Začlenění reálií rusky mluvících zemí do současné výuky ruského jazyka na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy

Bc. Radka Voltrová

Začlenění reálií rusky mluvících zemí do současné výuky ruského jazyka na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Josef Dohnal, CSc.

2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………… Podpis autora práce

.

Poděkování

Děkuji panu doc. PhDr. Josefu Dohnalovi, CSc., za vedení mé diplomové práce, zvláště za jeho odborné připomínky a cenné podněty.

ÚVOD .................................................................................................................................................. 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................................... 8 1.

Vymezení základních pojmů ............................................................................................... 8 1.1.

Vzdělávací programy .................................................................................................. 8

1.1.1.

Národní program rozvoje vzdělávání ................................................................. 9

1.1.2.

Rámcový vzdělávací program ........................................................................... 10

1.1.3.

Školní vzdělávací program ................................................................................ 11

1.1.3.1. Klíčové kompetence ..................................................................................... 11 1.1.3.2. Klíčové kompetence ve výuce ruského jazyka ............................................. 13 1.1.3.3. Mezipředmětové vztahy .............................................................................. 15 1.1.3.4. Mezipředmětové vztahy ve výuce ruského jazyka ....................................... 15 1.2.

Didaktika ruského jazyka .......................................................................................... 16

1.3.

Pojem reálie.............................................................................................................. 17

1.4.

Výuka reálií ............................................................................................................... 18

1.4.1.

Cíle výuky cizího jazyka a reálií ......................................................................... 18

1.4.2.

Zapojení reálií do výuky .................................................................................... 19

1.4.3.

Výhody a nevýhody zapojení reálií do výuky ................................................... 21

1.4.3.1. Výhody.......................................................................................................... 21 1.4.3.2. Nevýhody ..................................................................................................... 21 1.4.4.

Didaktické prostředky pro výuku reálií............................................................. 22

1.4.4.1. Metody výuky reálií ...................................................................................... 23 1.4.4.2. Materiální didaktické prostředky ................................................................. 23 1.5. 2.

Příprava výuky .......................................................................................................... 24

Teorie výzkumu ................................................................................................................ 26 2.1.

Výzkumné oblasti, otázky a hypotézy ...................................................................... 26

II.

2.2.

Výzkumné metody a práce s daty ............................................................................ 28

2.3.

Výběr výzkumného vzorku ....................................................................................... 29

PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................................... 31 3.

4.

Výsledky šetření – 1. Výzkumná oblast ............................................................................ 31 3.1.

Analýza obsahu vzdělávání....................................................................................... 31

3.2.

Analýza výstupů vzdělávání ...................................................................................... 34

3.3.

Shrnutí první výzkumné oblasti ................................................................................ 35

Výsledky šetření – 2. Výzkumná oblast ............................................................................ 37 4.1.

5.

Shrnutí druhé výzkumné oblasti .............................................................................. 51

Výsledky šetření – 3. výzkumná oblast............................................................................. 53 5.1.

Výsledky prvního ročníku ......................................................................................... 54

5.2.

Výsledky čtvrtého ročníku ........................................................................................ 62

5.3.

Shrnutí třetí výzkumné oblasti ................................................................................. 67

ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 71 РЕЗЮМЕ ........................................................................................................................................... 77 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................ 84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................................ 96

ÚVOD Jako studentka magisterského navazujícího studia Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy jsem spolu s vedoucím práce jako téma své diplomové práce vybrala Začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka. Ruský jazyk se v dnešní době stává atraktivní volbou druhého cizího jazyka na středních školách. Lze však vyučovat pouze jazyk bez znalostí reálií oblasti, jejíž jazyk studujeme? Podle našeho názoru nelze oddělovat výuku samotného jazyka od kultury dané země, a proto je důležité, aby do výuky ruského jazyka byly zařazovány i fakta a informace o zemi. Ruský jazyk není používán k dorozumívání pouze v Ruské federaci, ale i v dalších zemích, jako je například Ukrajina a Bělorusko. Z tohoto důvodu jsme práci zaměřili na začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka. Znalost reálií pomáhá se lépe vžít do situace v dané zemi a také může napomoci lepšímu pochopení jazyka jako takového. Výuka reálií by tedy měla být neodmyslitelnou součástí hodin ruského jazyka. Tato diplomová práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a praktickou. V rámci teoretické části se zaměříme na vymezení základních pojmů. Pokud se zamyslíme nad přípravou výuky, vše začíná od nejzákladnějších dokumentů, tedy od vzdělávacích programů. Vzdělávací programy slouží k teoretickému nastínění obsahu výuky a výsledků, které z výuky vycházejí.

V kapitolách o školním vzdělávacím programu se

budeme zabývat právě charakteristikou kompetencí, které studenti získávají z výuky, a také popisem mezipředmětových vztahů. V dalších kapitolách teoretické části přiblížíme téma didaktiky ruského jazyka, vymezíme pojem reálie a v neposlední řadě také samotnou výuku reálií. Tento teoretický rámec nám poslouží k lepšímu proniknutí do školského systému a jeho pochopení. Popíšeme také, co si pod pojmem reálie můžeme představit a jaké jsou možnosti jejich začlenění do hodin ruského jazyka, jaké jsou výhody a nevýhody jejich zařazení a dále jaké didaktické nemateriální a materiální pomůcky lze využít. V závěru teoretické části věnujeme některé kapitoly teorii výzkumu. Výzkum zaměříme na tři výzkumné oblasti a určíme výzkumné otázky a hypotézy. Dále popíšeme

6

výzkumné metody, které budeme uplatňovat, a objasníme práci s daty. Poslední kapitola této části se bude týkat výběru vzorku, se kterým budeme pracovat v praktické části. Na teoretickou část navážeme částí praktickou, která je stěžejním bodem této diplomové práce. Nejprve bude nutné zjistit, jaké školy v Pardubicích a okolí vyučují ruský jazyk jako druhý cizí jazyk. Tyto školy budeme kontaktovat a požádáme o spolupráci. Školy v Pardubicích a okolí jsme zvolili jako výzkumný vzorek z důvodu snadné dostupnosti, neboť předpokládáme, že je bude nutné navštívit vícekrát. Město Pardubice je středně velké město a je jedním z krajských měst. Doufáme ve spolupráci s dostatečně velkým vzorkem, aby měl vypovídající hodnotu. První výzkumná oblast se bude týkat analýzy dokumentů. Konkrétně budeme analyzovat část školních vzdělávacích programů, která určuje výuku ruského jazyka na středních školách v Pardubicích a okolí, ve kterých následně provedeme šetření formou dotazníků pro učitele i studenty. Zaměříme se především na rozpis učiva. Budeme zkoumat, jak je výuka reálií stanovena v rozpise učiva, jaké reálie jsou v rozpise pojmenovány a jaké jsou požadované kompetence týkající se reálií, které mají studenti mít. V další výzkumné oblasti položíme dotazníky učitelům ruského jazyka. Bude nás zajímat jejich pohled na výuku, jaké používají didaktické pomůcky, jak zapojují studenty, jaký mají názor na výuku reálií a zda poté i znalosti reálií vyžadují u studentů. Poslední část výzkumu bude věnována studentům, především znalostem studentů ruského jazyka na středních školách v Pardubicích a okolí. Tyto znalosti si ověříme v testu, ve kterém budou otázky z různých oblastí reálií rusky mluvících zemí. Získané výsledky šetření přehledně zpracujeme a zhodnotíme. Celý výzkum bude koncipován tak, abychom postupovali od vymezení výuky reálií ve školních vzdělávacích programech, přes zprostředkovatele informací, tedy přes učitele až po konečné výstupy, což jsou znalosti studentů. Díky celému výzkumu se dozvíme, jak je výuka reálií rusky mluvících zemí předem stanovena, vyučována a jaké mají studenti výsledné znalosti reálií rusky mluvících zemí.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. Vymezení základních pojmů 1.1. Vzdělávací programy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo v roce 2001 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, všeobecně nazývaný Bílá kniha. „Úlohou státu je především definovat pravidla hry (stanovit strategické cíle a celkový směr vývoje, vymezit kompetence jednotlivých účastníků), vytvářet odpovídající podmínky (především v oblasti ekonomické a v činnosti podpůrných systémů), založit hlavní mechanismy nepřímého řízení (kurikulární politiky, evaluace, financování, podpory práce školy a učitele) a vyvíjet stálý tlak na dosažení společných cílů (s využitím nepřímých nástrojů jako je inovační financování či kariérový a platový systém).“ 1 V Bílé knize jsou definovány důležité oblasti školství: 1. cíle a obsah vzdělávání (kurikulární politika) 2. hodnocení a monitorování vzdělávacích institucí 3. procesy probíhající uvnitř škol 4. postavení pedagogických pracovníků (Bílá kniha, 2001) Ve výchovně-vzdělávacím procesu se v současné době používá slovo kurikulum. Pochází z latinského curriculum a znamená běh. V pedagogické praxi se používá tento termín pro obsah znalostí a zkušeností, které mají žáci získat během činností ve škole a při dalším vzdělávání. V běžném životě se užívá také spojení curriculum vitae, což znamená běh života neboli životopis. (Maňák, Janík, Švec, 2008) Pro naplnění kurikulární politiky byl zaveden víceúrovňový systém vzdělávacích programů. Nejobecnější je národní program vzdělávání (národní kurikulum), v němž jsou vyjádřeny základní hodnoty, cíle a obsah vzdělávání. Pro jednotlivé stupně a obory vzdělávání jsou celorepublikově vypracovány rámcové vzdělávací programy (dále jako RVP) zajišťující jednotnost cílů a obsahů vzdělávání pro určité typy škol.

1

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, s. 37. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf [cit. 10. 11. 2013]

8

První RVP byly v České republice schváleny pro mateřské školy a základní školy v roce 2005, pro střední odborné školy a gymnázia v roce 2007. V rámci této kurikulární reformy byly přibližně po 2 letech po schválení RVP vypracovány školní vzdělávací programy (dále jako ŠVP), podle kterých se na některých školách začalo učit v prvních ročnících. (Harmonogram školské reformy) 2 Od té doby je každá konkrétní škola povinna v souladu s rámcovým vzdělávacím programem zpracovat školní vzdělávací program. Tento školní vzdělávací program zohledňuje podmínky, které má škola k dispozici, a záměr, kterého chce škola docílit. (Bílá kniha, 2001) Struktura vzdělávacích programů a jejich vzájemné vazby: 3

1.1.1. Národní program rozvoje vzdělávání Základním dokumentem, kterým se řídí celá česká vzdělávací soustava zahrnující mateřské, základní, střední, vyšší a vysoké školy, je školský zákon č. 561 z roku 2004 v platném znění.

Do tohoto zákona se promítly principy Národního programu rozvoje

2

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Harmonogram školské reformy. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/harmonogram) [cit. 2. 12. 2013] 3

Metodický portál RVP Dostupné z http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=46483&view=6443) [cit. 2. 12. 2013]

9

vzdělávání v ČR (dále jako NP) z roku 2001. Nejdůležitější myšlenkou NP je rozvíjet při vzdělávání nejen znalosti, ale také rozumové schopnosti a sociální dovednosti. Impulsem k této myšlence byl požadavek na zvyšování konkurenceschopnosti společnosti a zvyšování zaměstnanosti. Ve vzdělávání by neměl být kladen důraz pouze na obsah učiva, ale je důležité zaměřit se také na formu výuky, na klima ve škole a na rozvoj osobnosti jedince. (Bílá kniha, 2001) „Nové pojetí kurikula zvyšuje nároky na školy i učitele, důraz se zejména klade na klíčové kompetence, na osvojení hodnot a postojů, ve větší míře se zavádí integrace výuky, posilují se mezipředmětové vztahy aj.“ 4 Souhrn znalostí, vědomostí, vlastností, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro rozvoj jedince a jeho zapojení do společnosti, se ve výchovněvzdělávacím procesu označuje pojmem kompetence. 1.1.2. Rámcový vzdělávací program Rámcové vzdělávací programy konkretizují NP a aplikují ho na jednotlivé úrovně výchovně-vzdělávací soustavy. RVP jsou celostátně platné a jsou vypracovány pro: 

předškolní vzdělávání



základní vzdělávání – základní školy, základní školy speciální



střední vzdělávání – gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a střední odborné školy



ostatní vzdělávání – jazykové školy, základní umělecké školy Každý RVP charakterizuje danou úroveň vzdělávání a definuje cíle, kompetence

a oblasti vzdělávání. RVP bere v úvahu i vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků. Hlavní cíle definované ve všech RVP jsou rozvoj osobnosti jedince a rozvoj člověka ve společnosti. Tyto cíle budou naplněny tak, že jedinci budou po absolvování výchovně-vzdělávacího

procesu

klíčovými

vybaveni

kompetencemi.

Mezi

klíčové

kompetence patří kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální, pracovní a občanské.

4

MAŇÁK, J., JANÍK, T., ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008, s. 34.

10

Vzdělávací oblasti jsou velmi specifické a vyplývají z konkrétního stupně vzdělávací soustavy. Takovými vzdělávacími oblastmi jsou například jazyková komunikace, člověk a svět práce, dítě a společnost, matematika a její aplikace apod. RVP je závazný pro danou úroveň a zajišťuje jednotnost ve vzdělávání, ale školní vzdělávací program umožňuje jednotlivým vzdělávacím institucím zohlednit konkrétní podmínky. 1.1.3. Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program je důležitým dokumentem školy. ŠVP konkretizuje výchovně-vzdělávací cíle dané školy. Při jeho tvorbě se vychází hlavně ze záměru školy. Důležité je, zda studenti ukončí vzdělání výučním listem nebo maturitní zkouškou. U gymnázií je záměr školy nejen to, aby studenti získali maturitní zkoušku, ale také aby byli připraveni na vysokou školu. ŠVP každé školy vychází z profilu absolventa a jeho budoucího pracovního uplatnění a zaměřuje se i na rozvoj absolventa v občanském a osobním životě. Vyučovací předměty a týdenní časové dotace v jednotlivých ročnících jsou uvedeny v učebním plánu, což je další povinný dokument školy. Každá škola si musí stanovit obsah a rozsah látky vyučovacích předmětů, které se na škole učí. Tvůrce ŠVP musí respektovat časové možnosti, které konkrétnímu předmětu určuje učební plán. U každého předmětu je v rámci ŠVP popsána charakteristika předmětu, jsou stanoveny jeho obecné cíle, metody a formy výuky, způsoby hodnocení studentů a přínos k rozvoji klíčových kompetencí. 1.1.3.1.

Klíčové kompetence

„Od původního významu termínu ve francouzštině „compétence“, kdy tento pojem označoval způsobilost vykonávat určitý úkon v kontextu odborné přípravy, se význam termínu rozšířil v posledních desetiletích průnikem do všeobecného vzdělávání na určitou schopnost účinně jednat v daném kontextu, situaci.“ 5

5

UHL SKŘIVANOVÁ, V. Pojetí vzdělávacích cílů v ČR a Německu aneb umělecko-pedagogická interpretace kurikulárních dokumentů českých a bavorských gymnázií. Brno: Padio, 2011, s. 35.

11

Klíčové kompetence v ŠVP popisují, k čemu jsou žáci v daném předmětu vedeni. Nejčastěji jsou klíčové kompetence definovány pomocí slovních spojení, jako jsou například: žáci umí vysvětlit, popsat, charakterizovat a dokážou rozeznat, komunikovat, využívat…. Základní klíčovou kompetencí je kompetence k učení, která vede studenty k rozvoji schopností učit se. Zaměřuje se na motivaci žáků k učení, psaní poznámek a práci s textem a informačními zdroji, správnou organizaci a plánovaní učení se, rozvíjení paměti, písemnou a ústní prezentaci naučené látky. Další kompetencí je kompetence k řešení problémů, která směřuje k tomu, aby studenti uměli definovat problém, hledat možnosti řešení, využívat různé metody, vybrat správné řešení, pomocí něhož problém vyřeší a nakonec ověřit správnost svého řešení. Při rozvoji komunikativní kompetence se studenti naučí formulovat své myšlenky a postoje v písemném a ústním projevu, obhajovat a prosazovat své názory, naslouchat názorům ostatních a účastnit se diskuzí. Personální a sociální kompetence si klade za cíl naučit studenty stanovovat si své osobní a pracovní cíle, navazovat a vytvářet mezilidské vztahy, optimálně hodnotit své chování a jednání ve společnosti a vhodně reagovat na hodnocení od ostatních. Studenti by měli pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, měli by získat schopnost řešit ekonomické a sociální situace a mít základní znalosti finanční gramotnosti. Rozvoj občanských kompetencí přispívá k tomu, aby studenti respektovali názory druhých, uznávali principy demokracie a napomáhali udržovat a rozvíjet kulturu a tradice a chránili životní prostředí. Osvojení pracovních kompetencí znamená, že student uplatní dosažené vědomosti a dovednosti v budoucím povolání, bude zodpovědně přistupovat k plnění pracovních úkolů a bude dbát na celoživotní vzdělávání. „Klíčové kompetence se stávají prospěšnými až zasazením do specifické oblasti jednání, nelze na ně pohlížet jako na obecné, obsahově neutrální, univerzálně užitečné schopnosti.“ 6

6

BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001, s. 32.

12

1.1.3.2.

Klíčové kompetence ve výuce ruského jazyka

Znalost jazyka zahrnuje dvě oblasti. Jedná se o pasivní znalost jazyka, do které patří slovní zásoba, díky níž je student schopen porozumět psanému, nebo mluvenému textu, ale tuto slovní zásobu sám při komunikaci na dané úrovni kompetencí aktivně nevyužívá. Pasivní znalost jazyka lze prověřit při poslechu a čtení. Druhou oblastí je aktivní znalost jazyka. Aktivní slovní zásobu student používá při psaní a mluvení, kde formuluje a vyjadřuje své myšlenky. Obě tyto oblasti je nutné rozvíjet a zdokonalovat. Při výuce jakéhokoliv cizího jazyka je základem výuky rozvoj komunikativní kompetence. „Komunikativní jazyková kompetence se dá chápat jako propojení několika komponent: lingvistické, sociolingvistické a pragmatické.“ 7 Lingvistické kompetence jsou znalosti lexiky, fonologie a syntaxe jazyka. Sociolingvistické kompetence představují užívání jazyka v určitém sociokulturním prostředí. Pragmatické kompetence znamenají správné využití jazykových prostředků v kontextu. (Společný evropský referenční rámec pro jazyky, 2001) Podle Radomíra Choděry (Didaktika cizích jazyků 2013) existují 4 druhy kompetencí z hlediska znalosti cizího jazyka. Kompetence lingvistická je vědomost o jazyce. Druhá je kompetence lingvální neboli jazyková, kterou Radomír Choděra označuje jako vědomost z jazyka, což znamená automatické užívání jazyka. Dále popisuje kompetenci řečovou jako používání jazyka ve shodě s ustálenými jazykovými prostředky. Kompetence komunikativní je dovednost vyšší úrovně, v níž se prolínají verbální i neverbální způsoby komunikace a sociokulturní faktory typické pro dané jazykové společenství. (Choděra, 2013) Při výuce ruského jazyka mohou být podle školních vzdělávacích programů rozvíjeny všechny klíčové kompetence. V rámci komunikativní kompetence získává student pasivní znalosti jazyka, tj. porozumí psanému textu i poslechu, a dále nabývá aktivní znalosti jazyka, čili schopnost se verbálně i písemně vyjadřovat a dokáže komunikovat v ruském jazyce v různých životních situacích.

7

Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s. 13.

13

Kompetence k učení zahrnuje motivaci žáka k výuce ruského jazyka a jeho následného využití v praxi. Zapamatování ruského jazyka v mluvené podobě usnadňuje jeho podobnost s českým jazykem. „Blízkost jazyků je příznivou okolností zejména při řečové recepci (příjmu informace), zatímco při produkci (výdeji informace) je zanedbatelná.“ 8 Kompetence k učení jsou nezbytné k tomu, aby student uměl zorganizovat, naplánovat a řídit vlastní učení, aby dokázal vybrat a využívat efektivní způsob učení. I v hodinách ruského jazyka by se student měl naučit získávat, zpracovávat a hodnotit informace a tyto informace aplikovat ve vhodné situaci. Student by měl získat pozitivní vztah k učení, zhodnotit své výsledky učení a měl by být motivován k celoživotnímu vzdělávání. Kompetence k řešení problémů usnadňuje studentům pochopit současné poměry v rusky mluvících zemích a také řešit různé situace, se kterými se mohou setkat a při nichž využijí znalosti ruštiny a ruských reálií. Student se učí přemýšlet o problémové situaci a užívat ruská slovíčka, fráze a vědomosti o kultuře rusky mluvících zemí při řešení této situace. V rámci kompetence k řešení problémů se student učí vyhledávat například správné tvary a správné ekvivalenty ve slovnících a jiných zdrojích. Student by měl umět vybrané řešení zdůvodnit. Sociální a personální kompetence rozvíjejí schopnosti studenta vyjadřovat své názory a postoje v ruském jazyce, zapojovat se do dialogu a diskuzí, naslouchat ostatním a respektovat národnostní rozdíly. V hodinách ruského jazyka může být uplatňována práce ve dvojicích, ve skupinách i týmech, při nichž se student učí sociálním dovednostem, podílí se na tvorbě mezilidských vztahů mezi spolužáky navzájem i mezi žáky a učitelem. Spolupráce vede k efektivnímu učení, zvyšuje kvalitu hodiny ruského jazyka a pozitivně působí na osobnost studenta. V rámci občanské a pracovní kompetence student získává znalosti o minulosti i současnosti Ruska, o jeho kulturním dědictví a tradicích, je motivován k zájmu o Rusko a jeho případnou budoucí návštěvu a je informován o významu znalosti ruského jazyka pro budoucí uplatnění na trhu práce.

8

CHODĚRA, R. Didaktika cizích jazyků: úvod do vědního oboru. Praha: Academia, 2013, s. 50.

14

„Kompetence se týkají celé osobnosti člověka (jeho schopností, vlastností i motivů) a jsou získávány v průběhu celého života, stejně tak jsou rozvíjeny a ztráceny. Jsou závislé na věku nositele a na kultuře sociálního prostředí. Zároveň s tím mají kompetence významný vliv na odstraňování sociálních rozdílů mezi lidmi.“ 9 1.1.3.3.

Mezipředmětové vztahy

„Mezipředmětové vztahy zahrnují nejen obsah, ale i pracovní postupy a výchovné působení, tedy i pěstování obecných pracovních dovedností a návyků i charakterových vlastností včetně pracovní disciplíny a ukázněnosti chování, vytrvalosti, důslednosti, smyslu pro odpovědnost, soutěživost, spolupráci, spoluodpovědnost, čestné jednání aj.“ 10 Vztahy mezi předměty se rozvíjejí po stránce metodické, obsahové a výchovné tak, aby vznikla komplexní struktura výchovy a vzdělání. Mezipředmětové vztahy jsou souvislosti zejména mezi obsahovou stránkou jednotlivých předmětů vyučovaných na daném stupni na daném typu školy. Každý předmět má specifický úhel pohledu na obsah vzdělání, doplňuje látku probíranou v ostatních předmětech a zároveň může využívat znalosti a vědomosti získané v jiných předmětech. Respektování mezipředmětových vztahů přispívá k celkovému rozhledu a růstu osobnosti studenta. (Hendrich, 1988) 1.1.3.4.

Mezipředmětové vztahy ve výuce ruského jazyka

Výuka ruského jazyka má nejvíce společného s výukou jiných jazyků. Nejdůležitější je vztah k mateřskému jazyku, češtině. Jazyky lze porovnávat po stránce fonetické, gramatické, lexikální, stylistické a frazeologické. Výuka jazyků by měla být zaměřena kromě jazykové stránky i na znalosti o kultuře. Díky tomu student chápe souvislosti a získává celkový přehled o jazycích a literaturách. Výuka cizího jazyka souvisí také s humanitními předměty, jako je například dějepis, občanská nauka a další odborné společenskovědní předměty. Mezi společenskovědní předměty patří sociologie, psychologie, ekonomie, filozofie a politologie. Prostřednictvím těchto předmětů studenti mohou vnímat jazyk v souvislosti s vývojem národa, společenskými a občansko-právními poměry, ekonomickou situací dané země apod. 9

VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 33. HENDRICH, J. A kol. Didaktika cizích jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 103.

10

15

Využití poznatků a dalších hodnot vyplývajících z mezipředmětových vztahů vede k poznání celé kultury národa, jehož jazyk se studenti učí. Další předměty, které se prolínají s výukou ruského jazyka, jsou přírodovědné a technické předměty. K výuce jazyka jsou významné také znalosti ze zeměpisu. Mezipředmětové vztahy mezi ruským jazykem a přírodovědnými a technickými předměty napomáhají rozšířit si vědomosti o současném dění ve světě, o vývoji vědy a techniky. Znalosti z ostatních předmětů mohou studenty motivovat k tomu, aby se začali učit ruský jazyk a později v praxi jej užívali při mezinárodní spolupráci. Efektivní mezipředmětové vztahy nejsou zaměřeny pouze na obsah probírané látky, ale učitel by měl působit celkově na osobnost studenta, rozvíjet a kladně ovlivňovat jeho postoje, hodnoty, názory a vlastnosti. (Hendrich, 1988) 1.2. Didaktika ruského jazyka „Základem termínu obecná didaktika je sloveso řeckého původu didáskein které může znamenat jak vyučovat, poučovat, učit, tak být vyučován, poučován, učen.“ 11 Obecná didaktika je věda, která se zabývá vyučovacími postupy, metodami, zásadami, organizací vyučování a dalšími činnostmi směřujícími k naplnění výchovněvzdělávacích cílů. Teorii vyučování jednotlivých předmětů specifikují oborové didaktiky. Jednou z takových vědních disciplín je didaktika ruského jazyka. (Choděra, 2013) Vyučující ruského jazyka se musí zaměřit na čtyři základní oblasti. Jedná se o rozvoj čtení, psaní, mluvení a poslechu. Didaktika ruského jazyka zkoumá jak učit ruskou fonetiku, gramatiku a lexiku. Při výuce ruského jazyka je například vhodné využívat také práci se slovníkem. Teorie učení zahrnuje jak průběh vyučování ruského jazyka, tak i kontrolu a hodnocení. (Purm, Jelínek, Veselý, 2003)

11

JANÍK, T. Didaktika obecná a oborová: Pokus o vymezení a systemizaci pojmů. Brno: Centrum pedagogického výzkumu PdF MU, s. 1. Dostupné z http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/279/didaktika_obecna_a_oborova_Janik.pdf [cit. 15. 11. 2013]

16

1.3. Pojem reálie „Reálie zahrnují poznatky týkající se zeměpisu dané jazykové oblasti, jejího historického vývoje (dějin), jejích hospodářských, politických, sociálních podmínek, její literatury, umění, vědy a techniky i dalších okruhů tvořících kulturu příslušné cizí země a jejího národa či národů. Obsahují tedy fakta (skutečnosti, reálie), charakterizující příslušnou jazykovou oblast v naší současnosti s přihlédnutím k její minulosti i k jejím aktuálním vývojovým tendencím.“ 12 Znalost reálií přispívá k tomu, že student poznává život a kulturu v cizích zemích a rozvíjí se tak jeho multikulturní cítění. Poznávání reálií podněcuje zájem o kulturu oblasti, kde se daným jazykem mluví. Od reálií jsou odlišovány lingvoreálie. Lingvoreálie jsou spojovány s lingvistikou. Každé slovo může mít různý význam, může mít různé stylistické zabarvení a může reflektovat další mimojazykové skutečnosti. Poznání lingvoreálie vede ke správné ústní a písemné komunikaci. (Hendrich, 1988) Radomír Choděra vysvětluje, že základní rozdíl mezi reáliemi a lingvoreáliemi je ten, z jakých odborných věd vycházejí. Reálie nejsou tak úzce spojeny s jazykem, opírají se o poznatky speciálních věd, jako jsou například historie nebo geografie a směřují k vzdělávacímu, resp. výchovnému cíli. Mezi reálie patří znalosti z geografie, historie, znalosti o politickém systému a ekonomice, o kultuře a umění a celkově o životě určitého národa. Lingvoreálie jsou předmětem jazykovědy, lingvistiky. Zahrnutím lingvoreálií do výuky studenti poznávají různorodost jazyků, zejména tím, že se porovnává cizí jazyk s mateřským. Lingvoreálie rozvíjejí jazykové kompetence. (Choděra, 2013) Znalosti o tom, jak se nazývá hlavní město Ruska, kdy bylo povstání děkabristů, jak se jmenuje současný ruský prezident, jaké měny se používají v rusky mluvících zemí, odkud pochází spisovatel A. P. Čechov, nebo kdo namaloval obraz Burlaci na Volze, jsou příklady znalostí reálií.

12

HENDRICH, J. A kol. Didaktika cizích jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 115.

17

Jako příklady lingvoreálií bychom mohli uvést ruské slovo „отчество“ (jméno po otci), názvy ruských jídel „борщ, уха, щи“ nebo typická ruská oslovení „девушка“ a „молодой человек“ v sociálním kontaktu. K lingvoreáliím bychom mohli zařadit také přísloví, rčení a ustálená spojení.

Například přísloví „У нашей пряхи ни одежи, ни

рубахи.“ nebo idiom „Это для меня китайская грамота.“ 1.4. Výuka reálií 1.4.1. Cíle výuky cizího jazyka a reálií Výuka cizího jazyka by měla zahrnovat tři základní cíle: jazykový, vzdělávací a výchovný. Hlavní z nich je cíl jazykový. Vyučující při realizaci tohoto cíle vede žáky nejen k porozumění mluvenému nebo psanému textu, ale i k rozvíjení řečových dovedností a jejich využití v praxi. Vzdělávacího cíle dosahuje vyučující předáváním teoretických poznatků o jazyce a gramatickém systému. Kromě toho do výuky ruského jazyka by měl učitel zahrnout i mimojazykové poznatky o reáliích národa, který daným jazykem hovoří. Využívá při tom také vědomosti a dovednosti vyplývající z mezipředmětových vztahů. Rozvoj osobnosti, morálních a volních vlastností studenta a formování jeho charakteru patří do výchovného cíle. Ve výuce cizího jazyka je to zejména výchova multikulturní. (Choděra, 2013) Také výuka reálií zahrnuje cíl jazykový, vzdělávací i výchovný. V rámci naplňování jazykového cíle by výuka reálií rusky mluvících zemí měla rozšiřovat slovní zásobu týkající se reálií a lingvoreálií. Respektování vzdělávacího cíle při výuce reálií rusky mluvících zemí znamená, že studenti získávají znalosti reálií, rozšiřují si vědomosti o historii, geografii, kultuře, hospodářství, politice a běžném životě lidí z rusky mluvících zení. Chce-li učitel při výuce reálií rusky mluvících zemí dosahovat výchovného cíle, měl by vést studenty k pochopení života v rusky mluvících zemí, chování a charakteru rusky mluvících lidí a měl by vychovávat k toleranci a empatii ve vztahu k rusky mluvícím národům. Spojuje formální i obsahovou stránku učiva. Při výuce ruského jazyka studenti získávají nejen poznatky reálií, ale učí se s nimi dále pracovat a správně je používat. Výuka reálií rozvíjí komunikativní dovednosti a rozšiřuje informovanost studenta o dané zemi.

18

Usnadňuje komunikaci s lidmi z rusky mluvících zemí. Výuka reálií má tedy polyfunkční charakter. Cílem výuky lingvoreálií je obohacování jazykových vědomostí studenta. Při výuce lingvoreálií je žák veden k tomu, aby rozlišoval význam slov s ohledem na situaci. Tím, že učitel zahrne do výuky lingvoreálie, jako jsou jednotlivá slova, ustálená spojení, přísloví a rčení, usnadní studentům práci s ruskými texty nebo mluveným projevem. Pro lepší pochopení je důležité hledání ekvivalentů v mateřském jazyce a celkové srovnávání obou jazyků. Lingvoreálie propojují obsah a formu jazykových prostředků a mají proto také polyfunkční charakter. (Hendrich, 1988) 1.4.2. Zapojení reálií do výuky Výuka reálií je důležitou a neoddělitelnou součástí cizojazyčné výuky a přispívá k multikulturnímu vzdělání a výchově. Multikulturní vzdělání a výchovu si podle našeho názoru žádá globalizace a integrace. Například používání moderních komunikačních prostředků sbližuje různé státy a národy světa. Ze všech výše uvedených důvodů je potřeba učit se nejen jazyk, ale poznávat i reálie. Reálie propojují lingvistické a sociokulturní poznatky. Evropská unie a zejména Schengenská dohoda a jiné faktory umožňují snazší cestování za poznáním, za studiem a za prací. Lidé se díky tomu dostávají do přímého kontaktu s cizím národem a poznávají místní přírodu a kulturu. Kulturu chápeme jako výsledek lidské činnosti. Jsou to například architektonické a umělecké památky, zvyky, tradice, politika a morálka. Cestování a výuka reálií se vzájemně ovlivňují. Výuka cizího jazyka zahrnující výuku reálií motivuje k přímému poznání dané kultury a národa a může být podnětem k návštěvě cizí země. A naopak – protože lidé cestují, mají zájem získávat informace o místě, které chtějí navštívit. Multikulturní výchova v Čechách je nutná i proto, že příslušníci různých národů migrují do České republiky. Při setkání s cizinci místní lidé lépe pochopí jejich chování a jednání a dokážou být tolerantní. Znalost historie, politické situace, náboženství a dalších reálií napomáhá pochopení toho, proč se národ chová určitým způsobem. Výuka reálií podporuje odstraňování předsudků a komunikačních bariér.

19

Při výuce cizího jazyka jsou probírána témata týkající se různých společenských situací a stereotypů jednání typických pro kulturu spojenou se studovaným jazykem. Díky takto získaným teoretickým znalostem studenti vědí, jak se zachovat při běžném sociálním kontaktu a komunikaci s lidmi odlišných kultur. Reálie rusky mluvících zemí jsou především reálie Ruské federace, kde je ruština úředním jazykem. Mezi reálie rusky mluvících zemí patří dále reálie Běloruska, kde jsou od roku 1995 legislativně zakotveny dva úřední jazyky, a to běloruština a ruština. Další rusky mluvící zemí je Ukrajina, ve které je úředním jazykem ukrajinština, ale pro obyvatele východní části Ukrajiny je mateřským jazykem ruština. V Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se ruštinou také domluvíme. Pobaltské republiky měly tendenci ruštinu vytlačit a nahradit ji vlastními úředními jazyky, ale přesto je pro třetinu obyvatel ruština jejich mateřštinou (Průcha, 2010) Ruština a ruské reálie jsou vyučovány na univerzitách různých zemí Evropy, ale také v USA. „Například jedno z největších center studia ruštiny a ruských reálií je na univerzitě v Helsinkách, neboť Finové považují nutnost studia tohoto jazyka za potřebnou vzhledem k intenzivním obchodním, vědeckým a turistickým kontaktům Finska s Ruskem.“ 13 V Čechách v době socialistického Československa byla ruština povinně vyučována ve školách. Po roce 1989 byla zatracována a v současné době se výuka ruštiny opět vrací do škol. Přibývá oblastí, kde lze v současné době uplatnit znalost ruštiny, neboť se obnovují vztahy orientované na východ od České republiky. Rozšiřují se obchodní kontakty s rusky mluvícími zeměmi a rozvíjí se cestovní ruch do těchto zemí. Jazyk a kultura jsou neoddělitelně propojeny, a proto je nezbytné, aby současně s ruským jazykem byly vyučovány i reálie rusky mluvících zemí. Studenti by měli poznat kulturu ruského národa a dokázat správně reagovat v konkrétních situacích při komunikaci s lidmi z těchto zemí. (Průcha, 2010)

13

PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 105.

20

1.4.3. Výhody a nevýhody zapojení reálií do výuky 1.4.3.1.

Výhody

Zapojením reálií do výuky se stávají hodiny ruského jazyka zajímavějšími a pestřejšími. Podle našeho názoru je výuka obohacena o nové informace, se kterými se studenti učí pracovat a do budoucna je mohou využít. Blíže se seznamují s kulturou rusky mluvících zemí a toto poznání vede k empatii, toleranci a úctě k ruskému národu. Nelze zvládnout jazyk bez znalostí jistých reálií a lingvoreálií. Myslíme si, že při výuce ruských reálií si studenti rozšiřují slovní zásobu a rozvíjejí řečové dovednosti, čímž se připravují nejen na jazykové zkoušky, ale i na případné budoucí reakce v kontaktu s člověkem pocházejícím z rusky mluvící země. Další výhodou je propojování znalostí z různých předmětů – vzdělání se tak stává komplexnějším. Seznamování studentů s reáliemi napomáhá formování osobnosti jedince a jeho pohledu na svět. Má-li student širší obecný přehled z dějin, vědy a kultury je schopen hlubší komunikace s cizincem. Výuka reálií má i výchovnou funkci, neboť může ovlivnit i názory, hodnoty, postoje a některé vlastnosti studentů. Hodiny ruského jazyka zahrnující výuku reálií mohou být pro studenty poutavější a mohou mít pozitivní přínos pro celkový rozhled. 1.4.3.2.

Nevýhody

Je zřejmé, že reálie by měly být začleňovány do výuky ruského jazyka, ale problémovou oblastí může být to, jak reálie zařadit do výuky. Nevýhodou zapojení reálií do výuky ruského jazyka je podle nás zejména náročná příprava vyučujícího a časový limit, který nutí k těžké volbě toho, co bude na hodinách probráno. Nejprve musí vyučující zvážit, jaké reálie do výuky zahrne, v jakém rozsahu a proč. Zařazení reálií do výuky nesmí být samoúčelné, ale musí korespondovat s úrovní studentů, cíli výuky a potřebami studentů. Učitel by měl brát v úvahu nejen jazykovou znalost studentů, ale i jejich rozumovou vyspělost a předpokládané znalosti z jiných oborů. Při výběru musí respektovat RVP a ŠVP. Dále je nutné, aby si učitel zajistil dostatek materiálů a hlavně materiálů kvalitních. Myslíme si, že je to pro učitele časově náročné. Znamená to pro něj i nesnadný výběr

21

vhodného materiálu. Materiály je nutno aktualizovat. V některých oblastech, jako například v politice, ekonomice a módě, probíhají neustálé změny. Nevýhody na straně studenta vidíme v tom, že reálie, o kterých slyší v hodinách, pro něho mohou být cizí, a proto může být obtížné si je představit. Může se stát, že se některý student nedokáže vžít do určitých situací Rusů a nedokáže pochopit myšlení a pocity lidí z rusky mluvících zemí. Proto je důležitá názornost. Další nevýhodou může být to, že si studenti nedokážou propojit znalosti reálií získané z různých zdrojů a vytvořit si komplexní pohled na danou situaci. Někteří studenti se mohou domnívat, že výuka reálií při hodinách ruštiny je zbytečná, neboť je reálie rusky mluvících zemí nezajímají. Studenti mohou být toho názoru, že do výuky ruštiny patří pouze výuka jazyka. Nedostatečná motivace na straně studentů může bránit přijímání znalostí o reáliích a vést k odmítání výuky reálií. 1.4.4. Didaktické prostředky pro výuku reálií „V didaktice rozumíme prostředkem vše, čeho učitel a žáci mohou využít k dosažení výukových cílů… k nemateriálním didaktickým prostředkům řadíme například metody výuky. Materiální didaktické prostředky jsou učební pomůcky a technické výukové prostředky.“ 14 Výběr didaktických prostředků pro výuku reálií je závislý na tom, jaké reálie bude učitel vyučovat. Reálie můžeme rozdělit do několika oblastí. V této práci budeme používat klasifikaci reálií z oblastí:

14



geografie



historie



literatura



kultura a umění (hudba, malířství, sochařství, film…)



sport



věda a technika



hospodářství



politika



náboženství



běžný život lidí (tradice, svátky a aktuální dění)

KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002, s. 337.

22

Tato klasifikace může napomoci učiteli ruského jazyka při rozhodování, jakou výukovou metodu nebo jaké didaktické prostředky zvolit pro výuku reálií. Zároveň může snadněji sledovat, u kterých reálií lze využít mezipředmětové vztahy a na kterou oblast se musí zaměřit právě v hodinách ruského jazyka. 1.4.4.1.

Metody výuky reálií

Používané metody výuky by měly rozvíjet multikulturní cítění studentů a budovat jejich hodnoty a postoje podporující vzájemné porozumění mezi národy. Základní metodou je hromadná frontální výuka, při níž učitel prezentuje fakta a předává znalosti reálií rusky mluvících zemí studentům. Studenti pouze poslouchají výklad učitele a zapisují si poznámky. Tuto metodu může učitel použít pro všechny oblasti reálií. Dále může učitel použít skupinovou metodu výuky. Studenti pracují ve skupinách nebo ve dvojicích a konverzují na různá témata. Znalosti reálií si studenti upřesňují a dávají do kontextu při vzájemné komunikaci. Diskutovat mohou na témata z běžného života rusky mluvících lidí týkající se všech oblastí reálií. Tato metoda slouží pro upevnění získaných informací nejen z hodin ruského jazyka, ale i z jiných předmětů a dalších zdrojů. Učitel dohlíží na správnost používání ruského jazyka a reálií a měl by vést studenty k uvědomění podobností a rozdílností vlastní a cizí kultury. Nejen diskuzí ve dvojicích nebo ve skupinách, ale i vlastní činností si studenti osvojují reálie rusky mluvících zemí. Praktická metoda výuky umožňuje studentům vžít se do určité situace a získávat také dovednosti. Pro lepší seznámení s reáliemi může sloužit názorná metoda. Učitel by měl mít k dispozici různé předměty, obrázky, modely a jiné materiální didaktické prostředky. 1.4.4.2.

Materiální didaktické prostředky

„Mezi materiální didaktické prostředky řadíme veškeré předměty materiální povahy, které jsou využívány ve výuce a slouží jako podpůrný prostředek k dosažení stanovených výukových cílů.“ 15

15

KALHOUS, Z., OBST, O. Didaktika sekundární školy. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 121.

23

Materiální didaktické prostředky jsou například: 

reálné předměty



znázornění skutečných předmětů (zmenšený model nebo mapa)



textové pomůcky (učebnice a doplňková literatura)



auditivní a vizuální výukové prostředky (magnetofony, diaprojektory, DVD, počítače, interaktivní tabule)



vybavení učeben (nástěnky)



vybavení učitele a žáka

Používání materiálních didaktických prostředků zvyšuje názornost výuky, modernizuje výuku a zkvalitňuje komunikaci. Čím více smyslů studenti při hodinách využijí, tím více si látku zapamatují. (Kalhous a Obst, 2002) Podle našeho názoru se v hodinách ruského jazyka nejvíce používají učebnice a pracovní sešity. Poslech se může procvičovat s využitím magnetofonů nebo CD přehrávačů. Výuku mohou ozvláštňovat prezentace promítané dataprojektorem nebo záznamy získané z internetu. Je-li ruský jazyk vyučován v odborné jazykové učebně, je vhodné tuto učebnu upravit tak, aby výzdoba podněcovala studenty k zájmu o ruský jazyk a rusky mluvící země. K výuce reálií lze využívat všechny materiální výukové prostředky jako k výuce jazyka obecně. Předpokládáme, že učebnice je základním materiálem k výuce reálií, ale mohly by být využívány i další texty z časopisů a novin, z rusky psaných knih nebo z internetu. Nejvíce informací získává člověk zrakem, a proto promítání obrázků, předkládání fotografií, letáků a pohlednic ve značné míře přispívá k zapamatování dané reálie. Kromě textů a obrázků je vhodné do výuky reálií zařadit zvukové záznamy. Z CD přehrávačů, magnetofonů, televize nebo internetu mohou studenti poslouchat různé rozhovory rodilých mluvčích, hudbu nebo filmy. Důležité je kombinovat různé materiální didaktické prostředky a tím působit na více smyslů studenta. 1.5. Příprava výuky Národní program rozvoje vzdělání a rámcové vzdělávací programy obsahují informace, které určují směr výchovně-vzdělávacího procesu v obecné rovině. RVP jsou pouze východiskem k vypracování podstatně konkrétnějších školních vzdělávacích programů.

24

Domníváme se, že vytvoření RVP je užitečné a schvalujeme dodržování těchto programů. Hlavní význam podle nás spočívá v tom, že u absolventa určitého oboru vycházejícího z kterékoliv školy lze předpokládat, že u něho byly rozvíjeny stejné schopnosti, dovednosti, postoje a hodnoty, tj. nabývané klíčové kompetence. Konkrétnějším návodem používaným k přípravě vyučovacích hodin je školní vzdělávací program. Kvalita ŠVP je závislá na osobním přístupu pedagogů, kteří se na jeho přípravě podílejí. Na zpracování ŠVP má vliv například přístup vedení školy k ŠVP a také pracovní nasazení, zodpovědnost a schopnosti jednotlivých učitelů, kteří zpracovávají části ŠVP týkající se jejich předmětů. Příprava jednotlivé hodiny záleží již na konkrétním učiteli, který volí vhodné metody výuky a materiální didaktické prostředky. Dále rozhoduje o tom, zda reálie zařadí do hodiny ruského jazyka, v jakém rozsahu, jakým způsobem a do jaké míry bude znalost reálií vyžadovat.

25

2. Teorie výzkumu „Z formulace (vymezení) výzkumného problému se odvíjejí všechny přípravné ale i realizační etapy pedagogického výzkumu.“ 16 Výzkumným problémem této práce je začlenění reálií rusky mluvících zemí do procesu výuky ruského jazyka na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí. Budeme zkoumat, zda je výuka reálií programově zahrnuta v ŠVP, jak učitelé vyučují reálie v hodinách ruského jazyka a jaké mají studenti skutečné znalosti o reáliích rusky mluvících zemí. 2.1. Výzkumné oblasti, otázky a hypotézy Výzkum jsme zaměřili na 3 výzkumné oblasti – teoretické zpracování výuky v ŠVP, postoj učitelů ruského jazyka k začlenění reálií do výuky a znalosti studentů reálií rusky mluvících zemí. V rámci těchto oblastí jsme definovali výzkumné otázky. Výzkumnou otázku jsme vymezili jednoznačně a jasně a formulovali jako tázací věta. Předpokládáme, že námi realizovaný výzkum odpoví na výzkumné otázky, které jsme definovali v rámci výzkumných oblastí. A) Teoretické začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka na středních školách. Výzkumná otázka: 

Jak jsou reálie rusky mluvících zemí uvedeny v ŠVP předmětu ruský jazyk na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí?

Cílem analýzy bude zjistit, zda jsou reálie v ŠVP předmětu ruský jazyk uvedeny a jak jsou cíle v oblasti znalosti reálií formulovány. Zaměříme se na to, jaký podíl v ŠVP předmětu ruský jazyk zaujímají reálie rusky mluvících zemí. Hypotéza: ŠVP předmětu ruský jazyk zahrnuje reálie rusky mluvících zemí v malém rozsahu. Nejčastěji jsou v ŠVP zahrnuty pouze ruské reálie, a to z oblasti geografie. Tyto ruské reálie jsou uvedeny v ŠVP až ve vyšších ročnících.

16

MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004, s. 40.

26

B) Přístup učitelů k začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka na střední škole. Výzkumné otázky: 

Jaké reálie jsou zahrnovány do výuky ruského jazyka?



Jaký je pohled učitelů na výuku reálií (výhody, nevýhody, náročnost, oblíbenost)?



Vyžadují učitelé znalosti reálií rusky mluvících zemí od studentů?



Jakým způsobem učitelé naplňují mezipředmětové vztahy?

Výzkum zaměříme na to, jaké reálie zahrnují učitelé do výuky, jaké používají materiální didaktické pomůcky a v čem vidí výhody a nevýhody výuky reálií v hodinách ruského jazyka. Dále nás bude zajímat, zda učitelé zjišťují souvislosti s výukou reálií rusky mluvících zemí v rámci mezipředmětových vztahů jak s ostatními učiteli, tak v ŠVP nebo od studentů. Výzkum by měl také ukázat, zda učitelé vyžadují znalosti reálií v testech a u maturitních zkoušek. Nakonec zjistíme, jak dlouhou mají učitelé pedagogickou praxi a zda mají aprobaci pro výuku ruského jazyka. Hypotéza: Učitelé nejčastěji začleňují reálie z oblasti geografie a také literatury. Učitelé používají především učebnice, v nichž jednotlivá témata obsahují reálie z běžného života Rusů. Učitelé hodnotí výuku reálií kladně, ale přípravu považují za časově náročnou. Znalosti reálií rusky mluvících zemí učitelé v testech a u maturitní zkoušky téměř nevyžadují. Souvislosti s ostatními předměty učitelé nezjišťují, vycházejí z ŠVP a většinou nekonzultují výuku s ostatními učiteli. C) Znalosti studentů reálií rusky mluvících zemí na středních školách. Výzkumné otázky:  Z jakých oblastí mají studenti znalosti reálií rusky mluvících zemí?  Odkud mají studenti znalosti reálií rusky mluvících zemí?  Kde by podle jejich názoru měli dané znalosti získat?  Jsou reálie rusky mluvících zemí začleňovány do výuky ruského jazyka v dostatečném množství? Budeme zjišťovat, zda mají studenti znalosti reálií rusky mluvících zemí z oblastí geografie, historie, literatury, politiky, ekonomiky, běžného života apod. Dále se zaměříme na to, odkud studenti tyto znalosti získali, zda při výuce ruského jazyka nebo z jiných zdrojů

27

(z jiných předmětů, z mimoškolních zdrojů). Pokud tyto znalosti nemají, pokusíme se vyzkoumat, odkud si studenti myslí, že by je měli získat. Hypotéza: Studenti mají znalosti nejvíce z oblasti geografie a literatury. Tyto znalosti studenti nezískali při výuce ruského jazyka, nýbrž z jiných předmětů či ze zdrojů mimo školní výuku. Studenti znají reálie pouze Ruské federace, reálie dalších rusky mluvících zemí jim nebudou příliš známé. Studenti doporučí začlenění reálií z běžného života Rusů, případně také literatury a kultury do výuky ruského jazyka. Studenti budou toho názoru, že reálie z ostatních oblastí by měly být zahrnuty do výuky jiných předmětů. 2.2. Výzkumné metody a práce s daty Podle toho, jak jsme si definovali výzkumné otázky a hypotézy, určíme, jaké výzkumné metody použijeme. Výzkumnou metodou pro zjištění odpovědi na první výzkumnou oblast bude analýza ŠVP různých typů středních škol v Pardubicích a okolí. Analýza dokumentů patří mezi metody kvantitativního výzkumu. Školní vzdělávací programy získáme na internetových stánkách jednotlivých škol, nebo ve školách osobně. V ŠVP vyhledáme v rozpisu učiva reálie rusky mluvících zemí. Poté zpracujeme tabulku podávající přehled o tom, zda jsou či nejsou reálie uvedeny v pojetí vyučovacího předmětu, a dále jaké reálie ŠVP obsahuje v rozpisu učiva, v jakých tématech a v jakých ročnících. V případě druhé výzkumné oblasti použijeme dotazník. „Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají.“

17

Otázky v dotazníku vytvoříme na základě výzkumných otázek.

Návratnost a správné pochopení otázek v dotazníku si zajistíme osobní schůzkou s učiteli. Zjištěná data zpracujeme do tabulek a grafů. Třetí výzkumná oblast se týká znalostí studentů ruského jazyka. Pro výzkum použijeme také dotazník. Testové otázky vytvoříme po prostudování učebnic „Радуга по-новому“. Některé otázky na reálie rusky mluvících zemí budou vycházet z této učebnice a některé budou nad její rámec, abychom zjistili, zda mají studenti znalosti reálií v širším rozsahu.

17

PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2011, s. 105.

28

Každá otázka v dotazníku bude mít dvě části. První část bude testová otázka, kde si ověříme znalosti reálií rusky mluvících zemí. V druhé části otázky budeme zjišťovat, odkud studenti znají odpověď na otázku (z hodin ruského jazyka, z jiných školních předmětů nebo z mimoškolních zdrojů). Pokud nebudou znát správnou odpověď, budou mít studenti možnost navrhnout, odkud by měli dané informace získat. Zjistíme také, zda se znalosti studentů liší v závislosti na ročníku. Na závěr vypracujeme přehled výsledků jednotlivých škol do tabulky a také vytvoříme tabulku pro celkové vyhodnocení znalostí studentů ruského jazyka středních škol v Pardubicích a okolí. „Strategie získávání dat – způsob, jak jsou data shromažďována – může silně ovlivnit kvalitu dat. Kvalita dat je naopak hlavní determinantou důvěryhodnosti výsledků.“ 18 2.3. Výběr výzkumného vzorku „Problém výběru neboli vzorkování hraje významnou roli jak v kvantitativním, tak v kvalitativním výzkumu. Výběr zkoumaných jednotek ve statistickém šetření nebo experimentu má zajistit možnost zobecnění výsledků na populaci, z níž jednotky pocházejí.“ 19 Rozhodli jsme se, že si pro svůj výzkum vybereme respondenty z různých typů středních škol v Pardubicích a okolí. Základem pro vyhledávání kontaktů je přehled středních škol z internetových stránek http://www.stredniskoly.cz/. Jedním z kritérií pro výběr výzkumného vzorku je, že střední škola (dále jako SŠ) se nachází v Pardubicích nebo v okolí Pardubic. Sběr dat na těchto školách pro nás bude snazší, neboť budeme jednotlivé školy navštěvovat osobně. Zjistili jsme, že na výše uvedených stránkách prvnímu kritériu vyhovuje 23 středních škol. Další podstatné kritérium pro výběr výzkumného vzorku je výuka ruského jazyka na SŠ. Bylo nutné provést analýzu internetových stránek jednotlivých SŠ. Zjistit, zda se na dané SŠ vyučuje ruský jazyk, nebylo snadné, protože veřejnost nemá vždy přístup k rozvrhům, seznamu učitelů a ŠVP. Všech 23 středních škol jsme tedy oslovili emailem a žádali o informaci, zda se u nich vyučuje ruský jazyk a zda jsou ochotni s námi spolupracovat v rámci výzkumu pro

18

PUNCH, K. F.: Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008, s. 57.

19

HENDL, J. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2012, s. 148.

29

diplomovou práci. Odpověď jsme dostali pouze z pěti škol, z toho 4 kladné a jednu zápornou. Rozhodli jsme se školy navštívit osobně. Po osobní návštěvě jsme dostali příslib spolupráce na 8 školách, z toho na 3 gymnáziích a 5 odborných školách. Na některých školách se ruský jazyk bohužel nevyučuje a na některých s námi odmítli spolupracovat. Jelikož na některých školách je více učitelů ruského jazyka, domluvili jsme se s 13 učiteli, kteří jsou ochotni spolupracovat. I přístup učitelů byl různý. Někteří nám taktéž odmítli spolupráci. Dotazník vyplňovali pouze ti učitelé, v jejichž hodinách jsme poté realizovali výzkum. Po dohodě s učiteli jsme získali možnost navštívit 15 tříd, ve kterých probíhá výuka ruského jazyka. Z těchto tříd je 9 z prvního ročníku SŠ a 6 ze čtvrtého ročníku. V rámci našeho výzkumu jsme se rozhodli pro 1. a 4. ročník, abychom viděli posun ve znalostech žáků. Výuky jsme se opět zúčastnili osobně, abychom dohlédli na správnost vyplnění dotazníků a případně objasnili vzniklé nejasnosti. Výzkumu se účastnilo celkem 169 studentů.

30

II. PRAKTICKÁ ČÁST 3. Výsledky šetření – 1. Výzkumná oblast V první výzkumné části jsme se zaměřili na analýzu dokumentů. Základním dokumentem, který si učitelé tvoří sami, a který slouží jako osnova pro výuku, je školní vzdělávací program. Našeho výzkumu se účastní celkem 8 různých typů středních škol z Pardubic a okolí. Nejprve bylo nutné příslušné ŠVP shromáždit. Některé školy mají ŠVP veřejný na svých internetových stránkách. Školy, které vzdělávací program nemají zveřejněný na stránkách, jsme osobně navštívili a učitelé nám část ŠVP týkající se výuky ruského jazyka předali osobně. Všechny školy mají ŠVP v elektronické podobě. Analýze jsme podrobili tu část ŠVP, která se týká rozpisu učiva ruského jazyka. Po prvním zhlédnutí materiálů se nám jednotlivé ŠVP jevily odlišně. Každý ŠVP má osobitý vzhled, jiné uspořádání a jinou formu. Na druhou stranu se ale rozpis dělil vždy minimálně na dvě základní části: 

obsah vzdělávání (učivo, tematické celky)



výstupy vzdělávání (výsledky, kompetence).

3.1. Analýza obsahu vzdělávání V části obsahu vzdělávání se často objevovalo ještě další členění. Na čtyřech středních školách, které se účastnily našeho výzkumu, se část obsahu vzdělávání dělí na řečové dovednosti, jazykové prostředky, tematické okruhy a komunikační situace a na poznatky o zemích studovaného jazyka. Dvě gymnázia nemají v obsahu vzdělávání části řečové dovednosti a poznatky o zemích. Naopak mají jazykové prostředky rozdělené na fonetiku, pravopis a gramatiku. Dvě střední odborné školy mají část obsahu vzdělávání pojmenovanou tematické celky. Jedna z nich dělí tyto celky na témata, gramatiku a výslovnost a grafiku a druhá toto podrobné členění nemá. My jsme v rámci teoretické části této diplomové práce roztřídili reálie do jednotlivých oblastí (geografie, historie, literatura, kultura a umění, sport, věda a technika,

31

hospodářství, politika, náboženství, běžný život, tradice a aktuální dění). Naším úkolem bylo tedy v části obsahu vzdělávání najít právě ty oblasti, do kterých jsme si reálie rozdělili. Nejprve bychom vyzdvihli ŠVP jedné školy, která v prvním ročníku jako první téma hodin ruského jazyka uvádí téma Rusko a ruština jako slovanský jazyk. Je chvályhodné, že nejdříve se studenti dozvědí základní fakta o zemi, jejíž jazyk se učí a také něco o samotném jazyce. Na jiných školách, které se výzkumu účastní, jsme podobné první téma nenašli. Většinou se začíná tématem seznamování a rodina. Geografie: Reálie z oblasti geografie spadají do tématu cestování, turistika a doprava. Téma dopravy a cestování se na většině škol objevuje již ve druhém ročníku. Konkrétně definovaná jsou témata Petrohrad a Moskva, která jsou uvedena na třech školách ve druhém ročníku. Zbylých 5 škol do druhého ročníku zařadilo téma doprava ve městě, nebo cestování obecně. U třech z těchto škol se téma Moskvy a Petrohradu objevuje až v ročníku čtvrtém. Další téma, které spadá do geografie je samozřejmě Česká republika a Praha, které jsou obsaženy v ŠVP na pěti středních školách našeho výzkumu, nejčastěji ve třetím ročníku. Dvě školy definují také téma Sibiř, které je vyučováno ve čtvrtém ročníku v rámci širšího tématu ekologie a počasí. Chvályhodné je také zařazení tématu Evropská Unie, které uvádějí ve svém ŠVP tři školy ve čtvrtém ročníku. Čtyři školy, které mají v rámci učiva zařazeny také poznatky o zemích, většinou při popisu používají definice, které dále konkretizují: Vybrané poznatky všeobecného charakteru k poznání příslušné jazykové oblasti a informace ze sociokulturního prostředí rusky mluvících zemí v kontextu znalostí o České republice. Historie: Dále jsme se zaměřili na oblast historie. V tomto případě je těžké odhadnout, jaké téma bychom přiřadili k historii. Pokud je v ŠVP zmíněno všeobecně Rusko či Ruská federace, může učitel začlenit i poznatky z oblasti historie. Avšak v žádném ŠVP nebyly přesně uvedeny dějiny Ruské federace, nebo historické osobnosti rusky mluvících zemí. Literatura: Neméně důležité je začlenění reálií z oblasti literatury. Odkaz v ŠVP na autory a literární díla se objevuje pouze u čtyř škol, které mají v rámci obsahu vzdělávání definovány poznatky o zemích. Na dvou školách je literatura v ŠVP uvedena již od druhých ročníků a na

32

třetí škole až ve čtvrtém ročníku. V ŠVP čtvrté školy jsme našli uvedené pouze ty definice, které uvádíme výše, avšak tato škola má osobnosti ruské literatury zařazené jako téma výuky čtvrtého ročníku. Kultura a umění: Podobné výsledky ukazuje i začlenění tématu kultury a umění, které je v ŠVP středních škol spojováno právě s literaturou. Kultura je také především uváděna v poznatcích o zemi, ne v tematických celcích. V tematických celcích se pojem kultura objevil v ŠVP na třech školách, dvakrát ve druhých ročnících a jednou ve čtvrtém ročníku. Téma hudba je v ŠVP uvedeno pouze u jedné školy ve třetím ročníku. Tato škola nemá zvláštní celek o reáliích. Sport: Dalším okruhem reálií, které by měly být začleňovány do výuky ruského jazyka je sport. Téma sport se objevuje na všech osmi školách. V prvních nebo druhých ročnících je spojováno téma sport s tématem volný čas a ve vyšších ročnících je sport spojován se zdravým životním stylem. Nevíme však, do jaké míry jsou v rámci tohoto tématu začleňovány reálie rusky mluvících zemí z oblasti sportu. Pouze jedna škola uvádí v tematických celcích téma Olympiády v Moskvě. Myslíme si, že by učitelé měli zahrnovat do výuky ruského jazyka aktuální události ze sportu, pokud se koná mistrovství či olympiáda v rusky mluvících zemích nebo pokud rusky mluvící sportovec uspěje v některém ze sportovních odvětví. Věda a technika: Překvapivé pro nás bylo zjištění, že čtyři školy z osmi mají v ŠVP uvedeno téma týkající se vědy a techniky. Dvě z těchto škol mají ve čtvrtém ročníku v tematickém celku zahrnuto přímo téma věda a technika. Další škola ve třetím ročníku vyučuje téma elektrické přístroje a spotřebiče. Poslední škola již ve druhém ročníku zmiňuje téma informační technologie. V dnešní době, kdy se informační technologie a věda rozvíjí velice rychle, je dobré, aby studenti i v ruském jazyce získávali slovní zásobu také z této oblasti. Mimo jiné je také důležité, aby znali významné ruské osobnosti z oblasti vědy a techniky. Opět podle ŠVP nezjistíme, do jaké míry učitelé takovéto reálie do výuky začleňují.

33

Hospodářství a politika: Dalšími oblastmi reálií, které je nutné zahrnovat do výuky ruského jazyka, jsou oblasti hospodářství a politiky rusky mluvících zemí. Opět se toto téma může skrývat pod obecnými tématy Ruská Federace, Česká republika nebo Evropská Unie. Reálie z oblasti hospodářství rusky mluvících zemí mohou být zahrnuty ve výuce tématu obchod, obchodní korespondence, obchodní jednání, která jsou definována v ŠVP čtyřech škol ve čtvrtých ročnících studia. Jedná se o dvě gymnázia a dvě odborné střední školy ekonomicky zaměřené. Právě tyto dvě odborné střední školy vyučují ve čtvrtém ročníku témata Evropská Unie a Rusko ve světě, v nichž mohou být vyučovány reálie z oblastí hospodářství a politiky rusky mluvících zemí. Náboženství: Žádná škola nemá v ŠVP uvedeno jako téma náboženství. Opět lze informace o náboženství rusky mluvících zemí zmínit v tématech o Rusku. Běžný život, tradice, aktuální dění: Jako poslední oblast jsme určili běžný život obyvatel rusky mluvících zemí. Do této oblasti jsme zařadili též tradice a aktuální dění, čili minulý a současný život rusky mluvících lidí. Jediná témata, která jsou v ŠVP popsána s přídavným jménem ruský jsou právě tradice, svátky a kuchyně. Tato témata jsou na všech středních školách probírána většinou ve druhých nebo třetích ročnících. Reálie běžného života rusky mluvících zemí mohou být součástí snad každého tématu v ŠVP v každém ročníku. Témata, která jsou zahrnuta do obsahu vzdělávání ruského jazyka, jsou například rodina, setkávání a návštěvy, vzdělání, zaměstnání, domov, nakupování a mnohá další. Předpokládáme, že do těchto témat budou spíše zahrnovány lingvoreálie než reálie. Ale záleží na učiteli, jak si s výukou poradí a jak přizpůsobí popsaný obsah v ŠVP právě svým konkrétním hodinám. 3.2. Analýza výstupů vzdělávání Dále jsme podrobili analýze část ŠVP nazývanou výsledky vzdělávání, školní výstupy nebo kompetence. V této část školy definují, co by žák měl umět nebo znát na základě probírané látky.

34

Čtyři školy rozdělují výstupní kompetence žáka na řečové dovednosti, jazykové prostředky, tematické okruhy a komunikační situace a reálie neboli poznatky o zemích studovaného jazyka. Jedná se o školy, které mají takto rozdělený i obsah vzdělávání. Dvě gymnázia, která se účastnila našeho výzkumu, mají školní výstupy rozvrhnuty do oblastí porozumění a poslech, čtení, mluvení a psaní. Poslední dvě střední školy nemají kompetence žáků rozdělené do oblastí, ale pouze souhrnně vypsané podle ročníků. V rámci vzdělávacích výstupů se ve většině případů objevuje věta: „Žák prokazuje faktické znalosti především o geografických, demografických, kulturních hospodářských a politických faktorech zemí dané jazykové oblasti nebo rusky mluvících zemí.“ Někdy je tato věta doplněna ještě o poznatky z cestovního ruchu a turismu, z literatury nebo o znalosti svátků a tradic. Poté je poukázáno na to, že žák tyto znalosti uplatňuje v porovnání s reáliemi mateřské země. Pouze u dvou škol jsme našli konkrétnější definice kompetencí žáka, týkající se reálií. Jedna škola uvádí: „Ve druhém ročníku žák mluví o Moskvě a Sankt-Petěrburgu, popíše města a podá základní informace o historii měst. Ve třetím ročníku žák mluví o Sibiři, její historii a přírodě. Ve čtvrtém ročníku žák mluví o tradicích a svátcích rusky mluvících zemí a nakonec žák vypráví o Rusku ze všech hledisek – geografie, kultura, historie, politika, život.“ Druhá škola má kompetence o reáliích definovány takto: „ve druhém ročníku žák se orientuje v ruském vzdělávacím systému a zajímá se o ruskou kulturu a tradice, ve třetím ročníku žák vypráví o hlavních městech Ruské federace, Moskvě a St. Peterburgu, a žák zná osobnosti ruské literatury. V ŠVP středních škol v Pardubicích a okolí, které se účastnily našeho výzkumu, nejsou v rámci výstupů popsány kompetence zaměřené na reálie rusky mluvících zemí. Definice jsou pouze obecné a nic neříkající. (Školní vzdělávací programy jednotlivých škol, 2014) 3.3. Shrnutí první výzkumné oblasti Témata učiva jsou různorodá a obsáhlá. Do mnoha témat lze zařadit výuku reálií z různých oblastí. Ovšem v ŠVP není výuka reálií přesně definována. Taktéž výstupy a kompetence zaměřené na reálie rusky mluvících zemí nejsou dostatečně popsané.

35

Záleží na jednotlivých učitelích, jaké reálie začlení do hodin ruského jazyka, v jakém množství, jakým způsobem. Chápeme, že učitelé dají přednost spíše výuce jazyka a gramatiky před výukou reálií, avšak můžeme doporučit například vhodné zařazení článků o určitých reáliích rusky mluvících zemí, které mohou žáci číst, překládat a dále s nimi pracovat. Tím si budou rozvíjet jak jazykové dovednosti a zároveň budou získávat nové informace. Důležité je také nezaměřovat se pouze na Ruskou federaci, ale i na ostatní rusky mluvící země. Bylo by dobré, aby studenti věděli, v jakých zemích a kde se ruštinou domluví a tím by se mohl zvýšit i jejich zájem o ruský jazyk. Jednou z možností, jak zařadit reálie do výuky je samostatná práce studentů. Je dobré, když učitel zapojí do přípravy i studenty. Například si můžou jednotlivci připravit na hodiny ruského jazyka nějaké aktuální informace z rusky mluvících zemí nebo zpracovat informace o nějaké reálii rusky mluvící země, která je spojována s probíraným tématem. V rámci ŠVP asi můžeme jen navrhnout, aby u každého tématu byla definována i daná reálie, která se k tématu hodí. Pokud má škola v ŠVP i část poznatky o zemi nebo přímo část reálie, bylo by vhodné konkrétněji definovat, jaké reálie mají studenti znát a jaké informace mají ve škole získat. Výzkum ukázal, že začlenění reálií je v ŠVP pouze obecné, bez hlubšího zpracování. Stejně tak i výstupy studentů jsou popsány pouze povrchně. Dále nás napadá otázka, proč nejsou hodiny cizích jazyků rozděleny stejně jako hodiny jazyka českého na gramatiku a literaturu. Na některých školách jsme se setkali s rozdělením hodin ruského jazyka na běžné hodiny ruštiny a hodiny obchodní korespondence. Domníváme se, že by bylo přínosné, kdyby do běžných hodin ruského jazyka byla zařazena alespoň jedna hodina měsíčně, nebo jedna hodina v daném tématu zaměřená na výuku reálií rusky mluvících zemí. i při těchto hodinách zaměřených na reálie by mohl student rozvíjet své jazykové znalosti a všechny oblasti výuky, tedy čtení, psaní, mluvení i poslech. Myslíme si, že je nezbytné, aby učitel ruského jazyka studentům vysvětlil důležitost znalostí reálií a určité reálie by měl vyžadovat u zkoušení. Studenti díky začlenění reálií do hodin ruského jazyka mohou lépe pochopit jazyk, mohou se začít zajímat o východní země a mohou vidět hodiny ruského jazyka jako zajímavé a přínosné nejen z hlediska zvýšení znalostí ruského jazyka, ale také získání všeobecného přehledu.

36

4. Výsledky šetření – 2. Výzkumná oblast V rámci druhé výzkumné části jsme se obrátili na učitele středních škol v Pardubicích a okolí. Navštívili jsme 3 gymnázia a 5 odborných škol. Našeho výzkumu se účastnilo celkem 13 učitelů ruského jazyka. Naším úkolem bylo zjistit, jaký mají učitelé názor na začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka. Námi zpracovaný dotazník pro učitele uvádíme v příloze č. 1. Otázky se týkaly přípravy výuky, mezipředmětových vztahů, vlastní výuky a také toho, zda učitelé znalosti reálií od studentů vyžadují. Vypracovali jsme dotazník obsahující 17 otázek. Odpovědi jsme zpracovali do následujících grafů. V otázkách 1 až 5 mohli učitelé zvolit jednu nebo více možností a výsledky výzkumu jsou znázorněny sloupcovými grafy. V otázce číslo 6 (výhody a nevýhody začlenění reálií do výuky) vyjadřovali učitelé názory vlastními slovy. Odpovědi na následující otázky (7 - 15), ve kterých mohli učitelé v dotazníku označit pouze jednu z možností (ne, spíše ne, spíše ano, ano), jsme zpracovali do výsečových grafů. V otázkách číslo 16 a 17 jsme se ptali na dálku praxe a aprobaci. Otázka č. 1: Z jakých oblastí zahrnujete reálie rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka?

Učitelé v této otázce odpovídali, z jakých oblastí zahrnují reálie do svých hodin ruského jazyka. Mohli označit více odpovědí. Všichni učitelé začleňují reálie z oblasti

37

geografie a běžného života. Zeměpisné reálie jsou určitě důležitou součástí výuky jazyka. Pokud se studenti učí cizí jazyk, měli by znát, kde se tímto jazykem mluví a kde dané země leží. Pod názvem oblasti běžný život, si můžeme představit ledacos. My jsme v rámci diplomové práce do této oblasti zahrnuli také zvyky a tradice, svátky a aktuální dění. Při výuce ruského jazyka reálie z běžného života znamenají například, jak tráví obyvatelé rusky mluvících zemí volný čas, jaké vykonávají profese, jak se chovají na poště nebo u lékaře, jak se stravují apod. Dále 11 učitelů uvedlo, že do výuky zahrnuje reálie z historie a literatury. Právě historie utváří daný národ, a proto je důležité takové reálie do výuky jazyka začlenit. Literární reálie se hodně objevují i v učebnicích, kde jsou uvedeny životopisy ruských autorů a názvy některých děl a někdy i úryvky děl. Také reálie z oblasti kultury zahrnují učitelé (8) do svých hodin. Podobně jako u literárních reálií důvodem může být to, že jsou zmiňovány v učebnicích ruského jazyka. V rámci jiných oblastí uváděli učitelé například sport, aktuální dění, svátky a tradice nebo reálie z ruské kuchyně, které my v teorii této diplomové práce chápeme jako reálie z běžného života lidí. Učitelům bychom doporučili více začleňovat i reálie z oblasti politiky a ekonomiky. Je nezbytné, aby studenti ruského jazyka tyto reálie znali, jelikož je možné, že v budoucí praxi mohou tyto znalosti využít, například ve firmách spolupracujících s východními zeměmi.

38

Otázka č. 2: Informace o reáliích rusky mluvících zemí čerpáte z:

Další otázka směřovala ke zdrojům informací o reáliích rusky mluvících zemí. Nejvíce učitelé uváděli internet (10) a také učebnici „Радуга по-новому“ (9). Překvapivá byla odpověď sedmi učitelů, kteří čerpají z vlastních zkušeností, jak z návštěvy Ruské federace, tak i z kontaktu s rusky mluvícími lidmi. Jako další zdroj informací uváděli učitelé učebnice (5) Класс!, Времена a Эхо nebo knížky (4) Reálie ruského jazyka, Přehled ruské literatury, Ruština otázky a odpovědi nebo Brožury města Pardubice. Ze seminářů čerpají čtyři učitelky, z toho dvě uvedly Celostátní rusistický seminář. Jiné zdroje uvedly pouze dvě učitelky, konkrétně napsali DUMy (Digitální učební materiál) a informace od rodilé mluvčí, která na jedné z odborných škol vyučuje. Pouze dvě učitelky uvedly, že čerpají informace od jiných učitelů, a to od učitelů zeměpisu. Tato otázka se týká pouze čerpání informací, ale obecně bychom doporučili větší spolupráci učitelů mezi sebou, v rámci naplňování mezipředmětových vztahů.

39

Otázka č. 3: Zjišťujete souvislosti s výukou reálií rusky mluvících zemí v rámci mezipředmětových vztahů?

Tuto otázku jsme zaměřili na mezipředmětové vztahy. Zajímalo nás, zda učitelé nahlížejí do ŠVP, třídních knih a konzultují výuku s jinými učiteli nebo studenty samotnými a tím realizují mezipředmětové vztahy. Nejvíce respondentů odpovědělo, že zjišťují souvislosti s jinými předměty v ŠVP (8). Dalších 6 učitelů uvedlo, že zjišťují informace přímo od studentů, 6 od jiných učitelů a 5 se inspiruje i vlastní výukou jiných předmětů. Jen dvě učitelky nezjišťují souvislosti s jinými předměty vůbec.

40

Otázka č. 4: Promýšlíte výuku reálií rusky mluvících zemí spolu s vyučujícími jiných předmětů?

Tato otázka měla opět ukázat na to, jak spolu učitelé spolupracují při výuce reálií rusky mluvících zemí. V otázce číslo 3 uvedlo 6 vyučujících ruského jazyka, že zjišťují souvislosti s jinými učiteli. Nejvíce ruštináři konzultují výuku s učiteli zeměpisu (5) a jiných cizích jazyků (6). Žádní učitelé nepromýšlejí výuku s učiteli přírodních věd a 4 učitelé vůbec nepromýšlejí výuku reálií rusky mluvících zemí s ostatními učiteli. Jako učitele dalších předmětů, se kterými by měli učitelé ruského jazyka spolupracovat, můžeme uvést například vyučující výtvarné a hudební výchovy. Estetické výchovy se bohužel na některých středních školách nevyučují.

41

Otázka č. 5: Při začlenění reálií ruského jazyka do výuky ruského jazyka používáte didaktické pomůcky

V této otázce jsme se ptali na užívání materiálních didaktických prostředků při výuce ruského jazyka. Učitelé uvedli, že používají CD nebo DVD (12). Dále do výuky přinášejí mapy (12) a obrázky (11). V dnešní době je dostupný internet téměř všude a oceňujeme, že záznamy z internetu používá 11 učitelů ze 13. Dalším zdrojem reálií jsou také učebnice a knihy (10) a někteří učitelé pro lepší představivost používají i reálné předměty, například matrjošky. Používání materiálních didaktických prostředků při výuce reálií rusky mluvících zemí je nezbytné, jelikož tyto materiály působí na více smyslů studentů a studenti si lépe dokážou reálii představit, poznat ji a také zapamatovat si ji. Tyto pomůcky ozvláštňují výuku, která se poté stává pro studenty zajímavější. Otázka č. 6: V čem vidíte výhody a nevýhody zapojení reálií do výuky: V této otázce jsme dali prostor učitelům vyjádřit názory vlastními slovy. Učitelé se měli zamyslet nad tím, v čem vidí výhody a nevýhody nebo význam začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka. V následujícím přehledu poskytujeme odpovědi všech 13 učitelů, kteří se účastnili výzkumu.

42

Výhody 1. výuka konkrétní, zajímavá, lepší pohled na život Rusů 2. zajímavější, propojení se životem, projeví se zájmy a znalosti studentů 3. všeobecný přehled, konkretizace abstraktních znalostí 4. zvýšení zájmu o jazyk a zemi samotnou 5. motivace, zvýšení zájmu, aktivity 6. vidí vše v souvislostech, návaznosti, využití mezipředmětových vztahů 7. pochopení ruské mentality, zvyky, kultury, přehled o geografii, politiky, kultury, sportu 8. konkrétní představy o zemi 9. význam rozšíření obzoru, souvislostí, dějinách, politiky, pro jazyk pochopení některých výrazů, sémantiky jazyka 10. všeobecný přehled, doplnění výuky jazyka, zvyšuje zájem o jazyk, rozvoj mezipředmětových vztahů 11. lepší představa studentů o zemi, pochopení kultury, rozšiřování slovní zásoby, motivace 12. žáci se dozvědí více faktů o východní Evropě 13. žádná odpověď. Nejvíce odpovědí se týkalo propojování teoretické výuky s praktickým životem, výhody vidí učitelé například v tom, že studenti získají lepší pohled na život Rusů a pochopí ruskou mentalitu. Studenti se dozvědí více faktů o východní Evropě, což přispívá k všeobecnému přehledu a rozšíření obzoru. Učitelé dále uvádějí, že díky začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky rozvíjejí mezipředmětové vztahy. Výuka za pomoci reálií se stává konkrétnější, zajímavější a napomáhá motivaci a aktivitě studentů při hodině. Výuka reálií rozšiřuje slovní zásobu studentů, napomáhá pochopit některé významy slov a doplňuje výuku jazyka. Nevýhody 1. časová a materiální náročnost 2. žádné 3. časová náročnost 4. zdržení výuky, nedostatek prostoru 5. nedostatek času

43

6. časová náročnost přípravy, která však přináší kladný výsledek (obohacení vědomostí) 7. časová náročnost 8. časová náročnost 9. žádné 10. žádné 11. časová dotace nedostatečná, potíže skloubení se slovní zásobou, studenty to nebaví 12. nezájem žáků 13. žádná odpověď. Učitelé se shodují, že největší nevýhodou začlenění reálií do výuky ruského jazyka je časová náročnost. Při rozhovorech s učiteli jsme zjistili, že se jedná především o časovou náročnost přípravy. Někteří učitelé nám také sdělili, že bohužel na výuku reálií nezbývá v hodinách dostatek času. Dvě učitelky uvedly, že studenty výuka reálií nebaví a nemají o ně zájem. Otázka č. 7: Jaký podíl ve výuce ruského jazyka vzaté jako celek zaujímá výuka reálií rusky mluvících zemí?

V této otázce učitelé uváděli, jaký podíl průměrně zaujímá výuka reálií v hodinách ruského jazyka. Většina učitelů odpověděla (8), že výuka reálií je asi 11 – 20 % z hodin ruského jazyka. Dvě učitelky začleňují reálie do hodin ruského jazyka více (41 – 60 %). Jedná se o učitelky maturitních ročníků.

44

Otázka č. 8: Vnímáte výuku reálií jako Vámi oblíbenou část hodin ruského jazyka?

Učitelé považují výuku reálií za oblíbenou (6) nebo spíše oblíbenou (6) část hodin ruského jazyka. Pouze jedna učitelka uvedla, že výuku reálií spíše nevnímá jako oblíbenou část hodin ruského jazyka. Otázka č. 9: Myslíte si, že příprava na výuku reálií rusky mluvících zemí (jejich vyhledávání, přípravu do formy vhodné pro výuku …) je časově náročná?

V této otázce převládají odpovědi spíše ano (7), učitelé považují přípravu reálií za časově náročnou. Myslíme si, že časová náročnost spočívá v promýšlení, jaké reálie jsou podstatné, a učitel by je měl zařadit do výuky. Je potřeba zvolit správný způsob začlenění reálií do výuky a vybrat vhodné didaktické prostředky, jelikož v některých učebnicích nejsou zahrnuty reálie rusky mluvících zemí v dostatečném množství.

45

Naopak 4 učitelé spíše nepovažují přípravu výuky reálií za časově náročnou. Může to být tím, že učitelé mají vlastní zkušenosti z návštěv rusky mluvících zemí, eventuálně mají informace od rodilých mluvčích, nebo mají již přípravy z minulých let. Pro ulehčení přípravy bychom navrhli i to, aby učitelé zapojili studenty do výuky reálií, zadali jim témata, která by studenti poté přednášeli před třídou. Pokud si student sám téma připraví, lépe si dané reálie zapamatuje. Otázka č. 10: Zapojujete studenty do přípravy výuky reálií (vlastních prezentace, vlastní pomůcky)?

Na otázku číslo 9 navazuje další otázka týkající se zapojení studentů do přípravy. Je chvályhodné, že 4 učitelé uvedli odpověď ano a 4 spíše ano. Jak je již zmíněno výše, pokud student sám dostane za úkol připravit si nějaké téma, lépe si danou reálii zapamatuje a pochopí. Hodina se díky těmto prezentacím může stát zajímavější. Je ale nutné zapojit i ostatní studenty, aby pouze neposlouchali. Například je vhodné, aby v prezentaci byly otázky, na které mají studenti odpovídat. Další 4 učitelé odpověděli spíše ne a jedna učitelka odpověděla ne. Může to být z toho důvodu, že reálie do hodin tolik nezačleňují z důvodu nedostatku časové dotace, nebo jednoduše nepovažují zapojení studentů za důležité. V každém případě bychom však doporučili studenty do přípravy výuky zapojit, aby sami pochopili, jak je to náročné a snad si více vážili práce učitelů.

46

Otázka číslo 11: Myslíte si, že studenti mají o reálie rusky mluvících zemí zájem?

Osm učitelů si myslí, že studenti spíše mají zájem o reálie rusky mluvících zemí. Jak jsme již uvedli výše, začlenění reálií slouží ke zpestření výuky. Pro studenty mohou být hodiny zajímavější, když neprobírají pouze gramatiku nebo slovní zásobu ruského jazyka. Další 3 učitelé odpověděli, že si myslí, že studenti spíše nemají zájem. V tomto případě je úkolem učitele motivovat studenty k zájmu o reálie, protože student ruského jazyka by se měl zajímat o reálie rusky mluvících zemí. Domníváme se, že pochopit jazyk bez znalostí kultury, historie nebo geografie země nelze. Otázka číslo 12: Vyžadujete znalosti reálií rusky mluvících zemí v testech a při zkoušení studentů během studia?

Odpovědi učitelů v této otázce se hodině lišily. Záleželo na tom, jaký ročník učitelé vyučují a také na jaké škole. V maturitních ročnících jsou reálie vyžadovány u ústního zkoušení při přípravě na maturitu z ruštiny. Pokud studenti z ruského jazyka maturují, je

47

výuka reálií součástí hodin ruského jazyka ve větším množství a je tedy i vyžadována znalost reálií v testech a při ústním zkoušení. Na některých odborných školách zaměřených na obchod je do výuky zařazena také ruská obchodní korespondence. Určitě i poznatky v obchodní korespondenci poukazují na některé reálie z oblasti hospodářství rusky mluvících zemí a proto lze i tuto část výuky považovat za výuku reálií. Otázka č. 13: Vyžadujete znalosti reálií rusky mluvících zemí u maturitní zkoušky z ruského jazyka?

Další otázkou jsme navázali právě na maturitu z ruského jazyka. Na školách se liší maturitní otázky a požadavky na znalosti reálií rusky mluvících zemí jsou různé. Ovšem 10 učitelů uvedlo, že vyžaduje znalost reálií u maturitní zkoušky. Pouze jedna učitelka odpověděla, že znalost reálií nevyžaduje.

48

Otázka číslo 14: Předpokládáte, že studenti ruského jazyka mají nebo budou mít znalosti reálií rusky mluvících zemí z ostatních předmětů?

Touto otázkou se opět dotýkáme mezipředmětových vztahů. Osm učitelů spíše nepředpokládá znalost ruských reálií z jiných předmětů. Nemusí to být tím, že by se reálie rusky mluvících zemí nevyučovaly v rámci jiných předmětů, ale učitelé si možná praxí ověřili, že studenti tyto znalosti nemají. Domníváme se, že učitelé by měli upozornit studenty na to, že danou reálii mohou znát již z jiných předmětů, například z českého jazyka, zeměpisu nebo dějepisu. Studenti si poté uvědomí souvislosti a návaznosti jednotlivých předmětů a učitel tím rozvíjí mezipředmětové vztahy. Zbývajících pět učitelů předpokládá, že studenti znalosti reálií rusky mluvících zemí z jiných předmětů spíše mají. Otázka č. 15: Myslíte si, že znalosti reálií rusky mluvících zemí jsou pro studenty ruského jazyka významné?

Nakonec jsme se učitelů ptali, zda si myslí, že znalosti reálií rusky mluvících zemí jsou pro studenty významné. Pět učitelů uvedlo odpověď ano, sedm učitelů spíše ano a pouze

49

jedna učitelka odpověděla spíše ne. Studenti by určitě měli znát reálie zemí, jejichž jazyk se učí. Otázkou však zůstává, zda by tyto významné znalosti měli učitelé zapojit do výuky nebo zda si studenti sami mají tyto reálie vyhledat a učit se je mimo výuku. Poslední dvě otázky směřovaly již na zjištění informací o učitelích ruského jazyka. Otázka č. 16: Délka Vaší pedagogické praxe je:

Oslovili jsme učitele s různou délkou praxe. Z námi oslovených respondentů převažují učitelé zkušenější a s delší praxí ve školství. Šest učitelů působí ve školství déle jak 27 let a čtyři učitelé mají pedagogickou praxi 20-27 let.

50

Otázka číslo 17: Aprobaci pro výuku ruského jazyka:

Dvanáct učitelů ze 13 má aprobaci pro výuku ruského jazyka. Pouze jedna učitelka uvedla, že aprobaci pro výuku ruštiny nemá, avšak na vysoké škole vystudovala obor učitelství ukrajinského jazyka. 4.1. Shrnutí druhé výzkumné oblasti Výzkum ukázal, že se naplnila naše hypotéza o tom, jaké reálie jsou zahrnovány do výuky ruského jazyka. Učitelé začleňují do výuky ruského jazyka zejména reálie z oblasti geografie a běžného života a také z literatury a historie. Informace o těchto reáliích čerpají učitelé nejen z učebnic, jak jsme předpokládali, ale ve značné míře také z internetu. Ve vlastní výuce reálií používají především CD, DVD a mapy. Dalšími často užívanými materiálními didaktickými pomůckami jsou obrázky, záznamy z internetu a učebnice. Otázky číslo 3, 4 a 14 byly zaměřeny na to, jakým způsobem učitelé naplňují mezipředmětové vztahy. V rámci mezipředmětových vztahů zjišťují učitelé souvislosti především tím, že nahlížejí do ŠVP. Na rozdíl od naší hypotézy téměř polovina ruštinářů konzultuje výuku reálií s učiteli jiných předmětů, především s učiteli zeměpisu a jiného cizího jazyka. Při vlastní výuce učitelé ruského jazyka spíše nepředpokládají, že studenti mají znalosti reálií rusky mluvících zemí z jiných předmětů. Je důležité, aby měl učitel přehled o tom, co se studenti učí v jiných předmětech a vzájemně propojoval informace o reáliích rusky mluvících zemí. Začleněním reálií rusky mluvících zemí doplňuje všeobecný rozhled. Výuka reálií je u učitelů oblíbenou částí hodin, ale přiznávají vysokou náročnost přípravy. Časovou náročnost přípravy uvádějí jako nejčastější nevýhodu. Problém s časem je i při začlenění výuky reálií do hodin ruského jazyka. Podíl výuky reálií zaujímá ve většině

51

případů 11 – 20 % výuky ruského jazyka vzaté jako celek. Je samozřejmé, že většinu času učitel věnuje výuce samotného jazyka. Větší počet učitelů se domnívá, že studenti mají zájem o reálie rusky mluvících zemí a že jsou pro ně tyto znalosti významné. Oproti naší hypotéze většina učitelů vyžaduje tyto znalosti v testech a při zkoušení i u maturitních zkoušek z ruského jazyka. Osm učitelů ze 13 zapojuje studenty do přípravy výuky reálií pomocí prezentací a vlastních pomůcek. Celkově jsme získali informace o tom, že učitelé chápou význam reálií rusky mluvících zemí pro studenty. Rádi by začleňovali výuku reálií do hodin ruského jazyka, avšak časová dotace jim k tomu nedává dostatek prostoru.

52

5. Výsledky šetření – 3. výzkumná oblast V třetí části výzkumu jsme se zaměřili na znalosti studentů. Při sestavování dotazníku bylo důležité, aby se otázky týkaly reálií z různých oblastí. Podle našeho rozdělení se jedná o otázky z:  geografie (otázky č. 1, 2)  historie (otázky č. 3, 4)  literatury (otázky č. 5, 6)  kultury a umění (otázky č. 7, 8, 9, 10)  sportu (otázky č. 19, 20)  vědy a techniky (otázky č. 11, 12)  hospodářství (otázky č. 13, 14)  politiky (otázky č. 15, 16)  náboženství (otázka č. 18)  běžného života, tradic a aktuálního dění (otázka č. 17, ale také 16 a 20). Dále bylo důležité neptat se pouze na znalosti o Rusku, ale i na reálie dalších rusky mluvících zemí. Do dotazníku jsme vložili otázky na reálie: 

Ruské federace (otázky č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 17, 18, 20)



Běloruska (otázky č. 1, 19)



Ukrajiny (otázky č. 13, 14, 16)



Kazachstánu (otázka č. 15).

Před sestavením dotazníku byla nutná analýza učebnice „Радуга по-новому“, jelikož jsme předpokládali, že to je základní učebnice všech učitelů pro výuku ruského jazyka. Vypracovali jsme testový dotazník obsahující 20 otázek, který uvádíme v příloze číslo 2. Dotazníky jsme položili studentům na 8 středních školách v Pardubicích a okolí. Šetření se účastnili studenti z 15 tříd. Celkový počet respondentů činí 169 studentů. Z toho je 86 studentů z prvního ročníku a 83 studentů z ročníku čtvrtého, maturitního. Z vyplněných dotazníků jsme vyhodnotili správné a nesprávné odpovědi u jednotlivých otázek a spočítali jsme také, z jakých zdrojů studenti dané informace získali a odkud by je získat chtěli. Výsledky každé třídy jsme zpracovali do tabulek uvedených

53

v příloze číslo 3. Z jednotlivých tabulek jsme vypracovali souhrnné přehledy za první a čtvrté ročníky. 5.1. Výsledky prvního ročníku Nejprve zhodnotíme výsledky prvních ročníků. Celkem jsme navštívili 9 prvních ročníků středních škol v Pardubicích a okolí. Výsledky jednotlivých škol jsou uvedeny v tabulkách v příloze číslo 3 této diplomové práce. V následující tabulce uvádíme souhrnné výsledky odpovědí 86 studentů všech prvních ročníků. První ročník - všechny školy 86 studentů Správně O. č. 1 59 O. č. 2 63 O. č. 3 52 O. č. 4 13 O. č. 5 4 O. č. 6 35 O. č. 7 30 O. č. 8 6 O. č. 9 14 O. č. 10 24 O. č. 11 57 O. č. 12 17 O. č. 13 15 O. č. 14 22 O. č. 15 30 O. č. 16 26 O. č. 17 43 O. č. 18 54 O. č. 19 27 O. č. 20 15

RJ 5 1 9 0 2 10 4 4 10 5 0 0 1 0 2 3 8 16 6 1

Jiné Mimo Špatně RJ 33 21 0 27 51 11 0 23 34 9 1 34 1 12 3 73 1 1 82 19 16 9 51 11 19 7 6 56 1 1 7 80 0 4 72 23 2 17 1 62 55 2 1 29 6 11 3 69 5 9 5 71 15 7 0 64 17 11 0 56 0 23 0 60 11 24 8 43 20 18 32 15 2 19 1 59 0 14 0 71

54

Jiné Mimo 26 1 21 2 24 9 43 27 39 24 28 12 22 28 34 39 29 20 9 52 12 16 31 35 24 42 34 30 33 23 15 45 8 27 9 8 3 55 1 70

Otázka číslo 1: Hlavní město Běloruska je………. (Minsk) Otázka na hlavní město Ruské Federace by byla pro studenty asi příliš jednoduchá, a proto jsme vybrali otázku na hlavní město jiné rusky mluvící země. Předpokládali jsme, že by to studenti měli znát. Na tuto otázku odpovědělo správně 59 studentů a 27 studentů odpovědělo špatně nebo neodpovědělo vůbec. Tato otázka se týkala reálie z oblasti geografie, a asi proto uvádělo nejvíce studentů, že odpověď znají (33) nebo by chtěli znát (26) z jiného předmětu, pravděpodobně ze zeměpisu. Otázka číslo 2: Nejhlubší jezero na světě je ………. (Bajkal) Tato otázka také spadá do oblasti geografie. Studenti mohli získat znalost v hodinách zeměpisu. V ruštině se s názvem nejhlubšího jezera mohou studenti setkat při výuce stupňování zájmen, kde se objevuje právě věta, že nejhlubší jezero na světě je Bajkal. Znalost této reálie má 63 studentů 1. ročníku a špatnou odpověď uvedlo 23 studentů. Nejzajímavější odpovědí bylo, když jeden student uvedl, že je to Balkán. Opět studenti nejvíce uváděli, že tuto reálii se naučili nebo by se chtěli naučit v jiných předmětech. Otázka číslo 3: Význam zkratky SSSR je v češtině (celý název)………. (Svaz sovětských socialistických republik) Tato reálie patří do oblasti historie. Byla vybrána, abychom si ověřili znalost novějších dějin. Na otázku odpovědělo správně 52 studentů a 34 odpovědí bylo špatných. Často se objevovala odpověď pouze Sovětský svaz, která nebyla uznána jako správná, jelikož požadavek byl uvést celý název této zkratky. Objevovala se i další chybná odpověď, a to Svaz sovětských spolkových republik. Studenti, kteří odpověděli správně, opět nejvíce uváděli, že znalost této reálie získali v jiných předmětech. Překvapivé bylo, že 9 studentů uvedlo, že reálii zná z hodin ruského jazyka. Určitě bychom ohodnotili kladně, že někteří učitelé tento název ve svých hodinách zmiňují. Otázka číslo 4: Povstání děkabristů bylo (měsíc a rok)…… (prosinec 1825) Povstání děkabristů jsme zvolili proto, že je to jeden z mezníků v dějinách Ruska. Děkabristé

ovlivnili

i

umělce,

proto

by

toto

povstání

mohlo

být

zmiňováno

i v hodinách literatury. Znalost této reálie je mezi studenty prvního ročníku bohužel mizivá. Pouze 13 studentů odpovědělo správně a 73 špatně. Někteří ani správně neurčili měsíc přesto, že

55

název pochází z ruského pojmenování měsíce prosinec. Studenti znají odpověď nejvíce z mimoškolních zdrojů. Oceňujeme, že si informace hledají studenti sami. Ti, kteří odpověděli špatně nebo odpověď neznali, by se chtěli tuto reálii naučit v jiném předmětu (43) nebo získat z mimoškolních zdrojů (27). Otázka číslo 5: Autorem díla Doktor Živago je spisovatel…. (B. L. Pasternak) Boris Pasternak je zmiňován v učebnici „Радуга по-новому 1“ na straně 101 v 7. lekci. Je tedy možné, že první ročník ještě k této lekci nedošel, a proto odpověď nezná. A pravděpodobně také v literatuře prvního ročníku není tento autor ještě zmiňován. Výsledky šetření ukazují, že pouze 4 studenti odpověděli správně a 82 studentů špatně. Požadavky na získání informací o tomto autorovi se hodně liší. Až 19 studentů by chtělo tuto informaci získat v hodinách ruského jazyka, 39 studentů v jiných předmětech a 24 studentů navrhují získání znalostí z mimoškolních zdrojů. Otázka číslo 6: Napište název alespoň jednoho díla A. S. Puškina……. Tuto otázku jsme považovali za jednu z lehčích. Domníváme se, že v hodinách ruského i českého jazyka nesmí být tento autor opomenut. Je zarážející, že v učebnici „Радуга по-новому 1“, je A. S. Puškin zmiňován pouze na straně 92, v lekci týkající se profesí, jako spisovatel. A v učebnici „Радуга по-новому 2“ na straně 46 v lekci o vyučování je zmíněno pouze jeho studium a žádná díla. Znalosti prvního ročníku byly nevelké. Pouhých 35 studentů odpovědělo správně. Ve správných odpovědích se objevovalo dílo Evžen Oněgin nebo Ruslan a Ludmila. Špatných odpovědí bylo 51. Poměrně vysoký počet studentů zná tuto reálii z ruského jazyka (10). Dalších 16 zná odpověď z jiných předmětů a 9 z mimoškolních zdrojů. U špatných odpovědí nejvíce studentů uvedlo, že by se měli o Puškinovi učit v jiných předmětech (28). Otázka číslo 7: Autorem baletu Labutí jezero je… (P. I. Čajkovský) Reálie o tomto hudebním skladateli patří do oblasti kultury a umění. Zvažovali jsme ještě otázku na V. Vysockého, který je v učebnicích „Радуга по-новому“ zmiňován více. Článek o P. I. Čajkovském v těchto učebnicích nenajdeme, ale přesto jsme předpokládali tuto reálii za všeobecně známou. Správně odpovědělo 30 studentů a P. I. Čajkovského znají především z jiných předmětů (19). Špatně odpovědělo 56 studentů, z nichž 11 by se chtělo o Labutím jezeře učit v ruském jazyce, 22 v jiných předmětech a 28 by tuto znalost chtělo získat z mimoškolních zdrojů.

56

Otázka číslo 8: Obraz Burlaci na Volze namaloval …… (I. J. Repin) Repin je ukrajinsko-ruský malíř, proto jsme zařadili otázku na jeho dílo do našeho výzkumu. Bohužel dílo Burlaci na Volze není uvedeno v učebnicích „Радуга по-новому“, proto jsme ani nepředpokládali velkou znalost této reálie u studentů. Avšak I. J. Repin je zmiňován v třetím díle „Радуга по-новому“ na straně 46. V této lekci jsou uvedena jména i dalších ruských malířů, například V. Serov a jeho obraz Dívka s broskvemi. Přece jen někteří studenti tohoto malíře znají. Z prvního ročníku odpovědělo 6 studentů správně a z toho 4 studenti uvedli, že se danou reálii dozvěděli v hodinách ruského jazyka. Špatně odpovědělo 80 studentů, z nichž 34 studentů by se chtělo tuto informaci dozvědět z jiných předmětů a 39 studentů z mimoškolních zdrojů. Otázka číslo 9: Socha nazývaná Měděný jezdec se nachází ve městě….(Petrohrad) Otázka na sochu Měděného jezdce také spadá do oblasti kultury a umění, ale také do témat cestování a návštěvy památek. Památky Petrohradu jsou v učebnici „Радуга поновому 2“ zmiňovány na straně 89 a kapitola je nazvaná Dvě hlavní města Ruska. Na obrázcích jsou různé památky a u obrázků popisky v ruském jazyce, mezi nimi i socha Měděný jezdec. Dokonce je tam zmíněna též poéma Měděný jezdec od A. S. Puškina. Studenti ruského jazyka by rozhodně měli tyto památky znát. Překvapilo nás, že pouze 14 studentů odpovědělo správně, z toho 10 studentů má znalost této památky a města z hodin ruského jazyka. Ostatních 72 studentů odpověď neznalo. Někteří odpovídali, že tato socha se nachází v Moskvě. Odpovědi, kde by se měli danou reálii dozvědět, jsou téměř vyrovnané. Nejvíce studentů předpokládá, že by se mělo dozvědět tuto informaci v jiných předmětech (29), z ruštiny 23 studentů a z mimoškolních zdrojů 20 studentů. Otázka číslo 10: Herec Andrej Chalimon hrál v českém filmu ……… (Kolja) Tento film zná snad každý člověk v České republice, avšak ne každý zná jméno herce malého Kolji. Název filmu i jméno herce jsou uvedeny v učebnici „Радуга по-новому 3“ na straně 30. Nelze tedy předpokládat, že by do této lekce již první ročníky došly, ale přece jen někteří studenti odpověděli správně. Celkem 24 studentů odpovědělo správně a tuto znalost mají z mimoškolních zdrojů. Odpověď neznalo 62 studentů, z nichž většina neočekává získání této informace ze školy, nýbrž z mimoškolních zdrojů (52).

57

Otázka číslo 11: D. I. Mendělejev se proslavil tím, že ……… (sestavil periodickou tabulku prvků) D. I. Mendělejev byl vybrán jako zástupce z oblasti vědy a techniky. Student střední školy by měl vědět, co je periodická tabulka prvků, ale jak jsme zjistili z výzkumu, ne každý ví, že ji sestavil právě ruský vědec D. I. Mendělejev. Na otázku odpovědělo správně 59 studentů a z toho 57 studentů zná tento fakt z jiných

předmětů.

Špatně

odpovědělo

29

studentů

prvního

ročníku.

Výuku

o D. I. Mendělejevovi v jiných předmětech doporučilo 12 studentů a 16 studentů si myslí, že by informaci mohli získat z mimoškolních zdrojů. Otázka číslo 12: První člověk ve vesmíru J. A. Gagarin vzlétl v roce….(1961) Jelikož je Rusko spojováno s kosmonautikou, zařadili jsme do výzkumu i otázku na J. A. Gagarina. Kdybychom se ptali na jméno prvního člověka ve vesmíru, věříme, že by odpověď znali snad všichni. Proto jsme zvolili záludnější otázku. Správnou odpověď znalo 17 studentů prvního ročníku, buď z jiných předmětů (6) nebo z mimoškolních zdrojů (11). Na tuto otázku nedokázalo správně odpovědět 71 studentů prvního ročníku a nejvíce studentů (42) si myslí, že odpověď by měli zjistit pouze z mimoškolních zdrojů. Věříme, že v dubnu si v hodinách ruského jazyka tuto událost připomenou. Otázka číslo 13: Měna, kterou se platí na Ukrajině, se nazývá ………(hřivna) Abychom zařadili další otázku týkající se jiného státu než Ruska, vybrali jsme otázku z oblasti hospodářství z Ukrajiny. Správnou odpověď uvedlo 15 studentů, někteří dokonce v azbuce. Tuto informaci získali především z mimoškolních zdrojů (9). Zbylí studenti (71) odpověděli špatně a nejvíce z nich uvádí, že by tuto znalost mohli získat především z mimoškolních zdrojů. Otázka číslo 14: Donbas (Doněcká uhelná pánev) leží na území státu…(Ukrajina) I další otázka se týká ukrajinského hospodářství. Tuto informaci mohli studenti znát především z hodin zeměpisu. Z celkového počtu studentů odpovědělo 22 studentů správně a 64 studentů špatně. Nejvíce studenti zaškrtávali, že mají tuto znalost z jiných předmětů, ruský jazyk neuvedl ani jeden student.

58

Otázka číslo 15: Státním zřízením v Kazachstánu je…… (prezidentská republika) Nejen Rusko, Bělorusko a Ukrajina jsou rusky mluvící země. V rámci politické oblasti jsme zařadili otázku na Kazachstán. Ne každý ví, že oficiální název je Republika Kazachstán. Jako správnou odpověď jsme uznávali i pouze republika, nerozlišovali jsme, zda prezidentská či parlamentní. Správně odpovědělo 30 studentů, z nichž 17 zná tuto informaci z jiných předmětů a 11 z mimoškolních zdrojů. Špatnou odpověď uvedlo 56 studentů a doporučují získání znalosti této reálie v jiných předmětech (33) nebo z mimoškolních zdrojů (23). Otázka číslo 16: Známá ukrajinská politička, nyní vězněná v Charkově, se jmenuje……… (J. V. Tymošenková) Další otázku z oblasti politiky jsme směřovali opět na Ukrajinu. V době tvorby otázek byla Julija Tymošenková ještě vězněna, v průběhu výzkumu se tato situace změnila, proto jsme poté upozorňovali studenty při vyplňování dotazníku na změnu. I přesto, že toto jméno bylo často zmiňováno v novinách a televizi, správnou odpověď znalo jen 26 studentů, právě z mimoškolních zdrojů (23) a 3 studenti uvedli ruský jazyk. Aktuální události by měli učitelé více zmiňovat ve svých hodinách. Odpověď neznalo 60 studentů a opět nejvíce studentů uvádí, že tuto informaci mohou získat spíše mimo školu (45), než v některých předmětech (15). Otázka číslo 17: Balalajka je …… (strunný hudební nástroj) Tato otázka spadá do oblasti kultury, ale také tradic Ruska. Na tuto otázku odpovědělo 43 studentů správně a 43 studentů špatně. Většinou uváděli, že odpověď znají (24) nebo by chtěli znát (27) z mimoškolních zdrojů. Z ruského jazyka tuto informaci získalo 8 studentů a také dalších 8 studentů uvedlo, že by se tuto znalost chtěli dozvědět v ruském jazyce. Jako správnou odpověď jsme uznávali pouze hudební nástroj. Mezi odpověďmi se objevilo i to, že Balalajka je píseň. Po prohledání internetu jsme museli tuto odpověď také uznat jako správnou, jelikož náš český zpěvák Petr Spálený zpívá píseň s názvem Balalajka. Otázka číslo 18: Náboženství, které Rusové nejčastěji vyznávají, se nazývá…. (pravoslavné křesťanství) Nejprve jsme zvažovali, zda uznat jako správnou odpověď jen křesťanství a po zhlédnutí dotazníků, kde se párkrát křesťanství objevilo, jsme tuto odpověď uznali.

59

Na otázku ohledně náboženství odpovědělo 54 studentů správně. Nejvíce studentů zná tuto informaci z jiného předmětu (20), dalších 18 studentů z mimoškolních zdrojů a 16 studentů z ruského jazyka. Zbylých 32 studentů však odpovědělo špatně. Většina z nich by se o náboženství chtěla učit v ruském jazyce (15). Otázka číslo 19: Sport, ve kterém se proslavila V. Azarenková z Běloruska, je……… (tenis) Původně jsme chtěli položit otázku z oblasti sportu na známé ruské sportovce jako je krasobruslař J. Pljuščenko, tenistka M. J. Šarapovová nebo hokejista A. M. Ovečkin. Abychom se znovu neptali na Rusko, položili jsme otázku na běloruskou sportovkyni. Viktorii Azarankovou jako tenistku zná 27 studentů, z nichž nejvíce uvádí jako zdroj informace mimoškolní zdroj (19). Špatně odpovědělo 59 studentů. Studenti tipovali především zimní sporty jako biatlon, lyžování nebo krasobruslení. Podle našeho očekávání studenti většinou uvedli, že informaci by měli znát z mimoškolních zdrojů (55). Otázka číslo 20: Napište jméno alespoň jednoho ze dvou sportovců, kteří zapalovali olympijský oheň v Soči 7. 2. 2014……… (I. K. Rodninová, V. A. Treťjak) Jelikož jsme dotazník tvořili a poté i šetření prováděli během olympijských her v Soči 2014, zvolili jsme poslední otázku právě na zahájení olympiády. Podle našeho zjištění zahájení olympiády asi nesledovali studenti moc pečlivě. Správně odpovědělo 15 studentů. Z těchto studentů napsali všichni pouze jméno hokejisty V. A. Treťjaka, na I. K. Rodninovou si nevzpomněl ani jeden student. Dále uvedlo 14 studentů, že informaci mají z mimoškolních zdrojů. Špatně odpovědělo71 studentů a z toho 70 studentů napsalo, že by odpověď mohli zjistit pouze z mimoškolních zdrojů. Myslíme si, že i v tomto případě mohlo více učitelů do hodin ruského jazyka zapojit informace o olympiádě v Soči. Test byl pro první ročníky těžký, jelikož správně odpověděl větší počet studentů pouze na 5 otázek. Stejný počet správných a špatných odpovědí byl na otázku číslo 17. Špatné odpovědi převažují u 14 otázek. Dále jsme se studentů ptali na názor, zda jsou reálie rusky mluvících zemí začleňovány do výuky dostatečně. Možnosti odpovědí byly – ne, spíše ne, spíše ano a ano.

60

Studenti prvního ročníku odpovídali následovně: Studenti 1. ročník ne spíše ne spíše ano ano 86 3 39 35 9

Z celkového počtu studentů prvního ročníku odpovědělo 45 %, že reálie rusky mluvících zemí spíše nejsou v hodinách ruského jazyka uváděny v dostatečném množství. Ale 41 % zaškrtlo možnost spíše ano, tedy že reálie rusky mluvících zemí jsou spíše zařazovány do hodin ruského jazyka v dostatečném množství. Zbylých 10 % uvedlo ano a 4 % ne.

61

5.2. Výsledky čtvrtého ročníku Čtvrtých ročníků jsme navštívili na středních školách celkem 5. Počet studentů v jednotlivých třídách byl vyšší než ve třídách prvních ročníků. Celkový počet studentů čtvrtých ročníků, kteří se účastnili šetření, je 83 studentů. Čtvrtý ročník - všechny školy 83 studentů Správně O. č. 1 74 O. č. 2 75 O. č. 3 63 O. č. 4 3 O. č. 5 31 O. č. 6 70 O. č. 7 49 O. č. 8 19 O. č. 9 40 O. č. 10 25 O. č. 11 51 O. č. 12 10 O. č. 13 19 O. č. 14 43 O. č. 15 33 O. č. 16 46 O. č. 17 50 O. č. 18 63 O. č. 19 31 O. č. 20 19

RJ 11 23 6 0 5 44 29 13 24 2 1 0 6 2 0 2 7 19 0 0

Jiné Mimo Špatně RJ 40 23 0 9 43 9 0 8 38 19 1 20 2 1 3 80 21 5 9 52 24 2 5 13 9 11 6 34 0 6 64 10 0 16 43 28 0 23 2 58 47 3 1 32 4 6 1 73 3 10 1 64 18 23 1 40 25 8 0 50 2 42 37 10 7 36 33 11 28 16 20 11 0 31 1 52 0 19 1 64

Jiné Mimo 5 4 6 2 13 6 42 35 27 16 7 1 18 10 23 31 5 10 6 50 19 12 27 45 24 39 30 9 22 28 2 25 4 18 2 7 2 49 0 63

Otázka číslo 1: Hlavní město Běloruska je………. (Minsk) Správnou odpověď na tuto otázku zná 74 studentů čtvrtého ročníku, z nichž 40 zná odpověď z jiného předmětu, nejpravděpodobněji ze zeměpisu. Špatně odpovědělo pouze 9 studentů. Otázka číslo 2: Nejhlubší jezero na světě je ………. (Bajkal) Na tuto otázku odpovědělo správně 75 studentů a opět většina (43) z těchto studentů se tuto informaci dozvěděla v jiném předmětu. Pouze 8 studentů uvedlo špatnou odpověď, například Ladožské jezero nebo Kaspické moře.

62

Otázka číslo 3: Význam zkratky SSSR je v češtině (celý název)………. (Svaz sovětských socialistických republik) Správně odpovědělo 63 studentů a špatně 20 studentů. Obě skupiny uvádějí, že odpověď znají (38), nebo chtějí získat (13) v jiných hodinách. Otázka číslo 4: Povstání děkabristů bylo (měsíc a rok)…… (prosinec 1825) V této otázce studenti opět hodně chybovali a tápali. Správně odpověděli pouze 3 studenti. Zbylých 80 studentů odpovědělo špatně. Studenti doporučují získání této informace v jiných předmětech (42) nebo z mimoškolních zdrojů (35). Otázka číslo 5: Autorem díla Doktor Živago je spisovatel…. (B. L. Pasternak) Očekávali jsme, že převážná většina maturantů bude tohoto spisovatele a držitele Nobelovy ceny znát. Avšak pouze 31 studentů odpovědělo správně a tuto znalost má 21 studentů z jiného předmětu, předpokládáme, že z českého jazyka a literatury. Zbývajících 52 studentů odpovědělo špatně a chtěli by získat znalost této reálie buď z jiného předmětu (27) nebo z mimoškolních zdrojů (16). Otázka číslo 6: Napište název alespoň jednoho díla A. S. Puškina……. Zde maturanti dokázali, že znalosti z oblasti romantismu k maturitě již mají. Celkem 70 studentů odpovědělo správně. Uváděli různá díla, nejen nejznámější dílo Evžen Oněgin. V odpovědích se objevila například díla Kapitánská dcerka, Bachčisarajská fontána, Měděný jezdec nebo Piková dáma. Příjemné zjištění bylo, že 44 studentů má tyto znalosti z ruského jazyka, dále 24 studentů z jiného předmětu a 5 studentů získalo tuto informaci mimo školu. Špatně odpovědělo 13 studentů, kteří většinou neuvedli žádnou odpověď. Otázka číslo 7: Autorem baletu Labutí jezero je… (P. I. Čajkovský) Na tuto otázku odpovědělo správně 49 studentů. Chvályhodné je opět to, že 29 z nich získalo znalost této reálie v hodinách ruského jazyka, 9 v jiných předmětech a 11 z mimoškolních zdrojů. Otázka číslo 8: Obraz Burlaci na Volze namaloval …… (I. J. Repin) Domnívali jsme se, že tato otázka bude jedna z nejtěžších. Překvapivých 19 studentů odpovědělo správně, z nichž 13 studentů zná tuto reálii z hodin ruského jazyka. Jak je již uvedeno výše, I. J. Repin je zmíněn v učebnici „Радуга по-новому 3“. Špatnou odpověď uvedlo 64 studentů a názor na získání znalosti této reálie je různý, z ruského jazyka 10 studentů, 23 studentů z jiných předmětů a 31 studentů z mimoškolních zdrojů.

63

Otázka číslo 9: Socha nazývaná Měděný jezdec se nachází ve městě….(Petrohrad) Správnou odpověď na tuto otázku napsalo 40 studentů, z toho 24 studentů uvádí, že znalost reálie má z hodin ruského jazyka a 16 z mimoškolních zdrojů. Špatnou odpověď uvedlo 43 studentů, opět nejčastěji napsali Moskvu. Nejvíce studentů (28) navrhuje získat tuto informaci v hodinách ruského jazyka. Otázka číslo 10: Herec Andrej Chalimon hrál v českém filmu ……… (Kolja) Na tuto otázku zná odpověď 25 studentů, z nichž 23 z mimoškolních zdrojů. Špatně odpovědělo 58 studentů a znalost reálie doporučují získat opět z mimoškolních zdrojů (50). Otázka číslo 11: D. I. Mendělejev se proslavil tím, že ……… (sestavil periodickou tabulku prvků) Znalosti o tomto chemikovi má 51 studentů. Většina (47) studentů přiznává znalost reálie z jiných předmětů. Zbylých 32 studentů tohoto tvůrce periodické tabulky prvků nezná a navrhuje výuku o něm v jiných předmětech (19) nebo chtějí získat znalosti z mimoškolních zdrojů (12). Otázka číslo 12: První člověk ve vesmíru J. A. Gagarin vzlétl v roce….(1961) Otázku zodpovědělo správně pouze 10 studentů, kteří znají odpověď buď z jiných předmětů (4) nebo z mimoškolních zdrojů (6). Špatně odpovědělo 73 studentů, z nichž nejvíce považuje získání znalosti této reálie za mimoškolní aktivitu (45). Musíme však uznat, že čtvrté ročníky často tipovali rok vzletu velice blízko roku 1961. Otázka číslo 13: Měna, kterou se platí na Ukrajině, se nazývá ………(hřivna) Ukrajinskou hřivnu zná 19 studentů. Nejvíce získalo tuto informaci z mimoškolních zdrojů (10), 6 studentů z hodin ruského jazyka a 3 v jiných předmětech. Správnou odpověď neznalo 64 studentů, z nichž 39 doporučuje získání této informace z mimoškolních zdrojů a 24 z jiných předmětů. Otázka číslo 14: Donbas (Doněcká uhelná pánev) leží na území státu… (Ukrajina) Správnou odpověď uvedlo 43 studentů, z nichž 23 získalo tuto informaci z mimoškolních zdrojů, 18 z jiných předmětů a 2 z ruského jazyka. Špatně odpovědělo 40 studentů, z nichž 30 se domnívá, že by informaci měli získat z jiných předmětů, 9 z mimoškolních zdrojů a 1 z ruského jazyka.

64

Otázka číslo 15: Státním zřízením v Kazachstánu je………… (prezidentská republika) Správně odpovědělo 33 studentů a špatně 50. Studenti mají tuto znalost z jiných předmětů (25) anebo navrhují její získání v jiných předmětech (22) nebo z mimoškolních zdrojů (28). Otázka číslo 16: Známá ukrajinská politička, nyní vězněná v Charkově, se jmenuje……… (J. V. Tymošenková) Možná právě proto, že tato politička byla v průběhu šetření z vězení propuštěna a mluvilo se o ní v televizi, uvedlo 46 studentů správnou odpověď a jméno J. V. Tymošenková znají nejčastěji z mimoškolních zdrojů (42). Odpověď neznalo 37 studentů a 25 studentů tedy doporučilo získat správnou informaci z mimoškolních zdrojů, 10 dokonce z ruského jazyka a 2 z jiných předmětů. Otázka číslo 17: Balalajka je …… (strunný hudební nástroj) Na otázku odpovědělo správně 50 studentů, kteří nejčastěji mají tuto znalost z mimoškolních zdrojů (36), 7 studentů z ruského jazyka a dalších 7 z jiných předmětů, asi hudební výchovy. Špatně odpovědělo 33 studentů, z nichž 11 doporučuje tuto reálii začlenit do ruského jazyka, 4 do jiných předmětů a 18 studentů navrhlo získání této informace z mimoškolních zdrojů. Otázka číslo 18: Náboženství, které Rusové nejčastěji vyznávají, se nazývá…. (pravoslavné křesťanství) Správnou odpověď křesťanství, pravoslaví nebo pravoslavné křesťanství uvedlo celkem 63 studentů. Poměrně vysoký počet studentů (19) získal znalost této reálie v hodinách ruského jazyka, 28 z jiných předmětů a 16 z mimoškolních zdrojů. Správně neodpovědělo 20 studentů a tuto informaci doporučují zařadit do výuky ruského jazyka (11). Otázka číslo 19: Sport, ve kterém se proslavila V. Azarenková z Běloruska, je……… (tenis) Překvapivých 31 studentů zná správnou odpověď na tuto otázku. Všichni studenti uvádějí znalost této sportovkyně z mimoškolních zdrojů. Zbylých 52 studentů správnou odpověď nenapsalo a pouze 1 student doporučuje začlenění této reálie do ruského jazyka, dva studenti do jiných předmětů a 49 studentů považuje tuto reálii za mimoškolní znalost.

65

Otázka číslo 20: Napište jméno alespoň jednoho ze dvou sportovců, kteří zapalovali olympijský oheň v Soči 7. 2. 2014……… (I. K. Rodninová, V. A. Treťjak) Na poslední otázku odpovědělo 19 studentů správně a 19 studentů získalo tuto znalost samozřejmě z mimoškolních zdrojů. Špatnou odpověď uvedlo 64 studentů, kteří opět zařazují znalost reálie do mimoškolních aktivit (63) a 1 student by začlenil reálii do hodin ruského jazyka. Po srovnání výsledků jsme došli k závěru, že znalosti čtvrtého ročníku jsou lepší než ročníku prvního. Na většinu otázek odpovědělo správně více studentů ze čtvrtého ročníku než z prvního. Pouze v otázkách číslo 4 (Povstání děkabristů), 11 (D. I. Mendělejev) a 12 (J. A. Gagarin) odpovědělo správně více studentů z prvního ročníku. Na otázku číslo 4 odpovědělo správně 13 studentů z prvního ročníku a jen 3 studenti ze čtvrtého. Otázku číslo 11 zodpovědělo správně 57 studentů prvního ročníku a 51 studentů čtvrtého ročníku. A rok vzlétnutí J. A. Gagarina do vesmíru zná 17 studentů prvního ročníku a 10 studentů čtvrtého ročníku. Celkové lepší znalosti čtvrtého ročníku nejsou překvapivé, spíše jsme je očekávali. Čtvrté ročníky mají lepší výsledky než ročníky první, avšak i přesto správné odpovědi převládají u 10 otázek a zbylých 10 otázek má vyšší počet špatných odpovědí.

66

I studenti čtvrtého ročníku odpovídali na dotaz týkající se dostatečného množství začlenění reálií rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka. Studenti 4. ročník ne spíše ne spíše ano ano 83 17 23 31 12

Začlenění reálií do výuky ruského jazyka považuje 37 % studentů spíše za dostatečné. Naopak 28 % studentů čtvrtého ročníku označilo zařazení reálií spíše jako méně dostatečné. Vysoký počet studentů 21 % si myslí, že reálie nejsou do výuky začleňovány dostatečně a 14 % pokládá výuku reálií za dostatečnou. 5.3. Shrnutí třetí výzkumné oblasti Cílem této části výzkumu bylo zjistit, z jakých oblastí reálií rusky mluvících zemí mají znalosti studenti prvních a čtvrtých ročníků různých typů středních škol. Ukázalo se, že otázky, které jsme zahrnuli do dotazníku, byly pro studenty poměrně těžké. Větší počet studentů prvního ročníku uvedl správnou odpověď pouze v otázkách číslo 1 (Minsk), 2 (Bajkal), 3 (SSSR), 11 (D. I. Mendělejev), 18 (Pravoslaví) v našem dotazníku. Tyto otázky se týkají oblastí geografie, dějepisu, vědy a náboženství. Znalosti z těchto oblastí však studenti nemají z hodin ruského jazyka, ale především z jiných

67

předmětů. Jen u otázky č. 18, týkající se ruského náboženství, uvedlo 16 studentů, že tuto znalost mají z ruského jazyka. Stejný počet studentů odpověděl správně (43) i špatně (43) na otázku číslo 17 (Balalajka). U této otázky nejvíce studentů odpovědělo, že informaci získalo z mimoškolních zdrojů a většina těch, kteří neznali správnou odpověď, navrhovali, že znalost hudebního nástroje by mohli získat z mimoškolních zdrojů. Celkově studenti prvního ročníku v Pardubicích a okolí málo uváděli, že by odpovědi na naše otázky měli znát z hodin ruského jazyka nebo je z těchto hodin získat. Studenti prvních ročníků uvedli znalosti z ruského jazyka v otázkách č. 6 (A. S. Puškin), 9 (Měděný jezdec), 18 (Pravoslaví). Tyto otázky spadají do oblasti literatury, kultury (památky) a náboženství. Shodné názory se objevovaly i v případě, že studenti neznali správnou odpověď. Doporučili zařadit do výuky ruského jazyka reálie z otázek č. 5 (B. Pasternak), 6 (Puškin), 9 (Měděný jezdec), 18 (Pravoslaví) opět z oblastí literatury, kultury a náboženství. Přesto však určovali, že všechny reálie rusky mluvících zemí patří spíš do hodin jiných předmětů, či do mimoškolních znalostí. Svědčí to o tom, že studenti vnímají hodiny ruského jazyka jako prostředek k naučení jazyka, nikoli k získání širšího rozhledu. Mohlo by to i dokazovat, že studenti, kteří projevují o danou reálii zájem, si informace o ní mohou získat mimo školu. Je pravděpodobné, že studenti vidí každý předmět jako úzce zaměřený a opomíjejí význam širších souvislostí. Na otázku dostatečného začlenění reálií rusky mluvících zemí do hodin ruského jazyka, 41 % studentů uvedlo, že reálie jsou spíše dostatečně zařazeny do výuky. Na druhou stranu až 45 % studentů si myslí, že by reálie rusky mluvících zemí měly být začleňovány více a nyní je výuka reálií v hodinách ruského jazyka spíše nedostatečná. Ve čtvrtých ročnících různých typů středních škol v Pardubicích a okolí byly znalosti reálií vyšší. Bohužel ale pouze v 10 otázkách (č. 1, 2, 3, 6, 7, 11, 14, 16, 17, 18) se objevilo více správných odpovědí. Tyto otázky spadají do oblasti geografie, dějepisu, literatury, vědy, hospodářství, politiky, běžného života a náboženství. Čtvrté ročníky i častěji než první uváděly, že znalosti těchto reálií mají z ruského jazyka nebo by je chtěly získat v ruském jazyce. Například v otázce č. 6 uvedlo 44 studentů ze 70, že informaci o dílech A. S. Puškina získalo z ruského jazyka a v otázce číslo 9 doporučuje 28 studentů ze 43 získání znalosti památek Petrohradu z ruského jazyka.

68

Opět do výuky ruského jazyka doporučují nejvíce začlenit reálie z oblastí literatury, kultury a umění, náboženství. Oproti prvním ročníkům požadují začlenění ještě některých reálií z oblasti geografie, politiky a běžného života. Celkově však převládají názory, že reálie rusky mluvících zemí by měly být začleňovány spíše do hodin jiných předmětů nebo by studenti sami měli mít zájem a zjišťovat si reálie z mimoškolních zdrojů. Studenti mají určitou představu o tom, co by se mělo v daných předmětech vyučovat, a neumějí si vyučovanou látku z jednotlivých předmětů propojit. Proto by měli učitelé řídit a respektovat mezipředmětové vztahy a snažit se studenty vést k jejich pochopení. Na otázku týkající se dostatečného množství začlenění reálií do hodin ruského jazyka odpovědělo 37 % studentů čtvrtého ročníku spíše ano a 28 % spíše ne. Domníváme se, že studenti, kteří mají větší zájem o ruský jazyk, by měli mít i větší zájem o reálie ruských zemí. Pokud v hodinách nemůže být začleněno více reálií z důvodu časové dotace hodin ruského jazyka, studenti mohou získat tyto znalosti z jiných předmětů a tím naplňovat mezipředmětové vztahy. Další možností jsou samozřejmě mimoškolní aktivity, které studenti často uváděli jako možný zdroj získání informací o reáliích rusky mluvících zemí. Po srovnání našich výsledků šetření s hypotézou můžeme uvést, že hypotéza byla potvrzena. Studenti mají největší znalosti právě z oblasti geografie a literatury. Reálie rusky mluvících zemí znají spíše z jiných předmětů či mimoškolních zdrojů. Většina studentů prvního a čtvrtého ročníku odpověděla správně na otázku č. 1 týkající se hlavního města Běloruska. Na další otázky, které se netýkaly Ruské federace, ale dalších rusky mluvících zemí, převažovaly špatné odpovědi. Mezi otázky z běžného života, tradic a aktuálního dění bychom mohli zařadit otázky č. 16 (J. Tymošenková), 17 (Balalajka) a 20 (Olympiáda). Ale i tyto otázky byly pro některé studenty těžké a převládalo více špatných odpovědí. Pouze ve čtvrtých ročnících se objevilo více správných odpovědí na otázku č. 16. Ovšem i reálie uvedené v těchto otázkách považují studenti spíše za mimoškolní znalosti. Když se podíváme na oba grafy (str. 58 a 64) zjistíme, že v obou ročnících se 51 % přiklání k názoru, že reálie jsou vyučovány v dostatečném množství a 49 % si myslí opak. Výsledky ukazují, že studenti nemají velké znalosti reálií rusky mluvících zemí. Důvodem může být například to, že se po roce 1989 změnil pohled české společnosti na rusky mluvící země. V médiích a mezi lidmi se více než 20 let o těchto zemích mluvilo zřídka. Dnes

69

se opět lidé vrací k východní Evropě v rámci obchodních vztahů a turistiky. Doufáme, že tímto se zvýší i zájem o reálie rusky mluvících zemí. Další možnou příčinou může být změna nároků na studenty ve škole a změna stylu výuky v poslední době. Dříve byl kladem důraz spíše na encyklopedické znalosti a učení nazpaměť, ale dnes se studenti spíše učí, kde si informaci vyhledat a jak s ní pracovat. Bohužel internet nabízí současným studentům velké množství informací a je otázkou, zda si studenti umějí vybrat správné informace a zda si tyto informace zapamatují, když vědí, že si je kdykoliv mohou opět vyhledat. Domníváme se, že studenti ve škole informace pasivně přijímají a aktivně se je naučí pouze za účelem získání známky, zkoušky a po krátkém čase informace zapomínají a do budoucna si je neuloží. Pravděpodobně proto dnešní studenti nemají dostatečně široký všeobecný přehled. Doufáme, že pokud se tito studenti v budoucnu budou věnovat ruskému jazyku, projeví hlubší zájem také o reálie. V hodinách ruského jazyka je kladen důraz především na výuku jazyka, gramatiky, slovní zásoby apod. Reálie bývají pouze okrajovou částí hodin. Hlavním důvodem je nedostatek času v hodinách ruského jazyka. Výuka některých reálií rusky mluvících zemí je součástí jiných předmětů, například zeměpisu, dějepisu, chemie. Pokud se zamyslíme, kde by měli studenti získat kulturní rozhled, dospějeme k závěru, že na středních školách obecně chybí předměty zaměřené na kulturu a umění minulosti i současnosti. Podle našeho názoru slabé výsledky studentů jsou alarmující a měly by společnost upozornit, že je nutná změna. Nemyslíme si, že chyby jsou jen na straně studentů nebo učitelů nebo pouze školních vzdělávacích plánů.

70

ZÁVĚR Tato diplomová práce je zaměřena na začlenění reálií rusky mluvících zemí do hodin ruského jazyka na středních školách v Pardubicích a okolí. Práce je rozdělena na 2 základní části – část teoretickou a část praktickou. Teoretická část začíná vymezením základních pojmů. V prvních kapitolách jsme charakterizovali dokumenty, podle kterých je výuka na školách určena. Začali jsme od nejobecnějšího Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR, přes rámcový vzdělávací program až ke školnímu vzdělávacímu programu. Vysvětlili jsme zásadní podstatu těchto dokumentů. Národní program vzdělávání definuje nový modernější přístup k učivu, zdůrazňuje rozvoj klíčových kompetencí a mezipředmětových vztahů. Rámcové vzdělávací programy vymezují cíle dané vzdělávací úrovně. Školní vzdělávací program je tvořen samotnými učiteli, kteří definují konkrétní výuku a cíle svého předmětu. V rámci kapitoly o školním vzdělávacím programu jsme se věnovali problematice týkající se klíčových kompetencí a mezipředmětových vztahů. Klíčové kompetence jsou ve výchovně-vzdělávacím procesu chápány jako schopnosti žáka, jako výstupy daného učiva. Základními kompetencemi jsou kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence a kompetence občanské. Všechny tyto kompetence je možné rozvíjet i při výuce ruského jazyka. V současném pojetí výchovně-vzdělávacího procesu je zdůrazňována důležitost mezipředmětových vztahů. Vztahy mezi jednotlivými předměty se mohou týkat jak metodiky, obsahu tak i výchovy. Učitel by měl žáka naučit hledat souvislosti mezi předměty. Souvislosti s výukou ruského jazyka můžeme najít ve výuce jiných jazyků a reálie rusky mluvící zemí jsou vyučovány v rámci zeměpisu, dějepisu nebo v literatuře, ale také v přírodovědných předmětech. Pochopením těchto souvislostí student získává všeobecný přehled a formuje se tak jeho osobnost. V další kapitole jsme si vysvětlili pojem didaktika a pojem reálie. Didaktika je věda, která definuje výchovně-vzdělávací proces. Pod pojmem reálie si lze představit fakta z různých oblastí jako je dějepis, zeměpis, hospodářství, politika a další. Od obecných dokumentů a pojmů jsme se v diplomové práci dostali k samotné výuce ruského jazyka a reálií. V rámci těchto kapitol diplomové práce jsme popsali cíle

71

výuky, zapojení reálií do výuky, výhody a nevýhody zapojení reálií a nakonec také didaktické prostředky pro výuku reálií. Výuka cizího jazyka by měla vést k naplnění tří základních cílů – jazykového, vzdělávacího a výchovného. Výuka reálií je podle našeho názoru důležitou součástí výuky samotného jazyka. Při výuce cizího jazyka by se měla rozvíjet tolerance a celková multikulturní vzdělanost studentů. V hodinách ruského jazyka by neměly být zmiňovány pouze reálie Ruské federace, ale i ostatních zemí, kde se ruština běžně používá a je mateřským jazykem tamějších obyvatel. V teoretické části jsme se zamysleli nad tím, jaké jsou výhody a nevýhody zapojení reálií do výuky ruského jazyka. Stejnou otázku jsme poté položili i vyučujícím v dotaznících. Výhody obecně vidíme spíše na straně studenta. Pro studenta se výuka ruského jazyka může stát především zajímavější a komplexnější. Nevýhody vidíme spíše z pohledu učitele. Příprava na takovou výuku může být časově náročná a materiály ne vždy snadno dostupné. Dalším důležitým bodem naší práce je charakteristika didaktických prostředků. Pod tímto pojmem chápeme jak nemateriální didaktické prostředky, tedy metody výuky, tak i materiální didaktické prostředky. Do kapitoly didaktické prostředky jsme zařadili i klasifikaci reálií do různých oblastí, protože se v teoretické části zabýváme tím, jaké reálie lze zařadit do výuky, jakou metodou je vyučovat a s pomocí jakých didaktických prostředků. Nakonec se zamýšlíme nad celým procesem přípravy výuky a docházíme k názoru, že záleží na učiteli, jak bude konkrétní hodinu vést. Jelikož je tato diplomová práce zaměřena především na výzkum na středních školách, bylo nutné zařadit do teoretické části také teorii výzkumu. Díky teorii výzkumu jsme si ujasnili, jak bude naše šetření vypadat. Stanovili jsme si tři výzkumné oblasti – analýza ŠVP, přístup učitelů k začlenění reálií a znalosti studentů. V rámci těchto oblastí jsme definovali výzkumné otázky a hypotézy, na které jsme získali odpovědi pomocí výzkumného šetření. Dále jsme určili výzkumné metody, práci s daty a výzkumný vzorek. Na spolupráci jsme se domluvili s 8 středními školami, 13 učiteli ruského jazyka a navštívili jsme 15 tříd, ve kterých nám dotazník vyplnilo 169 studentů. Praktická část již shrnuje výsledky našeho výzkumného šetření. Nejprve jsme se věnovali analýze dokumentů, školních vzdělávacích programů. Zaměřili jsme se zejména na rozpis učiva, který se skládá ze dvou částí – obsah vzdělávání a výstupy vzdělávání. Hledali jsme společné a odlišné znaky této části ŠVP a především jsme

72

zkoumali, zda jsou v rozpise konkrétně napsány reálie rusky mluvících zemí. Milým překvapením bylo, že na 4 středních školách z 8 je v části obsahu vzdělávání uveden oddíl poznatky o zemích studovaného jazyka. Avšak později jsme zjistili, že jsou v tomto oddíle uvedeny pouze obecné definice, které se opakují. V ŠVP jsme hledali spíše oblasti, do kterých jsme si reálie v teoretické části rozdělili, tedy geografie, historie, literatura, kultura a umění, sport, věda a technika, hospodářství, politika, náboženství, běžný život spolu s tradicemi a aktuálními událostmi. Analýzou ŠVP jsme si odpověděli na naši výzkumnou otázku (Jak jsou reálie rusky mluvících zemí uvedeny v ŠVP předmětu ruský jazyk na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí?). Nejprve jsme se zaměřili na obsah vzdělávání, ve kterém jsme hledali témata, která by mohla zahrnovat výuku reálií rusky mluvících zemí. Jedinými oblastmi, k nimž jsme nenašli žádné téma, byly historie a náboženství, nicméně takovéto reálie se mohou skrývat pod obecným tématem Rusko, Ruská federace. U ostatních témat však také nejsou uvedeny přesně reálie, které by měly být v hodinách ruského jazyka zmiňovány. S přívlastkem ruský jsou v ŠVP spojovány pouze tradice, svátky a kuchyně. Ani ve výstupech vzdělávání nebyly uvedeny kompetence, které by definovaly znalost reálií rusky mluvících zemí. Opět se v tomto případě objevují obecné formulace. Pouze dvě školy mají v rámci výstupů popsány kompetence týkající se znalostí reálií Petrohradu, Moskvy, ruského vzdělávacího systému, ruské kultury a literatury. Témata, ve kterých lze najít reálie rusky mluvících zemí jsou uvedena napříč celým středoškolským studiem ruského jazyka. Reálie však nejsou popsány dostatečně konkrétně, pokud ano, jedná se pouze o reálie ruské. Záleží na každém učiteli, jak své hodiny přizpůsobí výuce reálií a jaké reálie do hodin ruského jazyka zařadí. Můžeme jen doporučit, aby byla výuka reálií i získané kompetence v ŠVP definovány konkrétněji. Druhá část našeho výzkumu zjišťuje, jaký mají učitelé ruského jazyka pohled na výuku reálií. Vytvořili jsme dotazník, který jsme s učiteli osobně vyplňovali. V dotazníku jsme se ptali na to, jaké reálie zahrnují do výuky, odkud čerpají informace, zda a jak zjišťují souvislosti s jinými předměty, jaké používají didaktické prostředky, jaké jsou výhody a nevýhody zařazení reálií do výuky, jaký mají názor na začlenění reálií z hlediska náročnosti a oblíbenosti, zda do přípravy výuky zapojují i studenty a poté od nich znalosti reálií vyžadují

73

a v neposlední řadě jsme se ptali učitelů, jaká je jejich pedagogická praxe a zda mají aprobaci pro výuku ruského jazyka. Odpovědi jsme zpracovali do sloupcových a výsečových grafů. Nejvíce učitelé do výuky zapojují reálie z oblasti geografie, běžného života, historie a literatury. Informace nejvíce čerpají z internetu a z učebnic „Радуга по-новому“. Sedm učitelů odpovědělo, že čerpá z vlastních zkušeností. Další otázky pro učitele se týkaly mezipředmětových vztahů. Výzkum ukázal, že učitelé zjišťují souvislosti s výukou reálií především ze ŠVP a od učitelů jiných cizích jazyků nebo od učitelů zeměpisu. Většinou u studentů nepředpokládají příliš velké znalosti reálií rusky mluvících zemí. Pravděpodobně není chyba na straně školy, že by se dané reálie neprobíraly, avšak studenti si reálie nepamatují, nebo nechápou souvislosti. Je tedy na učiteli, aby upozornil studenty na vztahy mezi předměty. Dále učitelé uvedli, že při výuce využívají materiální didaktické prostředky k výuce reálií rusky mluvících zemí a to především mapy, CD a DVD, obrázky, záznamy z internetu a učebnice nebo knihy o reáliích. V otázce na výhody a nevýhody začlenění reálií do výuky ruského jazyka vyjadřovali učitelé vlastní názor. Výhodu vidí především ve spojení teoretického výkladu s praktickým životem rusky mluvících národů a v rozšíření všeobecných znalostí o fakta z východní Evropy. V nevýhodách se učitelé téměř jednoznačně shodují a odpovídali, že hlavní nevýhodou je časová náročnost. Možná právě proto výuka reálií nezaujímá v hodinách ruského jazyka velký podíl, nejčastěji 11 – 20 % podle odpovědí učitelů. Převážná většina učitelů uvádí, že příprava výuky reálií je časově náročná, ale přesto je to oblíbená část hodin ruského jazyka. Učitelé do přípravy zapojují i samotné studenty. Ulehčí si tím práci a student si lépe danou reálii zapamatuje. Osm učitelů uvedlo, že si myslí, že studenti mají zájem o začlenění reálií do výuky, a i proto je dobré studenty zapojit do přípravy. Znalost reálií je od studentů vyžadována především ve vyšších maturitních ročnících a u maturitní zkoušky vyžaduje určité reálie 10 učitelů ze 13. Většina učitelů považuje znalosti reálií rusky mluvících zemí za významné. Učitelky, které se výzkumu účastnily, mají většinou pedagogickou praxi delší jak 20 let a 12 učitelek má aprobaci pro výuku ruského jazyka a jedna učitelka má aprobaci pro jazyk ukrajinský.

74

Třetí oblasti šetření se účastnilo 15 tříd, celkem 169 studentů (86 první ročník, 83 čtvrtý ročník). Naším cílem bylo zjistit, jaké mají studenti znalosti reálií rusky mluvících zemí. Pro oba ročníky jsme vytvořili stejný dotazník formou testu, ve kterém byly otázky týkající se všech oblastí reálií. Předpokládali jsme, že některé otázky spadají do všeobecných znalostí a studenti by na ně měli znát odpovědi. Ukázalo se však, že test byl pro současné středoškolské studenty ruského jazyka poměrně těžký. V prvním ročníku byl větší počet správných odpovědí u otázek týkajících se hlavního města Běloruska, nejhlubšího jezera na světě, rozpisu zkratky SSSR, významu D. I. Mendělejeva a náboženství v Rusku. Správné odpovědi na otázky neznají studenti z ruského jazyka, spíše je znají z jiných předmětů nebo z mimoškolních zdrojů. Nejtěžší byly pro studenty prvního ročníku otázky číslo 5 (Doktor Živago) na kterou odpověděli správně pouze 4 studenti a číslo 8 (Burlaci na Volze), kterou zodpovědělo správně 6 studentů. Studenti prvních ročníků spíše neuváděli, že správné odpovědi znají, nebo že by se dané reálie měli dozvědět z hodin ruského jazyka. Celkově se názor na dostatečné začlenění reálií do výuky ruského jazyka lišil. Výzkum ukázal, že 39 studentů považuje začlenění reálií do výuky ruského jazyka v množství spíše dostatečném, 35 studentů spíše nedostatečném, 9 studentů uvedlo, že reálie jsou zahrnovány dostatečně a 3 studenti se domnívají, že reálie jsou do hodin ruského jazyka začleňovány v nedostatečném množství. Čtvrté ročníky prokázaly větší znalost ruských reálií, ale přesto pro nás ne příliš dostačující. Více správných odpovědí uvedli studenti u deseti otázek z celkových dvaceti. Nejtěžší byla pro studenty čtvrtého ročníku otázka číslo 4 (Povstání děkabristů), na kterou odpověděli správně pouze 3 studenti. Studenti čtvrtých ročníků v dotazníku již více označovali, že správnou odpověď znají nebo by chtěli znát z hodin ruského jazyka, nejvíce z oblastí literatury, kultury a umění nebo náboženství. Ovšem většina zdůrazňuje znalost reálií rusky mluvících zemí spíše z jiných předmětů nebo mimoškolních zdrojů. Dále jsme se studentů čtvrtých ročníků taktéž ptali, zda jsou reálie do výuky ruského jazyka začleňovány v dostatečném množství. Názory byly opět různorodé, 31 studentů odpovědělo spíše ano, 23 studentů spíše ne, 17 studentů ano a 12 studentů ne.

75

Z výzkumného šetření tedy vyplývá, že studenti reálie ruských zemí, které byli součástí našeho testu, spíše neznají, ale většinou nepředpokládají, že by je měli znát nebo získat z hodin ruského jazyka. Pokud shrneme výsledky všech tří výzkumných oblastí, zjistíme, že na reálie rusky mluvících zemí není ve výchovně-vzdělávacím procesu kladem velký důraz. Ve školních vzdělávacích programech jsou reálie uvedeny pouze povrchně. Učitelé se snaží reálie do hodin ruského jazyka zapojit, avšak v nevelkém množství. A studenti nejeví velký zájem o ruské reálie. Předpokládáme, že při výuce ruského jazyka je spíše kladen důraz na samotný jazyk. Myslíme si, že je škoda, že reáliím rusky mluvících zemí není věnován dostatečný podíl hodin ruského jazyka. Tato práce může být podnětem k zamyšlení nad tím, zda lze jazyk vyučovat bez znalostí reálií. Zajímavé by bylo porovnání s ostatními cizími jazyky a výukou reálií zemí těchto jazyků. Jako návrh zlepšení situace začlenění reálií bychom navrhli konkrétnější zpracování ŠVP jednotlivých středních škol. Dalším správným krokem by bylo například vypracování vhodné učebnice s reáliemi rusky mluvících zemí pro střední školy, jelikož učebnice je základním materiálním didaktickým materiálem, který používají učitelé jazyků při výuce. Poslední v tomto řetězci jsou studenti. Důležité je studenty motivovat k zájmu o studium. Poté již záleží na nich, jakým způsobem budou chtít obohatit své znalosti a rozšířit si všeobecný přehled nejen o reálie východní Evropy.

76

РЕЗЮМЕ Вышеуказанная дипломная работа расскрывает тему включения реалий русскоговорящих стран в уроки русского языка в средних школах в городе Пардубице и его окрестностях. Дипломная работа состоит из двух частей – теоретической и практической. По нашему мнению реалии - неотъемлемая часть уроков русского языка. Теоретическая часть начинается с определения основных понятий. В первых главах характеризуются документы, по которым назначены уроки русского языка. В первый раз мы занимались самым основным документом – Национальная программа развития образования в Чешской Республике. Мы объяснили основную суть этого докуметна. Национальная программа определяет новый современный подход к обучению, подчёркивает развитие ключевых компетенций и отношения между предметами. Как вторая степень, существует документ «Общая программа образования», который определяет цель данного уровня образования, например гимназий или техникумов. Каждая средняя школа должна создать свою «Школьную программу образования». Преподаватели составляют эти программы, с помощью которых определяют конкретные занятия и цели своих предметов. В данной дипломной работе мы занимались проблематикой, касающейся вопросов ключевых компетенций и вопросов отношений между предметами. Ключевые

компетенции

в

процессе

образования

и

воспитания,

воспринимаемые как способности ученика, как выходы данной учебной программы. Основными компетенциями являются компетенции к обучению, компетенции к решению проблем, коммуникативные компетенции, персональные и социальные компетенции и компетенции гражданские. Все эти компетенции можно развивать даже в рамках занятий русского языка. Современные концепции процесса образования и воспитания обращают внимание на важность отношений между предметами. Отношения между отдельными предметами касаются методики, содержания и воспитания. Преподаватель должен обучать учеников искать взаимные связи между предметами. Связи с изучением

77

русского языка можно найти на уроках других языков. И реалии русскоговорящих стран преподают на уроках географии, истории и литературы, но даже на уроках естественно-научных предметов. При понимании этих взаимных связей ученик получает общее представление и развивает свою личность. В следующей главе мы объяснили понятие дидактики и понятие реалий. Дидактика – это наука, которая определяет процесс воспитания и обучения. И понятие реалий можно представить как факты из разных областей областей, таких как история, география, экономика, политика и другие. В настоящей дипломной работе мы перешли от общих документов и понятий к самому обучению русского языка и реалий. В следующих главах дипломной работы мы описали цели уроков русского языка и обучения реалий, включение реалий в уроки русского языка, выгоды и невыгоды включения реалий, и в последний раз дидактические средства для обучения реалий. Уроки русского языка должны вести к наполнению трёх основных целей – языкового, образовательного и воспитательного. По нашему мнению обучение реалий является важной составной частью самого языка. На уроках иностранных языков должны развиваться толерантность и общая мультикультурная образованность студентов. На уроках русского языка должны быть упомянуты не только реалии Российской Федерации, но и других стран, в которых обычно говорят по-русски, и в которых русский язык является родным языком местных жителей. В теоретической части мы задумались над тем, какие выгоды и невыгоды приносит включение реалий в уроки русского языка. Подобный вопрос мы задали и преподавателям. Мы видим выгоды на стороне студентов. Для студентов могут быть уроки русского языка с включением реалий русскоговорящих стран более интересны и комплексны. Невыгодой считаем прежде всего подготовку. Для преподаветелей подготовка означает временную требовательность, и материалы не всегда легко доступны. Следующим

важным

пунктом

данной

дипломной

работы

является

характеристика дидактических средств. Дидактические средства можно разделить на две категории: материальные и нематериальные. Нематериальные – это методы и цели обучения. Материальными средствами являются книги, учебники, магнитофоны, компьютеры и другие средства. В главу, касающуюся вопросов дидактических средств,

78

мы зачислили классификацию реалий в разные области. В теоретической части мы занимаемся тем, какие реалии возможно включить в уроки русского языка, каким методом реалии изучать и с помощью каких дидактических средств. Эту классификацию мы употребили также в практической части. Наконец мы задумываемся над целым процессом подготовки уроков и мы сделали вывод, что зависит от преподавателя, какое направление будет иметь конкретный урок. Так как настоящая дипломная работа направлена, прежде всего, на исследование в средних школах, было необходимо включить в теоретическую часть ещё теорию исследования. Благодаря теории исследования мы объяснили, какую форму будет иметь наше исследование. Сначала мы определили три исследовательские области – это анализ документов Школьной программы образования, подход учителей к включению реалий и, наконец-то, знания студентов. В рамках этих трёх областей мы определили исследовательские вопросы и гипотезы, на которые мы получили ответы с

помощью

исследовательского

расследования.

Дальше

мы

установили

исследовательские методы, работу с данными и исследовательский образец. Сотрудничать мы договорились с 8 средними школами; анкету заполнило 13 преподавателей русского языка; и мы посетили 15 классов, в которых анкету – тест заполнило 169 студентов, изучающих русский язык. Практическая часть заключает результаты нашего исследования. Сначала мы занимались анализом документов Школьных программ образования. Мы обратили внимание особенно на расписание обучения, которое состоит из двух частей – содержание образования и выходы образования. Прежде всего, мы рассматривали, есть ли в расписании приведены реалии русскоговорящих стран. Неожиданым было то, что в четырёх средних школах из восьми будет в содержание включен отряд, называемый знания о странах изучаемого языка. Но позднее мы узнали, что в этом отряде определены только формулировки. В Школьных программах образования мы искали области, в которые мы разделили реалии в теоретической части, значит географию, историю, литературу, культуру и искусство, спорт, науку и технику, экономику, политику, религию и обычную жизнь, традиции и актуальные события.

79

Анализом Школьной программы образования мы должны были ответить на наш вопрос. Мы сосредоточились на содержании образования, в рамках которого мы искали темы, в которых могли бы быть отображены реалии русскоговорящих стран. Мы не нашли никаких тем лись к истории и религии, однако эти реалии могут быть составной частью тем Россия или Российская Федерация. Но в остальных темах тоже не определено точно, какие реалии учителя должны преподавать. С определением «русский» представлены только традиции, праздники и кухня. Даже в отряде выходы образования не назначены компетенции, которые могли бы определить знания реалий. Снова показываются общие формулировки, только две средние школы имеют в части выходов описанные компетенции, касающиеся

знаний

реалий

Санкт-Петербурга,

Москвы,

российской

системы

образования, русской культуры и литературы. Темы, в которые можно включить реалии русскоговорящих стран, назначены во всех курсах средних школ. Однако реалии не характеризуются достаточно конкретно. Зависит от учителя, в какой урок и какие реалии включит в уроки русского языка, какие компетенции он будет развивать с помощью обучения реалий. Мы можем порекомендовать, чтобы обучение реалий и компетенции были назначены в Школьной программе образования более конкретно. Надо уточнить, что в уроки русского языка нельзя включить только реалии Российской Федерации, но даже всех стран, в которых люди говорят по-русски как на родном языке. Второя часть нашего исследования занимается тем, какой взгляд имеют учителя на обучение реалий на уроках русского языка. Мы приготовили анкету, которую учителя заполняли вместе с нами. В анкету мы вставили вопросы, где спрашивали, какие реалии включают в уроки русского языка, откуда берут информацию, обнаруживают ли связи с другими предметами, какие используют дидактические средства, преимущества и невыгоды включения реалий, мнение о включении реалий с точки зрения сложности, заинтересованности. Мы даже спрашивали: принимают ли участие студенты в подготовке к урокам и требуют ли учителя знаний реалий от студентов на экзаменах. Потом мы задали вопрос учителям: как долго они преподают и какая у них специальность. Ответы мы обработали и отобразили в графиках (столбцы и секторы). Наиболее часто учителя включают в уроки русского языка реалии из области географии, обычной жизни, истории

80

и литературы. Информацию наиболее часто находят через Интернет или из учебников «Радуга по-новому». Семь учителей ответило, что реалии знают благодаря собственому опыту. Следующие вопросы касались отношений между предметами. Исследование показало, что учителя обнаруживают связи с уроками реалий, прежде всего из Школьной программы образования, от учителей других иностранных языков или от учителей географии. Вообще учителя не ожидают, что у студентов будут большие знания реалий русскоговорящих стран. По всей вероятности это не ошибка со стороны школы, студенты должны знать данные реалии из разных предметов, но они не запомнили их или не видят связи между предметами. Необходимо, чтобы учитель обратил внимание студентов на эти связи между предметами. Дальше учителя ответили, что во время уроков русского языка используют разные дидактические средства для обучения реалий, прежде всего карты, диски и ДВД (универсальный цифровой диск), картинки, материалы из Интернета, учебники или книги, содержающие реалии. В вопросе, касающегося плюсов и минусов включения реалий в уроки русского языка, учителя выразили собственное мнение. Преимущество включения они видят в связи теоретического изложения с практической жизнью русскоговорящих народов и в расширении всеобщих знаний о фактах из восточной Европы. Минусом по мнению учителей является однозначно временную требовательность. Возможно, по этому поводу обучение реалий на уроках русского языка не занимает большую долю, по большей части 11 – 20 % . Несмотря на то, что подготовка занимает много времени, учителя считают обучение реалий любимой частью уроков. Некоторые учителя присоединяют студентов к подготовке реалий русскоговорящих народов. Знание реалий требуют от студентов учителя высших выпускных курсах. На экзамене

на

аттестат

зрелости

требуют

эти

знания

реалий

от

студентов

10 преподавателей из 13. Большинство учителей считает знание реалий важным составляющим. У учителей, которые приняли участие в нашем исследовании, педагогическая практика больше двадцати лет и 12 учителей имеет специальность по русскому языку, одна по украинскому.

81

В третьей области исследования приняло участие 15 классов, всего 169 студентов (86 студентов первого курса, 83 студента четвёртого курса). Нашей целью было обнаружить знания реалий русскоговорящих народов у студентов этих курсов. Для обоих курсов мы подготовили тот же самый тест, в который мы включили вопросы, касающиеся реалий из разных областей. Некоторые реалии мы нашли в учебниках «Радуга по-новому», другие, по-нашеу мнению, это общие знания или актуальные вопросы, которые студенты могли прочитать в Интернете или слышать по телевизору. Мы обнаружили, что наш тест оказался для студентов средних школ в городе Пардубице и его окрестностях очень сложный. На первом курсе большинство правильных ответов было дано на вопросы, касающиеся столицы Беларуси, самого глубокого озера в мире, значения сокращения СССР, Д. И. Менделеева или религии в России. Правильные ответы студенты получили из других предметов в школе или из источников вне школы, не из русского языка. Самые сложные вопросы для студентов первого курса стали вопросы, касающиеся романа «Доктор Живаго» или картины «Бурлаки на Волге». Студенты

первого

курса

даже

отвечали

на

вопрос,

если

реалии

русскоговорящих стран занимают достаточное место в уроках русского языка. Мнение студентов значительно отличалось. Исследование показало, что 39 студентов считают, что реалии включены в уроки русского языка в почти достаточном количестве и 35 студентов думает, что реалии почти отсутствуют на уроках русского языка. Остальных 9 студентов ответили, что реалии включены достаточно и 3 студента наоборот считают, что недостаточно. Студенты четвёртого курса доказали, что у них больше знаний, чем у студентов первого курса, но по нашему мнению не очень много. Большинство правильных ответов студенты дали на десять вопросов из двадцати. Самый сложный вопрос касался восстания декабристов, на который ответили правильно только три студента. Студенты четвёртого курса уже больше обозначали, что знания получили на уроках русского языка, прежде всего из области литературы, культуры и искусства или религии. Однако большинство студентов подчерпнули знания реалий из других предметов или из внешкольных источников.

82

Мнения, касающиеся достаточного включения реалий в уроки русского языка также разные. Всего 31 студент ответил, что возможно да, 23 почти возможно нет, 17 да и 12 нет. Благодаря нашему исследованию мы обнаружили, что студенты почти не знают реалий, которые были составной частью нашего теста, однако некоторые и не считают, что данные реалии необходимо знать. Наше

исследование

всех

трёх

областей

показало,

что

реалии

русскоговорящих стран не очень подчёркиваны в воспитательно-образовательном процессе. В Школьных программах образования они представлены поверхностно. Учителя стараются включить реалии в уроки русского языка, но в небольшом количестве. Даже студенты не проявляют большой интерес к реалиям. Предполагаем, что на уроках русского языка предпочитается язык обучению реалий. Ситуацию в вышеуказанных школах можно изменить. В первый раз должно было бы реалии в Школьной программе образования обработать более конкретно, чтобы для учителя было необходимо ввести в свои уроки даже реалии. Было бы хорошо, если бы существовали хорошие учебники, в которых были бы включены данные реалии, потому что учебник является основным материальным дидактическим средством на уроках иностранных языков. В последнем, это подход студентов к знанию реалий. Студент должен быть мотивирован к интересу об обучении и получению знания. Надеемся,

что

настоящая

дипломная

к размышлению.

83

работа

будет

импульсом

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník pro učitele Vážená paní učitelko – vážený pane učiteli! Jsem studentka navazujícího magisterského studia obor Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy na Masarykově univerzitě v Brně. Jako diplomovou práci zpracovávám téma „Začlenění reálií rusky mluvících zemí do současné výuky ruského jazyka na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí“, pro kterou bych ráda získala i praktické údaje mapující problematiku výuky reálií v současných podmínkách středoškolské výuky ruského jazyka. Hodně byste mi pomohl (-a), kdybyste byl (-a) tak laskav (-a) a vyplnil (-a) přikládaný dotazník. Pokud to pro Vás bude zajímavé, ráda Vám po dokončení diplomové práce poskytnu zpracované údaje, které získám. Označte křížkem do  jednu nebo více možností: 1) Z jakých oblastí zahrnujete reálie rusky mluvících zemí do výuky ruského jazyka:  z historie  z vědy a techniky  z literatury  ze sociologie  ze zeměpisu  z běžného života  z umění  z jiných oblastí (vypište) ……………………………………  z politiky  z ekonomiky 2) Informace o reáliích rusky mluvících zemí čerpáte z:  učebnice „Радуга/Радуга по  internetu новому“  seminářů, školení, apod.  jiných učebnic ruského jazyka  vlastních zkušeností (vypište) ………………………  jiné (vypište)  jiných učebnic/knih (vypište) …………………………… ………………………………  od učitelů jiných předmětů (vypište) ……………………….

84

3) Zjišťujete souvislosti s výukou reálií rusky mluvících zemí v rámci mezipředmětových vztahů:  v ŠVP  od studentů  v třídních knihách  jinak (vypište) …………………………….  z vlastní výuky jiných předmětů  nezjišťuji  od učitelů jiných předmětů

4) Promýšlíte výuku reálií rusky mluvících zemí spolu s vyučujícími jiných předmětů:  zeměpisu  přírodních věd (vypište) ……………………………  dějepisu  další (vypište)  českého jazyka a literatury ………………………………  jiného cizího jazyka a literatury  nepromýšlím  společenských věd (vypište) ………………………. 5) Při začlenění reálií ruského jazyka do výuky ruského jazyka používáte didaktické pomůcky:  učebnice/knihy  vybavení učeben, nástěnky  CD, DVD  záznamy z internetu  obrázky  interaktivní tabuli  mapy  jiné (vypište) ………………………………  reálné předměty 6) Odpovězte, prosím, vlastními slovy: V čem vidíte výhody a nevýhody zapojení reálií do výuky: Výhody:

Nevýhody:

Označte křížkem pouze jednu z možností: 7) Jaký podíl ve výuce ruského jazyka vzaté jako celek zaujímá výuka reálií rusky mluvících zemí:  0 - 10 %  41 - 60 %  11 - 20 %  61 - 100 %  21 - 40 %

85

8) Vnímáte výuku reálií jako Vámi oblíbenou část hodin ruského jazyka:  ne  spíše ano  spíše ne  ano 9) Myslíte si, že příprava na výuku reálií rusky mluvících zemí (jejich vyhledávání, přípravu do formy vhodné pro výuku …) je časově náročná:  ne  spíše ano  spíše ne  ano 10) Zapojujete studenty do přípravy výuky reálií (vlastních prezentace, vlastní pomůcky)  ne  spíše ano  spíše ne  ano 11) Myslíte si, že studenti mají o reálie rusky mluvících zemí zájem:  ne  spíše ano  spíše ne  ano 12) Vyžadujete znalosti reálií rusky mluvících zemí v testech a při zkoušení studentů během studia:  ne  spíše ano  spíše ne  ano 13) Vyžadujete znalosti reálií rusky mluvících zemí u maturitní zkoušky z ruského jazyka:  ne  spíše ano  spíše ne  ano 14) Předpokládáte, že studenti ruského jazyka mají nebo budou mít znalosti reálií rusky mluvících zemí z ostatních předmětů:  ne  spíše ano  spíše ne  ano 15) Myslíte si, že znalosti reálií rusky mluvících zemí jsou pro studenty ruského jazyka významné:  ne  spíše ano  spíše ne  ano

86

Označte křížkem  do  jednu z možností: 1) Délka Vaší pedagogické praxe je:  do 6 let  7-12 let  13-19 let

 20-27 let  nad 27 let

2) Aprobaci pro výuku ruského jazyka:  mám

 nemám

3) Máte zájem o zaslání získaných údajů z mé diplomové práce?  ano  ne Děkuji Vám za vyplnění dotazníku. Bc. Radka Voltrová [email protected]

87

Příloha č. 2: Dotazník pro studenty Milí studenti! Pro účely své diplomové práce na téma „Začlenění reálií rusky mluvících zemí do současné výuky ruského jazyka na různých typech středních škol v Pardubicích a okolí“, Vás žádám o vyplnění testového dotazníku. Vyplnění dotazníku je anonymní a neovlivní Vaši klasifikaci na škole. 1) Hlavním městem Běloruska je………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 2) Nejhlubší jezero na světě je………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 3) Význam zkratky SSSR je v češtině (celý název) ………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 4) Povstání děkabristů bylo (měsíc a rok) ………………………………………. Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů

88

5) Autorem díla Doktor Živago je spisovatel……………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 6) Napište název alespoň jednoho díla A. S. Puškina……………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 7) Autorem baletu Labutí jezero je…………………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 8) Obraz Burlaci na Volze namaloval ……………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 9) Socha nazývaná Měděný jezdec se nachází ve městě……………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 10) Herec Andrej Chalimon hrál v českém filmu …………………………. Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů

89

11) D. I. Mendělejev se proslavil tím, že ………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 12) První člověk ve vesmíru J. A. Gagarin vzlétl v roce ………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 13) Měna, kterou se platí na Ukrajině, se nazývá …………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 14) Donbas (Doněcká uhelná pánev) leží na území státu………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 15) Státním zřízením v Kazachstánu je…………………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 16) Známá ukrajinská politička, nyní vězněná v Charkově, se jmenuje………………………. Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů

90

17) Balalajka je ………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 18) Náboženství, které Rusové nejčastěji vyznávají, se nazývá……………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 19) Sport, ve kterém se proslavila V. Azarenková z Běloruska, je ……………………. Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů 20) Napište jméno alespoň jednoho ze dvou sportovců, kteří zapalovali olympijský oheň v Soči 7. 2. 2014 ……………………………………………………………………………… Tuto informaci mám/znám:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Asi jsem neodpověděl (-a) správně/nevím/neznám – domnívám se, že bych tuto informaci měl (-a)/mohl (-a) získat:  z hodin ruského jazyka  z jiných školních předmětů  z mimoškolních zdrojů Označte křížkem pouze jednu z možností: Ve kterém ročníku na SŠ nyní studujete?  1.  2.

 3.  4.

Myslíte si, že jsou reálie rusky mluvících zemí začleňovány do výuky ruského jazyka v dostatečném množství?  ne  spíše ano  spíše ne  ano Děkuji. Bc. Radka Voltrová

91

Příloha č. 3: Tabulky výsledky studentů První ročníky Škola č. 1

Škola č. 2

8

1. Správně O. č.1

6

O. č.2

8

O. č.3

8

O. č.4

1

RJ

Jiné

Mimo

Špatně

3

3

2

8 3

3

2

1

O. č.5 O. č.6

3

O. č.7

1

RJ

Jiné

Mimo O. č.1

2

Správně

RJ

Jiné

7

1

6

Mimo

Špatně

0

O. č.2

9

1

5

3

2

2

0

O. č.3

10

2

6

2

1

1

2

5

O. č.4

0

11

9

2

8

1

7

O. č.5

0

11

7

2

2

O. č.6

0

11

6

4

1

O. č.7

0

11

4

3

4

O. č.8

0

11

5 4

5

5

4

1

3

2

O. č.8

1

1

7

7

O. č.9

2

2

6

3

3

O. č.9

1

1

10

O. č.10

1

1

7

2

5

O. č.10

1

1

10

O. č.11

5

5

3

3

O. č.11

6

O. č.12

2

1

6

6

O. č.12

1

O. č.13

3

8 3

3

O. č.15

4

2

O. č.16

1

O. č.17

5

3

O. č.18

3

2

O. č.19 O. č.20

Mimo

7

5

O. č.14

Jiné 4

1

1

RJ

4

1

O. č.13

Škola č. 3

11

1.

3

3

1

2

5

1

5 4

2 10

1

5

2

2

1

10

3

7

8

3

5

6

3

3

7

3

2

1

5

5

O. č.14

5

4

2

4

4

O. č.15

4

4

1

7

7

O. č.16

1

1

1

3

1

2

O. č.17

2

1

1

9

1

5

5

O. č.18

9

1

6

2

2

3

3

5

1

4

O. č.19

7

3

2

2

4

4

1

1

7

7

O. č.20

3

1

2

8

8

Správně

RJ

1

Škola č. 4

19

1.

1

4 10

10 5

1

3

1

1

11

1. Správně

RJ

Jiné

Mimo

Špatně

O. č.1

16

3

5

8

3

O. č.2

11

7

4

8

7

O. č.3

14

8

4

5

1

2

O. č.4

0

19

1

19

7

2

O. č.5

0

O. č.6

16

O. č.7

12

O. č.8

0

O. č.9

3

O. č.10

13

1

O. č.11

16

16

O. č.12

2

17

O. č.13

0

O. č.14

3

2

O. č.15

6

4

O. č.16

12

O. č.17

19

O. č.18

12

O. č.19

4

O. č.20

7

5

Jiné

Jiné

Mimo

Špatně

O. č.1

5

3

2

6

6

1

O. č.2

3

3

8

8

2

O. č.3

4

3

7

11

O. č.4

8

4

O. č.5

1

2

O. č.6

6

O. č.7

11

Mimo

3

1

RJ

7

6

11

11

Mimo

1

11

11

1

3

9

3

7

1

7

4

19

2

3

13

O. č.8

11

7

4

16

13

1

2

O. č.9

11

8

3

6

1

2

3

O. č.10

11

1

10

2

1

O. č.11

8

7

2

1

7

9

O. č.12

1

1

5

4

19

4

15

O. č.13

1

1

16

4

12

O. č.14

2

2

13

4

9

O. č.15

3

12

7

1

6

O. č.16

2

5

14

0

1

7

7

4

15

7

12

12

3 1

5

Jiné

10

3

4

RJ

5

6

1

1

3

O. č.18

4

14

O. č.19

4

12

O. č.20

92

1

3 10

1

5

1

10

4

6

1

1

9

7

2

2

1

8

7

1

2

9

1

8

11

1

10

3

2

O. č.17 4

1

2

1

7

3

4

7

1

11

6 11

Škola č. 5

Škola č. 6

7

1. Jiné

Mimo

Špatně

O. č.1

3

2

1

4

4

O. č.2

6

5

1

1

1

O. č.3

4

3

1

3

O. č.4

2

2

5

Správně

Škola č. 6

RJ

RJ

Jiné

Jiné

Mimo

Špatně

O. č.1

5

4

1

3

Správně

Mimo

RJ

O. č.2

8

8

3

O. č.3

8

7

3

2

O. č.4

0

RJ

Jiné

Mimo

3

0 1

0 8

7

1

O. č.5

7

1

1

5

O. č.5

0

8

4

4

O. č.6

7

3

3

1

O. č.6

0

8

4

4

O. č.7

7

3

4

O. č.7

4

4

2

2

O. č.8

7

2

5

O. č.8

0

8

4

4

O. č.9

7

2

1

O. č.9

0

8

6

2

O. č.10

7

7

O. č.10

1

7

2

5

O. č.11

7

1

6

O. č.11

5

3

1

2

O. č.12

7

1

5

O. č.12

0

8

5

3

O. č.13

7

3

4

O. č.13

5

2

3

3

2

1

O. č.14

7

5

2

O. č.14

3

2

1

5

2

3

O. č.15

7

4

3

O. č.15

1

1

7

5

2

O. č.16

7

7

O. č.16

2

2

6

1

5

4

O. č.17

6

1

1

4

2

1

1

2

O. č.18

6

3

2

1

2

2

1

7

7

8

8

4

1

O. č.17

2

2

5

1

O. č.18

1

1

6

2

2

O. č.19

7

7

O. č.19

1

O. č.20

7

7

O. č.20

0

Škola č. 6

8

1.

Škola č. 7

8

1.

2

2

1 5

8

1. Správně

RJ

Jiné

Mimo

Špatně

Jiné

Mimo

O. č.1

8

1

4

3

0

O. č.1

3

3

5

4

1

O. č.2

8

5

3

0

O. č.2

4

4

4

3

1

O. č.3

8

3

3

0

O. č.3

4

3

44

2

2

O. č.4

0

O. č.5

4

2

O. č.6

5

4

O. č.7

5

4

O. č.8

5

4

O. č.9

5

5

O. č.10

8

4

O. č.11

5

O. č.12

6

O. č.13

4

O. č.14

5

O. č.15

6

2

O. č.16

3

2

O. č.17

6

3

O. č.18

5

3

2

3

O. č.19

6

3

3

O. č.20

0

2

1

Jiné

Správně

Mimo

RJ

Jiné

Mimo

1

Špatně

RJ

8

5

3

O. č.4

0

8

3

5

1

4

1

3

O. č.5

0

8

3

5

1

3

2

1

O. č.6

0

8

4

3

2

O. č.7

1

7

2

4

4

4

3

4

1

3 1

1

RJ

3

1

1

1

3

1

2

O. č.8

0

8

3

1

2

O. č.9

0

8

O. č.10

0

8

2

6

2

1

1

5

3

2

2

4

0

1

3

3

O. č.11

6

6

6

2

2

O. č.12

3

2

1

3

4

2

2

O. č.13

0

8

3

2

3

2

1

O. č.14

0

8

3

5

1

3

2

2

O. č.15

3

1

5

2

3

1

5

1

O. č.16

2

2

6

1

5

2

2

O. č.17

3

1

2

5

2

3

1

O. č.18

8

4

2

0

2

2

O. č.19

2

2

6

1

5

8

8

O. č.20

2

2

6

1

5

O. č.10

0

O. č.11

6

6 2

5

3

1

1

4

6

1.

2

2

6

6 0

Jiné

Mimo

Špatně

O. č.12

2

4

1

3

O. č.1

6

3

3

0

O. č.13

2

2

4

1

3

O. č.2

6

6

0

O. č.14

1

1

5

3

2

O. č.3

2

1

1

3

2

1

O. č.4

3

3

Správně

RJ

RJ

Jiné

2

1

Mimo

4

3

1

O. č.15

3

0

6

3

3

O. č.16

3

O. č.5

0

6

2

1

O. č.17

0

O. č.6

6

1

5

0

O. č.18

6

O. č.7

4

1

3

2

1

1

O. č.19

0

O. č.8

0

6

4

2

O. č.20

2

O. č.9

3

1

1

3

1

3

3

1

93

2

6 5

1

2

3 1

1

4

0 6

6

4

4

Čtvrté ročníky Škola č. 8

Škola č. 2

8

4. Správně

RJ

Jiné

O. č.1

8

O. č.2

5

2

3

O. č.3

8

3

4

Mimo

Špatně

RJ

Jiné

1 7

8

Mimo

Špatně

17

9

8

1

O. č.2

16

12

4

2

O. č.3

15

8

7

3

1

O. č.4

2

2

16

1

O. č.5

11

10

O. č.6

18

8

10

5

4

Správně

3

3

Jiné

O. č.1

Mimo

8

O. č.4

Škola č.3

18

4.

2

RJ

O. č.5

4

2

2

O. č.6

8

6

2

O. č.7

3

2

5

1

3

1

O. č.7

11

O. č.8

1

1

7

3

1

3

O. č.8

5

O. č.9

1

1

7

5

1

1

O. č.9

6

6

O. č.10

1

1

7

2

5

O. č.10

6

1

O. č.11

4

4

4

4

O. č.11

13

O. č.12

4

4

4

3

O. č.12

1

O. č.13

3

1

O. č.14

4

1

O. č.15

6

O. č.16

3

O. č.17

6

1

1

O. č.18

7

4

3

O. č.19

3

O. č.20

1

4 1

2 3

2

2

1

1

RJ

Jiné

1 1

7

1 2

11

4

6

1

0 2

7

4

3

5

13

7

6

3

2

12

1

11

1

5

5

1

17

5

12

1

6

6

2

4

12 5 12

7

5

4

1

O. č.13

12

4

2

2

O. č.14

9

8

1

9

9 7

5

Mimo

2

2

O. č.15

5

4

1

13

3

5

5

O. č.16

8

1

7

10

4

2

2

O. č.17

10

5

1

4

8

5

1

1

O. č.18

13

6

4

3

5

5

3

5

5

O. č.19

14

14

4

4

1

7

7

O. č.20

5

5

13

13

Jiné

Mimo

Špatně

Jiné

Mimo

4

7

4

2

2

8

2

2

1

1

5

3

7

6

1

1

14

1

11

2

15

5

8

2

12

5

6

1

10

3

6

1

15

4

7

4

8

7

1

14

2

2

10

9

6

3

1

14

6

8

5

7

6

Škola č. 4

22

4.

6 10 3

15

4. Správně

RJ

Jiné

Mimo

O. č.1

22

10

10

2

O. č.2

22

18

4

O. č.3

21

3

13

5

O. č.4

Špatně

RJ

1

O. č.2

13

1

O. č.3

8 1

O. č.4

14

3

11

O. č.5

22

19

3

O. č.7

22

20

1

O. č.8

13

12

1

9

2

O. č.9

13

11

2

9

5

O. č.10

17

17

5

O. č.11

20

2

2

O. č.12

2

2

20

O. č.13

1

1

21

O. č.14

18

2

15

O. č.15

5

3

2

O. č.16

22

2

O. č.17

19

2

2

15

3

O. č.18

21

4

15

2

1

O. č.19

4

4

18

O. č.20

9

9

13

1

11

19

O. č.6

18

O. č.1

3

8

3

Správně

Mimo

22

O. č.5

5

Jiné

1 1

RJ

2

O. č.6

3

3

O. č.7

5

2

6

O. č.8

4

O. č.9

7

5

O. č.10

1

2

1

7

RJ

1

2

O. č.11

6

5

15

O. č.12

1

3

17

O. č.13

1

1

4

2

2

O. č.14

3

2

1

12

8

4

17

5

12

O. č.15

4

3

1

11

7

5

O. č.16

4

1

3

11

10

2

8

O. č.17

5

5

5

2

4

4

O. č.18

10

4

5

2

17

O. č.19

4

4

11

1

13

O. č.20

3

3

12

1

1

20 3 1 1

94

6

3

3

14

1

3 1

9 11

Škola č. 5

Škola č. 7

10

10

4.

4. Správně

RJ

Jiné

Mimo

Špatně

RJ

Jiné

Správně

RJ

Jiné

Mimo

Špatně

O. č.1

6

1

4

1

4

O. č.2

10

1

9

Mimo

O. č.1

10

5

5

0

O. č.2

9

7

2

1

1

O. č.3

4

1

3

6

4

2

O. č.3

7

O. č.4

0

10

3

7

O. č.4

0

1

O. č.5

2

O. č.6

10

O. č.5

6

3

2

1

4

3

O. č.6

9

3

5

1

1

1

O. č.7

3

O. č.8

0

O. č.9

5

O. č.10

0

O. č.11

4

O. č.12

2

O. č.13

2

O. č.14

3

O. č.15

3

O. č.16

4

O. č.17

4

O. č.18

4

O. č.19 O. č.20

3

1

4

7

2

2

3

O. č.7

5

10

1

2

7

O. č.8

0

5

4

1

O. č.9

8 0

10

O. č.10

2

3

O. č.11

4

10 4

1

1

1

6

1

1

4

1

2

3

8

10

1

7

2

8

2

5

1

5

3

2

10

5

5

0

2

2

3

10

1

6

6

9

2

8

4

4

O. č.12

0

10

7

3

1

8

5

3

O. č.13

0

10

5

5

3

7

6

1

O. č.14

6

3

3

4

3

1

2

7

3

4

O. č.15

10

8

2

0

4

6

6

O. č.16

5

5

O. č.17

6

2

O. č.18

8

3

6

1

3

6

3

5

5

5

5

O. č.19

1

1

1

9

9

O. č.20

0

1

Mimo

3

3

3

2

1

Jiné

0

7

5

RJ

1

95

1

5

5

2

4

4

3

4

2

1

5 3

1 2

9

9

10

10

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje: 1. BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6 2. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-7367-485-4 3. HENDRICH, J. A kol. Didaktika cizích jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. ISBN 978-80-262-0219-6 4. CHODĚRA, R. Didaktika cizích jazyků: úvod do vědního oboru. Praha: Akademia, 2013. ISBN 978-80-200-2274-5 5. KALHOUS, Z., OBST, O. Didaktika sekundární školy. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-0599-7 6. KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X 7. MAŇÁK, J., JANÍK, T., ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-175-1 8. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-078-6 9. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1916-3 10. PRUM, R., JELÍNEK, S., VESELÝ, J. Didaktika ruského jazyka. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003 ISBN 80-7041-174-0 11. PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3069-1 12. PUNCH, K. F.: Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-381-9 13. Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0404-4

96

14. UHL SKŘIVANOVÁ, V. Pojetí vzdělávacích cílů v ČR a Německu aneb uměleckopedagogická interpretace kurikulárních dokumentů českých a bavorských gymnázií. Brno: Padio, 2011 ISBN 978-80-7315-228-4 15. VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání.

Praha: Grada

Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1770-8

Internetové zdroje: 1. JANÍK, T. Didaktika obecná a oborová: Pokus o vymezení a systemizaci pojmů. Brno: Centrum pedagogického výzkumu PdF MU. [cit. 15. 11. 2013] Dostupné z http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/279/didaktika_obecna_a_oborova_J anik.pdf 2. Metodický portál RVP [cit. 2. 12. 2013] Dostupné z http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=46483&view=6443) 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Harmonogram školské reformy. [cit. 2. 12. 2013] Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/harmonogram) 4. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001 [cit. 10. 11. 2013] Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf 5. Střední školy [cit. 20. 1. 2014] Dostupné z http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/pardubicky-kraj/pardubice/ Další zdroje: 1. Školní vzdělávací programy jednotlivých škol (část rozpis ruský jazyk)

97