
Vláda dnes schvaluje Národní plán podpory vyrovnávání příležitostí pro OZP, který mj. stanoví: Cíl: Nastavit podmínky a pravidla pro koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením. 12.1 Vypracovat právní úpravu zajišťující koordinaci rehabilitace a nástroje jejího financování. Gestor: MPSV Spolugestor: MZ, MŠMT Termín: 31. 12. 2016 Osobně jsem skeptický, když jsem viděl tu nechuť MPSV ČR, být gestorem přípravy zákona.
Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost
Mgr. Václav Krása
[email protected]
I
Záměry MPSV v oblasti zdravotně-sociální péče 25. května 2015
Ing. Iva Merhautová, MBA náměstkyně pro sociálně pojistné systémy
Zdravotně – sociální péče MPSV v oblasti dlouhodobé zdravotně – sociální péče Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Dlouhodobou péčí může být různý druh a forma zdravotní a sociální péče, u které lze předpokládat potřebu dlouhodobosti. Diskuze o rozsahu užší či širší pojetí– ošetřovatelská péče v PZSS, lékařská péče, fyzioterapie, péče hospicová, paliativní a další. Na fyzioterapii navazuje sociální a pracovní rehabilitace - opět zdravotně sociální pomezí.
Osud koordinované rehabilitace V roce 1951 z rozhodnutí MZ byl obor fyziatrie přejmenován na obor rehabilitační. V roce 1991 založilo jiné MZ pracovní skupinu „R“ Rehabilitace. Vydalo Metodický návod k provádění léčebné rehabilitace a zajištění její návaznosti na pedagogickou, sociální a pracovní rehabilitaci, včetně návodu na vznik center léčebné rehabilitace. V roce 1997 vydalo MZ příručku Činnost center rehabilitace, která shrnula odborné názory na obor. V roce 1999 byla založena Sekce pro rozvoj ucelené rehabilitace Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS J.E.Purkyně.
Osud koordinované rehabilitace •
V roce 1999 ustavena mezirezortní pracovní skupina pro koncepci systému rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením. Tato rehabilitace se nazývala ucelenou rehabilitací.
•
V roce 2003 vyly usnesením vlády přijaty Teze ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením, které byly rozpracovány do věcného záměru zákona
•
V roce 2010 vláda přijala Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 až 2014. Obsahuje opatření v oblasti rehabilitace a její složky léčebné, sociální, pedagogické a pracovní.
•
V roce 2010 opět pracovní skupina – věcný záměr zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením.
Koordinovaná rehabilitace dnes Není k dispozici aktuální věcný záměr zákona ani zákon. Důvody nezdaru:
-
Mezirezortní charakter - 3 ministerstva
-
Nebyla vůdčí role MZ v oblasti léčebné rehabilitace
-
Centra koordinované rehabilitace by měla mít mezirezortní charakter, ale ve vazbě na zdravotnictví a na financování léčebné rehabilitace ze zdravotního pojištění.
-
Rozšíření cílové skupiny, MPSV dosud orientace na osoby se zdravotním postižením.
Teze k dlouhodobé zdravotně sociální péči Dlouhodobá péče zdravotně sociální (dále DPZS) je zaměřená na uspokojování objektivních potřeb klientů Rozsah objektivních potřeb se určí pomocí posouzení zdravotního stavu, schopností sebeobsluhy a obsluhy domácnosti (posouzení funkčních schopností). Jedno hodnocení spojené s přiznáváním příspěvku na péči. Potřebu zdravotně-sociální péče nelze od sebe oddělovat, oddělené financování. Zdravotní péče lékařská, ošetřovatelská, fyzioterapie hrazena v fondu zdravotního pojištění, péče sociální z příspěvku na péči a veřejných zdrojů.
Závěry posledních jednání •
Jednání pracovní skupiny dne 20. května 2015 za účasti zástupců resortů práce a sociálních a zdravotnictví
•
Dohoda na dalších krocích, jednoznačná stanoviska
•
Vybraná varianta krátkodobých změn, koncepčně promítnutí do legislativy obou resortů
•
Změnový zákon
Jak dál •
Koordinace resortů zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství
•
Analyzovat již zpracované podklady
•
Zpracovat aktuální teze, koncepci
•
Rozhodnutí o zpracování věcného záměru zákona a paragrafového znění zákona
Pohled do okolních zemí •
Samostatný zákon:
Německo, Francie, Velká Británie, Švédsko Dílčí úprava v různých zákonech: Belgie, Dánsko, Rakousko
•
Rozhodnutí jakou cestou: dlouhodobá zdravotně sociální péče i koordinovaná rehabilitace.
Děkuji za pozornost
Pracovní rehabilitace jako součást koordinovaného procesu
Karel Rychtář, SČMVD
[email protected]
Práce – cíl a smysl rehabilitace
• • • • • •
Cíl rehabilitace – návrat do normálu V ideálním případě do práce, k zaměstnání, nezávislost Ne každý jej dosáhne, ale každý chce věřit Rozhoduje faktor času a kvality Předchozí příspěvky se zabývaly fázemi rehabilitace Proces rehabilitace je spojitý – zákazníka (OZP) v zásadě nezajímá forma pomoci (rezort, zdroj financování a pomoci) ale obsah
Zaměstnání, trh práce • Mění se obraz trhu práce i práce samotné • Dnes nedostatek „trafik“, jednoduchých činností, domácké práce • Prostředí deformováno, část OZP hledá „přivýdělek“ k důchodu a dávkám – ne „opravdové“ zaměstnání a má k tomu velmi konkrétní důvody • Rostou nároky na práci – vzdělání, jazyky, počítače už vstoupily i do „jednoduchých“ činností • Roli hraje i tlak na flexibilitu, změny, osobní rozvoj a stres
Východiska se nemění, bariéry ano • Individuální přístup a včasnost identifikace „cesty“ k návratu, potřeba diagnostiky pro trh práce • Motivace na obou stranách • Umíme překonávat bariéry technické, komunikační • Často nezvládáme tak „obyčejné“ věci, jako je role rodiny (zázemí), solidarita a schopnost nezištně pomáhat (kolegové, přátelé) • Často je větší bariérou individualismus okolí, lhostejnost a neznalost principů diverzity - Tyto bariéry mohou generovat větší veřejné výdaje než se zdá
Zaměstnání OZP z pohledu zaměstnavatele • Integrace OZP ve firemní praxi – zvláštní „mix chutí“: sociální cítění + společenská odpovědnost + předsudky „pod kůží“ + racionální „manažerský“ přístup + negativní zkušenosti s „chytráky a spekulanty“ • V HR managementu je tendence k „uniformitě“ – OZP však potřebují individuální přístup • Pojem DIVERZITA a jeho obsah - zatím málo doceněné • Chceme vyšší podíl zaměstnaných OZP na volném trhu práce, ale služby zaměstnanosti se neumí domluvit se zaměstnavateli „jejich řečí“
Co nám chybí a kde brát Co je překážkou a příčinou deficitu: Nekoncepčnost postupu (už od roku 1998)? Resortismus – neschopnost se domluvit? Malá „politická atraktivita“ (složitého) tématu? Za 10 let vznikla řada návrhů, doporučení, instrumentů, často pilotně ověřených • Projekty, např. www.pracovnirehabilitace.cz; (R.A.P., PREGNET), www.diverzitaproozp.cz; www.spcsr.cz (OZP a volný trh práce) – řada dalších kvalitních existuje řada instrumentů, stačí s nimi začít pracovat • • • • •
Pracovní rehabilitace v praxi • PR a IPPR v zákoně o zaměstnanosti §69 od r. 2004 • Důvody, proč příliš nefunguje, už dnes byly opakovány několikrát • Nástroj je izolovaný, nenavazuje přirozeně na soc. rehabilitaci • V porovnání s ostatními nástroji je považován za složitý a neúčelný • Chybí několik zásadních předpokladů - Motivace a cíl (konkrétní zaměstnavatel a prac. místo) - Diagnostika
Doporučení z pohledu zaměstnavatele • PR musí být součástí celého procesu rehabilitace – ne izolovanou částí (až po evidenci uchazeče na ÚP) • Prostupný systém sociálních služeb a PR (oběma směry) – první návrhy již jsou na MPSV a ÚP ČR • Zaměstnavatelé musí věřit tomuto systému – musí na něm spolupracovat • Vstřícní zaměstnavatelé potřebují praktickou pomoc, podporu - nestačí osvěta a motivace zákonem • Diagnostika ve složitějších případech (EDC nebo BD) • Důchodový systém nesmí OZP demotivovat
Závěrem • Nejlepší propagace a osvěta je dobrý příklad • Využijme zdravého rozumu a evropských peněz (k prolomení nedůvěry stačí 5 úspěšných v každém kraji) • Využijme všeho, co už je vytvořeno – analýzy, projekty RAP, PREGNET, SP CSR nabízí hotové postupy a instrumenty – stačí jich začít využívat • Vytvořme odbornou servisní síť, která posílí ÚP ČR a bude schopna pomoci zaměstnavatelům • Věnujme se vstřícným a motivovaným, neztrácejme čas s ostatními – přijdou na to sami, až uvěří
Díky za pozornost Karel Rychtář
Koordinovaná rehabilitace v České republice Konference „Význam koordinované komplexní rehabilitace“ 25. května2015, Senát Parlamentu ČR
Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D., přednostka, Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze
21. století věk
se posouvá: 50 – 70 let = střední věk (middle age) 71 – 85 let = časné stáří (early maturity) 86 let a výše = pozdní stáří (late maturity)
1 015 548 tisíc osob s disabilitou jejich podíl 10,2% populace ČR. Graf: Podíl počtu zdravotně postižených osob v populaci 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0% 0-14
muži ženy celkem
15-29
30-44 45-59 60-74 věková skupina
75+
Počet obyvatel v ČR 10.538.275 k 31. 12. 2014. 60+
2 607 761
24,75%
65+ 90+ 100+
1 880 406 50 840 798
17,84% 0,48% 0,0075%
4
Rehabilitace
je obnova nezávislého a plnohodnotného tělesného a duševního života osob po úrazu, nemoci, nebo zmírnění trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka.
ICF WHO 2001
ve zdravotnictví včetně ergodiagnostiky sociální
rehabilitace pedagogickovýchovná
pracovní
Lékař v rehabilitaci lékařské vstupní vyšetření indikace dalších funkčních vyšetření rehabilitačního týmu závěrečná zpráva - Souhrn a posouzení výsledků jednotlivých odborníků týmu, vystavení pozitivní rekomandace
pro zdravotníky pro úřady práce
pro sociální služby pro vzdělávání (školy)
Interprofesní tým rehabilitaci: lékaři psychologové fyzioterapeuti posudkoví lékaři ergoterapeuti logopedi inženýři biomedicíny speciální pedagogové sociální pracovnice nutriční terapeuti rodina zdravotní sestry přátelé protetici
Nutnost zajistit využití moderních technologií v rehabilitaci: kompenzační rehabilitační prostředky v oblasti soběstačnosti pomůcky pro vzdělávání individuální pomůcky pro zaměstnání jiné moderní technické prostředky nutné např. v bytě, v dopravě, v zaměstnání
Financování pomůcek je vícezdrojové finanční zdroje máme ze zdravotních pojišťoven, v oblasti sociální rehabilitace ze zákona o sociálních službách, oblasti rehabilitace pedagogické z kapitoly vzdělání (regionální odbor školství), v oblasti pracovní rehabilitace z úřadů 10 práce.
Mezinárodní klasifikace WHO Mezinárodní klasifikace nemocí
Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
11
ICF biopsychosociální model Zdravotní stav, onemocnění, úraz, vrozená vada
Tělesné funkce a struktury
Aktivity
Porucha
Participace
Limitované aktivity
Omezená participace
Faktory osobnosti
Faktory prostředí
Disability (definice podle ICF, konsenzus panelové diskuze v Praze, MHADIE)
DISABILITA je snížení funkčních schopností na úrovni těla jedince, nebo společnosti, která vzniká, když se konfrontuje zdravotní stav s bariérami prostředí.
Definition of disability: what is in a name?, Leonardi M. et al. on behalf of MHADIE Consortium, The Lancet 7 October 2006, Vol 368; pagg 1219-1221 13
Kód xxx.0 Žádný problém (nepřítomen, zanedbatelný) 0-4 % xxx.1 Lehký problém (malý,nepatrný,nízký) 5-24 % xxx.2 Střední problém (mírný, snesitelný) 25-49% xxx.3 Těžký problém (vysoký, extrémní) 50-95% xxx.4 Úplný problém (totální) 96-100%
Používání Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) je ZÁVAZNÉ. Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR zavádí s účinností od 1. července 2010 klasifikaci MKF (podle §19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Uveřejněno ve Sbírce předpisů ČR jako Sdělení ČSÚ č.431/2009 Sb., částka 137/2009 Sb.
Zrušení povinnosti zapisovat do zdravotnické dokumentace stav pacienta podle MKF.
Zrušeno zákonem č. 66/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
Úhrada zdravotních pojišťoven podle stupně disability (ICF), hrazená lůžek podle stupně disability i úhrada ambulantních výkonů 1. stupeň – bez disability 2. stupeň – lehká disabilita 3. stupeň – středně těžká disabilita 4. stupeň – těžká disabilita 5. stupeň – velmi těžká disabilita
MKF je již aplikovaná do některých nových legislativních norem v ČR. Např. vyhláška 359/2009 Sb. O posuzování invalidity platná od 1.1.2010: 1. stupeň 35 – 49 %, 2. stupeň 50 – 69 %, 3. stupeň 70 – 100 %.
Zákon o sociálních službách VYHLÁŠKA 388/2011, kterou se stanoví bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 9 odst. 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 360/2011 Sb.
Způsob posuzování od 1/1/2012 zdravotní stav se posuzuje u těchto 10 základních životních potřeb. Mobilita Orientace Komunikace Stravování Oblékání a obouvání Tělesná hygiena Výkon fyziologické potřeby Péče o zdraví Osobní aktivity Péče o domácnost
Příloha č.1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
Jestliže jde o onemocnění psychické, mentální, fatické nebo kognitivní musí být přílohou funkčního hodnocení vyšetření klinickým psychologem, psychiatrem event. klinickým logopedem. U metabolických onemocněních se musí brát v úvahu nutrice. 22
Úmluva OSN o právech osob s disabilitou (zdravotním postižením). Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN 13. 12. 2006. V ČR vstoupila v platnost podle článku 45, odst. 2, dne 28. října 2009.
Článek 26 – Habilitace a rehabilitace Státy, smluvní strany Úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření umožňující osobám se zdravotním postižením získat a udržet si maximální možnou míru nezávislosti, maximální fyzické, duševní, sociální a pracovní schopnosti a plně se začlenit a participovat ve všech oblastech života společnosti.
Doporučení Rady Evropy [Rec (2006) 5] „Akční plán na podporu práv a plného zapojení osob s disabilitami (zdravotním postižením) do společnosti: zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením v Evropě 2006 – 2015“ bylo schváleno na 961. zasedání delegátů ministrů dne 5. dubna 2006.
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020, leden 2015, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, kapitola 4. 12. Rehabilitace.
Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky Ročník 2010, částka 2, vydáno: 1. března 2010
OBSAH: 1. Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocnění v České republice 2. Cenový předpis MZ 2/2010/DZP
Kód Skupina základních diagnóz dg I60 Subarachnoidální krvácení I61 Intracerebrální krvácení Jiné neúrazové intrakraniální I62 krvácení I63 Mozkový infarkt Cévní mozková příhoda, neurčená I64 jako krvácení nebo infarkt Uzávěr a zúžení přívod.mozk. tepen I65 nekončící mozkovým infarktem Uzávěr a zúžení mozkových tepen I66 nekončící mozkovým infarktem I67 Jiná cévní onemocnění mozku I69 Následky cévních nemocí mozku
Muži
Ženy
398 504 1 528 1 306 241
146
celkem 902 2 834 387
9 856 9 614 19 470 4 357 5 081
9 438
2 396 1 369
3 765
183
223
406
2 463 4 444 1 184 1 081
6 907 2 265
Celkem 46 374 ÚZIS 2012
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů Hlava V: Součinnost zdravotnických zařízení při posuzování zdravotního stavu fyzických osob. §9 1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce do 14 dnů provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby.
Smlouva o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu uzavřená mezi Českou republikou, její organizační složkou, Úřadem práce hl.m. Prahy a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, platná od 1. 3. 2005. Předmět smlouvy: vymezení práv a povinností výše uvedených smluvních stran o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu fyzických osob a následné vydání lékařského posudku.
Iniciativa Společenství EQUAL rehabilitace – aktivace – práce RAP 2005 - 2008
Veřejná zakázka v rámci projektu
„Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci“
2012-2014
Ergodiagnostické centra v ČR projekt RAP a PREGNET.
33
Na MPSV se připravuje zákon o koordinované rehabilitaci a zákon o sociálních službách, který vychází z filosofie MKF.
TERAPIE + REHABILITACE 1. FÁZE
2. FÁZE
3. FÁZE
4. FÁZE 5. FÁZE
REHABILITACE
TERAPIE
akutní
subakutní
chronická
Subacute stage zdravotní - dlouhodobá péče a komunitní služby
sociální
JUDr. Pavel Ptáčník vedoucí Oddělení sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany
občanská sdružení (spolky) zdravotně postižených,
obecně prospěšné společnosti,
ústavy,
nadace,
některá zdravotnická zařízení,
domovy pro osoby se zdravotním postižením.
Do systému sociální rehabilitace vstupují osoby s dlouhodobým či trvalým zdravotním postižením za účelem absolvování nácviku potřebných dovedností, směřujících k překonávání sociálních důsledků vzniklých v souvislosti s jejich zdravotním postižením a nalezení aktivní participace ve společnosti.
Za základní postupy při provádění sociální rehabilitace lze považovat: psychosociální terapii směřující k akceptaci existujícího zdravotního postižení,
reedukační činnosti zaměřené na využívání a rozvoj zachovaného potenciálu poškozených funkcí,
edukační činnosti zaměřené na rozvíjení nepostižených funkcí a schopností.
Mezi specializované rehabilitační programy patří zejména:
sebeobsluha a vedení domácnosti,
samostatný pohyb a prostorová orientace,
nácvik speciálních dovedností,
používání kompenzačních pomůcek,
sociální komunikace,
poradenství.
Právní úprava sociální rehabilitace je provedena v § 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění: „Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.
a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování: 1. nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů, 2. nácvik péče o domácnost, například péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nakupování, 3. nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti, 4. nácvik samostatného pohybu včetně orientace ve vnitřním i venkovním prostoru, 5. nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu.
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. nácvik schopnosti využívat dopravní prostředky, 2. nácvik chování v různých společenských situacích, 3. nácvik běžných a alternativních způsobů komunikace, kontaktu a práce s informacemi,
c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, 2. informační servis a zprostředkovávání služeb.
Poskytovatelé sociální rehabilitace jsou financováni zpravidla kraji, a to prostřednictvím účelově určených dotací na sociální služby, které jsou krajům pro tento účel poskytovány ze státního rozpočtu.
Financování je nenárokové.
a) Veškeré aktivity, které se v oblasti sociální rehabilitace provádějí, jsou financovány výlučně prostřednictvím nenárokových dotací, b) provozovatelé všech center a středisek se potýkají s neustálou existenční nejistotou. Za této situace, bez garantovaného finančního zajištění, nelze tyto činnosti, při udržení potřebné úrovně a kvality, do budoucna dlouhodobě provozovat.
Nejsou dostatečně vymezeny základní vztahy a vazby v systému sociální rehabilitace, a to zejména: a) nárok osoby na sociální rehabilitaci, b) okruh oprávněných osob, kterým má být sociální rehabilitace poskytnuta, c) výčet a součinnost všech relevantních institucí, které se mají na provádění sociální rehabilitace podílet, d) udělování akreditací subjektům pro provádění sociální rehabilitace.
Kontakt:
[email protected] 224 002 241
Význam koordinované komplexní rehabilitace
Senát 25. května 2015
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh Vytvoření a fungování systému ucelené rehabilitace by mělo vycházet ze Standardních pravidel vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, která byla schválena Valným shromážděním OSN v roce 1993. - Čl. 23 Standardních pravidel stanoví „Rehabilitace je proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a/nebo sociální úroveň funkcí, tedy poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života směrem k dosažení vyšší úrovně nezávislosti“. - Pozor, nepatří sem počáteční léčebná péče. -
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh
Standardní pravidla doporučují státům vytvořit mechanismy ucelené rehabilitace. - Jak jsme se s doporučením vypořádali: - Národní plán vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, schválený v roce 1998, ukládá zřizování rehabilitačních center, legislativní zakotvení a zajištění jejich financování. - V červnu 1999 jednání mezi MPSV a MZ - byla ustavena mezirezortní pracovní skupina - úkolem bylo navrhnout koncepci systému ucelené rehabilitace. Usnesení vlády z 30. října 2002 stanovilo na rok 2005 úkol dobudovat síť rehabilitačních center v krajích k vytvoření ucelené -
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh -
4. 7. 2004 – Projednala vláda Návrh věcného záměru
zákona o rehabilitaci, který počítá se vznikem krajských rehabilitačních orgánů, nepodpořila legislativní rada vlády a zcela jednoznačně se za něj nepostavilo ani MPSV ČR. - Nicméně vláda uložila, aby byl Věcný návrh do poloviny roku 2005 přepracován a znovu předložen vládě. - Již tehdy bylo zřejmé, že je potřeba zvláštní zákon. Citace z té doby – „Podle přednostky kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Olgy Švestkové bez přijetí rámcového zákona systém ucelené rehabilitace (upravený pouze resortními předpisy) nebude v praxi fungovat.“
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh
Termín roku 2005 sice nebyl dodržen, ale na přípravě zákona se přesto pracovalo. Usnesení vlády z července 2007 I. s c h v a l u j e věcný záměr zákona o rehabilitaci osob se zdravotním postižením a o změně a doplnění některých dalších zákonů II. u k l á d á místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí, ministru zdravotnictví a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy předložit do 31. března 2008 návrh zákona ve smyslu bodu I. tohoto usnesení s tím, že do tohoto návrhu budou zapracovány připomínky vlády a připomínky uvedené ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh Bohužel další volby a politické turbulence způsobily, že návrh z roku 2007 nebyl dopracován a začalo se znovu. Tak vláda opakovaně schválila další verzi věcného záměru tentokrát koordinované rehabilitace
Vláda s c h v a l u j e návrh věcného záměru zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením; u k l á d á ministrovi práce a sociálních věcí vypracovat návrh zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením a předložit jej vládě do 31. prosince 2011. provede: Ministr práce a sociálních věcí RNDr. Petr Nečas v. r. předseda Vlády ČR
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh A opět znova: - V roce 2011, po dalším zamítnutí věcného záměru ucelené rehabilitace Vládou ČR, byla vytvořena na MPSV ČR, pracovní skupina pod vedením tehdejšího náměstka D. Kafky. - Pracovní skupina byla skutečně reprezentační. Termín „ucelená rehabilitace“ se změnil na termín „koordinovaná rehabilitace“. - Místo zpracování věcného záměru zákona se začalo pracovat pouze na „Tezích věcného záměru“. -
Ucelená rehabilitace – nekonečný příběh Teze byly dopracovány a předloženy vedení ministerstva. - Výměna jednoho ministra za ministryni, potom zase chvíli jiný ministr a nyní další ministryně. - Priority jednoho ministra nejsou prioritami druhého a tak se na „uceleně koordinovanou rehabilitaci“ zapomnělo. - Začátkem letošního roku NRZP ČR opět vyzvala politickou reprezentaci k urychlenému řešení zákona o koordinované rehabilitaci. Jednali jsme s předsedou vlády a paní ministryní M. Marksovou. Po mnoha dohadování, kdo má být garantem přípravy zákona padlo rozhodnutí, že příprava zákona bude jako úkol nového Národního plánu podpory vyrovnávání rovných příležitostí 2015 – 2020 a garantem bude MPSV. -
Závěr Jsme
u konce.
Vláda dnes schvaluje Národní plán podpory vyrovnávání příležitostí pro OZP, který mj. stanoví: Cíl: Nastavit podmínky a pravidla pro koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením. 12.1 Vypracovat právní úpravu zajišťující koordinaci rehabilitace a nástroje jejího financování. Gestor: MPSV Spolugestor: MZ, MŠMT Termín: 31. 12. 2016 Osobně jsem skeptický, když jsem viděl tu nechuť MPSV ČR, být gestorem přípravy zákona.
Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost
Mgr. Václav Krása
[email protected]
NeuroRehabilitace
NeuroRehabilitace Prof. MUDr. M. Lippertová-Grünerová PhD
1
Nejčastější příčiny mozkového poškození
NeuroRehabilitace trauma
infekce
hypoxie
neoplazma vaskul. toxin
metabolizmus
2
NeuroRehabilitace Terapeutické okno
3
NeuroRehabilitace Fázový model příkladem pro kvalitní organizaci rehabilitačního procesu
praktikován již po řadu let v Německé spolkové republice dopomohl optimalizovat strukturu rehabilitačních zařízení umožnil transparenci rehabilitačního procesu nejen pro lékaře a pacienty ale také pro zdravotní pojištovny definice fází jsou pevně stanovené, jak i doba a intenzita terapie, podle které se řídí také výška denních nákladů
4
Fázový model
NeuroRehabilitace Hlavní přínos možnost včasného započetí rehabilitace (mnohdy již během akutní fáze onemocnění) možnost zajištění kontinuity a kvality rehabilitačního procesu ve smyslu rehabilitačního řetězce
5
Fázový model
NeuroRehabilitace Phase A
Phase B
Phase C
Phase D/E
Akutbehandlung
Frührehabilitation
Frühmobilisierung, Allgemeine postprimäre Rehabilitation, Rehabilitation Anschlussheilbehandlung
Phase F Berufsförderung Umschulung
Vorbereitung der beruflichen Wiedereingliederung
Förderung der Alltagskompetenz
Frührehabilitation motorischer und kognitiver Funktionen
volle Wiederherstellung
Verweilzustand/ Nachsorge
Leichte Residualsyndrome
Schwere Residualsyndrome Schwerste Residualsyndrome
Wiederherstellung der Vitalfunktionen
6
Fázový model
NeuroRehabilitace
Fázový model Rehabilitace rozlišuje A
Fáze akutního onemocnění
B
Fáze včasné rehabilitace, během které musí být ještě v případě nutnosti zajištěna intenzivní péče.
C
Fáze rehabilitace ve které pacient je schopen již v terapii spolupracovat
D
Fáze rehabilitace po ukončení ranné mobilizace
E
Fáze rehabilitace po ukončení intenzivní léčebné rehabilitace, a rehabilitace pracovní
F
Fáze rehabilitace ve které jsou nutné dlouhodobé podporující, u stav pacienta zachovávající výkony
7
NeuroRehabilitace B. Fáze včasné rehabilitace, během které musí být zajištěna intenzivní péče.
Do fáze B jsou přijímáni pacienti s těžkými poruchami vědomí následkem těžkého poškození centrálního nervového systému.
Důvodem poškození může být: • • • • • • •
trauma mozku porušení mozkového prokrvení mozkové krvácení Hypoxie (stavy po kardiopulmonální reanimaci) záněty centrálního nervového systému tumory otrávení
8
NeuroRehabilitace B. Fáze včasné rehabilitace Příjmací kriteria 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Primární akutní terapie je ukončena Aktuelně nejsou nutné žádné operativní intervence Žádná sepsis Žádná floridní osteomyelitida Intrakranielní tlak je stabilní Kardiopulmonální funkce jsou alespon v lehu stabilizovány Chybějicí schopnost aktivní spolupráce Pacient je plně odkázán na ošetřovatelskou péči Ve většině případů nutnost výživy pacienta s pomocí sondy Ve většině případů chybějící kontinence.
9
NeuroRehabilitace B. Fáze včasné rehabilitace Terapeutické cíle • Zlepšení vědomí a navázání komunikace a kooperace • Začínající mobilizace • Zmenšení stupně poškození centrálního a periférního nervového systému. • Zamezení sekundárním komplikacím • Posouzení rehabilitačního potenciálu
• Plánování dalšího zabezpečení 10
NeuroRehabilitace B. Fáze včasné rehabilitace Rehabilitační úkoly
• Funkční a průběžná diagnostika • Aktivující ošetřovatelská péče a cílená funkční terapie k zamezení sekundárních komplikací
• Podpora motoriky a senzoriky • Kontrolovaně stimulující terapie MEOS • Facio-Orální-Terapie FOTT • Základní trénink aktivit denního života ADL
11
NeuroRehabilitace B. Fáze včasné rehabilitace Doba terapie Ve většině případů až po dobu 6ti měsíců, při zvláštní indikaci a prognoze i déle. Pokud při nenarušeném průběhu terapie není znatelné žádné funkční zlepšení, musí být fáze B ukončena. Po propuštění z fáze B je podle průběhu onemocnění bud indikováno pokračování rehabilitace ve fázi C nebo ve fázi F. Někdy je také opětné přijetí pacienta ve smyslu terapie v intervalu plánováno, do fáze B nebo C. 12
NeuroRehabilitace B. Fáze včasné rehabilitace Intenzita terapie
• 4-6 hodin denně cílené rehabiltační ošetřující péče • několikrát denně lékařská visita • funkční terapie 3-4 hodiny denně, často i několika terapeuty dohromady
13
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie - Fyzikální terapie
- Facio - Orální -Terapie FOT - Ergoterapie - Logopedie - Neuropsychologie - Multimodální stimulace 14
NeuroRehabilitace Fyzioterapie Jak v akutní neurologii tak v neurologické rehabilitaci se jedná o terapii symptomatickou To znamená, že cílem terapie není příčina onemocnění ale její dopad na funkční systém pacienta Prvními terapeutickými kroky jsou:
správné polohování různé formy profylaxy (pneumonie, kontraktur, dekubitu…) Po stabilizaci stavu pacienta je možné rozvinout celý terapeutický koncept začínaje mobilizací a dalšími funkčními a neurofyzilogickými metodami. 15
NeuroRehabilitace Fyzioerapie - Nejdůležitější terapeutická odvětví • Bobathův–konzept • PNF – Proprioceptivní - Neuromuskulární - Stimulace • Vojtova terapie • Rood-Metoda • Brunnstrom-Metoda • Funkční pohybová škola podle Klein Vogelbach • Manuelní terapie • Sensomotorická integrace
16
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie - Fyzikální terapie
- Facio - Orální -Terapie FOT - Ergoterapie - Logopedie - Neuropsychologie - Multimodální stimulace 17
NeuroRehabilitace Fyzikální terapie Cílem fyzikální terapie je mechanickými, termickými a elektrickými impulsy dosáhnout zlepšeni narušených tělesných funkcí.
K nejčastěji používaným formám fyzikální medicíny v oblasti neurologické rehabilitace patří: • Masáže • Elektroterapie • Tepelná terapie • Léčebné koupele
18
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie - Fyzikální terapie - Facio - Orální -Terapie FOT
- Ergoterapie - Logopedie - Neuropsychologie - Multimodální stimulace 19
NeuroRehabilitace Facio - Orální -Terapie FOT V neurologické rehabilitaci byla po řadu let facioorální oblast zanedbávána, ústa byla chápána v první řadě jako orgán přijímání potravy. Dnes je facio-orální-terapie FOT nedílnou součástí každého rehabilitačního konceptu a patří k prvním terapeutickým aktivitám které jsou v rámci včasné rehabilitace prováděny.
FOT cílí v první řadě na: • • • •
Mobilizaci krční páteře: Aktivaci mimických svalů Terapii ústní dutiny Redukci patologických reflexů
20
NeuroRehabilitace Facio-Orální Stimulace - Senzitivita v ústech Formy poruch senzitivity v ústech
Hypersenzitivita
Hyposensitivita
21
Facio-Orální Stimulace - Senzibilita v ústech
NeuroRehabilitace Příznaky Hypersensibilty Pacient se brání dotyku (zejména v obličeji), reaguje neklidem Vegetativní instabilita (pocení, spazmy……) Výskyt patologických reflexů (sací reflex, kousací reflex) Pacient reaguje uzavřením úst a otáčí hlavu pryč (na příjem potravy, péči o chrup, atd.) Pevné potraviny jsou odmítány 22
Facio-Orální Stimulace - Senzibilita v ústech
NeuroRehabilitace Příznaky Hyposensibilty (obvykle doprovázena hypotenzí) •
hypotonie dolní čelisti a tváří
•
prolapsing jazyka
•
ústa jsou permanentně otevřena
•
reakce jen na silné stimuly (led…)
•
Žvýkání je oslabené, se objevuje se jen při silné stimulaci
23
Facio-Orální Stimulace - Senzibilita v ústech
NeuroRehabilitace Možné postupy stimulace Normosenzibilita prostřednictvím pravidelné stimulace Důležité je aby stimulace byla prováděna tak, aby ruce pacienta byly integrovány do terapie a přivedeny do kontaktu s ústy a obličejem Krouživé pohyby s elektrickým zubním kartáčkem (vibrace) Tlak na dásně Tlak proti jazyku například se lžící (poskytnout možnost polykání)
CAVE! Nedostatečné porozumění situace! 24
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie - Fyzikální terapie - Facio - Orální -Terapie FOT - Ergoterapie - Logopedie - Neuropsychologie - Multimodální stimulace 25
NeuroRehabilitace Ergoterapie Ergoterapie je terapie motoricko - intelektuelních funkcí a sociálních schopností z cílem dosažení samostatnosti v osobním,sociálním a pracovním životě. Hlavní ergoterapeutické úkoly: • Senzomotorická funkční terapie • Tréning kognitivních funkcí • Tréning oběstačnosti – Activities of daily living ADL • Tréning v domácím okolí
26
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie
- Fyzikální terapie - Facio - Orální -Terapie FOT - Ergoterapie - Logopedie - Neuropsychologie - Multimodální stimulace 27
NeuroRehabilitace Logopedie Porucha řeči má již od ranné fáze onemocněni pro pacienty vysokou prioritu. Ztráta možnosti komunikace znamená pro pacienta ztrátu kontaktů a životní kvality jak i narůstající sociální izolaci.
Cílem terapie je z tohoto důvodu v první řadě umožnit pacientovi co nejrychleji možnost komunikace. Hlavními oblastmi působení jsou:
1 2 3
Facio-Orální-Terapie FOT Terapie poruch komunikace, jako aphasie, dysarthrie a dysphonie Terapie poruch polykání
28
Facio-Orální Stimulace - Senzibilita v ústech
NeuroRehabilitace Polykání je rozděleno do čtyř fází •
Praeorální fáze
•
Orální fáze
•
Faryngeální fáze
•
Ezofageální fáze
•
CAVE ! Fyziologická regulace polohy hlavy! 29
Facio-Orální Stimulace - Senzibilita v ústech
NeuroRehabilitace Stimulace polykání
• Hlava je lehce nakloněna dopředu
• Pokud pacient nemá schopnost motorické kontroly pozice hlavy musí byt podpořena terapeutem “Kieferkontrollgriff” • Ukazováčkem a prostředníčkem vytváříme lehký tlak na podbradek a lehce stimulujeme pohybem ventrálně a dorzálně…. 30
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie - Fyzikální terapie - Facio - Orální -Terapie FOT - Ergoterapie - Logopedie
- Neuropsychologie - Multimodální stimulace 31
NeuroRehabilitace Neuropsychologie Datování vzniku cílené neuropsychologické terapie se nacházíme až přibližné před dvěmi desetiletími. Počínaje diagnostikou a terapií aphasie a apraxie dochází k postupnému rozvoji oboru klinické neuropsychologie který cílí na diagnostiku a terapii, další řady syndromů, příkladně: poruch vnímání pozornosti paměti inteligence plánovacích a exekutivních funkcí poruch afektivity, emocionality a chování
32
NeuroRehabilitace Terapeutické formy neurorehabilitace - Fyzioterapie - Fyzikální terapie - Facio - Orální -Terapie FOT - Ergoterapie - Logopedie
- Neuropsychologie - Multimodální stimulace 33
NeuroRehabilitace Multimodální stimulace
Hlavní zaměření této ranné terapie spočívá v konsekventním provádění senzomotorické stimulace, která osahuje multisenzorické stimuly. I když tento terapeutický koncept, v literatuře často také nazýván komastimulace, je ještě často kontroverzně diskutován, mnohé studie prokázaly značné zlepšení vědomí v souvislosti s touto terapií.
34
NeuroRehabilitace Formy terapeutické stimulace 1
Farmakologická
2
elektrická (deep brain stimulation)
3
magnetická stimulace
4
sensorická simulace: unimodalni nebo multimodalni
5
bazální stimulace
6
navázaní dialogu
35
NeuroRehabilitace Oblasti terapeutické stimulace 1
orofaciální
2
gustatorická
3
olfaktorická
4
vizuální
5
auditivní
6
taktilní
7
proprioceptivní
8
kinestetická 36
9
vestibulární
NeuroRehabilitace Prospective study 50 survivors (age 33. 8, range 16-64 years, m : f = 4 :1) of severe brain injury (GCS
Start of rehabilitation program at mean after 11,7 (2-30) days Duration of rehabilitation program at mean 18,4 (4-78) days
AEH:
22%
ASH: traumatic SAB: cortical contusion: scull-base-fracture: brainstem-contusion:
42% 28% 80% 34% 18%
37
NeuroRehabilitace Results
Lippert-Grüner, M., Terhaag, D. Ergebnisse der frührehabilitativen Behandlung nach schwerem Schädel-HirnTrauma auf der neurochirurgischen Intensivstation. Physikalische Medizin - Rehabilitationsmedizin Kurortmedizin 2001;11:233-236
38
NeuroRehabilitace Literatura Lippert-Grüner, M., Wedekind, C., Ernestus, R., Klug, N. Early rehabilitative Concepts in the Therapy of the Comatose Brain Injured Patients. Acta Neurochirurgica 2001,(Suppl)79:21-23 Lippert-Grüner, M. Zur Rolle und Methodik der multimodalen Frühstimulation. Neurologie & Rehabilitation 2002;8(5):230-234 Lippert-Grüner, M., Wedekind, C., Klug, N. Outcome of prolonged coma following severe brain injury. Brain Injury 2003;17(1):49-54 Lippert-Grüner, M. Early Rehabilitation of comatose patients after traumatic brain injury. Polish Journal of neurology and neurosurgery 2010;15: 21-23. Lippert-Gruener, M. Neurorehabilitation in the critical care (pilot study). European Journal of Neurology 2009;16/S3(196):1351-5101 Lippert-Grüner, M. Fazovy model neurorehabilitace Cesk Slov Neurol N 2012 ; 75 , 108 (6), 1-5
39
Děkuji za pozornost!
40
