Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdroj energie na území Ústeckého kraje Vážené dámy, vážení pánové. V úvodu bych rád upozornil, že zde nevystupuji jako zástupce Ústeckého kraje, ale pracovník odboru životního prost edí a zem d lství Krajského ú adu. V první ásti svého vystoupení si Vás dovolím krátce seznámit s možnostmi využití obnovitelných zdroj vyplývajících ze zpracované energetické koncepce Ústeckého kraje. P i hodnocení využitelnosti obnovitelných zdroj energie p i zásobování Ústeckého kraje energií je nezbytné vycházet z n kolika zásad, které lze v zásad formulovat takto : • • • •
respektování cíl státní energetické koncepce disponibilita obnovitelných zdroj energie v ešeném území technická zp sobilost využití obnovitelných zdroj energie ekonomická efektivnost navrhovaných ešení na využití obnovitelných zdroj energie
Podle návrhu státní energetické koncepce je dlouhodobým cílem eské republiky v asovém horizontu do roku 2030 využívat obnovitelných energetických zdroj v rozsahu 12-13 % z celkové spot eby primárních energetických zdroj s tím, že v asovém horizontu do roku 2010 je cílem využívat obnovitelných zdroj v rozsahu 8 %. Tyto cíle jsou navrhovány pro celou eskou republiku a nelze z nich indikovat povinnost len ní dle jednotlivých kraj . Je však zapot ebí si uv domit, že se v Ústeckém kraji dnes spot ebovávají neobnovitelné zdroje energie, které jsou pot eba nikoli pro pot eby kraje, ale pro pot eby rozsáhlé ásti eské republiky. Pokud budeme tato ísla kvantifikovat, dostaneme následující údaje: Celková spot eba primárních zdroj energie pro pot emuž by odpovídala výroba z obnovitelných zdroj a Celková spot eba primárních zdroj energie pro pot emuž by odpovídala výroba z obnovitelných zdroj
eby R: 329 355 TJ k roku 2030 v úrovni:39.522 – 42.816 TJ eby Ústeckého kraje: k roku 2030 v úrovni:
75 554 TJ 9.066 – 9.822 TJ
Z uvedeného srovnání je patrný výrazný rozdíl cílových hodnot pro využití obnovitelných zdroj energie ve vztahu: k ro ní spot eb primárních energetických zdroj spot ebovávaných ve zdrojích umíst ných na území Ústeckého kraje pro pot eby celé zásobované oblasti R (v etn exportu do zahrani í) - a ro ní spot eb primárních energetických zdroj , které zajiš ují poptávku po energii od spot ebitel Ústeckého kraje. Obecn lze obnovitelné zdroje energie považovat za zdroje výrazn limitované vn jšími podmínkami. Obecn je možno tyto zdroje podle jejich limit i rozlišovat: - podle toho, zda jejich omezenost z hlediska kapacity je dána pouze klimatickými podmínkami, nap . etností výskytu v tru o vhodné rychlosti (pro využití v trné energie) nebo délkou a intenzitou slune ního zá ení (pro využití solární energie), - nebo zda kapacita jejich využití je limitována množstvím primární formy obnovitelného zdroje energie (pro využití biomasy nebo bioplynu). Další limity jsou dány nap . geotermálními podmínkami (pro využití geotermální energie) nebo hydrologickými 1
podmínkami (pro využití vodní energie). Dále platí, že z hlediska místa využití, je obnovitelný zdroj energie produkující elektrickou energii jen málo závislý na míst výroby, zatímco zdroj produkující tepelnou energii musí být instalován blízko její spot eby. Energetická koncepce Ústeckého kraje považuje za ú elné zabývat se využitím t chto druh obnovitelných zdroj energie: -
v trná energie, vodní energie, biomasa, bioplyn, solární energie, geotermální energie, energie vzduchu.
Využití disponibilního potenciálu obnovitelných zdroj p íslušného technického za ízení tento potenciál využít.
energie je dáno schopností
Je tedy z ejmé, že využitelnost je dána stupn m technického poznání, které se s asem m ní a zvyšuje. Vzhledem ke skute nosti, že územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 rok je pravd podobné, že v pr b hu návrhového období bude reálná schopnost využití obnovitelných zdroj energie stále vyšší. P i aktualizaci ÚEK bude proto vhodné rovn ž p ehodnotit objem reáln využitelného potenciálu obnovitelných zdroj energie. Vzhledem ke skute nosti, že technické ešení využití obnovitelných zdroj energie je vesm s náro né, platí, že m rná investi ní náro nost je vyšší než u za ízení využívajících „klasické“ tedy neobnovitelné zdroje energie. Samoz ejm , že i p i využívání obnovitelných zdroj energie je nutné respektovat ekonomická pravidla. Není možné trvale provozovat systémy, které sice využívají obnovitelné zdroje energie, ale cena produkované energie není konkurenceschopná, resp. by mohla vést ke ztrát konkurenceschopnosti našeho pr myslu, i neúm rnému finan nímu zatížení obyvatelstva. Tento stav, za p edpokladu intervence ve prosp ch využití ekologicky vhodných a spole ensky žádoucích obnovitelných zdroj energie, lze áste n upravit tím, že stát vytvo í vhodné prost edí do asné regulace na bázi investi ních podpor i regulovaných cen. Je však vždy nutné, p ed rozhodnutím o realizaci projektu na využití obnovitelných zdroj energie provést korektní ekonomickou a finan ní analýzu, p i emž je samoz ejmé, že o efektivnosti návrhu také rozhoduje správná koncepce a kapacita za ízení. Krátce se zmíním o podmínkách pro využívání slune ní energie Energie slunce m že být prakticky využita dvojím zp sobem : a) slune ními kolektory na oh ev teplé užitkové vody nebo pro vytáp ní Vzhledem k tomu, že v zimním období lze slune ními kolektory zachytit v našich klimatických podmínkách jen velmi malé množství energie, jsou podmínky pro vytáp ní energií slune ního zá ení pom rn nep íznivé.
2
b) fotovoltaickými lánky, ve kterých se dopadající sv telná energie p evádí na elekt inu Získat ze slune ního zá ení elektrickou energii je zatím obtížn jší. Fotovoltaická za ízení jsou stále ješt velmi drahá i p es neustálý pokrok v tomto oboru. S ohledem na místní podmínky délky a intenzity slune ního svitu p edpokládáme využití solární energie p edevším využitím solárních panel pro p ípravu teplé užitkové vody a jako dopl kového zdroje pro vytáp ní objekt . Reálný potenciál energie slunce byl stanoven za p edpokladu, že je rozší ení limitováno možnostmi jejich umíst ní na budovách resp. na st ešních konstrukcích budov a takto vhodných objekt pro využívání solární energie je cca 10 % obytných budov v tomto kraji. P ípadná aplikace solární energie v Ústeckém kraji je vhodná zejména pro oh ev TUV pro individuální ú ely v rodinných a bytových domech. Využitelný potenciál solární energie byl odborným odhadem stanoven na 240 300 GJ/rok. Dále se zmíním o podmínkách pro využívání hydroenergetického potenciálu v Ústeckém kraji: Využívání vodní energie pro výrobu elektrické energie nebo pouze pro mechanické pohony má u nás dlouhou tradici. P ed 2. sv tovou válkou bylo na území eskoslovenska tém 15 000 lokalit, v nichž byla využívána vodní energie. Informace o t chto dílech, vesm s uvedeného výkonu, z nichž n které by se mohly využít k vybudování moderní MVE, jsou uvedeny v Seznamu vodních d l z roku 1930. Nap íklad: v oblasti Litom ice bylo 569 ks vodních elektráren s výkonem 6967 kW a v okrese Chomutov 666 ks, s výkonem 12 960 kW Skute n využívaný potenciál v MVE tvo í pouze necelých 30 % skute n využitelného potenciálu. P edpokládáme-li podobné využití technického potenciálu v Ústeckém kraji, dá se p edpokládat využitelný (reálný) potenciál vodní energie tohoto území na cca 100 MW el. energie. V Ústeckém kraji se p ipravují k realizaci tyto vodní elektrárny na ece Labi: VE Št tí, eské Kopisty a Lovosice, vždy s výkonem cca 5 MW Jak vyplývá z informací Povodí Oh e je momentáln zájem o výstavbu MVE ve dvou lokalitách v k.ú. Hora Svaté Kate iny na toku Svídnice. Dále existuje možnost rozší ení stávající MVE Mezibo í, probíhají rekonstrukce 3 MVE na Oh i, kde se p edpokládá výkon cca 150 kW. Další p ípadná výstavba vodních elektráren v Ústeckém kraji by se týkala p edevším tok eky Labe, Bílina a Kamenice, eky Oh e a její p ítoky Blšanka, Liboc, Hutná a Chomutovka a eky Svídnice. Podmínky pro využívání energie biomasy: Biomasa je nositelem obnovitelných zdroj chemické energie vznikající fotosyntézou. P edností biomasy je skute nost, že k jejímu r stu spot ebované množství oxidu uhli itého je zhruba stejné jako množství CO2 vyprodukované p i spalování, i když za r zná asová období a další d ležitou p edností využívání biomasy jsou též nemalé p ínosy pro zam stnanost jednotlivých region . Nevýhodou v podmínkách Ústeckého kraje, ve kterém jsou rozsáhlé oblasti kvalifikovány jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou dosud ne zcela minimalizované emise škodlivin do ovzduší.
3
Krom p ímého spalování d evní hmoty jsme uvažovali v energetické koncepci možnost ú elného zpracování biomasy pro energetické pot eby využitím peletiza ních a briketovacích linek. Lokalizace zamýšleného centra pro p ípravu biomasy musí být orientována do centrální oblasti svozového území tak, aby limitní vzdálenost pro dovoz biomasy nep esáhla 20 km. Samoz ejm , že p ípravna by m la být situována rovn ž ve vhodné vzdálenosti vzhledem k cílovým odb ratel m. Mimo odpadové d evní hmoty jsou potencionálním, ale zatím jen omezen využívaným zdrojem biopaliv cílen p stované energetické rostliny – rychle rostoucí d eviny a š ovík. Plantáže energetických rostlin je možno zakládat nejen na zem d lské p d nepot ebné pro p stování potraviná ských plodin, ale i na rekultivovaných d lních výsypkách a složištích odpad . Výrazným limitem pro jeiich využití je ne zcela optimální za len ní plantáží energetických rostlin do krajiny, kterou cht jí naše obce využívat i z hledisky turistického ruchu. Spalování biomasy v malých lokalitách i objektových zdrojích tepla je nejvhodn jší v podob palivových briket, p i emž spalování v zásad nevyžaduje vým nu dosud užívaných topidel spalujících tuhá fosilní paliva, s výjimkou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Proto je, v zájmu podpory p echodu individuálního vytáp ní na obnovitelné zdroje energií, ú elné se zabývat komplexn problematikou využívání biomasy, který samoz ejm zahrnuje i vybudování nezbytných úpraven biomasy pro pot eby spalování v lokálních a objektových zdrojích tepla. Z hlediska volby kapacit úpraven biomasy je t eba úvahu založit na t chto principech: -
-
cílová kapacita by m la odpovídat o ekávané cílové poptávce po biomase, poptávka po biomase bude závislá na mí e propagace, p ípadn podpory ze strany správních i samosprávních orgán a na konkurenceschopnosti ceny výstupního produktu, tj. briket, poptávka po biomase bude mít vzr stající tendenci až k cílovému stavu o ekávané velikosti poptávky po biomase, sb r biomasy pro energetické ú ely ve svozovém území poroste ve vztahu k níže zavedené p ípravny biomasy, efektivity sb ru a svozu biomasy, nad jnost projektu je závislá na rentabilit výroby a reálnosti o ekávaných nárok a ú ink .
Podmínky pro využívání geotermální energie a okolního vzduchu geotermální energie a nasazení tepelných erpadel
ást využití
Využití geotermální energie podle charakteru primárního zdroje zemního tepla p estavuje na území Ústeckého kraje následující možnosti využití: Podzemní voda termální z hlubokých vrt : Jedná se o p írodní podzemní vody o teplot minimáln 20 0C. V Ústeckém kraji se termální voda vyskytuje v Teplické, Ústecké a D ínské termální struktu e. ást geotermálních vod je klasifikována jako vody láze ské a tyto jsou podrobeny zvláštnímu režimu využití. Jejich erpání pro energetické využití není p ípustné. Jedná se zejména o termální vody v oblasti Teplic. 4
Teplo povrchových vod: Návrhy na instalaci za ízení pro využití tepla povrchových vod jsou vázány na blízkost objekt u zdroj povrchové vody a proto tato ešení budou mén astá. Plánování množství využitelného tepla na krajské úrovni je problematické a proto do bilancování byly zahrnuty velmi hrubé odhady. Za p edpokladu vybavení 1000 rodinných dom tepelnými erpadly voda-voda pro využití nízkopotenciálního tepla povrchových vod bude získáno p i výkonu tepelných erpadel 15 MW p ibližn celkem 100 000 GJ/r tepla Teplo m lké podzemní vody: Potenciál geotermální energie v Ústeckém kraji byl hodnocen hydrogeologickými metodami pro geotermální systémy. Z množství podzemní vody a její teploty byla vypo tena využitelná energie podzemních vod a celkový potenciál byl vy íslen ve výši 54, 9 MW. Je p edpokládáno, že teplo suchých hornin a m lké podzemní vody bude možno využívat jen pro menší rozptýlené spot eby tepla, které p edstavují zejména vytáp ní rodinných dom nebo jiných menších objekt . P i spot eb tepla jednoho objektu nap . ve výši cca 18 kW p edstavuje instalaci max. 8 ks tepelných erpadel na 1 km2 území . Teplo „suchého“ zemského tepla: Potenciál tepla suchých hornin byl s využitím údaj o po tu obyvatel v rámci ústeckého kraje byl stanoven na 443 MW. Protože teplo suchých hornin je využitelné pouze v lokálním m ítku pro vytáp ní rodinných domk , je výpo et kriticky závislý na p edpokladech, u in ných o možnosti instalace tepelných erpadel v r zn velkých obcích Podmínky pro využívání energie v tru: Území vhodná pro výstavbu v trných elektráren byla v R mapována pracovníky ústavu Akademie v d. Mezi nejvýhodn jší oblasti z hlediska využití energie v tru byly vytipovány na území Ústeckého kraje planiny Krušných hor. V t chto oblastech byla nam ena nejvyšší st ední rychlost v tru u nás a to 8,5 m/s. P edpokládali jsme, že využívání v trné energie v rovinatém terénu nebude u nás, s ohledem na nízké rychlosti v tr , tak etné. Rozvojem technologií však došlo k výraznému snížení pot ebných rychlostí v tru pro návrhy v trných elektráren. Takže v sou asné dob je z hlediska v trného potenciálu pro investory významná ást celého území Ústeckého kraje (snad s výjimkou opravdu bezv trných sníženin a údolí) potencionáln vhodným územím pro realizaci jejich investi ních a podnikatelských zám r . Dosavadní zkušenosti s p ípravou VE ukazují, že p i navrhování jejich umíst ní jednotlivými investory dochází k duplicitám a územním p ekryv m, V jednotlivých p ípadech jsou VE navrhovány uvnit zvlášt chrán ných území a jejich ochranných pásem, uvnit pozemk s prvky schváleného územního systému ekologické stability, vy len ných pro ve ejn prosp šné stavby, ur ených pro pln ní funkcí lesa nebo tvo ících významné krajinné prvky. Ješt p ed dv ma lety se p edpokládalo, že zájmy investor na výstavbu v trných elektráren se omezí na h ebeny Krušných hor. Proto také Ústecký kraj nechal zpracovat Studii potenciál a limit možného využití v trných elektráren na h ebenech Krušných hor. Cílem této studie bylo vyhodnocení možností a územních omezení pro umíst ní v trných elektráren v Krušných horách na území Ústeckého kraje. Toto vyhodnocení sledovalo 5
následující kritéria: -
-
soulad s ochrannými podmínkami existujících i p ipravovaných zvlášt chrán ných území, p írodních park , významných krajinných prvk , prvk územního systému ekologické stability krajiny, honiteb, chrán ných ložiskových území, ochranných pásem a území vy len ných pro ve ejn prosp šné stavby, ovlivn ní hodnoty krajinného rázu, efektivní využití zásob v trné energie, v etn uvedení objemu vyrobitelné energie v daném území, jednotné územní ešení p ipojení projektovaného výkonu k p enosové nebo distribu ní soustav s minimálním pozemkovým záborem.
Studie je využívána jako územn technický podklad a jako podklad pro správní ízení vedená v p sobnosti stavebních ú ad a orgán ochrany p írody pro zájmové území, kterým je vrcholová oblast Krušných hor. Lze p edpokládat, že v návrhu územního plánu VÚC Ústeckého kraje budou projednávány následující návrhy regulativ pro umíst ní velkých v trných elektráren (VVTE) a jejich soustav Lokalizace velkých v trných elektráren a jejich soustav je v Ústeckém kraji vylou ena v územích: a) Území s preferovanou funkcí – p íroda, krajina a rekreace • Velkoplošná ZCHÚ, NP eské Švýcarsko, CHKO eské st edoho í, Labské pískovce, Lužické hory, Koko ínsko • Maloplošná ZCHÚ, NPR, NPP, PR, PP • Soustava chrán ných území NATURA 2000 • Obecn chrán ná území p írody a Územní systém ekologické stability b) území s preferovanou funkcí láze ství, památková pé e c) oblasti s technicko bezpe nostními limity, ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury d) oblasti zastav ných a zastavitelných územích obcí s výjimkou stroj pracujících odd len od distribu ní a p enosové soustavy. V ostatních prostorech Ústeckého kraje které nepat í k výše uvedeným vylou eným územím budou zám ry na lokalizaci velkých v trných elektráren a jejich soustav jako za ízení nadmístního významu posuzovány individueln se zohledn ním zejména zájmu obcí.: Vhodných lokalit pro využití v trných elektráren navrhovaných pro pr m rnou rychlost v tru nad 6 m/s se nachází v tomto kraji cca 533 km2, tj. 10 % rozlohy kraje. Jedná se zejména o katastrální území obcí v Krušných Horách. Podrobným zhodnocení t chto podmínek p edpokládáme reálné využití t chto ploch s hustotou cca 4,8 MW na 1 km 2 tj. celkem lze využít cca 456 MW výkonu s p edpokládanou výrobou cca 648 000 MWh/rok. Plochy vhodných lokalit pro využití v trných elektráren navrhovaných pro nižší pr m rné rychlosti v tru pak rostou tém geometrickou adou. V sou asné dob nám však pro tyto typy velkých v trných elektráren chybí objektivní údaje o ekologicko – ekonomické efektivnosti t chto investic. V záv ru lze konstatovat, že oblast Krušných hor je z hlediska pov trnostních podmínek možno považovat za podmíne n vhodnou pro využití v trné energie. P i posuzování konkrétních návrh je však nutno d sledn a korektn posoudit všechny relevantní územní, 6
technické, ekologické a ekonomické parametry. Plánované využití v trné energie v navrhovaných studiích uvažuje s v tší hustotou výkonu ve využívaných plochách než uvádí tato koncepce tj. m že docházet k vzájemnému negativnímu ovlivn ní t chto v trných elektráren. Je však t eba posoudit u každé studie zvláš , zda není p ekro ena hustota množství v trných elektráren nad doporu ovanou hodnotu, závisející zejména na rychlosti v tru a výkonu elektrárny a zda jsou tyto projekty technicky proveditelné a ekonomicky efektivní. V Ústeckém kraji je dnes na h ebenech krušných hor a ve šluknovském výb žku navrhováno vybudování cca 304 v trných elektráren o celkovém výkonu 456 MW. Výstavba dalších cca 85 v ží je evidována v litom ickém a lounském okrese. P i výstavb je však t eba uvážit všechny relevantní technické a ve svém d sledku i ekonomické podmínky provozu t chto elektráren V sou asné dob je p ipomínkován návrh metodického pokynu ke koordinaci ešení vysokých v trných elektráren v územn plánovací dokumentaci a územn plánovacích podkladech., který byl p ipraven MMR. Sou asné využívání obnovitelných zdroj v Ústeckém kraji Vodní energie Na území Ústeckého kraje jsou umíst ny tyto významné vodní elektrárny : Nejvýznamn jší vodní elektrárna v Ústeckém kraji je umíst ná ve St ekov , s max. výkonem 15 MW a ro ní výrobou el.energie Ea = 80 000 MWh/rok Slune ní energie Na území kraje se energie slunce využívá pouze okrajov a v zanedbatelném množství. Mezi nejvýznamn jší projekty pat í: Ledvice – solární energie zde oh ívá TUV a vytápí restauraci a sportovní klub Litom ice - solární energie zde oh ívá TUV v základní škole Energie biomasy V sou asné dob je biomasa využívána zejména pro individuální vytáp ní – nej ast ji d ení polena. Úprava biomasy pro ú ely spalování se dosud provádí v tšinou ú elov pro konkrétního odb ratele (T ebívlice – Staré, št pky pro místní CZT). Ve v tším m ítku je biomasa dále využívána v Rybišti a Chaba ovicích – Roudníkách a v podniku Frantschach Energo a.s. zabývajícím se výrobou buni iny, d evoviny, papír , karton a lepenek aj., který spaluje 141 889 t/rok biomasy. Geotermální energie Na území Ústeckého kraje se geotermální energie využívá jednak pomocí tepelných erpadel a v n kterých m stech jako D ín a Ústí nad Labem je využívána energie zem p ímo z vrt . V roce 2001 byl uveden do provozu nový teplárenský zdroj v D ín (Termo D ín a.s.), jehož energetickými vstupy jsou zemní plyn a geotermální energie v podob zásobárny podzemních vod s vodou, jejíž teplota dosahuje 32 stup Celsia. Díky dodávce tepla z tohoto nového zdroje CZT ukon ilo provoz sedm nevyhovujících kotelen. Nový zdroj tepla ro n odebere v podzemí 1,1 milión metr krychlových teplé vody. Geotermální energie je využívána v D ín též na oh ev teplé užitkové vody. P edpokládám
7
že detailní informace budou p edm tem následující p ednášky. V Ústí nad Labem je v provozu n kolik systém využívající geotermální energii, konkrétn : Plavecká hala Klíše, M stské lázn , Plavecký areál Brná. V Zoologické zahrad Ústí nad Labem je p ipravována rekonstrukce otopného systému na bázi výhradního využití geotermální energie - termální vody o teplot 32 0C pro vytáp ní objekt ZOO. M sto Litom ice p ipravuje projekt na využití geotermální energie z hlubinných vrt Dále si dovolím shrnutí p ínosu masového rozší ení obnovitelných zdroj , zejména v trných elektráren z hlediska p ínosu pro ob any našeho regionu, - Ústeckého kraje. Celkem máme evidovány na základ p edb žných jednání žádosti o výstavbu celkem cca 650 elektráren nejen v oblasti Krušných Hor. Proto mi dovolte n kolik poznámek k „ekologickým p ínos m, se kterými se dosti asto v dokumentacích setkávám: V trné elektrárny sníží emise z klasických zdroj snížením jejich výkonu nebo odstavením, to je argument ekologických pracovník , aktivist i odborník . Proti nim je argument nutnosti zálohování zdroj od stoupenc uhelné loby, jak jsou asto ozna ováni. Koncem ervna 2004 bylo v N mecku v provozu celkem 15.800 v trných elektráren o celkovém výkonu 15.329 megawatt. nebyl však odstaven žádný z klasických zdroj výroby el. energie – nedošlo ke snížení emisí. Došlo však k k problém m v p enosové sít , které budou ešeny bodováním nových vedení a s ohledem na požadavek kabelových rozvod lze p edpokládat vyvlastn ní pozemk . Diskuse na téma vliv na krajinný ráz je také velice vd
né téma.
Jako velice zavád jící ale považuji také tvrzení, že VTE jsou blízko místu spot eby. Systém vyžaduje i s ohledem na nap tí vyrobené energie p ipojení pouze v ur itých bodech, které vyhovují daným parametr m. Za zavád jící považuji i dodávky EE v míst stanovišt VTE za nižší cenu. Povinností energetické distribu ní spole nosti je vykoupit EE vyrobenou z v tru za cca 3x vyšší cenu než je u EE z klasických zdroj . P i masovém rozší ení m že nastat paradoxní situace, že dodávky EE pro obyvatelstvo budou v regionu s velkým po tem VTE za cenu vyšší než v okolních oblastech. P i vy ešení p ípojných bod a dodávce EE p ímo obyvatel m obce za nižší cenu než je cena od tradi ního distributora ztrácí výstavba VTE a jejich provozování pro investora, který má tuto innost jako podnikatelskou aktivitu smysl. Objevil se i argument z ízení 15-19 pracovních míst na jeden instalovaný MW výkonu. Ten již považuji za absolutn nereálný. P i provozu VTE se jedná o bezobslužnou technologii s ob asným dohledem. Realitou je 1 pracovník na park s cca 8 ks VTE Tím jak se bude likvidovat železobetonový základ cca 160 m3 betonu (300 tun) a kabelové vedení v zemi se zatím nikdo, ani nevládní organizace, která výstavbu VTE vítají a podporují nezabýval. Mimo VTE se bude dále t žit uhlí a provozovat uhelné elektrárny. Kdyby byly všechny informace o výhodnosti VTE Pravdivé m žeme zrušit jednu tepelnou elektrárnu, utlumit t žbu uhlí a nezabývat se negativními vlivy tohoto opat ení nap . na nezam stnanost v daném regionu, protože p i p edpokladu vzniku 15-19 pracovních míst na jeden instalovaný MW, p i zám rech vybodování cca 500 – 600 VTE na území kraje p i instalovaném výkonu p es 1000 MW by m lo zam stnání cca 18.000 lidí.
8
Na druhé stran stojí argumenty zastánc výroby EE z obnovitelných zdroj - výroba bez emisí – kdo se ale zabývá problémem výroby za ízení, výstavby , kabelovým vedením a likvidací po skon ení životnosti - snížení emisí z tepelných zdroj - VTE jsou turistickou atrakcí - to m že být pravda p i n kolika VTE v R, p ípadn regionu, ale p i 500 kusech? Uznávám argument, že díky novým technologiím nejsou moderní v trné elektrárny hlu né. Les vzdálený 200 metr vydává p i v tru o rychlosti 6–7 metr za sekundu stejný hluk jako stejn daleko umíst ná v trná turbína. O tom jsem se osobn p esv d il p i svých návšt vách v Nové Vsi v Horách. Musím však p iznat, že poznatky z farmy 11 v trných elektráren staršího typu v Johnstadtu (SRN) jsou zcela opa né. Hluk byl slyšitelný i v automobilu jedoucím po blízké komunikaci. P itom vedle snížení zne išt ní v trné elektrárny p edstavují zajímavý zdroj p íjm pro venkovské obce a p íležitost pro eský strojírenský pr mysl. Aby byly všechny p ipomínky zastánc i odp rc vyhodnoceny, bylo by vhodné provést Analýzu životního cyklu výrobku (LCA) nejen u VE,ale i jiných obnovitelných zdroj v tšího rozsahu. Shrnutí možností využitelnosti obnovitelných zdroj energie V podmínkách Ústeckého kraje lze p ijmout z hlediska možností využití obnovitelných zdroj energie tyto záv ry: • Využití v trné energie je vhodné v oblasti Krušných hor za podmínek citlivého za len ní v trných elektráren do krajiny, technicky správné koncepce rozmíst ní jednotlivých zdroj a vyvedení výkonu do distribu ního systému elektrické energie, dosažení ekonomické efektivnosti p i výrob elektrické energie a stanovení oboustrann p ijatelných podmínek v oblasti ízení elektriza ní soustavy. • Využití biomasy je vhodné zejména v oblasti využití obilovin a využití redundantní zem d lské p dy pro p stování energetických plodin, tj. energetických rostlin. P stování rychle rostoucích d evin je potencionáln vhodné na rekultivovaných plochách po d lní innosti. Nutnými podmínkami pro využití biomasy je zejména: - zainteresování p stitel na využití biomasy pro spalování, - minimalizace náklad na sušení, úpravu a dopravu biomasy k místu spot eby, - disponibilita vhodných topeniš a dalšího vybavení pro spalování biomasy, - zajišt ní konkurence schopné ceny biomasy ve vztahu k ostatním primárním energetickým zdroj m zejména uhlí, - zajišt ní ú elné informovanosti a p ípadn motivace potencionálních spot ebitel biomasy, - stabilita vytvo eného systému p stování, úpravy, dopravy a spalování biomasy, - zajišt ní dalšího snižování emisí škodlivin do ovzduší. • Využití lesních d evin ke spalování ve v tším množství není, vzhledem ke stavu lesních porost a nutnosti jejich revitalizace, vhodné. Pro individuální ú ely je spalování d evní hmoty akceptovatelné p ibližn ve stávajícím rozsahu. • Využití bioplynu je vhodné za p ijatelných ekonomických podmínek pouze v míst jeho vzniku. Up ednost ovat je proto vhodné individuální využití a nikoliv systémovou aplikaci. • Využití geotermální energie na bázi vody je vhodné zejména v oblastech s výskytem termální vody, avšak pouze za podmínky nenarušení hydrogeologické stability. Aplikace využití je ú elná zejména p i substituci fosilních paliv ve st edních i v tších spot ebitelských systémech. • Využití geotermální energie na bázi suchého zemského tepla je vhodné zejména
9
v lokalitách s rozptýlenou zástavbou p i emž je nutné respektovat kapacitu geotermální energie v dané oblasti. Další podmínkou je dostate n výkonová kapacita distribu ního systému zásobování elekt inou pro bivalentní zdroje. • Využití energie okolního vzduchu je vhodné na území celého kraje. Její využití na bázi tepelných erpadel vzduch – vzduch je ú elné zejména pro pot eby individuálního vytáp ní. Nutnou podmínkou je disponibilita bivalentního zdroje energie, tedy dostate ná p enosová kapacita distribu ního systému elekt iny v daném míst . • Využití energie povrchové vody na bázi tepelných erpadel voda – vzduch je vhodné u spot ebitelských systém situovaných v blízkosti vodních tok a ploch. Vhodné je využití pro pot eby individuálního vytáp ní s tím, že nutnou podmínkou je disponibilita bivalentního zdroje elektrické energie. • Využití energie vodního spádu na bázi malých vodních elektráren je ú elné a vhodné v oblastech výskytu t chto podmínek na vodních tocích. Vyrobenou elektrickou energii je vesm s ú elné aplikovat na bázi ostrovních systém nebo v distribu ních systémech nízkého nap tí. • Využití slune ní energie je vhodné zejména pro oh ev teplé užitkové vody a to jak v rodinných domcích tak i v obytných domech s centrální p ípravou TUV. Ú elná je aplikace i v systémech CZT, jako efektivn jší alternativa p epravy TUV v mimotopném období. Problematická je implementace v systémech CZT s kombinovanou výrobou elekt iny a tepla, nebo snížení poptávky po teple v letních m sících m že omezit i eliminovat výrobu elektrické energie. Aplikace je proto vhodná zejména v oblastech s zhoršenou kvalitou ovzduší ovliv ovanou zdrojem CZT, kde je obecn nutné dosáhnout snížení produkce emisí. Využití slune ní energie pro vytáp ní je doporu itelné zejména pro individuální ú ely, avšak za podmínky disponibility elektrické energie jako bivalentního zdroje energie. Z hlediska systémového, tedy hlediska zajiš ujícího spln ní hlavního cíle celého územního programu, tj. zlepšení kvality ovzduší, lze specifikovat následující priority v oblasti využití obnovitelných zdroj energie: - spalování biomasy ve st edních a velkých stacionárních zdrojích zne iš ování jako náhrady za dosud spalované hn dé uhlí, - spalování biomasy ve st edních a velkých stacionárních zdrojích zne iš ování pro zajiš ování energetických pot eb nov budovaných územních zón, zejména tam, kde není oblast plynofikována, - spalování biomasy v malých stacionárních zdrojích zne iš ování jako substituce hn dého uhlí, - využití slune ní energie pro oh ev TUV v obytných domech, - využití v trné energie ve vhodných oblastech Krušných hor, - využití obnovitelných zdroj energie je nezbytné implementovat pouze za p edpokladu spln ní podmínek ekonomické p ijatelnosti v daných mezích a korektního posouzení relevantních rizik, z hlediska stability rozhodnutí o realizaci. Souhrn reáln využitelného potenciálu energie z obnovitelných zdroj : Zdroj energie Využití biomasy Nasazení tepelných erpadel Využití energie v tru p ímé využití slune ního zá ení
Instalovaný výkon
Pokrytí energetické pot eby
Celkové investi ní náklady
MW
GJ /rok
tis. K
228 125 456 100
974 636 621 900 2 332 800 240 300
912 000 3 966 400 22 000 000 2 883 600
10
Využití vodní energie
100
648 000
5 000 000
Obnovitelné zdroje celkem
1 009
4 817 636
34 762 000
11
