ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA JESENÍK A JEJÍ MÍSTO V REGIONU

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA JESENÍK A JEJÍ MÍSTO V REGIONU THE MUSIC SCHOOL IN JESENÍK AND ITS PLACE IN A REGION Bakalářská diplomová práce

Tomáš Uhlíř

Vedoucí práce: doc. PhDr. Prášilová Michaela, Ph.D. Olomouc 2013 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedenou literaturu a informační zdroje.

V Olomouci 28. 5. 2013

………………………………. Tomáš Uhlíř 2

Děkuji paní doc. PhDr. Michaele Prášilové, PhD., za odborné vedení diplomové práce.

3

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………5 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 7 1 ŠKOLA A ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ................................................ 7 1.1

Základní umělecká škola ....................................................................................... 11

1.2

Kurikulum základní umělecké školy..................................................................... 14

2 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA A REGION........................................................ 19 2.1

Prostředí ZUŠ a její partneři ................................................................................. 21

2.2

Prospěšnost a stávající podmínky pro práci ZUŠ ................................................. 25

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 28 3 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA JESENÍK A JEJÍ PŮSOBENÍ V REGIONU 29 3.1

Analýza dokumentace a materiálů školy .............................................................. 32

3.2

Výběr příspěvků o ZUŠ z regionálního tisku ....................................................... 39

3.3

Polostrukturovaný rozhovor ................................................................................. 41

3.4

Analýza Školního vzdělávacího programu ZUŠ Jeseník ...................................... 43

3.5

Výsledky výzkumného šetření a diskuse nad zjištěními ...................................... 46

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 48 PRAMENY A POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .............................................................................. 51 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 52 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 53 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 54 ANOTACE ......................................................................................................................... 63 FORMULÁŘ ZADÁNÍ BP ............................................................................................... 65

4

ÚVOD Umělecké vzdělávání má v naší zemi historicky zakotvené kořeny a je tím, co je příznačné pro český národ a co v minulosti tvořilo a v současnosti tvoří naši světovou kulturní dominantu vůči ostatním národům celého světa. Základní umělecké školy jsou neoddělitelnou součástí českého školství a od nepaměti jsou tím, co významně doplňuje úctu k českému školství. Tzv. „zušky“ mají neobyčejně důležitý význam pro formování osobnosti člověka, vytváření a rozvoj estetického cítění i duchovního bohatství. V souvislosti s tvorbou a implementací školních vzdělávacích programů se základním uměleckým školám otevírají nové možnosti, jak ovlivnit obsah své vzdělávací nabídky a přizpůsobit svá kurikula potřebám veřejnosti. Základní uměleckou školu, o které bude pojednávat má bakalářská práce, jsem začal navštěvovat již od svých čtyř let. V roce 1994 jsem absolvoval II. cyklus ve hře na klarinet a o rok později jsem zde nastoupil jako učitel. Dálkovým studiem na konzervatoři jsem si doplnil patřičné vzdělání. Od roku 2004 jsem zástupcem ředitelky pro druhou budovu a působím taktéž jako umělecký vedoucí dechového orchestru. V současnosti navíc základním uměleckým vzděláváním prochází i mé děti. Téma mé diplomové práce mi proto připadlo jako přirozené. Cílem práce je zjistit, jak může být základní umělecká škola prospěšná zřizovateli, zákazníkům i veřejnosti v daném regionu a zda je tato prospěšnost zakomponována ve školním vzdělávacím programu (dále jen ŠVP). Cílem teoretické části bakalářské práce je popsat umělecké vzdělávání a příslušné kurikulum, školu jako specifickou organizaci, vnější prostředí a partnery školy a vysvětlit, jak může být základní umělecká škola (dále jen ZUŠ) prospěšná zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti. Cílem praktické části je zjistit, jakými aktivitami je konkrétní základní umělecká škola prospěšná svému zřizovateli, zákazníkům i širší veřejnosti v daném regionu a zvážit v této souvislosti i případnou úpravu ŠVP. K tomu budou sloužit tyto metody: práce s odbornou literaturou a s interními materiály školy včetně informací z regionálních médií, analýza školního vzdělávacího programu, polostrukturovaný rozhovor. 5

Očekávaný přínos práce je v poukázání na nezastupitelné místo základních uměleckých škol, na jejich přínos nejen pro zákazníky, ale i pro zřizovatele a veřejnost. Zjištěné výsledky výzkumu mohu dále uplatnit například při konkurzním řízení na ředitele ZUŠ, pro další využití v praxi jako vedoucího pracovníka či pedagogického zaměstnance školy, pro další rozvoj školy i při úpravách ŠVP atd. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části, která má 4 kapitoly, se budu zabývat uměleckým vzděláváním, příslušnými kurikulárními dokumenty, zaměřím se na vnější prostředí a partnery školy a stávající podmínky pro práci na základní umělecké škole včetně možností prospěšnosti v regionu. V praktické části, která má 3 kapitoly, provedu výzkumné šetření prospěšnosti ZUŠ Jeseník pro region, budu analyzovat Školní vzdělávací program a diskutovat o zjištěných výsledcích. Součástí práce je seznam použité literatury a pramenů, seznam použitých zkratek a obrázků. Přílohou je záznam polostrukturovaného rozhovoru se zástupci zřizovatele, zákazníků a veřejnosti, souhlas ředitele zkoumaného objektu se zveřejněním údajů a rovněž přehled akcí ZUŠ Jeseník za prosinec 2012.

6

TEORETICKÁ ČÁST 1 ŠKOLA A ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V této kapitole je pojednáno nejprve o dvojroli školy. Škola již není vnímána pouze jako instituce, ale v současnosti se na ni pohlíží jako na instituci i organizaci. Oba tyto pohledy na školu je nutné blíže vysvětlit, protože souvisí s cílem práce – s prokazováním prospěšnosti. Dále je zde popsáno základní umělecké vzdělávání (základní umělecká škola, kurikulum), neboť jsem na ZUŠ zaměstnán. Instituce je vymezována jako „orgán, úřad; soubor právně upravených vztahů mezi lidmi“ (Slovník, 1996, s. 153). Pol (2009) poukazuje na to, že ve vztahu ke školskému a širšímu sociálnímu systému lze školu chápat jako instituci, jejímž úkolem i povinností je ve své činnosti respektovat určitá pravidla – právní, ekonomická, společensko-politická apod. „Škola je tak v tomto smyslu silně vázána na širší společenský kontext – její chod významně determinují tradice, národní i globální kultura, politická a sociálně-ekonomická situace, existující legislativa a další normy, a mnoho jiných faktorů, na jejichž základě se četné rámcové požadavky na školy uplatňují. Tyto vnější požadavky a očekávání ohraničují prostor, v němž se pak školy pohybují a v rámci možností specificky profilují svou činnost“ (Pol, 2009, s. 12). Škola je neodmyslitelnou součástí života společnosti a její význam dokládá i existence zakotvená už na úrovni ústavy. Definici školy jako instituce nacházíme až v německém Meyers kleines Lexikon – Pedagogik (1988): „Škola – instituce ve veřejném (státním) nebo soukromém vlastnictví, v níž jsou dětem a mládeži zprostředkovávány v systematickém vyučování vědomosti a dovednosti, jež jim mají umožňovat samostatné životní činnosti v rámci státního a společenského uspořádání…“ (Průcha, 2009, s. 389). Z hlediska školského managementu je na školu pohlíženo jako na instituci, ale také i na organizaci, přičemž z obou uvedených pohledů vyplývají povinnosti i možnosti, které mají při vedení, řízení a správě škol lidé ve školách a v jejich okolí. „Jen zdánlivě jde o dva oddělené, paralelní a na sobě takřka nezávislé světy: svět institucionální a svět organizační. Jedná se spíše o dvě spolu koexistující zadání, byť hledání synergických vztahů mezi nimi nebývá vždy jednoduché ani jednoznačné“ (Pol, 2009, s. 11). 7

Pol (2009) uvádí, že jedinečnost dodává každé škole způsob, jakým prostor, kterým disponuje, využívá pro svůj rozvoj – např. jak škola formuluje své vize, středně i krátkodobé cíle, jak komunikuje s vnějším prostředím, jak vytváří a přizpůsobuje procesy, jak nakládá se zaměstnanci apod. Chování školy coby organizace je vnímáno dvěma vzájemně si konkurujícími způsoby – hovoří se o školách jako běžných organizacích a o školách jako specifických organizacích. Podle pojetí školy jako běžné organizace se školy zásadně neliší od jiných organizací. Uvedený pohled uplatňuje názor, že lze postupovat podobným způsobem, jakým jsou vedeny, řízeny a spravovány ostatní typy organizací. Existuje však i pohled, který poukazuje na důsledky, které s sebou nesou přístupy nezohledňující specifika škol a jejich vedení, řízení a správu (Pol, 2009). V současnosti se tradiční chápání škol jako běžných organizací pomalu vytrácí a stále častěji se objevuje tendence vnímat školy jako specifické organizace. Klíčové místo mezi specifiky škol se přisuzuje probíhajícímu procesu vzdělávání a výchovy na školách a rovněž způsobem včlenění škol do společenského kontextu. Pol (2009) v této souvislosti představuje pojetí školy jako specifickou organizaci. Mezi specifika škol patří například (tamtéž, s. 14 – 20):  cíle školy – není jednoduché definovat srozumitelné a uchopitelné cíle přijatelné pro všechny; k jejich dosažení je zapotřebí delšího období, což je složité při kontrole a evaluaci práce školy  problémy měření – hodnocení a měření školní práce probíhají v různých časových horizontech a v zcela jiných úrovních; výsledky dlouhodobé práce jsou někdy i ne zcela jasné, a proto se i obtížně měří; navíc měření obsahuje možnost srovnávat mezi žáky a školami (týká se i formální odpovědnosti práce učitele)  členství ve škole – v souvislosti se zaměstnanci jsou školy organizacemi obvykle nepočetnými, pedagogové však pracují s mnoha žáky, přičemž do školní práce zasahují další jednotlivci i skupiny; žáci jsou vnímáni jednou jako členové školy, podruhé jako klienti školy, potřetí jako výstupy práce školy; pro školu je velmi obtížné nalézt hranici s vnějším světem; např. u ředitele školy se hranice školy projevuje nejviditelněji – jednak vede skupinu lidí a je tedy „součástí a vedoucím týmu“ a jednak bývá často považován za úředníka ve školském systému obce či státu 8

 srovnatelné vzdělání zaměstnanců – ve školách mají učitelé i vedoucí pracovníci poměrně vysoké a srovnatelné vzdělání; objevují se snahy o potřebu autonomie v práci namísto spolupráce učitelů; důležitým prvkem je i vysoká míra feminizace  práce s časem – učitelé se musí podřídit danému času určenému pro vyučování; ve školách často přetrvává pocit, že učitelé nemají čas na podílení se na dalších aktivitách ve škole  klíčový pracovní proces – jde o zcela specifickou cílevědomou činnost v oblasti výchovy a vzdělávání, jejímž smyslem vzájemné působení lidí; základem je angažovanost žáka v procesech výuky; cílem školy není vytvářet zisk, ale poskytovat kvalitní služby  roztříštěnost struktury organizační i řídící – struktura školy se vyznačuje značnou roztříštěností, většími nároky na koordinaci, komunikaci, spolupráci pracovníků; dochází k nejednoznačnému rozdělení práce; organizační struktura se často mění dle vzniklých situací  vztah škol s vnějším prostředím – jedním z důležitých znaků současné moderní školy je otevřenost vůči vnějšímu prostředí; školy jsou nuceny vnímat podněty zvenčí, snažit se reflektovat zájmy skupin či jednotlivců; škola je vedena k odpovědnosti vůči žákům „zadavatelům“ práce Uvedený výčet specifik škol není zajisté úplný, ale v souvislosti s organizačním pojetím a s řešením problematiky prospěšnosti, které souvisí s tzv. skládáním účtů, jsem považoval za důležité se tomuto tématu věnovat obšírněji. V současné době se od škol očekává rozvoj podnícený zevnitř – vlastními silami. Stále zřetelněji se objevují i mechanismy určité regulace práce škol – obecně se hovoří o povinnosti škol skládat účty ze své práce nebo o vnější odpovědnosti škol, případně o tzv. akontabilitě (Pol, 2009). Význam slova akontabilita je ve školství popisován jako „odpovědnost vzdělávacích institucí za kvalitu a výstupy poskytovaných služeb a povinnost informovat o tom své klienty“ (Pedagogický slovník, 2009, s. 15). Jedná se o snahy jednotlivců, různých skupin a institucí z různých úrovní školského systému i mimo něj prosazovat vlastní představy a zájmy na kvalitu práce dané školy. Mezi charakteristické představitele patří

9

například: státní či samosprávné instituce, rodiče, ekonomické subjekty, média, profesní či zájmové skupiny a sdružení, politické strany, vlivní jednotlivci atd.. Z existujících přístupů k akontabilitě se uvádí nejčastěji: 

přístup zdůrazňující potřebu trhu – je založen na přesvědčení, že škola musí poskytovat zákazníkům služby na základě vyhlášených standardů kvality; nejčastějším nástrojem posilování soutěže škol o žáky bývá uplatňování práva na výběr školy



přístup zdůrazňující decentralizaci – zde je předpokladem, že kurikulum školy musí reflektovat zájmy rodičů a obce



přístup zdůrazňující řízení – vychází z přesvědčení, že škola musí respektovat standardy, normy a kritéria vytvořená nadřízenými orgány; školy jsou chápány jako součást systému státního a místní či regionální správy



přístup zdůrazňující profesionalismus – škola se musí chovat dle standardů definujících učitelskou profesi; je zde závislost na odbornosti učitelů a důvěře mezi vedoucími pracovníky a učiteli (Pol, 2009, s. 44-47)

Uvedené přístupy k akontabilitě škol jsou součástí české reality. Vyskytují se v různých vzájemných vztazích, v průnicích, působí podpůrně, ale o jejich přínosu lze v některých případech diskutovat. „Realita života škol a školství je mnohostranná a stejně tak mnohostranná je a bude tendence žádat školy, aby skládaly účty ze své práce“(Pol, 2009, s. 51).

10

1.1 Základní umělecká škola Umělecké vzdělávání má v českých zemích bohatou tradici a jeho počátky se datují až do 17. století. Důležitým mezníkem pro umělecké vzdělávání se stal zákon č. 186 Sb., z 15. 12. 1960, podle kterého byl zajištěn další vývoj na jednotlivých stupních a druzích škol. Tato soustava pomáhala získat základní umělecké vzdělávání v lidových školách umění. „V době tzv. normalizace význam těchto škol poklesl zařazením mezi školská zařízení. Teprve novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila lidovým školám umění jejich původní statut školy a dala jim i dnešní název – základní umělecká škola“ (RVP ZUV, 2010, s. 8). Základní umělecké vzdělávání je součástí systému uměleckého vzdělávání a je upraveno v zákoně č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), §109. Konkrétní předpisy pro průběh základního uměleckého vzdělávání jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, přičemž v současné době se připravuje její novelizace. Kurikulárním dokumentem na státní úrovni je Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV, 2010). „Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké vzdělávání se uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením“ (§ 109 zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Jak uvádí dále školský zákon, základní umělecká škola organizuje přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé. Přípravné studium může mít nejvýše dva ročníky a je určeno pro děti od 5 let (§1, Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb.). Je uznávaným doplňkem pro děti předškolního věku, které se hravou a nenásilnou formou učí směřovat k povinnostem. „Vzdělávání v přípravném studiu zahrnuje poznávání, ověřování a rozvíjení předpokladů žáků a jejich zájmu o umělecké vzdělávání. Žáci jsou vedeni k elementárním návykům a dovednostem, které jsou důležité pro jejich další umělecký vývoj“ (RVP ZUV, 2010, s. 11). 11

Jak dále uvádí RVP ZUV v kapitole Organizace základního uměleckého vzdělávání, základní studium I. stupně je sedmileté. Je zaměřeno na rozvíjení individuálních dispozic žáků a připravuje žáky především na neprofesionální umělecké aktivity, ale i na vzdělávání ve středních školách uměleckého či pedagogického zaměření a na konzervatořích. Základní studium II. stupně je čtyřleté a klade důraz na praktické uplatňování získaných dovedností a hlubší rozvoj zájmů žáků. Umožňuje jejich osobnostní růst v rámci aktivní umělecké činnosti a inspiruje k dalšímu studiu. Studium

s

rozšířeným

počtem

vyučovaných

hodin

poskytuje

žákům

s vynikajícími vzdělávacími výsledky rozsáhlejší, hlubší a obsahově náročnější studium, které je dále připravuje ke studiu ve středních, vyšších odborných i vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením či je směřuje k výběru povolání. Studium pro dospělé umožňuje zájemcům o tento typ studia další rozvoj v uměleckých oblastech v metodicky fundovaném prostředí a to v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání. Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v oboru hudebním, výtvarném, literárně dramatickém a tanečním. Například hudební obor poskytuje vzdělání nejen po praktické stránce (hra na nástroj) a teoretické stránce (hudební nauka), ale seznamuje žáka s kulturními a uměleckými hodnotami apod. „Hudební

obor

v

základním

uměleckém

vzdělávání

umožňuje

žákovi

prostřednictvím soustavného vzdělávání, aktivní a poučené interpretace, vlastní tvorby, poznávání hudební kultury a osvojením si základních teoretických znalostí využívat hudbu jako prostředek vzájemné komunikace i osobního uměleckého sdělení“ (RVP ZUV, 2010, s. 16). V současné době jsou základní umělecké školy součástí systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání. „Základní umělecké školy umožňují podchytit a vzdělávat většinu mimořádně nadaných jedinců a odborně je připravit na neprofesionální uměleckou činnost, popřípadě na studium ve středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na studium na konzervatořích“ (RVP ZUV, 2010, s. 8). O významu základních uměleckých škol hovoří dlouhodobá tradice. Často slýcháváme příměr, že „Co Čech, to muzikant.“ Umění je nadčasové, je to univerzální jazyk pro všechny národy. 12

Styl práce na základních uměleckých školách se i během politických změn zásadně nezměnil. Pokaždé šlo o individuální přístup k žákovi ve všech oborech, práci s ním, jeho tvorbou či uměleckým dílem, s jeho pochopením. To vše dělá základní uměleckou školu jedinečnou institucí. Na základních uměleckých školách má velký význam individuální výuka a individuální přístup k žákům. Žák se učí nejen například hře na nástroj, výtvarně se vyjádřit či hrát divadelní představení, ale dostává se mu i vzdělání v hudební teorii a v dalších předmětech, čímž je zajištěna komplexnost výuky. Vedle toho má velký význam i výuka kolektivní – v hudebním oboru je to například komorní, souborová či orchestrální hra. Kromě toho, že žáci se učí hrát dohromady s jinými nástroji, naslouchají svým spoluhráčům, vystupují (podobně jako žáci v individuální výuce) na různých koncertech, představeních, soutěžích a festivalech doma i v zahraničí. To vše zvyšuje jejich motivaci, učí komunikaci, toleranci apod. Výuka a výchova uměním v dětech nejlépe rozvíjí většinu vlastností, které jsou nezbytné pro jejich úspěšnou orientaci v moderní společnosti. Umělecká tvorba patří dlouhodobě k nejuznávanějším produktům české země ve světovém povědomí. Díky nejlépe promyšlené struktuře uměleckého vzdělávání je zároveň přínosem a uznávaným příkladem pro umělecké vzdělávání v celém světě. Každá práce má zvláštní specifika, podobně tak jako práce pedagogická zaměřená na umělecké školství. Při současném způsobu života záleží hodně na kvalitním pedagogickém vedení, motivaci a nadšení pro věc. Mít otevřené oči, tříbit smysl pro krásu a učit se jí, citlivě vnímat okolní svět, rozvíjet harmonický řád, utvářet vztah k životu, k lidem a ke světu a vyjadřovat jej osobitým způsobem – to je smysl práce základní umělecké školy. Cílem základních uměleckých škol je rozvíjení nadání dětí od předškolního věku pod vedením kvalifikovaných pedagogů a odborníků, jejichž snahou a posláním je nejen vychovávat výborné muzikanty, výtvarníky, grafiky, herce či tanečníky, ale zároveň učit děti lásce k umění, které je bude provázet po celý život. Návštěva ZUŠ navíc podporuje smysluplné a kvalitní trávení volného času.

13

1.2 Kurikulum základní umělecké školy V odborné literatuře, ale i například v materiálech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky se stále častěji setkáváme s pojmem kurikulum. Tento pojem není doposud jednoznačně a jednotně definován. Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 136) pojem kurikulum popisuje v těchto významech:  vzdělávací program, projekt, plán  průběh studia a jeho obsah  obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení V pedagogice vyjadřoval tento termín původně pouze učivo, později se jeho význam rozšiřoval a měnil. V současnosti se uvádí několik desítek definic kurikula, které se vztahují k různým vzdělávacím koncepcím a jednotlivým výkladům autorů. Jan Průcha v Moderní pedagogice (2009) chápe kurikulum buď „prakticky“ – ve smyslu konstruování a analýzy konkrétních kurikul a jejich „chování“ v reálných edukačních procesech, nebo obecně teoreticky jako „získávané zkušenosti.“ „Autorkou u nás snad nejcitovanější definice kurikula je Walterová (1994), podle níž kurikulum zahrnuje komplex problémů vztahujících se k řešení otázek: Proč vzdělávat? Koho vzdělávat? Co vyučovat? Kdy vzdělávat? Jak vzdělávat? Za jakých podmínek vzdělávat? S jakými výsledky vzdělávat?“ (Prášilová, 2006, s. 167). V současnosti si pod pojmem kurikulum můžeme v České republice představit především vzdělávací programy na úrovni státu a na úrovni školy. Jedná se o obsahové a organizační předpisy, které jsou určeny pro učitele ve školách k vedení a řízení učebního procesu. Kurikulum zahrnuje: - vztahy učitelů a žáků - potřeby učitelů, žáků a dalších subjektů participujících na procesu vzdělávání - způsoby organizace vzdělávání Jedno z možných dělení kurikula, často prezentované na vzdělávacích akcích pro vedoucí pracovníky škol, je následující: - doporučené (základní koncepční dokument) - předepsané (závazný oficiální dokument) 14

- realizované (to, co učitel skutečně ve třídě učí) - podpůrné (veškeré náležitosti podporující předepsané kurikulum - např. učební pomůcky, časové dotace apod.) - hodnocené (kurikulum převedené do hodnotící podoby, např. formou testů) - osvojené (to, co si žáci skutečně osvojili) (Lisner, Taufer, 2011) Dokument týkající se obsahu vzdělávání (kurikula) se nazývá kurikulární. Součástí kurikulárních dokumentů jsou např. cíle vzdělávání, vzdělávací obsahy, učební plány, časové dotace atd.. „Na základě koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice zakotvené v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se ve vazbě na evropskou dimenzi ve vzdělávání do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů, které jsou tvořeny na státní a školní úrovni“ (RVP ZUV, 2010, s. 9). Na státní úrovni je tvoří Rámcové vzdělávací programy, na úrovni škol pak Školní vzdělávací programy. Pro základní umělecké vzdělávání byl vydán Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (dále jen RVP ZUV), na jehož základě si každá škola vytvořila svůj Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP). Rámcové vzdělávací programy jsou reakcí na změny ve vzdělávacích systémech států Evropské unie. I základní umělecké školství naplňuje priority evropského školství – celoživotní učení a cesta k učící se společnosti – a vypracovává svůj Rámcový vzdělávací program. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání vychází z nové strategie vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR. Jak uvádí RVP ZUV, je založen na principech:  liberalizace vzdělávacího procesu, podpory vzdělávací autonomie ve školách  profesní odpovědnosti učitelů a zavádění nových forem a metod do výuky  zdůraznění směřování žáka k osvojování si klíčových kompetencí  rovného přístupu k uměleckému vzdělávání v základních uměleckých školách  udržování a rozvíjení kulturních tradic

15

A co vzdělávání podle RVP ZUV jednotlivým školám přináší? „Vzdělávání podle RVP ZUV umožňuje uspořádat výuku podle potřeb žáků i školy. Tím podtrhuje autonomii jednotlivých škol, umožňuje jejich profilaci a poskytuje možnosti variabilnější organizace vzdělávání. Smyslem základního uměleckého vzdělávání je nejen poskytnutí základů uměleckého vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech, ale především pěstování potřebných vlastností a žádoucích životních postojů žáků prostřednictvím vlastní tvorby a setkávání se s uměním“ (RVP ZUV, 2010, s. 10). V RVP ZUV byly pro základní umělecké vzdělávání stanoveny tyto cíle:  „utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, kultivovat tím jejich osobnost po stránce umělecké a motivovat je k celoživotnímu učení  poskytnout žákům základy vzdělání ve zvoleném uměleckém oboru s ohledem na jejich potřeby a možnosti  připravit žáky po odborné stránce pro vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatořích, případně pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením  motivovat žáky k učení a spolupráci vytvořením příznivého sociálního, emocionálního a pracovního klimatu“ (RVP ZUV, 2010, s. 13) Cílem ZUV není jen žákům poskytnout vzdělání, ale především vytvářet a dále rozvíjet klíčové kompetence žáka. Jsou jakýmsi souhrnem vědomostí, dovedností a postojů, kterých má žák dosáhnout po absolvování základní umělecké školy. Jsou důležité pro rozvoj žáka po umělecké stránce i pro jeho uplatnění v praktickém životě. Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí je celoživotním procesem. Každý žák je samozřejmě jiný. Podstatou základního uměleckého vzdělávání je vybavit žáky klíčovými kompetencemi na úrovni, která je v daném okamžiku a v dané situaci pro něj dosažitelná. Základní umělecké vzdělávání si vytyčilo tyto kompetence, které platí pro všechny obory ZUV: „Kompetence k umělecké komunikaci Žák:  disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření  proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu 16

Kompetence osobnostně sociální Žák:  disponuje pracovními návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci  účelně se zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo Kompetence kulturní Žák:  je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence  aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím“ (RVP ZUV, 2010, s. 14) Úkolem ZUŠ je k těmto kompetencím směřovat. K ověřování získaných klíčových kompetencí žáka slouží tzv. očekávané výstupy. Ty se zaměřují na praktické využití a jsou vypracovávány pro každý obor a vzdělávací zaměření – například očekávané výstupy ve vzdělávacím zaměření Hra na dechové nástroje, Hra na bicí nástroje apod. Očekávané výstupy jsou vypsány jako závazné pro 7. ročník základního studia I. stupně a pro 4. ročník základního studia II. stupně. Jsou to závazná minima, kterých musí být dosaženo. Očekávané výstupy pro přípravné studium a studium pro dospělé si každá škola vytváří sama svobodně až ve svém ŠVP. A jak je rámcový vzdělávací program ZUV koncipován? „V RVP ZUV je každý obor uveden charakteristikou uměleckého oboru, v níž je stručně popsán jeho význam a přínos pro vzdělávání žáka a naznačeno obsahové a organizační vymezení. Následuje vzdělávací obsah uměleckého oboru, který je vyjádřen formou očekávaných výstupů rozčleněných do dvou vzdělávacích oblastí. Vzdělávací oblasti v ZUV zahrnují ve své vzájemné provázanosti produktivní a receptivní složku uměleckého procesu, které jsou ve své specifické podobě vlastní každému druhu umění (v případě hudebního oboru je vzdělávací obsah produktivní složky dále rozpracován do tzv. vzdělávacích zaměření). Další strukturální částí oboru je rámcový učební plán stanovující závaznou minimální hodinovou dotaci pro daný umělecký obor. Součástí rámcového učebního plánu jsou závazné pokyny k rámcovému učebnímu plánu a 17

organizaci výuky, které blíže popisují a vysvětlují způsob zacházení s učebním plánem při jeho rozpracování a následné realizaci ve školním kurikulu (ŠVP). Závěr každé kapitoly tvoří podmínky vzdělávání. Tyto podmínky jsou vymezeny v oblasti materiálně-technické, bezpečnostní a hygienické, personální, psychosociální a organizační“ (RVP ZUV, 2010, s. 15). Školní vzdělávací program základních uměleckých škol vstoupil v platnost od 1.9.2012. Od tohoto data se podle něj vyučují všichni žáci v přípravném studiu, v prvních ročnících I., II. stupně základního studia a studia pro dospělé. Školní vzdělávací program je veřejným dokumentem a je součástí povinné dokumentace školy. Pokud není vyvěšen na webových stránkách školy, musí být přístupný k nahlédnutí na ředitelství ZUŠ. Zájemcům o studium na ZUŠ i veřejnosti je ve školních vzdělávacích programech popsána závazná nabídka, kterou je škola schopna poskytnout. Patří sem: 

„dlouhodobé vize



společné metody a formy práce využívané při výuce



obsah vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech



zabezpečení vzdělávání žáků se speciálními potřebami



zabezpečení žáků mimořádně nadaných



zásady a způsob hodnocení“ (Manuál pro tvorbu ŠVP, 2010, s. 8)

ŠVP ZUŠ je vytvořen nejen na základě důvodů legislativních, ale i na základě potřeby evaluační – ŠVP má být podkladem pro ucelený systém hodnocení nejen žáků, ale i pro sebehodnocení vlastní činnosti školy (zákon č. 561/2004 Sb., §12) a především potřeby společenské – školy mohou měnit obsah své vzdělávací nabídky, mohou reagovat na potřeby svých zákazníků, veřejnosti či zřizovatele atd. O angažovanosti školy v daném regionu mohou ve ŠVP vypovídat například strategie pro kompetence k umělecké komunikaci (koncert či představení, kde žák předvede zvládnutou uměleckou techniku), strategie pro kompetence osobnostně sociální (zapojení žáka do společných projektů se školami v regionu) či strategie pro kompetence kulturní (prezentace výsledků práce žáka na veřejnosti, zapojení žáka do kulturního dění návštěvou koncertů, výstav, představení atd.).

18

2

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA A REGION Tato kapitola pojednává o základních uměleckých školách z pohledu jejich

organizačního pojetí. Uvádí očekávání a potřeby klientů a zákazníků ZUŠ, charakterizuje specifika produktu ZUŠ jako služby, prostředí a partnery ZUŠ a zabývá se možnostmi prospěšnosti v regionu a stávajícími podmínkami pro práci základních uměleckých škol. V České republice je v současnosti přes 480 základních uměleckých škol s více jak tisícem detašovaných pracovišť. Navštěvuje je přes 230 tisíc dětí (Stárek, 2012). Děti zde tráví svůj čas smysluplně, čímž se předchází sociálně patologickým jevům. Základní umělecké školy i v těch od kulturních center nejvzdálenějších místech jsou nejen nositeli tamějšího kulturního života, ale též důležitým a nezastupitelným zázemím pro pěstování a rozvoj všeobecného estetického cítění mládeže v hudbě, zpěvu, tanci, výtvarném či dramatickém umění. Základní umělecké školy plní státní zakázku. Smyslem je nejen poskytnutí vzdělání, ale i pěstování potřebných vlastností a žádoucích životních postojů žáků a to prostřednictvím vlastní tvorby a setkávání se s uměním – rozdíl oproti zájmovému vzdělávání. Dovednost, kterou si žák ze ZUŠ odnáší, je, že vlivem umělecké činnosti se učí soustavnosti, dlouhodobé činnosti a trpělivosti. Žák si zvolí určitý druh umění a tomu se po dobu studia systematicky věnuje. Vedení ZUŠ se snaží citlivě reagovat na potřeby a očekávání klientely – přizpůsobuje tomu svá studijní zaměření a profilaci. Základní umělecké školy v České republice jsou dle školského zákona zřizovány kraji nebo obcemi jako příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby. Již od devadesátých let 20. století postupně přecházejí do právní subjektivity. Z pohledu financování jsou základní umělecké školy ve dvou liniích. Provozní prostředky jim plynou od zřizovatele (obec nebo kraj), mzdové prostředky hradí stát. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě republikových normativů přerozdělí finance krajům, ty pak na základě krajských normativů posílají peníze přímo školám a školským zařízením (u obecních ZUŠ výši rozpočtu mzdových prostředků navrhuje obec, kraj poté odsouhlasí). Právní podpora je dána Školským zákonem, Vyhláškou o krajských normativech č. 492/2005 Sb. a Směrnicí MŠMT ČR k rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Při stanovení krajských normativů se vychází zejména z dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, 19

z rámcových vzdělávacích programů, z rozsahu přímé vyučovací povinnosti a z naplněnosti tříd. Nejen kraji, ale i ostatním zřizovatelům a především státu se podpora a finanční vklad do základních uměleckých škol vrací. ZUŠ přispívají k prevenci sociálněpatologických jevů, k výchově ke kulturním hodnotám v daném regionu, ke smysluplnému trávení času dětí a mládeže aj. Základní umělecké školy poskytují služby v oblasti vzdělávání, výchovy a kultury. „Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví“ (Vaštíková, 2008, s. 13). Jako neziskové organizace vyplňují prostor mezi státem a občanem, kde je možnost účasti na veřejné politice jiným způsobem než prostřednictvím voleb. Vzdělávání se řadí do služeb kvinterních, kde poskytované služby své příjemce mění a v určitém smyslu i zdokonalují (Vaštíková, 2008). Poskytování vzdělávacích služeb je dlouhodobý proces, který nemůže reagovat na změny v poptávce tak pružně, jako například u hmotných statků. Na management školy je kladen požadavek na uplatňování tzv. interaktivního marketingu, který je představován profesionalitou a „zručností“ při kontaktu se zákazníky a klienty školy. Žáci, rodiče a partneři školy posuzují kvalitu služeb dané školy nejen z hlediska výsledků, ale i z hlediska důvěry v toho, kdo službu poskytuje (Světlík, 2009, s. 161). Příjemci služeb ZUŠ jsou součástí tzv. mezoprostředí, o kterém pojednává další kapitola.

20

2.1 Prostředí ZUŠ a její partneři „Všeobecně se uznává – ze strany učitelů, školských politiků i teoretiků pedagogiky –, že školy nemohou být izolovanými světy samy pro sebe, nýbrž že musí kooperovat s prostředím, v němž působí“ (Průcha, 2009, s. 410). Prostředí školy se dělí na vnitřní a vnější, které je dále tvořeno mezoprostředím a makroprostředím. Kvalita vnitřního prostředí školy patří mezi nejdůležitější faktory ovlivňujících vnímání kvality práce dané školy. Dominantní roli zde hraje kvalita managementu školy a jejího sboru, kultura školy, mezilidské vztahy, organizační model školy a její materiální prostředí (Světlík, 2009). V souvislosti tématem práce je nutné se zabývat především prostředím vnějším. Makroprostředí školy je ovlivněno jevy ekonomickými, demografickými, technickými, politickými a sociálně kulturními: 

vlivy ekonomické – jejich působení v jednotlivých oblastech je rozdílné například díky míře nezaměstnanosti, rozvoji podnikatelských aktivit v regionu, podmínkám pro cestovní ruch, dopravní obslužnosti apod.; jsou součástí národního ekonomického prostředí



vlivy demografické – na jejich základě školy sledují demografické trendy (vývoj populační křivky, věkové složení, rozdělení dle pohlaví, národnosti aj.); populace v příslušném věku totiž tvoří klienty školy



vlivy politické – mají silný vliv na rozhodování a plánování vedení škol; politické prostředí je dáno legislativou, vládními orgány, krajskými úřady, obcemi a zájmovými skupinami; zákony, nařízení vlády, vyhlášky a směrnice určují školám „pravidla hry“ a přináší řadu zásadních změn



vlivy kulturní – kultura určité společnosti je výsledkem působení sociálního prostředí; uznávané hodnoty, zvyky a chování jsou ovlivňovány například příslušností k určitému národu, ke generaci, k sociální skupině či odlišnostmi regionálními (Světlík, 2009)

21

I makroprostředí základních uměleckých škol se neustále mění – dochází například ke změnám demografické křivky v regionu, po volbách k prosazování jiné školské politiky, v oblasti technologií je vytvářen na školy tlak na nákup moderní techniky atd..

Obr. 1 – Prostředí školy (Světlík, 2009, s. 33)

Mezoprostředí ZUŠ tvoří zejména její klienti, zákazníci, absolventi, dále sem patří MŠMT ČR, krajské úřady či obce jakožto zřizovatelé, konkurenční a partnerské školy atd. (vzdělávací soustava patří mezi nejdůležitější část školního mezoprostředí), partneři školy, veřejnost aj. Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících chování školy je její konkurence, která na trhu školských služeb působí čím dál silněji. Školy si konkurují například v získání žáků v žádoucím množství a kvalitě, v získání kvalitních pedagogů, v získávání finančních prostředků či v získání kladného hodnocení od veřejnosti. Konkurencí školy se však nerozumí jen školy stejného odpovídajícího zaměření, ale i další možné volby žáka, které jsou alternativou při rozhodnutí o studiu na příslušné škole (Světlík, 2009, s. 40-42). Cílem činnosti každé školy, jak uvádí Světlík (2009), by měl být klient a zákazník, přičemž záleží na poslání a cílech školy, na kterou skupinu klientů a zákazníků se bude orientovat. Žáci a studenti školy jsou považováni za klienty, jako zákazníci školy jsou označováni však i rodiče žáků (stále častěji vidí ve vzdělání základ k sociálnímu a ekonomickému úspěchu svého dítěte), jejich budoucí zaměstnavatelé (mohou být zároveň i 22

partnery školy), absolventi školy (mají největší znalosti o silných a slabých stránkách školy), školy vyššího vzdělávacího stupně, které přijímají absolventy školy, zaměstnanci školy a veřejnost. Veřejnost je závěrečným faktorem mezoprostředí školy a tvoří ji především místní komunita (tvoří okolí školy v místě, kde je škola situována – obyvatelé, organizace a úřady zde sídlící), dále zájmové skupiny občanů (prosazují celospolečenské zájmy či zájmy určité skupiny lidí), sdělovací prostředky (noviny, časopisy, rozhlas, televize) a široká veřejnost (představuje celkový pohled veřejnosti na postavení školy ve společnosti). (Světlík, 2009, s. 63) A jak je možné charakterizovat partnera školy? „Partner školy je absolvent, který zastává již určitou významnou pozici (například manažerskou) a stává se, osobně nebo firma, ve které pracuje, významným partnerem školy. Toto partnerství se může týkat nejen sponzoringu, ale i členství ve školské radě, vědecké radě vysoké školy a jiné“ (Světlík, 2009, s. 60). Ve vztahu k základnímu uměleckému vzdělávání se partnery základních uměleckých škol mohou stát například:  zřizovatel (obec nebo kraj)  rada rodičů (ZUŠ nemusí mít školskou radu) – nejčastěji občanská sdružení, která pomáhají při pořádání koncertů žáků, absolventů, představení, výstav, festivalů, soutěží atd.  organizace spolupracující např. na pořádání akcí, koncertů, výstav – kulturní zařízení, domy kultury, divadla, kina, kulturní a umělecké agentury, lázně atd.  mateřské, základní a střední školy, jejichž žáci jsou zároveň žáky ZUŠ  konzervatoře, střední školy s uměleckým zaměřením (zpětná vazba pro ZUŠ na základě počtu přijatých uchazečů)  základní umělecké školy v regionu – například spolupráce ZUŠ bez tanečního oboru se ZUŠ s tanečním oborem, spolupráce ZUŠ na bázi zapůjčení školních nástrojů pro žáky, možnost zapojení žáků ZUŠ kde není soubor či orchestr v ZUŠ, kde orchestr existuje; spolupráce na pořádání soutěží ve výtvarném oboru  hudební školy v zahraničí – tzv. partnerské školy

23

 hudební soubory či orchestry v České republice a v zahraničí (reciproční výměny, výměna notového materiálu, srovnání úrovně, motivace k rozvoji svého talentu aj.)  Asociace základních uměleckých škol  Občanská sdružení – např. Sdružení dechových orchestrů ČR, Klub přátel hudby aj.  Česká školní inspekce  Ochranný svaz autorský  MŠMT ČR, VÚP, ESF například při tvorbě RVP ZUV atd.  Sponzoři a přispívatelé

24

2.2 Prospěšnost a stávající podmínky pro práci ZUŠ Ze školské praxe je známo, že prospěšnost základních uměleckých škol v jednotlivých regionech se odvíjí především od spolupráce s mateřskými, základními, středními školami (pořádání společných koncertů, výchovných koncertů, tvorba společných projektů, kulturní programy využívané jako prezentace daných typů škol), dále se ZUŠ v regionu (pořádání regionálních soutěží), s kulturními institucemi atd. Základní umělecké školy přispívají k obohacování a zpestření kulturní nabídky v regionu, rovněž vyvíjejí mnoho mimoškolních aktivit a to jednak prostřednictvím žáků a studentů, ale rovněž aktivitami učitelů. Důležitost uměleckého vzdělávání si uvědomují i zřizovatelé škol, proto výuku v ZUŠ významným způsobem dotují (kraje i obce vkládají finanční prostředky, které jim však ZUŠ vrací v podobě účinné prevence sociálně-patologických jevů, rozvojem uměleckého nadání širokého okruhu zájemců aj.), ale i veřejnost, což je doloženo nárůstem zájemců (potencionálních zákazníků) o studium na ZUŠ a to i přes klesající křivku nastupujících dětí do základních škol. Zejména v pohraničních oblastech nabývají základní umělecké školy ještě většího významu, neboť jsou kolikrát jediným nositelem morálních a kulturních hodnot v regionu (velká vzdálenost od center, vysoký stupeň nezaměstnanosti, odliv pracovních sil atd.). Základní umělecké školy v regionech naplňují potřeby obyvatelstva po duchovních hodnotách v oblasti vzdělání, jako součást všeobecného vzdělání. Prospěšnost ZUŠ souvisí i s image, která je výsledkem vnímání prezentace školy veřejností i zákazníky. Pokud je image negativní, projeví se to například nízkým počtem zájemců o studium, nedostatkem finančních zdrojů atd. – škola přestává být svému okolí prospěšná. Image školy je rozhodujícím faktorem při rozhodování žáků o jejich studiu na ZUŠ. Je dána například kvalitou výuky, nabídkou studijních zaměření, úspěchy žáků a studentů, množstvím akcí školy a jejich kvalitou, úrovní pedagogického sboru, umístěním školy a jejím vybavení, klimatem školy, historií a tradicí školy, odlišnostmi školy od jiných podobného druhu, dobrou prací managementu, reklamou, pravidelnou kvalitní komunikací se zákazníky ZUŠ i s veřejností apod.). Například při komunikaci mezi školou a rodiči již nestačí jen třídní schůzky a nástěnka. Využívá se webových stránek školy, emailové komunikace, mobilních telefonů a textových zpráv, vydává se školní časopis, pořádají se semináře, netradiční třídní schůzky například s koncertem, rodiče se zapojují do různých 25

projektů apod. I při rozhovoru s rodiči je nutné vysvětlování a poukazování na vše, co se ve škole děje. V souvislosti s implementací ŠVP do praxe musí být rodič informován, jak bude žák vzděláván, co se po něm bude vyžadovat, jak si škola představuje spolupráci a komunikaci s rodiči apod. I zřizovatel ZUŠ sleduje, jak je škola prospěšná. Kromě již uvedených faktorů image školy je však u něj měřítkem prospěšnosti i například výsledek finančních rozborů, auditů, kontrol atd. V současné době je prospěšnost a důležitost uměleckého vzdělávání velmi diskutovaným tématem. Podobně jako u ostatních typů škol, bude ZUŠ ve vztahu k vnějšímu prostředí více viditelná, ale rovněž více zranitelná. Největší oporou ZUŠ by měl proto být silný partnerský vztah se zřizovatelem. Ten má samozřejmě velký vliv i na podmínky, ve kterých se vzdělávání na ZUŠ v současnosti uskutečňuje. A jak hodnotí stávající podmínky pro práci sami ředitelé ZUŠ? Na poradách se zřizovatelem, krajských seminářích, vzdělávacích akcích se mezi řediteli často hovoří o podmínkách vzdělávání, na jejichž základě ZUŠ ukazují svou akceschopnost a „sílu“:  podmínky pedagogické – výběr pedagogů je ovlivněn vzdáleností místa působení od kulturních center, bytovou otázkou, zázemím aj.; přímým průběhem v pracovním procesu (vzdělání pedagogů, další vzdělávání dle Zákoníku práce včetně samostudia); finančním zabezpečením (mzdové prostředky – tarif, odměny, osobní ohodnocení = motivace); v současnosti chybí finanční prostředky a pružnost v ohodnocení práce; v lednu se neví, kolik žáků bude v září v novém školním roce a jaká budou směrná čísla na počet žáků – mzdové prostředky se musí šetřit  podmínky provozní – dány závislostí na zřizovateli (finanční prostředky na provoz, podpora školy, stav budov a míst poskytovaného vzdělávání v užívání), způsobem hospodaření – zde se projevují negativní následky právní subjektivity (ředitel nese zodpovědnost za vše, právo rozhodovat má však jen o minimu věcí), dalšími vlivy – například v souvislosti s platbami školného (počet talentovaných žáků a jejich rodin v hmotné nouzi, vysoká a dlouhodobá nemocnost či lázeňská péče ze strany žáků, velká nemocnost ze strany učitelů aj.)  podmínky pracovně-právní – vycházejí z legislativy dané státem, z vnitřních směrnic organizace, z příkazů ředitele atd.; u obecních ZUŠ mnohdy platnou legislativu musí sledovat ředitel – chybí pracovní setkání 26

s odborníky na dané problematiky ze strany zřizovatele (u krajských ZUŠ běžná praxe)  podmínky psychické a psychologické – patří sem například vůle k práci, loajálnost vůči organizaci, složení kolektivu na pracovišti, tvůrčí prostředí, vliv tradice, vliv konkurence aj. Stávající podmínky pro práci jsou řediteli ZUŠ vnímány rozpačitě. V souvislosti se ŠVP a jeho zaváděním do praxe na základních uměleckých školách vstupuje v současnosti do popředí dvojkolejnost v systému vzdělávacích dokumentů. Zatímco od září 2012 jsou všichni žáci a studenti v přípravném studiu, v prvních ročnících základního studia na I. i II. stupni, a v prvním ročníku studia pro dospělé vyučováni podle ŠVP dané školy, ostatní žáci dále pokračují ve vzdělávání dle ještě stále platných učebních plánů a osnov. Absence již přes rok slibované nové vyhlášky o ZUŠ, nejasnost, nejednotnost a nelogičnost v krocích nadřízených orgánů, problémy s programy klasifikace a vysvědčení v souvislosti s ŠVP, chybějící granty a dotace pro ZUŠ z Evropské unie (ZUŠ jsou z dotačních programů vynechány – systém ZUŠ podobný našemu v EU není), různé výše normativů v kraji atd. – to vše stávajícím podmínkám práce na ZUŠ nenahrává. Cíle teoretické části práce (pohled na školu jako instituci i organizaci, umělecké vzdělávání a příslušné kurikulum, vnější prostředí a partneři školy, možnosti prospěšnosti a stávající podmínky pro práci ZUŠ) byly naplněny. Následovat bude praktická část práce, kde bude představena konkrétní základní umělecká škola a popsána její prospěšnost vůči zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti.

27

PRAKTICKÁ ČÁST Cílem praktické části je zjistit, jak je Základní umělecká škola Jeseník prospěšná pro region, jakými aktivitami se v této souvislosti prezentuje vůči zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti a zvážit v této souvislosti i případnou úpravu ŠVP. Praktická část má 1 kapitolu členěnou dále do 5 podkapitol, přičemž podkapitoly 3.1 – 3.3 se zabývají výzkumným šetřením prospěšnosti školy pro region. Prospěšností školy jsou v této práci myšleny aktivity školy vůči zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti. Otázka, na kterou bude hledána odpověď: Jak je v současné době ZUŠ Jeseník prospěšná pro region Jesenicko? Cílem výzkumného šetření je popsat prospěšnost školy pro region. Bude postupováno dle plánu výzkumného šetření: 1) analýza dokumentace a materiálů školy - absolventské brožury 1994 – 2013, závěrečné zprávy, plány práce 2010 – 2012, almanachy k výročí školy a k jubileím orchestrů či festivalů za období 1988 – 2013; při této analýze budou zohledňována tato kritéria – aktivity realizované školou v regionu pro své zákazníky, zřizovatele a širokou veřejnost, význam mezinárodní spolupráce, počet absolventů školy 2) výběr z regionálního tisku za období 2011 – 2013; bude sledováno, co o ZUŠ bylo napsáno a jak školu v médiích hodnotí zřizovatel, zákazníci i veřejnost 3) polostrukturovaný rozhovor se zástupci zřizovatele, zákazníků a veřejnosti V podkapitole 3.4 je popsáno, které aktivity ve ŠVP jsou prospěšné zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti. Dále je podle kritérií provedena analýza ŠVP ZUŠ Jeseník. Podkapitolu 3.5 tvoří shrnutí a diskuze nad zjištěnými výsledky výzkumného šetření, následuje porovnání s údaji ve školním vzdělávacím programu a návrh případných změn.

28

3 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA JESENÍK A JEJÍ PŮSOBENÍ V REGIONU Základní umělecká škola v Jeseníku prošla od svého vzniku v roce 1948 v důsledku reorganizačních změn ve školství několika modely (Hudební škola, Základní hudební škola, Lidová škola umění a Základní umělecká škola). I přes těžké podmínky podobných škol v pohraničí (vybavenost školy, stabilizace učitelských sil) se podařilo během let vybudovat rovnoprávné postavení všech čtyř oborů – hudebního, výtvarného, literárnědramatického a tanečního. Mezi významné osobnosti školy patří především tehdejší ředitelé Rudolf Botur, Alois Složil, Vladimír Vraňovský a Hana Zápecová. Od 1.1.1995 je ZUŠ Jeseník v právní subjektivitě se zřizovatelem Městem Jeseník. V současnosti je Základní umělecká škola Jeseník největší školou (má nejvyšší počet žáků) na Jesenicku. Ročně organizuje cca 100 koncertů, výstav a představení. Například jen v prosinci 2012 vystupovali žáci a učitelé ZUŠ Jeseník na cca 40 akcích v regionu – koncerty a vystoupení v Jeseníku, České Vsi, Mikulovicích, Písečné, Kobylé, Vidnavě, Bílé Vodě, Adolfovicích, Zlatých Horách, v sousedním Polsku či v sousedním okrese v Rýmařově (přehled akcí ZUŠ Jeseník za prosinec 2012 součástí přílohy). Aktuálně se zde vyučují obory: hudební, výtvarný a literárně dramatický s maximální kapacitou 850 žáků (v letošním školním roce 2012/2013 navštěvuje školu cca 700 žáků). Na hlavní budově ZUŠ (ul. 28. října 873) sídlí ředitelství školy, sekretariát, probíhá zde výuka hudební nauky, výtvarného a literárně-dramatického oboru, z hudebního oboru se zde vyučují klavíry, smyčcové nástroje, elektronické nástroje, zpěv, akordeony, zobcové a příčné flétny, harfa a varhany. Zkouší zde pěvecké sbory Zvonky, Zvonečky, Smyčcový orchestr Jeseník, Flétnový soubor, Jazz kvartet aj. Na druhé budově školy (ul. O. Březiny 8/45) je zkušebna Dechového orchestru mladých ZUŠ Jeseník, Kytarového orchestru a kytarového souboru. Vyučuje se zde hra na kytaru, klavír, violoncello, bicí a dechové nástroje (zobcová a příčná flétna, hoboj, klarinet, saxofon, trubka, lesní roh, trombon, tenor, baryton, tuba) a technika zvukového záznamu. Základní umělecká škola Jeseník má čtyři místa poskytovaného vzdělávání:  v Lipové-lázních 456,79061 se vyučuje klavír a hudební nauka (od roku 1961)  v Mikulovicích, Hlavní 346, 79084 (od roku 1967), kde probíhá výuka klavíru, zobcové flétny, tenoru, zpěvu a hudební nauky 29

 v ZŠ Průchodní 154, Jeseník se vyučuje výtvarný obor  v ZŠ Česká Ves, Makarenkova 414 probíhá výuka klavíru, kytary, elektronického klávesového nástroje, zobcové flétny a hudební nauky

Obr. 2 Region Jesenicko (JENA, Plán města Jeseník, 2004) V individuální, skupinové a hromadné výuce předává své zkušenosti žákům celkem 32 pedagogů ve třech oborech – hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém. O chod školy se starají 3 provozní zaměstnanci. ZUŠ Jeseník je uměleckou školou a opírá svoji činnost o více než šedesátiletou tradici. Její vývojová linie od historicky ověřených postupů přes možnosti vyplývající ze současnosti směřuje ke kvalitní škole budoucnosti. Vychází ze snahy pracovníků školy vynahradit úsilím ztížené podmínky dané především polohou a rovněž vzdáleností od kulturních center (ŠVP ZUŠ Jeseník, 2012). Od 1.9.2012 začíná ZUŠ Jeseník vyučovat dle svého Školního vzdělávacího programu. Žáci a studenti se do ZUŠ Jeseník sjíždějí z oblasti nejen jesenického okresu, ale i kvůli lepší dopravní obslužnosti a široké nabídce studijních zaměření i například 30

z okresu Bruntál či Šumperk. Do regionu, kde má dopad působení ZUŠ Jeseník, je třeba zahrnout i nedaleké Polsko, zejména oblast Glucholaz, Nysy a Prudniku. Příhraniční aktivity školy jsou podporovány a oceňovány jak zřizovatelem, tak i klienty školy a veřejností. Proto v této práci zahrnuji i mezinárodní spolupráci.

31

3.1 Analýza dokumentace a materiálů školy Analýza dokumentace a materiálů školy (kroniky, výroční zprávy, plány práce, absolventské brožury, almanachy k výročí školy) ukázala na široké spektrum aktivit, které ZUŠ Jeseník realizuje vůči zřizovateli, zákazníkům (žáci, studenti, rodiče, absolventi, zaměstnanci školy, partneři) a široké veřejnosti (obyvatelé a organizace v místě působení, média, potencionální sponzoři a přispívatelé). Dělení toho, čím je škola prospěšná vůči třem sledovaným subjektům, není vždy jednoznačné. Některé aktivity zkoumané ZUŠ se například týkají jak zřizovatele, tak i zákazníků a veřejnosti. Aktivity ZUŠ Jeseník vůči zřizovateli:  koncerty a vystoupení pro zřizovatele – při příležitostech návštěv partnerských měst, významných výročí města, předávání ocenění, svatbách, životních jubileích; koncerty orchestrů v městském sále Pentagonu apod.  pořádání těchto festivalů v rámci mezinárodních aktivit s podporu zřizovatele: Mezinárodní festival dechových hudeb v Jeseníku, Schubertova mezinárodní klavírní soutěž, Varhanní festival, v minulosti Mezinárodní soutěž smyčcových orchestrů  spolupráce s Městskými kulturními zařízeními – při pořádání koncertů a festivalů; možnost využití Kaple pro pravidelné koncerty žáků ZUŠ, výstavní síně divadla či foyer kina pro výstavy žáků, Divadla P. Bezruče pro představení žáků literárně-dramatického oboru  prezentace ZUŠ Jeseník na dnech Jesenicka na Staroměstském náměstí /Praha 1 je partnerem města Jeseník/  charitativní akce s Penziony pro seniory, s Klubem důchodců a dalšími organizacemi zřizovaných Městem Jeseník – podpora principů sociálního cítění (pravidelné koncerty při významných životních jubileích; vánoční besídky apod.) V posledním zápise z finančních rozborů Města Jeseník (březen 2013) jsou zmíněny nejaktuálnější úspěchy žáků ZUŠ Jeseník s pochvalou zřizovatele za spolupráci a vzornou reprezentaci školy a města v regionu a v zahraničí.

32

Aktivity ZUŠ Jeseník vůči zákazníkům:  zahraniční spolupráce - je dlouhodobě rozvíjena především hudebními tělesy (orchestry, soubory, pěvecké sbory), které se pravidelně zúčastňují festivalů a soutěží po celém světě (především v okolních zemích, ale také například ve Španělsku, Turecku, Mexiku, Tunisku, Finsku, Jordánsku), soutěžemi nehudebních oborů a rovněž spoluprací škol na akcích různého typu; žáci navazují přátelské vztahy, poznávají jiné kultury, podmínky výuky, jsou motivováni k další práci na základě mezinárodního srovnání  spolupráce se školami a vzdělávacími organizacemi podobného typu v nedalekém Polsku. Je partnerskou školou Szkoly muzycnej v Nyse, v současnosti například prostřednictvím dechového orchestru partnerem s Domem kultury i rekreaciji v Bialej u Prudnika (kromě pořádání koncertů i vzdělávací akce pro polské žáky základních a středních škol s účastí lektorů ze ZUŠ Jeseník), s Bialska orkiestra deta nebo nejaktuálněji s Orchestrem Euroregionu Praděd (orchestr tvoří hráči Bialska orkiestra deta a hráči Dechového orchestru mladých ZUŠ Jeseník, má kolem 45 členů a mezi jeho aktivity patří zejména propagace dechové hudby v Euroregionu Praděd – sem řadíme území okresu Jeseník, Bruntál a oblasti Polska na sever od Jeseníku; dále pořádání festivalů a společných projektů v oblasti příhraniční spolupráce apod.).  se SZUŠ taneční s.r.o. Jeseník – ZUŠ Jeseník nemá taneční obor; dechový orchestr využívá ke spolupráci mažoretky, které zpestřují jeho vystoupení a jsou dnes již jeho neodmyslitelnou součástí; kromě mažoretek spolupracují se ZUŠ Jeseník i žáci oboru balet (zpestření koncertů souborů, předtančení na plesech pořádaných školou apod.)  se ZUŠ v okrese Jeseník – žáci okolních ZUŠ nemají možnost půjčení nástrojů (pokud ZUŠ Jeseník tyto nástroje nepotřebuje pro své žáky, zapůjčuje je právě těmto školám); na menších ZUŠ neexistují soubory ani orchestry – žáci tak povinnost souborové hry plní na ZUŠ Jeseník (hra v dechovém, smyčcové, kytarovém orchestru, flétnovém či kytarovém souboru, zpěv v pěveckých sborech atd.) Pro své zákazníky škola kromě koncertů, výstav a představení daných na základě platné legislativy nabízí například v hudebním oboru možnost hry v orchestrech či 33

souborech, na jejichž tradici škola staví. Škola disponuje širokou nabídkou vzdělávacích a studijních zaměření, každoročně připravuje žáky pro studium na konzervatořích a středních školách s uměleckým zaměřením, dále pak vysokých školách (např. AMU, JAMU apod.). (plány práce a závěrečné zprávy ZUŠ Jeseník 2010-2012) Pedagogové ZUŠ Jeseník jsou pro své žáky a studenty příkladem. Téměř většina z nich je členy mnoha orchestrů, kapel, komorních souborů, pěveckých sborů, výtvarných skupin, divadelních spolků apod., někteří předávají své zkušenosti účastníkům vzdělávacích seminářů po celé republice. Další významnou úlohu sehrává ZUŠ Jeseník v regionu tím, že její učitelé jsou jako vedoucí oddělení zároveň okresními metodiky (kromě literárně-dramatického oboru) a pomáhají například při organizaci soutěží, zastupují region v porotách, jsou odbornými garanty svých studijních zaměření apod. ZUŠ Jeseník rovněž umožňuje nejen svým souborům, ale souborům tvořených například z učitelů, bývalých žáků apod. možnost zkoušek v prostorách školy. Pro širokou veřejnost škola uskutečňuje řadu aktivit a spolupracuje tak například:  se základními a mateřskými školami na Jesenicku – žáci s učiteli ZUŠ Jeseník zde pravidelně pořádají výchovné koncerty, výchovně-vzdělávací akce, představení literárně-dramatického oboru, žáci jsou zapojováni do výtvarných soutěží – to vše má zpětnou vazbu při zápisu dětí do ZUŠ  se středními školami v Jeseníku – především s gymnáziem, kde studuje nejvíce žáků ZUŠ při pořádání koncertů, představení škol například při Dni otevřených dveří apod. (v září 2013 oslaví gymnázium významné jubileum, ke slavnostem využije téměř všech souborů a orchestrů ZUŠ Jeseník)  s občanskými sdruženími – při pořádání charitativních koncertů pro děti z dětských domovů na Jesenicku, pro Azylový dům aj.  s okolními obcemi – koncerty v místech poskytovaného vzdělávání, ale i v dalších obcích či městech na Jesenicku (výročí obce, česko-polské dny, adventní a vánoční koncerty)  se soukromými subjekty – například koncerty v Restauraci Vila Elis, v Hotelu Slovan, v klubu Plíživá kontra, v Blues clubu (koncerty při mezinárodních setkáních politiků či podnikatelů, vyhlášení cen Jesenický huňáč aj.) 34

 s Vlastivědným muzeem – koncerty, výstavy  s farnostmi na Jesenicku – koncerty souborů, žáků a učitelů v kostelech v Jeseníku, Domašově, Javorníku, Vidnavě, Písečné, Zlatých Horách, Mikulovicích atd.  s Priessnitzovými léčebnými lázněmi a.s. Jeseník – při pořádání festivalů a soutěží; realizace koncertů souborů a orchestrů v Kongresovém sále; pravidelné koncerty žáků a učitelů jednou týdně v průběhu celého roku pro klienty lázní ve foyer Hotelu Priessnitz či v Zrcadlovém sále atd. Význam ZUŠ Jeseník pro jednoho z hlavních partnerů veřejnosti (Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Jeseník, dále jen PLL) lze doplnit o vyjádření pana F.S., dlouholetého referenta kultury: „Tak jako jsou jesenické lázně známé svoji vodoléčbou spojenou se jménem Vincenze Priessnitze, zakladatele tohoto skvělého lázeňského komplexu, čímž reprezentují tento region ve světě, neodmyslitelnou součástí světové reprezentace tohoto regionu je právě jedinečná Základní umělecká škola v Jeseníku, která uchvátila svět svými žáky a absolventy, kteří tvoří orchestry a soubory vítězící v soutěžích a přehlídkách nejen u nás v republice, ale i po celém světě“. V posledních letech se v PLL koná cca 30 – 40 koncertů ročně. Tzv. „Podvečerní koncerty“, které se konají téměř každý týden v hale Hotelu Priessnitz, jsou navštěvovány nejen klienty lázní, ale i obecenstvem ze širokého okolí. „Většina koncertů je hodnocena velmi kladně a bouřlivým aplausem. Výkony žáků – i těch nejmenších - jsou mnohdy na vysoké profesionální úrovni. Mezi lázeňskými hosty jsou nezřídka významní umělci z předních světových orchestrů, kteří nešetří chválou a vyjadřují obdiv. Nutno vyjádřit obdiv a velké uznání pedagogů školy za mnohdy až nadlidskou práci, kterou svým žákům věnují a dík patří i rodičům za to, jakým směrem své ratolesti vedou. Je nádherné vidět malé „skoroumělce“, jak hbitě jim prstíky kmitají po klávesách, či strunách, pístech svých nástrojů, jak libé tóny se linou tímto půvabným koncertním prostorem, zahledět se do usměvavých tváří našich hostů, které jsou jasným důkazem, že nejen světové lázeňské procedury, ale i takový koncert, taková muzika je obrovskou léčebnou terapií…“! Pan F.S. se v rozhovoru dotkl i společenského hlediska: „Naše děti musí do školy, vrátí se s úkoly, které musí realizovat, pak ještě jdou se svými nástroji do další školy a na své nástroje důsledně a dlouho cvičí…. téměř na nic jiného mnoho času nezbývá! Není to 35

ta nesprávnější metoda, jak připravit naše ratolesti k správnému dospívání, do dalšího života“? Za dobu své existence prošlo Základní uměleckou školou v Jeseníku několik stovek žáků ve všech oborech. V roce 1994 byl vydán almanach u příležitosti 30 let absolventů ZUŠ Jeseník. Počet absolventů školy za období 1964-1994 (ač v jednom roce dokumentace chybí) byl 1526. V následujících letech se počet absolventů vyvíjel takto: Rok

Absolventi

Rok

Absolventi

Rok

Absolventi

1994/1995

53

2000/2001

73

2006/2007

84

1995/1996

62

2001/2002

92

2007/2008

69

1996/1997

71

2002/2003

75

2008/2009

83

1997/1998

54

2003/2004

82

2009/2010

63

1998/1999

44

2004/2005

58

2010/2011

67

1999/2000

50

2005/2006

82

2011/2012

63

Obr. 3 Vývoj počtu absolventů ZUŠ Jeseník 1994-2012 V letošním školním roce má ZUŠ Jeseník ve třech oborech celkem 75 absolventů. Mnozí z absolventů školy dnes působí jako významní hudebníci v orchestrech po celém světě, vyučují na prestižních zahraničních školách, studují univerzity, pracují ve vedení světově uznávaných firem, vyučují na základních uměleckých školách hudbě, tanci či výtvarnému umění, jsou autory knih apod. Ke své kmenové škole se však dodnes s hrdostí hlásí. Prospěšnost ZUŠ Jeseník potvrzují ve svých příspěvcích (almanachy k výročím školy a k jubileím orchestrů a festivalů) i tehdy oslovení zástupci zřizovatele, zákazníků a veřejnosti. Například: „Léta prožitá v Lidové škole umění v Jeseníku (1951-1956) byla pro mne dobou prvního uměleckého rozletu a hledání. Jesenické LŠU vděčím za to, že mi dala nahlédnout do obrovské pokladnice hudebního umění. Umožnila mi zdravý muzikantský základ, který jsem mohl úspěšně rozvíjet na dalších stupních uměleckého a univerzitního směru…“ (M.J. – tehdejší vedoucí katedry dechových nástrojů JAMU, Almanach 40 let LŠU, 1988). „Padesát let práce v nelehkých jesenických podmínkách lze charakterizovat tím, že se ZUŠ Jeseník vždy snažila a také byla v několika studijních oborech mimořádnou, vynikající a zvlášť úspěšnou. Reprezentovala a zviditelňovala náš region nejen v naší vlasti, ale i v zahraničí. S úctou a respektem můžeme hovořit o všem, co pro estetickou 36

výchovu dětí a mládeže v regionu dokázala za uplynulé období vykonat…“ (A.J. – tehdejší ředitel Školského úřadu, Almanach 50 let ZUŠ Jeseník, 1998). „Náš kraj nemá v evropském kontextu významnou hudební minulost…Těší nás však, že i u nás se najdou lidé, kteří úspěšně rozvíjejí hudební tradice. I my se dnes můžeme pochlubit skvělými hudebníky, kteří ať už jsou soustředěni v Dechovém orchestru mladých či ve Smyčcovém orchestru Jeseník, neodmyslitelně patří ke kulturnímu zázemí celého Jesenicka a dobře reprezentují tento kout naší vlasti…“(J.K. – tehdejší starosta města Jeseník, Almanach k soutěži Pro Archi, 2000). „Je to právě 30 let, co existuje v Jeseníku jedno z nejlepších uměleckých těles ZUŠ v republice – Dechový orchestr mladých….Když k tomu přidáme štěstí na talentované žáky, výborné pedagogy a schopné vedení s podporou veřejnosti a kompetentních míst, máme podmínky a skoro recept, jak se vypořádat s náročnou a úspěšnou prací…“ (J.P. – hudební skladatel a častý host koncertů orchestrů a souborů ZUŠ Jeseník, Almanach 30 let Dechového orchestru mladých, 2001). „Jsem přesvědčen, že Základní umělecká škola Jeseník se během své 60tileté historie „podepsala“ na osudu stovek jesenických rodin a podařilo se jí vychovat tolik vynikajících muzikantů, že by mohlo vzniknout muzikantské městečko čítající kolem 6.000 obyvatel a to už je „symfoňák“, který si zaslouží zápis do Guinessovy knihy. Vždyť dnes existují v dvanáctitisícovém Jeseníku čtyři vynikající orchestry, čtyři pěvecké sbory schopné nejen národní, ale i mezinárodní konkurence…Věřím, že Jeseník se díky své Základní umělecké škole dnes může pochlubit největší koncentrací muzikantů na čtvereční kilometr na světě a že tak tomu bude napořád“! (J.S. – tehdejší místostarosta města Jeseník. Almanach 60 let ZUŠ, 2008). „Vážená

paní

ředitelko,

dovolte

abychom

Vám

tímto

poděkovali

za

nezapomenutelné vystoupení Smyčcového orchestru Jeseník dne 16.12.2012 v kostele ve Vidnavě, které se setkalo s velmi kladným ohlasem u veřejnosti. Jsme velice rádi, že jsme i my mohli mít možnost poznat kvality jednoho z vašich vyhlášených orchestrů. Vyřiďte prosím poděkování všem jeho členům, sólistům a zejména dirigentům, kteří přispěli k navození adventní nálady v našem městě. Už nyní se těšíme na další spolupráci se Základní uměleckou školou Jeseník při dalších koncertech orchestrů a souborů….“ (B.M. – pracovnice IC Vidnava, e-mailová korespondence, 2012). Jak se uvádí v poslední zprávě ČŠI (2009), partnerské vztahy se všemi kulturními institucemi a školami v Jeseníku jsou na velmi dobré úrovni. Tato skutečnost se promítá 37

pozitivně i do prezentace výsledků vzdělávání. „Při sledování míry úspěšnosti žáků ve vzdělávacím cyklu škola využívá možností srovnávání výsledků učení v rámci školy, okresu, kraje, ČR i zahraničí. Dosahované výsledky vzdělání jsou oceňovány na prestižních soutěžích pořádaných pro hudebníky a výtvarníky. Při konfrontaci výsledků práce jsou žáci ZUŠ Jeseník oceňováni na předních místech. Škola se zabývá podporou zájmu žáků o studium formou výchovných koncertů pro děti předškolního věku a motivačních koncertů pro žáky základních škol v Jeseníku a okolí“(Inspekční zpráva ČŠI, s. 5, 2009). Celkové hodnocení školy Českou školní inspekcí vyznívá pro ZUŠ Jeseník velmi pozitivně. Je zde popsán příznivý vliv činnosti školy na kulturní život ve městě a blízkém regionu. Svým působením škola vytváří velmi dobré podmínky pro žádoucí činnost dětí a mládeže. Jako výrazný úspěch dokladující systematické a smysluplné vzdělávání jsou zde zmíněni žáci, kteří se do školy vracejí jako hráči orchestrů, souborů a také bývalí absolventi, kteří se po vystudování vracejí jako učitelé. Oceňovány jsou rovněž vytvořené dlouholeté partnerské vztahy se všemi zainteresovanými institucemi, které jsou pro školu prospěšné a pozitivně se promítají do celého vzdělávacího procesu (Zpráva ČŠI, 2009). Skutečnost, že si Základní umělecká škola svou dosavadní výchovně vzdělávací a veřejnou činností vydobyla nezastupitelné místo mezi kulturně výchovnými institucemi, je pro nelehkou práci pedagogů školy optimistickou inspirací. „Stalo se již samozřejmostí vidět výsledky snažení dětí a mládeže na různých vystoupeních, koncertech, soutěžních přehlídkách a festivalech. Už několik generací dětí přichází do výtvarného a literárně dramatického oboru, aby podle svých možností vyjádřily na vystoupeních a výstavách svůj názor na svět. Komorní tělesa, soubory, orchestry, divadelní skupiny a výstavy reprezentují školu, ale i Jesenicko v různých oblastech, nechybí ani reprezentace snad ve všech evropských zemích a v dalších zemích světa…“(Z.K. – ředitelka ZUŠ, Almanach 50 let ZUŠ, 1998).

38

3.2 Výběr příspěvků o ZUŠ z regionálního tisku Výběr příspěvků zmiňujících ZUŠ Jeseník byl proveden na základě dostupných materiálů z těchto novin a časopisů za období 2011 – 2013: INFO Jeseník, Jesenický týdeník, Kulturní zpravodaj, Týdeník 5+2, Lázeňské prameny. O absolventech ZUŠ Jeseník se pojednávalo v předcházející kapitole. Jedním z velmi úspěšných je i pan R.T., který jako absolvent ZUŠ Jeseník a sólista v dechovém orchestru opustil Českou republiku v sedmdesátých letech minulého století a usadil se v Mexiku. Tam působí dodnes. Je již několik let honorárním konzulem ČR v Mexiku, má s manželkou hudební agenturu a sám vyučuje skladbu na tamních univerzitách. Právě on zprostředkoval v roce 2001 snad nejnáročnější a doposud nejvzdálenější koncertní turné Dechovému orchestru mladých ZUŠ Jeseník. Místní tisk tehdy zmínil, že koncertní turné po Mexiku se uskuteční pod záštitou Velvyslanectví České republiky v Mexiku, konzulátu ČR v Monterrey a na základě mezivládních dohod o kulturní spolupráci mezi oběma státy. Koncertní turné se setkalo s nebývalým ohlasem diváků. Během čtrnácti dní členové orchestru procestovali téměř polovinu Mexika a na svých vystoupeních měli i několik tisíc diváků, kteří s povděkem vnímali převážně českou hudbu. Jak po skončení turné uvedl pan R.T., turné jesenického orchestru mělo významný přínos k propagaci České republiky v Mexiku (zejména Města Jeseníku, který jako zřizovatel tuto akci školy podpořil). Ač tomu v minulosti často nebývalo (na Jesenicku regionální tisk dlouhou dobu chyběl), v posledních letech se s rozšiřující se nabídkou časopisů a novin v regionu zmínka o ZUŠ Jeseník najde téměř v každém čísle. ZUŠ Jeseník uvádí přehled svých akcí například v kulturním zpravodaji, představitelé školy se zúčastňují pravidelných tiskových konferencí u zřizovatele se zástupci tisku a o prospěšnost školy se zajímá i Český rozhlas Olomouc a Ostrava, Kabelová televize Jeseník a další média, kde jsou významné akce a úspěchy školy propagovány. Kulturní zpravodaj z října 2011 zmiňuje například úspěch Dechového orchestru mladých ZUŠ Jeseník na Mezinárodním festivalu v Nové Dubnici na Slovensku. „Během festivalových dní bylo možné slyšet účinkující nejen v Nové Dubnici, ale i ve známých lázních Trenčianské Teplice….V podání DOM ZUŠ Jeseník zazněl mj. i světoznámý Kankán J.Offenbacha, který svými tanečními kreacemi doplnily členky Crazy girls a hned od počátku bylo zřejmé, že se početnému aplaudujícímu publiku vystoupení velmi líbí…DOM ZUŠ Jeseník tak svou 41. koncertní sezónu zahájil úspěšným zahraničním 39

výjezdem, který finančně podpořily mj. Město Jeseník a Olomoucký kraj“ (Kulturní zpravodaj Města Jeseník, 2011, s. 24). Rovněž o nejčerstvějším úspěchu dechového orchestru v říjnu 2012 se veřejnost dočetla téměř ve všech regionálních tiskovinách. Titulek hovořil za vše. „Ze Španělska si Dechový orchestr mladých ZUŠ Jeseník přivezl vítězství“ (Týdeník 5+2, číslo 19/2012, s. 7). Občasník Lázeňské prameny, který vydávají Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Jeseník, začal vycházet teprve na začátku roku 2013. Hned ve druhém čísle zde pan F.S. kulturní referent, zmiňuje ZUŠ Jeseník. „Už dlouhou řadu let spolupracuji se Základní uměleckou školou Jeseník. Ta je pro mne velkou zásobárnou talentů. Ročně v lázních odehrajeme třicet až čtyřicet koncertů, ať to jsou koncerty klavírní, kytarové, Dechového orchestru mladých, dalších orchestrů a souborů, nebo pěvecké, vlastně ze všech oborů, které se na ZUŠ vyučují. Hlavně v interiéru haly sanatoria Priessnitz mají koncerty ohromnou atmosféru, ty u bílého klavíru jsou neopakovatelné….Skvěle se spolupracuje se všemi pedagogy ZUŠ. Výsledky jejich práce jsou ceněny nejen u nás, ale i ve světě, kde účinkují orchestry, soubory a sólisté – žáci ZUŠ. Hodnocení úspěchů a vůbec o činnosti ZUŠ by se dala napsat kniha“! (Lázeňské prameny, číslo 2/2013, s. 2) O tom, že prospěšnosti ZUŠ Jeseník si cení i zřizovatel, svědčí nedávné jmenování pana V.Vraňovského (zakladatele a přes třicet let uměleckého vedoucího Dechového orchestru mladých, bývalého ředitele školy a věhlasného pedagoga na ZUŠ Jeseník) čestným občanem Města Jeseník. „Hudebník a pedagog Vraňovský dostal čestné občanství za zásluhy o rozvoj města v oblasti umění a vzdělanosti…V roce 1971 založil na hudební škole dechový orchestr…od roku 1990 působil sedm let jako ředitel Základní umělecké školy v Jeseníku…jeho zásluhou vznikl v roce 1996 Varhanní festival, stál i u zrodu Mezinárodního festivalu dechových hudeb v Jeseníku. V současnosti byť důchodce stále působí jako učitel klarinetu, saxofonu a skupinové hry na ZUŠ Jeseník…“ (Jesenický týdeník, č. 21/2013, s. 1).

40

3.3 Polostrukturovaný rozhovor V souvislosti se zkoumáním prospěšnosti ZUŠ Jeseník jsem v polovině ledna vedl polostrukturovaný rozhovor se zástupcem zřizovatele a se zástupcem z řad zákazníků a veřejnosti. Bylo třeba zjistit, jaký přínos má ZUŠ Jeseník pro region Jesenicko. Jako zástupce zřizovatele jsem oslovil současného místostarostu – pana L.H., jako zástupce z řad zákazníků a veřejnosti jsem vybral pana J.B. Ten působí jako předseda občanského sdružení, které existuje při ZUŠ – reprezentuje v jedné osobě zákazníky – rodiče žáků a studentů školy i veřejnost – je prostředníkem mezi školou a širokou veřejností například při organizaci koncertů, výstav, představení atd. Oběma aktérům jsem položil deset mnou sestavených otázek (kompletní přepis rozhovoru je součástí přílohy): 1) Jaký význam má podle Vašeho názoru ZUŠ Jeseník pro region Jesenicko? 2) Víte, že vedle individuální výuky v hudebním oboru je škola založena na tradici orchestrální a souborové hry? 3) Víte, že ZUŠ Jeseník má ve školním roce 2012/2013 cca 700 žáků, což svědčí o velkém zájmu o studium ze strany veřejnosti? 4) Myslíte si, že se ZUŠ Jeseník dostatečně zapojuje do kulturního dění ve městě a okolí? 5) Víte, že se žáci ZUŠ Jeseník úspěšně umisťují na soutěžích? 6) Jak hodnotíte přínos ZUŠ Jeseník na základě získaných úspěchů na domácích i mezinárodních scénách? 7) Nabízí dle vašeho názoru ZUŠ Jeseník dostatek možností například při výběru studijních zaměření v hudebním oboru? 8) Poskytuje ZUŠ Jeseník, dle vašeho názoru, kvalitní umělecké vzdělávání? 9) Doporučili byste ZUŠ Jeseník dalším zájemcům? 10) Co by, podle Vás, měla škola tohoto typu v dnešní době splňovat a jaké cíle by měla sledovat? Splňuje to ZUŠ Jeseník? Z rozhovorů s oběma aktéry vyplývá, že ZUŠ Jeseník má pro zřizovatele, zákazníky i širokou veřejnost velký význam. Ceněna je tradice a dobré jméno školy, kvalitní pedagogové, úspěchy žáků v regionu i v zahraničí, orientace školy na souborovou a orchestrální hru, široká nabídka studijních zaměření v hudebním oboru, image školy atd.:

41

„Dovolím si tvrdit, že ZUŠ Jeseník je spolutvůrcem většiny kulturních akcí ve městě Jeseník. Vím, že žáci vystupují po celém Jesenicku. ZUŠ také například v loňském roce pořádala u veřejnosti oblíbený varhanní festival, v letošním roce to pak bude Schubertova soutěž pro klavírní dua nebo Mezinárodní festival dechových hudeb. Jesenická ZUŠ se stala již dávno nezastupitelnou institucí při formování umělecké výchovy dětí a mládeže a přímým organizátorem kulturního života“.(L.H.) „Je až neuvěřitelné, kolik studijních zaměření škola ve svém ŠVP nabízí. Já sám vzpomínám, když jsme před několika lety přišli se synem do ZUŠ na přijímací řízení. Tolik nástrojů a možností, které nám učitelé předvedli – to jsme nečekali. Od té doby se nabídka navíc stále rozšiřuje“.(J.B.) Prospěšnost ZUŠ se odráží ve vzrůstajícím zájmu žáků o studium na ZUŠ Jeseník, která je v regionu spolutvůrcem kulturního života. Dle jejich názoru poskytuje ZUŠ Jeseník kvalitní umělecké vzdělávání, přičemž by studium na této škole doporučili dalším zájemcům. „…Získávat v dnešní době děti a mládež pro výuku uměleckých oborů je, dle mého názoru, stále obtížnější. Podmínkou úspěchu je kvalitní školní vzdělávací program, odbornost pedagogů, kreativita a moderní pojetí výuky. Tyto základní parametry založené navíc na tradici a dobrém jménu ZUŠ Jeseník splňuje“.(L.H.) Kompletní přepis rozhovoru je v příloze, oběma aktéry byl autorizován.

42

3.4 Analýza Školního vzdělávacího programu ZUŠ Jeseník Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Jeseník má motivační název „Umění nám činí život krásnějším“. V současnosti má 321 stran. Na jeho tvorbě se podíleli všichni pedagogové, kteří prostřednictvím vedoucích jednotlivých vzdělávacích zaměření komunikovali s vedením školy, s učiteli napříč obory apod. Před několika dny současnou verzi ŠVP ZUŠ Jeseník (předložená verze platná k 1. 9. 2012) posvětila i Česká školní inspekce, která provedla srovnávací analýzu s platným zněním RVP ZUV a zjistila, že ŠVP ZUŠ Jeseník obsahuje všechny požadované náležitosti s přehledným a věcným zpracováním. Jedním z hlavních cílů ZUŠ Jeseník je být školou, která ctí dlouholetou tradici a zároveň patří mezi školy moderní a kreativní. Vzhledem k tématu bakalářské práce budu analyzovat ŠVP tak, abych zjistil, které skutečnosti směřují ke zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti. Zřizovateli jsou poskytovány informace o tom, jak korespondují jeho záměry se záměry školy. Konkrétní aktivity vůči zřizovateli ŠVP neobsahuje. Přesto Město Jeseník nabízí prostřednictvím ZUŠ veřejnosti smysluplné trávení volného času formou dlouhodobého a systematického studia. ZUŠ plní funkci výchovnou a kulturní. Zákazníkům dává ŠVP informace o tom, co škola nabízí, v jakých podmínkách probíhá výuka atd. Například: 

V hudebním oboru škola nabízí díky tradici orchestrální a souborovou hru – především v Dechovém orchestru mladých, Smyčcovém orchestru, Smyčcovém souboru Benjamínci, Kytarovém orchestru, Kytarovém souboru Smajlíci, Flétnovém souboru, pěveckých sborech Zvonky a Zvonečky a v menších komorních souborech různých nástrojů (Jazz kvartet, klarinetové a flétnové trio, kytarové kvarteto, žesťové kvinteto aj.).



Pro potřeby zkoušek zmíněných souborů jsou na škole k dispozici zkušebny – buď ve velkých třídách, nebo v případě dechového orchestru ve zvukově upravené učebně.



V hudebním,

výtvarném

i

literárně-dramatickém

oboru

je

vzdělávání

uskutečňováno i s pomocí multimediální techniky (interaktivní vzdělávání – interaktivní tabule, využití PC), internetu, hudebních doprovodů na CD například při výuce bicích a dechových nástrojů apod. 43



V hudebním oboru je zajímavou novinkou nabídka možnosti vzdělávání pomocí mateřského jazyka s komunikací cizího jazyka. Tento nabízený nadstandard nenahrazuje výuku cizího jazyka – komunikace v cizím jazyku je prostředkem ke zdokonalování znalostí cizího jazyka, rozšiřování odborných znalostí a to vždy v souvislosti s metodickým a pedagogickým záměrem vyučujícího. Jazyková znalost a zdatnost není v průběhu studia hodnocena. V době, kdy se žáci

ZUŠ

Jeseník

účastní

různých

mezinárodních

projektů,

hrají

v mezinárodních orchestrech a setkávají se se studenty z různých zemí, je znalost cizích jazyků v hudební oblasti potřebná. 

Žákům a pracovníkům ZUŠ je rovněž k dispozici v letních měsících přístupná zahrada u hlavní budovy školy.



Pro sociálně slabé žáky je k dispozici množství hudebních nástrojů k zapůjčení.

Veřejnosti je ve ŠVP představena vzdělávací nabídka školy v regionu: 

ŠVP ZUŠ Jeseník nabízí širokou nabídku nástrojového a pěveckého zaměření v hudebním oboru: hra na klavír, varhany (digitální varhany k dispozici přímo na ZUŠ, píšťalové varhany v Kapli), housle, violu, violoncello, kontrabas, zobcovou flétnu, příčnou flétnu, hoboj, klarinet, saxofon, trubku, trombon, lesní roh, tenor, baryton, tubu, kytaru, elektrickou kytaru, elektrickou baskytaru, bicí nástroje, sólový zpěv, sborový zpěv, hra na elektronické klávesové nástroje, akordeon, v oblasti recepce a reflexe – hudební nauka



ŠVP ZUŠ Jeseník nabízí i v současné době velmi populární studijní zaměření Technika záznamu, zpracování a reprodukce zvuku či Hru na elektronické klávesové nástroje s využitím počítače (propojení s midi aj.).



Ve výtvarném oboru je studijní zaměření rozděleno do předmětů Plošná tvorba, Prostorová tvorba, Volná tvorba. Žáci se mohou věnovat i grafice, počítačové grafice, sochařství či filmové animaci. K dispozici je vypalovací pec, grafický lis, hrnčířský kruh, počítačové vybavení.



V literárně-dramatickém oboru je studijní zaměření rozděleno do předmětů Základy dramatické tvorby, Práce v souboru, Přednes, Dějiny dramatické tvorby. Žáci mohou své studium obohatit o loutkoherectví.

44

ŠVP označuje priority vyvážené práce ZUŠ Jeseník, například:  „poskytovat umělecké vzdělání v hudebním, výtvarném a literárně dramatickém oboru v ucelených a na sebe navazujících ročnících a stupních tak, aby navazovaly na obsahy studia na středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického směru  spoluvytvářet školu, jež působí na žáka uceleným systémem hodnot a kultivuje osobnost prostřednictvím umění  zaujmout přední místo v čele uměleckého školství v oblasti Jesenicka i mimo ni kvalitou vzdělávání, mimořádným přístupem ke své práci a rozsahem nabídky  reprezentovat město Jeseník i Českou republiku  navázat a pokračovat v tradici dobrého jména školy“ (ŠVP ZUŠ Jeseník, s. 12-13) ŠVP ZUŠ Jeseník poukazuje ve vztahu ke zřizovateli, zákazníkům i veřejnosti na spolupráci na mezinárodní úrovni, která se uskutečňuje rovněž na bázi výměnných akcí s partnerskými městy zřizovatele – města Jeseník (zejména Slovensko - Bojnice, Německo – Neuburg, Polsko - Nysa). ZUŠ Jeseník ve spolupráci se zřizovatelem a partnery pořádá v Jeseníku Mezinárodní festival dechových hudeb, Varhanní festival, Schubertovu mezinárodní klavírní soutěž pro klavírní dua. Regionální spolupráce je naplňována především koncertní činností orchestrů a souborů školy, jejichž žáci společně s učiteli a s vedoucími uskutečňují vystoupení v průběhu celého roku (jarní koncerty za účasti hostů, zahájení otevření lázeňských sezón, výročí obcí a měst v regionu, adventní či vánoční koncerty atd.).

45

3.5 Výsledky výzkumného šetření a diskuse nad zjištěními Analýzou dokumentace, materiálů školy, regionálního tisku a na základě polostrukturovaného rozhovoru se zástupci zřizovatele, zákazníků a veřejnosti jsem dospěl k závěru, že prospěšnost Základní umělecké školy Jeseník se dá rozdělit do několika kategorií. Ve vztahu ke zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti je ZUŠ Jeseník: 

významnou nositelkou kulturního života v regionu, který zasahuje kromě území okresu Jeseník i do sousedního Polska a do sousedních okresů na jih od Jeseníku (ročně organizuje cca 100 koncertů, výstav a představení, přičemž počet absolventů školy ve všech oborech se v posledních letech pohybuje kolem 70); akce školy se konají převážně v Jeseníku (město Jeseník je zřizovatelem ZUŠ), v Priessnitzových léčebných lázních a.s. Jeseník (jeden z nejvýznamnějších partnerů školy) a v místech poskytovaného vzdělání (Lipová-lázně, Česká Ves, Mikulovice); v rámci celého regionu vystupují žáci a studenti se svými učiteli rovněž v orchestrech, souborech, sborech či komorních seskupeních; pořádá festivaly



přispívá ke smysluplnému využití volného času a prevenci sociálněpatologických jevů



podporuje příhraniční spolupráci

Ve vztahu k zákazníkům a veřejnosti ZUŠ Jeseník: 

přispívá k uměleckému rozvoji dětí, studentů i dospělých



připravuje žáky pro vzdělávání na střední, vyšší odborné školy uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatoře a také na studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením



podporuje výchovnou práci mateřských, základních a středních škol (výchovné koncerty, společné projekty atd.)

Ve vztahu ke zřizovateli ZUŠ Jeseník: 

přispívá ke zviditelnění obce v zahraničí

46

Ač v regionu působí další tři základní umělecké školy (Javorník, Vidnava, Zlaté Hory) a v Jeseníku navíc dvě soukromé (taneční a výtvarná), o studium na ZUŠ Jeseník je stále velký zájem. V současné době je (co do počtu žáků) největší školou v regionu. Propagace školy je na dobré úrovni, akce školy jsou hojně navštěvovány. Úspěchy žáků ZUŠ Jeseník na domácích i mezinárodních scénách jsou podobně jako pravidelné akce, které škola organizuje v průběhu školního roku, propagovány v regionálních i celostátních médiích, v občasníku školy a na webových stránkách. ZUŠ Jeseník nabízí širokou škálu studijních zaměření, i proto získává žáky z celého okresu na úkor menších škol podobného typu. Lákadlem pro zájemce o studium je existence několika orchestrů a souborů, které mají díky tradici a dlouhodobým úspěchům věhlas nejen v regionu, v ČR, ale také v zahraničí. Velmi potěšitelná je taktéž spolupráce s ostatními ZUŠ v regionu (možnost hry v orchestrech a souborech, možnost zapůjčení nástrojů apod.). Dobré jméno ZUŠ Jeseník je založeno především na tradici jména školy, na existenci orchestrů, souborů a úspěších žáků a studentů na domácích i mezinárodních soutěžích a přehlídkách. Cílem praktické části bylo zjistit, jakými aktivitami je konkrétní základní umělecká škola prospěšná svému zřizovateli, zákazníkům i širší veřejnosti v daném regionu a zvážit v této souvislosti i případnou úpravu pilotní verze ŠVP. Při porovnání uskutečňovaných činností školy (v kapitole 3 a v podkapitole 3.1) a deklarovaných ve ŠVP (v podkapitole 3.4) jsem překvapivě zjistil, že úprava ŠVP ZUŠ Jeseník není potřebná, protože všechny aktivity, které jsem identifikoval jako prospěšné pro zřizovatele, zákazníky i širokou veřejnost, jsou zde zakomponovány.

47

ZÁVĚR Na začátku školního roku 2012/2013 vstoupily v platnost nové ŠVP na všech základních uměleckých školách v republice. Tato kurikulární změna nabídla školám reagovat pružněji na potřeby vzdělávacího trhu a přizpůsobovat vzdělávací nabídku potřebám zákazníků. Cílem práce bylo zjistit, jak může být základní umělecká škola prospěšná zřizovateli, zákazníkům i veřejnosti v daném regionu a zda je tato prospěšnost zakomponována ve školním vzdělávacím programu. Nejprve byl splněn cíl teoretické části – byla vysvětlena dvojrole školy a dále bylo popsáno: umělecké vzdělávání, kurikulum, prostředí školy, partneři školy, současné podmínky práce na ZUŠ a možnosti prospěšnosti. Poté byl splněn cíl praktické části – výzkumným šetřením bylo zjištěno, jakými aktivitami je konkrétní základní umělecká škola prospěšná svému zřizovateli, zákazníkům i širší veřejnosti v daném regionu. Výsledky výzkumného šetření byly následně porovnány se ŠVP ZUŠ Jeseník a bylo konstatováno, že úprava ŠVP vzhledem k aktivitám prospěšným pro zřizovatele, zákazníky a veřejnost není potřebná. Mohu konstatovat, že cíl práce byl splněn. Přínosem mé práce je především poukázání na důležitou roli základních uměleckých škol ve vztahu ke zřizovateli, zákazníkům a veřejnosti a využití informací z praktické části v praxi, například při dalším rozvoji školy či při úpravách školního vzdělávacího programu.

48

PRAMENY A POUŽITÁ LITERATURA KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ, 2006. Slovník cizích slov. Vyd. 2. Praha: Encyklopedický dům. ISBN 80-90-1647-8-1. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. ISBN 978-80-87000-38-0 POL, Milan, 2009. Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-2104499-9 PRÁŠILOVÁ, Michaela, 2006. Tvorba vzdělávacího programu. Praha: Triton. ISBN 807254-712-7. PRŮCHA, Jan, 2009. Moderní pedagogika. Vyd. 4. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-5035. PRŮCHA, J., E. WALTEROVÁ a J. MAREŠ. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-647-6. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. ISBN 978-80-87000-37-3 SVĚTLÍK, Jaroslav, 2009. Marketingové řízení školy. Vyd. 2. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-494-9. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava, 2008. Marketing služeb efektivně a moderně. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2721-9. Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ostatní zdroje Inspekční zpráva ČŠI 2009 Almanachy absolventů 1994 – 2013 Závěrečné zprávy a plány práce ZUŠ Jeseník 2010 – 2012 Vzpomínání. Almanach k 40. výročí založení LŠU v Jeseníku. 1988, s. 7 Milí přátelé. Almanach k 50. výročí založení ZUŠ Jeseník. 1998, s. 3 Významné výročí. Almanach k 50. výročí založení ZUŠ Jeseník. 1998, s. 7 49

Úvodem. Almanach k 60. výročí založení ZUŠ Jeseník. 2008, s. 1 Zdravice. Almanach k Mezinárodní soutěži smyčcových orchestrů. 2000, s. 1 Slovo k jubileu. Almanach 30 let Dechového orchestru mladých ZUŠ Jeseník. 2001, str. 9 LISNER, TAUFER. Kurz terminologie ZUV. Artprogram.cz [online]. ©2011 [cit. 201304-26]. Dostupné z: http://artprogram.cz/download/2011_02_24_skolni_tymy/2011_01_22_tymy_prezentace.p pt Regionální tisk z archivu ZUŠ Jeseník: Hudebník a pedagog Vraňovský dostal čestné občanství. Jesenický týdeník. 2013, č. 21, s. 1. Nejen kankán s aplausem. Kulturní zpravodaj. 2011, č. 10, s. 24. Ze Španělska si Dechový orchestr mladých ZUŠ Jeseník přivezl vítězství. Týdeník 5+2. 2012, č. 19, s. 7. Na společenský život v lázních jsem pyšný. Lázeňské prameny. 2013, č. 2, s. 2. ŠVP ZUŠ Jeseník (2012)

50

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AMU

Akademie múzických umění

CD

Kompaktní disk

ČR

Česká republika

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

JAMU

Janáčkova akademie múzických umění

JENA

Jesenické nakladatelství

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

PC

Osobní počítač

PLL

Priessnitzovy léčebné lázně

RVP

Rámcový vzdělávací program

SPU

Sdružení přátel umění

ŠVP

Školní vzdělávací program

VÚP

Výzkumný ústav pedagogický

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola

ZUV

Základní umělecké vzdělávání

51

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1

Prostředí školy

Obr. 2

Region Jesenicko

Obr. 3

Vývoj počtu absolventů na ZUŠ Jeseník 1994-2012

52

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - polostrukturovaný rozhovor se zástupcem zřizovatele a se zástupcem zákazníků a veřejnosti Příloha č. 2 - souhlas ředitele zkoumaného objektu se zveřejněním údajů Příloha č. 3 - přehled akcí školy za období prosinec 2012 Příloha č. 4 - budova ZUŠ Jeseník v současnosti a v minulosti

53

Příloha č. 1 – polostrukturovaný rozhovor se zástupcem zřizovatele (L.H.) a se zástupcem zákazníků a veřejnosti (J.B.) 1) Jaký význam má podle Vašeho názoru ZUŠ Jeseník pro region Jesenicko? L.H.: „Význam je obrovský. Děti a mládež tráví spoustu svého volného času v této škole a to je pozitivní. Nezanedbatelný je i význam ZUŠ ve smyslu reprezentace města Jeseník v tuzemsku i v zahraničí“. J.B.: „Pokud budeme brát region Jesenicko jako území okresu Jeseník, tak zajisté obrovský. Vždyť ZUŠ Jeseník má dokonce větší počet žáků než základní škola v Jeseníku, v okresním městě. A nemalý význam to bude i z pohledu kraje. I když je Jesenicko až za kopečky a téměř nikdo o něm neví, o jesenické zušce se tam ví velice dobře. I z poslední porady našeho sdružení s vedením školy si dobře vzpomínám na úspěchy žáků na krajských kolech soutěží snad ve všech oborech…a Olomoucký kraj navíc podporuje například činnost dechového orchestru či mezinárodní festival dechových hudeb…“. 2) Víte, že vedle individuální výuky v hudebním oboru je škola založena na tradici orchestrální a souborové hry? L.H.: „Ano. Dlouhodobě vnímám zejména úspěchy Dechového orchestru mladých při ZUŠ Jeseník. O pravidelných úspěších souboru v tuzemsku i v zahraničí si lze každoročně přečíst jak v místním, tak v regionálním tisku. Jsem přesvědčen, že být aktivním členem DOM je dnes již prestižní záležitostí…“. J.B.: „Ano, věhlas zejména dechového orchestru, který je nejstarším souborem na jesenické zušce, je znám po celém světě. Počet souborů se na škole neustále rozrůstá a myslím si, že je to především díky tradici…Od syna, který je klarinetistou v dechovém orchestru, vím, že tradice hry se drží i v rodinách – hráči, kteří byli v orchestru aktivní před třiceti lety, tam dnes mají své děti. Úspěchy i dalších orchestrů – smyčcového či kytarového nebo souborů – například kytarového, flétnového či pěveckých sborů, jsou tou nejlepší vizitkou pro širokou veřejnost“. 3) Víte, že ZUŠ Jeseník má ve školním roce 2012/2013 cca 700 žáků? O čem to podle Vás svědčí? L.H.: „To je dobrá zpráva. Přeji ZUŠce, aby toto číslo bylo v příštích letech ještě vyšší. A o čem to svědčí? O kvalitní práci pedagogů s žáky a dobrém jménu školy v regionu.“

54

J.B.: „Už jsem se o tom zmínil v úvodu. V dnešní době je ten počet žáků na tak malé město neuvěřitelný. Jen tak dál! K druhé části otázky - zájem o studium na ZUŠ Jeseník je na Jesenicku stále velký. Veřejnost vnímá pozorně kvalitu vzdělávání a výchovy, v našich končinách ještě daleko intenzivněji. Když má škola dobré jméno založené na tradici, není co řešit… ZUŠka se snaží o propagaci ve vlastních vitrínách, na webu školy, v regionálním tisku, vydává svůj Občasník, ředitelství školy se zúčastňuje tiskových konferencí…ale například dostat na nějaký významný koncert televizi – to je nadlidský úkol…do Jeseníku se vzhledem ke špatné dopravní obslužnosti nikomu nechce, a v zimě už vůbec ne!“ 4) Myslíte si, že se ZUŠ Jeseník dostatečně zapojuje do kulturního dění ve městě a okolí? L.H.: „Dovolím si tvrdit, že ZUŠ Jeseník je spolutvůrcem většiny kulturních akcí ve městě Jeseník. Vím, že žáci vystupují po celém Jesenicku. ZUŠ také například v loňském roce pořádala u veřejnosti oblíbený varhanní festival, v letošním roce to pak bude Schubertova soutěž pro klavírní dua nebo Mezinárodní festival dechových hudeb. Jesenická ZUŠ se stala již dávno nezastupitelnou institucí při formování umělecké výchovy dětí a mládeže a přímým organizátorem kulturního života“. J.B.: „Myslím si, že dostatečně je slabé slovo. Když se podívám například do kulturního zpravodaje, kde jsou zobrazeny akce v Jeseníku vždy na daný měsíc, téměř u každé druhé akce je pořadatelem právě jesenická ZUŠ. Ať to jsou koncerty, výstavy, představení, soutěže a tak dále. Navíc škola pořádá i festivaly – například varhanní či dechových hudeb“. 5) Víte, že se žáci ZUŠ Jeseník úspěšně umisťují na soutěžích? L.H.: „O úspěších jednotlivců příliš přehled nemám, ale o úspěších orchestrů ZUŠ nejde neslyšet“. J.B.: „Ano. Vedení školy nás o těchto soutěžních úspěších jednotlivců informuje, navíc se o nich můžeme dočíst i v regionálním tisku či nebo v občasníku“. 6) Jak hodnotíte přínos ZUŠ Jeseník na základě získaných úspěchů na domácích i mezinárodních scénách? L.H.: „Ve městě Jeseník žiji od svého narození. Jako patriot jsem na ZUŠ Jeseník hrdý“! J.B.: „Samozřejmě. Je to vždy pohlazení po duši, když se někde dočtete, že jeseničtí vyhráli mezinárodní soutěž. Namátkou vzpomínám na nedávný úspěch Dechového orchestru 55

mladých ZUŠ Jeseník – v loňském roce získali hned dvě významná ocenění – z Polska si přivezli cenu Zlatá lyra a titul absolutního vítěze a ze Španělska nedávno v silné konkurenci 1. místo“! 7) Nabízí dle Vašeho názoru ZUŠ Jeseník dostatek možností například při výběru studijních zaměření v hudebním oboru? L.H.: „Zcela určitě. Výběr hudebních nástrojů je velmi pestrý a navíc se škola snaží jít s dobou například v oblasti zvukové techniky…určitě si zájemce o studium má z čeho vybrat“. J.B.: „Je až neuvěřitelné, kolik studijních zaměření škola ve svém ŠVP nabízí. Já sám vzpomínám, když jsme před několika lety přišli se synem do ZUŠ na přijímací řízení. Tolik nástrojů a možností, které nám učitelé předvedli – to jsme nečekali. Od té doby se nabídka navíc stále rozšiřuje“. 8) Poskytuje ZUŠ Jeseník, dle vašeho názoru, kvalitní umělecké vzdělávání? L.H.: „Určitě. Úroveň uměleckého vzdělávání je na ZUŠ Jeseník na velmi vysoké úrovni“. J.B.: „Opět bych se opakoval o úspěších žáků, souborů, orchestrů. Kvalitní umělecké vzdělávání dává vizitku škole i v podobě počtu přijatých uchazečů na konzervatoře, školy s uměleckým zaměřením, vysoké školy. A je to také o tom, že bývalí absolventi školy se k ní s hrdostí stále hlásí, ať už jsou či nejsou aktivně umělecky činnými“. 9) Doporučili byste ZUŠ Jeseník i díky vzdělávací nabídce v ŠVP dalším zájemcům? L.H.: „Jednoznačně doporučil“. J.B.: „Ano, doporučil. Je až neuvěřitelné, co všechno dokáže škola nabídnout“. 10) Co by, podle Vás, měla škola tohoto typu v dnešní době splňovat a jaké cíle by měla sledovat? Splňuje to ZUŠ Jeseník? L.H.: „Umělecké vzdělávání na ZUŠ je formou dlouhodobého, systematického a komplexního studia, které pozitivně přispívá k rozvoji a kultivaci zejména výtvarného a hudebního nadání dětí a mládeže. Plní nezastupitelnou úlohu jako nástroj prevence sociálně patologických jevů jako záškoláctví, agrese, kriminalita či netomanie. Získávat v dnešní době děti a mládež pro výuku uměleckých oborů je, dle mého názoru, stále obtížnější. Podmínkou úspěchu je kvalitní školní vzdělávací program, odbornost 56

pedagogů, kreativita a moderní pojetí výuky. Tyto základní parametry založené navíc na tradici a dobrém jménu ZUŠ Jeseník splňuje“. J.B.: „Tak jak je uvedeno v ŠVP – není to pouze o vzdělání, ale i o výchově. Díky kvalitním pedagogům, kvalitní výuce a potřebné kreativitě se zuška dostává do role významného nositele vlastností, které například u volnočasových aktivit nezískáte. Navíc právě zuška může napomoci k pozitivnímu formování socio-kulturní oblasti. Jesenická ZUŠ to splňuje“.

57

Příloha č. 2 – souhlas se zveřejněním údajů

SOUHLAS ŘEDITELE SE ZVEŘEJNĚNÍM ÚDAJŮ

Souhlasíme tímto, aby zjištěné údaje o Základní umělecké škole Jeseník byly použity a zveřejněny v bakalářské práci pana Tomáše Uhlíře.

V Jeseníku dne 9.4.2013

………………………………….. Zdeňka Kainarová ředitelka ZUŠ Jeseník

58

Příloha č. 3 – akce ZUŠ Jeseník prosinec 2012 Sobota 1.12.2012 14.30 hodin KONGRESOVÝ SÁL PLL a.s. Jeseník SKOROVÁNOČNÍ KONCERT DECHOVÉHO ORCHESTRU MLADÝCH ZUŠ JESENÍK S DIRIGENTY MILANEM DOMESEM A TOMÁŠEM UHLÍŘEM, SPOLUÚČINKUJÍ MAŽORETKY CRAZY GIRLS SZUŠ TANEČNÍ s.r.o. JESENÍK POD VEDENÍM ZUZANY FRITSCHEROVÉ Pondělí 3.12.2012 17 hodin KAPLE KONCERT ŽÁKŮ ZE TŘÍDY VÁCLAVA DVOŘÁKA. Uslyšíme žáky ve hře na kytaru a příčnou flétnu. Úterý 4.12.2012 : 17 hodin KAPLE KONCERT ŽÁKŮ ZE TŘÍDY FRANTIŠKA MECHA. Představí se žáci ve hře na žesťové nástroje a zobcovou flétnu. 17 hodin ZUŠ Jeseník TŘÍDNÍ KONCERT BLANKY ANTONIE BLAHOVÉ /host Daniel Dvořák – varhany/ 17 hodin Hotel Slovan VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ VÁCLAVA DVOŘÁKA PRO DÁRCE KRVE /kytarové kvinteto+flétna/ Čtvrtek 6.12.2012 14 hodin PENZION PRO SENIORY Beskydská ul. VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZE TŘÍD H.ŠTĚPÁNOVÉ A V.VLČKOVÉ Pátek 7.12.2012 19 hodin KAPLE VÁNOČNÍ KONCERT SBORŮ ZVONKY A ZVONEČKY POD VEDENÍM ANNY BEŤÁKOVÉ Host : Kytarový orchestr pod vedením V. Dvořáka Sobota 8.12.2012 14.30 hodin SÁL OÚ Mikulovice VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZE TŘÍD L.POLCROVÉ, C.LANGEROVÉ, V.PAVELKOVÉ, Z.KAINAROVÉ, M.DOMESE A J.HAVLA NA VÁNOČNÍCH TRZÍCH Pondělí 10.12.2012 9 hodin MŠ Mikulovice VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZE TŘÍD L.POLCROVÉ, C.LANGEROVÉ, V.PAVELKOVÉ, A.BEŤÁKOVÉ, M.DOMESE Úterý 11.12.2012 : Od 9.30 hodin KAPLE VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ C.LANGEROVÉ, Z.BLECHTOVÉ, K.VYSIKAN A J.STAŇKA NA VÝSTAVĚ SOUP JESENÍK 17 hodin KAVÁRNA ENEYA VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZE TŘÍD B.A.BLAHOVÉ, A.BEŤÁKOVÉ A H.ŠTĚPÁNOVÉ Středa 12.12.2012 9 hodin MŠ Mikulovice VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZE TŘÍD L.POLCROVÉ, C.LANGEROVÉ, V.PAVELKOVÉ, A.BEŤÁKOVÉ, M.DOMESE 59

Čtvrtek 13.12.2012 : 17 hodin Klub důchodců ADVENTNÍ TÁČKY – VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZE TŘÍDY R.DRGÁČOVÉ /vcl + LDO/ 17 hodin Jídelna ZŠ ČESKÁ VES PŘEDVÁNČNÍ KONCERT SMYČCOVÉHO SOUBORU BENJAMÍNCI S ŽÁKY ZE TŘÍD A.BEŤÁKOVÉ, D.MACEČKOVÉ A C.LANGEROVÉ Pátek 14.12.2012 : 13 hodin KINO VYSTOUPENÍ DECHOVÉHO ORCHESTRU MLADÝCH ZUŠ JESENÍK NA AKCI „POLICISTA ROKU“ 17 hodin KAPLE KONCERT ŽÁKŮ Z KYTAROVÉ TŘÍDY BARBORY UHLÍŘOVÉ. Vystoupí rovněž Kytarový soubor Smajlíci. 18 hodin KOBYLÁ KONCERT KYTAROVÉHO ORCHESTRU A SBORU ZVONKY Sobota 15.12.2012 : 17 hodin KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE JESENÍK ADVENTNÍ KONCERT ORCHESTRŮ ZUŠ JESENÍK Představí se Smyčcový orchestr Jeseník s dirigentem Františkem Mechem a Dechový orchestr mladých ZUŠ Jeseník s dirigenty Milanem Domesem a Tomášem Uhlířem. Na závěr malé překvapení. 17 hodin NYSKIE PIETROVICE /POLSKO/ ADVENTNÍ KONCERT – R.JEŘÁBKOVÁ 18 hodin PÍSEČNÁ KONCERT JESENICKÉHO SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU D.BRAŠÍKOVÉ S HOSTY /D.DVOŘÁK, L.KLANEROVÁ, D.MACEČKOVÁ – varhany, J.MOKOVÁ – lesní roh, A.BEŤÁKOVÁ A Z.BEŤÁKOVÁ – zpěv/ Neděle 16.12.2012 : 16 hodin PÍSEČNÁ VYSTOUPENÍ KYTAROVÉHO SOUBORU SMAJLÍCI B.UHLÍŘOVÉ NA VÁNOČNÍCH TRZÍCH 17 hodin VIDNAVA VÁNOČNÍ KONCERT SMYČCOVÉHO ORCHESTRU JESENÍK /F.MECH, J.HAVEL, R.DRGÁČOVÁ, J.DVOŘÁK, V.VLČKOVÁ/ 17 hodin EVANGELICKÝ KOSTEL JESENÍK KONCERT JESENICKÉHO SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU D.BRAŠÍKOVÉ S HOSTY /D.DVOŘÁK, M.DVOŘÁČEK, L.KLANEROVÁ, D.MACEČKOVÁ – varhany, J.MOKOVÁ – lesní roh, A.BEŤÁKOVÁ – zpěv/ Pondělí 17.12.2012 11 hodin DPS Mikulovice VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ C.LANGEROVÉ, V.PAVELKOVÉ A L.POLCROVÉ Úterý 18.12.2012 : 14 hodin PENZION PRO SENIORY U Rybníčku VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ B.A.BLAHOVÉ, H.ŠTĚPÁNOVÉ A A.BEŤÁKOVÉ 60

17 hodin DIVADLO P. BEZRUČE BENEFIČNÍ KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ JESENÍK SPOJENÝ S PŘEDÁVÁNÍM DÁRKŮ Z AKCE "VÁNOČNÍ STROM" DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ V ČERNÉ VODĚ A V JESENÍKU A Z AZYLOVÉHO DOMU BOÉTHEIA Středa 19.12.2012 14 hodin AZYLOVÝ DŮM JESENÍK VYSTOUPENÍ AKORDEONOVÉHO SOUBORU H.ŠTĚPÁNOVÉ Čtvrtek 20.12.2012 17 KAPLE VÁNOČNÍ KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ JESENÍK Pátek 21.12. – Sobota 22.12.2012 MASARYKOVO NÁMĚSTÍ VYSTOUPENÍ ŽÁKŮ ZUŠ JESENÍK NA AKCI „VÁNOCE V JESENÍKU 2012“ /organizuje V.VLČKOVÁ/ Sobota 22.12.2012 : 16 hodin KOSTEL BÍLÁ VODA KONCERT KOMORNÍHO SBORU FLORIAN /Z.BLECHTOVÁ, M.SVOBODOVÁ/ S JESENICKÝM FLAUTINEM /J.DVOŘÁK/ 17 hodin ZLATÉ HORY KONCERT KOMORNÍHO SBORU K.DITTERSE /A.BEŤÁKOVÁ/ S HOSTY /D.DVOŘÁK, L.KLANEROVÁ, D.MACEČKOVÁ – varhany, J.MOKOVÁ – lesní roh/ Neděle 23.12.2012 17 hodin EVANGELICKÝ KOSTEL JESENÍK KONCERT KOMORNÍHO SBORU FLORIAN /Z.BLECHTOVÁ, M.SVOBODOVÁ/ S JESENICKÝM FLAUTINEM /J.DVOŘÁK/ Pondělí 24.12.2012 KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE JESENÍK INTRÁDY A KOLEDY NA PŮLNOČNÍ MŠI /J.STANĚK, F.DVOŘÁK/ Středa 26.12.2012 17 hodin KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE JESENÍK KONCERT JESENICKÉHO SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU D.BRAŠÍKOVÉ S HOSTY /D.DVOŘÁK, M.DVOŘÁČEK, L.KLANEROVÁ, D.MACEČKOVÁ – varhany, J.MOKOVÁ – lesní roh, A.BEŤÁKOVÁ – zpěv/ Pátek 28.12.2012 : 15 hodin KOSTEL ADOLFOVICE a 18 hodin KAPLE V LIPKÁCH RÝMAŘOV KONCERT KOMORNÍHO SBORU FLORIAN /Z.BLECHTOVÁ, M.SVOBODOVÁ/ S JESENICKÝM FLAUTINEM /J.DVOŘÁK/ 17 hodin EVANGELICKÝ KOSTEL JESENÍK KONCERT KOMORNÍHO SBORU K.DITTERSE /A.BEŤÁKOVÁ/ S HOSTY /D.DVOŘÁK, L.KLANEROVÁ, D.MACEČKOVÁ – varhany, J.MOKOVÁ – lesní roh/ Sobota 29.12.2012 17 hodin KOSTEL ČERNÁ VODA KONCERT JESENICKÉHO SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU D.BRAŠÍKOVÉ S HOSTY /D.DVOŘÁK, M.DVOŘÁČEK, L.KLANEROVÁ, D.MACEČKOVÁ – varhany, J.MOKOVÁ – lesní roh, A.BEŤÁKOVÁ – zpěv/ Neděle 30.12.2012 17 hodin SÁL OÚ MIKULOVICE KONCERT OPERNÍCH, OPERETNÍCH, MUZIKÁLOVÝCH A VÁNOČNÍCH PÍSNÍ /A.BEŤÁKOVÁ, M.REICHELOVÁ, L.KONEČNÁ/ 61

Příloha č. 4 – budova ZUŠ Jeseník v současnosti a v minulosti

Budova ZUŠ Jeseník v současnosti a v minulosti (60 let ZUŠ, 2008)

62

Anotace Příjmení a jméno autora: Uhlíř Tomáš Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci Název diplomové práce: Základní umělecká škola Jeseník a její místo v regionu Počet znaků: 84497 Počet příloh: 4 Počet titulů použité literatury: 11 Klíčová slova: škola, škola a její okolí, základní umělecké vzdělávání, kurikulum, školní vzdělávací program Obsah: Práce se zabývá významem Základní umělecké školy Jeseník pro region Jesenicko a to i v souvislosti s tvorbou Školního vzdělávacího programu. V první části práce autor vysvětluje obecně roli školy, popisuje základní umělecké vzdělávání, kurikulum a základní uměleckou školu v současnosti. V druhé části práce je čtenář seznámen s konkrétní základní uměleckou školou a s významem školy pro region. Nechybí zde rovněž analýza školního vzdělávacího programu. V závěru autor shrnuje zjištěné informace a potvrzuje nezastupitelný význam školy pro region.

Annotation Author’s last and first name: Uhlíř Tomáš Affiliation: Department of Sociology and Adult Education FF UP in Olomouc Title of the bachelor’s degree project: The Music School in Jeseník and its place in a region Number of characters: 84497 Number of attachments: 4 Number of literature titles used: 11 Keywords: school, school and its surrounding, Basic Art Education, curriculum, School Educational Program Abstract: The work deals with the importance of the Music School in Jeseník for the region and even in the context of a school's educational program. In the first part, the author explains the role of the school in general, describes the basic art education, curriculum and basic art school at present. In the second part the reader is familiar with the specific primary art school and the importance of school for the region. There are also analysis of

63

the school curriculum. In conclusion, the author summarizes the findings and confirms the irreplaceable importance of school for the region.

64

65

66