Základy redakční práce
Eva Juláková E-mail:
[email protected] Tel: 607 565 211
Základní práce s textem
• o redakční práci obecně • o odborné redakci názvosloví matematické zápisy výčty, tabulky, obrázky finální technické úpravy
ETIKA REDAKČNÍ PRÁCE Redaktor je prvním, velmi všetečným a velmi zvídavým čtenářem díla. Vědecký redaktor U editor U redaktor (U lektor (oponent) U recenzent) Není pravda, že na „formálnostech“ nezáleží – čím odborně náročnější je téma, tím preciznější musí být formální zpracování, aby se pozornost čtenáře nerozptylovala.
správné U běžně používané „Redakce má vždycky pravdu.“
⇓ domácí zvyklosti, charakteristické rysy edic, řad apod.
PŘEHLED ÚKOLŮ REDAKTORA
• • •
tři okruhy: jazyková redakce odborná redakce technická redakce
Jazyková redakce • gramatická správnost • stylistická obratnost • (logické řazení)
Technická redakce • typografické úpravy textu, • úpravy tabulek, • úpravy vstupních stran, • úpravy ilustrací a obrázků, • správný stránkový zlom, • provedení (papír, vazba)
Odborná redakce • • • •
odborné (chemické) názvosloví, matematické zápisy (názvy a symboly veličin a fyzikálních jednotek, formální stránka matematických zápisů, výčty, tabulky, grafy, obrázky, finální úpravy a náležitosti (vstupní stránky, obsah, rejstřík)
Počítače – nástroj, nikoliv cíl Text – podle náročnosti sazby: hladká sazba pořadová sazba (výčty, přehledy, tabulky) matematická sazba chemická sazba (noty)
Textové editory
• texty „camera-ready“ • součásti „officů“ - Word, WordPerfect • profesionální Quark, InDesign, PageMaker • LaTex
Tabulkové editory jsou určeny k (matematickým) operacím s tabulkami, nikoliv k jejich grafické úpravě
Editory rovnic a vzorců Grafické editory
Korektorské značky tradiční označení – pro profesionální sazeče VIZ PŘÍKOHA
Odborná redakce 1. 2.
odborné (chemické) názvosloví,
3. 4.
výčty, tabulky, grafy, obrázky
matematické zápisy (názvy a symboly veličin a fyzikálních jednotek, formální stránka matematických zápisů finální úpravy a náležitosti (vstupní stránky, obsah, rejstřík)
Normy a doporučení
• matematické zápisy - jasné definice • pravopis: pravidla, slovníky • typografická pravidla • odborné záležitosti ¾ normy: ČSN, ISO ¾ odborná doporučení
1. Chemické názvosloví
VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU • • • • • •
názvosloví IUPAC – kolem r. 1970 národní komitéty – přizpůsobit národní názvosloví lingvistické hledisko – soulad s obecnými pravopisnými zásadami tradiční je současně moderní „v obecných textech“ vs. „v odborných textech“ kdy je co ??
„TRADIČNÍ“ PRAVOPIS „vrací pravopis slova k tomu, z čeho vzniklo“
• • • •
kde bylo v řečtině „tau”, je „t”, kde bylo „théta”, je „th” (methyl-, thiol, tyrosin, thallium), ale tam, kde bylo „fí”, je „f” (nikoliv „ph” jako v angličtině) (fosfo-, ne phospho-); dodržuje se původní psaní zdvojených souhlásek (allyl-, pyrrol); závazné koncovky jsou -osa, -osid,a -asa (ale i -som, je odvozen od řeckého „soma” = duše, srovn. „somatologie”, a to „s” se má i vyslovovat!); prosazuje se odklon od zbytečného psaní dlouhých samohlásek (má být např. ozon, chlor) a zbytečné záměny z- místo -s- (správně je arsen)
• •
• • • • •
Chemické prvky značky prvků předepsány (malá a velká písmena); u značky prvku předepsán význam indexů: A z Z Eν
A je nukleonové (hmotnostní) číslo, Z je protonové (atomové) číslo, z je označení náboje, stavu ionizace či excitace a v je počet atomů v molekule označení valence AIII i AIII i A(III) značky prvků zásadně STOJATÉ PÍSMO, tedy všechny vzorce zásadně STOJATÉ PÍSMO tedy i obecné symboly (Me - kov, X - halogen, AB binární sloučenina, M· – molekulový ion v NMR) vzorec jednoho individua vždy dohromady (bez mezer všechno, závorky, divis) tedy i vzorce adičních sloučenin: CuSO4.10H2O
Chemické sloučeniny • v češtině název zpravidla jedno (ORG) nebo dvě (ANORG) slova, bez mezer (i před a po čárce, divisu, závorce) • v názvu dodržovat předepsanou kurzívu, indexy a řecká písmena ! • POZOR při překladu z angličtiny
Číselné indexy udávající počty atomů ve vzorcích se dnes často nahrazují číslicí v řádku - útlocitnější osoby dají číslici alespoň do závorek, např. H(2)O. Smiřme se s touto nedokonalostí opravdu jenom tam, kde není jiné pomoci, např. v polích databází (i GA ČR bohužel takovou má!), a vyhněme se jí tam, kde je to jenom lenost. Totéž platí pro kurzivu, řecké symboly atd.
• • • • • •
Symboly označující částice (proton p, elektron e atd.) se píší stojatě, stejně jako symboly hladin a slupek (K, L, π atd. − proto např. se píše π-elektrony, nebo elektrony π, stojaté π). Lokanty o-, m-, p-, N-, O-, S- apod. pro označení polohy substituentů se píší kurzivou Podobně jako stereodeskriptory (cis, trans, meso, E, Z, R, S) a sek-, tercPředpony bis-, tris-, cyklo-, iso- jsou však vždy stojatě Rovnovážná relativní koncentrace [HCl] ZKRATKA pro molární roztok 1M-HCl - jenom se vzorcem, bez mezer!! (1M-dusičnan nebo 0,1mM-HCl nevhodné, c = 0,1M ŠPATNĚ)
Chemické vzorce a rovnice • • •
strukturní vzorce - speciální software chemické rovnice jako matematické v chemických rovnicích se mezi číselným koeficientem a vzorcem vždy vynechává mezera H2 = 2 H+ + e−
2. Matematické zápisy
Hlavní zásady při matematickém vyjadřování (ostatně nejen při něm) 1. Zápis musí být jednoznačně formálně správný. 2. Zápis by měl být jednotný a přehledný, aby čtenáři usnadnit orientaci v textu. 3. Zápis by měl působit dobrým grafickým dojmem a respektovat požadavky a “domácí pravidla” vydavatele.
Základní prvky v rovnicích 2.1 čísla 2.2 symboly matematických operací 2.3 názvy a značky jednotek 2.4 symboly veličin 2.5 chemické vzorce slova nepatří do rovnic !!!
2.1 Číslovky v textu • • • •
malé základní i řadové číslovky SLOVY POZOR NA BILION A MILIARDU 10metrový, 30krát, ale NIKDY NE po dobu 20ti let
2.1 Čísla (čísla zapsaná číslicemi)
• desetinné znaménko - tečka (CZ) × čárka; • • •
POZOR na převzaté obrázky CZ × ENG !!! oddělování číslic v dlouhých číslech do skupin po třech mezerou, ale ničím jiným! (příklad: 1 256 248,325 4) - jediná výjimka: letopočty čísla raději stojatě, i v kurzivním textu; i π (Ludolfovo číslo), imaginární jednotka i nebo e (základ přirozených logaritmů) jsou stojaté (jsou to konstanty, čísla)
2.2 Matematické symboly a značky • +, –, ±, · nebo × :, / (pozor na minus! pozor, hvězdička ne!) • ,≅ je přibližně rovno je po zaokrouhlení rovno ÷ odpovídá ≈ ≡ je identicky rovno ~ je úměrné • závorky ( ) okrouhlé [] lomené { } složené 〈〉 úhlové
• správně VŽDY mezery kolem symbolů DOPORUČUJI POUŽÍVAT PEVNOU MEZERU • symboly funkci VŽDY STOJATÉ PÍSMO: sin, log, POZOR! také d jako symbol derivace!! dx/dt = x/t !!! sin α sinα ≠ cos α cosα
• Σ × Σ, Δ × Δ • obecný symbol funkce f nebo F
Příklady doporučenou pevnou mezeru značím ▫
19▫x▫ a▫⋅▫1,14 b▫:▫c b/c 2▫a▫+▫b▫=▫c 2(a▫+▫b)▫=▫c 45▫⋅▫3,25▫≠▫V dx/dt log▫2a▫ 2▫d▫ln▫a▫ cos▫α▫sin2▫α 2▫f(x)▫ F▫(∂/∂k) y▫⋅▫2(x▫−▫1) a+b =2 c+d
(a▫+▫b)/(c▫+▫d)
2.3 Jednotky Mezinárodní soustava jednotek SI • koherentní soustava, postavená se několika základních jednotkách; • všechny ostatní jednotky jejich prostou kombinací (s exponenty), bez číselných koeficientů (přepočítávacích faktorů); • existují i jiné koherentní i nekoherentní soustavy jednotek, ALE
NELZE JE VZÁJEMNĚ KOMBINOVAT, ANI KOMBINOVAT S JEDNOTKAMI SI
Mezinárodní soustavu jednotek SI tvoří • základní jednotky, • odvozené jednotky (se zvláštními názvy) kombinace základních jednotek, • násobné a dílčí jednotky, • vedlejší jednotky (mimosoustavní), které lze používat trvale.
Mezinárodní soustava jednotek SI platí od 1. 8. 1974
Základní jednotky Veličina
Základní jednotka SI název symbol délka metr m hmotnost kilogram kg čas sekunda s elektrický proud ampér A termodynamická kelvin K teplota látkové množství mol mol svítivost kandela cd
a k tomu • jednotka jedna - VEŠKERÉ RELATIVNÍ VELIČINY
• jednotky radiál a steradián
Odvozené jednotky (jenom vybrané) síla tlak, napětí energie, práce výkon elektrický náboj elektrický potenciál
newton pascal joule watt coulomb volt
N Pa J W C V
• vzniknou součinem základních jednotek • názvy odvozené od vlastních jmen (značka začíná verzálkou!)
Násobné a dílčí jednotky postupují po třech řádech; příklady nejběžnějších: Název
díl
zn.
Název
díl
zn.
mili mikro nano
10-3 10-9 10-9
m μ n
kilo mega giga
103 106 109
k Μ G
• ke značce jednotky BEZ MEZERY (GPa, mm); • jsou to plnohodnotné jednotky SI!! (kg) • ale:c (centi, 10-2), d (deci, 10-1), dk (deka, 101), h (hekto, 102)
Doplňkové jednotky čas úhel objem hmotnost energie teplota
minuta, hodina, den, rok min, h, d, a stupeň ° (bez mezery) litr l nebo L tuna t atomová hmotnostní jednotka u elektronvolt eV Celsiův stupeň °C (20° není teplota !!)
A NIC JINÉHO !
Jednotky jiných soustav NELZE v kombinaci s jednotkami SI používat !!
2.3 Názvy jednotek • • •
Názvy jednotek voleny tak, aby byly (s minimálními pravopisnými změnami) mezinárodně použitelné. Název začíná malým písmenem, ať je odvozen od obecného slova (metr, kilogram, sekunda, mol, kandela), nebo od vlastního jména (kelvin, ampér + všechny odvozené jednotky). Názvy se normálně skloňují (1 mol, i v 1 molu).
2.3 Symboly (ZNAČKY) jednotek • zásadně předepsané značky; • zásadně a VŽDY stojaté; • od obecných slov (jen zákl. jednotky) ⇒ značky malá písmena; • názvy od vlastních jmen: první písmeno značky je velké; • mezery mezi značkami jednotek - m s–1; • a vždy mezi číslicí a značkou - 10 kg; • ale bez mezer předpona a jednotka; • složené jednotky: m × s–1 m/s m▫s–1 m · s–1 nevhodné (moc dlouhý zápis), špatně je m.s–1
Problémy dělají: SPRÁVNĚ s, min mikrometr, μm 0,1 nm kelvin, K stupeň Celsia, ▫°C
ŠPATNĚ sec, sek, vteřina, min. mikron, μ angström, Å stupeň Kelvina, °K např. 25°, 25° C
Nejčastější chybně používané jednotky: • atmosféra 1 atm = 101 kPa • bar 1 bar = 100 kPa • torr (mmHg) 1 torr = 0,133 kPa • angström • mikron • kalorie
1 Å = 10–10 m = 0,1 nm 1 μ = 1 μm 1 cal = 4,1868 J
ale i curie, debye, dyn, erg, gauss, poise a mnohé další
Procenta • procento = dílčí jednotka jednotky jedna • vyjádření podílů či zlomků (molárních, hmotnostních či objemových) • správný zápis s mezerou: např. 25▫% • “desetiprocentní roztok” - “10% roztok” (bez mezery), nebo lépe “10%ní roztok” • procentuální (procentový) obsah • ppm = 10-6 , ppb = 10-9
2.4 Veličiny • Veličiny se označují jedním písmenem latinské nebo řecké abecedy (výjimka: kritéria Re, Fo); ale ne např: BC - zbytkový proud! • V celém díle pro danou veličinu používat stejný symbol (!!!!), a to pokud možno symbol odpovídající příslušnému doporučení. • Všechny veličiny v rovnici je třeba označovat symboly - slova do rovnice nepatří. • Symboly vždy kurzívou (a to i symboly označené písmeny řecké abecedy).
• Rozlišení veličin různého charakteru: – vektory a, x, v
G G G nebo a , x , v
– operátory  nebo skript (psací písmo) – množiny A, B, – některé standardní množiny N, R – matice A, B, C – determinanty A, det A
• Rozlišení významu symbolů - dolní indexy (horní indexy obecně znamenají umocňování). • Index odkazuje k jiné veličině – potom kurzívní symbol jako pro danou veličinu (např. cp - měrná tepelná kapacita za konstantního tlaku p). • Index je zkratkou slova nebo číslo - potom stojatě (a1, symbol m pro molární veličiny, Cm, symbol r pro relativní, Mr, atd.). • Standardní veličiny - HORNÍ index ° - např. E° (je to kroužek, jako pro stupeň, nikoliv nula); • symbol E0 znamená “E na nultou” • “E nula” (počáteční stav): E0 , nikoliv Eo • “konst.”, “konst” i “const” ale k nebo K
Pár příkladů • hmotnost m kg (ne symbol w) • látkové množství n mol (ne název „počet molů“) • Avogadrova konstanta NA mol−1 (označení “Avogadrovo číslo” je nevhodné) • relativní atomová (molekulová) hmotnost Ar, Mr • molární hmotnost M g mol−1 • látková koncentrace c mol dm−3 = mol l−1 (lepší než název „molární koncentrace“)
ROVNICE ROZLIŠUJTE: • VZTAH (rovnice, nerovnosti) • VÝRAZ - např. 6 ab/(8 cd 2) t=8s t - veličina (čas), s - značka jednotky, 8 - číselná hodnota veličiny
můžeme psát t = {t} · [t] a čteme: číselná hodnota {t}s = 8 rozměr veličiny [t] = s ALE ZNAČKA JEDNOTKY DO LOMENÝCH ZÁVOREK NEPATŘÍ
Rozlišujeme • veličinové rovnice (rovnicí zapsaný vztah mezi veličinami; není závislý na volbě jednotek, ve kterých jsou veličiny vyjádřeny − musí to ale být jednotky koherentní); • rovnice číselných hodnot (platí pouze tedy, vyjádříme-li veličiny v určených jednotkách). Rozeznáme to pomocí rozměrové analýzy Je tedy třeba uvádět jednotky? kde Gm je molární Gibbsova energie, která se udává v J mol−1 × kde Gm je molární Gibbsova energie v J mol−1
Jak se rozměrová analýza dělá? 1.
2. 3. 4.
5.
Za každou veličinu dosadit její jednotky (dosazovat v základních jednotkách! odvozené jednotky na ně převést) a rozměr levé a pravé strany by měl být shodný. Nesouhlasí-li, může být taky chyba v rovnici − ověřit ! Pozor na číselné koeficienty v rovnicích! Jen někdy to jsou opravdu čísla. Argumenty exponenciálních, logaritmických, trigonometrických a podobných funkcí jsou čísla ⇒ musí to být číselné hodnoty veličin, nebo kombinace veličin s výsledným rozměrem jedna. Empirické konstanty − jsou buď bezrozměrné, nebo číselná hodnota závisí na jednotkách, v nichž jsou vyjádřeny. Číselné činitele − závisejí na definicích veličin v rovnici obsažených.
PŘÍKLADY pV = nRT
stavová rovnice ideálního plynu
p - tlak, Pa; V - objem, m3; n - látkové množství, mol; R - molární plynová konstanta, 8,314 J K−1 mol−1 ; T - termodynamická teplota, K (Pa) (m3) = (mol) (J K−1 mol−1) (K) (m-1 kg s-2) (m3) = (mol) (m2 kg s-2 K−1 mol−1) (K) m2 kg s-2 = m2 kg s-2
RT [ Ox ] ln E = E° + nF [ Red ]
Nernstova rovnice
R = 8,314 J K−1 mol−1 ; F = 96 485,34 C mol−1 ; T = 298 K = 25 °C (obvyklá, „laboratorní“, „normální“) [RT/nF] = J K−1 mol−1 K/ C mol−1 = J/C = m2 kg s-2/A s = = m2 kg s-3 A-1 = V
Ox ] [ 0, 059 E = E° + log n [ Red ] je ale nezbytné uvést, že PLATÍ POUZE pro E ve voltech (koeficient 0,059 má rozměr volt!) a pro 25 °C !
Umístění rovnic v textu Umístění jednotlivých prvků • účaří řádku (pozor u zlomků); c a = ( 2s + z ) b
• dělení do dvou řádků: u rovnítka; u znaménka + nebo – Příklad: Δm = 285 840/300 000 0002 = = 3,18 ⋅ 10-12 kg = 3,18 ⋅ 10-9 g
• čísla rovnic k pravému okraji, číslování podle kapitol • soustavy rovnic - rovnítka POD SEBOU
Umístění rovnic ve vztahu k textu • na střed • na odstavcovou zarážku
viz ukázka
N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn: ΔN
= NNNN - NNNN
NNNN = ΔN + NNNN
(1-1)
ΔN
(1-2)
NNNN = ΔN + NNNN
N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: ΔN
= NNNN - NNNN ,
NNNN = ΔN + NNNN .
N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn: = NNNN - NNNN
N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn:
(1.3)
ΔN
(1.4)
NNNN = ΔN + NNNN .
N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn:
= NNNN - NNNN
N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn:
