Základní statistické a analytické metody pro použití na pracovišti

STUDIJNÍ MATERIÁLY

„Základní statistické a analytické metody pro použití na pracovišti“

Autor: Ing. Milan Rozkoš Seminář je realizován v rámci projektu „Správná praxe ve strojírenské výrobě“, registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/05.0011

Vzdělávací modul:

Efektivní zpětná vazba ve strojírenské výrobě Školení:

Základní statistické a analytické metody pro použití na pracovišti

Program a obsah

Strana

1. Postup zlepšování – přehled metodik a nástrojů...................................................................... 3 2. Vývojový diagram .................................................................................................................... 5 3. Záznamník dat......................................................................................................................... 6 4. Histogram ................................................................................................................................ 7 5. Diagram příčin a následku - Ishikawův diagram....................................................................... 7 6. Paretova analýza ..................................................................................................................... 8 7. Korelační diagram ................................................................................................................... 9 8. Regulační diagram .................................................................................................................. 9 9. Afinitní diagram ..................................................................................................................... 14 10. Diagram vzájemných vztahů ................................................................................................ 15 11. Systematický diagram ......................................................................................................... 16 12. Maticový diagram ................................................................................................................ 17 13. Analýza údajů v matici ......................................................................................................... 18 14. Rozhodovací diagram PDPC ............................................................................................... 19 15. Síťový graf ........................................................................................................................... 21 16. Metoda 5x Proč? ................................................................................................................. 24 17. Šest otázek ......................................................................................................................... 24 18. Postupy využití nástrojů zlepšování při řešení problémů, ukázka deníku kvality a užití A3 reportu při řešení konkrétního problému .................................................................................... 25

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 2/26

1. Postup zlepšování – přehled metodik a nástrojů Pro zabraňování problémům na pracovišti je důležitá analýza dat. Data jsou důležitá pro manažerské rozhodování. Manažeři si musí vybírat informace, je nutné s nimi efektivně zacházet, musí umět správně rozhodovat, neboť kvalita a výsledky manažerského rozhodnutí ovlivňují fungování a prosperitu firmy. Rozhodnutí je nutné založit na kvalitní analýze a prostudování dat. K tomu je uzpůsobeno toto školení, které seznamuje se základními použitelnými nástroji pro odstraňování problémů ve firmě. Při analýzách a rozborech problémů v rámci zlepšování, v rámci hledání příčin neshod je třeba postupovat etapově. Obr. 1 Etapy aplikace analytických metod

Vnímání potřeby zlepšování - problém Výběr vhodné metody vzhledem k problému Sběr a/nebo vyhledání dat pro aplikaci metody Provedení vlastní analýzy/metody Vyhodnocení výsledku analýzy/ metody, návrh opatření Prezentace návrhu opatření, podklad pro rozhodnutí

Realizace navržených a schválených opatření Vnímání potřeby zlepšování, detekce problému  Vědět co a proč analyzovat  Vyjasnit si účel, jaká data z analýzy potřebujeme Výběr metody vzhledem k problému  K účelu volit vhodnou metodu  Zvládnutý a ověřený postup  Dostupnost a použitelnost vhodných formulářů, SW Sběr, vyhledání dat pro aplikaci metody  Jednoduché získání dat z informačního systému  Vypovídací schopnost  Ujasnit období Provedení vlastní analýzy, provedení metody  Vyžít znalosti metodiky  Práce s formulářem, SW Vyhodnocení výsledku analýzy, metody, návrh opatření  Závěr, trend, porovnání s cílem, normou  Identifikace jevů k zásahu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 3/26

Prezentace návrhu opatření, vytvoření podkladu pro rozhodování  Zpracování výsledků přijatelnou formou, předání odborníkům a vedení  Popularizace  Krátké zevšeobecnění výsledků a doporučit opatření Realizace navržených, schválených opatření  Zásah, ověření účinnost  Pokračovat v podrobnější analýze V rámci školení bude prezentováno a procvičeno: Sedm jednoduchých nástrojů řízení kvality Sedm nových nástrojů řízení kvality  Vývojový diagram*  Afinitní diagram (diagram afinity)*  Záznamník dat - Kontrolní list  Diagram vzájemných vztahů (relační diagram)*  Histogram  Systematický (stromový) diagram*  Ishikawův diagram*  Maticový diagram  Paretův diagram  Analýza údajů v matici*  Korelační - Bodový diagram  Diagram PDPC*  Regulační diagram  Síťový diagram Kromě výše uvedených i další časti používané analytické nástroje. Metody u níž je vhodné aplikovat brainstorming jsou označeny hvězdičkou*. Použití probíraných nástrojů při analýzách a zlepšování je uvedeno v tabulce. Tabulka 1 Použití analytických metod a nástrojů  Popis problému, pochopení Vývojový diagram, záznamník dat, systematický diagram, maticový diagram rozsahu problému Záznamník dat, histogram, korelační diagram, Šest otázek  Získání a třídění dat Histogram, Ishikawův diagram, Paretův diagram, korelační  Hledání příčiny problému diagram, regulační diagram, afinitní diagram. diagram vzájemných vztahů , systematický diagram, maticový diagram, analýza údajů v matici, 5x Proč?, Šest otázek 5x Proč?, Šest otázek  Hledání kořenové příčiny Analýza údajů v matici , diagram PDPC  Zvažování variant řešení Ishikawův diagram, regulační diagram, diagram vzájemných  Opatření a akční plány vztahů , diagram PDPC, síťový diagram, Deník kvality Diagram PDPC, Deník kvality  Komplexní nástroj Sedm základních nástrojů se používá zejména pro řešení problémů operativního řízení kvality. Dále se používají zejména pro řešení problémů v provozních činnostech, sedm nových je zaměřeno zejména pro výkon manažerských funkcí, v nichž je nutno rychle rozhodnout bez ohledu na deficit číselných údajů či jejich nedostatečnou vypovídací schopnost do budoucna. Taková rozhodnutí se mohou opírat i o odborné verbální informace, které je třeba uspořádat, najít mezi nimi působící vztahy a poskytnout základnu pro další analýzu. Pro oblast plánování kvality se doporučuje využití sedmi nových nástrojů managementu kvality. Sedm nových nástrojů nachází své uplatnění zejména při plánování kvality, v rámci něhož je potřeba zpracovávat různorodé informace, definovat cíle kvality a stanovit nové postupy a metody k jejich dosažení. Dohromady tvoří užitečnou sadu metod pro aplikaci opatření při neshodách ve firmách, základní nástroje se velice výhodně využívají ve strojírenství. Kombinace se používá v projektech zlepšování, odstraňování problémů, vad. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 4/26

2. Vývojový diagram Účel této metody je grafické zobrazení posloupnosti a vzájemné návaznosti všech kroků procesu, pomůcka pro identifikaci a nalezení vzájemných vazeb mezi dílčími kroky procesu. Používá se pro analýzu procesu, jeho dílčích kroků a rozhodujících uzlů, identifikaci míst s možným vznikem problémů, zkoumání procesu z hlediska nejvhodnějšího rozmístění kontrolních bodů, názorné zobrazení procesu – chápání procesu, školení nových lidí, vymezení vnitřních zákazníků. Aplikace vývojového diagramu 1. Určení počátku a konce procesu 2. Záznam celého procesu 3. Stanovení jednotlivých kroků procesu 4. Sestrojení návrhu vývojového diagramu 5. Přezkoumání návrhu za účasti těch, kterých se týká 6. Zlepšení návrhu na základě výsledků přezkoumání 7. Ověření vývojového diagramu ve vztahu ke skutečnému procesu 8. Identifikace pro další použití Je vhodné aplikovat týmovou práci. Při práci je nutné volit dostatečnou přehlednost a viditelnost zpracovaného diagramu. Je vhodné jej doplnit o matici odpovědností, aby bylo zřejmé kdo za co odpovídá. Při tvorbě je nutno dávat pozor při větvení digramu na jeho přehlednost, zejména u více stránek. Obr. 2 Používané symboly

Obr. 3 Ukázka vývojového diagramu Referent prodeje

Start, konec Provádějící Zákazník

1. Příj em a ev idence reklamací

Zpracování, činnost

Subproces

2. Uložení reklamov aného zboží

3. Posouzení reklamace 4. Neuznání reklamace

ne

Vedoucí výroby

ano

Uznána?

Rozhodování Zásobovač

Dokument, záznam

5. Regresní reklamace

ano

Dodav atelské v ady

4. Předání zásobov ačov i

5. Oprav a a následná kontrola

Spojka Linie činnosti

ne

6. Vrácení v ýrobků zákazníkov i

Nákup Obchodní ředitel

ano Ostatní zákazníci

7. Stažení zboží z oběhu

8. Řešení náhrady zboží

Ohrožuj e v ada klienty

ne

9. Analýzy reklamací, ekonomika j akosti

Zákazník


3. Záznamník dat Tento nástroj shromažďuje údajů, zajišťuje aby byly data k použití pro další metody. Do připraveného formuláře se zaznamenávají určená data - vady, místa vad atd. Data se identifikují a přiřadí podmínkám vzniku. Slouží k vyhodnocení dat jako základ pro další statistické metody. Případně už při záznamu do stanovených skupin můžeme vyhodnocovat (pohledem zjistíme, čeho je nejvíc). Jiné názvy pro tuto metodu jsou check-list,. formulář pro sběr údajů, kontrolní list, kontrolní formulář, frekvenční tabulka. Při sběru dat je nutné si uvědomit jaké informace potřebujeme získat, na vhodné volbě zaznamenávaných údajů závisí jak jejich počet, tak vypovídající schopnost. Záznamník má mít dobrou srozumitelnost, má být dostatečná přehledný, jasný, má identifikovat data např.: datum, čas, místo, zařízení, pracovníka, měřidlo, měřící metodu, identifikaci dávky, parametry výroby, teplotu, tlak. Má často podobu tabulky vyplněné čísly, obrázku s vyznačením dohodnutých tvarů, čárek zaznamenaných při výskytu určité veličiny. Může rozlišovat typy poruch. Průběh v krocích 1. Vyjasnění účelu sběru údajů 2. Určení nezbytných údajů k dosažení účelu 3. Stanovení postupu další analýzy (navazující vhodná statistická metoda, jednoduchý nástroj řízení kvality) 4. Sestavení formuláře záznamníku pro záznam údajů 5. Zajištění identifikace sběru údajů 6. Vlastní kolonky, části záznamníku pro záznam nasbíraných údajů 7. Ověření vhodnosti formuláře 8. Používání 9. Podle potřeb úprava formuláře Obr. 4 Ukázka záznamníku dat Týden:18/07 Vady hranolu

Pondělí

Úterý

Středa

Čtv rtek

Pátek

Zásmolek

Vlasov á trhlina

Střed

Zarostlá kůra

Vyštípnutí

Suk

Jiné


4. Histogram Tato metoda slouží k vyhodnocení variability procesu i k prezentování dat získaných k problému. Používá se tam, kde je potřebné poznat druh kořenové příčiny problému, neboť tvar histogramu (pokud je odlišný od normálního rozdělení), ukazuje na zdroj problémů. Lze tak identifikovat příčiny a zvažovat i dopady pozorovaného problému. Nejčastěji se používá pro zjištěné délky, úchylky rozměrů, hmotnosti, časové rozdíly. K aplikaci metody je nutné mít dostatek dat, minimálně třicet měření v souboru, aby byl výsledek průkazný. Při posuzování zjištěného stavu se sleduje u hodnocené charakteristiky šířka histogramu, jeho tvar a vystředění.

5. Diagram příčin a následku - Ishikawův diagram Tento nástroj pomáhá identifikovat potencionální příčiny určitého následku. Používá se při hledání hlavní příčiny následků, neshod, problémů v kvalitě, aby bylo možno nasadit nápravná nebo preventivní opatření. K následku se přiřazují kategorie příčin, ty se dále analyzují a dělí na podpříčiny do různých úrovní, zjistí se směr působení na následek. Jiné názvy metody jsou diagram rybí kosti, fishbone, někdy i kauzální diagram. Je to především grafický nástroj pro analýzu potencionálních nebo existujících příčin určitého následku (řešení problémů s kvalitou). Příčiny posuzovaného následku se uspořádají do kategorií, subkategorií, subsubkategorií. Hledání příčin na dílčí kategorie se provede až do vyhledání kořenové příčiny. Po poznání kořenové příčiny lze teprve provádět účinné opatření. Průběh v krocích 1. Jednoznačné definování následku 2. Zápis následku do „hlavy“ diagramu, základní osa 3. Určení hlavních kategorií možných příčin, zakreslení „větví“ na osu 4. Analýza dalších příčin a podpříčin jednotlivých hlavních kategorií, zakreslení na „vedlejší větve“ 5. Volba malého počtu nejpravděpodobnějších kořenových příčin s předpokládaným vlivem na posuzovaný následek 6. Určení priorit po vypracování Ishikawova diagramu. Např. přidělením bodů členy týmu a pak provedení Paretovy analýzy. Nebo se provádí hlasování nebo zjištění optické váhy –hustoty větví“. Obr. 5 Ukázka Ishikawova diagramu Me tody

Lidé

Motivac e

Není diskuse Hlad a žízeň

Nelze vyzk ouš et Le ktor nekomunikuje vhodně

Vysilová ní úč astníků dlouhými uč ebními bloky Nevhodná forma předávání informac í

Le ktorovi se nedá věřit

Nespokojenost se školením

Žá dné nové informa ce Neak tuá lní obsah šk olení

Nea ktivní úča stníci Nezáživný lektor

Žá dné píse mné mate riá ly sebou, ne bo nedosta teč né Nečitelné ma teriály

Není vidět na ta buli

Není k de pre zentovat vlas tní pozná mk y

Pře vládá stres a operativa , ne snaha se učit

Nevyužitelné informa ce

Le ktor z donucení Lidé na školení z donuc ení

Zima, tma nebo přímé slunce , horko Účas tníc i namač káni Není s ociá lní záze mí

Nedostupná literatura

Nepohodlné židle Není prostor na psa ní poznámek

Nesplnite lný ne bo dlouhý test

Není k de pa rk ovat

Žá dné nebo ne re prezentativní os vědč ení o absolovování

Ma teriál

Za říze ní

Prostředí


6. Paretova analýza Účelem této objektivní analytické metody je zjištění životně důležité menšiny. Používá se při hledání úzké skupiny problémů, při jejímž vyřešení se odstraní podstatné problémy. Velice často se používá k rozboru nekvalitní výroby, reklamací. Paterův princip říká, že 20 % příčin způsobuje 80 % následků. Poznáním této významné menšiny se můžeme soustředit při řešení problémů na odstranění těch příčin, které se na nich nejvíce podílejí. Zpracováváme získané údaje za určité období. Používá se i při rozhodování v Ishikawově diagramu, FMEA aj. Kromě četnosti výskytu problému (počet vad) lze sledovat i náklady nebo koeficient závažnosti vad (násobení výskytu stanovenými hodnotami). Průběh v krocích 1. Volba analyzovaných položek (druh neshody) 2. Volba hodnotící charakteristiky (počet výskytu) 3. Výběr období hodnocení 4. Seřazení položek sestupně podle hodnotící charakteristiky 5. Výpočet kumulativních součtů 6. Sloupcový diagram podle hodnotící charakteristiky 7. Sestrojení Lorenzovy křivky (propojuje hodnoty kumulativních součtů hodnotících charakteristik) 8. Doplnění stupnice kumulativních součtů v procentech (nejčastěji vpravo) 9. Volba kritéria pro určení položek k řešení problému (nejčastěji 80% z kumulovaných součtů v procentech) Používá se k analýze různě sesbíraných údajů, k řešení priorit (různí dodavatelé, různé výrobky atd.) Práce s Paretovým diagramem by se měla zařadit po provedení opatření k nápravě nebo preventivních opatření k ověření jejich účinnosti (viz Deník kvality). Obr. 6 Ukázka Paterova diagramu s Lorenzovou křivkou 100%

Počet

90% 80% 70% 60% 50% 40%

lo u m ku ě n

va

30% 20%

hodn ota

Znaky

10%


7. Korelační diagram Korelační diagram se používá tam, kde se hledají vztahy mezi  dvěmi různými příčinami problémů  nebo dvěmi různými proměnnými. Při analýze pomocí korelačního diagramu (někde je nazýván bodovým diagramem) se vztah potvrdí nebo vyloučí. Znalost existence nebo neexistence vztahu pak při hledání příčin problémů může k některým příčinám nasměrovat, nebo naopak některé příčiny vyloučit. Vztah mezi sledovanými charakteristikami může být různě silný. Je-li zjištěna silná závislost, lze tyto informace využít v rámci analýzy kauzálního vztahu.

8. Regulační diagram Regulační diagram se používá pro vyhodnocení stability procesu, určení momentu zásahu do procesu, potvrzení výsledku zlepšení – zásahu. Široce se ve strojírenství používá při údržbě strojů, řešení a zajištění kvality produktů, zjištění variability, zjištění vymezitelných příčin, snížení nákladů na třídění. Zjistí a vytřídí se náhodné a vymezitelné příčiny kolísání vlastností produktů Jako pomůcka lze využít kontrolní list, regulační diagram, SW, literaturu, normy na statistickou regulaci (ISO 8258) aj. Obr. 7 Princip regulace

Výrobní operace Vstup

Výstup

Kontrolní

bod

Proces

Regulace - Zpětná vazba

Obr. 8 Principy statistické regulace USL horní mezní hodnota

LSL dolní mezní hodnota

Statisticky nestabilní proces

Statisticky stabilní proces

USL horní mezní hodnota

LSL dolní mezní hodnota

Technicky nestabilní proces

Technicky stabilní proces


Regulační diagram se používá k odlišení variability vyvolané vymezitelnými (zvláštními) příčinami od variability vyvolané náhodnými příčinami, které jsou přirozeným rysem procesu. 8.1 Principy statistické regulace Rozdělení průměrných hodnot charakteristiky v podskupinách aproximuje k normálnímu rozdělení, a to tím více, čím je rozsah podskupin vyšší Střední hodnota rozdělení průměrných hodnot charakteristik v podskupinách se rovná střední hodnotě jednotlivých hodnot ( x = μ ) Směrodatná odchylka rozdělení průměrných hodnot charakteristik v podskupinách (σs) je √n krát menší než směrodatná odchylka jednotlivých hodnot (σ), tedy: σ s=

σ √n

Výrobky vyráběné ve stejném procesu nejsou stejné. Kolísání vlastností produktů má příčiny:  Náhodné (přirozené) – podílí se malou složkou, má přirozený původ, působí trvale, předvídatelně, v čase se nemění, omezí se radikálním zásahem do procesu, změnou technologií atd.  Vymezitelné (zvláštní, systematické) – jsou nepředvídatelné, v čase se mění poloha charakteristik kvality, nejsou přirozené, pokud se neodstraní, mohou se objevovat znova K zajištění statistické regulace je třeba zajistit nejprve statisticky způsobilý proces, viz obrázek. Obr. 9 Fáze přípravy a aplikace statistické regulace procesu

Přípravná fáze Fáze analýzy a zabezpečení statistické zvládnutosti procesu Fáze analýzy a zabezpečení statistické způsobilosti procesu Statistická regulace 8.2 Statická regulace měřením 8.2.1 Přípravná fáze Volba charakteristiky kvality – regulované veličiny, musí být měřitelný, případně neměřitelný umožňující rozlišit shodné a neshodné výrobky Analýza výrobního procesu a volba systému měření  Druh a oblast působení příčin, vyvolávajících nepravidelnost  Vliv nepřiměřených požadavků ve specifikaci  Stávající způsob kontroly a oblast její působnosti  Ostatní faktory, ovlivňující proces Určení rozsahu podskupiny (výroba za stejných podmínek) Volba kontrolního intervalu (dávky) Volba typu regulačního diagramu 8.2.2 Fáze analýzy a zabezpečení statistické zvládnutosti procesu Zda působí jen náhodné příčiny, regulační diagram x, R Shromáždění údajů (min 25 podskupin o rozsahu 4 - 5 jednotek) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 10/26

Výpočet výběrových charakteristik hodnot v jednotlivých podskupinách

Xi =

n ∑ Xij j=1 n

Ri = Xij,max - Xij,min Xi – aritmetický průměr hodnot v i-té podskupině Xij – j-tá hodnota charakteristiky v i-té podskupině n – rozsah podskupiny Xij,max – maximální hodnota v i-té podskupině Xij,min – minimální hodnota v i-té podskupině Výpočet úrovní centrálních přímek, aby se mohlo v regulačním diagramu regulovat Určit centrální přímky a regulační meze X diagram

k ∑ Xi i=1 CLx = X = LCLx = X - A2.Rk UCLx = X + A2.R X – průměrná hodnota průměru v podskupinách R – průměrná hodnota rozpětí v podskupinách , vypočte se

R=

k ∑ Ri i=1 k

k – počet podskupin A2 – konstanta, závislá na rozsahu podskupiny R diagram

CLR

= R

LCLR = D3.R UCLR = D4.R D3, D4 – konstanty závislé na rozsahu podskupiny Sestrojení R- diagramu a jeho analýza Zda nejsou body vně regulačních mezí, pokud ano – čistit (identifikovat vymezitelné příčiny a opatření k odstranění příčin, vyloučit z dalšího hodnocení) Případné přepočítání Sestrojení X – diagramu a jeho analýza – osm testů, pokud nevyhovuje, nastane čistící proces Rozšíření platnosti na další období Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 11/26

Obr. 10 Základní testy UCL A

UCL A

B

B

C

x

C

x

C B

B

A

LCL

LCL

Test 1

UCL

UCL

A B

LCL

Test 3

UCL

A

x

A

C

B

B

A

LCL

A Test 6

Test 5

UCL

B

A B

C

C

x

C B

LCL

Test 4

C

UCL A

x

A

C

C

LCL

C

B

B

x

A

B

A

UCL

Test 2

C

x

C B

LCL

A

B

C

x

C

C B

A

LCL

Test 7

A Test 8

Test 1 – Jeden bod leží za zónou A Test 2 – Devět bodů v řadě za sebou leží v zóně C nebo za ní Test 3 – Šest bodů v řadě za sebou je plynule stoupajících nebo klesajících Test 4 – Čtrnáct bodů v řadě za sebou pravidelně kolísá nahoru a dolů Test 5 – Dva ze tří bodů v řadě za sebou leží v zóně A nebo mimo ní Test 6 – Čtyři z pěti bodů za sebou leží v zóně B nebo za ní Test 7 – Patnáct bodů v řadě ze sebou leží v zóně C (nad a pod centrální přímkou) Test 8 – Osm bodů v řadě za sebou leží na obou stranách od centrální přímky, avšak žádný bod neleží v zóně C 8.2.3 Fáze analýzy a zabezpečení způsobilosti procesu U statisticky zvládnutého procesu se počítá index způsobilosti cp – při specifikování obou mezních hodnot, porovnává přípustnou a skutečnou variabilitu hodnot bez ohledu na umístění v tolerančním poli

USL-LSL

cp =

6σ


LSL – dolní mezní hodnota USL – horní mezní hodnota σ – směrodatná odchylka , vypočítaná podle vzorce:

R σ=

d2

kde d2 je konstanta závislá na rozsahu podskupiny Index způsobilosti cpk – počítá se při zadání obou nebo jen jedné ze specifikací, zohledňuje se umístění v tolerančním poli Při předepsané dolní mezní hodnotě

μ - LSL cpk = cpL =

3σ

Při předepsané horní mezní hodnotě

USL - μ cpk = cpU =

3σ

Při předepsané dolní i horní mezní hodnotě

cpk = min  cpL; cpU  kde je μ - střední hodnota sledované charakteristiky kvality Za způsobilý proces je považován takový, kde cpk  1,33. 8.3 Vlastní statistická regulace Tam kde je statisticky zvládnutý a způsobilý proces se vede regulační diagram s dopředu zakreslenými regulačními mezemi. Ve zvolených intervalech se odebere podskupina výrobků a zjistí se hodnota sledované charakteristiky. Provede se výpočet charakteristik a zanesení do regulačního diagramu. Pokud se ukáže signál vymezitelných příčin, hledá se příčina a odstraňuje, aby byl proces nadále statisticky zvládnutý. 8.4 Statistická regulace srovnáváním V případě statistické regulace srovnáváním lze využít tyto typy regulačních diagramů: 

p – regulační diagram pro podíl neshodných jednotek v podskupině



np – regulační diagram pro počet neshodných jednotek stejného rozsahu



c – regulační diagram pro počet neshod v podskupině



u – regulační diagram pro počet neshod na jednotku v podskupině


9. Afinitní diagram Bývá označován jako diagram příbuznosti, shlukový diagram. Metoda pomáhá informace uspořádat do přirozených skupin, objasnit tak strukturu řešených problémů. Vzhledem k množství zpracovaných nápadů je metodou vysoce efektivní. Zobrazení struktury problémů vede k hlubšímu pochopení a je dobrým východiskem pro jeho řešení. Nástroj umožňuje tvořivě generovat velké množství nápadů a poté z nich vytvářet a sestavovat logické skupiny s cílem pochopit podstatu problému a dobrat se k řešení. Vhodně se uspořádají informace do relativně samostatných příbuzných skupin podle zvolených třídících znaků, tím se zvyšuje účinnost a přehlednost rozhodování. Postup aplikace 1. Jednoznačné vymezení problému – zapsat řešený problém na viditelné místo: 2. Pomocí brainstormingu shromáždit náměty. Dodržovat pravidla pro brainstorming Zaznamenat každý nápad na lístek tučným velkým písmem. Použít alespoň podstatné jméno a sloveso. Každý námět musí být jasně formulován. Náměty z brainstormingu je možno doplnit dalšími informacemi získaných z jiných zdrojů. Po ukončení diskuse rozmístit lístky na dostatečně velkou plochu 3. Roztřídit nápady do 5 až 10 skupin Seskupování provádět v tichosti Lístky přesouvejte tam, kde vám nejlépe vyhovují (neptejte se, prostě je přesuňte) Mlčky seřazujte a sledujte vazby mezi všemi nápady Jestliže posuny s lístkem pokračují, dohodněte se na kopii tohoto lístku Je v pořádku, když některé nápady zůstanou osamoceny Třídění se zpomalí nebo se zastaví v okamžiku, kdy je každý s těmito uskupeními spokojen. 4. Pro každou skupinu vytvořit pojmenování Název by měl výstižně charakterizovat skupinu Nejdříve se dohodnout na slovu, které zachytí ústřední nápad každého uskupení – napsat jej na lístek a umístit jej do horní části uskupení Ke každé skupině vytvořit krátkou větu, která bude kombinovat ústřední myšlenku a to, čím každý lístek přispívá k dané myšlence – napsat na kartičku (nahradit verzi návrhu) Velká uskupení je možno rozdělit do dílčích skupin Sestrojit konečný afinitní diagram 5. Můžou se doplnit vzájemné vazby mezi skupinami. 6. Provede se písemná nebo ústní prezentace. Kdo pojede

Zpùsob prožití

Finance

Poj edou i dospělé děti?

Chceme si odpočinout nebo mít zážitek?

Máme na to?

Rozhodně ne pod stan K rodině?

Kdy na dovolenou

Jet na ov ěřená místa? Tuzemská nebo zahraniční rekreace?

Před sezonou, nebude tolik lidí

Spoj it s adrenalinov ou zábav ou?

Asi budeme muset respektov at celozáv odní dov olenou

Realizov at mamince taj ný sen o j ízdě na koni?

Po letní sezóně to bude lev něj ší

Ještě j sme nezkusili agroturistiku

Jak zajistit Loni se Slov dokem to bylo faj n, poj edeme s nimi opět?

Vezmeme na to půj čku?

Obr. 11 Ukázka aplikace afinitního diagramu

Zaj istit si sami

Teď j e rodinná kasa prázdná

Na internetu j e to lev něj ší

Při rychlém obj ednání u cestov ky j e slev a Máme bonus od Slov doku, v yužij eme?

Jak pojedeme

Už nemáme doma žádná eura

Autem nebo j iný prostředek?

V dubnu dostaneme div idendy za akcie


10. Diagram vzájemných vztahů Označuje se také jako relační diagram, diagram ID (Interrelationship Diagraph). Umožňuje systematicky zjišťovat, analyzovat a třídit logické příčinné souvislosti (vztahy příčina a následek) mezi jednotlivými náměty. Pomáhá identifikovat logické nebo příčinné souvislosti mezi jednotlivými náměty. Metoda se používá tam, kde je řešen problém se složitými vztahy a je nutné jejich pochopení. Základem pro aplikaci metody je dostatek námětů (součást problému, příčiny, činnosti atd.). Můžou s použít data získaná afinitním diagramem. Vyšetřuje vztahy příčiny a následku mezi všemi náměty, umožňuje identifikovat základní příčiny, i když hodnověrná data neexistují. Účelem metody je odpovědět na otázku „Kde začít a jak postupovat při řešení problému?“. Postup aplikace 1. Formulovat řešený problém Sestavit celou větu, která je jednoznačně pochopitelná a na niž se členové týmu shodli. Vstupní data mohou být vytvořeny pomocí afinitního diagramu (pozor: nepracovat ale s příliš mnoho náměty, protože zobrazení vzájemných vazeb by mohlo být nepřehledné). 2. Sestavit správný tým Rozmístit všechny kartičky s náměty. Uspořádat do velkého kruhového obrazce tak, aby bylo možné mezi nimi zakreslit šipky. Kartičky pro pozdější rychlý odkaz v průběhu procesu identifikovat (číslice, písmeno). 3. Vyhledat vztahy příčina/vliv mezi všemi náměty Vybrat jeden námět jako výchozí bod. Jsou-li náměty očíslovány, pokračovat v jimi daném pořadí. U každé kombinace si položte otázky: existuje vazba příčina/následek nebo východisko/následek? Zjištěné vztahy se zobrazují šipkami, jež směřují v případě příčinných vztahů od příčiny k následku, v případě logických vztahů od východiska k následku. Pozor: nekreslit obousměrné šipky, rozhodnutí provést u „silnějšího“ směru 4. Přezkoumat a revidovat první dokončený diagram vzájemných vztahů Je-li to potřebné, získat dodatečný vstup od pracovníků, kteří nejsou členy týmu. 5. Zapsat počet vystupujících a vstupujících šipek a vybrat klíčové položky U každé položky zaznamenat počet vstupujících a vystupujících šipek. Vyhledat položku s nejvyšším počtem vystupujících šipek – základní příčinnou neboli hnací silou, řešíme ji jako první. Vyhledat položku s nejvyšším počtem vstupujících šipek – klíčový následek. Může se stát cílem pro další plánování. 6. Sestrojit konečný diagram vzájemných vztahů

1/2 Obr. 12 Ukázka aplikace diagramu vzájemných vztahů

1/1

Námět 2

2/1

0/6

5/0

Námět 3 Námět 6

Problém

3/1

1/2 Námět 5

Námět 41


Klíčová příčina

Námět 1

11. Systematický diagram Účelem systematického, nebo též stromového diagramu je vymezení a rozložení problému na dílčí problémy, vytvoření plánu řešení. Názorně (graficky) zobrazuje systematickou dekompozici určitého celku na jednotlivé části. Používá se pro hledání nejefektivnějších postupů řešení, získání logických řad proveditelných kroků řešení. Problém se člení na dílčí Dílčí problém se řeší podrobněji  Provádí se grafický zápis Analyzují se vztahy Metoda umožňuje kontrolovat všechny logické vazby a kompletnost v každé úrovni. Činí potenciální nepřekonatelné projekty zvládnutelnými a odhaluje neznámou složitost. Všechny aspekty mohou být společně posouzeny ve vzájemných vazbách a úrovních a vyústí v návrh zcela konkrétních opatření Postup aplikace 1. Stanovit cíl (nosné téma) pro stromový diagram Jako možné zdroje využít základní příčinu z diagramu vzájemných vztahů, záhlaví z diagramu afinity, jakýkoliv úkol přidělený týmu. 2. Sestavit správný tým 3. Vytvořit hlavní záhlaví stromového diagramu Provést brainstorming a identifikovat hlavní oblasti úkolu – prostředky, kterými bude dosaženo formulace cíle (zápis na kartičky) Výběr zpracovatele 4. Vytvořit další úrovně stromového diagramu Postupně se rozvíjí každý námět do další úrovně a Projekt a jiná dokumentace přiřazuje se námětu (kartičku) až dosáhne dostatečné úrovně podrobnosti Povolení a zajištění požadavků Projekt legislativy Používají se otázky: Proč se to stalo? Jaké jsou možnosti řešení? Jak toho lze dosáhnout ? Jak lze Umístění dále členit ?. V případě zjištění logických mezer tým operativně Efektivnost akce pomocí brainstormingu doplňuje další náměty 5. Přezkoumat dokončený stromový diagram z Finance hlediska logického sledu a kompletnosti V každé úrovni si položit otázky: Koordinátor Zdroje Na co jsme zapomněli? Povedou tyto činnosti skutečně k těmto Realizační firma výsledkům? Nová Zvážit změny a teprve nakonec nakreslit spojující ekologická Úprava a vyklizení prostoru kotelna čáry Stavební část

Realizace

Obr. 13 Ukázka aplikace systematického diagramu

Montáž technologií

Zkušební provoz

Schvalování/kolaudace

Zaškolování obsluhy

Podmínky Zajištění paliva


12. Maticový diagram Používá se k posouzení vzájemných souvislostí mezi dvěma nebo více oblastmi problému. Umožňuje týmu systematicky identifikovat, analyzovat a hodnotit existenci vztahů mezi dvěma nebo více soubory informací. Používají se maticové diagramy typu „L“, „T“, „Y“, „X“. Základní „L“ maticový diagram je dvojrozměrný diagram (matice), která vysvětluje souvislosti mezi dvěma oblastmi, jež se skládají z řady prvků. Z oblasti lze dosadit cokoliv – parametry procesu, vzdálenosti, charakteristiky kvality, činnosti. Tato metoda umožňuje najít vzájemné souvislosti uvnitř i mezi různými rovinami, pomáhá lokalizovat a odstraňovat „bílá místa“ v informační bázi vztahující se k problému. K vyznačení závislosti se používají různé grafické značky (,, +, 0, , , ) nebo bodové vyjádření. Tyto značky a hodnoty se zapisují do jednotlivých buněk matice. Získané výsledky se graficky vyhodnocují, či jinak využívají. Metoda vede k poznání důležitosti jednotlivých prvků. Obr. 14 Ukázka „L“ maticového diagramu

Obr. 15. Ukázka volby značení vztahů v matici

silný

9 bodů

střední

3 body

slabý

1 bod

Postup aplikace 1. K definovanému problému vybrat klíčové soubory položek (jednotlivé roviny, dimenze) ovlivňující jeho vyřešení (např. požadavky zákazníka, parametry produktu, parametry procesů, přehled procesů, databáze zaměstnanců) 2. Sestavit správný tým 3. Vybrat vhodnou formu matice - vycházet z počtu souborů položek a ze způsobů porovnávání 4. Identifikovat znaky (položky). K tomu lze použít jako vhodné nástroje: afinitní diagram, stromový diagram, brainstorming. 5. Vybrat a definovat symboly pro vztahy v matici. Nejběžnější používané vztahové symboly viz obr. 16. 6. Vypracovat matici. Stanovit vztahy mezi položkami (maticemi znaků), popřípadě provést kvantifikaci vztahů. 7. Vyhodnocení maticových dat Určit, které faktory (položky) se vzájemně ovlivňují, provést analýzu všech vzájemných souvislostí, identifikovat nejsilnější (nejslabší) vztahy, popřípadě identifikovat nevyplněné řádky či sloupce atd. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 17/26

Obr. 16 Ukázka výběru dovolené pomocí „Y matice“. So uč

et

55 29

19

61 Splnění požadavků členů rodiny cestovní kanceláří

27

6

80

15

14

24

9

28

r fe Ku

38

18

n

ny di ro

Ot ec

ks

A

ok

vd

Čl en

t

in ka

es

m

ac

e an

dr lo

S í vn sto ář Ce ncel ka

Ma

ur to

om D

18 Ja

Sy

9

A

Požadavky

A

A

A

A

U moře 9 bodů

Zařazeny výlety 5 bodů

1 bod

A A

Zajištěná strava Výhled na moře

A

A

A

A A

A Televize na pokoji Adrenalinové bonusy Bazén se sladkou vodou

A

A požadavek splněn

13. Analýza údajů v matici Metoda má celou řadu aplikací, které se zaměřují na porovnávání různých položek (vícerozměrných proměnných) charakterizovaných řadou prvků. Položkami mohou být výrobky, varianty, subjekty, suroviny atd. Jednou z nejjednodušších metod je plošný diagram (glyf). Tato analýza maticových dat umožňuje vzít v úvahu komplexně vzájemné souvislosti jak uvnitř jedné roviny (souboru položek), tak i mezi všemi rovinami navzájem. Použitím vhodných nástrojů lze odkrýt další skryté vztahy mezi prvky jedné i více dimenzí. Pro základní zkoumání vícerozměrných dat lze použít tyto jednoduché nástroje:  Plošný diagram  Poziční mapa (portfolio analýza, vjemová mapa) Aplikace plošného diagramu (glyf) 1. Umožňuje grafické porovnání vícerozměrných proměnných. Hodnoty znaků pro daný prvek jedné matice ve vztahu k prvkům matice druhé se zaznamenávají na paprskovitě umístěné osy, na nichž je zároveň vyznačené optimum. 2. Spojením zaznamenaných hodnot vznikne ohraničená plocha, která odráží polohu daného vztahu mezi jednotlivými prvky různých dimenzí vůči optimu. 3. Velikost plochy u jednotlivých manažerů vypovídá o jejich celkových schopnostech. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 18/26

Obr. 17 Ukázka analýzy údajů v matici – radarový diagram Charakteristika 1

Charakteristika 2

Charakteristika 5

Subj ekt A

Subj ekt B

50% 100% Charakteristika 3

Charakteristika 4

Poziční mapa Poziční mapa je názorným grafickým zobrazením plochy posuzovaných položek v rovině na základě hodnot dvou prvků. Zobrazení položek v mapě umožňuje jejich kategorizaci z hlediska posuzovaných prvků, analýzu vzájemné podobnosti a posouzení vzdálenosti od optima (jsou-li definovány optimální hodnoty). Tato jednoduchá grafická metoda je použitelná pro porovnání výrobků, surovin, dodavatelů, pracovníků, atd. Nevýhoda – někdy jsou data nesouměřitelná. Pokud nejsou číselné hodnoty všech prvků srovnatelné, je vhodné provést transformaci hodnot. Zavede se bodové hodnocení (viz Plura 2001). Předpokladem ovšem je, že všechny sledované prvky jsou ve vztahu stejně důležité a na sobě nezávislé.

14. Rozhodovací diagram PDPC Rozhodovací diagram má více názvů: rozhodovací strom, diagram PDPC, PDPC = Programm Decision Process Chart. Jde o preventivní nástroj stanovování plánu protiopatření, kterými se snažíme vyhýbat problémům při zavádění plánovaných činností. Je vhodné znát a ovládat systematický diagram, ke zjištěným problémům se navíc určují opatření. Protiopatření může být více a pak se řeší snadnost/významnost při hledání priorit. Rozhodovací diagram je univerzálním nástrojem pro identifikaci rizik. Je rovněž účinným nástrojem zejména při rozhodování v podmínkách neurčitosti a při víceetapových rozhodovacích procesech, v nichž lze žádoucího stavu dosáhnout více možnostmi. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 19/26

Postup aplikace 1. Výběr plánovité činnosti Ta, která vyžaduje rozbor potencionálních problémů a vhodných protiopatření 2. Sestavení systematického diagramu Provede se v ustaveném týmu, vyjasní se, do jaké úrovně bude stromový diagram rozpracován. 3. Výběr větve důležité pro řešený problém Hledají se odpovědi na otázky  Ke každé větvi hledat odpověď:  Jaké problémy mohou při této činnosti nastat?  Jaké jsou potencionální problémy při provedení této činnosti?  Jaký by měl byl plán protiopatření, abych se vyhnuli potencionálním problémům? Odpovědi se vedou v patrnosti jako protiopatření 4. Protiopatření Plánovaná opatření se zapíšou do obláčku vpravo od okének systematického diagramu Uvede se šipka k identifikaci příslušné činnosti na kterou je protiopatření myšleno 5. Postupuje se v dalších větvích systematického diagramu Případně se berou v úvahu jen rizikové činnosti 6. Všechny větve se zpracují do konečného PDPC diagramu a pak se případně upraví. Protiopatření mohou mít různé formy:  jiná varianta řešení, která znamená nižší či žádné riziko,  dodatečná aktivita vedoucí ke snížení identifikovaného rizika,  následná aktivita, kterou je nutno realizovat v případě, že riziko nastalo.

s

r st ny m ka zíne ít Vz ben s

í

Sje

rijn va ha u at k dn ojist p

Havárie

Dojde benzin

Možnost mikrospánku

Ot

ec

se b P e ud pí e s ke tř m íd

at

Plánování obrany proti rizikům

Maminka se ztratila v Pule

Všichni mobily s roamingem

Zloději - krádež peněz

Každý bude u sebe mít část peněz

Při cestě autem Minule nebyl dobrý výběr v obchodě

Rizika dovolené u moře

Vzít více jídla už z domova

Na místě

Měli jsme minule málo peněz

Odmítnutí – upravují se podmínky, aby situace vůbec nenastala Omezení, redukce – opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku nebo snížení dopadu problému Akceptace  Pasivní – je rozhodnuto, že se nebude dělat nic, pokud se riziko neobjeví, řešení se najde potom  Aktivní – je vytvořen rizikový plán, který se spustí, jakmile se objeví první indikace působící rizikové události Převody – riziko je převedeno na jiný subjekt (pojištění, nákup služby, atd.)

Vzít prom jistotu navíc VISA kartu

Zdravotní

Z jídla

Slunce

Ježovky

Špatné místo na pláži

Nudili jsme se při dešti

Pepík obsadí místo bez snídaně, tu mu donese maminka

Karty

Obr. 18 Ukázka PDPC diagramu Ko

k lé

e icu zm ov ve sliv ka in tec am , o M čku ni

ár

up V it b slu zít ot y ne dos do č n ta vod í b t ek y rý le, kré m klo u bo a uk y


15. Síťový graf Jde o vhodný nástroj pro stanovení optimálního harmonogramu průběhu projektu skládajících se z řady činností a jejich následné monitorování. Jeho použití zkracuje celkovou dobu trvání projektu.Využívá se ve vývoji nových výrobků, při aplikaci plánů zlepšování, při zavádění systémů. Jako podklad se používá zpracovaný vývojový diagram. Zároveň identifikuje činnosti, které musí být dokončeny přesně podle harmonogramu, aby nedošlo k celkovému zpoždění (určí celkovou dobu trvání projektu), stejně jako činnosti, které mají časové rezervy. Graficky znázorňuje vzájemné vazby mezi činnostmi, umožňuje identifikovat kontrolní místa projektu a je podkladem pro tvorbu Ganttových časových diagramů. Při zpracování síťového grafu se zpracují a vyhodnotí časové termíny. Graf se skládá s uzlů a spojnic, kde uzel představuje zahájení a ukončení jednotlivých činností (značí se kroužkem – viz obr. 19), spojnice naznačují činnosti. Obr. 19 Záznam dat do síťového grafu j

i TMi

ZPij TPi

tij

KMij

TMj

TPj

KPij

ZMij

kde je : ZMij – nejdříve možný začátek: čas , kdy nejdříve může být činnost zahájena ZPij – nejpozději přípustný začátek: čas, kdy nejpozději může být činnost zahájena, aby byl projekt ukončen dle plánu KMij – nejpozději možný konec: čas, kdy nejdříve může být činnost ukončena KPij – nejpozději přípustný konec: čas, kdy nejpozději může být činnost ukončena, aby byl projekt ukončen dle plánu Postup výpočtu 1. Počáteční uzel TM1=ZM1j=0 2. Po jednotlivých spojnicích se postupuje k následujícím uzlům, vypočte se nejdříve možný konec každé činnosti KMij=TM+tij kde tij je doba trvání činnosti 3. Podle možných konců činností vstupujících do uzlu se stanoví nejdřívější čas daného uzlu. Určí se jako maximální hodnota nejdříve možných konců všech činností končící v daném uzlu TMj=max(i)KMij Hodnota nejdřívějšího času uzlu představuje nejdříve možné začátky všech činností, jež z uzlu vycházejí ZMjk=TMj 4. Nejpozději přípustné konce a nejpozději přípustné začátky se počítají v opačném směru. Vychází se z konečného uzlu (nejpozdější čas konečného uzlu se položí roven nejdřívějšímu času tohoto uzlu), ve směru k počátečnímu uzlu se počítají nejpozději přípustné začátky činností podle vztahu ZPij =TPj - tij 5. Nejpozdější časy uzlů se spočítají jako minimální hodnota nejpozději přípustných začátků všech činností z uzlu TPi =min(j)ZPij Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 21/26

Hodnoty nejpozdějších časů uzlů odpovídají hodnotám nejpozději přípustného konce všech činností do uzlu vstupujících KPij=TPj 6. Podle zjištěných časových hodnot se stanoví kritická cesta trvající nejdéle. ZMij= ZPij KMij= KPij Zpoždění kterékoliv z činností na kritické cestě zpozdí celý projekt. 7. Výpočty rezerv: Celková časová rezerva – maximální možné zdržení činností, které neovlivní plánovaný termín projektu RCij = (TPj – Tmi) - tij Volná časová rezerva – možné zdržení v případě, že předcházející činnosti skončily v nejdříve možných termínech a navazující činnosti začínají rovněž v nejdříve možných termech, její čerpání neovlivní následující činnosti Z hlediska konstrukce jsou síťové grafy rozděleny do dvou základních kategorií:  Síťové grafy hranově orientované (viz obr.  Síťové grafy uzlově orientované Síťový graf hranově orientovaný patří mezi nejčastěji používaným. Činnost je popsána orientovanou hranou grafu, která vede z uzlu 1 do uzlu 2. Délka šipky nemá žádný významový obsah (např. očekávaná doba realizace činnosti). Začátek šipky představuje začátek činnosti, konec šipky pak konec činnosti. Uzel představuje okamžik zahájení či ukončení jedné či více činností. Uzel je znázorněn zpravidla kolečkem a slouží primárně k zachycení sekvence činností. Obr. 20 Znázornění činnosti v síťovém grafu

Činnost A Uzel 1 (událost 1)

Uzel 2 (událost 2)

Síťový graf obsahuje konečný počet uzlů, z nichž jeden je uzlem výchozím a jeden uzlem koncovým. Činnost, která z uzlu vystupuje, může být zahájena v okamžiku, kdy jsou ukončeny činnosti, které do zlu vstupují. Fiktivní činnosti – vyjadřují logické vazby mezi činnostmi, mají nulovou dobu trvání a nespotřebovávají zdroje. Metoda kritické cesty CPM (Criticle Path Method)  sekvence činností, na nichž závisí datum dokončení projektu  sekvence činností určující nejkratší možnou dobu realizace projektu Každý projekt má alespoň jednu kritickou cestu, kritické cesty se mohou během realizace projektu měnit. Zrychlené řešení činností mimo kritickou cestu nezkrátí dobu realizace projektu, činnosti mimo kritickou cestu mají jistou časovou rezervu. Metoda CPM slouží k určení doby trvání projektu na základě nalezení sekvence činností bez časové rezervy. Činnost je popsána dobou trvání a dále odvozenými charakteristikami nejdříve možného začátku a konce, nejpozději přípustného začátku a konce a časovou rezervou. Nejdříve možné začátky a konce činností jsou určeny při dopředném průchodu, Nejpozději přípustné začátky a konce činností jsou určeny při zpětném průchodu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 22/26

Postup aplikace síťového grafu 1. Provedení detailního rozpisu prací (Work Break Structure, stromový diagram) Přesně definovat předmět plnění projektu/cíle projektu (výstupy) Zaznamenat všechny činnosti potřebné pro dokončení projektu (vytvoření předmětu plnění, naplnění cílů projektu) 2. Odhad délky trvání jednotlivých úseků Odhadnout sled činností a zaznamenat je do definiční tabulky Odhadnout doby trvávání jednotlivých činností a zaznamenat je do tabulky 3. Navržení sousledností mezi jednotlivými dílčími úseky práce (definiční tabulka, diagram logického sledu) Je-li potřeba - zaznamenat všechny činnosti na lístky Vyhledat první činnost, která se musí provést, a umístit lístek na velkou pracovní plochu zcela vlevo Položit si otázku: „Existuje nějaká činnost, kterou lze udělat současně s činností č. 1?“, existují-li umístěte lístky nad lístek č. 1. V opačném případě pokračovat na další krok Položit otázku: „Jaký je další úkol, který se musí provést. Které úkoly mohou být provedeny současně?“ Opakovat tento proces, dokud nebudou všechny lístky umístěny Provést přezkoumání vytvořeného diagramu logického sledu 4. Načrtnutí sítě Nakreslit hranově orientovaný síťový graf (nejčastěji používaný) 5. Provedení průchodu vpřed a výpočet celkového času sledu úseků Sečtěte každou cestu propojených činností. Nejdelší kumulativní cesta je nejrychlejší možná doba realizace projektu 6. Provedení zpětného průchodu a určení rezervních časů U každé činnosti vypočítat rezervu body zahájení a doby ukončení. Tím je určeno, které činnosti mají určitou volnost nebo musí být přesně podle časového plánu 7. Zjištění kritické cesty Sestavení časového harmonogramu, určení kontrolních milníků a návrh možných opatření Obr. 21 Průběhový diagram pro sestavení síťového grafu Otec

Zaplatit zálohu na dovolenou A

Maminka

Nákupy E

Požádat o nový pas B

Vyzvednout nový pas C

Smažit řízky G

Doplatit cenu dovolené D

Společně

Balit H

Odjezd J


Obr. 22 Ukázka síťového grafu – odjezd na dovolenou dle obr. 21 Start U1

0 0

Fiktivní či nost: mam inka se do dovolená zví, že je zajištěna a že se je de

A=2

Rezerva 28 dní U4

0 28

Doba trvání činnosti

U2

E=4 U5

2 2

Nejpozději přípustný konec

4 32

D=30 B=1

Nejdříve možný začátek

G=1 U3

3 3

U6

C=30

Identifikace uzlu

33 33 H=1 U7

34 34 Kritická cesta Tato varianta je možná systémově, nikoliv prakticky, řízky by byly nasmaženy měsíc dopředu !!!

J=1 U8

Konec = odjezd

35 35

16. Metoda 5x Proč? Metoda hledání kořenové příčiny K analýze kořenové příčiny se používá často metoda 5x proč? Během analýzy problému se řešitelé ponořují hlouběji do nitra problémů a do stále hlubší úrovně příčin. Při identifikaci příčiny problému se hledá další její příčina, neboť dříve zjištěná příčina se v dalším dotazování považuje za projev. Tým se zastaví při dotazování na kořenové příčině.

17. Šest otázek Tato metoda pomáhá uvědomovat si vztahy související s problémem. Po prezentování sledovaného projevu se v týmu získávají informace, data o neshodách, četnosti, příčinách, informace související s procesem, zařízením, osobami v procesu a na základě těchto informací se dále zaměřuje řešení problému. Metoda má blízko k detektivnímu vyšetřování. Otázky se zaměřují na osoby, předmět, lokalizaci, časové hledisko, příčiny a související vztahy. Metoda šesti otázek bývá často prováděna jako aplikace přístupu „JE-NENÍ“. Uvažují se tedy související a nesouvisející vztahy. Jejich uvědomění přibližuje skutečnou příčinu problému.


18. Postupy využití nástrojů zlepšování při řešení problémů, ukázka deníku kvality a užití A3 reportu při řešení konkrétního problému 18.1 A3 report A3 je nástroj zaznamenávání dat během akce zlepšování (často slouží k optimalizaci procesu). Zároveň svou jednoduchou a vizuální formou vede tým jednotlivými etapami. Cílem je naučit tým stručně prezentovat aktivity a podnítit zájem o předmět A3 reportu u operátorů, kteří jsou denně s nástrojem konfrontováni na týmové nástěnce. Zvláštní formou A3 reportu je deník kvality. 18.2 Deník kvality - Quality Journal Je to metoda řešení problémů v několika krocích. Podobá se metodice řešení problémů 8D, ale disciplín je méně. Přístup je mírně odlišný, více se zaměřuje na proces. Obr. 23 Ukázka formuláře Deníku kvality a používaných metod DENÍK KVALITY PROBLÉM:

VEDOUCÍ TÝMU :

DATUM:

:

1. PRŮBĚHOVÝ DIAGRAM procesu před zlepšením

2. DEFINICE PROBLÉMU:

b) Proveření hypotéz

a) Zápis

alýza va an o t e r Pa

b) Shromážděné údaje

5. ODSTRANĚNÍ PŘÍČIN

dat mník a n z á Z

ov ý voj am ý V gr dia

6. KONTROLA VÝSLEDKU

3. POZOROVÁNÍ PROBLÉMU

k dat amní Zázn

gram Histo 4. ANALÝZA PŘÍČINY

9. PRŮBĚHOVÝ DIAGRAM procesu po zlepšení

ý j ov o v V ý gr am dia

7. STANDARDIZACE PROVEDENÉ ZMĚNY

a) Stanovení hypotéz

gram v dia ů w a Ishik

8. VYVOZENÍ ZÁVĚRŮ

Sled činností při využití Deníku kvality 1. Identifikace problému Důvod pro zlepšování Na základě popisu stávajícího stavu se specifikuje cílový, očekávané přínosy Máme problém a chystáme se jej řešit. Volíme problém, při němž vynaložené náklady (čas, mzdy, přípravky, administrativní změny) na řešení problému odpovídají možným úsporám případně úrovni hrozícího rizika. Nutno znát cílový stav. 2. Sledování problému Současná situace, zkoumá se všech možných hledisek Zkoumání času a místa výskytu problému a jeho typu a příznaků Sledování problému a jeho posuzování z různých hledisek. Například vlivy změn provozních parametrů strojů, přípravků, vliv lidského faktoru, vlhkosti, teploty, apod. Ideální je provádět systematicky a dohledat vlivy náhodných a vymezitelných příčin variability procesu, ať již je proces takřka jakýkoli.


3. Analýza příčin problému Stanovení hypotéz a pak jejich testování Týmová analýza Pokud není příčina zřejmá, tak můžete využít nástroj pro identifikaci příčin např. Ishikawův diagram Plánovaný experiment pro testování hypotéz. 4. Návrh a realizace opatření k odstranění příčin Identifikování možných opatření, jejich uplatnění Rozlišovat mezi okamžitým opatřením a opatřením k odstranění příčiny problému Zvážit doprovodné nežádoucí jevy navrhovaných opatření Experimentální odzkoušení opatření Zamyslet se nad možnými opatřeními k odstranění příčin. Zvažovat vhodná opatření a pak teprve řešit to správné. 5. Kontrola účinnosti opatření Porovnání výsledků dosahovaných před a po zavedení opatření Využít stejnou metodu jako na začátku Realizované opatření je vhodné posoudit jednak při jeho zavedení, ale i s určitým časovým odstupem, obvykle v řádu týdnů nebo měsíců. Efektivnost je vhodné hodnotit nejen z hlediska opětovného výskytu daného problému, ale je vhodné i finanční vyjádření. 6. Trvalá eliminace příčin Uplatňování a standardizace nového řešení Zakotvení účinných opatření – změna dokumentace, statistická regulace , výcvik pracovníků, odpovědnost za kontrolu dodržování změn Trvalé zakotvení provedených změn (včetně zavedení SPC) v reálném procesu i v dokumentaci. 7. Zpráva o řešení problému a plánování dalších aktivit Hodnocení efektivnosti a účinnosti procesu s ukončeným opatřením ke zlepšení Zpracovává se zpráva o průběhu řešení problému. V ní se vyhodnocují dosažené výsledky, hodnotí se efektivita a sumarizují se nevyřešené dílčí problémy. Ideální je, pokud zpráva obsahuje i návrhy činností potřebných k dořešení problému

Literatura ANDERSEN B., FAGERHAUG T., Analýza kořenových příčin, Praha, Česká společnost pro jakost, 2011, ISBN 978-80-02-02356-2 PLURA J., Plánování a neustálé zlepšování jakosti, Praha, Computer Press, 2001, ISBN 807226-543 NENADÁL J. a kolektiv, Moderní management jakosti, Praha, Management Press, 2008, ISBN: 978-80-7261-182-7


Základní statistické a analytické metody pro použití na pracovišti

Recommend Documents