ZÁMEK ŠTĚDRÁ RESTAURÁTORSKÝ PRŮZKUM OMÍTEK INTERIÉRU MÍSTNOSTÍ Č. 201 AŽ 208 A SCHODIŠŤ Č. 2 A 5 VE 2 NP ZÁPADNÍHO KŘÍDLA

ZÁMEK ŠTĚDRÁ RESTAURÁTORSKÝ PRŮZKUM OMÍTEK INTERIÉRU MÍSTNOSTÍ Č. 201 AŽ 208 A SCHODIŠŤ Č. 2 A 5 VE 2 NP ZÁPADNÍHO KŘÍDLA

Září 2015

Vypracovala: Mgr. Renáta Jandová akad. mal. a restaurátor, Pražská 806, Rokycany 337 01, tel: 775303402, IČ: 66339162, E: [email protected]

RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA Z PRŮZKUMU OMÍTEK MÍSTNOSTÍ č.201 AŽ 208 A SCHODIŠŤ č. 2 a 5 VE 2 NP VÝCHODNÍHO KŘÍDLA ZÁMKU ŠTĚDRÁ

ZADÁNÍ Předmětem zakázky je vypracování stratigrafického sondážního průzkumu omítek a malířských úprav interiéru místností 209 a 210 zaměřeného na zjištění stavu a rozsahu starších omítkových vrstev s historicky a památkově hodnotnými vrstvami malířské a štukové výzdoby. POPIS PAMÁTKY Původní zámek byl založen roku 1630 Adamem Jiřím z rodu Kokořovců. Jednalo se o jednoposchoďovou stavbu, která byla po roce 1730 opětně přestavěna Ferdinandem Jakubem z Kokořova. Po dokončení prací sem bylo přeneseno panské sídlo ze Žlutic a zámek se stal rezidencí. Nedlouho poté, roku 1747, zámek v důsledku nepozornosti sloužících vyhořel. Roku 1751 byl obnoven a přestavěn v pozdně barokním stylu. V roce 1830 získal renovací svůj dnešní vzhled. Do délky založená stavba byla opatřena ve svém středu vstupní bránou, byly upraveny klasicistní fasády, přistavěn nový štít zahradního průčelí a novobarokní portikus doplněný balkonem. Za posledního příslušníka rodu Kokořovců Ludvíka se žlutické panství dostalo roku 1876 pod nucenou správu a o deset let později je získal Karel Proksch. Zanedlouho byla na zadlužené panství nucená správa opět uvalena a až roku 1915 získal celé panství rytíř Josef Menčík, kterému patřilo až do roku 1945. Po roce 1989 byl zámek prodán soukromému majiteli. Budovy nebyly využívány, zpustly a ocitly se na pokraji zkázy. Zřítil se portikus v jižním průčelí, střechami zatékalo a byla narušena statika budovy. V prosinci 2011 koupila objekt obec Štědrá a zahájila práce na jeho rekonstrukci. Jedná se o místnosti ve východním křídle v půdorysu pozdně barokního založení zdiva, se soudobími stropů a vestavbou koupelny v první polovině 20. století. STAV PAMÁTKY Přes četné stavební úpravy se dochovaly hodnotné omítkové vrstvy s malířskými úpravami z jednotlivých etap přestaveb a úprav interiéru.Omítková souvrství a malířské úpravy se dochovaly ve stavu úměrném stupni devastace

objektu v posledních desetiletích 20. a zejména prvního desetiletí 21. století. Vlivem absence údržby střechy došlo k zatékání dešťové vody, která zapříčinila destrukci dřevěných konstrukcí nesoucích strop a fabion při jižním průčelí. Jednotlivé vrstvy omítek jsou lokálně uvolněné vzájemně i od zdiva. Barevné pigmenty malířských úprav jsou zpráškovatělé a masivně napadené plísněmi. Z prasklin fabionů vyrůstají plodnice dřevokazných hub. V plochách stěn i stropů jsou dobře patrné degradující opravy cementovými maltami a necitlivě provedenými trasami instalací ÚT a rozvodů elektřiny. Při stavebních úpravách prováděných v roce 1915 byly odstraněny štukové římsy fabionu a štuková zrcadla zdobící stropy. V loňském a letošním roce byla realizována obnova střechy, došlo k vyklizení interiérů a zabezpečení systematického větrání, což výrazně přispělo ke stabilizaci vlhkostních poměrů důležitých pro záchranu historicky cenných uměleckořemeslných prvků a omítkových vrstev s malířskými výzdobami. TECHNOLOGIE PRŮZKUMU Stratigrafický sondážní průzkum byl proveden destrukční metodou, postupným snímáním jednotlivých vrstev pomocí štětců, kartáčků, skalpelů, restaurátorských špachtlí a kladívek. NÁLEZOVÁ ZPRÁVA Situace půdorysu 1 a 2NP s číselným označením místností dle SHP.

2NP

202

Sch 2 208

203

206

205

207

204 Sch 5 201

1NP S Z

V

Místnosti č. 201, 202 a 208 Popis a stav omítek : Jedná se o propojené místnosti chodeb při severním průčelí, které spojují boční schodiště s místnostmi a chodbami s přikládacími otvory kamen v západním křídle. Stropy chodeb s vysokým fabionem zdobí štukové římsy a rámy. Špalety oken s rovným nadpražím a klenuté průhledy do schodišť jsou pozdně barokní a dochovali se bez stavebních úprav. Kamenné ostění přikládacího otvoru ve východní stěně místnosti 202 je přenesené a druhotně osazené v polovině 19, století. Ve stejné době byl prolomen vstup do místnosti 216 v místě okna, což dokládá nález šambrány, špaleta okna se otevírá do místnosti 216. Na stěnách se dochovali pozdně barokní omítky. Na dřevěných konstrukcích stropů s vysokými fabiony se dochovali štukové rámy a profilované římsy. Omítky jsou jednovrstvé, vápenné s hlazeným povrchem. Pro přípravu omítek byl použit kopaný písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu. Narušené jsou pouze lokálně pod okny zatékající dešťovou vodou. Popis nalezených vrstev výmalby: Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry na celé ploše stěn a stropu s nízkými sokly v odstínu červené později přetřený v odstínu okru. V odstínech červené a okru byla provedena také orámovaná plocha stropu. Tyto vrstvy lze datovat do přelomu 18. a 19. století. Vrstva č. 2 Monochromní nátěr stěn v odstínu okru. Vysoký sokl byl různobarevně „cákaný“ což mělo imitovat strukturu kamene. Tato technika byla oblíbená v na konci 19. a počátkem 20. století. Vrstva č. 3 Monochromní nátěr v odstínu růžové se stejnou úpravou jako vrstva č. 2. Vrstva č. 4 Bílí vápenný nátěr provedený po lokálních opravách povrchu.

Vrstva č. 5 Několik šedomodrých monochromních nátěrů na stěnách i stropu. Vrstva č. 6 Zelené monochromní nátěry na stěnách. Na stropech nátěry bílé. Vrstva č. 7 Béžový monochromní nátěr stěn. Na stropech nátěr bílí. Vrstva č. 8 Na soklech do 1,1 m výšky červený monochromní nátěr s linkami. Na stěnách monochromní růžoví nátěr. Na stropech nátěr bílí. Vrstva č. 9 Novodobé bílé hlinkové nátěry a zelený olejový nátěr soklů ( linkrusta).

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná je vrstva č. 1. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy: Navrhuji zakonzervovat všechny vrstvy vyjma vrstvy č. 9 provedené hlinkami, které jsou kontaminované plísněmi a zadržují značné procento vzdušné vlhkosti. Zakonzervované vrstvy navrhuji přetřít separačním vápenným nátěrem, opravit defekty omítek. Povrch vyrovnat velmi tenkou vrstvou štuku a v místnostech provést malířskou úpravu podle vrstvy č. 1, která je soudobá s barevnými úpravami presentovanými v místnostech které chodby spojují.

Celkový pohled na chodbu č.201 s průhledem do chodby č.202 a vstupem do místnosti č. 203.

Pohled na sondu provedenou na fabionu a stropu. Orámovaná plocha stropu je vymalována monochromním nátěrem v odstínu okru (vrstva č. 1)

Pohled na sokl s odhalenou malířskou výzdobou soklu (vrstva č. 1).

Místnost č. 203 Popis a stav omítek : Jedná se o komoru ve vřetenu schodiště v úrovni 2NP přístupnou z místnosti 201 v západním křídle. Nad vstupem bylo provedeno větrací okénko související s využitím místnosti pro umístění záchodku. Na stěnách se dochovali pozdně barokní omítky. Strop je klenutý. Omítky jsou jednovrstvé, vápenné s hlazeným povrchem. Pro přípravu omítek byl použit kopaný písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu.

Popis nalezených vrstev výmalby: Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry na celé ploše stěn a klenby. Vrstva č. 2 Několik šedomodrých monochromních nátěrů na stěnách a klenbě. Vrstva č. 3

Sokl vysoký 1.5 m v odstínu růžové. Vrstva č. 4 Bílé monochromní nátěry.

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná jsou vrstvy č. 1 a 2. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy: Navrhuji zakonzervovat všechny vrstvy vyjma vrstvy č. 4 provedené hlinkami, které jsou kontaminované plísněmi a zadržují značné procento vzdušné vlhkosti. Zakonzervované vrstvy navrhuji přetřít separačním vápenným nátěrem, opravit defekty omítek. Povrch vyrovnat velmi tenkou vrstvou štuku a v místnostech provést malířskou úpravu podle vrstvy č. 2, která je patrně soudobá s barevnými úpravami presentovanými v místnostech které chodby spojují.

Místnost č.204 Popis a stav omítek : Jedná se o místnost v severozápadním nároží západního křídla. Stropy s vysokým fabionem zdobí štuková římsa a rám oddělující plochu stropu od plochy fabionu. Špalety oken s rovným nadpražím jsou pozdně barokní a dochovali se bez stavebních úprav. V jižní stěně je novodobě prolomená nika a vstup do místnosti 207, která byla původně chodbou pro obsluhu přikládacích otvorů kamen. Při prolomení tohoto vstupu byl odstraněn portál přikládacího otvoru kamen. Špaleta vstupu do místnosti 205 je novodobě nevhodně upravena. Na stěnách se dochovali pozdně barokní omítky. Na dřevěných konstrukcích stropů s vysokými fabiony se dochovali štukové rámy a profilované římsy. Středový bohatě profilovaný štukový rám byl při úpravách interiéru provedených v první třetině 20. století odstraněn. Omítky jsou dvouvrstvé, vápenné s důkladně hlazeným povrchem. Pro přípravu omítek byl použit kopaný

písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu. Plastická štuková římsa je na mnoha místech poškozena. Na soklech byly při jedné z posledních stavebních úprav místnosti na koupelny provedeny cementové omítky. Popis nalezených vrstev výmalby: Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry na celé ploše stěn a stropu s nízkými sokly v odstínu červené později přetřený v odstínu okru. Stejně byla barevně upravena také plocha orámovaná středovým štukovým rámem. Tyto vrstvy lze datovat do přelomu 18. a 19. století. Vrstva č. 2 Bílí vápenný nátěr. Vrstva č. 3 Monochromní nátěr v odstínu béžové. Vrstva č. 4 Monochromní nátěr v odstínu růžové. Vrstva č. 5 Monochromní nátěr v odstínu okru s lineární výmalbou stropu provedenou po odstranění štukové výzdoby. Vrstva č. 6 Monochromní nátěry v odstínech šedomodré. Vrstva č. 7 Zelené monochromní nátěry na stěnách. Na stropech nátěry bílé. Vrstva č. 8 Monochromní nátěr v odstínu růžové. Vrstva č. 9 Novodobé nátěry s válečky a bílé hlinkové nátěry.

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná je vrstva č. 1. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy: Navrhuji odstranit cementové omítky a zakonzervovat všechny vrstvy vyjma vrstvy č. 9 provedené hlinkami, které jsou kontaminované plísněmi a zadržují značné procento vzdušné vlhkosti. Doplnit štukovou výzdobu stropu. Zakonzervované vrstvy navrhuji přetřít separačním vápenným nátěrem, opravit defekty omítek. Povrch vyrovnat velmi tenkou vrstvou štuku a v místnosti provést výmalbu zjištěnou ve vrstvě č. 1, alternativně vytapetovat místnost tapetami s velkoplošným klasicizujícím vzorem.

Pohled na sondu provedenou v místnosti č.204 odhalující fragment mladší malířské výzdoby a otisk štukového rámu.

Sonda provedená na východní stěně odhalující fragment mladších vrstev dekorativních výzdob, které byly při posledních úpravách místnosti sejmuty z většiny ploch stěn i stropu.

Stratigrafická sonda provedená na fragmentu souvrství výmaleb dochovaném ve špaletě okna v severním průčelí.

Celkový pohled na dochované omítky a štukovou výzdobu.

Místnost č.205 Popis a stav omítek : Jedná se o místnost v jihozápadním nároží západního křídla. Stropy s vysokým fabionem zdobila štuková římsa, rám oddělující plochu stropu od plochy fabionu a bohatě členěný a profilovaný rám štukového zrcadla. Špalety oken s rovným nadpražím jsou pozdně barokní a dochovali se bez stavebních úprav. Na stěnách se dochovali pozdně barokní omítky. Štuková výzdoba byla odstraněna při úpravách interiéru provedených v první třetině 20. Století. Omítky jsou jednovrstvé, vápenné s důkladně hlazeným povrchem. Pro přípravu omítek byl použit kopaný písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu. Popis nalezených vrstev výmalby: Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry na celé ploše stěn a stropu s nízkými sokly v odstínu červené později přetřený v odstínu okru. Stejně byla barevně upravena

také plocha orámovaná středovým štukovým rámem. Tyto vrstvy lze datovat do přelomu 18. a 19. století. Vrstva č. 2 Bílí vápenný nátěr. Vrstva č. 3 Monochromní nátěr v odstínu béžové s dekorativní malbou rostlinných motivů přecházející přes odsekanou římsu a navazující na lineární výzdobu stropu. Vrstva č. 4 Šedomodré monochromní nátěry. Vrstva č. 5 Monochromní nátěr v odstínu béžové. Vrstva č. 6 Šedé nátěry s tapetovým dekorem. Vrstva č. 7 Hlinkové monochromní nátěry v odstínu růžové. Vrstva č. 8 Hlinkové monochromní nátěry v odstínu růžové. Vrstva č. 9 Novodobé nátěry s válečky a bílé hlinkové nátěry.

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná je vrstva č. 1. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy:

Navrhuji odstranit cementové omítky a zakonzervovat všechny vrstvy vyjma vrstvy č. 9 provedené hlinkami, které jsou kontaminované plísněmi a zadržují značné procento vzdušné vlhkosti. Doplnit štukovou výzdobu stropu. Zakonzervované vrstvy navrhuji přetřít separačním vápenným nátěrem, opravit defekty omítek. Povrch vyrovnat velmi tenkou vrstvou štuku a v místnosti provést výmalbu zjištěnou ve vrstvě č. 1, alternativně obnovit dekorativní malbu rostlinných motivů nalezenou ve vrstvě č. 6.

Pohled na sondu na stropě s odhalenými otisky bohaté štukové výzdoby.

Pohled na sondu odhalující dekorativní malbu květinových motivů.

Pohled na dekorativní malbu rostlinného motivu.

Pohled na sondu odhalující malbu tapetového dekoru, vrstva č. 6.

Pohled na sondu odhalující nejstarší nalezenou barevnou úpravu soklu.

Místnost č. 206 Popis a stav omítek : Jedná se o místnost při jižním průčelí. Stropy s vysokým fabionem zdobila štuková římsa, rám oddělující plochu stropu od plochy fabionu a bohatě členěný a profilovaný rám štukového zrcadla. Špaleta okna s rovným nadpražím je pozdně barokní a dochovala se bez stavebních úprav. Při stavebních úpravách v první třetině 20. století byla severní stěna oddělující místnost od chodby k obsluze přikládacích otvorů kamen posunuta a vzniklá prostora byla upravena na koupelnu se sníženým plochým stropem. V nově provedené příčce byly osazeny dveře. Římsa a fabion byly protaženy na nově provedenou příčku a štukový rám se štukovým zrcadlem byly odstraněny. Na stěnách se dochovali pozdně barokní omítky. Omítky jsou jednovrstvé, vápenné s důkladně hlazeným povrchem. Pro přípravu omítek byl použit kopaný písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu. Popis nalezených vrstev výmalby: Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry s barevnou dekorativní empírovou výzdobou navazující na výzdobu sousední místnosti č. 210. Vrstva č. 2 Monochromní nátěr v odstínu béžové. Vrstva č. 3 Červený hlinkový monochromní nátěr s jednoduchou lineární výzdobou dochovanou na severní stěně ( mladší příčce). Vrstva č. 4 Zelené monochromní nátěry. Vrstva č. 5 Monochromní nátěr šedomodré s válečkem. Vrstva č. 6 Hlinkové monochromní nátěry v odstínu žluté.

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná je vrstva č. 1. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy: Navrhuji restaurovat a presentovat vrstvu č.1s obnovením římsy a provedením severní stěny v neutrálním barevném tónu, alternativou je restaurování vrstvy č. 3 v odstínu červené s doplněním římsy. Tuto alternativu navrhuji zvážit po celoplošném odkryvu této vrstvy.

Pohled na empírovou výmalbu rámování plochy stěny. ←

Pohled na empírovou výmalbu rámování plochy stěny.

Pohled na sondu na stropě odhalující otisk štukové výzdoby zacházející pod fabion posunuté severní stěny.

Pohled na malířskou úpravu severní stěny.

Místnost č. 207 Popis a stav omítek : Jedná se o místnost koupelny, která vznikla z chodby k obsluze přikládacích otvorů kamen posunutím jižní stěny a snížením stropu. Konstrukce stropu byla v minulosti sejmuta. V severní stěně bylo prolomené velké větrací dvojité okno do schodiště. Místnost je přístupná z místnosti 206, 208 a nově prolomeným otvorem z místnosti 204. Sokl místnosti je obložen bílím keramickým obkladem s vlysovou lištou s modrobílou vlnkou pod první řadou obkladu. Keramický obklad je přetřen olejovou barvou. Na stěnách se dochovali pouze bílé vápenné a hlinkové nátěry. Záměr obnovy: Navrhuji obnovit plochou konstrukci stropu a presentovat tento prostor dle jeho posledního využití.

Pohled na očištěnou část keramického obkladu stěn.

Pohled na stěnu a obklad s olejovými nátěry.

Místnost schodiště č.5 Popis a stav omítek : Jedná se o prostor schodiště v západním křídle spojujícího 2NP s půdou. Stropy jsou ploché. Dvě ramena po 7 schodech s podestou z pálených čtvercových cihel „topinek“ mají výzdobu shodnou s výzdobou chodeb. Poslední rameno s 8 schody v prostoru půdy má režné omítky s vápennými nátěry. Pro přípravu omítek byl použit kopaný písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu. Popis nalezených vrstev výmalby: Na stěnách se dochovali vrstvy výmalby shodné s nálezy na chodbách 201 a 202. Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry na celé ploše stěn a stropu s nízkými sokly v odstínu červené později přetřený v odstínu okru. V odstínech červené a okru byla provedena také orámovaná plocha stropu. Tyto vrstvy lze datovat do přelomu 18. a 19. století. Vrstva č. 2 Monochromní nátěr stěn v odstínu okru. Vysoký sokl byl „cákaný“ různobarevně což mělo imitovat strukturu kamene. Tato technika byla oblíbená v na konci 19. a počátkem 20. století. Vrstva č. 3 Monochromní nátěr v odstínu růžové se stejnou úpravou jako vrstva č. 2. Vrstva č. 4 Bílí vápenný nátěr provedený po lokálních opravách povrchu. Vrstva č. 5 Několik šedomodrých monochromních nátěrů na stěnách i stropu. Vrstva č. 6 Zelené monochromní nátěry na stěnách. Na stropech nátěry bílé.

Vrstva č. 7 Béžový monochromní nátěr stěn. Na stropech nátěr bílí. Vrstva č. 8 Na soklech do 1,1 m výšky červený monochromní nátěr s linkami. Na stěnách monochromní růžoví nátěr. Na stropech nátěr bílí. Vrstva č. 9 Novodobé bílé hlinkové nátěry a zelený olejový nátěr soklů ( linkrusta).

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná je vrstva č. 1. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy: Navrhuji zakonzervovat všechny vrstvy vyjma vrstvy č. 9 provedené hlinkami, které jsou kontaminované plísněmi a zadržují značné procento vzdušné vlhkosti. Zakonzervované vrstvy navrhuji přetřít separačním vápenným nátěrem, opravit defekty omítek. Povrch vyrovnat velmi tenkou vrstvou štuku a v místnostech provést malířskou úpravu podle vrstvy č. 1, která je soudobá s barevnými úpravami presentovanými v místnostech které chodby a schodiště spojují.

Místnost schodiště č.2 Popis a stav omítek : Jedná se o prostor schodiště v západním křídle spojujícího 2NP s půdou. Stropy jsou klenuté valenými a křížovými klenbami s vytaženými hřebínky. Jednotlivé úseky stěn ramen schodiště jsou odděleny jednoduchými pilastry a klenebními pasy. Tři ramena po 7 schodech s podestou z pálených čtvercových cihel „topinek“ mají výzdobu shodnou s výzdobou chodeb. Pro přípravu omítek byl použit kopaný písek z místních lokalit. Omítky se dochovali v dobrém stavu.

Popis nalezených vrstev výmalby: Na stěnách se dochovali vrstvy výmalby shodné s nálezy na chodbách 201 a 202. Vrstva č. 1 Bílé monochromní vápenné nátěry na celé ploše stěn a stropu s nízkými sokly v odstínu červené později přetřený v odstínu okru. V odstínech červené a okru byla provedena také orámovaná plocha stropu. Tyto vrstvy lze datovat do přelomu 18. a 19. století. Vrstva č. 2 Monochromní nátěr stěn v odstínu okru. Vysoký sokl byl různobarevně „cákaný“ což mělo imitovat strukturu kamene. Tato technika byla oblíbená v na konci 19. a počátkem 20. století. Vrstva č. 3 Monochromní nátěr v odstínu růžové se stejnou úpravou jako vrstva č. 2. Vrstva č. 4 Bílí vápenný nátěr provedený po lokálních opravách povrchu. Vrstva č. 5 Několik šedomodrých monochromních nátěrů na stěnách i stropu. Vrstva č. 6 Zelené monochromní nátěry na stěnách. Na stropech nátěry bílé. Vrstva č. 7 Béžový monochromní nátěr stěn. Na stropech nátěr bílí. Vrstva č. 8 Na soklech do 1,1 m výšky červený monochromní nátěr s linkami. Na stěnách monochromní růžoví nátěr. Na stropech nátěr bílí. Vrstva č. 9 Novodobé bílé hlinkové nátěry a zelený olejový nátěr soklů.

Vyhodnocení nálezů: Nejhodnotnější a nejlépe dochovaná je vrstva č. 1. Další vrstvy se dochovali fragmentárně, tak jak byly při opravách povrchu odstraňovány jejich nesoudržné části. Záměr obnovy: Navrhuji zakonzervovat všechny vrstvy vyjma vrstvy č. 9 provedené hlinkami, které jsou kontaminované plísněmi a zadržují značné procento vzdušné vlhkosti. Zakonzervované vrstvy navrhuji přetřít separačním vápenným nátěrem, opravit defekty omítek. Povrch vyrovnat velmi tenkou vrstvou štuku a v místnostech provést malířskou úpravu podle vrstvy č. 1, která je soudobá s barevnými úpravami presentovanými v místnostech které chodby a schodiště spojují.

NÁVRH POSTUPU RESTAUROVÁNÍ V BODECH: 1 Etapa A) Dokumentace stavu před započetím prací B) Postupné snímání novodobých degradujících vrstev výmalby a rozšíření stratigrafického průzkumu. C) Částečné snímání mladších malířských úprav. D) Celoplošná povrchová fixáž. E) Vyjmutí el. Instalace a degradujících sádrových a cementových plomb. F) Fixáž a podtmelení okrajů v defektech omítky nesoucí malbu. G) Hloubková fixáž a injektáž uvolněných partií omítky. 2. Etapa H) Provedení separačního vápenného nátěru. I) Přetažení ponechaných mladších malířských úprav vápenným štukem strukturou odpovídajícím kvalitě povrchu barokních omítek. J) Doplnění jádrových omítek a intonaka. K) Podložení tmelů a nových omítek vápenným nátěrem. L) Barevné scelení ploch. M)Závěrečná fixáž

Návrh technologií a použitých materiálů: o

o

o

o

o

Vápno, jakožto nosný materiál pro tmely, injektážní směsi apod. Jedním z nejkvalitnějších je altmannsteinské vápno, pálené klasickou starou technologií na dřevěném uhlí, uleželé v zemi minimálně 5 let. Alternativou je domací vápno z lokality Čertovy schody uleželé minimálně 3 roky. Reverzibilní přelepy, havarijní zajištění uvolněných barevných a omítkových vrstev: Lovóza nebo Klucel G, 2-hydroxypropyleter celulózy, neutrální, plně reverzibilní, vodný roztok. Materiály řady Bewa – pro přelepy uvolněných partií. Fixáže barevných a omítkových vrstev: Lascaux Hydro Grund 750, čistá, extrémně jemná vodní akrylátová disperze, nesíťující, dlouhodobě reverzibilní v organických rozpouštědlech, odolná proti mikroorganismům. Primal AC 33, čistě akrylátová vodní disperze. Primal WS 24, čistě akrylátová vodní disperze, účinná pro extrémně degradované vrstvy. Koncentrace vodných disperzí akrylátů – max. do 3 - 5% nebo přípravek Porosil ZTS. Hloubkové injektáže uvolněných a narušených omítkových vrstev: Materiály inovované řady Ledan firmy Techno Edile Toscana, a to Ledan D1, D2 a D3, samostatně nebo v kombinaci s vápnem a vhodnými plnivy (křída, mramorové moučky). Příprava malt pro doplnění omítek a defektů: Písky podobného složení (poměr a velikost zastoupení jednotlivých frakcí kameniva).

Způsob aplikace, resp. koncentrace roztoků a příprava směsí je upravována podle lokální situace narušení barevných vrstev a omítek. o Povrchová fixáž je prováděna rovnoměrným nízkotlakým nástřikem aerosolu zvoleného roztoku. o Hloubková fixáž a injektáž je prováděna nízkotlakou injektáží zvoleného roztoku/směsi pomocí injekčních stříkaček či injektomatu do trhlin, pod uvolněné okraje nebo do otvorů o průměru do 5mm vrtaných v místech dutin a nesoudržného podkladu. Otvory jsou prováděny tak, aby nenarušily motiv malby, po injektáži zůstávají otevřené, aby byl zajištěn přístup vzduchu a vzdušné vlhkosti nutné k „vyzrání“ injektážní směsi. Veškeré materiály a postupy budou konzultovány s příslušným památkovým dozorem.