ZÁKLADNÍ MODUL 1. Rizika při činnosti zastupitele obce Zastupitelé a další funkcionáři obce běžně rozhodují o právech a povinnostech občanů, včetně řady majetkových či finančních operacích, při nichž zároveň přebírají vysoké riziko, že mohou svým rozhodnutím, byť neúmyslně, způsobit škodu obci či třetí osobě. Není tak pochyb o tom, že zastupitel při výkonu své funkce nutně potřebuje odborné znalosti, zejména pak právní souvislosti důsledků svých rozhodnutí, neboť i vůči zastupiteli platí pravidlo “Neznalost zákona neomlouvá“.
Z praxe: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1319/2004, ze dne 22.2.2005 „Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani „politická odpovědnost“ osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu (k tzv. liberaci)“.
Rizika zastupitele při jeho činnosti jsou zvýšena i skutečností, že se na něj nevztahují výhody, které požívají ze zákoníku práce v oblasti odpovědnostních vztahů zaměstnanci v pracovním poměru. U zastupitele totiž jde o tzv. výkon veřejné funkce a jeho vztah k obci tak nepodléhá úpravě zákoníku práce (až na výjimky, jako je výplata odměny). Odpovědnost zastupitele za škodu tak podléhá úpravě občanského zákoníku, která je pro něho méně příznivá než úprava v zákoníku práce.
Z praxe: Pokud zastupitel způsobí neúmyslně obci škodu, musí ji hradit dle občanského zákoníku v plné výši, na rozdíl od zaměstnance obce, u něhož je podle zákoníku práce výše náhrady škody způsobené z nedbalosti omezena limitem 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku.
Zastupitel si zároveň při výkonu své funkce musí uvědomit, že je z pohledu trestního práva považován za tzv. úřední osobu. Z toho vyplývá, že v oblasti trestního práva sice zastupitel požívá zvláštní ochranu, ovšem když spáchá trestný čin v souvislosti s výkonem svých pravomocí, je s tímto postavením zároveň spojena zvýšená trestněprávní odpovědnost.
Seznam kapitol 1.1. Kterých trestných činů se zastupitel může dopustit 1.2. Co zaplatí zastupitel, pokud vznikne obci škoda 1.3. Předcházení rizikům a možnosti obrany 1.4. Pro zájemce
1.1. Kterých trestných činů se zastupitel může dopustit Jak již bylo uvedeno, zastupitel je v oblasti trestního práva považován za tzv. úřední osobu, což je pojem upravený v § 127 trestního zákoníku, který nahradil dlouhodobě zažitý termín - veřejný činitel. Na zastupitele se ovšem vztahují ustanovení trestního zákoníku o úřední osobě pouze v případě, že při dané činnosti:
plní úkoly státu nebo společnosti používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.
To tedy znamená, že k trestní odpovědnosti a zároveň ochraně úřední osoby se podle trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.
Z praxe: Pokud je zastupitel např. fyzicky napaden z důvodu sousedských sporů o hranice svého pozemku, nebude požívat zvláštní ochrany jako úřední osoba. Pokud by byl ovšem fyzicky napaden např. z důvodu svého hlasování na zastupitelstvu o prodeji sousedního pozemku, již by takové ochrany požíval.
Trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby Zastupitel se dopustí zneužití pravomoci úřední osoby, pokud měl v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch:
vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc, nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci.
Z praxe: Vykonáváním pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu se rozumí obcházení jeho zákonných pravomocí či přímé porušení zákona, např. starosta v rámci přenesené působnosti vydá rozhodnutí o kácení stromů v rozporu se zákonem v úmyslu zjednodušit investorovi stavbu bytového domu. Překročením pravomoci lze rozumět výkon pravomocí, které mu nepatří. Starosta např. podepíše smlouvu o prodeji nemovitosti bez souhlasu zastupitelstva s úmyslem se obohatit. Nesplněním povinnosti je typicky úmyslné opominutí své povinnosti, starosta např. úmyslně nezaplatí dluh, aby vzniklo věřiteli právo uplatnit smluvní sankce.
Maření úkolu úřední osoby Tohoto trestného činu se může zastupitel dopustit, pokud z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu vyplývajícího z jeho pravomoci. Jde tedy o situace, kdy zastupitel, byť z nedbalosti, způsobí svým jednáním závažný následek, např. z nedbalosti nesplní úkol, jímž byl pověřen zastupitelstvem, a způsobí tím obci či jiné osobě škodu. Přijetí úplatku Smyslem tohoto trestného činu je ochrana čistoty veřejného života před korupčním jednáním. Pokud zastupitel sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, dopustí trestného činu přijetí úplatku. Tohoto trestného činu se zastupitel dopustí i v případě žádosti o úplatek, bez ohledu na to, zda byl úplatek poskytnut či nikoliv. I u tohoto trestného činu hrozí zastupiteli jako úřední osobě vyšší sankce než například osobě, která přijme úplatek v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Dalšími trestnými činy, kterých se zastupitel při výkonu své funkce může dopustit, je trestný čin zpronevěry či trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku. Pokud si zastupitel přisvojí cizí věc (peníze, pneumatiky služebního automobilu) nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na majetku obce škodu, spáchá trestný čin zpronevěry. V praxi je typické, že páchání tohoto trestného činu provází falšování účetních dokladů z důvodu ztížení odhalení pachatele. V případě, že zastupitel poruší úmyslně či z nedbalosti podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat majetek obce, může se dopustit trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku.
Z praxe: Usnesení Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 1. 2007 č.j. ZT 1411/2006-23: Proti zastupiteli a dalším spoluobviněným bylo usnesením Policie ČR zahájeno trestní stíhání pro trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1 trestního zákona, spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona a zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona, spáchaného formou spolupachatelství dle § 9 odst. 2 trestního zákona. Všichni obvinění se měli trestné činnosti dopustit v postavení člena zastupitelstva města Česk ý Krumlov tím, že společně přijali dne 24. 11. 2005 usnesení č. 171/10/2005, kterým bylo schváleno, aby město převzalo náklady spojené s právním zastupováním Ing. L. L., vedoucího odboru rozvoje a investic,
A. P., zastupitele města a bývalého starosty, a JUDr. F. M., zastupitele města a současného starosty, v souvislosti s jejich obviněním z trestného činu, spáchaného v souvislosti s přidělením dotace na rekonstrukci sportovní haly. Trestnými činy obviněných mělo dojít ke způsobení škody městu ve výši nejméně 238 942 Kč.
Na tomto místě je ovšem správné připomenout, že zastupitel jako úřední osoba zároveň požívá zvýšené ochrany trestního zákoníku proti útokům na svou osobu. K ochraně zastupitele slouží především trestné činy „Násilí proti úřední osobě“ a „Vyhrožování s cílem působit na úřední osobu“. Zvláštní ochranu poskytuje trestní zákon také osobě, která vystoupila na podporu nebo na ochranu zastupitele.
Z praxe: Pokud by např. soused pomohl bránit zastupitele před útokem na zastupitelstvu, i soused by potom požíval zvýšené ochrany trestního zákoníku.
z důvodu
jeho
hlasování
1.2. Co zaplatí zastupitel, pokud vznikne obci škoda Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, nevztahuje se na zastupitele v oblasti náhrady škody výhodnější úprava zákoníku práce, ale ustanovení upravující náhradu škody v občanském zákoníku. Podle občanského zákoníku je zastupitel jako každý jiný povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí. Pro odpovědnost zastupitele za škodu musí být splněny tyto podmínky:
zastupitel poruší některou ze svých povinností či ji opomine splnit (např. poruší povinnost nakládat hospodárně s obecním majetkem, jak je zastupiteli uloženo zákonem o obcích),
vznikne škoda, tedy majetková újma, kam patří např. i ušlý zisk, existuje příčinná souvislost mezi porušením povinnosti zastupitele a vzniklou škodou (musí existo
vat souvislost mezi jednáním či opomenutím zastupitele a škodou), zastupitel škodu zavinil z nedbalosti či úmyslně (skutečnost, zda škodu zastupitel způsobí úmyslně či z nedbalosti, má vliv na výši její náhrady).
Z praxe: Pokud zastupitel např. hlasuje o přidělení veřejné zakázky, která není podle zadaných kritérií pro obec nejvýhodnější, a obci tak vznikne škoda, bylo by možno uvedenou škodu na zastupiteli vymáhat.
S možností způsobit škodu obci ze strany zastupitele souvisí i tzv. bezdůvodné obohacení. Občanský zákoník rozumí bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Za bezdůvodné obohacení tak může být považováno např. hrazení soukromých cest zastupitele či nezákonné vyplacení odměny po zániku mandátu.
1.3. Předcházení rizikům a možnosti obrany Jako každá odpovědná činnost, i výkon funkce zastupitele s sebou nese řadu rizik. Zmírnění rizik na minimum lze napomoci odpovědným chováním a rozhodováním s odbornými znalostmi jak ze strany zastupitele, tak ze strany představitelů obce a dalších osob, podílejících se na rozhodovacích procesech obce. Nicméně vyloučit úplně veškerá rizika plynoucí z výkonu funkce zastupitele není prakticky možné. Pokud zastupitel vědomě vstupuje na „tenký led“ a ten se s ním „prolomí“, jde o jeho volbu, při které si byl již dopředu vědom, že věc pro něho nemusí dobře skončit. Horší a častější jsou ovšem případy, kdy si zastupitel není vědom rizika, které při své činnosti podstupuje, a to zejména z neznalosti věci, nedostatku informací či zlého úmyslu třetí osoby.
Základním předpokladem pro minimální rizikovost rozhodovacích procesů v obci jsou odborné znalosti a zkušenosti zastupitelů. Je samozřejmé, že zastupitel nemůže disponovat odbornými znalostmi pro všechny oblasti, kterými se musí při výkonu své funkce zabývat, a často je tak odkázán na odborné posouzení věci interními (nejčastěji zaměstnanci obce) či externími (znalci, advokáty) odborníky. Ale i v těchto případech nelze rizika úplně vyloučit, neboť nikdo si nemůže dělat iluze o tom, že právě jeho obec má ty nejlepší odborné zaměstnance či právníky na danou problematiku. Zastupitelům tak lze doporučit uzavření pojistky kryjící škody, které může zastupitel svým jednáním obci způsobit. Zároveň lze doporučit i uzavření pojistky, jež pokryje zastupiteli náklady na právní zastoupení ve sporech s obcí či s jinými osobami pro výkon jeho funkce. Např. po prohraných volbách se může nové vedení za pomocí obcí placených právníků rozhodnout vést soudní spory s bývalými zastupiteli a v takovém případě zastupitel velmi ocení své bezplatné právní zastoupení hrazené pojišťovnou, neboť v případě složitějších či četnějších soudních sporů je právní zastoupení kvalitním advokátem velmi nákladné.
Z praxe: V případě uzavírání pojistky musí dát zastupitel dobrý pozor na výši pojistného krytí a výluky z pojistného krytí. Řada pojišťoven totiž z neznalosti věci může pojistit zastupitele s pojistným krytím jako zaměstnance, neboť předchozí zákoník práce v oblasti náhrady škody takto zastupitele zvýhodňoval, ale jak jsme již uvedli výše, současná právní úprava zastupiteli již tuto výhodu neposkytuje a jeho odpovědnost k náhradě škody podléhá přísnější úpravě občanského zákoníku. To stejné platí i pro pojištění bezplatného zastoupení zastupitele v soudních sporech. Lze tak doporučit pojišťovací produkty, které se specializují přímo na zastupitele obcí a před uzavřením smlouvy dobře prostudovat pojistné podmínky, nejlépe po poradě s právníkem specializujícím se na problematiku územní samosprávy.
Každý zastupitel se zároveň z pozice veřejně činné osoby v obci dostává při výkonu své funkce do konfliktu s osobami s protichůdnými zájmy a jeho činnost je zároveň podrobována oprávněné či neoprávněné kritice veřejnosti. S určitou mírou kritiky své práce, neboť ani zastupitel „není jistě ten, který by se dokázal zavděčit všem“, musí počítat každý zastupitel už v okamžiku, kdy se ujímá svého mandátu. To ovšem neznamená, že zastupitel musí snášet lživé, pomlouvačné, vulgární či osobní útoky proti své osobě, zasahující do jeho soukromého života. Proti útokům na svou osobu se zastupitel může bránit několika způsoby, které musí volit dle konkrétních okolností případu. Může využít ochrany trestního práva podáním trestního oznámení např. pro trestný čin pomluvy, křivého obvinění či násilí proti úřední osobě. Jednání mající charakter např. urážky na cti či hrubého jednání je možné řešit oznámením příslušnému správnímu orgánu jako přestupek proti občanskému soužití. V oblasti soukromoprávní ochrany může zastupitel využít ochrany svých osobnostních práv poskytované občanským zákoníkem, podle něhož má každá osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Pokud dojde k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv zastupitele, může se bránit několika typy žalob u soudu. Zastupitel se může např. domáhat toho, aby soud do budoucna zakázal určité osobě nadále zasahovat do jeho osobnostních práv (soud např. zakáže, aby určitá osoba dále roznášela po obci, že si jezdí na dovolené za obecní peníze). Dále se může zastupitel např. domáhat, aby se určitá osoba veřejně zastupiteli omluvila za pomluvy či zaplatila přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou zastupiteli.
OTÁZKY K TÉMATU Zastupitel odpovídá za škodu způsobenou obci: podle zákoníku práce neodpovídá za škodu způsobenou obci podle občanského zákoníku Zastupitel z pohledu trestního práva: požívá trestněprávní imunity do konce mandátu požívá přestupkové imunity i po konci mandátu lze ho postihnout za hlasování na zastupitelstvu obce
1.4. Pro zájemce Co lze dělat, když určitá osoba vylepuje po obci plakáty s nepravdivými texty či obrázky zastupitele, které jej mají zesměšnit před spoluobčany? V takovém případě se zastupitel může bránit oznámením přestupku urážky na cti a zároveň podáním žaloby, na základě níž bude takováto osoba povinna odstranit takové plakáty, omluvit se a případně nahradit zastupiteli přiměřené zadostiučinění v penězích. Jak se může bránit zastupitel proti vulgárním nadávkám proneseným na zastupitelstvu obce? Dotyčná osoba může být v souladu s jednacím řádem zastupitelstva vykázána z jednání zastupitelstva. Zastupitel může poté dát příslušnému přestupkovému orgánu návrh na projednání přestupku urážky na cti.
2. Co je to obec? Obec je dle zákona o obcích základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec zároveň tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Mohlo by Vás zajímat: Počty obyvatel v obcích k 1. lednu příslušného roku naleznete na stránkách Ministerstva vnitra (www.mvcr.cz). Ministerstvo vnitra uvádí v příslušném souboru o počtu obyvatel v obci zvlášť:
občany ČR s platným trvalým pobytem (počet mužů, počet žen a celkem) cizince a občany EU na přechodném, trvalém pobytu, i pobytu azylanta (počet mužů, počet žen a celkem).
Obec charakterizují tři základní znaky zakotvené v Ústavě:
území obce občané obce právo na samosprávu. Pod pojmem obec se skrývá několik kategorií obcí: městys, město, statutární město a hlavní město Praha. Městys se do zákona o obcích vrátil v roce 2006 a jedná se o návrat k titulu určité kategorie obce. Obec je oprávněna užívat označení městys, pokud toto označení byla oprávněna užívat před rokem 1954 nebo pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městem jsou všechny obce, které byly městy k počátku účinnosti stávajícího zákona o obcích. Dále obec, která má alespoň 3000 obyvatel, může požádat předsedu Poslanecké sněmovny, aby mohla nést označení město. Zároveň, stejně jako u městyse, obce, které před rokem 1954 byly městy, mohou požádat o toto své historické označení.
Z praxe: Označení obce městem či městysem nemá samo o sobě žádný vliv na její kompetence. U řady obcí se jedná o čestné označení, vyplývající z různých historických souvislostí.
Statutární města, kterých je v současnosti 23, jsou města určená jmenovitým výčtem v zákoně o obcích, a nové statutární město tak může vzniknout pouze změnou zákona. Nejvýznamnějším odlišovacím znakem statutárních měst je jejich možnost členit se na městské obvody nebo městské části, kdy vzájemné vztahy a kompetence mezi statutárním městem a městskými obvody či částmi jsou upraveny obecně závaznou vyhláškou, tzv. statutem. Na obec se lze tedy dívat v několika základních rovinách, které budeme v dalších kapitolách blíže rozebírat. Soustředíme se zejména na obec jako na základní územní samosprávné společenství občanů a obec jako veřejnoprávní korporaci, tedy právnickou osobu, která při plnění svých úkolů jedná svým jménem a nese plnou odpovědnost z právních vztahů, do kterých vstupuje. Seznam kapitol 2.1. Odkud až kam sahá obec 2.2. Co po obci a jejích orgánech může chtít občan obce 2.3. Pro zájemce
2.1. Odkud až kam sahá obec Určujícím a charakteristickým znakem obce je její území. Území obce je tvořeno jedním nebo více katastrálními územími. Obec je základním kamenem státu, neboť každá část území České republiky přísluší některé obci, s výjimkou vojenských újezdů, které nejsou spravovány samosprávnými orgány.
Z praxe: Skutečnost, zda se obec skládá z jednoho nebo více katastrálních území, nemá vyjma evidence nemovitostí pro obec praktický význam. Zastupitelstvo obce má ve své kompetenci navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce.
Území obce nemusí být v čase neměnné. Zákon upravuje možnosti sloučení obcí, připojení obce či oddělení části obce. Na základě vzájemné dohody se mohou obce, které spolu sousedí, sloučit, čímž zaniknou slučující se obce a nová obec ponese název, na němž se slučované obce dohodly. Při připojení k jiné obci připojovaná obec zaniká a rozšíří se území obce, k němuž se zaniklá obec připojila. Občané obce se mohou bránit sloučení či připojení své obce k jiné tím, že podají návrh na konání místního referenda, které rozhodne s konečnou platností. Vznik nové obce oddělením části obce je možný pouze na základě místního referenda a za splnění podmínky, že oddělená obec bude samostatným katastrálním územím sousedícím nejméně se dvěma obcemi a nově vznikající obec i obec, od níž se část obce oddělila, bude mít po oddělení alespoň 1000 občanů.
Mohlo by vás zajímat: Nejmenší obcí v České republice o rozloze 0,42 km2 je obec Závist v Jihomoravském kraji. Největší je Praha o rozloze 496,09 km2 následovaná vojenským újezdem Hradiště o rozloze 331,58 km2.
S územím obce souvisí také názvy jejích částí, ulic, veřejných prostranství a číslování budov. O názvech části obce, ulic a veřejných prostranství rozhoduje obec a příslušná označení provádí na svůj náklad, kdy vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění příslušné tabulky. O označení budov číslem popisným, orientačním nebo evidenčním rozhoduje obecní úřad a tímto číslem je vlastník povinen na svůj náklad označit svou nemovitost a udržovat značení v řádném stavu.
Z praxe: Vlastník nemovitosti, který ji na své náklady neoznačí číslem popisným nebo odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice, se dopouští přestupku.
2.2. Co po obci a jejích orgánech může chtít občan obce Nejprve je si třeba říci, kdo je vlastně občanem obce. Dle zákona o obcích jsou občany obce všechny fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Aby se ovšem občan obce mohl aktivně podílet na veřejném životu obce, musí dosáhnout věku 18 let. Stejná práva mají též občané členských států Evropské unie, kteří jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. Občané obce starší 18 let mají při správě věcí veřejných vůči obci a jejím orgánům následující práva:
právo volit a být volen do zastupitelstva obce, právo hlasovat v místním referendu, právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska
k projednávaným věcem, právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce, právo nahlížet do rozpočtu obce a do jejího závěrečného účtu za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
právo požadovat projednání určité záležitosti v samostatné působnosti obce radou obce nebo
zastupitelstvem obce, je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce (musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, respektive v případě působnosti zastupitelstva obce do 90 dnů), právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty (orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, týkají-li se působnosti zastupitelstva do 90 dnů).
V této souvislosti je dobré připomenout další práva, u kterých nezáleží, zda se jedná o občana obce či jinou osobu:
právo žádat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím právo žádat o informace o životním prostředí dle zákona č. 123/1998 Sb. právo podávat petice právo podávat podněty a žádat o zahájení správních řízení právo stěžovat si na orgány obce.
Výše uvedená práva občanů obce vůči obci a jejím orgánů jsou podrobněji rozebírána u jednotlivých kapitol zabývajících se danou problematikou.
Z praxe: Novináři nemají žádným právním předpisem upravena širší práva vůči obcím ani v oblasti poskytování informací. Řada obcí sice novinářům poskytuje širší „informační servis“ z důvodu propagace obce či předcházení nedorozumění o její činnosti, ale zákonnou povinností obce to není. Samozřejmě i novinář jako každý jiný má právo vyžadovat po obci informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, na základě něhož mu musí obec poskytnout např. zdůvodnění výše odměn zaměstnanců obce. Novináři mají ale možnost, danou jim občanským zákoníkem, na rozdíl od běžných občanů, pořizovat obrazové a zvukové záznamy i osobní povahy bez souhlasu dotčené osoby.
OTÁZKY K TÉMATU Obec: není odpovědná za své jednání v obchodních vztazích je základním územním samosprávným společenstvím občanů se nemůže sloučit ani připojit k sousední obci Právo volit do zastupitelstva obce má: chalupář bez trvalého pobytu v obci občan Polska s trvalým pobytem v obci občan Ukrajiny s trvalým pobytem v obci
2.3. Pro zájemce Jaký je vztah práva občana obce požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce (§ 16 odst. 2 písm. f/ zákona o obcích) a práva podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty (§ 16 odst. 2 písm. g/ zákona o obcích)? Zatímco právo podle § 16 odst. 2 písm. f) dává zastupitelstvu nebo radě obce možnost rozhodnout, zda se předloženou záležitostí budou věcně zabývat (zda ji projednají) – s výjimkou týkající se případu podání „kvalifikované žádosti“; odpovídá právu podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích povinnost příslušného orgá-
nu obce návrh, připomínku či podnět vyřídit, což znamená jej v zásadě věcně posoudit a zaujmout k němu stanovisko. Při hledání rozlišovacího hlediska obou práv není možné vycházet z obsahu samotného práva (resp. z obsahu učiněného podání), ale z orgánu, vůči kterému právní úprava konkrétní právo směřuje, neboť zatímco text písm. g) tento orgán blíže neurčuje, hovoří písm. f) výslovně o zastupitelstvu a radě obce. To pak znamená, že v případě podání adresovaného radě nebo zastupitelstvu obce, které se týká samostatné působnosti vykonávané těmito orgány (a je-li k jeho vyřízení nutné věc těmto orgánům předložit), bude třeba postupovat vždy v režimu § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích. Naproti tomu bude-li podání (návrh, připomínka či podnět) týkající se samostatné působnosti určeno jinému orgánu obce (starostovi, obecnímu úřadu, obecní policii, zvláštnímu orgánu obce), bude nutné je vyřídit podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích (tj. včetně obligatorního věcného posouzení předložené otázky). Ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích se tedy nevztahuje na podání určená zastupitelstvu nebo radě obce, vůči nimž je třeba vždy postupovat podle speciálního § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích. Tento přístup přitom umožňuje adekvátní řešení situace, při nichž by pouhou odlišnou formulací podání, byť by se obsahově jednalo o identickou záležitost, bylo možno předurčovat postup zastupitelstva či rady obce a závazně ovlivňovat program zasedání či schůze těchto orgánů. Z tohoto hlediska je proto potřebné i dovětek ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, upravující lhůtu pro vyřízení návrhu, připomínky nebo podnětu, který se týká působnosti zastupitelstva obce, vykládat tak, že prodloužená lhůta se týká případů, kdy je podání, které se týká otázek náležejících do působnosti zastupitelstva obce, adresováno jinému orgánu než zastupitelstvu obce. (Převzato z ODK MV ČR) Jak se lze bránit porušení práva podle § 16 odst. 2 písm. f) a g) zákona o obcích ze strany orgánů obce? K porušení práva občana obce může dojít už tím, že požadavek na projednání určité záležitosti není příslušnému orgánu vůbec předložen, nebo tím, že v případě kvalifikované žádosti není daná záležitost projednána v zákonem stanovené lhůtě. Z hlediska zákona o obcích se v těchto případech nabízí možnost provedení kontroly výkonu samostatné působnosti podle § 129a zákona o obcích. Pokud by k porušení práva došlo usnesením rady či zastupitelstva obce, bylo by možno uvažovat též o realizaci dozorových opatření podle § 124 zákona o obcích (i v tomto případě bude nutné zvažovat, zda pro uplatnění takových opatření bude splněno i materiální hledisko, tedy zda dozorový zásah ze strany státu zcela nepochybně vyžaduje ochrana zákona – srov. čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR). S přihlédnutím k existující judikatuře (zatím se soudy vyslovily pouze k uplatnění § 16 odst. 2 písm. c/ zákona o obcích) by se eventuálně i zde mohlo jednat o nezákonný zásah či nezákonnou nečinnost, jemuž se lze bránit žalobami podle § 79 a § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. (Převzato z ODK MV ČR) Existuje obrana proti porušení i dalších práv uvedených v § 16 zákona o obcích ze strany obce? Na prvním místě je třeba uvést, že oprávněním občana obce uvedených v § 16 zákona o obcích odpovídá povinnost obce, resp. jejích orgánů uplatnění daných oprávnění občanu obce umožnit. V případě, že by obec tato oprávnění neumožnila, porušila by tím zákon. Žádný státní orgán nemůže, s ohledem na ústavně zaručené právo na samosprávu a princip minimalizace zásahu státní moci do územní samosprávy (srov. Čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR), nařizovat, jak mají orgány obce v samostatné působnosti vykonávat svou práci. Porušování zákona o obcích souvisejících s výkonem samostatné působnosti obce, však může řešit v rámci své kontrolní pravomoci dle § 129a zákona o obcích Ministerstvo vnitra. Zákon v případě kontrol výkonu samostatné působnosti obce dává tomuto kontrolnímu orgánu právo v kontrolním protokolu pojmenovat nezákonnost nebo nesprávný postup. Starosta, popř. jím pověřený zástupce, má pak povinnost na nejbližším zasedání zastupitelstva obce seznámit zastupitelstvo obce s výsledky uskutečněné kontroly; v případě, že by byl kontrolou shledán nezákonný postup orgánů obce, předloží mu návrh opatření k odstranění jeho důsledků a k zamezení jeho opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informace o jednání zastupitelstva obce v této věci včetně návrhu opatření, popř. sdělení o způsobu nápravy nezákonného postupu orgánů obce, obec neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů (je tu dán důraz na informování veřejnosti, zejména občanů obce o činnosti jimi zvolených představitelů obce). S oprávněními občanů obce úzce koresponduje princip veřejnosti zasedání zastupitelstva obce, upravený v § 93 odst. 2
zákona o obcích. Porušení principu veřejnosti by znamenalo neexistenci či neplatnost usnesení přijatých na neveřejném zasedání, resp. důvod k represivnímu zásahu vůči takovým usnesením ze strany dozorových orgánů, příp. správních soudů. Nelze však vyloučit ani soudní žaloby týkající se aplikace § 16 zákona o obcích. Na tomto místě bychom chtěli upozornit např. na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. května 2007, č. j. 15 Ca 196/2006-35, publikovaný pod č. 1400 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 12/2007, str. 1108 [rozhodnutí se týká krajského zřízení; publikovaná právní věta: Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů kraje vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (§ 12 odst. 2 písm. b/). Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.]. Nebo rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. května 2006, č. j. 15 Ca 164/2005-41, publikované pod č. 965 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 11/2006, str. 965 [publikovaná právní věta: Občan kraje má nejen právo vyjadřovat se k projednávaným věcem zařazeným na program zasedání zastupitelstva, nýbrž má i právo vyjádřit se k samotnému programu zasedání zastupitelstva, a to ještě před jeho schválením; vyplývá to z § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)]. Ve vztahu k oprávněním občanů obce uvedených § 16 zákona o obcích lze v neposlední řadě hovořit i o politické odpovědnosti volených představitelů obce (projev nespokojenosti občanů obce s dosavadním zastupitelstvem obce se může projevit na výsledku nejbližších komunálních voleb). Pokud by porušoval zákon jenom individuální volený funkcionář obce, mohlo by ho zastupitelstvo z funkce odvolat, pokud zaujímá ve věci jiný postoj. V případě, že by došlo k porušení zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dalo by se postupovat dle pracovně právních předpisů (Převzato z ODK MV ČR) Kde naleznu pravidla pro označování ulic a umístění čísel k označení budov? Takováto pravidla naleznete ve Vyhlášce Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel.
3. Majetek obce Každá obec má nějaký majetek. Obec bez majetku není obcí. Rozhodování o tom, jak naložit s majetkem obce, je jedním ze základních stavebních kamenů samosprávy obce a zastupitelé se s touto problematikou setkávají téměř neustále. Jak již asi už víte, jsou otázky ohledně nakládání s majetkem předmětem častých vášní. Aby tomu tak bylo co nejméně, dozvíte se v této kapitole, co vše zahrnuje majetek obce, jak obec se svým majetkem nakládá, jaké jsou postupy při prodeji majetku a jaké má, v případě nakládání s majetkem obce, práva a povinnosti každý jednotlivý zastupitel. Než se dostaneme k větším podrobnostem, pokuste se zapamatovat (nebo si to napište), že zastupitelstvo vždy rozhoduje o níže uvedených majetkoprávních úkonech, které jsou zde uvedeny ve zjednodušené podobě (podrobněji § 85 zákona o obcích). Zapamatujte si, že zastupitelstvo vždy rozhoduje o majetku obce v těchto případech:
nákup a prodej nemovitostí, včetně bytů a nebytových prostor poskytování darů ve výši nad 20 000 Kč jedné osobě (také právnické) za kalendářní rok poskytován dotací ve výši nad 50 000 Kč jedné osobě (také právnické) uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle této smlouvy veškeré vklady do jakýchkoli právnických osob odpuštění dluhu vyššího než 20 000 Kč uzavření všech smluv kdy obec přijímá nebo poskytuje půjčku, převezme dluh nebo záruku za někoho jiného, případy kdy obec přistoupí k závazku někoho jiného nebo uzavře smlouvu o sdružení zastavení nemovitostí vydání komunálních dluhopisů
Pozor, tento výčet je zjednodušený pro lepší zapamatování.
Z praxe: Vždy si berte na jednání zastupitelstva text zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Zorientovat se v textu zákona není tak obtížné, jak by se na první pohled mohlo zdát, a ušetříte si tak mnoho nejasností. V konkrétních případech se můžete obrátit na poradenskou linku 226 227 505, kde Vám zkušení právníci poradí.
Seznam kapitol 3.1. Nástrahy při nakládání s majetkem obce 3.2. Jak správně postupovat při koupi a prodeji pozemku 3.3. Pro zájemce
3.1. Nástrahy při nakládání s majetkem obce Zákon o obcích požaduje, aby majetek obce byl využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce a s úkoly obce, které podle jednotlivých právních předpisů musí obec vykonávat. V zákoně o obcích je dokonce stanoveno, že „obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku“. V praxi je však přístup zastupitelů k zachování a rozvíjení majetku obce velice odlišný podle toho, jaké má každý jednotlivý zastupitel osobní zkušenosti. Zákon nestanoví, co je to účelné a hospodárné nakládání s majetkem obce. Posouzení účelnosti, hospodárnosti a posouzení zájmů obce tak leží v rukou zvolených představitelů obce, tedy zastupitelů a v některých případech všech občanů v rámci místního referenda. Účelné a hospodárné nakládání s majetkem obce však
není bezbřehá kategorie a zákonodárce nastavil určité limity, kterými jsou „zájmy obce“ a „zákonem vymezené úkoly“, které obec musí plnit. V zájmu obce není úplně vše, ale v zájmu obce je jen takové hospodaření s majetkem obce, které povede k všestrannému rozvoji území obce nebo k uspokojování potřeb občanů obce. Jak je z výše uvedeného textu patrné, je jen obtížně popsatelné, co je účelné a hospodárné využívání majetku obce v souladu se zájmem obce. Z tohoto důvodu to není ani zákonem blíže vymezeno a musíme se spolehnout na zdravý úsudek každého jednotlivého zastupitele. Obec musí vést evidence svého majetku. Při evidenci majetku obce se postupuje podle zákona o účetnictví. Většina obcí spolupracuje nebo zaměstnává profesionální účetní, takže by evidence majetku neměla činit závažnější problém. Zákon o obcích požaduje, aby majetek obce byl chráněn před zničením, poškozením, odcizením anebo zneužitím. Opět není přesně stanoveno (a to je dobře), jak přesně má být majetek chráněn. Zda se má pojistit, oplotit nebo pořádně natřít, aby nekorodoval. I zde je tedy na úvaze představitelů obce, aby rozhodli, který způsob ochrany majetku je nejvhodnější. V každém případě se ochranou myslí jak ochrana fyzická (oplocení, natření) tak ochrana právní (řádně sepsané smlouvy, pojištění odpovědnosti za škodu atd.). Obec musí chránit nejen svůj majetek hmotný (lavičky, autobusové nádraží, budovu školy), ale také majetek nehmotný (různé databáze, cenné informace na nosičích dat nebo práva k autorským dílům). Zákon myslí i na nepotřebný majetek obce, který může obec například pronajmout nebo prodat, neměl by však ležet „jen tak“. Vše, co bylo zatím uvedeno, je věcí běžné úvahy, stejně jako když člověk uvažuje o svém rodinném hospodaření. Což na druhou stranu také není jednoduchá věc. Zákon o obcích však stanoví několik velice přísných omezení pro obce v otázce poskytování záruk za závazky fyzických a právnických osob. Nelze se tomu vůbec divit, protože v minulosti, kdy tato omezení neplatila, ručily některé obce v dobré víře za obchodní riziko podnikatele na svém území a v momentě, kdy podnikatel nemohl zaplatit, musela zaplatit obec. Obecně tedy platí pravidlo, že obec nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob. Z tohoto pravidla však platí několik výjimek:
obec může ručit třetí osobě za úvěr, pokud třetí osoba investuje s podporou ze státního rozpočtu ne-
bo státního fondu (to bude časté například v případě strukturálních fondů) nebo v případě, že třetí osoba investuje do nemovitosti vlastněné obcí (nájemník opravuje hospodu, která je ve vlastnictví obce) obec může ručit právnickým osobám, které zřídila obec, kraj nebo stát obec může ručit za firmy, ve kterých má podíl více než 50 % obec může ručit za závazky bytových družstev a honební společenstva.
3.2. Jak správně postupovat při koupi a prodeji pozemku V názvu kapitoly se hovoří o pozemku, ale totéž platí o jakékoliv nemovitosti, tedy i o budovách, bytech a nebytových prostorech. Stejná pravidla jako při koupi nebo prodeji uplatníme také v případech, kdy se nemovitost vymění za něco jiného (třeba opět za nemovitost), pro darování, pronájem nebo výpůjčku. Níže uvádíme postup při prodeji pozemku, ve všech zmíněných případech se ale postupuje obdobně. 1. Zrodí se plán prodat pozemek ve vlastnictví obce. 2. Obec rozhodne o vyvěšení informace, že chce prodat svůj pozemek, na úřední desce (samozřejmě i elektronické). Tato informace (často se setkáte s termínem „záměr obce“ prodat pozemek) může být vedle úřední desky obce zveřejněna i jiným způsobem, který je ve vaší obci obvyklý (například uveřejněním v místních novinách, hlášením v místním rozhlase nebo vyvěšením na autobusové zastávce). Pravomoc schválit záměr přísluší radě obce, v obcích bez rady pak starostovi. Vyhradit si ji může ale i zastupitelstvo. Informaci je třeba uveřejnit 15 dnů přede dnem, kdy se o prodeji bude rozhodovat
na jednání zastupitelstva obce. Pozor, do lhůty 15 dnů se nepočítá den, kdy byla informace vyvěšena, ani den, kdy je o prodeji pozemku v zastupitelstvu obce rozhodováno. Je to zdánlivá maličkost, ale nedodržení lhůty může mít za následek, že následný prodej pozemku bude úplně neplatný a kupujícímu i obci tak vzniknou velké problémy. 3. Vyvěšené informace o tom, že obec chce prodat pozemek, musí obsahovat údaje, podle kterých zájemce pozná, o jaký pozemek se jedná. Požadované údaje jsou vypočteny v zákoně o katastru nemovitostí České republiky. Pozemek musí být označen parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a údajem o tom, zda jde o pozemkovou nebo stavební parcelu. 4. Po uplynutí lhůty se o prodeji pozemku rozhodne hlasováním v zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo se rozhodne hlasováním, zda pozemek obce prodá či nikoliv. V případě rozhodování samozřejmě hraje důležitou roli cena, za kterou se má pozemek prodat. Zákon o obcích k tomu říká, že cena se sjednává zpravidla ve výši, která je v místě a čase obvyklá. Jinými slovy řečeno jde o cenu tržní. Obec může prodat pozemek i za cenu nižší, než je cena tržní, toto své rozhodnutí však musí obec odůvodnit. Důvodem ke snížení ceny může být například to, že kupující na pozemku postaví kapličku, kterou budou místní obyvatelé využívat.
Z praxe: Výše uvedený postup se nemusí použít v případě, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů. Tato výjimka se vztahuje také na pronájem a výpůjčku majetku obce bez ohledu na délku doby, pokud obec půjčuje nebo pronajímá právnické osobě, kterou zřídila obec (například obecní mateřská škola).
5. Následně dojde k podpisu kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím. Smlouvy se zpravidla sepisuje až po rozhodnutí zastupitelstva obce, ale není neobvyklý ani případ, kde je návrh smlouvy již zveřejněn na úřední desce v rámci záměru. Smlouvu podepisuje starosta. Může ji však podepsat i jiná pověřená osoba, která zastupuje obec. Kupní smlouva se opatří doložkou, která potvrdí, že prodej byl schválen v zastupitelstvu obce, a že byl vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů přede dnem, kdy o prodeji rozhodlo zastupitelstvo obce.
Z praxe: To, že rozhodování o uzavření nájemní smlouvy je svěřeno radě obce, neznamená, že zastupitelstvo nemůže v takovém věci jednat a přijímat usnesení. Rozhodnutí zastupitelstva obce však v takovém případě nemá povahu rozhodnutí o uzavření smlouvy, ale pouze doporučení pro radu obce.
Mohlo by Vás zajímat: Věděli jste, že obec s nejdelším názvem v České republice je Nová Ves u Nového města na Moravě, která se nachází v kraji Vysočina?
OTÁZKY K TÉMATU Právní úkon obce, který podle zákona vyžaduje schválení zastupitelstvem obce nebo radou obce, a k tomuto schválení nedošlo, je: neplatný až na základě rozhodnutí soudu bez dalšího od počátku neplatný platný, pokud ho podepsal starosta obce Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní na úřední desce obecního úřadu před rozhodnutím příslušného orgánu obce: 30 dnů 20 dnů 15 dnů O prodeji pozemku obce rozhoduje vždy: starosta obce rada obce zastupitelstvo obce
3.3. Pro zájemce Pokud obec nakládá s majetkem obce, je v těchto případech patrný zvýšený zájem ze strany veřejnosti. Občané obce a majitelé nemovitostí na území obce mají právo vystoupit na jednání zastupitelstva obce. Problém nastává, jak prokázat, že je určitá osoba občanem obce či majitelem nemovitosti? V jednacím řádu zastupitelstva obce může být upraveno, aby vystupující na jednání zastupitelstva přiměřeným způsobem prokazoval své právo vystoupit. Nesmí jít o nějakou formu šikany. V praxi byl zaznamenán požadavek, aby byl na jednání zastupitelstva předložen výpis z katastru nemovitostí ne starší než týden. Takovýto požadavek je již za hranou možného. Požadovat však předložení výpisu z katastru, který je možné stáhnout na internetu, lze považovat za přípustné. V souvislosti s povinností, aby obsah úřední desky byl zpřístupněn také dálkově, může vyvstat problém, od kdy se počítá lhůta 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce, zda ode dne vyvěšení na „klasické“ úřední desce nebo až poté, co je umožněn dálkový přístup. Tato otázky je zcela zásadní pro nakládání s majetkem obce a pro právní jistotu smluvních stran, jelikož pokud obec řádně nezveřejní záměr, považuje se takovýto právní úkon za neplatný od samého počátku. Z právního hlediska je vždy důležitější vyvěšení na „klasické“ úřední desce než její dálkové zpřístupnění. V praxi je tak nutné pozorně sledovat zejména vyvěšování na klasické úřední desce.
4. Samostatná a přenesená působnost obce Obcím jsou stanoveny zákonem o obcích a dalšími právními předpisy úkoly, které jsou oprávněny či povinny řešit na svém území v zájmu obce a jejich občanů. Souhrn úkolů stanovených obcím, k jejichž řešení je právními předpisy obec vybavena právy a povinnostmi, nazýváme působností obce. U obcí rozlišujeme dvojí působnost:
samostatnou přenesenou. Vymezením rozdílu mezi samostatnou a přenesenou působností a kontrolou činnosti v této oblasti se budeme zabývat v této kapitole.
Z praxe: Pokud není v zákoně stanoveno, zda se jedná o samostatnou či přenesenou působnost obce, platí jednoduché pravidlo, že jde vždy o samostatnou působnost obce.
V situaci, kdy obec vykonává vedle samostatné působnosti i státní správu, hovoříme o tzv. smíšeném (spojitém) modelu územní veřejné správy, který je uplatňován nejen na úrovni obcí, ale i krajů. Z tohoto modelu zároveň vyplývá, že samosprávu vykonává obec svým jménem a na vlastní odpovědnost, naproti tomu státní správu vykonává obec, resp. její orgány, jménem státu a za případnou škodu způsobenou při výkonu přenesené působnosti stát také odpovídá. Seznam kapitol 4.1. Samostatná působnost - to, co dělá obec sama pro sebe 4.2. Přenesená působnost – co obec dělá pro stát a za stát 4.3. Dozor a kontrola nad činností obce 4.4. Pro zájemce
4.1. Samostatná působnost - to, co dělá obec sama pro sebe Samostatnou působností rozumíme samostatné spravování záležitostí obce, tedy záležitostí v zájmu obce a občanů obce. Samostatná působnost obce je potom výrazem práva obce spravovat své záležitosti samostatně, bez možnosti státu zasahovat do této působnosti jinak než zákonem. Právo na samosprávu je zároveň zaručeno přímo v Ústavě a stát může do samosprávy zasahovat jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to v zákonem stanovených mezích. Při výkonu samostatné působnosti není obec podřízena žádnému státnímu orgánu. Do samostatné působnosti obce ovšem nepatří záležitosti, které jsou zákonem svěřeny krajům nebo se jedná o výkon státní správy svěřený orgánům obce či správním úřadům.
Z praxe: Jestliže např. zákon o krajích svěřuje do samostatné působnosti kraje stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti pro území kraje, tak byť se v ní řešené otázky dotýkají v řadě případů zájmů obce a jejich občanů, je takováto celokrajská základní koordinace dopravní obslužnosti vyloučena ze samostatné působnosti obcí.
Základní vymezení a výčet nejvýznamnějších záležitostí patřících do samostatné působnosti obce nalezneme v § 35 zákona o obcích. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti:
patřící do pravomoci zastupitelstva obce (§ 84 zákona o obcích) týkající se majetkoprávních úkonů obce (§ 85 zákona o obcích) patřící do pravomoci rady obce, s výjimkou vydávání nařízení obce (§102 zákona o obcích) potřeby informací, výchovy a vzdělávání celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Zpřesnění kompetencí obce a její možnosti ve výše uvedených oblastech jsou potom uvedeny v řadě právních předpisů. K problematice ochrany zdraví je to např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, k problematice dopravy je to zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, k problematice informací zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím atd. Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce. Pravomoc obce zakládat nebo zřizovat právnické osoby nebo organizační složky je upravena především v zákoně č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle cit. zákona může obec ve své pravomoci k plnění svých úkolu, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností:
zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí
zisk zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným zakládat obecně prospěšné společnosti zřizovat školské právnické osoby zřizovat veřejné výzkumné instituce a veřejné neziskové organizace.
4.2. Přenesená působnost – co obec dělá pro stát a za stát Přenesenou působností lze rozumět výkon státní správy obcí. Jedná se o úkoly, k jejichž zajištění je povinen stát, ale prostřednictvím zákonů byly tyto úkoly přeneseny na obec a obec tedy tyto úkoly plní „za stát“. Hlavním vykonavatelem přenesené působnosti v obci je obecní úřad, v jehož čele stojí starosta a součástí obecního úřadu je i místostarosta. Volení představitelé obce tak hrají zásadní roli i při výkonu přenesené působnosti obce, na rozdíl od kraje, kde hejtman ani náměstek hejtmana nejsou součástí krajského úřadu. Obec sice získává ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti, je ovšem bohužel dlouhodobým pravidlem, že příspěvek nepokrývá skutečné náklady na přenesenou působnost a obec tak „dotuje“ státní rozpočet. Pro výkon přenesené působnosti na rozdíl od působnosti samostatné je typické, že se obec musí při plnění úkolů řídit v rámci jednoty státní správy i usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů či opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti. V rámci samostatné působnosti nerozlišuje zákon obce s širším či užším rozsahem samostatné působnosti a obce jsou si v oblasti samostatné působnosti rovny. To ovšem neplatí pro působnost přenesenou, neboť zákon o obcích rozlišuje celkem tři základní typy obcí z hlediska rozsahu státní správy, jejíž výkon je jim svěřen. Jedná se o obce, které vykonávají přenesenou působnost:
v tzv. základním rozsahu v rozsahu pověřeného obecního úřadu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností Vedle tohoto základního členění lze připomenou i obce s matričním úřadem, stavebním úřadem či Czech POINTem, které vykonávají státní správu v těchto oblastech na základě zvláštních zákonů. Zákon o obcích umožňuje obcím za stanovených podmínek uzavřít tzv. veřejnoprávní smlouvu. Na základě veřejnoprávní smlouvy mohou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy.
Z praxe: Typickou veřejnoprávní smlouvou využívanou obcemi je veřejnoprávní smlouva na úseku projednávání přestupků. Přestupková agenda je totiž poměrně administrativně a odborně náročná a obce tak mohou pomocí veřejnoprávní smlouvy zefektivnit výkon státní správy na tomto úseku.
4.3. Dozor a kontrola nad činností obce Jestliže stát přenesl na obce úkoly v samostatné i přenesené působnosti, které jsou oprávněny či povinny řešit na svém území či správním obvodu, a zároveň stanovil požadavky pro jejich plnění, je logické, že musí zjišťovat, jak jsou stanovené úkoly plněny. Prostředkem k porovnávání, zda jsou úkoly plněny v souladu s požadavky právních předpisů, je kontrolní a dozorová činnost, jejímž cílem je zabezpečit řádný výkon veřejné správy. K rozdílu mezi kontrolou a dozorem lze uvést, že kontrola je ze své podstaty zaměřena na výkon samostatné a přenesené působnosti jako takové, případně její části (např. kontrola přenesené působnosti na úseku životního prostředí), naproti tomu dozor míří už proti jednotlivým konkrétním aktům orgánů obcí, u nichž byla zjištěna nezákonnost (v případě samostatné působnosti), či jiný nedostatek (v případě přenesené působnosti). Základní rozdíl lze tedy nalézt v tom, že kontrolní činnost je činností obecnou s obecně vymezeným předmětem, výkon dozoru je zaměřen už na konkrétní právní předpisy, usnesení, rozhodnutí či jiná opatření orgánů obcí přijatá v samostatné či přenesené působnosti. Dozor nad samostatnou a přenesenou působností obce lze tedy chápat jako činnost dozorčího orgánu, při které tento orgán sleduje postup obce, která mu není v této oblasti instančně (hierarchicky) podřízena a hodnotí její jednání z toho hlediska, zda je v souladu s právními předpisy, popř. v návaznosti na toto hodnocení reaguje na základě učiněných zjištění a zákonem stanoveným způsobem na zjištěné nedostatky (např. pozastavením účinnosti obecně závazné vyhlášky). V případě kontroly jsou v zákoně o obcích stanovena pravidla, jak se v případě kontroly postupuje a co si může kontrolor vůči kontrolované obci dovolit. Stejně tak je tam uvedeno, co si může dovolit kontrolovaná obec vůči kontrolorovi. O průběhu kontroly se sepíše zápis, který se odborně nazývá kontrolní protokol. Zákon zároveň stanoví, jak se proti protokolu lze bránit, tedy podáním námitek.
Z praxe: Typický postup je tedy takový, že kontrolní orgán provede kontrolu v oblasti části samostatné či přenesené působnosti a při kontrole zjištěné nedostatky se posléze stávají podnětem pro následná dozorová opatření.
Kompetenčně jsou dozor a kontrola rozděleny mezi Ministerstvo vnitra a krajské úřady následujícím způsobem: Ministerstvo vnitra vykonává dozor nad:
vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí usneseními, rozhodnutími a jinými opatřeními orgánů obcí v samostatné působnosti. Krajský úřad vykonává dozor nad:
vydáváním a obsahem nařízení obcí usneseními, rozhodnutími a jinými opatřeními orgánů obcí v přenesené působnosti. Ministerstvo vnitra kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí. Krajské úřady v přenesené působnosti kontrolují výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí.
OTÁZKY K TÉMATU Založení právnické osoby obcí patří do: přenesené působnosti obce samostatné působnosti obce obec nemůže zakládat právnické osoby Rozhodnutí o nákupu kancelářských potřeb pro obecní úřad spadá do: samostatné působnosti podle toho, zda budou kancelářské potřeby používány pro samostatnou nebo přenesenou působnost přenesené působnosti Kontrolu nad výkonem samostatné působnosti obce vykonává: krajský úřad Úřad vlády Ministerstvo vnitra
4.4. Pro zájemce Jak se může obec bránit nezákonnému zásahu do samostatné působnosti obce? Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem zákonem stanoveným. Následně dle článku 87 odst. 1 písm. c) Ústavy rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu (tzv. komunální ústavní stížnost). Obec (zastupitelstvo obce) může tedy dle pravidel stanovených v zákoně č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu podat ústavní stížnost, jíž se může bránit proti nezákonnému zásahu do samostatné působnosti. Co se stane, když obec tzv. základního typu (malá obec) nevykonává či odmítne vykonávat přenesenou působnost v určité oblasti? Neplní-li orgán obce svoji povinnost k výkonu přenesené působnosti, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Je obec povinna zajistit fyzicky (v listinné podobě) Sbírku zákonů a Věstník právních předpisů kraje k nahlížení? Obec je sice ze zákona povinna zabezpečit přístup do Sbírky zákonů a Věstníku právních předpisů kraje, to však za současných technických možností neznamená, že musí odebírat uvedené kompletní tisky v listinné podobě. Postačí, pokud zabezpečí přístup do Sbírky zákonů a Věstníků právních přepisů krajů přes internetové stránky, kde může požadovaný předpis též vytisknout. Sbírku zákonů lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva vnitra (www.mvcr.cz) a Věstníky právních předpisů kraje na stánkách www.vestniky.cz.
5. Zastupitelstvo obce V této kapitole se budeme zabývat vrcholným orgánem obecní samosprávy, kterým je zastupitelstvo obce. Zastupitelstvo vzniká ve volbách a je jediným orgánem obce, jehož členové jsou přímo voleni občany obce. Počet členů zastupitelstva obce nemusí být každé volební období shodné, neboť před volbami do zastupitelstev obcí stanovuje počet jeho členů pro následující volební období stávající zastupitelstvo. Určení počtu členů zastupitelstva není samozřejmě libovolné, ale musí se pohybovat v zákonném rozpětí. Např. u obcí od 500 do 3000 obyvatel je to 7 – 15 členů. Určení počtu členů zastupitelstva obce může být i předmětem „taktizování“, neboť s tím souvisí např. i vytvoření volebních obvodů v obci dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí a stávající zastupitelstvo tak může rozložit volební obvody tak, aby to vyhovovalo rozložení voličů některých volebních stran. S počtem členů zastupitelstva souvisí i možnost konání nových voleb, neboť pokud poklesne počet členů zastupitelstva o více než polovinu (případně pod 5) a nelze zastupitelstvo doplnit o náhradníky, musí být v obci vyhlášeny ministrem vnitra nové volby. V některých obcích je tato možnost volena jako nejzazší způsob řešení povolebního patu, kdy není zastupitelstvo schopno zajistit základní funkce obce.
Mohlo by Vás zajímat: Informace o členech zastupitelstev obcí a výsledcích voleb najdete přehledně uspořádané na webové stránce Českého statistického úřadu www.volby.cz. Zde naleznete např. jmenné seznamy členů zastupitelstev obcí, přehledy dle volebních stran, rozložení zastupitelů dle věku či pohlaví a řadu dalších statistických dat.
Zastupitelstvo obce jako jediný orgán obce zmiňuje přímo Ústava, v níž je přímo zakotveno, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem a rozhoduje ve věcech samosprávy. Seznam kapitol 5.1. Kdy a za jakých podmínek může zastupitelstvo hlasovat 5.2. O čem rozhoduje zastupitelstvo 5.3. Jednací řád 5.4. Pro zájemce
5.1. Kdy a za jakých podmínek může zastupitelstvo hlasovat Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je zároveň povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Pokud by nesplnil starosta svoji povinnost svolat zastupitelstvo v zákonném termínu, může tak učinit místostarosta či jiný člen zastupitelstva. Někdy se hovoří o tzv. mimořádných zasedáních zastupitelstva obce svolávaných k aktuálním problémům obce, které ovšem nemají žádný zvláštní zákonný režim pro svolání či průběh a i pro ně platí shodné podmínky jako pro „řádné“ zasedání zastupitelstva obce. Zasedání zastupitelstva jsou zásadně veřejná a obecní úřad je povinen informovat veřejnost nejméně sedm dní předem o jeho konání. (Informace o místě, době a programu vyvěsí na úřední desce. Oznámit je může též jiným způsobem v místě obvyklým.) Veřejnost zasedání znamená, že musí být umožněn přístup na zasedání všem, bez ohledu na to, zda se jedná o občana obce či nikoliv. Ovšem pouze občané obce, samozřejmě vedle zastupitelů, mají ze zákona právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem.
Z praxe: Pro řádný a důstojný průběh zastupitelstva obce je v některých případech nutné „usměrnit“ možnost občanů vyjadřovat se k projednávaným bodům. Obecně je přijímáno, že vystoupení občana lze omezit na 5-10 minut, což může být upraveno v jednacím řádu či individuálně stanoveno pro konkrétní projednávaný bod. V žádném případě ovšem takové opatření nemůže směřovat úplnému vyloučení práva občana vyjádřit se k projednávané věci.
Od zasedání zastupitelstva je třeba odlišit tzv. pracovní porady zastupitelstva obce, na kterých jsou předjednány věci patřící do kompetence zastupitelstva či se zastupitelé podrobněji zabývají některými složitějšími problémy. Konání pracovních porad neodporuje zákonu o obcích, nelze na nich ovšem samozřejmě přijímat usnesení jako na řádném veřejném zasedání zastupitelstva obce. Zastupitelstvo je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina členů zastupitelstva, neboť k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Pokud v průběhu volebního období zanikne některým členům zastupitelstva mandát a nenastoupí náhradník, počítá se dle převažujících právních výkladů většina ze zbylého počtu zastupitelů. Právo předložit návrh k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory. O zařazení návrhů k projednání v průběhu zasedání zastupitelstva na program rozhoduje zastupitelstvo usnesením. Z každého zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování (může být uvedeno hlasování podle jmen nebo prostým počtem hlasů) a přijatá usnesení. Zápis musí být pořízen do 10 dnů od konání zastupitelstva a poté do něho může kdokoliv nahlédnout na obecním úřadě. Pokud zastupitel nesouhlasí se zápisem, může proti němu podat námitky, o kterých se rozhodne na nejbližším zasedání zastupitelstva. Z praxe: Vedle povinných (zákonných) náležitostí zápisu ze zasedání se často v zápisech objevuje např.
občany ČR s platným trvalým pobytem (počet mužů, počet žen a celkem)
datum, čas a místo zasedání zastupitelstva
jmenný seznam přítomných členů zastupitelstva a jména neomluvených a omluvených členů zastupitelstva jména ověřovatelů a zapisovatele jméno předsedajícího jednání zastupitelstva obce číslo přijatého usnesení další důležité skutečnosti z průběhu zasedání např. připomínky občanů k záležitostem obce
5.2. O čem rozhoduje zastupitelstvo Do pravomoci zastupitelstva obce, jako vrcholného orgánu obecní samosprávy, patří rozhodování o zásadních otázkách chodu obce. Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva zejména patří:
schvalovat program rozvoje obce, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů obce, zřizování a rušení právnických osob, příspěvkových organizací a organizačních složek obce, vydávání obecně závazných vyhlášek, volba a odvolávání starosty, místostarosty a dalších členů rady obce, rozhodování o založení a rušení právnických osob určování počtu dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, zřizování a rušení výborů, volba a odvolávání jejich předsedů a členů,
zřizování a rušení obecní policie, stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva, rozhodování o vyhlášení místního referenda, rozhodování o spolupráci s jinými obcemi, udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce.
Z praxe: Pokud starosta obce uzavře smlouvu, která podléhá schválení zastupitelstvem obce bez předchozího souhlasu zastupitelstva, nelze již toto pochybení dodatečným schválením napravit. Takovýto právní úkon (např. smlouva) je totiž tzv. absolutně neplatný a jeho neplatnost nastává přímo ze zákona a musí se na něj hledět, jako by nebyl vůbec učiněn.
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o následujících majetkových záležitostech obce:
nabývání a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů
a nebytových prostorů z majetku obce, poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem, peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob, uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, zastavení nemovitých věcí, vydání komunálních dluhopisů.
Zastupitelstvo si dále může vyhradit (usnesením převzít) i další kompetence, které patří do samostatné působnosti obce, vyjma věcí svěřených výhradně radě obce.
Z praxe: Obec je povinna svůj záměr prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce, vyvěšením na úřední desce obecního úřadu. Samotné uzavření smluv týkající se nemovitosti sice náleží do vyhrazené kompetence zastupitelstva, to však neznamená, že i záměr o prodeji, směně či darování nemovitosti musí schválit zastupitelstvo. O takovém záměru může rozhodnout rada obce nebo tuto pravomoc přenést na starostu.
5.3. Jednací řád Jednací řád je důležitým dokumentem zejména pro řešení procedurálních otázek při zasedání zastupitelstva obce. Zákon neupravuje povinné náležitosti jednacího řádu a je na jednotlivých zastupitelstvech, jaké otázky týkající se zasedání zastupitelstva budou v jednacím řádu řešit. Nepřijetí jednacího řádu zastupitelstvem samo o sobě nemá za následek, že by snad zasedání zastupitelstva probíhalo v rozporu se zákonem, jeho přijetí lze však z praktických důvodů doporučit. Jednací řád nemá povahu právního předpisu a za jeho porušení tedy nehrozí sankce. Je však důležitým dokumentem zavazujícím nejen zastupitele, ale i obecní úřad (např. stanovením způsobu, jak má být o zasedání zastupitelstva informována veřejnost) či občany obce (např. omezení času na diskusní příspěvek). Jednací řád je vydáván usnesením zastupitelstva obce a jakýmkoliv usnesením může být také změněn či zrušen.
Z praxe: V jednacím řádu je upraveno, že volby předsedy výboru zastupitelstva probíhají v tajném hlasování, zastupitelstvo přesto zvolí předsedu výboru veřejným hlasováním. To neznamená, že by byla volba neplatná, neboť volba sice neproběhla podle jednacího řádu, ale zastupitelstvo se v tomto konkrétním případě od jednacího řádu svým usnesením odchýlilo.
Kontrolu dodržování jednacího řádu by měli provádět ověřovatelé zápisu a kontrolní výbor zastupitelstva, do jehož úkolů patří kontrola plnění usnesení zastupitelstva obce, jímž je i jednací řád. Na porušení jednacího řádu může upozornit i zastupitel prostřednictvím námitek proti zápisu ze zasedání zastupitelstva. Při kontrole dodržování jednacího řádu je nutno ovšem odlišit, zda došlo zároveň i k porušení zákona, či jen úpravy stanovené nad rámec zákona v jednacím řádu.
Z praxe: V jednacím řádu je upraveno, že informace o zasedání zastupitelstva má být zveřejněna nikoliv 7 dní předem, ale 15 dní předem a zároveň vyvěšena na informačních tabulích obce. Příslušný pracovník ovšem zveřejnil informaci pouze 7 dní předem na úřední desce a opomněl i vyvěšení na informačních tabulích. Zde se nejedná o porušení zákona, ale pouze jednacího řádu, kdy lze ovšem zodpovědného pracovníka sankcionovat podle pracovněprávních předpisů.
Doporučení k úpravě obsahu jednacího řádu:
svolávání zasedání (harmonogram zasedání, podrobnější úprava zveřejňování informace o konání
zastupitelstva, podrobnosti a lhůty pro předkládání zpráv na jednání zastupitelstva, jak zrušit již svolané zasedání) průběh zasedání (zřízení návrhové komise, přestávky, přerušení zasedání, ukončení zasedání, pravidla rozpravy) způsob hlasování (veřejné, tajné, elektronické, dohadovací řízení) zápis ze zasedání (zveřejňování, podrobnost zaznamenání diskuze, způsob vyhotovování výpisů z usnesení, uchovávání zápisu) způsob omluvy ze zasedání zastupitelstva forma předkládaných materiálů k projednání pravidla činnosti výborů (harmonogram jednání, způsob informování zastupitelstva o činnosti, kontrolní úkoly) pravidla pořizování obrazového či zvukového záznamu pořádková opatření (odejmutí slova, vykázání z místa zasedání).
OTÁZKY K TÉMATU Rozhodnutí o poskytnutí finančního daru občanu postiženého povodní ve výši 30000,- Kč patří do pravomoci: zastupitelstva obce rady obce starosty Pro přijetí usnesení zastupitelstva obce je třeba: nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva a v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas starosty
5.4. Pro zájemce Jak je to s pořizováním obrazových či zvukových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce? Problematiku pořizování zvukových a obrazových záznamů neřeší zákon o obcích, ale podléhá obecné úpravě ochrany osobnosti zakotvené v občanském zákoníku. Z občanského zákoníku vyplývá, že obrazové a zvukové záznamy, týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy, smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Pokud chce obec pořizovat zvukový či obrazový záznam ze zasedání zastupitelstva, patří toto rozhodnutí do její samostatné působnosti. Lze doporučit, aby mechanismus pořizování a uchovávání záznamu byl součástí jednacího řádu a přítomné osoby byly na tuto skutečnost např. prostřednictvím předsedajícího upozorněny. Zároveň obec musí při nakládání se záznamem dbát na ochranu osobnosti zakotvenou v občanském zákoníku. Pokud by chtěl pořizovat záznam ze zasedání zastupitelstva občan obce, nemůže mu to obec paušálně např. v jednacím řádu zakázat. V konkrétním případě by ovšem mohlo pořizováním záznamu dojít k rušení zasedání a zde by již takový zákaz přicházel v úvahu jako pořádkové opatření k zajištění účelu a průběhu zasedání zastupitelstva. Samozřejmě i občan obce musí při pořizování a užívání záznamu respektovat pravidla na ochranu osobnosti upravené v občanském zákoníku, a pokud záznam zneužije, může se dotčená osoba obrátit s žalobou na ochranu osobnosti na soud. Lze přerušit zasedání zastupitelstva obce? Může nastat situace, kdy se zasedání zastupitelstva obce protáhne do pozdních nočních hodin, nastane nenadálá událost či přerušení zasedání může přispět k vyjednávání o některém bodu programu. Zákon o obcích přímo neupravuje možnost přerušení zasedání zastupitelstva obce, při zachování jeho veřejnosti a s tím především související informování veřejnosti o této skutečnosti, lze přerušení zasedání zastupitelstva považovat za přípustné. Je zřejmé, že nebude možno informovat veřejnost o přerušení zasedání 7 dní předem (snad jen v případě, že by došlo k přerušení na dobu delší 7 dnů) a obec by v takovém případě měla využít všech dostupných prostředků k informování veřejnosti o této situaci. Zároveň lze doporučit, aby zastupitelstvo obce na přerušeném zasedání nezařazovalo nové body programu, které nebyly v předstihu sedmi dní zveřejněny zákonným způsobem. Způsob a situace, kdy může dojít k přerušení zasedání zastupitelstva, mohou být upraveny v jednacím řádu. Jak podrobně je nutno v zápise ze zasedání zastupitelstva obce zaznamenat diskuzi nad projednávanými body? Pravidla pro míru podrobnosti zápisu diskuze nejsou stanovena právním předpisem a záleží na vůli zastupitelstva obce, jak podrobně bude diskuze na zasedání zastupitelstva zaznamenávána. V praxi některých obcí je používán doslovný přepis diskuze z pořízené nahrávky na zasedání zastupitelstva a jiné obce pouze stručně konstatují obsah diskuze s tím, že pokud některý ze zastupitelů požádá o doslovný záznam, je mu vyhověno. Lze doporučit upravit podrobnosti v jednacím řádu. Pokud se jedná o zaznamenání obsahu samotného usnesení, zde je samozřejmě na místě maximální přesnost a podrobnost při jeho záznamu z důvodu předcházení nejasností o jeho obsahu v budoucnu. Jak přistupovat ke zveřejňování zápisu ze zasedání zastupitelstva obce na internetu? Obec není povinná zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva obce na internetu či úřední desce, i když tak řada obcí činí dobrovolně v rámci informování občanů o své činnosti. V takovém případě musí dbát zejména na ochranu osobních údajů a osobní údaje jako jméno, příjmení, datum narození či bydliště např. u osoby, jíž je prodáván obecní pozemek, anonymizovat (v praxi začernit či vymazat v dokumentu). Je možno přijmout usnesení zastupitelstva tzv. per rollam (korespondenční hlasování)? V některých případech by sice mohlo být hlasování, kdy by zastupitel zaslal svůj hlas písemně, považováno za praktické, nicméně takovýto způsob hlasování je nutno vzhledem k možnosti přijímat usnesení pouze na veřejném zasedání zastupitelstva za nepřípustný. Je zastupitelstvo povinno evidovat, kdo jak hlasoval v jednotlivých případech?
Zákon takovou povinnost obci neukládá. V rámci transparentnosti jednání ovšem může zastupitelstvo takovou povinnost upravit v jednacím řádu.
6. Práva a povinnosti člena zastupitelstva obce Svých práv a povinností nabývá zastupitel zvolením, tedy okamžikem, kdy dojde k ukončení hlasování při volbách do zastupitelstev obcí. Zastupitel využívá svých práv a plní své povinnosti v zájmu obce a jejich občanů, k čemuž se zavazuje složením slibu, který skládá na začátku prvního zasedání, jehož se po svém zvolení zúčastní. Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Pro připomenutí znění slibu: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejich (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
Z praxe: Nesložení slibu na začátku prvního zasedání, jehož se zastupitel zúčastní, např. z důvodu opomenutí, nemá za následek zánik jeho mandátu. A pokud např. i hlasoval na zastupitelstvu obce, aniž měl složený slib, nemá za následek neplatnost jeho hlasu, neboť mandát člena zastupitelstva se všemi právy a povinnostmi vzniká již zvolením. To stejné platí, i pokud by při skládání slibu došlo k formálním nedostatkům, např. pokud by zastupitel opomněl potvrdit svůj slib podpisem. Uvedené samozřejmě platí pouze za předpokladu, že ze strany zastupitele se nejednalo o úmysl vyhnout se složení slibu, což by se potom rovnalo odmítnutí složení slibu a tedy ztrátě mandátu.
Mandát člena zastupitelstva je tzv. volný (reprezentativní) mandát, což znamená, že zastupitel není při výkonu svého mandátu vázán žádnými příkazy. Zastupitel je při výkonu své funkce vázán sice slibem, ten mu ovšem nepřikazuje plnit příkazy občanů obce či své politické strany. Neplnění volebního programu či pokynů k hlasování své volební strany nemá žádný vliv na mandát zastupitele a je pouze věcí politické odpovědnosti zastupitele, zda se bude volebním programem či pokyny své volební strany řídit. Zastupitel jako veřejný funkcionář při plnění svých práv a povinností požívá zvláštní ochrany jako tzv. úřední osoba podle trestního zákoníku, z čehož vyplývá, že např. při útoku na zastupitele pro výkon jeho funkce hrozí útočníkovi vyšší sankce než při útoku na běžného občana. Seznam kapitol 6.1. Práva zastupitele 6.2. Povinnosti zastupitele 6.3. Odměny zastupitele 6.4. Pro zájemce
6.1. Práva zastupitele Práva zastupitele jsou upravena především v § 82 zákona o obcích. Jako první je zde upraveno tzv. právo iniciativy, tedy možnost předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání. Zákon neupravuje formu, jakou má být návrh na projednání předložen, lze ovšem doporučit písemnou formu pro předcházení případným nejasnostem.
Z praxe: Právu zastupitele předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, nekoresponduje povinnost uvedených orgánů návrh skutečně projednat. Nic nebrání ovšem tomu, aby si uvedené orgány takovou povinnost upravily v jednacích řádech.
Zastupitelé mají dále právo tzv. interpelace, tedy právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na:
radu obce jednotlivé členy rady obce
předsedy výborů statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila. Shodně jako u práva iniciativy není stanovena přesná forma, jakou mohou být dotazy, připomínky či podněty vznášeny. Přichází tak v úvahu ústní, elektronická, písemná či jiná obdobná forma. Naopak ten, na koho se zastupitel s dotazem, připomínkou či podnětem obrátil, musí odpovědět písemně a nejpozději ve lhůtě 30 dnů. Třetím právem zakotveným v § 82 zákona o obcích je právo na informace. Zastupitel má právo požadovat ve věcech, které souvisí s výkonem jeho funkce od:
zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila. Odpověď na žádost o informaci musí zastupitel obdržet nejpozději do 30 dnů.
Z praxe: U některých žádostí zastupitele o informace může být obtížné určit, zda se jedná o informaci, která souvisí s výkonem jeho funkce. Principiálně souvisí s výkonem funkce zastupitele veškeré informace týkající se samostatné působnosti obce, i když v ojedinělých případech např. z důvodu mlčenlivosti ve věcech správních deliktů ukládaných obcí v samostatné působnosti, by nemohla být ani informace z oblasti samotné působnosti obce poskytnuta. Naopak z oblasti přenesené působnosti obce nebudou informace zpravidla poskytnuty, až na výjimky, jako je např. úprava v zákoně o matrikách, která umožňuje pověřeným členům zastupitelstva nahlížet do matričních knih a sbírek listin.
Vedle práv upravených v § 82 zákona o obcích lze připomenout i některá další práva vyplývající z dalších ustanovení zákona o obcích. Patří sem např. právo účastnit se zasedání zastupitelstva a podílet se na jeho rozhodování, být volen do funkce starosty, místostarosty, člena rady či výborů zastupitelstva, atd.
6.2. Povinnosti zastupitele Vedle práv má zastupitel jako veřejný činitel i povinnosti spojené s výkonem své funkce, které jsou upraveny především v § 83 zákona o obcích. Zároveň je třeba říci, že dodržování povinností ze strany zastupitele je věcí osobní a politické zodpovědnosti, neboť zákon o obcích s neplněním povinností zastupitelem nespojuje sankce. Sankce by mohla vyplynout teprve ze zvláštních předpisů, pokud by zastupitel nesplněním své povinnosti překročil zvláštní zákon, např. v oblasti trestního či občanského práva. K tomu více v kapitole 1. Člen zastupitelstva obce je povinen:
zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce zúčastňovat se zasedání dalších orgánů obce, je-li jejich členem plnit úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo či jiný orgán obce, je-li jeho členem hájit zájmy občanů obce jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
Mezi základní povinnosti zastupitele patří zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce. Takováto povinnost, i když není právně vymahatelná, není samoúčelná, neboť dlouhodobá neúčast většího počtu zastupitelů na zasedání zastupitelstva může dokonce vést až k rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra (při šestiměsíční neusnášeníschopnosti zastupitelstva).
Z praxe: Některé obce používají jako motivační prvek k zajištění co možná nejvyšší účasti zastupitelů na zasedání zastupitelstva odstupňované odměňování za výkon funkce zastupitele podle počtu zasedání zastupitelstva, na kterých byl přítomen. Takováto motivace je ovšem možná pouze u neuvolněných členů zastupitelstva, jejichž odměna není, na rozdíl od uvolněných členů zastupitelstva, stanovena pevnou částkou.
Pokud se týká plnění úkolů, které jsou zastupiteli uloženy, není zákonem upraven jejich přesný okruh ani forma uložení. Zpravidla se ovšem bude jednat o úkoly týkající se samostatné působnosti obce, i když nejsou vyloučeny úkoly i v rámci přenesené působnosti (např. při územním plánování). Úkoly budou zpravidla ukládány formou usnesení zastupitelstva či rady obce, kdy u takovýchto usnesení je obvyklé stanovovat termín plnění a konkrétní jméno osoby zodpovědné za jeho splnění. Kontrolu takovýchto usnesení zpravidla provádí kontrolní výbor.
Z praxe: Při splnění mimořádného úkolu zastupitele, kdy např. ušetřil obci svým přičiněním finanční prostředky, může zastupitelstvo obce jako odměnu schválit peněžní dar. Pozor ovšem na daňové důsledky, neboť taková odměna je finančními úřady považována za klasickou odměnu za výkon funkce podléhající všem odvodům.
Další důležitou povinností zastupitele je vyvarovat se při výkonu funkce tzv. střetu zájmů, neboť zastupitel obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou (např. manžela, děti, sourozence) pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. Podrobnější úpravu problematiky střetu zájmů upravuje zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, kterému se podrobněji věnujeme v kapitole číslo 1 e-learningového modulu pro pokročilé.
Z praxe: Nesdělení skutečnosti, že je zastupitel ve střetu zájmů u projednávané záležitosti, nemá za následek nezákonnost jeho hlasování. Dokonce i v případě, že by např. zastupitelstvo obce rozhodlo o tom, že zastupitel je při projednávání určité záležitosti ve střetu zájmů, nemůže ho z hlasování o této věci vyloučit a pokud se přesto zastupitel např. nezdrží hlasování, bude nutno považovat jeho hlas za platný.
6.3. Odměny zastupitele Odměňování uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva je obecně upravena zákonem o obcích a konkrétní výše odměny lze nalézt v nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Obec má povinnost vyplácet měsíční odměnu pouze dlouhodobě uvolněným členům zastupitelstva a to v pevně stanovené výši. Naopak neuvolněným členům zastupitelstva musí zastupitelstvo výši odměny schválit a to do maximální výše stanovené nařízením vlády. Odměna je vyplácena z rozpočtových prostředků obce.
Z praxe: Dlouhodobě uvolněným členem zastupitelstva se samozřejmě nerozumí pouze zastupitel, který byl dlouhodobě uvolněn ze zaměstnání, ale i zastupitel, který byl např. nezaměstnaný, podnikal na živnostenský list či důchodce.
Odměna uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva podléhá jako tzv. funkční požitek dani z příjmů. Uvolnění členové zastupitelstva obdobně jako zaměstnanci v pracovním poměru jsou poplatníky pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří jsou v pracovním poměru, je povinen jejich zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy, kdy dobu potřebnou k výkonu funkce určuje obec. Náhradu mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatí zastupiteli po dobu výkonu funkce pro obec, nahradí zaměstnavateli obec ze svých rozpočtových prostředků. Zákon zároveň neomezuje obec v počtu dnů či hodin, pro které určí, že neuvolněný zastupitel bude vykonávat funkci ve prospěch obce. Pokud není neuvolněný zastupitel v pracovním poměru, je mu ušlý výdělek vyplácen paušální částkou.
Z praxe: Zákon neumožňuje, i když by to bylo v řadě případů praktické, být uvolněným členem zastupitelstva tzv. na zkrácený úvazek. Zastupitelstvo vždy musí rozhodnout o tom, zda konkrétní funkce bude vykonávána dlouhodobě uvolněným či neuvolněným členem zastupitelstva.
Výše odměny je závislá na druhu vykonávané funkce a počtu obyvatel obce. Jak již bylo uvedeno, u neuvolněných členů zastupitelstva je nařízením vlády stanovena maximální částka odměny, kterou nelze překročit. U uvolněných členů zastupitelstva je stanovena pevná částka, která je vedle počtu obyvatel obce ovlivněna i skutečností, zda se jedná o obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem, obec se stavebním úřadem či obec s matričním úřadem.
Z praxe: Do počtu obyvatel obce, od něhož se odvíjí výše odměny členů zastupitelstva obce, se vedle občanů České republiky přihlášených k trvalému pobytu v obci započítávají i cizinci hlášení k trvalému pobytu dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
V případě souběhu několika funkcí u uvolněného člena zastupitelstva mu náleží odměna pouze za funkci, kde mu přísluší nejvyšší odměna. Uvolněnému místostarostovi tak např. nepřísluší odměna za výkon funkce člena komise rady obce. Naopak u neuvolněného člena zastupitelstva lze sčítat odměny za všechny funkce, které pro obec vykonává.
Z praxe: V případě, že se neuvolněnému členu zastupitelstva poskytuje odměna za výkon více funkcí, lze ke každé jednotlivé pevné složce dle nařízení vlády připočíst i příplatek dle počtu obyvatel.
Uvolněným i neuvolněným členům zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru, a tedy dle úpravy stanovené v zákoníku práce. Zastupitelstvu obce je pak vyhrazeno stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad, v nichž může být upravena např. možnost využívat vlastního vozidla či podrobnosti o druhu ubytování, které může využít. Uvolněný člen zastupitelstva má též nárok na placenou dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok. Pokud funkční období zastupitele netrvalo po dobu celého kalendářního roku (např. se stal uvolněným členem zastupitelstva v září), má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Obec je povinna poskytnout uvolněnému členu zastupitelstva též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Zároveň, nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel. Nevyčerpanou dovolenou si může zastupitel nechat převést do následujícího roku nebo si ji nechat proplatit.
OTÁZKY K TÉMATU Člen zastupitelstva ze zákona při hlasování: je povinen řídit se příkazy své politické strany je povinen řídit se příkazy voličů není povinen řídit se příkazy své politické strany ani voličů V případě, že člen zastupitelstva obce rozhoduje na jednání zastupitelstva nebo rady o záležitosti, která by mohla znamenat výhodu nebo škodu pro něho osobně nebo pro rodinného příslušníka (osobu blízkou), pak musí: ohlásit tuto skutečnost příslušnému orgánu obce před hlasováním a dále se zdrží hlasování, hlasuje nebo se hlasování vůbec nezúčastní nemusí nic hlásit a hlasuje, oznámení může učinit kdykoliv potom jeho hlas se nebude při hlasování počítat Neuvolněnému členu zastupitelstva je odměna stanovena: usnesením zastupitelstva do maximální částky stanovené v nařízení vlády nemá nárok na odměnu za výkon funkce pevnou částkou stanovenou v nařízení vlády
6.4. Pro zájemce Může se uvolněný člen zastupitelstva vzdát odměny ve prospěch obce? Uvolněný člen zastupitelstva se samozřejmě může vzdát odměny ve prospěch obce. Z daňových aspektů je ovšem takové řešení pro obec nevýhodné. Uvolněný zastupitel se může totiž odměny vzdát až v okamžiku, kdy mu na ni vznikne nárok a tedy až v okamžiku, kdy podléhá dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění, které musí být příslušným institucím poukázány. Pokud by se chtěl tedy zastupitel vzdát odměny ve prospěch obce, je pro obec daňově výhodnější neuvolňovat jej pro výkon funkce a nestanovit mu odměnu. Je uvolněný či neuvolněný zastupitel zaměstnancem obce? Funkce uvolněného i neuvolněného člena zastupitelstva je tzv. veřejnou funkcí a zastupitel není k obci v pracovním nebo jiném obdobném poměru. Zejména u uvolněného člena zastupitelstva výkon jeho veřejné funkce sice připomíná pracovní poměr, přesto se na něj nevztahuje zákoník práce (vyjma cestovních náhrad a splatnosti, výplaty a srážek z odměny). Zastupitel tak není např. povinen evidovat docházku či dodržovat rozložení pracovní doby. Jak je to s odměňováním při konci funkčního období? Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. Výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce a neuvolněného člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce odvoláni nebo se jí vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání
z funkce. Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Je možno zkrátit členu zastupitelstva odměnu pro jeho neúčast na zasedání obce či pasivitu při plnění mu uložených úkolů? U uvolněných členů zastupitelstva nepřipadá krácení odměny v úvahu, neboť je stanovena pevnou měsíční částkou. U neuvolněných členů zastupitelstva je výše odměny stanovena maximální částkou dle nařízení vlády a je na vůli zastupitelstva, zda využije při odměňování maximální částky. Zastupitelstvo bude zpravidla volit výši odměny dle náročnosti příslušné funkce a není vyloučeno, aby v průběhu funkčního období zastupitelstvo odměnu změnilo směrem nahoru či dolů, i s přihlédnutím k aktivitě či pasivitě neuvolněného zastupitele při výkonu funkce. Lze zastupiteli přiznat vedle měsíční odměny též peněžní dar? Zákon o obcích ani jiný právní předpis nevylučují možnost zastupiteli přiznat peněžní dar. Pouze pokud bude zastupiteli přiznán dar v souvislosti s výkonem jeho funkce, např. z důvodu splnění mimořádného úkolu, je nutno tento dar posuzovat jako příjem ze závislé činnosti podléhající zákonu o dani z příjmů. Lze s členem zastupitelstva uzavřít dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce? Zákon nevylučuje takovou možnost, samozřejmě dohoda se nemůže týkat činností, které jsou předmětem výkonu jeho funkce jako člena zastupitelstva. S členem zastupitelstva tak může být uzavřena dohoda např. na účetní či zahradnické práce pro obec. Může obec členům zastupitelstva přispívat na penzijní připojištění, přispívat na stravování či poskytnout ošatné? Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může obec zřizovat peněžní fondy pro konkrétní účel nebo bez konkrétního účelu. Zřízení takového fondu a pravidla pro jeho čerpání patří do samostatné působnosti obce a je tak na zastupitelstvu obce, zda bude zřízen sociální fond, ze kterého budou moci být hrazeny příspěvky na penzijní připojištění, příspěvek na stravování či ošatné členům zastupitelstva obce, jak je to obvyklé u zaměstnanců obce.
7. Rada obce Nejvyšším orgánem obce je zastupitelstvo, které si můžeme přirovnat k parlamentu. Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti, a pokud jsme přirovnali zastupitelstvo k parlamentu, pak radu obce můžeme přirovnat k vládě. I když obecně hovoříme o radě obce, rozumíme tím, že v městysech je rada městyse a ve městech je rada města.
Z praxe: Ne ve všech obcích se rada volí. Rada obce se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo obce méně než 15 členů. Jde zejména o malé obce, ale nemusí to být vždy pravda. 15 a více členů mají povinně obce, které mají více než 10 000 obyvatel. U obcí do 10 000 obyvatel si zastupitelstvo (v období před volbami) stanoví počet členů v mezích stanovených zákonem, a tím rozhodne, zda obec bude mít radu nebo ne.
V obcích, které radu nemají, pak vykonává pravomoci rady starosta, až na některé výjimky, ve kterých namísto rady obce rozhoduje zastupitelstvo obce. V obcích, kde není rada (rada se nevolí), se tak kompetence rady rozdělují mezi starostu obce a zastupitelstvo obce. V případech, kdy není zákonem o obcích stanoveno, že o některé věci je příslušné rozhodnout zastupitelstvo nebo rada obce případně starosta, může rozhodnout rada obce, pokud o téže věci nechce rozhodnout zastupitelstvo obce. Hovoříme zde o zbytkové kompetenci rady obce. Určení, kdo v kterém případě rozhoduje, je tedy jednoduché. O některých věcech musí vždy rozhodnout zastupitelstvo, o jiných vždy rada obce nebo starosta a o zbytku, který není nikde uveden (a jde o samostatnou působnost), rozhoduje rada obce, s tou výjimkou, že o téže věci může chtít rozhodnout zastupitelstvo. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Seznam kapitol 7.1. O čem rada obce rozhoduje 7.2. Co je to rada obce a jak se vytváří 7.3. Pro zájemce
7.1. O čem rada obce rozhoduje Zákon o obcích vyčlenil radě obce oblast kompetencí (viz § 102 odst. 2), o kterých nemůže rozhodovat nikdo jiný než právě rada obce. Jelikož všechny obce radu nemají, rozdělují se kompetence rady obce mezi zastupitelstvo a starostu. Níže jsou uvedeny všechny tzv. vyhrazené kompetence rady obce v členění podle toho, kdo o nich rozhoduje v obcích, kde se rada obce nevolí. Rada obce vždy rozhoduje o těchto záležitostech: (v obcích kde se rada nevolí, pak o těchto záležitostech rozhoduje zastupitelstvo obce)
v případech, kdy je obec jediným společníkem obchodní společnosti vydávání nařízení obce stanovuje rozdělení pravomocí obecního úřadu; zřizuje a zrušuje odbory a oddělení obecního úřadu stanoví celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce na základě podnětů přezkoumává opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi
(v obcích kde se rada nevolí, pak o těchto záležitostech rozhoduje starosta obce)
zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce vystupuje jako zakladatel nebo zřizovatel v obcích zřízených nebo založených právnických osobách projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce odvolává a jmenuje vedoucí odborů postupem podle zákona o úřednících, ale vždy na návrh tajemníka obecního úřadu (pokud ten je jmenován) podle potřeby zřizuje a zrušuje komise podle potřeby jmenuje a odvolává členy komise kontroluje plnění obecního úřadu a komisí v samostatné působnosti (ne tedy v působnosti přenesené!) ukládá pokuty v samostatné působnosti rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce stanoví pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností schvaluje organizační řád obecního úřadu plní další úkoly stanovené zvláštním zákonem
Všechny výše stanovené body rozhoduje rada obce sama a zastupitelstvo nemůže schválit, že chce rozhodovat také o těchto výše uvedených bodech. V obcích, kde se rada nevolí, jsou některé kompetence rady převedeny na zastupitelstvo obce a zbytek je převeden na starostu obce. Také v tomto případě nemůže zastupitelstvo obce schválit, že o některých záležitostech chce namísto starosty rozhodovat samo. A naopak platí to samé. Starosta (tam, kde se rada obce nevolí) ani rada obce nemohou přenést rozhodování v otázkách, které jim zákon vyhradil na zastupitelstvo obce. Nic jim však nebrání, aby požádali zastupitelstvo o názor na určitou otázku, a tento názor následně respektovali. Dále rada obce rozhoduje o všech ostatních záležitostech v samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny k rozhodování zastupitelstvu nebo pokud o nich zastupitelstvo nechce samo rozhodnout.
Z praxe: Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně zvolena rada nová, vykonává dosavadní rada svou činnost až do zvolení rady nové.
7.2. Co je to rada obce a jak se vytváří Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti. Ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce rozhoduje také v přenesené působnosti, ale pouze tam, kde je tak stanoveno zákonem. Jak už bylo napsáno výše, v obcích, kde je méně než 15 zastupitelů, se rada nevolí, což může být v obcích s méně než 10 000 obyvateli. Kdo tvoří radu obce? Starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové. Členem rady může být jen člen zastupitelstva obce. Rada má nejméně 5, nejvýše však 11 členů s tím, že počet členů rady nesmí přesahovat 1/3 členů zastupitelstva obce. Pokud tedy má zastupitelstvo 15 členů, nemůže mít rada více než 5 členů. Pokud má město 45 členů zastupitelstva, může mít rada 5 členů, ale také 11. Ne však více než 11. Starosta a místostarostové jsou členy rady automaticky. Pokud se starosta nebo místostarosta vzdá své funkce, přichází automaticky o místo v radě obce. Nic však nebrání tomu, aby byl bývalý starosta nebo místostarosta do rady následně zvolen. Rada se schází podle potřeby. Zákon nestanoví limit, tak jako u zastupitelstva obce, jak často se rada obce musí sejít. Zasedání rady obce jsou neveřejná. Nic však nebrání tomu, aby rada rozhodla, že jednání naopak veřejná budou, což však není příliš obvyklé.
K jednotlivým bodům jednání si rada může přizvat členy zastupitelstva nebo jiné osoby. Rada může rozhodovat, pokud je na jednání přítomna nejméně polovina členů rady. Pro schválení usnesení rady musí být pro nadpoloviční většina všech členů rady, nikoliv jen přítomných. Pokud tedy bude mít rada 5 členů a na jednání se dostaví 3, pro přijetí usnesení musí všichni hlasovat jednotně. Z jednání rady se pořizuje zápis. Zápis z jednání rady podepisuje starosta společně s místostarostou nebo jiným radním. Zápis má stanoveny některé minimální náležitosti. V zápise tak musí být uvedeno:
počet přítomných členů rady schválený program jednání průběh a výsledky hlasování (hlasování nemusí být uvedeno jmenovitě) výsledek hlasování a přijatá usnesení.
Zápis musí být vyhotoven (včetně podpisů starosty a místostarosty nebo radního) nejpozději do 7 dnů ode dne jednání rady. Pokud některý z členů rady se zněním zápisu nesouhlasí, může proti němu podat námitky. Námitky může podat přímo do rukou starosty nebo na podatelnu obce, prostě někam, kde se o nich rada obce dozví. O námitkách k zápisu rozhodne rada obce na následujícím zasedání. Zápis z jednání rady musí být uložen na obecním úřadě a kterýkoliv ze zastupitelů do něj může kdykoliv nahlédnout. Rada obce musí vydat jednací řád, který stanoví podrobnější postup při jednání rady obce.
Mohlo by Vás zajímat: V České republice je v současné době 62 250 zastupitelů v 6 246 obcích.
OTÁZKY K TÉMATU Počet členů rady je vždy lichý a může být v rozmezí: 5 až 11 členů není stanoveno 4 až 9 členů Rada obce může rozhodovat o všech záležitostech, které spadají do samostatné působnosti obce s výjimkou: záležitostí, které jsou vyhrazeny zastupitelstvu obce ze zákona, a které si zastupitelstvo samo vyhradí záležitostí, které jsou zastupitelstvu obce ze zákona vyhrazeny nejsou stanoveny žádné výjimky a rada obce může se souhlasem zastupitelstva rozhodovat o všech záležitostech obce v samostatné působnosti
7.3. Pro zájemce Mají „novináři“ nějaké zvláštní postavení ve vztahu k získávání informací od orgánů obce? Český právní řád neobsahuje, pokud jde o postup při získávání informací, žádné privilegované postavení pro „novináře“ [tento pojem ostatně ani není legislativní kategorií, s níž by operoval zákon č. 46/2000 Sb., o prá-
vech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů]; tiskový zákon pouze v § 16 upravuje specifické podmínky pro ochranu zdroje a obsahu informací. Je pravdou, že některé instituce uplatňují vůči „novinářům“ při získávání informací jistý „preferující“ přístup, ten nicméně zákonnou povinností není. Každý novinář však může, stejně jako jakákoli jiná osoba, využít práva na přístup k informacím, garantovaného čl. 17 Listiny základních práv a svobod a provedeného InfZ. V režimu tohoto zákona lze mj. požadovat i zápisy a usnesení ze zasedání zastupitelstva obce i rady obce a obec jako povinný subjekt tyto informace musí poskytnout (samozřejmě při zajištění ochrany všech skutečností, které uvedený zákon ukládá chránit). (Převzato z ODK MV ČR) Za jakých podmínek může občan obce požadovat po obci kopie usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce, případně zápisů ze schůzí rady obce (§ 16 odst. 2 písm. e/ zákona o obcích)? Dle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích má občan obce právo nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy. Toto ustanovení zákona o obcích občanovi obce nezakládá „výslovný“ právní nárok na poskytnutí kopií dokumentů obce. Na poskytování informací o činnosti obce se však vztahuje rovněž InfZ. Ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích představuje ve vztahu k InfZ speciální, („privilegovaný“) režim přístupu k určitým informacím, stanovený pro určité subjekty a pro určitý způsob tohoto přístupu. V této souvislosti lze odkázat i na judikát Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 40/2004 – 62, publikovaný pod č. 711/2005, podle kterého „Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení rady, k nimž má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů.“ Jestliže tedy občan obce žádá o poskytnutí kopií dokumentů uvedených v § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, do nichž by mohl na základě svého práva občana obce nahlížet, či si z nich pořizovat výpisy, je třeba tuto jeho žádost posoudit jako žádost podanou podle InfZ. V případě poskytnutí kopie těchto dokumentů se pak neuplatní omezení práva na informace, jak vyplývá z § 12 InfZ, neboť citované ustanovení zákona o obcích občanovi obce k chráněným informacím přístup umožňuje, čímž právní řád předpokládá, že se občan obce s těmito informacemi může seznámit. Není proto třeba např. „začerňovat“ osobní údaje uvedené v usnesení rady obce. Občan obce, ale třeba i člen zastupitelstva si může kopii pořídit i prostřednictvím svého záznamového zařízení (např. digitálním fotoaparátem). Ve vztahu k zápisům z rady pak platí, že se občanovi zápis poskytne po zajištění zákonem stanovené ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 InfZ, neboť zákon občanovi obce nestanoví právo nahlížet do zápisů z jednání rady obce. (Převzato z ODK MV ČR) Jaké povinnosti orgánů obce odpovídají právu občana obce požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce (§ 16 odst. 2 písm. f/ zákona o obcích)? Podle povahy žádosti se liší i způsob, jímž má být obcí vyřízena (tzn. liší se povinnosti orgánů obce, které odpovídají právu občana obce podle § 16 odst. 2 písm. f/). V obou případech (prosté žádosti či kvalifikované žádosti) by měl být příslušný orgán (rada či zastupitelstvo) s uplatněným požadavkem seznámen na svém zasedání či schůzi (tzn., že by navrhovaný požadavek měl být zařazen do návrhu programu jako samostatný bod, případně v rámci bodu, ve kterém jsou „souhrnně“ projednávány jednotlivé podněty a návrhy občanů), a to zpravidla na nejbližším zasedání nebo schůzi (mělo by se tak stát v přiměřené době, resp. bez zbytečných průtahů, ode dne vznesení požadavku; tato doba bude individuální a může být ovlivněna např. složitostí přípravy podkladů apod.). Rozdíl pak spočívá v dalším postupu – zatímco v případě prosté žádosti je na rozhodnutí příslušného orgánu obce (rady či zastupitelstva), zda předloženou záležitost věcně projedná (zda ji zařadí do programu zasedání či nikoli a bude se jí dále zabývat), v případě kvalifikované žádosti vyplývá z uvedeného ustanovení povinnost příslušného orgánu obce záležitost vždy věcně projednat, a to ve lhůtách v tomto ustanovení určených. Lze nicméně doporučit, aby i v případě prostých žádostí bylo upřednostňováno věcné projednání dané záležitosti a k odmítnutí takového projednání by se mělo přistupovat jen v odůvodněných případech, např. byla-li totožná záležitost téhož občana obce již dříve projednána a nová žádost neobsahuje žádné nové skutečnosti nebo jde-li ze strany občana obce o zjevné zneužívání práva podle § 16
odst. 2 písm. f) zákona o obcích (což vyplývá z obecné zásady, podle které není výkonem práva jeho zneužívání či jeho realizace v rozporu se zákonem nebo s dobrými mravy). (Převzato z ODK MV ČR)
8. Starosta obce Starosta je asi nejviditelnější orgán obce. Jeho postavení je ojedinělé v tom, že jde o orgán obce, který je tvořen jednou osobou. Veřejnost většinou soudí, že postavení starosty obce je silné. Opak je ale pravdou. Obce jsou řízeny rozhodováním kolektivních orgánů (rada obce, zastupitelstvo obce), kterým starosta obce předsedá. Starosta obce může být jak v zastupitelstvu obce tak radě obce přehlasován. Postavení starosty obce není v jednotlivých obcích stejné. V obcích, kde se nevolí rada (jde o obce do 10 000 obyvatel, kde je méně než 15 zastupitelů), je postavení starosty silnější než v obcích s radou, protože část kompetencí rady přechází na starostu a část na zastupitelstvo. V obcích, kde je rada zvolena, je starosta ze zákona členem rady a jednání rady zpravidla předsedá. Starosta obce může být na jednání rady přehlasován. V tomto případě má však starosta jednu výraznou pravomoc. V případě, že rada obce odhlasuje rozhodnutí, které starosta obce považuje za nesprávné (nemusí být nezákonné, postačí čistě subjektivní hledisko starosty, že rozhodnutí je nesprávné), může předložit danou záležitost k rozhodnutí zastupitelstvu obce na nejbližším zasedání. Zastupitelstvo obce následně o dané záležitosti hlasuje a tím dřívější rozhodnutí rady obce zruší nebo potvrdí. Starosta může být pro výkon funkce uvolněný – v tomto případě pracuje jako starosta na plný úvazek, nebo jako neuvolněný, pak starostuje při svém zaměstnání. Obec má jednoho nebo více místostarostů. Pokud je místostarostů více, zastupitelstvo určí, který z místostarostů zastupuje starostu v jeho nepřítomnosti. Seznam kapitol 8.1. Kdo může být starostou a jak se volí a odvolává 8.2. Co starosta může a nemůže 8.3. Pro zájemce
8.1. Kdo může být starostou a jak se volí a odvolává Starostu volí zastupitelstvo obce zpravidla na svém prvním (ustavujícím) zasedání z řad členů zastupitelstva obce. Pokud se nepodaří starostu zvolit do 6 měsíců ode dne konání ustavujícího jednání zastupitelstva obce, jmenuje Ministerstvo vnitra takzvaného správce obce, kterým je pověřený úředník Ministerstva vnitra. Aby byl starosta zvolen, musí pro něho hlasovat nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce (nikoliv tedy jen přítomných členů zastupitelstva obce). Starosta musí být občanem České republiky. To je rozdíl od ostatních členů zastupitelstva obce, kdy zastupitelem může být také i občan členského státu EU, pokud je v obci přihlášen k trvalému pobytu. Pokud se v průběhu volebního období uvolní funkce starosty (například z důvodu odstoupení nebo odvolání z funkce, z důvodu úmrtí), musí zvolit zastupitelstvo obce nového starostu. Pokud ho nezvolí v termínu do 6 měsíců, opět by nastoupil správce obce, tedy jmenovaný úředník Ministerstva vnitra. Zastupitelstvo obce může podle svého uvážení starostu kdykoliv odvolat. K tomu je třeba opět nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. Jak už bylo napsáno výše, starosta se může své funkce kdykoliv vzdát. V tom případě však automaticky pozbývá funkce člena rady obce. Nic však nebrání tomu, aby byl následně znovu do rady obce zvolen. Pokud se starosta své funkce vzdal nebo pokud byl odvolán, zvolí se nový starosta. Do doby, než je nový starosta zvolen, vykonává funkce starosty místostarosta. Pokud je místostarostů více, určí zastupitelstvo obce, který z místostarostů bude dočasně plnit funkce starosty. Pokud není žádný místostarosta (byl také odvolán, vzdal se funkce), může zastupitelstvo obce pověřit dočasným řízením obce kteréhokoliv ze zastupitelů. Pokud nebude zvolen starosta do 6 měsíců, nastupuje správce obce.
Dosavadní starosta Starosta je důležitým orgánem také v období po volbách do zastupitelstev obcí. Po volbách již nepracuje staré zastupitelstvo obce a nové zastupitelstvo se ještě nesešlo. V tomto období však nemůže být v obci bezvládí. Někdo musí za obec dělat alespoň základní kroky. Takovou osobou je dosavadní starosta obce, tedy starosta, který své funkce vykonává také po volbách (i v případě, že nebyl zvolen do zastupitelstva), až do doby zvolení nového starosty, nejdéle však do 6 měsíců ode dne ustavujícího jednání zastupitelstva obce, kdy jej nahradí správce obce, tedy pověřený úředník Ministerstva vnitra. Dosavadní starosta v období po volbách do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty:
zabezpečuje výkon přenesené působnosti, v těch obcích kde není tajemník vykovává většinu kompetencí rady obce v obcích, kde se nevolí rada (viz § 107 obecního zřízení) přijímá prohlášení o uzavření manželství (oddávající).
8.2. Co starosta může a nemůže Starosta zastupuje obec navenek. Starosta však není v postavení statutárního orgánu obce. O obsahu právních úkonů (tedy o obsahu smluv a rozhodnutí obce) rozhoduje zastupitelstvo nebo rada (v obcích, kde starosta vykonává část kompetencí rady, samozřejmě také starosta). Pokud by starosta učinil právní úkon bez předchozího schválení zastupitelstvem obce nebo radou obce, byl by takový právní úkon (například uzavření smlouvy, nákup výrobku) absolutně neplatným. Dívali bychom se na něj, jako by se vůbec neuskutečnil. Na starostu však může převést rozhodování v samostatné působnosti rada obce. Rada obce tedy může rozhodnout, že starosta může provádět nákupy kancelářských výrobků do celkové hodnoty (například) 3 000 Kč. Bez tohoto předchozího rozhodnutí rady by byl i takovýto drobný nákup starosty neplatný. Pokud tedy hovoříme o tom, že starosta zastupuje obec navenek, znamená to, že reprezentuje obec na základě rozhodnutí zastupitelstva obce a rady obce. A opět je nutné zopakovat, že trochu odlišná je situace v obcích, kde není rada.
Z praxe: Zákon o obcích svěřil pravomoc řídit jednání zastupitelstva nebo rady starostovi obce. Pokud by měl řídit jednání zastupitelstva nebo rady jiný člen těchto orgánů, musely by se na tom tyto orgány usnést. Jinak platí obecné pravidlo, že jednání zastupitelstva a rady řídí starosta obce.
I přes to, co bylo řečeno, má starosta některé významné kompetence, ke kterým nepotřebuje rozhodnutí rady nebo zastupitelstva:
starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu
a v souladu se zákonem stanoví jeho plat starosta odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok starosta (pokud není v obci tajemník obecního úřadu) uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat (v mezích, které stanoví právní předpisy) v obcích, kde není rada, starosta jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu a stanoví jim plat starosta může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti starosta odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce starosta může požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečování místního pořádku v obcích, kde není tajemník, zabezpečuje starosta činnosti obce v přenesené působnosti starosta rozhoduje o záležitostech v samostatné působnosti, které mu svěřila rada obce, a lze mu svěřit rozhodování ve všech otázkách, kde není stanoveno, že o nich musí rozhodovat zastupitelstvo nebo rada starosta plní další úkoly stanovené zákonem o obcích nebo jinými zákony (příkladem takového dalšího úkolu je v obcích, kde se rada nevolí, že část pravomocí rady přechází na starostu nebo pravomoci starosty při krizovém řízení, například v průběhu povodní)
starosta je vůči uvolněným zastupitelům (dělají práci zastupitele na plný úvazek) a tajemníkovi obce
v podobném postavení jako zaměstnavatel vůči zaměstnancům, ale pozor, starosta vůči uvolněným zastupitelům není v nadřízené pozici starosta svolává a zpravidla řídí jednání zastupitelstva a rady společně s místostarostou podepisuje právní předpisy obce starosta má právo pozastavit výkon jakéhokoliv usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné, o dané záležitosti pak musí na nejbližším zasedání rozhodnout zastupitelstvo obce.
V obci, kde se nevolí rada (obce do 10 000 obyvatel s méně než 15 zastupiteli), starosta dále rozhoduje v těchto záležitostech:
zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce plní úkoly zakladatele v právnických osobách projednává a řeší návrhy a připomínky předložené členy zastupitelstva obce na návrh tajemníka jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu jmenuje a ruší komise kontroluje plnění úkolů obecním úřadem ukládá pokuty v samostatné působnosti rozhoduje o uzavírání nájemních smluv stanoví pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností schvaluje organizační řád obecního úřadu.
Z praxe: Obec může s Policií ČR uzavřít koordinační smlouvu za účelem stanovení společného postupu při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. V této smlouvě dohodnou formy spolupráce a úkoly policie a obce. Více v § 16 zákona o Policii ČR, č. 273/2008 Sb.
Mohlo by Vás zajímat: Nejčastějším názvem pro obec nebo část obce je v současné době Nová Ves (62), následovaná Lhotou (31) a Lhotkou (28), Chlumem a Petrovicemi (obě 25).
OTÁZKY K TÉMATU Starostou může být zvolen člen zastupitelstva, který: je občanem České republiky je občanem České republiky nebo Slovenské republiky je občanem členského státu EU Starosta obce může pozastavit výkon rozhodnutí rady z důvodu: má-li za to, že je nesprávné kdykoliv uzná, že je to vhodné není to v jeho kompetenci
8.3. Pro zájemce Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 6. 2006 Podle § 103 odst. 1 obecního zřízení zastupuje obec navenek starosta. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, případně rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné. Podle § 85 zákona o obcích je zastupitelstvu vyhrazeno rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených pod písm. a) až l); podle písm. a) tohoto ustanovení jde o nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce. Podle § 102 odst. 2 zákona o obcích jsou radě obce vyhrazeny pravomoci uvedené podle písm. a) až p). Podle odstavce 3 tohoto ustanovení rada obce rozhoduje v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Odstoupení od smlouvy podle § 48 občanského zákoníku je jednostranný hmotněprávní úkon, který směřuje ke zrušení smlouvy s účinky od počátku (ex tunc), což platí i pro odstoupení od kupní smlouvy o převodu nemovitosti, podle které bylo vloženo vlastnické právo do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že smlouvy o převodu nemovitostí musí mít písemnou formu, platí, že i odstoupení od takové smlouvy musí být písemné, a tento právní úkon musí dále splňovat náležitosti platných právních úkonů. Oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo. Žádný z těchto orgánů však nemůže vystupovat jménem obce navenek. Toto oprávnění přísluší výlučně starostovi a proto také toliko starosta obce (města) může jménem obce odstoupit od kupní smlouvy o převodu nemovitostí, kterou obec (město) uzavřela. Starosta obce (města) však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí zastupitelstva obce nebo obecní rady je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu. Právní úkon starosty vyžadující schválení zastupitelstvem obce (a obdobně obecní radou) provedený bez takového předchozího schválení, je od počátku neplatný podle § 39 ObčZ. Protože odstoupení od kupní smlouvy o převodu nemovitosti je právním úkonem v majetkoprávní věci, který spadá do pravomoci zastupitelstva obce, není starosta obce oprávněn jménem obce takový právní úkon učinit, dokud zákonem požadované rozhodnutí tohoto orgánu chybí. K pozastavení výkonu usnesení rady obce Zákon váže pravomoc starosty pozastavit výkon usnesení rady na jeho nesprávnost, resp. na to, že starosta dojde k závěru, že je nesprávné. Zákon sice nepožaduje, aby starosta svůj krok odůvodnil, je však přinejmenším vhodné, aby alespoň ke stručnému odůvodnění došlo.
9. Obecní úřad Obecní úřad je jedním z orgánů obce, který obec musí vytvořit. Z toho vyplývá, že každá obec musí mít obecní úřad. Ve městech se obecní úřad nazývá městský úřad, ve statutárních městech magistrát, v městských částech úřad městské části (obvodu), v městysích se nazývá úřad městyse. Laická veřejnost často zaměňuje pojmy obec a obecní úřad, ale v tom je velký rozdíl. Obec je právnickou osobou, veřejnoprávní korporací, kdežto obecní úřad je pouze jedním z orgánů obce, orgán obce, který má „úřednickou povahu“. Obecní úřad plní úkoly zejména v přenesené působnosti, ale plní také úkoly v působnosti samostatné. Obecní úřad tvoří:
starosta místostarosta nebo místostarostové tajemník obecního úřadu, pokud je tato funkce zřízena zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu.
Zjednodušeně řečeno lze rozdělit složení obecního úřadu do dvou částí:
politická část, kterou tvoří starosta a místostarostové úřednická část, kterou tvoří tajemník a zaměstnanci. Zatímco politickou část obecní úřad mít musí, úřednická část povinná ve všech obcích není. Velice často malé obce, které vykonávají jen základní objem přenesené působnosti, žádné úředníky nemají a nemají samozřejmě ani tajemníka. V každém případě je v čele obecního úřadu starosta. Starosta odpovídá za chod obecního úřadu zastupitelstvu obce, případně radě obce.
Z praxe: Úředníkem obce se rozumí zaměstnanec obce (v pracovním poměru) podílející se na výkonu správních činností, který je zařazen do obecního úřadu. Úředníkem obce tak nejsou ti pracovníci, kteří mají s obcí uzavřenu dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.
Seznam kapitol 9.1. K čemu slouží obecní úřad 9.2. Kdo řídí obecní úřad a jaké jsou povinnosti úředníků obce 9.3. Pro zájemce
9.1. K čemu slouží obecní úřad Obecní úřad v samostatné působnosti plní úkoly, které mu svěřilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti.
Z praxe: Zastupitelstvo obce rozhodne o prodeji nemovitosti, ale vypracováním kupní smlouvy, dle podmínek stanovených zastupitelstvem, může pověřit obecní úřad.
Obecní úřad vykonává prakticky celou přenesenou působnost obce až na výjimky, kterou je například schvalování nařízení obce (právního předpisu v přenesené působnosti).
Obec si může zřídit pozici tajemníka, v podstatě profesionálního managera obce. V obcích, které vykonávají přenesenou působnost (státní správu namísto státu) ve větším rozsahu, pozice tajemníka musí být zřízena. Jde o obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působnosti, někdy hovorově označované jako obce II. a III. stupně. Pokud je funkce tajemníka zřízena, je tajemník odpovědný za plnění svých úkolů starostovi. Pokud v obci není zřízena pozice tajemníka, plní jeho úkoly starosta. Tajemník, byť to má být apolitická pozice, je velice svázán se starostou a dobrá spolupráce mezi tajemníkem a starostou je pro hladký chod obce vhodná. Tajemník má tyto významné kompetence:
zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou toho, co je svěřeno radě nebo jiným orgánům plní úkoly, kterými ho pověřilo zastupitelstvo, rada nebo starosta stanovuje platy zaměstnanců obecního úřadu (v mezích stanovených právním předpisem) plní úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům obecního úřadu vydává zákonem stanovené interní dokumenty pro chod obecního úřadu (např. spisový řád, skartační řád atd.)
Tajemník se účastní jednání zastupitelstva a rady obce. Nemůže hlasovat, ale ze zákona má poradní hlas. Pozice tajemníka musí být apolitická, a proto nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
9.2. Kdo řídí obecní úřad a jaké jsou povinnosti úředníků obce V čele obecního úřadu je starosta obce. Odpovědnost starosty za činnost obecního úřadu je dána vždy, i když byla zřízena pozice tajemníka obecního úřadu. Tajemník je odpovědný za plnění povinností obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi obce. Zastupitelstvo nebo rada obce tak může vždy klást odpovědnost za nefunkčnost obecního úřadu na starostu, protože starosta má dostatek nástrojů, jak ovlivnit chod obecního úřadu. Úředníci obce jsou při své činnosti povinni:
dodržovat právní předpisy hájit při výkonu správních činností veřejný zájem plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s prvními předpisy prohlubovat si kvalifikaci v souladu se zákonem o úřednících jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování zdržet se jednání, které by mohlo zásadním způsobem ohrozit důvěryhodnost obce zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmem soukromým v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody v souladu s právními předpisy zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvědí v souladu s výkonem zaměstnání poskytovat informace o činnosti obce podle zákona č 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím při ústním nebo písemném jednání s fyzickými a právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, obecní úřad, ve kterém jsou zařazeni výkonu práce, zařazení v útvaru obecního úřadu oznámit obci, že nastaly skutečnosti, které odůvodňují převedení na jinou práci nebo odvolání z funkce
Z praxe: Zaměstnanci obce zařazenému do obecního úřadu určí plat tajemník obecního úřadu jednostranným právním úkonem – platebním výměrem. Není-li v obci tajemník, vydá platový výměr starosta obce.
Mohlo by Vás zajímat: Od roku 1869, jímž začíná sledování obcí v Lexikonu ČSÚ, změnilo mnoho obcí svůj název z nejrůznějších, v posledních desetiletích také z politických důvodů. Nejvíce variant ČSÚ našel u obce Příštpo na Třebíčsku. Mezi roky 1869 a 1910 zde došlo k 7 změnám: Příštba, Přísba, Přístpo, Příštbo, Příspa, Přístbo a Příšpo, od roku 1921 již obec známe jen pod názvem Příštpo. Podobně 7krát změnila název i Karviná-Doly: Karwin, Karvinná, Karviná, Karvín, Karviná-Doly, Karviná 2Doly, Doly.
OTÁZKY K TÉMATU Starostou může být zvolen člen zastupitelstva, který: je občanem České republiky je občanem České republiky nebo Slovenské republiky je občanem členského státu EU Starosta obce může pozastavit výkon rozhodnutí rady z důvodu: má-li za to, že je nesprávné kdykoliv uzná, že je to vhodné není to v jeho kompetenci
9.3. Pro zájemce Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu V obecním úřadu se můžeme setkat s různými kategoriemi zaměstnanců obce. Radě obce je vyhrazeno stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu (v obcích, kde se rada nevolí, je to pravomoc vyhrazená zastupitelstvu). Zvláštní postavení mají úřední osoby, jejichž činnost se z velké části řídí zákonem 312/2002 Sb. O úřednících územních samosprávných celků. Tento zákon, který upravuje pracovní poměr úředníků obcí a jejich vzdělávání, se naopak nevztahuje na ty zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu, kteří vykonávají výhradně pomocné servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí. Zřizování odborů Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V obci, kde se rada nevolí, je zřizování a rušení odborů a oddělení obecního úřadu v pravomoci zastupitelstva obce. Obecní zřízení však nevylučuje zřízení dalších organizačních článků (například mohou být zřízeny sekce obecního úřadu).
10. Výbory – poradní orgány zastupitelstva Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Zřízení výboru je právem zastupitelstva a nikoliv jeho povinností. Z této zásady existuje jedna podstatná výjimka, a to, že zastupitelstvo obce musí zřídit kontrolní výbor a finanční výbor, a v obcích, kde se při posledním sčítání lidu přihlásilo alespoň 10 % občanů obce k jiné než české národnosti, musí být zřízen výbor pro národnostní menšiny. Otázka zřízení dalších výborů, určení jejich náplně a stanovení jejich názvu je zcela na libovůli příslušného zastupitelstva. Zastupitelstvo však nemůže na výbory přenášet žádné rozhodovací pravomoci. Vždy musí jít o orgány, kterým je svěřena iniciativní nebo kontrolní funkce. Nic také nebrání tomu, aby byl vedle povinného kontrolního výboru zřízen i jiný výbor, které mu by byla přidělena kontrolní role, třeba jen v omezené oblasti. Zákon stanovuje obcím povinnost zřídit finanční a kontrolní výbor. Finanční a kontrolní výbor nelze sloučit do jednoho výboru. Vždy musí jít o dva od sebe oddělené orgány zastupitelstva obce. Nic však nebrání tomu, aby členové obou výborů byli totožní. Finanční výbor a kontrolní výbor by měly být zřízeny pokud možno již na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce. Na druhou stranu je pravda, že obecní zřízení nezná žádnou sankci za nezřízení finančního a kontrolního výboru. V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní výbor (někdy se nazývá jako místní výbor). Osadní výbor se zřizuje většinou v odlehlejších částech obce, které mohou mít své specifické problémy odlišné od „centrální“ obce. Osadní výbor má nejméně 3 členy a oproti jiným výborům nemusí v čele tohoto výboru stát člen zastupitelstva obce. Členy osadního výboru mohou být pouze občané, kteří mají trvalé bydliště v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo z řad členů osadního výboru.
Z praxe: Způsob odměňování členů výborů závisí na tom, zda jsou zároveň i členy zastupitelstva obce. O odměnách členů výborů, kteří nejsou členy zastupitelstva obce, rozhoduje zastupitelstvo. Limity na odměny pro členy výborů nejsou stanoveny a tak záleží čistě na vůli zastupitelstva.
Seznam kapitol 10.0. Výbory - poradní orgány zastupitelstva 10.1. Jak výbory pracují 10.2. Jak využít výbory k práci zastupitele 10.3. Pro zájemce
10.1. Jak výbory pracují Jednání výboru jsou v zásadě neveřejná, nic však nebrání tomu, aby se výbor rozhodl, že jeho jednání budou veřejná. Členy výboru jmenuje zastupitelstvo. Počet členů výboru musí být vždy lichý. Předsedou výboru může být vždy jen člen zastupitelstva obce. To neplatí o předsedovi osadního výboru. Z uvedeného vyplývá, že ostatní členové nemusí být členy zastupitelstva obce, dokonce nemusí jít ani o občany obce. Kdo je a není členem výboru, o tom rozhoduje zastupitelstvo obce. Výbor vydává stanoviska a návrhy, které předkládá zastupitelstvu obce. Aby bylo stanovisko nebo návrh výboru platné, musí se na něm usnést nadpoloviční většina všech členů výboru. Nestačí tedy, stejně jako u zastupitelstva, že pro návrh je nadpoloviční většina přítomných členů.
Finanční výbor Finanční výbor se zřizuje povinně. Musí mít nejméně 3 členy a jeho předsedou musí být člen zastupitelstva obce. Členem finančního výboru nemůže být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani další osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Činnost finančního výboru je (na rozdíl od jiných výborů) vymezena přímo v zákoně. Stejně jako ostatní výbory i finanční výbor dává doporučení zastupitelstvu, plní úkoly stanovené zastupitelstvem, ale bez ohledu na úkoly stanovené zastupitelstvem obce, přímo podle zákona, provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce.
Z praxe: Finanční výbor nevyřizuje návrhy, připomínky a podněty ze strany občanů. Ty podle zákona o obcích mohou podávat občané orgánům obce. Finanční výbor však není orgánem obce, ale orgánem zastupitelstva obce, proto tyto podněty nemá za povinnost řešit. Může se však na něj obrátit zastupitelstvo obce s otázkou, jak konkrétní podnět ze strany občanů obce vyřešit.
Kontrolní výbor Kontrolní výbor se zřizuje povinně. Musí mít nejméně 3 členy a jeho předsedou musí být člen zastupitelstva obce. Členem kontrolního výboru nemůže být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani další osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Činnost kontrolního výboru je (na rozdíl od jiných výborů) vymezena přímo v zákoně. Stejně jako ostatní výbory i kontrolní výbor dává doporučení zastupitelstvu, plní úkoly stanovené zastupitelstvem, ale bez ohledu na úkoly stanovené zastupitelstvem obce, přímo podle zákona:
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Finanční výbor i kontrolní výbor (oba mají kontrolní pravomoci) o provedených kontrolách musí provést zápis, který musí obsahovat informaci o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis o kontrole musí být podepsán členem výboru, který kontrolu provedl, a zaměstnancem, jehož se kontrola týkala. Zápis o provedené kontrole předloží finanční nebo kontrolní výbor zastupitelstvu obce. K zápisu musí být připojeno vyjádření orgánu nebo zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala. Osadní výbor Dalším druhem výboru, který popisuje zákon o obcích a má drobné odchylky od ostatních výborů, je osadní výbor. Základním významem osadních výborů je zastupovat zájmy obyvatel v oddělených částech obce, které byly většinou někdy v historii samostatné, ale postupem času byly připojeny k větší obci. Část obce je právní pojem a proto se nejedná o libovolnou část obce, která je definována takto: „Část obce je evidenční jednotka, vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.“ O rozdělení obce na části rozhoduje zastupitelstvo obce. Rozdělení obce na části, změny částí obce nebo jejich zánik musí být obcí nahlášeny na Ministerstvo vnitra a příslušný katastrální úřad. Osadní výbor musí mít nejméně 3 členy. Členy osadního výboru mohou být jen občané, kteří v příslušné části obce bydlí. Předsedou osadního výboru nemusí být zastupitel.
10.2. Jak využít výbory k práci zastupitele Výbory plní úkoly stanovené zastupitelstvem obce. Úkoly zadává zastupitelstvo obce výborům podle svého uvážení, výbor však může naopak dávat své vlastní iniciativní návrhy zastupitelstvu. Výbor není orgánem obce, jde jen o poradní orgán zastupitelstva obce. Výbor tedy nekoná jako samostatná individuální jednotka. Pokud jsou výbory vytvářené jako mix zastupitelů a odborníků na určitou oblast, získává tak zastupitelstvo, ale také jednotliví zastupitelé velice vhodný nástroj k prosazování svých myšlenek. Finanční i kontrolní výbor mají rozsáhlé kontrolní pravomoci vzhledem k obci, jednotlivým orgánům obce a obecnímu úřadu. Členové zastupitelstva obce mají právo výborům předkládat návrhy k projednání. Zastupitelé mohou předkládat návrhy na projednání výborům přímo. Zákon o obcích výslovně nestanoví, že výbor se takovým návrhem zastupitele zabývat nesmí. Vzhledem ke skutečnosti, že výbor je poradním a iniciativním orgánem zastupitelstva obce, výbor by se návrhy zastupitelů zabývat měl, ale zákon na tyto situace nepamatuje žádnou sankcí. Člen zastupitelstva obce však nemůže výboru nařizovat, jakým způsobem má s jeho návrhem naložit.
Z praxe: Výbory se zřizují rozhodnutím zastupitelstva obce. Není třeba o jednotlivých krocích směřujících ke zřízení a fungování výboru hlasovat jednotlivě. Považuje se za dostatečné, pokud jedním hlasováním zastupitelstvo obce rozhodne o zřízení výboru, jeho personálním obsazení a stanovení náplně jejich činnosti.
Mohlo by Vás zajímat: Podle údajů MVČR ke dni 1. ledna 2011 z celkového počtu 6246 obcí v České republice mělo 4841 obcí méně než 1000 obyvatel, z toho 3482 méně než 500, z toho 452 méně než 100 obyvatel.
OTÁZKY K TÉMATU Výbory jsou poradní orgány: starosty obce obecního úřadu zastupitelstva obce Předsedou finančního výboru zastupitelstva může být: člen zastupitelstva obce inženýr ekonomie z vedlejší obce místostarosta obce
10.3. Pro zájemce Je možné u výborů hovořit o „funkčním období“? Zákon o obcích neupravuje ukončení funkčního období výborů zastupitelstva obce. Výkladem však lze dovodit, že funkční období výborů končí s funkčním obdobím zastupitelstva obce. Stávající zastupitelstvo může rozhodnout o ukončení činnosti svých orgánů před uplynutím volebního období. Jestliže tak neučiní, tyto
orgány zanikají s koncem funkčního období zastupitelstva. Je také možné, aby nově vzniklé zastupitelstvo formálním usnesením ukončilo činnost předchozích výborů zastupitelstva obce. Musí být počet členů výborů vždy lichý? Zákon požaduje, aby počet členů výboru byl lichý. Obecně se má za to, že toto je požadavek na stanovení počtu členů výboru při vzniku výboru. Neznamená to však, že v případě, že by jeden člen výboru ze své funkce odstoupil, nebylo by možné, aby se výbor dále usnášel. Lichý počet členů výboru je tak „organizačním“ pravidlem, které má zajistit schopnost výboru přijímat usnesení nadpoloviční většinou, nikoliv však podmínku nezbytnou pro řádné naplňování činnosti výboru. Jak často a v jakých intervalech se výbory schází? Zákon nestanoví, jak často a v jakých intervalech se výbory musí scházet. Je na samotných členech výboru, jak často se chtějí scházet. Postupy pro svolávání výboru mohou být stanoveny v jednacím řádu výboru (může být schválen samotným výborem nebo zastupitelstvem obce), ale jednací řád výboru nemusí být schválen vůbec a pak se výbory mohou scházet i bez předchozího formálního svolávání. Lze však doporučit, aby si členové výboru dohodli způsob svého svolávání. Jaké jsou podmínky usnášeníschopnosti výboru? K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většina všech členů výboru, přičemž je relevantní skutečný počet obsazených míst ve výboru a nikoliv počet členů původně zvolených zastupitelstvem obce. Např. zastupitelstvo zvolí 7 členů výboru, následně 1 rezignuje a skutečný počet členů výboru klesl na 6. Za takové situace by bylo usnesení přijato, pokud by byli pro 4 členové výboru. Je obec povinna na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ) poskytnout žadateli kompletní protokoly o výsledku kontrol výkonu samostatné působnosti vykonaných výbory zastupitelstva obce? Informace uvedené v protokolech o provedených kontrolách výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům obce informační povinnosti podle InfZ bezpochyby podléhají, což znamená, že obec je povinna např. na základě žádosti o poskytnutí kopie protokolu tuto kopii poskytnout. Vzhledem k tomu, že se jedná o protokoly z kontrol sloužící primárně zastupitelstvu, mohou být poskytnuty až po jejich zařazení na pořad jednání zastupitelstva obce. Povinný subjekt (v daném případě obec) by z poskytnutí mohl vyloučit pouze takové informace v protokolu obsažené, na které by se vztahoval některý z důvodů uvedených v § 7 až § 11 InfZ.
11. Komise - poradní orgány Rady obce Rada obce si může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. V obcích, kde se rada nevolí (obce do 10 000 obyvatel s počtem zastupitelů nižším než 15) zřizuje komise starosta obce. To, co komise vymyslí, tedy svá stanoviska a náměty, předkládají radě obce. Ovšem pozor, existují také jiné komise, které jsou označovány jako komise, ale nejde o komise rady obce. Jde o zvláštní orgán obce, který zřizuje starosta obce pro výkon přenesené působnosti. V současné době jsou takovými jinými komisemi (tedy jiné komise než komise rady) komise pro sociálně právní ochranu dětí nebo přestupkové komise. Z tohoto stručného úvodu je dobré si zapamatovat, že komise je poradní orgán rady obce, ale že se lze na obcích setkat s jinými orgány, které se nazývají také komise, ale jde o úplně něco jiného než o komise rady obce.
Z praxe: Zřízení komise je právem rady a ne povinností. Pokud se rada rozhodne, že žádnou komisi nevytvoří, zákon tímto postupem porušen není. Ve vztahu ke komisím, který je svěřen výkon přenesené působnosti, pak platí, že obec nemusí mít zřízeny komise pro výkon přenesené působnosti, ale má povinnost zajistit výkon přenesené působnosti.
Seznam kapitol 11.0. Komise - poradní orgány rady obce 11.1. Jak komise pracují 11.2. Jak využít komise k práci zastupitele 11.3. Pro zájemce
11.1. Jak komise pracují Komise zřizuje rada obce (kde rada není, pak starosta) podle svého uvážení. Jiný orgán než rada obce komise zřizovat nemůže, protože to patří do vyhrazené působnosti rady. Rada obce tedy může bez omezení komise zřizovat i rušit, jmenovat i odvolávat její členy, předsedy, případně místopředsedy. Rada obce není názorem komisí nijak vázána a záleží zcela na libovůli rady obce, zda doporučení komise bude respektovat nebo ne. Vzhledem k obecnému pravidlu, že orgány obce by měly při své činnosti vystupovat podle pravidel účelného a hospodárného nakládání s majetkem obce, nemělo by docházet k situacím, kdy je vyžádáno stanovisko komise rady a následně se jím rada obce vůbec nezabývá. Funkční období komise nekončí dnem voleb, ale pokračuje až do odvolání členů komise, jejich odstoupení nebo do doby zrušení komise. Komise tedy pracují kontinuálně bez ohledu na datum voleb. Zákon nestanoví podmínku minimálního počtu členů komise ani to, že by její počet musel být lichý. Ale vzhledem ke skutečnosti, že jde o kolektivní orgán a vzhledem ke skutečnosti, že se i v rámci komisí hlasuje, jsou v zásadě nejnižším možným počet členů 3. Oblasti, pro které může být zřízena komise, nejsou omezeny: V zásadě jde o oblasti, o kterých rozhoduje rada obce, ale ani v tomto případě se fantazii meze nekladou. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Komise je ze své činnosti odpovědná radě obce. V některých případech může být komise rady obce také výkonným orgánem, pokud jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě může starosta obce po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit výkon přenesené působnosti v určitých věcech.
K usnesení komise je potřebná většina všech členů komise, nejen většina přítomných členů komise. Zákon nepožaduje, aby jednání komisí bylo veřejné, a také v praxi bývá téměř vždy neveřejné. Nic však nebrání členům komise rozhodnout se, že jejich jednání veřejná budou. Na členy komise nejsou stanoveny žádné formální požadavky. Členem komise tak může být téměř kdokoliv. Člen komise ani dokonce nemusí být občanem obce. Odlišná pravidla platí pro komise, které jsou zřízeny pro výkon přenesené působnosti. V tomto případě musí předseda komise mít zvláštní odbornou způsobilost v oblasti, pro kterou byla komise zřízena.
11.2. Jak využít komise k práci zastupitele Členové zastupitelstva obce mají právo komisím předkládat návrhy k projednání. Zastupitelé mohou předkládat návrh na projednání komisím přímo. Zákon o obcích výslovně nestanoví, že komise musí se takovým návrhem zastupitele zabývat. Vzhledem ke skutečnosti, že komise je poradním a iniciativním orgánem rady obce, která je zase odpovědná zastupitelstvu obce, komise by se návrhy zastupitelů zabývat měly, ale zákon na tyto situace nepamatuje žádnou sankcí. Člen komise však nemůže komisi nařizovat, jakým způsobem má s jeho návrhem naložit.
Z praxe: Co se týče možnosti delegovat pravomoci rady obce na komise rady obce, je třeba zdůraznit, že obce nemohou jednat zcela podle libosti a delegovat rozhodovací kompetence v jakékoliv oblasti na jiné orgány, než zákon dovoluje. Obce jsou především subjektem veřejného práva a nelze na ně v plném rozsahu aplikovat zásadu „Co není výslovně zakázáno, je dovoleno.“
Rada obce je sice oprávněna za určitých podmínek svěřit své zbytkové pravomoci jiným orgánům obce, avšak nemůže je svěřit komisím, neboť ty nejsou orgány obce a mají pouze funkci iniciační a poradní.
Mohlo by Vás zajímat: Víte, že Svaz českých měst v království Českém, předchůdce dnešního Svazu měst a obcí České republiky, byl založen již v roce 1907?
OTÁZKY K TÉMATU Komise rady obce je poradním a iniciativním orgánem: rady obce zastupitelstva obce obecního úřadu Předsedou komise rady obce musí být: člen rady obce starosta osoba schválená radou obce
11.3. Pro zájemce Jakým způsobem je možno odměňovat občany, kteří pracují v komisích jako nečlenové zastupitelstva obce? Zákonem není upraveno poskytování peněžitých plnění pro fyzické osoby, které vykonávají funkci členů komisí rady. V tomto případě lze využít tzv. zbytkové pravomoci rady obce, která zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. Forma peněžitého plnění není vyloučena. Jaký je způsob zaznamenání průběhu a výsledků jednání komisí rady? Způsob zaznamenání průběhu a výsledků jednání komisí rady zákon o obcích neřeší. Obvyklé je, že i komise rady mají radou stanovená pravidla jednání a formy výstupu podobně, jako tomu je v jednacím řádu zastupitelstva nebo rady obce. Jakou formu by měl mít zápis z jednání komise rady? Písemnou formu zápisů z jednání rady lze určitě doporučit, nicméně zákon tuto formu nepožaduje. Písemné zápisy z jednání může komisi nařídit rada obce. Nic však nebrání tomu, aby výsledky jednání komise byly prezentovány pouze ústně, v praxi se však bude s ústními doporučeními komisí jen obtížně pracovat.
