11.11.2013
Ryba - morfologie
Základy biologie a etologie ryb
Postavení ploutví
MODIFIKACE
Kde ryby žijí?
Výskyt ryb v různých biotopech
Vysokohorské potoky (např. v Tibetu), Hluboké oceány (v hloubce kolem 9 000 m – 11 000 m). Důležitá podmínka pro výskyt ryb – teplota prostředí:
Končetiny Ploutve – párové a nepárové. Různé modifikace nebo i absence (úhoř, hlavačka). Ploutevní paprsky jsou dermálního (kožního) původu.
Některé druhy se přizpůsobily i extrémním podmínkám Např. v některých teplých pramenech žijí ryby rodů Poecilia a Lucania (teplota vody 52 °C). U druhu Dallia pectoralis se udává, že pravidelně zamrzá v kalužích tundry Čukotského poloostrova a Aljašky. Po rozmrznutí vody zase ožívá.
dolní hranice: 0 až -2 stupně C, horní hranice: cca 52 stupňů C.
1
11.11.2013
Ryby podzemních vod (kavernikolní) mají redukované zrakové orgány nebo jsou zcela bez očí, dochází u nich k redukci pigmentace. Silný je vývoj hmatových orgánů.
Kožní soustava
Hlubinné ryby – mívají bizarní tvar (velká hlava, vystouplé velké oči, často světélkující orgány). Vedou zvláštní způsob života.
Faktory ovlivňující prostředí ryb Teplota vody obsah kyslíku Hustota Tlak hloubka a světlo koncentrace rozpuštěných solí (konduktivita).
Povrch těla pokožka (epidermis), pod ní trojvrstevná škára (cutis). Hojnost kožních žláz uvolňujících sliz – glykoprotein mucin.
Na rozhraní pokožky a škáry pigmentové buňky (chromatofory). Ty jsou spojeny s nervovou soustavou.
Z kožních žláz je třeba zmínit i jedové žlázy u některých ryb (u nás např. sumeček americký).
TYPY ŠUPIN
Cosmoidní – bahnící, vymřelé druhy
Ganoidní – bichiři, veslonosi Plakoidní paryby
Cykloidní – cypriniformes
Ktenoidní - perciformes
Kostra
kostra většinou osifikovaná. Dělí se na kostru hlavy, trupu a přívěsné kostry končetin. Obratle jsou amphicoelní (dvojvyduté)
2
11.11.2013
Nervová soustava – ryby mají 10 párů nervů
Svalová soustava
Přední mozek – čichové laloky, Střední mozek – je největší zrak, pohyb, udržování rovnováhy a regulace svalového napětí, Mozeček (střední mozek)– rovnováha, napětí svalstva. Pod ním hypofýza, Mezimozek – registrace fotoperiody, vnímání tlaku, Prodloužená mícha – mozkové nervy, napětí, dýchání, sluchově rovnovážné ústrojí, regulace chromatoforů.
PIJÍ RYBY VODU??
PIJÍ RYBY VODU??
Rozdělení ryb podle obsahu soli
Smyslová ústrojí
(ekologické skupiny podle Nikolského)
Mořské ryby – prodělávají celý svůj životní cyklus v moři. Např. tuňák, makrela, sleď, sardinka, šprot aj. Sladkovodní – Nesnášejí slanou ani poloslanou vodu. Celý život žijí jen ve sladkých vodách. Např. kapr, lín, cejn, lipan, pstruh obecný forma potoční. Tažné – během svého životního cyklu vystřídají sladké vody i moře. Většinou žijí a dospívají v moři. V řekách se pouze rozmnožují. Např. losos, pstruh duhový, placka pomořanská. Ryby brakických vod – žijí a rozmnožují se v poloslané vodě některých vnitrozemských jezer a nebo u ústí velkých řek. jeseteři – některé druhy (jeseter velký, vyza velká, jeseter hvězdnatý).
proudový
orgán (postranní čára)
zrak, sluch, ústrojí
rovnováhy, čich, chuť, tepločivné a kožní receptory,
3
11.11.2013
Postranní čára
Zrak
Ústrojí rovnováhy
Sluch – vnitřní ucho orgán sluchu a rovnováhy = 2 váčky, 3 polokruhové chodby.
Spodní (kulatý) váček = sacculus. Horní (vejčitý) = utriculus Z kulatého váčku lagena. Ve váčcích statolity – šíp, hvězdička, kamének. U kaprovitých spojení s Weberovým aparátem.
Typy plynových měchýřů
Pohyb ryb ve vodním sloupci
4
11.11.2013
Čich
Žábry a srdce ryb
Krevní a oběhová soustava
Dýchací soustava
Trávicí soustava
dutina ústí a hltan jícen a žaludek relativně krátké střevo zakončené řitním otvorem
5
11.11.2013
Ryby – přijímání a trávení potravy
Prvním potravou je zooplankton nebo zoobentos. Po dosažení určité velikosti – přechod na specifickou potravu.
Toto je ovlivněno: Úpravou tlamy a jejím postavením (např. žaberní tyčinky – jejich počet, ryby dravé, nedravé – planktonofágní, býložravé apod.)
Vliv smyslů – u dravců např. zrak a postranní čára, čich, chuť – u kapra, úhoře, hmat u sumce (vousky), apod.
Vnější faktory – teplota vody, světlo, obsah kyslíku ve vodě, pH, zdravotní stav Např. doba pasáže potravy u K při 10 0 C je 17 hodin, při 26 0 C jen 4 hodiny Příjem potravy během 24 hodin – difázický rytmus aktivity. Např. Š, K, L mají dva vrcholy v příjmu potravy. Existuje ale možnost nácviku na určitou dobu, např. po zvukovém znamení. Maximum aktivity (v ročním cyklu) je v květnu a červnu. V zimě je aktivita nízká až nulová (zimní spánek). Mimořádně dochází též k tzv. „letnímu spánku“ např. vlivem nedostatku kyslíku.
Požerákové zuby
Hlavní místa tvorby trávících enzymů
Vliv délky střeva na efektivitu trávení Příklady:
Žaludek - pepsinogen (+ HCl).
lín,
Střevo – enterokináza, lipázy, α-amyláza, α-glukosidáza, βgalaktosidáza.
cejn mají poměr délky střeva k CDT 1 : 1. Kapr podle stáří má poměr 1:1 až 1:3,55.
Pankreas – trypsinogen, chymotrypsinogen, lipázy, α-amylázy, Enzymy se dále vytvářejí v játrech, slezině a ledvinách.
Standartní metabolismus (bazální) minimální spotřeba kyslíku, výdej energie jen k udržení základních funkcí.
Aktivní metabolismus Největší stálá hladina aktivity ( v tekoucí vodě je 5 – 10 krát větší než basální. Ptáci a hmyz až 200 x větší. Pozn. - Únavnost ryb (kyselina mléčná – její odbourávání) se dostavuje pomaleji než u vyšších obratlovců.
Chování
Vylučovací soustava - vyústění
projevy na podněty vnějšího prostředí U sladkovodních ryb málo prozkoumáno. Rozlišujeme především podněty vrozené: Taxe Reflexy a instinkty doplněné o učení (složka získaná). =
6
11.11.2013
Chování ryb – podnět vyvolaný prouděním vodního prostředí (Pavlov, 1979), Fotoreakce – reakce na světlo zvláště po vylíhnutí (př. Su – ochrana před nepřáteli, výběr místa s nejvýhodnějšími podmínkami), Negativní fotokinetická reakce – př. litofilní a ostrakofilní ryby a zárodky mníka, Su a koljušky. Reotaxe
Migrace dělení podle různých hledisek pravidelné
a hromadné stěhování živočišných druhů. Dělení: Podle biologického účelu, Podle aktivity migrujících ryb, Podle hlavních typů životního prostředí Podle rozsahu migrací.
Migrace podle hlavních typů životního prostředí
Chování ryb Světlo
ovlivňuje i příjem potravy ryby – zrakem, Ichtyofágní ryby – většinou soumrační či noční dravci. Hlavní funkcí je čich, chuť a postranní čára. Získané chování je výsledkem učení (hejnové ryby), Planktonofágní
MIGRACE Migrace podle biologického účelu Rozmnožovací Potravní Migrace spojené se zimováním Migrace podle aktivity Aktivní Pasivní Kombinované
Rozmnožování
Tortonese,
1949 Monodromní – buď jen moře nebo jen sladká voda, Diadromní –
Anadromní – z moře do sladkých vod, Katadromní – ze sledkých vod do moře, Amfidromní – migrace ryb vytírajících se v obou prostředích.
7
11.11.2013
Ekologické skupiny ryb (podle výtěrového substrátu)
Rozmnožování ryb
A)
druhy neochraňující potomstvo,
B)
druhy ukrývající jikry,
C)
druhy ochraňující jikry a potomstvo.
Druhy neochraňující potomstvo
1. Litofilní – jikry na kamenité či štěrkovité dno tekoucích vod (ostroretka, tloušť, parma), 2. indiferentní – jikry na ponořené rostliny, předměty, kameny apod. (plotice,jesen, proudník, cejn velký, ouklej, okoun, ježdíci), 3. fytofilní – jikry na ponořené rostliny (Š, perlín, cejnek, sekavec,L,Ka,K, pískoř), 4. Pelagofilní – jikry malé, oligolecitální, často elipsoidního tvaru, výtěr do vodního sloupce (ostrucha, amur, tolstolobik), 5. Polopelagofilní – přechodová skupina, lepkavé jikry na kameny, po kratší době jsou snášeny proudem do nižších míst (jeseterovití, mník, někdy síhové), 6. Psamofilní – obaly jiker lepkavé, ulpívají na ponořených předmětech, výtěr na písek (hrouzek, mřenka),
Druhy ukrývající jikry
1.
Litofilní – lososovití (jikry nelepkavé, velké)
2.
Druhy ochraňující jikry i potomstvo
Introdukce a aklimatizace (hospodářsky významné druhy)
1.
Fytofilní – slunka, sumec (samci jikry hlídají a ovívají je)
2.
Druhy stavějící hnízdo – Ca, vranky, okounek pstruhový, slunečnice, koljuška, sumeček americký
Ostrakofilní - hořavka
Pstruh duhový (Oncorhynchus mikkis) – 1883 Siven americký (Salvelinus fontinalis) – 1885 Síh severní – maréna (Coregonus lavaretus) - 1882 Síh peleď (Coregonus peled) – 1951 Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) – 1961 Amur černý (Mylopharyngodon piceus) - 1961 Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) – 1964 Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) – 1965 Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) - 1982 Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) – 1889 Okounovec nilský (tilapie) (Oreochromis niloticus) – 1985 Karas stříbřitý (Carassius auratus) – 1961 Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) – 1890 Střevlička východní (Pseudorazbora parva) - 1974
8
11.11.2013
Ohrožené druhy ryb (vulnerable)
Ohrožené a chráněné druhy ryb
Lusk, 1992:
Kriticky ohrožené druhy (endangered):
Mihule potoční, karpatská, ukrajinská, drobná, Jeseter malý, Blatňák tmavý, Hrouzek dlouhovousý, Kesslerův, Ostrucha křivočará, Sekavčík horský, Drsek větší, menší.
Vzácné druhy ryb (rare)
Kapr obecný – divoká forma (Cyprinus carpio) Sekavec podunajský (Cobitis elongatoides) Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetster)
Ryby vyžadující zvláštní pozornost
Plotice lesklá (Rutilus pigus)
Plotice jezerní (Rutilus frisii)
Ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni)
Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) Ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) Cejn perleťový (Abramis sapa)
Ryby vyžadující další pozornost
Podoustev říční (Vimba vimba)
Mník jednovousý (Lota lota)
Parma středomořská (Barbus meridionalis) Candát východní (Sander volgensis)
9
