Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen 4.
Matriky – dějiny a vývoj, uložení, formáty a opisy, mrtvé a živé matriky, matriční zápisy křtů, sňatků a úmrtí, jazyk a písmo zápisů, způsoby hledání v matrikách
Dějiny a vývoj matrik
1. Dějiny matrik
Výraz „matrika“ pochází z latiny: matricula – soupis kleriků při chrámu opatřených obročím
Soupisy členů již v raném křesťanství ( evidence křtů ve 3. stol), ve středověku pokusy o zavedení evidence osob, kterým byly uděleny svátosti – Lateránský koncil 1137, pařížský koncil 1212. Nejstarší křesťanské matriky – Francie 1334 – 1357, Provence – křest Petrarkovy Laury (po 1305), 14. století Itálie, Belgie, Španělsko a Švýcarsko, 1531 nařízení vést matriky ve Francii – jednotlivé pokusy. Systematický přístup až v 16. století – protestanté, katolíci. Pravoslavné země až 18 – 19. století. Situace v českých zemích: nejstarší 1546 (křestní) a 1531 (oddací) – němečtí luteráni v Jáchymově Všeobecné nařízení o vedení matrik – tridentský koncil 1545 – 1563, prováděcí nařízení Pia VI. z r. 1566. V českých zemích před koncem 16. století ojediněle, více evangelíci, katolíci v německy mluvících oblastech – Svitavy 1599, Brno sv. Jakub – 1587, Dolní Věstonice 1579, Moravská Třebová 1587. Zavedení matrik na Moravě vyhlásila olomoucká biskupská synoda v r. 1591, ale teprve v r. 1614 stanovil římský rituál pravidla pro jejich vedení. Teprve po roce 1650 se vedení matrik všeobecně rozšířilo. Situace v okolí: Kuřim 1634, V. Bitýška 1674, Lipůvka 1692, Brno sv. Jakub 1587, Tišnov 1777 (ztráta matrik), Deblín 1659, Čebín 1717, Drásov 1680, Lomnice 1714, Blansko 1647
Dějiny a vývoj matrik
2. Vývoj matrik
- původně zapisovány pouze křty a sňatky, na konci 17. stol. přibyly i úmrtí – matriky se stávají tripartitní. Matriku většinou tvořila jedna kniha rozdělená na část křty, sňatky a úmrtí – zápisy postupné pro celou farnost Poz.: bylo zapisováno nikoliv datum narození, ale křtu - prvotní zápisy ( cca do roku 1670) velmi chudé, často vedené „in continuo“. 2.1. Zápisy od konce 17. století do 1784 - část narozených: datum křtu, jméno křtícího kněze, jméno dítěte, jména rodičů, jména kmotrů (patrini, levantes, compatres, testes) - část oddaných: datum svatby, jména ženicha a nevěsty a jejich otců, jména svědků, jméno oddávajícího kněze, někdy termíny ohlášek - část zemřelých: datum pohřbu, jméno zemřelého, přibližný věk, zda byl zaopatřen a jméno pohřbívajícího
Dějiny a vývoj matrik
Jazyk a písmo matrik – 17. století v naprosté většině česky a novogotickým písmem písmem, 18. století postupně přichází latina a latinka – používá se až do 1784 Zapisovatel – většinou kněz (farář, kaplan), ale také kantor, kostelník, obecní písař Od roku 1770 se uvádí i čísla domů 2.2. Zápisy od 1784 do 1867 Patenty Josefa II. z let 1781 a 1784 a dekret 1787 upravily formu zápisu v matrikách. Matriky se stávají veřejnými úředními knihami, které vede a spravuje katolická církev Matrika obsahuje předtištěné rubriky či sloupce a zapisující je pouze vyplňuje, což vede ke zestručnění zápisů a způsobuje problémy s identifikací osob (např. KO – pouze jméno ženicha bez původu), osoba musí mít příjmení, které nesmí přecházet „po statku či po chalupě“ Zápisy již nejsou řazeny postupně pro celou farnost, ale odděleně pro jednotlivé vesnice Od cca 1810 se přibývá datum narození a úmrtí (nikoliv už pouze křest a pohřeb), příčina úmrtí, jméno porodní asistentky (od cca 1813) Jazyk a písmo : na Moravě téměř výhradně německy a kurent
Dějiny a vývoj matrik
Postupně se zápisy rozrůstají – 20. léta 19. století KN: datum narození a křtu, kdo křtil, číslo domu, jméno dítěte, pohlaví, otec a jeho povolání, matka vč. rodného příjmení, jména a povolání kmotrů, jméno a bydliště porodní báby, později přibývají i jména rodičů otce i rodičů matky KO: datum a místo sňatku, jména, příjmení, postavení a věk ženicha a nevěsty, čísla jejich domů, jména jejich rodičů, vč. jména matek za svobodna, jména a povolání svědků, kdo oddával KZ. datum úmrtí a pohřbu, číslo domu, jméno zemřelého, náboženství, pohlaví, věk, příčina úmrtí, kdo zaopatřil a kdo pohřbil
V letech 1840 a 1850 – nové formuláře matričních zápisů, více podrobností Kromě far mohly vést matriky pouze zemřelých i některé špitály (Brno nemocnice alžbětinek od 1783), vlastní matriky vedly později i porodnice (Brno od 1785) Evangelické matriky – od r. 1781 (toleranční patent), do roku 1829 vedli katoličtí faráři, do roku 1866 měli dohled Indexy matrik – nařízeno Josefem II v r. 1784, později nařízeno provést i pro starší matriky, nikdy důsledně nenaplněno, vedení dle německé abecedy ( B+P, C+K, D+T, I+ J atd.)
Dějiny a vývoj matrik
Zápisy od 1867 do 1950 Od 1867 zásadní změna – používání češtiny a latinky Civilní matriky od 1868 – občanské sňatky, od 1870 matriky všech tří druhů NOZ, zápisy provádělo okresní hejtmanství Židovské matriky – před rokem 1784 ojediněle (Brtnice 1750) po roce 1784 nařízeno, dohled katolické církve, zápisy i v katolických matrikách, od 1868 nabyly veřejný charakter, během 2. svět války velká část matrik zničena Matriky dalších církví pokud byly uznány státem – Církev starokatolická od 1870, Jednota bratrská od 1882, příslušníci dalších církví neuznaných státem v civilních matrikách, Vojenské matriky – vedli polní kuráti podle posádek ( české země od 1673), zrušeno až 1948, uloženy ve Vojenském hist. archivu Po roce 1918 – CČH od 1920, Pravoslavná církev v ČR od 1923
Zapisování do církevních matrik skončeno k 10.1.1950, od 1.1.1950 zákon o odebrání vedení matrik ŘKC, matriky byly zcizeny a soustředěny v archivech
Opisy matrik, matriky mrtvé a živé
3. Opisy matrik
vedení nařídil již tridentský koncil, na Moravě od r. 1687 v olomoucké diecézi (K, O). Opisy matrik Z od začátku 18. stol. V Čechách až o 100 let později. V brněnské diecézi od 1778. Pořizoval je farář, revidoval příslušný děkan Opisy byly ukládány na biskupských konsistořích, měly by obsahovat totéž co originály, většinou nejsou přístupné ( s výjimkou těch, kde originály chybějí) Opisy židovských matrik prohlášeny po roce 1945 za originály
4. Mrtvé a živé matriky
Mrtvé (neživé) matriky – zápisy N a Z většinou + - před r. 1900, zápisy oddaných před 1930, uloženy ve SOA (Čechy) nebo ZA (Morava – Brno, Opava) MZA Brno – téměř vše (kromě některých opisů) digitalizováno a zveřejněno na www.actapublica.eu
Opisy matrik, matriky mrtvé a živé
ZA Opava – oblast býv. Severomoravského kraje, digitalizováno, dostupné na www.archives.cz Čechy: SOA Praha (actapublica – střední Čechy),SOA Plzeň (actapublica – západní Čechy), AHMP (www.ahmp.cz), SOA Třeboň (www.ceskearchivy.cz - jižní Čechy), SOA Zámrsk (www.vychodoceskearchivy.cz), SOA Litoměřice (www.soalitomerice.cz - severní Čechy)
NA Praha – židovské matriky 1730 – 1949 Živé matriky (po roce 1900) – nejsou volně přístupné, možno nahlédnout po předložení OP nebo RL, ale pouze do zápisů vztahujících se k vlastní rodině. Příklad: Jimramov N – 1831 – 1949 „živá matrika“ nedostupná pro bádání
Zásady hledání v matrikách
Postupujeme směrem do minulosti
Využíváme indexy (rejstříky), pokud jsou k dispozici
Zapisujeme či zaznamenáváme celé znění zápisů, každá maličkost může být důležitá (vč. jmen kmotrů a svědků) Vždy najít datum zápisu, i když je uváděné ve formě „viz výše“. Nezapomínáme na údaje odkud jsme čerpali informace: číslo (signatura) matriky, farnost, obec, strana knihy, číslo snímku u webové aplikace – snadné nalezení příště
Snažíme se vše rozluštit – věty, slova, písmena, zkratky, vpisky
Příklady zápisů na actapublica.eu
N 1256, N 1257, N 1259, N 1260
O 1256, 1257, 1259, 1272
Index Kuřim 1286
Z 1256, 1257, 1258, 1278
Po r. 1867, N Kuřim 1263, O 1274, Z 1280
Zápisy mohou vypadat i takto: Deblín 1103, sn. 40, 110, Svatoslav 1817, sn. 86, Jimramov 15693, sn. 151
Příklady zápisů
Kuřim N, sig. 1256
Kuřim N sig.1257
