ZALOŽENÍ PODNIKU NA VÝROBU PALIV Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE TOVÁRNA NA PELETY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství

ZALOŽENÍ PODNIKU NA VÝROBU PALIV Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE – TOVÁRNA NA PELETY Foundation of company producing alternative fuels from renewable sources of energy – pellets producing fabric Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Bc. Ing. Viktor Kulhavý, MSLS

Autor: Ing. Martin Tuček

Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

TUČEK Martin

Obor:

Podnikové hospodářství

Název tématu:

ZALOŽENÍ PODNIKU NA VÝROBU PALIV Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE – TOVÁRNA NA PELETY Foundation of a company producing alternative fuels from renewable sources of energy – pellets producing fabric

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Podnik na zpracování ekologických paliv z OZE může čerpat poměrně z široké oblasti zdrojů biomasy a zároveň při tom k výrobě využívat úsporných výrobních technologií. Vhodnou volbou obou zmíněných hledisek lze zvýšit efektivitu a konkurenceschopnost podniku. Z ekonomického pohledu je nutné se zaměřit na zajištění financování, efektivnosti investice a požadované doby návratnosti prostředků vynaložených na investice spojené se zaváděním těchto technologií. Cíl práce: Analyzovat výrobní proces z hlediska použitých zdrojů biomasy a použitých výrobních technologií a navrhnout opatření, která umožní výrobní proces ekonomicky zefektivnit. Postup práce a použité metody: 1. Studium literatury a již existujících řešení výroby 2. Stanovení hypotézy a určení metodického postupu 3. Teoretický popis sledovaného problému a nástrojů čistší produkce 4. Praktická část: Popis předpokladů pro vznik podniku, zhodnocení prostředí a situace v oblasti výroby paliv z OZE. Stanovení příčin a požadavků pro výrobu ekologických paliv. Rozbor výsledků, hodnocení variant řešení a návrhů. Financování a efektivita investic navržené varianty.

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: • • • • •

Pereira, J. S. - Landsberg, J. J. Biomass Production by Fast-Growing Trees. New York : Springer, 1989. ISBN 978-0-7923-0208-7. Obnovitelné zdroje energie. 2., upravené a doplněné v. Praha : FCC public, 2001. 208 s. ISBN 80-901985-8-9. Kolektiv autorů. Obnovitelné zdroje energie a jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, 2007. ISBN 978-80-239-8823-9. Fotr, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněn. Praha : Grada, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1. Židek, Ladislav - a kol. Vykurovanie drevnými peletami: plánovanie - inštalácia vykurovanie - trh s peletami. Kysucký Lieskovec : Biomasa, 2006. ISBN 80969465-8-7.

Vedoucí diplomové práce:

Bc. Ing. Viktor Kulhavý, MSLS

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

………………….…………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

……………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Ing. Martin Tuček

Název diplomové práce:

Založení podniku na výrobu paliv z obnovitelných zdrojů energie – Továrna na pelety

Název v angličtině:

Foundation of company producing alternative fuels from renewable sources of energy – pellets producing fabric

Katedra:

Podnikového hospodářství

Vedoucí diplomové práce:

Bc. Ing. Viktor Kulhavý, MSLS

Rok obhajoby:

2011

Anotace Předmětem diplomové práce „Založení podniku na výrobu paliv z obnovitelných zdrojů energie – Továrna na pelety“ je obecné zhodnocení možností založení podniku, zabývajícím se výrobou paliv z obnovitelných zdrojů a zhodnocení její ekonomické efektivnosti podle zvolených kritérií. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku malého podniku, jeho význam, charakteristiku ekologických aspektů výroby energie z OZE a stručný popis podnikatelského plánu. Praktická část se zabývá popisem podniku, produktů, prostředí a zhodnocením ekonomické efektivnosti. Na závěr je zhodnocen cíl práce a vyjádření, zda došlo k naplnění stanovené hypotézy.

Annotation The subject of the thesis „Foundation of company producing alternative fuels from renewable sources of energy – pellets producing fabric " is a general evaluation of the possibility of establishing an enterprise engaged in the production of fuels from renewable sources and assessment of the economic efficiency according to selected criteria. The theoretical part focuses on the characteristics of a small business, its importance, characteristics of the environmental aspects of energy production from renewable energy sources and a brief description of the business plan. The practical part deals with the description of the company, products, environments and evaluation of economic efficiency. At the end, the goal of this work is reviewed and there is an assessment of whether the set hypothesis was fulfilled.

Klíčová slova: Podnikání, udržitelný rozvoj, obnovitelné zdroje energie, biomasa, biopaliva, ekonomická analýza Keywords: Entrepreneurship, sustainable development, renewable energy, biomass, biofuels, economic analysis

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Založení podniku na výrobu paliv z obnovitelných zdrojů energie – Továrna na pelety vypracoval samostatně pod vedením Bc. Ing. Viktora Kulhavého, MSLS a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Lednici dne 25. 6. 2011

………………………. Ing. Martin Tuček

Rád bych na tomto místě poděkoval rodině, přátelům a především mé snoubence Zuzaně za vstřícnost, podporu a inspiraci, bez níž by tato práce nemohla vzniknout. Můj vděk patří také panu Ing. Viktorovi Kulhavému, Ph.D., MSLS, za pomoc a cenné rady.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................................................. 10 1 Definice podnikatele ............................................................................................................................... 10 2 Malý a střední podnik ........................................................................................................................... 11 2.1 Význam malých a středních podniků ....................................................................................... 13 2.2 Právní formy podnikatelských činností ........................................................................................ 13 2.2.1 Společnost s ručením omezeným ............................................................................................. 14 2.3 Výběr právní formy ............................................................................................................................ 15 2.4 Osobnostní předpoklady podnikatele a motivace ...................................................................... 15 3 Ekologické aspekty podnikání ........................................................................................................... 17 3.1 Ekologické aspekty výroby energie z OZE ................................................................................. 19 3.2 Definice biomasy ................................................................................................................................ 20 3.2.1 Vznik biomasy............................................................................................................................... 20 3.2.2 Přínosy z produkce biomasy...................................................................................................... 21 3.2.3 Přínosy pro životní prostředí ..................................................................................................... 22 3.2.4 Nové technologie a budoucí vývoj v oblasti zpracování biomasy ................................. 22 3.3 Energetický potenciál využití biomasy pro Českou Republiku............................................. 26 3.4 Ekonomický aspekt použití pelet ................................................................................................... 26 3.5 Technologie na výrobu biopaliv ..................................................................................................... 27 3.5.1 Peletizační linka ............................................................................................................................ 28 3.5.2 Cena technologie a energetická náročnost ............................................................................ 30 3.5.3 Dostupnost technologie na výrobu pelet ................................................................................ 31 3.6 Podpora EU a státu na projekty OZE ............................................................................................ 31 3.7 Realizované projekty továren využívající OZE ......................................................................... 34 4 Podnikatelský plán ................................................................................................................................. 35 4.1 Plánování ............................................................................................................................................... 35 4.2 Účel podnikatelského plánu ............................................................................................................. 36 4.3 Struktura podnikatelského plánu .................................................................................................... 36 4.3.1 Analýza odvětví ............................................................................................................................ 37 4.3.2 Popis podniku ................................................................................................................................ 37 4.3.3 Výrobní plán .................................................................................................................................. 38 4.3.4 Hodnocení rizik ............................................................................................................................. 39 4.3.5 Finanční plán.................................................................................................................................. 39 4.3.6 Hodnocení projektu...................................................................................................................... 40 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 42 5 Deskripce praktické části ..................................................................................................................... 42 5.1 Metodická část ..................................................................................................................................... 42 6 Základní popis podniku........................................................................................................................ 45 6.1 Popis společnosti a povaha podnikání .......................................................................................... 45 6.2 Předmět činnosti firmy ...................................................................................................................... 46 6.3 Financování .......................................................................................................................................... 46 6.4 Produkt a výrobní program .............................................................................................................. 47 6.5 Zákazníci ............................................................................................................................................... 48 6.6 Technologie .......................................................................................................................................... 49 6.7 Právní forma ......................................................................................................................................... 50 7 Analýza prostředí, trhu a konkurence............................................................................................ 50 7.1 Objem vyrobených a spotřebovaných biopaliv (pelet) v ČR ................................................. 50 7.2 Konkurenční prostředí v regionu.................................................................................................... 53

7.3 SLEPT Analýza................................................................................................................................... 53 7.3.1 Sociální hledisko .......................................................................................................................... 54 7.3.2 Právní a legislativní hledisko .................................................................................................... 54 7.3.3 Ekonomické hledisko .................................................................................................................. 57 7.3.4 Politické hledisko ......................................................................................................................... 59 7.3.5 Technologické hledisko.............................................................................................................. 60 7.4 Stanovení aktiv, hrozeb a rizik ....................................................................................................... 61 7.5 Vývoj cen biopaliv ............................................................................................................................. 63 7.6 Zdroje na výrobu tepla a náklady na vytápění ........................................................................... 64 7.6.1 Komparace cen jednotlivých paliv .......................................................................................... 64 8 Finanční plán ............................................................................................................................................ 66 8.1 Stanovení nákladů .............................................................................................................................. 66 9 Zhodnocení ekonomické efektivnosti uvažovaných variant .................................................. 74 10 Závěr ......................................................................................................................................................... 75 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ................................................................................ 77 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................... 78 LITERATURA / POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................. 80 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................................ 84

Úvod Směr, kterým jsem se rozhodl ve svém životě před časem jít, mě vedl k poznatkům a činům, jejichž důsledky vyústily kromě jiného také v napsání této práce. Na své cestě jsem se zabýval kromě jiného i myšlenkou na založení podniku vyrábějící energii nebo paliva a to formou, která je šetrná k prostředí a racionální v principech. Možnost založení takového podniku ve mně vždy vzbuzovala pozitivní pocity. Zakládání malých a středních podniků je realizace vůle a touhy podnikat, kterou mají možnost uskutečnit obyvatelé svobodné společnosti. Malé a střední podniky tvoří podstatnou část tržních ekonomik a podílejí se na utváření samo-regulujícího mechanismu tržního systému. Jsou důležité pro fungování velkých podniků, hrají důležitou roli při vytváření pracovních příležitostí. Svým působením v ekonomice zajišťují různorodost a bohatost výrobků a služeb, díky podnikatelským aktivitám dochází k rychlejšímu rozvoji měst a obcí. Tato práce se zabývá založením podniku, jež vyrábí paliva z obnovitelných zdrojů energie, což je dnes mnohem zajímavější a aktuálnější skutečnost, než je pouhé zakládání malých a středních společností a zkoumání jejich přínosu pro společnost. Lidstvo stojí v současné době na energetické křižovatce, kdy je nutné se rozhodnout, jaký zdroj energie bude v budoucnu využívat. Už dávno před začátkem významného vzestupu cen ropy, jehož jsme v posledních několika letech svědky, bylo zřejmé, že zdroje fosilních paliv nejsou nevyčerpatelné a přijde den, kdy je bude nutné nahradit. Argumenty, že odpovědí na otázku hlavního energetického zdroje pro lidstvo je jaderná energie, získávají v poslední době, pod tlakem odpůrců upozorňujících na její nebezpečnost, také velké trhliny. Zdá se, že odpověď, která je pro většinu zájmových skupin zřejmě nejméně kontroverzní, je možnost racionální výroby energie z k přírodě šetrných obnovitelných zdrojů. Ačkoli je tento směr energetiky široce přijatelný a v zájmech vyspělých států čím dál zřetelnější, je jeho využívání stále ještě málo rozvinuté a v počátcích. Následující kapitoly kromě jiného přinesou vymezení synergie environmentálních a ekonomických přínosů řešení výroby paliv z OZE, jež jsou bezesporu jejich nedílnou součástí. Přínosy používání obnovitelných zdrojů, pojmy trvale udržitelný rozvoj nebo šetrný přístup k přírodě jsou termíny, jež jsou stále častěji skloňovány také v podnikové praxi. Objasněním některých pojmů a spojitostí se pokusím tuto problematiku v několika kapitolách přiblížit. Teoretická část popíše podnikové prostředí na úrovni malých a středních podniků z obecného hlediska. Zaměří se na principy průniku environmentálního přístupu a podnikání, přiblíží ekologické aspekty výroby energie z OZE. V praktické části bude ověřována stanovená hypotéza: „Vhodný výběr technologie, výrobní strategie a zdroje biomasy umožňuje dosažení doby návratnosti investice nižší než 7 let.“ Dojde ke zhodnocení ekonomického přínosu založení podniku na výrobu paliv z OZE z hlediska zvolených ukazatelů. Cílem této práce je zhodnotit možnosti založení a udržitelné výroby takového podniku a v závěru také zhodnotit jeho ekonomický přínos a efektivnost. Snad svým dílem přispěje do složité mozaiky energetických polemik a diskuzi o budoucím využívání energetických zdrojů posune o kousek dále.

9

Teoretická část 1 Definice podnikatele Za vznikem a existencí celého tržního prostředí stáli a stojí, ve svých důsledcích, prakticky jen lidé, kteří byli a jsou ochotni obchodovat, prodávat a kupovat zboží. Podnikatelé, kteří se rozhodli postupovat rizika, ale na druhou stranu jsou připraveni i těžit z výsledků své podnikatelské činnosti. Takoví lidé musí mít určité osobnostní předpoklady, ne každý se podnikatelem může stát. Je zřejmé, že při rozhodování jedince, zdali se pustit do podnikání a založit podnik, hraje roli větší množství faktorů. Jak uvádí Koráb a Mihalisko (2005, 8), jedná se o skupinu faktorů vnějšího prostředí a skupinu vnitřního prostředí, za které bychom mohli považovat například osobní nebo rodinné prostředí. Faktory z obou těchto prostředí stimulují aktivity podnikatele a v rozhodovacím procesu o založení podniku hrají klíčovou roli. Tyto okolnosti a aspekty v podnikání, ať už personální nebo sociologické, se staly předmětem podrobnějších výzkumů především v minulém století. Z těchto zkoumání vzešly některé definice podnikatele, a v této době se také, ve druhé polovině 20. Století, ustálilo pojetí podnikatele jako inovátora. Jednu z definic podnikatele vytvořil český rodák Joseph Schumpeter v roce 1952 (in Koráb & Mihalisko, 2005, 9): „Úloha podnikatele spočívá v reformaci nebo revolucionizmu výrobních metod na základě využívání vynálezů či, řečeno obecněji, nevyužitých technologických možností pro výrobu nového zboží nebo pro výrobu starého zboží novým způsobem, odhalováním nových zdrojů dodávek materiálů nebo odbytišť pro výrobky na základě reorganizace nového odvětví.“ Jinou definici podnikatele uvedl Alberto Shapero v roce 1975 (in Koráb & Mihalisko, 2005, 9), která říká, že: Podnikatel se vyznačuje jednáním, které zahrnuje: 1. Chopení se iniciativy 2. Organizování a reorganizování sociálně-ekonomických mechanismů za účelem přeměny zdrojů a situací v praktický výsledek a 3. Zakalkulování rizika neúspěchu. Autor v této definici nezapomněl na riziko neúspěchu, které je jistě neopomenutelným faktorem, se kterým musí každý podnikatel počítat. Poslední uvedenou definicí, která rovněž stojí za zmínku je definice Roberta D. Hisriche z roku 1985 (in Koráb & Mihalisko, 2005, 9): „Podnikatel ve svém jednání vytváří cosi nového, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení.“ Člověk potřebuje k tomu, aby dospěl k rozhodnutí založit podnik, obdržet jistou dávku impulsů, které jej ponejprv přivedou k této myšlence a následně jej také v jeho rozhodnutí utvrdí.

10

První zdroj, odkud takové impulsy mohou nejčastěji pocházet, je z kulturního a sociálního prostředí, v němž se člověk pohybuje. Rodina - její historie a hodnoty, které vyznává, dále pak okolí, ve kterém se člověk pohybuje - jeho přátelé a známí, to jsou mocné impulsy, ovlivňující rozhodování jedince. K rozhodnutí založit podnik mohou vést pozitivní stimuly, jako jsou například touha vybudovat hodnoty, které jsou prospěšné, touha zvýšit svůj příjem a zlepšit tak svou finanční situaci, touha realizovat se apod. Mnohem mocnějšími stimuly, které ženou člověka vpřed, jsou ale stimuly negativní. Například závist, nespokojenost v zaměstnání, nenávist nadřízených autorit apod., to jsou skutečně silné okolnosti pomáhající učinit rozhodnutí. Druhý zdroj impulsů k založení podniku pochází z podnikatelského prostředí. Jedná se o výsledky analýzy sektoru, ve kterém by se chtěl podnik realizovat, podpora podnikání ze strany státu, možnosti financování projektu, potenciální síla trhu, možnosti marketingu, legislativní prostředí apod. V této fázi je nutné odpovědět na otázku, zda je založení podniku realizovatelné. Podle obchodního zákoníku podnikatelem je: • Osoba zapsaná v obchodním rejstříku. • Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. • Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. • Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatelské osoby lze rozdělit na dvě základní skupiny, na osoby fyzické a osoby právnické. Koráb a Mihalisko (2, str. 8) uvádí výsledky průzkumu provedeného v roce 2004 ve Velké Británii, jejichž cílem bylo odpovědět na otázku, jaký je „průměrný“ podnikatel. Podle provedeného průzkumu bylo zjištěno, že věk průměrného podnikatele je 36 let. Mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem ve věku mezi 16 a 65 lety je 18% osob samostatně výdělečně činných. Zajímavým zjištěním bylo, že mezi podnikateli je 23% osob ve věku mezi 45 a 54 lety. Každý desátý začínající podnikatel je ve věku 16 až 24 let a muži zahajují podnikatelskou činnost dvakrát častěji než ženy. Na podobný průzkum v českém prostředí autor nenarazil.

2 Malý a střední podnik Malé a střední podniky tvoří osu tržních ekonomik. Kritéria pro zhodnocení velikosti podniku nejsou vždy v pramenech jednoznačně definována. Podle Šimana a Petery (2010, 4) jsou jako kritéria pro posuzování velikosti podniků uváděna: • • •

počet zaměstnanců výsledek hospodaření roční obrat

11

•

velikost bilanční sumy

Tato kritéria se používají pro klasifikaci podniků například ve Švýcarsku. V České Republice se nejčastěji využívá hodnocení podniků podle velikosti dle členění Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ten stanovil v roce 1993 hodnotícími kritérii počet zaměstnanců a velikost ročního obratu, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka 1 Kritéria stanovení velikosti podniku Velikost

\

Počet zaměstnanců

Obrat

do 100

Do30 mil. Kč

Střední podnik

100 – 500

30 – 100 mil. Kč

Velký podnik

nad 500

nad 100 mil. Kč

Malý podnik

Ukazatel

Hodnotící kritérium velikost obratu při srovnávání velikosti podniku ovšem může být poněkud zavádějící, zvláště jestliže porovnáváme podniky, které nejsou součástí jedné měnové oblasti. Vlivem inflace může velikost obratu měnit svou nominální hodnotu i v době, kdy nedochází ke změně produkce podniku apod. V zemích Evropské Unie se proto často od tohoto hodnotícího kritéria upouští a v potaz se bere pouze kritérium počtu zaměstnanců. V pojetí hodnocení velikostí podniků v zemích EU, patří podniky s 10 – 99 zaměstnanci k malým a podniky se 100 – 499 ke středním podnikům. Graf 1 Vývoj počtu aktivních malých a středních podniků v ČR

Zdroj: MPO, 24. 6. 2011, WWW: http://download.mpo.cz/get/44179/49610/578646/priloha001.pdf

12

2.1 Význam malých a středních podniků Pro popsání významu malých a středních podniků existuje mnoho příměrů, o jejichž prozaičnosti je možné vést dlouhé diskuze. Některé z definicí zmiňuje také Folvarčná (2005, 3) a mohou například znít: • • • •

Malé a střední podnikání je nedílnou součástí každé vyspělé ekonomiky. Malé a střední podniky se podílejí vysokou měrou na zaměstnanosti. Malé a střední podniky nemohou konkurovat velkým podnikům. Malé a střední podniky jsou ekonomickými a sociálními „plícemi“ společnosti.

Malé a střední podniky hrají bezesporu nezastupitelnou roli v ekonomické realitě, čehož důkazem jsou hojné ekonomické analýzy, jejichž závěry jsou obecně respektované a uznávané. Ze zprávy Eurostatu European Business – Fact and figures vyplývá, že komise EU považuje malé a střední podniky za páteř ekonomiky evropského společenství. Tato skupina podniků představuje takřka 99% z celkového počtu všech podniků v zemích EU. Ve výčtech vlastností malého a středního podnikání je možno nalézt několik charakteristických rysů. Novotný (2007, 167) uvádí, že jedním z nich je osobní spjatost vlastníka s podnikem. Obvykle se podílí na jeho činnosti a často jsou do chodu podniku zapojeni i rodinní příslušníci podnikatele. Vlastníci malých a středních podniků tvoří součást vrstvy obyvatelstva označované jako střední stav, který je považován za pilíř tržního hospodářství. Přínosem malých a středních podniků pro společnost je bezesporu mimo jiné i to, že se svým působením podílejí na rozvoji dostupných lokálních zdrojů, vytvářejí prostředí stimulující inovace a vědecký rozvoj, a také prostředí umožňující pružně a rychle reagovat na individuální potřeby zákazníků a tržní změny. K dalším hlavním výhodám patří: • • •

vytváření nových pracovních příležitostí odolnost proti hospodářské recesi rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí

Novotný (2007, 168) naproti tomu uvádí i řadu nevýhod, spjatých s existencí malých a středních podniků ve vztahu k velkým podnikům. Mezi ty hlavní patří: • • • •

omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě a řídící činnosti vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce omezené prostředky na propagaci a reklamu

2.2 Právní formy podnikatelských činností Česká legislativa rozděluje základní právní formy podnikání následovně, jak je definuje Synek (2007, 32): 1) samostatný podnikatel (fyzická osoba = živnostník) 2) obchodní společnosti 13

3) družstva 4) státní podniky 5) evropské hospodářské zájmové sdružení 6) evropská společnost 7) evropská družstevní společnost 8) ostatní Podnikání je definováno jako soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikem se pak rozumí soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání.1 Pro potřeby své diplomové práce se bude její autor blíže zabývat pouze obchodními společnostmi. Obchodní společnosti se dále dělí na osobní a kapitálové společnosti. Mezi osobní společnosti patří: • •

veřejná obchodní společnost Komanditní společnost

Základním rysem osobních společností je, že jsou zakládány a vlastněny dvěma nebo více osobami. Společníci se osobně zúčastňují podnikání, dosažené zisky si rozdělují mezi sebe a společně nesou odpovědnost za vzniklé ztráty. Za závazky společnosti ručí celým svým majetkem (s výjimkou komandistů, kteří ručí jen do výše svého vkladu). Výhodou je charakter daňového zatížení, kdy se uplatňuje pouze jedno zdanění zisku a to z příjmu fyzických osob (s výjimkou komandistů, jejichž zisky podléhají dvojímu zdanění – z příjmu právnických i fyzických osob). Mezi kapitálové společnosti patří: • •

společnost s ručením omezeným (ve zkratce s.r.o.) akciová společnost (ve zkratce a.s.)

Charakteristickým rysem kapitálových společností je, že může být založena fyzickými i právnickými osobami nebo i jednou osobou v případě s.r.o. Za závazky odpovídá společnost celým svým majetkem a společníci do výše svých nesplacených vkladů v případě s.r.o., v případě a.s. za závazky opět odpovídá společnost celým svým majetkem, akcionář za závazky společnosti neručí. Mezi nevýhody kapitálových společností patří dvojí zdanění. Relativně dostupná možnost základního vkladu a solidární odpovědnost společníků za závazky společnosti činí ze společnosti s ručením omezeným velmi vhodnou variantu volby právní formy při zakládání malého podniku.

2.2.1 Společnost s ručením omezeným Dolní hranice základního kapitálu je v tomto případě stanovena na 200 000,- Kč a tvoří jej souhrn peněžních a nepeněžních vkladů společníků. Společníci za závazky společnosti ručí 1

viz. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

14

společně a nerozdílně s tím, že zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Minimální výše individuálního vkladu musí činit minimálně 20 000,- Kč. Společnost vzniká na základě společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, a to dnem zápisu do obchodního rejstříku. Registrace v obchodním rejstříku musí obsahovat obchodní firmu společnosti s dodatkem společnost s ručením omezeným (s.r.o.).

2.3 Výběr právní formy Rozhodnutí o právní formě podnikání ovlivňuje konkrétní situace každého začínajícího podnikatele. Počet společníků, disponibilní počáteční kapitál, ochota nést zodpovědnost za riziko spojené s podnikáním apod., to vše jsou důležitá kritéria, podílející se na jeho konečném rozhodnutí. Vědomí možných dlouhodobých právních, ekonomických a daňových důsledků, činí z tohoto rozhodnutí opatrný a důležitý krok v počátcích života každé společnosti, přestože změna právní formy v průběhu existence podniku je možná. Klíčovým aspektem při rozhodování o právní formě nově zakládaného podnikání je to, zda je výhodnější a dostupnější podnikat samostatně nebo založit společný podnik. Ovšem kritérií pro volbu právní formy existuje celá řada. Synek (2007, 25) uvádí některá z nich: • • • • • • • • •

způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) oprávnění k řízení, tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod. počet zakladatelů nároky na počáteční kapitál administrativní náročnost založení podniku účast na riziku / ztrátě finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům daňové zatížení zveřejňovací povinnost

Říká, že výše uvedená kritéria je třeba při zakládání podniku, eventuálně při změně právní formy důkladně zvážit a jejich objasnění věnuje náležitou pozornost. Podstatnou část podniků v České republice, ale také ve světě reprezentuje zvláštní skupina tzv. rodinných podniků. Jedná se o podniky založené v rámci rodiny, kde následně rodina hraje v existenci podniku klíčovou roli a kde se předávání podnikových otěží dědí z generace na generaci. Rodinné podniky představují 85% všech registrovaných podniků v Evropské Unii, v USA je to dokonce 95% (Koráb, Hanzelková & Mihalisko, 2008, 11). Nejoblíbenější a nejčastější právní formou těchto podniků v České Republice je společnost s ručením omezeným, kde jak uvádí Koráb, v České Republice působí pod hlavičkou této právní formy více než 85% rodinných podniků, ve Spolkové republice Německo je to potom s ekvivalentem GmbH téměř 54% a v Rakousku 66,9% společností.

2.4 Osobnostní předpoklady podnikatele a motivace Člověk, který se rozhodne pro samostatné podnikání, musí zcela pochopitelně disponovat určitými osobnostními rysy a musí zároveň splňovat určité osobnostní předpoklady pro podnikání. Schopnosti jako zvládání stresových situací, psychická a mnohdy i fyzická

15

odolnost, schopnost se rozhodovat pod nátlakem, vytrvalost a kreativita, to je výčet jen několika ze schopností a vlastností, jimiž by měl podnikatel disponovat. Ve vlastnostech každého podnikatele hraje důležitou roli také motivace a schopnost jít za svým cílem. Bez těchto naposledy zmíněných atributů by pravděpodobně nemohl podnikatel vůbec založit svůj podnik, neboť jsou důležitými prekurzory pro samotný vznik podnikání, jak již bylo zmíněno výše. Kromě těchto obecných charakteristik by každý podnikatel a zvláště ten, který ve svém podniku zaměstnává podřízené, měl ovládat schopnosti a dovednosti z následujících oblastí (Dvořáček, 2008, 50): 1) Manažerské dovednosti Sem patří zejména řízení a vedení lidí, autorita a moc, zvyšování výkonnosti týmu a v neposlední řadě již zmíněná motivace, která není klíčová jen u podnikatele samotného, ale on sám by měl být schopen motivovat i své zaměstnance. 2) Obchodní dovednosti Umění vyjednávat, umění prezentovat se, zásady obchodního jednání a jednání se zákazníkem, péče o zákazníka, základy marketingu a telemarketingu aj. 3) Komunikační dovednosti Asertivita, interní komunikace, umění řešit konflikty, rétorika aj. Neviditelnou silou, která v podnikateli probouzí touhu k realizaci podnikatelského záměru a motorem, jenž udržuje v chodu pohyb myšlenek a činů směřujících k vytyčenému cíli je již několikrát skloňovaná motivace. Motivace vzbuzuje psychické napětí, které se stává impulsem k určitému chování jedince a zároveň stimuluje vůli být úspěšný. Bez ní nepomohou k dosažení cíle žádné znalosti, ani zdroje podnikání. Motivace k podnikání zpravidla vyjadřuje kombinaci dvou druhů motivátorů. Jünger (2007, 16) je popisuje následovně: •

•

Push (tlačí) – člověk musí řešit svoji životní nebo sociální situaci, a podnikaní v tomto smyslu, může sehrát významnou roli. „Push“ motivátory jsou silnější, ale brzy vyhasínají. Zpravidla nevedou k mimořádným výsledkům. Mnoho živnostníků odstartovalo svoji dráhu právě díky push motivátorům. Pull (táhne) – příležitosti, respektive jejich využití jsou významným prostředkem k uspokojování potřeb. Pull důvody jsou trvalejší a málokdy vyhasínají. Vynikající podnikatelé stavějí své úspěchy právě na těchto důvodech.

Příležitosti nejsou předmětem dlouhého trvání, jak vyplývá z teorie managementu. Podnikatel, resp. manažer by měl tyto příležitosti pečlivě sledovat a, v souladu s vyhodnocováním rizik a potencionálních možností úspěchu, by měl přizpůsobovat svá rozhodnutí a aplikovat je na řízené subjekty. Je zřejmé, že důležitým předpokladem pro úspěšné založení podniku je právě motivace. Jak uvádí Veber (2008, 56), silná motivace má vazbu na přání, záměry, osobní plány a v konkretizované podobě také na podnikové cíle. Tyto cíle musí být smysluplné, kvalitní a reálné.

16

Veškerý předcházející text se zabýval aspekty založení společnosti, popisem podniků a osobností podnikatele. Ke komplexnosti této práce, jejímž nosným tématem je podnik, působící v oblasti obnovitelných zdrojů, přispívá z toho obecnějšího hlediska, nicméně je její nenahraditelnou součástí. V souladu s následujícími kapitolami, které se již blíže zabývají užším spektrem podnikatelských činností spíše z hlediska šetrného přístupu k přírodě a environmentální tolerance, tvoří kompaktní celek.

3 Ekologické aspekty podnikání Myšlenky ekologické ekonomie (Common & Stagl, 2005) se zabývají přirozenými a racionálními principy lidského chování v přístupu k přírodě. Člověk, společnost a podniky jsou svázány s přírodou a přírodními zdroji od počátku své existence. Dlouhou dobu byly ovšem tyto zdroje pouze zneužívány ve prospěch zisku, jakoby byly nekonečné a neměnné. Environmentální aspekty a šetrný přístup byly přehlíženy. Teprve druhá polovina dvacátého století byla obdobím, kdy se začaly v podnicích uplatňovat myšlenky týkající se životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje2. Až relativně nedávno si společnost začala uvědomovat, že ekologie je faktorem, který musí firma stále více respektovat. Na jednu stranu ekologie vytváří řadu bariér – aby firma mohla ekologicky produkovat, či prodávat ekologické produkty, představuje to pro ni často určitou ekonomickou zátěž, na druhé straně však ekologicky chovající se firma získává dobrou pověst a určitou konkurenční výhodu. Principy udržitelného rozvoje kromě jiných velmi detailně rozpracoval přední český ekocentrik Šmajs (1995). Autoři Nattrass a Altomare (2006, 7) popisují, že u společností, jež se staly předmětem případových studií, a které zavedly na podnikové úrovni přístup nazvaný FSSD (Framework for Strategic Sustainable Development)3“ (Holmberg & Robèrt, 2000, 1-18), lze zaznamenat příznivé dopady těchto metod v podobě lepší konkurenceschopnosti, snížených nákladů, rozšíření zisků, zvýšení produktivity zdrojů, zlepšení tvorby nových produktů, zlepšení morálního přístupu zaměstnanců, snížení zaměstnaneckých fluktuací, zlepšení environmentálního dopadu a zvýšení tržního podílu společnosti. Podniky jsou v současném světě vystaveny tlaku ze strany konkurence a jsou nuceny hledat nové způsoby odlišení se i v jiných směrech, než jen v nabídce lepších produktů a služeb. Ukazuje se, že použití přístupů a strategie udržitelnosti, jsoucích až nad rámec legislativních požadavků v oblasti životního prostředí a jejich důsledná prezentace veřejnosti, mohou být do budoucna tím správným směrem, jak získat konkurenční náskok. Postupné uplatňování těchto přístupů vede k postupné změně konkurenčního prostředí a lze očekávat, že tyto změny budou s postupujícím časem stále výraznější. Některé změny, které lze v socio-ekonomickém směru očekávat, mohou být následující (Kulhavý, 2011, 46): •

„zpřísňující se legislativa, princip „znečišťovatel platí“ (např. poplatky za odstranění toxických odpadů; pokuty za znečišťování životního prostředí; ekologické zdanění; náklady na re-design výrobků tak, aby splňovaly nové

2

Trvale udržitelný rozvoj je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. 3 Známý též jako The natural step Framework, který definoval Dr. Karl-Henrik Robèrt ve Stockholmu. Poskytuje komplexní definici metod environmentálně udržitelného rozvoje podniku.

17

• • • • • • • •

legislativní požadavky; zvýšené náklady v důsledku nutnosti náhrady surovin/materiálů, které byly zakázány pro svoji zdravotní závadnost a následné náklady na přizpůsobení výrobní linky apod.) změna preferencí zákazníků směrem k výrobkům a službám zatěžujícím životní prostředí relativně méně rostoucí ceny surovin a energií (neobnovitelné zdroje) ovlivnění kvality produkce v důsledku užití méně kvalitních (neobnovitelných) vstupů při růstu jejich ceny kritéria pro realizaci veřejných zakázek upřednostňující podniky se zavedeným EMS vyšší pojišťovací náklady pro podniky bez environmentálních manažerských systémů zdravotní a bezpečnostní rizika pro zaměstnance v důsledku zacházení s nebezpečnými látkami, absence zaměstnanců z důvodu nemocnosti spojené s nevhodným pracovním prostředím ztráty zapříčiněné neefektivitou současných technologií a zařízení (energetické ztráty, nadměrná produkce odpadů) kampaně vedené proti podniku nedodržujícím etické nebo environmentální standardy zákazníky či spotřebitelskými a ekologickými organizacemi a v důsledku toho poškození jména podniku."

Jednou z nejdůležitějších oblastí, ve které jsou environmentální aspekty nejcitelnější a jejíž dopad na životní prostředí je velmi závažný a bezprostřední, je bezesporu oblast týkající se výroby a spotřeby energie. Proto společnosti, zabývající se energetickými otázkami pociťují tlaky na šetrný přístup k životnímu prostředí poměrně citelně a to zvláště v posledních desetiletích. V souladu s myšlenkami environmentálních dopadů činností společností a jejich zodpovědným chováním, zmiňují autoři Nattrass a Altomare (2002, 268), že zodpovědnost přichází s poznáním, že rozhodnutí a činy, které děláme na sub-systémové úrovni, ovlivňuje zdraví globálního systému. Zodpovědnost přichází s vírou, že můžete něco změnit. Zodpovědnost začíná, když si zvolíme cestu čelit skutečnosti, že zdraví globálního systému je ohroženo a přece jen s vědomím tohoto si zvolíme snít a vědomě vytvářet systém, který je vitální, prosperující a bezpečný, a kterého funkce jsou v rovnováze s přírodou. Tedy se zdá, že „obecná“ nebo „společná zodpovědnost“ je rostoucím trendem. Jestliže trvalá udržitelnost je slovem, které požíváme v smyslu dobrého zdraví – vitality a pořádného fungování – globálního systému, tak zodpovědnost je stav bytí, nebo postoj potřebný k pohybu vpřed k nadějnému dosažení této podmínky. Když jsme zodpovědní, tak připouštíme, že na našem jednání záleží. Akceptujeme to, že jsme buď součástí problému anebo částí jeho řešení. Kulhavý (2011, 49) se ve shodě se švédskými autory Bromanem, Holmbergem a Robèrtem (2000) domnívá, že právě strategický udržitelný rozvoj má potenciál vytvořit v podnicích dlouhodobě přínosné výsledky. Je-li skutečně záměrem vlastníků či managementu podniku snižovat dopady na životní prostředí, je třeba promítnout tento postoj do nejvyšších řídících dokumentů organizace – vize a strategie. Na akademické půdě byl v devadesátých letech vyvíjen model, který by umožnil činit v podnicích environmentální opatření a zároveň byl ve shodě s dlouhodobým směřováním organizace. Tento přístup byl pilotně

18

úspěšně testován v řadě organizací ziskového a neziskového sektoru ve dvanácti zemích světa neziskovou organizací The Natural Step4. Stojíme na evoluční křižovatce. Každý z nás je zodpovědný za to, který směr si zvolíme – jednotlivě i společně. To nás dělá odpovědnými, osobně i organizačně, za svět, který tvoříme a dědictví, které zanecháváme budoucím generacím (Natrass & Altomare, 2002, 269).

3.1 Ekologické aspekty výroby energie z OZE Obnovitelné zdroje energie jsou přirozenou součástí přírody. Člověk je znal a využíval již odpradávna, ale s příchodem fosilních paliv se jeho pozornost odklonila jiným směrem. V současné době se k myšlence využití energie z obnovitelných zdrojů opět vrací častěji a častěji, jelikož jedna z významných nevýhod fosilních paliv začala lidstvo ve své bezohledné honbě za energií, dohánět. Tato nevýhoda představuje zároveň i vážnou hrozbu, která vzbuzuje v lidech strach. Ten následně umožňuje těžebním společnostem zvyšovat ceny fosilních paliv do astronomických výšin. Tou hrozbou je vyčerpatelnost. Jak uvádí Quaschning (2010, 15), obnovitelné energie se označují též jako energie regenerativní nebo alternativní. Obnovitelnými formami energie jsou například větrná energie, energie biomasy, termální a sluneční energie. Slunce sice také asi za 4 miliardy let vyhasne, ale ve srovnání s poměrně malým počtem desetiletí, po kterém nám fosilní zdroje energií budou k dispozici, je tento časový rozměr téměř nekonečný. I když lidstvo využívá obnovitelných zdrojů energií již podstatně déle, než fosilních zdrojů, je mezi konstrukcí tehdejších a soudobých energetických zařízení kvantitativní skok. Obnovitelné zdroje energie však úplně nové nejsou, novým je jen poznání, že jsou z dlouhodobého hlediska jedinou alternativou spolehlivého získávání energií, které je zároveň šetrné k životnímu prostředí. Celá země je díky našemu slunci „varnou nádobou“ na výrobu biomasy, která takto uchovává energii z naší životadárné hvězdy. Quaschning (2010, 233) ve své knize vysvětluje, že biomasa vzniká na světě neustále a to s takovým energetickým obsahem, který odpovídá téměř desetinásobku naší celkové spotřeby primární energie. Přitom není možné veškerou biomasu energeticky využít. Člověk využívá v současné době pouhá 4% nově vzniklé biomasy. 2% se spotřebují při výrobě potravin a krmiv, 1% končí jako dřevařský produkt, papír nebo vláknitá hmota. Kolem 1% biomasy se energeticky – většinou ve formě palivového dřeva – využívá a pokryje asi desetinu celosvětové spotřeby primární energie. Česká republika v souvislosti s výrobou energie z OZE přijala v roce 2004 usnesení „Strategie udržitelného rozvoje ČR“5. Jedná se o významný koncepční dokument, který je 4

The Natural Step (TNS) je nezisková organizace, která byla vytvořena s vizí vytvoření udržitelné společnosti. Podílela se na vývoji a aplikaci metodiky, která umožňuje organizacím a komunitám lépe integrovat myšlenku udržitelného rozvoje do svých procesů. TNS založila pobočky ve dvanácti zemích světa a aktivně spolupracuje na rozvoji magisterského studijního programu Strategic Leadership towards Sustainability. Více informací lze nalézt na webových stránkách organizace. Obdrženo 16.6.2011 z WWW: http://www.naturalstep.org 5 Anotace publikace: „Strategie udržitelného rozvoje České republiky, schválená vládou ČR usnesením č. 1242 ze dne 8. prosince 2004, tvoří rámec pro zpracování materiálů koncepčního charakteru (sektorových

19

důležitým východiskem pro strategické rozhodování a tvorbu dalších zásadních materiálů v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Od roku 2007 probíhá jeho pravidelná aktualizace.

3.2 Definice biomasy Pojem biomasa představuje hmotu z organického materiálu. Zahrnuje všechny organismy, jak živé, tak odumřelé a také organické produkty látkové výměny. Biomasa, jako forma energie, která na chemické bázi ukrývá v tělech rostlin a živočichů energii slunce, patří k nejcennějším a nejvšestranněji využitelným zdrojům energií, které lidstvo zatím dokáže využít. Poskytuje nejen energii, ale také potraviny, stavební materiály, papír, tkaniny, chemikálie a léky. Biomasa byla využívána jako zdroj energie od těch dob, kdy člověk objevil oheň. Dnes může být palivo z ní využíváno k výrobě energií pro širokou škálu účelů – od vytápění domů, přes pohánění automobilů až po napájení počítačů. Chemické složení biomasy, které je důležitým parametrem pro výrobu energie, se u každého druhu znatelně liší, ale obecně se dá říci, že rostliny obsahují okolo 25% ligninu a 75% sacharidů (uhlovodíků) nebo cukru. Sacharidová frakce je složena z dlouhých polymerových řetězců molekul cukrů. Mezi dvě nejvýznamnější kategorie těchto polymerů patří celulóza a hemi-celulóza. Příroda používá dlouhé polymerové řetězce celulózy ke stavbě vláken, které dávají rostlinám jejich sílu a pevnost. Ligninová frakce potom působí jako lepidlo, které drží celulózové vlákna při sobě. Energie z biomasy se dá vyextrahovat různými způsoby. Některé jsou technologicky jednoduché, některé zase velmi složité a liší se také v účinnosti. Přestože se mladší technologie na zpracování biomasy slibně vyvíjejí, největší účinnosti lze stále dosáhnout při výrobě tepla (až 90%). Podle Holého (2010), lisováním a sušením upravená dřevní a rostlinná biomasa dosahuje výhřevnosti až 18 MJ/kg, čímž přesahuje hodnoty hnědého uhlí (14 až 16 MJ/kg). Poměr obsahu sušiny a vody (vlhkost) biopaliv výrazně ovlivňuje jejich výhřevnost. Tím, že se voda při hoření odpařuje, snižuje základní výhřevnost sušiny biomasy.

3.2.1 Vznik biomasy Atmosférický oxid uhličitý a voda se při procesu fotosyntézy přeměňují na cukry, které tvoří stavební kameny biomasy. Sluneční energie, která pohání fotosyntézu, se uchovává v chemických vazbách strukturálních komponent biomasy. Zajímavým poznatkem je, že téměř veškerý kyslík na naší planetě, který je životně důležitým prvkem a bez něhož by se neobešla existence mnoha živočišných druhů včetně člověka, je vlastně odpadním produktem rostlin při procesu fotosyntézy.

politik či akčních programů). Je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích.“ Převzato 23. 6. 2011. Převzatá citace anotace a celý text zmiňovaného dokumentu je dostupný na WWW: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHBNA

20

Kdybychom efektivně využívali energii z biomasy spalováním, potom by se atmosférický kyslík spojoval s uhlíkem obsaženým v tělech rostlin a vznikal by opět oxid uhličitý a voda. Celý koloběh se tedy uzavírá, neboť volný oxid uhličitý je poté znovu připraven k využití při produkci nové biomasy. Obrázek 1 Koloběh oxidu uhličitého v přírodě

Zdroj: 20. 4. 2011, WWW: http://www.hillgreenenergy.co.uk/biomass_css.html

3.2.2 Přínosy z produkce biomasy Jedním z nejdůležitějších přínosů produkce biomasy je v současnosti podpora hospodářského rozvoje venkova, ať již rozvojových, tak i ve vyspělých zemích. Na tento aspekt je samozřejmě navázána spousta souvisejících benefitů. Jak zmiňuje Holý (2010), paliva vzniklá produkcí biomasy jsou čistým obnovitelným zdrojem energie, který nepřispívá produkcí emisí k problematice klimatických změn. Bezpochyby lze jmenovat další přínosy, jakými například jsou: • • • • • • • • •

zvýšení příjmů ze zemědělství diverzifikace trhu získané podpory ze strukturálních fondů EU – operační program Životní prostředí snižování přebytků zemědělských komodit revitalizace venkovského hospodářství zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti snižování negativních dopadů využívání fosilních paliv na životní prostředí podpora vědeckého a technologického rozvoje lokální dostupnost produkce biomasy oproti fosilním palivům

Existence produkce z biomasy a její využívání má z dlouhodobého hlediska jednoznačně také urbanistické a demografické dopady. Zvýšení počtu pracovních míst (pro sběr, výrobu a použití) a průmyslový růst, znamená další příjmy pro tyto oblasti. Nové zdroje příjmů pro zemědělce a venkovské obyvatelstvo zvýší blahobyt a životní úroveň venkovských

21

komunit a tím přispějí k další aktivaci místní ekonomiky. Výsledkem tohoto procesu by mohlo být snížení migrací venkovských obyvatel do městského prostředí a příliv obyvatelstva zpět na venkov, což je velmi důležité nejen v České Republice, ale také v mnoha oblastech světa.

3.2.3 Přínosy pro životní prostředí Využívání energie z biomasy má mnoho jedinečných vlastností, které poskytují přínosy pro životní prostředí. Může pomoci při mírnění změn klimatu, při snižování četností kyselých dešťů, při mírnění eroze půdy, při znečištění vody apod. Dnes nejpoužívanějším způsobem využití biomasy pro energetické účely je její přímé spalování ve speciálních kotlích. Tento způsob je prakticky nejjednodušším a nejprimitivnějším využitím a mohl by u veřejnosti budit dojem, že příliš ekologický není kvůli nutnému znečišťování ovzduší při hoření. Jak ale uvádí Holý (2010), spalování biomasy nevede k nárůstu CO2 v atmosféře, neboť množství CO2, které biopaliva uvolní procesem spalování do atmosféry, je vyrovnáno množstvím CO2, které na sebe rostliny navázaly během svého životního cyklu v procesu fotosyntézy a uložily ve formě biomasy. Stébelniny obsahují více popelovin (4 až 8 %) než dřeviny (1 až 3 %). Z pohledu obsahu emisí je důležitý obsah dusíku a síry, který je například v obilí až stokrát menší než u uhlí (podíl popelovin u uhlí se pohybuje v rozsahu 10 až 40 % s vysokým podílem sedimentárních hornin a v důsledku toho i poměrně vysokým množstvím těžkých kovů včetně radioaktivních, jako je thorium a uran). Některé rostliny na sebe dokáží vázat těžké kovy obsažené v půdě, jež se po spálení mohou objevit v popelu. Tuto schopnost rostlin lze vhodně aplikovat například při rekultivaci průmyslových zón. Popel z biopaliv (z nekontaminovaných porostů) lze využít jako velmi kvalitní minerální hnojivo obsahující důležité prvky jako je dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg), hydroxid draselný, kysličník křemičitý, kyselinu fosforečnou a důležité stopové prvky. Vzhledem k perspektivě používání fosilních paliv můžeme očekávat výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie nejen pro vytápění rodinných domů a budov a hledání vhodných cest při využívání málo produktivních zemědělských půd k cílenému pěstování energetických porostů. Energetické porosty účelově založené pro optimální produkci biomasy mohou zachovávat či dokonce zvyšovat kvalitu půdy a plnit i ostatní funkce, zejména funkce půdo-ochranné, protierozní a krajinotvorné. V oblasti zpracování, všestranného využívání biomasy a výroby energie z ní existuje samozřejmě, podobně jako v mnoha jiných perspektivních oblastech, výzkum a pokrok. Výzkum je zde o to více důležitý, jelikož se jedná o oblast, která dává člověku možnost odpovědět na některé složité otázky v souvislosti s energetikou, kterým lidstvo musí stále častěji čelit. O nových technologiích a vývoji v oblasti zpracování biomasy pojednává následující kapitola.

3.2.4 Nové technologie a budoucí vývoj v oblasti zpracování biomasy Oblast obnovitelných zdrojů energie a téma biomasy je v posledních letech často skloňovaným tématem odborných, ale i politických diskuzí. Kužel (2009) ve své přednášce na semináři „Biomasa pro výrobu tepla“ přiblížil nové technologie, pracovní postupy a směry, kterými se ubírá vývoj v tomto moderním odvětví.

22

Biomasu obecně a konkrétně fytomasu nevidíme jako zdroj paliv, ale jako novou základní surovinu pro chemický průmysl, kterou např. pro německou chemii kdysi bylo koksovatelné uhlí a vápenec. Pro většinu zemí později to byla nafta jako základ celé petrochemie. Dnes jsme spolu s celým světem donuceni, že to musí být obnovitelná surovina. Tedy biomasa, konkrétně fytomasa. Technologie zpracování biomasy mohou být jen tehdy prakticky ekonomicky únosné, bude-li se biomasa zpracovávat a využívat komplexně. Např. bude-li se někdo orientovat na výrobu etanolu ze škrobu obilnin jako přísady do motorových paliv, je tato snaha předem ekonomicky ztracená. Vždyť obilí má asi 65% škrobu, při zcukernatění jsou ztráty, při kvašení další, při izolaci etanolu také. Může se snadno stát, že efektivně využije jen ¼ suroviny. Potom není třeba dělat výpočty toku energií při toku produktu od zemědělského výrobce přes výrobu ke skladování produktu. Biopaliva tedy nemohou být jediným produktem, ale jedním z řady produktů komplexního zpracování fytomasy. Fytomasa obsahuje dvě hlavní složky: Je to polysacharid celulóza a derivát α – fenylpropanu, lignin, který se také označoval názvem „dřevovina“. Z toho je zřejmé, že rostliny pěstované zemědělci, trávy, byliny jsou materiály lignocelulózové, zatímco dřeviny jsou celulózo-ligninové, protože obsahují ligninu více. Zpracování fytomasy je však poněkud rozdílné, jde-li o surovinu převážně celulózovou, či surovinu víceméně ligninovou. To proto, že celulózu lze dále biotechnologicky zpracovávat, zatímco u ligninu to provést nelze. Základem zpracování fytomasy je konverze základní suroviny. Tu lze provést dvěma způsoby: • •

hydrolýzou termicky

Hydolýza fytomasy Uvedu jako názorný příklad hydrolýzu fytomasy: Lze ji provést účinkem silných kyselin za vysoké teploty a vysokých tlaků. To je způsob klasický, drahý, nepohodlný, zastaralý. Hydrolýzu škrobů lze provést sladovou diastázou, jako se to běžně provádí v každém lihovaru nebo plísňovou nebo bakteriální amylázou. Získají se cukerné roztoky, jen ze škrobu, nikoliv z celulózy. To znamená, že se využije asi 15% hmoty brambor a max. 30-35% hmoty obilnin. To je tedy způsob lepší, ale také značně ztrátový. Vše je známo jako postup současný. Spalování Spálit lze každou organickou hmotu. Liší se však skupenstvím, spalným teplem, výhřevností, obsahem hořlaviny, obsahem popela, podílem prchavé a neprchavé hořlaviny – ale také charakterem spalných produktů, jejich toxicitou, kancerogenitou, teratogenitou a mnoha dalšími charakteristikami. Biopaliva 1. a 2. generace Proto bylo přijato dělení ryze ekonomické: Biopaliva 1. generace jsou sice schopna spálením uvolnit energii, ale ta je nižší, než celková energie vložená do výroby paliva. (Do celkové energie se počítá u biopaliv i energie vložená do hnojiv a agrochemikálií nutná při pěstování energetické rostliny, nejen energie na sklizeň a zpracování

23

fytomasy). Biopaliva 2. generace jsou schopna uvolnit více energie, než bylo spotřebováno celkové energie na jejich výrobu. Technologie zpracování biomasy Staré technologie jsou charakteristické tím, že byla snaha využít pouze část hmoty fytomasy: (např. cukr cukrovky, škrob obilnin a brambor) nebo tím, že pozornost byla věnována pouze úpravě fytomasy k přímému spalování jako paliva: (např. peletování, briketování, spalování balíkové slámy atd.) Nevýhody starých technologií jsou tyto: • Neúnosná produkce nebezpečných látek v exhalátech. • Špatná ekonomická stránka procesu. • Technické těžkosti: spékání popela, vysoká korozivita emisí, nízká provozní teplota v topeništi, velký rozdíl mezi spalným teplem a výhřevností atd. Nové technologie jsou charakteristické komplexním využitím fytomasy, v procesech, kde složení primární zemědělské suroviny přestává být významné. Dá se zpracovat vše, co se vypěstuje. Výhody nových technologií jsou především: • Vysoká ekonomická efektivnost. • Podpora intenzivní zemědělské výroby i při relativním přebytku potravin v platby schopném světě. • Prudký rozvoj výrobkového spektra chemického průmyslu a jeho rozvoj na základě dostatku nové základní suroviny – fytomasy. Jak už bylo uvedeno, fytomasu je nutno podrobit konverzi, jejíž podstatou je uvolnění cukrů z fytomasy lignocelulózové a uvolnění plynných produktů s převahou CO případně CO + H2 z fytomasy celulózoligninové. (K tomu slouží procesy hydrolytické a procesy termické, tj. zplynování a pyrolýza.) Technicky je možno modernizovat: Procesy konverze a procesy dalšího zpracování produktů konverze fytomasy. Fischer Tropschovy syntézy Již před 70 lety přišli Fischer a Tropsch v Německu na nápad, že tento vodní plyn lze hydrogenovat při teplotě asi 190°C a tlaku 1 – 15 atm. na katalyzátoru, tehdy složeném z CoO a ThO2 a tak lze získat směs nasycených uhlovodíků – parafinů. Fischer – Tropschovy syntézy (samozřejmě s jinými katalyzátory a v mnoha modifikacích) jsou dnes moderním způsobem získání kapalin z fytomasy takového složení, že je velmi blízká přirozené naftě, nikoli methylesteru řepkového či jiného oleje. A to je postup perspektivní. Nové technologie získávání energie z biomasy ve světě • Výrobou etanolu z celulózy se zabývá pokusný provoz kanadské společnosti Iogen v Ottavě. K produkci etanolu využívá tropickou plíseň, která je geneticky modifikovaná tak, aby produkovala enzym štěpící celulózu. Výhoda použití plísňových celuláz - schopnost využít všechny formy biomasy. •

Na technické fakultě edmontonské university v Albertě skupina studentů, kteří si říkají „The butanerds“ připravili geneticky modifikovaný kmen Escherichia coli produkující butanol. 24

•

Kalifornská universita - Produkce sloučenin s delším uhlíkatým řetězcem s pomocí geneticky modifikované střevní baktérie Escherichia coli. Zásahem do genomu baktérie byl vytvořen producent sloučenin, jako jsou isobutanol6, 1butanol, 2-methyl-1-butanol, 3-methyl-1-butanol a 2-phenylethanol.

Výzkum na poli výroby Vodíku: • Kalifornská universita v Berkley - Výroba vodíku za pomoci řas Chlamydomonas reinhardtii. Práce byly ukončeny přihlášením patentu. Na jeho základě vyvíjí firma Melis Energy technické zařízení ke komerční výrobě vodíku s využitím této řasy. •

Na Brookhaven National Laboratory Upton je prováděn vývoj technologie získávání vodíku za pomoci fakultativně anaerobních bakterií Thermatoga neapolitana. Baktérie při teplotě mezi 70 – 85°C dokáže z glukózy vyrobit množství vodíku, které je ekonomicky zajímavé. Zvláštností bakterie je, že nevyžaduje striktně anaerobní prostředí.

Spolupráce ČR na vývoji v rámci EU: Ačkoli existuje koncepční plán ohledně vývoje na poli OZE7, Česká republika nevyvíjí v oblasti biopaliv 2. generace žádné soustředěné aktivity. Neúčastní se v žádném projektu výzkumu a vývoje a neexistuje významnější spolupráce v této oblasti se subjekty v Evropské Unii. Neúčastní se v žádných orgánech ani pracovních skupinách Evropské Unie. Výzkumné aktivity v ČR: Oblast energetických rostlin, rychle rostoucích dřevin je izolovaně dobře popsána a zkoumána ve výzkumných institucích (VÚKOZ, VÚRV, ÚHUL) bez odpovídající integrace a syntézy. V České republice existují pouze izolované snahy vyvíjet na úrovni laboratorních zkoušek motorová paliva (VŠCHT, VÚAnCh). Využití fytomasy při současné výrobě biopaliv 2. Generace je perspektivní a rozhodně nezpůsobí nedostatek potravin a zvyšování jejich ceny. Reálný stav zemědělské soustavy: a) zemědělská soustava ČR je utlumena obavou z nadprodukce potravin na nejvyšší možnou míru. Hnojíme půdy ze všech spřátelených států Evropy nejméně, 50 % zemědělského půdního fondu jsme zařadili do LFA, kde zemědělství má plnit pouze mimoprodukční funkce. Na 1 ha je u nás jen 0,33 Velké dobytčí jednotky (VDJ), zatímco ve všech vyspělých státech Evropy je to kolem 1 VDJ a více. b) také zemědělské soustavy zemí Evropy a celého světa, včetně Kanady a USA, mají obrovské rezervy. Uplatnění už dnes známých a vyzkoušených pracovních postupů by umožnilo zvláště na úrodnějších půdách světa a v příznivějších klimatických

6

Isobutanol je lepší palivo, než etanol. Předností je „uskladnění“ většího množství energie v jednotce objemu. Palivo po obohacení nezpůsobuje pokles výkonu a korozi. Motor nepotřebuje žádné úpravy, ani když taková přísada začne tvořit velkou část klasického paliva. Proces výroby, ale není bez problémů. Baktérie přemění glukózu na isobutanol efektivně. Tuto přeměnu, ale brzy zastavují, protože produkt je pro ně toxický a to i v nízkých koncentracích. Ve fermentoru je na konci procesu jen nízká koncentrace isobutanolu. 7 viz. kapitola „Ekologické aspekty výroby energie z OZE“

25

podmínkách prudký vzrůst zemědělské výroby za jediné podmínky: Aby existoval platby schopný odběratel produkce. Budoucnost technologií zpracování fytomasy - shrnutí Určitě bude uplatňováno komplexní využití celé fytomasy, nikoli jen některé z jejích složek. Konverzní technologie pro přípravu suroviny k výrobě biopaliv zůstanou stejné, jako dnes, budou jen technicky zdokonalovány Pro lignocelulózovou fytomasu to budou procesy hydrolytické, pro celulózoligninovou fytomasu to budou procesy termického zpracování. Prudký rozvoj lze očekávat u dalšího zpracování produktů konverzní přeměny na biopaliva, především motorová paliva 2. generace. U produktů hydrolýzy to budou biotechnologické, enzymatické procesy s využitím mikroorganismů, často geneticky modifikovaných, a to plísní, mikromycet, kvasinek, dřevokazných hub, bakterií a dalších mikroorganismů. Rozhodující roli bude hrát enzymové inženýrství s technickým řešením stabilizace enzymů a zvýšení jejich aktivity. U produktů z termických konverzí to budou především modifikace klasické Fischer-Tropschovy syntézy.

3.3 Energetický potenciál využití biomasy pro Českou Republiku Energetickým potenciálem se rozumí objem teoreticky využitelné energie z přírody získaný z obnovitelných zdrojů, dostupný v dané krajině. Dle dostupných údajů (Ucekaj, 2011) jsou údaje pro Českou Republiku následující: Energetický potenciál (r. 2010): • • •

Lesní dendromasa: 50 PJ Zemědělská biomasa: 190 PJ Zbytková biomasa: 30 PJ

Současné energetické využití: 100 PJ (r. 2010) Budoucí očekávaný růst využití: + 100 PJ (r. 2020) Způsob transformace do podoby využitelné energie: • • • •

Spalování Výroba bioplynu Výroba kapalných biopaliv Neenergetické, materiálové využití biomasy

3.4 Ekonomický aspekt použití pelet Ceny paliv na vytápění se zvlášť v posledních letech dynamicky mění. Stále nejrozšířenějším způsobem u nás je vytápění zemním plynem, které bývalo dlouhá léta také ekonomicky jednou z nejvýhodnějších variant. Ekonomická krize a krize na Blízkém východě ale způsobily prudké změny cen ropy, na kterou je navázána i cena zemního plynu. Alternativní zdroje tedy začínají být stále zajímavější a to, jak jsme si již ukázali, nejen z ekonomického hlediska. Kvůli rychlým změnám cen energií jsem se snažil pro

26

krátké zhodnocení nákladů na vytápění vybrat co nejaktuálnější příspěvek, ale i přesto je nutné mít na paměti časový odstup, který bezpochyby mnohé mění. Při porovnání nákladů na vytápění ve svém odborném článku Lyčka (2011) uvádí: „Na území celé republiky bylo možné zakoupit v poslední topné sezóně kvalitní peletu za cenu 5,50 Kč/kg a při odběru množství nad 4-5 tuny většinou i s dovozem zdarma. Reálná celoroční provozní účinnost peletového kotle je 83-86 %, použijeme 84 %. Cena ´vyrobeného´ GJ je tedy 385 Kč, což při roční spotřebě tepla 65 GJ představuje náklady 25 tisíc Kč. Pro plyn vezměme solidní průměrnou účinnost plynového kotle 95 % a jako dodavatele RWE energie, a.s. (cenově představuje nejrozšířenější tarif u nás), pak se dopracujeme k 440 Kč/GJ vyrobeného tepla a u roční spotřeby 65 GJ k nákladům 28.600,Kč. Rozdíl v provozních nákladech cca 12 % ve prospěch pelety ale není tak zásadní, abych v případě možnosti topit plynem nezvolil z praktického hlediska právě toto palivo.“8

3.5 Technologie na výrobu biopaliv Jedním ze způsobů zpracování biomasy převážně rostlinného původu je její stlačování do tvarů různých délek a průřezů. Nejčastějším případem je podoba válců nebo malých válečků, které jsou určeny k přímému spalování. V případě větších válců hovoříme o briketách, v případě malých válečků o peletách. a) Brikety Brikety slouží jako tuhé palivo a spalují se obvykle v kamnech či v kotelnách. K výrobě briket se používá velmi často dřevo nebo dřevěný odpad. Novější brikety z biomasy se ale stávají stále populárnějším ekologickým palivem. Dva nejběžnější způsoby výroby spalitelných briket jsou tyto: •

Hydraulickým briketovacím lisem, tlakem razníku směrem proti komoře naplněné lisovaným materiálem. Jedná se o zhutnění tlakem, tedy pouze mechanické a využívá se zejména při lisování dřevní hmoty o vlhkosti do 12 %.

•

Šnekovým briketovacím lisem, tlakem šneku skrze předehřívanou komoru, ve které dochází k uvolňování přirozených pojiv z lisovaného materiálu. Tlakem šneku a následným zchladnutím brikety dochází k získání finální tvrdosti. Tento postup se osvědčuje zejména u slámy, sena a jiných stébelnatin.

b) Pelety Jedná se o průmyslově lisované granule o průměru 6 až 14 mm. Komfortní spalování tohoto paliva nahrazuje spalování neekologických paliv jako je uhlí, zemní plyn nebo olej. Pelety jsou vyráběny pod vysokým tlakem na tvarovacích lisech a neobsahují žádná umělá pojiva. Materiál biomasy je v nich protlačován přes malé kruhové otvory ocelové matrice, přičemž se vysokým tlakem zahřívá na teplotu okolo sta stupňů Celsia. Celulóza, která se nachází v biomase, vlivem vysoké teploty měkne a působí po vychladnutí jako přirozené pojivo, díky kterému má výsledný produkt svůj tvar a tvrdost. 8

Podrobnější informace a porovnání nákladů na vytápění lze nalézt v kapitole „Zdroje na výrobu tepla a náklady na vytápění“

27

Pelety se nejčastěji používají jako náhrada fosilních paliv ve velkých spalovnách, teplárnách, elektrárnách, ale i v malých domácnostech. Jelikož se jedná o sypký materiál, je možné jej pohodlně provozovat ve speciálních kotlech s automatickým provozem. Pomocí automatického dávkovače je možné přesně a plynule regulovat přísun paliva a tím i tepelný výkon systému. Zásobníky pelet a elektronicky řízené kotle spolu s automatickým odpopelňováním zajišťují bezobslužný provoz a splňují tak požadavky vysokého uživatelského komfortu. Pro potřeby své diplomové práce jsem si vybral podnik na výrobu pelet, proto se dále budu blíže zabývat již jen technologiemi na výrobu pelet. Výhodou pelet oproti briketám je především jejich snadnější manipulace a tím pádem lepší možnost jejich využití v automatizovaných topných systémech. Na výrobu pelet se v průmyslových provozech používají nejčastěji peletizační linky, které obsahují veškerou technologii na komplexní zpracování biomasy. Průběh výroby u takové linky pro obsluhu vypadá tak, že na vstupu linky se do podávacího zásobníku plní vstupní suroviny (např. balíky slámy) a na výstupu linky vypadávají hotové pelety, které jsou připraveny k balení nebo k přímému odvozu a spálení. Všechny procesy v průběhu výrobního postupu jsou automatizovány, linka většinou provádí veškeré úkony, včetně regulace jednotlivých podprocesů, samostatně. Automatizační systém se stává předpokladem pro ekonomický úspěch ve výrobě pelet, především tím, že eliminuje selhání lidského faktoru. Samozřejmě existují i malé, technologicky ne tolik propracované peletizační linky nebo samostatné granulátory, ale ve své práci se zaměřím na velké automatizované provozy.

3.5.1 Peletizační linka Peletizační linka se skládá z několika samostatných zařízení, tvořících dohromady celý peletizační systém. Základní zařízení tvořící peletizační linku mohou být nejčastěji následující (Atea Praha, 2011): • • • • • • • • •

podávací dopravník vstupní biomasy rozdružovač biomasy drtič transportní ventilátor vyrovnávací zásobník dávkovací dopravník mixér biomasy s dovlhčováním granulátor chladící dopravník pelet

Dále mohou být součástí linky další doplňkové zařízení, usnadňující a zefektivňující celý provoz, jako například: • • • •

separační zařízení odrolu s transportním šnekovým dopravníkem odsávání chladícího dopravníku s cyklonem podjezdový zásobník pelet kontrolní počítač s možností automatického řízení granulátoru

28

Je zřejmé, že složení výrobních linek od různých výrobců není shodné a každá společnost si uchovává své vlastní know-how. Základní princip činnosti linky je ale neměnný a funkce jednotlivých komponent celého systému je ve své podstatě velmi podobná. Poslání jednotlivých zařízení systému by se dalo z funkčního hlediska popsat následujícím způsobem: •

podávací dopravník vstupní biomasy Zařízení starající se o plynulou dodávku vstupního materiálu do systému. Aby obsluha linky nemusela neustále každou chvíli plnit ručně linku vstupním materiálem, naplní se jednou za delší časový úsek pás podávacího dopravníku a plnění tohoto materiálu již probíhá automaticky. Například v případě peletizační linky zpracovávající balíkovanou slámu se na podávací pás skládají do řady za sebou balíky slámy. Šetří se tak čas a energie lidské síly. Rychlost podávacího dopravníku je regulována v závislosti na rychlosti rozdružování materiálu rozdružovačem, jenž je v řetězci peletizační linky zařazen ihned za podávacím dopravníkem.

•

rozdružovač biomasy Má za úkol rozdružit vstupní materiál z transportního tvaru na nekompaktní hmotu, kterou je možno dále dopravovat k drtiči, který jej dále zpracovává. Například v případě zpracování balíků slámy, má za úkol slámu z nich oddělit na jednotlivá slaměná vlákna do podoby, v jaké se nacházela před nabalíkováním.

•

drtič Zařízení, které rozdružený materiál drtí na stanovenou frakci. Tato frakce musí mít určitou velikost a strukturu tak, aby bylo možno ji použít v granulátoru. Podle Kotta (15), velikost částic materiálu ke granulaci by neměla přesahovat 1/5 průměru finálních granulí. To je velmi podstatný údaj. Čím je jemnější struktura materiálu ke granulaci, tím je lepší výsledná pevnost peletek. Z rozdružovače se materiál k drtiči dopravuje zpravidla pásovým dopravníkem.

•

transportní ventilátor Po rozdrcení má již materiál biomasy takovou velikost a strukturu, že je možné jej dopravovat i proudem vzduchu. Transportní ventilátor má za úkol jednak dopravit rozdrcený materiál z drtiče do vyrovnávacího zásobníku a jednak z něj odstranit odpad v podobě kamínků, kovových zbytků apod. Díky tomu, že takový odpad je těžší, než rozdrcený materiál biomasy, je proudem vzduchu oddělen a zůstává u dna transportního potrubí v odpadním koši. Pokud by se tento materiál dostal až ke zpracování, mohl by závažným způsobem poškodit kovovou matrici granulátoru, jenž je důležitou a drahou součástí celé peletizační linky.

•

vyrovnávací zásobník a dávkovací dopravník Jelikož je proces tvorby pelet z drcené biomasy citlivý na plynulost dodávek materiálu, existuje v řetězci linky vyrovnávací zásobník. Bez něj by bylo technicky velmi obtížné zaručit konstantní rychlost přísunu biomasy do granulátoru. Dávkovací dopravník odebírá z vyrovnávacího zásobníku potřebné množství materiálu biomasy a stanovenou rychlostí jej dopravuje k mixéru.

29

•

mixér biomasy s dovlhčováním Mixér má za úkol mixovat materiál biomasy s různými případnými aditivy (není podmínkou) a především upravovat vlhkost materiálu. Proces granulace a kvalita výsledných pelet je mimo jiné citlivá i na vlhkost vstupního materiálu. Dle Kotta (2010), by materiál na vstupu do granulačního procesu měl mít stabilizovanou vlhkost 10 - 12 %.

•

granulátor Zařízení, na kterém probíhá samotná přeměna rozdrcené biomasy na pelety. Základními komponentami granulátoru jsou rolny (odvalovací válce protlačující biomasu přes matrici) a matrice (kovová plotna s otvory o dané velikosti, přes něž je protlačována biomasa). Jak uvádí Kott (2010), doporučuje se použití lisovacího ústrojí s prstencovou matricí a dvojicí lisovacích rolen: Výhodou je vysoký lisovací tlak (kvalitní pelety), snadný přívod materiálu k rolnám, stejnoměrné zatížení matrice po celé ploše (není nutné používat nucené plnění na běžné matriály), jednodušší obsluha a menší počet pohyblivých částí (menší provozní náklady).

•

chladící dopravník pelet Slouží jako chladič horkých pelet. Protože při granulování vzniká velkému tlaku vysoká teplota, jsou horké pelety po výpadu z lisu měkké lepkavé. Proto je nutno je ochlazovat na chladícím dopravníku a pokud možno zabránit jejich nadměrné mechanické manipulaci před zchlazením. Jakýkoliv dopravník mezi lisem a chladičem je tedy na škodu celého procesu – může být zdrojem dodatečných problémů a zvyšovat tak provozní náklady.

•

separační zařízení odrolu s transportním šnekovým dopravníkem Některé pelety se po průchodu lisovací matricí rozpadají nebo se v ní materiál biomasy vůbec nespojí. Tento materiál se nazývá odrlol a díky separačnímu zařízení a dopravníku je možno jej opět vrátit do výroby (konkrétně v místě mixeru).

•

Odsávání chladícího dopravníku s cyklonem Toto zařízení se stará o odtah přebytečného tepla z prostoru chladícího dopravníku. Horký vzduch, který je tímto zařízením odsáván, s sebou strhává také část odrolu. Cyklon pomáhá tento matriál zachytit a vrátit zpět do výroby.

•

podjezdový zásobník pelet Kvůli snadnějšímu nakládání pelet na kamión při expedici, se používá podjezdový zásobník. Tento umožňuje rychlé a přesné plnění transportních vleků nákladních automobilů.

3.5.2 Cena technologie a energetická náročnost Cena technologie na výrobu pelet se samozřejmě liší v závislosti na výrobci, na použitých komponentách apod. Nicméně podle informací jednoho z největších dodavatelů zmíněné technologie v České Republice v době psaní této práce, se pohybuje cena kompletní technologie, včetně

30

instalace a v závislosti na implementovaných přídavných zařízeních, v rozmezí 5,8 – 6,5 mil. Kč.9 Důležitým parametrem pro ekonomické hodnocení celého projektu je mimo jiné také energetická náročnost výroby pelet. Je zřejmé, že neefektivní výrobní zařízení, jenž by mělo neúměrně vysokou spotřebu energie při výrobě, by znehodnocovalo ekonomický přínos celého projektu. Jak uvádí Kott (2010), obvyklá energetická náročnost při výrobě pelet je v případě vstupní suroviny slámy 42 - 48 kWh/t a v případě dřeva 60 - 66 kWh/t. Provozní spotřeba el. energie u linky, se kterou budu počítat jako výrobní technologii pro svou práci je cca. 100kW / hodinu, což je, pokud uvážíme výrobní výkon linky10, v souladu s předpokladem Kotta.

3.5.3 Dostupnost technologie na výrobu pelet V České Republice působí několik dodavatelů a výrobců technologií na výrobu pelet, jak je patrné ze seznamu členů skupiny CZ Biom (2011). Technologie je dobře dostupná a variabilita výrobků dostatečná. Jeden z největších producentů na našem území poskytuje kromě dodávky kompletní technologie také úplnou instalaci a zprovoznění zařízení, včetně školení obsluh. Samozřejmostí je také záruční a pozáruční servis.

3.6 Podpora EU a státu na projekty OZE Podporou pro ekologické využití obnovitelných zdrojů energie se zabývá několik dotačních titulů, z nichž některé se pokusím přiblížit. Tyto projekty jsou financovány jednak s podporou ze strany Evropské Unie a také ze strany České Republiky – zejména prostřednictvím ministerstva Životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu. 1) PROGRAM EFEKT 201111 Program vyhlašovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Program EFEKT je určen na podporu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie v České republice. Státní podporu lze získat kromě jiného na menší investiční akce v oblasti výroby a úspor energie. Tento program oproti některým jiným programům umožňuje financovat akce na území Prahy. Další specialitou programu EFEKT je, že podporu lze čerpat předem, nikoli zpětně po ukončení akce. MPO stanovilo rozpočet programu EFEKT 2011 na 30 mil. Kč. Konkrétní relevantní aktivita tohoto dotačního programu pro potřeby mé práce je B.3 – Rekonstrukce otopné soustavy a zdroje tepla v budově. Dotace je určena ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství a budov (zejména pro potřeby školství, zdravotnictví a občanské vybavenosti) rekonstrukcí otopné soustavy, případně také příslušného topného zdroje. Výběrovým kritériem je zejména hodnota uspořené energie a emisí CO2 a doba návratnosti vložených finančních prostředků. Nebude podpořena výměna zdroje tepla, který využívá jako palivo dřevěné brikety a peletky. Aby bylo možné využití této dotace, je tedy nutné k topení použít pelety vyrobených z jiných, než dřevných odpadů. 9

Informace zjištěny osobním dotazováním zástupců společnosti Atea Praha dne 5. 5. 2011. viz. Praktická část – Popis společnosti a povaha podnikání 11 Informace získány dne 20. 5. 2011 na WWW: http://www.mpo-efekt.cz/cz 10

31

2) PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 – 201312 Výtah z textu programu Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Níže jsou popsány některé použitelné části programu: Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita Modernizace, inovace a kvalita zahrnuje skupiny opatření na podporu zemědělských podniků a jejich činnosti, zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů, lesního hospodářství a posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí. Na tuto prioritu je soustředěno maximální množství finančních prostředků – 85,21 % prostředků určených pro osu I. V rámci toho je nejdůležitější oblastí podpora modernizace zemědělských podniků. OSA II: Zlepšování životního prostředí a krajiny Rozvojová osa obsahuje tři priority, a její váha na celkové finanční alokaci EZFRV činí 55,2 %: Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn Priorita podporuje snižování emisí skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Podíl priority na celkovém objemu osy II činí 5,14 %. Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE Na tuto prioritu je v souhrnu plánován podíl finančních prostředků v rámci osy III ve výši 50 %, přičemž hlavní důraz bude kladen na diverzifikaci zemědělských aktivit, podporu zakládání podniků a podporu cestovního ruchu. V rámci diverzifikace zemědělských aktivit bude cílem zejména podpora energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Priorita je orientována na zajištění náhrady za očekávané úbytky pracovních příležitostí v zemědělství a potravinářském sektoru, a tím naplnění cílů Lisabonské strategie. 3) OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ13 Program vyhlašovaný Ministerstvem životního prostředí. Program je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Program přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování 12

Informace získány dne 20. 5. 2011 na WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni %2Feafrd%2F1180428724933.pdf 13 Informace získány dne 20. 5. 2011 na WWW: http://www.opzp.cz/sekce/254/aktuality/

32

infrastruktury pro ekologickou osvětu. Žádat mohou obce, kraje, státní organizace a podniky, příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby a další. Výzva se vztahuje na individuální projekty (celk. náklady projektu do 50 mil. eur vč. DPH). Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 1 mld. Kč. Ministerstvo v rámci tohoto programu pravidelně vyhlašuje výzvy14, díky nimž lze čerpat dotace na konkrétní činnosti. V době psaní této práce byla nejaktuálnější XXVIII. výzva OPŽP ze dne 9. 5. 2011, z níž uvádím část textu. 4) OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE15 Program vyhlašovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. V rámci tohoto programu realizuje prioritní osu 5 „Efektivní energie“ programem EKO – ENERGIE. Cílem tohoto programu je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů. Podpora je poskytována na projekty, jejichž cílem je: • snížit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru, • omezit závislost české ekonomiky na dovozu energetických komodit, • snížit spotřebu fosilních primárních energetických zdrojů, • zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), • využít významný potenciál energetických úspor a využití OZE rovněž ve velkých podnicích, • využít dostupný potenciál druhotných zdrojů energie. • Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů: − výstavba zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných a druhotných zdrojů energie, − rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, − výroba briket a pelet z obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 5) RÁMCOVÝ PROGRAM PRO KONKURENCESCHOPNOSTA INOVACE (CIP)16 Tento rámcový program naplňuje cíle revidované Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Program se vztahuje na období 2007-2013 a jeho rozpočet byl stanoven na 3,62 miliard EUR. Rámcový program pro Konkurenceschopnost a inovace je zaměřen především na rozvoj malých a středních podniků a je rozčleněn do tří základních pilířů: • • •

Podpora podnikání a inovací (EIP) Podpora využívání informačních a komunikačních technologií (ICT PSP) Program Inteligentní energie pro Evropu II (IEE)

Dotační tituly jsou pravidelně aktualizovány a výzvy dotačních titulů pravidelně vyhlašovány. Proto je nutné, aby společnost, počítající s využitím těchto programů, je

14

Aktuální výzvy lze nalézt na 15 Informace získány dne 20. 5. 2011 na WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/ 16 Informace získány dne 20. 5. 2011. Aktuální výzvy lze nalézt na

33

pravidelně sledovala a dokázala tak splnit veškeré konkrétní požadavky a podmínky, nutné pro možnost jejich čerpání.

3.7 Realizované projekty továren využívající OZE V České Republice existuje řada společností, zabývajících se výrobou paliv z obnovitelných zdrojů. Velkou část z nich tvoří drobné nebo malé podniky, jejichž hlavní činností není výroba paliva z OZE, ale v rámci svého hlavního zaměření, je pro ně výhodné se této aktivitě věnovat. Jedná se například o pily a dřevozpracující podniky produkující odpad (piliny, dřevní štěpku), jež je vhodný pro výrobu energetických pelet nebo briket. Existuje seznam společností zabývajících se výrobou OZE sdružených ve společenství Biom (Odborný portál Biom, 2011), ovšem účast podniků v tomto společenství je dobrovolné, tudíž nedá se očekávat, že všichni výrobci v ČR budou v tomto seznamu k nalezení. Pro potřeby své práce se pokusím přiblížit některé větší výroby paliv z OZE, působících na území České Republiky. 1) ASPELL a.s. Společnost ASPELL a.s. byla založena na začátku roku 2008 a v průběhu roku 2009 zahájila výrobu agropelet z obilné a řepkové slámy, energetických stéblovin, cíleně pěstovaných energetických plodin a pokrutin. Jedná se o akciovou společnost s ryze českým kapitálem vedenou zkušeným týmem jak z hlediska výroby, tak i z hlediska ekonomického řízení. 2) Agrokat s.r.o. Firma AGROKAT spol. s r.o. vznikla v roce 1993. Od roku 2007 se zabývá také výrobou a prodejem pelet z rostlinných materiálů (tritikále, seno, sláma, rostlinné zbytky a papír). 3) Granofyt s.r.o. Granofyt je největším dodavatelem vysoce kvalitních pelet vyrobených ze stébelnatin, působícím na českém trhu. Společnost byla založená roku 2007 jako dceřiná společnost Atea Praha s.r.o., zabývající se výrobou a dodávkami technologie na výrobu pelet. V současné době je objem její produkce okolo 2400 tun / měsíc a své produkty exportuje do celé Evropy. 4) Jesenická Biopaliva s.r.o. Společnost Jesenická Biopaliva spol. s r.o. byla založena v roce 2003. Hlavním cílem společnosti je postupné budování pevné a silné pozice významného zpracovatele biomasy a výrobce perspektivních ekologických biopaliv. Od počátku založení sleduje společnost Jesenická Biopaliva spol. s r.o. především jeden směr vývoje, kterým je zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie. Firma vlastní a provozuje výrobu dřevních peletek. 5) Ekobrikety s.r.o. Společnost EKOBRIKETY s.r.o. byla založena jako rodinná firma v roce 1999. S výrobou dřevěných briket měli již zkušenosti od roku 1995. V roce 2001 byla rozšířena výrobní kapacita o druhou linku a celá výroba přesunuta do Kelčan u Kyjova.

34

V současné době vyrobí v nepřetržitém provozu každoročně cca 11000 tun dřevěných briket. 6) Komterm energy s.r.o. Od 1. ledna 2011 zahájila svoji činnost společnost KOMTERM energy, s.r.o., která je dceřinou společností KOMTERM, a. s. Předmětem její činnosti je mimo jiné výroba a prodej dřevních pelet pro topné účely. 7) Solitera s.r.o. Firma SOLITERA spol. s r. o. byla založena 2. 12. 1991 s cílem poskytovat komplexní služby pro majitele lesů s celorepublikovou působností. V současné době hospodaří na zakázkách Lesů České republiky, s. p. i soukromých majetcích. Společnost se zabývá mimo jiné i výrobou energetických pelet ze slámy a sena.

4 Podnikatelský plán 4.1 Plánování Plánování v rámci organizace je jednou z nejdůležitějších činností. Vysvětlení toho, co pojem plánování znamená, existuje mnoho, Žůrková (2007, 9) jej definuje následujícím způsobem: • • •

Plánování můžeme považovat za projektování budoucích důsledků současných rozhodnutí. Plánování by mělo identifikovat, co se stane v budoucnu, nastanou-li určité skutečnosti, abychom byli schopni čelit možným překvapením a změnám podmínek. Plánování, rozpočet a následná kontrola patří mezi nejdůležitější funkce managementu. Rozpočet nám poskytuje jakýsi kontrolní mechanismus, pomocí nejž se můžeme ujistit, že je dosahováno plánovaných skutečností v povolených odchylkách a v případě odchýlení se nad povolený rámec nám dává možnost reakce.

Plán je potom výstup procesu plánování. Jedná se obvykle o psaný dokument, který vyjadřuje, co je potřeba udělat, aby bylo dosaženo stanovených cílů. Obvykle obsahuje jednotlivé nutné kroky a jejich časové rozložení. Většina středních a velkých firem procházejí každoročním cyklem podnikového plánování. Malé a nově vzniknuvší společnosti jsou obvykle méně důsledné v tomto plánovacím procesu. Každopádně, všeobecný soulad napříč podnikovou komunitou je takový, že plánování je velmi důležité, především ve vztahu k následujícím finančním rokům a dohledné budoucnosti. Časový horizont podnikového plánování pro mnoho velkých společností je tři až pět let (Ochtel, 2009, 23). Podnikatelský plán se obvykle skládá ze tří dílčích částí: • •

Popisná část – Souvislosti, předpoklady a plánované aktivity Číselná část – dokumentuje účinek předpokladů a aktivit v závislosti na počtu zaměstnanců, obratu, investic, likvidit a zisků. 35

•

Příloha – obsahuje obrázky, studie, podrobné kroky a výpočty, včetně zabezpečení zdrojů, smlouvy a další důležité podklady.

4.2 Účel podnikatelského plánu Důležitým okamžikem každého nově vznikajícího podniku je zodpovězení několika závažných otázek. Jsou to otázky co, jak a pro koho vyrábět. Zodpovězení výše uvedených otázek umožňuje kvalitně zpracovaný podnikatelský plán. Je to výchozí dokument sloužící jako návod pro založení, další rozvoj a řízení podniku. Veber (2008, 98) jej přirovnává k autoatlasu, který by nám měl usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Podnikatelský plán konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Slouží k interním účelům, zejména je však vyžadován externími subjekty. Přínosy podnikatelského plánu pro management spočívají zejména v tom, že jeho zpracování umožňuje: •

• • • •

Získání užitečných poznatků z analýz, které by měly předcházet přípravě podnikatelského plánu. Součástí podnikatelského plánu je například analýza vnějšího okolí, která může napomoci při orientaci v legislativě, politické situaci, možnostech domácí ekonomiky, daňové soustavě atd. Přehledné demonstrování záměrů ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých jsou tyto předpoklady postaveny a možných rizik jejich dosažení. Predikci vývoje finančních toků, zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků z podnikatelské činnosti. Včasné odhalení možných slabin či rizik ve zvolených záměrech či cestách jejich dosažení. Informovat zaměstnance o záměrech firmy v budoucnosti, budovat podnikovou kulturu.

Externí subjekty analyzují na základě podnikatelského plánu schopnosti firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. V takovém případě je totiž důležité přesvědčit poskytovatele kapitálu (investory) o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehož financování kapitál požadujeme. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může významně přispět k získání potřebného kapitálu.

4.3 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu nemá pochopitelně v každém případě stejnou konstituci a liší se především účelem a typem podniku, pro který je sestavován. Výraznou roli ve struktuře podnikatelského plánu mohou hrát například i potřeby předpokládaného budoucího poskytovatele kapitálu. Pro stavbu struktury podnikatelského plánu byly použity inspirace ze zdroje Korába a Mihaliska (2005, 28): 1. 2. 3. 4.

Titulní strana Exekutivní souhrn Analýza odvětví Popis podniku 36

5. Výrobní plán 6. Marketingový plán 7. Organizační plán 8. Hodnocení rizik 9. Finanční plán 10. Přílohy (podpůrná dokumentace) Protože sestavení komplexního podnikatelského plánu není předmětem této práce, zaměřím se na bližší popis pouze některých bodů struktury podnikatelského plánu. Předmětem dalšího popisu budou tedy následující body: • • • • •

Analýza odvětví Popis podniku Výrobní plán Hodnocení rizik Finanční plán

Na závěr bude proveden také popis ekonomického hodnocení projektu dle zvolených ukazatelů.

4.3.1 Analýza odvětví Tato část zohledňuje celou řadu faktorů. Tato část obsahuje analýzu konkurenčního prostředí (situační analýzu) zahrnujíce významné konkurenty. Měly by být popsány jejich silné a slabé stránky a možnosti, jakým způsobem by mohli ovlivnit tržní působení nového podniku. Analýza silných a slabých stránek konkurence by měla mimo jiné obsahovat obrat, image výrobků, služby zákazníkům, ceny, odbytové cesty atd. Dále je nutné analyzovat odvětví z hlediska vývojových trendů a historických výsledků. Měly by být uvedeny také předpovědi vydávané v rámci odvětví nebo vládními orgány. V neposlední řadě je třeba analyzovat zákazníky. Na základě provedení segmentace trhu by měl být definován cílový trh pro nový podnik. Tržní segmenty se vymezují pomocí demografických znaků (stáří, pohlaví, příjmy, vzdělání, atd.) a psychografických znaků (Kotler et al., 2007, 470). Psychografická segmentace rozděluje kupující do skupin podle společenské třídy, životního stylu nebo povahových rysů. Lidé ve stejné demografické skupině mohou mít značně odlišné psychografické charakteristiky. Analýza by měla obsahovat kromě subjektivních informací také informace objektivní (např. počet zákazníků).

4.3.2 Popis podniku Tato část by měla obsahovat podrobný popis nového podniku tak, aby byla potenciálním investorům srozumitelně zprostředkovaná informace o jeho velikosti a rozsahu působnosti. Klíčovými prvky v této části podnikatelského plánu jsou (Koráb & Mihalisko, 2005, 29): • • •

Výrobky nebo služby Umístění / lokalita a velikost podniku Přehled personálu podniku / organizační a funkční schéma

37

• •

Veškeré kancelářské zázemí a jiné technické vybavení Průprava podnikatele – znalostní vybavení a předchozí praxe či reference

Výrobky nebo služby jsou velmi důležitou součástí podnikatelského plánu, a pokud této části není věnována samostatná kapitola, je nutné ji v této části patřičně rozvést. Lze uvést popis produktu, služeb, způsob realizace podnikatelské činnosti a pro koho je služba či zboží určeno. Umístění, lokalita a velikost podniku jsou klíčovými faktory ovlivňujícím úspěch podniku. Jedná se o složité rozhodnutí, s dlouhodobými následky, jelikož pozdější změna umístění nebo zásadní změna velikosti podniku bývá velmi nákladná a v mnoha případech nemožná. Přehled personálu podniku a organizační / funkční schéma zprostředkovávají informaci o personální struktuře podniku, vymezují význam jednotlivých rolí zaměstnanců a princip provádění jejich činností. Informace o kancelářském zázemí a technickém vybavení mají poskytnout obrázek o technické a stavební náročnosti budoucího projektu, jsou výchozím parametrem při stanovování výše budoucí investice. Údaje o průpravě podnikatele mají za úkol ukázat manažerské a podnikatelské schopnosti podnikatelů. U malých a středních podniků závisí jejich budoucí úspěch z velké části na manažerských a podnikatelských schopnostech podnikatelů a pro představu o pravděpodobném způsobu vedení podniku má tato informace dobrou vypovídací vlastnost. Uvádí se zde údaje o kvalifikačních předpokladech a praktických zkušenostech z minulosti.

4.3.3 Výrobní plán V této kapitole by měl být podrobně popsán celý výrobní proces včetně popisu výrobních prostor, strojů a zařízení, včetně surovin vstupujících do výrobního procesu. Rozsah a podrobnost popisu výroby záleží samozřejmě na tom, o jaký podnik se jedná a jaký význam pro podnik výroba má. V případě realizace části výroby ve formě subdodávek, měl by zde být uveden také způsob této realizace, informace o subdodavatelích a důvodech jejich výběru. Dále je nutné uvést i informace týkající se nákladů a již uzavřených smluv. V případě, že celou výrobu nebo její část bude zajišťovat podnik sám, musí zde být uveden popis závodu, strojů a zařízení, které budou zapotřebí, dále také používané materiály a jejich dodavatelé. V případě, že nepůjde o výrobní podnik, bude se tato část nazývat „obchodní plán“. Potom bude tato kapitola obsahovat informace o nákupu zboží a služeb, potřebných skladovacích prostorách atd. Pokud se jedná o podnik poskytující služby, bude se tato část podnikatelského plánu týkat popisu procesu poskytování služeb, vazeb na subdodavatele a tím opět jejich hodnocení. V případě popisu výrobního procesu, je vhodné uvést následující aspekty (Veber et al., 2008, 96): • •

Výrobní postupy Stroje a zařízení

38

• • •

Výrobní kapacity Materiálové a surovinové zabezpečení Prostorové umístění výroby

Kromě informací o tom, jaké jsou výrobní postupy podniku, by měla tato kapitola obsahovat taktéž informace o zaměstnancích, kteří se budou výrobního procesu účastnit, především pak informace o jejich odborné kvalifikaci. Neměla by taktéž chybět informace o ceně a době pořízení výrobních strojů a zařízení.

4.3.4 Hodnocení rizik Před každým novým podnikem vyvstávají určitá rizika. Je důležité, aby byla tato rizika včas rozpoznána a podnikatel měl připraveny strategie k jejich účinnému zvládnutí. Mezi zdroje největších rizik lze zařadit: • • • • •

Reakce konkurence Slabé stránky marketingu Slabé stránky výroby Slabé stránky manažerského týmu Slabé stránky technologického vývoje

Pro podnikatele je žádoucí tyto rizika identifikovat a připravit alternativní strategie pro případ, že se některé z oblastí jmenovaných rizik rozvinou. Pro potencionálního investora je takový přístup zárukou toho, že podnikatel je si takových rizik vědom a je připraven na ně reagovat.

4.3.5 Finanční plán Tato kapitola tvoří neméně důležitou součást podnikatelského plánu. Určuje objemy investic, které nový podnik potřebuje a ukazuje, nakolik ekonomicky je reálný celý podnikatelský plán. Tři nejdůležitější oblasti, jimiž se zabývá podnikatelský plán, jsou: • • •

17

Předpoklad příslušných příjmů a výdajů s výhledem minimálně na 3 roky. Součástí je zhodnocení předpokládaných tržeb a kalkulovaných nákladů Vývoj hotovostních toků17 s výhledem alespoň na následující tři roky. Odhad rozvahy (bilance), který poskytuje informace o finanční situaci podniku k určitému datu.

Také nazývaný Cash-Flow. Představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za určité období.

39

4.3.6 Hodnocení projektu Součástí podnikatelského plánu bývá často také celkové hodnocení projektu. Je možné zde uvést základní poznatky z předchozích částí podnikatelského plánu a následné vyhodnocení ekonomické efektivnosti plánovaného projektu. K vyjádření tohoto hodnocení slouží řada metod, jejichž výchozí informační základnu pro tvoří účetní výkazy podniku (hotovostní toky, výsledovka, rozvaha). Často používané metody pro stanovení tohoto hodnocení jsou například18: • • •

Výpočet rentability (výnosnosti) investic. Výpočet doby návratnosti investic. Metoda čisté současné hodnoty investic.

Metoda rentability (výnosovosti) investic (Vodák & Kucharčíková, 2011, 172) Jedná se o statickou metodu, jež se používá k posouzení takových investic, jako jsou stroje, budovy atd. Patří k jedněm z nejdůležitějších ukazatelů, jímž se hodnotí podnikatelská činnost. Počítá se jako poměr zisku k výši podnikových zdrojů, jichž bylo užito k jeho dosažení. Nezohledňuje rozložení zisku v čase. Výpočet doby návratnosti investic (doba splácení) (Vodák & Kucharčíková, 2011, 173) Představuje jednoduchou a často používanou metodu posuzování investičních projektů. Jde o zjištění takového období, za něž tok příjmů přinese hodnotu, která se rovná původním nákladům na investici. V případě, že je investiční výdaj jednorázový a příjmy z investice jsou každý rok stejné, pak dobu návratnosti projektu zjistíme tak, že vydělíme celkové náklady na investici ročními očekávanými čistými peněžními příjmy (roční cash-flow). Pokud se přínos z investice mění, pak se hledá taková doba, kdy se akumulovaná suma cash-flow rovná vynaloženým investičním výdajům. Obecně platí, že čím je doba návratnosti kratší, tím je investice výhodnější. Uvedená metoda poskytuje informace o riziku a likviditě investice. Nevýhodou je, že nebere v úvahu časové rozložení přínosů v průběhu doby splácení. Tuto nevýhodu lze odstranit diskontováním tak, jak je uvedeno v následující metodě. Metoda čisté současné hodnoty investic (Vodák & Kucharčíková, 2011, 174) Jedná se o dynamickou metodu. Oproti statickým metodám respektuje faktor času tj. odlišnou časovou hodnotu peněz získaných resp. vynaložených v odlišných obdobích, jelikož očekávané užitky budou plynout v průběhu několika let. Ve výpočtech se vychází ze skutečnosti, že hodnota dnešní peněžní jednotky je cennější nehodnota peněžní jednotky v budoucnosti, že tedy hodnota peněz se působením času mění. Jelikož přínosy z investic vznikají v delším časovém období, musejí být přepočítány na stejnou časovou bázi. Budoucí hodnota očekávaných výnosů se přepočítá na současnou hodnotu. Je to suma, která se musí investovat, aby se ve stanovené lhůtě vrátila s očekávanými užitky. Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) tedy představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů a současnou hodnotou nákladů na investici. Pro výpočet lze použít vzorce:

18

Pro potřeby této práce budou použity pouze některé z nich. Jejich podrobnější popis lze nalézt v kapitole „Metodická část“ praktické části práce.

40

NPV = Bpv - Cpv nebo

NPV = ∑ 

 

-Cpv

Kde:

NPV Bpv Cpv Bt r n

= = = = = =

čistá současná hodnota čistá současná hodnota přínosů současná hodnota nákladů přínosy v čase t úroková míra počet let, doba životnosti investice

Investici lze pokládat za efektivní, jestliže platí: NPV > 0.

41

Praktická část 5 Deskripce praktické části Tato část práce bude zaměřena na některé oblasti podnikatelského záměru, umožňující následnou analýzu důležitých faktorů provázejících založení a provoz továrny vyrábějící paliva z OZE a také ekonomické zhodnocení celého projektu, čili potvrzení či vyvrácení hlavních hypotéz této práce. Záměrem této práce není vypracování komplexního podnikatelského záměru konkrétního podnikatelského subjektu, ale především obecné zhodnocení možností provozování společnosti využívajících obnovitelných zdrojů k výrobě energetických paliv na území České Republiky. Ve svých předpokladech budu uvažovat tři možné varianty, výroby. Varianty se liší především charakterem získávání biomasy a počtem zaměstnanců. Bližší popis variant je uveden níže. Tato práce je reakcí na současný trend vývoje energetické strategie České Republiky a současně většiny vyspělých zemí Evropské Unie, který jednoznačně naznačuje směr, jakým se v blízké budoucnosti bude ubírat snaha na řešení blížící se ekologické krize (Šmajs et al., 2008, 8), a v případě neustálého využívání fosilních paliv jako hlavní zdroj energie, také i energetické krize planety Země. Konkrétní směr tohoto vývoje byl již v roce 2008 naznačen v Závěrečné zprávě nezávislé energetické komise (Analytické centrum, 2008, str. 9), v té době vedené předsedou Akademie věd ČR profesorem Václavem Pačesem19. Komise ve své zprávě mimo jiné přikládá velký význam úspoře energie a podpoře obnovitelných zdrojů a vládě doporučila, aby věnovala rozvoji této oblasti velkou pozornost. Z těchto závěrů lze usuzovat, že trendu obnovitelných zdrojů energie bude i nadále věnován velký zájem a v budoucnosti se význam této oblasti a snaha o podporu zmíněného nastoupeného směru ještě mnohonásobně zvýší. V souvislosti s tímto předpokladem je pravděpodobné, že také dotační programy, financované z fondů Evropské Unie, které se vztahují na tuto oblast, budou v budoucnosti zesíleny. Cílem činnosti navrhované společnosti vyrábějící paliva z OZE je, v souladu s výše popsaným trendem, zpracovávat biologický odpad a cíleně pěstované energetické rostliny, za účelem výroby a následné distribuce kvalitních ekologických palivových pelet. Protože problém, před kterým stojí lidstvo v otázce ekologické a možné energetické krize je globální a netýká se pouze České Republiky, je pro nově vzniknuvší podniky tohoto charakteru jednoznačně výhodné, věnovat se možnostem distribuce výsledného produktu kromě domácího trhu také na trhy zahraniční, především do zemí Evropské Unie.

5.1 Metodická část V této části budou detailněji popsány metody a postupy, kterých bylo použito k výpočtu výsledků, jež jsou obsahem kapitoly „Finanční plán“ a „Zhodnocení ekonomické efektivnosti uvažovaných variant“. Je zde popsána hypotéza práce a jsou uvedeny metody a vzorce, které jsou použity ke stanovení zvolených ekonomických ukazatelů.

19

Zprávu si nechala vypracovat vláda České Republiky v čele se svým tehdejším předsedou Mirkem Topolánkem a byla jí předložena v září roku 2008

42

• Hypotéza: „Vhodný výběr technologie, výrobní strategie a zdroje biomasy umožňuje dosažení doby návratnosti investice nižší než 7 let.“ Uvedenou hypotézu jsem zvolil na základě svého přesvědčení, že je reálná a že by se mohla potvrdit. Projekty s dobou návratnosti 7 let a méně jsou, dle mého názoru, zajímavou investiční příležitostí. Prostou dobu návratnosti jsem zvolil, protože je dle mého názoru obecné veřejnosti bližší, než diskontovaná. Nicméně i diskontovaná doba je v práci uvedena. • Metody hodnocení investic: Pro hodnocení svého projektu jsem zvolil metodu SLEPT analýzy (Hanzelková et al., 2009, 97), která umožňuje hodnotit projekt z pohledu změn vnějšího prostředí. Jelikož se ve své práci zabývám popisem modelového, dosud neexistujícího podniku z obecnějšího pohledu, považuji tuto volbu analýzy jako dostatečnou. Tato analýza bude následně doplněna o hodnocení aktiv, hrozeb a rizik daného projektu. Pro doplnění ekonomického hodnocení projektu bude použito navíc ještě výpočtů Diskontované doby návratnosti a Metody rentability (výnosovosti) investic.


Pro stanovení hypotézy je nutné provést výpočet doby návratnosti investic (Ts). Pro tento výpočet bude použito následujícího vzorce20:

Ts =

á     č í 

Tento vzorec neumožňuje počítat s rozdílnými peněžními toky (Cash – flow) v jednotlivých letech. Pro stanovení výpočtu Ts se dá použít průměrného Cash – flow za sledované období (vzhledem ke své hypotéze jsem stanovil sledované období na délku 7 let). Nevýhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že při srovnání se způsobem zmíněným níže, dojdeme k optimističtějšímu výsledku v případě zvyšujících se peněžních toků v průběhu života podniku. Naproti tomu druhým způsobem stanovení Ts, který jsem pro svůj výpočet zvolil, je použití peněžních toků z prvního roku života podniku, kdy jsou peněžní toky podniku (v tomto případě) nejnižší.


Pro výpočet Diskontované doby návratnosti investic (Tds) bude použito následujícího vzorce: 

Tds =

!"#

kde

DCF=

"# $

IN = náklady na investici (investice) CF = prosté roční peněžní toky DCF = roční diskontované peněžní toky r = Diskontní sazba t = rok, ke kterému se DCF počítá.

20

Pro stanovení vzorců pro uvedené výpočty vycházím ze zdrojů a informací uvedených v kapitole „Hodnocení investic“ teoretické části své práce.

43

U výpočtu diskontované doby návratnosti se jedná o obdobné kritérium, jako prostá doba návratnosti (viz. výše), ale s tím rozdílem, že není založena na prostém peněžním toku, nýbrž na peněžním toku diskontovaném. Diskont je tzv. alternativní náklad kapitálu neboli cena ušlé příležitosti. Jednoduše řečeno, je to výnos v procentech, který je možné obdržet, pokud je zamýšlená částka investována do jiného stejně rizikového projektu, nebo například jen uložena na účet. Při stanovování diskontní sazby není jednoduché nalézt stejně rizikový projekt a ani to není předmětem této práce. Vyjdu proto z obvyklého výnosu podobného objemu investic vložených na termínovaný vklad u banky na dobu 5 let. V době vzniku této práce bylo dle dostupného zdroje21 na internetu možné dosáhnout na termínovaném účtu sazby 4,50%. Podle obdobné logiky, jako při stanovování CF u výpočtu Ts, použiji pro určení t první rok života podniku.


Pro výpočet Metody rentability (výnosovosti) investic (ROI) bude použito následujícího vzorce:

ROI22 =

% 

kde Zr = průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice IN = náklady na investici (investice) •

Metody výpočtu a stanovení některých údajů v kapitole „Finanční plán“:


Průběh splácení bankovního úvěru Pro modelový příklad své práce jsem dobu splácení bankovního úvěru stanovil na 7 let. V tabulce se v poli „stav účtu“ objevuje výše dluhu, kterou podnik dluží bance ke konci daného roku. V poli „úroky“ se objevuje aktuální výše úroků, které jsou zaplaceny s každou splátkou v daném roce (ke konci roku) a která je pomocí úrokové sazby odvozena od výše dluhu předchozího období. Hodnota jednotlivých splátek má lineární průběh po celou dobu splácení.




Náklady na získávání dřevní biomasy Ceny dřevní biomasy v tabulce byly zjištěny komparací cenových nabídek na internetu a na základě dotazování pracovníků nebo majitelů podniků, podnikající se v daném prostředí (HP Wood, 2011). Celkové náklady na den byly stanoveny tak, že odpovídající množství použité biomasy (v tomto případě byl podíl dřevní a rostlinné 50:50) spotřebované za den byl vynásoben cenou, za kterou bylo toto množství pořízeno. Stejný postup byl aplikován na další část použité biomasy a obě hodnoty byly sečteny. U nákladů na rok byly hodnoty jednotlivých variant vynásobeny počtem pracovních dní v roce a to s ohledem na sezónní možnosti – s ohledem na skutečnost, že štěpku je možné, dle níže stanovených předpokladů, shromažďovat cca. 5 měsíců v roce a slámu cca. 2 měsíce v roce.

21

Převzato dne 24. 6. 2011 z WWW: http://www.kurzy.cz/urokovesazby/sazby.asp?intCastky=16&castka=10000000&Termin=29T&sazba=3&A=NU 22 Return Of Investment – Ukazatel rentability investic je odvozen z obecně používaných ukazatelů výnosnosti kapitálu (aktiv, majetku).

44




Celkové náklady V tabulce „celkové náklady“ je vyčíslen roční součet nákladů na zaměstnance, režijních nákladů a přímých nákladů.




Tržby z prodeje zboží V tabulce „Tržby z prodeje zboží“ jsou v poli tržby za 24 hodin vypočteny tržby následujícím způsobem: Předpokládaná procentuální výše denního prodaného objemu produktu vynásobená cenou, která odpovídá danému předpokladu. Uvedený postup je aplikován na všechny části produktového portfolia a ty jsou následně sečteny. Tržby za měsíc a za rok představují zmíněný výsledek vynásobený daným počtem pracovních dní.




Plánovaný hospodářský výsledek o Výnosy jsou tržby, od kterých je odečtena výše splátky úvěru. o Odpisy jsou vyjádřením částky, která představuje opotřebení majetku (morální nebo fyzické) za určité období. Částka hmotného majetku podniku zařazená do určité odpisové skupiny, podle které je stanovena délka odpisu a jeho výše, se zahrne do nákladů po dobu trvání odpisu. o Hospodářský výsledek (HV) je rozdíl mezi výnosy a náklady podniku a představuje tak zisk nebo ztrátu podniku za určité období. Od výnosů jsou odečteny odpisy a celkové náklady bez odpisů. o Daň z příjmu je vypočítána jako 19% z HV. o Výsledek po zdanění je HV po odečtení daně. o Cash – flow (peněžní tok) představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za dané období.

6 Základní popis podniku 6.1 Popis společnosti a povaha podnikání Ve svých předpokladech budu počítat s tím, že půjde o drobný podnik, který bude zaměstnávat 4 - 6 osob (v závislosti na variantě). Podnik se bude zabývat zpracováním dřevních odpadů, rostlinných odpadů a cíleně pěstovaných energetických rostlin (obecně biomasy23) za účelem výroby ekologických palivových pelet24 využitelných pro energetické účely. Vzhledem k předpokládané velikosti podniku a kapacitním možnostem výrobní linky, bude požadované výrobní množství stanoveno na hodnotu 2000 kg/hod, tzn. při nepřetržitém dvousměnném provozu cca. 1000 tun pelet za měsíc.

23 24

viz. kap. „Ekologické aspekty výroby energie z OZE, Definice biomasy“ viz. kap. „Technologie na výrobu biopaliv, Pelety“

45

6.2 Předmět činnosti firmy Při definici předmětu činnosti firmy se nezabývám popisem vedlejších a doplňkových činností, které bývají uvedeny v obchodním rejstříku, budu popisovat hlavní předměty činnosti, které jsou také nosnými tématy této práce. Mezi hlavní předměty činnosti firmy, bude dle používané klasifikace patřit:

•

Výroba ekologického paliva z obnovitelných zdrojů energie Klasifikace podle CZ-NACE25: Výrobci, oddíl 32 Ostatní zpracovatelský průmysl, skupina 32.99 Ostatní zpracovatelský průmysl j.n.

•

Sběr dřeva a dřevního odpadu za účelem jeho dalšího zpracování Klasifikace podle CZ-NACE: oddíl 02 Lesnictví a těžba dřeva, skupina 02.2 Těžba dřeva; skupina 02.3 Sběr a získávání volně rostoucích plodů a materiálů, kromě dřeva.

Sídlo podniku bude tvořit výrobní hala s přilehlými venkovními prostory o celkové rozloze okolo 1 ha.

6.3 Financování Hlavní část nákladů potřebných na vybudování továrny na výrobu pelet tvoří především cena výrobní technologie. Při požadovaném výrobním množství 1000 t/měs. je třeba počítat s náklady okolo 11 mil. Kč (v závislosti na variantě). Charakteristickým znakem u financování takového projektu je vysoká počáteční investice a nutnost uvolnění finančních prostředků na ni prakticky najednou. Do úvahy přichází několik možností financování takového projektu: •

Financování z vlastních zdrojů Uvedená částka není natolik vysoká, aby byla tato varianta nepravděpodobná nebo zcela nemyslitelná. Zvláště v případě, že by továrna vznikala jako dceřiná společnost jiné zaběhnuté společnosti, se dá předpokládat, že prostředky z vlastních zdrojů je možné získat.

•

Financování za pomocí investora (partnera) s potřebným kapitálem Předpokladem této varianty je nalezení vhodného investora, disponujícího potřebnými prostředky a s motivací je poskytnout na účely realizace tohoto záměru. Investorovi v takovém případě chybí know-how nebo existují jiné důvody, pro které takový záměr nezrealizuje sám. Nalezení takového vhodného partnera, který je navíc ochoten investovat do projektu společnosti, která s podobnou problematikou zatím nemá dostatečné zkušenosti, není jednoduchou záležitostí.

•

Bankovní úvěr

25

Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi než byla klasifikace OKEČ, kterou klasifikace CZ-NACE od 1. ledna 2008 nahradila.

46

Další z možných variant je získání bankovního úvěru. V případě existující firmy s pozitivními hospodářskými výsledky nebo dlouhodobou solventností není pro většinu bankovních ústavů problém bankovní úvěr poskytnout. Větší problém by mohl nastat v případě nově vzniklé společnosti bez historie nebo společnosti dlouhodobě vykazující ztrátu. Vždy ale záleží na konkrétních podmínkách a nabídkách bank. Při volbě této varianty je také důležitým parametrem doba splácení úvěru. Zde opět hrají roli konkrétní dojednané podmínky. Například pokud budeme volit mezi dobou splácení 7 let a méně a dobou 10 let a více, budou hrát roli naše preference charakteristik obou variant. Při době splácení 7 let a méně je nutné počítat s vyššími splátkami bankovního úvěru, ale také s typicky nižší úrokovou sazbou, než by tomu bylo u varianty delší (např. 10 let). V takových případech není neobvyklé, že většina peněžních prostředků získaných z prodeje produktů, v průběhu celé doby splácení, plyne právě na splácení bankovního úvěru. Na druhou stranu výhodou této varianty je kratší doba splácení a logicky nižší celková přeplacená výše26 poskytnutých finančních prostředků. Jedná se tedy o variantu, kdy majitelé firmy mají zájem na co nejvyšším výnosu z dlouhodobého hlediska, ovšem současně nutným předpokladem je pro ně existence ještě dalšího zdroje příjmů. Při volbě delší časové varianty je nutné tedy naopak počítat s vyššími náklady na úvěr, které jsou zásadní nevýhodou této varianty. Výběr bankovního úvěru na dobu 10 a více let je vhodný pro případy, kdy iniciátor projektu hodlá inkasovat jistý27 příjem, například pro osobní potřebu nebo tvorbu rezerv. Typicky se tedy jedná o případ, kdy zřizovatel zbuduje novou firmu za účelem své obživy, vědom si nevýhod, které tato volba skýtá. Veškeré uvedené možnosti financování je nutné posuzovat individuálně, pro různé zájemce i investory mohou plynout různé požadavky i podmínky. Pro modelový případ své práce zvolím variantu financování bankovním úvěrem s dobou splácení 7 let. Budu předpokládat, že zakladateli společnosti jsou dva společníci, z nichž každý vloží na účet podniku v okamžiku jeho založení podíl ve výši 1 000 000 Kč. Podrobné rozpracování jednotlivých položek úhrad nákladů spojených se založením společnosti a potřebných k činnosti podniku je k nalezení v části finančního plánování. Spoluvlastníci k financování použijí tedy vlastní i cizí zdroje, vlastní zdroje budou tvořit vklady společníků, cizí zdroje bude tvořit bankovní úvěr.

6.4 Produkt a výrobní program Výrobní funkce podniku zahrnuje soubor procesů, jejichž cílem je přeměna biomasy (biologické hmoty z pozůstatků těl rostlin) na energeticky využitelné palivo. Takto vzniklé palivo je určeno k přímému spálení ve speciálních kotlech a touto cestou tedy k výrobě tepla nebo elektrické energie. Produktem jsou tedy biopaliva z obnovitelných zdrojů energie - pelety. Mohou být vyrobeny jen ze dřevního materiálu, jen z obilovin a travin nebo kombinací těchto možností. U biopaliv vyrobených ze dřeva je výhodou lepší výhřevnost a lepší spalování (méně popela), nevýhodou je potom vyšší cena vstupní suroviny a tím pádem i výsledného biopaliva. U biopaliv vyrobených z obilovin a travin je 26 27

Plynoucí z možné nižší úrokové sazby, kratší doby splácení úvěru a celkových nákladů na úvěr. Vyšší než u kratší varianty

47

výhodou nižší cena vstupního materiálu a také výsledného produktu, ale nevýhodou je nižší výhřevnost a horší hoření (Andert, 2010). Pelety jsou svým charakterem (malé válečky, sypký materiál) vhodné k manipulaci pomocí automatizovaných technologií a k automatickému plnění do moderních kotlů. U tohoto materiálu je možné počítat s velkoobjemovým spalováním díky automatizovaným systémům plnění. Surovinou pro výrobu těchto paliv je biomasa, která je, kvůli co nejvyšší efektivnosti, především získávána z jinak nevyužitelných materiálů jako je vhodný biologický odpad, odpadní produkty při zpracování dřeva a zemědělské výroby, cíleně pěstované plodiny apod. Jedná se o suroviny, které jsou v naší zemi dobře dostupné a jejichž pořízení je ekonomicky co nejvýhodnější. Primárně jsou voleny zdroje, které jsou vhodné pro využití jako palivo a které jsou jinak obecně chápány jako odpad. Příkladem může být odpad z dřevozpracujících podniků (pil), jako jsou odštěpky kůry, dřevěné piliny, sláma nebo seno. Druhou možností jsou cíleně pěstované plodiny, jako je např. rychle rostoucí šťovík, rychle rostoucí dřeviny apod. V závislosti na variantě, se o sběr a dopravu biomasy (jako vstupního materiálu) k výrobní lince se stará pracovní četa o třech lidech (jeden řidič a dva pracovníci) nebo existuje pouze doprava nakoupené biomasy (jeden řidič). Pracovní četa pracuje v lesích a remízkách obvykle v měsících duben, květen, srpen, září a říjen, v závislosti na počasí. Za osmihodinovou pracovní směnu je zde schopna nashromáždit 10 – 30 tun dřevního odpadu. V obdobích, kdy se dá sklízet sláma z polí (obvykle dva měsíce v roce – červen a červenec), se věnuje sběru slámy. Slámy je možné nasbírat cca 2,5 tuny z jednoho hektaru. Za jednu pracovní směnu je možné zpracovat slámu zhruba z 30 ha. Za osmihodinovou pracovní směnu je tedy pracovní četa schopna nashromáždit zhruba 80 tun slámy. V ostatních měsících v roce (leden, únor, březen, listopad a prosinec) se věnuje zpracování a třídění uskladněné biomasy a její přípravě pro peletizační linku. Tato činnost spočívá především ve štěpkování dřevěné biomasy (přeměně např. dřevěných větví a kmenů v dřevěné piliny) pomocí speciálních výkonných štěpkovacích strojů. O odvoz produktu k prodeji se stará řidič, jež má k dispozici tahač s návěsem. Vzhledem k výkonu výrobní linky a nepřetržitému dvousměnnému provozu předpokládám, že za jeden výrobní den (24 hod.) vyrobí linka 48 tun pelet. Vzhledem k časové a kvantitativní koordinaci odbytu a výroby je třeba v procesu plánování, brát v potaz také změny v přísunu vstupních surovin a odbytového množství, které vykazují pravidelné sezónní výkyvy. Tyto výkyvy vznikají v důsledku sezónních potřeb pro vytápění a možností sběru vstupních surovin (např. sláma, seno apod.). Výkyvy odbytového množství jsou do jisté míry vyhlazeny potřebami spotřebitelů, jejichž poptávka nepodléhá sezónním výkyvům, jako jsou například elektrárny. Těmto faktorům jsou přizpůsobeny skladovací kapacity podniku. Podnik bude při výrobě paliv klást důraz na trvale udržitelný rozvoj a šetrný přístup k přírodě.

6.5 Zákazníci Společnost se bude zabývat výrobou paliv vhodné pro maloodběratele i velkoodběratele (jako jsou např. teplárny a elektrárny, kontejnerový a velkoobjemový odběr). Typickými zákazníky budou tedy: 48

• • •

domácnosti disponující kotly na spalování pelet bytové družstva nebo městské (obecní) části s malou vlastní teplárnou (ústřední topení) elektrárny a teplárny přizpůsobené ke spalování biomasy

Počet obyvatel v Jihomoravském kraji, podle statistických údajů z roku 2010, byl 1 194 425. V Jihomoravském kraji se nachází 673 obcí, z toho je 48 měst. Dle údajů Českého statistického úřadu, je struktura trvale obydlených bytů a domů v Jihomoravském kraji podle způsobu vytápění následující: Graf 2 Struktura bytů v Jihomoravském kraji podle způsobu vytápění:

Zdroj: Český statistický úřad, 2001, (upraveno autorem)

6.6 Technologie Použitá technologie potřebná k výrobě pelet se bud skládat ze samotné peletovací linky28, manipulační techniky a techniky pro sběr a dovoz biomasy (traktor, motorové pily, štěpkovací stroje, balíkovací stroje, sekyry, lopaty apod.). Pro výrobu jsou voleny certifikované technologie od renomovaných dodavatelů, aby se minimalizovaly možné budoucí problémy, způsobené neověřenými technologickými postupy. K výrobní lince je plánován 1 pracovník. Má na starosti obsluhu linky, její plynulý chod a pravidelné plnění linky. Tento pracovník obsluhuje vysokozdvižný vozík (manipulační techniku), pomocí kterého dávkuje na podávací pás linky vstupní materiál. Pracovní četa disponuje především nutnými pracovními nástroji a dopravním strojem (traktor s vlečkou) pro dopravu materiálu z terénu do areálu společnosti. Materiál se bude dovážet z maximální vzdálenosti do 30 km, z důvodu ekonomické výhodnosti (Ucekaj, 2011).

28

viz. kap. „Technologie na výrobu biopaliv“

49

6.7 Právní forma29 Nutným krokem k založení každého podniku je výběr právní formy. V této souvislosti se jeví jako nejvhodnější dvě možnosti – společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost. Pro výběr společnosti s ručením omezeným hovoří snazší založení a nižší vklad základního kapitálu, 200 000 Kč30. Naproti tomu akciová společnost umožňuje v praxi ručení akciemi, což je pozitivně vnímáno věřiteli. Tato forma zvyšuje šance na získání bankovního úvěru. Minimální vklad je nutný ve výši 2 000 000 Kč, což je v našem modelovém případě splněno (spolumajitelé vkládají na účet nově vzniklé společnosti při jejím založení oba po 1 000 000 Kč). Při takovýchto podmínkách je tedy vhodnější zvolit právní formu akciové společnosti.

7 Analýza prostředí, trhu a konkurence Při posuzování konkurence a její síly je v tomto případě velmi důležitým kritériem oblast (region), ve které se rozhodne nově vzniklá společnost působit. Dá se říci, že výhodnou oblastí jsou regiony s velkým výskytem zemědělské činnosti, s velkým výskytem dřevozpracujících podniků a výhodou by mohla být jistě také blízká přítomnost velkého odběratele produktu (jako jsou například teplárny a tepelné elektrárny). Z tohoto pohledu se jeví jako výhodná např. oblast Jižní Moravy, konkrétně v okolí Hodonína, Dubňan nebo Břeclavi (v Hodoníně se nachází tepelná elektrárna skupiny ČEZ, která je uzpůsobená ke spalování biomasy). Budu tedy předpokládat, že nově vzniklá společnost má sídlo v Dolních Bojanovicích, při posuzování konkurence budou tedy hrát významnou roli podniky z blízkého okolí, zabývající se výrobou paliv z OZE.

7.1 Objem vyrobených a spotřebovaných biopaliv (pelet) v ČR Následující statistika prezentující objemy vyrobených a spotřebovaných biopaliv v ČR vychází ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009, str. 5-8). Trh s biopalivy prochází během posledních let významnými změnami. Na jedné straně roste spotřeba dřevních briket a pelet, na druhé straně tuzemští výrobci mají stále větší problémy se zajištěním vstupní suroviny. Protože se ve své práci zabývám možností výroby kombinovaných pelet (pelet z kombinovaných vstupů), uvádím bilanci produkce a vývozu z obou kategorií vstupní biomasy.

29

Viz. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 56 odstavec (1) Podle návrhu zákona o obchodních korporacích, který vzešel z pera Ministerstva spravedlnosti v květnu 2011, by od roku 2013 měla stačit k založení společnosti s ručením omezeným pouhá jedna koruna. 30

50

Graf 3 Základní bilance dřevěných pelet (tis. tun) 180

Produkce

160 140 Vývoz

120 100

Dodávka na tuzemský trh vč. Zásob Dovoz

80 60 40 20

[*1000 t] 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009, (upraveno autorem)

Vývoj v oblasti využívání pelet je pozitivní. V roce 2009 bylo vyrobeno zhruba 158 tisíc tun dřevěných pelet, z toho vývoz činil 134 tisíc tun, dovoz přesáhl 4 tisíce tun. Tuzemská spotřeba se tak pohybuje okolo 30 tisíc tun. Spotřeba dřevěných pelet stabilně roste především v sektoru domácností. Poptávka roste i po automatických kotlích na pelety – v roce 2009 se jich prodalo přes 2600. Jejich celkový počet však dosud není nijak vysoký, v domácnostech pouze něco přes šest tisíc kusů (ke konci roku 2009). Zcela zřejmý je dopad státní dotační politiky. V posledních dvou letech (2009/2010) byl podpořen prodej rekordního počtu automatických kotlů na pelety, v programu Zelená úsporám jsou nově podporovány i krbová kamna na pelety. Perspektivně je možno předpokládat, že celá tuzemská produkce pelet se uplatní v České republice a že se velké množství bude dovážet ze Slovenska, Ukrajiny či Ruska.

51

Graf 4 Základní bilance rostlinných pelet (tis. tun) 140

Produkce

120 100

Vývoz

80 Dodávka na tuzemský trh vč. Zásob Dovoz

60 40 20

[*1000 t] 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009, (upraveno autorem)

V současné době je v České Republice evidováno více jak 100 výrobců rostlinných pelet. Lze odhadovat, že výrobní kapacita zařízení dosáhla ke konci roku 2009 necelých 200 tis. tun/rok. Vyrobeno bylo cca 110 tis. tun rostlinných pelet a dovezeno bylo nejméně 10 tis. tun. Vývoz činil nejméně 400 tun. Prakticky veškerá spotřeba je realizována v sektoru velké energetiky (viz metodika energetické statistiky MPO) – 115 tisíc tun. Pouze menší část je spotřebována výrobními závody především v sektoru zemědělství (do 1000 tun). Dodávky malospotřebitelům (domácnostem) byly vykázány ve výši 4900 tun, lze však odhadovat, že jsou pro sektor domácností nadhodnocené. Zde lze předpokládat spotřebu ve výši max. 2 tis. tun, spíše však menší. Je možné, že zmíněný rozdíl v dodávkách malospotřebitelům bude směřován do spotřeby malých zdrojů v malých a středních podnicích. Měsíční spotřeba rostlinných pelet ve velké energetice oscilovala v první polovině roku 2010 okolo 15 tisíc tun. Pro rok 2010 se odhaduje spotřeba nejméně cca 230 tis. tun rostlinných pelet ve velké energetice. V blízké budoucnosti lze předpokládat rostoucí dovozy rostlinných pelet z Ukrajiny, případně ze Slovenska.

52

Graf 5 Vývoj spotřeby rostlinných pelet ve velké energetice

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009, (upraveno autorem)

Graf vývoje spotřeby rostlinných pelet ve velké energetice ve spojité podobě je součástí přílohy (Graf 6).

7.2 Konkurenční prostředí v regionu Největší konkurenti z okolí Dolních Bojanovic (z okruhu do 50 km, podle dostupných zdrojů - internetové stránky a odkazy) jsou: • • • •

SDO Group s.r.o. (Šardice, 12 km od Dolních Bojanovic) Ekobrikety s.r.o. (Kelčany u Kyjova, 20 km od Dolních Bojanovic) BELLATO, s.r.o. (Dobré Pole, 37 km od Dolních Bojanovic) EURO PELLETS, s.r.o. (Brno, Černá Pole, 50 km od Dolních Bojanovic)

7.3 SLEPT Analýza31 Tato analýza je zaměřena na posouzení vnějších vlivů působících na odvětví. Existuje mnoho faktorů, které jsou mimo možnost kontroly, nebo alespoň vlivu podnikatelských subjektů, ale přesto je třeba se s těmito vnějšími souvislostmi seznámit pokud chce subjekt v inkriminovaném odvětví úspěšně podnikat a nedopustit se zbytečných chyb. Informace, které vyplývají z SLEPT analýzy jsou často potřebné například při strategickém plánování. Informace pro analýzu SLEPT budou zohledňovat následující hlediska (Hanzelková et al., 2009, 97): 31

SLEPT analýza bývá označována jako prostředek pro analýzu změn okolí. Umožňuje vyhodnotit případné dopady změn na projekt, které pocházejí z určitých daných oblastí.

53

• • • • •

Social – Sociální hledisko Legal – Právní a legislativní hledisko Economic – Ekonomické hledisko Policy – Politické hledisko Technology – Technické hledisko

7.3.1 Sociální hledisko Sociální dopady výstavby jedné továrny na pelety lze považovat za nevýrazné. Vzhledem k nízkému počtů pracovníků, kteří jsou potřební k provozu, nevytváří takový podnik v počátcích své existence výraznější počet pracovních míst, který by mohl v regionu výrazným způsobem ovlivnit zaměstnanost. Pracovníky, kteří jsou vhodnými kandidáty na pracovní pozici, představují vzhledem k charakteru práce především fyzicky zdatní jedinci. Nároky na vzdělání nejsou v tomto případě vysoké. Nabízí se možnost zaměstnání pro mladé lidi (např. absolventy základních škol, středních učilišť, brigádníky) nebo i starší jedince s pozitivním přístupem k fyzické práci, většinou ve venkovních prostorech. Dle Českého statistického úřadu, byla aktuální hodnota nezaměstnanosti v době psaní této práce 7,3%32 a počet nezaměstnaných osob tak činil 376,2 tis. Ve všech regionech České Republiky existuje vysoký počet vhodných potencionálních pracovníků a obsazení pracovních pozic by nemělo představovat zásadní problém. I přes malý sociální dopad z hlediska ovlivnění zaměstnanosti při založení jediné továrny na pelety, lze spatřovat několik výraznějších pozitivních vlivů, jimiž svým vznikem může takový projekt působit na společnost, především pak na vnímání společnosti. Dopady jsou tedy spíše edukačního a morálního charakteru, neboť takový projekt může svou přítomností začlenit vnímání ekologicky šetrného přístupu a myšlenku trvale udržitelného rozvoje do běžného života lidí, kteří dnes považují možnost využívání paliv z OZE namísto běžnějších způsobů, za něco neobvyklého, nedostupného nebo iracionálního. V případě nahrazování fosilních zdrojů těmi obnovitelnými, je v odvětví jako celku jeho příspěvek také významný, a to především z hlediska vypouštění škodlivin do ovzduší. Z těchto hledisek by mělo významnější sociální dopad až masovější využívání obnovitelných zdrojů a zapojování těchto továren do provozu.

7.3.2 Právní a legislativní hledisko Z hlediska legislativy lze jako nejvýznamnější právní předpisy vnímat zákony týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za základní v tomto případě považuji zákon číslo 180/2005 Sb33. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, který vstoupil v platnost v roce 2005 a který vznikl jako reakce na požadavek evropského společenství ke snižování emisí CO2 ve členských zemích. Toto opatření bylo podníceno faktem, že emise CO2 na jednoho obyvatele České republiky jsou stále o 30 % vyšší, než činí průměr EU. Na jednotku HDP jsou u nás tyto emise nejvyšší ze všech států EU, a ačkoliv je zřejmé, že tyto hodnoty vycházející z historické struktury našeho průmyslu mají svou nespornou 32 33

Aktuální informace lze nalézt na stránkách www.czso.cz Dostupné na WWW: http://www.mpo.cz/dokument6697.html

54

vypovídací hodnotu. Jedním z klíčových ustanovení tohoto zákona je: "Vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010." Tento zákon mimo jiné upravuje způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Jeho účelem je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí také: • • •

podpořit využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen "obnovitelné zdroje"), zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů, přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti

V §3 je stanoven předmět podpory a pro účely mé práce jsou důležité zejména odstavce 2 a 3: (2) Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny a v případě elektřiny vyrobené z biomasy i podle parametrů biomasy stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Při stanovení podpory podle odstavce 2 Energetický regulační úřad (dále jen "Úřad") ekonomicky zvýhodní pro účely výlučného spalování pevné biomasy využívání odpadní biomasy z dřevovýroby a průmyslového zpracování dřeva a v případě společného spalování pevné biomasy a neobnovitelného zdroje energie účelově pěstovanou energetickou biomasu. Pro možnost distribuce vyrobených paliv do elektráren (pro výrobu elektrické energie z biomasy) jsou také důležité následující části zmiňovaného zákona a to především ve vztahu k provozovateli takové elektrárny. Tento zákon stanovuje dva rozdílné druhy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jsou to výkupní ceny a zelené bonusy. Podstatný je §4 odst. (4), kde je řečeno, že „Provozovatele regionálních distribučních soustav a provozovatel přenosové soustavy jsou povinni vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora, a uzavřít smlouvu o dodávce, pokud výrobce elektřinu z obnovitelných zdrojů nabídl, za podmínek podle § 5 a za ceny podle § 6. “ Dle § 4 odst. (7) „pokud výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora, nenabídl tuto elektřinu k povinnému výkupu podle odstavce 4 a prodal ji na trhu s elektřinou, je provozovatel příslušné regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinen hradit výrobci za tuto elektřinu zelený bonus vyjádřeny v Kč/MWh. “ Největší rozdíl oproti systému pevných cen je v tom, že prodejce si hledá odběratele sám, přičemž cena mezi nimi je stanovena smluvně, ale nemá garantovaný odběr veškeré vyrobené

55

elektřiny. Přechod mezi oběma těmito modely je možný jednou ročně. Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) každoročně zveřejňuje své rozhodnutí o výkupních cenách energie a zelených bonusech na svých internetových stránkách34. Relevantní tabulka cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 ze dne 8. listopadu 2010 stanovující výkupní ceny energie vyrobené z biomasy je součástí přílohy na konci dokumentu (Tabulka 2). Z výkupních cen energií lze odvozovat výkupní ceny biopaliv (v našem případě pelet), které jsou schopni výrobci elektřiny za tyto paliva nabídnout. Dle zmíněné tabulky, zařazení jednotlivých druhů biomasy do kategorií O1, O2 a O3 pro účely spalování čisté biomasy, kategorií S1, S2 a S3 pro účely společného spalování palivových směsí biomasy a fosilních paliv a kategorií P1, P2 a P3 pro účely paralelního spalování biomasy a fosilních paliv stanoví Vyhláška č. 482/2005 Sb. Dle této vyhlášky jsou jednotlivé kategorie pro termické procesy přímého využití spalováním a nízkoteplotním zplyňováním definovány takto: 1) kategorie 1, která zahrnuje zejména byliny nebo dřeviny cíleně pěstované pro energetické využití a biopaliva z nich vyrobená, 2) kategorie 2, která zahrnuje zejména biomasu včetně zbytkové biomasy, kterou nelze materiálově využít, především z těžby dřeva, z procesů zpracování dřeva, ze zemědělství a z průmyslových výrob a biopaliva z ní vyrobená, a biopaliva vyrobená z jinak nevyužitelných kalů z čistíren odpadních vod, 3) kategorie 3, která zahrnuje materiálově využitelnou biomasu, biopaliva z ní vyrobená a ostatní biomasu nezařazenou do kategorie 1 nebo 2, není-li z podpory vyloučena, Dále, dle této vyhlášky, společným spalováním biomasy se rozumí spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie, s výjimkou případů, kdy je výroba elektřiny z biomasy možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství paliva jiného, než je biomasa, a kdy veškerá elektřina vyrobená tímto způsobem se považuje za elektřinu z biomasy, za účelem výroby elektřiny, nebo za účelem společné výroby elektřiny a tepelné energie. Česká republika nemá vhodné podmínky pro rozvoj využití všech druhů obnovitelné energie. Přesto je zřejmé, že také díky přijatému zákonu, je naplnění národního směrného cíle možné a to zejména vyšším využitím malých vodních elektráren, větrných elektráren, ale především využitím biomasy a bioplynů. Je také ale bohužel zřejmé, že podpora ze strany státu v naplňování onoho cíle s postupujícím časem stále více slábne. Díky dopadům ekonomické a hospodářské krize a s tím spojené snaze vlády o navržení přijatelného rozpočtu pro rok 2010, již došlo k omezení některých zvýhodnění v podpoře obnovitelných zdrojů anebo jejich úplnému zrušení. Příkladem může být úprava zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve které byla zrušena pětiletá daňová úleva na daň z příjmu z provozu obnovitelných zdrojů energie. Do budoucna se dá předpokládat, že vláda bude v nastoleném úsilí pokračovat a provádění restriktivních reformních opatření bude postupně ještě více utlumovat podporu rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.

34

www.eru.cz

56

7.3.3 Ekonomické hledisko Ke zhodnocení ekonomického hlediska je třeba nejprve shrnout makroekonomické ukazatele, jež mají dostatečnou vypovídací hodnotu o daném prostředí ve vztahu k ekonomické situaci. Základní hodnocení makroekonomické situace35: •

Míra inflace: Průměrná meziroční hodnota inflace v roce 2010 byla 1,5%. Současná (v polovině roku 2011) hodnota inflace je 1,8%. Vývoj inflace po jednotlivých měsících od roku 2000 zachycuje následující graf:

Graf 6 Vývoj inflace v ČR od roku 2000: 7 6

inflace [%]

5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2011 (upraveno autorem)

Česká národní banka (dále jen ČNB) při plnění své základní měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečení cenové stability, volí jeden z několika možných měnověpolitických režimů. Tímto režimem je v současné době tzv. cílování inflace. Inflační cíl v celkové inflaci je stanoven ve výši 2 % a je platný v období od ledna 2010 až do přistoupení ČR k eurozóně. ČNB bude, dle svého prohlášení36, stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. Stabilní míra inflace a příslib dodržování měnové politiky ČNB je pozitivním ukazatelem pro podnikatelské subjekty, neboť vede k tomu, že míra rizika vnímaná investory, bankami i domácnostmi se v průměru sníží. •

Úroková míra: Bankovní rada ČNB se rozhodla na svém jednání ze dne 6. 5. 2010 snížit klíčovou dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na nové historické minimum 0,75 %. Lombardní sazba byla rovněž snížena o 25 bazických bodů na 1,75 %. Diskontní sazba byla ponechána na 0,25 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 7. 5. 201037. Tato strategie ČNB ukazuje na vůli pokračovat v uvolňování monetární politiky a snahu o zvýšení množství peněz v ekonomice. Tyto kroky provádí ČNB

35

Aktuální hodnoty makroekonomických ukazatelů lze nalézt na www.czso.cz K nalezení na http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 37 K nalezení na http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2010/20100506_menove_rozhodnuti.html 36

57

za účelem motivace komerčních bank ke snížení úrokových sazeb u poskytovaných úvěrů a ke zvýšení motivace domácností a firem si tyto úvěry brát. Působí tak pozitivně na oživení ekonomiky. •

Obchodní přebytek: Dle Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ)38 se vývoz meziročně v běžných cenách zvýšil o 14,8 % (29,6 mld. Kč) a dovoz o 16,8 % (31,1 mld. Kč). Obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 15,8 % (60,7 mld. Kč) na 445,3 mld. Kč (nejvyšší dubnová hodnota obratu od vzniku České republiky). Vlivem posílení CZK vůči oběma hlavním měnám rostl zahraniční obchod rychleji při přepočtu na EUR (vývoz o 19,7 % a dovoz o 21,7 %) a zejména na USD (vývoz o 28,9 % a dovoz o 31,1 %) než obchod vyjádřený v českých korunách. Obchodní bilance vykázala přebytek 12,6 mld. Kč. Už výsledky obchodní bilance předchozího období (z roku 2010) naznačovaly, že se exportním firmám z ČR na zahraničních trzích daří. Dvouciferné růsty vývozu jdou ruku v ruce se solidním růstem průmyslu, především výroby aut a strojírenství. Rostoucí obchodní přebytek ukazuje na zlepšující se zahraniční exporty a je pozitivním ukazatelem zahraničněobchodních vztahů. I toto hledisko dává příslib příznivého stavu pro založení nového podnikání obecně, ať již jde o založení továrny na pelety nebo jiného druhu podnikatelských aktivit.

•

Rozpočtový deficit: Na rok 2011 je deficit státního rozpočtu navržen ve výši 135 miliard Kč. Podle schváleného materiálu bude podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP pro rok 2011 ve výši 4,6 %. Přestože je výše rozpočtového deficitu velmi vysoká, vláda již přijala nebo navrhnula přijetí reformních opatření za účelem jeho snížení. Mezi zásadními opatřeními jsou mimo jiné: o Změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty o Změna některých zákonů souvisejících se změnou podmínek stavebního spoření o Změna zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních o Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů o Změna některých zákonů v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Snaha vlády o snižování rozpočtového deficitu je důkazem zodpovědného přístupu při řešení tohoto konkrétního problému. Důležité jsou ale především metody, jakými vláda bude tento problém řešit a jejich důsledné prosazování. Jelikož většina z nich má spíše úsporný charakter, dá se tento stav označit za nepříznivý, vzhledem ke vzniku nového podnikání.

•

38

HDP: Výše HDP na konci roku 2010 byla 3 669.7 mld. Kč. Meziroční růst HDP v 1. čtvrtletí roku 2011 měl hodnotu +2,8 %.

K nalezení na http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/aktual-vzo

58

Graf 7 Vývoj HDP v ČR od roku 1995 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0

mil. Kč

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Český statistický úřad, 2011 (upraveno autorem)

Graf 8 Tempo růstu HDP ČR od roku 2004 10 8 6 4 2 0 -2

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-4 -6 Zdroj: Český statistický úřad, 2011 (upraveno autorem)

Postupné zvyšující se tempo růstu HDP ukazuje na pozvolné zotavování ekonomiky z recese, která byla, ve vyjádření růstu HDP, zřetelná především v roce 2009. Jedná se tedy o pozitivní zprávu. Na základě zjištěných dat je možné říci, že z ekonomického hlediska jsou podmínky pro vstup nové společnosti zabývající se výrobou paliv z OZE jako neutrální, není možné jednoznačně předvídat budoucí vývoj ekonomické situace, který je pro stanovení hodnotícího závěru důležitý.

7.3.4 Politické hledisko Česká Republika je svrchovaným demokratickým státem v centru Evropy. Jako suverénní samostatný celek je vnímán všemi státy světa. Je součástí Evropského společenství a zároveň svou suverenitu a ideologické směřování stvrzuje členstvím v Severoatlantické alianci. Politický systém ČR je pluralitní, s parlamentní formou vlády. Vládní stabilita není příliš silná, průměrná délka vládnutí jedné vlády je 1,5 roku (od roku 1996 do roku 2011 se vystřídalo 10 vlád).

59

Trend preferování obnovitelných zdrojů i z politického hlediska byl jednoznačně potvrzen v roce 200839 a i v současné době je politická situace obnovitelným zdrojům příznivě nakloněna. Velmi důležitý však bude budoucí vývoj a to především z hlediska hospodářského vývoje země, neboť státní podpora obnovitelných zdrojů závisí také na stavu státního rozpočtu. Nicméně politika vlády ČR bude muset jednoznačně respektovat zejména následující dokumenty: •

Kyotský protokol – Průmyslové země se v tomto dokumentu zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 5,2%. ČR tento dokument ratifikovala 15. 11. 2001 a tímto se zavázala snížit emise v kontrolním období 2008-2012 o 8% oproti roku 1990. Kyotský protokol vyprší v roce 2012 a do té doby by měla být přijata nová mezinárodní smlouva o snižování emisí skleníkových plynů. V současné době platí systém emisních povolenek cap-n-trade40, který by měl být v EU spuštěn naostro, nežli vyprší Kyotský protokol.

•

Bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu – Evropská komise uveřejnila 1. dubna 2009 tzv. bílou knihu s názvem „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci". Jejím hlavním cílem je doplnit aktivity EU na poli snižování emisí skleníkových plynů ve smyslu „vypořádání se s nevyhnutelnými dopady", jež se očekávají i navzdory většině opatření, jež EU v souvislosti s bojem proti klimatické změně doposud realizovala.

•

Politika ochrany klimatu - Koncepční dokument, který určuje strategii a základní cíle ČR v oblasti změny klimatu do roku 2020 a který Ministerstvo životního prostředí představilo v říjnu 2009. Podle něj má Česká republika možnost snižovat emise skleníkových plynů o 28 milionů tun ročně, tedy do roku 2020 o jednu pětinu ve srovnání s rokem 2005 a o 40 % oproti roku 1990. Dosažení tohoto cíle je podle propočtů nezávislého expertního týmu, který návrh politiky zpracoval, možné za přijatelných ekonomických nákladů a bez výstavby nového jaderného zdroje. Jedním ze způsobů dosažení zmíněného cíle je také vyšší využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla.

Podobných dokumentů existuje větší množství a tím, že se Česká Republika jejich podpisem zavázala je dodržovat, dala najevo směr, kterým se bude v této otázce v budoucnu ubírat. Příslib daný výsledkem analýzy politického hlediska naznačuje, že politická vůle a budoucí vývoj v této oblasti bude i nadále respektovat význam obnovitelných zdrojů a podporovat jeho rozvoj. Z pohledu firem podnikajících v oblasti obnovitelných zdrojů se tedy jedná o pozitivní závěr.

7.3.5 Technologické hledisko Výzkum České Republiky v oblasti obnovitelných zdrojů a ekologického přístupu k průmyslovým procesům je v současné době doménou především několika ústavů českých vysokých škol. Mezi významné patří například Energetický ústav nebo ústav Ekologického a procesního inženýrství Fakulty strojního inženýrství, Vysokého učení technického v Brně. Podpora vlády v oblasti výzkumu je zaměřena především na možnost 39

viz. deskripce praktické části Systém prodeje emisních povolenek. V současné době je ve „zkušebním provozu“, kdy podniky dostávají povolenky přiděleny zdarma, po ostrém startu si je budou muset kupovat. 40

60

čerpání finančních zdrojů z projektů financovaných za pomoci Evropské Unie. Konkrétním, nově vzniknuvším projektem financovaným z těchto zdrojů, je například projekt odstartovaný v roce 2010, NETME Centre – nové technologie pro strojírenství, který vzešel právě z činností vědeckých pracovníků ústavu Ekologického a procesního inženýrství při FSI VUT v Brně. Z technického hlediska se dá říci, že výzkum v oblasti výroby pelet není velmi významný, jelikož technologie potřebná pro výrobu není principiálně a technologicky složitá, její principy jsou známé dlouhou dobu. V této oblasti se nedá očekávat výrazný pokrok. Naopak v oblasti efektivního využívání vyrobených paliv jsou jisté rezervy a dá se očekávat, že s narůstající spotřebou těchto paliv, bude pokračovat i výzkum v této oblasti41. Zároveň se dá očekávat, že s narůstající spotřebou bude růst také výroba těchto paliv, což by mohlo vést ke zlevňování výrobních technologií. Rychlost zastarávání výrobních technologií je poměrně malá a to právě z důvodu, že technologický pokrok v této oblasti není významný. Díky tomuto faktu nebudou počáteční investice ztrácet s postupem času rychle na své hodnotě, jako tomu je u jiných progresivních oborů (například výpočetní technika) a rychlost obměňování technologie bude malá. Přesto je nutné počítat s nutností pravidelných výměn určitých součástek, jelikož se jedná o mechanické zařízení se spoustou pohyblivých částí. Kromě běžných údržbových oprav je nutné počítat především s pravidelnou výměnou peletovací matrice, která se během výrobního procesu poměrně rychle opotřebovává a její cena není nezanedbatelná.

7.4 Stanovení aktiv, hrozeb a rizik Každý projekt je charakteristický určitými hodnotami, které jsou pro jeho existenci podstatné. Takové hodnoty nazýváme aktivy a z jejich znalosti je možné následně stanovit také hrozby. Hrozby jsou skutečnosti, které vedou ke snížení hodnoty aktiv nebo úplnému zničení aktiv. Ze znalostí hrozeb lze následně analyzovat také přítomnost rizik, skutečností, které mohou vést k naplnění hrozeb. Výsledky analýzy SLEPT a znalosti aktiv, hrozeb a rizik mohou nakonec sloužit jako výchozí poznatky pro SWOT analýzu (U SWOT analýzy se považuje za příhodné, aby silné a slabé stránky popisovaly vnitřní faktory a příležitosti a hrozby byly vnějšími faktory. Za vhodnější variantu SWOT se považuje ta, kde jsou jednotlivé položky obodovány podle závažnosti (Hanzelková et al., 2009, 139)). Aktiva 1. Know-how (informace) Znalost výrobních postupů, vhodných výrobních materiálů, způsoby jejich získávání, znalost zdrojů a jejich získávání apod. 2. Vztahy s dodavateli a odběrateli Dobré vztahy se zúčastněnými stranami jsou předpokladem úspěšného fungování každého podniku. 3. Pevná pozice na trhu Důležitým faktorem je získání a udržení pevné pozice na trhu, tím pádem dostatek spokojených zákazníků.

41

viz. kapitola „Nové technologie a budoucí vývoj v oblasti zpracování biomasy“

61

4. Přístup a loajalita zaměstnanců Způsob práce zaměstnanců, jejich přístup k podniku apod. jsou důležitými aspekty, které mají bezpochyby vliv na efektivitu, s jakou podnik vykonává svou činnost. 5. Majetek společnosti, technologie Zde patří především výrobní prostory, jako jsou výrobní hala a areál společnosti, výrobní technologie, jako peletovací linka, manipulační stroje apod. 6. Finanční zdroje Zde patří finanční zdroje vlastní i cizí. Jak bylo uvedeno, hrozby jsou skutečnosti, které vedou ke ztrátě hodnoty aktiv, čili nyní již je možné definovat rizika. Rizika 1) Informace • Absence důležitých informací (mezi nejdůležitější informace lze zařadit znalost zdrojů biomasy a možností jejich získávání) • Nedostatečné kapacity pro získávání důležitých informací • Slabá ochrana citlivých informací 2) Vztahy • Malý zájem o produkt (např. nedostatečný počet uživatelů palivových pelet a s tím spojená nedostatečná osvěta mezi potencionálními spotřebiteli) • Špatná komunikační strategie s dodavateli a odběrateli • Špatná platební morálka ve vztahu k dodavatelům 3) Pozice na trhu • Nekvalitní produkty (pelety) • Vysoká cena produktu • Příliš silná konkurence • Malé povědomí o společnosti na trhu (slabá reklama) • Nezákonné a nekalé praktiky konkurenčních subjektů 4) Zaměstnanci • Nedostatečné finanční ohodnocení zaměstnanců • Špatné pracovní prostředí (špatné mezilidské vztahy, nepříznivé pracovní prostory apod.) • Nízká motivace zaměstnanců 5) Majetek • Živelní pohromy • Vandalismus a kriminální činnost • Nedostatečná údržba a opravárenská činnost 6) Finanční zdroje • Nezískání úvěru • Vytunelování (zneužití, krádež) finančních zdrojů

62

Z analýzy SLEPT a stanovení rizik vyplývá, že podnikání v tomto odvětví lze považovat za perspektivní. Přesto je však nutné brát ohled na rizika a některé výrazné překážky, spojené zejména s možnostmi získání zdrojů biomasy v daném regionu a malým zájmem o produkt.

7.5 Vývoj cen biopaliv Následující grafy ukazují vývoj cen biomasy v čase a vývoj nákladů na výrobu tepla. Jsou zde uvedeny vývoje nejběžněji používaných paliv, pomocí kterých bude možné později stanovit ceny prodávaných biopaliv a jejich objemy. Graf 9 Vývoj cen biomasy – rostlinná biomasa

Zdroj: Blažíček J, 2011

Graf uvádějící cenový vývoj dřevní biomasy je pro úplnost uveden v příloze (Graf 10).

63

7.6 Zdroje na výrobu tepla a náklady na vytápění Graf 10 Vývoj nákladů na výrobu tepla

Zdroj: Blažíček J, 2011

7.6.1 Komparace cen jednotlivých paliv Při hodnocení konkurenceschopnosti se vychází z nákladů na vyrobení jednotky tepla z jednotlivých paliv (Abrhám, Kovářová & Kuncová, 2004). Každé palivo má jinou výhřevnost, díky čemuž se může stát, že palivo s lákavou cenou za tunu materiálu může být drahé v nákladech na vyrobenou energii, a naopak. V následujícím grafu jsou vyneseny průběhy vypočítaných nákladů v korunách na gigajoule tepla, přičemž ve výpočtu se uvažuje s průměrnou cenou suroviny, výhřevností paliva udávanou výrobcem nebo oficiálními zdroji a běžnou účinností kotlů, ve kterých se teplo vyrábí v závislosti na druhu paliva. Jak bylo uvedeno výše, výhřevnosti se i v rámci jednotlivých druhů paliv mohou lišit. Vzhledem k tomu, že výrobky s nižší výhřevností mívají zpravidla nižší cenu, jsou tyto odlišnosti provedením výpočtu nákladů na vyrobené teplo do značné míry eliminovány. Následující výpočet nákladů na vytápění, jehož výsledky jsou zobrazeny v grafu, byl prováděn pro modelový rodinný dům s průměrnou roční spotřebou 65 GJ, což odpovídá hodnotě 18,1 MWh.

64

Graf 11 Porovnání nákladů na vytápění

Zdroj: TZB Info, 2011, upraveno autorem

U porovnávání cen nákladů na vytápění jsou důležité podmínky, za jakých jsou jednotlivé paliva používána. U některých vybraných paliv jsou podmínky shrnuty v následující tabulce. Tabulka 2 Shrnutí nákladů na vytápění jednotlivých paliv Druh paliva (Výhřevnost) (Volba tarifu) Černé uhlí (18 MJ/kg) Dřevo (14,6 MJ/kg) Dřevěné brikety (17,0 MJ/kg) Dřevěné pelety (17,0 MJ/kg) Rostlinné pelety (16 MJ/kg) Zemní plyn (spalné teplo 37,82 MJ/m3) Dodavatel: RWE Energie a.s. Elektřina akumulace Tarif: D26d jistič nad 3x25A do 3x32A Elektřina přímotop Tarif: D45d jistič nad 3x20A do 3x25A

Cena paliva v Kč

4,8 Kč/kg 3 Kč/kg 4,8 Kč/kg 4,7 Kč/kg 3,65 Kč/kg 12,51 Kč/m3 405,6 Kč/měs. 408 Kč/měs.

Spalovací zařízení (průměrná účinnost) Klasický kotel na uhlí (55%) Kotel na zplynování dřeva (75%) Kotel na zplynování dřeva (75%) Kotel na dřevěné pelety (85%) Automatický kotel na pelety (90%) Kotel kondenzační (102%) S akumulační nádrží (93%) Přímotopné panely (98%)

Cena tepla Kč /kWh

Spotřeba paliva Náklady na vytápění za rok Kč / rok

1,36

5116 kg

24557,-

0,99

5936 kg

17808,-

1,36

5098 kg

24471,-

1,17

4498 kg

21142,-

0,91

4514 kg

16476,-

1,48

19653 kWh 1872 m3

26674,-

2,31

19415 kWh

41732,-

2,73

18424 kWh

49320,-

Zdroj: TZB Info, 2011, upraveno autorem

Průměrná cena za pelet je shrnuta v následující tabulce42:

42

Ceny dřevních pelet byly stanoveny zprůměrováním cen paliv od 37 českých výrobců.

65

Tabulka 3 Průměrná cena pelet

Pytel 15 - 25 kg

Ceny Kč/t vč. DPH Pytel BigBag 1000 kg

Volně ložené

Dřevní Pelety

5430

5085

5201

Rostlinné Pelety

3700

3700

3500

Zdroj: Autor

8 Finanční plán Ve své práci budu předpokládat tři možné varianty, které se od sebe liší především formou získávání vstupní biomasy. Ostatní parametry a náklady se liší podle zvolené varianty. Tři předpokládané varianty, budou mít následující charakter: 1. Podnik všechen nebo většinu vstupního materiálu nakupuje, vlastní sběr biomasy je okrajovou nebo příležitostnou záležitostí (zanedbatelná část). 2. Podnik většinu nebo všechen vstupní materiál získává vlastním sběrem, biomasu získává zdarma (například i situace, kdy má podnik možnost získávat biomasu zdarma z jiného dřevozpracujícího podniku). 3. Podnik všechen vstupní materiál získává vlastním sběrem, za sběr biomasy dostává navíc zaplaceno (situace, kdy podnik dostává zaplaceno za čištění remízků, lesů, úseků podél cest apod.). V tabulce jsou zohledněny sezónní možnosti sběru biomasy43.

Do podniku vloží spolumajitelé při jeho vzniku společně vklad v celkové výši 2 000 000 Kč. Zároveň bude využit „Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele“44 ve výši 100 000 Kč. Ostatní finanční prostředky budou zajištěny z cizích zdrojů – bankovního úvěru.

8.1 Stanovení nákladů45 Vstupní (investiční) náklady Vstupní náklady zahrnují poplatky za administrativní úkony, jako je zápis společnosti to OR, úřední ověření podpisů, konzultace zakladatelských listin s právníkem, poplatky za zřízení živnosti apod. Dále vstupní náklady zahrnují náklady na pořízení hmotného majetku – nemovitostí a výrobních strojů a zařízení. S pořízením nemovitostí a výrobní technologie souvisejí i náklady na jejich úpravy, a instalaci. Počítá se s tím, že výrobní hala není ihned po koupi ve stavu, ve kterém by bylo možno zahájit výrobu (je nutné ji vyklidit, revidovat

43

Viz. kap. Produkt a výrobní program. Více informací k dotaci pro rok 2011 je k nalezení na http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=158906&TypeID=2 45 U popisu nákladů je nutno zohledňovat zmíněné varianty. 44

66

elektroinstalaci apod.), stejně tak je nutné např. vymalovat kancelář a pořídit základní vybavení. Za účelem snížení vstupních nákladů se počítá s pořízením starších (ojetých) vozů a strojů – např. traktor, manipulátor a vlek apod. Případné častější opravy těchto technologií nepřinášejí velké zvýšení nákladů a lze je v mnoha případech provádět svépomocí. Naopak u Výrobní technologie – peletizační linky se počítá s pořízením nové a to z důvodu zachování záruky a dlouhé životnosti. Mezi vstupní náklady patří také pořízení pracovních nástrojů pro pracovní četu (motorové pily, sekery, vidle apod.) a obsluhu linky. Dále se počítá s nákupem počátečního objemu vstupní biomasy (dřevní štěpky a slámy), aby bylo možné ihned po instalaci rozběhnout výrobu pelet a počáteční zásobu postupně doplňovat, popř. rozšiřovat. Při vyčíslování jednotlivých částek autor vycházel z komparace a průměrování obvyklých cen získaných při průzkumu cenových nabídek internetových společností – realitních kanceláří, výrobců zemědělské techniky a bazarů. Tabulka 4 Vstupní náklady (varianta 1) Poplatky Související se založením společnosti Ostatní poplatky, rezerva Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Budovy, stavby a pozemky Výrobní technologie - peletizační linka Balící linka pelet na malé pytle Balící linka pelet na velké pytle Manipulační zařízení - vysokozdvižný vozík Traktor Traktorový návěs (10t) Traktorový přívěs na balíky Tahač (kamiónový) Návěs kamiónový (52 m3) Náklady na pracovní nástroje Náklady na vybavení kanceláře Nábytek, doplňky Počítač Náklady na propagaci a letáky Náklady na úpravy a instalace Vymalování kanceláře Vyklizení budov a pozemků Revize elektroinstalace a opravy Náklady na zásoby vstupní biomasy Vstupní náklady celkem Zdroj: Autor

67

Kč 22 000,2 000,2 500 000,5 900 000,180 000,220 000,130 000,620 000,150 000,200 000,400 000,330 000,7 000,4 000,6 000,5 000,400,8 600,15 000,200 000,10 900 000,-

Tabulka 5 Vstupní náklady (varianta 2 a 3) Poplatky Související se založením společnosti Ostatní poplatky, rezerva Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Budovy, stavby a pozemky Výrobní technologie - peletizační linka Balící linka pelet na malé pytle Balící linka pelet na velké pytle Manipulační zařízení - vysokozdvižný vozík Traktor Traktorový návěs (24t) Traktorový přívěs na balíky s aut. podavačem Tahač (kamiónový) Návěs kamiónový (52 m3) Štěpkovač za traktor Balíkovací lis za traktor Náklady na pracovní nástroje Náklady na vybavení kanceláře Nábytek, doplňky Počítač Náklady na propagaci a letáky Náklady na úpravy a instalace Vymalování kanceláře Vyklizení budov a pozemků Revize elektroinstalace a opravy Náklady na zásoby vstupní biomasy Vstupní náklady celkem

Kč 22 000,2 000,2 500 000,5 900 000,180 000,220 000,130 000,700 000,400 000,350 000,400 000,330 000,230 000,157 000,40 000,4 000,6 000,5 000,400,8 600,15 000,200 000,11 800 000,-

Zdroj: Autor

Náklady na zaměstnance Podnik počítá od začátku se 4 zaměstnanci v případě 1. varianty. V tomto případě jsou tři zaměstnanci určení jako obsluha linky a ovládání manipulátoru a po jednom se střídají v nepřetržitém dvousměnném provozu. Jeden pracovník je určen jako řidič. V případě 2. a 3. varianty se počítá se 6 zaměstnanci. Dva zaměstnanci jsou členy pracovní čety určené ke sběru biomasy, jeden pracovník je určen jako řidič k dopravě biomasy do areálu podniku a zároveň k odvozu produktu k prodeji, tři pracovníci na obsluhu výrobní linky, její plnění a ovládání manipulátoru. Pracovníci na obsluhu výrobní linky se zde opět pravidelně střídají v nepřetržitém dvousměnném provozu. O administrativní činnost, o vedení podniku a zaměstnanců, zajišťování odbytu a zdroje biomasy o propagační a marketingovou činnost, se budou v případě všech variant společně dělit spolumajitelé firmy. Případné zisky si budou dělit mezi sebe podle velikosti jejich podílů (50/50).

68

Tabulka 6 Náklady na zaměstnance (varianta 1) Náklady na zaměstnance Měsíční hrubá mzda - Obsluha linky 3x Měsíční hrubá mzda - Řidič traktoru Zdravotní pojištění 9% Sociální pojištění 25% Náklady na zaměstnance celkem za měsíc Náklady na zaměstnance celkem za rok

Kč / měsíc 54 500,18 500,6 570,18 250,97 820,1 173 840,-

Zdroj: Autor

Tabulka 7 Náklady na zaměstnance (varianta 2 a 3) Náklady na zaměstnance Měsíční hrubá mzda - Obsluha linky 3x Měsíční hrubá mzda - Řidič traktoru Měsíční hrubá mzda - Pracovník sběru biomasy 2x Zdravotní pojištění 9% Sociální pojištění 25% Náklady na zaměstnance celkem za měsíc Náklady na zaměstnance celkem za rok

Kč / měsíc 54 500,18 500,40 200,10 188,28 300,151 688,1 820 256,-

Zdroj: Autor

Režijní náklady Režijní náklady zahrnují položky, jako jsou energie, výdaje za telefon a internet, nákup kancelářských potřeb apod. Jsou to ve většině případů položky, které musí podnik hradit bez ohledu velikost prodeje. V položce „ostatní náklady“ jsou zahrnuty např. náklady na provoz balící linky, pojištění podniku pro případ vzniku živelních pohrom apod. V položce „náklady na opravu a údržbu techniky“ jsou zahrnuty zprůměrované výdaje na tyto náklady, které se nahromadí v průběhu celého roku. Tabulka 8 Režijní náklady Položka Energie Paliva Internet, telefon Nákup kancelářských potřeb Čistící a hygienické prostředky Ostatní náklady Náklady na opravy a údržbu techniky Celkem za měsíc Celkem za rok Zdroj: Autor

69

Kč / měsíc 290 900,22 500,1 500,300,200,55 000,60 000,430 400,5 164 800,-

Náklady na splácení bankovního úvěru V první variantě budou majitelé potřebovat bankovní úvěr ve výši 8 800 000 Kč. Ve druhé a třetí variantě se počítá s úvěrem ve výši 9 700 000 Kč. Spolumajitelé vložili podíl ve výši 2 000 000 Kč. Úrok byl stanoven, po konzultaci s osobou, která má v bance na starosti bankovní úvěry pro podnikatele, na hodnotu 6,9% p.a (ČSOB, 2011). Vzhledem k hlavní hypotéze své práce předpokládám, že doba splácení bankovního úvěru bude 7 let. Úvěr bude splácen v 7 rovnoměrných splátkách, splácení tedy bude mít roční periodicitu. Velikost jednotlivých ročních splátek bude u 1. varianty ve výši 1 100 000 Kč a u 2. a 3. varianty ve výši 1 212 500 Kč. Následující tabulky ukazují průběh doby splácení jednotlivých variant46. Tabulka 9 Průběh splácení bankovního úvěru (varianta 1) Rok

2012

Stav účtu úroky

2013

2014

2015

2016

2017

2018

7 700 000

6 600 000

5 500 000

4 400 000

3 300 000

2 200 000

1 100 000

607 200

531 300

455 400

379 500

303 600

227 700

151 800

Zdroj: Autor

Tabulka 10 Průběh splácení bankovního úvěru (varianta 2 a 3) Rok

2012

Stav účtu úroky

2013

2014

2015

2016

2017

2018

8 487 500

7 275 000

6 062 500

4 850 000

3 637 500

2 425 000

1 212 500

669 300

585 638

501 975

418 313

334 650

250 988

167 325

Zdroj: Autor

Přímé náklady Přímé náklady podniku představují náklady na pořízení vstupní biomasy, materiálu, ze kterého podnik vyrábí svůj produkt. • • •

U Varianty 1. předpokládám, že cena dřevní štěpky bude při nákupu 1300 Kč/t. Cena slámy bude při nákupu 900 Kč/t. U Varianty 2. předpokládám, že materiál bude získáván se zanedbatelnými náklady nebo zisky, čili prakticky zdarma. U Varianty 3. předpokládám, že za vyklizení plochy remízku, oblasti kolem silnic, lesů apod. se dá po přepočtu na množstevní vyjádření účtovat cena 300Kč/t. V podobném vyjádření v případě sběru slámy a sena z polí se dá účtovat cena 80 Kč/t. Tyto položky se v tabulce přímých nákladů objevují se znaménkem mínus, které signalizuje, že se nejedná o náklady, ale příjmy.

Všechny ceny stanovil autor na základě zjišťování dotazováním pracovníků a majitelů firem, zabývající se podobnou činností a sběrem dat z aktuálních dostupných zdrojů na internetu (viz. Metodická část).

46

Hodnoty v tabulkách jsou ke konci každého roku

70

Tabulka 11 Přímé náklady Náklady na získávání dřevní biomasy (štěpky, pilin) cena za tunu Varianta 1. 1 300,Varianta 2. 0,Varianta 3. -300,Náklady na získávání rostlinné biomasy (slámy, sena) cena za tunu Varianta 1. 900,Varianta 2. 0,Varianta 3. -80,Celkové náklady na den Varianta 1. 36 667,Varianta 2. 0,Varianta 3. -6 333,Celkové náklady na rok (250 dní) s ohledem na sezónní možnosti Varianta 1. 9 240 000,Varianta 2. 0,Varianta 3. -581 000,Zdroj: Autor

Tabulka 12 Plánované roční náklady celkem (bez úroků bankovního úvěru a investičních nákladů) Celkové náklady Varianta 1. Varianta 2. Varianta 3.

15 578 640,6 985 056,6 404 056,-

Plánované tržby Odhad tržeb vyplývá z kapitoly zabývající se stanovením ceny pelet, předpokládaným výrobním množstvím a také předpokladem, že se veškerá produkce továrny prodá. Tržby budou vedeny administrativním pracovníkem (jeden ze společníků firmy). Na konci každého měsíce budou provedeny měsíční uzávěrky. Pro větší jednoduchost a přehlednost výpočtu budu počítat se stabilními výnosy z tržeb již od začátku produkce. Aby tímto postupem nebyl příliš optimisticky ovlivněn výsledek, stanovím procentuální rozdělení prodejů jednotlivým skupinám zákazníků výrazně ve prospěch nejméně výhodné varianty – prodeje produktu do elektrárny. Objem odebraného produktu elektrárnou v podstatě není omezen (HP Wood, 2011). Z tohoto faktu vyplývá výše zmíněný předpoklad o prodeji veškeré produkce. Níže uvedené rozdělení prodejů (produktové portfolio) budu předpokládat na celou dobu sledování podniku (7 let). Navíc,

71

vzhledem k existující konkurenci a stejným produktům na trhu, stanovím ceny pelet výrazně pod tržními cenami.47 Předpokládám, že 20% celkového vyrobeného množství bude prodáno v balené formě, z toho 30% ve formě 15 – 25 kg pytlů a 70% ve formě pytlů o hmotnosti 1000 kg, tzv. BigBagů. 80% celkového vyrobeného množství bude prodáno ve formě volně ložených pelet, z toho 30% koncovým spotřebitelům a 70% jako palivo do elektrárny. Uvedené předpoklady a ceny pelet jsou v souladu s analýzou vývoje cen biopaliv a nákladů na vytápění48. Přehledné zobrazení předpokládaných procentních podílů na prodejích a předpokládané ceny pelet a jsou znázorněny v následujících tabulkách: Tabulka 13 Produktové portfolio (procentuální vyjádření) Předpokládané rozložení prodeje Pelety v pytlích 15 -25 kg Pelety v BigBag 1000 kg Pelety volně ložené Pelety pro elektrárny

6% 14% 24% 56%

Tabulka 14 Předpokládané prodejní ceny pelet vč. DPH Ceny pelet Kč/t Pelety pytlích 15 - 25 kg Pelety v BigBag 1000 kg Pelety volně ložené Výkup v elektrárně

3 500,3 300,3 000,900,-

Tabulka 15 Předpokládané tržby z prodeje zboží49 Tržby z prodeje zboží Tržby za den (24 hod.) Tržby za měsíc (21 dní) Tržby za rok (252 dní)

47

91 008,1 911 168,22 934 016,-

viz. kapitola „Zdroje na výrobu tepla a náklady na vytápění“ viz. kapitoly „Vývoj cen biopaliv“ a „Zdroje na výrobu tepla a náklady“ 49 Principy výpočtů jsou popsány v „Metodické části“. Hodnoty uvedené v tabulce předpokládají nepřetržitý dvousměnný provoz. 48

72

Plánovaný hospodářský výsledek Tabulka 16 Předpokládaný hospodářský výsledek na 7 let (varianta 1) Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Výnosy

21 834 016

21 834 016

21 834 016

21 834 016

21 834 016

21 834 016

21 834 016

21 834 016

Náklady

15 578 640

15 578 640

15 578 640

15 578 640

15 578 640

15 578 640

15 578 640

15 578 640

607 200

531 300

455 400

379 500

303 600

227 700

151 800

75 900

1 710 533

1 710 533

1 710 533

1 710 533

1 710 533

83 333

83 333

83 333

16 185 840

16 109 940

16 034 040

15 958 140

15 882 240

15 806 340

15 730 440

15 654 540

3 937 643

4 013 543

4 089 443

4 165 343

4 241 243

5 944 343

6 020 243

6 096 143

Úroky Odpisy Náklady celkem bez odpisů Hospodářský výsledek Daň z příjmu Výsledek po zdanění

748 152

762 573

776 994

791 415

805 836

1 129 425

1 143 846

1 158 267

3 189 491

3 250 970

3 312 449

3 373 928

3 435 407

4 814 918

4 876 397

4 937 876

Cash flow

3 189 491

3 250 970

3 312 449

3 373 928

3 435 407

4 814 918

4 876 397

4 937 876

Tabulka 17 Předpokládaný hospodářský výsledek na 7 let (varianta 2) Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Výnosy

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

Náklady

6 985 056

6 985 056

6 985 056

6 985 056

6 985 056

6 985 056

6 985 056

6 985 056

669 300

585 638

501 975

418 313

334 650

250 988

167 325

83 663

1 883 933

1 883 933

1 883 933

1 883 933

1 883 933

83 333

83 333

83 333

7 654 356

7 570 694

7 487 031

7 403 369

7 319 706

7 236 044

7 152 381

7 068 719

12 183 227

12 266 889

12 350 552

12 434 214

12 517 877

14 402 139

14 485 802

14 569 464

Daň z příjmu Výsledek po zdanění

2 314 813

2 330 709

2 346 605

2 362 501

2 378 397

2 736 406

2 752 302

2 768 198

9 868 414

9 936 180

10 003 947

10 071 713

10 139 480

11 665 733

11 733 499

11 801 266

Cash flow

9 868 414

9 936 180

10 003 947

10 071 713

10 139 480

11 665 733

11 733 499

11 801 266

Úroky Odpisy Náklady celkem bez odpisů Hospodářský výsledek

Tabulka 18 Předpokládaný hospodářský výsledek na 7 let (varianta 3) Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Výnosy

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

21 721 516

Náklady

6 404 056

6 404 056

6 404 056

6 404 056

6 404 056

6 404 056

6 404 056

6 404 056

669 300

585 638

501 975

418 313

334 650

250 988

167 325

83 663

1 883 933

1 883 933

1 883 933

1 883 933

1 883 933

83 333

83 333

83 333

7 073 356

6 989 694

6 906 031

6 822 369

6 738 706

6 655 044

6 571 381

6 487 719

12 764 227

12 847 889

12 931 552

13 015 214

13 098 877

14 983 139

15 066 802

15 150 464

Daň z příjmu Výsledek po zdanění

2 425 203

2 441 099

2 456 995

2 472 891

2 488 787

2 846 796

2 862 692

2 878 588

10 339 024

10 406 790

10 474 557

10 542 323

10 610 090

12 136 343

12 204 109

12 271 876

Cash flow

10 339 024

10 406 790

10 474 557

10 542 323

10 610 090

12 136 343

12 204 109

12 271 876

Úroky Odpisy Náklady celkem bez odpisů Hospodářský výsledek

73

9 Zhodnocení ekonomické efektivnosti uvažovaných variant Doba návratnosti investic Tabulka 19 Doba návratnosti investic50 Doba návratnosti investic Varianta 1 2,80 Varianta 2 1,11 Varianta 3 1,06

Diskontovaná doba návratnosti investic Tabulka 20 Diskontovaná doba návratnosti investic Diskontovaná doba návratnosti investic Varianta 1 3,57 Varianta 2 1,25 Varianta 3 1,19

Výsledná doba návratnosti investic, ať již v prosté nebo diskontované podobě, ukazuje, že ve všech variantách je investice vhodná k realizaci. Vzhledem k hypotéze práce se jedná jednoznačně o pozitivní výsledek. Výnosnost investic (Return of Investments)51 Tabulka 21 Výnosnost investic ROI Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

2012 0,29 0,84 0,88

2013 0,30 0,84 0,88

2014 0,30 0,85 0,89

2015 0,31 0,85 0,89

2016 0,32 0,86 0,90

2017 0,44 0,99 1,03

2018 0,45 0,99 1,03

2019 0,45 1,00 1,04

Ukazatel výnosnosti investic znamená schopnost podniku dosahovat výnosu (zisku) na základě vložených prostředků. Vzhledem k dosaženým výsledkům je zřejmé, že tato schopnost je u všech uvažovaných variant na velmi dobré úrovni. U druhé varianty dosahuje výnosnost investic hodnoty 1 (100%)52 v osmém roce života podniku, u třetí varianty je to dokonce již v šestém roce. Výrazný rozdíl mezi první a druhou a také mezi první a třetí variantou, patrný u všech tří ukazatelů, je dán zásadně rozdílným přístupem k výrobě (získávání biomasy). Tento aspekt byl zároveň také součástí mé hypotézy. Hypotéza mé práce se potvrdila.

50

Konstrukce výpočtu viz. „Metodická část“ Konstrukce výpočtu viz. „Metodická část“ 52 Ukazatel ROI se vyjadřuje někdy také v procentech. 51

74

10 Závěr Založení nového podniku je složitý proces, který klade na zakladatele vysoké osobnostní nároky a skýtá mnoho úskalí. Důležitým krokem k realizaci tohoto cíle je kvalitně zpracovaný podnikatelský plán, který poskytuje zakladatelům včas poznání, zda jejich invence mají reálný základ a umožňuje zhodnotit jednotlivé varianty a nuance týkající se plánovaného projektu. Zakladatelé tak mají možnost stanovit a odhalit případná rizika a nedostatky, mohou je včas korigovat, případně od realizace svých plánů ustoupit. Tato práce si stanovila za cíl zhodnotit možnosti založení podniku zabývající se výrobou paliv z obnovitelných zdrojů energie a porovnat ekonomickou efektivnost takového projektu při aplikaci různých aspektů ve výrobě. Jedná se, v České republice, o poměrně málo rozvinutou oblast, která má ale dle názoru autora i závěrů této práce slibnou budoucnost. Podle výsledků této práce je možné říci, že stanovený podnik za zvolených podmínek má na českém trhu šanci na úspěch a možnosti založení takového podniku jsou příznivé. Cíl práce byl naplněn. V teoretické části práce je popsána problematika malých a středních podniků a jsou zde vymezeny předpoklady pro úspěšný vstup do podnikání. Dále jsou zde popsány Aspekty podnikání z ekologického hlediska a také aspekty výroby energie z OZE. Následuje popis technologií na zpracování biomasy a jejich vývoj. Jsou zde hodnoceny možnosti podpory státu a EU na projekty OZE a krátký přehled realizovaných projektů továren využívající OZE. V další kapitole jsou definovány funkce podnikatelského plánu a vymezeny požadavky a struktura podnikatelského plánu. V praktické části práce bylo vypracováno obecné zhodnocení možností provozování společnosti využívající obnovitelných zdrojů k výrobě energetických paliv na území České republiky, včetně analýzy možných variant výroby. Záměrem práce bylo analyzovat drobný podnik, proto se lze domnívat, že rozsah diplomové práce z hlediska obecného zhodnocení je postačující. Zjištěné výsledky jsou využitelné i v hospodářské praxi s vědomím, že části, které jsou součástí komplexního podnikatelského plánu, by bylo vhodné zpracovat podrobněji. Při variantě realizace podobného projektu a vstupu do hospodářské praxe je nutné počítat s tím, že může dojít k mnoha změnám, ovlivňujícím zásadním způsobem výsledky ekonomického hodnocení. Změny se mohou týkat především možností odbytu produktu a možností získávání vstupní biomasy. Případným zájemcům o realizaci podobného projektu je tudíž nutné doporučit revidovat výpočty ekonomických výsledků např. na základě předběžných smluv na dodávky materiálu, odběry produktů apod. Na základě výsledků vyhodnocení ekonomické efektivnosti plánovaného projektu, lze konstatovat, že s uvedenými předpoklady má naději na úspěch a je ekonomicky výhodný. Všechna sledovaná kritéria ekonomické efektivnosti projektu podporují variantu jeho případné realizace. Na základě výsledků výpočtů (tabulka 20 a 21) lze tvrdit, že hypotéza mé práce se potvrdila. Hypotéza předpokládala, že vhodnou volbou zdrojů biomasy, výrobních technologií a výrobní strategie je možné dosáhnout doby návratnosti investic 7 let a méně,

75

a její součástí byly modelové varianty ilustrující rozdílný přístupem k výrobě. Varianty se od sebe lišily zásadně v systému získávání biomasy. První varianta předpokládala prostý nákup biomasy od dodavatelů, ostatní dvě varianty předpokládaly vlastní sběr a obstarávání biomasy. Třetí varianta se lišila od druhé v tom, že se v ní počítalo navíc s inkasováním plateb za získávání biomasy. Hypotéza se v první variantě potvrdila s výsledkem doby návratnosti (v diskontované podobě) 3,57 let, ve druhé s výsledkem 1,25 let a ve třetí 1,19 let. Zjištěné závěry u všech uvedených variant jsou pozitivním výsledkem. Cash-flow je ve všech variantách vždy kladné, což svědčí o finanční stabilitě projektu. Potencionální podnik má i prostor na změnu své cenové politiky nebo případně zvýšení odměn za práci. Díky dobrým hospodářským výsledkům je v takovém případě možné přijmout i rozhodnutí o expanzi podniku a rozšíření výroby. Přínos práce spočívá nejen v doporučeních pro potencionální zakladatele podniku podobného charakteru, ale i možnosti inspirace v možnostech různých přístupů ve výrobních strategiích. Odvracení se světové energetiky od využívání fosilních a atomových zdrojů a stále větší přiklánění se k obnovitelným zdrojům energie potvrzuje aktuálnost této práce a reálné možnosti případné realizace podobného projektu. Přínos práce spatřuje její autor v neposlední řadě i ve vlastním utřídění teoretických poznatků nabytých během studia v kompaktní celek a jejich vlastní zařazení do vnitřních a vnějších souvislostí při jejich aplikaci v diplomové práci.

76

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1 Koloběh oxidu uhličitého v přírodě ........................................................................ 21 Tabulka 1 Kritéria stanovení velikosti podniku ....................................................................... 12 Tabulka 2 Výkupní ceny energie z biomasy ............................................................................ 85 Tabulka 3 Shrnutí nákladů na vytápění jednotlivých paliv ...................................................... 65 Tabulka 4 Průměrná cena pelet ................................................................................................ 66 Tabulka 5 Vstupní náklady (varianta 1) ................................................................................... 67 Tabulka 6 Vstupní náklady (varianta 2 a 3) ............................................................................. 68 Tabulka 7 Náklady na zaměstnance (varianta 1) ...................................................................... 69 Tabulka 8 Náklady na zaměstnance (varianta 2 a 3) ................................................................ 69 Tabulka 9 Režijní náklady ........................................................................................................ 69 Tabulka 10 Průběh splácení bankovního úvěru (varianta 1) .................................................... 70 Tabulka 11 Průběh splácení bankovního úvěru (varianta 2 a 3) .............................................. 70 Tabulka 12 Přímé náklady ........................................................................................................ 71 Tabulka 13 Plánované roční náklady celkem (bez úroků bankovního úvěru a investičních nákladů) .................................................................................................................................... 71 Tabulka 14 Produktové portfolio (procentuální vyjádření) ...................................................... 72 Tabulka 15 Předpokládané prodejní ceny pelet vč. DPH ......................................................... 72 Tabulka 16 Předpokládané tržby z prodeje zboží..................................................................... 72 Tabulka 17 Předpokládaný hospodářský výsledek na 7 let (varianta 1) .................................. 73 Tabulka 18 Předpokládaný hospodářský výsledek na 7 let (varianta 2) .................................. 73 Tabulka 19 Předpokládaný hospodářský výsledek na 7 let (varianta 3) .................................. 73 Tabulka 20 Doba návratnosti investic ...................................................................................... 74 Tabulka 21 Diskontovaná doba návratnosti investic ................................................................ 74 Tabulka 22 Výnosnost investic................................................................................................. 74 Graf 1 Vývoj počtu aktivních malých a středních podniků v ČR ............................................ 12 Graf 2 Struktura bytů v Jihomoravském kraji podle způsobu vytápění: .................................. 49 Graf 3 Základní bilance dřevěných pelet (tis. tun) ................................................................... 51 Graf 4 Základní bilance rostlinných pelet (tis. tun) .................................................................. 52 Graf 5 Vývoj spotřeby rostlinných pelet ve velké energetice .................................................. 53 Graf 6 Vývoj spotřeby rostlinných pelet ve velké energetice (spojitý) .................................... 84 Graf 7 Vývoj inflace v ČR od roku 2000: ................................................................................ 57 Graf 8 Vývoj HDP v ČR od roku 1995 .................................................................................... 59 Graf 9 Tempo růstu HDP ČR od roku 2004 ............................................................................. 59 Graf 10 Vývoj cen biomasy – dřevní biomasa ......................................................................... 84 Graf 11 Vývoj cen biomasy – rostlinná biomasa ..................................................................... 63 Graf 12 Vývoj nákladů na výrobu tepla ................................................................................... 64 Graf 13 Porovnání nákladů na vytápění ................................................................................... 65

77

Seznam použitých zkratek CF CO2 CoO CZK ČNB ČSÚ DCF DPH EIP EMS ERÚ ES EU EUR EZFRV FSI VUT FSSD GJ H2 ha HV ICT PSP IEE Kč/GJ kg/hod kW MW kW/hod kWh/t LFA MJ/kg MPO MW/h NPV OKEČ OPŽP OZE p.a. PJ ROI SLEPT SWOT

Cash - flow Oxid uhličitý Oxid kobaltnatý Česká koruna Česká Národní Banka Český Statistický Úřad Diskontované roční peněžní toky Daň z přidané hodnoty Enterpreneurship and Innovation Programme - Program pro podnikání a inovace Environmental Management Systems Energetický Regulační Úřad Evropské Společenství Evropská Unie Euro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Fakulta strojního inženýrství při Vysokém učení technickém v Brně Framework for strategic sustainable development Giga Joule = 1x109 Joule Vodík hektar, jednotka pro plošný obsah Hospodářský výsledek Competitiveness and Innovation Programme - Policy Support Programme Intelligent Energy Europe Korun za Giga joule kilogram za hodinu kilo Watt = 1x103 Wattů Mega Watt = 1x106 Wattů kilo Watt za hodinu kilo Watt hodina na tunu Less Favoured Area - Méně příznivé oblasti Mega Joule na kilogram Ministerstvo průmyslu a obchodu Mega Watt za hodinu Net Present Value Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program životního prostředí Obnovitelné zdroje energie per annum - ročně Peta Joule = 1x1015 Joule Return on Investment - návratnost investice Analýza vnějšího prostředí, strategický audit vlivu makrookolí Analýza pomocí níž je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby 78

t/měs Tds ThO2 TNS Ts, DN ÚHUL USD VDJ VŠCHT VÚAnCh VÚKoZ VÚRV

tun za měsíc Diskontovaná doba návratnosti Oxid thoričitý The Natural Step Doba návratnosti Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Americký dolar Velká dobytčí jednotka Vysoká Škola Chemicko-Technologická v Praze Výzkumný ústav anorganické chemie Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví Výzkumný ústav rostlinné výroby

79

Literatura / Použité zdroje 1) ABRHAM Z., KOVÁŘOVÁ M., KUNCOVÁ T., Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv. Biom.cz [online]. 2004, listopad [cit. 2011-06-24]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655 2) Analytické centrum [online]. Stručná zpráva o výsledcích práce nezávislé energetické komise, 2006- [cit. 2011-06-03]. Dostupné z WWW: 3) ANDERT D, Zkušenosti ze spalování alternativních peletek. Biom.cz [online]. 2010, leden [cit. 2011-06-24]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655 4) Atea Praha [online]. Peletizační linka LSP 1800, 2011- [cit. 2011-06-03]. Dostupné z WWW: 5) BLAŽÍČEK J, Vývoj cen paliv za poslední dva roky, nejvíce zdražily pelety, TZB info [online]. 2011, květen [cit. 2011-05-28]. Dostupné z WWW: 6) COMMON, M. S.; STAGL, S. Ecological economics: an introduction. Cambridge University Press, 2005. ISBN 0521816459 7) ČSOB, Československá obchodní banka. Ústní sdělení. 10. 6. 2011 8) Český statistický úřad [online]. Inflace, spotřebitelské ceny, 2011- [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: 9) Český statistický úřad [online]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Jihomoravský kraj 2001, 2001- [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: 10) DVOŘÁČEK R., Faktory ovlivňující zakládání a rozvoj malého a středního podniku, Právnická Fakulta, Masarykova Univerzita, 2008, Nezveřejněná Diplomová práce. 11) Energetický regulační úřad [online]. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010, 2010- [cit. 2011-05-12]. Dostupné z WWW: 12) EUROPEAN BUSSINESS, Fact and figures, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006, ISBN 92-79-03351-4, ISSN 16812050

80

13) FOLVARČNÁ A., Malé a střední podnikání, Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě, 2005. ISBN 80-86764-40-0 14) HANZELKOVÁ A, KEŘKOVSKÝ M, ODEHNALOVÁ D, VYKYPĚL O, Strategický marketing. Teorie pro praxi. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, ISBN: 97880-7400-120-8 15) HOLMBERG J., ROBÈRT K.-H., Backcasting from non-overlapping principles – a framework for strategic planning. International Journal of Sustainable Development and World Ecology, 2000, ISSN 1350-4509 16) HOLÝ T., Přínosy vytápění biomasou z hlediska vlivu na životní prostředí. Biom.cz [online]. 2010, květen [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655 17) HP WOOD, HP Wood s.r.o. Ústní sdělení. 12. 6. 2011 18) JÜNGER J., KLUMPAROVÁ P., TYKVA T., Podnikání a podnik III., Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě, 2007. ISBN 80-86764-55-9 19) KORÁB V., HANZELKOVÁ A., MIHALISKO M., Rodinné podnikání, Computer Press, 2008, ISBN 978-80-251-1843-6 20) KORÁB V., MIHALISKO M., Založení a řízení společnosti, Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0592-X 21) KOTLER P., SAUNDERS J., ARMSTRONG G., WONG V., Moderní marketing. 4 evropské vydání., Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN: 978-80-247-1545-2 22) KOTT J., Výroba pelet z biomasy - technické a ekonomické aspekty. Biom.cz [online]. 2010, prosinec [cit. 2011-05-13]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655 23) KULHAVÝ V., Vliv zavedení čistší produkce na zaměstnanost a kvalifikaci podniku, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, 2011, Nezveřejněná Disertační práce 24) KUŽEL S., přednáška „Nové technologie zpracování biomasy“, Seminář Biomasa pro výrobu tepla, JU České Budějovice, 2009 25) LYČKA, Zdeněk: Plyn versus pelety. Energie.tzb-info.cz [online]. 2011, květen [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: < http://energie.tzb-info.cz/peletky/7428-plynversus-pelety>. ISSN: 1801-4399 26) Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Pevná paliva. Brikety a pelety v roce 2009. Výsledky statistických zjišťování., 2009- [cit. 2011-06-06], dostupné z WWW:

81

27) NATTRASS, B., ALTOMARE, M. Dancing with the tiger: Learning sustainability step by natural step. Gabriola Island, BC: New Society Publishers, 2002. ISBN 9780865714557 28) NATTRASS, B., ALTOMARE, M. Natural Step for Business: Wealth, Ecology and the Evolutionary Corporation, 2006. ISBN 978-0-86571-384-0 29) NOVOTNÝ J., Nauka o podniku. Výstavba podniku, Aleš Čeněk s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7380-071-0 30) Odborný portál Biom, České sdružení pro biomasu CZ Biom, nezisková organizace [online]. Seznam členů CZ BIOM, 2011- [cit. 2011-05-13]. Dostupné z WWW: 31) OCHTEL R., Business planning, business plans, and venture finding: A definitive reference guide for start-up companies, USA: The Carlsbad Technology Group, Inc., 2009, ISBN: 978-0-615-25714-3 32) QUASCHNING V., Obnovitelné zdroje energií., Praha: Grada Publishing, 2010, ISBN 978-80-247-3250-3 33) SYNEK M, Manažerská ekonomika, Grada Publishing, 2007, ISBN 80-247-1992-4 34) ŠIMAN J., PETERA P., Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi., Praha: C.H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-117-8 35) ŠMAJS, J. Ohrožená kultura : od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno : Zvláštní vydání, 1995. ISBN 8085436388 36) ŠMAJS J. A KOL., Podnikatelská a environmentální etika, Brno: Masarykova Univerzita, 2008, ISBN: 978-80-210-4564-4 37) TZB info, odborný magazín [online]. Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva, 2011- [cit. 2011-05-18]. Dostupné z WWW: 38) UCEKAJ V., přednáška „Efektivní a environmentálně šetrné využití energie z různých druhů biomasy“, Seminář EUBIONET, EVECO Brno, s.r.o., Brno 2011 39) VEBER J., SRPOVÁ J. A KOL., Podnikání malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing, 2008, ISBN: 978-80-247-2409-6 40) VODÁK J., KUCHARČÍKOVÁ A., Efektivní vzdělávání zaměstnanců, Praha: Grada Publishing, 2011, ISBN: 978-80-247-3651-8 41) ŽŮRKOVÁ H., Plánování a kontrola. Klíč k úspěchu., Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN: 80-247-1844-8

82

e-zdroje (URL) http://<www.ateap.cz> http://<www.agrokat.wz.cz/> http://<www.aspell.cz/> http://<www.granofyt.cz/> http://<www.bioenergy.cz/jb/> http://<www.ekobrikety.cz/> http://<www.komterm.cz/zavody/komterm-energy> http://<www.solitera.cz/> http://<www.naturalstep.org>

83

Přílohy Graf 12 Vývoj spotřeby rostlinných pelet ve velké energetice (spojitý)

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009, (upraveno autorem)

Graf 13 Vývoj cen biomasy – dřevní biomasa

Zdroj: Blažíček J, 2011.

84

Tabulka 22 Výkupní ceny energie z biomasy

Zdroj: Energetický regulační úřad, 2010

85