Zámek Rájec nad Svitavou (národní kulturní památka) postavený v letech 1763–1769 ve stylu rokokového klasicismu
Zámek Blansko, renesanční památka z počátku 17. století
/ 31
Fragebogen Huga Nikolause Salma-Reifferscheidta, kterým jmenovaný požádal dne 29. 9. 1939 o udělení občanství Deutsches Reich. Bylo mu uděleno dne 30. 8. 1940. 32 /
Druhá strana téhož dokumentu / 33
List z kartotéky rájeckého blockleitera NSDAP Alfreda Chvatíka-Tugemanna, uvádějící členství manželů Huga a Leopoldiny Salmových v nacistické organizaci Deutsche Arbeitsfront od 1. 1. 1940 a členství jejich dětí Huga a Marie v Hitlerjugend. List dále svědčí o udělení bronzového Čestného kříže německé matky paní Leopoldině Salmové. 34 /
Seznam členů rájecké organizace Kriegerkameradschaft se jménem Huga Nikolause Salma-Reifferscheidta a datem vstupu 1. 10. 1940 / 35
Žádost nacistické organizace Bund deutscher Osten o pronájem bytu na Zámku Blansko, adresována ředitelství Velkostatku Rájec nad Svitavou 36 /
Ředitelství Salmova velkostatku vyhovělo v květnu 1941 žádosti brněnského velitelství Bund deutscher Osten a poskytlo této organizaci byt, uvolněný na Zámku Blansko po odvlečení židovského lékaře, doktora Karla Ippena, a jeho rodiny do koncentračního tábora. / 37
Kartotéční list z tzv. Tugemannovy kartotéky, svědčící o Salmově členství v Bund deutscher Osten od 1. 1. 1943 38 /
Kartotéční list z tzv. Tugemannovy kartotéky, potvrzující Salmovo členství v Kriegerkameradschaftu a svědčící o členství Salmovy manželky Leopoldiny v Bund deutscher Osten od 1. 1. 1943 / 39
Hlášení Místního národního výboru Rájec nad Svitavou ze dne 4. 6. 1945 40 /
Čtvrtá a první strana opisu Salmova osvědčení „B“ (tzv. „první kopie“) / 41
Druhá a třetí strana tzv. „první kopie“ 42 /
Čtvrtá a první strana tzv. „druhé kopie“, lišící se od první v řadě znaků / 43
Druhá a třetí strana tzv. „druhé kopie“ 44 /
Kontroverzní nález Ústavního soudu ČR, jehož tříčlenný senát ve složení JUDr. Ivana Janů (předsedkyně), JUDr. František Duchoň a JUDr. Vojen Güttler (soudci) přiznal v srpnu 2005 žadatelům z rodiny Salm nárok na vydání majetku v restituci. / 45
46 /
/ 47
48 /
/ 49
50 /
/ 51
52 /
/ 53
54 /
/ 55
56 /
/ 57
58 /
Protest Okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Blansko-Boskovice proti nálezu Ústavního soudu z 29. června 2005, publikovaného 18. srpna 2005 / 59
K API TOLA I I .
K AU Z A D E S F OU R S - W ALD E R OD E Z přehledu, vydaného v roce 1994 někdejším Státním ústavem památkové péče, který poskytly regionální památkové ústavy, okresní úřady, pozemkové úřady a Státní ústřední archiv v Praze, vyplývá, že zhruba ve 110 městech a obcích České republiky byly uplatněny restituční požadavky na dekretem 12/1945 Sb. zkonfiskované památkové objekty. V tomto počtu nejsou zahrnuty další restituční požadavky na majetek, který přešel na stát dle zákona 142/1947 Sb. a 46/1948 Sb. V počtu oněch 110 případů nejsou uvedeny ani klášterní areály (Osek, Vyšší Brod, Teplá u Mariánských Lázní a klášter Voršilek v Kutné Hoře) ani požadavky Řádu německých rytířů (Bouzov, Bruntál, Sovinec). Dalším zajímavým údajem v přehledu SÚPP je rozloha některých velkostatků (stav z 30. let 20. století), které se váží k restitučním požadavkům na vrácení konfiskovaných majetků. Představuje více než 200 tisíc hektarů. O majetek, zkonfiskovaný poválečnými dekrety, projevili zájem především původní vlastníci kulturních památek a velkostatků, bez ohledu na to, zda je vlastnili ve vnitrozemí, či v někdejších Sudetech. V období let 1990–1992 získali v archivech poměrně snadno přehledy o tomto majetku. Obstarali si podporu některých předních polistopadových politiků k získání státního občanství České republiky. Za Ministerstvo mezinárodních vztahů písemně požadoval náměstek ministra Pavel Bratinka na Ministerstvu vnitra, aby státní občanství byla udělena bývalým občanům ČSR, kteří chtějí získat zpět konfiskované majetky a hodlají se v ČR podnikatelsky a společensky plně realizovat. Náměstek Bratinka v požadavku uvedl, že činnosti žadatelů o občanství věnoval pečlivou pozornost, že s potěšením může konstatovat, že jejich iniciativy, dosud uskutečněné ve prospěch České republiky, stejně tak jako jejich připravované projekty pomáhají zlepšení obrazu ČR v zahraničí a že důrazně upozorňuje na jejich osobní podíl na směrování zahraničních investic do ČR. V závěru požadavku dodává, že udělení občanství těmto osobám by bylo z mezinárodního hlediska hodnoceno jako vysoce humanitární gesto. Bratinka usoudil, že o státní občanství žádají osoby, které mají zájem v České republice podnikat, které pomáhají při rozvoji různých kulturních aktivit a svou činností by v budoucnu mohly přispět k dobrému obrazu ČR v zahraničí. Tento politický pohled vedl k nerespektování dekretů z právního hlediska a orgány, kompetentní v restitucích rozhodovat, jednaly pod politickým tlakem, nikoli s plnou odpovědností hájit zájmy státu a společnosti. Jednaly nepřípustným způsobem. Účelově ignorovaly ústavní dekret 33/1945 Sb. a podmínky jeho prováděcí směrnice, u žadatelů o čs. státní občanství připouštěly porušení povinností čs. občana v době zvýšeného ohrožení republiky, v době ztráty samostatnosti ČSR nacistickou okupací. Kromě právních expertů, právních teoretiků a historiků domáhali se i jednotlivci a skupiny občanů, aby rozhodovací orgány jednaly výhradně ve smyslu práva. Dne 19. 8. 2003 vzniklo občanské sdružení „Linie pravdy a práva“ (ve smyslu § 829 a násl. občanského zákona), které koordinovaně sleduje a analyzuje postupy orgánů státní správy, soudců a dalších činitelů, rozhodujících či podílejících se na rozhodování v res60 /
