ZÁKLADNÍ
ŠKOLA
ÚPICE-LÁNY
PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
WOLFGANG AMADEUS MOZART
ŠKOLNÍ ROK
2011-2012
MARKÉTA PULKRÁBKOVÁ 9. A 1
I.
Úvod
II.
Teoretická část
III.
IV. V. VI. VII.
2.1
Období klasicismu
2.2
Vzhled a osobnost
2.3
Ţivot a dílo
2.4
Requiem
2.5
Skladby
2.6
Film Amadeus
2.7
Smrt
Praktická část 3.1
Anketa
3.2
Rozhovor
Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh Přílohy
-2-
I.
Úvod „Populární je člověk, který uvádí počasí. Slavný je Mozart.” (Jerzy Stuhr) Uţ osm let navštěvuji Základní uměleckou školu Anny Marie Buxton v Úpici, obor
klávesových nástrojů. Zároveň navštěvuji obor taneční a výtvarný. Kaţdý kdo hraje na jakýkoliv nástroj nebo zpívá, musí absolvovat pět let hudební nauky. V nauce se studují noty, intervaly a historie významných skladatelů. Nauka mě nikdy moc nebavila, ale v pátém ročníku k nám přišel nový pan učitel a všechno bylo jiné. Dříve jsem hrála moderní hudbu, ale pak mě uchvátili skladatelé, jako jsou: Joseph Haydn, Ludwig van Beethoven, Johann Sebastian Bach, ale především Wolfgang Amadeus Mozart. Jeho hudba je poslouchána doposud, a jeho skladby jsou nejenom unikátní, ale na rozdíl od jeho předchůdců má skladby přesného rázu. Jeho hudba se hraje především na křídlech. Tam vyzní nejlépe. I přestoţe měl tento muţ nelehký ţivot, dokázal sloţit skladby, které berou dech. Často čtu o Mozartovi a chtěla bych zjistit něco o spekulacích o jeho úmrtí, jestli byl nebo nebyl zabit. Také bych chtěla nastínit jeho pobyt v zahraničí a jeho tvorbu. Jsem ráda, ţe budu moci při obhajobě absolventské práce zahrát na klavír, protoţe je to stejně jiný pocit, kdyţ hudbu slyším na ţivo a ne z rádia nebo internetu. Často se potkávám s lidmi, kteří „zneuctívají“ klasickou hudbu. To je jeden z důvodů, proč jsem si vybrala toto téma. Kromě toho, ţe hraji na klavír, navštěvuji uţ třetím rokem orchestr akordeonových nástrojů. Často i veřejně vystupuji. V období klasicismu se objevil nový hudební nástroj, nazvaný cembalo. Je to předchůdce klavíru, ale o něco menší. Je těţké popsat jeho zvuk, tóny znějí zvonivě. Několikrát jsem měla příleţitost si na něj zahrát, ale mým snem je si zahrát v kostele na varhany. Doposud jsem neměla příleţitost si na ně zahrát.
-3-
II.
Teoretická část
2.1 Období klasicismu Mezi skladatele tohoto hudebního směru patří kromě Mozarta také „první muţ“ klasické hudby Joseph Haydn - objevitel nových cest v hudbě. Haydn je rakouský skladatel, který strávil většinu ţivota ve šlechtických sluţbách v Rakousku a Maďarsku. Ve městě Esterháza sloţil mnoho symfonií a skladeb, které se rozšířily po celé Evropě. Jeho opery jsou geniální a inspirativní. Nejlepší skladby a symfonie se hrály v Paříţi a Londýně, kde byl v průběhu 90. let 18. století dvakrát na návštěvě. Povaha jeho hudby vystupuje nejvíce na povrch v instrumentálních skladbách. Ráda bych představila nějaké hudební formy. První z nich je symfonie. Slovo ,,symfonie” pochází ze staré řečtiny a znamená „společně znějící”. Je to hudební útvar, komponovaný pro velké nástrojové obsazení, tedy pro symfonický orchestr. Vznikla v 18. století z orchestrální předehry. Jako druhý je tu koncert. Slovo „koncert“ původně znamenalo spojení úsilí hráčů na různé nástroje. Toto označení začal pouţívat italský skladatel Arcangelo Corelli v 17. století. Koncert je veřejná nebo společenská hudební produkce se ţivou hudbou. Můţe být doprovázená například zpěvem, coţ se týká především moderní hudby.
2.2 Vzhled a osobnost Rakouský hudební skladatel měl postavu menšího vzrůstu, byl vysoký pouze kolem 150 centimetrů. Měl blonďaté, kudrnaté vlasy, zelenomodré oči, lehce zamračené obočí a křivější nos. Měl absolutní hudební sluch, výbornou paměť, vrozený styl a úsudek. Sloţil přes 650 skladeb a kdyby se všechny jeho skladby hrály bez přestání, trvalo by to 9 dní a 9 nocí. Všichni ho asi známe vypodobněného většinou v červeném saku se zvednutým límcem, sedícího u klavíru. Mozart, coby zázračné dítě, hrál a komponoval dříve, neţ většina jeho předchůdců. Narodil se v rakouském městě Salcburk 27. ledna roku 1756. Byl ze sedmi dětí, z nichţ se jen dvě doţila dospělosti. Wolfgang a jeho sestra Marie Anna, přezdívaná Nannerl, která se narodila o pět let dříve.
-4-
2.3 Ţivot a dílo Vyrůstal v období baroka. Jeho prvním učitelem byl jeho otec Leopold. Ve čtyřech letech se naučil hrát na cembalo a jiţ hrál i na housle. V pěti letech jiţ komponoval nějaké lehčí skladby. Tím Wolfgang ohromil otcova kamaráda A. Schachtnera. Se svou sestrou, často hrávali čtyřručně na klavír. V šesti letech se Wolfgang vydal cestovat s rodinou na svoje první turné. Rodina Mozartova cestovala po Evropě mnoho let. Roku 1761 komponuje svou první skladbu Menuet a Trio. Dětství v Salcburku: Často byl obklopen skvělými hudebníky, kteří měli veliký vliv na jeho budoucnost. Za vlády hraběte Zikmunda se rodině Mozartových vedlo velmi dobře, protoţe hrabě měl rád hudbu. V roce 1761 - zkomponoval svou první hru Menuet a Trio. (K1) 1762 - Mozartova rodina se společně vydala na první turné s otcem a Nannerl. Také bylo zahájeno mnoho jeho vystoupení po evropských dvorech. Rodina Mozartova cestovala a předváděla své děti ve vyšších společnostech. Roku 1763 navštívil Mannheim, Frankfurt, Brusel, Paříţ, kde byl na francouzském dvoře vřele přijat. Příznivá přijetí Leopolda Mozarta ho přinutila k tomu, ţe naplánoval velké turné do západní Evropy. Cesta vedla přes německá města do Francie, Anglie a Holandska. V Londýně se Mozart spřátelil J. Ch. Bachem. Turné trvalo tři roky. V Paříţi se Mozart potkal s Madame de Pompadour. Roku 1764 hrál ve Versailles pro francouzského krále Ludvíka XV. V Buckinghamském paláci pro Jiřího III. Hrál i královně Charlotě, která slyšela jednu z oper J. Ch. Bacha. Roku 1765 proběhlo turné po Francii, Nizozemí a Švýcarsku. V roce 1767 navštívil Vídeň, kde ho císař poţádal, aby napsal operu. R. 1768 - turné po Itálii, hrál v Mantově, Veroně, Miláně, Bologni a Římě, kde se setkal s papeţem. Návštěvu Itálie završil zkomponováním opery Lucia Silla pro zimní karneval v Miláně. V letech 1770 – 1771 v Itálii dokončuje Smyčcové Kvarteto G dur. V této době probíhala americká válka za nezávislost, která Mozarta velmi ovlivnila. Významným momentem jeho ţivota bylo i setkání s italským skladatelem Antoniem Salierim ve Vídni. Salieriho průměrná díla se nemohla srovnávat s díly Mozartovými a po Mozartově smrti se dokonce vyprávělo, ţe ho Salieri otrávil. R. 1778 zemřela Mozartovi matka a on se vrátil do svého rodiště, do Salcburku, kde přijal místo dvorního varhaníka. V roce 1781 opět opustil Salcburk a odešel do Vídně, kde vstoupil do Řádu svobodných zednářů, aţ do své smrti zde byl aktivním členem. V březnu
-5-
byla poprvé uvedena opera Idomeneo. Byl propuštěn z arcibiskupských sluţeb a mohl se stát svobodným umělcem. Mozartova finanční krize se vyjasnila díky nakladatelství Artiria, které vydalo jeho klavírní skladby. Vzdal se patronátu vídeňského dvora a ubytoval se v domě paní Weberové. V tomto roce se poprvé potkal s Haydnem a ten prohlásil: „Uplyne nejméně sto let, neţ se objeví takový talent“. R. 1782 začal pracovat na opeře komického raţení Únos ze serailu. V roce 1782 si Mozart ve Vídni vzal Constanze Weberovou. Měla tři sestry a všechny byly zpěvačkami. Měli spolu šest dětí. Čtyři se však nedoţily dospělosti. Dvě děti přeţily dětský věk, Karl Thomas a Franz. Oba měli hudební nadání, Franz si zvolil hudbu jako povolání. Roku 1786 dokončil operu Figarova svatba, se kterou zaţil později obrovský úspěch v Praze. V zimě roku 1787 ţila Praha ve znamení Mozartovy hudby. Jedenatřicetiletý Mozart byl pozván osobně do Prahy, aby osobně dirigoval své dílo v Nosticově (dnešním Tylově) divadle. Dirigoval mimo jiné uţ jmenovanou Figarovu svatbu, premiérově také operu Don Giovanni. V Praze sloţil operu, která je odtud pojmenovaná „Praţská“. V Praze byl nejvíce oslavován a tehdy pronesl památný výrok: „Moji Praţané mi rozumějí“. V době svého pobytu v Praze zaţil spoustu záţitků. Během roku 1788 dokázal zkomponovat tři symfonie. Co ho inspirovalo ke zkomponování těchto těchto tří skladeb se uţ nikdy nedozvíme. Sloţil je v pořadí: symfonie Es dur, G moll, C dur ( Jupiter). Roku 1790 se naposledy setkal s Josephem Haydnem.
2.5 Requiem Mozart pilně tvořil i v posledním roce svého krátkého ţivota. Sloţil dvě opery, začal skládat Zádušní mši, tu ale nedopsal, protoţe zemřel. Tato římskoněmecká Zádušní mše byla určena hlavně pro zesnulé osoby. Mozart stihl napsat nepatrný kousek mše. Dopsal ji jeho ţák Franz Xaver Süßmayr díky zápiskům a poznámkám, které Mozart zanechal. A jak vlastně došlo k tomu, ţe začal psát Requiem? Jeden neznámý muţ chtěl uctít památku své zesnulé ţeny. Později se přišlo na to, ţe neznámý muţ byl hrabě Franz Walsegg Stuppacg a začal vydávat Requiem za své dílo. U psaní tohoto díla Mozart váţně onemocněl a začal si uvědomovat, ţe moţná píše svoji poslední skladbu. Tato skladba se mu opravdu stala osudnou. Mozart byl přesvědčen, ţe je to posel zřetelnosti. Byl utvrzen v tom, ţe Zádušní mši bude psát jenom sám pro sebe.
-6-
2.6 Smrt Díky kočovnému způsobu ţivota, který byl skladatel nucen vést kvůli své práci, ho často doprovázely nemoci. Prodělal i v té době smrtelné nemoci, jako je spála, záškrt nebo tyfus. Ve třiceti šesti letech začal skládat Requiem. Postupoval velmi pomalu, docházely se mu nápady, myšlenky dokonce i představivost uţ nebyla taková jako dřív. Poslední dny s ním trávil jeho ţák a věrný přítel Franz Xaver Süßmayr. Byl to ţák jak Salieriho, tak i Mozarta. Jednou večer svému ţákovi Mozart řekl: „Cítím podle pocitu, který mám, ţe hodina udeřila“. Süßmayr nedokázal udrţet smutek a rozplakal se. 17. listopadu ho našli leţet bez vědomí, ihned byl k němu povolán lékař. Nařídil mu uţ jenom leţet, protoţe měl oteklé nohy, ruce a ještě k tomu zvracel. Po Vídni se rozneslo, ţe Mozart je na smrt nemocný.Lidé tomu nevěřili. Dokonce o něm neznámý baron prohlásil, ţe byl nemocný na smrt od mala. Den před smrtí si Mozart přál, aby propustili jeho oblíbeného špačka. Ještě ten den večer poslal svého ţáka domů, byl u něj celý den a únava na něm byla znát. Skladatel zemřel 5. prosince 1791 na selhání ledvin. Na pohřbu se sešlo velmi málo lidí, měl pohřeb nejniţší třídy za osm zlatých a třicet šest krejcarů. Znal tolik známých lidí a skladatelů a nikdo mu nebyl ochoten zaplatit pohřeb. Velmi mě zklamalo to, kdyţ jsem se dozvěděla o tom, ţe jeho manţelka Konstance se jeho pohřbu nezúčastnila, přitom si ţila poměrně nákladný ţivot za jeho peníze. Kdyţ Wolfgang zemřel, provdala se znovu a o několik let později se začala teprve zajímat, kde se nachází jeho hrob.
2.7 Skladby V absolventské práci jsem nemohla opomenout krátké shrnutí obsahu některých jeho skladeb. Vybrala jsem jich osm. Skladby/ etudy/ koncerty Figarova svatba -Jedna z Mozartových nejlepších a nejznámějších oper -Bohatý ţivý děj i hudba -Komická opera uvedena poprvé během francouzské revoluce Koncert pro klavír -Napsán r. 1875 na vrcholu popularity -1960 zazněl ve filmu Elvíra Madiganová- je s ním od té doby spojován Koncert pro lesní roh -Jeden ze čtyř koncertů napsal Mozart pro přítele vídeňského ochotníka Josepha Leutgeba -7-
-Hráč na lesní roh a orchestr spolu hudebně ţertují Exaltace Jubilate -Duchovní skladba veselejší (a tedy nezvyklé) povahy --Sólová sopranistka Serenáda Gran partia -Napsána pro třináct dechových nástrojů -Jedno z nejlepších komorních děl pro dechové nástroje -Dílo připomíná maškarní bál Serenáda Malá noční hudba -Skladba léčícího charakteru -Napsána s jedním úmyslem - okouzlit -Ţádný příběh- jde jen pouze o bezstarostnou ,,hudební konverzaci“ Symfonia Concertante -Nástup dvou sólových nástrojů ( housle a viola), které se jakoby ozvěnou spojí v duet -Proplétání melodií Symfonie -jedna ze tří symfonií, které byly rychle napsány v roce 1788 léto -originální úvod -dokonalá ukázka klasické formy
2.8 Film Amadeus Při psaní absolventské práce jsem si nemohla nechat ujít film starý asi 25 let, který nese název Amadeus. Po shlédnutí tohoto nádherného filmu jsem pochopila, proč je drţitelem 8 Oscarů a dalších jiných ocenění. Film Amadeus natočil reţisér českého původu Miloš Forman. Ve filmu hraje několik hlavních postav: Wolfgang Amadeus Mozart, jeho ţena Constanze, dvorní skladatel Antonio Salieri, císař Josef II, kterého Salieri učil hře na klavír. Postava Salieriho je uţ stará, muţ se chystal spáchat sebevraţdu, od smrti ho dělil jen maličký kousek, zachránili ho poddaní. Kdyţ se v nemocnici začal uzdravovat, přišel k němu mladý kněz, kterému Salieri vyprávěl celý svůj příběh. Mozarta jsem nikdy neviděl, pravil, blíţil se však den, kdy přijede na dvůr ukázat svůj talent. Hledal jsem ho po celém paláci, nakonec jsem ho uviděl - takový mladý, rozpustilý chlapec. Od té doby jsem začal proklínat boha za to, ţe nedal Amadeův talent mě. Lépe bych ho vyuţil. Mozart je ve filmu poněkud -8-
rozpustilý a pořád by se jenom smál, skoro nikdy nebyla chvíle, kdyby byl smutný. Miloval svoji ţenu Constanze, postupem času ona i Mozart utráceli peníze a byli chudí.Od rána do večera Mozart skládal, a přesto neměli peníze. Salieri předstíral, ţe je Mozartův přítel, ale nebyl. Mozartův
otec
Leopold
nesnášel
Constaze, kdyţ přijel na návštěvu, dlouho tam nezůstal, raději odjel zpět do Salcburku. Kdyţ Mozart sloţil operu Figarova svatba, byla Josefem II. zakázána kvůli politickým názorům a hádkám. Sallieri nelenil a řekl to u dvore, Mozart byl pokárán, přesvědčil však Josefa hru uskutečnit. Kdyţ přišla ta velká chvíle, dostal Mozart další ránu, kdyţ mu Josef řekl, ţe je tam moc not. Figarova svatba se všehovšudy hrála devětkrát. Zanedlouho měl prvního syna s Constanze. Potřebovali peníze, proto měl Mozart dvě zakázky. První byla Zádušní mše (Requiem), která byla zadána neznámým muţem. Druhou zakázkou byla opera, kterou měl sloţit do určitého času. Později ho Constanze i se synem opustila a Mozart zůstal sám. Jediný kdo s ním zůstal, byl Salieri, který mu pomáhal sloţit poslední skladbu, kdyţ uţ Mozart nemohl psát. V den kdy se Constanze vrátila zpět, Mozart zemřel.
-9-
III. Praktická část 3.1 Anketa 28. března v dopoledních hodinách jsem vyrazila v rámci komunikativních dovedností do města Úpice. Mým úkolem bylo zjistit, jaký mají lidé vztah k hudbě. Ve městě mi odpovídali především lidé staršího věku. Záludná byla otázka týkající se skladby W.A. Mozarta. Oslovení lidé nebyli příliš vstřícní, často mi odpovídali: ,,Nemám čas! Pospíchám!“ Ve městě však nebylo mnoho lidí, proto jsem se rozhodla rozdat anketu na 2. stupni Základní školy Úpice Lány. Děti odpovídaly ochotně, coţ mě velmi potěšilo. Celkem mi na anketu odpovědělo cca 165 lidí. Z mé ankety vyplývá, ţe lidé, které jsem oslovila na ulici, nemají prakticky ţádný vztah k váţné hudbě. Na naší základní škole je tomu však naopak. Většina dětí hraje na hudební nástroje a jejich znalosti o hudbě jsou dobré. V otázkách číslo 2, 3, 5 se najdou neshody v počtech, protoţe lidé a ţáci mohli napsat více odpovědí.
- 10 -
Otázka č. 1 Posloucháte klasickou hudbu?
Ţeny Ano 29% Ne 71%
Muţi Ano 24% Ne 76%
Z grafu je patrné, ţe jak muţi, tak ţeny se spíše nevěnují poslechu klasické hudby. Potěšilo mě, ţe aspoň 29 % ţen a 24 % muţů ji poslouchá.
- 11 -
Otázka č. 2 Na jaký hudební nástroj hrajete?
Příčná Keyboard 1% Klakson Klavír flétna Piano 40% 1% 2% Kytara 2% 6%
Ţeny
Flétna 20%
Ţádný 40%
Klavír 3% Klávesy 2% Vozembouch 2%
Muţi
Baskytara Trubka 2% 2% Triangl Kytara Tuba 2% 9% Tenor 2% 2%
Akordeon 3%
Ţádný 71%
Na tomto grafu si můţete všimnout, ţe muţi mají větší vztah k hudbě a hrají na více nástrojů. Ţeny však nezůstávají pozadu. Můţeme si všimnout, ţe na vozembouch hraje jen jeden z dotazovaných a to je náš pan školník Píša. Přibliţně 50 % ţen nehraje na ţádný hudební nástroj, 62 % muţů také nehraje na hudební nástroj.
- 12 -
Otázka č. 3 Uveďte název Mozartovy skladby.
Moji Praţané Malá noční Figarova svatba Svatební Sonáta pochod mi rozumějí hudba 5% pro fagot Ave Maria 8% Don Koťata 1% 3% 1% Requiem 1% Goivanni Menuet 1% 7% 1% 6% Tráva neroste Mozartova 1% 1% Osudová 2%
Ţeny
Symfonie č.9 1%
Nevím 61%
Muţi Kouzelná flétna Don Koncert pro Moji praţané 2%
Malá noční hudba 9% Figarova svatba 10%
Giovanni 2%
fagot 2%
Smyčcový kvartet 2%
mi rozumějí 3%
Requiem 8% Turecký pochod 2%
Nevím 60%
Nejzáludnější otázka pro občany Úpice byla skladba od Wolfganga Amadea Mozarta. Pořád mi vnucovali tu samou větu: ,,To opravdu nevím“. U ţen byla nejčastější druhá odpověď po nevím, Malá noční hudba, která získala 8 %. U muţů byla druhá nejčastější odpověď Requiem také s 8 %.
- 13 -
Otázka č. 4 Pobýval Mozart v Praze?
Ţeny
Ne 23%
Ano 77%
Muţi Ne 22%
Ano 78%
Z grafu je patrné, ţe gramotnost lidí stoupla. Muţi i ţeny vědí, ţe Mozart pobýval v Praze. Pouhých 23 % ţen nevědělo, ţe Mozart pobýval v Praze. A 22 % muţů špatně odpovědělo.
- 14 -
Otázka č. 5 Znáte nějaký výrobek, na kterém je Mozart?
Ţeny Čokoláda Hrnek CD Klavír Alkohol Film 1% 2% 1% Potravina 1%
8% Oplatky Obraz 1% 1%
1%
Bonboniéra 11%
1%
Mozartovy koule 46% Nevím 26%
Hudební Potravina 2% CD Klavír nástroje 2% 5% 2% Obraz 3% Oplatky 2%
Muţi
Mozartovy koule 34%
Nevím 47% Bonboniéra 3%
Z grafu vyplývá, ţe Mozartovy koule vyhrávají na plné čáře. Jeden muţ mi místo potravinového výrobku napsal obraz. Jedna paní mi dokonce řekla, ţe Mozartovy koule jsou její nejoblíbenější bonbony.
- 15 -
Anketu jsem dala i na Obchodní akademii Trutnov, kde mi ţáci druhého ročníku odpověděli, bez jakýchkoliv námitek. Dovolila jsem si rozdat anketu i na Úpické gymnázium do kvinty (první ročník). Na gymnáziu se mi dostalo nejlepších odpovědí. Z celého grafu je patrné, ţe většina lidí nemá moţnost hrát na hudební nástroj. Příkladem je třeba moje maminka, která chtěla odmalička hrát na klavír. Do dneška jeto její nesplněný sen. Dalším příkladem je moje kamarádka, která by také chtěla hrát na klavír. Kvůli stísněným prostorům doma by se jí klavír nebo piano do pokojíčku nevešlo. Nedávno měla narozeniny a já jí koupila dětský klavírek, ze kterého měla obrovskou radost.
- 16 -
IV. Závěr ,,Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk“.(Albert Einstein) Cílem mé práce byla studie W. A. Mozarta, jeho ţivot a tvorba. Opírala jsem se o spoustu naučných knih a informací z internetu. Díky této práci, jsem si mohla shlédnout film Amadeus, o kterém bych ani nevěděla, ţe existuje. Myslím, ţe absolventská práce obsahuje všechno, co jsem si dala za úkol. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí o tomto nezapomenutelném skladateli. Díky prezentaci, která bude předvedena, budu moci ukázat, kolik mám společného s hudbou. Zlepšila jsem si nejen schopnosti pracovat s počítačem, ale i literaturu a znalosti hudby. Před rokem byly zavedeny tyto práce a já uţ měla jasno, o čem bych chtěla psát. Jsem moc ráda, ţe můţu psát toto téma. Z grafů mé ankety je patrné, ţe dotazovaní na základních a středních školách mají velmi dobré znalosti o tomto úţasném skladateli. Dotazovaní na ulici uţ tak dobré znalosti o hudbě neměli. Na absolventské práci mě nejvíce bavilo zjišťovat a psát o jeho dětství. Dozvěděla jsem se, jak byl vychován nebo ţe se uţ v mládí, ve dvanácti letech poprvé zamiloval. Jak uţ jsem psala, ve svém ţivotě zaţil mnohá zklamání, kdyţ lidé nedocenili některé z jeho geniálních skladeb nebo kdyţ ho nikdo nechtěl zaměstnat kvůli Antoniu Salierim. Největší zklamání pro mě byl jeho pohřeb, na který skoro nikdo nepřišel. Zamrzelo mě, ţe tohoto autora si v té době nikdo neváţil. Jak uţ jsem zmínila, chodím sedmým rokem hrát na klavír. Na absolventském koncertu samozřejmě zahraji Fantazii d moll od W.A. Mozarta. V práci se objevují důleţitá data a informace, které bychom měli znát. Často naráţím na spekulace o jeho smrti. V některých knihách je napsané, ţe se doţil 35 let, ale na některých stránkách na internetu je napsáno 36 let. Doufám, ţe má práce vám alespoň trochu nastínila ţivot a tvorbu nezapomenutelného skladatele Wolfganga Amadea Mozarta.
- 17 -
V.
Seznam použité literatury
1. Sbohem, můj krásný plameni (1984) 2. Přemoţitelé času 4 (1988) 3. Mozart mistrovská hudební díla 4. Hudební nauka pro ZUŠ 4. ročník (2003) 5. Hudební nauka pro ZUŠ 5. ročník (2006) 6. Velikáni hudby (1995) 7. Velká encyklopedie hudby (2000) 8. Velcí skladatelé (2002) 9. Dětství a mládí slavných skladatelů (1972) 10. Chlapec ze Salcburku (1972) 11. Mozart (1993) 12. Hudební čítanka pro mládeţ (1960) 13. Příběhy a pověsti paní hudby (1982) 14. Základní pojmy hudební (1960) 15. Hudební nauka I (1961)
1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart 2. http://www.osobnosti.cz/wolfgang-amadeus-mozart.php 3. http://www.celysvet.cz/wolfgang-amadeus-mozart.php 4. http://cs.wikiquote.org/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart 5. http://www.mozartproject.org/ 6. http://www.avicenna.cz/item/wolfgang-amadeus-mozart-1756-1791 7. http://wikipedia.infostar.cz/w/wo/wolfgang_amadeus_mozart.html 8. http://www.dsokids.com/listen/composerdetail.aspx?composerid=15 9. http://www.its.caltech.edu/~tan/Mozartreq/main.html 10. http://www.ped.muni.cz/wmus/studium/doktor/MOZART/secky/secky.htm
- 18 -
3.2 Rozhovor Můj první rozhovor v této práci jsem se rozhodla udělat se skupinou moravského původu, kteří si říkají Šroti. Kapela se skládá z pěti kluků. Já jsem se osobně poznala s kaţdým z nich v Dolních Bojanovicích díky výletu, který uspořádala naše škola pro nejslušnější ţáky školy. Kapela Šroti uţ získala mnoho úspěchů. Já se v tomto rozhovoru pokusím nastínit jejich úspěchy a povahu kapely. Jan Klubus– J. K. Dominik Herka – D. H. Jan Herka – J. H. Jan Netopilík – J. N. Štěpán Komosný – Š. K. Otázka č. 1 Jak vznikla vaše kapela? Celé to začalo asi tak v 5. třídě. J.K. a J.H. si tak společně brnkali a napadlo je, ţe by mohli zaloţit kapelu. Potom se k nim přidal D. H a následně pak J.N. a Š.K. Otázka č.2 Co pro tebe znamená hrát ve skupině Šroti? J.K.: Tak především je to pro mě zábava. Vţdycky byl můj sen mít skupinu, coţ se mi teď plní. Na druhou stranu je to i určitá práce, starost a čas, který do toho musím vloţit. Š.K.: Hraní ve skupině pro mě znamená, ţe dělám to, co mě baví. Hraní na bicí patří mezi mé koníčky a tím pádem vyuţívám dobře svůj volný čas. Také je to pro mě pocta hrát v tak skvělé skupině jako jsou Šroti. Kluci jsou borci, je s nimi kopa srandy a mockrát jsem se uţ nasmál. J.N.: Hlavně zálibu a koníček. Prostě mě to baví a není nad pocit, kdyţ se lidem líbí to, co děláte. D.H: Hodně, mít v srdci ten pocit, ţe jsem něco dokázal a ţe něco dokazuju. J.H.: Je to taková náplň, relax, je to pokaţdé něco nového… Hraní mně baví a doufám, ţe to bude lepší i po hudební stránce. Otázka č.3 Od kolika let hrajete už všichni spolu? V této sestavě od dob kdy nám bylo mezi 10 aţ 11 lety. Letos je to vlastně 6. rok co spolu hrajeme. Otázka č. 4 Máte v kapele nějaké společné zájmy kromě hudby? Aspoň podle toho, co jsem stihl za těch 6 let vypozorovat a co mě tak teď napadá je: všichni aţ na bubeníka máme rádi náš folklór. Nesmím opomenout ani naše minulé,současné - 19 -
a budoucí polovičky- tudíţ holky,děvčata, slečny a nevím, jak ještě se dají nazvat. A pak je to spíše individuální. Otázka č. 5 Setkali jste se s hodně známými lidmi. Které setkání považuješ za nejlepší a proč? J. K.: Velmi se mi líbilo setkání s Ivanem Hlasem. Bylo skvělé, ţe si na nás udělal čas a v klidu si s námi ve společné šatně celý večer vykládal. Š. K.: Za docela krátkou dobu, co hraji s Šrotama, jsem poznal známé lidi. Ani bych nečekal, ţe se s někým takhle potkám a prohodím pár slov. Nejlepší setkání byly samozřejmě všechny. Mezi ty nejlepší patří setkání s panem Ivanem Hlasem. Moc příjemný pán, v zákulisí jsme s ním mluvili asi tři hodinky a pořád bylo co probírat. J. N.: Podle mě bylo nejlepší setkání s Ivanem Hlasem. Poté, co jsme odehráli my i pan Hlas, tak jsme si povídali v zákulisí asi 2,5 hodiny. Vyprávěl nám své ţivotní příběhy, jak vznikly názvy jeho různých písniček a mnoho dalších věcí. No byl to prostě MAZEC. D. H.: Určitě Ivan Hlas, tak je to hvězda přece. J. H.: Kaţdého setkání si váţím, moc dobré bylo, kdyţ jsme měli šatnu s Ivanem Hlasem, tam jsme si dost pokecali a doufám, ţe na nás nezapomněl… Otázka č. 6 Kapela Šroti měla už jistě veliké úspěchy a mě by zajímalo, který pokládáte za největší ve vaší kariéře? Největší úspěch je asi natočení druhého CD s názvem Před usnutím, které budeme křtít 8.6. Dále 2. místo v celostátní soutěţi elektrika je cool, kterou pořádala skupina ČEZ. Hraní na festivalech (Slunce, Radimovskášopa, letos i Vizovické trnkobraní), taky to, ţe jsme hráli jako předkapela skupiny No Name a Argem. Otázka č. 7 Jednou si tak koukám na ČT1 a koho tam nezahlédnu. Jaký je to pocit být vidět v televizi, před mnoha diváky? Není to nic zvláštního, ale spíš je potom hrozně divné, kdyţ se na sebe člověk v té televizi dívá a vyčítá si, co udělal špatně, nebo co mohl udělat líp a nakonec se tomu všemu vlastně směje. Otázka č. 8 U holek je to jiné, ty se hádají skoro pořád. Je u vás v kapele někdo, kdo dokáže udělat rozruch, nebo vyvolat nějakou hádku? (hádáte se?) Není, nejsme holky ;) :D. Je fakt, ţe se někdy nepohodneme nebo máme jiný názor na to, jak by měla ta písnička vypadat, ale vţdycky se nějak v klidu dohodneme. Otázka č. 9 Jaké nástroje se ve vaší kapele objevují? Bicí, baskytara, elektrická kytara, elektroakustická kytara, housle, perkusy (ozvučná dřívka, vajíčko, tamburína) - 20 -
Otázka č. 10 Jelikož jsem veliký fanda, zajímalo by mě ,jak často trénujete? Zkoušky míváme pravidelně kaţdý pátek, ale pokud je nějaká větší akce (nahrávání CD nebo něco podobného) tak i 2x za týden. Otázka č. 11 Mohl bys mi nastínit, jaký druh hudby hrajete? Převáţně rock. Otázka č. 12 Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout společně? Prostě hrát, hrát, hrát a aby se naše muzika líbila lidem a oni ji poslouchali. V otázkách, kde není uvedeno jméno, mi odpovídal Jan Netopilík.
- 21 -
VI. Seznam příloh 1. Notový zápis 2. Fotografie
- 22 -
VII. Přílohy 1. Notový zápis Figarova svatba
Requiem
2. Fotografie
Fotografie Mozartovy sestry Nannerl v mladším věku.
http://url.googluj.cz/3t3 - 23 -
Mozartova matka Anna Maria. (její obraz měla rodina pověšený nad klavírem, kde sourozenci cvičili)
http://url.googluj.cz/3t4
Mozartova ţena Constanze. (Mozartem přezdívaná Stanzi)
http://url.googluj.cz/3t5
- 24 -
Malý Mozart v oblečku věnovaném od Marie Antoinetty.
http://url.googluj.cz/3t6
Mozartův otec Leopold. (jeho největší vzor)
http://url.googluj.cz/3t7 - 25 -
Wolfgang Amadeus Mozart
http://url.googluj.cz/3t8
Mozart, kdyţ cvičil na cembalo.
http://url.googluj.cz/3t9
- 26 -
Mozart se svoji sestrou a otcem. (za nimi pověšený obraz zesnulé matky)
http://url.googluj.cz/3ta
- 27 -
