ODBORNÉ PREZENTACE JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST VĚDECKÉ PRÁCE Eva Juláková e-mail:
[email protected] Tel: 607 565 211
• •
Proč tento seminář? Tlak různých systémů „hodnocení vědy“ (všichni píší, nikdo nečte). Work, finish, publish (M. Faraday), dnes spíš Publish or perish.
Potřeba získat finanční prostředky = nutnost psát žádosti, projekty (často na úkor řešení těch už získaných). ALE • na vše je málo času; • styl školní výuky nepodporuje ty správné dovednosti; kursy creative writing; typická záležitost CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ; • úpadek profesionality typografického zpracování; • mnohdy nedostatek motivace a snahy autorů.
A kdo pomůže?? • •
Redaktor? Znáte nějakého? Vědecký redaktor časopisu by měl mít (a má!!!) jiné úkoly.
•
KDOKOLIV ochotný pečlivě přečíst (a opravit) text je pomocník (víc očí víc vidí).
•
Čím kvalitnější je autor (a jeho výstup), tím víc si zaslouží pomoc (a víc ji ocení!!).
Co byste měli vědět 1. Nejdříve byste měli znát – prostředí, ve kterém publikace vzniká, – postup, kterým vzniká, – zákonitosti, kterými se to řídí. 2. Potom byste měli vědět, jak mají výsledky (publikace a prezentace) vypadat. 3. A nakonec (latest but not last) byste měli umět správně zpracovat jazykové a technické a odborné záležitosti.
ČTYŘI ZÁKLADNÍ BLOKY
• VYDAVATELSTVÍ + POLYGRAFIE (jak funguje vydavatelství, základní informace o polygrafickém zpracování) (1)
• AUTORSKÝ (obecné zásady odborného sdělení, psané dokumenty, ústní a jiné formy prezentací) (2) JAZYKOVÉ ZÁLEŽITOSTI
• ZÁKLADNÍ PRÁCE S TEXTEM (technické a grafické náležitosti) (3)
• ODBORNÉ ZPRACOVÁNÍ (názvosloví, matematika, jednotky, veličiny, rovnice, tabulky, obrázky, grafy) (4)
1. Jak funguje vydavatelství • co vydavatelství zajišťuje, co vykonává a co si zadává; • ekonomické minimum; • základní právní normy.
Typografické a polygrafické minimum • jaký je rozdíl mezi polygrafií a typografií
Základní schéma odborné posouzení
autor
licenční smlouva ← honorář námět, schvalování, tvorba díla
← převzetí
vydavatel
KOREKTURY
redakční zpracování
(sazba) tiskárna
provize knihkupců
propagace a distribuce
Co dělá vydavatelství 1. NÁMĚTOVÁ ČINNOST: pátrá po zajímavých nových knihách a pečuje o svou „niku“ na knižním trhu. 2. EKONOMICKÁ ČINNOST: zajišťuje financování svých edic (nakladatel vs. vydavatel - později). 3. PRÁVNÍ ČINNOST: zajišťuje autorsko-právní agendu (licenční vydavatelské smlouvy, honorářová agenda). 4. Ale především vlastní REDAKČNÍ ČINNOST: spolupracuje s budoucími autory během tvorby díla, redakčně zpracuje dílo (zajistí odborné posouzení), zařizuje (zpravidla zadavatelským způsobem) polygrafické zpracování díla, pečuje o propagaci a distribuci díla.
Co z toho se dnes moc nedělá: 1. Vydavatel nezřídka vydává „co mu přinesou“!!!! 2. Autor je zhusta žádán, aby na své dílo získal finanční krytí. 3. Smluvní záležitosti jsou často organizovány tak, že autor dostane smlouvu až na HOTOVÝ TEXT a setrvává do poslední chvíle v nejistotě. 4. V rámci „úspor“ téměř vymizelo redaktorské zpracování a dílo je zpracováváno neprofesionálně. VÝSLEDKEM JE ZHORŠENÍ KVALITY NEBO NAHRAZENÍ KVALITY KVANTITOU
Své cti dbalý vydavatel: • • • •
Dodržuje sliby, TERMÍNY a ujednání, ať již smluvní, tak ústní. Dodržujte je proto i Vy! Dbá na svou prestiž. Dobré jméno se obtížně získává a snadno ztrácí, jeho znovuzískání je mimořádně obtížné. Postupuje s potřebnou profesionalitou, především ve smluvních a legislativních záležitostech. Snaží se vytvořit určitý standardní vzhled i úpravu své produkce. Proto většina vydavatelů má / měla by mít svá DOMÁCÍ PRAVIDLA, o kterých se NEDISKUTUJE.
Ekonomické minimum aneb co musí platit vydavatel 1. honoráře (autorům, překladatelům, výtvarníkům); DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA A NA ZÁKLADĚ LICENČNÍ VYDAVATELSKÉ SMLOUVY 2. odměny odborným posuzovatelům apod. (DPP); 3. náklady na redakční zpracování (platy či jiné platby redaktorům + vlastní režie); 4. výlohy za sazbu a polygrafické zpracování (fakturace) 5. náklady na propagaci, distribuci a prodej.
Cena publikace doporučená cena (vydavatelem): veškeré náklady ad 1 až 5 ROZPOČÍTANÉ na počet vydaných výtisků (a rozumně přizpůsobené tomu, jaká by byla tržně přijatelná cena knihy) bylo zvykem ji uvádět v tiráži Cenová intervence (díla vydaná s grantovou podporou by měla být lacinější)
A jaké má vydavatel příjmy: • tržby z prodeje (mínus náklady na distribuci + knihkupecká provize) vznikají postupně, až když se dílo prodá • sponzorské dotace nebo účelové prostředky na vydání díla (cenová intervence)
vydavatel vs. nakladatel (dnes v podstatě synonyma) • Nakladatel vydává svou produkci na své vlastní náklady (= platí ji ze svých prostředků, ať již pocházejí odkudkoliv). Zpravidla tedy ROZHODUJE o tom, co vydává, a vyrobené publikace sám uvádí na knižní trh. • Vydavatel přijímá zakázky těch, kteří si u něj objednají vydání a zaplatí je. Zpravidla jsou potom vyrobené publikace MAJETKEM OBJEDNATELE a ne vždy jsou volně prodejné.
Legislativní předpisy • zákon 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích definuje, jakých děl se týká; uvádí povinné údaje v díle; určuje komu povinné výtisky • zákon 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) definuje právo autorské a práva s ním související, ochranu autorských práv (copyright), definuje zaměstnanecká díla • ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: ÚNMZ, 2014 (nahrazuje zrušenou ČSN 01 6910 z roku 2007)
Autorská práva – v principu dvojího druhu: – osobnostní (nepřevoditelná, smrtí autora nezanikají); – majetková (autor uděluje na základě licenční smlouvy vydavateli, právo za úplatu šířit jeho dílo); zanikají 70 let po smrti autora
Autorský honorář • procentní sazbou (3 až 7 %) z ceny PRODANÝCH výtisků: 300 výtisků po 1 000 Kč při 10 % = 30 000 Kč 10 000 výtisků po 200 Kč při 3 % = 60 000 Kč (honorář je ale vyplácen POSTUPNĚ) • podle rozsahu (za stránku, za autorský arch): 20 AA po 3 000 Kč/AA = 60 000 Kč bez ohledu na náklad či počet prodaných výtisků
Co je to autorský arch? V „klasických dobách“ psacích strojů: stránka A4: asi 30 ř. po asi 60 znacích = normalizovaná strana – na počítači prakticky nerealizovatelná 20 normalizovaných stran = 1 autorský arch = 36 000 znaků – údaj lze zjistit i počítačem, ale pouze pro písmenné znaky; obrázky, rovnice, tabulky je nutno odhadnout podle potištěné plochy
Zdanění autorských honorářů § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů výjimky oproti jiným příjmům (do 10 000 Kč od jednoho plátce daň 15 %, platí ji vydavatel a autor nemusí dělat daňové přiznání)
VYDAVATELSTVÍ NENÍ TISKÁRNA
Polygrafické a typografické minimum NEPLEŤTE SI PROSÍM POLYGRAFIE = VÝROBNÍ ODVĚTVÍ, tiskový průmysl TYPOGRAFIE = OBOR UŽITÉ GRAFIKY (teorie a vývoj písma, součást grafického návrhu)
Vývoj tisku a sazby • kolem roku 1450: počátky knihtisku Laurens Janszoon Coster, zvaný Donat, nebo častěji Johannes Gensfleish, zvaný Gutenberg ruční sázení, matrice z liteřiny (horká sazba)
• 1796: pražský rodák Alois Senefelder vynalezl litografii neboli kamenotisk • 1886: řádkový sázecí stroj Linotype • 1897: písmenový sázecí stroj Monotype • počátek 20. stol.: první ofsetový stroj – průhledné negativní nebo pozitivní předlohy • 2. pol. 20. stol.: rozvoj fotosazby • digitalizace písmových znaků
Fotosazba: předlohy jsou filmové negativy písmen či znaků, osvitem vzniká film (pozitivní), který se montuje na tiskové desky výhodou především výborná kvalita tisku a variabilita sázených znaků S nástupem počítačů digitalizace písmových znaků Digitální tisk Neimpaktní (beztlakový) tisk: tisková barva nebo toner se nepřenáší přítlakem, ale: – tepelným přenosem (termografie) – nástřikem barvy (ink-jet) – přenosem obrazu pomocí toneru (elektrografie)
Klasické tiskové techniky • • • •
tisk z výšky (knihtisk, flexotisk) tisk z hloubky (hlubotisk) tisk z plochy (litografie, světlotisk, ofset) průtlačný tisk (sítotisk)
Techniky digitálního tisku liší se způsobem, kterým je vytvořena tisková forma: • bezdotykový (dynamický): není hmotná forma • statický: tisková forma je vytvořena přímo ve stroji
Tiskové stroje • ploché (archy papíru) • rotační (role papíru) Výběr vhodného stroje závisí na nákladu knihy, nárocích na tisk, atd.
Náklady na tisk • náklady na přípravu stroje a zhotovení tiskových desek (neproporcionální) • náklady na vlastní tisk (proporcionální) Rotační stroje se vyplatí od cca 4 000 až 5 000 výtisků.
Druhy a typy papíru • složení (obsah bělené buničiny) • hladkost • plošná hmotnost (gramáž) • do 28 až 65 g m2 biblový papír • 60 až 140 g m2 běžné tiskové papíry • 180 až 350 g m2 kartony • opacita, tisková brilance a bělost (charakterizují optické vlastnosti papíru)
Formáty A5 A6 A4 A2
A3
A1
formáty A formáty B A0 = plocha 1 m2 A0 A1 A2 A3 A4 A5 A6
841 1 189 mm 595 841 mm 421 595 mm 297 421 mm 210 297 mm 149 210 mm 105 149 mm
B0 = šířka 1 m B0 B1 B2 B3 B4 B5 B6
1 000 1 414 mm 707 1 000 mm 500 707 mm 354 500 mm 250 354 mm 177 250 mm 125 177 mm
Typografie je (nejen) nauka o písmu Typografie je řemeslo, které je momentálně v úpadku, protože ti, kteří je provozují, si toho nejsou vědomi.
Druhy písma • velká písmena (neboli verzálky, majuskule, ABCD) • malá písmena (neboli minusky, minuskule, abcd) • kurzíva (písmo s osou skloněnou vpravo, italika, abcd) • půltučná písmena (abcd) • kapitálky (písmena, která mají tvary verzálek, ale výškou odpovídají mínuskám, KAPITÁLKY)
písmena na řádku – písmová osnova
Příjem Š
2 V
střední výška písma
základní dotažnice (účaří)
• velikost neboli stupeň písma (např. 12 b), • řez písma (obyčejné, kurziva, půltučné) – dohromady tvoří rodinu písma • třída písma – písma patková (serifová), adtl
ADTL bezpatková (bezserifová, grotesky), adtl ADTL
– – písma psaná (skripty), lomená (fraktury), zdobná
Pro odborné texty nejlepší Times New Roman (doplňkové znaky). Velikost (stupeň) písma musí odpovídat délce řádků.
Typografická měrná soustava Absolutní jednotky: typografický bod 0,3759 mm (1 m = 2 660 bodů) cicero = 12 typografických bodů 4,513 mm Didotův měrný systém:
12 bodů = 1 cicero = 4,513 mm 1 bod = 0,376 mm 26,6 bodů = 1 cm Systém Pica (čti „pajka“): 12 points = 1 pica = 4,23 mm 1 point = 0,353 mm 6 pica = 72 points = 1 palec (2,54 cm) NA POČÍTAČI: 1 bod = 0,353 mm; 1 mm = 0,283 b Relativní jednotka (roste s velikostí písma): čtverčík = em = šířka písmene M
Šetří počítače náš čas? ZPRACOVÁNÍ TEXTŮ JE DNES BEZ POČÍTAČŮ NEMYSLITELNÉ texty „camera-ready“ Textové editory: běžné: součásti „officů“ (Word, Writer), WordPerfect profesionální: PageMaker, Quark, InDesign Programy skupiny TeX Tabulkové editory (Excel): jsou určeny k (matematickým) operacím s tabulkami, nikoliv k jejich grafické úpravě, k tomu je vhodnější textový editor
Editory matematických rovnic: editor rovnic jako součást Microsoft Office, program MathType (vs. TeX) Chemické editory: programy pro kreslení chemických vzorců, ChemDraw Grafické editory: obrázky a další grafické objekty Kvalita podkladů, jak je AUTOŘI DODÁVAJÍ, je dnes ABSOLUTNĚ NEJVĚTŠÍ PROBLÉM Programy pro prezentace: PowerPoint Formát pdf (uzavřený formát, PostScript): výhoda při předávání
1. POČÍTAČ SLOUŽÍ KE KOMUNIKACI MEZI UŽIVATELI. Nemarněte výsledek své (nemalé) práce tím, že ho předáte ve formátu nepoužitelném pro počítač příjemce. 2. Předem se ujistěte, V JAKÉ PODOBĚ A FORMÁTU vydavatel dílo přijme (v jakém editoru? mají se používat styly? jaké umístění obrázků/tabulek apod.). 3. Pro články do časopisu pečlivě vyhledejte dispozice a DODRŽUJTE JE (nejsou-li dostupné, prohlédněte předchozí články).
