Zaloţení a vznik obchodní společnosti v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Zaloţení a vznik obchodní společnosti v ČR Bakalářská práce

Autor:

Martina Beranová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Aleš Váňa

Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Ostrově dne 23. 4. 2014

Martina Beranová, DiS.

Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, panu Mgr. Aleši Váňovi, za jeho ochotu a cenné rady.

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou podnikání v ČR se zaměřením na obchodní společnosti, konkrétně jejich zaloţením a vznikem. A to jak obecnou charakteristikou a postupy u jednotlivých typů obchodních společností, tak výhodami a nevýhodami kaţdé z nich tak, aby popis, analýza a výstupy přinesly objasnění a zjednodušení pochopení pro potenciální začínající podnikatele. Nerozhodnutí by se měli zorientovat v základních rozdílech mezi obchodními společnostmi s uţším zaměřením na jejich zrod a díky tomu si zjednodušit rozhodovací proces volby typu společnosti.

Klíčová slova: Podnikání, zaloţení obchodní společnosti, vznik obchodní společnosti, obchodní rejstřík, obchodní korporace, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost.

Annotation The bachelor thesis engages in issues of business in Czech Republic with focus on business companies, especially their establishment and inception. In generally characteristic and advancement at the single types of trade companies as well as in advantages and disadvantages of every of them so, that the description, analysis and outputs bring clear and simple understanding for potential starting bussinesman. Not decided ones should familiarize oneselfes with the basic differences between the business companies with narrow specialization on their inception and with help of this make their decision process of their business company type easier.

Key words: Business, establishment of a business company, company formation, business register, business corporation, private limited company, public limited company, limited partnership, general partnership.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................ 7 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY PODNIKÁNÍ .................................................. 9 1.1 Exkurz do historie podnikání v Čechách ...................................................... 9 1.2 Vývoj obchodního práva a jeho kodifikace ................................................ 10 1.3 Definice podnikání ...................................................................................... 11 1.3.1

Podnikání a podnikatel ......................................................................... 11

1.3.2

Důvody zahájení podnikatelské činnosti.............................................. 12

1.3.3

Proč se zakládají obchodní společnosti ................................................ 13

2. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY ......................................................................... 15 2.1 Základní zákony související s podnikáním ................................................. 15 2.2 Zrušení obchodního zákoníku ..................................................................... 16 2.3 Představení Zákona o obchodních korporacích .......................................... 16 2.4 Obchodní rejstřík je povinností................................................................... 19 2.4.1

Úkony v obchodním rejstříku............................................................... 20

3. VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ . 22 3.1 Obchodní společnosti obecně ..................................................................... 22 3.2 Zaloţení a vznik obchodní společnosti ....................................................... 23 3.2.1

Vklady – jejich splacení a správce ....................................................... 24

3.2.2

Obchodní firma a sídlo společnosti ...................................................... 25

3.2.3

Vznik obchodní společnosti ................................................................. 26

4. ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE ................................................................ 28 4.1 Vliv nové zákonné úpravy na zaloţení obchodní společnosti .................... 28 4.2 Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) ........................................................ 29 4.2.1

Uzavření a podpis společenské smlouvy u v. o. s. ............................... 30

4.2.2

Splácení vkladu v. o. s.......................................................................... 31

4.2.3

Návrh na zápis v. o. s. do obchodního rejstříku ................................... 31

4.3 Komanditní společnost (k. s.) ..................................................................... 32 4.3.1

Uzavření a podpis společenské smlouvy u k. s. ................................... 33

4.3.2

Splacení vkladu k. s.............................................................................. 34

4.3.3

Návrh na zápis k. s. do obchodního rejstříku ....................................... 34

4.4 Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) .................................................. 35 4.4.1

Uzavření a podpis společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny

u s. r. o. .............................................................................................................. 36 4.4.2

Splacení vkladu s. r. o. ......................................................................... 38

4.4.3

Návrh na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku.................................... 39

4.5 Akciová společnost (a. s.) ........................................................................... 40 4.5.1

Stanovy a. s. ......................................................................................... 41

4.5.2

Akcie .................................................................................................... 42

4.5.3

Splacení vkladu a. s. ............................................................................. 43

4.5.4

Návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku ....................................... 44

4.6 Počet obchodních společností v ČR............................................................ 45 5. ZHODNOCENÍ ANALYZOVANÉ OBLASTI S VÝSTUPEM VÝHOD A NEVÝHOD ..................................................................................................... 47 5.1 Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti .................................... 47 5.2 Výhody a nevýhody komanditní společnosti .............................................. 47 5.3 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným .............................. 48 5.4 Výhody a nevýhody akciové společnosti.................................................... 48 ZÁVĚR .................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................. 52 SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK, SCHÉMAT A GRAFŮ .......................... 55 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 56

ÚVOD Tématem mnou předkládané práce je „Zaloţení a vznik obchodní společnosti v ČR“, které jsem si zvolila především proto, ţe mě tato problematika, lépe řečeno obchodní společnosti vůbec, zaujala jiţ při prvním seznámení se s ní. Doba velkého rozmachu podnikání ve smyslu bombastického zakládání firem či ţivností jiţ pominula, nicméně moţná mnoho z vás překvapí, ţe i přesto zatím kaţdoročně počet firem vzrůstá. Pojem obchodní společnost je pak v dnešní době celkem často zmiňovaný, a to hlavně z důvodu zrušení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník k poslednímu dni loňského roku, tedy roku 2013, či z jiného úhlu pohledu z důvodu účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) od 1. 1. 2014. Na pouhý výsek rozsáhlé problematiky týkající se obchodních společností, tedy na otázku jejich zaloţení a vzniku, se zaměřím proto, ţe rozsah bakalářské práce mi nedovolí rozebrat uvedené podrobně a jeví se mi jako důleţitější začít právě zrodem obchodní společnosti. Myslím, ţe i tak by má práce mohla být několikanásobně delší. Ovšem protoţe jsem ji pojala jako pomocný návod pro potenciálního podnikatele, jeţ se rozhodl své podnikání realizovat formou obchodní společnosti, věřím, ţe svůj účel splní. První část nabízí krátký exkurz do historie podnikání v Čechách a také přiblíţí podnikání jako takové. Další část je věnována legislativním podmínkám a přechází k představení aktuální právní úpravy. Zejména zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (dále jen Zákon o obchodních korporacích), včetně jeho struktury. Následně je pak zaměřena na obchodní rejstřík, který je nedílnou součástí, resp. podmínkou, vzniku obchodní společnosti. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje čtyři typy obchodních společností. Ty se dělí na osobní a kapitálové. Kaţdá z nich bude krátce představena s tím, ţe i kdyţ je jádrem této práce zaloţení a vznik obchodní společnosti, je nezbytné si o kaţdé z nich si udělat rámcovou představu z pohledu ručení, statutárních a obligatorních orgánů atp. Avšak zvláštní důraz bude kladen právě na tuto část, která i téma této práce přiblíţí nejvíce. A to jak všeobecně, tak u kaţdého typu společnosti samostatně s konkrétními pravidly 7

a podmínkami. Nelze také opomenout vliv nové zákonné úpravy na zaloţení obchodní společnosti. Cílem ovšem není pouze zorientovat čtenáře v otázce zaloţení konkrétního typu obchodní společnosti, ale také zhodnotit jednotlivé výhody a nevýhody u kaţdé společnosti. Tato stránka můţe být vzhledem k různým vstupním podmínkám a představám potenciálních podnikatelů lehce zavádějící a subjektivní. Také informace o počtech obchodních společností v ČR, a to i s moţností porovnání s předchozími léty, bude jistě pro rozhodování důleţitá.

8

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY PODNIKÁNÍ Vše má svůj začátek a původ, a proto je jistě správné úvodem stručně přiblíţit historii podnikání v Čechách a stejně tak vývoj obchodního práva. Je také na místě definovat podnikání jako takové.

1.1 Exkurz do historie podnikání v Čechách K otevření trhu a zahájení podnikání u nás v podobě, v jaké ho vnímáme dnes, došlo aţ po roce 1989, ale začátky podnikání můţeme na území dnešní České republiky hledat jiţ od 10. století našeho letopočtu. Přibliţně do 14. století rostl význam podnikání převáţně z důvodu přesouvání venkovské populace do měst. Základem podnikání byla řemesla, kdy se řemeslníci postupně začali sdruţovat do cechů – mezi první cechy patří např. cech krejčích nebo cech zlatníků. Z původního záměru garance kvality a objemu dodávaných výrobků a sluţeb a zároveň ochrany trhu před vstupem dalších podnikatelů se cechovní zřízení postupně posunulo do role monopolního dodavatele, tedy vlastně na úroveň monopolu. Rigidní a málo efektivní cechy začaly zanikat aţ v 19. století, kdy musely ustoupit mnohem pruţnější a efektivnější manufakturní výrobě. Jiţ v roce 1724 byla v Čechách zaloţena šlechtickými akcionáři první akciová společnost, a to praţská Hedvábnická společnost. Roku 1822 potom byla zaloţena Praţská paroplavební společnost.1 V roce 1860 nabyl platnosti Ţivnostenský řád vydaný na základě Císařského patentu č. 227/1859 ř. z., císaře Františka Josefa I., kterým bylo legalizováno svobodné podnikání a hospodářská politika. Aţ na pár koncesních ţivností (např. zastavárny nebo knihkupectví), měli podnikatelé úplnou svobodu. Nicméně moţná právě ona a s ní ruku v ruce jdoucí nadměrná volnost předpisů vedla k poklesu kvality výrobků a sluţeb, a proto došlo v druhé polovině 19. století k postupným novelizacím.

1

ELIÁŠ, Karel, Miroslava BARTOŠÍKOVÁ a Jarmila POKORNÁ. Kurs obchodního práva: právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, 617 s. ISBN 80-717-9391-4.

9

Zmiňovaný Ţivnostenský řád se stal platnou právní normou také v nově vzniklém Československu po roce 1918 a zrušen byl teprve roku 1965, kdy došlo i k dočasnému konci samotného ţivnostenského podnikání. „Opravdový rozmach však přišel v 19. století. V této době vzniká celá řada velice významných podniků, mezi něž patří například Laurin&Klement (1895) coby předchůdce firmy Škoda, První česká vzájemná pojišťovna (1827, současná Česká pojišťovna), Spořitelna česká (1825, dnešní Česká spořitelna) a mnohé další.“2 V roce 1894 byl ve Zlíně zaloţen obuvnický podnik Baťa. Ten vstupoval do nového století s více neţ sto zaměstnanci a hlavně díky průlomovému marketingu, nízkým cenám a pásové výrobě v podstatě odstranil konkurenci v oboru. V současné době působí firma v téměř 70 zemích světa a zaměstnává 50 tisíc lidí. Jedná se o akciovou společnost.

1.2 Vývoj obchodního práva a jeho kodifikace Vývoj obchodního práva v České republice a jeho kodifikace byly značně ovlivněny právem rakouským a právem německým. A o tomto vlivu můţeme v podstatě mluvit i v současnosti. První ucelenější úpravou obchodního práva, jeţ platila v českých zemích, myšleno úpravou zákonnou, byl zákon č. 1/1863 ř.z., všeobecný zákoník obchodní, který byl účinný od července roku 1863. Tento jiţ upravoval následující typy obchodních společností: veřejná společnost obchodní, komanditní společnost, komanditní společnost na akcie, akciová společnost, tichá společnost, spolčení k jednotlivým pracem a jednáním na obchodní účet.3 Po vzniku Československa byl pak přijat do československého právního řádu. Ve třicátých letech 20. století se sice objevily snahy vypracovat nový obchodní zákoník, který by byl jednotný pro celou Československou republiku, protoţe na Slovensku 2

Historie podnikání v Čechách: Jak to všechno začalo a kdy vznikly první podniky?. JARONĚK, Petr. Mladý Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/historiepodnikani-v-cechach-t4444 3 Zákon č. 1/1863 Ř. z., všeobecný zákoník obchodní. In: Sbírka č. 1/1863, částka 1. 1863.

10

v té době platil obchodní zákoník uherský, ale zůstalo pouze u návrhu, a to především z politických důvodů. Obecný obchodní zákoník pak platil aţ do roku 1950. Poté byl zrušen zákonem č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. O tomto se hovořilo jako o právní normě, která sjednotila tehdejší soukromé právo. Od jeho přijetí byl vývoj obchodního práva u nás v podstatě přerušen a nic na tom nezměnil ani další občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. Aţ změna politického reţimu umoţnila přijetí zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který upravoval postavení a jednání podnikatelů, obchodní společnosti, obchodní firmy, obchodní závazkové vztahy a některé jiné vztahy související s podnikáním. Neupravoval-li některé vztahy, pouţil se zákoník občanský, který byl samozřejmě několikrát významně novelizován. Od 1. 1. 2014 je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (v současné době se hojně pouţívá termín „nový občanský zákoník“) a Zákon o obchodních korporacích.

1.3 Definice podnikání „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“4 Takto definuje podnikatele, potaţmo podnikání, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 420, odst. 1. V následujícím paragrafu potom můţeme najít další specifikaci, a to, ţe za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku a taktéţ osoba, která má k podnikání ţivnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

1.3.1 Podnikání a podnikatel V České republice je moţno podnikat jako fyzická osoba – ţivnostník či prostřednictvím právnických osob a obchodních společností. Podnikání je tedy soustavnou činností - činností konanou opakovaně a pravidelně, nikoliv pouze příleţitostně či náhodně. Coţ ovšem neznamená, ţe podnikatelem by nebyla osoba, která se soustřeďuje pouze na sezónní podnikání. 4

Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 420

11

Podnikatel koná svou činnost pod vlastním jménem, tedy právní jednání jsou činěna podnikatelem fyzickou osobou jeho jménem a příjmením a podnikatelem právnickou osobou pod jeho názvem (obchodní firmou). Osoby, jeţ jednají dle jeho pokynů, musí taktéţ jednat jeho jménem nebo jménem podnikatele. Samostatné uskutečňování podnikání potom spočívá právě jednak v tom, ţe pokud je podnikatelem fyzická osoba, jedná svým jménem a příjmením a pokud právnická osoba, jedná za ni statutární orgán a konkrétněji můţeme říci, ţe subjekt provozující činnost sám rozhoduje o záleţitostech souvisejících s dobou a místem výkonu této činnosti a organizací práce dle vlastní úvahy. Subjekty podnikají na vlastní odpovědnost, coţ znamená, ţe fyzická i právnická osoba jako podnikatel nese veškerá rizika za výsledky své činnosti a těchto rizik, ani odpovědnosti z podnikání vyplývající, se nelze zbavit. Výkon činnosti na vlastní účet v sobě právě odpovědnost zahrnuje. A samozřejmě v neposlední řadě se podniká pro dosaţení zisku, respektive ona činnost se vykonává s cílem dosáhnout zisku. Nutno podotknout, ţe tohoto záměru nemusí být nikdy dosaţeno, protoţe i ten nejztrátovější podnikatel je pořád podnikatelem, přestoţe ţádného zisku reálně nedosahuje.

1.3.2 Důvody zahájení podnikatelské činnosti Jedním z důvodů, pro většinu jistě zásadním a hlavním, který vede lidi k podnikání, a je jedno, v jaké formě, je snaha osamostatnit se, nebýt závislým na nadřízených. A to v mnoha ohledech. Podnikatel je pánem svého času, je naprosto časově flexibilní. Nemusí přijímat pokyny od výše postavených a není za odvedenou práci kritizován. Můţe se realizovat v tom, co ho baví, v čem je dobrý. A samozřejmě je tu finanční motivace. I kdyţ nemusí vţdy platit, ţe podnikatel má vyšší příjmy neţ zaměstnanec, kvalitní práce a dobrý podnikatelský záměr se můţe v podnikání projevit prakticky hned. Nicméně je dobré si uvědomit, ţe za těmito euforickými vidinami se skrývá neodmyslitelná skutečnost, a to, ţe být samostatným jde ruku v ruce se soběstačností a znamená to mít tu největší zodpovědnost a nést největší rizika. Časová flexibilita totiţ neznamená anarchii a řada podnikatelů tráví denně prací podstatně delší dobu, neţ je tomu u zaměstnance. Podnikateli nemůţe nadřízený poradit, pomoci mu svou zkušeností, ukázat mu směr, pochválit jej a ani není pod ochranou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

12

Nemá např. zákonný nárok na dovolenou na zotavenou, zákonné pojištění pro případ pracovního úrazu atp. A kvalita jeho práce se hodnotí dle hospodářských výsledků. Tato práce ovšem není filozofickou úvahou, tudíţ jen pro stručnou představu je zde uvedeno několik dalších důvodů, z nichţ se některé mohou jevit méně povznášející, nicméně vycházejí z reality: mám příleţitost a chci ji vyuţít, mám vize a chci je realizovat, mám výrobek či sluţbu a chci ji nabídnout potenciálním zákazníkům, chci vybudovat rodinný podnik a přenechat ho svým potomkům, k zaloţení ţivnosti mě vyzval zaměstnavatel, nemám práci, dlouho ţádnou nemohu najít. „Představa, že podnikatel je svým vlastním pánem, je také mylná. Přestože vlastníme firmu a na vizitce máme napsáno generální ředitel, můžeme dostat „padáka“. Nedá nám ho nikdo jiný než náš zákazník.“5 Je tedy dobré zamyslet se nad všemi pro a proti, nad tím, co podnikání můţe dát a co můţe vzít a zda se vůbec vyplatí. A moţná si i poloţit nepříjemnou otázku, zda na to máme schopnosti a předpoklady.

1.3.3 Proč se zakládají obchodní společnosti Pokud existuje právnická osoba, vystupuje v právních vztazích ona. V některých oborech činnosti, resp. oblastech podnikání, se téměř předpokládá, ţe subjekt bude vystupovat jako společnost, řekněme z důvodu image. Existence společnosti umoţňuje snadnější uspořádání vztahů, změnu vkladů a jejich poměrů, přistoupení nových společníků nebo změnu společně podnikajících osob. Důleţitým hlediskem je také výše počátečního kapitálu. Je-li pro zahájení podnikání potřeba vyšších finančních prostředků, společnost můţe zajistit jejich přehledné vyčlenění, kdy jsou ty vlastní odděleny od spotřeby domácnosti a taktéţ je moţné vyuţít kapitál dalších společníků. Lepší by mohla být i vyjednávací pozice s bankou v případě, ţe subjekt bude ţádat o úvěr.

5

SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

13

Typicky se zaloţením obchodní společnosti řeší závazky, resp. otázka závazků (otázky ručení za závazky společnosti nejsou u kaţdého jejího typu stejné). Zakladatel a společnost budou vţdy dva rozdílné subjekty, majetkově je tedy spojuje pouze účast ve společnosti neboli podíl na vloţených prostředcích. U některých společností je výhoda oddělení rizik. Právnická osoba můţe také poskytnout určitý institucionální rámec, kterým se lépe upraví vztahy ve společnosti, avšak je nutné uváţit ekonomickou a administrativní náročnost.

14

2. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY Jak je uvedeno jiţ v první kapitole, v České republice je moţné podnikat buď jako fyzická osoba – ţivnostník nebo prostřednictvím právnických osob a obchodních společností. Vše je samozřejmě podloţeno právními předpisy.

2.1 Základní zákony související s podnikáním Ţivnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), který je zaměřen na úpravu podmínek ţivnostenského podnikání a také kontrolu jejich dodrţování. Podnikání právnických osob bylo do 31. 12. 2013 řešeno převáţně zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jeţ byl, jak jiţ téţ bylo zmíněno, v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 částečně nahrazen Zákonem o obchodních korporacích, který taktéţ nabyl účinnosti 1. 1. 2014. Tento ovšem podnikání právnických osob paradoxně neupravuje, činí to právě jiţ zmíněný nový občanský zákoník a upravuje právě ty otázky související s podnikáním, které bývaly obsaţeny v obchodním zákoníku. Obchodní společnosti jsou potom, spolu s druţstvy, upraveny Zákonem o obchodních korporacích. Obchodními společnostmi jsou myšleny veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení, kdy se dva poslední uvedené subjekty řídí ustanoveními Zákona o obchodních korporacích v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo pouţitelné předpisy Evropské unie upravující evropskou společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdruţení. Kromě uvedených zákonů by měl podnikatel určitě znát ještě: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád a další speciální právní úpravy týkající se konkrétní oblasti podnikání, na kterou se fyzická osoba, právnická osoba či obchodní korporace zaměří.

15

2.2 Zrušení obchodního zákoníku Dne 1. 1. 2014 tedy došlo ke zrušení obchodního zákoníku, a to bez náhrady. Část jeho úpravy byla přesunuta do nového občanského zákoníku, část do Zákona o obchodních korporacích a část byla úplně zrušena. Úpravu obchodního rejstříku potom nově obsahuje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (tzv. rejstříkový zákon), jeţ nabyl účinnosti 1. 1. 2014. Za zmínku stojí uvést, ţe obchodní zákoník ovšem stále platí ve Slovenské republice (Zákon č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník). Obchodní zákoník upravoval postavení podnikatelů, jako například otázky obchodní společnosti, firmy či jednání podnikatele. Upravoval také obchodní závazkové vztahy, např. obchodní smlouvy nebo odpovědnost za škodu a některé jiné vztahy s podnikáním související, např. obchodní rejstřík. Zjednodušeně se dá říci, ţe otázky, které neřešil tento zákon, se řešily podle ustanovení občanského zákoníku a pokud nebylo moţno se opřít ani o tento, řešily se podle obchodních zvyklostí, případně potom dle zásad, na kterých spočíval obchodní zákoník. Zrušením obchodního zákoníku dochází k odstranění dvoukolejnosti závazkového práva, které právě bylo zcela nekoncepčně upraveno jak v občanském, tak i obchodním zákoníku. Díky tomu je posílena právní jistota a odpadly problémy s určováním toho, jakým zákoníkem se má řídit konkrétní závazek (např. kupní smlouva). Na druhou stranu se zrušením obou předpisů nelze v některých specifických sporech opřít o jiţ vydané judikáty soudů.

2.3 Představení Zákona o obchodních korporacích Jak bylo uvedeno, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (Zákon o obchodních korporacích), z části nahradil v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku obchodní zákoník. Nicméně nebylo by rozhodně přesné říci, ţe je jeho nástupcem v pravém slova smyslu.

16

Hlavní důvody jeho navrţení se odráţí v jeho konečné podobě: koncepce nového Zákona o obchodních korporacích zřetelně akcentuje výsostné postavení občanského zákoníku v právu soukromém, nepokouší se jít cestou uměle vytvářeného vlastního pojmosloví a specifické pojmy přijímá jen v rozsahu odůvodněném povahou věci, téţ s přihlédnutím k tradičnímu pojetí obchodního práva, v obecné rovině se řídí obecnými zásadami tak, jak jsou vytknuty ve věcném záměru občanského zákoníku.6 Je nezbytné ještě jednou zdůraznit, ţe oproti obchodnímu zákoníku neobsahuje Zákon o obchodních korporacích právní úpravu závazkových vztahů, která byla přesunuta právě do nového občanského zákoníku, a některé další okruhy otázek, jako například obchodní rejstřík. Je tedy zaměřen především na úpravu obchodních společností a druţstev – obchodních korporací, potaţmo jakýmsi úzce zaměřeným předpisem zabývajícím se specifickou oblastí právnických osob. Hlavním zpracovatelem návrhu byl Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph. D., český právník, který se specializuje na insolvenci a restrukturalizaci, insolvenční řízení, korporační právo a likvidaci. V roce 2009 byl také členem pracovních komisí Legislativní rady vlády pro právnické osoby v návrhu občanského zákoníku, obecnou část obligační části návrhu občanského zákoníku a zpravodajem této části při jednání Legislativní rady vlády.7 Zákon o obchodních korporacích byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 16. 12. 2011, Senátem Parlamentu České republiky 25. 1. 2012 a podepsán prezidentem republiky 20. 2. 2012. Účinnosti nabyl 1. 1. 2014.

6

PARLAMENT ČR, Poslanecká sněmovna. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Nakladatelství ANAG, 2012. 7 PRK PARTNERS: advokátní kancelář [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.prkpartners.cz/cs/lide/bohumil-havel/

17

Zákon o obchodních korporacích obsahuje celkem 786 paragrafů a je členěn na tři části s osmi hlavami: Část první: Obchodní korporace hlava I – obecná ustanovení; díly 1 – 11: Společná ustanovení, zaloţení obchodní korporace, jednočlenná společnost, vklad, základní kapitál, podíl, orgány obchodní korporace, vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce, podnikatelská seskupení, neplatnost obchodní korporace, zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci. hlava II – veřejná obchodní společnost hlava III – komanditní společnost hlava IV – společnost s ručením omezeným; díly 1 – 6: Obecná ustanovení, práva a povinnosti společníků, orgány společnosti, zánik účasti společníka ve společnosti, změny výše základního kapitálu, zrušení společnosti. hlava V – akciová společnost; díly 1 – 7: Obecná ustanovení, zaloţení společnosti, akcie a jiné cenné papíry vydávané akciovou společností, práva a povinnosti akcionáře, orgány společnosti, změny výše základního kapitálu, likvidace akciové společnosti. hlava VI – druţstvo; díly 1 – 3: Obecná ustanovení o druţstvu, bytové druţstvo, sociální druţstvo. Část druhá: Ustanovení závěrečná a přechodná hlava I – odkaz na zapracované příslušné předpisy EU hlava II – ustanovení přechodná Část třetí: Účinnost

18

2.4 Obchodní rejstřík je povinností Obchodní rejstřík je jedením z veřejných rejstříků, jehoţ právní úprava je, jak jiţ bylo jednou zmíněno, nově zakotvena v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. „Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách.“8 Upravuje všechny typy veřejných rejstříků: spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, rejstřík obecně prospěšných společností, a právě obchodní rejstřík. Konkrétně je moţné specifikovat obchodní rejstřík jako veřejně přístupný seznam podnikatelů. Zapisují se do něj veškeré podstatné informace o těchto subjektech a základní identifikační znaky, jako je např. obchodní firma, jméno a příjmení fyzické osoby, statutární

orgán

právnické

osoby,

sídlo,

místo

podnikání,

předmět

podnikání

či identifikační číslo (IČ). Jeho součástí, resp. součástí kaţdého konkrétního zápisu, je také sbírka listin, která obsahuje např. podpisové vzory statutárních orgánů, pravidelné účetní závěrky, rozhodnutí valné hromady, jmenování člena dozorčí rady, volbu předsedy představenstva, údaje o kapitálu apod. Má veřejnou část, do které můţe nahlíţet kaţdý zájemce a neveřejnou část, která není běţně přístupná. Návrh na zápis lze podat pouze na speciálním formuláři. „V souladu s § 18 a následujícími zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a § 17 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., musí být návrhy na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku, které provádí soud, podány výlučně prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře zde na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.“9 Zmiňovaný speciální formulář, nazývaný neformálně inteligentní formulář, je moţné po jeho elektronickém vyplnění spolu s přílohami zaslat soudu v elektronické či listinné podobě. 8

Česká republika. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 304/2013. 2013, § 1 9 Veřejný rejstřík a sbírka listin: Podání do veřejného rejstříku. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/podani

19

2.4.1 Úkony v obchodním rejstříku Prvním z úkonů je, zaměříme-li se na obchodní společnost, návrh na její zápis do obchodního rejstříku. Ten podávají všichni společníci, u společnosti s ručením omezeným všichni jednatelé a u akciové společnosti všichni členové představenstva nebo statutární ředitel.10 Zápis provádí příslušný rejstříkový soud, v jehoţ obvodu se nachází obecný soud subjektu, kterého se zápis týká. Rejstříkovými soudy jsou všechny soudy krajské s výjimkou Krajského soudu v Praze, kdy podnikatele se sídlem nebo místem podnikání ve Středočeském kraji vede obchodní rejstřík Městský soud v Praze, konkrétně tedy: Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně, Krajský soud v Ostravě. Rejstříkový soud vede pro kaţdý zapsaný subjekt zvláštní vloţku, jejíţ součástí je také jiţ zmíněná sbírka listin. „Rejstříkový soud zveřejní zápis do veřejného rejstříku, jeho změnu nebo výmaz (dále jen „zápis“), jakož i uložení listin, včetně listin v elektronické podobě (dále jen „listina“) do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu. Rejstříkový soud oznámí zveřejňované údaje nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zápisu také příslušnému správci daně z příjmů, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu, příslušnému živnostenskému úřadu a orgánu, který vydal jiné podnikatelské oprávnění.“11 Z obchodního rejstříku lze pořizovat výpisy týkající se jakéhokoliv podnikatele, a to buď aktuální (informace týkající se daného podnikatele), nebo úplné (historie všech zápisů konkrétního podnikatele do obchodního rejstříku). Je-li potřeba do obchodního rejstříku nahlédnout, je moţné vyuţít internetové stránky Ministerstva spravedlnosti ČR

10

DHK. Daňová a hospodářská kartotéka. Praha: Linde, 2013, roč. 13, č. 20. ISSN 1210-6739. Česká republika. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 304/2013. 2013., § 2 11

20

www.justice.cz12, oficiální výpisy lze potom získat prostřednictvím soudů, notářů či kontaktních míst Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál), případně lze vyuţít výpisy v elektronické podobě opatřené elektronickým podpisem.

12

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Oficiální server českého soudnictví [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx

21

3. VŠEOBECNÁ

CHARAKTERISTIKA

OBCHODNÍCH

SPOLEČNOSTÍ Tato kapitola podrobněji seznamuje s obchodními společnostmi, myšleno ovšem se zaměřením na to, co obecně obnáší zaloţení a vznik takové společnosti.

3.1 Obchodní společnosti obecně Obchodní společnosti jsou právnickými osobami, které jsou zaloţeny za účelem podnikání více osob či ve větším rozsahu. Spolu s druţstvy patří mezi obchodní korporace. Obchodní společnosti dělíme na: osobní obchodní společnosti: veřejná obchodní společnost, komanditní společnosti, kapitálové obchodní společnosti: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, a specifické nadnárodní formy obchodních společností, které se řídí ustanovením Zákona o obchodních korporacích v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo pouţitelné předpisy Evropské unie tyto společnosti upravující a kterými se tato práce dále nezabývá: evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdruţení. Všechny společnosti se tedy povinně zapisují do obchodního rejstříku, bez zápisu ţádná společnost nevznikne. Pokud se fyzická nebo právnická osoba rozhodne obchodní společnost zaloţit, je důleţité obeznámit se se zákonnou minimální výší vkladu, minimálním počtem osob, které společnost tvoří, výší základního kapitálu a rozhodně velmi důleţitá je otázka ručení za její dluhy a závazky. Existuje samozřejmě další nemalé mnoţství informací, jeţ by bylo na místě u kaţdé konkrétní společnosti znát, jako jsou orgány obchodních společností a pravidla jednání jejich členů, pravidla o střetu zájmů, podíly na zisku či podíl na likvidačním zůstatku,

22

případně pravidla a moţnosti při přechodu či rozdělení podílu, nebo postup při rušení společností nebo jejich zániku a ustanovení o likvidaci, ale na druhou stranu nic nebrání tomu seznamovat se s uvedeným postupně a dle potřeby. Coţ ovšem neznamená, ţe není na místě tyto důleţité a podstatné záleţitosti v této práci alespoň stručně uvést, i kdyţ se přímo netýkají zaloţení a vzniku obchodní společnosti.

3.2 Zaloţení a vznik obchodní společnosti Zaloţení obchodní korporace upravuje nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích. Obchodní společnost je zakládána společenskou smlouvou, pokud tuto zakládá více osob. Společenská smlouva musí být podepsána všemi zakladateli a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Legalizaci, coţ je pojem pro úřední ověření podpisů, provádějí zejména notáři, krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, obecní úřady a zastupitelské úřady ČR a nově téţ advokáti a jeden ověřený podpis je zpoplatněn částkou 30,-- Kč. Pokud společnost zakládá jediný zakladatel, coţ zákon připouští u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti, hovoříme o zakladatelské listině. Při zaloţení kapitálové obchodní společnosti se u společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov vyţaduje forma veřejné listiny, tedy sepsání formou notářského zápisu, který v tomto případě povinně obsahuje následující údaje: místo, kde byl činěn úkon a přesné datum, kdy byl činěn úkon, jméno a příjmení notáře, sídlo notáře, jméno a příjmení, bydliště a datum narození účastníků a stejné údaje jejich zástupců, prohlášení účastníků o jejich způsobilosti k právním úkonům, údaj způsobu ověření totoţnosti všech účastníků, obsah úkonu, údaj o schválení zápisu po jeho přečtení účastníky, podpisy všech účastníků či jejich zástupců, otisk úředního razítka notáře, podpis notáře. Notářský zápis vyhotoví kaţdý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloţí zakladatel či jeho právní zástupce. Za vyhotovení notářského zápisu je účtována 23

cena dle notářského tarifu (cena se odráţí od výše tarifní hodnoty úkonu), která je určená pevnou částkou nebo procentuálně z hodnoty předmětu úkonu a počítá se dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif). Z té vyplývá, ţe odměna notáře závisí na výši základního kapitálu společnosti, tedy na souhrnu všech vkladů obchodní společnosti.

3.2.1 Vklady – jejich splacení a správce „Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen „vkladatel“) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen "vkladová povinnost").“13 Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (peněţitý vklad) nebo vnesením jiné věci, která je penězi ocenitelná (nepeněţitý vklad). Zákon sice hovoří o tom, ţe nepeněţitým vkladem nesmí být práce nebo sluţby, nicméně za splnění určitých podmínek můţe společník osobní společnosti splnit vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním sluţby. Zakladatelé obchodní společnosti musí pověřit konkrétní osobu správou splacených vkladů, protoţe před vznikem společnosti nemůţe tato z toho důvodu, ţe nemá právní subjektivitu, nabývat majetek. Tato osoba se nazývá správce vkladů. Je pověřen jiţ v zakládajícím dokumentu obchodní společnosti a jeho povinností je řádně pečovat o svěřené vklady. Správou vkladů můţe být pověřen i jeden ze zakladatelů. Hovoříme-li o peněţitých vkladech, můţe být správou vkladů pověřená i banka. V případě, ţe je spravuje nebankovní správce a jedná se o kapitálovou společnost, zaloţí tento zvláštní účet u vybrané banky, případně u spořitelního nebo úvěrního druţstva, a na ten budou vklady splaceny. Banka ani druţstvo se splacenými prostředky, aţ na malé výjimky, neumoţní nakládat dříve, neţ společnost vznikne. Hodnotu nepeněţitého vkladu je nutné určit znaleckým posudkem a musí být v celé výši splacen před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vkládá-li se do společnosti 13


24

nepeněţitý vklad v podobě nemovitosti, musí správce vkladu obdrţet od vkladatele písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o jeho splacení, tedy vnesení nemovité věci, a taktéţ předmětnou nemovitost, čímţ je vklad splacen. Věc movitá je pak předána správci vkladu a tím je obvykle vklad splacen. U jiných nepeněţitých vkladů se vyuţívá smlouva o vkladu, kterou s vkladatelem uzavírá správce vkladu jménem společnosti a jejímţ uzavřením je vklad splacen. Nepeněţitým vkladem můţe být i závod nebo jeho část či pohledávka. Do kapitálové společnosti musí být nepeněţitý vklad vnesen jiţ před jejím vznikem. Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu, které je přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Vlastnické právo ke vkladu vnesenému před vznikem obchodní společnosti tato nabývá ve chvíli, kdy vznikne. Na vrácení předmětu vkladu nemá společník právo po dobu trvání obchodní společnosti, ani po jejím zrušení.

3.2.2 Obchodní firma a sídlo společnosti Kaţdá obchodní společnost, která se zapisuje do obchodního rejstříku, musí mít obchodní firmu, tedy název, pod kterým je podnikatel do obchodního rejstříku zapsán. V případě obchodní společnosti se jedná o název, pod kterým společnost podniká a konkrétní dodatek společnosti označující její právní formu (např. s. r. o.), jeţ je součástí obchodní firmy společnosti ze zákona. Ustanovení o obchodní firmě najdeme v novém občanském zákoníku. „Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.“14 Zaměnitelná nesmí být v rámci celého státu, přičemţ nestačí firmu odlišit pouze dodatkem. Stejně tak se zaměnitelnost musí posuzovat nejen podle formy psané, ale i vyřčené – je důleţité firmu rozlišit i sluchem. Je tedy potřeba si důkladně zkontrolovat, zda je vybraný název dostatečně originální, coţ se sice jeví jako poměrně jednoduchá záleţitost, ovšem můţe to být proces značně zdlouhavý a navíc se subjekt ţádající o zápis do obchodního rejstříku můţe dostat i do situace, kdy podá někdo jiný návrh na zápis do obchodního rejstříku hodinu před ním, a to u kteréhokoliv příslušného

14

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 33/2012. 2012, § 424

25

soudu v ČR. Později podaný návrh potom můţe soud zamítnout. Proto je také název společnosti platný aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. Co se týče délky názvu obchodní firmy, tuto ţádný právní předpis nestanovuje, rejstříkové soudy však povětšinou vyţadují minimálně tři znaky, a to z důvodu nedostatečné záruky jedinečnosti firmy, pokud by jich bylo méně. Avšak pokud firmy podnikatelů, jejichţ podniky náleţí ke stejnému seskupení, obsahují shodné znaky či prvky, je to v pořádku za skutečnosti, ţe obsahují dodatek o příslušnosti ke koncernu, tedy ke sdruţení osob s jednotným řízením, ovšem stále platí, ţe musí být navzájem dostatečně odlišitelné. Sídlem podnikání se rozumí místo podnikání, které by mělo být náleţitě označeno a také odpovídat povaze podnikání. Musí být v nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí; můţe být i v bytě, pokud se tím nenaruší klid a pořádek v domě. Sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou v obchodním rejstříku. Ustanovení o něm se taktéţ nachází v novém občanském zákoníku. Sídlo společnosti musí být, samozřejmě, stanoveno ještě před jejím vznikem. Musí být podloţené dokumentem, jenţ doloţí právní důvod uţívání prostor jako sídlo uvedených. Oním dokumentem je např. písemné prohlášení vlastníka předmětné nemovitosti (nesmí být starší neţ tři měsíce), respektive prostor (bytu, nebytových prostor), případně písemné prohlášení oprávněné osoby s prostory nakládat. Prohlášení musí obsahovat vyjádření souhlasu zmiňovaných subjektů s umístěním sídla a být opatřeno ověřenými podpisy.

3.2.3 Vznik obchodní společnosti Obchodní společnost vzniká usnesením příslušného soudu o zápisu do obchodního rejstříku, vedeného příslušným rejstříkovým soudem. Od toho dne je právnickou osobou s vlastní právní subjektivitou, tedy moţností nabývat práva a povinnosti. Jak bylo uvedeno v kapitole o obchodním rejstříku, chce-li jakýkoliv subjekt podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, musí vyuţít speciální formulář. Náleţitosti návrhu na zápis společnosti se u jednotlivých typů obchodních společností liší, stejně jako dokládané listiny. Obvyklé však je, ţe tento návrh podává k tomu zmocněný notář. Za zápis společnosti do obchodního rejstříku se hradí soudní poplatek, a to ve výši 6.000,-- Kč. Toto se ovšem netýká akciové společnosti, kdy u této činí soudní poplatek

26

12.000,-- Kč. Poplatek se hradí bankovním převodem na rejstříkový soud, případně prostřednictvím kolků, jeţ se nalepí na návrh. Návrh na zápis se musí podat do šesti měsíců od zaloţení společnosti (pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak), při zmeškání tohoto termínu společnost nevznikne. Ovšem pokud má společnost podnikatelské oprávnění, lhůta šesti měsíců běţí ode dne jeho doručení. I rejstříkového soudu se v tomto případě týká dodrţení lhůty. Konkrétně se jedná o obecnou lhůtu pěti pracovních dnů, jeţ má k uskutečnění zápisu společnosti. Nezapočítává se den podání návrhu na zápis. Pokud soud v této době zápis neprovede či nerozhodne usnesením, začne běţet tzv. fikce zápisu a údaje musí být do databáze zavedeny do druhého dne ode dne, kdy k fikci zápisu došlo. Společnost je při dodrţení všech náleţitostí rejstříkovým soudem zapsána, a to ke dni určenému v návrhu na zápis. Rejstříkový soud můţe o zápise rozhodnout usnesením, potom se zápis provede aţ ke dni jeho nabytí právní moci. Od vzniku společnosti pro ni, pokud má zaměstnance, začínají běţet další lhůty, a to osm dnů, během kterých se musí zaregistrovat u správy sociálního zabezpečení15 a u zdravotních pojišťoven16. Také začne běţet lhůta k zaregistrování se u finančního úřadu k dani z příjmů, a to do patnácti dnů17. Lhůty pro ostatní daně stanovují jednotlivé hmotně právní předpisy.

15

Česká republika. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 64/2006. 2006, § 93 16 Česká republika. Zákon č. 592/92 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 119/1992. 1992, § 25 a Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 16/1997. 1997, § 10 17 Česká republika. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 117/1992. 1992, § 39

27

4. ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE Nyní je nezbytné krátce zmínit vliv nové zákonné úpravy na zaloţení obchodní společnosti a poté je jiţ moţno věnovat se jednotlivým typům obchodních společností.

4.1 Vliv nové zákonné úpravy na zaloţení obchodní společnosti Je třeba si připomenout, ţe právní úprava obsaţená v zákoně č. 90/2012. Sb., o obchodních korporacích, který tedy, s účinností od 1. 1. 2014, upravuje záleţitosti obchodních společností, není ve vztahu k nim úplná, protoţe spoustu záleţitostí, jeţ s právnickými osobami souvisí, upravuje nový občanský zákoník. Uţ to znesnadňuje orientaci nejen potenciálních podnikatelů, ale i těch stávajících. Nejenom tato rozdělení zdrojů zákonných informací, ale také zavedení nových právních pojmů, jeţ povětšinou označují doposud zavedené a známé instituty, komplikuje orientaci v dané problematice. Uţ jen zde často opakovaný pojem „obchodní korporace“ (tedy obchodní společnosti a druţstva) je pro velkou část společnosti něčím matoucím. Pokud neznalí nebudou pátrat po identifikaci tohoto výrazu, snadno by si mohli obchodní korporaci dát na roveň obchodní společnosti. Na druhou stranu je dobré upřesnit, ţe u osobních i u kapitálových společností je proces jejich zaloţení aţ na výjimky shodný s jiţ neplatnou právní úpravou, tedy s obchodním zákoníkem. Avšak je třeba brát v úvahu onen několikrát a v různých podobách opakovaný fakt, ţe všechny náleţitosti jejich zaloţení musí být dodrţeny tak, jak jsou obecně stanoveny v novém občanském zákoníku pro vznik právnických osob a v Zákoně o obchodních korporacích pro jednotlivé druhy obchodních společností. Za zmínku stojí fakt, ţe sloţitost a délka zaloţení společnosti je v hodnocení Světové banky, uvedené ve studii Doing Business a porovnávající Zahájení podnikání (Starting Business), důvodem, ţe je Česká republika ve všech indikátorech horší, neţ je průměr zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zkratka OECD z anglického Organisation for Economic Co-operation and Development). Zájemce o start v podnikání musí v České republice absolvovat devět procedur, kdy průměr v zemích OECD je pět.18

18

Ease of Doing Business in Czech Republic. Doing Business [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic

28

4.2 Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) Veřejná obchodní společnost je společností osobní. Můţe být zaloţena pouze za podnikatelským účelem, případně za účelem správy vlastního majetku. Zákon o obchodních korporacích o ní pojednává od § 95 do § 117. „Firma obsahuje označení "veřejná obchodní společnost", které může být nahrazeno zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v. o. s.". Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení "a spol.".“19

Tabulka č. 1: Veřejná obchodní společnost – základní charakteristika

nejniţší počet zakladatelů

nejméně 2 osoby (2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace)

nejvyšší počet společníků

neomezen

minimální výše základního kapitálu nejniţší moţný vklad nejvyšší moţný vklad

0 (není tvořen povinně; můţe být určen společenskou smlouvou) není určen neomezen

rozsah splacení vkladu při vzniku

0

doba splacení vkladu

(můţe být určeno společenskou smlouvou)

počet hlasů ke vkladu

není vázán ke vkladu – kaţdý společník má 1 hlas (společenská smlouva můţe určit jiný počet hlasů)

ručení společníka za závazky

ručí neomezeně

předmět činnosti

podnikání (případně správa vlastního majetku)

orgány společnosti

statutární orgán - společníci (další lze určit ve společenské smlouvě)

zakladatelský dokument

písemná společenská smlouva (s úředně ověřenými podpisy společníků)

povinnost a výše rezerv

rezervní fond se ze zákona nevytváří (můţe stanovit společenská smlouva)

Zdroje: www.businessinfo.cz20, Zákon o obchodních korporacích21

19

Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 96 20 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ 21 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012

29

U veřejné obchodní společnosti, která není zaloţena za účelem podnikání, musí být ve společenské smlouvě kromě obecných náleţitostí namísto předmětu podnikání uvedeno, ţe byla zaloţena za účelem správy vlastního majetku. Statutárním orgánem jsou všichni společníci splňující poţadavky, jeţ jsou uvedeny v ustanovení § 46 Zákona o obchodních korporacích: „(1) Členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. (2) Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 tohoto zákona anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce. (3) Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce obdobně. (4) Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.“22 Nicméně společenskou smlouvou můţe být určeno, ţe statutárním orgánem jsou jen někteří společníci.

4.2.1 Uzavření a podpis společenské smlouvy u v. o. s. Veřejná obchodní společnost je tedy zakládána uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně dva společníci. Mohou to být dvě fyzické osoby, dvě právnické osoby nebo také jejich kombinace. Fyzická osoba musí v tomto případě 22


30

splňovat podmínky provozování ţivnosti. Pokud je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec. Tím můţe být pouze fyzická osoba. Společenská smlouva musí obsahovat: 1. firmu a sídlo společnosti, 2. určení společníků uvedením názvu a bydliště, nebo sídla právnické osoby; jména a bydliště fyzické osoby, 3. předmět podnikání společnosti; byla-li v. o. s. zaloţena za účelem správy vlastního majetku, tak údaj o tomto. Další náleţitosti společenské smlouvy si určí společníci vzájemnou dohodou. Jde například o ustanovení o míře zákazu konkurence. Jinak obecně ze Zákona o obchodních korporacích vyplývá, ţe podnikat v předmětu podnikání tohoto typu obchodní společnosti, jakoţ i zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, můţe společník veřejné obchodní společnosti pouze se svolením všech ostatních společníků. Toto pravidlo se týká i členství statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání. Nevztahuje se však na koncern.

4.2.2 Splácení vkladu v. o. s. U tohoto typu obchodní společnosti není povinností tvořit minimální základní kapitál. Pokud se ovšem společníci rozhodnou pro určitý vklad, a to ať peněţitý, tak nepeněţitý, je kaţdý povinen splatit vklad ve lhůtě ve smlouvě stanovené. Pokud tato stanovená není, musí kaţdý splatit svůj vklad bez zbytečného odkladu od vzniku společnosti. Jak je jiţ uvedeno v kapitole pojednávající o vkladech obecně, za splnění určitých podmínek můţe společník veřejné obchodní společnosti splnit vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním sluţby.

4.2.3 Návrh na zápis v. o. s. do obchodního rejstříku Návrh na zápis veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci. Mohou ovšem zmocnit vypracováním a podáním návrhu i jiné osoby. Náleţitá plná moc musí být opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

31

Tabulka č. 2: Přílohy k návrhu na zápis veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku

doklady o zaloţení doklady o předmětu podnikání doklady o sídle

doklady o společnících

společenská smlouva (s úředně ověřenými podpisy společníků) oprávnění k podnikatelské činnosti (není-li tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy) písemné prohlášení vlastníka prostor (ne starší 3 měsíců), kterým uděluje souhlas s jejich uţíváním bezúhonnost dle vyhlášky č. 414/2011 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (pouze u cizinců) čestné prohlášení společníků o způsobilosti k právním úkonům a splnění podmínky provozování ţivnosti

doklady do sbírky listin

společenská smlouva

ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři či jinému zástupci (pokud ho společníci zmocnili k podání návrhu) souhlas zapisované fyzické osoby nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku


4.3 Komanditní společnost (k. s.) Komanditní společnost je stejně jako veřejná obchodní společnost společností osobní a taktéţ můţe být zaloţena pouze za účelem společného podnikání nebo za účelem správy vlastního

majetku.

Zajímavostí

je,

ţe

zde

najdeme

dva

druhy

společníků,

a to komplementáře a komanditistu. Zákon o obchodních korporacích o ní pojednává od § 118 do § 131. „Firma obsahuje označení "komanditní společnost", které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol." nebo "k. s.".“25

23

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ 24 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012 25 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 118

32

Tabulka č. 3: Komanditní společnost – základní charakteristika


2 osoby (2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace)


neomezen

minimální výše základního kapitálu

není určena (nezapisuje se)

nejniţší moţný vklad nejvyšší moţný vklad

není určen neomezen


podle společenské smlouvy


podle společenské smlouvy (jinak bez zbytečného odkladu)

počet hlasů ke vkladu ručení společníka za závazky předmět činnosti

kaţdý společník má 1 hlas (společenská smlouva můţe určit jiný počet hlasů) komplementář ručí neomezeně, komanditista ručí do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku podnikání (případně správa vlastního majetku)


statutární orgán – komplementář(i)


písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků


rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak můţe stanovit společenská smlouva


I u komanditní společnosti, která není zaloţena za účelem podnikání, musí být ve společenské smlouvě kromě obecných náleţitostí namísto předmětu podnikání uvedeno, ţe byla zaloţena za účelem správy vlastního majetku. Společníci, kteří jsou statutárním orgánem komanditní společnosti, musí taktéţ splňovat poţadavky, jeţ jsou uvedeny v ustanovení § 46 Zákona o obchodních korporacích.

4.3.1 Uzavření a podpis společenské smlouvy u k. s. Komanditní společnost zakládáme uzavřením společenské smlouvy. Tuto uzavírají a podepisují minimálně dva společníci. Jeden ze společníků musí být komplementář, jeden 26

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ 27 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012

33

komanditista. Komplementářem i komanditistou můţe být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Je-li komplementářem fyzická osoba, musí splňovat podmínky provozování ţivnosti. U komanditní společnosti musí společenská smlouva obsahovat taktéţ určení, kdo ze společníků je komplementářem a kdo komanditistou. Nově můţe společenská smlouva určit tzv. komanditní sumu, coţ znamená, ţe komanditista ručí za dluhy společnosti do výše určené částky, právě této komanditní sumy. Tato suma nesmí být niţší, neţ jeho vklad. Společenská smlouva musí obsahovat: 1. sídlo společnosti, 2. určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, 3. předmět podnikání, 4. určení, kteří ze společníků jsou komplementáři, a kteří komanditisté, 5. výši vkladu kaţdého komanditisty. Další náleţitosti smlouvy si mohou vzájemnou dohodou upravit společníci.

4.3.2 Splacení vkladu k. s. Minimální základní kapitál komanditní společnosti není zákonem stanoven. Povinnost vkladu je dána zákonem pouze komanditistovi. Vklad musí být splacen ve lhůtě, kterou stanoví společenská smlouva. Pokud to společenská smlouva nestanovuje, musí splatit část vkladu bez zbytečného odkladu. Vklad můţe být i nepeněţitý a v tom případě je ve smlouvě uveden předmět vkladu a částka, které odpovídá.

4.3.3 Návrh na zápis k. s. do obchodního rejstříku Návrh na zápis komanditní společnosti podepisují všichni společníci. Mohou ovšem, za stejných podmínek jako u veřejné obchodní společnosti, zmocnit vypracováním a podáním návrhu i jiné osoby.

34

Tabulka č. 4: Přílohy k návrhu na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku

doklady o zaloţení doklady o předmětu podnikání doklady o sídle doklady o vkladu

doklady o komplementářích

společenská smlouva (s úředně ověřenými podpisy společníků) oprávnění k podnikatelské činnosti (není-li tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy) písemné prohlášení vlastníka prostor (ne starší 3 měsíců), kterým uděluje souhlas s jejich uţíváním prohlášení správce vkladu výpis z banky bezúhonnost dle vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek (pouze u cizinců) čestné prohlášení komplementáře o způsobilosti k právním úkonům a splnění podmínky provozování ţivnosti

doklady do sbírky listin

společenská smlouva

ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři či jinému zástupci (pokud ho společníci zmocnili k podání návrhu) souhlas zapisované fyzické osoby nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku


4.4 Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) Společnost s ručením omezeným je kapitálovou společností. Můţe být zaloţena i za jiným neţ podnikatelským účelem. Zákon o obchodních korporacích o ní pojednává od § 132 do § 242. „Firma obsahuje označení "společnost s ručením omezeným", které může být nahrazeno zkratkou "spol. s r.o." nebo "s.r.o.".“30

28

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ 29 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012 30 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 132

35

Tabulka č. 5: Společnost s ručením omezeným – základní charakteristika


1 fyzická nebo 1 právnická osoba


neomezen

minimální výše základního kapitálu

není stanovena

nejniţší moţný vklad nejvyšší moţný vklad

1,-- Kč neomezen


30% peněţitých vkladů a 100% nepeněţitých vkladů


nejvýše do 5 let od vzniku společnosti

počet hlasů ke vkladu ručení společníka za závazky předmět činnosti orgány společnosti

na kaţdou 1,-- Kč vkladu 1 hlas (můţe být ve společenské smlouvě určeno i jinak) společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu do obchodního rejstříku podnikání (lze zaloţit i za jiným účelem) valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada (nepovinná), další dle společenské smlouvy


společenská smlouva nebo zakladatelská listina (ve formě notářského zápisu)


rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak můţe stanovit společenská smlouva


Společnost s ručením omezeným je moţné zaloţit nejen za účelem podnikání, ale také za účelem jiným, kterým můţe být například charitativní činnost. Společníci, kteří jsou statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným, musí taktéţ splňovat poţadavky, jeţ jsou uvedeny v ustanovení § 46 Zákona o obchodních korporacích.

4.4.1 Uzavření a podpis společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny u s. r. o. Společnost s ručením omezeným je zakládána, v případě, ţe ji zakládají dva nebo více zakladatelů, podepsáním společenské smlouvy. Zakladateli mohou být fyzické i právnické 31


36

osoby. Tuto společnost můţeme zaloţit i jediným zakladatelem, kdy je zakládajícím dokumentem zakladatelská listina. I jediným zakladatelem můţe být fyzická i právnická osoba. Je nutné poznamenat, ţe s. r. o., jeţ má pouze jediného společníka, můţe nově být jediným zakladatelem jiné s. r. o., kdy v krajním případě můţe dojít k řetězovitému zakládání s. r. o. s jediným společníkem. Řetězení s. r. o. bylo v době účinnosti obchodního zákoníku zakázáno.

Schéma č. 1: Znázornění řetězení s. r. o. s jediným společníkem.

Zdroj: vlastní schéma

37

Společenská smlouva nebo zakladatelská listina musí obsahovat tyto náleţitosti: 1. firmu společnosti, 2. určení společníků uvedením firmy a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, 3. předmět podnikání; činnosti, 4. výši základního kapitálu a výši vkladu či vkladů kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu, 5. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, 6. jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje, 7. určení správce vkladů, 8. určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s tím spojených, pokud bude společenská smlouva vznik různých druhů podílů dovolovat (společník můţe mít i více podílů) 9. v případě, ţe je do společnosti při jejím zaloţení vloţen nepeněţitý vklad, jeho popis, ocenění spolu s určením osoby znalce, jeţ ocenění provede. Další náleţitosti společenské smlouvy si mohou společníci určit. Společenská smlouva taktéţ můţe určit, ţe společnost s ručením omezeným vydá stanovy, kterými upraví vnitřní organizaci. V praxi však není příliš časté, aby s. r. o. stanovy přijímala.

4.4.2 Splacení vkladu s. r. o. Minimální zákonná výše vkladu u s. r. o. je tedy 1,-- Kč, pokud společenská smlouva nestanoví vklad vyšší. Zrušením obchodního zákoníku došlo ke zrušení minimální výše vkladu v částce 200.000,-- Kč. Výše vkladu a základního kapitálu musí být ve společenské smlouvě uvedena. Vklad musí být splacen ve lhůtě, kterou stanoví společenská smlouva, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku s. r. o. Novinkou je, ţe nepeněţitý vklad jiţ nemusí být ohodnocen znaleckým posudkem vypracovaným znalcem, kterého jmenoval soud. Nyní postačuje posudek znalce, kterého si vyberou zakladatelé nebo jednatel, nicméně musí být vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu.

38

4.4.3 Návrh na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé svým jménem, mohou ovšem zmocnit vypracováním a podáním návrhu i jiné osoby, například advokáta. Stejně jako musí být úředně ověřena pravost podpisů všech jednatelů, musí být úředně ověřena i pravost podpisů na plné moci.

Tabulka č. 6: Přílohy k návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku

doklady o zaloţení

společenská smlouva nebo zakladatelská listina (ve formě notářského zápisu)

doklady o předmětu podnikání (pokud je zaloţena k tomuto účelu)

oprávnění k podnikatelské činnosti (není-li tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy)

doklady o sídle

písemné prohlášení vlastníka prostor (ne starší 3 měsíců), kterým uděluje souhlas s jejich uţíváním

doklady o vkladu

prohlášení správce vkladu potvrzení banky o sloţení vkladu

doklady o jednatelích

bezúhonnost dle vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek (pouze u cizinců) doloţení bezúhonnosti českého občana (výpis z rejstříku trestů) čestné prohlášení komplementáře o způsobilosti k právním úkonům a splnění podmínky provozování ţivnosti

doklady o členech dozorčí rady (je-li zřízena) doklad do sbírky listin ostatní dokumenty

stejné doklady jako u jednatelů společenská smlouva nebo zakladatelská listina znalecký posudek na vkládanou nemovitost (je-li vloţena) plná moc advokátovi, notáři či jinému zástupci (pokud ho společníci zmocnili k podání návrhu) souhlas zapisované fyzické osoby nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku


33


39

4.5 Akciová společnost (a. s.) Akciová společnost je, stejně jako společnost s ručením omezeným, společností kapitálovou. I tato společnost můţe být zaloţena z jiného důvodu, neţ kvůli podnikání. Její kapitál je rozdělen na většinou shodné podíly – akcie. Zákon o obchodních korporacích o ní pojednává od § 243 do § 551. „Firma obsahuje označení "akciová společnost", které může být nahrazeno zkratkou "akc. spol." nebo "a.s.".“35

Tabulka č. 7: Akciová společnost – základní charakteristika


1 fyzická nebo 1 právnická osoba


neomezen

minimální výše základního kapitálu nejniţší moţný vklad nejvyšší moţný vklad rozsah splacení vkladu při vzniku doba splacení vkladu počet hlasů ke vkladu ručení společníka za závazky předmět činnosti


zakladatelský dokument povinnost a výše rezerv

2.000.000,-- Kč (nebo 80.000 EUR pokud povede účetnictví v této měně) takový, aby součet byl nejméně 2.000.000,-- Kč neomezen 30 % jmenovité hodnoty akcií a emisní áţio nejvýše do 1 roku od vzniku hlas spojen s akcií (na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů) neručí podnikání (lze zaloţit i za jiným účelem) dualistický systém: valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov monistický systém: valná hromada a správní rada (funkce dozorčí rady), statutární ředitel (funkce statutárního orgánu) stanovy → zakladatelská smlouva či listina ve formě notářského zápisu rezervní fond není povinný, ale ustanovuje se zvláštní rezervní fond na vlastní akcie

Zdroje: www.businessinfo.cz36, Zákon o obchodních korporacích37 35

Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 243 36 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ 37 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012

40

Zajímavostí je, ţe od 1. 1. 2014 platí pro akciové společnosti povinnost mít své internetové stránky. Musí na nich uvádět údaje, jeţ se týkají jejich obchodní firmy, sídla, IČ, zápisu do obchodního rejstříku a další, Zákonem o obchodních korporacích stanovené, údaje.

4.5.1 Stanovy a. s. Akciová společnost se nově ustanovuje přijetím stanov – zakladatelského dokumentu, který ovšem i v tomto případě nazýváme společenskou smlouvou. Minimální výše základního kapitálu a. s., který je rozvrţen na určitý počet akcií, je 2.000.000,-- Kč nebo 80.000 EUR. Zákonem o obchodních korporacích, potaţmo zrušením obchodního zákoníku, došlo k odstranění dvoukolejnosti zaloţení a. s., protoţe kromě minimální výše základního kapitálu ve výši 2.000.000,-- Kč, jak je tomu nyní, byla druhou variantou, platnou do konce roku 2013, minimální výše základního kapitálu u a. s. 20.000.000,-- Kč, pokud bylo počítáno s veřejnou nabídkou akcií. Zakladatelé, tedy ti, kteří přijali stanovy a podílejí se na úpisu akcií, mají také novou moţnost zvolit si monistický nebo dualistický systém vnitřní struktury a. s. V dualistickém systému zřizujeme představenstvo a dozorčí radu, nad nimiţ existuje valná hromada. V monistickém systému je vedle valné hromady správní rada, která přebírá funkci dozorčí rady a statutární ředitel volený správní radou, který přebírá funkci statutárního orgánu. „Stanovy obsahují také: a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti, b) výši základního kapitálu, c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány, d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti, f) údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,

41

jiné údaje, stanoví-li tak tento zákon.“38 „Stanovy při založení společnosti obsahují také údaje, které lze po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti z těchto vypustit: a) údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, b) v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti, c) tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu, d) určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti, e) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, f) údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou, g) určení správce vkladů a h) tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.“39

4.5.2 Akcie Akcie je cenný papír či zaknihovaný cenný papír. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, ţe ho po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Zaknihovaný cenný papír oproti tomu nelze převést jinak, neţ změnou zápisu v evidenci, jedná se totiţ v podstatě o cenný papír, který byl nahrazen zápisem do příslušné evidence. Akcie můţe mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele, coţ přiměřeně platí i pro zaknihované cenné papíry. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele, akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno.

38

Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 250, odst. 2 39 Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 250, odst. 3

42

S akcií jsou spojena práva akcionáře podílet se na jejím řízení. Akcionář je společníkem a. s. a na řízení a. s. se podílí dle pravidel uvedených ve stanovách. Akciová společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Akciová společnost můţe vydat kusové akcie, pokud je toto zavedeno ve stanovách. Jedná se o akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Představují stejné podíly na základním kapitálu a. s., a to buď tím způsobem, ţe na jednu kusovou akcii připadá jeden hlas, nebo pokud je toto upraveno ve stanovách, můţe na jednu kusovou akcii připadat různý počet hlasů. Pokud a. s. vydá tyto kusové akci, nemůţe vydat akcie se jmenovitou hodnotou. Kusová akcie musí obsahovat označení „kusová akcie“, na rozdíl od kmenové akcie, která nemusí obsahovat označení. „Akcie obsahuje: a) označení, že jde o akcii, b) jednoznačnou identifikaci společnosti, c) jmenovitou hodnotu, d) označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír, e) a u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře f) a údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy.“40

4.5.3 Splacení vkladu a. s. Neţ je podán návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku, musí být splaceno případné emisní áţio a také alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií, jejichţ emisní kurs je splacen peněţitými vklady. Pokud někdo vkládá nepeněţitý vklad, musí být před podáním návrhu na zápis splacen celý. Jak jiţ bylo uvedeno, základní kapitál a. s. musí být ve výši alespoň 2.000.000,-- Kč či 80.000 EUR v případě, ţe a. s. vede účetnictví v eurech.

40

Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012, § 259, odst. 1

43

4.5.4 Návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku Návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové. Představenstvo podává návrh jako statutární orgán a. s. V monistickém systému podává návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku statutární ředitel. K vyhotovení a podání návrhu mohou být ovšem zmocněny i jiné osoby, pokud jsou k tomu statutárním orgánem zmocněny.

Tabulka č. 8: Přílohy k návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku

doklady o zaloţení

zakladatelská listina nebo zakladatelská smlouva ← stanovy (ve formě notářského zápisu) prospekt cenného papíru, pokud se vyţaduje seznam upisovatelů

doklady o předmětu podnikání (pokud je zaloţena k tomuto účelu)

oprávnění k podnikatelské činnosti (není-li tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy)

doklady o sídle doklady o vkladu

doklady o členech představenstva (statutárním řediteli)

doklady o členech dozorčí/správní rady doklad do sbírky listin ostatní dokumenty

písemné prohlášení vlastníka prostor (ne starší 3 měsíců), kterým uděluje souhlas s jejich uţíváním prohlášení správce vkladu potvrzení banky o sloţení vkladu znalecký posudek bezúhonnost dle vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek (pouze u cizinců) doloţení bezúhonnosti českého občana (výpis z rejstříku trestů) čestné prohlášení člena představenstva nebo statutárního ředitele o způsobilosti k právním úkonům a splnění podmínky provozování ţivnosti stejné doklady jako u jednatelů zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina znalecký posudek na vkládanou nemovitost (je-li vloţena) plná moc advokátovi, notáři či jinému zástupci (pokud ho společníci zmocnili k podání návrhu) souhlas zapisované fyzické osoby nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku


41


44

4.6 Počet obchodních společností v ČR V České republice je v současné době přibliţně 390 tisíc obchodních společností, z čehoţ 98% tvoří společnosti kapitálové, zbývající dvě procenta potom společnosti osobní. Skupinu kapitálových společností potom tvoří z 93% společnosti s ručením omezeným a 7% tedy společnosti akciové.

Tabulka č. 9: Počet obchodních společností v ČR v tisících

rok:

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1. pol. 2013

kapitálové společnosti: a. s.

19,6

21,9

22,9

23,2

24

24,7

26,2

26,9

s. r. o.

252,4

261,9

280,7

296,8

316,4

333

348,4

357,1

272

283,8

303,6

320

340,4

357,7

374,7

384

5,6

5,8

6,2

6,5

6,9

7,3

7,6

7,8

277,6

289,6

309,8

326,5

347,3

365

382,3

391,8

cekem kapitálové společnosti:

osobní společnosti: v. o. s. a k. s. celkem obchodní společnosti:

Zdroje: www.bisdone.cz43, www.crif.cz44

43

ŠTĚPÁNOVÁ, Petra. ČEKIA: Loni vzniklo nejméně firem za posledních pět let. Bisdone Česká republika, a.s.: tiskové zprávy [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://archiv.bisnode.cz/cz/tiskovezpravy/315-tz120116 44 CRIF - Czech Credit Bureau, a. s.: novinky: tiskové zprávy [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Pages/default.aspx

45

Graf č. 1: Rozloţení obchodních společností v ČR dle druhů

Zdroj: Tabulka č. 9

Z dlouhodobého hlediska zatím kaţdý rok počet obchodních společností roste. Za posledních 7 let je to v průměru o 5,5 % ročně. Česká republika však stále zaostává v tempu vzniku nových firem za průměrem v zemích OECD, kde meziročně klesla ze 140. na 146. místo právě v parametru Zahájení podnikání.“45

45

Ease of Doing Business in Czech Republic. Doing Business [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic

46

5. ZHODNOCENÍ ANALYZOVANÉ OBLASTI S VÝSTUPEM VÝHOD A NEVÝHOD Následuje shrnutí základních poznatků získaných o jednotlivých typech obchodních společností.

5.1 Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti Veřejných obchodních společností tedy najdeme v České republice velmi málo. Nezpochybnitelným důvodem je osobní účast společníků na činnosti firmy, ale hlavně společné a nerozdílné ručení společníků za závazky společnosti celým svým majetkem, coţ pro svou rizikovost není příliš atraktivní. Na druhou stranu by mohlo být právě výše uvedené jasným znakem toho, ţe zakladatelé to se svým podnikáním myslí naprosto váţně a jsou pro obchodní partnery důvěryhodní. Vzniká samostatný právní subjekt se znakem vysokých záruk. Hlavní výhodou v. o. s. je, ţe nemusejí vytvářet základní kapitál ani rezervní fond a celkově se jedná o v podstatě nejjednodušší typ obchodní společnosti, kdy všichni společníci jsou zároveň statutárním orgánem. Také není potřeba zřizovat ţádné vnitřní orgány společnosti, tedy ani je platit. V. o. s. lze zaloţit nejen za účelem podnikání, ale také za účelem správy vlastního majetku. Podmínkou existence v. o. s. je mimo jiné existence dvou společníků, další z ní mohou bez větších obtíţí vystoupit. Avšak pokud počet společníků klesne na jednoho, coţ se můţe stát např. smrtí společníka, v. o. s. se automaticky zrušuje.

5.2 Výhody a nevýhody komanditní společnosti Ani komanditní společnost není v České republice příliš rozšířenou formou podnikání. Je výhodná pro ty, kteří nechtějí zakládat společnosti sami a zároveň nemají k dispozici objemnější počáteční kapitál, kdyţ minimální počáteční vklad u tohoto typu společnosti není stanoven. Navíc se povinnost vkladu vztahuje pouze na komanditisty.

47

Nicméně komanditisté po jeho splacení neručí za závazky společnosti, kdeţto komplementáři za ně ručí celým svým majetkem, čímţ je celé riziko podnikání přeneseno na ně. Toto je z části kompenzováno větším mnoţstvím práv komplementářů jako statutárního orgánu při vedení společnosti, kdy se komanditisté se svými minimálními pravomocemi musí v podstatě přizpůsobit. I komanditní společnost je moţno zaloţit za účelem správy vlastního majetku. A stejně jako u veřejné obchodní společnosti je i zde potřeba minimálně dvou zakladatelů a počet společníků nesmí klesnout pod dva (alespoň jeden komplementář a jeden komanditista).

5.3 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je v České republice s velkým předstihem nejčastějším typem obchodní společnosti, a jelikoţ od letošního roku poklesla hodnota povinného zapisovaného základního kapitálu na jednu korunu, můţeme očekávat ještě rychlejší nárůst počtu s. r. o., neţ tomu bylo doposud. Stejně tak je výhodou, ţe s. r. o. můţe mít libovolný počet společníků (počet společníků s. r. o. byl do konce roku 2013 omezen na 1 – 50 osob), jejichţ práva, povinnosti a podíly jsou upraveny ve společenské smlouvě. Mezi výhody lze uvést i konec zákazu řetězení společností, nově tedy můţe jednočlenná společnost s ručením omezeným být jediným společníkem v jiné takové společnosti. Nevýhoda s. r. o. se jeví ve vyšší odpovědnosti a specifickém ručení společníků.

5.4 Výhody a nevýhody akciové společnosti I v případě akciové společnosti se jedná o relativně rozšířenou formu podnikání v České republice. Má sice vyšší nároky na základní kapitál v minimální výši 2.000.000,-- Kč, ale právě tím, ţe disponuje větším kapitálem, bývá tato právní forma důvěryhodnější pro banky. Tento způsob podnikání se obecně značí vysokou prestiţí a je vhodný pro řadu podnikatelských aktivit ve větším rozsahu či s více investory, často přináší lepší pozici při vyjednávání apod.

48

A. s. můţe být zaloţena jediným zakladatelem a společníci, tedy akcionáři, neručí za závazky společnosti svým majetkem. Změnu vlastníků akciové společnosti lze provést jednoduchým prodejem akcií. Není tedy třeba vést náročné jednání u soudů či změny sloţitých smluv. Právě proto, ţe je vznik a. s. spjat s podíly (akciemi), které zakoupí různí podílníci, je zajištěna relativní stabilita společnosti. Následně při změně majitele jednotlivých akcií nedochází ke změnám uvnitř společnosti nebo dokonce k jejímu zániku. Nevýhodou a. s. je finančně a časově náročné zaloţení, stejně tak je poměrně sloţité ustanovení řídících orgánů, které navíc vyţaduje čas pro vlastní provedení. Další nepříjemnou povinností je veřejné publikování, které nutí veřejnost informovat o stavu společnosti.

49

ZÁVĚR Po prostudování všech dostupných materiálů a získání nepřeberného mnoţství nových informací musím říci, ţe pokud se nějaký subjekt rozhodne zaloţit v České republice obchodní společnost, není problémem si zjistit všechny potřebné informace o podkladech a podmínkách, jeţ je nutné k zaloţení připravit a splnit. Vznik obchodní společnosti, který je podmíněn zápisem do obchodního rejstříku, probíhá při předloţení potřebných dokumentů bez větších průtahů a problémů, rejstříkové soudy pracují sviţně a vesměs zakladatelům vstřícně nabízejí pomoc. Uvědomuji si, ţe odpovědět na otázku, která obchodní společnost je vlastně nejvýhodnější, se můţe jevit jako zavádějící, protoţe bude-li si potenciální podnikatel, jeţ se rozhodl podnikat formou obchodní společnosti, volit její typ, bude muset vycházet z takové formy, která je pro něj nejvýhodnější v konkrétní situaci a pro jejíţ zaloţení má osobní a finanční podmínky. Nicméně přesto se odpovědět pokusím. Nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice je společnost s ručením omezeným patřící mezi kapitálové společnosti. A i já bych se při výběru přiklonila k této společnosti. Obzvláště vezmu-li v úvahu, ţe minimální výše vkladu při jejím zaloţení byla od letošního roku, tedy od roku 2014, sníţena na 1,-- Kč. Tato skutečnost jistě mnohým subjektům zahájení podnikání z hlediska financování velmi usnadní. Moţná by se někteří z nich ještě v loňském roce, kdy minimální částkou potřebnou pro zaloţení s. r. o. bylo 200.000,-- Kč, rozhodli pro veřejnou obchodní společnost či společnost komanditní. Akciová společnost je jistě prestiţní formou podnikání, hodí se pro realizaci většího projektu a je pro obchodní partnery důvěryhodná, ovšem základní kapitál ve výši 2.000.000,-- Kč mnohé odradí. Její zaloţení je náročné jak finančně, tak časově. Nemluvě téţ o personální náročnosti na obsazení statutárních orgánů. S. r. o. není administrativně náročná. Nabízí se k vyuţití i pro drobné a střední podnikatele. Společníci se na účasti společnosti podílí pouze formou poskytnutého kapitálu, nicméně jejich majetek je od majetku společnosti oddělen a ručení společníků za závazky společnosti je poměrně nízké. Ochrana věřitelů spočívá hlavně v zákazu poskytovat určitá plnění, pokud by si tím s. r. o. způsobila úpadek.

50

Jako velké klady pro mnohé zakladatele vidím také to, ţe na rozdíl do akciové společnosti nemusí s. r. o. zakládat internetové stránky, zákon jiţ nevyţaduje povinné vytváření rezervního fondu a taktéţ umoţňuje řetězení společnosti. Pro představu základního dokumentu najdete v příloze této práce „MOŢNÝ VZOR SPOLEČENSKÉ

SMLOUVY

O

ZALOŢENÍ

SPOLEČNOSTI

S RUČENÍM

OMEZENÝM“. Je mi jasné, ţe pozitiva mnou uvedená, hlavně nová výše základního kapitálu s. r. o., jistě způsobí, ţe podnikání a podnikatelská činnost touto formou se v podstatě staly dostupnými téměř všem. Předpokládám, ţe počet s. r. o. v nejbliţším období vzroste, coţ s sebou přinese také nárůst konkurence, ovšem z jiného úhlu pohledu viděno můţe vznik nových firem přinést větší moţnosti v podobě dodavatelů, odběratelů nebo potenciálních zákazníků. Úplný závěrem si dovolím malé zamyšlení. Kaţdý podnikatelský subjekt chce být ve svém podnikání úspěšný. Proto je, myslím, důleţité mít vizi, zaujetí pro věc, disciplínu, odolnost a schopnost zdravě riskovat. Obrovskou výhodou jsou také zkušenosti. Pokud nepůjde za svými cíli slepě, bude mít velkou šanci na úspěch a tím podstatným není, jakou formou se rozhodne své podnikání realizovat.

51

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Kniţní publikace: 1. ELIÁŠ, Karel, Miroslava BARTOŠÍKOVÁ a Jarmila POKORNÁ. Kurs obchodního práva: právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, 617 s. ISBN 80-717-9391-4. 2. FALDYNA, František, Jarmila POKORNÁ, Naděţda ROZEHNALOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 1345. ISBN 80-8639590-1. 3. GERŠLOVÁ, Jana a Milan ŢÁK. Dějiny podnikání. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2012, 120 s. ISBN 978-80-86730-95-0. 4. HAVEL, Bohumil. Obchodní korporace ve světle proměn: variace na neuzavřené téma správy obchodních korporací. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2010, 196 s. ISBN 978-8087284-117. 5. JOSKOVÁ, Lucie a Pavel PRAVDA. Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 85 s. ISBN 978-80-247-4834-4. 6. SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-2473339-5. 7. ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CÍLEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-807-4004-803.

Periodika a články: 1.

BUDÍKOVÁ, Petra. Chystáte se zaloţit obchodní společnost po 1. lednu 2014?. DHK. Daňová a hospodářská kartotéka. 2013, č. 20, s. 24-28. DOI: 1210-6739.

Právní normy: 1. Česká republika. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 139/2013. 2013.

52

2. Česká republika. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 73/2001. 2001. 3. Česká republika. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 323/2013 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 124/2013. 2013. 4. Zákon č. 1/1863 Ř. z., všeobecný zákoník obchodní. In: Říšská sbírka zákonů, částka č. 1/1863. 1863. 5. Česká republika. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 87/1991. 1991. 6. Česká republika. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 98/1991. 1991. 7. Česká republika. Zákon č. 592/92 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 119/1992. 1992. 8. Česká republika. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 117/1992. 1992. 9. Česká republika. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 16/1997. 1997. 10. Česká republika. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 64/2006. 2006. 11. Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 33/2012. 2012. 12. Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 34/2012. 2012. 13. Česká republika. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 304/2013. 2013. 14. Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Sbírka zákonů ČR, částka č. 84/2006. 2006.

Elektronické zdroje: 1. Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ 2. PRK PARTNERS: advokátní kancelář [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.prkpartners.cz/cs/lide/bohumil-havel/

53

3. Historie podnikání v Čechách: Jak to všechno začalo a kdy vznikly první podniky?. JARONĚK, Petr. Mladý Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/historie-podnikani-v-cechach-t4444 4. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Oficiální server českého soudnictví [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/ Uvod/uvod.aspx 5. Veřejný rejstřík a sbírka listin: Podání do veřejného rejstříku. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/podani 6. CRIF - Czech Credit Bureau, a. s.: novinky: tiskové zprávy [online]. 2014 [cit. 201403-24]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Pages/default.aspx 7. Internetový magazín Peníze.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.penize.cz/ 8. ČINKOVÁ, Martina. TOP TEN: 10 nejdůleţitějších změn u akciových společností. Zakonyvkapse.cz: Průvodce novým právem 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://zakonyvkapse.cz/top-10-10-nejdulezitejsich-zmen-u-akciovychspolecnosti/ 9. NEVESELÝ, David, Michaela MICKOVÁ, HAVEL a HOLÁSEK & PARTNERS. Změny v ţivotě obchodních společností od 1. ledna 2014. IDNES: Právo [online]. 2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: finance.idnes.cz/zmeny-v-zivote-obchodnichspolecnosti-od-1-ledna-2014-fwk-/pravo.aspx?c=A130317_222652_pravo_vr 10. ŠTĚPÁNOVÁ, Petra. ČEKIA: Loni vzniklo nejméně firem za posledních pět let. Bisdone Česká republika, a.s.: tiskové zprávy [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://archiv.bisnode.cz/cz/tiskove-zpravy/315-tz120116 11. Ease of Doing Business in Czech Republic. Doing Business [online]. 2014 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czechrepublic

Ostatní literatura: 1. PARLAMENT ČR, Poslanecká sněmovna. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Nakladatelství ANAG, 2012. 2. KONTAKTNÍ CENTRUM PRO PODNIKATELE. Příručka pražského podnikatele: Právní formy podnikání. Listopad, 2013.

54

SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK, SCHÉMAT A GRAFŮ Seznam tabulek TABULKA Č. 1: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ............ 29 TABULKA Č. 2: KOMANDITNÍ SPOLEČNOST – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA .......................... 33 TABULKA Č. 3: SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ...... 36 TABULKA Č. 4: AKCIOVÁ SPOLEČNOST – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ................................. 40 TABULKA Č. 5: PŘÍLOHY K NÁVRHU NA ZÁPIS VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU ........................................................................................................ 32 TABULKA

Č.

6:

PŘÍLOHY

K NÁVRHU

NA

ZÁPIS

KOMANDITNÍ

SPOLEČNOSTI

DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU ........................................................................................................ 35 TABULKA Č. 7: PŘÍLOHY K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU ........................................................................................................ 39 TABULKA Č. 8: PŘÍLOHY K NÁVRHU NA ZÁPIS AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU ........................................................................................................................................... 44 TABULKA Č. 9: POČET OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V ČR ............................................................... 45

Seznam schémat SCHÉMA Č. 1: ZNÁZORNĚNÍ ŘETĚZENÍ S. R. O. S JEDINÝM SPOLEČNÍKEM. ................................ 37

Seznam grafů GRAF Č. 1: ROZLOŢENÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ DLE DRUHŮ ................................................ 46

55

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1 - MOŢNÝ VZOR SPOLEČENSKÉ SMLOUVY O ZALOŢENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

56

Příloha č. 1 List č. 1 MOŢNÝ VZOR SPOLEČENSKÉ SMLOUVY O ZALOŢENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Příloha č. 1 List č. 2

















Zaloţení a vznik obchodní společnosti v ČR

Recommend Documents