ZÁKLADY PODNIKOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice

ZÁKLADY PODNIKOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. Ing. Filip Janovič

2011

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice

ZÁKLADY PODNIKOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. Ing. Filip Janovič

Kunovice

2011

Autoři: © prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. © Ing. Filip Janovič

Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 Neprošlo jazykovou úpravou

ISBN: 978-80-7314-230-8

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 7 1

PODNIK V INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI ............................................... 11 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

2

VÝZNAM INFORMACÍ V MANAŽERSKÉ PRAXI .................................. 17 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8

3

Cíle kapitoly ................................................................................................ 17 Klíčová slova ............................................................................................... 17 Úloha dat, informací a znalostí.................................................................... 18 Správné informace snižují náklady a zvyšují příjmy................................... 19 Ochrana informací a informační odpad ....................................................... 19 Kontrolní otázky .......................................................................................... 19 Samostatná práce studenta........................................................................... 20 Samodiagnostický test ................................................................................. 20

INFORMAČNÍ SYSTÉM PODNIKU ............................................................ 21 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

4

Cíle kapitoly ................................................................................................ 11 Klíčová slova ............................................................................................... 11 Podnik pod vlivem globalizace.................................................................... 11 Podnik v informační společnosti ................................................................. 13 Kontrolní otázky .......................................................................................... 14 Samostatná práce studenta........................................................................... 14 Samodiagnostický test ................................................................................. 15

Cíle kapitoly ................................................................................................ 21 Klíčová slova ............................................................................................... 21 Vymezení pojmu Informační systém (IS) ................................................... 22 Modely podnikových informačních systémů (PIS) ..................................... 22 Kontrolní otázky .......................................................................................... 25 Samostatná práce studenta........................................................................... 25 Samodiagnostický test ................................................................................. 26

JÁDRO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU PODNIKU .................................... 27 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

Cíle kapitoly ................................................................................................ 27 Klíčová slova ............................................................................................... 27 Vývoj vedoucí k ERP řešení........................................................................ 28 ERP v užším slova smyslu - vnitropodniková integrace ............................. 29 ERP v širším slova smyslu – rozšíření ERP ................................................ 30 Kontrolní otázky .......................................................................................... 31 Samostatná práce studenta........................................................................... 31 Samodiagnostický test ................................................................................. 32

5 ŘÍZENÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY CRM) A DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE (SCM) .................................................................................................... 33 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8

Cíle kapitoly ................................................................................................ 33 Získané dovednosti ...................................................................................... 33 Klíčová slova ............................................................................................... 34 Řízení vztahů se zákazníky (CRM) ............................................................. 34 Řízení dodavatelského řetězce (SCM) ........................................................ 35 Aplikační architektura IS/ICT ..................................................................... 37 Kontrolní otázky .......................................................................................... 38 Samostatná práce studenta........................................................................... 38

5.9 6

Samodiagnostický test ................................................................................. 39

MANAŽERSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY (MIS) .................................... 41 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

7

Cíle kapitoly ................................................................................................ 41 Klíčová slova ............................................................................................... 41 Kontrolní otázky.......................................................................................... 43 Samostatná práce studenta........................................................................... 43 Samodiagnostický test ................................................................................. 44

BUSINESS INTELLIGENCE ........................................................................ 45 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 7.10 7.11 7.12

8

Cíle kapitoly ................................................................................................ 45 Klíčová slova ............................................................................................... 46 Principy Business Intelligence .................................................................... 46 Multidimenzionální databáze ...................................................................... 48 Hlavní komponenty v Business Intelligence ............................................... 49 Datová architektura – metainformační systém ............................................ 51 Architektura úloh......................................................................................... 52 Datový sklad................................................................................................ 53 Získávání znalostí z datových zdrojů .......................................................... 55 Kontrolní otázky.......................................................................................... 56 Samostatná práce studenta........................................................................... 56 Samodiagnostický test ................................................................................. 57

ŘÍZENÍ PROVOZU A ROZVOJE IS ............................................................ 59 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 8.8

9

Cíle kapitoly ................................................................................................ 59 Klíčová slova ............................................................................................... 60 Význam podnikové informatiky.................................................................. 60 Zajištění provozu a rozvoje IS..................................................................... 61 Outsourcing IS/ICT ..................................................................................... 62 Kontrolní otázky.......................................................................................... 64 Samostatná práce studenta........................................................................... 64 Samodiagnostický test ................................................................................. 64

PROJEKTOVÁNÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ...................................... 67 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7

10

Cíle kapitoly ................................................................................................ 67 Klíčová slova ............................................................................................... 67 Fáze projektování ........................................................................................ 68 Varianty řešení projektu IS.......................................................................... 70 Kontrolní otázky.......................................................................................... 71 Samostatná práce studenta........................................................................... 72 Samodiagnostický test ................................................................................. 72 BEZPEČNOST INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ........................................ 73

10.1 Cíle kapitoly ................................................................................................ 73 10.2 Klíčová slova ............................................................................................... 73 10.3 Důvody pro zabezpečení informačních systémů......................................... 74 10.4 Druhy a prostředky ochran .......................................................................... 76 10.4.1 Technické prostředky ochran ............................................................... 76 10.4.2 Programové prostředky ochran ........................................................... 77 10.4.3 Organizační (režimní) prostředky ochran............................................ 78 10.4.4 Kombinace prostředků ......................................................................... 79 10.5 Kontrolní otázky.......................................................................................... 79 10.6 Samostatná práce studenta........................................................................... 80

10.7 11

Samodiagnostický test ................................................................................. 80 INFORMAČNÍ SYSTÉMY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ . 81

11.1 Cíle kapitoly ................................................................................................ 81 11.2 Klíčová slova ............................................................................................... 81 11.3 Státní správa ................................................................................................ 82 11.4 Veřejná správa ............................................................................................. 83 11.5 Rozvoj informačních systémů veřejné správy............................................. 84 11.6 Kontrolní otázky .......................................................................................... 85 11.7 Samodiagnostický test ................................................................................. 85 12 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 12.7 12.8 13 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7 13.8 13.9 14

E-GOVERNMENT ....................................................................................... 87 Cíle kapitoly ................................................................................................ 87 Klíčová slova ............................................................................................... 87 Prioritní programové oblasti e-governmentu............................................... 88 Historie vývoje eGovernmentu v České republice ...................................... 89 Strategické mezníky .................................................................................... 91 Základní registry veřejné správy ................................................................. 92 Kontrolní otázky .......................................................................................... 93 Samodiagnostický test ................................................................................. 93 INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY..................................... 95 Cíle kapitoly ................................................................................................ 95 Klíčová slova ............................................................................................... 95 Portál veřejné správy ................................................................................... 96 Elektronický portál územních samospráv.................................................... 97 Informační systém eObec ............................................................................ 97 Czech Point.................................................................................................. 98 Datové schránky .......................................................................................... 99 Kontrolní otázky ........................................................................................ 100 Samodiagnostický test ............................................................................... 100 NĚKTERÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY MINISTERSTEV ................... 101

14.1 Cíle kapitoly .............................................................................................. 101 14.2 Klíčová slova ............................................................................................. 101 14.3 Jednotný informační systém životního prostředí....................................... 101 14.4 Informační systémy v soudnictví............................................................... 102 14.4.1 Informační systémy uvnitř soudů........................................................ 103 14.4.2 Veřejné informační systémy ............................................................... 104 14.5 Informační systémy Policie ČR................................................................. 107 14.6 Projekt eHealth .......................................................................................... 109 14.7 Kontrolní otázky ........................................................................................ 110 14.8 Samodiagnostický test ............................................................................... 111 15

DALŠÍ ROZVOJ IS VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ............ 113

LITERATURA ....................................................................................................... 115

ÚVOD Předkládané učební texty“ Základy informačních systémů podniků a informačních systémů státní správy a samosprávy“ slouží studentům prezenční i kombinované formy studia oboru Ekonomická informatika na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o. v Kunovicích. V průběhu studia si student ověří informace z tohoto textu jednak v průběhu svého studia ve svém malém studijním týmu, ale také v průběhu praxí a při vypracování bakalářské práce. Pro absolventy může být tento studijní text denním pomocníkem v běžných pracovních situacích. Studenti kombinované formy studia mohou informace z tohoto textu průběžně aplikovat ve své práci u svého zaměstnavatele. Učební texty jsou členěna do 14 ti kapitol, přičemž prvních deset pojednává o problematice informačních systémů podniků, zatímco další kapitoly jsou zaměřeny na informační systémy státní správy a samosprávy. První kapitola je zaměřena na postavení podniku v informační společnosti. Jezde proveden výčet celé řady ekonomických výhod pramenících z globalizace a ze vstupu podniku do mezinárodního ekonomického prostoru. Kapitola druhá je věnovaná významu informací v manažerské praxi. Teorie a praxe moderního managementu posledních let prokazuje, že manažeři a jimi řízené organizace mohou získávat výraznou konkurenční výhody právě prostřednictvím kvalitní práce s daty, informacemi a znalostmi. Třetí kapitola se zabývá významem informačního systému pro podnik. Dochází k vymezení pojmu informační systém. Uvádí se různé modely podnikových informačních systémů a v návaznosti na to pak se uvádí, jak se pracovníci na různých úrovních podniku odlišují potřebou různých informací. Ve čtvrté kapitole dochází k popisu postupného zavádění výpočetní techniky do podniků a to do výrobní sféry. Postupně se počítače uplatňují i v ekonomické oblasti podniku, dochází k vnitropodnikové integraci a vznikají informační systémy podniku - systémy ERP s plným využitím nemodernějších ICT technologií. Pátá kapitola uvádí, jak na jádro ERP pak mohou navazovat moduly CRM, SCM a další. Při podnikovém řízení je kladen rostoucí důraz na řízení externích vztahů - tj. vztahů k zákazníkům, k dodavatelům, dceřinným společnostem atd. Za tím účelem se plně využívá ICT technologií, jsou zaváděny integrované aplikační programové balíky pokrývající všechny oblasti podnikového řízení – řízení ekonomiky, řízení obchodu, řízení výroby a provozu a řízení kapacit a zdrojů a další. V šesté kapitole je rozebrán význam a principy manažerských informačních systémů, vysvětlen význam OLTP systémů – primárně určených pro pořizování dat, a následně pak postavení systémů OLAP, určených primárně pro podporu vrcholového řízení V kapitole sedmé je proveden výklad principů, postavení a významu business inteligence v podnikových informačních systémech. Kapitola je zamřena na objasnění potřeby jednotlivých komponent BI, na vysvětlení principů datové

-7-

architektury – metainformačního systému, na datové sklady a na získávání informací z datových zdrojů (data mining). Osmá kapitola je věnována otázkám souvisejícím s řízením provozu a rozvoje IS. Je rozebrána role podnikové informatiky, jakož i výhody a nevýhody outsourcingu IS/ICT. Kapitola devátá je zaměřena na projektování informačních systémů. Projektování závisí na velikosti podniku, velikosti projektu, dosavadním IS, informační strategii, úrovni informatiků v podniku, finančním zázemí, a mnoha dalších aspektech apod. Kapitola desátá se zabývá zajištěním bezpečného chodu informačního systému podniku. Měla by pokrýt všechny zdroje v organizaci (hardware, software, data, personál atd.). Jsou rozebrány možnosti zajištění ochrany dat jak technickými, tak i programovými prostředky. Jedenáctá kapitola uvádí důvody zavádění ICT technologií, zvláště pak informačních systémů do státní správy a samosprávy. Navazuje na předešlé poznatky z oblasti zavádění informačních systémů v podnikové sféře. Na rozdíl od podnikových informačních systémů, kde veškerá filosofie IS je orientována na podporu zisku podniku, IS státní správy a samosprávy jsou určeny pro zajištění kvalitní služby (informovanost) pro občana. Kapitola dvanáctá je zaměřena na informační systémy veřejné správy. Postupné zavádění informačních systémů je ilustrováno na historických krocích souvisejících s e-governmentem; jsou vymezeny strategické mezníky e-governmentu. V dalším je diskutován význam centrálních registrů pro zefektivnění činnosti IS ve státní správě a samosprávě. Ve třinácté kapitole je popisován elektronický portál územních samospráv ePusa, služby poskytované Czeh Point a datové schránky. Kapitola čtrnáctá ilustruje některé příklady konkrétních informačních systémů ministerstev. Jde o IS soudnictví, ministerstva životního prostředí, Policie ČR a projektu e-Health. Vysoký společenský význam zavádění ICT technologií a informačních systémů do státní správy a samosprávy ilustruje poslední – čtrnáctá kapitola. Je zaměřena na konferenci ISSS (informační systémy ve státní správě a samosprávě) každoročně organizovanou za účasti nejvyšších představitelů našeho státu (premiér, ministři a další), aktivních uživatelů IS na všech stupních státní správy, jakož i představitelů významných firem dodávajících špičkové ICT technologie. Studijní text je součástí ucelené technologie (teorie, cvičení, samodiagnostické testy, studijní texty, podpůrné materiály studenta, praxe, řešení bakalářské práce), cílem této technologie je u studenta vybudovat následující znalosti, dovednosti a kompetence: Znalosti: Student bude umět metody a postupy integrace ERP systému od vhodného výběru dodavatele, až po zavedení informačního systému do podniku. Student bude schopen aktivně pracovat s ICT technologiemi, které bude schopen aplikovat ve firemním -8-

prostředí a pro konkrétní řešení praxe bude schopen navrhnout řešení pro zvýšení úrovně komunikace a rozhodování. Dovednosti: Student je schopen se orientovat v široké nabídce různých ERP systémů v našich podmínkách. Je obeznámen využitím ICT technologií na všech úrovních řízení. Dokáže posoudit vhodnost řešení IS pro dané aplikační podmínky. Dovede zvolit mezi podnikovou informatikou a nabízeným outsourcingem. Student je obeznámen s aktuální problematikou zavádění ICT technologií do všech oblastí státní správy a samosprávy. Je schopen v praxi prosazovat nástroje ICT v souladu s legislativními normami řídicími informatizace společnosti. Umí navrhnout taková řešení, která využitím PC a komunikačních technologií výrazně zvýší úroveň manažerských rozhodování. Cílové kompetence: Student po prostudování skript bude schopen:  Pracovat v týmu pro návrh a implementaci informačního systému podniku.  Určovat požadavky na ICT technologie na všech stupních řízení firmy.  Díky znalostem ERP systémů doplňovat nebo modifikovat stávající moduly informačního systému.  Podílet se na zavádění informačních systémů ve státní správě a samosprávě.  Uplatňovat filosofii business inteligence, využití databázových systémů a dalších technologií souvisejících s efektivním ukládáním a dolování dat.  Podporovat všechny formy elektronického obchodování a elektronického bankovnictví a dalších forem uplatnění ICT technologií a IS/IT. Témata cvičení: Téma č. 1 Vypracujte hrubou strukturu informačního systému Vašeho podniku (zvoleného podniku – www.systemonline.cz) Výstupem tohoto cvičení bude seminární práce v rozsahu 5 – 8 stran, kterou student uloží do svého adresáře. Téma č. 2 Proveďte rozbor funkcí jednotlivých modulů ERP (CRM, SCM, event. další) Výstupem tohoto cvičení bude seminární práce v rozsahu 5 – 8 stran, kterou student uloží do svého adresáře. Téma č. 3 Diskutujte náročnost informačního systému na ICT a komunikační technologie. Výstupem tohoto cvičení bude seminární práce v rozsahu 5 – 8 stran, kterou student uloží do svého adresáře. Téma č. 4. Přehled rezortních informačních systémů, ve státní správě a samosprávě Výstupem tohoto cvičení bude seminární práce v rozsahu 5 – 8 stran, kterou student uloží do svého adresáře. Téma č. 5. Zavádění internetu a digitalizace do IS veřejné správy; eGoverment, eLearning, CzechPoint, GIS systémy a další Výstupem tohoto cvičení bude seminární práce v rozsahu 5 – 8 stran, kterou student uloží do svého adresáře. Téma č. 6. Systémy pro plánování a řízení výroby; úroveň technického a programového vybavení Výstupem tohoto cvičení bude seminární práce v rozsahu 5 – 8 stran, kterou student uloží do svého adresáře.

-9-

Při řešení „Samostatné práce studenta“ a „Kontrolních otázek“ úzce spolupracujte s profesionálními partnery z podniku v němž vykonáváte praxi nebo v němž pracujete. V případě potíží při studium využijte dokument „Podpůrný materiál studenta“ nebo se poraďte s přednášejícím předmětu management. Po prostudování textu, absolvování přednášek a cvičení, zvládnutí samodiagnostických testů, vypracování semestrálního projektu a aplikací teorie do praxe si překontrolujte, zda jste dosáhli výše uvedené plánované znalosti, dovednosti a kompetence.

- 10 -

1

Podnik v informační společnosti

Obsah kapitoly 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

1.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Podnik pod vlivem globalizace Podnik v informační společnosti Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Kapitola je koncipována tak, aby studentovi přiblížila specifika globalizace a hlavně její vliv na fungování soudobých podniků. Je proveden výčet celé řady ekonomických výhod pramenících z globalizace a ze vstupu podniku do mezinárodního ekonomického prostoru. Je podtržen význam znalosti trhu, převzetí konkurenčních výhod. Druhá část kapitoly je vyčleněna principům informační společnosti. V takové společnosti životní úroveň, typické způsoby práce i oddychu, systém výchovy a tržní ekonomiky jsou výrazně ovlivněny pokrokem v oblasti informací a znalostí. Okolí podniku oproti minulosti sehrává odlišnou úlohu. Jeho význam se zvýšil o důležité vazby na peněžní ústavy, burzy, orgány státní správy a samosprávy. Podnik musí intenzivněji reagovat na změny vnějšího prostředí. Musí funkčně přizpůsobit změnu struktury podniku a jeho procesů. Takovou změnou je právě zavádění informačních systémů do podniků. Student získá přehled o informační společnosti a uvědomí si problematiku informatizace v podniku.

1.2

Klíčová slova

globalizace, informační společnost, informační a komunikační technologie (ICT), výroba, prodej, znalosti, podnik, informační systémy, mezinárodní ekonomický prostor, ekonomické výhody, trh, konkurence, integrace firem, marketing.

1.3

Podnik pod vlivem globalizace

Globalizace je reakcí na přesycenost domácích trhů, procesem hledání nových odbytišť, hledání a využívání nových či levnějších materiálních i lidských zdrojů, alokování kapitálu tam, kde přinese nejlepší zhodnocení. Globalizace je zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod (na straně surovin, levné pracovní síly, schopných

- 11 -

Pojem globalizace

lidí, koupěschopné poptávky atd.) v teritoriích, která nabízejí nejpříhodnější podmínky.

Charakteristické rysy globalizace

Fungování firmy v globálním prostředí

Globalizační trendy byly v posledních desetiletích umocněny tendencemi, které omezují úlohu národních teritorií, nacionalismu, protekcionismu a směřují k „světu bez hranic", a rozvojem logistických a komunikačních systémů, které výrazně „zkrátily vzdálenosti". Globalizace je charakteristickým rysem soudobé epochy, který prolíná prakticky do všech sfér života společnosti - politiky, kultury, sportu, cestovního ruchu, kriminalistiky, ale i ekonomiky včetně finančnictví, ochrany životního prostředí atd. Globalizace podporuje:  Volbu optimálního sídla firmy a vybraných (např. výzkumných) jednotek. Volba optimálního sídla pro vývoj a výzkum, pro výrobu a distribuci a prodej může přinést strategické výhody. Faktorem určujícím rozhodnutí o lokalizaci jednotek může být dostupnost kvalifikovaných pracovníků, infrastruktura, zvláště pak napojení na logistické trasy, ohled na obchodní zájmy apod.  Určení ekonomických výhod pramenících z globalizace. Nelze zastřít, že vstup do mezinárodního ekonomického prostoru bude v prvních okamžicích spojen s vyššími (často masivními) finančními a dalšími nároky. Ty by měly být následně kompenzovány řadou přínosů, které lze spatřovat v různých oblastech:  Jedno z typických očekávání souvisí se snižováním výrobních (provozních) nákladů v hostitelské zemi oproti dosahovaným nákladům v mateřské zemi.  Úspory v oblasti fixních nákladů, spojené s „rozpuštěním" nákladů v souvislosti s obsluhou více jednotek, vyšším objemem konečné produkce atd., se týkají zvláště výzkumu a vývoje, marketingové komunikace (univerzální podoba reklamních šotů umožňující jejich využití ve více zemích).  Globálně aktivní podnik si může dovolit nakupovat hromadně ve větších objemech. Společný nákup využívající předností nákupních sítí umožňuje získání příznivých nákupních rabatů apod. .  Snadnější opatřování kapitálu - organizace globální působností obvykle představují vyšší jistotu zhodnocení peněžních prostředků a mívají snazší přístup ke kapitálu.  Minimalizace rizik - globálně aktivní organizace mohou minimalizovat rizika vyplývající třeba z měnových výkyvů tím, že výrobu rozdělí do několika produkčních center. Takový krok ovšem vyžaduje opravdu kvalitní manažerské rozhodování, protože snaha o minimalizování rizik touto cestou se může rychle změnit v pravý opak.  Přizpůsobení se specifickým podmínkám trhu. Předpokladem úspěšného fungování firmy v globálním prostředí je především znalost místních poměrů a zvyklostí. Nelze se spokojit s představou, že organizace vystačí se znalostmi a dovednostmi, které jsou zvyklé uplatňovat v domácím prostředí. Především nelze opomíjet zásadu, že je nezbytné „myslet globálně", avšak „jednat lokálně". Pokud není globální aktivita podepřena znalostí trhu, vyhlídky na úspěch se dramaticky snižují. Přizpůsobení se místním zvyklostem umožňuje získání tří důležitých konkurenčních výhod:  Zvýšení tržního podílu. Výrobci nabízející v zahraničí pouze standardní produkty se omezují jen na určitou skupinu zákazníků, jejichž specifické potřeby jsou uspokojovány právě takovými produkty. Výjimkou jsou značkové výrobky. V opačném pohledu přináší přizpůsobení se specifickým požadavkům trhu rozšíření cílové skupiny.  Pružnější cenová politika. Produkty „šité na míru" zákazníkům mají vyšší užitnou hodnotu, která opravňuje i vyšší cenu. - 12 -







Potlačení místní konkurence. Jednou z přirozených výhod místní konkurence je dokonalá znalost trhu spojená s možností rychlé reakce na případnou změnu podmínek. Organizace, která se dokáže přizpůsobit místním podmínkám, zasáhne své rivaly na nejcitlivějším místě. Maximalizace přenosu know-how. Každá část globálně aktivní organizace je okolnostmi nucena osvojovat si specifické znalosti. Ty mohou být cenné i pro zbývající části organizace. Kdo dokáže zajistit přenos takových poznatků, může získat řadu dalších výhod. Rychlý přenos poznatků snižuje nebezpečí, že konkurence bude rychlejší. To ovšem vyžaduje zavedení systému, který podpoří chuť předávat nové poznatky i dalším jednotkám globální organizace. A naopak, podřízené části musí přímo hořet touhou po získání poznatků z centra. Právě ve velkých podnicích však stále dochází k zadržování vědomostí ve víře, že exkluzivní znalosti zaručí udržení nadvlády. K takové situaci může přispět i boj o moc uvnitř podniku. Utváření optimální architektury podniku. Integrace firem do světové ekonomiky není často doprovázena adekvátní změnou jejich organizačních struktur. Je nesporné, že v celosvětovém měřítku je řada výrobních kapacit předimenzována, takže otázkou je, zda akvizice či fúze v určitých oblastech je nejvýhodnější cestou ke globalizaci.

Z dosud uvedeného, že rozhodnutí o překročení národních hranic musí být doprovázeno řadou rozhodnutí, která překrývají tradiční úrovně a sféry řízení, nelze se rozhodovat pouze na základě marketingových dat, nestačí také pouze sledovat makroekonomická data v prostředí, do kterého hodláme vstoupit. Je nezbytné všímat si i takových faktorů, jakými jsou kultura a politický rámec, stupeň začlenění té které země do kontextu celosvětového vývoje, rozmachu organizace musí být přizpůsobena mimo jiné také její komunikace na všech úrovních. A především obvykle nelze kopírovat přístupy, které se osvědčily v dosavadním vývoji mateřské firmy, jak fungovaly v národním měřítku, nestačí dělat jen některé věci lépe, než je dělá konkurence. Skutečně úspěšný podnik se dokáže konkurenci vzdálit jedině tak, že vyvine a aplikuje zcela jinou strategii, účinnější organizaci než jeho rivalové. [3; 5; 7]

1.4

Podnik v informační společnosti

Období označované jako informační společnost je chápáno jako vyústění technického, ekonomického, kulturního a sociálního rozvoje, pro které je charakteristická zásadní změna významu a postavení informací. Informační společností, v souladu s W. J. Martinem, budeme rozumět „společnost, Definice kde kvalita života i perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje v rostoucí informační míře závisí na informacích a jejich využití. V takové společnosti životní úroveň, společnosti typické způsoby práce i oddychu, systém výchovy a tržní ekonomiky jsou výrazně ovlivněny pokrokem v oblasti informací a znalostí. Svědčí o tom rostoucí oblast informačně intenzivních výrobků a služeb, přenášených širokým spektrem WWW prostředků, z nichž mnohé z nich jsou elektronické povahy“ 3. Důsledkem současných změn postupně klesá závislost rozvoje států na půdě, nerostných surovinách a průmyslovém potenciálu a roste význam znalostí a oblasti vzdělávání. Zatímco dříve se dovážely suroviny a technologie, dnes se více importují - 13 -

http://www.inforum. cz/archiv/inforum19 99/dohnal.htm

lidé – přesněji jejich znalosti a schopnosti. Nejvíce jsou změny směrem k informační společnosti patrné v USA, kdy byl na počátku osmdesátých let podíl pracovních sil vázaný v nově vznikajícím informačním sektoru uváděn kolem 45 procent. Evropská komise například zvolila za základní metriku informační společnosti počet osobních počítačů v domácnostech, počet připojení k internetu v domácnostech, apod. Otázkou je, kdy vlastně nastává pomyslný okamžik vstupu dané komunity do této vývojové etapy. Pokud jde o současný podnik, ten je stále součástí společenské dělby práce se vztahy na další sociálně ekonomické systémy na základě partnerské spolupráce. Konkrétně jde o vazby na dodavatele materiálních položek a služeb, poskytovatele finančního kapitálu a know-how, odběratele výrobků či služeb, vazby na společenské okolí a přírodu. Nové vlivy okolí na činnost podniku

Avšak toto okolí podniku oproti minulosti sehrává odlišnou úlohu. Jeho význam se zvýšil o důležité vazby na peněžní ústavy, burzy, orgány státní správy, samosprávy, kontrolní orgány, pojišťovací ústavy a veřejně právní orgány, jako jsou zdravotní a sociální pojišťovny. Podnik musí intenzivněji reagovat na změny vnějšího prostředí. Musí funkčně přizpůsobit změnu struktury podniku a jeho procesů. Takovou změnou je právě zavádění informačních systémů do podniků. [9; 20; 21]

1.5 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

1.6

Kontrolní otázky Uveďte základní rysy globalizace. Jaké jsou ekonomické výhody pramenící z globalizace? Jaký je předpoklad kvalitního fungování firmy v globálním prostředí? Co znamená „přizpůsobit“ se specifickým podmínkám trhu? Jaké jsou konkurenční výhody v důsledku přizpůsobení se místním zvyklostem? Jak se dá charakterizovat informační společnost? V čem spočívá rostoucí význam znalostí? Jakou roli hraje okolí podniku na současný podnik?

Samostatná práce studenta

1. Globalizace se týká celého podniku.  Prostudujte pasáž zaměřenou ke globalizaci na str. 15 až 16 v lit. BASL, J. Podnikové informační systémy. Praha : Grada, 2002. ISBN 80-247-0214-2.  Vypracujte pojednání o různých aspektech dopadu globalizace na Vámi vybraný konkrétní podnik v ČR. 2. Informační společnost.  Seznamte se s typickými charakteristikami informační společnosti (např. BÉBRDOUCEK. Informační systémy pro podporu manažerské práce, str. 22 až 26 a z dalších dostupných pramenů.)  Vypracujte materiál, ve kterém uvedete, které instituce, resp. sdružení v podmínkách ČR se zabývají problematikou informační společnosti. - 14 -

1.7

Samodiagnostický test

Závěrem této kapitoly si studenti EPI, s.r.o. vypracují samodiagnostický test, který naleznete na sis.edukomple.cz. Pokud v některých otázkách neuspějete, prostudujte si znovu text kapitoly, nebo doporučenou literaturu pro tu oblast, v níž jste neuspěli. Pokud toto nepomůže hledejte pomoc u vašeho supervizora z praxe, nebo u vašeho vyučujícího. V takovém případě můžete využít e-mail: [email protected], nebo telefonní spojení 572 548 035.

- 15 -

- 16 -

2

Význam informací v manažerské praxi

Obsah kapitoly 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8

2.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Úloha dat, informací a znalostí Správné informace snižují náklady a zvyšují příjmy Ochrana informací a informační odpad Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Cílem této kapitoly je podtrhnout skutečnost, že v současnosti je třeba zabezpečit pružné a kvalitní reagování podniku na rychlé změny odehrávající se na trhu. Být pružný neznamená jen pružnou výrobní technologii a podnikovou organizaci. Znamená též mít dostatek kvalitních informací, které jsou ve správný čas na správném místě k disposici správnému uživateli. V další části je kapitola zaměřena na přiblížení významu dat, informací a znalostí. Nejen teorie, ale zejména praxe moderního managementu posledních let prokazuje, že manažeři a jimi řízené organizace mohou získávat výraznou konkurenční výhody právě prostřednictvím kvalitní práce s daty, informacemi a znalostmi. V návaznosti na to je v kapitole uvedeno, jakým způsobem mohou správné informace snižovat náklady a zvyšovat příjmy. Samostatná podkapitola upozorňuje na nutnost ochrany informací. Ochrana informací se stává pro podnik strategickou záležitostí. Zneužití informací může přivodit nepříjemné ztráty zvláště pak u informací finanční povahy, výsledných ekonomických přehledech, údajů z výzkumu, strategických záměrů a dlouhodobých cílů podniku Student začne chápat problematiku informatizace společnosti. Získá schopnost rozlišovat jednotlivá data, které jsou nutná pro chod podniku. Zjistí které informace třeba zpracovávat.

2.2

Klíčová slova

Informace, data, rozhodování, znalosti, databáze, informační technologie, elektronické transakce, internet, manažer, management, kvalitní informace, kvalifikovaná rozhodnutí. V současnosti je třeba ve větší míře než kdykoliv dříve zabezpečit pružné a kvalitní reagování podniku na rychlé změny odehrávající se na trhu. Být pružný neznamená jen pružnou výrobní technologii a podnikovou organizaci. Znamená též mít dostatek

- 17 -

kvalitních informací, které jsou ve správný čas na správném místě k disposici správnému uživateli. Vliv kvalitních informací na kvalifikovaná rozhodnutí

Dostatek kvalitních informací je v podnicích vyžadován k přijímání kvalifikovaných rozhodnutí na nejrůznějších úrovních řízení. Informace pomáhají zvýšit hodnotu produktu a stávají se součástí produktů. Informace mají svůj význam pouze pro toho, kdo je schopen je nalézt a připraven vhodně použít. [45]

2.3

Úloha dat, informací a znalostí

Moderní manažerské myšlení a jednání je dnes založeno především na umění práce s informacemi. Jádrem kvality práce manažera je jeho myšlení a jednání. Klíčem k jejímu zajištění a zlepšení jsou informační procesy. Pro pochopení potřebného informačního zajištění manažerské práce je nezbytné si vyjasnit (resp. zopakovat) úzce propojené pojmy data (údaje), informace a znalosti. Data

Pojem data chápeme jako zkratkové profesionální označení pro čísla, text, zvuk, obraz, popř. další. Z fyzikálního hlediska se data chápou jako určitá následnost znaků, resp. signálů. Data lze zpracovávat, uchovávat v pamětech počítačů a přenášet prostředky přenosu dat.

Informace

Informací budeme rozumět data, kterým jejich uživatel v procesu interpretace přisuzuje určitý význam. Využití informací pro zajištění informační potřeb vyžaduje od uživatele určitou kvalifikaci. Ta spočívá v umění rozpoznat, že data mají potřebný informační obsah a v umění extrahovat ho z nich. Informace není pro jejich uživatele jen předmětem výběru či komunikace. Je zároveň výsledkem poznání a myšlení. Proto může iniciovat další myšlenkové procesy. V uvažovaném smyslu je informace zdrojem se specifickými vlastnostmi. Na rozdíl od většiny ostatních zdrojů (materiálů, surovin, kapacit strojů a zřízení) u nichž v jejich procesu použití dochází ke spotřebě, jde o zdroj obnovitelný, který odkrývá cestu k dalším informacím.

Znalosti

WWW

http://nb.vse.cz/kfil/e logos/miscellany/sla pa103.pdf

K identifikaci a interpretaci z dat využívají jejich uživatelé (manažeři) své individuální schopnosti a znalosti. Přitom znalosti chápeme jako proměnný systém se vzájemnou interakcí zkušeností, faktů, vztahů, hodnot, myšlenkových procesů a významů. Znalosti jsou především výsledkem aktivního učení se na základě vlastního poznání a zkušeností. Vytvářejí též systémový rámec pro vyhodnocování a integraci nových informací. Nejen teorie, ale zejména praxe moderního managementu posledních let prokazuje, že manažeři a jimi řízené organizace mohou získávat výraznou konkurenční výhody právě prostřednictvím kvalitní práce s daty, informacemi a znalostmi. Soubory různým způsobem účelově uspořádaných dat bývají obvykle označovány jako databáze. [11; 16]

- 18 -

2.4

Správné informace snižují náklady a zvyšují příjmy

Snižování nákladů  správná a včasná informace může snížit či případně zcela odstranit skladové zásoby  vhodný způsob vzájemného informování mezi podnikem a jeho dodavateli (zkrácení průběžné doby dodávky)  využití elektronických transakcí ke zrychlení a zlevnění komunikace mezi podnikem a dodavateli  využití elektronických burz ke zjišťování zájmu o určitou komoditu dosahovat tak optimální ceny jak pro nabízejícího, tak pro kupujícího  a další. Příklady zvyšování příjmů  vhodné informace umístěné na webových stránkách, které mohou upoutat pozornost potenciálního zákazníka  zákazník si může zboží uvedené v katalogu přímo prostřednictvím webových stránek objednat a to bez časového omezení  informační technologie napomáhají při individualizaci zákaznických potřeb; pomocí internetu si zákazník může sám konfigurovat výsledné atributy výrobku  a další

2.5

Ochrana informací a informační odpad

Rostoucí potřeba podniku spolupracovat s dalšími partnery v rámci dodavatelských řetězců nutí podniky poskytnout řadu důležitých informací. Ochrana informací se stává pro podnik strategickou záležitostí. Je totiž realitou manažerské práce, že vedle plně legálních způsobů získávání informací se někdy v konkurenčním zápolení sklouzává i k postupům nelegálním a neetickým. Zneužití informací může přivodit nepříjemné ztráty zvláště pak u informací finanční povahy, výsledných ekonomických přehledech, údajů z výzkumu, strategických záměrů a dlouhodobých cílů podniku. Riziko zneužití však za současných podmínek zcela vyloučit nelze. Informační zajištění manažerské práce má však nejen zřejmé výhody. Disponování nepřiměřeným rozsahem informací někdy vytváří problémy tzv. informačního zahlcení manažerů. Stále rostoucí kapacity pamětí totiž uživatele nenutí soubory včas likvidovat a situace se zde stává pomalu nepřehlednou. Výsledkem je, že místo hledání určitého dokumentu je v nejednom případě přistoupeno k vytvoření nového souboru, čímž se situace do budoucna nijak nezjednodušila. Obdobným způsobem často vznikají duplicity i při zakládání různých položek produktů, zákazníků, apod.

2.6

Kontrolní otázky

1. V čem spočívá pružné a kvalitní reagování podniku na změny odehrávající se na trhu? - 19 -

Informační zajištění manažerské práce

2. Co je třeba k zajištění kvalifikovaných rozhodnutí? 3. V čem spočívá jádro kvality práce manažera? 4. Čím jsou charakterizovaná data? 5. Co se chápe pod pojmem informace? 6. Jak lze charakterizovat pojem znalosti? 7. Jakou roli hrají informace při snižování nákladů? 8. Jakým způsobem mohou správné informace ovlivňovat zvyšování příjmů? 9. Jaký je význam ochrany informací? 10. Kdy dochází k informačnímu zahlcení?

2.7


1. Průzkum týkající se kvality dat  kvalita dat v informačních systémech tvoří klíčový aspekt úspěšné existence společnosti v konkurenčním boji. Jaký je stav datové kvality ve společnostech působících na českém thu, to přibližuje exkluzivní průzkum, který pro společnost Adastra zpracovala agentura Markent (IT Systems 7-8/2006, Strana: 47). Pozn.: www.systemonline.cz  Prostudujte výsledky tohoto výzkumu a proveďte vyhodnocení závěrů. 2. Význam informačních a komunikačních technologií v manažerské praxi  Informační a komunikační technologie (ICT) se staly neodmyslitelnou součástí jakéhokoli podnikání. Závislost firem na kvalitě výpočetní techniky roste. Nedostatečně výkonná či nefunkční infrastruktura může výrazně snížit šance firmy na přežití v konkurenčním boji. (IT SYSTEMS 5/2005, s. 56).  Po prostudování tohoto příspěvku vypracujte materiál popisující typickou současnou infrastrukturu ICT v podniku. 3. Internet jako zdroj informací  Prostudujte pasáže týkající se internetu jako zdroje informací v lit.: RUKOVANSKÝ, I.; PETRUCHA, J. Základy informačních systémů I. Kunovice : EPI, 2005. 53 s., KUNSTOVÁ, R. a kol. Informatika pro ekonomy. Praha : VŠE, 2003. 166 s. ISBN 80-245- 0271-2.  Uveďte, jaké možnosti poskytuje internet pro podnikovou sféru z hlediska přístupu k informacím. Rozveďte výhody a nevýhody

2.8



- 20 -

3

Informační systém podniku

Obsah kapitoly 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

3.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Vymezení pojmu Informační systém (IS) Modely podnikových informačních systémů (PIS) Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Ke zvládnutí nových nároků manažerské práce existuje celá řada nástrojů a metod, z nichž k nejdůležitějším patří informační systémy. Cílem této kapitoly je uvést definici informačního systému, V návaznosti na to připomenout princip technologického modelu IS, který důsledně vycházel z analýzy potřeb uživatele, ze specifikace datových a funkčních elementů a prostřednictvím algoritmizace se realizovalo programové řešení problému včetně vytvoření potřebné dokumentace. V další části kapitoly je uveden model, který vychází z úrovní řízení podniku. Známe jej v provedení tříúrovňové pyramidy (systémy datových transakcí, manažerské informační systémy, systémy pro podporu vrcholového vedení) ale také jako čtyřvrstvou organizační pyramidu. U této varianty se pracovníci na různých úrovních podniku odlišují potřebou různých informací. Tuto skutečnost názorně ilustruje příslušná tabulka, kde jsou pro jednotlivé úrovně řízení přiřazeny hlavní úkoly, k tomu potřebné informace a nakonec nástroje informačního systému, kterými příslušní pracovníci dané úrovně pracují. V závěrečné části kapitoly je popisován princip procesně orientovaného modelu. Student získá základní informace o informačních systémech v podnicích. Bude poznat různé modely systémů a zjistí význam a úlohu informačního systému v podniku či ve státní zprávě.

3.2

Klíčová slova

Informační systém (IS), podnikový IS, tříúrovňové řízení, čtyřúrovňová organizační pyramida, systémy datových transakcí (TPS), manažerský informační systém (MIS), systémy pro podporu vrcholového řízení (EIS), vrcholový management, střední management, procesní model PIS.

- 21 -

WWW

http://www.systemon line.cz/erp/

Definice informačního systému

3.3

Vymezení pojmu Informační systém (IS)

Moderní práce s informacemi a znalostmi vyžaduje také vhodné „nástroje“. A zde má významnou pozitivní úlohu pokrok vědy a techniky v oblasti informatiky. Pro management v podmínkách stálých změn je podstatné, že informatika mu účinně pomáhá identifikovat, zobrazit a pochopit vnější i vnitřní podmínky manažerské práce. Poskytuje mu k zvládnutí nových nároků manažerské práce řadu nástrojů a metod, z nichž k nejdůležitějším patří informační systémy. Existuje celá řada různých vymezení pojmu informační systém. Chápe se jako účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji a procedurami jejich zpracování, a to včetně technologických prostředků. Výstižnějším se jeví definice prof. Molnára: „Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod (programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení“ 10] Informační systémy používané v manažerské práci mohou mít různou úroveň a různý způsob užívání. K nejjednodušším patří diář či „time manager“ vedoucího pracovníka, různé kartotéky úkolů, či jiných údajů. V dalším však se budeme věnovat výhradně počítačově podporovaným IS. Vzhledem k jejich založení na moderních informačních technologiích se pro ně často používá zkratkového označení IS/IT. Obvyklým manažerským požadavkem na počítačem podporované IS je, aby hospodárně, včas a na správných místech fungování organizace poskytovaly potřebné datové zdroje. Podstatná jsou přitom hlediska zajištění:  nároků na obsah a kvalitu datových zdrojů  časových nároků na disponibilitu datových zdrojů (včasnost, aktuálnost, požadovaná doba dostupnosti)  nároků na vhodnou formu poskytnutí datových zdrojů (názornost, srozumitelnost, způsob prezentace) Výše uvedené požadavky jsou obecné pro jakoukoliv manažerskou práci. V dalším se budeme věnovat podnikovým informačním systémům (PIS). [7; 10; 21]

3.4

Modely podnikových informačních systémů (PIS)

Technologický model informačního systému Na informační systém podniku se lze dívat pohledem různých odborníků. Podle toho rozlišujeme různé typy PIS. U dříve uplatňovaného technologického modelu informačního systému podniku IT specialisté využívali detailní znalosti hardwarových prostředků, počítačů a sítí a dále operačních systémů, databázových prostředí. Jejich postup důsledně vycházel z analýzy potřeb uživatele, ze specifikace datových a funkčních elementů a prostřednictvím algoritmizace se realizovalo programové řešení problému včetně - 22 -

vytvoření potřebné dokumentace. Aplikační programová řešení takto byla z počátku navrhována s ohledem na vazbu na specifické databázové prostředí a operační systém, navíc často spojené s konkrétním technickým vybavením. Další typy modelů PIS umožňovaly uvolnit závislost aplikací na hardwaru nebo operačním systému a tím se zajišťovala jejich vyšší přenositelnost a propojitelnost různých softwarových aplikací podniku. Model vycházející z úrovní řízení podniku Uživatelé v podniku netvoří homogenní skupinu, ale liší se svým postavením v rámci organizační a řídicí struktury. Tato situace je obvykle zobrazována ve tvaru pyramidy s třemi hlavními úrovněmi - strategickou, taktickou a operativní.  tříúrovňová pyramida  Systémy datových transakcí (TPS - Transaction Processing Systems) jsou určeny pro úlohy operativního charakteru prováděné na nejnižších stupních řízení. Slouží k zajištění značně specifické a mezi různými organizacemi diferencované informační podpory operativního řízení. Představují jednoduché manipulace s daty.  Manažerské informační systémy (MIS - Management Information Systems) Mají základní manažerské určení pro úlohy taktického charakteru s výraznou převahou provádění na středních stupních hierarchické výstavby organizace. Jde převážně o zajištění informační podpory relativně standardních manažerských úloh.  Systémy pro podporu vrcholového vedení (EIS - Executive Information Systems) jsou převážně určeny vrcholovému vedení organizace. Zpravidla jde o zajištění informační podpory nestandardních úloh strategického charakteru. Týkají se komplexních oblastí reprodukčního procesu organizace, marketingových úvah, restrukturalizačních záměrů, apod.  čtyřvrstvá organizační pyramida K lepšímu zachycení specifik jednotlivých skupin uživatelů podnikového informačního systému poslouží čtyřvrstvá organizační pyramida uvedená viz obr. 3.1.  vrcholový management – nejvyšší úroveň řízení (vrchol podnikové pyramidy); stanovuje strategii podniku včetně strategie informační (v souladu se zájmy vlastníků podniku), využívá IS k podpoře svých rozhodnutí,  střední management – pracovníci, kteří řídí zabezpečení včasné, efektivní a kvalitní realizace objednávek výrobků a služeb pro zákazníka,  pracovníci zpracovávající znalosti a data- vytvářejí nabídky a zakázky, připravují nové výrobky a služby pro potřeby obchodníků a podnikového marketingu,  pracovníci pořizující data a realizující výkonné činnosti - realizují v provozu zakázky pomocí výrobní, manipulační, dopravní, diagnostické a jiné techniky; provádějí příjem a výdej materiálu ze skladu, příjem a výdej faktur, apod.

- 23 -

Systémy datových transakcí

Manažerské informační systémy

Systémy pro podporu vrcholového řízení

vrcholové řízení střední úroveň řízení práce s daty a tvorba know-how výrobní a obslužné činnosti

Obr. 3.1: podniku

Každá úroveň řízení potřebuje jiné informace

Čtyřvrstvá organizační pyramida z pohledu práce s IS/IT v

Pracovníci na jednotlivých úrovních podniku se tedy odlišují potřebou různých informací, čemuž samozřejmě i odpovídá příslušná úroveň výpočetní techniky a to jak na úrovni technického, tak i programového vybavení. Hlavní úkoly na příslušných úrovních řízení, potřeba informací pracovníků, jakož i odpovídající nástroje informačního systému podniku na jednotlivých stupních uvádí tabulka Tab. 3.1. Hlavní úkoly Vrcholový management

  

Potřeba informací

základní vize a  strategie podniku informační strategie podniku informování vlastníků 

Pracovní středisko  managementu

Pracovníci zpracovávající znalosti a data

   

zajištění a  kompletní realizace zakázek  návrh výrobku  návrh způsobu výroby zajištění výrobních zdrojů  finanční analýzy

 Výrobní obslužní pracovníci

a  

realizace výrobku  a služeb zajištění sběru dat  z výroby, skladů, faktur apod.

Nástroje IS

přehledné a  agregované informace o stavu a  trendech v podniku (zejména ve finančních ukazatelích) informace o okolí podniku (konkurence, partneři, banky, legislativa apod.) plánování a řízení zakázek přehledné a aktuální informace o stavu a průběhu zakázek informace o použitelných materiálech a technologiích informace o aktuálním stavu zásob a disponibilních kapacit sledování nákladů výroby a spotřeby výrobních zdrojů informace pro vlastní technologický proces informace pro logistický proces

   

  

Tab. 3.1 Hlavní úkoly a potřeba informací na jednotlivých úrovních podniku

- 24 -

manažerský informační systém Business Inteligence řešení (viz dále)

integrovaný informační typu ERP (viz dále)

systém

integrovaný informační systém typu ERP aplikace typu CAD, PDM, CAP (viz dále)

NC stroje čtečky čárových kódů, provozní terminály zpracování faktur

Model PIS u procesně uspořádaného podniku Procesní uspořádání podniku je ve srovnání s klasickým uspořádáním jednodušší a efektivnější. Hlavní odlišnost takto koncipovaného podniku spočívá v tom, že procesy jsou rozhodující pro všechny, to znamená i nevýrobní nebo administrativní činnosti. Proces představuje souhrn činností, které směřují k realizaci určitého výstupu užitečného pro zákazníka. Aby proces mohl být efektivně realizován, musí mít svého vlastníka, přiřazené zdroje a disponibilní čas k realizaci. V rámci procesního modelu podniku se zpravidla mluví o čtyřech základních procesech, přičemž odlišnosti jednotlivých podniků a organizací se týkají primárního procesu. Čtyři základní procesy jsou:  primární proces – produkce výrobků či služeb  proces prodeje a marketingu  proces finančního řízení  proces zajištění personalistiky – oblast lidských zdrojů Procesní organizace podniku se promítá, jak u předchozích typů modelů do používaného informačního systému. Pro správné nasazení a především využívání podnikového informačního systému je nutné jeho nejkomplexnější vnímání, spojené s porozuměním rozdílného chápání podnikového IS z technologického pohledu informatiků, z pohledu různých skupin uživatelů a dále z pohledu procesního uspořádání podniku. Předpokladem takového chápání je dobrá znalost možností konkrétních podnikových IS, porozumění jejich principům, vzájemným vazbám a trendům. [7; 23]

3.5 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

3.6

Kontrolní otázky Definujte informační systém (IS). Čím je charakteristický technologický model IS? Popište tříúrovňovou pyramidu organizační struktury podniku. Uveďte čtyřvrstvou organizační pyramidu. Jaké informace potřebuje ke své činnosti vrcholový management? Jaké informace potřebují výrobní a obslužní pracovníci? Model procesně uspořádaného podniku.


1. Definice informačního systému  Ve třetí kapitole předložených skript naleznete definici informačního systému „Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod (programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení“ (MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů. Praha : Grada, 2000. ISBN 80-7169-410-X.)  Popište možnost využití počítačových sítí pro zajištění přenosu, zpracování a uchovávání dat v informačním systému podniku. Uveďte současně - 25 -

Procesní model řízení a informační systém

využívané technologie přenosu dat, jakož i HW a SW současných uzlových počítačů sítě. (RUKOVANSKÝ, I.; PETRUCHA, J. Základy informačních systémů I. Kunovice : EPI, 2005. 53 s.) 2. Informační systémy pro podnikové klastry  Síťové podnikání lze definovat jako spolupráci skupiny firem, které používají spojené zdroje ke kooperaci na společných projektech. Podnikové sítě mají různé formy a slouží k různým účelům. Některé jsou strukturované a formální, dokonce mají svou právní formu. Jiné jsou neformální, kde si například skupina firem vyměňuje nápady nebo rozvíjí širší formy spolupráce. Se sítěmi podniků úzce souvisí také nově se formující sdružení podniků s názvem klastr. (IT Systems 11/2005, s. 36)  Výše uvedený příspěvek podrobně prostudujte a rozveďte podrobněji vlastnosti takto uskupených informačních systémů. 3. Informační systémy v oblasti bankovnictví  Bankovnictví je jedním z tržních segmentů, ve kterém hrají informační technologie mimořádně důležitou úlohu. Bankovním domům pomáhají k větší efektivitě vlastních interních procesů, umožňují jim lépe obstát v konkurenčním boji a eliminovat rizika. Povaha finančního prostředí je natolik specifická, že vyžaduje také specifické softwarové nástroje a technologie, které není možné získat ve formě sériově vyráběných softwarových aplikací. Ty v tomto případě nahrazují informační systémy vyvíjené na klíč. (IT SYSTEMS 11/2004, Lukáš Zrzavý)

3.7



- 26 -

4

Jádro informačního systému podniku

Obsah kapitoly 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

4.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Vývoj vedoucí k ERP řešení ERP v užším slova smyslu - vnitropodniková integrace ERP v širším slova smyslu – rozšíření ERP Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Cílem kapitoly je vystihnout vývoj podnikových informačních systémů počínaje automatizovaných systémů řízení přes automatizaci inženýrských prací, softwarové produkty pro plánování a řízení, až po softwarovou podporu úloh finančního řízení. Ukazuje vznik ERP řešení a to jako vnitropodnikovou integraci, tak i následně rozšíření ERP o další významné složky řízení. Je rozebrána funkční oblast Finance a Logistika. Důležitou integrační platformu v systémech ERP mají data. Ze současných vazeb ERP v podniku jsou nejdůležitější vazby mezi logistickou částí a oblastí technické přípravy výroby, kde se připravují základní údaje o položkách kusovnících a technologických postupech a dále vazba na finance podniku. Systémy ERP současně představují hlavní informační základnu podpory manažerského rozhodování. Informační systémy se postupně rozšiřují za pomyslné hranice podniku. Díky internetu se podporují komunikační vztahy se zákazníky na straně jedné a s dodavateli na straně druhé. Díky internetu se také snižují náklady na pořízení, udržování a distribuci a využívání informací. Největší potenciál dnes nabízí postupné síťové propojování podniků a aplikace různých forem elektronického obchodování a to jak na straně prodeje, tak na straně nákupu. Přes velké množství těchto nových aplikací, které se integrují kolem jádra ERP se dají vysledovat hlavní směry rozšíření standardního ERP v těchto oblastech:  řízení vztahů se zákazníky  řízení dodavatelského řetězce  manažérský informační systém Student získá pohled na informační systém podniku jako na řídící systém celého podniku, spozná jednotlivé typy informačních systémů.

4.2

Klíčová slova

ASŘ (automatizované systémy řízení), CAD (Computer Aided Design), CAM (Computer Aided Manufacturing), CIM (Computer Integrated Manufacturing), ERP

- 27 -

(Enterprise Resource Planning). plánování, řízení, finanční řízení, logistika, řízení vztahů se zákazníky, řízení dodavatelského řetězce.

4.3 Automatizované systémy řízení

Automatizace inženýrských prací

Vývoj vedoucí k ERP řešení

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let dominovaly v podnicích automatizované systémy řízení (ASŘ), které tvořily počítačovou podporu všech stupňů řízení, včetně řízení technologických procesů. Významným trendem byla tzv. automatizace inženýrských prací. Patřila sem softwarová řešení označovaná zkratkami CAD (Computer Aided Design) v případě podpory konstruování a CAP (Computer Aided Process Planning) pro podporu tvorby výrobních postupů, CAM (Computer Aided Manufacturing), tj. počítačové podpory výroby. Některá řešení komplexně integrovala konstrukční návrh i realizaci výrobku ve výrobě a byla proto označována zkratkou CAD/CAM. Nejen u nás, ale i v západní Evropě v tu dobu převládal „výrobně“ orientovaný směr nasazování počítačů a tvořil podstatnou část tzv. počítačově integrované výroby – ve zkratce CIM (Computer Integrated Manufacturing). Tato koncepce vycházela z myšlenky jednotné společné podnikové databáze pro podporu výroby s cílem zajištění flexibility produkce, zkrácení času na realizaci, snížení nákladů na pořízení, zpracování a údržbu používaných dat.

Softwarové produkty pro podporu finančního řízení

Vznik ERP

Zatímco 80-tá léta byla charakteristická nasazováním řešení typu CAD, CAP, CAD/CAM, léta devadesátá přinesla orientaci na softwarové produkty pro oblast plánování a řízení výroby. Tato řešení se v té době označovala zkratkou PPS (Produktionsplanung und – steuerung), která byla v německém prostředí analogii systémů MRPII (Manufacturing Resource Planning) používaných v anglosaských zemích. Zároveň s nimi se začala velmi silně rozvíjet i softwarová podpora úloh finančního řízení, zejména účetnictví. Spojením obou těchto funkčních linií vznikla následně řešení označovaná jako ERP (Enterprise Resource Planning). Přestože se ERP řešení na tuzemském trhu objevily až po roce 1990, jejich historie ve světě je staršího data. Svými principy vycházejí z metody MRP II, která primárně řeší úlohy materiálového a kapacitního plánování, ale to neznamená, že tyto systémy nacházejí uplatnění pouze ve výrobních organizacích. Nasazení ERP systémů je v praxi velmi široké. Po podpoře finančních a logistických úloh do řešení ERP se pokračovalo v rozšiřování jejich funkčnosti dále směrem k podpoře činností spojených s obchodem a obecně se zákazníkem.

WWW

http://www.systemo nline.cz/erp/svetinformacnichsystemu-2010.htm

Důsledkem toho je, že dnes můžeme ERP chápat ve dvou základních rovinách:  ERP v užším slova smyslu  ERP v širším slova smyslu V užším slova smyslu zahrnuje ERP integraci vnitropodnikových oblastí (výroby, logistiky, financí, lidských zdrojů). - 28 -

Zatímco v širším slova smyslu může rozšířené ERP zahrnovat takové aplikace jako jsou:  manažerské nadstavby typu MIS (Management Information Systém), řízení dodavatelských řetězců v podobě SCM (Supply Chain Management), řízení vztahu se zákazníky v podobě CRM (Customer Relationship Management). Součástí integrovaných celopodnikových řešení typu ERP se stávají rovněž komponenty pro realizaci elektronického obchodu – B2B (Business to Business), B2C (Business to Customer) apod. [1; 9; 20; 27; 45]

4.4

ERP v užším slova smyslu - vnitropodniková integrace

Současné systémy ERP představují velmi rozsáhlé programové produkty, které v sobě integrují všechny důležité podnikové činnosti zajišťující zejména:  dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé plánování zdrojů  řízení realizace zakázek z hlediska dodržení termínů  plánování a sledování nákladů výroby  zpracování výsledků všech aktivit do finančního účetnictví

ERP v užším slova smyslu

Hlavní funkční oblasti ERP jsou zejména dvě:  logistika - ERP zahrnuje nákup, skladování, výrobu a prodej  finance Uvedené základní funkční členění hlavních modulů ERP je natolik obecné, že při porovnávání dokumentů různých ERP se jejich popisy do značné míry podobají. Rozdíly lze spatřovat například v počtu a uspořádání modulů, ale především pak v zaměření konkrétní ERP na danou aplikační oblast. Funkční oblast - LOGISTIKA Z hlediska výrobních a distribučních podniků je rozhodující schopnost ERP podporovat procesy podnikové logistiky. Jde o cyklus, který zahrnuje obvykle zpracování následujících úloh:  přijetí obchodního případu  vytvoření objednávky (obsahovou, termínovou a cenovou specifikaci)  plánování potřebných materiálových požadavků  objednání a nákup zboží a služeb od dodavatelů  zajištění úloh skladového hospodářství  plánování výrobních a předvýrobních kapacit  řízení realizace výrobní zakázky  expedici hotových výrobků  archivaci zakázek a dalších souvisejících dat. Funkční oblast FINANCE Podpora zpracování finančních úloh představuje druhou klíčovou funkční oblast ERP. Celkový rozsah této funkčnosti ERP zahrnuje:  finanční účetnictví  nákladové účetnictví  zpracování mezd  pokladnu a kontakt na banku - 29 -

Procesy podnikové logistiky

Podpora zpracování finančních úloh



investiční majetek

Kromě uvedených dvou hlavních funkčních oblastí, obsahuje ERP často i třetí doplňující oblast, a sice PERSONALISTIKU (řízení lidských zdrojů). Základ této oblasti představuje správa kmenových dat o zaměstnancích a plánování personálního rozvoje. Systém podporuje zpracování a následné vyhodnocení mezd. Integrační platforma dat

Důležitou integrační platformu v systémech ERP mají data. Ze současných vazeb ERP v podniku jsou nejdůležitější vazby mezi logistickou částí a oblastí technické přípravy výroby, kde se připravují základní údaje o položkách kusovnících a technologických postupech a dále vazba na finance podniku. Systémy ERP současně představují hlavní informační základnu podpory manažerského rozhodování. Uvnitř systému ERP můžeme data rozdělit do pěti základních skupin:  číselníky (položek, skladových míst, nákladových středisek, dodavatelů, zákazníků, …)  kmenová data s údaji o: výrobku, výrobní základně, strojích a dalších pracovištích, zákaznících  zakázková data s údaji o: zakázce pro konkrétního zákazníka, množství a struktuře požadovaného výrobku  archivní data: údaje již k realizovaným zakázkám  parametry: hodnoty pro optimální nastavení ERP (provádění různých výpočtů, tisky sestav, apod.

4.5

ERP v širším slova smyslu – rozšíření ERP

Informační systémy se postupně rozšiřují za pomyslné hranice podniku. Díky internetu se podporují komunikační vztahy se zákazníky na straně jedné a s dodavateli na straně druhé. Díky internetu se také snižují náklady na pořízení, udržování a distribuci a využívání informací. Mění se forma poskytování služeb, jelikož internet nahrazuje standardní prostředí telefonu, faxu nebo klasické pošty. Hlavní směry rozšíření ERP

Největší potenciál dnes nabízí postupné síťové propojování podniků a aplikace různých forem elektronického obchodování a to jak na straně prodeje, tak na straně nákupu. Přes velké množství těchto nových aplikací, které se integrují kolem jádra ERP se dají vysledovat hlavní směry rozšíření standardního ERP v těchto oblastech:  CRM (Customer Relationship Management) – řízení vztahů se zákazníky  SCM (Supply Chain Management) – řízení dodavatelského řetězce  MIS (Management Information Systém) – manažérský informační systém Vzájemný vztah těchto aplikací i vůči ERP znázorňuje model rozšířeného (extended) ERP systému na obr. 4.1

MIS SCM

ERP

CRM

Obr. 4.1: Rozšířený „extended“ ERP model podnikového informačního systému - 30 -

Vedle těchto tří hlavních oblastí rozšiřujících standardní ERP se lze na trhu setkat i s dalšími souvisejícími aplikacemi, z nichž lze uvést například:  PDM (Product Data Management) – řízení průběhu životního cyklu výrobku  SRM (Supplier Relationship Management) – řízení vztahů s dodavateli analogicky k řízení vztahů se zákazníky formou CRM  ERM (Employee Relationship Management) – systém řízení vztahů k zaměstnancům Všechny rozšiřující komponenty mohou být poskytovány specializovanými firmami jako samostatné řešení, přičemž je deklarována jejich integrovatelnost s jádrem ERP různých dodavatelů. [31; 33]

4.6

Kontrolní otázky

1. Čím byly charakteristické automatizované systémy řízení (ASŘ)? 2. Vyjmenujte ta softwarová řešení, která se zavedla v souvislosti s automatizací inženýrských prací. 3. Které softwarové produkty se objevily pro oblast plánování a řízení výroby? 4. Spojením dvou línií vzniká řešení ERP. Která to jsou? 5. ERP integruje hlavní vnitropodnikové oblasti. Která to jsou? 6. Které úlohy patří do oblasti LOGISTIKA? 7. Uvnitř ERP dělíme data do pěti skupin. Vyjmenujte je. 8. Které jsou hlavní směry rozšíření ERP?

4.7


1. Nabídka ERP řešení na současném trhu v ČR. Jmenovitě uveďte alespoň pět zahraničních a pět domácích produktů včetně charakteristických rysů Vámi vybraných ERP. (IT Systems 5/2006, s. 22 „Velký přehled ERP systémů“) 2. Současnost a budoucnost systémů ERP Dnešní náročné tržní prostředí se ve většině průmyslových odvětví vyznačuje převisem nabídky nad poptávkou a velmi tvrdými konkurenčními podmínkami. Uspěje v něm ten, kdo je schopen zrychlit výměnu informací, uspokojit specifické požadavky zákazníků a efektivně spolupracovat s dodavateli na řízení celého zásobovacího řetězce. Většina (nejen) výrobních společností se pro zvládnutí těchto požadavků obrací na systémy pro plánování podnikových zdrojů ERP (enterprise resource planning). Na trhu působí celá řada IT firem, od malých až po velké nadnárodní, které výrobním společnostem moderní systémy ERP dodávají v podobě jejich vlastního (byť někdy relativně menšího) produktu, či jako komplexní systémy s rozsáhlými možnostmi nastavení funkcionality od renomovaných světových dodavatelů softwaru. Firmy implementující systémy ERP přitom kladou stále větší důraz na harmonizaci svých řešení s podnikatelskými cíli zákazníků, přičemž se do nich snaží zahrnout další, dříve samostatné funkcionality a současně prohlubují jejich otevřenost, standardizaci a konfigurovatelnost. Přes nesporný pokrok jsou však zavádění i provoz těchto - 31 -

komplexních systémů stále příliš složité a podcenění rizik nebo nevyřešení otevřených otázek (především při implementaci) může vést k nepříjemným potížím. Český trh systémů ERP je specifický tím, že je velmi malý. Pro jakékoliv řešení je tu bohužel velmi málo příležitostí. Tato skutečnost je ještě umocněna výraznou snahou zákazníků o to, aby dosáhli jedinečnosti implementovaného systému. V současné době je tedy základním rysem českého trhu tlak na snižování ceny dodávky a zároveň vysoké nároky na jedinečnost dodávky. Opravdu velcí zákazníci jen velmi zřídka dávají příležitost tuzemským firmám. Téměř ve všech případech je dodávka systému ERP předem diktována nadnárodním ústředím sídlícím mimo území České republiky a při jejich rozhodování se velmi silně uplatňuje vliv nadnárodních konsorcií. (IT SYSTEMS 5/2005, s. 14-17 ) Důkladně prostudujte výše uvedený příspěvek v IT SYSTEMS v plném rozsahu a vypracujte eleborát, který by přiblížil situaci na trhu ERP systémů v našich podmínkách.

4.8



- 32 -

5

Řízení vztahů se zákazníky CRM) a dodavatelského řetězce (SCM)

Obsah kapitoly 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9

5.1

Cíle kapitoly Získané dovednosti Klíčová slova Řízení vztahů se zákazníky (CRM) Řízení dodavatelského řetězce (SCM) Aplikační architektura IS/ICT Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Narůstá tlak na schopnost podniku komunikovat se zákazníkem. Důvodem je relativní nadbytek kapacit ve většině průmyslových odvětví a z toho plynoucí potřeba výrobky a služby prodat. Řízení péče o zákazníka (CRM) spočívá v permanentním sledování požadavků zákazníků a na základě vyhodnocování těchto požadavků vytváření dlouhodobého vztahu mezi dodavatelem a zákazníkem. K tomuto účelu se využívá nových způsobů interakce založených na bázi moderních IS/ICT. Jednou z konkurenčních výhod se díky ICT pro podnik stává i možnost řízení celého dodavatelského řetězce, označovaného SCM (Supply Chain Management). Jeho prostřednictvím dochází ke ukracování času a zvyšování spolehlivosti dodávky zákazníkovi. Návaznost ERP, CRM a SCM na okolí nejlépe vystihuje takzvaná aplikační architektura IS/ICT (Obr. 5.2) Z uvedeného obrázku lze názorně vysledovat různé vazby. Je vidět, že při podnikovém řízení je kladen rostoucí důraz na řízení externích vztahů - tj. vztahů k zákazníkům, k dodavatelům, dceřinným společnostem atd. Pro základní řízení a správu podniku na taktické úrovni jsou zaváděny integrované aplikační programové balíky pokrývající všechny oblasti podnikového řízení – na obrázku uvedené jako řízení ekonomiky, řízení obchodu, řízení výroby a provozu a řízení kapacit a zdrojů.

5.2

Získané dovednosti

Student získá znalosti o systému CRM, naučí se ovládat systém řízení vztahu s klienty. Dál získá znalosti o podobných systémech.

- 33 -

5.3

Klíčová slova

zákazník, CRM, CVM (Customer Value Managenment), nabídka, IS/ICT, kontaktní centrum, dodavatelský řetězec, SCM, výrobce, distributor, prodejce, konkurence, elektronický obchod, řízení obchodu, business intelligence.

5.4 Přínos CRM pro podnik

Řízení vztahů se zákazníky (CRM)

Oblast CRM patří mezi hlavní oblasti použití IT s vysokým potenciálem přínosu pro podnik. Důvodem je relativní nadbytek kapacit ve většině průmyslových odvětví a z toho plynoucí potřeba výrobky a služby prodat. Narůstá tlak na schopnost podniku komunikovat se zákazníkem.

WWW

http://www.systemon line.cz/crm/

Hlavní úlohou CRM je v nejobecnější rovině vytváření a trvalé zlepšování vztahů se zákazníky pomocí nových způsobů interakce s nimi při použití moderních IS/ICT. K hlavním funkcím aplikací typu CRM patří permanentní sledování požadavků zákazníků a na základě vyhodnocování těchto požadavků vytváření dlouhodobého vztahu mezi dodavatelem a zákazníkem. Současně se v aplikaci CRM využívá nástroj pro řízení hodnoty zákazníka CVM (Customer Value Management). CVM představuje v praxi koncept diferencovaného přístupu k jednotlivým zákazníkům podle jejich hodnoty pro dodavatele. Prostřednictvím CVM se řídí i vývoj hodnoty zákazníka pro dodavatele a optimalizace nákladů spojená s tímto procesem včetně vývoje a nabídky nových produktů a služeb, které jsou směřovány na optimální cílovou skupinu zákazníků. Hlavním přínosem CRM aplikací je poskytovat data resp. informace, které jsou podkladem pro aktivní řízení a pro případnou změnu vlastní podnikatelské činnosti firmy. [12; 20; 9] Mezi další přínosy patří:  znalosti o zákaznících a zjištění, kteří z nich jsou z pohledu dodavatele nejlepší,  stimulace zákazníků k nákupu i v případě, že nemají jasno co chtějí nakupovat a případně jak chtějí nakupovat,  znalost období kdy a co nakupují,  poznání preference zákazníků a tím získání jejich loajality,  interní vymezení faktorů a kritérií, která vytvářejí dobré zákazníky,  identifikace kanálů, které nejlépe vyhovují potřebám určitých skupin zákazníků,  predikce budoucího zaměření zákazníků,  udržení nejlepších zákazníků po co možná nejdelší dobu.

Nasazení ICT pro efektivní CRM

Pokud se ale důkladně zamyslíme nad vlastním konceptem CRM, zjistíme, že vlastně „nihil novum sub sole“ – nic nového pod sluncem. Principy vyhodnocování přínosů určitých zákazníků dodavatelům, speciální zájem o jejich určité skupiny, o tom všem je možné si přečíst již v jakékoli elementární příručce marketingu. Co je nového, je možnost nasazení informačních technologií a tím i možnost práce s rozsáhlými soubory dat, která jsou zdrojem informací o zákaznících. Samotný princip CRM není v zásadě nic nového v oblasti podnikání, ale nasazení IS/ICT – technologie relačních databází a transformace dat do multidimenzionálních vícerozměrných datových prostorů spolu s datovou prezentační vrstvou – umožní analyzovat v relativně krátkém časovém úseku data o zákaznících tak, že dodavatel je schopen reagovat prakticky okamžitě na identifikovaný požadavek zákazníka. Reakce dodavatele - 34 -

ovšem nemusí spočívat jen v tom, že by zákazníkovu potřebu uspokojil, ale má možnost se s ním prostřednictvím nejvýhodnějšího komunikačního kanálu spojit a vést s ním dialog o jeho požadavku a tím individualizovat přístup ke každému zákazníkovi a získat jeho větší loajalitu. Call centrum momentální

Kontaktní centrum problém Vede se zákazníkem dialog.

Vyřizuje volajícího. Vyřizuje reklamace a dotazy. Zaměřeno na produkt. Úkolem je vyřídit jednotlivé transakce. Cílem je snížení nákladů. Provozuje izolované transakce. Centralizováno.

Komunikuje se zákazníkem. Zaměřeno na zákazníka. Úkolem je budovat vztah se zákazníkem. Cílem je dotaz: Co ještě pro Vás můžeme udělat? Cílem je růst zisku prostřednictvím loajálních zákazníků. Integruje veškeré komunikační kanály. Díky komunikačnímu propojení může využívat pracovníky na různých místech podniku.

Tab. 5.1 Call centrum a kontaktní centrum

Hlavním rozdílem nasazení nového CRM je změna přístupu k zákazníkovi. Na rozdíl od původní komunikace se zákazníkem v tzv. call centrech se zavedením aplikací typu integrovaného CRM přesunulo uspokojování potřeb zákazníků do nově zaváděných kontaktních center (viz. Tab. 5.1). Princip obou typů center je v podstatě stejný – komunikovat se zákazníkem, ale rozdíl je v obsahu a technice vedení dialogu. Další významnou změnou jsou podklady pro komunikaci, které má k dispozici operátor kontaktního centra a s nimiž pracuje.

5.5

Operátor kontaktního centra

Řízení dodavatelského řetězce (SCM)

Jednou z konkurenčních výhod se díky IT pro podnik stává i možnost řízení celého dodavatelského řetězce, označovaného SCM (Supply Chain Management). Jeho prostřednictvím dochází ke ukracování času a zvyšování spolehlivosti dodávky zákazníkovi. Klasický dodavatelský řetězec byl v podstatě lineární a spočíval v realizaci základní vazby: dodavatel – výrobce – distributor – prodejce – zákazník Tok zboží přitom směřoval z leva doprava a tok informací a současně i tok finančních prostředků, tj. plateb za realizované výrobky a služby probíhal opačným směrem, zprava doleva. Dnešní podniky se na bázi internetu se propojují do složitějších struktur a vytvářejí složitější vzájemně prosíťovaná společenství, jejichž hlavním cílem je nabídnout rychleji a levněji požadovaný produkt. - 35 -

Zapojením internetu a ICT – efektivnější SCM

SCM – řízení dodavatelských řetězců či sítí – představuje soubor nástrojů a procesů, které slouží k optimalizaci řízení a k maximální efektivitě provozu všech prvků celého dodavatelského řetězce s ohledem na koncového zákazníka. Partneři spolu mohou informace sdílet, komunikovat, koordinovat SCM

Systémy SCM jsou konkrétním příkladem vzájemného propojení dodavatelů s odběrateli na bázi informačních a komunikačních technologií. Prostřednictvím propojení a výměny informací mohou partneři v rámci řetězce spolupracovat, sdílet informace, plánovat a koordinovat celkový postup tak, aby se zvýšila akceschopnost celého řetězce.

d o d á v a t e l é

intranet zaměstnanci řízení dodavatelských řetězců SCM

řízení zdrojů podniku ERP

řízení péče o zákazníka CRM

e - obchod

extranet

z á k a z n í c i

internet

Obr. 5.1 Vzájemná vazba ERP, CRM a SCM. (Tvrdíková)

Zastavme se ještě na chvíli u SCM (Supply Chain Management, řízení dodavatelských řetězců), které lze obecně definovat jako proces přidávání hodnoty nebo-li, jako souhrn celkového technického vybavení a distribučních funkcí, které pokrývají činnosti od pořízení materiálu, přes vlastní výrobu, distribuci, skladování až po prodej zákazníkům. Dodavatelské řetězce se vyskytují jak ve výrobním sektoru, tak také v sektoru služeb. Je zřejmé, že čím více roste množství potřebných surovin, složitost výroby a vůbec množství zúčastněných subjektů na dodavatelském řetězci, tak roste i jeho rozsah a složitost. Někdy se můžeme setkat i s pojmy demand chain (poptávkový řetězec) nebo value chain (hodnotový řetězec), ale všechny výše zmíněné výrazy většinou mají na mysli jednu věc - efektivní řízení majetku a vzájemných vazeb mezi subjekty při transformaci zdrojů v hotové výrobky, které se dostanou až k zákazníkům ve správném množství a ve správný čas. Cílem je optimalizace všech hodnotových činností ve prospěch všech zúčastněných. V popředí je funkční integrace finančních a účetních údajů a standardizace podnikových procesů. Získávání nákladových výhod

Snižování nákladů za účelem získání konkurenční výhody V první fázi zavádění SCM se klade důraz na hodnototvorné procesy a činnosti. Organizace se snaží odlišit od konkurentů pomocí logistického řetězce a získat pokud možno co největší nákladové výhody, tj. maximálně ušetřit na logistických - 36 -

nákladech. Ukazuje se, že tyto náklady (např. proces zpracování objednávek, zásoby, skladová infrastruktura, regionální prodejní střediska a značné zkrácení průběžné doby) výrazně klesají již v prvním roce po implementaci. Spolupráce s dodavateli Teprve o něco později firmy přistupují k protahování procesů i za hranice jejich organizace a začínají spolupracovat s externími dodavateli. Pro tuto fázi bývá často charakteristický boj o pozici na trhu a krátkodobě dochází místo obvyklého vyjednávání k brutálním cenovým aukcím. Ve smyslu SCM je tím ovšem protlačována výhoda odběratele na vrub poddodavatelů. Situace není řešena ve smyslu oboustranné výhodnosti.

Boj o pozici na trhu

Konkurenční výhody prostřednictvím partnerství Jak vyplývá z předcházejícího odstavce, je nezbytné, aby v další fázi došlo k těsnější spolupráci subjektů založené na větší důvěře. Jedině tak lze dosáhnout časově přesnějších dodávek. Důvěra mezi partnery se projevuje tím, že se postupně uvolňují i citlivé údaje, sdílejí se části IS, dochází k interaktivní komunikaci mezi jednotlivými podniky v řetězu tvorby přidané hodnoty.

5.6

Aplikační architektura IS/ICT

Návaznost ERP, CRM a SCM na okolí nejlépe vystihuje takzvaná aplikační architektura IS/ICT. V podnikovém IS/ICT existuje většinou několik architektur, je proto třeba rozlišovat příslušnou oblast, kterou daná architektura pokrývá a kromě toho, což je většinou podstatně složitější, poznat a pochopit vzájemné vztahy těchto architektur. V současné praxi se nejčastěji pracuje s architekturami odpovídajícími hlavním součástem podnikového řízení ve vztahu k informatice. Z pohledu koncových uživatelů je nejvýznamnější aplikační architektura IS/ICT. (Obr. 5.2) GŘ, pobočky – VEDENÍ PODNIKU – Dceřinné společnosti

Interní infrastruktura, intranet, kancelářské aplikace

Řízení Kapacit a zdrojů

Řízení ekonomiky Řízení obchodu

M

Řízení vztahů k dodavatelům a ostatním partnerům (SCM, el.obchod, speciální aplikace např. pro kapitálová trh ..)

OSTATNÍ PARTNEŘI (dodavatelé, státní správa, burza,..)

Obr. 5.2. Aplikační architektura IS/ICT Zdroj: [9]

- 37 -

ZÁKAZNÍCI

Řízení výroby a provozu

R

Elektronický obchod, řízení ext. vztahů (B2B, B2C, B2R, EDI…)

sklady)

C

ZÁKAZNÍCI

Business Intelligence, strategický IS (EIS, datové

Různé typy architektur

Při podnikovém řízení je kladen rostoucí důraz na řízení externích vztahů - tj. vztahů k zákazníkům, k dodavatelům, dceřinným společnostem atd. Od IS se proto požaduje, aby řízení těchto externích vztahů podporoval, což se projevuje v celkové aplikační architektuře IS - v zařazení odpovídajících aplikací a v jejich vnitřních i vnějších vazbách. Integrované aplikační programové balíky

Pro základní řízení a správu podniku na taktické úrovni jsou zaváděny integrované aplikační programové balíky pokrývající všechny oblasti podnikového řízení - na obrázku uvedené jako řízení ekonomiky, řízení obchodu, řízení výroby a provozu a řízení kapacit a zdrojů. Základní aplikací, která zajišťuje řízení vztahů k zákazníkům, je tzv. aplikace CRM (Customer Relationship Management) zahrnující technickou a programovou podporu např. kontaktních center pro zákazníky, podporu prodeje, podporu marketingu apod. Podporu vztahů s dodavateli včetně řízení komplexních dodavatelských řetězců - od dodavatele prvotních produktů, surovin až po dodávky konečnému zákazníkovi, přes celou řadu výrobních a obchodních článků - zajišťují tzv. aplikace SCM (Supply Chain Management). Podporu všech základních řídicích a administrativních operací podniku zajišťují tzv. kancelářské systémy, včetně textových editorů, tabulkových kalkulátorů apod. Tyto systémy však stále více plní i komunikační funkce v podniku (elektronická pošta) a všeobecně informační funkce a instrukce (především na bázi aplikací intranetu). Na nejvyšším místě je ve schématu umístěn blok tzv. business intelligence (viz. kap. 7.). Ten představuje komplex aplikací podporující analytické a rozhodovací aktivity vedoucích pracovníků podniku. [7; 9]

5.7 1. 2. 3. 4. 5. 6.

5.8

Kontrolní otázky V čem spočívá princip CRM? Uveďte hlavní přínosy CRM. Jakou roli hraje IS/ICT při využívání CRM? Uveďte klasický dodavatelský řetězec. Popište návaznost jednotlivých složek v aplikační architektuře IS/ICT. Popište vzájemnou vazbu ERP, CRM a SCM.


1. CRM řešení v podniku  Abychom se mohli zamyslet nad důvody vzniku CRM koncepcí, musíme se vrátit zpět ke klasickému marketingu. Ten je postaven na marketingovém mixu: Produkt, Price, Promotion, Place. V klasickém marketingovém pojetí jde o to, tyto proměnné namixovat tak, aby firma dosáhla svých cílů na jednotlivých trzích (maximalizace obratu, zisku, počtu zákazníků...). Takto postavený marketing

- 38 -

dobře fungoval v klasickém (řekněme neglobalizovaném) tržním prostředí. V okamžiku kdy celosvětové uvolňování tržních bariér spojené s rozvojem komunikačních a informačních technologií umožnilo oslovení zákazníků bez ohledu na hranice, došlo k omezení marketingového mixu. Firmy překročily horizont svého regionu a postupně se pustily do globálních vod. Zatímco v rámci regionu lze zajistit relativně rychlou zpětnou vazbu od zákazníků, v globálním prostředí to neplatí: (IT SYSTEMS 11/2004, s. 30-32. Odkud a kam kráčí CRM – Zásady udržitelného rozvoje v řízení vztahů se zákazníky. Vít Chlebovský)  Prostudujte výše uvedený příspěvek z časopisu IT Systems a následně zpracujte dokument pojednávající o aktuálních problémech CRM v současnosti. 2. Bariéry CRM řešení v podniku  Se systémy řízení vztahů se zákazníky (CRM) se v dnešní době setkáváme stále častěji. Čím dál více společností přistupuje k zavádění těchto systémů, které jim slibují kvalitnější správu dat a informací o firemních zákaznících. Z produktově orientované společnosti se stávají společnostíorientovanou na zákazníka. Jsou přesvědčeny o skutečnosti, že pokud bude společnost shromažďovat informace o svých zákaznicích, může je obratem využít k individuálním, specifickým nabídkám šitým zákazníkům „na míru“. S touto vidinou společnosti investují do drahých CRM řešení, která jim ochotně nabízejí dodavatelé těchto systémů. Ale z mnohých analýz vyplývá, že v pouhé implementaci výsledek netkví. V rámci organizace může docházet (a dochází) k problémům, které účinek CRM řešení snižují či eliminují. Tento příspěvek se snaží poukázat na možné příčiny selhání systému řízení vztahů se zákazníky ve společnosti. Určuje základní zdroje chyb a nastiňuje možnosti jejich řešení. Je důležité nebrat CRM řešení jako izolovaný systém, který přibude k již stávajícím systémům v podniku. Naopak, je důležité CRM integrovat s existujícím ERP systémem a zahrnout ve všech podnikových úrovních – od vrcholového vedení až po kontaktní pracovníky se zákazníky. (IT SYSTEM 10/2003, s. 26 - Bariéry CRM řešení v podniku, Eva Kandalíková, Martin Jedlička)  Prostudujte uvedený dokument a v přehledné formě prezentujte zásadní hlediska vedoucí ke snižování předpokládaného účinku zaváděných CRM. Doplňte vlastními názory nebo příklady.

5.9



- 39 -

- 40 -

6

Manažerské informační systémy (MIS)

Obsah kapitoly 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

6.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Cílem této kapitoly je vysvětlit význam a začlenění MIS v pyramidě podnikového informačního systému. Veškerá data, která jsou uložena jak v standardním ERP, tak v aplikacích typu CRM a SCM, jsou použitelná pro zlepšení rozhodování v podniku. Využitím těchto dat pak softwarová aplikace typu MIS (Management Information Systém) nabízí agregované informace za delší časové období formou přehledových tabulek a grafů, které zachycují trendy či korelace různých jevů. Tyto výsledky pak poslouží důležité skupině uživatelů – vlastníkům a akcionářům podniků, kteří vyžadují přehledy a rozbory hospodaření od vrcholového managementu nebo sami pracují s těmito aplikacemi. Shrnutí základních rozdílů mezi OLTP a analytickými systémy:  OLTP systémy jsou primárně určeny pro pořizování dat. Tomu odpovídá jejich celková architektura a zejména pak databázový model.  Data jsou do OLTP systémů pořizována v reálném čase, v běžném provozu probíhají desítky až statisíce transakcí za minutu. Systémy jsou zatěžovány tak kontinuálně.  Analytické systémy OLAP jsou oproti OLTP určeny primárně pro podporu dotazování. Z toho vyplývá jejich architektura (několikavrstvé databáze) a databázové modely. Vyznačují se s vyšší frekvencí indexů, duplicitou uložení dat apod. Student získá všeobecný přehled o manažerských informačních systémech a jejich významu. Dále přehled o systémech OLTP, OLAP. Student zjistí požadavky na manažerský informační systém.

6.2

Klíčová slova

Rozhodování, MIS, ERP, vrcholový management, OLTP (On-line Transaction Processing), OLAP (On-line Analytical Processing), relační databáze, datové sklady, zpracování analýz, vícerozměrné databáze. Veškerá data, která jsou uložena jak v standardním ERP, tak v aplikacích typu CRM a SCM, jsou použitelná pro zlepšení rozhodování v podniku. Softwarová aplikace typu MIS (Management Information Systém) nabízejí agregované informace za delší - 41 -

časové období formou přehledových tabulek a grafů, které zachycují trendy či korelace různých jevů. MIS jako vrchol rozhodovací pyramidy

WWW

http://www.systemo nline.cz/rizenivyroby/

Důležitou skupinou uživatelů výstupů MIS jsou vlastníci a akcionáři podniků, kteří vyžadují přehledy a rozbory hospodaření od vrcholového managementu nebo sami pracují s těmito aplikacemi. Z hlediska své pozice v podnikových informačních systémech zaujímají MIS vrchol rozhodovací pyramidy a tvoří určitou nadstavbu nad integrovanými informačními systémy typu ERP, včetně oblastí CRM a SCM. Základní umístění MIS v pyramidě podnikového informačního sytému uvádí obr. 6.1.

MIS - OLAP

ERP - OLTP

Obr. 6.1: Základní umístění MIS v pyramidě podnikového informačního systému Zdroj: [7]

Tyto dvě základní SW aplikace vytvářejí rovněž základní vrstvy v podnikovém informačním systému. K jejich funkčnímu a datovému odlišení se často používá těchto důležitých pojmů:  o oblasti ERP se často hovoří jako o provozním, operačním nebo transakčním systému (OLTP – On-line Transaction Processing)  nadstavba MIS slouží pro další analytické zpracování (OLAP – On-line Analytical Processing) Rozdíl mezi OLAP a OLTP

Rozdíl mezi OLAP a OLTP spočívá zejména v tom, že OLTP systémy uchovávají záznamy o jednotlivých uskutečněných typicky obchodních transakcích a jsou obvykle realizovány pomocí dnes nejběžnější relačních databází. Data uchovávaná v OLTP databázovém systému jsou zpravidla periodicky agregována a poté ukládána do datového skladu, nad nímž se později dle potřeb provádí zpracování analýz pomocí vrstvy OLAP. OLAP patří do kategorie informačních technologií, které umožňují firemním analytikům a manažerům všech hierarchických úrovní řízení získat komplexní, rychlý a konzistentní přístup k datům, která byla transformována z primárního systému firmy, s přihlédnutím k reálným potřebám rozhodovacího procesu ve firmě. Svou technologickou realizaci nalezla ideová rovina OLAP technologie ve vícerozměrných – multidimenzionálních databázích. [5; 6; 8]

- 42 -

6.3 1. 2. 3. 4.

6.4

Kontrolní otázky Co nabízejí softwarové aplikace typu MIS pro vlastníky podniků? Uveďte umístění MIS v pyramidě podnikového informačního systému. Rozeberte rozdíly mezi OLTP a OLAP. V čem spočívá princip relační databáze?


1. OLAP řešení pro malé a střední firmy  V době, kdy byly definovány původní zásady OLAP technologií, došlo k poměrně striktnímu rozdělení světů vlastního informačního systému organizace (OLTP) a analytických nástrojů OLAP, převážně reprezentovaného datovými sklady. V souvislosti s OLAP se začalo hovořit o „manažerských“ systémech, přičemž již samotný název vzbuzuje pocit, že jsou určeny pouze pro privilegovanou skupinu uživatelů. Pravda je však taková, že pokud mají procesy v organizaci probíhat optimálně, je důležité, aby byly přehledné podklady pro rozhodování dostupné pro všechny její pracovníky. Většina informací, které jsou pro řízení firmy potřeba, je navíc provozního charakteru. Otázky typu: „Jaké jsou nové zakázky?“ nebo „Máme daný výrobek na skladě?“ jistě zaznívají častěji než „Jaké jsou přehledy tržeb za posledních pět let?“. (IT SYSTEMS 3/2005, s. 52, OLAP řešení pro malé a střední firmy, Ing. Tomáš Kratochvíl)  Po nastudování daného článku zpracujte elaborát, který výstižně popíše zvláštnosti OLAP technologií v podmínkách malých firem 2. OLAP a analýza dat.  Kteří zákazníci přinášejí 80 % zisku? Jak se změnila úspěšnost udržení zákazníků po zavedení věrnostního programu? Jak různé události ve firmě (kampaně, zavádění nových produktů, změny firemních procesů apod.) a na trhu (aktivity konkurence, změny ekonomických podmínek apod.) ovlivňují kolísání prodeje? Jaké je srovnání s minulým obdobím? Tyto a podobné otázky si klade každý realistický manažer. Každý den se snaží pochopit chování firmy na základě analýzy údajů, které má k dispozici. V dobře fungujících společnostech jsou součástí vybraných oddělení analytici, kteří tuto roli přebírají a manažerům poskytují pouze zdůvodněná doporučení. Všichni tito lidé potřebují mít připravenou infrastrukturu a nástroje, které jim umožňují tuto pro firmu velmi potřebnou činnost vykonávat. Cesta k úspěšné analýze dat začíná už při jejich přípravě. Prvním důležitým krokem je shromáždění dat z podnikových systémů do formy vhodné pro analýzu a reportování. Již při této přípravě je nutné dbát na správné sjednocení různorodých dat a ošetření jejich kvality. (IT SYSTEMS 3/2005, s. 44, OLAP – Informace pod kontrolou, Martin Cabák)  Po prostudování uvedeného příspěvku v IT SYSTEMS se pokuste vystihnout problematiku analýzy dat ve stručné a přehledné formě.

- 43 -

6.5



- 44 -

7

BUSINESS INTELLIGENCE

Obsah kapitoly 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 7.10 7.11 7.12

7.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Principy Business Intelligence Multidimenzionální databáze Hlavní komponenty v Business Intelligence Datová architektura – metainformační systém Architektura úloh Datový sklad Získávání znalostí z datových zdrojů Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Tato kapitola je zaměřena na výklad principů, postavení a významu business intelligence v podnikových informačních systémech. V prostředí stále tvrdší konkurence musí podnikoví analytici a manažeři rozhodovat pod časovým tlakem a současně s vysokou odpovědností. To znamená, že pro tato rozhodnutí musí mít dostatek odpovídajících a objektivních informací. Musí však být dostupné rychle, s minimální technickou náročností na manipulaci a přitom s možností rychle formulovat nové požadavky na další informace odpovídající aktuální obchodní nebo výrobní situaci. K těmto účelům se využívá sada procesů, aplikací a technologií, zvaných Business Intelligence (BI), jejichž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. Podporují analytické a plánovací činnosti a jsou postaveny na principech multidimenzionálních pohledů na podniková data. Rozumíme tím možnost pohlížet na realitu několika možných úhlů. Business Inteligence (BI) tedy představuje široký komplex nástrojů a aplikací, jejichž postavení v architektuře IS/ICT názorně vystihuje obrázek Obr. 7.1. Z daného obrázku je vidět, že principy BI se uplatňují prakticky na všech úrovních aplikační architektury IS/ICT (CRM, elektronický obchod, řízení externích vztahů, intranet, atd.) V další části kapitole je věnována pozornost principům multidimensionální databázi, splňující požadavek pohledů na data z více hledisek. V návaznosti na to je kapitola zaměřena na hlavní komponenty BI (dočasná a operativní úložiště dat, datové sklady a tržiště). Je popsán význam metainformačního systému a to v kontextu s rostoucí složitostí datových struktur Student získá znalosti business intelligence. Zjistí význam tohoto modulu podnikových informačních systémů. Naučí se kdy a jak dané systémy používat a jak naložit s výsledky těchto systémů.

- 45 -

7.2

Klíčová slova

datové sklady, datová tržiště, dolování dat, business intelligence, multidimensionální databáze, dimenze, datová architektura, metainformační systém, metadata, architektura úloh, neuronové sítě, genetické algoritmy, clustering dat.

Manažeři rozhodují pod časovým tlakem

Business inteligence podporuje rozhodovací procesy

WWW

http://www.systemo nline.cz/businessintelligence/

V prostředí stále tvrdší konkurence musí podnikoví analytici a manažeři rozhodovat pod časovým tlakem a současně s vysokou odpovědností. To znamená, že pro tato rozhodnutí musí mít dostatek odpovídajících a objektivních informací. Musí však být dostupné rychle, s minimální technickou náročností na manipulaci a přitom s možností rychle formulovat nové požadavky na další informace odpovídající aktuální obchodní nebo výrobní situaci. K těmto účelům se využívá sada procesů, aplikací a technologií, zvaných Business Intelligence, jejichž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. Podporují analytické a plánovací činnosti a jsou postaveny na principech multidimenzionálních pohledů na podniková data. Rozumíme tím možnost pohlížet na realitu několika možných úhlů. Řešení směřující k podpoře manažerských a analytických úloh v podnikovém řízení se začala objevovat již na konci sedmdesátých let minulého století v souvislosti s online zpracováním dat. V druhé polovině osmdesátých let přišly na trh v USA první firmy s komerčními produkty, založenými na multidimenzionálním uložení a zpracování dat, označovanými jako EIS (Executive Information Systém). Produkty tohoto typu se začaly objevovat i u nás na začátku devadesátých let. Další trendy v rozvoji multidimenzionálních technologií na začátku devadesátých let (USA) se projevují jako datové sklady (Data Warehouse) a datová tržiště (Data Marts). V souvislosti s datovými sklady a narůstajícím objemem dat v tomto prostředí se začaly také prosazovat technologie zvané dolování dat (Data Mining), založené na vysoce sofistikovaných analýzách dat s pomocí nejrůznějších matematických a statistických metod.

7.3

Principy Business Intelligence

Termín Business Intelligence zavedl v roce 1989 Howard J. Dresner, analytik společnosti Gartner Group, který jej popsal jako „sadu konceptů a metod určených pro zkvalitnění rozhodnutí firmy“. V současnosti existuje celá řada definic Business Intelligence (BI) Je také definovaná jako určitá kategorie aplikací a technologií pro sběr, skladování, analyzování a zpřístupňování dat, jejich účelem je pomoci podnikovým uživatelům dělat lepší rozhodnutí. Princip business inteligence

V dalším se budeme opírat o definici na serveru České společnosti pro systémovou integraci (www.cssi.cz). Business Intelligence je sada procesů, aplikací a technologií, jejichž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve

- 46 -

firmě. Podporují analytické a plánovací činnosti podniků a organizací a jsou postaveny na principech multidimenzionálních pohledů na podniková data. Aplikace BI pokrývají analytické a plánovací funkce většiny oblastí podnikového řízení, tj. prodeje, nákupu, marketingu, finančního řízení, controllingu, majetku, řízení lidských zdrojů, výroby, IS/ICT, a další. [14 - 17] Do nástrojů a aplikací Business Inteligence se zahrnují:  produkční, zdrojové systémy,  dočasná úložiště dat (DSA – Data Staging Area),  operativní úložiště dat (ODS – Operational Data Store),  transformační nástroje (ETL –Extraction Transformation Loading),  integrační nástroje (EAI – Enterprise Application Integration),  datové sklady (DWH – Data Warehouses),  datová tržiště (Data Marts),  OLAP,  reporting,  manažerské aplikace (EIS – Executive Information Systéme),  dolování dat (Data Mining),  nástroje na zajištěním kvality dat,  nástroje na správu metadat,  ostatní Business Inteligence tedy představuje široký komplex nástrojů a aplikací, jejichž postavení v architektuře IS/ICT dokumentuje obrázek Obr. 7.1. GŘ, pobočky – VEDENÍ PODNIKU – Dceřiné společnosti

Business Intelligence, strategický IS

BI

Interní infrastruktura, intranet, OIS, work-flow

DODAVATELÉ

Elektronický obchod, řízení ext. vztahů

M

Řízení vztahů k dodavateli a ostatními partnery BI OSTATNÍ PARTNEŘI (státní správa, burza,...)

Obr.7.1 Postavení BI v aplikační architektuře IS/ICT

- 47 -

ZÁKAZNÍCI

Řízení obchoduprodej, nákup, sklady, marketing

R

Řízení zdrojůmajetek, personál PAM, dopravy, ekologie

Řízení ekonomikyúčetnictví, controlling, treasury, finanční plánování

C

Řízení výroby a provozu –TPV, plánování hlavní výroby, OŘV, dílenské řízení výroby, plánování kapacit

BI

BI

(EIS, datové sklady, data marts, reporting)

Postavení BI v aplikační architektuře

7.4

Multidimenzionální databáze

Z dosavadního vyplývá, že informační systémy mohou pracovat se dvěma základními typy informací:  operativními  analytickými Operativní informace vystihují aktuální stav podniku

Data analytického typu slouží pro strategické rozhodování

Operativní informace slouží pro realizaci obchodních a dalších transakcí v podniku. Jsou uloženy většinou v relačních databázích, zobrazují aktuální stav podniku a v průběhu jednoho dne se mohou i několikrát měnit. Příkladem může být např. účetnictví, data v dokumentech obchodních případů apod. Transakční systémy realizují jejich zpracování v reálném čase a označují se jako OLTP. Vůči k analytickým aplikacím se data OLTP systémů chápou jako data primární, zdrojová, nebo produkční. Pro data analytického typu se nehodí, aby byla ukládána v relačních databázích. Aby analytické systémy mohly poskytovat různé analýzy a přehledy sloužící pro strategické rozhodování, je nutné, abychom se na jejich data mohli dívat z více hledisek současně. Mělo by tedy být možné vytvářet tzv. multidimenzionální pohledy. Nástroje koncového uživatele musí umožňovat analýzu ve smyslu nacházení souvislostí, které nejsou z primárních dat na první pohled zřejmé. Navíc je nutné procházet velká množství dat, rychle měnit pohledy na data, rychle a co možná automatizovaně je ukládat do přehledných tabulek a grafů. Multidimenzionální databáze jsou již optimalizované pro uložení a interaktivní využívání multidimenzionálních dat. Výhodou multidimenzionality, resp. Nasazení OLAP technologií, je rychlost zpracování a efektivní analýzy takto uložených dat.

Multidimenzion ální databáze

Základním principem, na němž jsou aplikace BI založeny, je několikadimenzionální tabulka umožňující velmi rychle a pružně měnit jednotlivé dimenze, a nabízet tak uživateli různé pohledy na modelovanou ekonomickou realitu. Jde tak v podstatě o princip „n-dimenzionální Rubikovy kostky“ naplněné nejdůležitějšími podnikovými daty (Obr. 7.2.) Organizační jednotky

Další dimenze tabulky

Závod 1

Ukazatele (např. prodej určité komodity, stav zaměstnanců, dosažení tržby) Např.

30.9.

31.10. 30.11. 31.12.

čas

Obr. 7.2. Princip multidimenzionální databáze - 48 -

Prvek tabulky vyjadřuje hodnotu stav zaměstnanců k 31. 12. v závodě 1

Z obrázku vyplývá, že standardními dvěma dimenzemi jsou tu ukazatele (ekonomické proměnné) a čas. Ostatní dimenze se pro jednotlivé modely definují podle potřeby, např. organizační jednotka, komodita, zákazník, dodavatel, konkurent, apod. Obsah dimenzí je tvořen prvky dimenzí, tj. konkrétními závody, provozy, nebo zákazníky, dodavateli, komoditami, apod. Promítnutí všech dimenzí do jednoho bodu tvoří prvek multidimenzionální databáze. Každý prvek může pak obsahovat data nebo předpisy (algoritmy) pro jejich transformace. Prvky dimenzí jsou většinou uspořádány v hierarchické struktuře, tzn., že se rozdělují na skupiny prvků, podskupiny až na jednotlivé prvky. Produkty BI pak zajišťují automatické agregace hodnot (např. ekonomických proměnných) a to podle definovaných hierarchických úrovní dimenzí. Aplikace BI pak budou automaticky sledovat např. hodnoty výroby, prodejů zboží, zásob, zisku, apod. podle uvedené organizační struktury a budou zajišťovat agregace podle takto definované struktury. Požadavek pohledů na data z více hledisek (dimenzí) tedy s sebou současně přináší i požadavek na optimalizované fyzické ukládání dat. Většinou se jedná o data historická, agregovaná, průběžně rozšiřovaná a ukládaná v jednoduché struktuře vhodné pro analýzu a přizpůsobené potřebám managementu. Jak již bylo řečeno v předešlé kapitole, OLTP systémy jsou primárně určeny pro pořizování dat. Tomu odpovídá jejich celková architektura a zejména pak databázový model.

WWW

http://datawarehouse 4u.info/OLTP-vsOLAP.html

OLTP a pořizovánídat

Analytické systémy jsou oproti OLTP určeny primárně pro podporu dotazování. Z toho vyplývá jejich architektura (několikavrstvé databáze) a databázové modely. Vyznačují se s vyšší frekvencí indexů, duplicitou uložení dat apod. Drtivá většina analytických systémů aktualizuje svá data periodicky (nejběžněji v denních a měsíčních intervalech). Nejnovější trendy sice umožňují i aktualizaci dat v reálném čase, avšak v dnešní době se jedná o výjimečné případy. Zatížení analytických systémů je z toho důvodu nárazové – velké zatížení je typické pro období nahrávání dat a následně lze pozorovat nepravidelnou zátěž podle frekvence a složitosti jednotlivých analytických úloh.

7.5

Hlavní komponenty v Business Intelligence

Hlavní vazby mezi jednotlivými komponenty Business Intelligence můžeme vysledovat z obrázku Obr. 7.3.

- 49 -

Analytické úlohy a periodická aktualizace dat

Obr. 7.3 Hlavní vazby mezi jednotlivými komponenty Business Intelligence

Jednotlivé složky a jejich význam stručně popíšeme:  Zdrojové (produkční) systémy jsou takové systémy podniku, ze kterých aplikace BI získávají data a nepatří do skupiny BI aplikací. Produkční systémy jsou hlavním a často i jediným vstupem do BI  Nástroj ETL (Extraction, Transformation and Loading) je jedním z nejvýznamnějších komponent celého komplexu BI. Běžným označením pro prostředky ETL je rovněž datová pumpa. Jejím úkolem je data ze zdrojových systémů získat a vybrat (Extraction), upravit do požadované formy a vyčistit (Transformation) a nahrát je do specifických datových struktur datového skladu (Loading). Na rozdíl od aplikací EAI (popsaných v další části) pracují nástroje ETL v dávkovém (batch) režimu a data jsou přenášena v určitých časových intervalech (denní, týdenní, měsíční).  Nástroje EAI (Enterprise Application Integration). Jejich cílem je integrovat primární podnikové systémy a razantně redukovat počet jejich vzájemných rozhraní. Na rozdíl od ETL pracují EAI v reálném čase a slouží pro přenos dat do datových úložišť.  Dočasná úložiště dat – DSA (Data Staging Areas) – slouží k dočasnému uložení Role dočasného extrahovaných dat z produkčních systémů. Jde o ukládání netransformovaných úložiště dat dat ze zdrojových systémů. Data jsou detailní, nekonzistentní, neobsahují historii, atd.  Operativní úložiště dat – ODS (Operational Data Store). Existují dva základní přístupy k definici těchto úložišť.  první – definuje ODS jako jednotné místo datové integrace aktuálních dat z primárních systémů. Mnoha případech slouží jako centrální databáze základních číselníků (zákaznický, produktový), nebo pro podporu interaktivní komunikace se zákazníkem  druhý přístup – vymezuje operativní úložiště dat jako databázi navrženou s cílem podporovat relativně jednoduché dotazy nad malým množstvím aktuálních analytických dat  Datový sklad – DWH (Data Warehouse) – Technologie datových skladů představuje v současné době jeden z nejvýznamnějších trendů v rozvoji - 50 -



7.6

podnikových informačních systémů. Je definován jako integrovaný, subjektově orientovaný, stálý a časově rozlišený souhrn dat, uspořádaný pro podporu potřeb managementu. Datové tržiště – DMA (Data Mart) – Princip datových tržišť je obdobný jako v případě datových skladů. Rozdíl je v tom, že datová tržiště jsou problémově orientovaná a určena pro omezený okruh uživatelů (oddělení, divize, pobočka, závod apod.) [15; 17]

Role datového tržiště

Datová architektura – metainformační systém

Spolu s rostoucí komplexností informačních systémů, nárůstem počtu jejich komponent a zvyšující se složitostí problémů, jejichž řešení mají podporovat, roste dramatickým způsobem složitost datových struktur. S tím jdou ruku v ruce i změny v jejich datové architektuře. Datová architektura musí být schopna reagovat na změny permanentního nárůstu informačních potřeb manažerů všech úrovní organizační struktury firmy a také je odpovídajícím způsobem uspokojovat. Uspokojování informační potřeby je možné realizovat pouze zpracováváním primárních dat (z veřejných informačních systémů nebo i ze systému interního). K tomu, aby bylo možné nabízet data pro uspokojování informační potřeby uživatelů, je nutné mít všechna taková primární data pod kontrolou – tedy je nutné mít evidenci, kde jsou jaká data uložena v informačních systémech, v jakých jsou formátech, které aplikace je obhospodařují a kteří pracovníci firmy jsou zodpovědní za jejich správný obsah. Zajištění této role je primárně přisouzeno nové disciplíně informatiky tzv. metainformatice, resp. metainformačnímu systému. Metainformatika je odvětví informatiky, jehož úkolem je schraňovat a podle potřeby i poskytovat data o jiných datech interního informačního systému (případně též o datech ze systémů veřejných). Pro tyto účely využívá tzv. metadat – dat, v nichž jsou popsány datové zdroje, jejich formáty, ale i transformační formule a postupy pro převody dat mezi aplikacemi, podklady pro plnění datových skladů, způsoby výpočtů ukazatelů pro podporu manažerské práce apod. Metadata jsou obsahem metainformačního systému, který s nimi pracuje jako se svými primárními daty. Tato metadata neslouží k řízení hlavních nebo podpůrných procesů, ale jsou určena k řízení a sledování datových resp. informačních zdrojů a tím zprostředkovaně k uspokojování informačních potřeb manažerů všech úrovní řízení. Data do metainformačního systému firmy proudí prakticky ze všech úloh informačního systému, zejména:  z provozního informačního systému,  z aplikací pro podporu manažerské práce. Každý z uvedených zdrojů metadat má trochu jiný význam pro řízení datových zdrojů. Zatímco v provozním informačním systému firmy jsou předmětem zájmu metainformačních systémů primární data a všechna fakta s nimi související, z manažerských aplikací proudí do metainformačního systému firmy zejména metadata o transformacích primárních dat. Proto jsou i problémy, které se váží s nasazením a provozem metainformačního systému, různé. Na úrovni primárního systému firmy (TPS vrstvy) jsou to zejména:  problémy se správou primárních systémů,  propojení správy a údržby primárních systémů s metainformačními systémy, - 51 -

Metainformační systém, jako disciplína informatiky

Metadata určena k řízení a sledování informačních zdrojů Metadata prostředkovaně slouží k uspokojování informačních potřeb manažerů

  

normalizace dat a odstraňování redundancí v primárních datech i v metadatech, rozumná míra redundance (určité redundance, i když to ortodoxní projektanti informačních systémů jen neradi slyší, jsou možné) a smysluplné ukládání dat, bezpečnost uložených dat i metadat.

Výsledkem zavedení metainformačního systému do architektury interního informačního systému firmy je na úrovni primárního informačního systému zejména:  sestavení mapy datových zdrojů,  identifikace aplikace, která s primárními daty pracuje, zapisuje do nich data, včetně jejího dodavatele a správce,  identifikace formátu dat uložených v datovém zdroji,  identifikace a popis datových struktur příslušných primárních zdrojů. Na úrovni aplikací pro podporu rozhodování, do nichž jsou již data transformovaná z primární vrstvy, se projevují trochu jiné rysy metainformačního systému resp. metadat, která jsou do něj předávána. Na této úrovni se sledují zejména metadata o:  transformacích, probíhajících mezi primárním systémem firmy a datovým skladem,  agregacích nebo dalších úpravách dat (čištění dat, jejich převod na stejné jednotky apod.) při přenosu do datového skladu,  časových údajích pro plnění datového skladu a návazných datových tržišť,  způsob odvozování závislých datových tržišť z datového skladu firmy,  skládání hodnot ukazatelů a jejich rozpad v multidimenzionální databázi – techniky drill-down a roll-up.,  způsob výpočtu hodnot buněk datových podprostorů – slicing, dicing. Celkově lze úlohu metainformačního systému firmy shrnout do následujících hlavních úkolů:  zajistit možnost transformace dat z primárního IS – popis zdrojů, umístění dat (mapa),  evidovat a popisovat algoritmy pro přenos, vyčištění, integritu a transformaci dat,  evidovat a popisovat algoritmy uložení dat v datovém skladu a jejich popis,  evidovat a popisovat algoritmy pro výběr dat z datových skladů a pro jejich transformaci k získání výstupních hodnot,  evidovat a popisovat multidimenzionální databáze a modely,  evidovat a popisovat algoritmy prezentace dat. Vznik metainformační ho systému firmy

Vznik metainformačního systému firmy je jednou ze základních změn, spojenou s uspokojováním informačních potřeb manažerů. Jeho vznik a zavedení do firmy představuje významnou etapu integrace informatiky ve firmě. Dochází k datové integraci zdrojů pro uspokojování informačních potřeb manažerů.

7.7

Architektura úloh

Nasazování nových informačních technologií a s ním spojené změny přístupů k řešení interních informačních systémů vyvolaly zákonitě i změny v jejich celkové architektuře. Tyto změny se příliš neprojevily v topologii interních systémů, i když i zde je možné vypozorovat změny, směřující k vyšší míře nasazení distribuovaného zpracování dat, ale zásadní změny zaznamenala architektura úloh a s ní spojená architektura datová, reprezentovaná datovými modely. - 52 -

Obr. 7.4 Schematické znázornění architektury úloh.

Mezi tyto změny patří zejména:  nasazení datových skladů a datových tržišť pro podporu manažerských aplikací,  rozvoj metainformačního systému firmy,  změny datových toků v interních informačních systémech, vyvolané zejména nasazením datových skladů,  nové uživatelské aplikace pro podporu manažerské práce a jejich integrace do celkové architektury úloh ve firmě,  nasazení specializovaných nástrojů pro analýzu dat v datových skladech – nástrojů dataminingu. Původní architektura úloh interního informačního systému tak, jak je schematicky znázorněná v levé části Obr. 7.4., je v dnešní době nahrazována architekturou, která zahrnuje všechny výše uvedené nové prvky. Její schéma je uvedeno v pravé části Obr. 7.4. Datový sklad a s ním spojené další prvky (datová tržiště, nástroje pro zjišťování nových vztahů mezi daty – dataminingové nástroje a následně navazující specializované aplikace pro podporu manažerských činností) se stávají podstatným prvkem moderní architektury interních informačních systémů a představují hlavní nástroje získávání dat pro podporu manažerské práce.

7.8

Datový sklad a sním spojené prvky se stávají podstatným elementem moderních informačních systémů

Datový sklad

Datový sklad (Datawarehouse – DWH) se v současné době stává centrálním prvkem ukládání dat v interním informačním systému organizací. Z primárních transakčních částí interního informačního systému, v současnosti reprezentovanými ERP řešeními, jsou data převáděna pomocí transformačních algoritmů do datového skladu a z něho jsou potom čerpána data do jednotlivých manažerských aplikací.

- 53 -

Převod dat do datových skladů

Hlavní vlastnosti datového skladu

Hlavními vlastnostmi datového skladu jsou:  Předmětová orientace – znamená, že jsou v něm obsažena data o vlastním předmětu podnikání (prodej, obchod, nákup) a ne zápisy o jednotlivých operacích (například jako v účetnictví) nebo popisy procesů. Předmětová orientace datového skladu způsobuje, že část dat, která je obsažena v transakční TPS vrstvě jejího informačního systému, není do něj začleněna vůbec.  Integrovanost – znamená, že data, která do datového skladu vstupují z různých částí interního informačního systému (často mohou být z různých kulturních oblastí, kde se například pro vyjádření některých veličin – váhy, míry apod. – používá rozdílných jednotek: palce, centimetry, …, litry, galony, …), se ukládají do koherentního celku – to znamená, že kupříkladu všechny míry jsou převedeny na centimetry, váhy na stejnou váhovou jednotku apod. Případně jsou součástí datového skladu postupy, které umožní podle potřeby odvodit příslušnou požadovanou jednotku podle přání manažerů.  Organizovanost v čase – znamená, že data jsou do datového skladu ukládána v jistých, předem stanovených a pravidelných časových periodách a představují de facto snímek datové základny v určité časové rovině. Veškerá data, která jsou v datovém skladu uvedena, jsou tedy přesná pouze k tomuto okamžiku. Jejich přesnost úzce souvisí s aktualizační strategií dat v datovém skladu. Tato strategie určuje periodicitu aktualizace dat pomocí připravených procedur – stanoví okamžik, kdy je pořizován časový snímek datové základny a spouští všechny procesy spojené s přenosem dat, jejich čištěním, agregací a transformací a s aktualizací datového skladu.  Trvalost uložení dat – znamená neustálé ukládání dalších a dalších datových záznamů, aniž by data z datového skladu byla odstraněna. Data v datovém skladu nemohou být tedy přepisována – záznamy do něj pouze přibývají bez ohledu na to, jestli došlo k jejich změně nebo ne. To dělá z datového skladu statické prostředí. Poslední vlastnost (trvalost) je zřejmě dlouhodobě nesplnitelná, neboť přes neustále rostoucí kapacity výpočetní techniky se dříve nebo později kapacita datového skladu zahltí a potom je nutné starší data z datového skladu přesunout do archivu. Datový sklad je obvykle ve firmě jeden, obsahuje všechna podstatná data pro podporu manažerských aplikací ve firmě, a proto představuje rozhodující centrální prvek pro ukládání dat.

Datové tržiště

Datové tržiště (datamart – DM) je vymezováno jako místo uložení dat, které:  má podobný charakter jako datový sklad, ale je výrazně menší,  obsahuje data, která slouží obvykle pro podporu určité specializované skupiny pracovníků firmy,  je obvykle používáno pro podporu analytické práce. Termín datový sklad je používán spolu s termínem datové tržiště i z marketingového důvodu, neboť tyto termíny mají podtrhnout skutečnost, že ve skladu jsou data uložena a na datovém tržišti jsou naopak realizována a přinášejí uživatelům svou přidanou hodnotu.

- 54 -

7.9

Získávání znalostí z datových zdrojů

Datové sklady a datová tržiště obsahují rozsáhlé soubory dat, které jsou obvykle analyzovány za použití určitých obecných, ale i specializovaných metod. Tyto metody zkoumají uživateli předpokládané vztahy mezi daty – kvůli nim byly tyto datové struktury navrženy a jsou v relaci k nim i zkoumány. Velký objem dat ovšem obsahuje i data a jejich vzájemné vazby, které při původním návratu datových skladů nebyly zřejmé. Odkrývání takových souvislostí je poměrně složitým procesem, na který se můžeme dívat ve dvou hlavních rovinách:  rovina technologická – jako proces informatiky,  rovina manažerská – jako nástroj pro řešení nějakého manažerského problému.

WWW

http://www.laits.utex as.edu/~norman/BU S.FOR/course.mat/A lex/

Pro označení oblasti informatiky, která se zabývá hledáním takových vztahů a vazeb mezi daty, se postupem času vžil název data mining (dolování dat). [14; 16] Jedna z definic data miningu je „Data mining je analýza souborů dat (často o velkých objemech), získaných pozorováními za účelem nalezení původně nepředpokládaných vztahů mezi nimi. Takto získaná data následně agregovat novým způsobem tak, aby jejich prezentace byla jejich vlastníkovi srozumitelná a přinesla mu užitek“.

Definice data miningu

Jinou poměrně jednoduchou, přesto výstižnou definicí dataminingu je, že „data mining je hledání hodnotných informací ve velkých objemech dat“. Složitější je definice “Data mining je netriviální proces zjišťování platných, neznámých, potenciálně užitečných a snadno pochopitelných závislostí v datech”. Hlavním důvodem vzniku technologie data miningu je fakt, že celá řada firem si během posledních let vytvořila rozsáhlé informační databáze a datové sklady, nimiž podporuje vlastní hlavní procesy. Nejmarkantnější je tato situace například v bankovním sektoru, v sektoru mobilních telefonních operátorů nebo provozovatelů sítí supermarketů apod. Objemy dat, obsažené v těchto databázích, jsou nepředstavitelné. Taková data často nemohou být analyzována pomocí standardních statistických metod, protože je v nich mnoho chybějících nebo neúplných hodnot, nebo protože v datech sledované hodnoty jsou uvedeny v nějaké formě kvalitativních jednotek. V mnoha případech jsou data, obsažená v databázích, znehodnocená nebo nepoužitelná z důvodu různosti formátu uložení, nekonzistence například měrných jednotek apod. Některé databáze se rozrostly do takových rozměrů, že ani jejich správce neví, jaká data databáze obsahují nebo jsou-li v ní uvedená data relevantní pro zodpovězení dotazu, položeného manažerem. Pro firmu je velmi důležité, aby mohla ze svých rozsáhlých databází získat další důležitá data, která jsou v nich ukryta. Proto vznikly postupy a techniky data miningu – dolování v datech. Základními přístupy data miningu jsou z pohledu subjektu analyzujících data:  Metoda EDA (Exploratory Data Analysis): Data jsou zkoumána bez bližších představ o tom, jaké vztahy jsou předmětem analýzy – typickými metodami je metoda vizuální (vizualizace dat například ve formě grafů) a následně interaktivní zpracování datových souborů.  Prediktivní modelování (klasifikace a regrese): Cílem této metody je sestavit model tak, že hodnotu jedné poměrné veličiny je možné odhadnout podle známých hodnot veličin ostatních. - 55 -

Důvody pro technologie data miningu



Deskriptivní modelování: Cílem je popsat chování všech dat, zkoumat model hustoty pravděpodobnosti jejich rozložení a v návaznosti na to provést analýzy pomocí clusterování, segmentace a vzájemné závislosti mezi proměnnými.

Dolování dat s využitím matematických nástrojů

Dolování dat je založeno na množství matematických a statistických technik. Pro ilustraci uvedeme alespoň některé z nich:  Rozhodovací stromy - prediktivní model, který zobrazuje data v podobě stromu, kde každý uzel určuje kritérium pro následné rozdělení dat do jednotlivých větví. Strom tak rozděluje veškerá zdrojová data do segmentů, kde každý list odpovídá určitému segmentu definovanému předešlými uzly. Data, která jsou zařazena do určitého segmentu, se vyznačují shodnými vlastnostmi. Rozhodovací stromy jsou velmi častou technikou zejména díky své snadné interpretaci.  Neuronové sítě – jsou nejčastěji využívány pro tvorbu prediktivních modelů. Jsou založeny na obdobných principech, které napodobují organizaci nebo způsob chování lidského mozku, založeném na systému neuronů. Existuje velké množství variací neuronových sítí, které aplikují různé algoritmy (včetně tzv. samoučících algoritmů) pro nacházení podobností a vzorů a tvorbu prediktivních modelů z velkých databází.  Genetické algoritmy - simulující biologickou evoluci pro dedikování, jak by měly být atributy formovány, vyvíjeny, modifikovány, atd.  Clustering a klasifikace - clustering je technika sloužící pro rozdělení dat do skupin s obdobnými charakteristikami, klasifikace definuje podstatné atributy skupin v podobě klasifikačních kritérií. Umožňují identifikovat a charakterizovat různé segmenty v datech.

Cílové určení dolování – poskytnout strategické informace manažerům v organizaci

Některé z uvedených nástrojů pro dolování dat je určena specialistům, se znalostmi statistiky, některé řídicím pracovníkům. Cílové určení úloh dolování dat je však podobné většině úloh Business Inteligence, mají tedy poskytnout strategické informace širokému spektru manažerů v organizaci. [15]

7.10

Kontrolní otázky

1. Co rozumíte pod pojmem Business Intelligence? 2. Popište princip multidimenzionální databáze. 3. K čemu slouží analytické systémy OLAP? 4. K jakým účelům slouží dočasné úložiště dat? 5. Jakou funkci zastávají operativní úložiště dat? 6. Uveďte princip datového skladu (Data Warehouse). 7. Čím se vyznačuje datové tržiště? 8. Co je metainformatika? 9. Jaký význam má zavedení metainformačního systému do firmy? 10. Co rozumíte pod pojmem data mining (dolování dat)?

7.11


1. Zaměřte se na některý z trendů na trhu Business Intelligence:  oblast databází - 56 -

Existuje celá řada firem produkujících technologie pro ukládání dat pro oblast BI (např.IBM, Microsoft, Teradata, a další).Vyhledejte jeden z příkladů v odborné literatuře a proveďte jeho vyhodnocení pro BI aplikaci.  oblast pokročilých analytických aplikací zahrnuje OLAP a reportingové nástroje (např. Microsoft – MS Analysis Services, Oracle a jeho nástroje, a další). Zvolte si jeden z nich a proveďte diskusi o vhodnosti nasazení v BI aplikacích  oblast dolování dat (data mining technologie) zahrnuje nástroje pro dobývání dat z databází (IBM- Intelligent Miner, Oracle Data Mining Options, a další.). Vyberte si z výše uvedených, nebo podobných nástrojů jeden a proveďte jeho stručné zhodnocení pro BI aplikace. Výchozí informace-viz: NOVOTNÝ, O.; POUR, J.; SLÁNSKÝ, D. Business Intelligence., s. 217-219., 221223. 2. Standardizace business intelligence  Řada podniků dnes pociťuje přeplněnost informacemi. Množství a koncentrace dat v podnikových databázích a dalších zdrojích dat narůstá. Naproti tomu pokračující fragmentace BI nástrojů pro jejich zpracování a vizualizaci redukuje možnosti reálného využití těchto informací. Proto dnes většina podniků soustřeďuje své úsilí na standardizaci BI. Jejím cílem je nejen snížení nákladů, ale i vytváření vyšší hodnoty zpřístupněním podnikových informací širokému okruhu pravidelných a příležitostných uživatelů. Výsledkem kombinace těchto faktorů bývá zlepšení provozní výkonnosti podniku. Důvodem ke standardizaci BI je v neposlední řadě stále sílící potřeba zajištění bezpečnosti podnikových informací. Se stále rostoucím objemem informací a rozšiřujícím se počtem příležitostných uživatelů roste i riziko úmyslného poškození nebo zneužití informací. Přechodem na technologie internetu se násobí tato množství i příslušná míra rizika. (IT SYSTEMS 6/2006, s. 34, Standardizace business intelligence, František Míka)  Příspěvek v IT SYSTEMS je zaměřen na důvody vedoucí ke standardizaci BI. Po prostudování tohoto příspěvku vypracujte přehledný materiál, který by v plném rozsahu vystihl uvedené důvody.

7.12



- 57 -

- 58 -

8

Řízení provozu a rozvoje IS

Obsah kapitoly 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 8.8

8.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Význam podnikové informatiky Zajištění provozu a rozvoje IS Outsourcing IS/ICT Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Hlavním cílem kapitoly je vysvětlit nezastupitelné místo podnikové informatiky, která zajišťuje veškeré aktivity spojené s podporou podniku informačními systémy a technologiemi, tedy zejména počítači, počítačovými programy a technologiemi, které je propojují ve spolupracující celek. Předkládaná kapitola si rovněž klade za cíl ozřejmit pojmy provoz a rozvoj informačního systému podniku. Provozem IS rozumějme zajištění chodu IS podniku ve stejném, stávajícím obsahu, rozsahu a kvalitě. Rozvojem (resp. vývojem) IS rozumějme zajištění provedení změn v IS podniku tak, že se obsah, rozsah nebo kvalita podpory podniku IS změní. Z hlediska řízení je vhodné oddělit rozvoj a provoz IS odpovědnostně i nákladově. U rozvoje IS je třeba rozlišovat dvě formy a to jako drobné změny nebo rozsáhlé změny. Drobné změny jsou změny v IS/ICT, které podstatně nezhodnocují IS/ICT nebo které nevyžadují velkou pracnost a náklady při realizaci. Drobné změny se běžně provádějí za provozu. Za rozsáhlé změny v IS/ICT považujeme zejména zavádění nových rozsáhlých částí informačního systému (nových aplikací) nebo jejich nových verzí. Vývoj informačního systému byl původně řešen programátory v podniku interně. Postupem času se na trhu začaly objevovat softwarové produkty, které vycházely z toho, že podobné aktivity v různých podnicích potřebují podobnou informatickou podporu. Vznikly tak tzv. "komplexní softwarové balíky" (rozsáhlé integrované programové produkty určené pro více oblastí použití v podniku), které podnik může nakoupit a parametrizovat pro svou situaci. Zde se v kapitole dovíme o zvláštnostech outsourcingu, zvláště pak o částečném outsourcingu – modelu ASP. Studen získá pohled na informační systém jako na produkt softvérového vývoje. Naučí se zadat požadavky na informační systém, dokáže řídit provoz systému a jeho rozvoj.

- 59 -

8.2

Klíčová slova

Podniková informatika, provoz IS, rozvoj IS, drobné změny, rozsáhlé změny, vývoj IS, outsourcing, externí dodavatel IS/ICT, model ASP, smlouva SLA.

8.3 Podniková informatika odpovídá za ICT technologie a IS firmy

Význam podnikové informatiky

Podniková informatika zajišťuje veškeré aktivity spojené s podporou podniku informačními systémy a technologiemi, tedy zejména počítači, počítačovými programy a technologiemi, které je propojují ve spolupracující celek. Za její řízení je obvykle odpovědný ředitel informatiky, který bývá členem úzkého vrcholového vedení podniku. Problematiku řízení informatiky lze shrnout do několika základních bodů:  zajištění přínosů informatiky pro podnik  udržení plánovaných celkových nákladů na informatiku,  zajištění rozumné technologické ovladatelnosti a předvídatelnosti IS/ICT (zajištění technologické integrace). Řízení těchto tří problémů je velmi obtížné, a to zejména z důvodu vysoké a stále rostoucí složitosti informačních technologií v podnicích. Jedná se o celou škálu technologií (od stále rychlejších procesorů přes měnící se standardní sestavy počítačů, různé metody a metodiky vývoje IS, nová aplikační a databázová prostředí až po změny architektur a celkového pohledu na IS). Rozvoj technologií neprobíhá jednou cestou, ale neustále vzniká širší pole použitelných technologií pro řešení jednoho problému.

Omezení různorodosti různých technologií; trvalá snaha o integraci veškerých činností do jednotně pracujícího systému

Samotný technologický vývoj však není největším problémem pro řízení informatiky podniku. Ideálně by dokonalejší a efektivnější technologie měla podniku pomoci, realita je ale opačná. Z technologického vývoje dělá problém skutečnost, že s postupem času se v podniku vedle sebe kupí stále více různých použitých technologií. Čím více je v IS použito technologií, tím je náročnější IS řídit a tím vyšší a hůře odhadnutelné jsou náklady na integraci jednotlivých částí do správně jednotně pracujícího systému, na údržbu IS a na drobné změny za provozu. Dalším problémem je, že přínosy informatiky pro podnik obvykle nejsou snadno vyčíslitelné a odhadnutelné, a často se pohybují v oblasti konkurenčních faktorů. Je tedy nutné věnovat velkou pozornost i specifikaci přínosů IS před jeho pořízením a měření, zda přínosů bylo dosaženo či nikoliv, a pokud ano, zda to bylo skutečně zásluhou IS. Ředitel informatiky musí v podniku organizovat informatiku tak, aby zmíněná nebezpečí minimalizoval a dění v oblasti informatiky měl co nejpevněji v rukou. Tato problematika je velmi rozsáhlá a vyžaduje přístup z různých úhlů pohledu, např. oddělit provoz a rozvoj, řídit příjem požadavků a realizaci změn, dívat se na informatiku jako na službu apod. [1; 9; 20]

- 60 -

8.4

Zajištění provozu a rozvoje IS

Provozem IS rozumějme zajištění chodu IS podniku ve stejném, stávajícím obsahu, rozsahu a kvalitě. Rozvojem (resp. vývojem) IS rozumějme zajištění provedení změn v IS podniku tak, že se obsah, rozsah nebo kvalita podpory podniku IS změní. Z hlediska řízení je vhodné oddělit rozvoj a provoz IS odpovědnostně i nákladově.

Provoz IS podniku

Odpovědnostním oddělením vývoje a provozu rozumějme skutečnost, že za vývoj a za provoz IS/ICT (nebo jeho části) v podniku odpovídají různé osoby. Často také provoz a vývoj IS/ICT zajišťuje různí pracovníci. Nákladovým oddělením rozumějme oddělené řízení a sledování nákladů na vývoj a na provoz. Když se chýlí vývoj části IS/IT ke konci, mají uživatelé, kterých se změna týká, tendenci požadovat stále úpravy, protože s výsledkem nejsou dokonale spokojeni. To může znamenat, že vývoj části IS/IT se prodlouží a prodraží, protože s každou další drobnou změnou je potřeba řešit její dopady do celku IS/ICT (tj. řešit integraci). Tomu lze zabránit právě oddělením vývoje a provozu – určením procedur akceptace změny v konečných fázích vývoje. Je tedy zřejmý okamžik, kdy byl vývoj ukončen a kdy byl IS předán do provozu. Toto oddělení je významné zejména v případě dodavatelského zajištění IS, vhodné je ale použít je i při zajištění interním. Rozvoj v IS/ICT probíhá dvěmi formami: jako drobné změny a jako rozsáhlé změny. Drobné změny jsou změny v IS/ICT, které podstatně nezhodnocují IS/ICT nebo které nevyžadují velkou pracnost a náklady při realizaci a zaintegrování změny do celkového IS/ICT. Drobné změny se běžně provádějí za provozu. Za rozsáhlé změny v IS/ICT považujeme zejména zavádění nových rozsáhlých částí informačního systému (nových aplikací) nebo jejich nových verzí, rozšíření infrastruktury IS/IT, aktivity vedoucí k yětší integritě IS/ICT apod. Rozsáhlé změny jsou zpravidla realizovány investičně a jsou řízeny prostřednictvím projektu. Za provozu IS mohou nastat různé problémy, výpadky a havárie. Řešení problémů, výpadků a havárií se nepovažuje za vývoj IS. Aby ředitel informatiky mohl informatiku podniku účinně řídit, musí mít přehled o skutečném stavu v této podnikové oblasti a musí mít nástroje k ovlivnění veškerého dění v informatice. Proto je nutné sofistikovaně řídit i požadavky uživatelů na změny a realizaci těchto změn. Proto je vhodné zavést procedury (procesy) řízení požadavků a změn, které zajistí, že:  bude vždy odpovědnost osobou posouzena oprávněnost požadavků uživatele na změny,  bude vždy posouzen případný dopad změny do integrity IS,  budou vždy posouzeny náklady, které změna může s sebou přinést,  změna bude vždy zanesena do dokumentace IS/ICT, aby byl udržen přehled a skutečném stavu IS/ICT,  žádné změny neproběhnou jinak než podle pravidel těchto procesů. Toto zajištění kontroly nad oblastí informatiky vyváží i případné prodloužení vyřízení požadavků uživatelů, ke kterému někdy vede.

- 61 -

Rozvoj v IS/ICT – drobné a rozsáhlé změny

Informatiku podniku jsme rozdělili na vývoj a provoz. Zde se podíváme na možnosti jejich řešení a dodavatelského zajištění. Vývoj IS zajišťován interně

Role specialistů podniku

Vývoj informačního systému byl původně řešen programátory v podniku interně. Postupem času se na trhu začaly objevovat softwarové produkty, které vycházely z toho, že podobné aktivity v různých podnicích potřebují podobnou informatickou podporu. Vznikly tak tzv. "komplexní softwarové balíky" (rozsáhlé integrované programové produkty určené pro více oblastí použití v podniku), které podnik může nakoupit a parametrizovat pro svou situaci. Oblasti, které jsou předmětem funkcionality těchto balíků, jsou zejména účetnictví, nákladové řízení, ekonomika, řízení výroby, logistika a plánování podnikových zdrojů, personalistika, a nově řízení vztahů se zákazníky a řízení dodavatelských řetězců. Vývoj IS se tedy od programování posunul k nákupu standardizovaného produktu a k jeho parametrizaci. Implementace takového produktu však není jednoduchou záležitostí. Na trhu je mnoho takových standardizovaných řešení, a každé z nich umí implementovat několik dodavatelů. Samotné podniky nemají specialisty, kteří by byli odborníky na takovou parametrizaci, a proto vývoj IS probíhá především dodavatelským způsobem. Zvláštním způsobem dodavatelského řešení vývoje je komplexní řešení IS (tzv. systémová integrace), kdy je dodavatel odpovědný za zajištění celkové dodávky IS až po předání funkčního IS do provozu. Při takových formách vývoje je nutné provést sofistikovaný výběr produktu i dodavatele, a zajistit odpovědnostně součinnost podniku při zavádění. Nejčastějším způsobem provozování IS je zajištění provozu interním útvarem informatiky v podniku. Existuje však i možnost přenechání odpovědnosti za provoz IS na dodavateli. Tento přístup je označován jako outsourcing informatiky. [19]

8.5 Outsourcing IS/ICT

WWW

http://www.systemo nline.cz/outsourcingict/

Varianty outsourcingu

Outsourcing IS/ICT

Podstatou outsourcingu IS/ICT je zajišťování vybraných činností a služeb IS/ICT externími dodavateli. Důvody pro toto řešení mohou být konkurenční, odborné, finanční nebo organizační. Při sjednávání outsourcingu informatiky často dodavatel odkoupí stávající prostředky IS/IT a převezme zaměstnance informatiky podniku, a pomocí nich pak poskytuje služby, které do té doby zajišťovala podniková informatika. To umožňuje podniku zaměřit se na hlavní podnikatelské aktivity, a může dále přinést vyšší přínosy informatiky pro podnik. Očekává se, že dodavatel využije počítače i zaměstnance efektivněji a to i pro jiné své zákazníky a dosáhne tak úspor, a že bude odborníkem, který se v rychlém vývoji v IT dobře orientuje a umí vhodně odhadnout a navrhnout využití trendů a nových technologií pro podnik. Outsourcing může mít čtyři základní varianty:  outsourcing podnikového procesu (BPO – Business Process Outsourcing)  outsourcing komplexního IS/ICT,  částečný outsourcing IS/ICT,  outsourcing vývoje IS/ICT. - 62 -

Outsourcing podnikového procesu se týká IS/ICT jenom zprostředkovaně. Je při něm na externího dodavatele převáděn celý podpůrný podnikový proces. Klasickým příkladem outsourcingu podnikového procesu je vytěsnění podnikové dopravy, podnikového stravování nebo účetnictví na externí firmu.

První varianta

Druhou variantou je komplexní vytěsnění IS/ICT. Na poskytovatele se v tomto případě přesouvá vývoj a provoz všech informačních služeb a souvisejících informatických procesů.

Druhá varianta

Třetí variantou je částečný outsourcing IS/ICT. Na poskytovatele se přitom mohou přesouvat:  vybrané informatické služby – příkladem může být outsourcing ERP systému, provozu elektronické pošty, apod.  vybrané informatické procesy – integrace všech podnikových aplikací apod.  vybrané informatické zdroje – outsourcing koncových stanic, outsourcing datového centra, apod.

Třetí varianta

Čtvrtá varianta outsourcingu přesouvá na externí firmu pouze vývoj některých ze zdrojů IS/ICT, které pak podnik sám ve vlastní režii provozuje. Typickým příkladem je vývoj aplikačního software na zakázku. Můžeme sem ale zahrnout i externě zajišťované školení informatiků. Společnými kritickými faktory úspěchu všech variant outsourcingu jsou:  správný objem služby a jeho škálování,  dostatečná kvalita služby (dostupnost, bezpečnost…),  přijatelná cena služby,  stabilní a spolehlivý dodavatel služby,

Čtvrtá varianta

Novou formou částečného outsourcingu je model ASP (Application Service Providers), kdy podnik používá služby standardní podnikové aplikace, kterou provozuje poskytovatel, a to vzdáleně, prostřednictvím Internetu. Specializovaná firma na vlastní informační a komunikační technologii provozuje služby, které nabízí k použití externím zákazníkům. Zákazník je obvykle k aplikaci připojen přes internet. Služby v sobě integrují software, hardware, síťové technologie a vhodné konzultační služby do jednoho balíku. K jejich využití je z technologického hlediska na straně zákazníka obvykle potřeba pouze připojení k internetu a www prohlížeč na osobních počítačích uživatelů.

Role specializované firmy

Protože zajištění informatické podpory pro podnik je velmi náročné, i dodavateIské zajištění vývoje i provozu IS/ICT je velmi složité z hlediska řízení vztahu podniku a dodavatele a smluvního zabezpečení. V případě ASP řešení je velmi užitečná smlouva SLA (Service Level Agreement) uzavíraná mezi poskytovatelem a zákazníkem. Přesně definuje všechny podstatné parametry služby, práva a zodpovědnost obou stran, cenu, případná penále. V případě kritických aplikací je smlouvala nutností. Zákazník předpokládá, že v případě vyskytnutí problému bude tento nepříznivý stav rychle a bez průtahů odstraněn. Zákazník vyžaduje převzetí takovéto odpovědnosti od jediné osobyposkytovatele ASP, bez ohledu na to, kolik dalších subjektů ASP poskytovatel pro zajištění této služby využívá. [22; 9]

- 63 -

Smlouva SLA nutností

8.6 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

8.7

Kontrolní otázky K čemu slouží podniková informatika? Jak je zajištěn provoz informačního systému? Popište dvě formy rozvoje IS. Vývoj informačního systému. Outsourcing IS/ICT – varianty outsourcingu. Význam modelu ASP (Application Service Providers). Jakou roli hraje smlouva SLA (Service Level Agreement)?


1. Nabídka outsourcingu IT v ČR  Na přelomu roku 2004/2005 proběhl za podpory IT Systems na portále Centra pro outsourcing IT druhý ročník průzkumu poskytovatelů outsourcingu IT v ČR. Průzkumu se zúčastnilo celkem 68 firem (stejně velkého panelového vzorku bývá dosahováno i v jiných, rozlohou a ekonomickou silou však daleko větších zemích) s různým zaměřením poskytovaných služeb. My vám v tomto článku přinášíme základní fakta z tohoto výzkumu, pomocí nichž by si měl být čtenář schopen udělat základní obrázek o současném stavu nabídky na trhu outsourcingových služeb v oblasti IT v České republice. (IT SYSTEMS 4/2005, s. 36 Analýza nabídky i využití outsourcingu IT v ČR Jiří Khun)  Po prostudování příspěvku v IT SYSTEMS vypracujte přehledný materiál o současném stavu nabídky na trhu outsourcingových služeb v našich podmínkách. 2. Outsourcing informačního systému  Kvalitní zázemí v podobě moderních informačních technologií a fungujícího podnikového informačního systému se pro firmy, které chtějí obstát na konkurenčním trhu, stává naprostou nezbytností. Na péči o informační systémy (IS) a nákup nových informačních technologií vynakládají podniky stále více peněz. A nejde jen o peníze. Všechny činnosti související s vytvářením a následnou údržbou podnikového informačního systému, jako je návrh jeho architektury, realizace jednotlivých částí a údržba a provoz jednotlivých aplikací, také výrazně vážou lidské zdroje a kladou vysoké nároky na kvalifikaci pracovníků, kteří se jim mají věnovat. Pro mnohé organizace je proto velmi obtížné a v konečném důsledku i zbytečně drahé zajistit si všechny výše uvedené činnosti vlastními silami. Z tohoto důvodu se stále více společností snaží předat přinejmenším část starostí o svou informační a komunikační infrastrukturu externímu dodavateli. Výběr dodavatele, který bude zajišťovat outsourcing, by měl být skutečně důkladný. V sázce je hodně - chyba v této fázi může ohrozit budoucí konkurenceschopnost firmy.

8.8


Závěrem této kapitoly si studenti EPI, s.r.o. vypracují samodiagnostický test, který naleznete na sis.edukomple.cz. Pokud v některých otázkách neuspějete, prostudujte si znovu text kapitoly, nebo doporučenou literaturu pro tu oblast, v níž jste neuspěli. - 64 -

Pokud toto nepomůže hledejte pomoc u vašeho supervizora z praxe, nebo u vašeho vyučujícího. V takovém případě můžete využít e-mail: [email protected], nebo telefonní spojení 572 548 035.

- 65 -

- 66 -

9

Projektování informačních systémů

Obsah kapitoly 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7

9.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Fáze projektování Varianty řešení projektu IS Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Je snaha přiblížit principy projektování informačních systémů podniků, porovnat s obdobným procesem projektování, upozornit na zvláštnosti některých fází projektování a rozvést celý životní cyklus projektu. Následně pak rozvést jednotlivé fáze počínaje vytvořením informační strategie, úvodní studie, globální analýzy a návrhu, detailní analýzy a návrhu, implementace, zavedení projektu do provozu a vlastního provozu a údržby. Informační strategie je výchozím materiálem (dokumentem) pro projektování každého IS. Vychází z dlouhodobého záměru podniku, z uvedení informačních potřeb (ze zdrojů interních i externích), z analýzy a požadavku na informační služby, ze zajištění bezpečnosti IS, z celkového plánu budování jednotlivých etap IS podniku a z dalších strategických priorit. Projektování IS není jednoznačnou akcí. Závisí na velikosti podniku, velikosti projektu, dosavadním IS, informační strategii, úrovni informatiků v podniku, finančním zázemí, a mnoha dalších aspektech. Navíc v projektu jsou velmi různorodé postupy (např. analýza informačních toků, veřejná soutěž na vybudování lokální sítě, psychologické testy koncových uživatelů). Z toho vyplývá nutnost spolupráce se specializovanými dodavateli, konzultačními firmami a jinými externími subjekty. Výsledkem může být zadání řešení celého nebo části projektu externím specializovaným podnikům. Existují tři varianty řešení projektu informačního systému:  „vlastními silami" - využití specialistů IS/lT v podniku,  kooperace vlastního řešitelského týmu s externím dodavatelem,  generální dodavatel IS/ICT - tzv. systémový integrátor. U všech variant jsou v kapitole souhrnně uvedeny výhody a nevýhody daného řešení. Student se naučí navrhovat a projektovat informační systém. Získá znalosti jak navrhnout datové modely, klade požadavky na informační systém a vede jeho vývoj.

9.2

Klíčová slova

projektování, fáze projektování, úvodní studie, globální analýza, detailní analýza, návrh IS, implementace, zavedení do provozu, provoz, údržba, varianty řešení, výběrové řízení, systémový integrátor. - 67 -

Projektování IS je specifickým druhem projektování. Převažují zde informační vazby. Mezi prvky, subsystémy nebo systémy se vyměňují především informace. Informace mohou mít různou formu, význam, interpretaci. Drtivá většina ekonomů (od makroekonomických politiků až po skladníky) přichází do kontaktu s IS nejen jako pasivní uživatelé, ale především jako jejich spolutvůrci samozřejmě na dané úrovni svého profesního zařazení. Spolutvorbou zde myslíme např. účast na projektu IS "na zelené louce", nebo specifikaci požadavků uživatele IS nebo dotazy provozovatelů systému směrem k uživateli při modifikaci stávajícího IS. [19; 22]

9.3 Obecné fáze projektování IS

Výchozí podmínky a priority projektování

Obsah úvodní studie

WWW

http://web.sks.cz/use rs/ku/pri/osnova.htm

Fáze projektování

Projektování informačních systémů se realizuje v jednotlivých fázích. Metodiky projektování různých firem a konzultačních kanceláří, jsou si velmi podobné. Proto můžeme - s jistou dávkou zjednodušení - tyto postupy zobecnit. Společný postup při budování IS označujeme jako životní cyklus projektu, který sestává z vytvoření informační strategie, úvodní studie, globální analýzy a návrhu, detailní analýzy a návrhu, implementace, zavedení projektu do provozu a vlastního provozu a údržby. Informační strategie je výchozím materiálem (dokumentem) pro projektování každého IS. Vychází z dlouhodobého záměru podniku, z uvedení informačních potřeb (ze zdrojů interních i externích), z analýzy a požadavku na informační služby, ze zajištění bezpečnosti IS, z celkového plánu budování jednotlivých etap IS podniku a z dalších strategických priorit. Zde je nutno poznamenat, že strategie podniku (včetně informační strategie) není neměnná, ale modifikuje se právě jako důsledek změn v požadavcích na informační zdroje, v souladu s novými informačními technologiemi a službami. Úvodní studie se vztahuje k jednotlivým projektům v rámci budování IS (např. úvodní studie projektu skladového hospodářství). Obecně by měl každý úvodní projekt obsahovat tyto části:  cíle projektu,  jmenovitá odpovědnost za projekt (např. koordinátor projektu),  analýzu současného stavu IS/ICT,  analýzu trhu IS/ICT,  analýzu datových toků v podniku,  globální návrh řešení,  výběr hardware,  výběr software,  návrh datové základny,  podíl vlastních pracovníků a externích odborníků,  školení koncových uživatelů a správců lS/ICT,  odhad dopadu na strukturu současného podniku,  harmonogram řešení (termíny, akce, zodpovědný pracovník, náklady),  návrh variantních řešení s komentářem. U úvodní studie bývá důležité vymezení dvou aspektů pro celý projekt: konkrétní odpovědnosti za řízení projektu a průběžné oponentury (za účasti interních i externích - 68 -

odborníků). Globální analýza a návrh vychází z úvodní studie. V této fázi projekční tým analyzuje systém (podnik) jako celek a navrhuje rozdělení do subsystémů podle různých kriterií (např. územní jednotky podniku topologicky blízké [pobočka] jsou zahrnuty do jednoho subsystému nebo funkční - jednotky mající stejnou nebo obdobnou funkci jsou začleněny do jednoho subsystému). Důležitou součástí je návaznost IS podniku na okolí (externí informační zdroje, EDI aj.)

Analýza podniku jako celku

Detailní analýza a návrh vychází z předchozí fáze projektu. V této fázi tým definuje požadavky uživatelů na takovou úroveň, aby bylo možné přistoupit k implementaci - viz následující fáze. V průběhu analýzy na úrovni subsystémů se často ukazuje, že zavedení (nového, renovovaného) IS do podniku má vliv na novou organizační strukturu podniku. Na této úrovni se také upřesňují informační toky uvnitř subsystémů. Závěrečným dokumentem je detailní návrh IS (projektová dokumentace) se všemi nezbytnými parametry pro realizaci. Implementace vychází ze schváleného dokumentu předchozí fáze - detailního návrhu IS. Zavádějí se dodané nebo jednoúčelově vytvořené aplikační programy. Programy se testují nejprve samostatně, následně se testují vazby mezi programy subsystémů. Cílem je bezchybné otestování systému jako celku (se simulací havarijních stavů). Konečný stav této fáze je zahrnut v dokumentaci (programové, provozní, servisní, uživatelské). Na této úrovni se také připravují školitelé uživatelů a začíná postupné školení uživatelů IS jako celku.

Cílem je bezchybné otestování systému

Zavedení projektu do provozu začíná definitivní instalací informačních a telekomunikačních technologií (počítače, základní i aplikační software, sítě, parametrizace serverů, případné připojení k externím sítím atd.). Při síťovém provozu budou všem uživatelům IS přidělena uživatelská jména a přístupová práva, aby se tak zajistila efektivní práce všech, kteří jsou na IS připojeni a zároveň, aby nedocházelo k možnostem zneužívání vnitřních informací resp. k jejich úniku. Dosavadní datové soubory se připravují pro nový IS (konverze). Uživatelé procházejí odborným školením. V závěru této fáze systém začne kompletně pracovat ve zkušebním provozu a podle harmonogramu daného v úvodní studii (a upřesňovaného v následujících fázích) přechází na plný provoz.

Instalace informačních a komunkačních technologií

Provoz a údržba je zdánlivě rutinní fází. Podnik zajišťuje provoz a údržbu (vlastními silami nebo smlouvou s externí organizací). Zároveň ale pracovníci pověření monitorováním systému vyhodnocují nové požadavky uživatelů (např. změna vnitřních číselníků v podniku, změna daňových předpisů daných zákonem) pro další modifikace a zlepšení systému. K těmto modifikacím patří také průběžné obměňování počítačů, nové verze programů, připojení na Internet, nové moduly aplikačního software, rozšíření činností podniků a tím nové požadavky na software atd.)

Prováděna pracovníky organizace nebo externě

Z tohoto encyklopedického popisu je zřejmé, projektování je jak tvorba vlastního (nového) IS, tak rozvíjení již stávajícího systému za aktivní podpory všech uživatelů.

- 69 -

9.4 Složitost procesu projektování

Varianty řešení projektu IS

Z dosavadního výkladu je zřejmé, že projektování IS není jednoznačnou akcí. Závisí na velikosti podniku, velikosti projektu, dosavadním IS, informační strategii, úrovni informatiků v podniku, finančním zázemí, a mnoha dalších aspektech. Navíc v projektu jsou velmi různorodé postupy (např. analýza informačních toků, veřejná soutěž na vybudování lokální sítě, psychologické testy koncových uživatelů). Z toho vyplývá nutnost spolupráce se specializovanými dodavateli, konzultačními firmami a jinými externími subjekty. Výsledkem může být zadání řešení celého nebo části projektu externím specializovaným podnikům. Pro účely prvního seznámení uvedeme tři odlišné varianty řešení projektu informačního systému:  „vlastními silami" - využití specialistů IS/lT v podniku,  kooperace vlastního řešitelského týmu s externím dodavatelem,  generální dodavatel IS/ICT - tzv. systémový integrátor. Varianta 1: "Vlastními silami" - využití specialistů IS/IT v podniku Výhody:  podrobná znalost IS/ICT v podniku,  okamžitá modifikace IS/ICT podle požadavků uživatelů,  rozvoj IS o nové moduly/funkce podle potřeb podniku,  minimální riziko úniku interních informací o podniku,  využití praktických zkušeností jednotlivých týmů,  výsledkem je IS "šitý na míru" podniku,  rekvalifikace (školení) uživatelů IS pod dohledem podnikových specialistů. Nevýhody:  vysoké náklady,  dlouhá doba řešení (specialistů-řešitelů bývá v jednom podniku málo, a proto musí pokrývat několik řešených oblastí - na což jsou ve specializovaném podniku samostatní odborníci a ti mohou řešit dílčí úlohy paralelně a tedy s úsporou času),  jedinečnost SW a HW řešení se promítá do vyšších nákladů na modifikace IS/IT (změny, resp. doplnění o nové funkce systému). Varianta 2: Kooperace vlastního řešitelského (příp. servisního) týmu s externími (sub)dodavateli Výhody:  velmi nízké náklady,  krátká doba řešení,  synergie zkušeností vlastního týmu a externích specialistů,  výběr z palety vyzkoušeného (značkového) aplikačního SW,  parametrizace SW (změna funkcí je možná změnou parametrů). Nevýhody:  vzájemné přizpůsobení funkčních požadavků podniku a možností SW (např. typového aplikačního SW),  při SW od různých výrobců není zaručena kompatibilita (nutnost konverzí),  vyšší riziko úniku interních informací (prostřednictvím pracovníků externích týmů),  různorodost SW vede k obtížnější údržbě IS/ICT. Varianta 3: Generální dodavatel IS/lCT - tzv. systémový integrátor - 70 -

Výhody:  nižší náklady,  velmi krátká doba řešení,  výběr vyzkoušených řešení (ASW),  parametrizace SW,  garance provozuschopnosti modulů i celku IS/IT,  při zajištění provozu externí firmou (outsourcing) minimalizace starostí. Nevýhody:  vzájemné přizpůsobení,  závislost na generálním dodavateli,  vysoké riziko úniku interních informací (prostřednictvím pracovníků externích týmů). Z výše uvedeného vyplývá, že řešení IS je možno zadat "na klíč" nebo realizovat ve spolupráci s odbornými firmami. Tyto firmy musíme (jako zadavatelé projektu) odpovědně vybrat ve výběrovém řízení. Zadavatelem výběrového řízení (soutěže) může být každý podnik. Podmínky si stanovuje podle typu projektu a dodávky s výjimkou ministerstev, centrálních úřadů, rozpočtových organizací a dalších vy jmenovaných organizací, které se musí řídit zákonem č. 199/1994 Sb.o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V průběhu všech etap projektu se objevují problémy, které vznikají z neznalosti metodiky projektování, z malých zkušeností nebo z neznalosti věcného záměru projektu. Mezi nejčastější problémy, které bychom měli minimalizovat, patří:  nedostatečně definované cíle projektu (např. uživatelé nedovedou specifikovat své informační požadavky),  nedostatečné vymezení kompetencí (např. nejsou jmenováni odpovědní pracovníci jednotlivých projektových etap / fází / subprojektů),  špatný odhad zdrojů (např. finančních, časových),  nezařazení kontrolních bodů (např. oponentních řízení v průběhu projektu, výsledkem je pokračování špatným směrem),  nedůsledná dokumentace (např. deníků se záznamy jednotlivých prací),  špatné smlouvy (např. se subdodavateli),  duplicita informačních zdrojů. I z tohoto encyklopedického přehledu je zřejmé, že projektování IS je souhrnem tvůrčích i rutinních prací s nezbytným podílem všech uživatelů.

9.5 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Kontrolní otázky Uveďte fáze projektování informačního systému. Charakterizujte podstatu úvodního projektu. V čem spočívá globální analýza a návrh IS? Čím je charakteristická fáze – implementace IS? Popište proces zavedení projektu do provozu. Uveďte možné varianty řešení projektu IS Jaké jsou výhody a nevýhody varianty řešení „vlastními silami“?

- 71 -

9.6


1. Problematika projektového řízení  V současné turbulentní době a konkurenčním prostředí jsou na firmy kladeny stále vyšší nároky a úspěch je nejistější. Kdo chce uspět, musí rychle reagovat na nové podněty a přizpůsobovat se změnám na trhu. Firmy jsou často nuceny realizovat mnoho velkých změn a akcí v limitovaných termínech s omezenými zdroji, čas se stává kritickým faktorem úspěchu. Efektivním řešením této situace se může stát právě projektové řízení, které je v České republice zatím málo známé a zřídka používané, ale ve světě, kde si progresivní společnosti uvědomují nutnost změn a faktor času, je již téměř nepostradatelné. Co je podstatou projektového řízení? Tento výraz vznikl z anglického termínu project management, kterým se rozumí řízení projektu s jasně stanoveným cílem, který musí být dosažen ve stanoveném čase, nákladech a kvalitě. Projekty jsou často rozhodující součástí strategického řízení podniku. Mohou být zaměřeny na inovace výrobků, zavádění nových technologií, vývoj softwaru, modifikaci procesů a postupů, realizaci stavebních či investičních akcí, zavádění systémů řízení jakosti či realizaci podnikatelských záměrů. Jednoduše řečeno, projekt je organizované úsilí směřující k dosažení určitého cíle. Vyznačuje se jasně stanoveným konkrétním cílem, termínem, omezenými zdroji a především specifikací přínosů jeho realizace. Projektem naopak není periodicky se opakující práce či každodenní kontrolní činnosti. (IT SYSTEM 9/2003, s. 17, Aktuální otázky - projektové řízení)  Prostudujte uvedený článek a následně zpracujte dokument vystihující základní principy projektového řízení.

9.7



- 72 -

10

Bezpečnost informačních systémů

Obsah kapitoly 10.1 10.2 10.3 10.4 10.4.1 10.4.2 10.4.3 10.4.4 10.5 10.6 10.7

10.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Důvody pro zabezpečení informačních systémů Druhy a prostředky ochran Technické prostředky ochran Programové prostředky ochran Organizační (režimní) prostředky ochran Kombinace prostředků Kontrolní otázky Samostatná práce studenta Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Vysvětlit studentům důležitost zajištění bezpečného chodu informačního systému podniku. Bezpečnostní politika musí definovat strukturu správy informačního systému a zodpovědnosti jednotlivců i skupin. Měla by pokrýt všechny zdroje v organizaci (hardware, software, data, personál atd.). Bezpečnostní politika musí být formálně dokumentována, vytváříme ji vždy již při návrhu systému a v realizaci prosazujeme jako jeden z prvořadých úkolů. Jakákoliv opatření, vznikající dodatečně za provozu systému mají vždy nižší úroveň než koncepční řešení. Bezpečnostní politika musí být schválena vrcholovým managementem organizace! Je třeba si uvědomit, že bezpečnostní politika musí vycházet z vrcholového vedení firmy, nikoliv z útvaru IT (je chápána v širším pojetí než jen ochrana elektronických dat). V další části kapitoly je rozebíraná možnost zajištění ochrany dat jak technickými, tak i programovými prostředky. Závěrem je vyzvednuta role organizačního zajištění bezpečnosti informačního systému. Student pochopí problematiku bezpečnosti informačních systémů, bezpečnost dat těchto systémů. Dotáže zavést systém uživatelských skupin a zajistit bezpečné prostředí pro bezproblémový chod informačního systémů v podniku.

10.2

Klíčová slova

Bezpečnostní politika, analýza rizik, bezpečnostní audit, důvěrnost, dostupnost, integrita, autorizace, identifikace, druhy ochran, prostředky ochran, technické a programové prostředky ochran, zničení dat, nežádoucí změny.

- 73 -

10.3

Důvody pro zabezpečení informačních systémů

Bezpečnost představuje jeden z nejobtížnějších, ale i nejdůležitějších problémů při návrhu a realizaci informačních systémů. Nutnost zajištění bezpečnosti IS

Informační systémy se musí bránit nejrůznějším útokům. Proto mají být vybaveny širokou paletou obranných prostředků. Aktivní nástroje technického, programového a organizačního zabezpečení musí být doplněny i pasivními – právní a ekonomickou podporou. [21; 22; 24] Dobrá bezpečnostní opatření potřebuje každý systém. Chránit musíme vždy všechny složky systému, to znamená jak data a informace, tak i programy, techniku, knowhow atd. Významná je i ochrana autorských práv, ochrana osobnosti, osobní cti, dobrého jména firmy apod. Při studiu bezpečnosti systémů si musíme nejprve uvědomit, že zcela bezpečný systém nelze vybudovat. Absolutní bezpečnost informačního systému bychom dosáhli pouze jeho naprostou izolovaností, to znamená vyloučením všech vstupů a výstupů. Je ovšem otázka, k čemu by takový systém byl dobrý.

Prvky aktivní bezpečnosti

Při úvahách o bezpečnosti informačních systémů však nejde o nějaké extrémní možnosti, nadstavby, luxus nebo módní výstřelky. Popisované prvky a opatření jsou prostou nezbytností, ochrana patří mezi základní funkce jakéhokoliv informačního systému. Bez prvků aktivní bezpečnosti i podpůrných prostředků systém prostě není schopen plnit své úkoly. Nezabezpečený systém není jen k ničemu, ale je z různých hledisek i velice nebezpečný. Každý návrh informačního systému má obsahovat definici bezpečnostní politiky. Jejím úkolem je poskytnutí základny k prosazení bezpečnosti při návrhu a implementaci důvěryhodného systému. Mezi cíle bezpečnostní politiky systému patří zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti (pohotovosti) systému jako celku.

WWW

Bezpečnostní politika musí vycházet z vrcholového vedení firmy, nikoliv z útvaru IT (je chápána v širším pojetí než jen ochrana elektronických dat).

http://www.systemo nline.cz/sprava-it/

Problémově orientovaná bezpečnostní politika se zabývá zejména:  fyzickou bezpečností (organizací fyzického přístupu ke zdrojům),  personální bezpečností,  komunikační bezpečností (zabezpečením komunikačních přenosů, šifrováním, ochranou proti odposlechu),  administrativní bezpečností, vstupními a výstupními kontrolami, podáváním zpráv o incidentech,  analýzou rizik, vyhodnocením zranitelnosti a hrozeb, plánováním odpovídajících protiopatření,  plánování postupu po incidentu, který způsobil porušení bezpečnosti.

- 74 -

Bezpečnostní politika musí definovat strukturu správy informačního systému a zodpovědnosti jednotlivců i skupin. Měla by pokrýt všechny zdroje v organizaci (hardware, software, data, personál atd.). Bezpečnostní politika musí být formálně dokumentována, vytváříme ji vždy již při návrhu systému a v realizaci prosazujeme jako jeden z prvořadých úkolů. Jakákoliv opatření, vznikající dodatečně za provozu systému mají vždy nižší úroveň než koncepční řešení. Bezpečnostní politika musí být schválena vrcholovým managementem organizace! 

Analýza rizik (Risk Analysis) znamená určení nebo odhad rizik a jejich analýzu. Velmi důležitý je odhad četnosti různých hrozeb a posouzení potřebných nákladů na zabezpečení vůči možným ztrátám při porušení bezpečnosti. Rizika neomezujeme na minimum, ale na přijatelnou úroveň (jde nejen o bezpečnost, ale i o ekonomiku systému). Někdy je ovšem nutné rizika zcela vyloučit (například u bankovních systémů).



Bezpečnostní audit (Security Audit) znamená zaznamenávání (a archivaci) všech událostí, významných pro bezpečnost systému, ke kterým dojde při jeho činnosti.



Penetrační test (Penetration Testing) prověřuje bezpečnost pokusem o průnik do systému (zpravidla bez vědomí správce).

Data a informace V oboru bezpečnosti jsou důležité také pojmy, týkající se zajištění dat:  Důvěrnost (Confidentiality) – s určitými daty má oprávnění pracovat pouze určitá skupina uživatelů nebo procesů.  Dostupnost (Availability) – data musí být na požádání přístupná a použitelná oprávněným uživatelům a procesům (pro případ havárie systému musíme mít k dispozici zálohovaná data apod.).  Integrita (Integrity) – data nesmí být neoprávněně měněna. Pokud jsou tatáž data v systému na více místech, musí být totožná.

Bezpečnostní politika firmy

Důvěrnost, dostupnost integrita dat

Z ekonomického hlediska má každá informace:  cenu vyčíslitelnou ve finančních jednotkách (náklady na pořízení a uchování příslušných dat),  hodnotu (nevyjádřitelnou penězi) danou unikátností, obtížností získání, významností, stupněm utajení apod.; skutečná hodnota informace se nerovná prostému součtu nákladů na pořízení a uložení, je dána spíše důležitostí pro vlastníka (i pro možného zloděje). Zničení nebo zneužití informace, ať již náhodné nebo úmyslné, způsobí přímé škody (přímo vyčíslitelné) i nepřímé škody (provozní a obchodní ztráty na straně vlastníka, provozovatele i uživatele, ztrátu dobrého jména a pověsti, poškození cti apod.). Neoprávněné získání informace působí obohacení nabyvatele a poškození všech řádných partnerů systému. V souvislosti s přístupem k informacím se setkáváme s pojmy:  Autorizace je činnost, kdy určujeme přístupová práva k daným aktivům informačního systému.  Identifikace (rozpoznání) uživatele je proces, kdy systém zjišťuje, kdo (konkrétně) právě teď vyžaduje přístup k informacím. - 75 -

Pojmy související s přístupem k informacím



Autentizace (ověření) je potvrzení, že uživatel je skutečně tím, za koho se vydává a zjištění, zda tento zájemce je autorizován pro přístup k vyžadovaným aktivům informačního systému.

10.4 Úmyslné neúmyslné napadení dat

a

Přístupová práva

Vymezení aktivního přístupu

Proti ztrátě nebo zničení: Zabezpečuje dostupnost informací. Je to základní druh ochrany, který musí být aplikován u všech systémů a u všech druhů informací. Data a programy mohou být napadeny neúmyslně (havárie systému) nebo úmyslně (pomocí softwarového viru, teroristického útoku apod.). Data mají být chráněna i proti zásahu vnějších přírodních sil (například proti následkům požáru, povodně, zemětřesení, …). Proti zneužití: Zabezpečuje důvěrnost informací. Platí pro všechny druhy informací, vyjma všeobecných. Jde o vymezení pasivního přístupu k datům: čtení (prohlížení) určitých dat je umožněno jen určeným oprávněným uživatelům. Přístupová práva pro uživatele (skupinu uživatelů) se stanovují k souborů, položkám, dokumentům apod. Někdy se určují časová omezení (přístup v určité dny nebo hodiny). Proti zneužití chráníme i programy – nutno například zamezit nelegální kopírování. Proti nežádoucím změnám: Zabezpečuje integritu informací. Týká se všech druhů informací (včetně všeobecných). Jde o vymezení aktivního přístupu: určitá data smí vkládat, měnit nebo rušit jen stanovení pracovníci provozovatele nebo určení uživatelé a skupiny uživatelů (možná jsou i časová omezení jako u pasivního přístupu). Nežádoucí změny mohou nastat i v programech (například působením viru). Do této oblasti patří i zabezpečení shodnosti dat, která jsou uložena duplicitně v různých částech systému.

10.4.1 Technické zamezení vstupu, identifikační klíče nebo karty, snímače klíčů, otisků apod.

Druhy a prostředky ochran

Technické prostředky ochran



Proti zničení se bráníme používáním spolehlivých technických prvků, vybavením bezpečnostním nábytkem, ukládáním médií do zajištěných skříní, ukládáním kopií na místě, vzdáleném od centra systému. Dále zajišťujeme technické zamezení vstupu nepovolaných osob do budov a místností i na pozemek, hlásiče mimořádných stavů, protipožární ochranu, ochranu proti zatopení, ochranu proti teroristickému bombovému útoku, obnovu po živelní pohromě.



Proti zneužití a proti změnám (neoprávněnému aktivnímu i pasivnímu přístupu) poskytuje technika některé prostředky, využívané programovým vybavením. Jde například o identifikační klíče nebo karty, o snímače klíčů, karet, otisků prstů nebo dlaní, snímače vzorků hlasu nebo sítnice apod.

- 76 -

10.4.2 

Programové prostředky ochran

Proti zničení počítačovými viry bojujeme antivirovými programy. Na ochranu proti zničení fyzickými vlivy (požár, záplavy, …) nebo i lidskými záškodníky pořizujeme archivní kopie, uchovávané po několik generací dat. Vytváří-li kopie sám uživatel lokálně, nedovolíme mu v určitém stadiu pokračovat v práci, dokud kopie nezajistí. Zajišťujeme nejen kopie dat, ale i programového vybavení, abychom v případě havárie nemuseli provádět komplikované instalace a konfigurace.

Ochrana proti zničení fyzickými vlivy

Rozlišuje se:  ochrana zálohováním dat: z dat se v určených časových intervalech pořídí kopie,  ochrana znásobením: data se ukládají za nepřetržitého běhu systému na více místech současně. 

Proti zneužití chráníme data tím, že je ukládáme i přenášíme šifrovaně. V posledních letech byly nalezeny sofistikované šifrovací algoritmy, které se doporučuje používat. Dále bychom měli dávat pozor i na:  elektronické smetí: ve vyrovnávacích pamětích zůstávají i po dokončení akce zapsána data, hesla, přístupové kódy apod.; software musí toto smetí likvidovat;  magnetické smetí: příkaz smazání dat na disku se provede obvykle jen výmazem ve FAT (File Allocation Table) – vlastní zápis na disku zůstává a lze jej snadno přečíst; speciálními prostředky lze však získat i původní záznam na reformátovaném disku; dobrý software bere tyto skutečnosti v úvahu, jsou však nutná také organizační opatření, zejména důkladné zajištění fyzické likvidace použitých médií.



Ochrany proti zneužití i ochrany proti změnám (neoprávněnému aktivnímu i pasivnímu přístupu) používají osobní identifikaci a autentizaci. Identifikace uživatele je založena na jeho přihlašovacím jménu (login) a na další speciální charakteristice, například:  na znalosti čísla nebo textu: PIN (Personal Identification Number), skupina znaků (heslo), fráze;  na vlastním předmětu (token): klíč, karta (hardwarový prvek přečte identifikační údaj);  na charakteristickým rysech subjektu: otisky prstů, hlasové spektrum, obraz sítnice, rozpoznání dlaně, rozpoznání tváře apod.

Nejčastější, nikoliv však nejlepší ochranou je dnes heslo. Podle výsledku sledování typických zvyků uživatelů ze sledovaných 3289 hesel jich 16% obsahovalo méně než tři znaky a 86% bylo nedostatečně odolných proti uhodnutí. Tvorbě a údržbě hesel je nutno věnovat mimořádnou pozornost jak ve stadiu řešení systému, tak i v rutinním provozu. Doporučuje se doplnit heslo ještě jiným údajem, v interních systémech například rodným číslem (v různých evidencích lze pak zjišťovat třeba i přítomnost pracovníka na pracovišti, oprávnění k použití daného hesla apod.). Velmi se osvědčuje omezení počtu pokusů o zadání hesla nebo zpomalení odezvy při dalších pokusech (a s každým dalším pokusem odezvu ještě více zpomalovat).

- 77 -

Přenos šifrovaných dat

Využití hesla

V každém případě je vhodné upozornit správce / provozovatele systému na větší počet pokusů o zadání hesla. Pravidla pro výběr hesel

V provozu je nutno stanovit pravidla práce s hesly, seznámit s nimi uživatele a dbát na jejich dodržování. Příklad pravidel pro výběr a údržbu hesel:  heslo nesmí obsahovat přihlašovací jméno, a to ani ve změněné formě,  heslo nesmí být odvozeno z žádné informace, která má vztah k uživateli (číslo auta, značka auta, telefonní číslo, osobní číslo, jméno ulice atd.) ani ze jména uživatele nebo ze jmen příbuzných nebo známých,  heslo nesmí být kratší než šest znaků,  heslo by mělo být zapamatovatelné, aby nebylo nutno si jej zapisovat (uživatelé si hesla nesmějí nikam poznamenávat),  uživatel nesmí nikomu svoje heslo prozradit,  uživatel by měl své heslo pravidelně měnit (doporučuje se i periodické zasílání výzev ke změně jednotlivým uživatelům). Heslo má být v nepříliš dlouhých intervalech obměňováno. To je sice věcí jednotlivých „majitelů“ hesel, ale správce/provozovatel může (a dokonce má) uživatele stimulovat (například automaticky upozornit e-mailem nebo vzkazem na displeji, že heslo již dlouho nebylo změněno). Mechanismy řízení přístupu k systému mají obsahovat i prostředky k omezení přístupu na základě času, dne v týdnu, data, místa přístupu apod. Programový systém musí v případě narušení nebo pokusu o narušení ochrany zjistit co nejvíce informací, které by vedly k odhalení narušitele a sdělit je neprodleně správci/provozovateli. Často není systém schopen odlišit zda jde o prostou chybu, nebo o pokus o narušení ochran.

10.4.3 Bezpečnost zakotvena do organizačních struktur

Organizační (režimní) prostředky ochran

Organizační prostředky pokrývají všechny druhy ochran (proti zničení, zneužití i změnám). Do bezpečnostní politiky, do projektu i do realizace systému zařazujeme zavedení organizačních struktur a systému zodpovědností, plánování reakcí na nepředvídatelné skutečnosti, postupy archivace a obnovy, způsoby používání externího software, pravidla pro opatřování a distribuci software, bezpečnostní dozor a prověrky, způsob monitorování činnosti systému, podávání zpráv o incidentech, administrativu související s bezpečností a správu výjimek ze stanovené politiky atd. Možnosti organizačních prostředků jsou velmi široké; jejich rozsah a kvalita záleží na invenci řešitele a provozovatele systému. Příklady:  pečlivý výběr a školení pracovníků;  školení a důkladné poučení uživatelů, u obecně přístupných systémů osvětové kampaně;  rozumné, logicky konstruované, jasné a přitom přísné předpisy;  soustava namátkových i systémových kontrol;  důsledné postihy při neplnění zásad ochrany. Organizační prostředky mají napomáhat i při ochraně proti virům (zamezit užívání pokoutních disket a CD, zajistit soustavné antivirové kontroly). Dále je nutno

- 78 -

organizačně velmi pečlivě zabezpečit likvidaci odpadů – jak elektronického a magnetického smetí, tak i různého jiného „informačního odpadu“. Je zjištěno, že nejvíce případů narušení bezpečnosti systému má původ u zaměstnanců vlastníka systému. Tomu se dá zabránit především důkladnými organizačními opatřeními (a důslednou kontrolou jejich dodržování). Uveďme základní případy, které je nutno organizačně ošetřit:  Nedbalost, naivita, lehkomyslnost, ledabylost, liknavost nebo přímé nedodržování bezpečnostních předpisů. Může jít i o činnosti, na které obecné předpisy nepamatují, ale které mohou být škodlivé nebo nebezpečné. Příklady:  Odhazování zneužitých materiálů (i konceptů) do odpadkových košů. Týká se to také barvících pásek do psacích strojů a tiskáren, průklepových papírů apod. V koších se běžně vyskytují neuvěřitelná kvanta důležitých informací a specialisté na krádeže mají vypracovány metody a postupy prohlídek a „vytěžování“ odpadků („scavenging“ nebo též „dumpster diving“).  Různé diskety a CD s chráněnými údaji se často volně povalují na pracovišti a mohou být odcizeny nebo okopírovány.  Při krátkodobém opuštění pracoviště zůstávají na obrazovkách data rozpracované agendy apod.  Záměrné porušení ochrany: Zaměstnanec buď pro sebe nebo pro cizí subjekt vědomě zneužívá nebo mění a ničí data v systému (často za odměnu).

Narušení bezpečnosti vlastními pracovníky

Speciálním problémem je organizační ochrana proti tvůrcům a správcům/ provozovatelům systému. Protože jejich nepatřičné akce bývají na vysoké intelektuální úrovni, musí být k jejich prevenci nasazovány netradiční prostředky nejvyšší možné úrovně. Užívají se například revize programů, důmyslné přehledy o pohybu financí v systému, zkoumání podezřelých kont a podobné metody. [7; 23]

Důsledná kontrola a nasazování netradičních prostředků

10.4.4

Kombinace prostředků

Zásadně platí, že pro dobrou úroveň ochrany využíváme vždy kombinace technických, programových i organizačních prostředků. Bezpečnost systému je tím lepší, čím více různých prvků ochrany použijeme a čím důmyslněji je kombinujeme a propojujeme. V ČR existují specializované firmy, které se ochranou systémů zabývají a dodávají i účinné prostředky pro tyto účely – od jednotlivých ochranných prvků až po komplexní návrh na dodávku ochrany daného informačního systému. Poznamenáváme, že některé naše firmy mají v tomto oboru světové úspěchy a jejich práce bývá mezinárodně oceněna.

10.5 1. 2. 3. 4. 5.

Kontrolní otázky

Jak souvisí s návrhem informačního systému bezpečnostní politika? V čem spočívá analýza rizik? Vysvětlete význam integrity dat. Co znamená zajistit ochranu dat proti ztrátě nebo zničení? Jak se dá zabránit zneužití? - 79 -

6. Jak zabránit nežádoucím změnám? 7. Role technických, programových a organizačních prostředků k ochraně dat.

10.6


1. Bezpečnost počítačových sítí  Rozveďte, jaké možnosti poskytují hardwarové a programové prostředky současných počítačových sítí pro zajištění bezpečnosti informačních systémů. (RUKOVANSKÝ, I.; PETRUCHA, J. Základy informačních systémů I. Kunovice : EPI, 2005. 53 s.) 2. Řešení informační bezpečnosti  Informační bezpečnost je důležitou součástí řešení informačního systému organizace, a zejména jeho provozu. Má řadu rovin a náhledů: technologický, právní, koncepční a lidský, který je zřejmě nejdůležitější. Lidský faktor je nejvíce chybující a nejproblematičtější, což někdy vede k tvrzení, že otázka informační bezpečnosti je otázkou lidí. V článku je shrnut základní postup budování bezpečnosti v organizaci, otázka motivace a některé speciální problémy bezpečnosti (IT SYSTEMS 4/2005, s. 70, Řešení informační bezpečnosti, RNDr. Dagmar Brechlerová)  Prostudujte základní postupy budování bezpečnosti v organizaci a následně přehledně a stručně tyto informace zpracujte. 3. Stav informační bezpečnosti v ČR  V České republice byl v roce 2003 již potřetí (dříve v letech 1999 a 2001) proveden průzkum stavu informační bezpečnosti. Průzkum prováděly následující organizace: Ernst and Young, časopis DSM - data security management a Národní bezpečnostní úřad. (IT SYSTEMS 7-8/2004, s. 22-24. Výsledky průzkumu stavu informační bezpečnosti v České republice, RNDr. Dagmar Brechlerová)  Seznamte se s výsledky průzkumu a posléze vypracujte stručný a přehledný elaborát obsahující nejzávažnější závěry týkající se zejména bezpečnosti podnikových informačních systémů.

10.7



- 80 -

11

Informační systémy ve státní správě a samosprávě

Obsah kapitoly 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7

11.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Státní správa Veřejná správa Rozvoj informačních systémů veřejné správy Kontrolní otázky Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Kapitola navazuje na předešlé poznatky z oblasti zavádění informačních systémů v podnikové sféře. Dokladuje význam uplatnění informačních systémů (IS) ve státní správě a samosprávě. Je zaměřena na samotné definice státní správa a samospráva a na důvody vedoucí k návrhu a implementaci IS v těchto podmínkách. Obrovské nároky na informační systémy vycházejí ze složitých informačních datových struktur, účetnictví rozpočtového typu, často se měnící legislativy, veliké množství různých agend při řešení životních situací občanů, komunikace a práce se spisy, apod. Na rozdíl od podnikového informačního systému, kde veškerá filosofie IS je orientována na podporu zisku podniku, IS státní správy a samosprávy jsou určeny pro zajištění kvalitní službu (informovanost) pro občana. Student získá přehled informačních systémů ve státní sféře. Naučí se jejich význam v jednotlivých institucích s způsob využívání. Zjistí, které odvětví systémy používají, kde naopak chybí, kde jsou nasazené v praxi, či kde jsou v počátcích.

11.2

Klíčová slova

Státní správa, samospráva, ústřední orgány státní správy, územní orgány státní správy, veřejná správa, integrovaný IS státní správy, elektronicky přístupné služby, e-government. Obdobně jako podnik ke své činnosti nezbytně potřebuje svůj informační systém, je tomu obdobně u instituce veřejné správy. Z hlediska návrhu, implementace a využívání IS mezi firmou a institucí není příliš veliký rozdíl. V obou případech totiž je třeba řídit velké množství složitých procesů. Jediným rozdílem jsou však cíle. Zatímco hlavním cílem firmy je vytvořit zisk, cílem instituce je zabezpečit kvalitní službu pro občana. V obou případech si však dnes již nedovedeme představit, že by jedno či druhé fungovalo bez pomoci informačních technologií, především kvalitního informačního systému. Zatímco firma využívá ke své činnosti takzvaný podnikový informační systém (ERP), pro instituce veřejné správy existují specializované systémy, které reflektují

- 81 -

Cílem institucezajištění kvalitní služby pro občana

Informační systém veřejné správy

Nároky kladené na informační systémy

specifické potřeby právě této oblasti. Systém pro veřejnou správu musí být komplexní a zároveň variabilní, dle potřeb konkrétního úřadu. Informační systém veřejné správy musí respektovat specifičnost hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a umět podporovat procesy územně samosprávných celků. Jeho vlastnosti musí odpovídat potřebám obcí, magistrátů, krajů, ale i poslanecké sněmovny či senátu. Současně mají mít možnost jej využívat organizace, jako jsou dětské domovy, domovy pro seniory, pečovatelské služby, ústavy sociální péče, léčebny či divadla, muzea, knihovny, kulturní zařízení, školy. Složitá informační datová struktura, účetnictví rozpočtového typu, často se měnící legislativa, obrovské množství agend při řešení životních situací občanů, komunikace a práce se spisy a další… To vše běžně patří k činnosti úřadů v rámci státní správy a samosprávy. Jejich důsledkem jsou však obrovské nároky kladené na informační systémy určené pro tuto oblast. Dříve, než se budeme zabývat problematikou informačních systémů ve státní správě a samosprávě, ujasníme si některé základní pojmy, které s danou tématikou souvisí. Jde především o ujasnění pojmů jako je státní správa, veřejná správa, samospráva a další. [41; 43]

11.3

Ústřední orgány státní správy

Výkon státní správy zajišťují

Státní správa

Ústřední orgán státní správy (nebo také ústřední správní úřad) je složka státní moci, která vykonává správu na věcně vymezenému úseku fungování společnosti. Jde o správní úřad, který stojí na vrcholu správní hierarchie a jemuž není nadřízen žádný jiný úřad, ale zpravidla vláda. Příkladem ústředního orgánu státní správy je ministerstvo. Současný kompetenční zákon v České republice rozlišuje ústřední orgány státní správy podle toho, zda v jejich čele je člen vlády či nikoliv. Existuje však celá řada dalších ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele nestojí člen vlády ČR. Jde například o Úřad vlády České republiky, Národní bezpečnostní úřad, Český telekomunikační úřad Úřad průmyslového vlastnictví, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech, jakož i úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích. Při své činnosti se řídí ústavními zákony, zákony a usneseními vlády. Státní správu tedy vykonávají:  ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni s působností pro celý stát  územní orgány státní správy s místní působností  ostatní státní orgány (např. státní fondy apod.).  jiné subjekty oprávněné k výkonu veřejné správy, jimž stát veřejnou moc deleguje nebo propůjčuje (např. stanice technické kontroly, veřejná stráž). Z věcného hlediska se rozlišuje státní správa:  politická resp. všeobecná (např. krajský úřad). - 82 -



odborná resp. specializovaná (např. finanční úřad).

Výkonnou moc zajišťují ústřední úřady s působností pro celý stát. V čele některých ústředních úřadů stojí ministr, těmito úřady jsou ministerstva.

11.4

Veřejná správa

Veřejná správa je poskytování správních činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Veřejnou správou bývají označovány též úřady. V centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné správy pouze stát. V současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu. Veřejnou správou dále rozumíme  správa území, státu, kraje, obce  správa věcí, ke kterým má veřejnost vlastnická práva  správa veřejných záležitostí  správa veřejných financí  správa užívání veřejných objektů a zařízení

Poskytování veřejných služeb

Veřejnou správou lze chápat jako souhrn činností /služeb/ poskytovaných organizacemi státní správy, územní samosprávy a dalšími veřejnoprávními institucemi a musíme ji chápat jako ucelený systém. Celkové působení systému je obecně o to efektivnější, čím kvalitnější je funkce každé jeho části, přičemž zanedbání funkce jednotlivých částí výrazně deformuje činnost celého systému. [52; 53; 74] Platí to i pro veřejnou správu, na kterou se přitom hledí jako na systém tvořený těmito šesti základními prvky:  legislativa  občan  peníze  technologie  úředník  místo působiště.

Prvky vytvářející veřejnou správu

Správa věcí veřejných nemůže úspěšně fungovat bez kvalitní legislativy, dobrých právních předpisů, které upravují vzájemné vztahy občana, státu a všech subjektů společenského života. Legislativa by přitom měla být na prvním místě mezi nástroji, které odstraní nadbytečnou administrativní a regulační zátěž ve veřejné správě. Významnou roli v této oblasti musí sehrát legislativní software, který v současné době povede k zjednodušení etapy přípravy, ale i tvorby a kontroly legislativních norem. Druhou základní stranou je občan, kterému veřejná správa slouží. Proto je třeba dosáhnout co nejširšího zapojení veřejnosti na procesu přípravy dokumentů pro výkonné orgány veřejné správy včetně legislativy, usilovat o možnost připomínkování zásadních materiálů včetně vládních prostřednictvím Internetu, což se již nyní děje. Z toho pohledu se bude muset změnit zákon o svobodném přístupu k informacím a sjednotit procedury stížností občanů vůči jednání veřejné správy.

- 83 -

Zákon o svobodném přístupu k informacím

Dalším hlediskem jsou peníze, bez kterých nelze ani v oblasti veřejné správy dosáhnout uspokojivých výsledků. Z tohoto pohledu je důležité znát správnou metodu výpočtu nákladů na výkon státní správy, zejména pokud se přesouvá na územní samosprávné celky. Stejně tak je potřebné zavést integrovaný systém správy veřejných financí, dokázat účinně vyhodnocovat a ovlivňovat nakládání s veřejnými prostředky a se státním majetkem. Odborné zdatnosti úředníka

Základem každého společenského uspořádání je člověk a proto i ve veřejné správě tvoří úředník základní část. Úředník by měl mít morální kredit a splňovat požadavky odborné zdatnosti. Cestu k tomuto cíli by měl usnadnit nejen nový zákon o úřednících veřejné správy, který provede jednotnou úpravu postavení, práv a povinností úředníků na všech úrovních veřejné správy, ale i propracovaný systém ověřování zvláštní odborné způsobilosti a soubor opatření pro snížení míry korupce. Zavádění nových technologií je bezesporu dalším hlediskem pro zdokonalení veřejné správy. Uspíšit by to měla realizace některých připravených projektů jako je centrální registr dat, eGovernment Act /zrovnoprávnění elektronické komunikace s "papírovou"/, další elektronizace správních agend a životních situací včetně zdokonalení elektronické Sbírky zákonů v úplném znění a jejich zveřejnění na internetu.

Místa pro styk s orgány veřejné správy

WWW

http://aplikace.mvcr. cz/archiv2008/micr/s cripts/detail.php_id_ 389.html

Místo přístupu je poslední z šesti hledisek, které je třeba zdokonalovat pro úspěšné působení veřejné správy. Patří sem mj. Czech Pointy, zřízení centrálních míst pro styk s orgány veřejné správy. Bude se usilovat o jednotnou podobu správních úřadů na dané úrovni, aby veřejná správa byla symetrická z hlediska místní i věcné působnosti. Zavedou se metody řízení kvality v činnosti orgánů veřejné správy obdobné soukromému sektoru. Každý, kdo bude do veřejné správy zasahovat - vláda, zákonodárné sbory i místní orgány, by měl rozhodovat s vědomím, že zohledňuje všech šest aspektů, které veřejná správa obsahuje. Bez spolupráce a koordinace všech subjektů se veřejná správa nezlepší.

11.5

Rozvoj informačních systémů veřejné správy

Cílem budování a využívání informačních systémů v této oblasti je zlepšit služby poskytované občanům veřejnou správou. Moderní informační systém veřejné správ

Data zaváděna do systému pouze jednou

Moderní informační systémy veřejné správy usnadní a zlepší rozhodovací procesy a vytvoří účinnější propojení mezi jejími jednotlivými částmi. Veřejné informace se musí stát univerzálně dostupnými pro občany z domovů i z veřejných míst. To vyžaduje přestavbu veřejné správy tak, aby byla schopna plně využít nové informační technologie jako nástroje ke zefektivnění vlastní činnosti a k poskytování lepších veřejných služeb občanům a ekonomických subjektům. Jednotlivé (dosud autonomní) informační systémy státní správy budou provázány do neveřejné sítě státního informačního systému. Cílem je dosáhnout toho, že stejná data budou do systému zaváděna pouze jednou (a následně budou jen opravována a doplňována). Státní informační systém musí poskytovat služby i budovaným informačním systémům samosprávy a definovaným způsobem s nimi komunikovat. Vzniká tak - 84 -

integrovaný informační systém zahrnující informační systémy veřejné správy, zpřístupňující oprávněným osobám potřebné informace a zároveň zajišťující bezpečnost osobních dat. Pak bude možné zřídit integrovanou síť kontaktních míst veřejné správy k vyřízení správních agend. Podmínkou pro to, aby se veřejná správa stala skutečnou službou občanům a podnikatelské veřejnosti, je však uskutečnění reformy veřejné správy s využitím informačních a komunikačních technologií. Na integrovaný informační systém veřejné správy budou přes příslušná rozhraní navázány veřejně přístupné služby, které umožní prostřednictvím počítačových sítí kontaktovat veřejnou správu, získávat od ní potřebné informace a naopak jí informace poskytovat. Podmínkou elektronické komunikace občanů s veřejnou správou je využívání elektronického podpisu a autentizace (nejlépe s využitím elektronických identifikátorů), kterou bude v ČR nutno co nejrychleji legislativně vyřešit. Vyplňováním digitálních formulářů pak bude např. možné podávat daňová přiznání, či nejrůznější žádosti stvrzené digitálním podpisem. V analogii s elektronickou poštou (e-mail) se dnes proto hovoří o elektronické správě (e-Government), která odstraní zbytečnou byrokracii a přiblíží stát i obce občanům. Vytvoření vzájemně komunikujících informačních systémů veřejné správy není ovšem pouze technický, ale především legislativní problém. To znamená, že data, obsahující osobní údaje, musí být adekvátně legislativně i technicky chráněna proti zneužití, a musí být zajištěn kontrolovaný přístup ke společně sdíleným údajům. Bude zřízen speciální úřad (jako veřejnoprávní instituce), který bude kontrolovat dodržování ochrany osobních dat. Veřejná správa může efektivně rozvíjet informatizaci výhradně ve spolupráci se soukromým sektorem. Jeho využití však nesmí oslabit ochranu dat a občanské právo všeobecného přístupu k informacím. Je proto třeba povzbuzovat soukromou iniciativu k vytváření nových služeb s přidanou hodnotou, odvozených z veřejných informací. [41; 43]

11.6 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Kontrolní otázky

V čem spočívá rozdíl mezi podnikovým IS a IS státní správy a samosprávy? Kdo vykonává státní správu? Definujte podstavu veřejné správy. Které prvky tvoří veřejnou správu? Jakou funkci má plnit integrovaný informační systém veřejné správy? K čemu slouží veřejně přístupné služby?

11.7



- 85 -

Veřejně přístupné služby

Ochrana dat před zneužitím

- 86 -

12

E-government

Obsah kapitoly 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 12.7 12.8

12.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Prioritní programové oblasti e-governmentu Historie vývoje eGovernmentu v České republice Strategické mezníky Základní registry veřejné správy Kontrolní otázky Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Je definován pojem e-governmentu a jeho význam pro občana. Jde o zajištění komunikace občana s veřejnou správou v elektronické podobě. Základní myšlenka projektu spočívá v tom, aby v systému obíhala data (informace) nikoliv občan. Cílem a smyslem je reformovat veřejnou správu a služby poskytované státem a samosprávami. K tomu směřují příslušné legislativní kroky a plné využití moderních informačních a komunikačních technologií. Uvádí se prioritní oblasti e-governmentu. V návaznosti na to je uveden stručný přehled vývoje e-governmentu v podmínkách ČR. Z uvedeného plyne složitost realizovaných kroků v uplynulém období; strategické mezníky rozvoje e-govermentu. Vytvoření centrálních registrů veřejné správy, které by řešily dosavadní potíže související s nejednotností, multiplicitou a neaktuálností klíčových databází, je jedním z pilířů elektronizace veřejné správy. Získá rozsáhlé znalosti o projektu státní správy – e-governmentu. Jeho význam pro státní sféru a pro občany republiky. Získá přehled o centrálních registrech veřejné správy.

12.2

Klíčová slova

Základní registry, univerzální kontaktní místo, informační a komunikační technologie, digitalizace datových fondů, elektronické spisy, Czech Point, datové schránky, informační systém základních registrů, základní registry. Pojmem e-government se označuje možnost komunikace s institucemi státní a veřejné správy v elektronické podobě a veškeré procesy s tím související, zejména tvorba příslušné legislativy a přechod úřadů na elektronickou verzi vedení agendy. Z hlediska veřejnosti je tedy e-government vítaným krokem. Většina uživatelů pravděpodobně nebude mít s elektronickou komunikací s úřady problémy, o čemž vypovídá i dnes tak oblíbený internet banking, ovládání bankovních účtů přes internet. Problémy tedy zůstávají spíše na straně úřadů, zejména v pomalých

- 87 -

Definice eGovernmentu

WWW

http://www.mvcr.cz/ egovernment.aspx

Nasazení moderních IS/ICT ; zvýšení efektivity výkonu veřejné správy

procesech přechodu na elektronickou verzi agendy a vytváření odpovídajícího komunikačního prostředí. Základní ideou celého procesu e-Governmentu je, aby obíhala data a nikoli občan. Schválením zákona o e-Governmentu a plánovaným plným zahájením provozu základních registrů od 1. 1. 2010 dochází k zásadním změnám způsobu komunikace mezi občanem a veřejnou správou a mezi jednotlivými orgány veřejné správy. Během implementace se řeší otázka zaručené a bezpečné elektronické komunikace. Ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí rozebírá a řeší ministerstvo vnitra, které je hlavní grant projektů a nástupce zrušeného ministerstva informatiky, rovněž digitalizaci datových fondů a jejich archivaci. Dvacáté první století je pojímáno jako věk informací. Informace však dávají smysl pouze v kontextu, ve kterém jsou zasazeny. Není snad žádných pochybností o informační inflaci v našem okolí – klíčovým se proto stává způsob zpracovávání a nakládání s poznatky, nikoli jejich pouhé hromadění. Úkolem vlády ČR je vytvořit systém služeb, který bude stát informační společnosti poskytovat. Jinými slovy: cílem a smyslem je reformovat veřejnou správu a služby poskytované státem a samosprávami. Z pohledu občana je cílem umožnění komfortní, bezpečné a důvěryhodné elektronické komunikace s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací. Z pohledu infrastruktury jde o konsolidovanou datovou základnu, využitelnou pro konstrukci informačního obsahu a aplikací E-Government má být implementován prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů; tyto projekty jsou rozděleny do pěti programových oblastí. Základním cílem je transformovat a zjednodušit postupy používané dnes ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních komunikačních a informačních technologií způsobem obdobným jejich využívání ve sféře komerční. Moderní komunikační a informační technologie totiž umožňují vytvořit zcela nové portfolio služeb veřejné správy, zjednodušující zásadním způsobem komunikaci občanů i firem s veřejnou správou i mezi subjekty veřejné správy navzájem. Současně lze výrazně zvýšit efektivitu výkonu veřejné správy bezpečným sdílením nejčastěji používaných informací v jednotlivých agendách.

12.3 Priority egovernmentu

Prioritní programové oblasti e-governmentu

K prioritním programovým oblastem e-governmentu patří:  základní registry a identifikace (registr územní identifikace a nemovitostí; registr obyvatel; registr osob; registr práv a povinností) spolu s organizační architekturou a technickým zázemím, které umožní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachovají požadované standardy bezpečnosti;  univerzální kontaktní místo (asistovaná i samoobslužná komunikace s veřejnou správou, portál veřejné správy a jednotlivé agendové portály, systém datových schránek);  zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady a stejně tak mezi občanem a úřadem vč. nezávislého dohledu na dodržování bezpečnostních a provozních pravidel;  vlastní služby pro informační společnost, a to přednostně zdravotnictví, důchodová péče, školství, zejména v oblasti elektronické karty uživatelů, tedy pojištěnců, žáků, studentů; - 88 -

  

veřejná správa v užším slova smyslu, zejména soudní, správní a daňové řízení, vedení elektronických spisů umožňujících jednoduché předávání agendy mezi jednotlivými orgány veřejné správy; správa majetkových hodnot státu a samospráv, zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace; digitalizace datových fondů a jejich archivace, zejména národní digitalizační centrum, národní digitální knihovna, evidence kulturních památek, národní digitální archiv.

Digitalizace datových fondů; archivace

Úspěšnost cílů lze měřit ze dvou pohledů. Tím klíčovým je pohled občana. Abychom byli schopni vyhodnotit úspěšnost naplňování strategie z pozice občana, budeme muset průběžně zodpovídat následující otázky:  cítí občan podstatné zlepšení a zjednodušení komunikace se státní správou při řešení každodenních životních situací?  umožnilo se občanovi, aby poskytoval státní správě všechny vyžadované informace pouze jednou a pohodlně, nebo musí tutéž informaci poskytovat vícekrát různým úřadům?  využívá občan nabízené služby spontánně, nebo ho odrazují neodstraněné překážky?  má občan stejnou (ne-li větší) důvěru v elektronickou formu komunikace se státem ve srovnání s klasickou „papírovou“ formou?  došlo v souvislosti se zavedením e-Governmentu k výrazné redukci administrativních nákladů na výkon veřejné správy?  naplnili se vize „Obíhají data, nikoli občan“? Konečným arbitrem úspěchů však vždy bude občan a jeho spokojenost se službami poskytovanými veřejnou správou. Úspěch bude v okamžiku, kdy budou občané vnímat existenci elektronické veřejné správy jako samozřejmou součást každodenního života, jako rovnocenného partnera a pomocníka při řešení životních událostí.

12.4

Elektronická veřejná správa jako samozřejmá součást každodenního života

Historie vývoje eGovernmentu v České republice

Pro ilustraci shrneme v hlavních bodech vývoj e-governmentu v našich podmínkách.  V roce 1998 Rada pro státní informační politiku je jmenována jako konzultativní orgán pro vládu ohledně otázek informační společnosti. V roce 1999 vláda schvaluje první strategii pro rozvoj informační společnosti – Státní informační politiku – Cesta k informované společnosti.  V roce 2000 je založen Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Nahrazujíce bývalý úřad státních informačních systémů.  Vláda schvaluje zákon o veřejných informačních systémech  V červnu 2001 se připojuje Česká republika k akčnímu plánu eEurope+ zaměřenému na podporu rozvoje informační společnosti členských států.  V březnu roku 2002 je přijat Akční plán pro státní informační politiku na rok 2003.  V lednu 2003je založeno ministerstvo informatiky. Ministerstvo zodpovídá za koordinaci a rozvoj elektronizace veřejné správy, telekomunikace, poštovních služeb a podpory informační společnosti obecně.

- 89 -

Historické mezníky v rozvoji eGovernmentu v ČR

WWW

http://www.egoncent rum.cz/

Vláda přijímá státní informační a komunikační politiku Zaveden elektronický podpis

    

Jmenování nového orgánu pro eGovernment a ICT

 

 Zahajuje Czech Point Informační služba e-Justice

   

 

Zákon o základních registrech

  

Ministerstvo vnitra aktivuje datové schránky

 

V březnu 2004 vláda přijímá státní informační a komunikační politiku (eCzech 2006) – strategie vývoje informační společnosti na období 2004-2006. Rok 2005; vláda přijímá státní strategii pro informační ochranu a soukromí. Pro veřejné instituce začíná povinnost provozovat elektronické podatelny. V červenci 2006 jsou zavedeny služby: elektronický podpis a eStamp autentizační služba. V září 2006 ministerstvo informatiky jako první veřejné těleso přijímá eInvoices, jejichž podání je možné díky portálu veřejné správy. V listopadu 2006 vláda uvádí do provozu nový webový portál pro občany Prahy – www.praha.eu – který umožňuje přístup k službám veřejné správy prostřednictvím eForms. V květnu vláda jmenuje členy nového orgánu – Vládní rady pro informační společnost – meziresortní orgán, jejímž hlavním úkolem bude poskytování odborného zázemí pro vládní rozhodnutí v otázkách eGovermnentu a ICT. Od června tohoto roku je ministerstvo vnitra jmenováno vedením v oblasti eGovermentu a Informační společnosti. Ministerstvo se zavázalo k odpovědnosti za správu internetových stránek bývalého ministerstva informatiky a také Veřejného informačního portálu. Kromě toho, IT oddělení ministerstva vnitra také nyní kontroluje: oddělení pro projekty eGovermentu, a provoz veřejné správy. 21. prosince se Česká republika stává plnohodnotným členem Schengenského prostoru.. V návaznosti na pilotní návrh z roku 2007, Czech Point, síť přístupových bodů služeb elektronické veřejné správy, je oficiálně zahájen v lednu roku 2008. Česká ministryně spravedlnosti spouští v říjnu tohoto roku novou informační službu eJustice, jejímž cílem je zlepšit občanům přístup k informacím o soudních rozhodnutích. 11. prosince 2008 je do terminálu Czech Point vypuštěn miliontý výpis veřejného rejstříku. Ministr vnitra a generální ředitel České pošty podepisují smlouvu o provozování informačního systému „Datové schránky“ (ISDS). Cílem zakázky je provozování schránek od 1. července 2009, kdy vstupuje v platnost „Český e-Government Act“. Dne 2. března schvaluje česká vláda návrh Ministerstva životního prostředí na změnu zákona o právu na informace o životním prostředí. České úřady začínají 1. Dubna 2009 vydávat nové elektronické pasy včetně dvou otisků prstů majitele. Tyto nové údaje jsou uloženy na čipu spolu s dalšími údaji – již obsaženými v předchozí generaci českých ePassport, jako jsou třeba scanny obličeje a osobní údaje majitele. Prezident podepisuje 10. dubna zákon o základních registrech, kterým se mimo jiné mění i zákon o informačních systémech veřejné správy Senát schvaluje návrh zákona omezující přístup k biometrickým údajům obsaženým v cestovních dokladech pro ty subjekty, které jsou oprávněny k ověření identity jedince v rámci jiných předpisů. 31. srpna 2009 je pomocí Czech Pointu vypuštěn dvoumiliontý výpis z veřejného rejstříku – výpis z rejstříku trestů. Czech Point tvořil více než 3700 fyzických kontaktních míst (oproti 2980 v prosinci 2008 a 1500 v lednu 2008), V září 2009 ministerstvo vnitra aktivuje svoje datové schránky. Ke dni 16. října je evidováno více než 350 000 Datových schránek, z toho téměř 8 000 patří veřejným orgánům a 340 000 právnickým osobám.

- 90 -

 







Dne 27. října tisková mluvčí Ministerstva vnitra spolu se zástupci České pošty informuje, že informační systém datových schránek je na sto procent připravený pro jeho plný provoz, který má začít 1. listopadu. Únor 2010 České ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo budoucí vládní strategii rozvoje elektronických komunikací v příštím desetiletí. S názvem „Digitální Česká republika“ stanoví tento dokument kroky pro usnadnění přístupu k širokopásmovému připojení k internetu v celé zemi. Dále se zabývá otázkou digitálního televizního vysílání a správy rádiového spektra a bere v úvahu předpisy EU o telekomunikacích. Březen 2010; Projekt VERITAS (Vitrual and Augmented Environments and Realistic User Interactions To achieve Embedded Accessibility DesignS) zveřejnil svou první tiskovou zprávu 10. března. Projekt byl zahájen 1. ledna na dva roky. VERITAS je integrovaný projekt (IP) v rámci 7. Evropské komise rámcového programu téma „Přístupné a podpůrné informační a komunikační technologie“. 12 milionů eur přístupných na výzkum a vývoj sdružuje 32 evropských společností a organizací z Rakouska, Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Španělska, Švýcarska a Velké Británie. VERITAS se zaměřuje na vývoj, ověřování a hodnocení nástrojů pro podporu ve všech fázích ICT a non-ICT vývoje výrobku, včetně specifikace, návrhu, vývoje a testování výrobku. Cílem projektu je zajistit, aby budoucí výrobky a služby byly systematicky určeny pro všechny lidi, včetně těch se zdravotním postižením a funkčním omezením, stejně tak jako pro seniory. Duben 2010; Český systém s on-line elektronickými zdravotními záznamy (IZIP) má více než 1,3 milionu zákazníků (cca 13 % české populace). Nejvyšší míra rozšířenosti těchto záznamů (EHR anglicky, eZk česky) se nachází v regionu Karlovy Vary. Jeden z pěti obyvatel Karlovarského kraje má elektronický zdravotní záznam. Kromě toho IZIP zahrnuje více než 420 doktorů a 240 zdravotnických zařízení v regionu. Mezi hlavní výhody systému IZIP patří rychlá komunikace mezi lékaři a možnost získat přístup k informacím svých pacientů v reálném čase. V dalším si některé projekty elektronizace státní správy a samosprávy probereme konkrétněji.

12.5

Funguje systém elektronických zdravotních záznamů (IZIP)

Strategické mezníky

Strategické mezníky by se daly velice zjednodušeně a nepřesně shrnout takto:  Dostupnost Datových schránek (osobních registrů pro komunikaci s orgány veřejné moci), rozvinutá síť míst veřejných kontaktů správy (Czech POINT Network), kde je možné získat ověřené výpisy z vybraných registrů.  Plný provoz bodů Czech POINT přístup ke všem veřejným záznamům a mohou požadovat výpisy z různých rejstříků  Plný provoz datových schránek.  Sestavení centrálního registru.  Do roku 2012, provedení funkčních aplikací nezbytných pro zdravotnictví, sociální péči, správní, soudní a daňové řízení, jakož i pro provozní infrastrukturu pro dlouhodobé ukládání a archivaci elektronických dokumentů  Do roku 2015 má být proces digitalizace databází plně dokončen – včetně geoinformačního systému

- 91 -

Plný provoz Czech Point Plný provoz datových schránek

Rok 2015dokončena

12.6

Základní registry veřejné správy

Vytvoření centrálních registrů veřejné správy, které by řešily dosavadní potíže související s nejednotností, multiplicitou a neaktuálností klíčových databází, je jedním z pilířů elektronizace veřejné správy. Zásadním krokem k fungování systému základních registrů bylo přijetí zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech a zákona č. 227/2009 Sb. na počátku roku 2009. Tyto zákony vytvářejí předpoklad pro spuštění systému od 1. 7. 2010 ve zkušebním provozu a o rok později v ostrém provozu. Co tedy celý systém v zásadě obnáší? Zásadním prvkem v systému základních registrů je tzv. referenční údaj. Ve své podstatě jde o údaj, který bude přebírán ze systému základních registrů a v příslušných agendách se bude využívat jako údaj zaručený, platný a aktuální, bez nutnosti jeho ověření. Úřady budou povinny využívat právě data ze základních registrů a nikoli je vyžadovat po občanovi. V principu tak bude stačit jedna změna v registru, například při změně jména nebo adresy, která se promítne i v ostatních registrech. Čtyři typy základních registrů

Informační systém základních registrů

Základní registry budou celkem čtyři:  Registr obyvatel – ROB - obsahující základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu, mezi tyto údaje patří: jméno a příjmení, datum a místo narození a úmrtí a státní občanství  Registr práv a povinností – RPP - obsahující referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci, mj. oprávnění k přístupu do k jednotlivým údajům, informace o změnách provedených v těchto údajích apod. - slouží jako garance bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech  Registr osob – ROS - obsahující údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i o nekomerčních subjektech, jako jsou občanská sdružení a církve  Registr územní identifikace, adres a nemovitostí – RUIAN - spravující údaje o základních územních a správních prvcích Všechny čtyři základní registry budou fungovat v rámci Informačního systému základních registrů, tzv. ISZR, jehož správu bude mít na starosti nově vzniklý státní úřad (Správa základních registrů). Technologickou platformu informačního systému budou zajišťovat a to - Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) a Centrální místo služeb (CMS). Důležitým prvkem systému bude převodník identifikátorů fyzických osob - tzv. ORG, jež bude v gesci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Činnost ORG je pro ochranu osobních údajů v celém systému základních registrů zcela klíčová. ORG bude jedinou institucí, která dokáže přepočítáva agendové identifikátory z jednoho registru pro druhý. Už tedy nebude možné díky znalosti rodného čísla získat o tomto obyvateli informace prakticky z každého informačního systému veřejné správy, jako to lze nyní. Důležitosti činnosti ORG bude odpovídat i jeho zabezpečení, jež bude srovnatelné se špičkovou bankou.

- 92 -

12.7 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Kontrolní otázky

Vysvětlete pojem e-government. Uveďte prioritní programové oblasti e-governmentu Význam digitalizace datových fondů. Uveďte nejvýznamnější etapy rozvoje e-governmentu v ČR V kterém roce a které ministerstvo aktivuje datové schránky? Vyjmenujte strategické mezníky e-governmentu. K čemu mají složit základní registry veřejné správy? Kdo bude obstarávat informační systém základních registrů?

12.8



- 93 -

- 94 -

13

Informační systémy veřejné správy

Obsah kapitoly 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7 13.8 13.9

13.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Portál veřejné správy Elektronický portál územních samospráv Informační systém eObec Czech Point Datové schránky Kontrolní otázky Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Kapitola je zaměřena na informační systémy veřejné správy (ISVS) které jsou vlastně souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. V informační koncepci orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů veřejné správy. Dochází zde rovněž k vymezení obecných principů pořizování, vytváření a provozování informačních systémů veřejné správy. Elektronickou bránou je portál veřejné správy, který je předurčen, v souladu s programovým cílem vlády, stát se místem, které bude „integrovat a zpřístupňovat všechny zveřejňované a veřejně přístupné informace veřejné správy“, včetně možné komunikace s úřady. Významným způsobem přispívá k potřebě kvalitních služeb při poskytování důvěryhodných a garantovaných informací širokému spektru občanů ČR, včetně poskytování relevantních informací cizincům, a zjednodušení komunikace s úřady. Cílem je přispět k modernizaci veřejné správy také prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Získá přehled o informačních systémech veřejné správy. Zorientuje se v internetových a intranetových portálech systémů veřejné správy. Naučí sa hledat kde a jak najít informace z centrálních registrů těchto informačních systémů.

13.2

Klíčová slova

Elektronická brána, portál veřejné správy, garantované informace, elektronický portál územních samospráv (ePusa), projekt Czech Point, e-Obec, e-Podatelna, asistované místo výkonu veřejné správy, datové schránky. Ministerstvo vnitra zajišťuje rozvoj, výstavbu a metodické řízení ISVS. Prostřednictvím atestace dlouhodobého řízení ISVS, atestace způsobilosti k realizaci vazeb ISVS prostřednictvím referenčního rozhraní a kontrolní činnosti realizuje zpětnou vazbu na metodiky a vyhlášky k zákonu č. 365/2000 Sb., o ISVS, ve znění pozdějších předpisů a jejich dodržování v praxi. Projektovým přístupem omezuje - 95 -

vznik duplicit při provozování ISVS. Zabezpečuje reálné požadavky na čerpání financí z veřejných rozpočtů v oblasti ICT. Připravuje technologické podmínky pro efektivnější výkon veřejné moci. Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační koncepci orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, vytváření a provozování informačních systémů veřejné správy. Obsah a strukturu informační koncepce, jakož i postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování a požadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy stanoví prováděcí právní předpis. Na základě vydané informační koncepce orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. Obsah a strukturu provozní dokumentace stanoví prováděcí právní předpis. Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a prokáží splnění povinností příslušným atestem dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci stanoví prováděcí právní předpis.

13.3 Elektronická brána do veřejné správy

Portál veřejné správy

Portál veřejné správy (www.portal.gov.cz) je elektronická brána do veřejné správy. Vznikl na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Hlavním smyslem portálu je usnadnit občanům a firmám orientaci (informační část) a komunikaci (transakční část) s úřady veřejné správy. Portál veřejné správy významným způsobem přispívá k potřebě kvalitních služeb při poskytování důvěryhodných a garantovaných informací širokému spektru občanů ČR, včetně poskytování relevantních informací cizincům, a zjednodušení komunikace s úřady. Cílem je přispět k modernizaci veřejné správy také prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

Portál veřejné správy

Portál veřejné správy je předurčen, v souladu s programovým cílem vlády, stát se místem, které bude „integrovat a zpřístupňovat všechny zveřejňované a veřejně přístupné informace veřejné správy“, včetně možné komunikace s úřady. Portál veřejné správy je svým zaměřením určen pro širokou veřejnost, státní správu a samosprávu, státní i soukromé organizace včetně podnikatelů, živnostníků a cizinců. [41; 43; 49]

WWW

http://portal.gov.cz/

Informační část (poskytování garantovaných informací)  Adresář úřadů ČR  Úřady veřejné správy  podle regionů  podle druhu  Činnosti úřadů  Katalog informačních zdrojů veřejné správy  Postupy pro řešení více než 450 životních situací napříč veřejnou správou  Garantovány a aktualizovány subjekty veřejné správy - 96 -



         

Propojeny s databází Zákony, s Adresářem úřadů, s Agendami úřadů se službou Elektronická podání  Jsou přístupné dálkově prostřednictvím Internetu na jednom místě Mapové služby – tematické mapové úlohy Zákony Obchodní věstník Nestátní neziskové organizace Evidence elektronických podatelen Povinně zveřejňované informace a novinky z veřejné správy Online noviny Veřejné Správy Základní informace pro občana, podnikatele a cizince formou rozcestníku Informace pro cizince v anglickém jazyce Slovník nejčastěji používaných pojmů ve veřejné správě

Transakční část (komunikace s úřady) Aplikace Podání slouží pro registraci uživatelů, kteří chtějí využívat elektronické služby poskytované veřejnou správou v České republice. Po registraci je možné zasílat a přijímat formuláře z úřadů veřejné správy s využitím identifikátoru uživatele nebo s využitím digitálního certifikátu. Komunikace s příslušnou organizací veřejné správy může dále probíhat prostřednictvím webových formulářů, které mohou být umístěny na příslušných webových stránkách úřadu veřejné správy nebo prostřednictvím aplikací jiných dodavatelů (např. účetní a mzdové programy).

13.4

Elektronický portál územních samospráv

Elektronický portál územních samospráv – ePUSA je informačním systémem s aktuálními kontakty na orgány veřejné správy – kraje, obce a města. Uvedený systém umožňuje vybrat potřebné údaje podle různých kritérií. Provozovatelem portálu ePUSA je Ministerstvo vnitra České republiky. ePUSA je společným projektem Ministerstva vnitra, krajů a ostatních samospráv. Cílem tohoto projektu je být jediným garantovaným zdrojem informací o subjektech samosprávy, a zamezit tak jejich duplicitnímu zjišťování orgány veřejné správy. Hlavním partnerem projektu ePUSA je portál Města a obce online. ePUSA spolupracuje s projektem Czech POINT.

13.5

Informační systém e-PUSA

WWW

http://www.epusa.cz/

Informační systém eObec

Pracovníci státní správy na všech úrovních se seznamují s novým zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi s platností od 1. 7. 2009 a jde o novinku v komunikaci mezi orgány veřejné moci navzájem a v komunikaci mezi orgánem veřejné moci a právnickou osobou. Pracuje se na projektu nasazení spisových služeb na malé úřady, které nemají vlastní zázemí informačních technologií. Nový zákon vyžaduje komunikaci spisové služby a datových schránek, což znamená odesílání/ukládání elektronických dokumentů do datové schránky a vyzvednutí z datové schránky. Každý orgán veřejné moci bude muset mít ze zákona spisovou službu či jiný nástroj pro přístup k datovým

- 97 -

Zákonem stanovené úkony veřejné moci

schránkám. V současnosti jsou spisové služby používány většinou jen na větších úřadech a v 90 % s papírovými dokumenty. Menší úřady si najímají externí firmy, které jim musí zajistit odpovídající hardware a software. Nahrazováním klasických papírových dokumentů

S pomocí produktu eObec dojde k nahrazení veškerých papírových podacích deníků a ostatních evidenčních pomůcek. Modul řeší oběh, schvalování a vyřizování dokumentů, včetně jejich zařazení do spisů. Evidence je jak pro klasické papírové dokumenty, tak i pro dokumenty v elektronické podobě, protože bude možno používat bez omezení oba způsoby komunikace. Dokumenty bude možné skenovat nebo bude možné v elektronické komunikaci používat jiné konverze dokumentů, posílání e-mailů a elektronické podání. Každý z dokumentů bude mít svůj jednoznačný identifikátor. Systém bude mít jednoduché a intuitivní ovládání. Databázová část a úložiště dokumentů jsou na MS SQL Serveru, přenos dat je zajištěn šifrováním za použití dvojice klíčů /původce-příjemce/ a zabraňuje zneužití údajů. Důvěryhodnost a garance právní platnosti elektronického podpisu je i po uplynutí jeho platnosti – po uplynutí jeho expirace.

Napojení IS eObec na ostatní aplikace

Možné propojení IS eObec s ostatním aplikacemi:  CzechPOINT;  registr živnostenského podnikání;  ePodatelna;  napojení na informační systém správních agend;  napojení na informační systém sociálních dávek;  příprava na připojení k datovým schránkám. Co systém eObec přinese úřadu  nastartování plnohodnotné elektronické komunikace;  možnost provádět úkony spojené s vyřizováním podání výhradně elektronickou cestou;  možnost informovat občana o poplatku vůči úřadu, kdy náhrada za rozesílání složenek přinese finanční úsporu;  podpora archivace elektronicky podepsaných dokumentů  integrace jednotlivých podsystémů do homogenního celku. Co systém eObec přinese občanovi a podnikatelskému subjektu  využití postupů pro řešení konkrétní vzniklé situace;  zrychlení vyřízení podání pomocí inteligentních formulářů;  aktuální informace o jednotlivých úkonech spojených s podáním a možnost časového sledování vyřizovaní;  osobní kalendář, kde jsou informace o poplatcích vůči úřadu.

13.6 Asistované místo veřejné správy

Czech Point

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. V současnosti musí občan často navštívit několik úřadů k vyřízení jednoho problému. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“.

- 98 -

Cílem projektu Czech POINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho universálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany. Projekt Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem. V některých situacích stačí dojít pouze na jeden úřad. V konečné fázi projektu by občan mohl své záležitosti vyřizovat i z domova prostřednictvím internetu Co poskytuje Czech POINT  Výpis z Katastru nemovitostí  Výpis z Obchodního rejstříku  Výpis z Živnostenského rejstříku  Výpis z Rejstříku trestů  Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72)  Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb  Výpis z bodového hodnocení řidiče  Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů  Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH  Výpis z insolvenčního rejstříku  Datové schránky  Autorizovaná konverze dokumentů  Centrální úložiště ověřovacích doložek  Úschovna systému Czech POINT  CzechPOINT@office  Czech POINT E-SHOP - výpisy poštou [78; 95; 96]

13.7

WWW

http://www.czechpoi nt.cz/

V konečné fázi se předpokládá napojení přes internet z domova

Datové schránky

Datové schránky jsou elektronickým úložištěm, na které se doručují dokumenty orgánů veřejné moci a stejně tak i vůči nim. Tento způsob komunikace nahrazuje klasické doručování v listinné podobě. Datovou schránku zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra. [58; 61; 74]

Náhrada klasického doručování v listinné podobě

Pomocí datové schránky lzr posílat a přijímat úřední dokumenty v elektronické podobě (datové zprávy) od orgánů veřejné moci. Tento způsob komunikace vynahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě. Pokud si založíte datovou schránku, bude se Vám většina korespondence od orgánů veřejné moci doručovat elektronicky. Do datové schránky jsou dodávány úřední listiny v elektronické podobě, které jsou opatřeny elektronickým podpisem odesílatele (orgánů veřejné moci). Pokud budete posílat dokument (např. odvolání k soudu), musíte označit Vámi vytvořený dokument zaručeným elektronickým podpisem. Identifikátor datové schránky zaručuje integritu dokumentu. V datové schránce jsou obsaženy veškeré písemnosti, které jsou již vyplněné Vašimi osobními údaji.

- 99 -

Nutnost opatřit elektronickým podpisem odesílatele

WWW

http://www.datovesc hranky.info/

Veškeré údaje jsou neveřejné

Datová schránka není e-mailová schránka, nemůžete s její pomocí komunikovat přímo s jednotlivými úředníky, pouze s celým úřadem. Pomocí datové schránky také nemůžete komunikovat s jinou fyzickou osobou, podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou. Jakmile je do Vaší datové schránky dodán nový dokument (datová zpráva), dle Vašeho nastavení se doručí na Váš mobilní telefon (za poplatek), popřípadě do Vaší e-mailové schránky (zdarma), oznámení o doručení. Toto je obdoba upozornění o uložení listovní zásilky. Dokument (datová zpráva), který je dodán do datové schránky, je doručen okamžikem přihlášení do datové schránky oprávněnou osobou. Obdobně jako u listovních zásilek funguje fikce doručení: nepřihlásíte-li se do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Pokud ve stanovené lhůtě nevyzvednete datovou zprávu z datové schránky z důvodu dočasné nepřítomnosti nebo z jiného vážného důvodu, můžete požádat o prominutí zmeškání úkonu (do 15 dnů ode dne, kdy vznikla překážka, která podateli bránila úkon učinit). Veškeré údaje vedené v datových schránkách jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátu doručováno, bylli dán souhlas k jejímu zveřejnění. Ministerstvo vnitra umožní orgánům veřejné moci identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být doručováno. Správce a provozovatel informačního systému datových schránek zajišťuje náležitá opatření v oblasti bezpečnosti informačního systému datových schránek. Správce ani provozovatel nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů. Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence (Česká pošta, s.p.). Ministerstvo vnitra za účelem správy informačního systému datových schránek využívá údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel.

13.8 1. 2. 3. 4. 5.

Kontrolní otázky

Uveďte význam portálu veřejné správy; principy Uveďte význam informační a transakční složky portálu VS. E-Obec – principy, význam pro občana a podnikatele. K čemu sĺouží Czech Point? Vyjmenujte služby poskytované Czech Point.

13.9


Závěrem této kapitoly si studenti EPI, s.r.o. vypracují samodiagnostický test, který naleznete na sis.edukomple.cz. Pokud v některých otázkách neuspějete, prostudujte si znovu text kapitoly, nebo doporučenou literaturu pro tu oblast, v níž jste neuspěli. Pokud toto nepomůže hledejte pomoc u vašeho supervizora z praxe, nebo u vašeho vyučujícího. V takovém případě můžete využít e-mail: [email protected], nebo telefonní spojení 572 548 035. - 100 -

14

Některé informační systémy ministerstev

Obsah kapitoly 14.1 14.2 14.3 14.4 14.4.1 14.4.2 14.5 14.6 14.7 14.8

14.1

Cíle kapitoly Klíčová slova Jednotný informační systém životního prostředí Informační systémy v soudnictví. Informační systémy uvnitř soudů Veřejné informační systémy Informační systémy Policie ČR Projekt eHealth Kontrolní otázky Samodiagnostický test

Cíle kapitoly

Jednotlivá ministerstva provozují své informační systémy, které jsou úzce specializované na daný resort. Navíc, zpravidla pod „centrálním“ informačním systémem běží i několik dalších subsystémů, pokrývajících určitou část nebo činnost resortu. Za účelem pochopení filosofie IS ministerstev jsme si zvolili některé příklady, na kterých lze vypozorovat prakticky principy všech dalších systémů provozovaných napříč všemi ministerstvy. Popisy systémů jsou sice velice rámcové, ale z uvedeného lze vypozorovat obecné vlastnosti jako je snaha o zastřešení a centralizaci veškerých informací resortu, o maximální nasazení ICT technologií, o snahy odstraňování duplicit, digitalizace dat a v konečné podobě, aby to vše vedlo k efektivnímu fungování celého resortu. Student získá přehled i informačních systémech využívaných na jednotlivých ministerstvách. Zjistí, jak tyto systémy využívají pracovníci ministerstva a jak jsou užitečná pro občany republiky.

14.2

Klíčová slova

Informační systém resortu, e-Justice, interoperabilita resortních IS, e-Podatelna, e-Platební rozkaz, IS policie ČR, e-Health.

14.3

Jednotný informační systém životního prostředí

Kvalitní a včasné informace jsou klíčem ke správnému a efektivnímu rozhodování a uplatňování nástrojů environmentální politiky. Přes velmi širokou datovou základnu informačních zdrojů resortu životního prostředí je problematické tyto podmínky vždy splnit. [48; 59]

- 101 -

Klíčovým problémem není nedostatek informací ale jejich systémový sběr, vytěžování různých zdrojů

V resortu životního prostředí probíhá řada projektů, jejichž cílem je budovat nebo rozvíjet informační systémy (IS) resortních organizací, které slouží ke shromažďování informací o životním prostředí. Projekty jsou řízeny nezávisle a neprobíhá jejich koordinace – výsledky a výstupy projektů nevedou k synergii a kooperaci IS různých resortních organizací a tím pádem ani k naplnění koncepce JISŽP. Klíčovým problémem resortu v současnosti tedy není nedostatek informací o životním prostředí, ale jejich organizace, systémový sběr, vytěžování z různých zdrojů a následná ověřitelnost. V souvislosti s aktivitami Ministerstva vnitra v oblasti eGovernmentu bude nutné vyřešit provázání informačních systémů se základními registry státní správy, datovými schránkami podnikatelů a portálem CzechPoint. Jakkoli by se mohlo zdát, že vytváření a správa JISŽP je v resortu životního prostředí zcela novou agendou, zabezpečovat a řídit JISŽP, včetně plošného monitoringu na celém území ČR, a i v návaznosti na mezinárodní dohody, ukládá Ministerstvu životního prostředí již zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. JISŽP je definován vnitřními dokumenty MŽP a podle platné definice (obsahem Informační strategie pro roky 2000 – 2003 a její aktualizace ze 7. 11. 2001) v sobě slučuje všechny neprovozní informační systémy resortu MŽP včetně infrastruktury a systému řízení.

Snaha o dosažení interoperability resortních I

Základem pro zlepšení a optimalizaci JISŽP je vytvoření organizačního rámce a strategického řízení informačních zdrojů, podpory a služeb. V souvislosti s tím vedení ministerstva životního prostředí schválilo v červnu roku 2008 Informační strategii resortu MŽP pro roky 2008-2010, jejímž těžištěm je důraz na dosažení interoperability resortních IS, účinné řízení tvorby informačního obsahu a informačních toků, dosažení vysokého stupně elektronických služeb (eGovernment) a vybudování podpory pro poskytování informačních služeb resortu a hodnocení efektivity nástrojů politik ochrany ŽP. K dílčím informačním systémům MŽP patří:  Informační systém ochrany přírody  Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody  Integrovaný registr znečišťování životního prostředí  a další specializované informační systémy ministerstva životního prostředí

14.4 Informační systémy eJustice; elektronizace českého soudnictví

Informační systémy v soudnictví.

Vzhledem k množství administrativy je v soudnictví nasazena řada informačních systémů. Informační systémy v soudnictví zastřešuje projekt E-Justice. Jedná se o jednu z reforem, která by měla zefektivnit fungování soudů. Jde o komplexní plán elektronizace českého soudnictví. Justice se má stát efektivnější, levnější a rychlejší. Využívány mají být moderní technologie, umožňující dálkový přístup k aktuálním informacím. [65] Proces elektronizace justice byl odstartován v roce 2005, kdy vláda uložila Ministerstvu spravedlnosti úkol s názvem "Elektronická evidence soudních spisů, sdílení elektronických spisů a jejich postupování. V roce 2006 pak vláda vzala na vědomí návrh na zavedení informačního systému elektronické justice. Prostředkem - 102 -

k dosažení cílů vytčených výše má být především kompletní elektronizace celého justičního procesu od podání, přes elektronický spis až po elektronické doručování účastníkům. Současně má být zaveden i systém elektronické obsluhy agend, který by soudcům a vyšším soudním úředníkům usnadnil a zrychlil práci. Součástí projektu E-Justice (dle oficiálních stránek projektu) jsou i aplikace ePlatební rozkaz, ePodatelna, eTrestní řízení (kde se počítá s elektronizací agendy trestního řízení již od fáze policejního vyšetřování), InfoDeska, InfoSoud, InfoJednání, Trestní rejstřík, Insolvenční rejstřík, Judikatura a Obchodní rejstřík, které mají usnadnit uživatelům přístup k informacím. [55-58] Společnými vlastnostmi informačních ystémů v soudnictví jsou:  Podpora evidence (rejstříky)  Podpora přípravy rozhodnutí (formuláře)  Sledování stavu věci (lhůty)  Podpora statistiky a výkaznictví  Výstupy pro veřejnost Důležitými portály pro veřejnost jsou weby http://ejustice.cz a www.justice.cz, které umožňují vyhledávání v obchodním a insolvenčním rejstříku.

Obrázek 14.1. - Portál Justice.cz Zdroj: [55]

14.4.1

Informační systémy uvnitř soudů

České soudy jsou v současné době vybaveny širokou škálou informačních systémů, které usnadňují soudcům a zaměstnancům soudů jejich práci. - 103 -

WWW

http://www.justice.cz /

Společné vlastnosti IS soudnictví

Informační systémy ISAS, ISVKS a ISNS jsou používány na okresních soudech. Obsahuje údaje o jednotlivých spisech, účastnících řízení a jejich adresách, soudních jednáních a vydaných rozhodnutích. Součástí je také elektronické vedení dokumentů k jednotlivým řízením. Obsahuje centrální evidenci stíhaných osob. Systémy jsou vyvíjeny od roku 1992. ISAS je určen pro okresní soudy, ISVKS je páteřním IS na vrchních a krajských soudech a ISNS je informační systém pro Nejvyšší soud ČR. ISAS a ISVKS jsou však bohužel dva odlišné systémy na jiných základech, což sdílení informací mezi soudy poněkud komplikuje. Informační systém pro státní zastupitelství ISYZ Informační systém ekonomické agendy IRES Informační systém k vedení obchodních rejstříků ISOR Informační systém Insolvenčního rejstříku ISIR

14.4.2 E-podatelnasnažší komunikace občanů se soudy

WWW

http://epodatelna.just ice.cz

Veřejné informační systémy

E-Podatelna E-Podatelna, která je součástí první fáze projektu e-Justice, umožní občanům snazší komunikaci se soudy, povede ke zrychlení soudního řízení a zefektivní práci se spisy. V budoucnu by měly e-Podatelny ulehčit přechod k elektronickým spisům. Občané budou moci se soudy komunikovat elektronickou cestou hned několika způsoby: e-mailem, pomocí elektronického off-line formuláře či prostřednictvím datového nosiče. Elektronická podání budou ověřovány pomocí elektronických podpisů. Portál je dostupný new/form.do.

na

webu

http://epodatelna.justice.cz/ePodatelna/epo1200

- 104 -

Obrázek 14.2. - Portál ePodatelna.cz Zdroj: [55]

InfoSOUD

WWW

Aplikace Infosoud umožní účastníkům soudního řízení informovat se o jeho průběhu on-line. Přístup k informacím o průběhu soudního řízení (osobní údaje nebudou zveřejňovány) bude možný po zadání příslušného soudu a spisové značky. Informace jsou přebírány ze systémů ISAS a ISVKS.

Obrázek 14.3. - Portál infoSoud Zdroj: [56] - 105 -

http://portal.justice.c z/ejustice/infosoud.html

Elektronický platební rozkaz Zvláštním druhem elektronické aplikace je elektronický platební rozkaz, která v sobě obsahuje prvky elektronického podání a systému automatického generování rozhodnutí uvnitř justice. Do českého právního řádu byl elektronický platební rozkaz zaveden zákonem č. 123/2008 s účinností od 1. 7. 2008. Úprava elektronického platebního rozkazu navazuje na stávající úpravu rozkazního řízení. Záměrem zákonodárce bylo touto cestou snížit zátěž soudů a zrychlit řízení v případě tzv. nesporných pohledávek. Elektronický platební rozkaz.cz/veritel.asp.

rozkaz

lze

zadat

přes

portál

http://www.platebni-

Obrázek 14.4. - Elektronický platební rozkaz Zdroj: [57]

Datové schránky Zákon č. 300/2008 o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, znamenal revoluční změnu v komunikaci veřejnosti s orgány veřejné moci a orgány veřejné moci mezi sebou. Datové schránky jako výlučné komunikační prostředí WWW

http://www.datovesc hranky.info/

Tento zákon předpokládá, že orgány veřejné moci spolu budou od doby účinnosti tohoto zákona komunikovat výlučně v elektronické podobě, odpadne tak často nadbytečné posílání dokumentů a celých spisů v papírové podobě a ušetří se nemalé náklady za poštovní služby. Datová schránka je elektronické úložiště umožňující doručování dokumentů ze strany orgánů veřejné moci příslušným právnickým a fyzickým osobám elektronicky prostřednictvím tzv. datových zpráv. Stejně tak mohou doručovat dokumenty fyzické a právnické osoby orgánům veřejné moci a orgány veřejné moci mezi sebou. Zatím se však nepočítá s tím, že by tak mohly komunikovat soukromé osoby mezi sebou. Datové schránky spravuje Ministerstvo vnitra, provozovatelem je Česká pošta.

- 106 -

Obrázek 14.5. - Datové schránky Zdroj: [58]

Co se očekává od projektu eJustice  menší časová náročnost soudní administrativy;  menší časová náročnost soudního řízení;  okamžité předání soudních spisů mezi jednotlivými soudy;  nyní utratí česká justice jen za poštovné 350 miliónů korun ročně;  vyšší komfort, protože některé spisy mají až 70 tisíc listů a mezi soudy se převážejí v dodávkách;  dojde k vyloučení ztráty či účelové manipulaci se spisem. Změny včetně přístupů a nahlížení do spisů se budou archivovat;  elektronicky archivované nahrávky soudních jednání budou dostupné účastníkům řízení a vyloučí možnost zkreslení výpovědi při přepisu;  systém umožní sjednocovat rozhodnutí soudů, kdy u podobné kauzy dochází občas k různým rozhodnutím a verdiktům.

14.5

Předpokládané výhody poskytnuté eJusticí

Informační systémy Policie ČR

Automatizovaný informační systém útvarů – AISU Systém je využíván ke zpracování informací a vytváření písemnosti neutajovaného charakteru v rámci operativně pátrací činnosti, postupu policie v trestním řízení a při plnění dalších úkolů policie. V systému jsou zpracovávány informace o objektech, jimiž jsou zejména fyzické osoby, právnické osoby, vozidla, bankovní účty, adresy a spojovací prostředky. [63; 70; 72]

- 107 -

Automatizovaný informační systém útvarů

AKV – automatický kamerový systém

Automatická kontrola vozidel – AKV Účelem provozování systémů je vedení údajů získaných v místě nasazení automatickým kamerovým systémem o průjezdu motorových vozidel a jejich lustrační zpracování porovnáním s redukovanými údaji jiných informačních systémů s cílem zvýšit výslednost pátrání po motorových vozidlech, zefektivnění odhalování a vyšetřování trestných činů, zejména souvisejících s motorovými vozidly a zefektivnění boje proti terorizmu. Pátrání po osobách – Patros, pátrání po vozidlech PatrMv IS, využívaný pro pátraní po hledaných a pohřešovaných osobách, ověřování totožnosti osob a mrtvol. Při vkládání jsou identifikační údaje osoby a její adresa přebírány ze správních evidencí a evidencí služby cizinecké a pohraniční policie. Systém evidence uměleckých děl SEUD Systém evidence uměleckých děl. Do systému je možné nahlížet pomocí Portálu systému evidence uměleckých děl na adrese http://pseud.policie.cz/wps/portal/ [5].

Obrázek 14.6. - Portál systému evidence uměleckých děl Zdroj: [71] Další systémy pracující v rezortu

K dalším systémům patří:  Aktuální obrazové informace – TELEFOTO  Kriminalisticky sledované události – KSU  Registr stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob SPPO  Informační system statistika kriminality ESSK  Informační systém pro evidenci dopravních nehod EDN  Systém automatického zpracování otisků prstů AFIS2000  Systémy evidence střelných zbraní D-Zbraně a P-Zbraně  Vízový informační systém  Vězeňský informační systém VIS  a další.

- 108 -

14.6

Projekt eHealth

Cílem projektu je vytvoření jednotné platformy, založené na mezinárodních standardech, umožňující výměnu strukturované zdravotnické dokumentace mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb s významnou úlohou pacienta v celém procesu. Systém elektronické zdravotnické dokumentace by měl splňovat tyto základní požadavky:  Dostupnost dat v nepřetržitém režimu on-line; bezpečný přístup k datům on-line.  Interoperabilita s navazujícími systémy a službami, které jsou součástí eHealth včetně stávajících i uvažovaných informačních systému budovaných v rámci EU.  Dostupnost dat s pomocí web technologie; bezpečný přístup k datům prostřednictvím internetu.  Zabezpečený, autorizovaný a auditovatelný přístup k datům a transakcím s nimi.  Sdílení dat přes definované rozhraní v komunikačních sítí, které propojují komunity zdravotnických pracovníků a jednotlivé poskytovatele.  Maximální strukturovanost uložených informací, omezení množství volných textů ve zdravotní dokumentaci  Podpora multimediálních formátů uložených informací.  Otevřenost vůči vývoji aplikací a služeb poskytovaných komerční sférou.  Záruka vysoké dostupnosti, zálohování a integrity dat.

Požadavky kladené na systém elektronické zdravotnické dokumentace

Systém pro elektronické předepisování léků – elektronická preskripce – se má stát jedním z nástrojů pro přenos receptů, který by měl částečně nahradit či lépe doplnit stávající způsob přenášení papírového receptu mezi občanem, lékařem, lékárníkem a následně plátcem zdravotních služeb. V budoucnu si lze představit i převažující či výhradní formu elektronických receptů v České republice.

Doplnění stávající formy papírových receptů

Cílem projektu je umožnit elektronickou komunikaci mezi lékařem, který léky předepisuje, lékárnou, která léky vydává pacientovi, plátci zdravotní péče zastoupené zdravotními pojišťovnami a také příjemci zdravotní péče – samotnými pacienty. Elektronická identifikace pojištěnce povede k přiřazení pojištěnce vůči zdravotní pojišťovně a zdravotnímu plánu. Elektronická identifikace umožní přesnou identifikaci pojištěnce jak v rámci ČR tak i mezinárodně, zejména s ohledem na platnou legislativu v Evropské unii a volný pohyb osob v rámci jednotného trhu. Identifikace pojištěnce spolu s identifikací poskytovatele zdravotnických služeb pomůže v racionalizaci systému zdravotního pojištění. Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb bude centrální certifikační platformou (certifikát a elektronický podpis) opravňující k práci s elektronickou zdravotní dokumentací a k přístupu do informačního systému pojištěnců. Projekt by měl změnit způsob vzniku, rozvoje, provozování a využívání všech typů registrů a to včetně položení technologických základů umožňujících bezpečnou a efektivní komunikaci mezi subjekty, které do registrů poskytují data a vlastním registrem tak, aby i vlastní naplňování registrů bylo efektivní to zejména s ohledem na validaci pořizovaných dat s co nevyšší možnou podporou automatizace těchto validací. - 109 -

Snadná identifikace pojištěnce doma nebo v zahraničí

WWW

http://www.systemo nline.cz/clanky/eheal th-cz-jako-soucastnarodnihozdravotnickehoinformacnihosystemu.htm

Všechny tyto registry mají různé správce, jsou provozovány na různých místech, jsou vytvořeny v různých technologiích a jejich vývoj není žádným zásadním způsobem koordinován. Snaha o vytvoření jednotného komunikačního prostředí – všech zdravotnických sítí

Vytvořením jednotného komunikačního prostředí na úrovni všech zdravotnických sítí pomocí definování datového standardu kompatibilního s mezinárodními standardy, bude usnadněna výměna a sdílení dat nutná při začleňování do mezinárodních a zejména evropských struktur poskytování zdravotnické péče a sdílení zdravotnických informací. Jednotné komunikační prostředí má bezprostřední vazbu i na další projekty e-health, zejména na elektronickou zdravotnickou dokumentaci, e-preskripci, identifikaci a portál. Záměrem je optimalizace využití aktuálních klinických informací vycházejících z medicínského výzkumu v praxi. Materiály v oblasti řešených projektů nejsou dostupné v patřičných informačních systémech ani v jiné elektronické formě, čímž se omezuje možnost využití těchto výsledků v praxi Realizace projektu by měla především zvýšit informovanost občanů o systému zdravotních služeb, kvalitě poskytovaných služeb, poskytovatelích služeb, právech pacienta, financování zdravotnictví, odborné informace pro laika o zdraví a nemoci, lécích a další informace v závislosti na aktuálních potřebách.

Zapojení pacianta do procesu prevence

Portál umožní přístup ke zdravotní dokumentaci pro občany a stane se důležitým východiskem pro aktivní zapojení pacienta do procesu prevence a poskytování zdravotní péče. V současné době jsou zdravotní záznamy a další informace nejčastěji roztroušeny v rámci řetězce poskytovatelů zdravotní péče a pacient/občan nemá zajištěn konsolidovaný přístup ke své zdravotnické dokumentaci. Projekt portálu musí být v přímé návaznosti na ostatní projekty e-health a čerpat z jejich dat a informací, zejména systému elektronického zdravotního záznamu, elektronické preskripce, či registrů (například z registru zdravotníků) Projekt podpoří rozvoj informačních technologií (telemedicíny) v oblastech distančního hodnocení výsledků, konzultací s dalšími odborníky, v systému pro podporu rozhodování, vzájemného propojení pacientů, lékařů, ošetřovatelů, dalších poskytovatelů zdravotní péče a členů rodiny pacienta. Z organizačního i technologického hlediska bude Portál koncipován jako moderní technologická základna pro zpracování a publikaci informací s integrovanými prvky automatizované podpory sběru a přípravy informací, které následně bude upravovat redakční rada.

14.7 1. 2. 3. 4. 5.

Kontrolní otázky

Kdy by jste hledali výpis dat z obchodního rejstříku? Jak se nazývá informační systém katastru a kde by jste ho hledali? Jsou datové schránky pro právnické osoby povinné, nebo jen doporučené? Co je to e-govermment? Patří ekonomické systémy mezi systémy státní správy?

- 110 -

14.8



- 111 -

- 112 -

15

Další rozvoj IS ve státní správě a samosprávě

15.1

Cíle kapitoly

Cílem kapitoly je přiblížit reálné problémy související se zaváděním IS do státní správy a samosprávy v podmínkách ČR. Snaha je ukázat na straně jedné vize ústředních orgánů v pokrytí komunikačních možností státní správy s občanem a s tím související stále narůstající počet příslušných zákonných opatření podporujících tento proces, na straně druhé existující problémy brzdící tento proces. Mezi ně můžeme řadit rozsáhlá úsporná opatření, chybějící lidské zdroje, individuální řešení některých dílčích problémů, neusálá výměna čelných představitelů ( ministrů) a tím se měnící představy o řízení resortů a následně i změna koncepce fungování IS, atd.. Vedle toho běží plynulý rozvoj ICT technologií, znamenající inovační kroky do stávající koncepce, atd.. Situace je natolik každým rokem zralá na řešení, že zmíněná pravidelná akce pořádaná každým rokem je plně na místě.

15.2

Klíčová slova

státní správa, samospráva, konference ISSS, e-goverment, dodavatelé ICT, vláda, čelní představitelé státních orgánů

V předešlých kapitolách jsme se snažili přiblížit problematiku zavádění informačních systémů ve státní správě a samosprávě. Ukázalo se že jde o velice složitou problematiku. Jsou sice jasně definované cíle, které by měla informatizace a digitalizace v této oblasti zajistit. Nicméně z dosud uvedeného plyne, že jde o proces, u kterého se v průběhu řešení dynamicky mění parametry a vstupy. Příkladem je například trvalý rozvoj informačních a komunikačních technologií. Změna ekonomických podmínek státu, do procesu vstupuje faktor úsporných řešení. Jelikož jde o celostátně významný problém, proto se každoročně organizuje celostátní konference pod patronací čelných státních činitelů, zpravidla pod vedením předsedy vlády ČR. Konference ISSS (www.isss.cz) představuje již řadu let unikátní komunikační a prezentační platformu pro všechny subjekty veřejné správy, odborníky i dodavatele technologií a služeb, kteří se podílejí na informatizaci společnosti a rozvoji egovernmentu a elektronických služeb pro občany ČR. Programové schéma konference je vždy koncipováno tak, aby postihlo všechna klíčová a zároveň aktuální témata z celého spektra problematiky informatizace veřejné správy a zároveň oslovilo politiky, zástupce státních orgánů, veřejné správy a nejrůznějších iniciativ, experty i další specialisty z různých oblastí (informační a komunikační technologie, finančnictví, utility, služby apod.). Jde o mezinárodní konferenci, které jsou již několik let místem skutečně komplexního hodnocení vývoje v oblasti využití moderních informačních a komunikačních technologií pro oblast veřejné správy. Jsou zároveň nejvýznamnější a největší konferenční akcí ve střední a východní Evropě. Vedle expertů z oblasti informačních technologií se jí zúčastňují starostové a primátoři, hejtmani, ministři i představitelé Evropské komise, ale také představitelé nejvýznamnějších českých - 113 -

Problémy související se zaváděním IS do státní správy a samosprávy

Pravidelné konference Isis stmelují představitele státní správy, úředníky na všech stupních a také dodavatele ICT technologií

Problematika řešena v rámci Vyšegrádské čtyřky

firem z oblasti informatiky a komunikací. Součástí konference je také výměna zkušeností na mezinárodní úrovni. Konferenci, která již léta patří mezi největší akce svého druhu v celém středním a východoevropském regionu, jako každoročně doprovázela mezinárodní setkání LORIS (Local and Regional Information Society) a V4DIS (Visegrad Four for Developing Information Society). Tato setkání jsou převážně zaměřena na následující témata:  strategie podpory rozvoje informační společnosti v členských zemích Evropské unie a Rady Evropy  praktické nástroje podpory rozvoje informační společnosti v Evropě (podpůrné programy)  pozitivní dopady využití informačních technologií pro život občanů a pro práci orgánů místní a regionální správy  stav rozvoje informační společnosti v zemích aspirujících na vstup do evropských struktur  legislativní podmínky budování informační společnosti v zemích střední a východní Evropy  reforma veřejné správy ve světle aplikace moderních technologií  možnosti využití know-how vyspělých evropských zemí v kandidátských státech Program konference bývá jako obvykle zaměřen prakticky na veškerá aktuální témata, zvláště pak na problémy dalšího rozvoje e-governmentu. Aktuálně se hovoří o tom, jak s omezenými prostředky zajistit další plynulý rozvoj informačních systémů ve státní správě.

Každým rokem dochází ke stanovení priorit úkolů

Diskutuje se o finalizaci systému základních registrů, pokračování stávajících infrastrukturních projektů e-governmentu a řada dalších témat včetně bezpečnosti, digitalizace a archivace, správy a ochrany identit, komunikační infrastruktury veřejné správy či geoinformační politiky státu. V programu nechybí ani tradiční samostatné odborné bloky s ucelenými okruhy témat věnovanými například elektronizaci zdravotnictví (eHealth) nebo turistickému ruchu (eTurismus). Samostatný blok bývá vymezen problematice digitalizace. Na pořad jednání se dostaly i informace o financování projektů ze zdrojů EU, veřejných zakázkách či vzdělávání a svůj prostor dostaly i „best practices“ měst, obcí a regionů. Jak již bylo řečeno, na tomto fóru se každoročně stanovují hlavní témata rozvoje elektronizace a informatizace státní správy a samosprávy; pro další období jsou tato:  Strategie rozvoje e-governmentu v ČR v dalším období  Financování dalšího rozvoje e-governmentu  Základní registry jako nejvýznamnější infrastrukturní projekt  Informační systém datových schránek a další elektronizace administrativy  Projekt CzechPOINT a jeho další rozvoj  Komunikační infrastruktura veřejné správy  Zajištění provozu systémů veřejné správy (dostupnost, zálohování)  Bezpečnost v oblasti ICT, správa a ochrana identit  Využití moderních technologií v e-governmentu – virtualizace, cloud computing apod.  Digitalizace a archivace dokumentů  Informační systémy měst, obcí a krajů  Digitalizace televizního vysílání a nové možnosti komunikace s občany  Geoinformační politika státu a mapové služby  Specializované odborné bloky: e-health, e-turismus, e-justice, IS státní pokladny, ICT v ochraně životního prostředí apod. - 114 -

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23]

BASL, J. Podnikové informační systémy. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-2470214-2. VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. Management. Teorie a praxe v informační společnosti. Praha: Management Press, 2001. 290 s. ISBN 807261-041-4. MARTIN, W. J. The Global Information Society. Aldershot, Gower 1995. DOSTÁL, P.; RAIS, K.; SOJKA, Z. Pokročilé metody manažerského rozhodování. Praha : Grada, 2005. 165 s. ISBN 80-247-1338-1. VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-029-5. BÉBR, R.; DOUCEK, P. Informační systémy pro podporu manažerské práce. Praha : Professional Publishing, 2005. 223 s. ISBN 80-86419-79-7. RUKOVANSKÝ, I.; PETRUCHA, J. Základy informačních systémů I. Kunovice : EPI, 2005. 53 s. SLÁMA, V.; DOUCEK, P. Manažerské informační systémy jako nástroj systémové integrace. In: System Integration. 98, Praha : VŠE, 1998. ISBN 80-7079-801-7. TVRDÍKOVÁ, M. Zavádění a inovace informačních systémů ve firmách. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-703-6. MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-410-X. KUNSTOVÁ, R. a kol. Informatika pro ekonomy. Praha : VŠE, 2003. 166 s. ISBN 80-245- 0271-2. DOHNAL, J. Řízení vztahu se zákazníky. Praha : Grada, 2002. VOŘÍŠEK, J.; PAVELKA, J.; VÍT, M. a kol. Aplikační služby IS/ICT formou ASP. Praha : Grada, 2004. 209 s. ISBN 80-247-0620-2. LACKO, L. Datové sklady, analýza OLAP a dolování dat. Praha : Computer Press, 2003. NOVOTNÝ, O.; POUR, J.; SLÁNSKÝ, D. Business Intelligence . Praha : Grada, 2005, 254 s. ISBN 80-247-1094-3. BERKA, P. Dobývání znalostí z databází. Praha : Academia, 2003. 366 s. ISBN 80-200-1062-9. HUMPHRIES, M. a kol. Datawarehousing – návrh a implementace. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-560-1. VOŘÍŠEK, J.; PAVELKA, J.; VÍT, M. a kol. Aplikační služby IS/ICT formou ASP. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0620-2. POLÁK, J.; MERUNKA, V.; CARDA, A. Umění systémového návrhu. Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0424-2. BASL, J.; BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy, Podnik v informační společnosti. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-2472279-5. SODOMKA, P. Podnikové Informační systémy v podnikové praxi. Praha : Computer Press; 2006. ISBN 80-251-1200-4. VRANA, I.; RICHTA, K. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-11036. VYMĚTAL, D. Informační systémy v podnicích. Praha : Grada, 2006. ISBN 978-80-247-3046-2.

- 115 -

[24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32]

[33] [34] [35] [36] [37]

[38] [39] [40] [41] [42]

DOMINIK, D. Informační systémy v podnicích. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3046-2. SCHWALBE, K. Řízení projektů v IT Kompletní průvodce. Praha : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1526-8. GÁLA, L.; POUR, J.; TOMAN, P. Podniková informatika : Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi. Praha : Grada Publishing, 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4. PLEVA, R. Novinky v ERP systémech v roce 2011. Connect : Nejlepší časopis pro IT profesionály. Február 2011, č. 2, s. 53-60. DŘÍZHAL, P. ERPForum [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Co je ERP systém – srdce i mozek firmy. Dostupné z WWW: ;. E-Learning Sinumeric 820T [online]. 2003 [cit. 2011-03-20]. Informačné systémy. Dostupné z WWW: ;. RADISHOFSKI, A. Riadenie.sk [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. ERP systém - tradičný alebo open source?. Dostupné z WWW: ;. ERPForum [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Trendy ERP systémů. Dostupné z WWW: ;. Podnikam.sk [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Cez ERP finančné moduly vidíte váš zajtrajšok už dnes. Dostupné z WWW: ;. ERPForum [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: ;. FOUSEK, V. ERPForum [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Budoucnost ERP je v mobilních technologiích. ,ostupné z WWW: ;. POGÁNY, T. ERPForum [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. ERP systémy s novou tváří. Dostupné z WWW: ;. ŠLESINGR, P. ERPForum [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Trendy v ERP. Dostupné z WWW: ;. REK, P. ERPForum [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Co vás čeká při implementaci IS (seriál 1.díl). Dostupné z WWW: ;. ERPForum [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Co stojí za úspěšnou implementací ERP?. Dostupné z WWW: ;. BUCHALCEVOVÁ, A. 2005. Metodiky vývoje a údržby informačních systémů. Praha : Grada Publishing, 2005. 163 s. ISBN 80-247-1075-7. DOUCEK, P.; NOVOTNÝ, O.; PECÁKOVÁ, I.; VOŘÍŠEK, J. Lidské zdroje v ICT. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2007. 204 s. ISBN 978-80-86946-51-1. FRIEDRICH, V.; LUKÁŠ, M. Informační systémy veřejné správy. Plzeň : Západočeská univerzita, 1999. 284 s. ISBN 80-7082-555-3. KASTL, J. Informační a komunikační systémy. Praha : VŠE. 1999. ISBN 80-245-0001-9.

- 116 -

[43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63]

[64]

LUKÁŠ, M.; JAŠEK, R. Informatika ve veřejné správě. Zlín : Univerzita T. B. ve Zlíně, 2003. ISBN 80-7318-147-9. RAPANT, P. Úvod do geografických informačních systémů. 1. vydání. Ostrava : VŠB-TU Ostrava, 2002. skripta PGS TVRDÍKOVÁ, M. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2008.173 s. ISBN 978-80-2472728-8. UČEŇ, P. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2008. 192 s. ISBN 978-80-2472-0. STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB PRO INFORMAČNÍ SPOLEČNOST. 2008. In: Policista, odborný časopis Ministerstva vnitra, roč. 2008, č. 7, s.36. Praha: TISKÁRNA MV. ISSN 1211-7943. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 2007. In: Planeta, odborný časopis pro životní prostředí, roč. 2007, č. 1. Praha: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ISSN 1801-6898. Informační systémy veřejné správy. [online] [2008-10-26] Dostupné z www: http://www.isvs.cz/ Informační systémy veřejné správy. Bezpečnost informačních systémů. [online] [2008-02-01] Dostupné z www: http://www.isvs.cz/index.html?sekce=22 Informační systémy veřejné správy. e-Government. [online] [2009-02-01] Dostupné z www: http://www.isvs.cz/e-government/ Informační systémy veřejné správy. Elektronický podpis. [online] [2008-1130] Dostupné z www: http://www.isvs.cz/index.html?sekce=17 Informační systémy veřejné správy. Produkty a služby. [online] [2009-0124] Dostupné z www: http://www.isvs.cz/index.html?sekce=27 Informační systémy veřejné správy. Vzdělávání [online] [2009-01-24] Dostupné z www: http://www.isvs.cz/index.html?sekce=20 E-justice. [online] [2010-10-14] Dostupné z www: http://www.ejustice.cz/ E-justice. [online] [2010-10-24] Dostupné z www: http://portal.justice.cz/ejustice/info-soud.html Platební rozkaz. [online] [2010-10-14] Dostupné z www: http://www.platebni-rozkaz.cz/veritel.asp Moje datová schránka. [online] [2010-10-14] Dostupné z www: http://mojedatovaschranka.cz Ministerstvo životního prostředí. Zpráva o programu EMAS. [online] [200810-26] Dostupné z www: http://www.mzp.cz/cz/emas PROROK, M. Informační systémy ve státní správě. Kunovice : EPI, Sem práce ZIS, 2010/2011. LECHNER, T. Datové schránky a IS úřadu, Konference Internet ve státní správě a samosprávě, Praha 2009. Dostupné z WWW: http://www.isss.cz/archiv/2009/ download/prezentace/lechner_isds.pdf NĚMEC, J. eJustice a elektronické trestní řízení, Konference Internet ve státní správě a samosprávě, Praha 2009. Dostupné z WWW: http://www.isss.cz/archiv/2009/ download/prezentace/nemec_icz.pdf HORÁČEK, R. Ministerstvo vnitra. Vyhláška o konverzi dokumentů. Konference Internet ve státní správě a samosprávě, Praha 2009. Dostupné z WWW: http://www.isss.cz/archiv/2009/download/prezentace/horacek_mvcr.pdf Ministerstvo spravedlnosti ČR. ISIR - Insolvenční rejstřík [online]. 2010 [cit. 2010-10-14]. Dostupné z WWW: . - 117 -

[65] [66] [67] [68] [69]

[70] [71] [72]

[73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83]

TESLÍK, V. EJustice [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 58 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . ADVICE.CZ s.r.o. ISVS.CZ : Internetové zpravodajství o ISVS a o eGovernementu [online]. 2010 [cit. 2010-10-14]. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-6575. Automatizovaný systém právních informací ASPI Policie ČR. [online]. 2010 [cit. 2010-10-14]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra České republiky. Defektoskopická a metalografická expertiza - identifikace vozidel. Kriminalistika : Čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi [online]. 2007, 4, [cit. 2010-10-14]. Dostupný z WWW: . Společnost pro kriminalistiku [online]. 2005 [cit. 2010-10-14]. Automatizovaný identifikační systém AFIS 2000. Dostupné z WWW: . Policie ČR. [online]. 2010 [cit. 2010-10-14]. Dostupné z WWW: http://pseud.policie.cz/wps/portal/ DOSTÁL, P. Policejní informační systémy a jejich využití v trestním řízení [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 47 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z WWW: . LIDINSKÝ, V.; ŠVARCOVÁ, I.; BUDIŠ, P.; LOEBL, Z. PROCHÁZKOVÁ, B. eGovernment bezpečně, Praha : Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2462-1. BUDIŠ, P.; HŘEBÍKOVÁ, I. Datové schránky, Anag, 2010, ISBN 978-807263-617-4. HAVLÍČEK, P. Elektronická komunikace občana s úřady, Konference ISSS Hradec Králové, 12. a 13. dubna 2010. OPLÁTEK, P. Spisové služby společnosti ICZ v návaznosti na datové schránky a konverzi dokumentů, ISSS Hradec Králové, 12. a 13. dubna 2010. Banky a pojišťovny se možná zapojí do prodeje pes CZECH POINT, , [online] [2010-11-26] Dostupné z www: http://www.itbiz.cz/itbyznysbankypojistovny-czech-point/ Czech point [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php Czech point. Výpis z katastru nemovitostí [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/248 Czech point. Výpis z obchodního rejstříku [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/249 Czech point. Výpis z živnostenského rejstříku [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/250 Czech point. Výpis z rejstříku trestů [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/251 Czech point. Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72) [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/252

- 118 -

[84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96]

Czech point. Žádost o výpis nebo opis rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb. [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/ index.php?q=node/253 Czech point. Výpis z bodového hodnocení řidiče [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/254 Czech point. Vydání ověřeného výstupu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/ index.php?q=node/255 Czech point. Podání do registru účastníků provozu modulu autovlaků ISOH [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/ index.php?q=node/256 Czech point. Výpis z insolventního rejstříku [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/333 Czech point. Datové schránky [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/389 Czech point. Autorizovaná konverze dokumentů [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/362 Czech point. Centrální úložiště ověřovacích doložek [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/449 Czech point. Úschovna systému [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/450 Czech point. [online] [2010-11-25Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/ web/index.php?q=node/380 Czech point. E-Shop výpisy poštou [online] [2010-11-25] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/257 Otevřená encyklopedie [online] [2010-11-29] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Czech_POINT Czech point. [online] [2010-12-04] Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web /?q=statistiky_aktualni

- 119 -

- 120 -

Název: Základy podnikových informačních systémů a informačních systémů státní správy a samosprávy Autoři: Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. Ing. Filip Janovič Vydavatel, vyrobil: Evropský polytechnický institut, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad: 100 ks Počet stran: 120 Rok vydání: 2011 ISBN 978-80-7314-2

ZÁKLADY PODNIKOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Recommend Documents